Koho to sem červi nesou?

filmové
02
sobota 27. 7. 2013
39. Letní filmová škola Uherské Hradiště
26. 7. – 3. 8. 2013
Rozmanité podoby oživlé smrti se odpradávna objevují
v člověčím folklóru a samozřejmě i v průběžně se rozvíjejících formách umění v čele s literaturou – od Eposu o Gilgamešovi (Odepřeš-li mi stvořit nebeského býka, roztříštím
bránu podsvětní, rozbiji veřeje, vyvedu mrtvé, kteří pojídají
živé, a mrtví svým počtem živé překonají.) po Karla Jaromíra Erbena (Tělu do hrobu přísluší, běda, kdos nedbal
o duši! A tu na dvéře: buch, buch, buch! burácí zvenčí její
druh: „Vstávej, umrlče, nahoru, odstrč mi tam tu závoru!”).
Modernější zombíky předznamenala již na začátku 19. století i Mary Shelleyová ve Frankensteinovi (viz sekce Zlatý věk
Hollywoodu).
Koho to sem
červi nesou?
pokračování na straně 4
Zombieland 28. 7. 11:30 Kino Mír
30. 7. 23:59 Klub kultury
1
hlas Hradiště
Letní filmová škola se po roce opět otevřela
a tentokrát o tom informovala i na Twitteru!
Nebojte se podělit i vy o svůj názor na film,
počasí, velkolepost polské historie nebo na to,
zda by zombíci měli nebo neměli běhat. Najděte nás na www.twitter.com/lfskola a přidejte #lfs nebo rovnou @lfskola.
Máte-li toho na srdci víc, než se vejde do 160
znaků, využijte naší stránky na Facebooku
(www.facebook.com/letnifilmovaskola).
Ta doposud sloužila především k vašim logisticky-organizačním účelům, ale teď už jsme
všichni tady, takže proč se nepodělit o to, co
vám dělá radost, koho jste potkali nebo ztratili.
Pro náročné psavce je k dispozici i náš redakční e-mail ([email protected]), na který nám
můžete poslat, co budete chtít (kromě viru,
rozumí se). Zapamatujte si ho pečlivě, bude se
vám hodit i v naší soutěži, kterou najdete na
straně tři.
@Honza6774
Finally I have my accreditation for #lfs :) and
this year looks so awesome /)^3^(\
@KaPowMonkey
Úkol na vikend na #lfsuh zní díky předpovědi
počasí jasně. Obsadit nejlepší místa v klimatizovaném kině a neopustit je co nejdéle to půjde.
@800DVA10
Upocene cekani na konec dne a nocni projekce
Zombie filmu na letosni #lfs... braaaaaaaains
zombický slovníček
Chystáme se s rodinou na dovolenou
k Mrtvému moři. Rádi bychom u vás uzavřeli
antiživotní pojištění.
Grrrghrmu ghrrrrhrhrgrggm grhmgrrrrrrrgh.
Mhrgrrhhgg grghgrrrr grrhrghmmm grhgm.
Nebojte, nechci vám ublížit, položte prosím tu
motorovou pilu.
Grmmrh gmmghrm grrm, grrrgrmrmgrrrrr.
Mé vznášedlo je plné úhořů.
Grrgr grrmmmmmrr rrrgrr grgrgrmrghr.
Zítra vás seznámíme s osobitým žargonem
Zlaté éry Hollywoodu!
stane se dnes
16:00
Nevíte, kam se vrtnout ve čtyři odpoledne? To
je přece jasný! V prostorách Slováckého muzea
budou totiž zahájeny hned dvě výstavy. První
z nich představí režiséra Vojtěcha Jasného jakožto fotografa, k vidění budou jeho autoportréty,
portréty přátel, krajinky i městské scenérie.
Nebudou chybět ani dokumentární fotografie
z natáčení. Výstava potrvá až do 22. 9.
Souběžně s ní budou ve stejném termínu
ke zhlédnutí Kresby a malby z Nového světa
zlínského rodáka a všestranného umělce Petra
Nikla. Při tvorbě svého nejnovějšího souboru
děl se nechal inspirovat návštěvou New Yorku.
17:00
Cimbálová skupina jménem Harafica, jejíž členové pocházejí z okolí Hradišťa, bude
v odpoledních hodinách v areálu Uherskohradišťské nemocnice vyhrávat k tanci a poslechu. Výtěžek z dobrovolného vstupného
dostane dětské oddělení nemocnice. Bohulibá akce se v případě špatného počasí konat
nebude, tak doufejme, že ten nahoře si to
ohlídá!
20:00
V divadelním stanu, který letos nese poetický
název Kabinet Múz, se večer představí brněnský projekt Divadlo Feste. Jejich představení Dealeři fyzické lásky nabízí vhled do
problematiky domácího násilí. Příběh dvou žen
trpících pod rukou tyrana je odvážně genderově
posunut – do hlavních rolí obsadil režisér Jiří
Honzírek dva muže! A teď, babo raď. (Cena
vstupenek: 70 Kč pro akreditované účastníky
a dvojnásobek pro neakreditované.)
20:30
V kině Hvězda převezme Výroční cenu AČFK
jednaosmdesátiletý Jerzy Hoffman, významný
polský režisér a expert na rozmáchlé historické
spektákly. Zároveň uvede svůj prozatím poslední snímek Bitva u Varšavy 1920, první polský
hraný snímek natočený ve 3D. Kulky budou lítat
vzduchem o sto šest.
21:00
Před sportovní halou v Chapiteaux Letní Poloha rozpálí svůj set DJ Little Frank. František
pochází z Manchesteru, žije v Praze, ale nejvíc
to rozjede tady v Hradišti. Všechny vaše končetiny rozpohybuje v rytmu soulu, funku, disca,
jazzu či afro stylu.
21:30
Kdo se těšil, že bude sobotní večer trávit
pohledem na potící se studenty obíhající Masarykovo náměstí, bude zklamán. Pod názvem
Studentský maraton se totiž skrývá tříhodinové promítání studentských kraťasů různých
žánrů i délek (ale max. 30 minut). Přehlídce
tvorby z českých filmových škol a bratislavské
VŠMU předchází koncert cimbálové muziky
Bálešáci – hudci budou hrát již od 18:00. Partnerem akce je RWE.
anketa: Jakých pět věcí byste si sbalili
v případě zombie apokalypsy?
Jaroslav Sedláček,
dramaturg Filmového centra České televize
„No, asi bych si vzal s sebou Bětku Šáchovou (překladatelka LFŠ, pozn. red.),
abych se s nimi domluvil, protože ti hajzlové většinou mluví anglicky. No,
a protože doufám, že je to praktická žena, tak ty zbývající čtyři věci obstará
ona.“
Kristýna Vaňková, studentka
„Nad tím jsem nikdy takhle nepřemýšlela... Ale napadá mě snad jen Chuck
Norris! Potom by se hodila nějaká pořádná kudla a empétrojka, tu nosím už
skoro všude. A taky blok a propiska. Spíš bych se to snažila nějak přečkat, než
abych bojovala. Chuck by se o všechno postaral.“
2
Vzájemná d$věra (aneb rozhovor)
í
Goran Paskaljevic:
„Když máte hlavu v písku, zadek je venku“
Před pár minutami jste v kině Hvězda uvedl
svůj poslední film Když se rozednívá. Vypráví
o postarším profesorovi hudby, který se najednou dozví, že je Žid a že jeho rodiče zahynuli
v koncentračním táboře v centru Bělehradu.
Je to zapomenuté místo, které nepřipomíná
památník ani muzeum. Pomohl film rozvířit
debatu o budoucnosti tohoto prostoru?
Začalo se o tom více mluvit, ale víte, jak to
je. Je ekonomická krize, peníze na kultu-
zločinci bývají nepotrestáni, lhostejnost světa
zůstává neměnná.“
To jste trefil, je to opravdu motto filmu. Vždycky do svých filmů vložím hlavní myšlenku a je
na divákovi, aby ji objevil.
Snímek Sen zimní noci jste pojal jako alegorii, v níž jste mentální stav srbského národa
přirovnal k autismu. To bylo před devíti lety.
Vyléčila se tamní společnost od té doby?
jiném. Jeden albánský a jeden srbský pár, každý
z jiných pohnutek, se rozhodne hledat štěstí
na Západě. Když ovšem přijedou na hranice,
zjistí, že Evropa na ně nečeká.
Jak se v tomto světle díváte na proces dalšího
sjednocování Evropy?
Já jsem byl vždycky zastánce myšlenky společné
Evropy. Teď jsme ovšem narazili na to, že
ve všech evropských zemích vládnou průměrní
Goran Paskaljević
Šestašedesátiletý srbský režisér začal svou
filmovou dráhu na pražské FAMU. Natočil
30 dokumentárních a 16 celovečerních
hraných filmů. Jeho patrně nejúspěšnějším
filmem ve vyrovnané kariéře je Sud prachu
(1998), mrazivá a černohumorná analýza
balkánského konfliktu. Už v roce 1992 se
v obavě před nacionalistickými útoky usídlil
v zahraničí a nyní pendluje mezi Paříží
a Bělehradem. Neustále ale točí snímky kritické k mentalitě vlastního národa.
I když rozhovor vznikal ve třicetistupňovém
vedru po celodenní cestě do Uherského
Hradiště, odpovídal režisér ochotně
v překvapivě čisté češtině, z níž jen občas
odskakoval do angličtiny.
ru nejsou a na takové věci taky ne. Takový
film vždycky trochu atmosféru rozvíří, objeví se obhájci, ale také odpůrci a začnou
se vynořovat názory, proč jsme natáčeli jen
o židovských obětech a ne o srbských. Zaútočili na mě nacionalisté, ale nějací politici
aspoň dali slib, že něco s tím místem udělají.
Jak konkrétní podobu měly ty útoky?
Jedna menší ultrapravicová strana například
vytiskla letáky, v nichž tvrdila, že jde o antisrbský film, a při premiéře je rozdávala před kinem.
Na slušné lidi to může taky působit jako reklama.
Je to sice reklama, ale o takovou nestojím, protože nejsem konfliktní člověk.
Existuje v Srbsku silný antisemitismus?
Ne antisemitismus, ale odpor proti všemu nesrbskému. Teď je v mé rodné zemi jen pár tisíc
Židů, před válkou jich bylo třicet tisíc. Nacionalisté vždycky schovávají hlavu jako pštrosové
před nepříjemnou skutečností. Jenže když
máte hlavu v písku, zadek je venku.
Mě v tom filmu zaujaly výroky postavy rabbiho, které na mě působí jako obecné motto
vašeho pohledu na svět. „Zločiny se opakují,
Ještě moc ne. Politickou moc mají stále v Srbsku lidé, kteří vládli za Miloševiće.
Váš předposlední snímek Líbánky je unikátní
hlavně tím, že jde o první srbsko-albánskou
koprodukci. Byl její vznik náročný?
Ani ne. Produkce byla bezproblémová a já jsem
během příprav na místě pochopil, proč se Albánci tak nemají rádi se svými kosovskými bratry. Za komunismu byl v Albánii obrovský útlak
a do kosovské provincie jugoslávský režim
vždy pumpoval peníze. Když po začátku války
hledali kosovští Albánci azyl v Albánii, chovali
se často ke svým chudším krajanům přezíravě
a jako haurové. Ale ten film vypráví o něčem
byrokraté bez vize. Problém hrozného papírování a obstrukcí se objevuje, i když sháníte
peníze na filmy.
Jak se pohlížíte na současný srbský film, máte
tam oblíbené tvůrce?
Nikoho (smích). Ne, je tam celá nová mladá
generace, která má kuráž a s novými digitálními technologiemi si může dovolit natáčet
filmy, které nejsou tak náročné na rozpočet.
Za všechny bych jmenoval třeba Maju Milošovou, její film Klip byl skvělý.
Jan Gregor
soutěž!
Redakce Filmových listů si pro vás na každý
den připravila soutěž o roztomilé propagační
předměty AČFK. Budete potřebovat speciální
znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se
na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti,
sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše
znalosti místní geografie či folklóru a zároveň
vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí
došlých na e-mail [email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00.
3
1. Zajděte si dnes od 18:00 do Míru na voodoo
horor Had a duha a všimněte si:
Jakou barvu má horní část známého, neveselé
události značícího objektu, leštěného v samotném úvodu filmu?
2. Co znázorňuje rozměrná mozaika umístěná
na boku Slováckého muzea?
a) známé tváře vedení LFŠ
b) vesnické profese
c) dvanáct měsíců v roce
Inventura - P$lnoční delikatesy: Zombie horory
Řekni mi, co jíš, a já ti povím, jaký jsi
Páně Frankensteinovo monstrum sice ještě nebylo „zombíkem,“ ovšem na filosofické úrovni
naťuklo později často používaný myšlenkový
vzor monstra oživeného s použitím vědy
a přinášejícího zkázu stvořiteli. To ale předbíháme, neboť slovo zombie s vědou nesouvisí,
ba naopak. Je původu patrně havajského (tudíž
ještě s kořeny africkými) a označuje mrtvolu
oživenou čáry a kouzly. Na tuto notu ostatně
brnká většina raných (ne)zombie filmů a později také voodoo horor Had a duha.
V rámci filmově-nemrtvého světa současnou
podobu zombiů de facto vytesala do kamene
Noc oživlých mrtvol z roku 1968, a to i přesto,
že v ní oním slůvkem označováni nejsou.
Jejím prostřednictvím ovšem získali ikonickou podobu potácejících se hladovců
a zároveň začali sloužit jako prostředky kritických odplivnutí směrem k aktuálním stavům
ve společnosti. Takže například zatímco v Noci
se režisér George A. Romero vyjadřoval k dehumanizaci za časů vietnamské války, o deset
let později si v Úsvitu mrtvých, v němž jsou
ohrožení uzavřeni v obchodním domě, bral
na mušku konzum. Hned poté vznikla pecka exploatačního střihu v Itálii, kde v Zombi 2 nasadil
Lucio Fulci do boje litry krve a ostrou brutalitu.
Z většiny zombie filmů, vznikajících v nekrátkém
následujícím období, se ovšem vytratily jakékoli nadstavby a ze studiových hrobů vylézaly do
kin (a posléze na videokazety) čistokrevná béčka. Příležitostné výjimky ale naštěstí existovaly.
Návrat oživlých mrtvol se z onoho marastu
vyčlenil výrazným použitím nadsázky a ulítlého
humoru… a také poprvé vykreslil zombíky
coby gurmety s obzvláštní zálibou v lidských
mozcích. A opravdu mistrovský kousek natočil
ve dvaadevadesátém na Zélandu jistý začínající
pošuk jménem Peter Jackson. V Braindead –
Živí mrtví skloubil smysl pro omamně perverzní humor s řemeslnou bravurou. Kdo by mohl
zapomenout třeba na finále, v němž hrdina
nahodí sekačku na trávu a projde se davem…
(Nemluvě o replikách: „Tvoje matka mi sežrala
psa!“ – „Ale ne celýho…“). Opomenout nelze
ani hororovou komedii Dellamorte Dellamore
obsahující dokonce lyrické a romantické podtóny. Méně zasvěcený divák ale musel takové
skvosty pracně lovit z moře balastu.
K renesanci filmových zombíků začalo docházet
na počátku nového tisíciletí. Uznávaný anglický
svéráz Danny Boyle natočil 28 dní poté, tehdy debutující Zack Snyder překvapil nečekaně
kvalitním remakem Úsvitu mrtvých a k tomu
nemrtví zabodovali prostřednictvím několika vydařených kousků s více či méně komediálními podtóny. V kanadském Fido (neplést s Fado, je-li vám život milý) jsou umrlci
za domácí mazlíčky, britský Soumrak mrtvých
skládá žánru láskyplnou, řemeslně moderní
a nepodlézavě chytrou poctu a americký Zombieland je v podstatě příjemný buddy movie.
Zároveň se vcelku nedávno přidalo k všelijakým
žánrovým subkategoriím (zombičí braky/zombiárny s přesahem; zombie hrozba klaustrofobická/zombie hrozba masově apokalyptická
atd.) ještě dělení na filmy, v nichž živí mrtví
tančí klasicky romerovské ploužáky, a na ty, kde
sprintují s vervou nadprůměrně rozmrzelého
Usaina Bolta. Převážně v těch druhých ovšem
tvůrci často zbaběle nepoužívají slovo zombies, nýbrž vznešeně cosi jako nakažení, a taky
se v nich obvykle hledá nějaká forma léku. My
pravověrní ale už tu nejlepší medicínu dávno
známe – jsou jí věrná družka kulovnice s kamarádkou mačetou.
vos
Návrat oživlých mrtvol
27. 7. 23:50 Klub kultury
paganda byla navíc příliš okatá a prvoplánová
a neplnila zcela svůj účel (viz uváděný Chlapec
z Hitlerjugend).
Politické sdělení se tak posunulo hlouběji mezi
řádky a tematicky se rozprostřelo. Českým
divákům by neměl uniknout barevný film Veita
Harlana Zlaté město, jediný to exemplář
otevřené protičeské propagandy (natáčený
v Praze, podbarvený Smetanovou hudbou, bez
účasti českých herců). Hlavní hrdinku, bezelstnou sudetskou dívčinu Annu z česko-německé
rodiny, totiž zprzní její bezcitný pražský bratranec. Tak pošpiní její čest i rasu, pročež děvče
zvolí radikální řešení situace. Podobně se nacistická tvorba vypořádala se SSSR (ve snímku
GPU je sovětská policie plná krutých, nemorálních zločinců) i Velkou Británií (drama Strýček
Krüger líčí zrod koncentračních táborů během
britsko-búrských válek).
Říše se na plátno vkrádala i nenápadněji, třeba
jako součást milostného trojúhelníku (divácký
hit Velká láska s hvězdou Zarah Leanderovou).
Jako doplněk sekce stojí stranou krátký dokument Billyho Wildera Mlýny smrti, který jako
jeden z prvních přinesl hrůzné svědectví o realitě holocaustu.
Inventura - Rok 1933:
Nástup nacismu
Achtung!
Plíživá propaganda
Mějte se na pozoru a do kina si rozhodně nezapomeňte vzít zdravý úsudek. Sekce čítající
celkem jedenáct vrcholně propagandistických
děl má tendence překvapit svou podprahovou
silou. Vůdce i jeho ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels jednoznačně věděli
jak na říšské diváky.
Goebbels měl o kinematografii enormní zájem: již na jaře 1933 ve svých sedmi „slavných“
filmových tezích mimo jiné charakterizoval
film jako médium, jež musí reflektovat ducha
současnosti a má vyjadřovat národní identitu
pomocí vlastního jazyka. Zároveň se tehdejší tvorba měla zbavit funkce prostoduchého
baviče mas, přitom s nimi ovšem neztratit spojení a produkovat lidové filmy, jejichž prostřednictvím lze národ vzdělávat (s tím měla pomoci
materiální podpora ze strany státu).
Goebbels brzy upustil od přímé propagandy v podobě čistě politických snímků; ty byly
zrušeny již v roce 1934, neboť mimo jiné zobrazovaly hrdinné činy členů SA. Do očí bijící pro-
4
plesk
Zlaté město 27. 7. 12:00 Orlovna
malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce)
Marie od moře
Belarmino
Střihový dokument, který byl jedním z prvních
snímků portugalské nové vlny 60. let, je vlastně
otevřeným rozhovorem s vyhaslou portugalskou boxerskou hvězdou Belarminem Fragosou, která bilancuje svá vrcholová léta
a doufá ve velký návrat do ringu. Princip otázek
a odpovědí je tou nejčistší sondou do prosté
duše negramotného hlavního hrdiny, jehož
vyprávění režisér Fernando Lopes vystavuje
konfrontaci s výpovědí Belarminova někdejšího manažera, kterého boxer viní z toho, že
na jeho úspěchu zbohatl a pak ho nechal na mizině. Dobovou atmosféru tu ilustrují prostřihy
z šampiónova neukotveného protloukání se
nenaplněným životem: tréninky v tělocvičně,
poflakování se v kavárnách a nočních klubech,
přivýdělek kolorováním fotografií či nezvladatelná touha oslovovat na ulici s milostnými
návrhy cizí ženy – to vše mimoděk kontrastuje
s jeho opakovaně vyslovovaným odhodláním
znovu se poprat o svou pravdu a čest.
on
Idyla života v rybářském městečku Nazaré versus nespoutaný mořský živel, který si občas
vyžádá své oběti. Čerstvá láska versus dávná
tragédie, která rozděluje rodiny zamilovaného
párečku. Vrcholný portugalský film němé éry
těží dozajista z archetypální atraktivnosti svých
hlavních motivů. Ve své době ale vzbudil pozornost také svým zpracováním. Režisér José
Leitão de Barros se totiž inspiroval tvorbou
průkopníka dokumentárního filmu Roberta Flahertyho. Stejně jako jeho snímky má i Barrosova
sonda do fotogenické destinace výrazně etnografické prvky, když ukazuje rituály všedního
života vesničanů. (Osobně mě zaujalo, že rybáři
nosí košile z kostkovaného tartanu. Ztroskotala
při březích loď ze Skotska?) Tvůrce byl prostředím populárního turistického střediska fascinován a už předtím tu režíroval krátké filmy.
Elegickou atmosféru zapovězené lásky podpoří
v Hradišti svými melancholickými kytarovými
plochami kapela Planety.
jg
27. 7. 14:30 Slovácké divadlo
27. 7. 12:00 Reduta 1
Bitva u Varšavy 1920
Natočit první celovečerní polský 3D film si
ve svých osmdesáti letech troufl klasik polského
historického velkofilmu Jerzy Hoffman. Zvolil si
pro něj námět z moderních domácích dějin, kdy
Poláci v onom titulním roce 1920 strategickým
rozhodnutím maršála Piłsudského (Daniel
Olbrychski) úspěšně zmařili pokus Sovětského
svazu anektovat jejich území. Válku v její obnažené syrovosti tu sledujeme skrze romanci vojáka Janka (Borys Szyc) a kabaretní zpěvačky
Oly (Natasza Urbańská), kteří se v překvapivých dějinných zvratech na čas sobě ztratí,
aby se po bolestné zákopové zkušenosti mohli
o to šťastněji nalézt. Působivost 3D kamery
hollywoodského harcovníka Sławomira Idziaka vynikne nejen v záběrech samotných bitev,
ale i v kontrastních scénách bezstarostného
života v zázemí ohrožené Varšavy - především
v satirických kabaretních výstupech při Oliných
písních, připomínajících slavný americký muzikál Kabaret.
on
27. 7. 20:30 Hvězda
Ztracená čest
Kateřiny Blumové
Onibaba
Vrcholné dílo Kaneta Šindóa znamená proměnu v režisérově dosavadním uměleckém stylu
a odklon od sociálních témat. Dvoumetrová
tráva susuki se vlní ve větru. Za zvuků bubnů
taiko a jazzových hudebních motivů se odehrávají dramata při napínavých soubojích na život
a na smrt v době feudalismu. Samurajové bojují mezi sebou. Na ně útočí ještě dvojice rozlícených žen, tchyně a snacha. Tyto dvě se totiž
za války živí tím, že společně zabíjejí zraněné
válečníky a prodávají uloupené zbraně. Jejich
soužití náhle naruší příchod muže se zprávou
o smrti snašina chotě... Šindó své nejproslulejší dílo vytvořil v expresivním duchu, u něj
do té doby nevídaném, s důrazem na tělesnost
postav. Vycházel ze starého buddhistického
podobenství, původní motiv víry však ve filmu
nahradil pudovostí. Snímek s přízračnou atmosférou vyniká působivou černobílou kamerou,
baladické ladění ozvláštňují hororové prvky.
dh
Když je třeba bojovat s hrozbou anarchismu,
nehledí státní aparát na kolaterální škody.
Jako je třeba štvavá kampaň proti nevinnému
člověku. Kateřina Blumová (Angela Winklerová)
se ve špatnou dobu zamilovala do nesprávného
muže. Konkrétně do charismatického „teroristy“ Ludwiga (Jürgen Prochnow), jak ho
v době zjitřené hysterie kolem procesů s členy
německé RAF titulují v médiích, byť to je vlastně jen obyčejný lupič. Bulvární plátek spolupracující s policií udělá hlavní hrdince během
pár dnů ze života peklo. Volker Schlöndorff
a Margaretta von Trottaová sugestivně adaptovali novelu Heinricha Bölla. Německý autor zažil podobný hon na vlastní kůži, když se
odvážil kritizovat arogantní praktiky bulváru,
zaštiťujícího se svobodou tisku. Film je dnes
ještě aktuálnější než v době svého vzniku.
jg
27. 7. 21:30 Reduta 1
Malý Caesar
První gangsterkou éry zvukového filmu se sice
staly už v roce 1928 Lights of New York, nicméně na ně si teď sotva kdo vzpomene. Zato
o tři roky mladší kousek v režii Mervina LeRoye
spustil boom příběhů o drsných kriminálnících
(po několika letech jej uťal tzv. Haysův kodex,
ale to by bylo na dlouhé vyprávění, přečtěte si
text v katalogu). Tak se stal skutečným praotcem všech moderních filmů tohoto žánru –
není divu, že jej zbožňuje a občas cituje třeba
současný maestro Martin Scorsese. Příběh
vzestupu a pádu bezskrupulózního chicagského kriminálníka Caesara Enrica Bandella
neboli Rica se trochu inspiroval i slavným Alem
Caponem. Ještě významnějším předobrazem
ovšem byl jistý Salvatore Cardinelli, bastard,
kterého nakonec museli oběsit i s židlí. Takový
potupný osud fiktivnímu Ricovi naštěstí unikl –
naopak, jeho poslední věta patří k těm vůbec
nejslavnějším v celé americké kinematografii.
vos
27. 7. 23:30 Slovácké divadlo
27. 7. 21:00 Klub kultury
5
Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se)
Slavnostní zvonění
zařinčelo, škola vyučuje!
„Dobrý večer, vítejte zase po roce ve filmovém
ráji,“ prohlásil včera devět minut po šesté podvečerní ve Hvězdě moderátor slavnostního
zahájení Jožka Kubáník a plynule pokračoval:
„Letní filmová škola je jedinou školou na světě,
kterou můžete navštěvovat jen v létě. Zároveň
je to škola, ve které vám nehrozí nedostatečná.
A zároveň nevíte, jestli ten, kdo sedí vedle vás,
je student nebo učitel… ona je to vlastně zvláštní škola.“
O chvíli později pak Lukáš Kresač z partnerské
společnosti RWE doslova vynesl na pódium
roztomile se červenající ředitelku Filmovky
Radanu Korenou, která mimo jiné pravila: „Letošní Filmovou školu jsme sestavovali ve velmi
komplikovaných finančních podmínkách, ale
myslím, že jsme nakonec připravili pěkný festival.“ Načež dodala: „A jsem ráda, že kromě
programu sem jezdíte i kvůli sdílení a pocitům
setkávání, která tu probíhají.“ Pak už přišel čas,
aby k mikrofonu přistoupila (po svých) programová ředitelka Iva Hejlíčková, která k oněm
poslední dobou často zmiňovaným finančním
překážkám dodala: „Chtěla bych říct, že jediným cílem, který letos dramaturgie měla, bylo,
že ať se stane cokoli, i kdyby lidi seděli na bednách od banánů… tak na programu to prostě
být vidět nesmí. Tak si ho užijte!“
Při vší úctě k oběma dámám, vrchol této půlhodinky přišel na závěr, kdy si pro výroční cenu
Asociace českých filmových klubů přišel Goran
Paskaljević a coby bývalý student FAMU za ni
poděkoval obstojnou češtinou: „Děkuji vám
mockrát. Děkuji filmovým klubům a jsem rád,
že jsem v tomhle krásném kraji, pro který mám
zvláštní sentiment. Můj profesor, od kterého
jsem se všechno naučil, jeden z největších
umělců v tehdejším Československu, Elmar
Klos, se tady narodil. Už nežije, ale určitě je
někde mezi hvězdami. Chci tuhle cenu věnovat
jeho vzpomínce.“
vos
Hlad lidu, hlad boží
Už v pátečních dopoledních hodinách
začaly pod žhnoucím hradišťským sluncem vystupovat z vlaků a autobusů
zástupy návštěvníků, přivážejících ve svých
baťůžcích, krosnách, kabelkách a kapsách
zásoby všeho, co snad mohou potřebovat na úspěšné přežití následujících dnů,
opalovacími krémy počínaje a objekty, na
něž raději nechceme myslet, konče. Většina z nich si k tomu dozajista ještě kamsi do
kapsičky mezi ušima přibalila prostorově
nenáročnou, leč v praxi mnohem důležitější várku hladu po dobrém filmu. I díky
výhodnému předprodeji v předcházejících
měsících tak mohla statistika poskytnout
údaj pravící, že ještě před prvním zavrčením promítačky bylo v rukou ctěného
lidu na tři tisíce akreditačních placiček.
vos
Oliveira za zvuk$ kytary
6
Letos poprvé se hlavní dramaturg LFŠ Jan
Jílek chopil mikrofonu včera odpoledne v sále
Slováckého divadla. Uvedl dvojprojekci portugalských němých filmů Tanec svatého Víta
a Práce na řece Douro, což je debut Manoela de
Oliveiry. „Tvůrce tohoto dokumentu stále žije
a pracuje, a to v prosinci oslaví 105. narozeniny. Snažili jsme ho na Filmovku pozvat, ovšem
zdvořile nás odmítl s tím, že právě v Brazílii
točí povídkový snímek o posedlosti ďáblem.
Tím tedy jeho nepřítomnost omlouvám,“ dodal
s úsměvem.
Oba promítané snímky zařazené do sekce
Fokus: Portugalsko lehce zasáhly i do další
tradiční sekce, Film a živá hudba. Projekce
totiž doprovodil svou famózní hrou na kytaru
(a efektované ukulele!) a loopingem Jan Plíhal.
plesk
Klubové filmové vzpomínky:
Marcel Řimák
Kdy a kde jste začal navštěvovat filmový klub?
Návštěvy filmového klubu v mém případě začaly ve Veselí nad Moravou koncem 70. let, kdy jsem končil studium na gymnáziu ve Strážnici. V té době založil a vedl místní filmový klub Jirka Králík. Návštěvy FK
pokračovaly v roce 1985 v Příbrami, kde jsem absolvoval vojnu. Po vojně
se vrátily zpět do Veselí nad Moravou a v současné době probíhají v kině
Svět v Hodoníně.
Odborný program
Víkend nevíkend, i v sobotu se pojďme trochu vzdělávat. Připravena je další autorská Lekce filmu, tentokrát Gorana Paskaljeviće,
předního srbského režiséra, jehož poslední film Když se rozednívá byl
na programu včera při slavnostním zahájení LFŠ. Světově ceněný filmař ve svých dílech z Balkánského poloostrova reflektuje téma emigrace a situaci po válečném konfliktu v Jugoslávii. Sám má přitom
bohaté zkušenosti se životem v zahraničí – na začátku války našel
druhý domov v Paříži a dnes vlastní srbské i francouzské občanství.
Ani v Česku není žádný nováček – na přelomu 60. a 70. let studoval
na pražské FAMU, podobně jako další jeho krajané. Proto bude i jeho
dnešní Lekce v Redutě 2 od 15:30 tak trochu netypicky v češtině.
Taky v neděli dostanete svou dávku filmových vědomostí. Rozdávat
je začne na své Lekci filmu Jerzy Hoffman, specialista na historické
velkoprodukce. Navzdory svému pokročilejšímu věku tento 81letý
tvůrce nedávno propadl kouzlu moderní 3D technologie, se kterou snímal i film Bitva u Varšavy 1920. Ten vznikl v roce 2011 jako
vůbec první polský trojrozměrný biják. „3D je třetí revoluce v kinematografii, po přelomovém nástupu zvuku a barvy,“ říká Hoffman.
Při přednášce na LFŠ jeho slova podpoří i producent zmíněného
filmu Jerzy Michaluk. O své zkušenosti s 3D technologií se s vámi oba
tvůrci podělí zítra v Redutě 2 v 11:00.
Jaký je váš největší zážitek z FK?
Návštěvy filmových klubů ve mně zanechaly tak silný dojem, že když jsem
se stal ředitelem Městského kulturního střediska ve Veselí nad Moravou,
chtěl jsem se též podílet nějakým způsobem na promítání ruských filmů,
které po roce 1989 vymizely z filmové distribuce. Spojil jsem se tedy
s doc. Galinou Kopaněvou, kterou jsem znal z Letních filmových škol,
a domluvili jsme se spolu, že uspořádáme Seminář ruských filmů.
V té době jsme jistě netušili, že Seminář vydrží a že letos bude již
XX. ročník. No, a ten nejsilnější zážitek? To bylo v roce 2006, kdy jsme celý
Seminář věnovali tvorbě Andreje Tarkovského. Promítli jsme všechny
jeho celovečerní filmy, včetně studentských. V doprovodném programu
vystoupilo divadlo Těatr Novogo Fronta se svojí hrou „Hamlet or not
to be“ a uskutečnily se dva koncerty, Martina Dohnala a Martina Jakubíčka. Před koncertem M. Jakubíčka jsme promítali Solaris od 8:00 v kině,
potom se přesunuli do kostela, kde v 11:00 začínal koncert. Při posledních
akordech skladby Agnus Dei se rozezněly kostelní zvony, které oznamovaly nejenom poledne… Víkend strávený s Tarkovským byl pro mě nejsilnějším nejenom filmovým zážitkem. V příštím roce, ve dnech 14. - 16. 3.,
uspořádáme s Jaromírem Blažejovským Seminář duchovních filmů v hodonínském kině Svět a já pevně doufám, že to opět bude hluboký zážitek.
Pořadatelé
Hlavní partneři
Hlavní mediální partneři
Finanční podpora
Mediální
partneři
Spolupráce
Oficiální
partneři
Filmové listy. Číslo druhé pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor,
Ondřej Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP.
7
sobota 27. 7.
čas
místo
(EF) název
08:30 Kino Hvězda
(EF) Tabu
Slovácké divadlo
(EF) Vysoko v horách/High Sierra
09:00 Klub kultury
(EF) Třída/Klass
09:30 Kino Reduta 1
(EF) Krize/Crisis
11:00 Kino Hvězda
Nový život
Slovácké divadlo
(EF) Maroko/Morocco
11:30 Kino Mír
(EF) Třída - Život poté (ep 1)/Klass - Elu pärast 1
Kino Mír
(EF) Třída - Život poté (ep 7)/Klass - Elu pärast 7
Klub kultury
(EF) Jak se Harry stal stromem/How Harry Became…
12:00 Kino Orlovna
Zlaté město/Die goldene Stadt
Kino Reduta 1
Belarmino/Belarmino
Kino Reduta 2
Program otevřeného filmového vzdělávání
14:30 Kino Hvězda
(EF) Strach
Kino Hvězda
Odpad město smrt
Slovácké divadlo
Marie od moře/Maria do Mar
15:00 Kino Mír
Metrix
Kino Mír
Hvězda padá na hubu
Klub kultury
Údolí včel
15:30 Kino Orlovna
(EF) Jih proti severu/Gone With the Wind
Kino Reduta 1
(EF) Ostrov/Hadaka no shima
Kino Reduta 2
Lekce filmu podle Gorana Paskaljeviče
16:00 Slovácké muzeum
Vojtěch Jasný: Fotografie
Slovácké muzeum
Petr Nikl: Kresby a malby z nového světa
17:00 Kino Hvězda
Líbánky
Nemocnice Uh.Hradiště
Benefiční koncert Cimbálové muziky Harafica
17:30 Klub kultury
Pes, který měl rád vlaky/Pas koji je voleo vozove
Slovácké divadlo
Astenický syndrom/Astenicheskiy sindrom
18:00 Kino Mír
(EF) Had a duha/The Serpent and the Rainbow
Kino Reduta 1
(EF) Vracím se domů/Je rentre a la maison
20:00 Kabinet Múz
Divadlo Feste – Dealeři fyzické lásky
20:30 Kino Hvězda
(EF) Bitva u Varšavy 1920/Bitwa Warszawska 1920
Slovácké divadlo
Sud prachu/Bure baruta
21:00 Chapiteaux Letní Poloha
Soul´n´funk večer - DJ Little Frank
Kino Orlovna
(EF) Aréna/Arena
Kino Orlovna
(EF) Rafa
Kino Orlovna
(EF) Černý vrch/Cerro Negro
Klub kultury
(EF) Onibaba
21:30 Kino Reduta 1
Ztracená čest Kateřiny Blumové/Verlorene Ehre..
Masarykovo náměstí (LK)
Studentský maraton - večer studentských filmů
Smetanovy sady (LK)
(EF) Občan Kane/Citizen Kane
22:00 LFŠ Klub Mír
Kazety
23:00 Kabinet Múz
RADIO 1 - Tanec s Respektem
23:30 Kino Hvězda
Můj pes Killer/Môj pes Killer
Slovácké divadlo
(EF) Malý Caesar/Little Caesar
Smetanovy sady (LK)
Naděje
23:59 Kino Reduta 1
Noční fado/Fado na Noite
Kino Reduta 1
Severa/A severa
Klub kultury
(EF) Návrat oživlých mrtvol/The Return of the Living…
repríza
min.. formát
29. 7. - 20:30
1. 8. - 23:59
30. 7. - 21:00
2. 8. -15:30
118
100
98
67
77
90
56
82
99
100
71
120
25
70
94
21
80
96
233
96
90
35 mm
35 mm
35 mm
35 mm
DCP
35 mm
DVD
DVD
35 mm
DVD
35 mm
PC
DCP
DCP
35 mm
DVD
DVD
35 mm
Blu-ray
Blu-ray
PC
2012
1941
2007
1939
2012
1930
2010
2010
2001
1942
1964
92
DCP
2013
ČJ
91
153
94
90
35 mm
35 mm
DVD
35 mm
1977
1989
1987
2001
SC/ČJ/RU/ČJ/AJ/-/ČJ
PO/AJ/ČJ
G. Paskaljevič
111
102
120
2. 8. - 18:00 15
2. 8. - 18:00 25
2. 8. - 18:00 22
2. 8. - 21:00 103
104
180
1. 8. - 21:00 119
60
120
87
2. 8. - 18:00 78
30. 7. - 11:00 83
11
99
1. 8. - 11:30 91
3D DCP
35 mm
PL/AJ/ČJ
SC/ČJ/-
J. Hoffman, J. Michaluk
G. Paskaljevič
Blu-ray
Blu-ray
Blu-ray
Blu-ray
35 mm
2011
1998
2013
2009
2012
2012
1964
1975
PO/AJ/ČJ
PO/AJ/ČJ
PO/AJ/ČJ
JA/AJ/ČJ
NE/-/ČJ
F. Nazareth
35 mm
1941
AJ/ČJ/-
DCP
Blu-ray
35 mm
DVD
35 mm
Blu-ray
2013
2012
1931
1963
2012
1931
1985
SR
AJ/-/ČJ
ČJ
PO/-/ČJ
PO/FJ/ČJ
AJ/-/ČJ
31. 7. - 15:00 116
102
100
1. 8. - 11:00 116
86
90
1. 8. - 8:30
65
30. 7. - 23:59 88
94
117
105
35 mm
35 mm
35 mm
Blu-ray
DCP
PC
35 mm
Blu-ray
35 mm
DVD
35 mm
1. 8. - 8:30
31. 7. - 21:00
31. 7. - 21:00
3. 8. - 11:00
30. 7. - 15:00
2. 8. - 21:30
31. 7. - 17:30
31. 7. - 18:00
30. 7. - 9:30
1. 8. - 23:59
31. 7. - 8:30
28. 7. - 8:30
rok
2013
2012
1930
2013
2013
1967
1939
1960
jazyk/titul./el tit. host
PO/AJ/ČJ
AJ/FJ/ČJ
ET/AJ/ČJ
AJ/-/ČJ
SR
AJ/ČJ/ET/AJ/ČJ
ET/AJ/ČJ
AJ/SB/ČJ
NE/-/ČJ
PO/FJ/ČJ
ČJ
ČJ/AJ
ČJ
/-/PO/ČJ
ČJ
ČJ
ČJ
AJ/ČJ/JA/AJ/ČJ
ČJ
F. Nazareth
M. Ol’hova, J. Ol’hova
G. Paskaljevič
F. Nazareth
J. Forejt, J. Pinkava
A. Mišík
J. Hřebejk, J. Černý, G. Míčová
F. Nazareth, hraje: Planety
K. Turečková
L. Masner, V. Novotný
G. Paskaljevič
J. Hřebejk, P. Jarchovský a další
F. Nazareth
neděle 28. 7.
08:30 Kino Hvězda
Slovácké divadlo
09:00 Klub kultury
09:30 Kino Reduta 1
11:00 Kino Hvězda
Kino Reduta 2
Slovácké divadlo
11:30 Kino Mír
Klub kultury
12:00 Kino Orlovna
Kino Reduta 1
Romantický příběh od řeky Sumida/Bokuto…
Sud prachu/Bure baruta
Horoucí srdce
(EF) Aglaja
Sametoví teroristé/Zamatoví teroristi
Lekce filmu podle Jerzeho Hoffmana
(EF) Stereo
(EF) Zombieland
Svatba jako řemen
Život schizofrenního básníka Alexandra Marze
Strom bez listí/Raku-yo-ju
1992
1998
1962
2012
2013
1985
2009
1967
1974
1986
JA/-/ČJ
SC/ČJ/ČJ
MA/AJ/ČJ
SR
PL/-/OV
AJ/-/ČJ
AJ/ČJ/ČJ
NE/ČJ/JA/-/ČJ
J. Hoffman
P. Landovský
legenda: japonsky = JA, srbochorvatsky = SC, maďarsky = MA, rusky = RU, overvoice = OV, česky = ČJ, anglicky = AJ, srbsky = SB, německy = NE, estonsky = ET, portugalsky = PO, polsky = PL, slovensky = SR, english friendly = EF
8