stavby pro kulturu a osvětu

Transkript

2011
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
08/11
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
stavby pro
kulturu a osvětu
Stavba roku 2011 – druhé kolo
obnova Jurkovičovy vily
osobnost stavitelství: František Klokner
cena 68 Kč
www.casopisstavebnictvi.cz
SVAZ
V ČESKÉ
REPUBLICEPRŮMYSLU
MINISTERSTVO
PRŮMYSLU
O
MINISTERSTVO
OBCHODU
ČESKÉ AREP
VYPISOVATELÉ:
VYPISOVATELÉ:
Rekonstrukce
Malostranské besedy,VYPISOVATELÉ:
Praha PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ
SVAZ PODNIKATELŮ
VE STAVEBNICTVÍ
V ČESKÉAREPUBLICE
Rekonstrukce
besedy, Praha SVAZ PODNIKATELŮSVAZ
Rekonstrukce
Malostranské a.
Praha Malostranské
ECONOMIA,
s., AČASOPIS
STAVITEL
PODNIKATELŮ
VE STAVEB
VE
STAVEBNICTVÍ
V
ČESKÉ
REP
NADACE PRO ROZVOJ
ARCHITEKTURY
ANADACE
STAVITELSTVÍ
NADACE
PRO ROZVOJ
ARCHITEKTURY
PRObesedy,
ROZVOJ
STAVITELSTVÍ
ARCHITEKTURY
A
STAVITELSTVÍ
ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL
ECONOMIA,
a. s., ČASOPIS STAV
ECONOMIA,
a. s., ČASOPIS
STAVITEL
MINISTERSTVO PRŮMYSLU
A OBCHODU
ČESKÉA REPUBLIKY
MINISTERSTVO
PRŮMYSLU
MINISTERSTVO
OBCHODU
PRŮMYSLU
ČESKÉ REPUBLIKY
A OBCHODU ČESKÉ
REPUBLIKY
aha
ce Malostranské besedy,
Rekonstrukce
Praha Malostranské
besedy, Praha SVAZ
SVAZ PODNIKATELŮ
VE STAVEBNICTVÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Partnerská
záštita:
PODNIKATELŮ VE
SVAZ
STAVEBNICTVÍ
PODNIKATELŮ
V ČESKÉ
VE STAVEBNICTVÍ
REPUBLICE V
ČESKÉ REPUBLICE
Partnerská
záštita:
Partnerská
záštita:
Partnerská
záštita:
ECONOMIA,
a. s., ČASOPIS
STAVITEL
ČESKÁ
KOMORA
AUTORIZOVANÝCH
INŽENÝRŮ
A TECHNIKŮ
ČINNÝCHA TECHNIKŮ
ECONOMIA,
a. s., ČASOPIS
ECONOMIA,
STAVITEL
a. s., ČASOPIS
STAVITEL
Tituly STAVBA
ROKU
2010
ČESKÁ
KOMORA
AUTORIZOVANÝCH
INŽENÝRŮ
ČINNÝC
ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVA
ČESKÁ
KOMORA
AUTORIZOVANÝCH
INŽENÝRŮ A
VE VÝSTAVBĚ
VE VÝSTAVBĚ
VE VÝSTAVBĚ
VE VÝSTAVBĚ
Partnerská záštita:
Partnerská záštita: Partnerská záštita:
ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH
INŽENÝRŮ
A TECHNIKŮ
ČINNÝCH
ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH
ČESKÁ KOMORA
INŽENÝRŮ
AUTORIZOVANÝCH
A TECHNIKŮ
INŽENÝRŮ
ČINNÝCH
A TECHNIKŮ ČINNÝCH
VE VÝSTAVBĚ
VE VÝSTAVBĚ
VE VÝSTAVBĚ
19. ROČNÍK SOUTĚŽE
STAVBA
ROKU
19. ROČNÍK
SOUTĚŽE
STAVBA
ROKU
19.
ROČNÍK
SOUT
19.
ROČNÍK
SOUTĚŽE
STAVB
VYHLÁŠEN
VYHLÁŠEN
19. ROČNÍK
SOUTĚŽE
STAVBA
ROKU
19.
ROČNÍK
19.
SOUTĚŽE
ROČNÍK
STAVBA
SOUTĚŽE
ROKU
STAVBA
ROKU
Letní koupaliště,
Hradec Králové VYPISOVATELÉ:
VYHLÁŠEN
VYHLÁŠEN
Letní koupaliště, Hradec Králové
NADACE
PRO ROZVOJ
ARCHITEKTURY
A STAVITELSTVÍ
UZÁVĚRKA
31. 5. 2011
UZÁVĚRKA
PŘIHLÁŠEK
31. 5.PŘIHLÁŠEK
2011
VYHLÁŠEN
UZÁVĚRKA
PŘIHLÁŠE
UZÁVĚRKA
PŘIHLÁŠEK
31.
5. 2011
VYHLÁŠEN
VYHLÁŠEN
MINISTERSTVO
PRŮMYSLU A OBCHODU
ČESKÉ REPUBLIKY
aliště, Hradec Králové
SVAZ
PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK
5.
2011
UZÁVĚRKA31.
PŘIHLÁŠEK
UZÁVĚRKA
31.PŘIHLÁŠEK
5. 2011
31. 5. 2011
ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL
Rekonstrukce Malostranské besedy, Praha
Soutěž je vypsána pod záštitou:
Soutěž je vypsána pod záštitou:
Soutěž je vypsána pod záštit
Soutěž
Soutěž
je vypsána pod
záštitou:
předsedy
Senátu Parlamentu
ČR je vypsána pod záštitou:
předsedy Senátu Parlamentu ČR
předsedy
předsedy
Senátu
Parlamentu
ČR Senátu Parlamentu ČR
ministra životního
prostředí
ČR
předsedy
Senátu
Parlamentu
ČR,
ministra
životního
prostředí
ministra
životního
prostředí
ČR
ministra
životníhoČR,
prostředí ČR
ministra
životního
prostředí
ČR
Soutěž je vypsána
pod
záštitou:
Soutěž je vypsána pod
Soutěž
záštitou:
je vypsána pod záštitou:
ministra pro místní rozvoj ČR
ministra
proParlamentu
místní
dopravy
ČR,
ministra
pro
místní
rozvoj ČRČRrozvoj ČR, ministra
ministra
pro místní rozvoj ČR
ministra
pro
místní
rozvoj
ČR
předsedy Senátu Parlamentu
ČR Senátu Parlamentu
předsedy
předsedy
ČR
Senátu
ministra kultury ČR
Malá vodní elektrárna Železný Brod
ministra
životního
ČR životního Malá
ministra
kultury
ČRprostředí
Malá
vodní elektrárna
Železný
Brod
vodní
elektrárna
Železný
Brod
primátora
hlavního
Prahy
Malá vodní elektrárna
Železný
Brod prostředí
ministra
prostředí
ministra
ČR
životního
ČRměsta
ministra
dopravy
ČR ministra kultury ČR
ministra dopravy ČR
ministra
ministra pro místní rozvoj
ČR pro místní rozvoj ČR
ministrapro
dopravy
ministra
ministra
místníČR
rozvoj ČR primátora hlavního města
Prahy dopravy ČR
primátora
primátora
hlavního
města
Prahy hlavního města Prahy
ministra
kultury
ČR
primátora
hlavního
města Prahy
ministra
kultury
ČRzáštita:
elektrárna ŽeleznýMalá
Brodvodní elektrárna Železný Brod
Partnerská
ministra dopravy ČR ministra dopravy ČR
ministra dopravy ČR
Soutěžní podmínky, apřihlášku
komora
autorizovaných
techniků
činných
Soutěžní
podmínky, přihlá
Soutěžní
podmínky,
přihlášku
primátora hlavního města
Prahy hlavního města Česká
primátora
primátora
Prahy
hlavního
města
Prahy přihlášku inženýrů
Soutěžní
podmínky,
a registraci do soutěže naleznete na:
ve
výstavbědo soutěže
a registraci
do soutěže
a registraci do soutěže
naleznete
na: nal
a
registraci
naleznete na:
Soutěžní podmínky,
přihlášku
www.stavbaroku.cz
Soutěžní
podmínky,
Soutěžní
přihlášku
podmínky, přihlášku
www.stavbaroku.cz
www.stavbaroku.cz
a registraci do soutěže
naleznete
na:
a registraci
do soutěže
awww.stavbaroku.cz
registraci
naleznete
do soutěže
na: Partner:
naleznete na:
Letní koupalište, Hradec Králové
Partner:
Partner:
www.stavbaroku.cz
www.stavbaroku.cz
www.stavbaroku.cz
Partner:
Centrum sportu a zdraví Olomouc
Partner:
Partner:
Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství
soutě
Vyhodnocení
je zařazenoVyhodnocení
do Dnů stavitelství
a architektury organizovaných SIA
ČR – Radousoutěže
výstavby
Partner:
Centrum
sportu a zdraví Olomouc Partner:
Vyhodnocení
soutěže
je zařazeno do Dnů stavitelství
architektury
organ
a architektury organizovaných SIAa ČR
– Radou výstav
Centrum sportu
a zdraví
Olomouc
a architektury organizovaných SIA ČR – Radou výstavby
Mediální partneři:
Vyhodnocení soutěže je zařazeno
do Dnů stavitelství
Vyhodnocení
soutěže je zařazeno do
Vyhodnocení
Dnů stavitelství
soutěže je zařazeno do Dnů Mediální
stavitelstvípartneři:
a architektury organizovaných aSIA
ČR – Radouorganizovaných
výstavby
architektury
SIA ČR
a architektury
– Radou výstavby
organizovaných SIA ČR – Radou výstavby
ortu a zdraví Olomouc
Malá vodní elektrárna Železný Brod
Administrativní centrum Vinice, Pardubice
Administrativní
Administrativní centrum Vinice,
Pardubice centrum Vinice, Pardubice
bice centrum Vinice,
tivní
Administrativní
Pardubice
centrum Vinice, Pardubice
Lidé budují mnoho zdí,
– Georges Pire –
ale málo mostů.
Prezentace úspěchů
české architektury
a stavitelství pro odbo
rníky i širokou veřejn
ost
Internetové hlasování
o Cenu veřejnosti
soutěže proběhne
na stránkách
www.stavbaroku.cz
od 9. září
do 3. října 2011.
září – říjen | Dny otev
řených dveří na stavbá
ch
8. 9. | Nominační ve
čer Stavba roku 2011
3. 10. | Setkání v Se
nátu PČR s předáním
cen
Stavba roku 2011
21. – 26. 11. | Dny ot
evřených dveří na školá
ch
www.dsa-info.cz | ww
w.siacr.cz
www.ckait.cz | www.sp
s.cz
editorial
Vážení čtenáři,
Hlavní bod, Říční diamant, Tovární kancelářské centrum, Kukuřičné půdy nebo třeba Soudní
dvůr Amazonek. Že to z ní jako
dada? Kdepak. Takhle se v doslovném překladu z angličtiny
jmenují nejnovější (a většinou
architektonicky působivé) stavby
v hlavním městě. Praha je vůbec
plná budov s anglickými názvy,
někdy navíc přepsanými foneticky, takže zde najdeme i Filadelfii.
Ve Vysočanech zase stojí bytový
dům L´Ocelot, což není nic jiného
než francouzsky ocelot, tedy
v podstatě sympatická šelmička.
Metropole v tom ale není sama.
V Brně se staví mrakodrap
AZ Tower – to by se asi mělo číst
„ejzed“, nedávno se otevřelo administrativní centrum Triniti Office Center (což je vůbec zajímavé,
protože pokud bychom tomu měli
rozumět jako „trojice“, pak by
název musel být Trinity) a zcela
děsuplně zní třeba název Liberec
Plaza… Předpokládám, že každý
z čtenářů by našel další neméně
působivý příklad nedostatku
českojazyčné fantazie.
Za celým tímto anglosaským názvotvorným šílenstvím nevidím
jen stále diskutovanou infiltraci
anglizmů do hovorové češtiny
(používá je každý z nás, ovšem
někteří již za úrovní trapnosti).
Asi je to prozaické – anglický
název budovy je prostě módním
trendem. A pozor, na našem
území zdaleka ne prvním svého
druhu. Kolik hradů z třináctého,
čtrnáctého a patnáctého století
má německý název? Kam se
podíváme, všude samý „štejn“
či „burg“, i když jejich původní
stavitelé mnohdy němčinou ani
nevládli. Ale bylo to jaksi tehdy
„světové“, sedět na poněmčených hradbách.
V tomto čísle se objevuje polyfunkční karlínská budova s názvem Main Point, která svým
názvem dobře doplňuje okolní
sbírku courtů, houseů apod.
Přitom je to stavba s výraznou
fasádou, jež připomíná stovku
visících hadů-korálovců se svým
typicky červeno -bílo - černým
pruhovaným zbarvením. Takže
administrativní budova Korálovec, ať si její anglicky hovořící
uživatelé lámou hlavu!
Teď trochu vážněji. Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR vydalo na
konci července svůj koncept
bytové politiky do roku 2020. Ná-
městek Miroslav Kalous připravil
pro časopis Stavebnictví na toto
téma článek o ideových záměrech bytové politiky. K němu je
připojen harmonogram nejbližších opatření, z nějž vyplývá další
existence a funkce Státního fondu rozvoje bydlení. To je zpráva
poměrně pozitivní, jelikož tato
organizace to měla ještě před pár
měsíci „nahnuté“.
Hodně štěstí přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
inzerce
Vidíme věci jinak.
Unikátní ocelové konstrukce
navrhujeme kreativně a ekonomicky.
Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových
konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně
a zároveň ekonomicky.
Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním
výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni.
Spoléhejte na profesionály v oboru.
NÁVRH
Zimní stadion, Chomutov
DODÁVKA A MONTÁŽ
Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové
SPOLEČNOST
JE ŘÁDNÝM
ČLENEM ČAOK
ŘÍZENÍ STAVEB
Konstrukce rozhledny
Velký Kamýk, Písek
DIAGNOSTIKA
Stanice metra Střížkov, Praha
EXCON, a.s.
Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9
Hangár, letiště Ostrava - Mošnov
Tel.: +420 244 015 111
Fax: +420 244 015 340
ELENZ - zauhlování, Ledvice
[email protected]
www.excon.cz
stavebnictví 08/11
3
obsah
6–8
12–14
Vila architekta Dušana Jurkoviče je jako nová
Nejuznávanější přehlídka českých staveb letos sice nemá tolik
přihlášených, zato kvalita je vysoká. Ve druhém kole si to „rozdá” hned
několik úprav veřejných prostor, jejichž součástí je sochařská výzdoba.
Slavný architekt počátku dvacátého století Dušan Jurkovič se proslavil
především radikálním důrazem na slovanský odkaz ve všech prvcích
svých staveb. Jeho vlastní vila je v tomto smyslu etalonem.
speciál
16–18
■
Osobnost českého stavitelství: František Klokner
Zelená úsporám a projektanti XX
Redakce časopisu Stavebnictví se rozhodla zahájit novou rubriku, v níž bychom mapovali životy velikánů českého stavitelství. Začínáme osobností
Františka Kloknera, stavitele, vědce a organizátora s velkým odkazem.
Dvacátá část speciálu Zelená úsporám a projektanti se zabývá praxí,
a to konkrétně tématem kontaktního zateplení z pohledu tepelných
mostů hmoždinkami a jejich prokreslování.
PSJ otevírá v září M5 Mall v Rjazani
V ruské Rjazani finišuje jedna z největších zakázek historie
PSJ. Náročná realizace obchodně zábavního centra M5 Mall
byla zahájena v prosinci 2009. Investorem díla, jehož náklady
dosáhnou 120 milionů eur, je společnost Ryazan Shopping Mall.
Komplex vzniká v těsné blízkosti klíčové federální silniční
komunikace M5 Moskva–Čeljabinsk u vjezdu do Rjazaně. Nabídne jedinečné řešení pro obyvatele Rjazaně, bude jediným
projektem svého druhu v regionu a bude obsluhovat více než
500 tisíc obyvatel. Zakázka předpokládá zahájení kolaudačního řízení na konci srpna. Slavnostní otevření je plánováno na
konec září 2011.
4
stavebnictví 08/11
08/11
srpen
3 editorial
4 obsah
Zelená úsporám a projektanti XIX
38Kontaktní zateplení z pohledu tepelných
mostů hmoždinkami a jejich prokreslování, I. díl
stavba roku
6 Stavba roku 2011 – druhé kolo
9Městské koupaliště v zeleni
evropské právní předpisy
51Nová právní úprava uvádění stavebních výrobků
na vnitřní trh – první kroky
stavba JmK
12Stoletá kráska v novém
bytová výstavba ČR
54Bytová výstavba v České
republice v letech 1997 až 2010
57Nová koncepce bytové politiky ČR do roku 2020
osobnost stavitelství
16František Klokner
téma: stavby pro kulturu a osvětu
20 Kongresové centrum Zlín,
polyfunkční budova
prof. Ing. arch. Eva Jiřičná
26 Městská knihovna v Soběslavi –
záchrana gotického hradu
Ing. arch. Jaromír Kročák
32Obnova přečerpávací stanice
Vršovické vodárny v Braníku
Ing. arch. Eva Dvořáková
42Návrh konstrukčního řešení
stavby Main Point Karlín v Praze
Ing. Martin Čvančara
48 Nové Správní centrum Karlovarského kraje
Ing. arch. Jaromír Musil
foto na titulní straně: obnova gotického hradu
s novou knihovnou v Soběslavi, Tomáš Malý
názory
60Policy architecture – Baukultur
svět stavbařů
62Dny stavitelství a architektury
Karlovarského kraje 2011
63 FIEC odmítá jakékoli formy protekcionizmu
70Mosty ČR na zlatých mincích
České národní banky
konference
60Městské inženýrství Karlovy Vary 2011 –
od vojenského k civilnímu
72 infoservis
74 v příštím čísle
„Šperk vašeho domu“
Žaluzie a rolety Isotra
Budova FILADELFIE, Praha; developer: PASSERINVEST GROUP, a.s.
inzerce
Vhodně navržená stínicí technika vytváří
optimální prostředí z pohledu světelných a
tepelných podmínek a je významnou součástí
stavby z hlediska úspory energie.
V tradičním pojetí plní venkovní žaluzie
a rolety stínicí a bezpečnostní funkci,
v netradičním pojetí jsou architektonickým
prvkem administrativních budov a šperkem
rodinných domů.
VENKOVNÍ
ŽALUZIE A ROLETY
Vysoký stupeň
zastínění / termoregulační
a ochranný efekt /
snižování hladiny
venkovního hluku.
www.isotra.cz
E-mail: [email protected]
zákaznická linka: 800 800 110
stavebnictví 08/11
5
stavba roku
foto: www.stavbaroku.cz
▲ Výstavba Jihozápadní části Pražského okruhu
▲ Malá vodní elektrárna a rybí přechod, Beroun
▲ Sportovní a relaxační centrum Rychnovska, Rychnov nad Kněžnou
▲ Městská plovárna Luhačovice
▲ Výstavba rodinného domu, Praha 6 – Břevnov
▼ Golfklub Čertovo břemeno, Jistebnice
▼ Onkologické centrum Fakultní nemocnice, Plzeň
6
stavebnictví 08/11
▲ Muzeum barokních soch a rekonstrukce klášterních zahrad – kostel sv. Josefa v Chrudimi
▲ Vila Jevany
▲ Budova FILADELFIE, BB Centrum, Praha
▲ Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně
▲ ČVUT – Nová budova Dejvice, Praha
▲ Miura hotel, Čeladná
▲ Kongresové centrum Zlín
▲ Revitalizace Staroměstského náměstí, Mladá Boleslav
▼ Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas, Trutnov
▼ Oprava památkového objektu, Loket
stavebnictví 08/11
7
▲ Triplex – soubor bytových domů v proluce, Karlovy Vary
▲ Bytový dům s malometrážními byty a tělocvičnou, Praha
▲ Ekologicky šetrný hypermarket, Jaroměř
▲ Multifunkční dopravní terminál, Česká Třebová
▲ Rozdělovací objekt Novořecké splavy, Třeboň
▲ Obchodně společenské centrum Forum, Liberec
▲K
rytý plavecký bazén v Litomyšli
▲ Nový výrobní závod Hustopeče
▼ Rekonstrukce zastupitelského úřadu ČR v Brazílii (soutěž Stavba roku v zahraničí)
▼ Silniční tunely Hédinsfjardargöng – Island (soutěž Stavba roku v zahraničí)
8
stavebnictví 08/11
stavba roku
text: Ing. arch. Jaroslav Ševčík
foto: archiv autora
▲ Hlavní budova nového koupaliště v Hradci Králové, v popředí plocha s bazény
Městské koupaliště v zeleni
Hradec Králové zdobí nové městské koupaliště
s jednoduchou a snadno zapamatovatelnou
architekturou, která je primárně formována
danou funkcí a získává tím moderně nadčasový ráz s tradičními prvky, dobře korespondující
s novodobou architekturou města. Zajímavá
stavba byla oceněna titulem Stavba roku 2010.
Charakter území
Koupaliště se nalézá jihovýchodně
od centra města za řekou Orlicí, v katastrálním území Malšovice u Hradce Králové a Hradec Králové. Přirozenou severozápadní hranicí plochy
areálu je řeka Orlice se stromořadím
a inundační hrází. Severozápadní
hranici tvoří komunikace Malšovická a rozsáhlé parkoviště. Další
dvě strany vymezují ve vzdálenosti
horizontu opět komunikace – z jihozápadu Brněnská ulice a Gočárův
(II. městský) okruh a zelené plochy.
Celé území městského koupaliště
Hradec Králové je obklopeno vzrostlou zelení a komunikačně propojeno
s centrem města ze severní strany,
kde bylo navrženo nové dopravní
spojení z ulice Malšovická jak pro
pěší (zastávka MHD), tak i pro automobily a autobusy. Celá lokalita je
rovněž propojena systémem pěších
a cyklistických cest. Díky této dobré
dopravní dostupnosti může koupaliště plnit jak funkci lokálního zařízení,
tak částečně i funkci regionálního
rekreačního centra.
Architektonické
a urbanistické řešení
areálu
Koupaliště je situováno přibližně
uprostřed řešeného území. Vstup
do prostoru areálu je přes terénní
příkop pomocí lávky, zvýrazněné
lehkou membránovou konstrukcí.
Na této úrovni se nalézá přízemí
hlavní budovy a plocha s bazény.
Na ni navazuje louka, určená pro
odpočinek a slunění. Od této louky
oddělují plochu s bazény nízké keře
a od provozní budovy ochoz, oddělený v parteru systémem laviček
a květinových truhlíků. Propojení
je řešeno pomocí brodítek. Povrch
zpevněné plochy mezi bazény je
vydlážděn z umělého kamene (pískovec). Venkovní bazény jsou zhotoveny z nerezavějícího ocelového
plechu. Plocha je bezbariérová a je
organizována tak, aby se jednotlivé
přirozené skupiny návštěvníků co
nejméně rušily. Z tohoto důvodu
je například dětský bazén situován
na opačné straně než skokanský
bazén, tobogán či skluzavka jump.
Mezi těmito bazény je umístěn blíže
k dětskému bazénu bazén rekreační, pak následuje padesátimetrový
plavecký bazén s lávkou.
U dětského bazénu se nachází
speciální bazén, tzv. hrací potok
s tekoucí vodou. Tato atrakce je
určena pro nejmenší návštěvníky.
S potokem sousedí odpočinková
relaxační část pro matky s dětmi.
V části, kde jsou situovány skokanský bazén a tobogán, se nachází
rovněž nová atrakce, tzv. líná řeka,
která slouží návštěvníkům k projížďce na nafukovacích kolech. Součást
bazénové plochy tvoří rovněž objekt
pro hygienické zázemí a občerstvení na bazénovém platu. Tento
objekt, částečně dvoupodlažní,
má oválný tvar. Z východní strany
uzavírají plochu s bazény dřevěné
letní kabiny, navazující na budovu
koupaliště. Jemný přechod interiéru a exteriéru kryje podélný ochoz,
který je zároveň dělicí čárou mezi
stavebnictví 08/11
9
▲ Lávka přes padesátimetrový plavecký bazén
▲ Tobogán a tzv. líná řeka
QBSLPWJÝUŞ
▼ Koupaliště Hradec Králové – situace
▲ Terasa pro slunění s výhledem na bazénové plato
WTUVQMÈWLB
▲ Lávka s lehkou membránovou konstrukcí před vstupem do hlavní budovy
koupaliště
CFBDIWPMFKCBM
IMBWOÓCVEPWB
TMVOÓDÓMPVLB
10
stavebnictví 08/11
CB[ÏOPWÏ
QMBUP
čistým a veřejným provozem. Obdobně je řešena i část areálu s letními kabinami, uzavírající bazénovou
plochu z východu. Provozní budova
koupaliště tvoří bariéru k bazénům
na severní straně a představuje
členitý, jedno- až třípodlažní objekt se suterénem. Jednotlivé
provozní celky jsou navrženy tak,
aby mohly fungovat nezávisle na
sobě. V suterénu budovy se nachází skladové a technické zázemí
a veškerá technologická zařízení pro
bazény včetně akumulačních jímek.
Charakteristickým materiálem provozní budovy je dřevo, použité jako
obkladový i konstrukční materiál.
Jednotlivé části stavby jsou jemně
diferencovány typem dřevěného
obkladu (horizontální hladký obklad,
překládaný obklad, laťový rastr, lamelový obklad atd.) a použitím exotického nebo tepelně upravovaného
dřeva. Jako doplňkový materiál je
použit plech (předvětralý titanzinek,
pozinkovaný kov), sklo, hliník, beton
nebo například obklady z umělého
kamene.
Dispoziční řešení
Provozní budova je rozdělena tak,
že v její východní části je hygienické
a sociální zázemí pro návštěvníky
(sezónní provoz) a celoroční provoz čtyř kurtů pro squash. V části
sezónního provozu jsou umístěny
převlékací kabiny a úložné skříňky
s vazbou na umývárny a WC pro
muže a ženy. Samostatnou část
tvoří technické a obslužné zázemí budovy a venkovních bazénů
s místností pro plavčíky, první
pomoc, kanceláře, sklady a chlorovna se samostatným venkovním
vstupem. Tato část je propojena
samostatným schodištěm a obslužným výtahem se suterénem.
Západní část budovy je určena
pro celoroční provoz. V této části
se nachází sportovní restaurace
s bowlingovými drahami. Restaurace je navržena tak, že v sezóně
slouží i pro obsluhu venkovního
koupaliště. Je doplněna venkovní
terasou přístupnou od bazénového
plata na západní straně. Součástí
restaurace je kuchyně s příslušným
zázemím. V části budovy s celoročním provozem se nalézají prostory
fitcentra a wellness, které je umístěno ve dvou podlažích. V 1.NP
tvoří součást wellness víceúčelový
bazén a jeden whirlpool. Ve 2.NP
je občerstvovací bar, sloužící k obsluze wellness podávacím oknem.
Bar slouží rovněž návštěvníkům
koupaliště, kteří využívají terasu nad
1.NP. Součástí 2.NP jsou mokré
i suché sauny, sprchové centrum,
masáže, zázemí pro personál.
Odpočinková galerie je situována
na galerii nad vnitřním zábavným
bazénem. V oddělené části 2.NP
je samostatný provoz fitcentra se
zázemím pro návštěvníky.
Z univerzálního prostoru ve 2.NP,
ze kterého je přístupné fitcentrum,
je samostatným schodištěm napojena technická místnost ve 3.NP.
Objemová členitost provozní budovy umožňuje využití střech pro
rekreační provoz koupaliště. Na
střeše 2.NP je terasa pro slunění,
která je přístupná dvěma samostatnými schodišti. Na terasu na úrovni
3.NP se lze dostat samostatným
schodištěm, z terasy na 2.NP. Tato
terasa je určena pro naturisty. Jednotlivé dispoziční celky areálu jsou
vzájemně propojeny.
Stavební řešení
■ Základové konstrukce – provozní budova koupaliště je založena na
vrtaných železobetonových pilotách
v místech nosných sloupů budovy.
Piloty v suterénu jsou ukončeny
pod úrovní nosné železobetonové
desky podlahy. U nepodsklepené
části jsou na pilotách navrženy
základové pásy, které jsou zároveň
opěrnou zdí, vzhledem k rozdílu
výšky terénu v okolí budovy a podlahy 1.NP. Na pilotách se nachází
pod tlakovou izolací nosná deska
podlahy, do níž jsou zakotveny nosné stěny suterénu a nosné stěny
akumulačních nádrží.
■ Nosné konstrukce – provozní
budova je řešena jako železobetonový skelet s monolitickými
železobetonovými stropy. Svislé
nosné konstrukce skeletu tvoří sloupy kruhového nebo čtvercového
půdorysu. Nadzemní etážová část
budovy je částečně dvoupodlažní,
s konstrukčními výškami 3,60 m.
V částech s plochou střechou
a terasou tvoří nosnou konstrukci
střechy železobetonová monolitická deska. Konstrukce venkovních
schodišť je navržena s jedním
středovým nosníkem ze dvou profilů U, ke kterému jsou přivařeny
jednotlivé stupně z plechu. Na
vodorovné ocelové plechy jsou
šroubována prkna z exotického
dřeva, tvořící pochozí část schodiště. Nosná konstrukce venkovní
galerie je z tenkostěnných profilů
U a hranatých trubek. Nosná dřevěná konstrukce zastřešení strojovny
vzduchotechniky a části budovy se
squashovými kurty je z dřevěných
příhradových vazníků.
■ Obvodové konstrukce – obvodový plášť je vyzdívaný z cihelných,
tepelně izolačních keramických
bloků s tepelně izolačními omítkami. Na dřevěném roštu byl použit
dřevěný obklad v různých tvarech.
■ Střechy – jsou částečně ozeleněné a pochozí plochy jsou osazeny dlažbami z umělého kamene.
Konstrukce a skladba střešního
pláště je navržena tak, aby splňovala nejnáročnější tepelně izolační
požadavky. K odvodnění střech
slouží vnitřní a vnější svody, přívalové vody odvádějí na jednotlivých
střechách přepady v atikách.
■ Podlahy – jsou navrženy podle
účelu místnosti. Jedná se hlavně
o keramické dlažby, koberce, podlahové krytiny a cementový potěr.
Prostory wellness mají podlahové
vytápění. Na kurtu pro squash
je navržena speciální dřevěná
podlaha, jako součást komplexní
dodávky hřiště. Bowlingové dráhy jsou opatřeny syntetickými
segmenty. ■
Základní údaje o stavbě
Investor:
Statutární město Hradec
Králové
Autorský tým studie:
Ing. arch. akad. arch.
Lukáš Liesler, doc. Ing.
arch. Eduard Schleger,
Ing. arch. Viktor Sunek
Autorský tým následujících
stupňů projektu:
CENTROPROJEKT a.s.,
Ing. arch. Jaroslav Ševčík, ARCH Z Studio
Generální dodavatel stavby:
Geosan Group a.s.
Stavbyvedoucí:
Ing. Marek Martiška
Dodavatel nerezových bazénů:
BERNDORF BÄDERBAU
Dodavatel bazénové technologie, wellness a nerezových
tobogánů:
CENTROPROJEKT a.s
Doba výstavby:
06/2009–05/2010
inzerce
10
95
75
10
25
95
5
75
0
25
stavebnictví 08/11
11
5
0
stavba JmK
text: Petr Všetečka (značení odstavců redakce)
foto: Toast images
▲ Jihozápadní průčelí s mozaikou – pohled z ulice Jana Nečase
Stoletá kráska v novém
Vlastní vila architekta Dušana Jurkoviče v Brně –
Žabovřeskách se stala majetkem českého státu
v srpnu 2006, téměř přesně sto let od jejího
dokončení. Jde o svébytnou reflexi myšlenek
britského hnutí Arts and Crafts a dobového
etnografizmu, současně je programovým projevem emancipující se slovanské inteligence.
Cílem projektu, realizovaného
Moravskou galerií v Brně, díky
prostředkům tz v. Norsk ých
fondů, byla nejen celková obnova a restaurování domu jako
je dine č ného ex p onátu, ale
především jeho zpřístupnění
pro veřejnost jako živého kulturního a studijního místa – Centra
Dušana Samo Jurkoviče, v souvislostech středoevropských.
Současně má projekt posílit
identitu brněnského vilového
předměstí vytvořením komunitního prostoru a volně přístupné zahrady. Vše je řešeno
bezbariérově.
Obnova Jurkovičovy vily byla oceněna čestným uznáním v kategorii Rekonstrukce staveb v rámci
soutěže Stavba Jihomoravského
kraje 2010.
12
stavebnictví 08/11
Metodika obnovy
Obnově předcházel rozsáhlý komplexní průzkum a inventarizace,
které nasměrovaly další úvahy
o možnostech prezentace, interpretace a metody obnovy domu.
Vnitřní prostory byly rozděleny
podle míry autenticity a architektonického významu do čtyř
kategorií (1 – plně obnovitelné
s mobiliářem, 2 – plně obnovitelné
bez původního mobiliáře, 3 – převážně neautentické, podružné,
4 – využitelné pro nové vestavby).
Zásadou řešení bylo nepřepisovat původního autora a nezastírat
navrstvenou historii domu. To, co
nebylo zjištěno s jistotou, bylo
ponecháno raději nezodpovězeno
či stylizováno.
Historické interiéry
Hlavní obytné prostory přízemí
jsou představeny v podobě blízké
počátku dvacátého století, kdy je
obývala Jurkovičova rodina. Tam,
kde existuje přesná fotografická
a plánová dokumentace zařízení
domu a kde byly dochovány jeho
fragmenty (hlavní hala s knihovnou), je interiér obnoven do své
úplnosti: torza originálů zařízení
byla restaurována a doplněna
stylizovanými replikami chybějících částí. Tam, kde je informací
o interiéru méně, jsou místnosti
restaurovány bez nábytku a doplněny novou expozicí.
Dostavby
K historickým interiérům přibyly
nově pojaté: půdní vestavba badatelny – dokumentačního centra, která nahradila dožilou podkrovní místnost z osmdesátých
let minulého století, a v suterénu
návštěvnické zázemí, jež nahradilo vestavbu krytu z padesátých
let a zahrnulo i další sklepní
prostory. Pro bezbariérové zpřístupnění celého domu přibyla
na jihovýchodní fasádě rampa
do podzemního podlaží a výtah
uvnitř domu. Nově vložené formy
vedou se stavbou „strukturální
dialog“, od původního domu je
odlišuje mimo jiné bílá povrchová
úprava v různém zpracování.
Fasáda
Na fasádu domu byla v novém
autorském pojetí navrácena chybějící skleněná mozaika na námět
pohádky Bača a šiarkan (drak).
Restaurátorské zásahy
Podstatou restaurátorských zásahů bylo odkrytí původních lazurních povrchů dřeva a výmaleb,
aniž byly provedeny celoplošné
sjednocující úpravy. Dům tak
částečně získal zpět své pozoruhodné barevné řešení, založené
na kombinaci přírodních povrchů
materiálů s lazurními a krycími
barvami, a to jak v interiéru, tak
i v exteriéru. Retuše byly minimalizovány i za cenu nedokonalosti
nebo nedokončenosti.
Stavební obnova
Stavební obnova domu zahrnovala kompletní sanaci vlhkosti
suterénu, zesílení stropních konstrukcí, opravu střechy, obnovu a doplnění technických sítí
(včetně automatického hasicího
systému).
▲ „Dům nad domem“ během opravy střechy
▲ Severozápadní průčelí – pohled přes rozárium
▲ Terasa s oknem hlavní haly
13
7
legenda místností
nové využití/původní využití
6
4
8
5
9
2
10
3
1
12
1 – lodžie
2 – předsíň
3 – expozice/hala + knihovna
4 – expozice/salon/jídelna
5 – chodba
6 – kancelář/kuchyň
7 – schodiště
8 – výtah/pokoj služky
9 – úklidová komora/WC
10 – expozice/dětský pokoj
11 – expozice/ložnice
12 – expozice/koupelna
13 – předsíň vedlejšího vstupu
11
stavebnictví 08/11
▲ Půdorys přízemí
13
▲ Hlavní hala
■ Rozs ah p o škození krovu
vyžadoval sejmutí krytiny na
více než dva měsíce. Ochrana stavby si proto v y žádala
postavení dočasného „domu
nad domem“, tvořeného řadou
lešenových věží nesoucích velkorozponové dřevěné vazníky.
Krov doplnily chybějící kleštiny
a táhla, u všech původních
prvků se zjistila míra poškození
a tyto prvky byly opraveny protézováním, injektážemi apod.
Dochovaná původní střešní
krytina byla během oprav zbavena solí ve vodní lázni a poté
vrácena zpět.
■ Nová ocelová konstrukce
výtahové šachty byla do domu
vložena shora, odstrojenou střechou. Od všech konstrukcí domu
s výjimkou základů je šachta
oddělena kvůli eliminaci chvění
i možným budoucím přirozeným
14
stavebnictví 08/11
▲ Expozice
tvarovým změnám dřevěné konstrukce domu.
■ Kvalitní venkovní škrába ná omítka z let 1965 – 68 na
křehkém původním korkovém
podkladu byla ponechána a vyspravena.
■ Při obnově interiéru se na
minimum musely omezit zásahy
do původních omítek a korkových desek pod nimi, proto byly
pro rozvody všech sítí využity
podlahy, odkrývané i z důvodů
statických.
■ Technologické jádro domu
tvoří suterén. Originální funkční
litinová tělesa byla ponechána
a doplněna novým zdrojem tepla
a oddělenou regulací.
■ Torza tří elektrických lustrů
(z haly, knihovny a arkády), nalezená na půdě domu, byla restaurována a doplněna do úplného
a funkčního stavu.
Obnova zahrady
Podobně jako u obnovy domu, byly
i v zahradě ponechány stopy uplynulých sta let v podobě vybraných
kvalitních mladších dřevin, které
zahradu kompozičně neporušovaly (například vistárie na arkádě,
javor v jihozápadním rohu zahrady,
řada ovocných stromů a některé
jehličnany). Pod tímto pomyslným
vzrostlým horizontem došlo k „archeologické“ obnově původní
kompozice cest a dosazení většiny
původního sortimentu výsadeb
podle dochovaného Jurkovičova
plánu. ■
Název stavby:
Obnova Jurkovičovy
vily pro Centrum Dušana Samo Jurkoviče
Investor:
Moravská galerie v Brně
Autoři: TRANSAT architekti –
Petr Všetečka, Robert
Václavík, Karel Menšík,
Alena Všetečková (autoři obnovy domu a zahrady, restaurovaných
a nov ých interiérů);
Martina Lehmannová
(kurátorka); Josef Bolf
(autor mozaiky na průčelí domu); Tomáš Jiránek – New Visit (spoluautor obnovy zahrady)
Autoři expozice:
Marek Štěpán, Jan Martínek – Ateliér Štěpán
Autor grafiky:
Tomáš Machek – Side 2
Zhotovení projektové dokumentace: 2007
Doba výstavby:
2009–2010
inzerce
weber.pas extraClean – NOVINKA
nová silikonsilikátová tenkovrstvá omítka s progresivním samočisticím efektem
braňuje i velmi malý podíl organických částí.
Díky těmto vlastnostem zůstává povrch omítky
čistý a objekt je dlouhá léta v původních jasných barvách.
Tenkovrstvé pastovité omítky jsou nejpoužívanějším typem estetické úpravy fasád. Svůj
primát si udržují díky celé řadě parametrů,
které je předurčují k tomuto typu aplikace. Jsou
snadno aplikovatelné, dle typu potom probarvitelné v široké paletě různých odstínů, trvanlivé
a snadno zpracovatelné.
Parametry, které se obvykle u tohoto typu materiálů zejména sledují, jsou: difuze, tj. schopnost
průniku plynů (vodní páry), permeabilita kapalné vody (voděodolnost), přídržnost, hořlavost.
Mezi další důležité vlastnosti patří například
odolnost proti růstu plísní a řas nebo efekt samočistitelnosti.
S určitou mírou zjednodušení lze říci, že technické vlastnosti pastovitých omítek jsou odrazem vlastností jejich matrice tvořené pojivovou
bází a těmi nejjemnějšími pojivy (naopak ty
nejhrubší frakce plniv mají funkci víceméně jen
estetickou, protože vytvářejí strukturu a vzhled
tenkovrstvé omítky).
Nová tenkovrstvá pastovitá omítka weber.ExtraClean s progresivním samočisticím
efektem v sobě spojuje všechny výhody silikonových i silikátových pastovitých omítek. Díky
využití unikátních vlastností použitých nanotechnologií se všechny nejdůležitější vlastnosti
obou omítek ještě umocňují.
Omítka je vhodná na vápenocementové,
cementové a polymercementové malty, omítky a základní vrstvy zateplovacích systémů
(ETICS). Je také vhodná pro použití v exteriéru
i interiéru a pro povrchové úpravy sanačních
omítek a systémů na vlhké zdivo.
Omítka je vyvinuta s využitím nejnovějších poznatků i dlouhodobých zkušeností ze stavební
praxe. S výhodou ji lze použít v lokalitách, kde
je velké a agresivní znečištění ovzduší, které
velmi zatěžuje fasádu.
Použitím samočisticí omítky weber.ExtraClean se výrazně prodlužuje životnost fasády
a podstatně snižují náklady na její údržbu.
Díky velmi malému podílu organických částic
obsažených v omítce vzniká na povrchu omítky vlivem proudění vzduchu jen nepatrný elektrostatický náboj a prach z ovzduší na povrchu
omítky neulpívá. Omítka je zároveň velmi hydrofobní. Tím zůstává na povrchu fasády minimum vody, která utváří dobré živné podmínky
pro mikroorganismy, růstu mikroorganismů za-
Nejdůležitější vlastnosti:
• dlouhá životnost
• samočisticí efekt
• vysoká prodyšnost (faktor difuzního odporu 20–40)
• vodoodpudivost
• přirozená odolnost vůči mikroorganismům
• omítka se vyrábí ve 203 odstínech podle
vzorníku weber.line universal
• jednoduchá aplikace
• zrnitá struktura 1mm; 1,5mm; 2mm; 3 mm;
rýhovaná struktura 2 mm
• rovnoměrně zrnitý vzhled
Ing. Stanislav Bárta, Weber
Něco o společnosti Weber:
je dnes v České republice jedním z nejvýznamnějších dodavatelů a výrobců vysoce
kvalitních fasádních a zateplovacích systémů, štukových, tepelně izolačních a sanačních omítek, nátěrů, vyrovnávacích a samonivelačních podlahových hmot, lepidel na
obklady a dlažby.
Nabízí komplexní škálu řešení, využívá moderní technologie, založené na nejvyšších
technických požadavcích. Společnost SaintGobain Weber Terranova je známa v oblasti stavebnictví i orientací na zákazníka,
která se promítá v oblíbené příručce pro
stavebníka – RÁDCE, která je masově distribuována sítí prodejců stavebních materiálů.
Letos již devátým rokem.
stavebnictví 08/11
15
osobnost stavitelství
text: Petr Zázvorka
▲ Profesor František Klokner, 1937
František Klokner
Pokud platí, že význam osobnosti a jejího díla
lze dostatečně zhodnotit teprve s odstupem
času, pak jméno profesora Františka Kloknera,
významného organizátora, zakladatele české
betonářské školy a zakladatele zkušebnictví
a výzkumnictví v oboru stavebních hmot a konstrukcí, je i ze současného pohledu právem řazeno na přední místo v dějinách naší techniky.
16
stavebnictví 08/11
František Klokner se narodil
v Praze – Karlíně dne 10. listopadu 1872 v rodině kováře. Z obecné školy vstoupil roku 1885 na
reálné gymnázium v Karlíně, kde
vykonal v roce 1892 maturitní
zkoušku s vyznamenáním. Pak
studoval současně na Vysoké
škole stavebního inženýrství a zemědělského inženýrství. Roku
1896 ukončil studium zemědělského inženýrství a v roce 1898
stavebního inženýrství české
techniky, přičemž obě vysoké
školy absolvoval s vyznamená-
foto: archiv Kloknerova ústavu
ním. Vzhledem k tomu, že oba
rodiče ztratil ještě jako chlapec,
musel se v průběhu studií sám
živit kondicemi a prací o prázdninách.
V letech 1897–1899 byl asistentem stolice stavební mechaniky
u svého velkého učitele, profesora Josefa Šolína (4. 3. 1841–19.
9. 1912), kterého v době nemoci
zastupoval v přednáškách o pružnosti, pevnosti a stereotomii. Z té
doby pochází jeho návrh předpisů
pro statické řešení a výstavbu
zděných továrních komínů. Současně byl též konstruktérem
mostárny Fanta a Jireš, a to
v oboru montáže a provádění
ocelových konstrukcí. Poté se
stal konstruktérem mostárny
Českomoravské strojírny v Praze – Libni, kde pracoval od roku
1899 do roku 1902 na projektech
ocelových pozemních i mostních
konstrukcí jak pro domácí, tak pro
zahraniční trh, a přicházel někdy
s neobvyklým řešením zadání.
Po této praxi se inženýr Klokner
vrátil natrvalo k pedagogické
práci na škole. Nejprve se stal
v letech 1902–1908 profesorem
státní průmyslové školy v Plzni,
odkud přešel v roce 1908 na stavebně inženýrský odbor České
vysoké školy technické v Praze.
Po krátké suplentuře byl v roce
1909 jmenován mimořádným
profesorem pro obor pozemních
staveb ze železového betonu
a z oceli. Kromě toho přednášel
i stavebnou mechaniku (s profesorem Zdeňkem Bažantem),
betonové konstrukce pro vodní
stavby a statiku pozemních staveb na Vysoké škole architektury. Roku 1917 byl jmenován
řádným profesorem železového
betonu a ocelových konstrukcí
pozemních. V této funkci působil až do roku 1939, kdy byl
politickými událostmi za okupace
Československa donucen odejít
předčasně do výslužby. Během
svého působení na Vysoké škole inženýrského stavitelství byl
dvakrát jejím děkanem (v letech
1917–1918 odboru pozemního
stavitelství a v letech 1919–1920
odboru inženýrského stavitelství). V průběhu let 1928–1929
byl rektorem Českého vysokého
učení technického.
Mnohostrannou činnost profesora Kloknera je možné rozdělit do
několika úseků. Po stránce pedagogické začal v roce 1908 jako
první na území Čech soustavně
přednášet na téma betonové
stavitelství. Pro posluchače a inženýry vydal tiskem přednášky,
které stále doplňoval nejnovějšími poznatky jak teoretickými, tak
praktickými. Za svého působení
na škole vychoval několik tisíc
inženýrů, z nichž někteří se stali
jeho následovníky na vysokých
školách, jiní vynikli ve stavební
praxi jak doma, tak v cizině.
S jeho působením na vysoké
škole souvisí i jeho poradenská
činnost. Pomáhal ve stavebnictví
na každém místě, ať již šlo o díla
nová, vymykající se dosavadním
způsobům navrhování i provádění, nebo o díla ohrožená různými
vlivy. Svými iniciativními návrhy
se stal tvůrcem několika základních norem z oboru betonového
stavitelství a stavitelství betonových konstrukcí a tím vnesl do
navrhování, provádění a kontroly
konstrukcí jednotnost a hospodárnost. Rozsáhlá byla i jeho činnost publikační. S jeho jménem
je spojeno vydávání Technického
průvodce, v němž se uplatňoval
jako spisovatel i redaktor.
Kloknerův ústav
Profesor Klokner byl rovněž vynikajícím organizátorem. Založil
četné organizace, které ve své
době významně přispěly k rozvoji
oboru. Patřila mezi ně jak Česká
matice technická (byl jejím dlouholetým jednatelem), tak i Masarykova akademie práce, dále
Československý svaz pro výzkum
a zkoušení technicky důležitých
látek a konstrukcí, Betonářský
spolek, později pak Československá akademie věd, v níž se až do
pozdního věku angažoval.
Významnou složku a nedílnou
součást Kloknerovy celoživotní
práce představovala výzkumná
činnost. Vystihl potřebu existence ústavu, který by umožňoval
a zajišťoval praktické ověřování
nových teoretických poznatků v oboru stavebních hmot
a konstrukcí, jejich výrobní tech-
▲ Faksimile dopisu profesora Kloknera, žádost o dotaci pro Českou matici technickou
nologie, zkoušení a následné
kontroly. Proto již v roce 1912
podal rakousko-uherské vládě
návrh (podporovaný profesorem
Šolínem a profesorem Velflíkem) na vytvoření Výzkumného a zkušebního ústavu hmot
a konstrukcí stavebních. Návrh
Vídeň odsunula až do válečných
let, kdy zapadl. Obnoven byl až
v roce 1919, kdy byl předložen
již vládě Československé republiky. V roce 1921 byl ústav
založen a díky pochopení tehdejšího ministerstva školství
a četným darům byl za vedení
profesora Kloknera postupně
vybudován jako jeden z největších a nejlépe vybavených
ústavů ve střední Evropě. Profesor Klokner věnoval jeho zrodu
všechny síly a zkušenosti, ať
již šlo o celkové řešení, nebo
nejmenší podrobnosti. Skromné
počátky ústavu sahaly totiž od
původního dřevěného provizoria
a sklepních místností v budově
na Karlově náměstí v Praze po
jeho definitivní umístění v nové
budově Českého učení technického v Dejvicích.
Ústav tak dosáhl úrovně tehdy
významných a obdobně zaměřených ústavů v zahraničí. Spolu-
pracoval na řadě staveb, ať již šlo
o výpočet tloušťky zdi údolní přehrady, výšku továrního komínu,
umístění trezorů národní banky,
kvalitu podloží nově stavěných
ministerských budov na březích
Vltavy, zkoušky zdí i téměř 400 let
starých budov nebo způsob zavěšení lanovky na Lomnický štít.
Na vedení ústavu i jeho atmosféru později profesor Klokner vzpomínal těmito slovy: „Hned na
počátku sepsal jsem organizační
statut a jednací řád, služební instrukce pro vedoucí zaměstnance a poplatkový řád za zkoušky.
Po jejich schválení profesorským
stavebnictví 08/11
17
▲ Ve zkušebně ústavu s profesory a studenty (zleva pánové Klokner,
Toman, Klír, Špaček, Kolář a další), 20. léta 20. století, nedatováno
▲ Delegace Masarykovy univerzity práce u prezidenta Beneše, 1946
▲ Stavba výstavního pavilonu v Brně (konec 20. let 20. století)
▲ Stavba Jiráskova mostu v Praze, pilíř číslo 2, 1929
sborem a ministerstvem byly po
dlouhou dobu pravidly, jimiž se
řídila činnost ústavu. Zásadou
byla samostatnost rozhodování
o všech věcech ústavu, zejména
i po stránce finanční, abychom
nebyli rušeni zásahy úředními,
když šlo o rozhodnutí, které
nesneslo odkladu zdlouhavým
úředním řízením… Že jsme hospodařili dobře, je vidět z toho, že
jsme za 15 let činnosti ústavu
opatřili prací státu nejméně za
2 miliony předválečných korun
a že jsme zaměstnancům přilepšovali k jejich skromným platům.
Společnými silami s podporou
ministerstva a průmyslových kruhů jsme ústav budovali a v něm
pracovali, abychom ho mohli
odevzdati svým následníkům
pro další práci ku prospěchu naší
vědy, naší školy i našeho drahého
národa a pro zdar naší Československé republiky.“
listopadu 1952 pak členem akademikem Československé
akademie věd. Na počest jeho
75. narozenin byl ústav na zván Kloknerovým výzkumným
18
stavebnictví 08/11
Profesor Klokner vedl ústav
i po svém odchodu do důchodu
v únoru 1939 až do uzavření
vysokých škol za okupace dne
17. listopadu 1939. Toho dne byl
Hned na počátku sepsal jsem organizační
statut a jednací řád, služební instrukce pro
vedoucí zaměstnance a poplatkový řád za
zkoušky.
uzavřen i tento ústav a obsadila
jej okupační správa. V té době byl
značně poničen inventář ústavu.
(Po znovuotevření ústavu dne
19. února 1940 se stal ředitelem ústavu Kloknerův dlouholetý zástupce a spolupracovník prof. Ing. Dr. Bedřich
Hacar). Když skončila válka, byl
3. července 1946 jmenován
profesor Klokner čestným doktorem věd technick ých, 17.
a zkušebním ústavem hmot
a konstrukcí stavebních. (Dnes
Kloknerův ústav ČVUT) Profesor
Klokner zemřel 8. ledna 1960
v Praze.
Osud Kloknerova
archivu
Tento článek bylo možné doložit
písemnostmi a dokumentačním
materiálem, které tvoří pozůstalost profesora Kloknera, díky
pracovníkům archivu Kloknerova
ústavu ČVUT, kteří ochotně
fond zpřístupnili. Pozůstalost
profesora Kloknera má svoji
historii, do jisté míry pro naše
dějiny příznačnou. Po obsazení
budov okupanty byly pečlivě
utříděné materiály vyhozeny na
dvůr, přičemž došlo patrně i k jejich značné devastaci. Nalezl je
náhodně až pracovník archivu
přibližně v roce 1957 ve značně
neutěšeném stavu v suterénní
místnosti ústavu, spolu s dalšími cennými rukopisy. Druhá
část dokumentů byla přejata
od rodiny po smrti profesora
Kloknera. Byl proveden jejich
soupis, materiál byl uspořádán
a inventarizován. Dnes lze tedy
přes uvedené ztráty považovat
fond za cenný a poměrně kompletní. ■
inzerce
Plnostěnné kanalizační
trubky Pipelife
Trh plastových potrubí dokazuje rostoucí převahu plastů v nově budovaných sítích ve
světě i tuzemsku. Data za rok 2009, uvedená
v článku K. Franka v čísle 3/2011 časopisu
Sovak, udávají podíl 27,0 % plastů v provozovaných českých kanalizačních stokách. Na
podstatně dříve a déle používanou kameninu
dnes připadá jen 21,3 %.
Na českém trhu plastových kanalizačních potrubí
jsou vidět dva základní trendy: Prvním je nákup
co nejlevnějšího potrubí, bez ohledu na vhodnost
pro dané použití a často i bez ohledu na kvalitu
nebo poskytované záruky. Tomu nyní bohužel nahrává i tlak ze strany vlády na zlevnění zakázek.
Zákazníci tohoto typu sahají k úsporným trubním
konstrukcím s profilovanou trubní stěnou (se žebry
nebo pěnovou střední vrstvou).
Většina zodpovědných provozovatelů však
potřebuje ne jednorázově ušetřit, ale trvale vydělávat peníze, proto jim záleží na celkových
provozních nákladech sítí. Správní hospodáři
požadují, aby potrubí bylo maximálně spolehlivé po celou dobu života a nebylo
nutno utrácet peníze za opravy. Vědí, že podmínky v zemině se na délce desítek či stovek
metrů mohou velmi podstatně lišit, že v zemi
působí vlivy geologické i vlivy lidské činnosti
(mění se zatížení dopravou, přistupují dynamické rázy od těžkých kamionů) atd. Uvědomují si
potřebu rezervy pro nepříznivé složení odpadních vod (agresivní čisticí přípravky a chemické
příměsi, silně zvýšený obsah abrazivních částic). Vyžadují zkrátka bezpečnost, a jsou za ni
ochotni při nákupu trubek přiměřeně zaplatit.
Vyšší bezpečnost poskytují především
kvalitní plnostěnné trubky.
Pipelife Czech s.r.o. patří mezi nejstarší
české výrobce plastových potrubí a má pověst
spolehlivého dodavatele kvalitních výrobků.
Nabídka Pipelife je v oblasti kanalizačních systémů velmi bohatá: jsou z PVC nebo polypropylenu, v kruhových tuhostech 4 – 8 – 10 –
12 – 16 kN/m2. Pipelife vychází vstříc oběma
skupinám uživatelů – jak výrobky se stěnami
strukturovanými (duté žebro nebo pěnová struktura), tak se stěnami plnými. V tomto článku si
povšimneme pouze druhé skupiny.
Plnohodnotné plnostěnné trubky Pipelife
jsou standardně opatřeny integrovaným
hrdlem – Pipelife zvládá totiž i náročné hrdlování polypropylenových trubek. Pro běžné
spojení trubek rozhodně nedoporučuje
přesuvku, používanou u levných systémů;
uživatelé toto spojení právem označují za slabé místo systému – jde vlastně o dva spoje
v jednom.
Špičkovým produktem holdingu Pipelife, úspěšným na trzích v západní i střední Evropě, jsou
hladké třívrstvé plnostěnné trubky PP Master
SN 10 a SN 12. Využívají vysoké houževnatosti polypropylenu s vysokým modulem (PPHM). Vnější vrstva je účinně stabilizována
proti vlivu UV záření, aby ani delší skladování na stavbě neovlivnilo kvalitu trub. Vnitřní
světlá vrstva ulehčuje práci kontrolní kameře
a zvyšuje čitelnost vnitřního popisu, kterým
jsou trubky PP Master standardně opatřovány.
Naformovaná hrdla mají prodlouženou zaváděcí zónu a jsou opatřena těsněním s podpůrným kroužkem. Trubky jsou
velmi odolné proti opotřebení, dovolená rychlost splašků je daleko nad požadavky normy
– až 15 m/s. Dlouhodobou těsnost spojů
garantuje hodnota 2,44–3,42 baru pro 100 let
užívání. Systém PP Master nabízí kompletní řadu
tvarovek.
Dalším produktem je plnostěnná trubka PVC
Quantum SN 12®. Odolává silným nárazům i při bodu mrazu a dovoluje pokládku
i při minus 10°C, což u běžných PVC výrobků
rozhodně neplatí. Naformovaná trubní
hrdla obsahují těsnění s plastovou výztuží. Vnitřní popis trub dovolí spolehlivě prokázat záměnu trub i po jejich zasypání. Stěna
je vysoce odolná proti vtlačení kamene, vysoká
odolnost proti abrazi dovoluje rychlost splašků
až 12 m/s. Vysokou těsnost spojů zaručuje
hodnota 4,8 baru pro 100 let užívání. Kompletní systém doplňují tvarovky o vysoké kruhové tuhosti (SDR 34). Kvalitní plnostěnné trubky PVC
Quantum SN 12® mohou cenově konkurovat
i trubkám z PP s žebrovanou stěnou.
Novinkou v nabídce Pipelife je PP Wastic SN 10.
Je to levnější, jednovrstvé provedení trubky
z polypropylenu. PP Wastic je opět opatřen
spolehlivým integrovaným hrdlem, což
v této cenové třídě rozhodně není běžné. Hrdlo
je vybaveno těsněním z elastomeru s výztužným kroužkem, účinně bránícím vysunutí
z drážky. Červenohnědé trubky jsou vyrobeny
z polypropylenu s vysokým pevnostním modulem (PP-HM), neobsahují pěnovou strukturu
a jsou řešením pro střední až vyšší nároky. Nabízí přitom velmi příznivou cenu.
Pipelife Czech, s.r.o.
Kučovaniny 1778, 765 02 Otrokovice
Tel.: 577 111 211, fax: 577 111 227
e-mail: [email protected]
www.pipelife.cz
stavebnictví 08/11
19
text: AI – DESIGN, s.r.o
foto: Richard Davies, Filip Šlapal, TOAST s.r.o.
■
▲ Noční pohled na soubor budov z náměstí T. G. Masaryka. Vlevo Kongresové centrum, vpravo Univerzita Tomáše Bati, foto: Richard Davies.
Kongresové centrum Zlín,
polyfunkční budova
prof. Ing. arch. Eva Jiřičná
Vystudovala obor architektura na
ČVUT Praha, obor architektura na
Akademii výtvarných umění v Praze
a Královský Institut britských architektů. Jejím současným působištěm
jsou ateliéry EJAL – Eva Jiricna
Architects Limited
Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova, je součástí projektu Kulturní a univerzitní
centrum Zlín, jehož cílem je vybudovat kvalitní
infrastrukturu pro kulturní a společenský život
obyvatel města Zlín a přilehlého regionu. Stavba byla oceněna v soutěži Fasáda roku 2010.
Bati. Budova stojí na místě původních tzv. škol pro dospělé, zřízených zakladatelem města průmyslníkem Tomášem Baťou nedaleko
od továren, které se staly nedílnou součástí konceptu města. Jejich
uspořádání ve tvaru písmene U (dvě obdélníkové budovy v úhlu)
tehdy vytvořilo veřejný prostor se sochou prvního československého
prezidenta. Přestože byly tyto budovy před cca 25 lety odstraněny,
podmínky pro nový projekt v duchu původního pojetí na této parcele
zůstaly zachovány.
▼ Situace, širší vztahy: 1) KCZ, 2) UTB, 3) budova 21, 4) obchodní dům,
5) kino, 6) hotel, 7) náměstí TGM, 8) náměstí Práce 9) park
9
3
Kongresové centrum Zlín se nachází v samém středu města, na náměstí T. G. Masaryka, mezi ulicemi Štefánikova a Hradská. Pozemek
je ve vlastnictví města Zlín, které ho sdílí spolu s Univerzitou Tomáše
20
1
8
4
2
7
stavebnictví 08/11
5
6
▲ Podélný řez
▲ Půdorys 1.NP
▲ Půdorys 1.PP
▼ Noční pohled do foyer se slavnostní fontánou, foto: TOAST s.r.o.
▲ Půdorys 2.NP
▼ Půdorys 3.NP
stavebnictví 08/11
21
■
▲ Kongresové centrum Zlín – pohled, foto: Filip Šlapal
▼ Prosklená fasáda foyer se stínicími lamelami – pohled, foto: Richard Davies
22
stavebnictví 08/11
▼ Prosklená fasáda foyer se stínicími lamelami – detail, foto: Richard Davies
Architektonické a dispoziční řešení
Záměrem bylo vytvořit centrum, které bude plnit především kulturní,
společenskou a vzdělávací funkci. Nově vzniklé prostory je tedy možno
využívat nejen pro pořádání koncertů, výstav a vernisáží, ale také plesů,
kulturních akcí pod záštitou města, nebo různých přednášek a seminářů.
Město současně zajišťuje chod gastroprovozu (kuchyně, veřejné restaurace
a dvou barů). Stavba také nabízí kvalitní produkční a technické zázemí a je
sídlem Filharmonie Bohuslava Martinů (FBM).
Budova Kongresového centra je členěna na tři celky:
■ hlavní polyfunkční budova s velkým a malým sálem;
■ budova restaurace;
■ podzemní garáže.
Všechny tyto budovy mají zajištěn bezbariérový přístup.
Polyfunkční budova je oválného tvaru, s půdorysem cca 60 x 40 m. Stavba
má dvě podzemní a tři nadzemní podlaží s kongresovým sálem přes všechna tři patra. Součástí budovy je malý sál na výšku dvou podlaží, předsazený
před fasádu, který má rovněž oválný tvar. Dalším prvkem dispozičního řešení je vícepodlažní foyer s průhledy ve výřezech stropů. Součástí 1. a 2.NP
jsou bary o celkové kapacitě 100–200 osob a také prostory pracovního
zázemí (kanceláře, šatny, sociální zařízení a technické místnosti). Ve 3. NP
se nachází technické zázemí pro chladicí systém na střeše objektu, dále je
zde unístěno nahrávací studio a studio režie.
Spojující skleněná „bublina“ budovy veřejné restaurace je situována mezi
Kongresovým a Univerzitním centrem. V úrovni 1.PP je umístěna kuchyně
s příslušenstvím, v přízemí je situován hlavní vstup do Kongresového centra.
Ve vstupní hale jsou pokladny, šatna pro návštěvníky, prostory schodiště
a výtahy. Restaurace v úrovni 2.NP má kapacitu 106 míst a navazující
venkovní terasa nabízí dalších 92 míst.
V podzemních podlažích Kongresového centra jsou navrženy garáže
o celkové kapacitě 103 míst, technické zázemí, prostory pro zásobování,
zázemí restaurace a kuchyně a zázemí účinkujících a hudebníků FBM (ladírny, zkušebny, včetně šaten a sociálního zázemí). Vstup pro zaměstnance
s vrátnicí je umístěn v 1.PP.
Oválný centrální prostor polyfunkční budovy je obklopen kancelářemi,
zkušebnami a dalšími místnostmi, které vyžadují přirozené větrání a denní
světlo. Pro celkový účinek sjednocení výrazu hlavní budovy, a také z důvodu
vytvoření zvukové bariéry před hlučnými ulicemi Štefánikova a Gahurova
je část nevýrazného obvodového pláště v místech s obslužnými prostory
opatřena předsazenou polootevřenou fasádou ze skleněných tvárnic VITRABLOK v podobě zazubeného paravánu. Chrání interiér před slunečním
zářením a propouštějí denní světlo. Efektně působí také její noční podsvětlení. V místě, kde začínají vchody do hlavního sálu a třípatrové foyer, navazuje
prosklená fasáda, která nabízíí pohled do interiéru budovy se zelení, bary
a výstavními prostory. Před skleněnou fasádou foyer jsou navrženy stínící
lamely a stínicí podroštová lávka. Tato předsazená konstrukce zabraňuje
tepelným ziskům velkoplošným prosklením a snižuje tak nároky na klimatizaci a odvod přehřátého vzduchu, resp. chlazení. Exteriér je obohacen
vodní fontánou s měnícími se barevnými světly.
Velmi důležitý prvek architektonického řešení stavby představují také
střechy, které jsou viditelné z velké části ostatní zástavby, protože město
se rozprostírá v údolí a centrum leží v jeho nejnižším bodě. Eliptická střešní
konstrukce auditoria sice působí jako efektní betonová „skořápka“, ale obsahuje různé prvky technické infrastruktury. Inspirací pro návrh navazujícího
členitého tvaru střechy zakrývající tato technologická zařízení byl mořský
živočich Diatom. Krycí střešní konstrukce je tvořena dvěma ocelovými
tubusy s žebry a je opláštěna „slupkou“ z hliníkového tahokovu.
Velká pozornost byla věnována také interiéru velkého koncertního sálu.
Oválný tvar není z akustického hlediska příliš vhodný, proto je funkce
▲▼ Druhé podlaží foyer – výřezy stropů a bary, foto: Richard Davies
zvukové izolace zajištěna obklady z vydutých, žebrových panelů, odlitých
z bílého sklocementu. Zkoušky akustických parametrů těchto stavebních
materiálů potvrdily vhodnost jejich návrhu.
Součástí velkého sálu jsou dva balkony. Jeviště je rozděleno na část pevnou
a část pohyblivou (jevištní výtah, zdvihací plošiny), čímž je umožněno jeho
rozšíření, nebo v případě konání kongresu snížení na úroveň hlediště. Z důvodu víceúčelového využití prostoru byla sedadla navržena tak, že je možné
je v celých řadách zasunout pod pódium a uvolnit tak celou plochu pro jiné
funkce. Sedadla jsou dvojího typu – pevná na balkonech a pojízdná v hledišti.
Určitým luxusem v návrhu vybavení interiéru je fialová barva sedadel ve
třech odstínech a „poletování“ skleněných motýlů na akustickém stropě.
stavebnictví 08/11
23
■
▲ Axonometrie ocelové konstrukce opláštění
Velký sál
Má kapacitu až 831 míst. Uspořádání míst lze modifikovat podle typu
konaných akcí následně:
■ koncertní akce (hlediště: 550 míst, I. balkon: až 145 míst, II. balkon: až
136 míst);
■ kongresové akce (až 500 míst);
■ plesové akce (až 400 míst).
Malý sál
Uspořádání míst lze modifikovat podle typu konaných akcí následně:
■ koncertní akce – základní uspořádání (až 68 míst);
■ kongresové akce (až 88 míst).
Víceúčelové místnosti
Prezidentský salonek má kapacitu až 15 míst.
▲ Krytá ocelová konstrukce stavby je opláštěna hliníkovým tahokovem,
foto: Richard Davies
▼ Proměny vzhledu předsazené fasády ze sklobetonových panelů během
dne, foto: Richard Davies
Konstrukční řešení
Nosná konstrukce byla s ohledem na architektonicko-dispoziční
řešení, funkci stavby, statické požadavky a výrobní technologii
navržena jako železobetonový monolitický skelet. Stavba je založena na velkoprůměrových pilotách. Vertikální nosné konstrukce
hlavní budovy tvoří vnitřní železobetonová stěna kolem velkého
sálu o tloušťce 550 mm, obvodové železobetonové sloupy a stěny
a dělicí vnitřní stěny. Stropní konstrukce jsou navrženy jako železobetonové monolitické desky, velký sál je překlenut železobetonovou
skořepinovou konstrukcí.
Krycí střešní konstrukce je tvořena dvěma podélnými symetrickými
ocelovými oblouky kruhového průřezu o průměru 600 mm. Ke kaž-
▲ Víceúčelovost sálů – 1) ples, 2) kongres, 3) koncert
dému z těchto oblouků jsou přičleněny dvojice příčných ocelových
obloukových lamel s proměnnou křivostí, kloubově připojených
k obvodové atice. Celá ocelová konstrukce je předepnuta pomocí
venkovních táhel. Je podepřena pouze atikou a ve čtyřech bodech
na obvodové zdi hlavního sálu. Venkovní táhla, která současně
stabilizují vnější plášť externího stínění lamel ve foyer, jsou kotvena
do obvodových základových pásů s mikropilotami, do stropních
průvlaků podzemních garáží a do stropních konstrukcí malého sálu
a restaurace.
Budova restaurace je zastřešena nosnou ocelovou konstrukcí ve tvaru
rotačního elipsoidu, která slouží jako rošt pro uložení skleněného
obvodového pláště.
Finanční prostředky z EU
Na realizaci stavby Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova, získalo
statutární město Zlín v rámci projektu Kulturní a univerzitní centrum
Zlín (KUC) finanční prostředky z Regionálního operačního programu
regionu soudržnosti Střední Morava, prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj
a obnova regionu, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center, a to
ve výši 85 % uznatelných nákladů. Tato skutečnost významně ovlivnila
(případně i omezila) výběr vhodných aktivit objektu po dobu „udržitelnosti“ projektu, tj. do roku 2016 včetně. Statutární město Zlín jako
provozovatel objektu je zavázáno k plnění povinností, vyplývajících ze
smlouvy o poskytnutí této dotace. V souvislosti s čerpáním finančních
prostředků z EU je nutné zajistit udržitelnost projektu po dobu 5 let. ■
Stavba:Kongresové centrum Zlín, polyfunkční
budova
Investor:
statutární město Zlín
Architekt: prof. Ing. arch. Eva Jiřičná,
Ing. arch. Petr Vágner, Ing. arch. Jiří Hušek,
AI – DESIGN, s.r.o.
Generální projektant: AED project a.s a CENTROPROJEKT a.s.
Generální dodavatel:
Spodní stavba: sdružení IMOS group s.r.o.
Polyfunkční budova: sdružení PSG-International, a.s.
a Metrostav a.s.
Budova restaurace: PSK-Průmyslové stavby a konstrukce, a.s.
Interiérové vybavení: sdružení TECHO, a.s. a PSG-International, a.s.
Příprava a realizace stavby: 2003–2010
Náklady:
cca 769,5 mil. Kč včetně DPH
Zastavěná plocha v úrovni suterénu:
cca 4,7 tis. m2
Obestavěný prostor celkem:
cca 70 000 m3
english synopsis
Congress Centre Zlín, Polyfunctional Building
▲ Pohled z pódia do sálu, foto: Richard Davies
▼ Pohled z přízemí sálu na pódium, foto: Filip Šlapal
The new complex of the “Congress Centre Zlín, Polyfunctional
Building”, located in the very centre of the city, is the integral part
of the project “Cultural and University Centre Zlín“, the aim of which
is to construct a high-quality infrastructure for cultural and social life
of inhabitants of the city of Zlín itself and the whole region. Within
the scope of the project “Cultural and University Centre Zlín“,
the Statutory City of Zlín has been granted the funds for project
implementation from the European Union, amounting to 85%
of the allowable expenses. The newly constructed rooms and areas
can be utilized not only for organization of concerts, exhibitions, opening
days and private views, but also for organization of balls, cultural events
under the auspices of the city and/or different lectures and seminars.
klíčová slova:
Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova, statutární město Zlín
keywords:
Congress Centre Zlín, polyfunctional building, Statutory City of Zlín
stavebnictví 08/11
25
text: Jaromír Kročák
grafické podklady: autor, Aleš Motejl, Tomáš Malý
■
▲ Vstup do knihovny v obnoveném severním palácovém křídle areálu soběslavského hradu
Městská knihovna v Soběslavi –
záchrana gotického hradu
Absolvoval Fakultu architektury
ČVUT v Praze v roce 1982. Zabývá se navrhováním občanských
a bytových staveb včetně kompletní
přípravy od studie po realizaci staveb
včetně inženýrské činnosti. Do roku
1990 působil v projektovém ústavu
Stavoprojekt v Českých Budějovicích.
Od roku 1990 soukromě podniká jako
architekt. Je autorizovaným architektem v rámci České komory architektů
(www.arch.cz/krocak).
26
stavebnictví 08/11
Areál soběslavského hradu v severozápadní části
historického centra patří k významným místním
středověkým památkám. Současná obnova historických prostor a vestavba knihovny do severního palácového křídla hradního areálu umožnila
oživení a nové využití objektu v souladu s potřebami města a regionu.
Gotický hrad byl začleněn do opevnění města Soběslavi ve druhé polovině 14. století. Výraznou dominantu zde vytvořil především díky strmé,
z okolí dobře viditelné, gotické střeše. V průběhu let postupně měnil
své majitele a podobu. V současnosti sestává z několika dochovaných
staveb: především je to hradní severní křídlo zvané Palác, nárožní věž
▲ Severní palácové křídlo hradního areálu po obnově, vizualizace
zvaná Hláska, západní křídlo a jižní křídlo. Jižní část hradního areálu,
bývalá Rožmberská škola, byla již v minulosti přestavěna na kulturní
dům. Obnova severní části hradního areálu s vestavbou knihovny do
palácového křídla byla dokončena v červnu roku 2010 a její návrh a realizace je obsahem tohoto příspěvku.
Urbanistické řešení
Areál hradu navazuje na hlavní pěší tah ze soběslavských sídlišť do centra
města na náměstí. Urbanistický návrh vycházel z daného stavu místa
a rozložení stávajících objektů a respektuje výstavbu okolních budov
a jejich obnovu. Do palácového křídla hradu se vstupuje ze dvou stran.
Hlavní vstup je orientován z klidového prostředí parku přes vstupní halu
v nové přístavbě. Zadní vstup z východní strany je veden ze dvora a je
určen spíše pro provozní a technické zázemí a pro zásobování. Na tento
hospodářský vstup navazuje osobonákladní výtah, který bezbariérově
propojuje všechna podlaží, respektive provozy, a umožňuje přístup do
veškerých úrovní objektu a naskladnění knih. Tento vstup slouží také pro
nouzový únik v případě požáru.
Z haly u hlavního vstupu jsou schodištěm přístupny prostory knihovny
a věž Hláska. Ve dvoře je zachována stávající dominanta – tovární cihelný komín, který je jedním z artefaktů interiéru dvora. Svou izolovanou
akcentovanou polohou je jedním z otisků historického vývoje areálu
hradu a celého města jako romantická vzpomínka na pivovar z poloviny
17. století.
▼ Půdorys 1.NP
▲ Severní palácové křídlo hradního areálu po obnově, vizualizace
Dispoziční řešení
Využití obnovené části hradu funkčně navazuje na sousední objekt kulturního domu a doplňuje prostory, které jsou pro kulturní vyžití obyvatel
města nezbytné. Návrh počítá s maximálním zachováním všech cenných
partií hradu a s jejich začleněním do nového celku. Dochované konstrukce
byly stabilizovány a opraveny. Objekt paláce, lednice a Hlásky je zachován
ve stávajícím rozsahu a tvaru, střechy navenek nedoznávají změn a jejich
interiéry navazují na původní kamenné zdi a impozantní prostory uvnitř
dispozic. Nově je pojato pouze západní vstupní průčelí z parku, kde je
přistavěna minimální prosklená hmota se schodištěm vedoucím do
prostor jednotlivých podlaží.
▼ Půdorys 2.NP - spodní podlaží knihovny
▼ Půdorys 3.NP - galerie knihovny
stavebnictví 08/11
27
1977–1985
1993
■
1998–2007
2008
2009
současnost
29
▲ Pohled z věže na areál hradu s pivovarem – konec 19. století
▲ Pohled z věže – současný stav
Na hlavní vstup navazuje hala s centrálním schodištěm a hlavním nástupem do částí objektu knihovny a do věže Hlásky ve dvou oddělených
úrovních. V suterénu jsou umístěny prostory s technickým zázemím.
V přízemí je navrženo centrální sociální zázemí pro návštěvníky knihovny
a prostor pro úklid. V patře se ve volném prostoru palácového křídla nachází prosklený kontejner s městskou knihovnou a galerií. Na knihovnu
navazuje venkovní zelená střecha pro sezonní produkce a individuální
pobyt na terase nad objektem lednice. Debatní věž Hláska pro uzavřené
diskuzní skupiny v horním patře s vyhlídkou zatím nebyla do projektové
dokumentace obnovy zahrnuta, počítá se pouze s komunikačním napojením věže na hradní komplex a celková obnova věže bude řešena v dalších
etapách revitalizace hradu.
byly zasaženy co možná nejméně a aby nové funkční celky fungovaly
bezkolizně na co nejvyšší technické a estetické úrovni odpovídající
současným nárokům a budoucnosti. Tím byl stanoven limit zásahů do
stávajících konstrukcí. Stav před obnovou vykazoval narušení statické
stability kamenných zdí. Budova hradního paláce byla vyztužena ocelovými táhly a trámovými podpůrnými konstrukcemi, které protkávaly
vnitřní prostor v různých směrech a místech. Toto konstrukční statické
zajištění převzal systém vodorovné ztužující železobetonové monolitické
desky. Její rovina definuje podlahu vloženého „kontejneru“ knihovny,
který může být kdykoliv v budoucnosti demontován a odstraněn, pokud
budou dalšími generacemi na daný prostor kladeny jiné nároky s jiným
prostorovým využitím. Kontejner knihovny je jak fyzicky, tak technicky
oddělen od stávajících konstrukcí stěn a krovu. Je navržen jako prosklená
konstrukce spočívající na nové železobetonové stropní desce. Podlaha je
plná, s požadovanou únosností, stěny a strop jsou řešeny jako prosklené,
s dostatečnými odstupy od vnitřních líců historických stěn (s distancí cca
800–1500 mm mezi sklem a stěnou). Tento volný prostor mezi prosklenými stěnami knihovny a historickými zdmi hradu je nepřímo osvětlen a poskytuje z knihovny autentický pohled na vrstvené povrchy historických
fragmentů zdí hradu. Nepřímé osvětlení původních zdí, které plní úlohu
základního osvětlení prostoru knihovny a vytváří ojedinělou atmosféru
interiéru, je doplněno hlavním „vnitřním“ osvětlením výpůjčních regálů
s knihami, pracovních míst pro čtení a zpracovávání dokumentů. Kontejner knihovny má díky striktnímu oddělení prostorů a speciálnímu řešení
tepelně izolačního pláště vytvořen specifické tepelně vlhkostní vnitřní
prostředí, potřebné pro ochranu knižního fondu. Historické konstrukce
hradních stěn jsou naopak stále vystaveny stávajícím parametrům vlhkosti
a teploty venkovního prostoru, nutným pro jejich stabilizaci. Prostor paláce
■
Architektonické řešení
Významná poloha hradu v centru města, estetické a architektonické členění jednotlivých budov se silným historickým kontextem s významnou
minulostí předurčují areál pro znovuoživení a využití pro novou funkci. Je
to cesta, jak soběslavský hrad zachovat pro další generace. Příspěvkem
ke zdárnému řešení revitalizace a zachování hradu byla dříve zpracovaná
a diskutovaná studie, která předložila možnosti dalšího využití hradního
komplexu, a to ne v zakonzervovaném muzeálním stavu, ale s ohledem
na nové potřeby města a soběslavského regionu, a ze které vyšlo zadání
pro novou projektovou dokumentaci.
Hlavním kritériem při návrhu přestavby a dostavby hradu s ohledem
na zvolenou funkční náplň byla snaha autora o konvergenci původního
objektu s novými konstrukcemi tak, aby stávající dochované konstrukce
▼ Nové železobetonové schodiště v místě
původního
30
stavebnictví 08/11
▼ Prostor mezi proskleným kontejnerem a původní
historickou zdí
▼ Pohled na prosklený kontejner směrem
z konstrukce krovu
▲ Servisní lávky nad proskleným stropem
nolitická výtahová šachta. Na stávající stropní desce 1.NP je samotná
ocelová konstrukce knihovny s opláštěním z vrstveného skla. Nad touto
prosklenou konstrukcí jsou dvě montážní lávky uložené na vazné trámy
stávajícího krovu. Železobetonové monolitické schodiště z 1.PP do 1.NP
je uloženo v úrovni mezipodesty a podesty na jedné straně na opěrnou
stěnu, na druhé straně na stávající zdivo hradu. Na opěrnou stěnu navazuje
ocelová prosklená konstrukce vstupu, uložená na korunu opěrné stěny
a do stávajícího obvodového zdiva. V rámci této konstrukce vstupu je
realizován venkovní osobní výtah. Nosná konstrukce výtahové šachty je
ocelová, celoplošně prosklená a je uložena na železobetonovou monolitickou konstrukci dojezdu výtahu.
Závěr
Cílem stavebních úprav, směřujících k celkové obnově hradu a jeho
smysluplnému využití, byla především záchrana objektu, který dlouhou
dobu chátral.
Nalezením nové funkce původního objektu hradu jako regionálního informačního, kulturního a vzdělávacího centra s městskou knihovnou je hrad
znovu začleněn do organizmu města. Spolu s již dokončenou obnovenou
stavbou kulturního domu tak město Soběslav získalo ucelené informační,
kulturní a vzdělávací centrum s regionální funkcí. ■
▲ Průhled mezi regály z galerie
▲C
entrální prostor knihovny
převýšený přes dvě podlaží
je navíc přirozeně provětráván. Stávající okenní otvory jsou opatřeny větracími celoskleněnými žaluziemi, které zabrání vlétnutí ptáků do vnitřního
prostoru pod krovem hlavního lodě paláce.
Do střešní konstrukce a do krovu bylo zasahováno minimálně, pouze
určené dřevěné krovové prvky byly požárně ochráněny nátěrem a na
určených místech bylo doplněno bednění.
Konstrukční řešení
Severní palácové křídlo hradu je přibližně lichoběžníkového půdorysu
o rozměrech 35,23 x 23,98 m a výšce 22,16 m. K tomuto křídlu přiléhající kruhová věž Hláska má průměr cca 9,10 m a výšku 33,24 m. Nosný
systém stávající konstrukce je řešen zděnými stěnami. Stropy 1.PP jsou
tvořeny cihelnými klenbami. Horní vodorovné nosné konstrukce jsou
dřevěné. Konstrukce sedlového krovu je nová, tvořená ležatou stolicí se
vzpěradly. Železobetonový monolitický strop nad 1.NP byl postaven již
v předchozí etapě obnovy hradu.
Stavební úpravy spočívaly ve vytvoření železobetonového monolitického stropu nad technickou místností a přilehlou valenou klenbou v 1.PP,
na který byla osazena konstrukce železobetonové stěny a nového
schodiště z 1.NP do 3.NP. Stěny schodiště i schodišťová ramena jsou
železobetonová monolitická. Z 1.PP do 3.NP vede železobetonová mo▼ Prosklený vstup do knihovny
a do věže Hlásky s osobním
výtahem
▼ Konvergence historického s novodobým –
věž Hláska a prosklená vstupní hala
Název stavby:Městská knihovna v Soběslavi – záchrana
gotického hradu
Investor:
město Soběslav
Zástupce investora:Ing. Jindřich Bláha, starosta města Soběslavi
Autor projektu a generální projektant stavby:
Ateliér Kročák – architekt
Spolupráce do úrovně DSP: Ing. arch. Jana Rozkopalová
Ing. arch. Petr Hornát
Spolupráce do úrovně PP: Ing. arch. Václav Čihák
Ing. Tomáš Fuit
Dodavatel stavby:
Spilka a Říha, s.r.o.
Termín dokončení:
06/2010
english synopsis
Municipal Library in Soběslav – Rescue of Gothic Castle
Premises of the Soběslav castle in the north-western part of the
historical centre belongs to important local medieval monuments. The
latest restoration of historical rooms and areas and placing the library in
the northern palace wing enabled revival and new scope of use of the
premises in conformity with the needs of the city and the whole region.
Rescue of the castle, dilapidated for a long time period, was the very
objective of the structural modification focused on the overall castle
restoration and its meaningful use. Thanks to finding a new function for
the original castle premises as the regional information, cultural and educational centre with the municipal library, the castle has been re-incorporated into the city organism. Together with the already restored cultural
house the city of Soběslav has thus obtained the complex information,
cultural and educational centre with regional functions.
klíčová slova:
obnova hradu v Soběslavi, Městská knihovna v Soběslavi, severní
palácové křídlo
keywords:
Castle restoration in Soběslav, Municipal library in Soběslav, northern
palace wing
stavebnictví 08/11
31
text: Eva Dvořáková
foto: Tomáš Malý, databáze VCPD ČVUT
■
▲ Budova bývalé strojovny historického areálu přečerpávací stanice Vršovické vodárny v Braníku po obnově. Veškeré původní stavební prvky, které se
dochovaly, byly v rámci obnovy citlivě zakomponovány. Pro stavbu byly charakteristické například zelené fasádní glazované tvarovky.
Obnova přečerpávací stanice
Vršovické vodárny v Braníku
Ing. arch. Eva Dvořáková
Absolventka Fakulty stavební, oboru
architektura na ČVUT v Praze. Od
roku 1974 působí v oblasti památkové
péče. V Národním památkovém ústavu vede agendu technických památek, věnuje se výzkumu industriálních
a technických areálů a objektů. Patří
k iniciátorům Sekce ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea v Praze (1987) a je členkou
vědecké rady Výzkumného centra
průmyslového dědictví při ČVUT.
Článek představuje zajímavý projekt kvalitní
obnovy historické stavby přečerpávací stanice
Vršovické vodárny a její nové funkce zaměřené
na aktivní prožití volného času rodičů s dětmi.
32
stavebnictví 08/11
Voda jako životodárný zdroj se stala nutnou podmínkou pro zakládání
a fungování kteréhokoli typu osídlení. Zásobování vodou stálo na
počátku vzniku i rozvoje měst, obcí a samot. Prvotními zdroji pitné
vody byly studny a prameny. K přivedení vody do větších vzdáleností
sloužily gravitační vodovody – ať již otevřené, nebo kryté. Nejinak
tomu bylo i v Praze.
Historie vodárenství v Praze
První gravitační vodovody na území Prahy jsou známy již z 12. století, a to vodovod pro Strahovský klášter a Vyšehrad. Samostatnou
▼ Architektonickou podobu objektům historického vodárenského komplexu
vtiskl architekt Jan Kotěra, zdroj: archiv NTM
▲Z
a vyhovující lokalitu pro projekt vodárny obce Vršovice bylo v roce 1905 určeno místo v Braníku, poblíž řeky Vltavy, zdroj: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT
kapitolu pražského vodárenství tvoří zásobování Pražského hradu
od 14. století. Rozkvět vodárenství, který podnítila řada technických
vymožeností včetně stavitelství v období renesance, přinesl hlavnímu
městu nebývalý rozmach. U řeky Vltavy vznikla čtveřice známých vodárenských věží. Přestože byly vybudovány v závěrečné fázi období
gotiky, jejich dnešní vzhled ovlivnila právě renesance.
Vltava, která se pro Prahu nadlouho stala hlavním zdrojem vody, kapacitně stačila město zásobovat až do doby nastupující průmyslové
revoluce. Po odstranění hradeb se postupně hlavní město rozšiřovalo.
K původnímu Královskému městu, které vzniklo za Josefa II. sloučením Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, se postupně
koncem 19. století připojily Vyšehrad, Holešovice – Bubny a Libeň.
Pražská předměstí, tehdy samostatné obce jako například Karlín,
Smíchov, Královské Vinohrady nebo Vršovice, měla svoji samosprávu,
jež trvala až do vydání zákona o Velké Praze v roce 1920. Tehdy se
sloučilo 27 obcí a osad v okruhu 7 km od centra hlavního města tak,
aby bylo možno novou výstavbu a stavební rozvoj usměrnit.
Zásobování vodou z řeky Vltavy se stalo na konci 19. století, vzhledem
k rozmáhajícímu se znečištění, které způsoboval nově budovaný
průmysl, velmi problematické. Také nárůst obyvatelstva znamenal
větší nároky na kapacitu. Snahy o vybudování centrálních podzemních zdrojů pitné vody pro Prahu však byly přehlíženy. Přestože se
již v roce 1879 nově vzniklá vodárenská komise usnesla, že je třeba
zaměřit se na podzemní zdroje v povodí Labe a Jizery, úsilí o zlepšení
vodních poměrů jednotlivé obce řešily samostatně. To se projevilo
jejich poněkud zbytečným individuálním zřizováním vlastních vodáren. V roce 1885 byla například pro vnitřní Prahu postavena Pražská
vodárna v Podolí poblíž o tři roky starší vodárny pro obec Vinohrady.
Výstavba přečerpávací stanice Vršovické vodárny
Také obec Vršovice, která byla od roku 1883 závislá na odběru
vody z Vinohradské vodárny, se rozhodla zajistit si vlastní zdroj. Za
vyhovující lokalitu bylo v roce 1905 určeno místo v Braníku, poblíž
řeky Vltavy. Realizace byla svěřena významnému odborníkovi v oblasti vodárenství, Ing. Karlu Kressovi, jehož firma na podzim 1906
začala stavbu uskutečňovat. Projekt, který tvořily tři části – čerpací
stanice v Braníku, výtlačné potrubí a vodojem v lokalitě Na Zelené
lišce v městské části Michle, doporučil obci neméně významný
odborník v oblasti vodárenství, profesor Pražské polytechniky Jan
Vladimír Hráský. Architektonickou podobu těmto objektům vtiskl
architekt Jan Kotěra.
Branická část projektu – čerpací stanice – sestávala zpočátku ze dvou
studní, vzdálených od sebe 130 m a od Vltavy 16 m, s hloubkou přes
6 m. Součástí areálu byla také strojovna, kotelna a stavba obytného
domu správce. Autorem tohoto vodárenského komplexu byl opět
architekt Jan Kotěra. Ve strojovně byly umístěny dva plynové motory,
jež poháněly dvě čerpadla, a výtlačným potrubím o průměru 300 mm
se následně čerpala voda do podzemního vodojemu vodárenského
komplexu Na Zelené lišce, odkud se dále přečerpávala do nadzemního vodojemu. V letech 1912–1913 přibyla v branické části projektu
▲ Budova strojovny, stav v roce 2005. Od 90. let 20. století unikátní areál
velmi rychle chátral a ani jeho prohlášení kulturní památkou v roce 2002
nenapomohlo k jeho novému využití, foto: Lukáš Beran, VPCD ČVUT
▲ Pohled na budovu bývalé strojovny po obnově
ještě jedna studna, další dvě pak byly vybudovány v roce 1921 podle
návrhu Jana Vladimíra Hráského, který se v letech 1921–1922 podílel
i na projektu celkové přestavby areálu. K původnímu objektu strojovny
byla přistavěna nová strojovna pro parní pohon, dále byla vybudována
kotelna s komínem a zřízena uhelna. Podoba těchto nových budov
se podřídila původní stavbě a v detailech navazovala vodárna na
Kotěrův rukopis. Vzhledem k častým povodním, které způsobovaly
závadnost vody ve studních, bylo od roku 1924 přistoupeno k jejímu
stavebnictví 08/11
33
průběžnému chlorování. Provoz vodárny skončil v šedesátých letech
20. století, ale i poté na krátkou dobu fungovala jako rezervní zdroj
pro potřeby civilní obrany. Obytný dům i nadále sloužil jako obydlí
a v uhelně byla zřízena sauna a klubové zázemí zaměstnanců vodáren. Komín byl zbourán a na sousedních pozemcích vzniklo několik
tenisových kurtů.
Obnova přečerpávací stanice
Vršovické vodárny
Od 90. let 20. století unikátní areál velmi rychle chátral a ani jeho
prohlášení kulturní památkou v roce 2002 nenapomohlo k jeho novému využití. Předchozí vlastník, Pražské vodárny, navrhoval sice
několik záměrů obnovy, ale nepodařilo se je realizovat. V době, kdy
se vlastníkem stalo hlavní město Praha, došlo k havárii dřevěných
vazníků nad původní strojovnou a celkový stav objektů byl velmi neutěšený. Areál byl značně zdevastován přestavbami, které neřízeně
probíhaly od 50. let 20. století a notně se podepsaly zejména na
vzhledu strojovny. V roce 2006 byly učiněny první kroky k záchraně
a funkce provozu bývalé uhelny se změnila pro klubové účely. Svými
vcelku komorními rozměry a situováním u řeky dostal areál šanci stát
se kulturně společenským centrem určeným pro veřejnost.
■
Budova
strojovny
Obnova budovy původní strojovny započala vyčištěním zasypaných
suterénů stavby. Bylo nezbytné zcela obnovit střešní konstrukci.
Nosnou soustavu původního dřevěného krovu nahradily ocelové
vazníky. Jeřábová dráha, která se zde dochovala, byla konzervována.
Do prostoru strojovny, kde se již původní technologie nedochovala,
bylo kvůli zvětšení kapacity nového provozu vloženo nové patro.
Veškeré původní stavební prvky, které se v suterénech dochovaly,
byly v rámci obnovy citlivě zakomponovány. V prostoru restaurace
tak například může dnešní návštěvník na podlahách obdivovat část
původní dlažby, jež tvoří vstupní prostor a je zcela v souladu s velmi
nenápadným současným materiálem.
Počáteční obavy z komplikací, souvisejících se skutečností, že je
stavba zařazena mezi kulturní památky, postupně vymizely. Po
stránce vzhledu fasády se podařilo obnovit všechny původní otvorové výplně. Stávající dveře a kovová okna byly repasovány. Úcta ke
Kotěrovu dílu se projevila také v obnově velmi poškozených zelených
fasádních glazovaných tvarovek, které byly pro původní stavbu
charakteristické. Zachované části byly restaurovány a zcela zničené
úseky nahradily kopie ve stejné barevnosti, jež vyrobily keramické
závody v Horní Bříze.
Obytný dům
Obdobně tomu bylo při obnově obytného domu. Vzhledem k tomu,
že byl trvale obýván, nebyla změna jeho vzhledu i interiérů tolik výrazná. Zůstalo zachováno původní kamenné schodiště včetně zábradlí
a podařilo se zachránit i původní dlažby. Tyto stavební prvky byly citlivě repasovány a uvolněním podkroví vznikl zajímavý výstavní prostor.
Budova uhelny
V případě uhelny, která vykazovala největší poškození, nebylo možno ze statických důvodů zachovat původní stavební prvky. Proto
památková péče souhlasila s výstavbou nového objektu, hmotově
odpovídajícímu původní stavbě, za použití kombinace obdobné materiálové skladby – režné cihly, bedněné štíty, dřevěné nástřešní větrací
nástavce. Kvůli využití podkroví byly odsouhlaseny novodobé vikýře.
Na jejich návrh je však nejednoznačný pohled, přinejmenším je lze
označit za problematické po stránce intaktnosti původního areálu.
34
stavebnictví 08/11
▲ Pohled na obytný dům po obnově. Zachované stavební prvky byly citlivě
repasovány a uvolněním podkroví vznikl zajímavý výstavní prostor.
▲ Novým provozovatelem areálu se stala Dětská agentura Kroužky, s.r.o.,
jejímž cílem je zajišťovat aktivní prožití volného času se zaměřením na
rodiče s dětmi
▲ Pohled na obytný dům po obnově. Zůstalo zde zachováno původní kamenné schodiště včetně zábradlí a podařilo se zachránit také původní dlažby.
▼ Budova uhelny vykazovala největší poškození a nebylo možno zachovat
původní stavební prvky. Proto památková péče souhlasila s výstavbou
nového objektu, hmotově odpovídajícímu původní stavbě.
Současné využití areálu
Celá obnova se uskutečnila v období dvou let – od května 2009 do
května 2011, za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj. Novým provozovatelem areálu se stala Dětská agentura Kroužky, s.r.o.,
jejímž cílem je zajišťovat aktivní prožití volného času se zaměřením
na rodiče s dětmi. Areál poskytuje širokou nabídku činností. Zájemci
si zde mohou vybrat z mnoha zájmových kroužků, je možné zhlédnout pohádková představení, zcela zdarma využít atrakcí největšího
moderního dětského hřiště v republice, posedět na letní zahrádce,
nebo navštívit celou řadu programů zaměřených na dětský svět.
K dispozici je také nově zřízená restaurace.
▲ Detail fasády budovy bývalé strojovny. Zachované stavební prvky byly
restaurovány a zcela zničené úseky nahradily kopie ve stejné barevnosti.
Závěr
V hlavním městě se nachází pestrá škála průmyslových staveb,
z nichž mnohé jsou ve velmi neutěšeném stavu. Doufejme, že se
dobře obnovená památka s velmi lákavým využitím stane příkladem
pro ostatní. ■
Investor: Magistrát hlavního města Prahy
Dodavatel: Sdružení firem INGBAU CZ, s.r.o.,
BAU plus, a.s., Energie – stavební
a báňská a.s. (pobočka Kladno)
Obnova historických prvků:
HT - BAU, s.r.o., zástupce Martin Hynek
Památkový dohled: NPÚ ÚOP hl. města Prahy,
PhDr. Ladislav Špaček,
Mgr. Kryštof Havlice
Projektant: PLÁN PLUS, s.r.o., Ing. Martin Ehrenthal,
akad. arch. Marek Houska,
spolupráce: akad. sochař Vojtěch Pařík
– restaurátor
Realizace: 2009–2011
Náklady: cca 150 mil. Kč
Provozovatel: Dětská agentura Kroužky, s.r.o.
▲ Detail fasády budovy bývalé strojovny. Všechny původní otvorové výplně se podařilo obnovit
Použitá literatura:
[1]Jásek, J.: Klenot města, Nakladatelství VR ateliér, Praha 1997
[2] Databáze objektů: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT
[3] http://vcpd.cvut.cz
▲ Do prostoru bývalé strojovny bylo kvůli zvětšení kapacity nového provozu
vloženo patro. Nosnou soustavu původního dřevěného krovu nahradily ocelové vazníky. Jeřábová dráha, která se zde dochovala, byla konzervována.
english synopsis
Refurbishment of Pumping Station of the Vršovice Waterworks in Braník
▼ Interiér bývalé strojovny. Veškeré původní stavební prvky, které se
dochovaly, byly v rámci obnovy citlivě zakomponovány. Na podlahách
zůstala například zachována část původní dlažby.
The article presents a very interesting project of refurbishment of the
historical pumping station of the Vršovice Waterworks in Braník and its new
function focused on active leisure time of the parents with their kids.
klíčová slova:
přečerpávací stanice Vršovické vodárny, řeka Vltava, Evropský fond pro
regionální rozvoj
keywords:
pumping station of the Vršovice Waterworks, Moldau river, European
Regional Development Fund
stavebnictví 08/11
35
Fispogroup
Skupina Fispogroup sdružuje několik obchodních divizí - společnosti Fispoclean s.r.o., Fisporent,
Fispocare, Fispopneu, Fisposecurity a Fispowood. Prvotní společnost Fispoclean s.r.o. byla založena
v roce 1993 jako distributor evropských výrobců úklidové a čistící techniky.
Fispoclean
Fisporent
Universal cleaning technologies
Clean it yourself
Průmyslová úklidová a čisticí technika
Sanitární a hygienické potřeby
Půjčovna úklidové a čisticí techniky
Velký výběr mycích strojů na podlahy a jiné
povrchy. Ruční, elektrické, bateriové i benzinové,
s chodící nebo sedící obsluhou. Široká paleta
vysokotlakých čističů (horkovodních i
studenovodních). Zametací úklidové stroje s
chodící nebo sedící obsluhou. Vysavače
průmyslové, speciální, s certifikátem ATEX,
kancelářské, do jakéhokoliv prostředí.
Extraktory na čalounění a koberce.
Veškerý sortiment Fispoclean naleznete na
webových stránkách firmy - www.fispoclean.cz.
V nabídce Fispocare najdete širokou paletu
hygienických systémů - dávkovače tekutých
mýdel, zásobníky ručníků a toaletního papíru,
zásobníky hygienických sáčků, osvěžovače
vzduchu, osoušeče rukou, odpadkové koše,
stojanové popelníky, profesionální chemii a
spotřební materiál - tekuté mýdlo, papírové
ručníky, toaletní papír, průmyslová papírová
čistiva, papírová prostěradla, hadry, stěrky,
rukavice, vůně, neutralizační kameny a sáčky
od předního světového výrobce.
Fisporent nabízí velký výběr úklidových strojů
mycích i zametacích, elektrických, bateriových i
benzinových, s chodící i sedící obsluhou.
Lze si vybrat z vysokotlakých čističů
(horkovodních i studenovodních) vysavačů do
kanceláří, dílen, skladů, továrních hal, prodejen
a pod. Přehled všech služeb najdete na
www.fisporent.cz.
Fispogroup
[email protected]
www.fispo.cz
Dovolená s Fispoclean!
...od navigace až po pobyt
Chcete jet na dovolenou ZADARMO? Nebo se slevou až 50 000,- Kč?
Využijte naší exkluzivní nabídky! Při nákupu úklidového
stroje od Fispoclean ( v hodnotě vyšší než 60 000,- Kč ) získáte
bonus v podobě slevového kupónu na zájezd libovolné CK.
Hodnota kupónu závisí pouze na ceně zakoupeného stroje.
Se značkovou navigací GARMIN zaručeně
neminete žádný cíl Vaší dovolené! Pokud zakoupíte
úklidový stroj Fispoclean v hodnotě 30 000 - 60 000,- Kč,
získáte jako bonus ZDARMA jeden z řady modelů
navigace GARMIN pro Vaši bezpečnou cestu za dovolenou!
www.fispo.cz
text: Martin Čvančara
grafické podklady: autor
■
▲ Pohled na stavbu Main Point Karlín před dokončením v červnu 2011
Návrh konstrukčního řešení
stavby Main Point Karlín v Praze
Ing. Martin Čvančara
Absolvoval Fakultu stavební ČVUT
v Praze, obor Konstrukce a dopravní stavby, v roce 1992 na katedře
betonových konstrukcí a mostů. V letech 1992–1993 úspěšně absolvoval
studium se závěrečnou zkouškou
MSc. na University of Wales. Od
roku 2002 je jako zakladatel a spolumajitel statické kanceláře Interstat s.r.o. autorem statického řešení
mnohých významných konstrukcí
u nás i v zahraničí.
Je autorizovaným inženýrem pro
statiku a dynamiku staveb.
Main Point Karlín je novou dominantou pražského
Karlína. Tomu, kdo projíždí do centra metropole
po ulici Rohanské nábřeží, se naskýtá na tuto
budovu impozantní pohled. Celý vjem je umocněn
tím, že se jedná o stavbu svým vzhledem originální a nepodobnou jiné budově v metropoli.
42
stavebnictví 08/11
Architektonické, dispoziční řešení stavby
Architektonické řešení administrativní budovy Main Point Karlín
v sobě spojuje harmonii organických, měkkých křivek v jinak
přímočaré a důsledné architektuře. Netradiční oblé tvary stavby
umožňují nový přístup k využití prostoru a plynulá křivka fasády
dovoluje umístění plnohodnotných pracovních míst po celém svém
obvodu. Výjimečné fasádě dominují francouzská okna na celou
výšku podlaží, mezi kterými jsou osazeny prostorově tvarované
pilíře ze sklobetonu.
V centru objektu je atrium, které přivádí přirozené denní světlo i do
vnitřních prostor. Okna ve všech částech stavby jsou otevíratelná.
▼ Situace
▲ Podélný řez stavbou
▲ Půdorys typického podlaží
Další nespornou výhodou je systém ventilace a chlazení, který
maximálně respektuje přirozené proudění vzduchu. Pobyt v budově
zaměstnancům zpříjemní celoročně přístupná terasa s pěstěnou
zelení na střeše budovy a s atraktivním výhledem na historické
centrum Prahy. Stavba ve svém návrhu kombinuje celou řadu prvků
ohleduplných k životnímu prostředí.
Administrativní budova Main Point Karlín nabízí v deseti nadzemních podlažích 22 000 m2 variabilní pronajímatelné plochy
a ve třech podzemních podlažích 347 parkovacích míst.
Konstrukční řešení stavby
Stavba je nepravidelného tvaru, s půdorysem o rozměrech
100 x 60 m. Budova má deset nadzemních podlaží a tři podlaží suterénu. Celková výška nadzemní části je 36,5 m. Celková hloubka
suterénu je 12,5 m, přičemž suterén má půdorys tvaru nepravidelného hexagonu. V nadzemních podlažích jsou obrysy budovy oblé.
Budova je založena na základové desce, jejíž tloušťky jsou 750–1500 mm.
Základová deska je navržena z betonu C30/37, pracovní spáry jsou osazeny
systémovými prvky proti průniku vody. Nosnou konstrukcí suterénů je že-
lezobetonový skelet tvořený stropními deskami, sloupy, obvodovými stěnami a nosnými stěnami komunikačních jader. Základní modul sloupů je
7,8 x 7,8 m. Stropní desky tloušťky 300 mm jsou navrženy jako křížem
armované, bodově podporované sloupy. Monolitické stěny vnitřních
komunikačních jader jsou tloušťky 200–250 mm, obvodové stěny
350 mm. Ve druhém suterénu je budovou veden proplachovací kanál.
Tento kanál je zavěšen na stropní desku, která je na vzniklé zatížení
dimenzována. Na stropní desku nad prvním suterénem je uložena
ocelová lávka vedoucí přes ulici Rohanské nábřeží. Nosnou konstrukcí
v nadzemních podlažích je železobetonový skelet tvořený stropními
deskami, sloupy a nosnými stěnami komunikačních jader. Stropní desky
mají tloušťku 220 mm. Po obvodě jsou desky podporovány obvodovými
sloupy, a to po 8,2 m. Druhá řada sloupů se nachází v osové vzdálenosti
5,08 m. Okraj stropní desky je ztužen prefabrikovanými meziokenními
pilíři průřezu 150 x 490 mm v osové vzdálenosti cca 1360 mm. Díky
rámovému účinku konstrukce fasády je průhyb okraje stropní desky
redukován. Spojení prefabrikovaných prvků s monolitickou konstrukcí
stropní desky je na dolním konci pilíře řešeno osazením na kotevní prvek a nahoře provázáním výztuže prefabrikátu s výztuží stropní desky.
Vzhledem k různým rozpětím jsou nad některými sloupy uvnitř půdorysu
navrženy zesilující hlavice celkové tloušťky 470 mm.
stavebnictví 08/11
43
▲ Axonometrické zobrazení stavby
■
▲ Statické schéma řešení se šikmými sloupy, které v rámci 1.NP a 2.NP
propojují rozdílné osové systémy
▲ Výkres výztuže šikmých sloupů
▼ Výztuž šikmých sloupů
▼ Schematické vyznačení postupu přeložení lávky pro pěší
44
stavebnictví 08/11
V přízemí je navržen přechod ze systému vertikálních nosných konstrukcí
v nadzemních podlažích na systém vertikálních nosných konstrukcí suterénů pomocí prostorové konstrukce na výšku 1. a 2.NP. Tato konstrukce
je tvořena šikmými sloupy kruhového průřezu o průměru 600 mm.
Konstrukce je navržena tak, aby střednice vzájemně se stýkajících prvků
(sloupy a stropní deska) směřovaly do jednoho průsečíku. Horizontální
síly jsou přenášeny stropními deskami do základových konstrukcí stěnami komunikačních jader a obvodovými stěnami suterénů.
Poslední dvě – 9. a 10.NP – půdorysně uskakují. V uskočených půlkruhových fasádách jsou nosné sloupy, jejichž podporu tvoří trámy ve stropní
desce 8.NP. Tři trámy jsou otočeny nahoru na terase 9.NP, jeden trám je
otočen dolů. Další trámy se nacházejí v desce nad 10.NP. Schodiště mají
prefabrikovaná schodišťová ramena osazená na ozuby monolitických
podest a mezipodest přes pružné akustické tlumicí podložky. Točité
schodiště a schodiště č. 14 do suterénu jsou monolitická.
▲ Realizace šikmých sloupů
Založení budovy a zajištění stavební jámy
Budova je založena na krabicovém suterénu bez povlakové izolace
(tzv. bílá vana). Velká péče byla věnována všem konstrukčním detailům, dostatečnému vyztužení s ohledem na maximální šířku trhliny
0,15 mm a ošetření pracovních spár, vystrojených poasfaltovanými
plechy, které jsou doplněny hadičkami pro dodatečnou injektáž
a v případě proplachovacího kanálu i bentonitovými pásky – jedná
se o tzv. trojí jištění.
Zajištění stavební jámy je zde pomocí podzemní stěny z převrtávaných pilot, kotvené ve dvou úrovních. Separace mezi touto stěnou
a obvodovou stěnou suterénu je tvořena ztraceným bedněním –
jedná se o systém hranolů s hladkými bednicími deskami. Partie
kolem ústí proplachovacího kanálu do stavební jámy jsou zajištěny
a dotěsněny tryskovou injektáží.
▲ Pohled z jihu na rozestavěnou budovu
Proplachovací kanál
Středem pozemku, směrem od západu k východu, vedl v hloubce
cca 7 m pod povrchem tzv. proplachovací kanál, který směřuje od
Helmovského jezu pod celým Rohanským ostrovem až do slepého
Libeňského ramene, kterému zajišťuje přísun čerstvé vody. Proplachovací kanál je, kromě toho, ještě po celé své délce využíván
k různým účelům dalšími subjekty, např. hotelem Hilton pro rekuperaci. Vzhledem k tomu, že bylo nutné tento kanál zachovat a zároveň
minimalizovat dobu jeho odstávky, bylo navrženo několik variant
odklonu jeho trasy mimo budovu nebo jeho dočasné přeložky během
stavby. Nakonec se realizovalo řešení, kdy byl kanál se souhlasem
správce dočasně odstaven. Nyní vede budovou v potrubí z polyesterových pryskyřic o průměru 1,2 m, odolném vůči agresivním látkám
a uloženém v betonovém uzavřeném kanálu, který je součástí stropu
▲ Pohled ze západu na rozestavěnou budovu
▼ „Tanec” šikmých sloupů
▼ Pohled na rozestavěnou budovu
stavebnictví 08/11
45
▲ Vyznačení trasy proplachovacího kanálu v budově. Je veden v kruhové
troubě o průměru 1,2 m, vyrobené ze sklolaminátu a uložené v betonovém uzavřeném kanálu, který je součástí stropu nad 2.PP.
nad 2.PP. Kanál je dimenzován jako vodonepropustná konstrukce
pro případ poruchy vnitřního potrubí. Po dobu odstávky se mimo
jiné realizovala také celková inspekce proplachovacího kanálu a byly
provedeny jeho drobné opravy.
■Přeložení
lávky pro pěší
Téměř uprostřed pozemku se nacházela jižní opěra ocelové, cca
40 m dlouhé obloukové lávky pro pěší, která spojuje stávající
Karlín s novým komplexem budov River City Prague. Opěra byla
tvořena železobetonovou konzolou o rozměrech 5 x 2 m, vetknutou do základové desky o rozměrech 9 x 6 m. Tato 1000 mm
silná deska byla po obvodě podepřena a vetknuta do cca 12 m
hluboké krabice, jejíž stěny byly tvořeny milánskou podzemní stěnou
o tloušťce 600 mm
Na konzole byla kotevní ocelová deska s výztuhami, na níž se připevnila
vlastní prostorová oblouková ocelová konstrukce půdorysně zakřivené
lávky. V době výstavby budovy Main Point Karlín byla lávka dočasně
podepřena na okraji stavební jámy a ve středním dělicím pruhu čtyřproudové komunikace Rohanské nábřeží. Vzhledem k nutnosti nepřerušit
funkci přemostění bylo postaveno dočasné boční schodiště, rovnoběžné
s okrajem stavební jámy. Po vybudování suterénu se vytvořila nová
krajní opěra, do níž byla lávka vetknuta, a poté byly dočasné podpory
odstraněny. Tím byla lávka opět aktivována a vrácena do své původní
podoby a funkce.
▲ Příčné řezy původním a finálním řešením vedení proplachovacího kanálu
budovou
vypracováno několik variant, jak se s tímto faktem vypořádat.
Nakonec bylo přijato řešení se šikmými sloupy, které v rámci
1.NP a 2.NP propojují oba osové systémy a tím i místa, kde jsou
sloupy umístěny v 3.NP a 1.PP. Sloupy o průměru 600 mm jsou
z pohledového betonu a v tomto směru splňují velice přísná
kritéria. Toto elegantní a vysoce ekonomické řešení zároveň
oproti jiným řešením (roznášecí rošt, předpjatá stropní deska
apod.) nemá nároky na zvýšení konstrukční výšky a projevuje se pouze zvýšením osových sil ve sloupech a vnesením
normálových sil do stropních desek. Tyto vnitřní síly však lze
spolehlivě přenést nosnou výztuží. Tento konstrukční prvek
byl poté ještě zopakován v 8.NP, což umožnilo vznik velké
zasedací místnosti v 9.NP.
Řešení dilatací
Budova o rozměrech cca 100x50 m tvoří jeden dilatační celek. Pro
eliminaci účinků smršťování byla konstrukce v průběhu výstavby
rozdělena na pět samostatných sektorů, mezi nimiž byly vynechány pruhy, které byly dodatečně dobetonovány, a to s odstupem až
90 dní. Některé sektory byly ještě předěleny pracovními spárami
tak, aby nebyly betonovány větší celky najednou.
Opatření proti vztlaku spodní vody
Vzhledem ke zcela jinému osovému systému a tím i uspořádání
nosných konstrukcí v suterénu a v nadzemních podlažích bylo opět
Budova je navržena tak, aby vyhověla zatížení vznikajícímu v případě zvýšené hladiny podzemní vody až do úrovně +1,000 objektu
(186,400 m.n.m. Bpv). Pro tento případ budou kolem celé budovy
instalovány protipovodňové mobilní bariéry tvořené napouštěcími
vaky výšky 1 m.
▼ Ústí proplachovacího kanálu do budovy
▼ Uložení proplachovacího kanálu uvnitř budovy
Šikmé sloupy
46
stavebnictví 08/11
▲ Realizace stavby
Při této úrovni hladiny vody dojde k zatížení spodní stavby hydrostatickým tlakem, resp. zeminou nasycenou vodou, a zároveň nastane
nadlehčování spodní stavby vztlakem vody. Proto jsou veškeré
prostupy obvodovými konstrukcemi podzemních podlaží vybaveny
vodotěsnými systémovými průchodkami vkládanými do bednění
stěn. Nosná konstrukce byla posuzována na výše uvedený stav
i z hlediska váhových bilancí proti možnému vyplavání. Stavba je
rovněž navržena tak, aby byly ochráněny všechny prostory strojoven
proti zaplavení. V případě vzdutí hladiny na úroveň +4,000 objektu
(189,400 m.n.m. Bpv) budou sice suterény již zaplaveny, ale železobetonové konstrukce „obalující“ strojovny (strop nad 1.PP, stěny
1.NP a stěny 2.NP) vyhoví zatížení hydrostatickým tlakem.
Stavba: Investor: Generální dodavatel: Generální projektant: Architektonické řešení: Statické řešení: budova Main Point Karlín
PSJ INVEST, a.s.
PSJ, a.s.
AED project, a.s.
DaM spol. s r.o.
Interstat s.r.o.
english synopsis
Design of Structural Solution of the Project
Main Point Karlín in Prague
Statické výpočty
Statické výpočty vnitřních sil v nosné konstrukci byly prováděny na
celkových modelech a výsecích konstrukce programem RENEX.
Také se ručním výpočtem prověřily některé dílčí části konstrukce
(např. sloupy, nadpraží apod.). Na tyto vnitřní síly byla navržena výztuž a jednotlivé průřezy konstrukce byly posouzeny. Celkově byla
vypracována řada statických trojrozměrných počítačových modelů
simulujících možné nejistoty vyplývající z toho, že v tomto území, kde
vedlo několik ramen Vltavy, nebylo možné z geologických průzkumů
předem přesně stanovit geotechnické hodnoty podloží pod základovou spárou. Dále bylo modelováno chování nosných konstrukcí
v různých stavech vztlaku vzduté hladiny podzemní vody a v různých
stavech úrovně vody při možné povodni. Zde bylo nutné použít nelineární výpočty zajišťující správnou interakci výpočtového modelu
s podložím simulovaným pružným poloprostorem, a to zejména pro
vyloučení případných tahových kontaktních napětí. ■
An amazing sight of the new Prague Karlín dominant meets the
eyes of everybody who drives into the capital centre on the Rohan
Embankment street. The whole impression is potentiated by the fact
that we are speaking about the structure really original and unique by
its appearance and entirely differing from other buildings in the capital.
Architectural solution of the administrative building of the Main Point
Karlín combines harmony of organic, soft curves with otherwise
strictly linear architecture. Non-traditional round shapes open a new
approach to utilization of the space and smooth curve of the facade
permits layout of good-quality and adequate workplaces on the whole
perimeter. The unique facade is dominated by the French windows
all the floor height high, with the spatially shaped reinforced concrete
columns/pillars installed between them.
klíčová slova:
Main Point Karlín, Rohanské nábřeží, železobeton, šikmé sloupy
keywords:
Main Point Karlín, Rohan embankment, reinforced concrete, oblique
columns
stavebnictví 08/11
47
text: Jaromír Musil
grafické podklady: archiv autora
Nové Správní centrum Karlovarského kraje
Ing. arch. Jaromír Musil
Absolvoval Fakultu architektury VUT
v Brně v roce 1980. Poté působil
v karlovarském ateliéru Projektového
ústavu uranového průmyslu, kde se
věnoval projektování občanských staveb a územnímu plánování. V letech
1993–1996 absolvoval na VŠE v Praze
postgraduální studium Regionální rozvoj a veřejná správa. Nyní působí na
Krajském úřadě Karlovarského kraje,
kde se věnuje problematice strategického a územního plánování.
Stavební vývoj areálu po 2. světové válce
Prostřednictvím leteckých snímků, které se podařilo získat z archivu
Vojenského kartografického ústavu v Dobrušce, lze sledovat stavební
vývoj kasáren Dvory II od chvíle, kdy po ukončení 2. světové války areál
po německém Wehrmachtu převzala československá armáda. První snímek z roku 1948 zachycuje areál již v územním rozsahu, který v podstatě
odpovídá dnešnímu stavu (obr. 2).
Stav zachycený na obrázku 2 zůstal stejný až do 60. let 20. století, kdy
bylo dostavěno několik budov v severovýchodní části areálu (obr. 3).
Definitivní podoby nabyl areál kasáren v 80. a 90. letech, kdy byl doplněn
o moderní budovy štábu divize, která zde byla dislokována (obr. 4).
Příspěvek z 16. mezinárodní konference Městské
inženýrství Karlovy Vary 2011 zaměřené na téma
Od vojenského k civilnímu popisuje postupnou
■
obnovu
areálu bývalých kasáren Dvory II na jihozápadním okraji městské čtvrti Karlovy Vary –
Dvory a představuje návrh nového Správního
centra Karlovarského kraje.
Na jihozápadním okraji areálu bývalých kasáren Dvory II městské čtvrti
Karlovy Vary – Dvory se nacházejí objekty bývalé vojenské nemocnice
Eliška, v nichž dnes sídlí zdravotní ústav. Na severozápadě se areál
otevírá do krajiny, zatímco na severovýchodě plynule srůstá s obytnou
zástavbou. Od jihovýchodu pak areál lemuje údolí řeky Ohře. Dopravně
je areál přístupný ze stávajících sjezdů v Závodní ulici. Výhodou je i jeho
poloha v blízkosti komunikace R6, konkrétně jejího úseku Jenišov–Dvory.
Území je rovinatého charakteru s mírným spádem směrem k Závodní
ulici. Areál se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů
lázeňského města Karlovy Vary a Kyselka II. a III. stupně.
Geologické podmínky jsou pro tuto oblast typické. Podloží je tvořeno biotitickým granitem, v nadloží jsou třetihorní sedimenty. Nad sedimenty je
kvartér zastoupený terasou řeky Ohře. Pro lokalitu je charakteristická nízká
hladina agresivní podzemní vody, která se nalézá v hloubkách 0,5 a 4,0 m.
Výskyt nerostných surovin vedl v minulosti k jejich těžbě. V severní části
lokality se nacházel důl Carolli – Johanni a v jižní části důl Josef – Antonín.
Území je tedy z části poddolované. V okolí areálu se vyskytuje několik
ložisek kaolinu (obr. 1).
▲O
br. 2. Stav v roce 1948, zdroj: letecký archiv AČR
▼ Obr. 1. Poloha lokality, zdroj: mapy KÚKK
▲O
▼O
48
stavebnictví 08/11
Přerod kasáren Dvory II do nového
Správního centra Karlovarského kraje
▲ Obr. 5. Detail územního plánu města Karlovy Vary, zdroj MM Karlovy Vary
▲ Obr. 6. Situace areálu po vzniku krajského úřadu a krajského ředitelství
Hasičského záchranného sboru, zdroj: IT KÚKK
▲ Obr. 7. Návrh na rozdělení a funkční využití areálu bývalých kasáren
Dvory II., zdroj: Studie rozdělení a funkčního využití areálu
▼O
br. 8. Regulační plán areálu Krajského úřadu Karlovarského kraje,
zdroj: archiv KÚKK
Regulační plán areálu
Krajského úřadu karlovarského kraje
A4
h
z1
A2
A8
G1
g2
Legenda – etapa 5
s3
A3
o1
axonometrie
A5
o2
A1
A7
A6
s4
s2
s5
A9
A11
A12
s6
A13
o3
A10
A14
A15
krajský úřad
hasičský zach. sbor
knihovna 03
hygienická stanice z1
ředitelství silnic a dálnic a1
archiv a2
úřad práce a7
policie a13, a14
krajský soud a6, a9
neurčeno
V rámci společenských změn po roce 1989 byla místní vojenská posádka
v Karlových Varech zrušena. Od roku 1993 tak začíná postupná, i když
zpočátku velice pomalá, likvidace kasáren.
Ústava nově vzniklé České republiky počítala se zřízením samosprávných
krajů, které měly vzniknout na počátku roku 2001. Pro budoucí krajské
úřady byly proto již v předstihu v jednotlivých krajských městech vyhledávány vhodné budovy či areály, které byly následně rekonstruovány,
případně dostavovány.
Tyto okolnosti umožnily najít v relativně krátké době nové využití pro tento
areál, v té době již opuštěný, nevyužívaný, a tedy i chátrající areál. Tehdejší
Okresní úřad v Karlových Varech, který na pořízení prostor pro budoucí
krajský úřad dohlížel, navrhl, aby budoucí Správní centrum Karlovarského
kraje vzniklo právě v areálu někdejších kasáren Dvory II. Navíc šťastnou
shodou okolností byl v platném územním plánu města Karlovy Vary areál
definován jako plocha občanské vybavenosti, a tak ani z hlediska podmínek územního plánování nic záměru umístit nové správní centrum právě
do této lokality nebránilo (obr. 5).
Záhy se na půdě Okresního úřadu v Karlových Varech uskutečnilo důležité
jednání se zástupci jednotlivých ministerstev, s cílem rozdělit majetkově
areál mezi jednotlivé resorty. Jak dokumentuje následující ukázka návrhu
na rozdělení a funkční využití areálu bývalých kasáren Dvory II (obr. 7),
pro budoucí Karlovarský kraj se podařilo získat významnou část areálu.
Koncem 90. let pak začala přestavba budov bývalého štábu divize pro
potřeby krajského úřadu a krajského ředitelství Hasičského záchranného
sboru (obr. 6).
Po ustavení samosprávných orgánů Karlovarského kraje po prvních
krajských volbách na podzim roku 2000 se v období následujícího roku
2001 zároveň postupně formoval také krajský úřad. V jeho rámci vznikl též
Odbor regionálního rozvoje s kompetencemi v oblasti územního plánování
a stavebního řádu. V zájmu koordinovaného rozvoje budoucího správního
centra pořídil tento odbor regulační plán areálu Krajského úřadu Karlovarského kraje, v němž byly jednoznačně stanoveny regulační podmínky pro
všechny příští investory (obr. 8).
Regulační podmínky obsahují zásady prostorového uspořádání, kompoziční osy, hlavní a blokové dominanty, dopravní řešení včetně pěších
komunikací a parkovacích ploch, hlavní páteřní rozvody inženýrských sítí,
uliční liniovou zeleň i umístění výtvarných děl, a dále stanovují minimální
a maximální podlažnost, hranice maximálně zastavěné plochy a funkční
využití.
V souladu s těmito regulačními podmínkami pak již byly realizovány
budovy krajského Ředitelství silnic a dálnic (obr. 9), jež bylo vybudováno
nově, a dále krajské knihovny, která vznikla obnovou bývalé vojenské
jídelny (obr. 10).
Krajská knihovna je jedním z prvních projektů Karlovarského kraje financovaných ze Strukturálních fondů EU.
Postupem času byly k realizaci připraveny i další budovy, zejména se jedná o tzv. Dům služeb, který má soukromého investora
(obr. 11). Dále se jedná o objekty krajského ředitelství Policie ČR
a Úřadu práce, jejichž výstavba se v současné době uskutečňuje
(obr. 12). Karlovarský kraj je investorem budovy Krajské záchranné služby (obr. 14), jehož výstavba bude zahájena ještě v roce
2011. Z pohledu budoucího rozvoje a prosperity Karlovarského
kraje bude zřejmě nejdůležitější projekt Univerzitního kampusu
a Vědecko-technologického centra. Vybudování vysokoškolského
a výzkumného areálu by mělo přispět výrazným způsobem k řešení
jednoho z nejvážnějších problémů Karlovarského kraje – nedostatku
vysokoškolsky vzdělaných odborníků a nedostatečné základny pro
inovativní podnikání (obr. 13 a 15).
stavebnictví 08/11
49
▲ Obr. 10 Krajská knihovna Karlovy Vary, zdroj: Krajská knihovna Karlovy Vary
▲ Obr. 9. Budova Ředitelství silnic a dálnic, Správa Karlovy Vary, zdroj: archiv KÚKK
▲ Obr. 12. Úřad práce, zdroj: Úřad práce Karlovy Vary
■
▲ Obr. 11. Dům služeb, zdroj: Karlovarský kraj
▲ Obr. 14. Krajská záchranná služba, zdroj: KZS Karlovy Vary
▲ Obr. 13. Univerzitní kampus – axonometrie, zdroj: Studie návrhu projektu
Univerzitního kampusu
Ve stadiu stavebního povolení je také projekt krajského justičního paláce.
Resort spravedlnosti bohužel trpí v současnosti nedostatkem finančních
prostředků, a tak je termín případné výstavby justičního paláce zatím
v nedohlednu. ■
english synopsis
New Administrative Centre of the Carlsbad
Region in the Premises of the Former Barracks
Premises of the former barracks Dvory II are located in the south-western
part of the Carlsbad city district Dvory. After 2001 it was possible to find
a new scope of use – the Administrative Centre of the Carlsbad Region –
for the abandoned, unused and dilapidating premises within a relatively
short time period.
▲O
br. 15. Univerzitní kampus – vizualizace, zdroj: Studie návrhu projektu
Univerzitního kampusu
▼ Obr. 16. Krajský justiční palác – vizualizace, zdroj: archiv autora
klíčová slova:
Karlovarský kraj, bývalé kasárny Dvory, nové Správní centrum
Karlovarského kraje
keywords:
Carlsbad Region, former barracks Dvory, new Administrative Centre
of the Carlsbad Region
50
stavebnictví 08/11
evropské právní předpisy
text: Alena Šimková
Nová právní úprava uvádění stavebních
výrobků na vnitřní trh – první kroky
Ing. Alena Šimková
Působí v Úřadu pro technickou
normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, kde v Odboru státního
zkušebnictví vede oddělení stavebních výrobků. Od června 2008 do
prosince 2010 se v roli zástupkyně
České republiky v Radě (EU) účastnila projednávání návrhu nařízení č. EP
a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích. V současné době
zastupuje před Komisí zájmy České
republiky ve dvou Stálých výborech
pro stavebnictví (výbor dle čl. 64
výše uvedeného nařízení a výbor dle
čl. 19 směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích).
Loňské srpnové a následně i říjnové číslo časopisu Stavebnictví přinesly informace spojené
s vývojem legislativního procesu k návrhu právního aktu k nové úpravě podmínek uvádění stavebních výrobků na vnitřní trh EU. V současnosti
můžeme konstatovat, že nová právní úprava již
letos v dubnu vstoupila v platnost, ovšem s tím,
že k podstatné části předpisu se váže dvouletý
odklad k použití. Cílem tohoto článku je přiblížit
povinnosti Komise, která je orgánem odpovědným za provádění nového předpisu, a výhled její
činnosti na nejbližší období.
Nové nařízení – nový Stálý výbor
pro stavebnictví
Evropská komise v prvním červencovém týdnu 2011 svolala do Bruselu 1. zasedání nově ustaveného Stálého výboru pro stavebnictví.
Přítomni byli zástupci členských států, doprovázení experty, zástupci Evropského parlamentu a zástupci Rady (EU). Jako pozorovatelé se zasedání
zúčastnili také zástupci Chorvatska a Turecka a dále zástupci vybraných
zájmových skupin, např. z Evropského sdružení volného obchodu (EFTA),
Evropské organizace pro technická schválení (EOTA), Poradní skupiny
notifikovaných osob (GNB-CPD), Evropského sdružení pro malé a střední
podniky (NORMAPME) a Evropského výboru pro normalizaci (CEN).
Zástupce Komise a předseda výboru Vicente Leoz Argüelles informoval,
že dne 4. dubna 2011 bylo v čísle L 088 Úředního věstníku Evropské unie
vyhlášeno nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích1.
Připomněl, že nařízení vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášení
v Úředním věstníku Evropské unie (24. dubna 2011), je závazné v celém
rozsahu a přímo platné ve všech členských státech.
Komise dále informovala, že zajištění rámce pro řádné fungování nového
právního předpisu bude trvat určitou dobu. Nyní se nacházíme ve stavu, kdy nařízení sice již vstoupilo v platnost, ale jeho zásadní části
mají odložené použití k 1. červenci 2013. Výjimku tvoří ta ustanovení,
která umožňují zřízení Stálého výboru pro stavebnictví a určení subjektů
pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů,
a ustanovení o založení organizace subjektů pro technické posuzování.
Komise spolu s členskými státy využije přípravné období ke krokům
nezbytným k provedení nařízení.
Pro odbornou technickou veřejnost je důležité vzít na vědomí, že nařízení
v celé své šíři nabude účinnosti od 1. července 2013. Znamená to, že
harmonizovaný právní rámec k zajištění volného pohybu stavebních výrobků v rámci vnitřního trhu bude až do 30. června 2013
i nadále upraven směrnicí Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1989,
o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se
stavebních výrobků, ve znění směrnice Rady 93/68/EHS2. V této souvislosti pozbude platnosti také nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE,
ve znění pozdějších předpisů3, kterým je směrnice transponována
do českého právního prostředí. Směrnice a nařízení nebudou působit
současně. Není proto důvod zavádět „přechodné období“ v tom smyslu,
jak jej známe např. při přechodu z národní úpravy na harmonizovanou
normu, kdy po určitou dobu je možný postup podle jednoho ze dvou
platných předpisů.
S ukončením platnosti směrnice ukončí svou činnost podle tohoto předpisu
subjekty, které v jejím rámci působí (např. notifikující orgány či notifikované
osoby). Od 1. července 2013, kdy vyprší odklad v užívání vybraných
částí nařízení a předpis nabude účinnosti v celé své šíři, se ujmou
činnosti nové subjekty pověřené činností třetích nezávislých stran
zapojených do procesu ověřování stálosti vlastností stavebních
výrobků. Jedním z důležitých úkolů Komise je ve spolupráci s členskými státy zajistit, aby nové subjekty byly v průběhu přípravného období
určeny s takovým předstihem, aby měly dost času připravit se řádně na
své budoucí role, které jim nařízení vymezuje. Členské státy musí v této
souvislosti v přiměřeném časovém období (ale teoreticky nejpozději do
30. června 2013) upravit svá právní prostředí tak, aby mohly ověřit, zda
budoucí nové subjekty splňují požadavky na ně nařízením kladené, a pokud
ano, aby je mohly oznámit Komisi a ostatním členským státům. Členské
státy musí dostát požadavku nařízení a určit jediný orgán odpovědný za
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění
stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS, dále také „nařízení“
2
dále také „směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích“ nebo „směrnice“
3
směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, je do českého právního řádu zavedena prostřednictvím nařízení vlády č. 190/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů
1
stavebnictví 08/11
51
oznamování nových subjektů. Tento oznamující orgán4 bude komunikovat
s Komisí a ostatními členskými státy, zejména prostřednictvím elektronického komunikačního nástroje (databáze NANDO), který Komise speciálně
pro účely nařízení zřídí, respektive upraví.
Přechod z jednoho předpisu na druhý nebude, a vlastně ani nemůže
probíhat živelně. Je to Komise, kdo dohlíží na správné provádění nařízení,
a jsou to členské státy, které jí v tom budou pomáhat a které budou její
činnost v jasně vymezené oblasti kontrolovat. Dohled nad činností Komise
vykonávají další dva orgány, Rada (EU) a Evropský parlament.
Kontrola nad prováděcími pravomocemi Komise
Zástupci členských států na 1. zasedání Stálého výboru pro stavebnictví
vyslechli informaci Komise ke kontrole výkonu prováděcích pravomocí
Komise ze strany členských států. Požadavek kontroly vychází z nařízení
EP a Rady (EU) č. 182/20115, které s ohledem na čl. 291 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Evropský parlament a Rada (EU)
stanovily pravidla a obecné zásady způsobu kontroly Komise ze strany
členských států.
V nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, které
bere ohled rovněž na čl. 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, je čl.
64 stanovena povinnost zřídit Stálý výbor pro stavebnictví složený ze
zástupců členských států, kteří budou s to vykonávat své úkoly tak, aby
■
nedocházelo
ke střetu zájmů, zejména pokud jde o postupy získávání
označení CE.
Na tomto místě je vhodné upozornit, že nový Stálý výbor pro stavebnictví zastává ve vztahu ke Komisi dvě důležité role: poradní
a kontrolní, a jeho činnost není ve všech bodech shodná s činností
k výboru stejného názvu, který bude ještě do konce června 2013 působit
pod směrnicí 89/106/EHS, o stavebních výrobcích.
Výkon prováděcích pravomocí Komisí byl do konce února 2011 upraven
rozhodnutím 1999/468/ES, na které je odkazováno v odst. 2 čl. 64 nařízení
č. 305/2011 EP a Rady (EU), o stavebních výrobcích. Smlouva o fungování
EU nyní vyžaduje, aby Evropský parlament a Rada (EU) stanovily pravidla
a obecné zásady výkonu kontroly Komise ze strany členských států.
Postupy kontroly musí být jednoznačné, účinné a přiměřené povaze prováděcích aktů a je třeba, aby odrážely institucionální požadavky Smlouvy
o fungování EU, jakož i získané zkušenosti a ustálené postupy používané
při provádění rozhodnutí 1999/468/ES.
Nařízení EP a Rady (EU) č. 182/2011 požaduje, aby ke kontrole
Komise při přijímání prováděcích aktů k daným oblastem (v našem případě k oblasti pokryté působností nařízení EP a Rady (EU)
č. 305/2011, o stavebních výrobcích) byly ustaveny výbory ze
zástupců členských států. Tyto výbory podléhají společným procesním pravidlům, včetně hlavních ustanovení týkajících se jejich činnosti
a možnosti vydávat stanoviska písemným postupem. Procesní pravidla
by měla být přiměřená povaze a dopadům prováděcích aktů, jež mají být
přijaty. Komise může vykonávat provádění pravomocí v dané oblasti podle
jednoho ze dvou možných postupů. Jsou jimi:
■ přezkumný postup, který by měl být použit zejména při přijímání aktů
s obecnou působností určených k provádění základních aktů a zvláštních
prováděcích aktů, které mohou mít značný dopad. Tento postup by měl
zajistit, aby Komise nemohla tyto prováděcí akty přijmout, nejsou-li v souladu se stanoviskem výboru, s výjimkou mimořádných situací, v nichž
mohou být tyto akty uplatňovány po omezenou dobu. Tento postup by
měl rovněž zajistit, aby Komise mohla přezkoumat návrhy prováděcích aktů
v případě, že výbor nevydá žádné stanovisko, s přihlédnutím k názorům
vyjádřeným ve výboru;
■ poradní postup určený k použití ve všech ostatních případech, nebo
je-li považován za vhodnější. Stálý výbor pro stavebnictví se bude
řídit poradním postupem.
Také Evropský parlament a Rada (EU) musí být bezodkladně a pravidelně
informovány o činnosti výborů. Evropský parlament nebo Rada (EU) mají
možnost kdykoli sdělit Komisi, že návrh prováděcího aktu překračuje
podle jejich názoru prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu,
a to se zřetelem k jejich právům, pokud jde o přezkoumání legality
aktů Unie.
Komise se před přijetím základního prováděcího aktu musí poradit
s členskými státy zastoupenými ve Stálém výboru pro stavebnictví. Členské státy mohou v rámci řádné konzultace komentovat
návrhy Komise a mohou k nim uplatnit připomínky. Komise tak
získává cennou zpětnou vazbu, aby návrh dokumentu mohla
případně upravit. Až do vydání stanoviska výboru může kterýkoliv člen
výboru navrhovat změny a předseda může předkládat pozměněná znění
navrhovaného prováděcího aktu. Předseda výboru hledá řešení s nejširší
podporou v rámci výboru a podává vysvětlení, jakým způsobem byly
navrhované změny zohledněny.
Z výše uvedeného je patrné, že Komise je při výkonu své činnosti
vázána mj. postupy danými nařízením EP a Rady (EU) č. 182/2011. Kontrolní
mechanizmus nad činností Komise je vícestupňový, protože Komise kromě
kontroly ze strany členských států pracuje také pod dohledem Evropského
parlamentu a Rady (EU). Je tedy zřejmé, že Komise se při výkonu přenesených pravomocí ani při dobré vůli nemůže uchýlit k nestandardním krokům
a hledat řešení tam, kde jí to není dovoleno. To platí např. i pro požadavky
některých zájmových stran blízkých Stálému výboru pro stavebnictví, které
si přejí urychlit řešení některých otázek spojených s prováděním nařízení.
Harmonogram k přípravnému období
Komise na prvním zasedání Stálého výboru pro stavebnictví představila
zásadní dokument k oblastem, kterým chce v průběhu dvouletého přípravného období věnovat zvýšenou pozornost. Zástupce Komise upozornil, že
harmonogram je živý, otevřený dokument, který se může podle aktuální
potřeby vyvíjet.
Komise si v konzultacích s členskými státy přeje rozpracovat následující
oblasti nařízení:
■ čl. 17 odst. 1 (vydávání mandátů CEN);
■ čl. 18 odst. 2 (formální námitky proti harmonizovaným normám);
■ čl. 19 odst. 4 (přechod z evropských dokumentů pro posuzování na
harmonizované normy);
■ čl. 25 odst. 1 (formální námitky proti evropským dokumentům pro
posuzování);
■ čl. 26 odst. 3 (formát evropského technického posouzení – implementační akt);
■ čl. 27 odst. 4 (úrovně nebo třídy vlastností v evropských dokumentech
pro posuzování);
■ čl. 57 odst. 3 (řešení nesouladu stavebního výrobku způsobeného
nedostatky v evropském technickém posouzení nebo specifické technické dokumentaci);
■ úvodní ustanovení (40) (výkladový rámec definice „nesériového postupu“).
v České republice jím bude gestor k nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
5
nařízení EP a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu
prováděcích pravomocí
4
52
stavebnictví 08/11
Komise bude oblasti identifikované v harmonogramu postupně rozpracovávat. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
který jako gestor k nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních
výrobcích, zastupuje Českou republiku na jednáních Stálého výboru pro
stavebnictví, má zájem získané informace předávat technické odborné veřejnosti. K tomu již úspěšně využívá webové stránky úřadu www.unmz.cz,
kde v sekci Státní zkušebnictví / Aktuality, popř. v sekci Státní
zkušebnictví / Informační portál jsou pravidelně aktualizovány
informace, včetně odkazů na texty příslušných dokumentů. Portál
poskytuje i další informace k dané oblasti, určené zejména výrobcům,
distributorům, dovozcům, ale i expertům z tzv. „třetích stran“ zapojeným
do procesu posuzování shody (autorizované a notifikované osoby), a dále
kontrolním orgánům působícím v sektoru stavebnictví.
Experty z řad odborné technické veřejnosti nepochybně osloví akce
Komise plánované na počátek roku 2012. Komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými subjekty zahájí informační kampaně s cílem
informovat odvětví stavebnictví, zejména hospodářské subjekty a uživatele stavebních výrobků, o zavedení společného technického jazyka,
rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé hospodářské subjekty a uživatele,
připojování označení CE ke stavebním výrobkům, přezkumu základních
požadavků na stavby a o systémech posuzování a ověřování stálosti
vlastností. Součástí kampaní budou mj. i semináře a přednášky; Komise
se také chystá zveřejnit modelové dotazy a odpovědi, které přiměřeným
způsobem přispějí k obecné informovanosti v dané oblasti.
do praxe. První krok, kterým bylo ustavení výboru ve smyslu čl. 64 nařízení,
byl splněn. Výše nastíněný harmonogram napovídá, že to zdaleka není
všechno, co Komise během přípravného období musí vyřešit. ■
english synopsis
First Steps Towards the Carrying out of the
New Legislative Act on Placing of Construction
Products on Internal Market (EU)
A sequel of articles published in the journal Stavebnictví (2010)
on the new Regulation of the European Parliament and of the Council
No. 305/2011 laying down harmonised conditions for the marketing of
construction products and the repealing Council Directive 89/106/EEC.
Today, the new legislation act entered into force (April, 2011) but the fact is
that a substantial part of it binds two-year delay in use. The aim of this article
is to describe the responsibilities of the Commission as the body pertinent
to implementing of the new act, and its roadmap for the near future.
klíčová slova:
Evropská unie, Evropský parlament, komise, právní úprava, stavební výrobky
keywords:
European Union, European Parliament, Council, Legislative Act,
Construction Products
odborné posouzení článku:
Závěr
Je dobrým signálem, že Komise již nyní, na samém počátku přípravného
období, vyvíjí přiměřené aktivity, aby nařízení co možná nejrychleji zavedla
Ing. Vojtěch Petřík, CSc.,
asistent ředitele odboru státního zkušebnictví, ÚNMZ
inzerce
Finále 15. jubilejního ročníku SUSO je za dveřmi!
15. ročník Soutěžní přehlídky řemesel
SUSO čeká ve dnech 21. až 23. září velké finále. Žáci druhých ročníků stavebních
oborů truhlář, zedník, obkladač, kameník
a kamenosochař se utkají o nejvyšší příčky během stavebního veletrhu FOR ARCH
v Pražském veletržním areálu Letňany. Finálová přehlídka proběhne dle tradičního
schématu: soutěžit budou dvoučlenná družstva žáků, která se nejlépe umístila v regionálním klání.
Studenti v soutěži pracují s materiály a postupy partnerských firem, mezi něž se řadí
největší tuzemští výrobci zdicích materiálů
(Wienerberger cihlářský průmysl, Xella CZ
či KB – BLOK systém), ale i největší český výrobce komínových systémů, společnost Schiedel. „Moderní stavební technologie dnes
kladou vyšší a vyšší požadavky na kvalitu
provedení stavby, respektive na dovednosti
našich řemeslníků. Prudkému technologickému rozvoji neušla v posledních letech ani
komínová technika, a žádnému budoucímu
zedníkovi by proto neměl chybět alespoň
základní přehled o moderních komínových
systémech a jejich předepsaném způsobu
montáže,“ říká k účasti na soutěžní přehlídce Ing. Eva Mokošínová, marketingová ředitelka firmy Schiedel. „Českému odbornému
školství se dlouhodobě vyčítá nízké napojení na praxi, respektive podnikatelskou sféru.
SUSO je jedním z projektů, který se úspěšně
snaží tyto nedostatky překlenout. Je v zájmu
společnosti Schiedel na podobných projektech participovat a podílet se na vzdělávání
a rozvoji dovedností u mladých studentů. Investujeme tak nejen do našich potencionál-
ních odborníků, ale
také si tím můžeme
zajistit budoucí spokojené zákazníky,“
zdůvodňuje Ing. Eva
Mokošínová účast na
projektu ještě z jiného úhlu pohledu.
V posledních letech se často mluví
o úpadku českého řemesla. Soutěžní přehlídka řemesel SUSO
se již po dobu patnácti ročníků snaží
tyto negativní tendence zvrátit, když si za
své hlavní cíle vytyčila zvýšit zájem žáků
o stavební učební obory a vybudovat ve
všech regionech ČR základnu pro výběr budoucích kvalifikovaných řemeslníků. A za to
soutěži patří k jejímu jubileu velké gratulace
i přání mnoha úspěchů.
stavebnictví 08/11
53
bytová výstavba ČR
text: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.
Bytová výstavba v České
republice v letech 1997 až 2010
Bytová výstavba tvoří významnou část stavební činnosti a jako taková je také indikátorem celkové hospodářské situace státu. To se
v řadě zemí projevilo i v doznívající globální
krizi. Prostřednictvím bytové výstavby se také
nejsilněji uplatňuje a projevuje dopad stavebnictví do sociální oblasti.
Ve vyspělých západoevropských
ekonomikách se bytová výstavba na stavební činnosti podílí obvykle z 30 až 40 %; ve Spojených
státech se její podíl v některých
letech pohyboval až kolem 50 %.
V České republice, podobně jako
dříve v Československu, byl a je
podíl bytové výstavby výrazně
nižší. V roce 2010 dosáhl 12 %
a má klesající tendenci.
Zahajování
a dokončování
bytové výstavby
Bytová výstavba byla již na začátku ekonomické transformace
v roce 1991 negativně dotčena
zcela zásadním způsobem:
■ počet dokončených bytů se
meziročně snížil:
– o 6,4 % a klesl na 93,6 %
předchozího roku;
– pokles dále pokračoval až do
konce roku 1995 na 12 998 dokončených bytů, tj. pouhých
29,1 % počtu bytů dokončených
v roce 1990;
■ především zahajování bytů se
propadlo:
– o 82,1 % na pouhých 17,9 %
předchozího roku;
– v dalším roce se dále snížilo až
na 7454 bytů v roce 1993, proti
roku 1990 na 12,2 %, tj. méně
o 87,8 %.
Rok 1993 tak představoval pro
zahajování a rok 1995 pro dokončování bytů dramatický propad
na minimum dosavadního vývoje
54
stavebnictví 08/11
bytové výstavby v ČR (resp.
českého stavebnictví v rámci
ČSR) od roku 1990. S trochou
nadsázky se tak dá říci, že bytová
výstavba začínala v novém ekonomickém systému „od nuly“.
Zahajování v dalším období
zaznamenalo dva vývojové „cykly“:
■ první cyklus představovaný:
– p ětilet ým obdobím růstu
v letech 1994 –1998, celkem
o 369,9 % s vrcholným zahajováním 35 027 bytů, po němž
následovalo:
– tříleté období poklesu v letech
1999–2001, celkem o 17,3 % na
28 983 zahájených bytů;
■ druhý cyklus představovaný:
– šestiletým obdobím růstu v letech 2002–2007, celkem o 68,6 %
(v posledním roce této etapy
šlo však spíše již jen o stagnaci
s růstem 0,1 %) s dosavadním
maximem 43 796 zahájených
by tů, po němž následovalo
zatím:
– tříleté období poklesu v letech
2008–2010, celkem o 35,8 %,
na dosavadní druhé minimum (po
roce 1993) 28 135 zahájených
bytů v roce; zejména meziroční
pokles v roce 2009 o 14,3 %
následovaný propadem v roce
2010 o 24,6 % byly dramatické
a tempem se přiblížily poklesu
na začátku devadesátých let.
Dokončování mělo méně cyklický a zatím i méně dramatický,
ale více kolísavý vývoj:
■ v p o d st atě p l y nul ý r ů st
v letech 1996 –2005, celkem
o 152,8 % až na 32 863 dokončených bytů, přerušený jen
mírnými poklesy v letech 2001
a 2003 o 1,8 %, resp. o 0,6 %;
■ výrazný pokles o 8,1 % v roce
2006, avšak více než kompenzovaný;
■ ještě v ýraznějším růstem
o 38,0 % v roce 2007 na 41 649 dokončených bytů v roce (druhé
maximum, po roce 1991);
■ zatím trvající období poklesu
v letech 2008–2010 (nebudemeli považovat růst 0,2 % v roce
2009 za přerušení tohoto trendu), kde byl významný zejména
pokles v roce 2010 o 5,3 %
(relativně nejhlubší meziroční
pokles od roku 1995).
V souhrnu lze konstatovat, že
z hlediska počtu bytů zahájených
nebo dokončených v jednom
roce došlo v posledních letech
zejména k dramatickému poklesu zahajování:
■ počet zahájených bytů se vrátil
na začátek dekády – počet bytů
zahájených v roce 2010 byl nižší
než na začátku dekády v roce
2001, resp. výrazně nižší než
v roce 1997;
■ počet dokončených by tů
v roce 2010 byl nižší než v předchozích třech letech.
Mezinárodní
porovnání
Lze je nejvýrazněji provést pomocí ukazatele intenzity bytové
výstavby, tj. počtu zahájených,
resp. dokončených by tů na
1000 obyvatel. Ve druhé polovině poslední dekády se Česká
republika intenzitou zařadila za
Polsko a před Německo:
■ v Polsku je zahajování v intervalu cca 4 až 6,5 bytu, dokončování cca 3 až 4,5 bytu;
■ v ČR se intenzita pohybovala
v intervalu cca 2,5 až 4 byty;
▼ Tab. 1. Zahajování a dokončování bytové výstavby – dlouhodobý vývoj.
Index – předchozí rok 100,0. Zahájené byty v letech 1990–1995 (dokončené v letech 1990–1994) jen nové, od roku 1996 (dokončené od roku
1995) včetně bytů adaptovaných (jejich podíl v roce 1996 činil 5,3 % /
zahájené/, resp. 3,1 % /dokončené/). Rozestavěné byty ke konci roku;
od roku 2008 orientační propočet (rozestavěné v budoucím roce = rozestavěné v předchozím roce + zahájené v budoucím roce – dokončené
v budoucím roce).
Zahajování a dokončování bytové výstavby – dlouhodobý vývoj
Zahájené byty
Dokončené byty RozestaPočet
Index
Počet
Index věné byty
1990
61 004
–
44 594
–
158 840
128 228
93,6
41 719
17,9
10 899
1991
97 768
87,2
36 397
77,3
8 429
1992
72 356
86,6
31 509
88,4
7 454
1993
62 117
57,6
18 162
147,1
10 964
1994
66 172
69,7
12 998
150,9
16 548
1995
73 452
111,4
14 482
125,6
22 680
1996
90 552
115,7
16 757
146,2
33 152
1997
103 191
132,4
22 183
105,7
35 027
1998
113 530
107,0
23 734
93,9
32 900
1999
118 785
106,2
25 207
98,4
32 377
2000
121 705
98,2
24 758
89,5
28 983
2001
129 609
110,2
27 291
116,0
33 606
2002
139 132
99,4
27 127
108,6
36 496
2003
146 801
119,0
32 268
107,0
39 037
2004
155 702
101,8
32 863
103,4
40 381
2005
168 762
91,9
30 190
108,3
43 747
2006
170 971
138,0
41 649
100,1
43 796
2007
176 240
92,2
38 380
99,4
43 531
2008
175 086
100,2
38 473
85,7
37 319
2009
166 779
94,7
36 442
75,4
28 135
2010
■ v Německu ponejvíce v intervalu cca 2 až 3 byty.
Průběh intenzity za dekádu od
roku 2000 do roku 2010 (je přibližně stejný jako počty zahájených
a dokončených bytů):
■ v Polsku se intenzita zahajování
pohybovala nad 4 byty, tj. na vyšší
úrovni než v ČR, a po roce 2000
i než v Německu; od roku 2000
do roku 2007 došlo k prudkému
růstu z cca 4,0 na cca 6,5 bytu;
v dalších letech pak došlo k podobně prudkému poklesu na
méně než 4,5 bytu v roce 2010;
■ v ČR intenzita zahajování
zaznamenala růst z 3,15 (v roce
2000) na 4,26 (v roce 2006)
bytu, na této hodnotě v podstatě
zůstala do roku 2008, aby v dalších dvou letech došlo k dosti
strmému poklesu na zatím konečných 2,68 bytu (2010);
■ v Německu došlo k poklesu
z cca 4,2 (v roce 2000) na cca
2,2 bytu (v roce 2007), dále ke
stagnaci na této hodnotě do roku
2009 a k mírnému nárůstu k cca
2,5 bytu (v roce 2010); v podstatě zaznamenala intenzita
zahajování v Německu zrcadlově
opačný vývoj (v grafickém vyjádření) než v ČR.
Intenzita dokončování měla v ČR
a v Polsku společný vývojový rys
v růstu do roku 2007 (ČR: 4,03 bytu), resp. 2008 (Polsko, cca 4,3 bytu), a následném poklesu do roku
2010 (ČR: 3,46 bytu; Polsko: cca
3,6 bytu). V Německu se intenzita
výrazně snížila, z cca 5,2 bytu
v roce 2000 na cca 3,0 bytu
v roce 2006. Po mírném nárůstu
v roce 2007 se dále snížila na cca
2,0 bytu v roce 2008 a pod tuto
hodnotu v roce 2009. Pokles
v posledních letech dekády se
tak projevil ve všech třech zemích
jako zřejmý důsledek globální
krize. Samotný průběh intenzity
měl v podstatě shodný průběh
s absolutním počtem bytů, kromě
jiného v důsledku konstrukce ukazatele intenzity, v němž veličina ve
jmenovateli, počet obyvatel, má
výrazně nižší dynamiku.
Struktura bytové výstavby podle druhu
domů a její vývoj
Proti stavu před rokem 1990,
resp. 1998, došlo také k výrazným strukturálním změnám
bytové výstavby, které dokládají
kromě jiného nejen ekonomické,
ale i sociální změny.
Dříve převažující družstevní
výstavba, podobně jako celá
Intenzita bytové výstavby v ČR
Počet bytů na 1000 obyvatel
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zahájené byty
3,22 3,40 3,20 3,15 2,83 3,29 3,58 3,82 3,95 4,26 4,24 4,17 3,56 2,68
Dokončené byty
1,63 2,15 2,31 2,45 2,42 2,68 2,66 3,16 3,21 2,94 4,03 3,68 3,67 3,46
▲ Tab. 2. Intenzita bytové výstavby v ČR, 1000 obyvatel středního stavu v daném roce
Byty v
1998
2000
2005
2010
2010–1998
1998
2000
2005
2010
2010–1998
Struktura bytové výstavby podle druhu domů a její vývoj
rodinných
bytových
nástavbách domovech- nebytových
domech
domech
a přístav- penzionech / budovách
bách
pro seniory
Zahájené byty (%)
1,8
3,6
23,0
28,4
37,8
3,8
4,2
27,4
21,8
38,0
1,7
2,8
12,8
33,0
43,9
5,6
1,5
11,5
20,6
59,0
+21,2 p.b.
–7,8 p.b.
–11,5 p.b.
–2,1 p.b.
+3,8 p.b.
Dokončené byty (%)
1,8
3,7
21,9
30,8
37,6
3,0
2,7
20,8
23,5
41,5
2,4
3,2
11,7
35,1
41,0
2,2
2,4
7,9
29,9
54,2
+16,6 p.b.
–0,9 p.b.
–14,0 p.b.
–1,3 p.b.
+0,4 p.b.
upravených
nebytových
prostorech
5,4
4,8
5,8
1,8
–3,6 p.b.
4,2
8,5
6,6
3,4
–0,8 p.b.
▲ Tab. 3. Struktura bytové výstavby podle druhu domů a její vývoj
▼ Tab. 4. Obytná a užitková plocha dokončených bytů
Obytná a užitková plocha dokončených bytů
Průměrná obytná plocha m2
– v rodinných domech
– v bytových domech
– ostatní
Průměrná užitková plocha m2
– v rodinných domech
– v bytových domech
– ostatní
2000
2004
2010
76,8
95,2
55,0
97,0
47,5
39,9
96,9
45,2
39,8
107,5
135,8
73,2
151,1
66,7
68,1
155,4
67,7
59,8
nájemní v ýstavba, prakticky
neexistují, neb o jsou málo
významné (v roce 2010 činily
podíly cca 2,5 %). Převažující
se stala vlastnická výstavba
představovaná především soukromou výstavbou rodinných
domů – v roce 2010 se byty
v rodinných domech podílely
na zahajování z 5 9 % a na
dokončování v ýstavby by tů
z 5 4 , 2 % ( proti roku 19 9 8
došlo k nárůstu jejich podílu
o 21,2 p.b., resp. o 16,6 p.b).
Tato skutečnost odráží i probíhající změny ve struktuře
společnosti, postojích, potřebě
a nárocích členů jednotlivých
společenských skupin a tříd na
standard bydlení (rodinný dům
jako jeden ze znaků potvrzující
společenské postavení svého
majitele) a v diferencovaném
vývoji jejich příjmů odrážející se
v kupní síle a poptávce.
Došlo k poklesu podílu bytů
v bytov ých domech, přede vším v zahajování (v období let
1998–2010 o 7,8 p.b.), kdežto
dokončování zatím spíše jen
stagnovalo (pokles o 0,9 p.b.).
Významný byl pokles podílu bytů
v nástavbách a přístavbách, a to
jak v zahajování (11,5 %), tak
v dokončování (14,0 %), i přes
výhodnost výstavby těchto bytů
z hlediska pořizovací hodnoty
i doby výstavby.
Podíly ostatní výstavby byly
tradičně méně významné a pohybovaly se pod 10 %. I zde byl
však patrný pokles, např. bytů
v domovech-penzionech a domovech pro seniory.
Kvalitativní změny
v bytové výstavbě
Ve sledovaném období let 1997–
2010 došlo i k dalším strukturálním, resp. kvalitativním změnám
bytové výstavby, např. v zabudovávání kvalitnějších a dražších
materiálů, a jiným změnám,
které se odrážejí např. v těchto
charakteristikách:
■ změny ve struktuře dokončených obytných domů podle
svislé nosné konstrukce:
– v rodinných domech nadále
převažovaly konstrukce zděné,
stavebnictví 08/11
55
Průměrný
dokončený dům
Rodinný dům
Dům – pozemek v m
– kubatura v m3
– zastavěná plocha v m2
– počet bytů
– počet podlaží
– doba výstavby v měsících
Byt – nejčastější velikost
– obytná plocha v m2
– užitková plocha v m2
2
Bytový dům
1997
888
949
145
2010
1 071
771
136
2
56
5+1
93
152
2
43
5+1
95
136
1997
2010
7 321
609
21
5
32
2+1
46
66
11 761
702
25
5
31
2+1
55
73
▲ Tab. 5. Změny základních charakteristik průměrného dokončeného domu
Kč
23 913
24 899
24 654
24 933
25 944
27 041
27 960
27 942
29 090
29 915
32 058
33 072
33 762
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Vývoj pořizovací hodnoty m2 obytné plochy dokončených bytů
Rodinné domy
Bytové domy
Ø roční tempo růstu v %
Kč
Ø roční tempo růstu v %
27 688
+1,55
–
26 902
+1,41
–
28 470
29 629
28 245
29 575
+1,95
+2,67
29 982
31 252
+6,44
+3,69
33 133
32 441
+4,17
34 995
+9,96
39 111
46 812
▲T
ab. 6. Vývoj pořizovací hodnoty m2 obytné plochy dokončených bytů
z cihel nebo tvárnic, jejich podíl
se však proti roku 2005 v roce
2010 snížil z 93,1 % na 88,9 %;
– v bytových domech se podíl
zděných konstrukcí rovněž snížil
ze 79,9 % na 56,7 %; především
ve prospěch jiných konstrukcí
(35,8 % ze 14,4 %), případně
také ve prospěch dřevěných
konstrukcí (4,1 % z 2,1 %); dříve
dominující montované (panelové) domy si v podstatě svůj
podíl z posledních let (cca 3,5 %)
zachovaly;
■ změny velikosti plochy bytů
jako jedné ze základních kvalitativních charakteristik, kde je
možné vidět z vývoje v poslední
dekádě:
a) v rodinných domech:
– stagnaci velikosti obytné plochy, která dosáhla cca 97 m2;
– nárůst užitkové plochy zvyšující v někter ých směrech
komfort bydlení, ta v průměru
vzrostla od roku 2000 o téměř
15 %;
b) v bytových domech:
– pokles obytné i užitné plochy,
patrně jako projev snahy po
úsporném řešení;
56
stavebnictví 08/11
■ změny základních charakteristik
průměrného dokončeného domu:
a) rodinného, kde se:
– zvýšily nároky na volnou nezastavěnou plochu zvýšením
plochy pozemků o pětinu na více
než 1000 m2 i mírným snížením
zastavěné plochy;
– zmenšily nároky na velikost
domu snížením obestavěného
prostoru o téměř 20 %, což se
promítlo do téměř nezměněné
obytné plochy, ale menší užitkové plochy o téměř 10 %;
– nezměnil se počet podlaží
domu (2) ani nejčastější velikost
bytu 5+1;
– významně se zkrátila doba
výstavby, cca o čtvrtinu;
b) bytového, kde došlo ke:
– zvětšení stavby zvýšením obestavěného prostoru v průměru
o více než 60 %, mírněji zvýšené zastavěné plochy (15 %),
zachovaném p o č tu p o dla ží
a zvýšení průměrného počtu
bytů v domě o 19 %;
– zvětšení plochy bytů, obytné
o cca 20 % a užitkové o cca 11 %,
při zachované nejčastější velikosti bytu 2+1;
– doba výstavby domu se nezměnila, ke zkrácení relativně
došlo vzhledem k většímu obestavěnému prostoru a zastavěné
ploše.
Pořizovací hodnota
bytů
Mezi veličiny, které v poslední
dekádě, resp. od roku 1998,
zaznamenaly soustavný a dynamický růst, patří pořizovací
hodnota bytů. Je třeba přitom
brát v úvahu, že o průměrné
hodnoty souborů značně heterogenních jednotek, jak co
do vybavení, kvality použitých
materiálů, koncepčního řešení
atd., svoji úlohu hrála, jako specifikum stavebních děl vůbec,
i alokace imobilních jednotek,
domů a bytů. Pořizovací hodnota
přepočtená na 1 m2 obytné plochy, jak bylo řečeno, soustavně
rostla, a to rostoucími tempy:
■ v letech 1998 –2000 ročně
v průměru o 1,55 % hodnoty bytů
v rodinných domech a o 1,41 %
bytů v bytových domech;
■ v letech 2001–2005 o 2,67 %
bytů v RD, resp. o 1,95 % bytů
v BD;
■ v letech 2006–2010 o 4,17 %
by tů v RD, resp. o 9,9 6 %
bytů v BD (z toho v roce 2009
o 11,76 % a v roce 2010 dokonce o 19,69 %);
■ za celou dekádu o 3,69 % bytů
v RD, resp. o 6,44 % bytů v BD.
Za období let 2006–2010, stejně
jako za celou dekádu, předstihlo
průměrné roční tempo růstu
pořizovací hodnoty bytů v bytových domech tempo růstu této
hodnoty v rodinných domech, a to
právě díky tempům dosahovaným
v posledních letech dekády. ■
Prameny:
[1]Tisková konference ČSÚ dne
19. 5. 2011 na téma Bytová
výstavba v minulosti a dnes
[2]Stavebnictví České republiky
2006, MPO ČR
[3]České stavebnictví v číslech
2007 a 2009, ČSÚ
Autor:
Ing. Zbyněk Novotný, CSc.
bytová politika ČR
text: Ing. Miroslav Kalous
Nová koncepce bytové politiky ČR do roku 2020
Příspěvek seznamuje s principy Nové koncepce bytové politiky ČR v oblasti bydlení do roku
2020, kterou vláda schválila dne 13. července
letošního roku.
▲ Ing. Miroslav Kalous
Kvalita bydlení a jeho dostupnost
jsou často vnímány jako hodnoticí
ukazatele životní úrovně společnosti. Určité výjimečnosti bydlení
dodává i skutečnost, že je užíváno
téměř všemi obyvateli státu. To
ovšem neznamená, že by ve skutečnosti nebylo stejným zbožím
jako oblečení či potraviny. Zajištění
vlastního bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce a jeho
dostupnost je přímo úměrná eko-
nomickým možnostem každého
jednotlivce. Ty jsou nejen odrazem
schopností člověka, ale i stavu
ekonomického prostředí, ve kterém
se pohybuje.
Role státu v oblasti
bydlení
Bydlení je oprávněně vnímáno jako
jedna ze základních lidských potřeb.
Stejně jako u jídla, pití či oblečení
je pro každého nejdůležitější dostupnost, stabilita a kvalita. Lidé
spojují bydlení s pocitem jistoty
a bezpečí. Základním posláním
státu je vytvářet stabilní prostředí
posilující odpovědnost jeho občanů
za sebe sama a zvyšovat jejich motivaci tak, aby si zajistili své základní
potřeby vlastními silami. Je však
také povinností státu lidem, kteří si
z objektivních důvodů sami základní
potřeby zajistit nemohou, pomoci.
Právo na bydlení sice Listina základních práv a svobod jako součást
ústavního pořádku České republiky
výslovně neupravuje, ztráta jeho
dostupnosti však může vyvolat
stav hmotné nouze, v jehož důsledku státu povinnost poskytnout
pomoc každému, kdo se v takové
situaci ocitne, vzniká. Právo na
bydlení je výslovně zakotveno v mezinárodních dokumentech a Česká
republika je jejich signatářským
státem. Na mezinárodní úrovni je
právo na bydlení součástí práva
obvykle označovaného jako právo
na přiměřenou životní úroveň.
Většina lidí je schopna si své bydlení
zajistit sama, bez aktivní pomoci
státu. Motivace této skupiny lidí
ze strany státu má pozitivní efekt
podpory růstu ekonomiky a tvorby
prostředků nezbytných pro uplatnění principu solidarity. Samostatnou
otázkou je, zda by bez současné
míry intervence státu odpovídalo rozložení vlastnického bydlení
a bydlení nájemního jejich stávajícímu poměru. Ekonomická krize
odhalila rizikovost nepřiměřené
podpory hypotečního úvěrování.
Na druhou stranu poměrně masivní
podpora státu poskytnutá vlastnickému bydlení společně s privatizací
významné části bytového fondu
v minulém století byla příčinou
zásadního zvýšení dostupnosti
a kvality bydlení u nás ve srovnání
s obdobím před rokem 1989.
Působení státu v oblasti bydlení,
hodnoceno v evropském kontex-
tu, je možné vnímat v průběhu
uplynulých let pozitivně. Česká
republika se v pohledu dostupnosti
a kvality drží na středních příčkách
hodnocení jednotlivých ukazatelů
v rámci Evropy.
Nová koncepce státu
v oblasti bydlení do
roku 2020
Vláda novou koncepci bytové politiky ČR v oblasti bydlení do roku
2020 schválila dne 13. července
letošního roku. Skládá se ze dvou
částí:
■ analytické;
■ návrhové.
Analytická část shrnuje dostupné údaje, zkušenosti a poznatky
o bytové politice v České republice především v období platnosti
předchozí koncepce pro roky
2005–2010. Reflektuje zahraniční
zkušenosti, přináší poznatky a údaje, které v jednotlivých kapitolách
shrnuje a vyhodnocuje. Z těchto
souhrnů následně vychází část
návrhová.
Základem návrhové části je formulace vize a její rozpracování do konkrétních cílů, priorit až po jednotlivé
nástroje a úkoly pro státní orgány
či organizace. Navržená struktura
vychází i ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, formulovaných v závěrech kontrolní zprávy při kontrole
naplňování koncepce státu v oblasti
bydlení za roky 2005–2010, zejména ve smyslu konkrétního zacílení
a schopnosti následné měřitelnosti
naplňování koncepce.
Podkladem pro tvorbu koncepce
byly nejen odborné texty, studie
a další zdroje, ale také řada odborných seminářů a pracovních
setkání. Samostatně byla projednávána otázka dostupnosti bydlení
pro seniory, nájemního bydlení a zajištění finančních zdrojů nezbytných
pro dosažení cílů formulovaných
v předkládané koncepci.
Doba platnosti koncepce byla
navržena s ohledem na programové období let 2014–2020. Její
vyhodnocení by však mělo probíhat
průběžně tak, aby bylo možné
s předstihem využít zkušenosti
s její realizací pro přípravu programového období 2020+.
stavebnictví 08/11
57
Míra podrobnosti koncepce odpovídá naléhavosti, s níž je třeba
nacházet v dílčích oblastech konkrétní řešení, jejichž přijetí nesnese
odkladu. Mimochodem, jednou
z těchto oblastí je také pokles objemu stavební výroby.
Z dosavadního vývoje ekonomik
členských států Evropské unie
a samozřejmě především z vývoje
ekonomiky České republiky lze
usuzovat, že se finanční dostupnost
bydlení větší části domácností
může zhoršovat. Tuto skutečnost
bude velkou měrou ovlivňovat růst
cen energií, tepla a vody, který
logicky vyvolá další tlak na snižování jejich spotřeby. Významnou
výzvou, se kterou v zásadě musíme
počítat již dnes, jsou demografické
změny společnosti, spočívající ve
zvyšování počtu domácností starší
generace, a naopak ve snižování
počtu mladých rodin. Tento fakt
přinese zvýšení počtu méně četných domácností a ve větší míře se
projeví skutečnost, že problémem
v ČR není nedostatek bytů, ale
jejich nevhodná struktura a kvalita. Klesající možnosti veřejných
rozpočtů se negativně projeví ve
schopnostech státu, krajů i obcí
bytovou výstavbu nadále masivněji
podporovat. Základním východiskem pro reálné naplňování politiky
bydlení na úrovni státu, krajů i obcí
(i když role krajů v oblasti bydlení je
spíše metodická, s věcným přesahem do oblasti územního plánování
a stavebního řádu) je nalezení dostupných finančních zdrojů a jejich
využívání za přísného dodržování
principu ekonomické přiměřenosti
a udržitelnosti veřejných financí.
Takovými novými zdroji by pro další
období mohly být částečně výnosy
z prodeje emisních povolenek
a fondy Evropské unie.
Přestože je bydlení primárně odpovědností jednotlivce (avšak téma
bydlení je sdílenou odpovědností
společnosti), role státu zůstane
nezastupitelnou. Volba jednotlivých
nástrojů musí být kombinací preventivních, motivačních a z pohledu
veřejných prostředků maximálně
efektivních opatření.
Trvalým úkolem státu je vytváření
podmínek pro zvyšování dostupnosti ve všech formách bydlení,
které s ohledem na primární odpovědnost jednotlivce bude současně
naplňovat podmínku přiměřenosti.
Vytvoření stabilního prostředí v oblasti financí, institucí a legislativy pro
všechny účastníky trhu s bydlením
tak, aby mohli odpovědně plánovat
svoji budoucnost na delší časové
období, bude pozitivně působit i na
segment podnikatelské veřejnosti.
Dlouhodobé a stabilní působení
státu je důležitější než krátkodobá,
byť zdánlivě vyšší finanční podpora. Rozhodne-li se stát jakoukoli
formou v bydlení aktivně působit,
musí svoji odpovědnost naplňovat v dlouhodobém časovém
horizontu. Plánování není základním
existenčním předpokladem jen
pro vlastníky bytového fondu či
nájemníky, ale také pro podnikatele
a zaměstnance působící ve stavebnictví, pro architekty i projektanty.
Stabilní právní prostředí je předpokladem pro řádné fungování společnosti. Nedostatečná, nejasná
či často se měnící právní úprava
snižuje právní jistotu všech účastníků správních procesů a vytváří
spleť nepřehledných a vzájemně
kolizních právních úprav s přímými
dopady na účinnost a účelnost
ochrany práv a zájmů. Důsledkem
nestability je výrazné zhoršování
kvality vystavěného prostředí a zvyšování prahu dostupnosti bydlení.
Vývoj veřejných financí zřetelně signalizuje, že finanční intervence státu
v oblasti bydlení bude nezbytné
soustředit do formy revolvingových
nástrojů. Naopak, bude nutné na
nejnižší únosnou mírou omezit
nenávratnou finanční pomoc – ale
tak, aby se dostalo pomoci lidem,
kteří ji ze skutečně objektivních
důvodů potřebují. Existují typy
bydlení, které bez dotační podpory
realizovat nelze.
Podmínky, ve kterých si své bydlení zajišťujeme, se v čase mění,
stejně jako se mění naše představy
o dostupnosti a kvalitě bydlení.
Mělo by však platit, že jeho pořízení a udržování se vždy podřizuje
přísným ekonomickým pravidlům.
Intervencemi v oblasti bydlení stát
naplňuje, mimo jiné, svoji úlohu
v oblasti sociální politiky.
Kvalita životního prostředí by se
měla stát standardním a respektovaným pojmem v našem slovníku,
nikoli tématem zneužívaným k naplňování osobních či skupinových zájmů, kterým je obsah tohoto pojmu
v očích veřejnosti spíše devalvován.
Zvyšování kvality bydlení nejen ve
smyslu bytového fondu, ale také ve
smyslu vnějšího prostředí rezidenčních oblastí je neopominutelnou
oblastí působnosti státu v bydlení
pro příští období. Stávající sídliště
vystavěná panelovou technologií
neodpovídají potřebám našeho
současného životního stylu, přesto
v nich žije velká část naší populace,
a nepochybně v nich i nadále žít
bude (program NOVÝ PANEL pomohl opravit více než 330 000 bytů
v panelových domech, v celkovém
finančním objemu stavební výroby
▼ Oblasti investiční podpory, formy investiční podpory, finanční zdroje
Oblasti investiční podpory
Forma podpory
Podpora vzniku bytů pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel
(zvláště pro seniory a osoby se
zdravotním postižením)
Podpora výstavby nájemních bytů
Pomoc při živelních pohromách
a především předcházení vzniku
škod
Vlastní příjmy
SFRB
Programy
revolvingového
charakteru
(úvěry, záruky)
58
stavebnictví 08/11
Fond EU
Příjmy z prodeje
emisních
povolenek
Jiné soukromé
zdroje
Podpora revitalizace rezidenčních
oblastí
Podpora revitalizace zanedbaného
bytového fondu, snižování
energetické náročnosti
Finanční zdroje
Dotace
Státní rozpočet
cca 60 mld. Kč. Přitom platí, že
1 mld. finančního objemu přináší
1000 pracovních míst).
Architektura a řešení vystavěného
prostředí jsou odrazem životní úrovně a životního stylu v historických
etapách vývoje společnosti. Účelnost a efektivita staveb pro bydlení,
využívajících prvků moderní architektury, je základem vzniku uživatelsky
příjemných nových rezidenčních
oblastí či úprav těch stávajících.
Pomalu odeznívající období intenzivní
bytové výstavby, datované u nás
po roce 1989, které i přes některé
zaznívající kritiky nelze hodnotit
negativně, je příležitostí k většímu
sepjetí s neustále se vyvíjejícími potřebami společnosti s přihlédnutím
k jejím stávajícím průvodním jevům
a s předvídáním, alespoň v základu,
jejího dalšího vývoje. Kvalita bydlení
společně s jeho dostupností jsou
trvalými hodnotami, přímo ovlivňujícími životní postoje každého z nás.
Stejný význam, jako má finanční
intervence státu v oblasti bydlení,
může sehrávat přehledná, průběžně
aktualizovaná informační základna
o stavu obytného prostředí, ale také
zvyšování dostupnosti informací o řešeních použitých v rámci jednotlivých
projektů v ČR i v zahraničí.
S měnící se strukturou společnosti,
s rostoucí migrací pracovní síly, s měnícími se životními styly a standardy,
ale také s ohledem na potřebu zachování trvale udržitelného, hospodárného a harmonického vývoje osídlení
se budou měnit požadavky na intervence státu v jednotlivých oblastech.
Dílčí změny musejí být přijímány na
základě průběžného vyhodnocování
směrů vývoje a s vědomím dlouhodobosti dopadů přijatých opatření,
z nichž většina bude preventivního
charakteru.
V nastávajícím období je třeba
více se zaměřit na snižování
energetické náročnosti bydlení, za
přísného dodržování principu ekonomické přiměřenosti. Snižování
energetické náročnosti bydlení je
jednou ze základních podmínek
nejen zlepšování stavu životního
prostředí s přímým dopadem na
snižování množství skleníkových
plynů, ale i zvyšování finanční dostupnosti bydlení prostřednictvím
snižování provozních výdajů na
bydlení vynakládaných. V oblasti
výstavby bude potřeba reago-
vat především na demografický
vývoj společnosti a zvyšování
počtu méně četných domácností.
Zásadní bude udržet vyváženou
míru podpory mezi bydlením vlastnickým a nájemním, konkrétně
bydlením pro skupiny ohrožené
sociálním vyloučením.
Odpovědnost za oblast bydlení
a vytvoření stabilního prostředí je
svěřena Ministerstvu pro místní
rozvoj ČR. Důsledné respektování
jeho koordinační role a definování
pozice Státního fondu rozvoje
bydlení ČR jako hlavního nástroje
pro poskytování podpory bytové
politiky státu je předpokladem pro
úspěšné naplnění cílů koncepce
politiky státu v oblasti bydlení do
roku 2020.
S vývojem společnosti a budoucími demografickými změnami
se objevují nové trendy, které je
třeba vnímat jako východiska pro
formulování vizí a cílů pro další
období. Pokud nebudeme reagovat
na skutečnosti, jako je dosavadní
vychýlení státní finanční podpory
směrem k vlastnickému typu bydlení, stárnutí populace, zvyšování
počtu jednočlenných domácností
a přetrvávající investiční dluh staršího bytového fondu, mohli bychom
se v blízké budoucnosti dostat do
situace, kdy napravit vzniklé škody
bude možné jen velmi obtížně
a za podstatně vyšších finančních
nákladů. Přitom naléhavost přijetí
konkrétních opatření, která mohou odvrátit hrozící nebezpečí, se
s každým rokem zvyšuje. Čím dříve
budou jednotlivé kroky zahájeny,
tím snazší bude rozložit v čase
finanční náklady.
Bydlení je jednou z oblastí, ve které
může poměrně úzce spolupracovat veřejný a soukromý sektor na
všech úrovních. Tato spolupráce
však musí být založena na principu
vzájemné a měřitelné výhodnosti.
V žádném případě se nesmí stát
skrytým zadlužováním státního rozpočtu. Z dosavadních poznatků lze
vyvodit, že i oblast nájemního bydlení, například výstavba bydlení pro
seniory, by s podporou státu mohla
být zajímavým podnikatelským
záměrem pro soukromé investory.
Dostupnost a kvalita bydlení je
podmínkou udržení integrace osobnosti a jejího dalšího rozvoje. Respektování této zásady je i jedním
z předpokladů účinného naplňování
politiky soudržnosti, ke kterému
jsou zavázány všechny členské
státy Evropské unie.
Na přípravě a zpracování koncepce státu v oblasti bydlení se
podílela řada profesních svazů
a organizací. Ministerstvo pro
místní rozvoj ČR si i na tomto
místě dovoluje všem poděkovat.
Jsme si vědomi, že bez jejich pomoci bude naplnění jednotlivých
priorit a realizace úkolů jen obtížně
řešitelné. Proto jsme požádali zástupce odborné veřejnosti, do jejíž
působnosti bydlení také spadá,
o další spolupráci již při naplňování
schválené koncepce.
spojených s užíváním bytu a nebytových prostor;
– revize vyhlášky o rozúčtování nákladů na energie (teplo, teplá voda);
– rozbor právních aspektů institutu
„trvalého bydliště“ a doporučení
úprav.
Harmonogram
okamžitých opatření
do konce roku 2011
Sekce KVALITA
■ Synergie se sekcí dostupnosti,
která je závislá na sekci stability.
Řešení v této oblasti je elementárním předpokladem pro zvyšování
dostupnosti a kvality současného
i nově budovaného bydlení.
Sekce DOSTUPNOST
■ Podpora výstavby nájemních
bytů, především pro seniory
Do 31. 7. 2011:
– příprava a předložení pilotního
programu vládě ve formě návrhu
nařízení úpravy podmínek poskytování nízkoúročených úvěrů
na výstavbu nájemních bytů či
rekonstrukcí – diferencovaná výše
úrokové sazby dle cílové skupiny
nájemců;
– zdroj financování – aktiva SFRB.
Sekce STABILITA
■ Pro stabilizaci portfolia zdrojů
financování
Do 30. 7. 2011:
– zahrnutí podpory bydlení do programových priorit rozvoje ČR na
období let 2014–2020.
Do 31. 8. 2011:
– předložení legislativních změn
úpravy zapojení SFRB do systému
evropských fondů a finančního
inženýrství.
Do 31. 12. 2011:
– návrh využití finančních prostředků z prodeje emisních povolenek na
podporu regenerace zanedbaného
bytového fondu.
■ Pro stabilizaci soukromoprávních vztahů
Do 31. 12. 2011:
– předložení návrhu zákona – úpravy
související s poskytováním plnění
■ Pro nutné vymezení odpovědnosti aktivit státu v oblasti
politiky bydlení
Do 31. 12. 2011:
– jednoznačné vymezení kompetence a odpovědnosti MMR
v rámci bytové politiky;
– SFRB jako nástroje pro naplňování
investiční podpory státu v oblasti bydlení a poskytování servisu
v rámci celé bytové politiky.
Termíny některých dalších opatření stanovených v průběhu
a do konce roku 2012.
■ Snižování investičního dluhu
Revize stávajících programů pro
revitalizaci bytového fondu = návrh
jednotného programu v oblasti
bydlení pro docílení komplexních
rekonstrukcí a maximálního snížení
energetické náročnosti staveb.
■ Návrh politiky rozvoje stavební kultury (architektury).
■ Revize stávajících programů na
podporu revitalizace rezidenčního bydlení a návrh řešení snížení
dluhu v rezidenčním prostředí
starší bytové zástavby.
Plné znění dokumentu Nová koncepce státní bytové politiky ČR
do roku 2020 je uvedeno na
webových stránkách Ministerstva
pro místní rozvoj ČR: http://www.
mmr.cz/Databaze-dokumentu/
Bytova-politika/Koncepcni-a-strategicke-dokumenty/koncepcebydleni-CR.aspx. ■
Autor článku:
Ing. Miroslav Kalous,
náměstek ministra pro územní
a bytovou politiku,
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
stavebnictví 08/11
59
názory
Policy architecture – Baukultur
■ Politika architektury (pracovní název národních dokumentů)
■ Politika architektury ČR – národní program
stavební kultury
▲ Ing. Pavel Křeček
Úvod
Brusels sprouts nejsou bruselské tyčinky, ale kapusta růžičková..., stejně špatný překlad
bývá v mnoha technických oborech, jako je tomu koneckonců
i u Politiky architektury.
Česká komora autorizovaných
architektů (ČKA) již delší dobu
usiluje o prosazení Politik y
architektury České republiky
v úrovni usnesení vlády ČR. Je
zpracována poměrně rozsáhlá
předkládací zpráva s důrazem
na zadávání veřejných zakázek
formou architektonických soutěží. Dále je akcentuace zaměřena na vytvoření Centra české
architektury, edukační činnost.
To by jistě bylo chvályhodné,
kdyby… Kdyby nebyla z doku-
60
stavebnictví 08/11
mentu patrna snaha v kreativní
oblasti (mluvme o projektové
činnosti) o dominantní postavení architekta.
S tím Česká komora autori zovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě nemůže
souhlasit. Jsme v liberálním
prostředí, a je tedy nutné zachovat k zakázkám p ř ístup
všem. Současné zákony – stavební č. 183/2006 Sb., zákon
o výkonu povolání č. 360/1992
Sb. – dostatečně zvýhodňují
(vymezují) pro významné stavby roli architekta.
Mám na mysli např. vymezení
v územně plánovací dokumentaci architektonicky významných staveb, pro které může
v ypracovat architektonickou
část projektové dokumentace
jen autorizovaný architekt.
Obdrželi jsme politiky architektury (PA) z několika evropských
zemí. Podle mého názoru nejblíže se mi jeví PA Spolkové
Republik y Německa – Bau kultur. Ta totiž zahrnuje celý
segment stavitelství, a to ve
všech souvislostech. Dobrou
stavbou je, když se forma potká
s užitím. Musím se zeptat: kdo
je zodpovědný za posledních
dvacet let svobodné tvorby
v oblasti územních plánů vesnic
přilehlých k velkým městům?
Odpověď hledejme právě v § 4
autorizačního zákona. Potom
se musím ptát: k čemu budeme vytvářet další dokumenty,
když neumíme naplnit ty, které
máme k disp ozici? Vím, je
to docela snadný faul, určitě
v tom sehrály vlivy developerů,
zastupitelstev, ale tomu těžko
zabrání dokument politik architektury.
B ylo by z mé strany nefér
přehlížet edukační vliv na obyvatelstvo. V minulých letech
bylo vzdělání občanů – individuálních investorů – ovlivněno
časopisy typu Schöner Wo hnen. Dnes jsou to obdobná
periodika, katalogy rodinných
domů atd. Pestrost v nabídce
materiálu vyvolává zájmy až
nepochopitelné (např. barevné
řešení). Ano, určitě tomu pomohou různé soutěže – Stavba
roku, Grand Prix. Ale jsou skutečně vyhodnocovány vždy ty
nejlepší stavby? Mám na mysli
nejlepší ve významu nejlepšího
příkladu, hodné následování.
Sám jsem po několika letech
navštívil vyhodnocené stavby,
které by měly dostat známku
nedostatečnou za to, v jakém
stavu po málo letech užívání
byly. A co horšího? Přívlastky,
s kterými šly do soutěže (ekologické, energetické apod.) byly
výsměchem.
Pokud chceme PA brát vážně,
potom se nemůže jednat o politiku architektury, ale o kulturu
stavitelského umění. A opět
ve všech celostních souvislostech.
Co obdivujeme v naší krajině, je
jednoduchost, využití místních
materiálů, zručnost obyčejných
stavitelů a řemeslníků. Dnešní
ekologické výkřiky by nikdy nedovolily provést regulaci jihočeské
rybniční pánve. Protesty proti
dopravním stavbám v krajině
jsou mnohdy účelové a přinášejí
ještě větší zhoršení kulturního
a krajinného prostředí. Na druhou
stranu nabubřelost staveb, nedostatek posouzení, zda je stavba
vůbec potřebná, vede k dalšímu
a dalšímu poškozování města,
krajiny. Návrhy železničních stanic, metra, zastávek s ohromnou
spotřebou oceli, energií jsou
možná při kolaudaci zajímavé.
Ale když cestujícím prší na hlavu,
spotřeba energie je taková, že
jsou postupně vypínána světla
a nákladná údržba jistě nebude
oceněna provozovatelem.
Ano, pojďme vést debatu, ale
debatu ve všech souvislostech.
Ale ne jednostrannou debatu nad
povinností zadávání architektonických soutěží.
Témata a priority
(Některé pasáže jsem převzal
z textu Zpráva o stavební kultuře v Německu.)
Stavební kultura?
Pojem „stavební kultura“ popisuje proces vývoje urbanizovaného prostředí a náš přístup
k němu. Zahrnuje plánování,
v ýstavbu, oprav y a údr žbu.
Stavební kultura je nedělitelná. Neomezuje se pouze na
architekturu. Zahrnuje rovněž
stavební inženýrství, územní
a regionální plánování, kra jinnou architekturu a rovněž
um ě ní ve řejného prostoru.
Kvali t a st ave b ní kul tur y je
přímo úměrná odpovědnosti,
kterou pociťuje celá společ nost za urbanizované prostředí
a za jeho udržování. Stavební
kultura se vždy sama prezentuje lokálně. Vlastně je to opak
globalizace – poskytuje (nebo
neposkytuje) lidem místo, kde
mohou založit kořeny a vytvořit si pocit domova. Dané místo
a lidé v něm tvoří městskou
komunitu. V angličtině existuje
výraz „citoyen“. Je to slovo
odvozené od anglického výrazu „city“ (město) a označuje
„zainteresovaného, aktivního
občana“.
„Citoyen“ je obyvatel „evropského města“, jehož budoucnost v rámci celosvětového
hospodářství je životně důležitou otázkou, která je předmětem zájmu politiků i obyvatel
města. Pro naši společnost
je to skutečně otázka života
a smr ti. Komor y architek tů
a stavebních inženýrů nevyhnutelně přebírají vedoucí roli,
neboť pro ně – jako pro orgány
veřejné moci – je podpora stavební kultury jejich zákonnou
povinností stejně jako zastupování určité profese.
Stavební kultura není něco, co
by bylo nutno znovu objevovat.
Musíme si však více uvědomit
skutečnost, že plánování a výstavba zahrnují procesy a produkují výsledky, které mají na
stavební kulturu přímý dopad.
Toto zv ýšené uvědomění je
nezbytné k zajištění toho, aby
nedošlo k negativnímu dopadu
na kvalitu stavební kultury.
Vliv profesních komor
Komory především musí vzdělávat své členy. Se zavedením
boloňské charty a možnosti
p om ě r n ě br zkého z a p ojení
b akal á ř ů d o s amost atného
výkonu povolání je edukační
činnost ještě zdůrazněna.
Nadále bydlí v cca 1,35 milionech panelových bytů 3 miliony obyvatel. Nestačí provést
jenom jejich zateplení, někdy
velmi povrchní oprav y. Tyto
byty, domy, byly stavěny tzv.
katalogov ým projektováním.
Katalogy jsou různě archivovány, ale mnohdy jsou nedostupné. Komory společně s MMR
by měly tento stav napravit.
Je nutné se zaměřit na stavbu
bytů pro stárnoucí populaci,
pro handicapované (nejenom
zdravotně postižené).
Ač zákon přikazuje přizvat si minimálně kvalifikovanou osobu
ke spolupráci, mnohé autorizované osoby to nedodržují. Čím
dále více se to projevuje při
zpracování územně plánovací
dokumentace. Nízké nabídkové ceny, umocněné výběrem
nejnižší nabídky, vedou právě
k opaku – do týmu nejsou přibírání odborníci. Potom jsou
např. čistírny odpadních vod
navrhovány na kopci atd. Vliv
ekologick ých iniciativ vede
spíše k poškození „ rozumného“ vyváženého užití životního
prostředí. Komory by měly být
povinně přizvány k projednání
souvisejících zákonů; ne jak je
tomu dnes, že je to věcí vstřícnosti ze strany ministerstva.
Komory mají možnost nabídnout experty, odborníky při
posuzování (expertize) staveb –
zejména veřejných. Nemělo by
docházet k tomu, co ještě nedávno bylo standardem. Mnohé stavby byly „v ytvořené“
politiky, ať na místní, krajské,
ale i celostátní úrovni. Jenom
proto, aby se politik „ukázal“.
Mnoho takových staveb bude
těžko v yužitelných a zůsta nou nepříjemným mementem
v krajině.
Kdo by měl být dokumentem PA – stavební kultury osloven?
Stavební kultura je věčně aktuální téma. V současné době
však má obzvláštní význam,
neboť se nachází na křižovatce, kde nový vývoj klade nové
otázky a vyžaduje nové odpo-
vědi. Jednoduché odpovědi již
nejsou v našem složitém světě
dostačující. To, co potřebujeme, je spolupráce mezi různými
z ainteresovaný mi stranami
a synopse všech jejich obav
a zájmů za účelem dosažení co
nejlepších výsledků.
A kdo by měl být osloven?
■ Politici;
■ developeři;
■ stavební úřady;
■ autorizované osoby (architekti, inženýři, technici);
■ školy.
Jaké má být postavení PA – stavební
kultury?
Myslím, že dokument by měl
být vládou přijat spíše v deklarativní podob ě. V České
republice je dost výkonných
nástrojů v legislativě, v územním p l ánování p ro z v ý š ení
stavební kultury. Problémem
je dodr žování všech těchto
nástrojů v praktickém užití.
Základním atributem musí být
dobře zpracovaný dokument
Politiky územního rozvoje ČR
a jeho aplikace na nižší složky. Velkým rozporem názoru
na územní plány obcí je jejich
ovlivňování lobbistickými zájmy
úzké skupiny. Tady by měl být
kladen větší důraz na profesionalitu zpracovatele. Ale ne
vnucováním jediného názoru.
Závěr
Několikrát jsem se zmiňoval,
že nejblíže mi byl dokument
PA vypracovaný v Německu.
Jeví se mi jako realistick ý.
V ostatních evropských dokumentech PA převažuje podle
mého názoru důraz na výtvarné
pojetí, které pochopitelně patří
k našemu životu. Ale nevidím
důvodů přejímat za každou
cenu zvyky z jiných zemí do
našich krajin. Stavba má být
v souladu s místní krajinou, materiálovou základnou, pohodou
života. Je mi líto, že není možné
více tlačit na investory, aby stavěli na v minulosti zastavěných
plochách. Je mi líto, že se neustále zabírá zemědělská půda.
Je mi líto, že se stavějí dálnice
a rychlostní silnice územím,
kde není naděje na růst. Je mi
líto, že se chce zdůrazňovat role
architekta a málo se mezi obyvatelstvem mluví o konstrukci,
statickém a dynamickém vlivu
na návrh stavby. Je mi líto, že
téměř nikdo nezná přímo stavbyvedoucího-inženýra.
Ano, to vše chápu jako kulturu
stavění – politiku stavitelství.
Co je architektura v češtině –
přece stavitelství. ■
Autor: Ing. Pavel Křeček,
předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
inzerce
stavebnictví 08/11
61
svět stavbařů
Dny stavitelství a architektury
Karlovarského kraje 2011
Květen a červen letošního roku patřil v Karlovarském kraji Dnům stavitelství a architektury –
nové akci, která by se do budoucna měla stát
tradicí. V jejím rámci proběhl 11. ročník soutěže Stavby Karlovarského kraje, představily se
ohrožené památky Karlovarska, ale také byla
podpořena dostavbu rychlostní komunikace
R6 z Karlových Varů do Prahy.
▲ Jaromír Pešek
Dne 3. 6. se rovněž v jejím rámci
konal 16. ročník mezinárodní konference Městské inženýrství na téma
Od vojenského k civilnímu a na
přelomu května a června byla na
Vřídelní kolonádě k vidění výstava
projektů XVIII. ročníku Grand Prix
architektů 2011. Dny 2.–3. 6. pak
patřily na hradě Hauenštejn (Horní
hrad) a v Karlových Varech 15. jubilejnímu ročníku soutěže Středních
průmyslových škol stavebních.
Stavby i školy v kraji navíc pořádaly
Dny otevřených dveří.
Nosnou součástí akce byl již
11. ročník soutěže Stavby Karlovarského kraje, do něhož se letos se
přihlásilo 22 staveb a 5 projektů, což
bylo nejvíce od roku 2001. Široká
veřejnost hlasovala na internetových stránkách www.stavbykarlovarska.cz, kde je seznam všech
staveb a projektů, od 15. května do
3. června. Do hlasování se zapojilo
téměř 10 000 lidí. Nad celou akcí
převzal záštitu hejtman Karlovarského kraje PaedDr. Josef Novotný
a primátor města Karlovy Vary
Ing. Petr Kulhánek.
Po zkušenostem z předchozích
deseti let byla letos opět soutěž
a přehlídka rozdělena na 2 části –
realizace a projekty. Odborná porota
na první dvě místa realizovaných
staveb vybrala promenády – na
1. místo pěší zónu v Chebu, na
2. místo karlovarskou lázeňskou promenádu Stará louka mezi Mlýnskou
kolonádou a hotelem Pupp. Rekonstrukce památkově chráněného
objektu v Lokti, kterému dala nejvíce
hlasů i veřejnost, získala 3. místo. Tři
stavby získaly čestná uznání. Mezi
projekty zvítězil projekt na rekonstrukci Císařských lázní, na 2. místě
je projekt nové budovy Horního
nádraží v Karlových Varech. Veřejnost si vybrala projekt Central parku
v Karlových Varech – Tuhnicích, kde
je navrženo rozšíření městské čtvrti.
V přehlídce projektů se představil
také návrh bytového domu v Drahovicích. Nejlepší stavby a projekty
byly vyhlášeny dne 3. června na
slavnostním večeru v Městském
divadle v Karlových Varech.
Vzhledem k tomu, že v Karlovarském kraji je řada regionálně významných osobností ve stavařských
profesích, které si zaslouží ocenění,
protože přínos práce stavařů pro
společnost je nezměrný a je třeba
jej ocenit, stejně jako např. osobnosti
v oblasti kultury, sportu, záchrany života a řadu dalších, byla v rámci Dnů
stavitelství a architektury letos nově
udělena cena Osobnost stavitelství
Karlovarského kraje. Získal ji Jaromír
Pešek, ředitel oblasti Čechy – západ
akciové společnosti EUROVIA CS.
Pořádajícími organizacemi Dnů
stavitelství a architektury byly Regionální stavební sdružení Karlovy
Vary; Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, oblastní kancelář Karlovy
Vary; Český svaz stavebních inženýrů, oblastní pobočka Karlovy Vary;
Svaz podnikatelů ve stavebnictví,
Karlovarská oblast; SIA – Krajská
rada výstavby, které akci pořádaly ve
spolupráci s městem Karlovy Vary
a Karlovarským krajem. ■
Informace: Ing. Anna Vlášková
Regionální stavební sdružení Karlovy
Vary
▼ Rekonstrukce památkově chráněného objektu v Lokti
▲ Pěší zóná v Chebu
▼ Karlovarská lázeňská promenáda Stará louka
62
stavebnictví 08/11
svět stavbařů
FIEC odmítá jakékoli formy protekcionizmu
Situace kolem výstavby dálnic v Polsku, která se
nedávno vyhrotila odstoupením čínské společnosti COVEC od smlouvy, byla platformou i pro
jednání nedávného kongresu Federace evropského stavebního průmyslu (FIEC).
Kongres FIEC, kterého se jako jeho
člen zúčastnil i Svaz podnikatelů ve
stavebnictví v ČR, se konal ve dnech
16.–17. června 2011 v bulharské
Sofii. Téma sporného zadávání státních zakázek a protekcionizmu bylo
možné slyšet nejen v kuloárech, ale
i na hlavní tribuně. Jednání vyústila
ve výzvu federace FIEC a jejího přidruženého svazu EIC Evropské unii
a příslušným národním orgánům
a institucím, aby prosazovaly zadávání státních zakázek a veřejných prací
na základě spravedlivých a vzájemně
vyrovnaných pravidel a podmínek,
které by platily po celém světě. „FIEC
a EIC odmítají jakékoliv formy protekcionizmu a podporují spravedlivou
soutěž na symetrických a vzájemně
otevřených
a přístupných
trzích.
FA_11_185x125_N
18.7.2011
Každá soutěž, pokud je spravedlivá
a obsahově zdravá, přispívá k pokroku a inovacím, zatímco nespravedlivá
a nerovná soutěž, vycházející pouze
ze snahy o dosažení co nejnižší ceny,
ohrožuje celou Evropskou unii i její
společenství,“ uvádí se ve výzvě
uvedených subjektů. „FIEC a EIC
proto zdůrazňují, že pro zadávání
státních zakázek je nezbytné vytvořit
a zaručit spravedlivé a vzájemně
rovné podmínky soutěže, při kterých
by byly respektovány požadavky
ochrany životního prostředí a zachovány sociální vymoženosti dosažené
v Evropské unii.“ Prezidentka federace FIEC Luisa Todini vyhodnotila
výsledky generálního shromáždění
a jednomyslný názor představitelů
stavebních
svazů:1 „Příklady, mezi
17:11 Str.
které patří účast čínské stavební
firmy COVEC na výstavbě dálnice
A2 v Polsku, jasně prokazují, že
negativní vlivy takových postupů se
projevují u soutěžících i zadavatelů
a především pak u široké veřejnosti,
která ztrácí nejvíce. EU a národní politická reprezentace musí zajistit, aby
se další podobná katastrofická situace již nikdy neopakovala. Doufám, že
tím bylo jednou provždy prokázáno,
že snaha o dosažení co nejnižší ceny
stavby neznamená nejlepší přínos
pro daňové poplatníky a nevytváří
stavebnictví připravené na budoucnost, které v Evropě chceme mít.“
Federace FIEC a svaz EIC proto
ve výzvě Evropské unii shrnují své
požadavky do tří následujících bodů.
■ Žádají vytvoření trvale recipročních, symetrických a rovných podmínek k využívání obchodních možností
a příležitostí a přijetí odpovídajících
podnětů a opatření (například nástrojů k ochraně obchodu) na území
Evropské unie v případě, že v mezinárodních jednáních nebude do-
saženo konkrétního a skutečného
pokroku.
■ Legislativa Evropské unie, vztahující se k zadávání státních zakázek,
musí být upravena příslušným dodatkem tak, aby zaručovala dodržování
stejných pravidel pro všechny uchazeče ze zemí EU i třetích zemí. Vylučovat by pak měla zejména možnost
nerovné soutěže mezi soukromými
a státem vlastněnými firmami.
■ Členské státy EU musí být chráněny před zneužíváním vlastního
a ničím neomezovaného trhu.
Federaci FIEC a svazu EIC přitom
nejde o jednorázovou akci, ale o trvalou výzvu, která vyžaduje přijetí
krátkodobých strategických opatření.
Zároveň je zapotřebí zvážit střednědobá i dlouhodobá opatření a celkový
politický přístup. Na přijetí uvedených
rozhodnutí a opatření bude záviset
další a dlouhodobě udržitelný rozvoj
hospodářství Evropské unie. ■
Informace: Svaz podnikatelů
ve stavebnictví v ČR
inzerce
22. MEZINÁRODNÍ VELETRH NÍZKOENERGETICKÉHO STAVĚNÍ
Vše o nízkoenergetickém stavění…
Již brzy budou v zemích EU podporovány pouze projekty s téměř nulovou energetickou náročností.
Veletrh For Arch je unikátní tím, že již dnes vám představí kvalitní stavění s ohledem na ekologické
normy zítřka.
www.forarch.cz
21. – 25. 9. 2011
PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY
stavebnictví 08/11
63
konference
text: Petr Zázvorka
foto: Jan Borecký
Městské inženýrství Karlovy Vary 2011
– od vojenského k civilnímu
Letošní téma v pořadí již 16. mezinárodní
konference, pořádané 3. června 2011 Českou
komorou autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, Českým svazem stavebních inženýrů a Fakultou stavební VŠB-TU Ostrava již tradičně v hotelu Thermal v Karlových
Varech, je aktuální i šedesát šest let od skončení druhé světové války a po uplynutí dvaceti
dvou let, které nás dělí od období, nazývaného
válkou studenou.
Regenerace a revitalizace opuštěných vojenských objektů představuje řadu specifických problémů,
které zatěžují veřejnou správu na
obou stranách odstraněné „železné opony“. Řešení těchto problémů mapovali ve svých vystoupeních diskutující z různých regionů
střední Evropy. Obecným rysem
přednesených referátů byla skutečnost, že specifické problémy
vyžadují i specifickou metodiku,
která je poměrně finančně nákladná a časově náročná. Příkladem
pro konkrétní řešení problematiky
byla vystoupení přednášejících ze
Spolkové republiky Německo, kde
je konverze vojenských prostorů
řešena koncepčně, ve spolupráci
se spolkovou vládou, regionálními
institucemi a účelovými sdruženími místních investorů.
i demolice budov kasáren, které
ještě v roce 1996 využívaly francouzské ozbrojené síly. Po odchodu francouzských vojsk se objevily
různé nápady, jak areál o rozloze
20 ha využít, žádné z nich však
nebylo možné realizovat. Důvodem byly nezodpovězené otázky:
– Který způsob využití je nutný
a současně i žádoucí?
– Mají být některé budovy zachovány (památková péče), nebo
přispěje velkoplošná demolice
budov k větší svobodě při plánování?
– S jakými ekologickými překážkami je třeba počítat a jak se tyto
překážky projeví finančně (půda,
staré ekologické zátěže, demolice
budov).
– Jak má být řešeno financování
tohoto projektu?
■ Urbanistický vývoj vojenských
nemovitostí na příkladu bývalých
kasáren Buckenberg v Pforzheimu popsali ve své prezentaci
Dr. Rüdiger Philipps a Dipl.-Ing.
Oliver Lamprecht z Pforzheimu,
města ve spolkové zemi Bádensko-Würtenbersko, které tvoří
spolu se Stuttgartem a Karslruhe
rozsáhlou, hustě osídlenou aglomeraci. Vzhledem k dokončené
úspěšné konverzi území si referát
zaslouží podrobnější citaci. Autoři
představili integrovanou koncepci
nového využití, financování a sanace starých ekologických zátěží
Nově založená konverzní společnost Buckenberg, která se
skládá z místní skupiny veřejných
a soukromých investorů, vypracovala v roce 2006 integrovanou
koncepci, pomocí níž se podařilo
obsáhle zodpovědět klíčové otázky kladené před nově plánovaným
využitím těchto ploch. Na základě
projektu schváleného v roce 2006
vypracovaného amsterodamskou
projekční kanceláří Architekten
Cie, která předložila vzorový
plán budoucího rozvoje této lokality, bylo rozhodnuto zachovat
z objektů areálu pouze dvě staré
64
stavebnictví 08/11
budovy z 30. let minulého století
(tzv. Starou kovárnu a Konírnu).
Výsledkem dalšího jednání bylo
po dokončení demoličních prací
v roce 2008, následných infrastrukturních pracích a současné
výstavbě zásobovacího centra
postupné budování nové části
města, zvané „ZOO“, s přibližně
300 apartmánovými domy a byty.
Součástí revitalizace území byl
důkladný geologický průzkum
období předcházejících výstavbě,
při kterém bylo objeveno 55 podezřelých ploch s kontaminovanou
půdou, následek menších či větších ropných havárií. Tyto plochy
byly sanovány speciálním útvarem
německé armády.
Na historický průzkum navázal orientační průzkum s vrty, sondami
atd., hodnotící situaci podzemních
vod. Po orientačním průzkumu
zůstalo 7 ploch s vysokým potenciálem kontaminace, které
byly blíže prozkoumány v rámci
detailního průzkumu. Náklady na
sanaci půdy u ploch podezřelých
z kontaminace byly odhadnuty na
150 000 až 170 000 eur. Po dokončení průzkumu bylo zjištěno,
že riziko dalšího využívání těchto
ploch (tedy riziko vlastníka, který
je vystavován úředním sankcím)
je malé, pouze v průběhu změny
využívání měly být příslušné
plochy podezřelé z kontaminace
asanovány výměnou půdy.
Demolice představovaly podstatný nákladový faktor v rámci
stavebně technické přípravy pozemků. Za účelem odhadu tohoto
investičního rizika byla provedena
inventarizace formou obchůzky
budov, evidence stavební substance a různých materiálů, což
bylo doplněno více než 80 jádrovými vrty. Stavební substance
s obsahem škodlivin (asfalt s obsahem dehtu, azbestové výrobky)
měly vlivem stáří hlavních budov
pouze podružný charakter. Cca
30 000 t betonu bylo během bou-
rání budov separováno, upraveno
jako recyklační materiál. Tento materiál se výborně hodil jako recyklační štěrk a byl v areálu „ZOO“
opět použit v rámci budování
dopravních komunikací. Více než
37 000 t stavební suti bylo opět
použito především při budování
protihlukového valu u blízké dálnice A8. Přibližně 1950 t materiálu
s obsahem dehtu, který byl získán
ze silničních povrchů, a 4000 t
nosných vrstev s obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků bylo uloženo na skládky.
Dále bylo získáno 205 t stavebních látek s obsahem azbestu
a 1340 zářivek. Podíl recyklovaného šrotu činil 1660 t. Původně
odhadnuté náklady na demolice
a stavebně technickou přípravu
ve výši cca 2,6–2,8 mil. eur byly
dodrženy.
Ve vznikající výstavbě nové městské části jsou uprostřed zeleně
úzce propojeny prvky bydlení,
práce a vzdělávání. Ve speciálně vytvořené příručce byly
upraveny limitující podmínky
pro urbanistický rozvoj (mimo
jiné poloha budov, jejich výška,
odstavné plochy, tvary a ozelenění střech, dodržení vysokého
energetického standardu atd.).
Vysoký poptávkový potenciál,
kter ý je v ýsledkem obsáhlé
koncepce, přispěl k tomu, že je
v současnosti zastavěno, prodáno nebo rezervováno přibližně
50 % z celkové plochy pozemků.
Primární koncepce, jejíž součástí
je odhad investičního rozvoje
a uživatelského rizika a spolupráce veřejných institucí i podnikatelských subjektů, se jeví jako
obecně platný přístup, vedoucí
k úspěšnému řešení revitalizace
opuštěných vojenských prostorů.
■ Konverze městské části Alberstadt v Drážďanech – etapy revitalizace vojenského města – zněl
název příspěvku Mathiase Flör-
ke-Kampea a Larse Marschkeho.
Pojednával o vojenském městě
o rozloze 400 ha, které leží 3 km
od historického centra Drážďan
a které bylo vybudováno v letech
1869–1880 pod vedením tehdejšího saského ministra války, generála von Fabrice, podle návrhu
profesora Hermanna Nicolaiho
jako hlavní stan saské armády.
Vojenské město bylo ušetřeno
zničujícího náletu na Drážďany
za druhé světové války, kasárna
a další zařízení proto obsadila
po roce 1945 sovětská armáda,
později areál sloužil částečně
i armádě a Lidové policii NDR.
Podobně jako tomu bylo i v jiných podobných případech, areál
z důvodů nedostatečné údržby
chátral. S odchodem sovětských
vojsk a zrušením NDR přešel areál
do právního nástupnictví Spolkové
republiky Německo a Svobodného státu Sasko.
Po zjištění a zhodnocení potenciálů a deficitů lokality se
spolková vláda, Svobodný stát
Sasko a město Drážďany dohodly na společném plánu rozvoje
této lokality a v roce 1993 tito
tři aktéři vypsali urbanistickou
soutěž, ve které byly definovány
cíle rozvoje. Patřilo do nich zachování identity a charakteristických
rysů Albertstadtu, rozvoj městské
čtvrti, doplnění monumentálních
struktur přiměřeně drobnými
stavebnicovými prvky, začlenění
celoměstských zařízení, vytvo-
▲ Dopolední část konference řídil předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček (u mikrofonu), odpolední Ing. Jitka Thomasová
a prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc. (vlevo). Vpravo od předsedy ČKAIT je primátor Karlových Varů Ing. Petr Kulhánek.
ření kvalitní funkce bydlení na
okraji Dresdner Heide (rekreační
oblasti) se sociálně přijatelnými
nájmy. Po vyhodnocení soutěže se společná porota usnesla
pověřit vítěze soutěže, drážďanskou kancelář prof. Zumpe,
detailním plánováním a vypracováním rámcového plánu, který
byl v roce 1995 schválen. Obsah
rámcového plánu byl začleněn
do územního plánu, jenž nabyl
právní moci v roce 1996. Společný plán umožnil příslušným
institucím zvážit s dostatečným
předstihem potřebná rozhodnutí
a investice. Do Albertstadtu tak
bylo umístěno v současné době
14 nadregionálních i regionálních
institucí, jako je důstojnická škola
armády, vojenskohistorické muze-
um, budova zemského rozhlasu,
centrum odborných soudů státu
Sasko atd. Vedle těchto velkých
institucionálních investic vytvořilo
město Drážďany detailní plány
a plány pro doplňkové nabídky
bydlení, byly vypracovány studie
a částečně realizovány systémy
inženýrských sítí a dopravní infrastruktury. Ukončení konverze
městské části a jejího urbanistického rozvoje lze předpokládat ve
střednědobém horizontu.
■ Od střelnice k průmyslové
zóně byl název referátu Rudolfa
Meyerse, popisujícího konverzi
střelnice Eisenach – Kindel na
moderní průmyslové území.
Jedná se o jeden z přibližně
150 vojenských areálů v Duryn-
sku, které po druhé světové válce
užívala a začátkem devadesátých
let minulého století opustila Západní skupina sovětských vojsk.
Areál o rozloze téměř 2400 ha
do té doby sloužil jako střelnice, vojenské cvičiště a letiště.
Strategickým cílem projektu
bylo vybudovat příležitosti pro
podnikatele a průmysl, ve spojení
s letištěm. Projekt, rozdělený
na tři fáze, koncipovaný jako
střednědobý, se v současné
době, díky spolupráci nově vytvořeného komunálního účelového svazu „Kindel“ (z místních
investorů a zájmových skupin),
okresu Wartburg a společnosti
LEG Thűringen GmbH, nachází
ve fázi, kdy v areálu již vyrábí
deset podniků. ■
inzerce
Kingfire Parat – komín a krbová vložka v jednom
Dvě mouchy jednou ranou: tímto mottem se nechali inspirovat specialisté společnosti Schiedel
při vývoji nového modulového komínu Schiedel
Kingfire Parat. Jedná se o kompletní komínový
systém, který má navíc do paty integrovanou
krbovou vložku: jde o spalinovou cestu i topný
spotřebič v jednom. Topná soustava je díky
tomu po technické i vizuální stránce maximálně
sladěná a nabízí celou řadu výhod.
Největší předností celého systému je snadná
montáž. Krbová vložka Kingfire se instaluje
současně se stavbou komína z prefabrikovaných dílců Schiedel Parat vyráběných na míru
stavby (zpravidla na výšku jednoho podlaží).
Tím se eliminuje vznik montážních chyb a snadná a rychlá instalace celé otopné soustavy se
také zásadním způsobem promítá do celkových pořizovacích nákladů. Kingfire Parat tak
představuje low-costovou alternativu k individuálně vestavěným krbovým vložkám.
Rozměry celého systému výrazně šetří místo v dispozici domu a umožňují architektům
a projektantům absolutní svobodu při navrhování interiéru. Díky kompaktnímu tvaru
(550×550×2940) se dá
Kingfire Parat použít jako
centrální designový prvek či jako funkční bytové příslušenství. Krbový
modul se dá obezdít lavicemi, regály na dřevo
nebo poličkami na dekorace. Zákazníci si mohou
zvolit jako finální povrchovou úpravu omítku
nebo keramický obklad,
pro část nad střechou se
dá použít také standardní prefabrikovaný komínový plášť z vláknitého
betonu.
stavebnictví 08/11
65
inzerce
Zateplení na zateplení
aneb o nošení dříví do lesa
majitelé. Běžné tloušťky tepelněizolační vrstvy
se tehdy pohybovaly mezi 5 a 8 cm, více bylo
považováno za nepodložené plýtvání.
S rostoucími cenami energií, zvyšováním požadavků norem a dalších státních programů
a předpisů se optimální tloušťky tepelných izolací v posledních letech posouvají k 14–20 cm
a vyvstává nerudovská otázka, co si počít
s existujícími zateplovacími systémy s „malými“
tloušťkami izolací, chceme-li si dnes pořídit zateplení výkonnější. Strhnout a odvést na skládku? Když ekologické svědomí i peněženka
křičí proti? Nebo zateplovat již zateplené? Je
to vůbec právně a technicky možné ?
Počátky zateplování v českých zemích
Není pravdou, že zateplování k nám přišlo
teprve s převratnými politickými, technologickými a technickými změnami počátkem devadesátých let.
Jako příklad vnějšího zateplení může posloužit například již secesní Jurkovičova vila z roku
1906 v Brně – Žabovřeskách, jejíž hrázděná
konstrukce byla zvenku opatřena tepelněizolačními korkovými panely s cementovou omítkou.
V nemalé míře se specializace vrstev na nosnou, tepelně izolační a ochrannou funkci
uplatňovala i v prefabrikovaných panelových
soustavách 50.–80. let, ale protože tepelné
izolace byly do panelů osazovány již ve výrobně, zůstávaly očím laické veřejnosti skryty,
aby se „na povrch“ vrátily v devadesátých letech spolu s invazí zděných a betonových konstrukcí prováděných na stavbě. V té době začali pomocí těchto vnějších tepelně izolačních
kompozitních systémů (mezinárodní zkratka
ETICS = external thermal insulation composite
systems) zateplovat „své staré paneláky“ jejich
první technicky osvícení a ekonomicky zdatní
Právní a technické aspekty zdvojených zateplovacích systémů
Vycházíme-li z toho, že původní zateplovací systém je s „průkazem původu“, tzn. že nebyl vyskládán z momentálně nejlevnějších komponentů nahodile posbíraných v blízkém i dalekém
okolí, ale že se jedná o řádně certifikovanou
skladbu, máme napůl vyhráno. Neměl by být
problém dohledat známé tepelné, difúzní, sta-
tické a požární vlastnosti starého systému a pak
by stačilo téměř běžným klasickým způsobem
přidat nový (dodatečný) zateplovací systém též
s jednoznačně definovanými parametry a výsledek by měl být předvídatelný, pro všechny
zúčastněné přijatelný a uspokojivý. Podmiňovací způsob však zde je na místě, protože ještě je
třeba ověřit, jak se skutečné provedení starého
zateplovacího systému shoduje s jeho vzorovou
certifikovanou předlohou (např. plochy slepu,
tloušťky vrstev, počty hmoždinek) a nakolik se na
něm již podepsal zub času (kondenzace, plísně,
mrazové škody, zatékání apod.). Další podmínkou musí být i detailní tepelně technické posouzení kondenzačních poměrů a rizik v nové
vzniklém souvrství nejstarší podkladní konstrukce, staršího zateplení a nového zateplovacího
systému. Tím se již ve fázi výpočtu dopracujeme
k nejvhodnější tloušťce tepelné izolace a difúzně vhodným prodyšným lepicím a stěrkovým
hmotám, které by co nejvíce omezovaly rizika
poškození vlhkostí a mrazem. Nezanedbatelné
je i zhodnocení statické dostatečnosti primární
obvodové nosné konstrukce, tj. nejčastěji sendvi-
Skladba systému – dodatečné zateplení
1 Panel - nosný železobeton
2 Panel – tepelná izolace
4
3 Panel – ochranná monierka
4 Nová chemická kotva
5 Starý zateplovací systém
6 Nový zateplovací systém
7 Nové hmoždinky
1
2
3
Podklad
5
6
7
ETICS
Roztržení starého panelu
novým přitížením
čového panelu a zejména jeho vnější betonové
skořepiny, tzv. „moniérky“. Leckdy může vyvstat
potřeba dodatečného přichycení této betonové
stěny (obvykle tlusté pouze 6–8 cm) jednou až
dvěma chemickými kotvami na každý panel.
To by měl rozhodnout projektant na základě
znalosti použité konstrukční soustavy, vlastních
zkušeností a v neposlední řadě i statického průzkumu na místě.
Z právního hlediska se u tohoto dodatečného
zateplení již zateplené konstrukce nejedná
Přídržnost původního
zateplení k obvodové
konstrukci
o uvádění nového výrobku na trh, takže není
třeba podstupovat obtížnou a nejednoznačnou certifikaci celého souvrství starého a nového zateplovacího systému, ale na tuto skladbu
je třeba nahlížet jako na zvláštní použití již dříve
a jinak certifikovaného běžného zateplovacího
systému nyní za dalších, držitelem certifikátu
předem jasně definovaných podmínek a mezí,
za jejichž dodržování plně zodpovídá zhotovitel v rámci nadstandardně kontrolovaného
procesu provádění. Zdá se to složité?
Tedy zjednodušeně:
• Výrobce vyvine a nechá certifikovat svůj
ETICS pro standardní použití (obvykle beton, zdivo, dřevostavby apod.).
• Výrobce navíc předepíše obecné podmínky pro nestandardní použití svého „nového“ ETICS (např. realizace na starém
ETICS na panelových domech).
• Státní nebo státem autorizovaná instituce
ověří úplnost a vhodnost výrobcem předepsaných podmínek, popř. některých
stavebnictví 08/11
a zdokumentuje splnění všech předepsaných podmínek.
specifických parametrů (např. přídržnosti
systémových lepidel na nejrozšířenějších
typech všeobecně používaných tenkovrstvých omítek apod.). Toto není v současné
době v ČR vyjasněno ani předepsáno.
Předpokládá se, že v průběhu roku 2011
se to odborným skupinám zabývajícím se
touto problematikou podaří definitivně stanovit. (Zatím lze tedy tento bod z pohledu
legislativy přeskakovat a nahrazovat jej
Přídržnost nového
na původní zateplení
•
•
v konkrétních případech zkouškami přídržnosti in situ).
Projektant ověří vhodnost výrobcem předepsaných obecných zásad pro konkrétní objekt, popř. doplní další konkrétní
podmínky (sanace nosné konstrukce
apod.), zajistí i splnění požadavků požární bezpečnosti (např. formou souhlasného
vyjádření HZS k projektu).
Zhotovitel vše zhotoví, přičemž zajistí
Obecný technický návod
První, co je možné zkontrolovat při obeznamování se s nedostatečně zatepleným objektem, je povrch stávajícího ETICS:
- trhliny povrchové/statické;
- křídování;
- dutiny – poklepem, vizuálně – odstranit
krycí vrstvu;
- znečištění (umýt);
- mechanické poškození (opravit);
- funkčnost utěsnění a připojovacích profilů;
- kondenzace, stopy po stékání vody,
zatékání, posouzení skladby ETICS.
V druhé fázi již je nutno ověřit vnitřní skladbu stávajícího ETICS. Otevřít jej na zhruba pěti
reprezentativních místech (každé o rozsahu
cca 1 m² ) a zjistit:
- druh a tloušťku omítky a stěrkové vrstvy
ETICS;
- způsob hmoždinkování, typ, počet, pravidelnost a funkčnost hmoždinek;
- druh a tloušťku tepelných izolantů;
- tvar a plochu slepu, přídržnost lepidla;
- plísně, kondenzát, stopy po zatékání.
- druh a povrch nosného podkladu (soudržnost);
V případě zjištění, že jsou desky tepelné izolace lepeny pouze na buchty, je nutné každou
třetí řadu desek tepelné izolace vyjmout a znovu nalepit pomocí obvodového rámečku a tří
vnitřních terčů tak, aby plocha slepu činila minimálně 40 %.
Třetím krokem je ověření statické způsobilosti stávajícího zateplovacího systému, zejména
Deformace hmoždinek
a izolantu velkým
přetížením
zkouška přídržnosti jeho základní a omítkové
vrstvy, která by měla být větší než 0,08 MPa.
Pokud systém nevyhoví, omítková a základní
vrstva se nařízne v pásech širokých cca 80 cm
a strhne se. Provede se vizuální kontrola desek
stávající izolace. Posuzuje se stav a míra poškození desek, způsob, rozsah, kvalita a množství
hmoždinek. V této fázi může být lepším řešením
snesení celého starého ETICS. Rozhodneme-li
se přesto pro jeho zachování, je nutno provést
lokální opravy stávajících desek nebo i jejich
výměnu. Desky se celoplošně přebrousí hladítkem se zuby 15 mm a na ně se celoplošně
nalepí desky nové tepelné izolace, které se
následně kotví šroubovacími hmoždinkami až
do nosné vrstvy podkladu (ne pouze do stávající tepelné izolace). Pozor na přesně vhodnou
délku hmoždinek – aby byly dostatečně hluboko zakotveny v obvodové moniérce, ale aby jí
neprostupovaly až do původní tepelněizolační
vrstvy v panelu, která zcela určitě nebude mít
potřebnou statickou hutnost a únosnost.
Čtvrtým krokem (pokud základní a omítková vrstva zkoušce přídržnosti vyhoví) je ověření snášenlivosti zamýšleného nového lepidla
a staré omítky zateplovacího systému, na níž
se bude tímto lepidlem lepit nový ETICS. Právě
při obvyklém použití cementových lepidel hrozí, že v případě kondenzace vlhkosti mohou
agresivní alkálie z cementových lepidel narušovat starou akrylátovou omítku až do stavu,
kdy ztrácí svou soudržnost a připomíná mazlavé mýdlo. Mluví se proto o tzv. zkoušce
zmýdelnatění. Na omítku se nanese určená
lepicí hmota nového sytému ETICS v rozsahu
0,5x0,5 m tloušťky cca 3 mm a zapracuje se
do ní sklotextilní síťovina s volnými konci po ob-
vodu (s přesahem). Pro lepší průběh zkoušky
je možné přilepit i polystyrenové desky, které
svou sníženou paropropustností zaručí, že
vrstva lepidla zůstane po delší dobu vlhká. Po
7 dnech se provede odtržení sklotextilní síťoviny za volný konec a sleduje se způsob jejího
oddělení. V případě, že lepicí hmota zůstane
pevně na omítce, dá se usuzovat na její dobrou
snášenlivost se starou omítkou. Pro lepení nové
vrstvy ETICS ji tedy lze použít. V případě, že při
odtrhování síťoviny dojde k oddělení vrstvy lepidla takřka vcelku od původní omítky, případně
i s vrstvou původní omítky, je pravděpodobné,
že výluhy z cementového lepidla došlo k porušení chemické podstaty omítky, a bude tedy
nutné použít lepicí hmotu na organické bázi
(disperzní).
Pátá etapa již představuje konstruktivní pokrok – lepení nových tepelněizolačních desek
na povrch starého zateplovacího systému. Při
použití lepidla na cementové bázi je možno lepit polystyrenové desky (popř. desky MW
s podélnou orientací vláken) obvyklým způsobem na okrajový pás a středové terče (plocha
slepu min. 40 %), nebo i celoplošně hladítkem
s ozubením 15 mm. Minerální desky s kolmými
vlákny je třeba vždy lepit celoplošně.
Při užití disperzního lepidla se druhá vrstva
tepelné izolace lepí vždy celoplošně s použitím
hladítka se zuby 15 mm a v případě tepelného
izolantu na bázi EPS-F se s výhodou použijí děrované desky Baumit open nebo Baumit open
reflect. Příznivá prodyšnost těchto desek zajišťuje rychlé vysychání vody z disperzního lepidla
a tím i včasný a dostatečný nárůst adheze.
Spáry tepelněizolačních desek starého a nového systému by se měly pokud možno prostřídat
Prvotřídní
zateplení
a neměly by být v jednom místě. Toho lze s velkou pravděpodobností snadno dosáhnout jednoduchým trikem – po odstranění staré soklové
lišty, která odpovídá tloušťce starého izolantu
(např. 6 cm), a pro nově plánovanou celkovou
tloušťku obou systémů (např. 6 + 12 = 18 cm)
je tudíž nepoužitelná, je dobré zcela vyříznout
starý izolant do výše 25 cm nad ní a v tomto
vodorovném pásu 25 cm vysokém jej nahradit
jednou vrstvou nového izolantu o nové celkové
tloušťce (zde tedy např. 18 cm) a teprve od
tohoto jednolitého pásu nahoru lepit na stávající starý ETICS nový izolant o dodatečné nové
tloušťce (zde tedy např. 12 cm). Tím vzniká takřka stoprocentní předpoklad, že dojde k prostřídání ložných spár obou tepelněizolačních
vrstev.
V šestém kroku se přiměřeně dlouhými
šroubovacími hmoždinkami přikotví současně
stará i nová tepelněizolační vrstva až do nosné
konstrukce. Opět je třeba přesně zvolit délku
hmoždinek a jejich počet je nutno odvodit od
statického zatížení větrem a od konkrétních
výtažných zkoušek na stavbě. Podle nových
norem většinou vycházejí natolik velké počty
hmoždinek, že případné předcházející přikotvení původního sanovaného tepelného izolantu starého systému, jak je popsáno v třetím
kroku, ztrácí význam.
V závěrečné fázi se zhotoví stěrková vrstva
se sklotextilní síťovinou, po vyzrání se opatří
základním nátěrem a konečnou povrchovou
úpravou (prodyšnou!) a pak už následují jen
samá zasloužená pozitiva…
Ing. Petr Lorenc
Produktmanažer, BAUMIT, spol. s r.o.
Baumit
open Premium
Nápady s b
budoucností
stavebnictví 08/11
69
svět stavbařů
Mosty ČR na zlatých mincích
České národní banky
Česká národní banka vedle hlavní
činnosti dohledu nad finančním
trhem jako jediný editor v České republice vydává též zlaté a stříbrné
pamětní mince. Na velmi úspěšný
cyklus deseti zlatých mincí s názvem Deset století architektury
a vydávaných v období 2001–2005
navázala v letech 2006–2010 sérií
mincí věnovaných českým památkám technického dědictví. V letech
2011–2015 připomene ČNB v dalším významném projektu Edice
mosty ČR významná mostní díla.
Iniciativa ČNB, která ve spolupráci s Národním památkovým
ústavem připravila cyklus deseti
zlatých mincí s názvem Kulturní
památky technického dědictví,
nás jako zakladatele tradic pořádání
bienále Industriální stopy, které
se letos uskutečnilo již pošesté,
velmi potěšila. Společným cílem
bylo představit nejširší veřejnosti
mnohdy opomíjenou, avšak velmi
významnou součást kulturního bohatství České republiky – technické
památky.
Edice Kulturní památky technického dědictví
■ Zlaté mince v nominální hodnotě
2500 Kč.
Při výběru památkových objektů
prezentovaných v rámci tohoto
cyklu byl kladen zřetel na prezentaci tradičních českých výrobních
odvětví, s přihlédnutím k nejvýznačnějším historicko-technickým
hodnotám staveb. Pozornost byla
věnována i zastoupení objektů
z různých výrobních odvětví. Oba
dosud ukončené cykly tvořila řada
deseti zlatých mincí v nominální
hodnotě 2500 Kč. Každým rokem
byly vydávány dvě zlaté mince, a to
jak v klasickém, tak v exkluzivním
provedení (tzv. proof). Na mincích
se objevily tyto technické památky: papírna ve Velkých Losinách;
observatoř pražského Klementina;
Ševčinský důl v Příbrami; Vodní
mlýn ve Slupi; řetězový most ve
70
stavebnictví 08/11
Stádleci; Plzeňský pivovar; zdymadlo na Labi pod Střekovem; hamr
v Dobřívi.
Řadu ukončila 10. jubilejní mince věnovaná národní technické
památce Důl Michal v Ostravě –
Michálkovicích.
Edice Mostní díla České republiky
■ Zlaté mince v nominální hodnotě
5000 Kč.
Ve svém dalším významném projektu v letech 2011–2015 Česká
národní banka prostřednictvím
své nové emise připomíná inženýrské stavby – významná mostní
díla. Emisní plán pamětních mincí
České národní banky edice Mosty
byl veřejnosti představen v první
polovině června 2010. Bankovní
rada ČNB měla nelehké rozhodování, neboť námětů na emisní plán
v těchto letech se sešlo přes 300.
Mince s nominální hodnotou 5000 Kč
razí Česká mincovna ze zlata
o ryzosti 999,9 ve dvojím provedení, a to kvalita běžná (standard)
a exkluzivní (proof), která se liší
povrchovou úpravou a provedením
hrany. U mincí špičkové kvality
je pole mince vysoce leštěné,
reliéf je matován a hrana je hladká.
Mince běžné kvality mají hranu
vroubkovanou. Průměr mince činí
28 mm, hmotnost 15,55 g a síla
1,95 mm.
Mostní díla představují díla význačných českých inženýrů a mají
v technickém dědictví nezastupitelné místo. Nejvýznačnější
reprezentanti mostních staveb byli
vybráni po mnoha konzultacích
s předními institucemi i odborníky. Na území České republiky se
totiž nalézá řada velmi unikátních
mostů, mnohdy překračujících
středoevropské měřítko. Jejich
význam emise zlatých mincí zcela jistě umocní. Nebylo lehké
z celkového počtu mostů vybrat
pouhou desítku a ještě ji rovnoměrně rozprostřít po tuzemských
regionech. Na území ČR se jich
totiž nachází přes 26 000 a z nich
je vedeno v ústředním seznamu
kulturních památek přibližně přes
140 historických. Jako námět
pro bankovní radu vybral Národní
památkový ústav na třicet mostních děl podle zvolených kritérií,
konzultovaných s představiteli
ČKAIT. Pro hierarchii výběru jsme
si stanovili následující kritéria: historický pohled – slohová období;
konstrukční materiály; funkční
určení (silniční, železniční, lávky);
národní, nadnárodní význam.
Pro cyklus bylo vybrána následující
desítka mostů:
■ nejstarší gotický most na území
České republiky v Písku;
■ nejznámější barokní most v Náměšti nad Oslavou s největší sochařskou výzdobou na Moravě;
■ železniční most – Negrelliho
viadukt – v Praze – Karlíně;
■ železniční most v Žampachu;
■ poněkud opomíjený Jizerský viadukt na trati Tanvald–Harrachov;
■ most ve Stříbře z renesančního
období;
■ most v Karviné – Darkově –
nastupující 20. století a železobeton;
■ Žďákovský most stejně tak;
■ M ariánský most v Ústí nad
Labem jako představitel současnosti;
■ lávka v Lenoře jako příklad drobné mostní dřevěné stavby.
První mince z této řady byla
vydána dne 25. května 2011. Je
na ní vyobrazen gotický most
v Písku, nejstarší dochovaný kamenný most v České republice,
pocházející z konce 13. století,
který připomíná jednu z nejcennějších architektonických
a zároveň technických památek
v tuzemsku. Na lícní straně mince
je znázorněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního
znaku, shora český lev, moravská
orlice a dole slezská orlice. Vlevo
je vyobrazena socha sv. Jana
Nepomuckého z píseckého mostu. Kolem v opisu je název státu
ČESKÁ REPUBLIKA, označení
nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky 5000 Kč
a název cyklu MOSTY. Na rubové
straně mince je vidět celkový
pohled na most z nadhledu. Při
pravém okraji mince je opis GOTICKÝ MOST V PÍSKU, vlevo
nahoře ročník ražby 2011 a vedle
něj iniciály ZF autora výtvarného
návrhu mince, akademického
sochaře Zbyňka Fojtů.
Emisní den zlatých mincí ČNB
je vždy významnou událostí pro
daný region i pro přímé účastníky.
Jeho program je pokaždé věnován
jednak aktualitám z činnosti ČNB,
a také představení objektu zobrazeného na minci. Bývá tradicí,
že zlatou minci věnuje guvernér
ČNB, jako významnou památku,
představiteli regionu nebo místa.
Stejnou tradicí je i doprovodný
program, ve kterém organizátoři
připraví účastníkům setkání prohlídku zajímavostí místa nebo
regionu. ■
Autoři:
Ing. arch. Eva Dvořáková, oddělení specializací, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Ing. Svatopluk Zídek, prezident
Kolegia pro technické památky
ČKAIT & ČSSI
▼ Nejstarší gotický most na území České republiky v Písku
inzerce
Systémové řešení od
Samostatné pohony a automatické
vstupní systémy fa GU vyrábí, dodává a také montuje. Vše dle přání zákazníků z různých materiálů a v barevných
provedeních, ale hlavně v několika různých
typech otvírání – karusely, posuvné
jedno- a dvoukřídlové automatické
dveře a teleskopy.
Jen silný partner se 100% výrobním mezinárodním zázemím jako GU BKS je schopen
pokrýt kompletní požadavky na vybavení
i těch největších staveb a objektů.
Firemní skupina GU BKS je naprostou
světovou špičkou v oblasti výroby kování
na okna a dveře, panikového kování – hrazdy a tlačná madla, dveřní
zámky mechanické i elektronické,
zavírače, cylindrické vložky, automatické dveře atd.
Do všech objektů, ve kterých pracují, baví
se a setkávají lidé, jako jsou kancelářské
budovy, kina, nemocnice, školy, …
všude tam dnes každý zodpovědný projektant navrhuje únikové cesty s použitím adekvátního panikového kování.
Pracovníci
firmy
GU jsou schopni
dle
požadavků
norem ČSN EN
1125 a 179 pomoci všem architektům a projektantům s návrhem
nejvhodnějšího
kování i pro ty nejnáročnější objekty.
Buďte nároční na kvalitu, design
a bezpečnost, spolehněte se na
výrobky
!
Více na WWW.G-U.com
inzerce
Náskok se
so systémem
systémom
Securing technology for you
Otvárať,
zabezpečiť
Otvírat, pohybovať,
pohybovat,zatvárať,
zavírat, zabezpečit
Okenná
technika
Okenní technika
Dverová
technika
Dveřní technika
Automatické
vstupnésystémy
systémy
Automatické vstupní
Systémy managementu
manažmentu budov
budov
www.g-u.com
www.g-u.com
GU SLOVENSKO
s.r.o., Priemyselný
parkUNitra
- Sever,
Dolné
9518,41Tel.:
Lužianky,
Tel.:155,
037Fax.:
/ 28525
[email protected]
/ 28525 99, ofﬁ[email protected]
GU-stavební
kování CZ,
Pekařky
314/1,
180Hony
00, 24,
Praha
283 840
28300,
840Fax:
165,
stavebnictví 08/11
71
infoservis
Veletrhy a výstavy
19.–21. 8. 2011
DŮM 2011
18. ročník všeobecné
stavební výstavy
Louny, Výstaviště
E-mail:
[email protected]
23.–30. 8. 2011
ZEMĚ ŽIVITELKA
38. ročník agrosalonu –
zemědělství, obnova a rozvoj venkova, lesní a vodní hospodářství
potravinářství, ekologie, stavebnictví
České Budějovice, Výstaviště,
Husova třída 523
12.–14. 9. 2011
BALTICBUILD 2011
15. ročník mezinárodního veletrhu
stavebnictví a interiérů
Rusko, Petrohrad
Lenexpo Exhibition Centre
www.balticbuild.primexpo.com
21.–25. 9. 2011
FOR ARCH 2011
22. veletrh nízkoenergetického
stavění
Souběžně se stavebním veletrhem
FOR ARCH 2011
probíhají veletrhy:
FOR WOOD 2011
FOR ELEKTRO 2011
SPORT TECH 2011
FOR THERM 2011
Praha 9, PVA Letňany
Beranových 667
Odborné semináře
a konference
14.–19. 8. 2011
FestAD11
Letní výukový festival
architektury a designu
Příprava na přijímací zkoušky
na architekturu, design
a další umělecké školy
Valašské Meziříčí, ISŠ – Integrovaná
střední škola Valašské Meziříčí
30. 8. 2011
Příprava k autorizačním
zkouškám ČKAIT
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
72
stavebnictví 08/11
www.studioaxis.cz
7. 9.–4. 11. 2011
Osoba odborně způsobilá
na úseku požární ochrany
Akreditovaný vzdělávací program
Praha 1, VÚBP, v.v.i.,
Jeruzalémská 9
8. 9. 2011
Municipality 2011
Konference o řízení měst a obcí
Praha 9,
Clarion Congress Hotel,
Freyova 33
8.–9. 9. 2011
Fibre Concrete 2011
6. mezinárodní konference
Praha 6 – Dejvice,
Thákurova 1
www.concrete.fsvcvut.cz/fc2011
12.–14. 9. 2011
Příprava k autorizaci inženýrů
a techniků činných ve výstavbě
Kurz
Praha 2, Gradua-CEGOS
Karlovo náměstí 7
12.–17. 9. 2011
Young Architect Award 2011
Putovní expozice
soutěžní přehlídky
Praha 6,
Národní technická knihovna,
Technická 6
13.–16. 9. 2011
Navrhování pasivních domů –
Obálka
Seminář
Praha 1,
Nadace pro rozvoj
architektury a stavitelství, ABF,
Václavské nám. 31
E-mail:
[email protected]
14.–16. 9. 2011
Příprava ke zkoušce z OZPR
Konzultační kurz – třídenní seminář
Praha 1, VÚBP, v.v.i.,
Jeruzalémská 9
E-mail:
[email protected]
15. 9. 2011
Křižovatky architektury
Konference
Praha 6,
Národní technická knihovna,
Ballingův sál, Technická 6
www.krizovatkyarchitektury.cz
21.–25. 9. 2011
Young Architect
Award 2011
Putovní expozice soutěžní přehlídky
(při veletrhu FOR ARCH 2011)
Praha 9,
PVA Letňany,
Beranových 667
21.–25. 9. 2011
Soutěžní přehlídka
řemesel SUSO
Řemeslná soutěž
(doprovodný program
veletrhu
FOR ARCH 2011)
Praha 9, PVA Letňany,
Beranových 667
Semináře pořádané v budově ČKAIT
Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, oblast Praha, připravila pro autorizované inženýry
a techniky v rámci celoživotního
vzdělávání ČKAIT odborné semináře OK ČKAIT Praha. Účast
na seminářích je hodnocena
1 kreditním bodem.
Kvalifikace účastníků přípravy
a realizace staveb
14. 9. 2011 od 9.00 do 13.00 hod.
Stavební zákon č. 183/2006
Sb. – umísťování, povolování
a ohlašování staveb, aktuální
informace k platné právní
úpravě
21. 9. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.
Spodní stavba včetně garáží
z požárního hlediska
5. 10. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.
Technické normy ve vodním
hospodářství
12. 10. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.
Uvádění stavebních výrobků
na trh z pohledu nového nařízení EP a Rady č. 305/2011 v praxi
26. 10. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.
Navrhování a realizace plochých střech
9. 11. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.
Posuzování vlivů na životní
prostředí
7. 12. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.
Přípravné semináře k autorizačním
zkouškám ČKAIT na II. pololetí roku 2011
Cílem dvoudenního kurzu je
usnadnit žadatelům přípravu
k autorizační zkoušce ČKAIT
v oblasti závazných právních
předpisů, které jsou nutné pro
úspěšné absolvování obecné písemné části autorizační
zkoušky. Přihláška on-line:
www.ice-ckait.com.
Termíny:
6.–7. 9. 2011
25.–26. 10. 2011
30. 11.–1. 12. 2011
Místo konání:
Dům ČKAIT, posluchárna,
1. patro, Sokolská 15,
Praha 2, 120 00
Organizační garant, přihlášky, další informace:
Ivana Peřková, IC ČKAIT
tel.: 227 090 213
fax: 227 090 222
E-mail: [email protected],
[email protected]
www.ice-ckait.com
Seminář Knauf Insulation, spol. s.r.o.
Tepelná ochrana budov –
obálka budovy versus tradiční a moderní materiály
4. 10. 2011
od 9.00 do 13.00 hod.
inzerce
Dny těžké techniky DOOSAN
Dovozce strojů Doosan do České
republiky společnost Bobcat CZ,a.s.
ve spolupráci s výrobcem společností Doosan Infracore připravily pro své zákazníky
předváděcí dny v lomu poblíž výrobního
závodu v Dobříši pod názvem DEMO days.
Tato akce se konala nejen pro zákazníky
v ČR, ale i pro celou evropskou dealerskou
síť Doosan a účastníci si zde mohli vyzkoušet
pásová rypadla o hmotnosti 16 až 52 tun,
kolová rypadla o hmotnosti 14 až 22 tun,
kolové nakladače o objemu lopaty od 3 do
5 metrů kubických, kloubové dumpry Doosan-Moxy a teleskopické manipulátory s nosností 7 až 16 tun. Mimo jiné zde byla k vi-
dění osvětlovací technika Doosan – Ingersoll
Rand, kterou lze použít v každém prostředí
a za každého počasí, a to díky vysoké spolehlivosti, všestranné mobilitě a snadné instalaci. Taktéž kompresory a generátory stejné
značky různých výkonů, jež nabízí vysoký
standard v základním vybavení.
„Na českém trhu si kvalitou teprve budujeme jméno, na asijském trhu značka Doosan bojuje o první příčky dlouhodobě”,
uvedl technický ředitel společnosti Ing.
Radek Horský. „Celou akci jsme připravili
tak, aby si jak majitelé firem, tak obsluhující personál techniky mohli v reálném prostředí vyzkoušet jednotlivé stroje a lépe tak
posoudit jejich technickou vyspělost. Naše
společnost pro zákazníky nabízí komplexní
servis. Ten zahrnuje například tým kvalifikovaných mechaniků, kteří jsou do 24 hodin
od nahlášení servisní události nastoupeni
na opravu. Toto je umožněno i dostupností
standardních dílů skladem. V servisních a finančních záležitostech zákazníkovi nabízíme řešení na míru. Tímto přístupem s našimi
stroji nezíská pouze technickou dokonalost,
ale i služby, které kvalitu námi nabízených
strojů ještě zvýrazní.“
Počasí pořadatelům až na výjimky přálo,
nepřeberné množství strojů a jejich vyzkoušení zaměstnalo účastníky na dlouhé hodiny a pocit z dobře odvedené prezentace
měli jak organizátoři, tak účastníci.
Text a foto: redakce.
Kontakt: Bobcat CZ, a.s., Cukrovarská 883, Praha 9, www.bobcat.cz
stavebnictví 08/11
73
v příštím čísle
09/11
Zářijové číslo časopisu je věnováno
interiérům staveb. Příspěvky budou
zaměřeny na užívání a provozování
integrovaných systémů řízení technologie budov. Zajímavé informace
přinese také článek o současných
výsledcích aplikace vývoje a výzkumu nanotechnologií ve stavebnictví.
Poslední díl seriálu o snižování
vlhkosti zdiva představí příklady navrhování dodatečné izolace budov
bývalých hospodářských stavení.
září
Ročník V
Číslo: 08/2011
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
Číslo 09/11 vychází 9. září
ediční plán 2011
časopis
předplatné
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751,
DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně,
odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Jana Jaskulková
Tel.: +420 541 159 369
Fax: +420 541 153 049
■
ediční plán 2011
pozice na trhu
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře
na www.casopisstavebnictvi.cz.
časopis
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
Inzertní oddělení:
Manažer obchodu:
Daniel Doležal
Tel.: +420 602 233 475
Jana Jaskulková
Tel.: +420 541 159 369
Hana Kovářová
Tel.: +420 602 738 832
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.
Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl
Tel.: +420 541 159 374
Předplatné: Jana Jaskulková
Tel.: +420 541 159 369
Fax: +420 541 153 049
Tisk: EUROPRINT a.s.
pozice na trhu
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
Kontakt pro zaslání edičního plánu 2011 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě:
Jana Jaskulková
tel.: +420 541 159 369, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
74
stavebnictví 08/11
Náklad: 32 240 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300501
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
Již
50 let
Vám poskytujeme
komplexní informace
pro stavebnictví
• SW a publikace s databází cen stavebních prací a materiálů
• oceňování stavební produkce
• analýzy a studie vývoje stavebnictví
• klasifikace a třídění stavební produkce
• regionální rozvoj a bytová politika
• kurzy a semináře
• znalecká činnost
www.urspraha.cz
Cenová
soustava ÚRS
ÚRS PRAHA
inženýrská a poradenská organizace
„Buďte tam, kde Vás hledají”
obory, produkty (služby),
značky a firmy
vyhledávání ve všech údajích
výběr podle regionů
záložka navštívených firem
firmy a jejich obory, produkty, značky,
fotogalerie, kontaktní informace,
profily, pobočky, kontaktní osoby,
provozní doby a další informace
detailní informace
a odborné články firem
www.4stav.cz/katalog je katalog stavebních firem a výrobců stavebních hmot, který je součástí
informačního portálu www.4stav.cz, mapujícího oblast stavebnictví, architektury, designu a bydlení.
Redakce katalogu: Jana Jaskulková, tel.: +420 725 444 048, e-mail: [email protected]
Mirka Kunčáková, tel.: +420 602 728 448, e-mail: [email protected]

stavby pro kulturu a osvětu

Transkript

Podobné dokumenty

požární bezpečnost staveb

povrchy a fasády staveb

energetická náročnost budov

Kunratický zpravodaj - Praha

zima 2006 - 2007

zde - art has no history

Velká válka kontinentů - i

manuál - CEBORA

typový návrh odpočívek na dálnicích

zde