Zpravodaj

ročník: XX.
číslo: 1/2011
Zpravodaj
obce Rusava
LXII.
cena: 10 Kč
My čekali jaro...
Poprvé po zimě na dvorku
Jarní úklid – rubisko pod Křížkem; komunikace v obci
Slovo má
Dvacet let
N
starosta ...
ikdo nezná svůj lidský osud, nikdo nemůže s určitostí vědět, co bude za deset
let. Můžeme však ohodnotit to, co se mohlo udělat nebo kde se udělalo špatné
rozhodnutí. O svém osudu si člověk rozhoduje sám, o potřebách společnosti se
vedou diskuse a padají návrhy či usnesení. Rozsah názorů je však různorodý, a proto je
nutné vybrat to nejvhodnější řešení.
Za dvacet let starostování padly desítky námětů, které by převrátily skutečné hodnoty,
jichž bylo dosaženo. S klidným a rozvážným pohledem se dívám zpět a lze jen konstatovat, že se vykonalo kus poctivé práce. Navázalo se na rozestavěnou stavbu vodovodu,
pokračovalo se s výstavbou kanalizace i čistírny odpadních vod. Rekonstruovaly se rozvody vysokého i nízkého napětí, investovalo se do kabelizace telefonů i kabelové televize.
Nebudovali jsme žádné velké stavby, ale finanční prostředky se použily do správy a údržby
obecního majetku – do základní školy, koupaliště, obecního úřadu či obecní komunikace.
Poslední velké peníze spolkl sběrný dvůr a jeho vybavení. Jen za poslední čtyřleté volební
období se proinvestovalo okolo 50 miliónů Kč. Využívali jsme dostupné dotační granty –
krajské, státní i evropské. Je málo obcí, které se tak aktivně zapojily do strategie obnovy
venkova. Postupovali jsme na základě schváleného místního programu obnovy obce,
který je hlavním dokumentem vycházejícím ze současného platného územního plánu.
Těšit nás může i to, že jsme včas zareagovali na výzvy o dotace z evropských fondů.
V současné době zbývá již jen minimum finančních prostředků, které byly vyčleněny
pro období 2007 - 2013. Budou vyhlášeny poslední výzvy a štědré budou jen pro vyvolené
s nejlepšími projekty. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací,
jsou daná už od roku 2007. Nové plánované období od roku 2014 nemá zatím určeny
řídící orgány, opatření či priority, není stanoven ani možný objem finančních prostředků
na spolufinancování projektů.
Bohumil Škarpich
Zpravodaj obce Rusava
1
Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v únoru 2011
V průběhu měsíce února došlo ve Zlínském kraji k mírnému poklesu nezaměstnanosti.
Celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce se snížil o 353 osob,
tj. O 1,04 %, a k 28.2.2011 dosáhl hodnoty 33 581 uchazečů o zaměstnání.
Na konci měsíce února 2011 činí míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 10,7 % a je
nad úrovní průměrné míry nezaměstnanosti ČR, která ke stejnému datu dosáhla hodnoty
9,6 %. V průběhu únorových dnů tak poklesla míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji
pouze o 0,2 procentního bodu (na konci ledna 2011 dosahovala míra nezaměstnanosti
hodnoty 10,9 %). V měsíci únoru 2011 se nově zaevidovalo 2 471 uchazečů o zaměstnání
a vyřazeno bylo 2 824.
Celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl ve všech okresech Zlínského kraje, i když
v okrese Kroměříž evidovali na konci února pouze o 1 uchazeče méně než na konci ledna.
Nejvíce poklesla nezaměstnanost v okrese Zlín – o 1,77 %. Tím se také míra nezaměstnanosti
okresu Zlín jako jediného okresu v rámci Zlínského kraje dostala pod celorepublikovou
úroveň míry nezaměstnanosti – dosahuje hodnoty 9,2 %. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Kroměříž s hodnotou 12,7 %.
Na konci měsíce února 2011 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 1 418
volných pracovních míst. Je to o 110 volných pracovních míst více (tj. o 8,4 % více) než
na konci ledna 2011. K 28. 2. 2011 na jedno volné pracovní místo připadá 23,7 uchazečů
o zaměstnání, což znamená, že ve srovnání s minulým měsícem došlo ke snížení počtu
uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo.
Nejčastěji nabízená volná pracovní místa jsou místa pro obchodní zástupce v počtu
81. 64 volných pracovních míst nabízených úřady práce ve Zlínském kraji je pro seřizovače
a obsluhu obráběcích strojů. Zatímco v únoru loňského roku byla třetí nejčastěji nabízenou
pozicí práce pro zedníky (požadavek na 40 míst, v roce 2009 dokonce požadavek na 265
volných míst pro zedníky), v roce 2011 jsou třetí nejčastěji nabízená místa pro řidiče nákladních automobilů - 41.
Rusava 44 uchazečů o zaměstnání k 31. 1. 2011.
Mgr. Miriam Majdyšová, tisková mluvčí ÚP ve Zlíně
Rozpočet obce Rusava 2011
PŘÍJMY
rozpočet
DAŇOVÉ PŘÍJMY
Daň z příjmu fyz. osob
ze záv. činnosti
VÝDAJE
rozpočet
BĚŽNÉ VÝDAJE (neinvestiční)
750 000
Pozemky
20 000
Daň z příjmu fyz. osob z OSVČ
50 000
Místní komunikace,
chodníky
86 000
Daň z příjmu fyz. osob z kap. výnos
70 000
Dopravní obslužnost
42 000
Daň z příjmů práv. - osob
Daň z příjmů práv. osob za obce
Daň z přidané hodnoty
2
1 100 000
200 000
1 800 000
školství
550 000
Obnova vodovodu a kanalizace
400 000
Knihovna
20 000
Zpravodaj obce Rusava
Daň z nemovitostí
Poplatek za likvidaci komunál.
odpadu
1 200 000
450 000
Muzeum, vydavat. služba,
propagace
270 000
Kultura, kronika, SPOZ
50 000
Poplatek ze psů
20 000
OBR-obecní rozhlas
40 000
Poplatek za rekreační pobyt
70 000
Bytové hospodářství
10 000
Poplatek za užívání veřej. prostran.
10 000
Veřejné osvětlení
Poplatek z ubytovací kapacity
50 000
Správní poplatky
DAŇOVÉ PŘÍJMY-celkem
5 000
5 775 000
DOTAČNÍ PŘÍJMY
Neinvestiční dotace ze SR
0
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
Pozemky
40 000
Komunální služby
220 000
Odpady
600 000
Veřejné prostranství
300 000
Místní správa, zastupitelstvo
Příspěvky
Pojištění majetku
60 000
80 000
200 000
Lyžařský vlek
35 000
Fin. operace-úroky,
popl. bankám, převody účtů,
fondů
Knihovna, muzeum,sděl.
prostř., prodej propagace
80 000
Daň za obec
120 000
50 000
1 900 000
200 000
Lesní činnost
Kultura- obecní dům
170 000
20 000
Sbor dobrovolných hasičů
Převody rozpoč. účtů, fondů
DOTAČNÍ PŘÍJMY-celkem
Pohřebnictví
200 000
BĚŽNÉ VÝDAJE - celkem
5 288 000
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (investice)
Koupaliště
35 000
Bytové hospodářství
94 000
Program obnovy venkova
50 000
Pohřebnictví
10 000
rozpracované projekty
50 000
Odpady (sběrný dvůr,
třídění, železo aj.)
50 000
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
- celkem
100 000
Nájmy nebyt. prostor, majetku
Prodej DHIM (drobného hmotného investičního majetku)
Příjmy z úroků, dividend,
ost.příjmy fin. operací
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY - celkem
150 000
5 000
10 000
829 000
KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY
PŘÍJMY - CELKEM
Zpravodaj obce Rusava
5 388 000
FINANCOVÁNÍ
rozpočet
Uhrazené splátky přijatých
prostředků
-1 216 000
Změna stavu účtů
0
Přijaté prostředky
Prodej pozemků
KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY - celkem
VÝDAJE - CELKEM
0
6 604 000
FINANCOVÁNÍ - CELKEM
-1 216 000
schváleno ZO dne 13. 12. 2010
3
Přehled poplatků platných pro kalendářní rok 2011
POPLATKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYhLÁšKY Č.1/2010,
O MÍsTNÍCh POPLATCÍCh
Název
Částka
splatnost
Poplatek ze psů
200 Kč/rok/první pes
300 Kč/rok/druhý pes
a každý další pes
do 31. 5.
kalendářního roku
Poplatek za lázeňský
nebo rekreační pobyt
10 Kč/den
nejpozději do 20 dnů
po uplynutí příslušného
čtvrtletí kalendářního roku
Poplatek za užívání
veřejného prostranství
100 Kč/m2/den/reklamní,
prodejní zařízení
splatnost nejpozději
v den zahájení
Poplatek ze vstupného
20 % z vybraného
vstupného
splatnost do 30 dnů
ode dne skončení akce
Poplatek za provozovaný
výherní hrací přístroj nebo
5 000 Kč/3 měsíce/výherní
splatnost čtvrtletně
jiné technické herní zařízehrací přístroj nebo jiné
dle vyhlášky
ní povolené Ministerstvem
technické herní zařízení
financí podle jiného právního předpisu
Poplatek z ubytovací
kapacity
5 Kč/využité lůžko/den
splatnost nejpozději do 20
dnů po uplynutí příslušného
čtvrtletí kalendářního roku
POPLATKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYhLÁšKY Č.2/2010,
O MÍsTNÍM POPLATKU ZA PROVOZ sYsTÉMU shROMAŽĎOVÁNÍ, sBĚRU,
PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODsTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCh ODPADŮ
Osoba s trvalým
pobytem
450 Kč/osoba
do 31. 5. kalendářního
roku minimálně ½ částky
a do 31. 10. kalendářního
roku zbylá částka
Vlastník nemovitosti
bez trvalého pobytu
450 Kč/osoba
do 31. 10.
kalendářního roku
sPRÁVNÍ POPLATKY
Legalizace
30 Kč/1 podpis
Vidimace
30 Kč/1 stránka
Czech Point
dle sazebníku Czech Point
4
Zpravodaj obce Rusava
RUsAVAK s. r. o. – ceny za služby platné od 1. 1. 2011
Název
Částka
splatnost
Vodné
Pevná složka:
200 Kč/rok/přípojka
Pohyblivá složka: 20 Kč/m3
dle oznámení obecním
úřadem způsobem
obvyklým
stočné
Pevná složka:
200 Kč/rok/přípojka
Pohyblivá složka: 27 Kč/m3
dle oznámení obecním úřadem způsobem obvyklým
Kabelová TV – nabídka
MINI (11 programů)
100 Kč/měsíc
půlroční předplatné do 31. 1.
a 31. 7. kalendářního roku
Kabelová TV – nabídka
MAXI (24 programů)
240 Kč/měsíc
půlroční předplatné do 31. 1.
a 31. 7. kalendářního roku
Internet K1
360 Kč/měsíc
tříměsíční předplatné – fakturace
Internet K2
480 Kč/měsíc
měsíční platby – fakturace
čtvrtletní platby – fakturace
Internet K3
600 Kč/měsíc
měsíční platby – fakturace
čtvrtletní platby – fakturace
Jaké bylo počasí?
Díky záznamům rusavských amatérských meteorologů můžeme zhodnotit, jaké byly teplotní rekordy v předešlých letech. Konkrétně období leden - březen od 2000 do 2009.
Příště duben – červen 2000 – 2009
datum
nejvyšší
teplota °C
datum
nejnižší
teplota °C
datum
množství
srážek
2000
Leden
Únor
22.
-15
30. a 31.
+2
30.
15 mm – déšť
1.
-10
7.
+5
26.
24 mm – déšť
Březen
5., 13.,
18., 19.
-3
9., 27., 28.
+7
9.
14 mm – déšť
Leden
1.
-12
7., 8., 12.
+4
9.
18 mm – sníh
Únor
25.
-15
9.
+8
21.
10 mm – sníh
Březen
27.
-4
13.
+8
23., 24.,
25.
135 mm – déšť
2001
Zpravodaj obce Rusava
5
2002
Leden
4.
-18
29.
+8
21.
9 mm – déšť
Únor
22.
-10
27.
+8
21.
37 mm – déšť
Březen
3.
-3
7.,18.
+7
20.
12 mm – déšť
2003
Leden
12.
-19
2.
+3
3.
22 mm – déšť
Únor
2. 13.
-17
22.
0
4.
8 mm – sníh
Březen
22., 23.
-8
28.
+9
10.
10 mm – déšť
Leden
6., 25.
-20
13.,14.
+1
14.
13 mm – déšť
Únor
25.
-16
7.
+8
19.
8 mm – sníh
Březen
6.
-18
21.
+10
26.
14 mm – sníh
2004
2005
Leden
28.
-16
9.
+4
21.
19 mm – déšť
Únor
7.
-18
13.
+1
13.
28 mm
– smíšené
Březen
1.
-18
27.
+8
9.
7 mm – sníh
2006
Leden
23.
-22
1.
+3
19.
17 mm – sníh
Únor
6.
-19
20.
+3
13.
13 mm – déšť
Březen
8.
-10
31.
+8
30.
34 mm – déšť
Leden
26.
-11
21.
+6
8.
15 mm – déšť
17.
-6
9.13.
+4
16.
8 mm – déšť
Březen
5., 11.,
16., 23.
-4
8.
+7
20.
21 mm
– smíšené
Leden
1., 2., 5.
+8
7.
14 mm – sníh
2007
Únor
2008
-5
20.
Únor
17.
-17
27.
+8
7.
10 mm – déšť
Březen
25.
-6
1.,11.
+6
2.,12.
10 mm – déšť
2009
Leden
3. 9.
-13
21.
+5
24.
10 mm – déšť
Únor
22.
-11
7.
+7
11. - 18.
52 mm – sníh
Březen
25.
-7
5. - 7., 29.
+6
8.
20 mm – déšť
6
Zpravodaj obce Rusava
Portášská hlídka hlásí
Pod tímto názvem bych chtěl čtenáře Zpravodaje informovat o tom, co se nám na našich
toulkách (a nejen na nich) líbilo a co zase ne. Jako portáši se chceme věnovat i ochraně
přírody a krajiny a ukazovat na různé nešvary a taky na krásy, kolem kterých chodíme.
Začnu třeba tím, co všechno můžete v hostýnských horách potkat či vidět.
Spřežení severských psů jsme zvyklí vídat ve filmech o Aljašce nebo o divokém severu.
O himálajském sněžném muži Yetim jsme už také slyšeli, ale ten, kterého vídáme v našich
horách, se jmenuje Yeťty a je to jen taková napodobenina toho slavného podivína.
V hostýnských horách můžete poslední dobou potkat i portáše, kteří připomínají
historické postavy zemských lidových četníků najímaných v 18. století z řad Valachů.
Už je tak trochu znáte, jsou to kluci z Rusavy, Bystřice pod Host. či Drškové a ti by chtěli
všem, kdo o to budou stát, povyprávět o těch opravdových valašských hraničářích. Vždyť
je až s podivem, kolik lidí ví o psohlavcích, ale jak málo jich ví o portáších. Proti útisku se
nestavěli jen husité, bouřili se i Valaši a víc jak 20 let bojovali za svá práva a svobody.
No to by mohlo pro začátek stačit, ať vás příště nepřejde chuť číst další portášské
zprávy.
Portáš Juráš
Předvelikonoční zamyšlení
V zásuvce nočního stolku staré paní v hospici byl den po její smrti nalezen dopis.
Adresátem byla mladá sestřička na jejím oddělení.
„Co vidíš ty, která se o mě staráš? Koho vidíš, když se na mě díváš? A co říkáš, když
o mně mluvíš? Často vidíš jen starou divnou bábu, trochu bláznivou, s vyhaslým pohledem, které už to tak úplně nemyslí, která při jídle slintá, a když by měla, nikdy neodpovídá.
Neustále ztrácí boty a ponožky, a ať poddajná, nebo ne, nakonec vždy nechá věci udělat
podle toho, jak to chceš ty, třeba při koupání a jedení, aby se tak alespoň něčím v tom
dlouhém šedivém dni zaměstnala. Ano, to je to, co vidíš! A tak otevři oči. To nejsem já.
Řeknu ti, kdo jsem.
Zpravodaj obce Rusava
7
Jsem poslední z desíti dětí jedné matky a jednoho otce. Bratrů a sester, kteří ji milovali.
Mladá šestnáctiletá dívka, s křídly na nohou a snící, že už brzy potká svého ženicha.
Vdaná již jako dvacetiletá. Když si vzpomenu na ten den a sliby, které jsme si dali,
moje srdce skáče radostí. Teď je mi dvacet pět a mám syna, který mě potřebuje, aby měl
domov. Třicetiletá žena. Můj syn roste jako z vody. Jsme k sobě svázáni pouty, která přetrvají. Čtyřicet let. Brzy odejde. Ale můj muž bdí po mém boku. Padesát let. Znovu si kolem
mě hrají děti. Znovu děti, já a můj milovaný. Pak temné dny. Můj muž zemřel. Hledím
do budoucnosti a třesu se strachem, protože moje děti jsou zcela zaměstnány výchovou
svých vlastních. Myslím na všechna ta léta a lásku, kterou jsem poznala. Už jsem stará.
Příroda je krutá, baví se tím, že vydává stáří za bláznovství. Mé tělo mě opouští, opouští
mě kouzlo a síla. Tam, kde jsem dříve měla srdce, mám s postupujícím věkem kámen.
Ale v této staré trosce zůstává dívka, jejíž staré srdce se bez ustání dme. Vzpomínám
na radosti, vzpomínám na bolesti, prociťuji svůj život znovu od začátku a miluji. Myslím
na ty příliš krátké a příliš rychle uplynulé roky. A přijímám tu očividnou skutečnost, že
„nic nemůže trvat věčně“.
A tak otevři oči, ty, která o mě pečuješ, a dívej se nikoli na starou divnou bábu …
Dívej se lépe a uvidíš.“
(Bruno Ferrero, Deset slov o víře, vydal Portál, s.r.o., Praha 2011)
Slovy Zmrtvýchvstalého Krista „POKOJ VÁM !“ zdraví
P. Marek Výleta, katolický kněz
Lovecká hudba
K mysliveckým tradicím patří troubení při individuálních lovech i při lovech společných.
Troubilo se vítání hostů, nástupy na zahájení lovu, různé povely pro lovce i psovody,
přestávky, ale také ukončení lovu a pocta ulovené zvěři, známá jako halali.
Troubilo se při perforsních honech na takzvané perforsní lesnice za běhu koně nebo
na lesnice, které znáte z našich současných naháněk. Při posledních lečích nebo jiných
slavnostech se troubilo na lesní rohy, jinak zvané horny (mají hmatové klapky).
Při oslavě 80. výročí myslivosti na Rusavě mohli účastníci takové troubení vidět i slyšet v sále obecního domu. Výklad k této lovecké hudbě provedl pan Ing. Karel Bartošek.
Slavnostní hudba na lesní rohy nebo lesnice se troubí při svatohubertských mších,
například na Svatém Hostýně.
Za posledních několik let se výrazně zvýšil zájem o toto troubení nejen mezi myslivci, ale také mezi mládeží. Jsou pořádány kurzy, zájemci navštěvují školy troubení,
například Trubačskou školu Antonína Dyka v Potštátě, kterou vede paní Jana Kozubíková
(ta se osobně zúčastnila i troubení na Rusavě) nebo Trubačskou školu Josefa Selementa
či školy při Vysokých školách lesnických aj. špičkou interpretující loveckou hudbu je
Lovecké trio, které reprezentují Tomáš Kirschner, JUDr. Petr Vacek a Petr Duda (poslední
dva již několikrát účinkovali na Rusavě), velmi dobře tuto hudbu předvádí také Trubači
Přerov i Holešovští trubači, jejichž lektorem je i náš člen MS Rusava - pan JUDr. Vladimír
Vyhlídal. Ke značnému rozšíření přispěl i Kurz troubení pravidelně otiskovaný v časopise
Myslivost, který na pokračování vede pan JUDr. Petr Vacek. Pro pokročilejší trubače je
8
Zpravodaj obce Rusava
organizován Letní kurz trubačů v Chlumu u Třeboně. A právě tato - již vysoká - úroveň
troubení přivedla pana JUDr. Petra Vacka na myšlenku uspořádat velkolepé vystoupení
trubačů na známém a velmi věhlasném pódiu. Nastaly dva roky pilné práce, secvičování
a po loňských Vánocích se zrodila již opravdová představa programu České myslivecké
Vánoce v pražském Rudolfínu. Tento Dům umělců je sídlem Pražské filharmonie, koná
se zde Pražské jaro a vystupují zde ti nejlepší světoví umělci. Hlediště pojme asi 1 200
posluchačů a vystoupení muselo mít řádnou úroveň. Úkol nadmíru obrovský.
Hlavním tvůrcem programu byl JUDr. Petr Vacek, který také skladby Dykova Desatera
upravil pro velký orchestr trubačů a vše řádně secvičil. A tak, když došlo k vystoupení
na varhanní empoře v Klementinu dne 5. prosince 2010, osmdesátičlenný soubor trubačů
z celé republiky předvedl fantastický výkon, jímž doslova ohromil všech 1200 posluchačů
v obrovském sále, a vystoupení nazvané Na společném lovu bylo jedním z pilířů celého
programu. Diváky zvedlo ze sedadel precizní vystoupení Loveckého tria doplňované
pěveckým ženským sborem Canzonetta z Domažlic a rozmarným dětským souborem
Notičky. Celý program byl svěřen režii vynikající umělkyni Pavlíně Filipovské, která svým
osobním šarmem a celým svým srdcem dala programu duši.
Podařila se skvělá věc. Česká lovecká hudba slavila svůj triumf, a kdyby naši čeští
skladatelé lovecké hudby – Václav Svída, Petr Rohlík, Ondřej Anton, Antonín Dyk, Josef
Selement – žili, jistě by měli slzy v očích stejně jako všech 1 200 posluchačů tohoto koncertu.
Pro vás, čtenáře Rusavského zpravodaje, jsem vybral z časopisu Myslivost to podstatné z oslavných článků šéfredaktora časopisu i pana Petra Dudy, abych se o radost
z tohoto koncertu podělil i s vámi.
Milan Charvát
hlášení desátnictva
rusavských portášů
Dění v obci ...
Po skončení léta dvoutisícího desátého kaprál Jura Uruba podával hlášení o činnosti
desátnictva rusavských portášů felbábovi (česky šikovateli) za uplynulý rok ve Valašské
Bystřici, kde je sídlo velení Valašského sboru portášského:
„Za loňský rok se stav rusavského desátnictva rozšířil o dva řádné členy sboru a jednoho čekatele. Početně je desátnictvo v plném stavu a akceschopné, což dokázalo na třiceti akcích, kterých se zúčastnilo. Před nekalými živly a na pomoc pocestným se celkem
sedmkrát vydali do hostýnských kopců a informace o Rusavě, sboru i přírodě ochotně
sdělovali. Pro ty, kdo si nejsou jistí na lesních cestách, postavili na Tesáku informační tabuli
i s mapou portáši hlídané cesty vedoucí z Rusavy přes Tesák do Podhradní Lhoty. Čestnou
stráž při svěcení kaple v Hradčanech před biskupem drželi a konali dohled nad bezpečím
výpravy z německé země, která na vrchnostenský zámek do Bystřice pod Hostýnem
smlouvy přátelské podepsat přijela. Své dovednosti na střelnici cvičili a znalosti poctivě
doplňovali. Pak už jako plnohodnotní členové sboru vystoupili při velké rekonstrukci kruté
bitvy s uherskými kuruci a s ostatními se veselili po vítězství při portášských slavnostech
ve Valašské Bystřici, stejně jako s rusavskými na Klapinově při pálení svatojánského ohně.
Zpravodaj obce Rusava
9
S přáteli ze slovenské země dobré vztahy se snaží udržovat, a tak se neostýchali ve velkém
počtu vartovat při otevření společného informačního centra na Kohútce. Na svatého
štěpána uposlechli příkazu vrchnosti v Bystřici a na pochůzku Hostýnskými vrchy se vydali,
kde zjistili, že bezpečno tam je, a tak poslední den v roce s sebou velkou skupinu příznivců
na procházku kolem Rusavy vzali. Bude-li vůle, tak i v tom roce jedenáctém v druhém
tisíciletí se budou na chodníky do hor vydávat, sbor čestně prezentovat a na Rusavu se
rádi vracet. Hlášení podával Jura Uruba, kaprál z Rusavy.“
Tak jsem slyšel a zapsal při slavném sezení sboru ve Valašské Bystřici 29. ledna 2011.
Portáš Martin Ryšica
Štěpánská vycházka s portáši
Beseda o rally
Přátelé, kamarádi,
letos je tomu již 20 let, co se já s Pavlem „Baťou“ pohybujeme aktivně kolem rally sportu,
a 15 let, co tyto závody společně s kamarády pořádáme. A proto jsme ve středu 26. ledna 2011
v obecním domě připravili posezení se závodníky, spolujezdci a organizátory rally soutěží.
Tímto jsme vám všem, kteří jste s námi „bojovali“ kolem tratí rychlostních zkoušek,
chtěli poděkovat za perfektně odvedenou práci při přípravě a pořádání těchto závodů.
Vím, že to nebyla procházka růžovým sadem a kolikrát se nasazovalo i vlastní zdraví.
Zasvěcení zavzpomínali, na nepříjemné už dávno zapomněli a příjemné si připomněli.
Vždyť to všechno bylo ku prospěchu dobré věci. Pokud mě paměť neplete, tak jsme
za celou tu dobu zrušili rychlostní zkoušku jen dvakrát. Ne vždy se nám všechno podařilo
10
Zpravodaj obce Rusava
udělat na jedničku, ale mnohokrát jsme byli pochváleni za perfektní práci, a čtyřikrát
jsme dokonce dostali ocenění za nejlepší zabezpečenou rychlostku jak od „barumáků“,
tak „kopňáků“. Nejvíce však potěšilo poděkování od samotných závodníků.
Besedovat přijeli:
Josef a Radek Minaříkovi – hlavní organizátoři Rallysprint Kopná
Honza Regner
– tajemník Barum Rally Zlín
Antonín Tlusťák
– vicemistr Evropy v Rally 2010
Roman Kresta
– mistr ČR v Rallysprintu 2010, tovární jezdec škoda a Ford
Jarda Jugas
– dlouholetý spolujezdec rally, účastník Rally Monte Carlo
Děkuji za to, že si ve svém nabitém programu udělali čas a pobesedovali s námi o rally závodech. O tom, jak se vůbec organizují
a hlavně jezdí, a trošku pokecali o našich společných začátcích, o současnosti a budoucnosti tohoto sportu.
Celá naše beseda se nesla v duchu přátelském, až bych řekl, rodinném, neboť ti, kteří
načichli benzinem, ač jsou na trati nesmiřitelnými soupeři, v soukromí zůstávají kamarády,
které spojuje láska k tomuto nádhernému
adrenalinovému sportu.
Udělal jsem si trošku statistiky z archivu svých záznamů ze závodů a dopočítal jsem se
zajímavých čísel: - společně jsme pořádali v naší režii 46 závodů, 98 rychlostních zkoušek
(a to Rally Sprint Kopná 15x, Barum Rally Zlín 13x, Valašská Rally 3x, Rally šternberk 3x,
Rally Fulnek 1x, Mikona Rally Bratislava 4x, Rally Vyškov 1x, Ve stopě Valašské zimy 4x,
Mikulášská rally show 2x). Mnohokrát jsme pomáhali klukům z Bystřice a z Kašavy při
„Barumce“ a na Vsetíně.
Na všech závodech, které jsme pomáhali organizovat, se zúčastnilo 148 pořadatelů z Rusavy a okolí (z Bystřice, Holešova, Slušovic, Chrastěšova, Bruntálu, Vrbna pod
Pradědem, Miroslavi, Brna, Vyškova, Velvar, Kroměříže atd.) Celkem jsme obsadili 2 274
postů traťových komisařů.
Vzpomněli jsme i na pět kamarádů, kteří
nás již navždy opustili.
Děkuji vám všem, kteří jste s námi válčili
na rychlostních zkouškách, za skvělou práci.
Vzhledem k oboustranné spokojenosti
a zájmu nezbývá než slíbit, že si podobnou
akci zopakujeme po letošní sezoně.
A jak praví klasik – Nikdy neříkej nikdy –. Proto se sejdeme už 14. května
na „Kopné“!!!
Zbyněk „Drobek“ 
Zpravodaj obce Rusava
11
XXXIV. valašský bál
Rok se s rokem sešel a my jsme už zase zdobili a připravovali sál obecního domu. Jen
tak? To ne! To aby naši milí hosté a všichni, kteří se s námi chystali strávit příjemný večer,
měli hezké prostředí. Rusavjané totiž připravovali opět Valašský bál.
„Ještě počkejme na poslední příchozí krojované (vždyť z Vizovic nebo Hovězí je to
kus cesty) a muziko, už nám můžeš zahrát polonézu!“
A že to byla podívaná! Kdože se pak v plné parádě na parketu předvedl? Letos to
bylo skutečně pestré. (Mimochodem tolik krojovaných z různých regionů ani nepamatuji.) Přijeli k nám přátelé z VSPT Bača z Valašského Meziříčí, VSPT Rusava z Bystřice
pod Hostýnem, VS Kašava ze Zlína, VSPT Ovčák z Hovězí, VS Portáš z Jasenné, zástupci
Slováckého krúžku v Praze, VS Vranečka z Nového Hrozenkova a zástupci Valašského
sboru portášského z Rusavy a Valašské Bystřice.
Naši hosté z VSPT Bača se postarali o předtančení. Myslím, že všichni byli nadšeni,
když viděli velice svižné schnellpolky a tanec Pytlovaný. Rusavjané se pak předvedli
s pásmem Valaská z Rusavy. Všichni Valaši podali skvělý výkon.
Přiznám se, že letošní bál měl opět rychlý spád. Jedna taneční série za druhou, dvě
střídající se cimbálové muziky, v pauzách občerstvení v podobě frgálů nebo guláše, (určitě i něčeho ostřejšího na zahřátí) a pak zase do tance. Tu jsme se pobavili zpěvem, tu
tanečními hrami, a nebo jsme si jen tak popovídali s přáteli. A než jsme se nadáli, losovala
se tombola. Každý si mohl odnést něco, co mu bude vzpomínkou na letošní bál.
Je faktem, že by celý bál neměl tak zdárný průběh, kdyby nebylo těch, kteří jej
pomohli zorganizovat. Tímto bych rád poděkoval všem, kdo pomohli připravit sál, ujali
se obsluhy jídla i pití (zde se přiznám, že letošní krojovaná obsluha dodala bálu větší
autenticitu), dále těm, kdo moderovali taneční hry a losování tomboly, a v neposlední
řadě všem sponzorům, kteří přispěli do tomboly.
Vysoká návštěvnost (hrubým odhadem cca 150 – 160 lidí) dokládá, že Valašský bál
na Rusavě má své místo mezi kvalitními kulturními akcemi v regionu. Jen mě mrzí, že
mezi hosty bylo tak málo občanů Rusavy. Valašský bál není jen pro krojované. Zábavu zde
najde opravdu každý. A milá atmosféra, která zde panuje, snad osloví všechny. Věřím, že
příští rok si už nikdo nenechá ujít kouzlo této tradiční akce a že se společně setkáme.
Jaroslav Pavelka, ogar z Rusavjanu
hurá na karneval!
Začátek nového roku je neodmyslitelně spjat s akcí, která má na Rusavě dlouholetou
tradici. Nejedná se o nic jiného než o tradiční karneval pro děti, který se každoročně těší
velké oblibě malých i velkých návštěvníků. Nejinak tomu bylo i letos.
V neděli 30. ledna se nejprve paní učitelky ze základní a mateřské školy postaraly o vyzdobení sálu, skupina Čerchmanti z Hulína o přípravu hudební aparatury a již krátce před
14. hodinou se do sálu obecního domu začaly hrnout první masky. Zanedlouho už se sál
hemžil opraváři, kovboji, princeznami, vílami, piráty a dalšími rozmanitými maskami.
12
Zpravodaj obce Rusava
Taneční rej masek na parketu, do něhož se zapojili i mnozí rodiče, střídaly nejrůznější
soutěže. Každou chvíli se také na hlavy tanečníků snesl sladký déšť, který se těšil u dětí
velké popularitě. Ti, kteří měli šťastnou ruku při výběru losů, si domů odnášeli hodnotné
dary z tomboly, která byla letos opět velmi bohatá.
Snad nejtěžším úkolem členů skupiny Čerchmanti bylo vyhodnotit soutěž o nejlepšího tanečníka. Všechny masky se předváděly, seč jim síly stačily. Odměněni nakonec
byli především ti nejmenší, jichž letos na karneval přišlo nebývale mnoho. A doufáme,
že tomu tak bude i příští rok.
Karneval se letos, stejně jako všechny předcházející ročníky, vydařil. Dokladem toho
byly rozjařené děti, které ani při uklízení sálu nehodlaly opustit parket. Již nyní se těšíme
na další rok, až si zase společně „zařádíme“!
Mgr. Lenka Matelová, učitelka MŠ
Masopustní veselí
Rok uplynul a opět se ozvalo bouchání do bubnu, hlas křídlovky a veselý vřískot maškar.
Popeleční středa letos připadla na 9. března, proto jsme si museli počkat na tuto slavnostní chvíli až do 5. března.
Někdo tento prastarý lidový zvyk označuje za svátek obžerství. Napadá vás po dlouhé
zimě lepší zábava než dobré jídlo? Plné břicho určitě zlepší náladu.
Maškary absolvovaly v čele s medvědem, který měl novou masku, nesmírně náročnou
cestu celou vesnicí. To aby všem připomněly, že se blíží jaro a až do Velikonoc nastává konec
radovánek. A kolik že jich bylo? Podívejte se sami. V letošním roce jich bylo opravdu hodně.
V odpoledních hodinách si masky pochutnaly na výborném guláši, který pro ně
uvařily kuchařky naší školy. Večer roztancovaly s muzikou vedenou panem Vladimírem
Češkem celou hospůdku U Hradilů.
Velké poděkování patří paní Daně Gajdošové, která vyrobila novou masku (hlavu)
medvěda, paní Janě Mackové, která dodala bezplatně materiál na výrobu této masky,
a panu Antonínu Mikšánkovi (staršímu), který zhotovil konstrukci z drátu. Novou masku
medvěda obdržela škola jako dar. Ještě jednou všem děkuji.
Zpravodaj obce Rusava
13
Závěrem chci poděkovat všem muzikantům, maškarám, ale také všem přispívajícím,
kteří se zasloužili o nemalý finanční obnos na vybavení mateřské i základní školy.
Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy
Maškarní bál
19. březen, den, kdy slaví svátek všichni Josefci, ale taky den, kdy se konal další Maškarní
bál. Účast byla opět uspokojující a masky byly velmi pěkné, různorodé a originální. Stále
nás překvapuje, jak mnozí tuto akci berou zodpovědně a masky si zhotovují sami doma.
14
Zpravodaj obce Rusava
A že letos bylo opět na co koukat! Porota měla nelehkou práci vybrat ty nejhezčí.
Nakonec vyhrály postavy z pohádky Princ a Večernice, tedy král, Měsíčník, Slunečník,
Větrník, princezny Elenka, Lenka a Helenka, Mrakomor a samozřejmě princ a Večernice.
Musím říct, že mě (a nejen mě) jejich kostýmy natolik uchvátily, že se mnohým nechtělo
věřit, že si masky ušili sami. Na 2. místě se umístila skupinka lidiček, kteří tvořili rodinu
Addamsovu, 3. místo patřilo šmoulům (a že se jich tam letos sešlo :-) ). Letos jsme udělili
i 4. místo , které vyhrál velmi originální černoch.
Celou akci jsme obohatili o dnes už všem známou soutěž, a to hodem na kroužky.
Po celou dobu nám hrála skupina Prinz a na chvilku je vystřídala kapela Second Hand
- Kabát revival. O naše hrdla a bříška se staralo duo v podání sličné cikánky a úžasného
servíra (jak jsem sama tuto osůbku nazvala). Kolem půlnoci jsme vylosovali tombolu.
Z první ceny – televizoru – se nakonec těšila Martinka Sedláková.
Připomínám, že veškerý výtěžek z bálu putuje na další akce, které pořádáme pro
děti. A samozřejmě děkujeme všem našim sponzorům.
Takže – příští rok se opět na vás všechny budeme těšit!
Za AK Rusava Hanka Zbranková
Mlýny a valchy na toku Rusavy
Mlýn v Chomýži – Dolní
Historie ...
Náhon pokračoval z Horního mlýna na Dolní. Podtékal cestu, která vedla do Hlinska.
Náhon byl dlouhý 150 metrů. Dolní mlýn se datuje také od roku 1493. Cena usedlosti
Dolního mlýna byla v roce 1797 odhadnuta na 6000 zlatých.
Mlynáři na Dolním mlýnu:
1657 – Jakub Mlynář
1675 – Adam šatan
1749 – František šatan
1789 – Jiří šatan
1797 – Jiří šatan – Jiří Zachara
1800 – Jiří Zachara
1820 – Jiří Zachara
1820 – Jiří Zachara
1830 – Jiří Zachara
1850 – Jiří Zachara
Zdráhalův mlýn v Chromýži, čp. 41 r. 2002
Posledním majitelem byl mlynář Zdráhal. Mlýn mlel do roku 1952 na čtyřech párech
válců. Náhon pak pokračoval přes zahradu do řeky Rusavy. Náhon, který dával vodu pro
oba mlýny, byl dlouhý 1 200metrů.
Josef Hudec Včelínský
Zpravodaj obce Rusava
15
Vědecká činnost Daniela slobody
2. díl: sloboda matematik a meteorolog
Matematika
Díky tomu, že svou botanickou práci Sloboda publikoval, jsme se o jeho činnosti dověděli poměrně mnoho. Není tomu tak však v případě jeho další velké záliby, jíž byla
matematika. Jeho práce se víceméně nedochovaly, a lze tedy jen povrchně dedukovat
z dopisů, jež si o této problematice vyměňoval s přáteli. Dozvídáme se, že sepsal učebnici algebry a snad i aritmetiky a že se hlouběji zaobíral logaritmy. Problém však tkvěl
v tom, že jeho učebnici neměl kdo vydat. Nenašel se totiž mecenáš, a tak, stejně jako
nemalá část jeho písemností, byla po jeho smrti zničena. Z toho mála, co se zachovalo, je
zajímavý článek otištěný 14. 9. 1848 v Ohéralově Týdeníku a nazvaný Cesta k bohatství,
kde autor za pomoci kombinatoriky vysvětluje, jak snadno lze dospět k bohatství. Avšak
po přečtení tohoto článku se domnívám, že pro obyčejné lidi (článek byl totiž určen
pro široké plénum) se jednalo o tak složitou cestu, že raději k penězům přicházeli buď
prací či karetními hrami, nebo loupežemi, tedy způsoby, které Sloboda nazval buď příliš
pracnými, anebo nemravnými.
Meteorologie
Této disciplíně se Sloboda začal věnovat až koncem 50. let 19. století. Spíše se však jednalo o důsledek styků s kroměřížskými gymnaziálními profesory poté, co byl obdarován
„thermometrem“. O získaných měřicích přístrojích si poznačil několik zápisů ve svých
denících:
„...Prinesl sem si od Dr. Kr[emzira] thermometr a instrukci phaenologickú. Thermom[etr]
do okna ……1,60 [zl], Thermom[etr] kapesní …… 1[zl], Thermom[etr] do vody …… 0,80
[zl]. Téhož obdrž[el] Celsiův teploměr a dešťoměr z Vídně ...“
Záhy zahájil pravidelná měření teplot a setrval u toho až do konce svého života.
Svědčí o tom sešity meteorologických pozorování, v nichž poznamenával zjištěnou
teplotu, kterou měřil třikrát denně: v 6 hodin ráno, ve 14 hodin odpoledne a ve 22 hodin
večer, a doplňoval ji o konkrétní průběh počasí daného dne. Na konci každého měsíce
pak prováděl souhrnnou sumarizaci s uvedením nejvyšší, nejnižší a střední teploty,
nejteplejších a nejstudenějších dnů, jasných a mračných dnů, větru, sněhu, deště, mlhy,
bezvětří, červánků a fází měsíce.
Daniel Sloboda se již na přelomu let 1850/1851 stal členem Rakouské meteorologické
společnosti a Geologického ústavu ve Vídni. Dále spolupracoval s vídeňským meteorologickým ústavem (Centralanstalt für Meteorologie und Erdmagnetismus), kterému
od roku 1858 posílal měsíční záznamy svého meteorologického pozorování na Rusavě
a v okolí. Kromě toho jim na konci roku posílal fenologická zjištění o rostlinách v oblasti
Hostýnských vrchů a okolních hor a také zprávy o místním hmyzu. Roku 1865 se stal
čestným členem spolku Österreichische Gesellschaft für Meteorologie a v souvislosti
s tím mu byly poslány pro jeho meteorologickou stanici, kterou na Rusavě zřídil, potřebné
přístroje. Píše o tom svému švagrovi J. M. Hurbanovi:
16
Zpravodaj obce Rusava
Dětský karneval – spousta krásných masek
Vodění medvěda
Zpravodaj obce Rusava
Vodění medvěda
Tradiční Maškarní bál
Zpravodaj obce Rusava
Dinopark v první třídě
Plyšácká ZOO v páté třídě
V letošním školním roce se žáci ZŠ zúčastnili deseti lekcí plavání v bazénu v Holešově
Zpravodaj obce Rusava
„Už ať přijde Ježíšek“ – práce maminky a třeťáka Jirky Zapletala
Dívka ZŠ Rusava
Fanoušci
Soutěžící Lucie Křížková
Zpravodaj obce Rusava
„...Zamotal sem sa do těch přírodních a meteorologických věcí. Österreichische
Gesellschaft für Meteorologie mne vyvolila za čestného úda a poslala mi meteorologické
přístroje...“ Meteorologické záznamy zasílal také i do Londýna.
„...Do Londýna poslána temper[atura] z měsíce prosince...“
Karel Slavoj Amerling (český lékař, přírodovědec a pedagog) žádal Slobodu, aby
vytvořil návod k meteorologickým pozorováním. Nicméně si Sloboda uvědomoval, že
je v tomto oboru pouhým laikem, než aby byl schopen k tak závažnému tématu vytvořit
odbornou publikaci. K této záležitosti a dalším náležitostem, spojeným s meteorologickými pozorováními, ale i k určitým strastem, se vyjadřuje Sloboda Amerlingovi v dopise
z 9. 2. 1861:
„...Žádáte, abych sepsal stručný návod k takovýmto pozorováním, s popisem instrumentů,
udání cest a cen atd., a bohužel v tomto nemohu Vám poslúžiti. Moje štáce jest víceméně jen
phänologická, v kterémžto ohledu jen jedenkráte, při konci totiž roku, zasílám zprávu do Vídně.
Z meteorol[ogických] instrumentů mám jedině dobrý thermometer Reaum[urův], darovaný
mi od prof. p. Rettiga z Kroměříže, čímž se možným stalo, že mohu měsíční pozorování zasílati.
Ostatní instrumenty, kupř. drahý tlakoměr Kapellerův, ombrometr, psychrometr aj. nelze mi,
maje toliko 63 zl. rak[ouských] a něco naturáliích ročního platu, sobě opatřiti. Ceny jejich
neznám. Z přiložené tabule račte vidět, jakových strojů k meteorol[ogickým] pozorováním
zapotřebí jest; spolu taky vidíte formuláry měsíčních zásilek. Můj teploměr (od Kapellera) má
stupně na decimálky podělené a jest od Centrálního ústavu zkušený. Přikládám zde vzorky
na měsíc leden, jakové do Vídně zasílám, ač onoho s křivými čárami méně jest zapotřebí.
Direktor Centr[álního] ústavu p. Kreil vydal tuším roku 1856 třetí vydání svého spisu „Anleitung
zu den meteorologischen Beobachtungen“ s opisem instrumentů a potřebnými tabulemi
redukčními a korekčními pro tlakoměr. Pán adjunkt Fritsch Vám zajisté v této věci s ochotností
potřebný vývod dá. Bude jistě i v Praze meteorologická štace pro centr[ální] ústav vídeňský.
V seznamu stanovisek nalézám i Prahu, jméno p. Hugo Wagner, žák reálky (r.1859), leč nevím,
v kterém oboru pozorování, možno že v phaenologii...“
Jaroslav Pavelka, člen valašského krúžku Rusavjan
Zatmění Slunce v úterý
4. 1. 2011 (8.05 hod. 10.53 hod.). Z důvodů
povětrnostních i technických byla fotografie,
jenom pro připomínku
mimořádného úkazu,
pořízena až v 10.08 hod.
kdy zatmění končilo.
lm
Zpravodaj obce Rusava
17
Zimní čas, čas vzpomínání
Je zimní čas, čas odpočinku, vyhrazený třeba k přemýšlení a vzpomínání. Při brouzdání
svým malým archivem narážím na fotografii z doby ne příliš vzdálené, ale přesto vedoucí
k zamyšlení nad převratnými změnami rusavské zástavby 20. století. Je neuvěřitelné, jak
několik málo desítek let změnilo centrum Rusavy. Shodou okolností jde o stejné foto,
které bylo předloženo p. Josefem Hudcem Včelínským na výstavě Rusava ve fotografii
v minulém roce. Letmý pohled na tento obrázek však málo napoví, o jak převratné události jde. Proto si dovoluji udělat malou procházku po této fotce. Pojďte prosím se mnou
a projděme se krok za krokem po této malé části obce.
Nejdřív krajina. Z fotografie zjišťujeme nepatrné zalesnění severní části krytu obce,
Grapy jedna, dvě a tři. V dnešní době k nepoznání ku prospěchu ovzduší obce.
A nyní k jednotlivým stavbám. Začněme z levé strany: Hudcova stodola (Kútná),
před ní rodinný domek Vaculíků (Bučeníkú) a před ní stojící chlév (t. č. garáž) u Charuzů
č. 24 (šimkú).
Vraťme se nahoru. U druhé meze málo čitelná farská besídka, tak vzácná to stavbička
pro dennodenní vyžívání mládeže celého středu obce. Pod ní malá chaloupka Bartoškova.
Na spodním okraji již neexistující stodola Češkova (Charuzákova).
A nyní k samotné Základní škole T. G. Masaryka, skvostu to obce. V popředí 5. vyučovací třída postavená v roce1905 jako druhá jednotřídka. Sám jsem absolvoval studium
v této třídě za třídního učitele p. Sedláře. Za ní vyčnívá roh bytu školníka a hospodářské
stavení pro uskladnění otopu a různých hospodářských potřeb. Za školou spatřujeme
čelní štítovou stěnu evangelické fary a kostel evangelické církve. Ve spodní části rodinný
domek Charuzů (Konzumských) s ne příliš kvalitním oplocením zahrady.
Popojdeme-li po cestě několik kroků, jsme u rodinného domku bratrů Jana a Miloslava
Kuželů - s přízviskem u Valchaříkú (dům č. 26). K tomuto stavení patřila také stodola a chlév
(na fotografii poněkud skryto). Ze chléva pak upravena světnice, kterou obývaly další
rodiny. Mizerovi se třemi dětmi, kteří se odstěhovali do pohraničí, a rodina Dudíkova.
Konečně se dostáváme k pasekářským usedlostem Češků a Mozolů. Zleva stodola a chlév a za ní obytný dům Češků (Ohradských, protože se přistěhovali z domu
na Ohradách). Dům je významný, neboť jej obývala rusavská zpěvačka pí Terezie Češková,
jejíž vyobrazení zdobí vzácnou Táborského knihu Rusava. Ještě vzácnější byla její maminka - písničkářka, skladatelka a tanečnice - stařenka Češková, roz. Baroňová. V roce 1946
tento dům opustili a odstěhovali se do pohraničí. Druhá část stavení je usedlost Mozolů
(zakoupená od Jury Hradila, proto u Hradilů). Vpředu bílá chaloupka, jako výměnek pro
stařenku (měla trafiku). Vpravo stodola a chlévy, za nimi obytné stavení, zčásti zakryto.
Dole v pravém rohu část polní cesty vedoucí na Hořansko (v minulosti významná
pro obyvatele Hořanska), zvaná „Vrchová“. Nad uvedenými objekty vidíme dvě chalupy.
Vpředu Janečkova (Vychytilova) a nad ní stavení Doležalovo.
Kdo z občanů si pamatuje tento stav, jistě ho vzpomínka potěš a mladé generaci
jen napoví, k jak obrovským změnám zde došlo.
Váš rodák Jan Charuza
18
Zpravodaj obce Rusava
Rusava r. 1938
Rusava – dnes, tj. 2011
Zpravodaj obce Rusava
19
Obnova portášského sboru – rusavského desátnictva
Portášská stanice byla na Rusavě od roku 1717 až do roku 1770. V roku 1740 byla zrušena
a převelena do Podhradní Lhoty.
Po 268 letech se podařilo obnovit portášskou tradici na Rusavě díky pár nadšencům.
Založení Valašského sboru portášského - Rusavského desátnictva se uskutečnilo
dne 8. 3. 2008 na Rusavě – Močárech ve staré dřevěnici, kde jsme se sešli v portášském
kroji a plné zbroji.
Založení Rusavského desátnictva se
zúčastnili tito portáši:
velitelem portášů byl zvolen kaprál
Jura Uruba Potočkú z Rusavy.
Portáši bez hodnosti prostí z Rusavy
byli: Bohuš škarpich, Josef Hudec Včelínský
a Laďa Pavelec. Z Bystřice: Jura Stanovský,
Petr Stanovský a Franta Sklenář.
Portášský sbor se nám rozrostl o další
členy: Juru Habšudu z Držkové, Martina
Ryšicu, Karla Bednaříka a Radima Kacůrka
z Bystřice. Dnes má Rusavské desátnictvo
11 portášů – včetně čekatelů.
Obnovili jsme portášské chodníky: Rusava, Hostýn, Klapinov, Tesák a Podhradní Lhota.
Jsme zváni na různé akce doma i v okolí. Naše činnost je velmi bohatá a pestrá. Rusavské
desátnictvo pořádá tyto akce: Vítání jara na Pardusu, Silvestrovskou vycházku (Grapy,
Skalné, Klapinov a Rusava) a Pálení svatojánského ohňa na Klapinově (již 5. ročník).
Josef Hudec Včelínský
Dívka Zš Rusava
naše škola ...
V posledním předvánočním týdnu se na žádost
děvčat konala soutěž nazvaná Dívka Zš Rusava.
Do soutěže se přihlásilo šest dívek, ale jedna z nich, Magdaléna Krejčířová z 5.třídy, náhle
onemocněla, takže soutěžilo pět děvčat. Program byl však velmi pestrý a zajímavý.
Před vystoupením se děvčata pěkně upravila a načesala. Každá měla za úkol se představit a povědět o sobě něco zajímavého. Poté si každá ze soutěžících vybrala otázku,
na kterou měla vtipně a plynule odpovědět. Oba dva úkoly zvládla děvčata s úžasným
šarmem a úsměvem na tváři. Nakonec vystoupila s volným programem. Lucie Křížková
z 5. třídy zahrála na klavír skladbu Jízda na saních, Tereza Zmeškalová, také z 5. třídy, nám
přednesla skladbu z vystoupení mažoretek a zatančila tanec zumbu, Barbora Gajdošová
ze 4. třídy nás pobavila svými kouzelnickými triky, Sabina Kamencová ze 4. třídy hrála
na kytaru píseň Panenka a Petra Macůrková ze 4. třídy zazpívala píseň Haleluja. Děvčata
se ohromně snažila, aby zaujala nejen porotu skládající se z paní učitelek, ale i své
20
Zpravodaj obce Rusava
spolužáky. A to se jim náležitě povedlo.
Jejich snaha byla odměněna bouřlivým
potleskem a skandováním. No a výsledky
soutěže?
1. místo
2. místo
3. místo
Tereza Zmeškalová
Barbora Gajdošová
Lucie Křížková
Za krásný program a snahu obdržela
děvčata diplom a každá ozdoby do vlasů.
Mgr. Jana Vávrová
Vánoční kreslení
V naší škole jsme uspořádali výtvarnou soutěž Už ať přijde Ježíšek. Děti pojaly svoje výtvory každé po svém, a tak mohly být vidět jak kreslené obrázky, tak i výtvory domácí kuchyně.
Vrcholem byla společná práce maminky se svým třeťáčkem Jirkou Zapletalem.
Maminčina ruka byla na obrázku vidět, ale i přesto tento nádherný výtvor musíme
zveřejnit. Po zásluze dostal Jirka zvláštní ocenění zároveň s Luckou Křížkovou za perníkový
stromeček a s Terezkou Zmeškalovou za perníkovou chaloupku. Nejpěknější namalovaný
obrázek měl Dominik Víceník ze 3. třídy.
Mgr. Eva Kubišová
Projekt Rusavské safari
Během začátku měsíce února pracovala mateřská i základní škola na projektu Rusavské
safari. Děti naší školy se s radostí daly do práce a vytvořily krásné obrázky a masky zvířat,
safari, jeskyni i dinopark. Práce byla velmi zábavná a vznikla velmi pěkná dílka, kterými
se můžeme pochlubit v našich třídách i ve Zpravodaji obce.
Projekt je zaměřen na vybavení školní zahrady, která slouží mateřské škole.
Pevně věřím, že v projektu uspějeme a děti mateřské školy se budou moci radovat
z nových barevných houpaček, prolézaček, houpadel i ze skluzavky.
Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy
Nakreslit obrázky a udělat besedu o zvířatech, to byl radostný úkol pro naše školáky.
Úkol, který je navíc součástí projektu Rusavské SAFARI a snad umožní dětem z Mateřské
školy na Rusavě, aby jejich zahrada byla plná cizokrajných dřevěných zvířátek.
Prvňáčci si nemuseli v úterý po vysvědčení nosit aktovky, ale zato měli donést podle
své libosti plyšová zvířátka, encyklopedie a pohádky o zvířatech, plastová zvířata a jinak
- každého, co napadne. Tašky velikostí přesáhly objem aktovky a týdenní projekt byl
nečekaně na světě. Za den to prostě nešlo stihnout.
Zpravodaj obce Rusava
21
Prvňáčci při výrobě Rusavského safari
V českém jazyku jsme dávali jména svým oblíbeným plyšákům a zkoušeli jsme jejich
legrační přezdívky. Také jsme je zkusili svými slovy popsat. To ale nestačilo a tiskacím
písmem jsme nadepsali svůj obrázek v pracovním sešitu, a to název zvířátka i jeho
jméno ve svém pokojíčku. Prvouka už byla složitější, protože poznat všechna zvířata
bylo téměř nadlidským úkolem. Nejsložitější bylo vybírat jména dinosaurům. Ale i tak
vznikla v první třídě veliká zoologická zahrada a k ní ještě dinopark na dalších spojených lavicích. Tento úkol už přesáhl do pracovních činností a je k neuvěření, že ho děti
vyráběly téměř tři hodiny a samy. Ve výtvarné výchově jsme voskovkami namalovali svá
oblíbená zvířata ze zoo, vybarvili jsme je vodovkami a dolepili kytičkami. Určitě naše
výtvory budou na výstavce nejpěknějších prací. V matematice jsme počítali naše velké
množství stromů, zvířat, kamenů, mušlí a jezírek. Každý z prváčků se ještě snažil vymyslet
svůj slovní úkol. To také nebylo jednoduché. Ale v tělocvičně už se každý vyřádil podle
svého: vznikaly rafinované hry - Na nemocné opice, Na chobotnice, Na lišky. Každé
z dětí se snažilo a po zásluze bylo odměněno paní ředitelkou Mgr. Janou Podolovou
sladkou odměnou.
Mgr. Eva Kubišová
Kroužek anglického jazyka
Žáci naší školy se od třetí třídy povinně učí anglický jazyk. Pro menší školáčky máme
kroužek angličtiny. Letos ho navštěvuje sedm prváčků a tři druháci. Děti se učí formou
hry pojmenovat barvy, členy rodiny nebo domácí zvířátka. Také už se umíme anglicky
pozdravit a představit se kamarádovi. Zpíváme si písničky, které si zpívají malí školáčci
ve Velké Británii. Dětem se taková angličtina líbí a kroužek jim bude dobrou přípravou
na opravdové vyučování ve třetí třídě.
Alena Maťová
22
Zpravodaj obce Rusava
Kocour
Já mám doma kocoura,
občas se mi zatoulá.
Když ho hledám v pelíšku,
dělá útok na myšku.
Hodně chodí na procházky,
on má totiž všude lásky.
Vymyslel jsem mu jméno krásné,
Tygr, toť oslovení je úžasné.
Je to šelma dokonalá,
i když vcelku trochu malá.
A já ho mám tuze rád,
protože je kamarád.
Jakub Horák, 4. třída
Myšák s myškou neříkají si
pane ani dámo,
svůj svět mají maličký,
sýrový je celičký.
Krajíc chleba nebo sýra,
vede k němu malá díra.
A když díra nevede,
tak se myšák zachvěje.
Barbora Gajdošová, 4. třída
Zápis žáků do 1. třídy
Měsíc leden je na naší škole tradičně spojován nejen s Dětským karnevalem, ale i se zápisem dětí do 1. třídy. Ten letošní proběhl ve středu 26. ledna. Dostavilo se devět dětí.
Už dopředu jsme se na nastávající prvňáčky těšili. Nejen učitelé, ale i žáci. Děti navštěvující školní družinu vyrobily drobné dárečky jako odměnu za snahu a vynaložené
úsilí. Však také bylo za co odměňovat. Noví „prváčci“ to neměli úplně snadné. Malovali
Eskymáky, poznávali barvy, určovali geometrické tvary, počítali korálky. Rozlišovali
ovoce, zeleninu, poznávali domácí i cizokrajná zvířata, z číslic zapojovali vláček. Kdo se
nebál, povídal o svých domácích mazlíčcích a ti nejodvážnější přednesli básničku nebo
zazpívali krátkou písničku.
Na některých dětech, ale i rodičích byla znát velká nejistota - jaké to asi bude? Co
po nás budou chtít? Zvládneme to? Když ale počáteční obavy vymizely a dětské jazýčky
se „rozvázaly“, zvládli to všichni noví školáčci „ na jedničku“. Tu si potom odnesli za odměnu
domů a k tomu ještě veselou opičku nebo žabičku jako památku na svůj významný den.
Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy
sK RUsAVA-fotbal
sport
Na„štěpána“se konal v bystřické tělocvičně
na Sušile halový turnaj, kterého se zúčastnilo dvanáct týmů. My jsme bohužel jako
obvykle nastoupili s dost úzkým kádrem
(Bílek, Zelený, Mir.Vaculík, M. Románek, J. Románek, L. Vaculík, D. Krajcar). Také přípravu
na turnaj jsme docela zanedbali. Tentokrát se to netýkalo problémů se životosprávou,
do nesnází nás na místě přivedlo zjištění, že hned tři hráči našeho manšaftu nemají
Zpravodaj obce Rusava
23
odpovídající obuv (jako by si myslivec zapomněl vzít na hon flintu nebo poslanec
do parlamentu noviny). Ještě, že nám pomohli kamarádi z„Litrpůlu“ Marcel Palát s Mirou
Třasoněm. V prvním zápase proti Turovicím nám trvalo vstřebání vánočního cukroví
a řízků déle než soupeři, z čehož pramenila prohra 0 : 1. Ve druhém utkání proti slabému
Rychlovu nám stačila k postupu remíza, i přes neproměněný pokutový kop Zeleného
jsme zvítězili hladce 3 : 1. Jenže ve čtvrtfinále měl Slavkov mnohem početnější lavičku,
také se mnohem víc vyhecovali, po porážce 0 : 2 pro nás turnaj skončil. Vyřazení nás až
tak moc nebolelo, chtěli jsme se fotbalem hlavně bavit, víc nás mrzelo, že jsme se nechali
od „Slavkovjáků“ tak pokopat.
29. prosince jsme na rusavské umělé trávě pořádali jako každoročně Vánoční turnaj.
Týden před tímto termínem byla hrací plocha v naprosto perfektním stavu, bohužel sníh
a mráz nám akci opět ztížily (přesto dělat Vánoční turnaj v srpnu by byla asi blbost). I přes
kluzkou hrací plochu se turnaj na rozdíl od některých posledních ročníků odehrál ve férovém duchu bez hádek a konfliktů. Bohužel k jednomu vážnému zranění došlo. Kapitán
„céčka“ Mirek ševčák doplatil na tvrdý zákrok „Ciry“ Kužela ze Slavkova zlomenými žebry.
štěstí v neštěstí, že alespoň při ošetření narazil na nestávkujícího lékaře. Osm týmů bylo
rozděleno do dvou skupin. Přizvali jsme hosty ze Slavkova a Loukova, tradiční účastníky
- týmy našich bývalých hráčů R. Poly a D. Novotníčka - plus tři naše týmy. Poslední sice
skončilo opět céčko, ale tentokrát rozhodně nehrálo roli „ořezávátek“. Tři ze čtyř utkání
odehráli vyrovnaně, navíc díky krásnému dloubáku Honzy Vávry vstřelili nejkrásnější
gól turnaje. K naší radosti bylo finále ryze rusavské. Tým veteránů, který táhli především
Marián Románek se Zeleným, nechytil začátek. I přes výborný výkon „mladého veterána“
Toma Bednáře v brance podlehli mladíkům z A-týmu 1 : 6. Vítězové: M. Bílek, R. Bílek,
J. Pavelka, V. Pavelka, J. Pavelka, Mir. Vaculík, R. Sumec.
8. ledna 2011 jsme začali zimní přípravu na další sezonu.V lednu nás čekají dlouhé
výběhy, švihadlo a fotbálek na umělé trávě. Účast se pohybuje v průměru okolo deseti
hráčů. Ani jednou zatím nechyběli P. Pavelka, Bednář a Krajcar, jednu absenci mají
J. Pavelka a V. Pavelka, dvakrát chyběli Mir. Vaculík, Mich. Vaculík a Liška. Kromě těchto osmi
hráčů ale nikdo z ostatních nemá padesátiprocentní účast. Sílu v rukou zajistí odklízení
sněhové nadílky z hrací plochy, tedy dostat formu i do našich „kopýtek“.
Daniel Krajcar
V pátek 18. února proběhl ve večerních
hodinách v sále Obecního domu na Rusavě
velmi zajímavý „orientální cestovatelský
večer“ provázený sl. Bárou Reinerovou a p. Zdeňkem Stachoněm ml. - Dlouhé nosy v jihozápadní Číně. Jejich poutavé vyprávění a krásné fotografie zaujaly všechny přítomné.
Proto jsem cestovatele požádala, aby své zážitky přiblížili i vám, čtenářům. Budete tak mít
možnost celý letošní ročník Zpravodaje (tj. 4 čísla) nahlédnout do vzdálené Číny a poznat
i místa turisty málo navštěvovaná.
zajímavosti
lm
24
Zpravodaj obce Rusava
Čína – země plná paradoxů
hengduan Mountains – soutěska tygřího skoku
Pojem Čína je většinou spojován s komunismem, přelidněním, smogem, nejrychleji
se rozvíjející ekonomikou světa a bijícím se perfekcionalismem proti chudobě a bídě.
Jistě, jsou to nepřehlédnutelná fakta, která mnohé z nás nenechávají v klidu. Pojďme se
ale podívat, co ještě jiného nám může Čína nabídnout. Stejně nepřehlédnutelné jsou
i přírodní krásy, na které se zaměříme v tomto příspěvku, a vězte, že ani ty vás rozhodně
nenechají v klidu.
Čína je země tak obrovská (celková plocha – 9,5 mil. km2, 4. největší země světa), že se
v ní nachází téměř všechna klimatická pásma. Má moře, hluboké vnitrozemí, hory, lesy
i pouště. Subtropické oblasti s monzuny na jihu přechází přes mírné pásmo, podobné
tomu našemu, až po chladné boreální oblasti na severu. Velikost země, rozmanité klimatické podmínky a různorodá geologická stavba spolu s přírodními silami vytvořily
přírodní oblasti tolik podobné těm u nás i ve světě, a přece tolik rozdílné. A protože
Čína je obrovská země, i všechno v ní je obrovské. Pojďme se podívat na soutěsku konkurující Grand Canyonu, Soutěsku tygřího skoku, atraktivní část velkého horského celku
Hengduan Mountains.
Nacházíme se v jihozápadní čínské provincii Yunnan, která je z přírodního hlediska
mimo jiné zajímavá tím, že v ní jsou oblasti s nadmořskou výškou okolo 70-ti metrů, ale
její nejvyšší partie se pohybují výše než 6 000 metrů nad mořem. Dále se přesuneme
Zpravodaj obce Rusava
25
do severozápadního výběžku této provincie, kde se rozkládá horský celek Hengduan
Mountains s nejvyšším vrcholem Meili Xue Shan (6 740 m n. m.). Tyto hory mají rozlohu
srovnatelnou např. se státem Texas, USA, což je asi 500 tis. km2. Základní charakter tomuto
horskému celku dávají tři řeky, jež si tímto masivem prořezaly cestu od severu k jihu. Jsou
to řeky Salween, Mekong a Jinsha river, která tvoří horní tok řeky Jiang che tiang.
Tyto řeky vyhloubily v Hengduan Mountains tři soutěsky, které přispěly k druhové rozmanitosti horského celku. V Hengduan Mounatins se celkově nachází 10 000 až 11 000 druhů
žláznatých rostlin a až 1/3 druhů žláznatých rostlin vyskytujících se v Číně. Z uváděného
počtu druhů je jich 29 % endemických. Ani
fauna ve své rozmanitosti zde nepokulhává
za flórou. Prolínají se zde exotické druhy
s druhy nám běžnými. Hengduan Mountains
je domovem pandy velké, z běžně se zde
vyskytujících zvířat můžeme jmenovat
prase divoké, medvěda černého, ale i opici tibetskou, makaka rhesus a sněžného
leoparda. Ne nadarmo byl tento celek zařazen mezi celosvětové genové základny,
jichž je na Zemi pouze 34, v severním mírném klimatickém pásmu dokonce pouze 4.
26
Zpravodaj obce Rusava
Přesuňme se do východní části tohoto horského celku až k řece Jinsha river. Jak bylo
již výše řečeno, je to jedna ze tří řek udávajících charakter Hengduan Mountains. V místě,
kde se nyní nacházíme, vyhloubila řeka svým prouděním ohromnou soutěsku nesoucí
název Soutěska tygřího skoku. Legenda praví, že svůj název dostala po tygrovi, jenž si
skokem přes soutěsku zachránil život před lovcem, který jej pronásledoval. A v čem vězí
unikátnost soutěsky? Udává se, že je nejhlubší soutěskou na světě. V šířce ani délce se soutěska nemůže Grand Canyonu vyrovnat (měří pouze 27 km), ale v hloubce ho překonává
více jak dvojnásobně! Největší rozdíl mezi hladinou řeky a okolními vrcholy v soutěsce
činí téměř 3 800 m, kdežto v Grand Canyonu „pouhých“ 1 600 m. Kóta hladiny Jinsha river
se pohybuje kolem 1 800 m n. m. a vrcholy hor se tyčí do výšky přes 5 500 m n. m.!
Tato hluboká propast odděluje dvě
pohoří. Na západ od řeky je to pohoří Haba
Snow Mountain s nejvyšším vrcholem Haba
Xieshan – 5396 m n. m., na východ je to
pohoří Yulong Snow Mountain s nejvyšším
vrcholem Yulong Xieshan – 5 596 m n. m.
Tyto i sousední vrcholy jsou v nejvyšších
partiích trvale pokryty ledovcem, v úpatí
však panuje klima subtropické. Přesto, že se
jedná o místo prostorově stísněné a s prudkými svahy, je od pradávna obydleno, ba
dokonce i zemědělsky využíváno. Západní
svahy, které nejspíš přirozeně byly o něco
mírnější (soutěska je zde otevřenější), jsou
pokryty pro Čínu typickými terasovými
políčky a usedlostmi lidu etnické menšiny
Naxi. Zdejší vlhké subtropické mikroklima
utvářené řekou a stěnami úzké, leč hluboké
soutěsky zajišťuje dostatek vláhy a tepla.
Za vlhka a tepla dochází i k rychlému rozkladu těl odumřelých rostlin, tudíž i půda se zde obnovuje a tvoří v dostatečném tempu.
V nejnižších partiích, které jsou neustále ovlivňovány silným proudem řeky, nijak bohatou
flóru nenalezneme. Řeka zde pokračuje ve své erozivní činnosti a zarývá se hlouběji
do skal. Místy jsou k vidění odolné cypřišovité dřeviny, netvoří však břehové porosty,
nýbrž rostou ze skály, kde se zachytily. Stoupáme-li výše do srázů, narazíme na již zmíněná
zemědělská políčka, na nichž se pěstuje převážně kukuřice. Přirozený pokryv zde tvoří
vegetace typu macchie, jež sestává ze stálozelených ostnatých dřevin. V Evropě je typická
pro Středozemí. Přes ostnaté duby, rododendrony, fíkusy a opuncie stoupáme výš k bambusovým porostům. Bambusy tvoří hustou, téměř neprostupnou pralesní spleť. Zkusme
se prodrat zdí z tohoto úžasného materiálu a dostaneme se do borového lesa. Na první
pohled k nerozeznání od našich borů třeba na jižní Moravě. To už se ovšem pohybujeme
v nadmořských výškách mezi 2 500 – 3 000 m n. m. Čím výše stoupáme, začínají se do borů
Zpravodaj obce Rusava
27
vměšovat jedle a břízy. V nejvyšších partiích
nalezneme již jen jedlový porost, který si
drží stromový vzrůst do neuvěřitelné výšky
téměř 4 000 m n.m.!
Pohled na učebnicový řez klimatickými
pásmy in natura a na jednom místě je fascinující, ale ten méně adrenalinový zážitek,
který vám soutěska poskytne. Pro smysly
vyčerpávající je i pouhý pohled do hlubiny
pod vámi, kde zurčí řeka a do prostoru nad
vámi, kde se tyčí ostré vrcholy, zahalené
do ocelových těžkých mraků nebo naopak
jasně se rýsující na pozadí azurové oblohy. 3 900 m! A vy stojíte na metr široké římse někde
mezi tím vším. Voda, zeleň, sníh, to vše v jediném pohledu. To je Soutěska tygřího skoku!
V současné době je soutěska hlavním turistickým lákadlem zahraničních i čínských
turistů provincie Yunnan. Je ale poměrně mladou turistickou atrakcí. Ještě před deseti
lety byste se do této části provincie Yunnan těžko dostávali. Do roku 1998 dokonce nebyla
soutěska přístupná jinak než po horské stezce. Silnice vedoucí skrz soutěsku byla zbudována až v letech 1995 – 98. Některé usedlosti dnes fungují jako ubytovny. Turismus tedy
začíná toto místo pomalu ovládat. Naštěstí se většina turistů pohybuje pouze po zmíněné
silnici, kde krásu soutěsky neruší ani neničí. Pravděpodobně ani zvýšený pohyb turistů
po horské stezce by nijak významně neohrozil zdejší přírodu. Strmé svahy nad i pod
vámi nedovolí nikomu, aby opustil cestu
a utábořil se, kde se mu zlíbí.
Příliv turistů regulují sesuvy půdy, jež
jsou v této oblasti časté. Vysoká vlhkost
zapříčiní v měkkých horninách uvolnění
sesuvu, jenž zatarasí přístupové cesty či
strhne stezku, která se v tu chvíli stává
nepřekonatelnou. Bohužel tyto sesuvy si
občas vyžádají i lidský život.
Soutěska má pro Čínu i jiný než turistický potenciál. V řece je obrovská energie
a při přehrazení úzké, hluboké soutěsky
se snadno zadrží velké množství vody.
Spekuluje se zde o zbudování hydroelektrárny, podobně jako přehrada Tři soutěsky.
Doufejme, že se bude dále a dlouho pouze
spekulovat a soutěska zůstane se svojí unikátností taková, jaká je.
Bára Reinerová, Zdeněk Stachoň
28
Zpravodaj obce Rusava
Aromaterapie - kouzelná, provoněná cesta ke zdraví
Jarní očista těla
Už naši předkové dobře znali vonné oleje a masti, které přinášely úlevu od bolestí, příjemnou relaxaci a radost ze života… Za všechny předchůdce - už Kleopatra dobře znala
tajemství vonných esencí, které odkrývaly své neobvyklé schopnosti.
Přestože je dnešní doba přesycena nabídkami věhlasných kosmetických firem
a na trhu je k nalezení nepřeberné množství „zázračných krémů a přípravků“, čistá příroda ví své.
Ve své hluboké moudrosti přihlíží tomu bláznivému lidskému snažení, které bohužel
často vede k tomu, že nejen člověk, ale v neposledním případě i příroda sama začíná
churavět.
Lidé se stávají čím dál víc choulostiví, přecitlivělí a na každém kroku nás potkávají
alergie a různá onemocnění. Velmi často se dnes setkáváme také s tím, že klasická medicína na uzdravení člověka prostě nestačí…
My však můžeme říct své mocné „dost“ a podívat se na celý svět jinak. Máme možnost
změnit svůj přístup k vlastnímu životu a nahlédnout zdravým selským rozumem tam,
kde jsme se kdysi odklonili z toho správného směru.
Stačí se pozorně podívat do zrcadla. Bude před vámi stát nádherná lidská bytost,
která touží po tom být hýčkaná, zdravá a šťastná! A my máme možnost jí k tomu aktivně
pomáhat… a to je skvělá zpráva!
Dovolme našemu tělu volně dýchat a dejme stranou komerčně zaměřenou kosmetickou chemii. Tenzidy v běžných preparátech tělo vysušují a nezvykle brzy se objeví první
protesty pokožky, přecitlivělost kůže, ekzémy a alergie. Konzervační látky a syntetické
složky jsou tělu naprosto cizí a opět přináší zbytečné zdravotní problémy.
Naše tělo si zaslouží hýčkat od konečků prstů až po konečky vlasů!!! Dopřejme mu
tedy to nejlepší! Máme možnost vyzkoušet na vlastní kůži „zázračnou terapii“ a tělo i naše
duše se nám odmění zdravím a přirozenou krásou.
K ošetření těla můžeme vyzkoušet aromaterapeutické přípravky bez konzervačních
látek a syntetických komponentů. Vonné oleje a masti!? Na českém trhu jsou k dostání
fyziologicky jemné a šetrné přípravky kosmetiky Aromaterapie Karel Hádek, které rozhodně stojí za povšimnutí. Sprchovací, koupelové a masážní oleje obohacené o vonné
esenciální oleje, které i v domácích podmínkách dokážou divy! Esenciální oleje mají
totiž skutečně kouzelnou moc. Uzdravují přirozenou cestou naše tělo, harmonizují naši
psychiku, přináší úlevu od všedních starostí a obnovují radost ze života!
Kleopatra by mohla vyprávět!
V jarním období po dlouhé a unavené zimě nám skvěle poslouží jalovcový éterický
olej ve sprchovacím nebo koupelovém oleji. Jalovec je velký pomocník při jarním úklidu
naší lymfy, kterou napomáhá čistit a zároveň detoxikuje celé tělo. Po poradě s odborníkem lze použít také k vnitřnímu použití pro podporu ledvin, které celou očistu důkladně
podporují.
Zpravodaj obce Rusava
29
K jarnímu pročištění jater poslouží ostropestřec mariánský, na jarní procházce doplní naši potřebnou zásobu hořčin bylinky, které můžeme ochutnávat. Za všechny stojí
za zmínku „obyčejná“ pampeliška, její jarní lístečky mají blahodárnou sílu.
V nabídce pana Hádka je zajímavá směs éterických olejů pod názvem CANDIOL, která
v rámci jarní očisty pomáhá zbavit tělo plísní na povrchu (nehty, pokožka) i v trávicím
traktu (candida albicans). K tomu velkou měrou podporuje imunitní systém a tělo má
najednou větší chuť do života a raduje se z teplých jarních dní.
Jaro je plné nových a nádherných vůní! Zastavme se a vdechujme plnými doušky tu
krásu. Udělejme si čas na důležité věci a věnujme se sobě. Nasedněme na kolo a jeďme
s větrem o závod, jděme do přírody, zavřeme oči a nechme se vést… Dovolme si pro sebe
to nejlepší! Nechejme se hýčkat, hladit, masírovat a oprašovat. Zasloužíme si to.
Dovolme sami sobě, ať nám život voní…..
Silvie Králová – aromaterapeutka
Kalendář poutí na svatém hostýně v roce 2011
8. - 9. duben
PÁ-SO
Pěší pouť Svatý Kopeček – Svatý Hostýn, mše sv. SO 7.15
30. duben
SO
Osmnáctá hasičská pouť, pontifik. mše sv. 10.15
1. květen
NE
Čtvrtá pouť bohoslovců za povolání, pontifik.
mše sv. 9.00
14. květen
SO
První pouť lékařů a pracovníků ve zdravotnictví, hlavní
mše sv. 10.15
22. květen
NE
Devátá pouť včelařů, pontifik. mše sv. 10.15
29. květen
NE
Devátá pouť podnikatelů, hlavní mše sv. 10.15
4. červen
SO
šestnáctá pouť Radia Proglas, pontifik. mše sv. 11.30
11. červen
SO
Společná pouť Sdružení žáků a žákyň Dona Boska,
hlavní mše sv. 10.15
13. červen
PO
Jedenáctá pouť píšících křesťanů, hlavní mše sv. 10.15
18. červen
SO
Druhá pouť zrakově postižených, hlavní mše sv. 11.30
25. červen
SO
8.30 mše sv. v BpH, následuje Eucharistický průvod
z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn
30
Zpravodaj obce Rusava
28. červen
ÚT
Pouť kněží olomouckě arcidiecéze za vlastní posvěcení,
pontifik. mše sv. 9.00
30. červen
- 4. červenec
ČT – PO
1. červenec
PÁ
Pouť členů Apoštolátu modlitby, hlavní mše sv. 10.15
2. červenec
SO
Dětská pouť na začátku prázdnin,
hlavní mše sv. 9.00 a 10.15
9. červenec
SO
Pouť obce Slavkov pod Hostýnem, hlavní mše sv. 10.15
14. srpen
NE
Hlavní pouť, pontifik. mše sv. 10.15
15. srpen
PO
Titulární slavnost Nanebevzetí Panny Marie,
potifik. mše sv. 10.15
20. srpen
SO
Třetí pouť pedagogů, hlavní mše sv. 10.15
21. srpen
NE
Tradiční Orelská pouť, pontifik. mše sv. 10.00
27. srpen
SO
Arcidiecézní pouť rodin a dětská pouť na konci prázdnin,
mše sv. 9.00 a 10.15
3. srpen
SO
Devatenáctá muklovská pouť, pontifik. mše sv. 10.00
11. srpen
NE
Pouť členů Matice svatohostýnské, pontifik. mše sv. 9.00
16. a 17. září
PÁ a SO
27. – 28. září
ÚT-ST
„Moravská Compostela“ – pěší pouť Svatý Kopeček
– Svatý Hostýn – Velehrad
První a druhý den františkánské pouti
Svatováclavská pouť Svatý Kopeček – Svatý Hostýn
2. říjen
NE
Růžencová pouť
8. říjen
SO
První den dušičkové pouti, pontifik. mše sv. 17.00,
následuje světelný průvod na lesní hřbitůvek
9. říjen
NE
Druhý den dušičkové pouti, pontifik. mše sv. 10.15
15. říjen
SO
Třináctá svatohubertská pouť, pontifik. mše sv. 10.15
31. prosinec
SO
Sv. Silvestr, mše svaté v 7.15, 9.15, 11.00, ve 22.30
modlitba růžence, 23.00 adorace, 23.45 děkovné Te Deum
a sv. požehnání a ve 24.00 pontifik. mše sv.
Zpravodaj obce Rusava
31
[Obsah]
slovo má starosta
Dvacet let ................................................................................................str. 1
Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji ..................................str. 2
Rozpočet obce Rusava 2011.............................................................str. 2
Přehled poplatků platných od 2011 ..............................................str. 4
Jaké bylo počasí ..................................................................................str. 5
Portášská hlídka hlásí .........................................................................str. 7
Předvelikonoční zamyšlení ..............................................................str. 7
Lovecká hudba ......................................................................................str. 8
Dění v obci
Hlášení desátnictva rusavských portášů .....................................str. 9
Besesa o rally ...................................................................................... str. 10
XXXIV. valašský bál ........................................................................... str. 12
Hurá na karneval ............................................................................... str. 12
Masopustní veselí ............................................................................. str. 13
Maškarní bál ....................................................................................... str. 14
historie
Mlýny a valchy… Mlýn v Chomýži .............................................. str. 15
Vědecká činnost Daniela Slobody, 2. díl ................................... str. 16
Zimní čas, čas vzpomínání ............................................................. str. 18
Obnova portášského sboru – rusavského desátnictva ....... str. 20
Naše škola
Dívka Zš Rusava ................................................................................ str. 20
Vánoční kreslení ................................................................................ str. 21
Projekt Rusavské safari ................................................................... str. 21
Kroužek anglického jazyka ........................................................... str. 22
Práce dětí Zš ....................................................................................... str. 23
Zápis žáků do 1. třídy ....................................................................... str. 23
sport
SK Rusava – fotbal ............................................................................ str. 23
Zajímavosti
Čína – země plná paradoxů ........................................................... str. 25
Aromaterapie - kouzelná, provoněná cesta ke zdraví .......... str. 29
Kalendář poutí na Svatém Hostýně v roce 2011 .................... str. 30
32
Zpravodaj obce Rusava
Silvestrovská portášská vycházka
Zpravodaj obce Rusava
Vydává:
Obecní úřad Rusava
Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková
Tel.: 573 392 066
e-mail: [email protected]
www.rusava.cz
Periodicita: vychází 4x ročně
Příspěvky prošly jazykovou korekturou,
nebyly redakčně upraveny.
Registrační číslo: MK ČR E 12061
Náklad: 400 ks
Tisk & grafika: TYPOservis Holešov