Alarm 40-41

Tištěná verze: ISBN 1214-9632, online verze: ISSN 1801-0415
www.nesehnuti.cz
Zpra
ých právech
prostr
k
m
s
voda
í
d
n
i
edí a l
j o život
NEBUĎME LOUTKOU
dobrovolná
cena
10 Kč
40~41 08
HYPERMARKETU!!!
www.hyper.cz
Téma:
úvod
Milé čtenářky, milí čtenáři!
Konečně předkládáme „Hyper“ číslo
ALARMu. „Zaostřeno na hypermarkety“ je kampaň, jejíž téma je z vnějšího
pohledu stále ještě kontroverzní a nepříliš probádané. Milan Štefanec, Jiří
Koželouh a další aktivisté z NESEHNUTÍ
patří k nemnoha lidem v ČR, kteří se
o toto téma stabilně a systematicky
zajímají. V novém čísle se můžete
dočíst něco z poznatků, ke kterým se
jinde dostanete jen velmi těžko. Jako
obvykle vás také hodláme informovat
o činnosti ostatních našich kampaní.
Rozjeli jsme dobrovolnickou webovou
stránku. V knihovně jsou další přírůstky k zapůjčení. Přečtěte si, jak uspořádat výstavu na téma lidských práv,
ekologie nebo boje za práva zvířat.
Čtěte pozorně.
Komunikujte s námi.
Zapojte se.
Obsah
Výzkum odhalil hříchy nákupních řetězců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Unikátní workshop Štěpánky Hrdinové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Ochrana práv zaměstnanců hypermarketů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Rozhovor o kampani „Zaostřeno na hypermarkety“. . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Nákupní centra na ústupu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Tirage:
redakce: Kristýna Pešáková, Lenka
Šafránková Pavlíčková, Jaroslava
Šimáková, Milan Štefanec
grafická úprava: Larva Grafik
sazba: www.larvagrafik.com
tisk: tiskárna DAPE
registrace: MK ČR 14790
Vytištěno na recyklovaném papíře
poznámka redakce:
Ne všechny články musí vyjadřovat
stanovisko NESEHNUTÍ.
Chcete-li dostávat zpravodaj
ALARM, máte dvě možnosti. Pošlete
na brněnskou adresu NESEHNUTÍ
dvacetikorunovou známku (počet
známek – počet čísel ALARMu)
anebo nám napište na adresu
[email protected], kde si můžete
objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si
můžete také prohlédnout na našich
internetových stránkách:
www.nesehnuti.cz
Dobrovolnická rubrika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Knihovna NESEHNUTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Nové knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Ekoporadna … radí dál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Děkujeme našim dobrovolnicím
a dobrovolníkům za korektury
textů. Janu Karpíškovi za ilustrace
k rozhovoru o kampani „Zaostřeno
na hypermarkety“ a Janě Pavlíkové
za ilustrace k článku „Ekoporadna
NESEHNUTÍ na Dni Země…“.
Pět let války stačilo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Pivo na uprchlíky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
STOP pokusům na zvířatech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
MDŽ 2008–ohlédnutí za svátkem ženských práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Přidejte se!. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Z produkce NESEHNUTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
titulní strana: Zora Javorská
2
reklama
3
kampane
Výzkum odhalil hříchy nákupních řetězců
Jiří Koželouh, koordinátor Ekologické poradny NESEHNUTÍ
Čtenáři a čtenářky ALARMu jistě vědí o naší kampani Zaostřeno na hypermarkety, která dlouhodobě informuje o negativních dopadech výstavby
hypermarketů, supermarketů apod. a usiluje o regulaci expanze nákupních
řetězců v České republice. Aktuální informace o kampani naleznete v článku
od jejího koordinátora. Já se zmíním jen o jedné z aktivit a to o nedávno dokončeném a publikovaném výzkumu „Environmentální dopady plánované
prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice v roce
2007“. Podstatou tohoto výzkumu byla analýza oznámení o vlivech záměrů
na životní prostředí v rámci informačního systému EIA (http://tomcat.cenia.
cz/eia/view.jsp). Byla sledována řada parametrů vztahujících se k životnímu
prostředí, ochraně přírody, dopravě a územnímu plánování.
4
Na jaké obchody se máme
„těšit“?
Do obchodu to budeme mít
trochu daleko…
Analýza odhalila střety expanze velkoplošných maloobchodních zařízení
(VMZ) s ochranou přírody a životního
prostředí. V roce 2007 bylo naplánováno (respektive zkráceným procesem
posuzování vlivů na životní prostředí
prošlo) celkem 140 velkoplošných
maloobchodních zařízení obsahujících
celkem 168 velkoplošných maloobchodních jednotek. Z těchto záměrů
lze 77 jednotek charakterizovat jako
diskonty, 50 jako nákupní centra (všech
velikostí), 14 jako supermarkety a dále
12 hobby marketů, 10 hypermarketů
a 5 specializovaných velkoprodejen.
Lze také konstatovat, že pouze 3 záměry prošly celým procesem Posuzování
vlivů na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment) dle zákona
č. 100/2001; a že během roku došlo
ke změně tohoto ve smyslu možnosti
vyřazení řady záměrů i ze zjišťovacího
řízení (viz. část 3.1). Tato změna umožní
krajským úřadům upouštět od zjišťovacích řízení – pokud budeme vycházet
z podílu podlimitních záměrů v roce
2007 budou mít krajské úřady možnost
upustit od posuzování poloviny nových
nákupních zařízení. Nejčetnější provozní typy – diskontní prodejny (jako
je Lidl, Penny, Plus) – převažovaly ve
většině krajů ČR s výjimkou Prahy, Jihomoravského, Moravskoslezského a Zlínského kraje, kde vedou nákupní centra
(nejde však jen o velká centra, ale dnes
již i menší záměry seskupení malých
obchodů pod jednu střechu).
Z hlediska jednotlivých měst a obcí se
nejobsazovanější kategorií v roce 2007
stala města s počtem obyvatel od 20
do 50 tisíc osob. Nové záměry velkoplošných maloobchodních jednotek
byly v roce 2007 plánovány většinou
do okrajových částí měst.
Z pohledu celkového potenciálního
záboru plochy území ČR záměry velkoplošných maloobchodních zařízení
v roce 2007 se ukázalo, že cca 120 ha,
tedy 66 % celkové plochy, je plocha
volná a zbytek je plocha zpevněná
nebo zastavěná budovami či jinými zařízeními. V celkovém pohledu
bylo 46,4 % záměrů lokalizováno na
zcela volné ploše (a dalších 11,4 % na
převážně volné ploše) a v případě největších provozních typů (hypermarket, hobby market a specializovaná
velkoprodejna) šlo dokonce o nadpolovičních 59,3 % záměrů na zcela
volné ploše (a 7,4 % na převážně volné
ploše). V umisťování všech typů velkoplošných maloobchodních jednotek
vede způsob tzv. na zelené louce
(celkem 49 případů) nad brownfields
(opuštěné tovární, vojenské a jiné areály) s výjimkou supermarketů, kde je
umisťování stejně časté na zelené louce jako na brownfields. Celková plocha
nové sídelní kaše (urban sprawl)
spojené s nákupními zařízeními je
v roce 2007 celkem 790 000 m2 (79 ha),
naopak 20 záměrů bylo umístěno do
ploch brownfields.
Celkem 79 záměrů bylo v roce 2007
naplánováno na plochy zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkový
plánovaný zábor ZPF byl cca 855 000
m2 (cca 85,5 ha) což představuje 47 %
z celkové plochy plánované v roce
2007 k zabrání pro záměry velkoplošných maloobchodních jednotek. Z celkového záboru činí 17 % zábor ZPF
v 1. třídě ochrany (tedy půda nejvyšší
kvality).
foto: Vojtěch Čip
kampane
…ale zase tam dobře dojedeme autem
Velkoplošná maloobchodní zařízení jsou lokalizována u významných
silničních komunikací, v roce 2007 se
plánované nárůsty intenzity osobní
automobilové dopravy nejčastěji
(35 % případů) pohybovaly v rozmezí
10–24,99 %. Celkem 14 záměrů přesáhlo hranici 25 % a 7 záměrů dokonce
hranici 50 % původní intenzity osobní
automobilové dopravy. Více než 10 %
nárůsty se tedy očekávají u 56 % záměrů hodnocených z hlediska dopravy. V roce 2007 bylo naplánováno cca
22 000 nových parkovacích míst pro
účely návštěvy plánovaných velkoplošných maloobchodních zařízení.
Z tohoto počtu 86 % povrchová stání
a pouze zbylých 14 % jako stání v půdorysu budov.
Stromy a zvířata musí pryč –
tady se bude nakupovat
Celkem 25% záměrů velkoplošných
maloobchodních jednotek v roce 2007
počítá s nějakým vlivem na (zvláště
chráněné) prvky v území z hlediska
ochrany přírody a krajiny – nejčastěji
jde o prvky ÚSES (územní systém
ekologické stability). Celkem 12 %
záměrů (tedy 20 VMJ) bylo v roce 2007
lokalizováno do záplavového území.
Významné kácení dřevin je plánováno
v 58 % záměrů.
vliv zanedbatelný. Kumulace vlivů
s jiným záměrem nebo s existující velkoprodejnou byla zjištěna v cca 49 %
případů.
Co s tím?
Teď si asi říkáte: „To nejsou žádné
objevy, to jsme věděli už předtím.“
Ano, ale bylo potřeba podívat se na
problém tak nějak komplexně a mít
v ruce jasné argumenty, proč by se
měl přístup k nákupním řetězcům
změnit. S tím jsme do výzkumu také šli
a neopomněli jsme věnovat rozsáhlou
část výzkumné zprávy rešerši zahraničních zkušeností s regulací expanze
nákupních zařízení a návrhům řešení
pro potřeby České republiky.
V řadě zemí totiž existují omezení či
zákazy pro stavby nákupních zařízení
mimo obytné zóny (Belgie, Island,
Německo), stávající zástavbu a mimo
městská centra (Dánsko, Finsko, Irsko).
Některé státy, regiony či města požadují návaznost nákupních zařízení na
hromadnou či pěší dopravu (Finsko,
Nizozemí, Rakousko, Švédsko). Jiné
určují závazné limity pro prodejní
plochy v jednom zařízení (Francie,
rakouské spolkové země – např.
Burgundsko, Štýrsko, Vorarlbersko,
Vídeň). Řada vlád či samospráv má
kontrolu nad povolováním nových
velkoplošných zařízení (Belgie,
Dánsko, Itálie, Lucembursko, Polsko,
Portugalsko). Některé země chrání
výrobce před ekonomickou mocí
maloobchodních řetězců (Francie,
Slovensko).
Je tedy třeba nespát ani v České republice a v územních plánech stanovit
maximální prodejní plochy, kreslit
plochy pro prodejny na staré továrny
a v návaznosti na hromadnou a pěší
dopravu a nikoliv na louky a pole
kolem měst. Na pořadu dne je i umisťování parkovišť do budov a podzemí
a sladění vzhledu prodejen s okolní
zástavbou. A to všechno na pozadí
očekávané další expanze nákupních
řetězců v ČR v následujících letech. Je
tedy třeba sebou (milí politici a milé
političky) pohnout. První příležitost
se otevírá v připravované Politice
územního rozvoje ČR, kraje mohou
zasáhnout ve svých Zásadách územního rozvoje a obce se mohou bránit
pomocí územních a regulačních plánů.
Doufejme, že nějaké regulace proniknou do příslušných předpisů. Pokud
ne, za pár let bychom mohli litovat
ještě více, než jak začínáme litovat
dosavadní benevolence k „modernímu
stylu nakupování“.
Celou výzkumnou zprávu i s odkazy
na zdroje naleznete na stránce http://
ekobrana.cz v sekci Informace a dokumenty nebo přímo na: http://aa.ecn.
cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a63ce8985bb216ef/studie_1.pdf.
A co lidé? Asi se jim to nebude
líbit, ale to nevadí
77 % budov bylo naplánováno jako
jednoduché stavby (jednopodlažní
či dvoupodlažní, parkovací plocha na
povrchu země), 9% budov je o něco
propracovanějších (vzhled, parkovací
plochy v budově či v podzemí apod.),
v 11 % případů šlo o moderní budovu
(použití exkluzivnějších materiálů
a důraz na estetický vzhled). Ve zbytku
záměrů (pouze 3 %) byla stavba
zakomponována do okolní zástavby (budova odpovídající okolním)
a v 1 případě byla využita a opravena
historická budova.
V 52 % případů byl identifikován
velký vliv na obyvatelstvo, v 38 %
případů vliv malý a v 10 % případů
Předpokládané zvýšení intenzity osobní automobilové dopravy u 100 plánovaných VMZ v ČR v roce
2007.
Zdroj: vlastní šetření.
5
kampane
Unikátní workshop Štěpánky Hrdinové
Předkládáme rozhovor se Štěpánkou Hrdinou, která navrhla a zrealizovala
workshop na téma „Hypermarkety“pro školní děti.
Jste autorkou originálního workshopu
o hypermarketech. Co bylo impulzem k jeho
vzniku? Odkud ten nápad?
Problematiku hypermarketů jsem
si vybrala jako téma své diplomové
práce a onen workshop nebo lekce,
jakkoli tomu budeme říkat, bylo vlastně jejím vyústěním. Hlavním impulsem byl pro mne jeden ze seminářů
s Alešem Máchalem na Lipce, kdy jsme
pracovali s letákem od NESEHNUTÍ
(Hypermarkety. Příliš drahá sleva!!!
III. vydání). Tehdy se ukázalo, že to,
co jsem v souvislosti s hypermarkety
podvědomě cítila, má mnohem hlubší
souvislosti. Ve chvíli, kdy jsem si měla
vybrat téma diplomové práce. Projektování lekce pak už šlo samo.
jeny vážné problémy. Lekce však není
určena k tomu, nějakým způsobem
hypermarket démonizovat. Usiluje o to,
aby si děti začaly uvědomovat jisté souvislosti a naučily se ve světě hypermarketů žít a nebýt jím manipulovány.
Snažila jsem se lekci pojmout formou
her a vybídnout děti k vlastní aktivitě.
Pro tento účel jsem se pokusila vybrat
a vytvořit hry, které by dětem pomohly
pochopit jednotlivé problémy, rozdělené do tří oblastní (environmentální,
ekonomické a sociální). V závěrečné
části lekce se mi podařilo zařadit návštěvu hypermarketu. Při ní žáci zkoumají platnost tvrzení spojených s tzv.
mýty o hypermarketech. Svůj výzkum
si sami naplánují a sami též provedou.
Pro jakou cílovou skupinu je projekt určen?
A v čem spočívá?
Jedná se o sedmihodinovou lekci, rozdělenou do dvou bloků. Určena je žákům 4.–5. ročníku ZŠ. Tato lekce si klade
za cíl ukázat dětem v tomto věku fakt,
že hypermarkety nejsou jen báječným
místem k nákupům a k trávení volného
času, ale že jsou s jejich existencí spo-
S jakými ohlasy se projekt setkal? Bude pokračovat? Mohou se např. na Vás školy obracet
s nabídkou realizace?
Ohlasy u obou třídních učitelek,
které mi vyšly vždy ve všem vstříc, ale
především i u dětí, byly až překvapivě
dobré. Vedoucí mé diplomové práce
byl taktéž spokojen, co víc si přát?
Lekce pokračovat v nejbližší době
Stavba hypermarketu z krabic.
foto: Štěpánka Hrdinová
zřejmě nebude, ale pokud by některá
škola měla v příštím roce o lekci zájem,
ráda ji znovu připravím a zrealizuji, toto
téma si další šíření určitě zaslouží. Jeho
šíře a možnosti nabízí jeho zařazení i do
dalších vyučovacích předmětů a lze na
něho navázat nespočtem dalších ne
jenom environmentálních témat.
Které prameny k tomuto tématu Vy sama
doporučujete, odkazy, popř.kontakt hypermarketového workshopu.
Vodítkem k sestavení lekce byly pro
mne knihy Pikea a Selbyho „Cvičení
a hry pro globální výchovu 1. a 2“(Portál 2000) a „Globální výchova“, dále
pak „Hry k trvale udržitelnému rozvoji:
sborník simulačních her s environmentální tematikou.“ Autorů Činčery,
Cahy, Kulicha (Brontosaurus 1996).
Pro získání informací o samotných
hypermarketech mi nejvíce posloužily
knihy vydané v NESEHNUTÍ „Zaostřeno
na hypermarkety“ a „Přelet nad hypermarketovým hnízdem: deset let budování hypermarketů v ČR“ Filipa Fuchse
a kol. Dále jsem čerpala z webových
stránek NESEHNUTÍ a k nezaplacení mi
byl seminář, který NESEHNUTÍ pořádalo začátkem letošního roku.
Kontakt na mě je
[email protected].
Práce dětí ve skupinách.
foto: Štěpánka Hrdinová
6
Děkujeme za rozhovor, ALARM.
kampane
Ochrana práv zaměstnanců hypermarketů
Autorka: Jana Koukalová, právnička programu GARDE sdružení EPS
Program GARDE sdružení EPS se dlouhodobě systematicky věnuje monitorování odpovědnosti hypermarketů za
dodržování práv zaměstnanců. V rámci
své činnosti poskytuje zaměstnancům
hypermarketů bezplatnou právní
pomoc, monitoruje činnost státních orgánů, v jejichž kompetenci je kontrola
dodržování pracovněprávních předpisů, aktivně se snaží ovlivňovat legislativu oblasti zákazu diskriminaci a posílení vymahatelnosti práv zaměstnanců.
Program GARDE sdružení EPS v nedávné době upozornil na problém velkého
množství inspekcí práce identifikovaných porušení pracovněprávních
předpisů ze strany hypermarketů, za
něž jsou ukládány absurdně nízké pokuty vzhledem k miliardovým obratům
obchodních řetězců. Za loňský rok inspekce práce provedla u 19 nadnárodních obchodních řetězců celkem 157
kontrol dodržování pracovněprávních
předpisů, při kterých zjistila celkem 425
porušení pracovněprávních předpisů.
Ze zprávy Státního úřadu práce
inspekce práce, kterou si právníci
GARDE sdružení EPS od úřadu každoročně vyžádají, vyplývá, že nejvíce
porušení pracovněprávních předpisů
se v loňském roce dopustil obchodní
řetězec Kaufland, u kterého inspekce
odhalila celkem 107 závad, souhrnná
pokuta za všechny u něj identifikované závady však dosáhla výše pouhých
120 000 korun. Druhým nejčetnějším
porušovatelem v loňském roce je
supermarketový řetězec Billa, u kterého inspekce práce zjistila 72 závad, za
které Bille udělila pokutu v souhrnné
výši 155 000 korun. Nejvíce za pokuty
pak musel zaplatit diskontní obchodní
řetězec PLUS, kterému inspekce práce
za rok 2007 uložila za 24 závad pokuty
v souhrnné výši 185 000 korun.
Řetězce nejčastěji porušovaly předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, špatně vedly evidenci
docházky, neposkytovaly v souladu se
foto: Vojtěch Čip
zákonem dostatečné přestávky mezi
směnami a volno v týdnu, inspekce
práce identifikovala i problémy v oblasti odměňování zaměstnanců za práci. Přestože inspekce práce může podle
zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce za porušení předpisů uložit v závažných případech pokutu ve výši až dvou
milionů korun, k vysokým sankcím pro
zaměstnavatele s miliardovými obraty
v loňském roce nepřistoupila v žádném
z případů. Naopak některé obchodní
řetězce, přestože u nich identifikovala
závady, nechala inspekce práce bez
pokuty. Např. u obchodního řetězce
Interspar bylo zjištěno 21 porušení
pracovněprávních předpisů, přesto
Intersparu nebyla udělena žádná pokuta, stejně jako společnosti MAKRO,
kde bylo zjištěno 14 závad. Kompletní
přehled o zjištěných závadách a uložených pokutách lze nalézt na stránkách
programu GARDE sdružení EPS www.
responsibility.cz
Vzhledem k tomu, že současná právní
úprava dává inspekci práce dostatečné
možnosti k sankcionování nezákonného
chování hypermarketů, je třeba hledat
pochybení nikoli v legislativě, ale ze-
jména v samotné práci inspekce práce,
která ukládáním absurdně nízkých pokut obřím zaměstnavatelům za opakovaná porušování zákona nedostatečně
zaručuje státem garantovanou možnost
zaměstnanců účinně vymáhat svá práva
prostřednictvím tohoto úřadu.
Jako příklad účinného uplatnění
kontrolních pravomocí státního úřadu
lze považovat postup pražského úřadu
práce v případě zjištění diskriminačních otázek v dotazníku pro uchazeče
o zaměstnání u společnosti Interspar,
na který upozornil program GARDE.
Úřad práce v tomto případě otázky na
počet dětí a rodinný stav kvalifikoval
jako přímou diskriminaci a uložil za ni
společnosti pokutu ve výši půl milionu
korun. Pouze důsledné sankcionování
nezákonností, kterých se obchodní řetězce opakovaně vůči zaměstnancům
dopouštějí může vést k jejich eliminaci.
Vzhledem k silné orientaci hypermarketů na zisk a snižování cen pro
zákazníky nelze za účinnou ochranu
v těchto případech považovat ukládání nápravných opatření bez uložení
adekvátně vysoké pokuty.
7
kampane
Rozhovor o kampani „Zaostřeno na hypermarkety“
Místo ankety jsme tentokrát realizovali rozhovor o hypermarketech se dvěma zástupci z NESEHNUTÍ, kteří se tímto tématem zabývají a dalšími dvěma
lidmi, kteří se k tomuto tématu chtějí dozvědět víc.
Rozhovoru se zúčastnili: Jiří Koželouh, Jiří Kniha, Jaroslava Šimáková
a Milan Štefanec
A: Musím přiznat, že běžně nakupuji
v hypermarketech nebo supermarketech, protože se obecně ví, že je tam
všechno levnější a větší výběr. A překvapuje mě názor, že je to neekologické, vždyť když někde může být větší
množství zboží a nižší ceny, je to přece
tržní a logicky výhodné pro všechny
strany.
B: Jedna z kampaní v NESEHNUTÍ se
jmenuje Zaostřeno na hypermarkety.
Co tato kampaň sděluje?
C: Na začátku je potřeba říci, že to není
kampaň primárně proti hypermarketům. Je to kampaň, která upozorňuje
na to, jaké negativní dopady mohou hypermarkety a supermarkety
a obchody tohoto typu nakupování
mít. Zvláště pokud se budou rozvíjet nekontrolovaně, neregulovaně.
V současné době v ČR je ta rovnováha
vychýlená natolik, že hypermarkety,
8
supermarkety a diskonty ovládají
přes 75 procent trhu s potravinami,
na jiný druh obchodu zůstává 15
procent a ten zbytek jsou internetové
obchody. V kampani nám nejde o to
zastavovat hypermarkety, úspěšným
výsledkem kampaně by bylo, kdyby
tady existovala rovnováha mezi hypermarkety + supermarkety, malými
obchody a dalšími druhy nakupování,
aby si každý mohl vybrat. Kampaň
zdůrazňuje, jaké dopady má výstavba
hypermarketů a supermarketů na
životní prostředí, na dopravu, na strukturu ve městech apod.
B: V Hradci Králové, odkud pocházím,
znám příklad hypermarketu, který
postavili na armádním pozemku, který
léta chátral. A navíc ta firma zaplatila
výstavbu infrastruktury. To se asi často
neděje.
A: Co je oproti tomu takový nejpříšernější příklad výstavby hypermarketu?
D: Je to různé. Mnohdy výstavby
infrastrukturu spíše zatěžují. Nelze
sice házet všechny firmy do jednoho
pytle, ale například diskonty se hodně
soustředí na to, aby byla výstavba co
nejlevnější. A tedy nekvalitní. Takže
diskonty jsou asi nejhorší.
Mně např. vadí, že v Králově poli v Brně
byl v místech nynějšího hypermarketu
chráněný biotop živočichů. To je jeden
z mých argumentů, proč tam nejít.
Obecně, když se hypermarket postaví „na zelené louce“, na zemědělské
půdě – což se týká velké části těchto
staveb – vždy má enviromentální
dopady. Málokterý investor se chce
přizpůsobit a využít například možnosti stavět v tzv. brownfields v centru
města i za cenu větších problémů
s opravou objektu. Ale myslím, že právě to je to minimum, které by se mělo
pohlídat, že když se někde staví, mělo
by to navazovat na předchozí život té
lokality.
A: A tohle je hlavní předmět kampaně
Zaostřeno na hypermarkety?
D: Ano, to téma je zejména životní
prostředí a územní plánování. Vadí
nám například nárůst dopravy. Zjistili
jsme, že u 56 procent záměrů došlo
k více než desetiprocentnímu nárůstu
kampane
intenzity dopravy. U devíti z deseti
plánovaných hypermarketů (tedy
prodejen s prodejní plochou nad dva
tis. m2) byl v loňském roce zjištěn konflikt s ochranou přírody. Důsledkem
neregulovaného rozvoje jsou např.
tyto vlivy na životní prostředí.
A: Jaká je situace s lidmi, kteří jsou
v hypermarketech zaměstnaní?
Proslýchá se, že je něco v nepořádku,
ale připadá mi, že v době nezaměstnanosti jsou to místa se stálým platem
a s jistotami. Jsme přece svobodní lidé
ve svobodné zemi, tak si každý může
rozmyslet, kde se nechá zaměstnat.
C: Tím se zabývá Ekologický právní
servis, ti by ti mohli argumentovat
přesnými daty. Jsou případy, kdy se
vedou dva typy evidence pracovní
mzdy – jedna je skutečná a druhá
podle zákoníku práce. Dále to, že se
neproplácí přesčasy. Využívají se fígle,
které umožňují propouštění zaměstnanců bez výpovědní lhůty – dříve
skrze smlouvu na dobu určitou, dnes
opakovaným zaměstnáváním na tři
měsíce zkušební lhůty. Využívá se
zaměstnávání skupin, které mají menší
ochotu se bránit zakládáním odborů
(studenti, cizinci) a je několik případů,
kdy po založení odborů měli zaměstnanci nižší plat nebo museli odejít.
Otázkou zůstává, jestli hypermarkety
pracovní místa přinášejí, nebo ubírají.
V ČR se zatím nedá opřít o žádný konkrétní výzkum, ale když se podíváme
například na rozvoj diskontů, tak každý tento řetězec má kolem sebe určitý
okruh, odkud čerpá zákazníky. V tomto
okruhu dochází ke krachu nejen
přímých konkurentů, ale také dodavatelů řetězců. Místní už nejsou potřeba,
protože například Lidl dodává velkou
část zboží z Německa. Město Brno si
nechalo udělat výzkum, jak v průběhu
času mizí prodejní plochy potravin
v centru města, ale není u nás žádný
výzkum, který by prokazoval, jak přímo expanze hypermarketů ovlivňuje
zánik malých obchodů. Každopádně
každý člověk, který žije v blízkosti
hypermarketu, může pozorovat, že
mizí malé samoobsluhy, mizí obchody,
které jsou dostupné pěšky a zůstává
jen hypermarket.
A: Tyhle věci ale nerozhodují občané,
takže já do toho nemůžu zasáhnout.
C: Naše kampaň se soustřeďuje nejen
na sbírání informací, ale také na
diskuse o tom, jakým způsobem by
lidé mohli ovlivňovat výstavby supera hypermarketů ve svých městech
a krajích. Před patnácti lety ještě lidé
výstavby supermarketů vítali. Dnes
už je ta síť natolik široká, že velká část
projektů vzbuzuje protesty veřejnosti.
Lidé už mají kam jít nakupovat a uvědomují si, že výstavba takového centra
znamená zničení kulturní památky,
zábor parku, kácení stromů nebo další
problémy, které jim nabídka hypermarketů a supermarketů nekompenzuje. Snažíme se v rámci kampaně
posilovat zapojení veřejnosti ve chvíli,
kdy se o těchto výstavbách rozhoduje.
A v případě, že u toho nějací aktivní
občané jsou, tak jim pomáháme, aby
mohli celý proces ovlivňovat.
A: Takže vás mohou občané sami
oslovovat?
C: Zpočátku kampaně jsme informace vyhledávali my a oslovovali jsme
veřejnost s tím, jaké mají na chystané
projekty lidi názor. V současnosti je to
naopak. Většinou se občané na nás
obracejí sami s dotazy, co mají dělat
– přes ekoporadnu nebo webovou
stránku. Jsou případy, kdy my se
dozvíme o nějakém plánovaném projektu a snažíme se aktivitu delegovat
na místní lokální sdružení a občany,
pokud samozřejmě o to mají zájem.
Těm se pak snažíme pomáhat.
D: Kdokoli se na nás může obrátit.
Mnohdy je už pozdě, pokud se ten
projekt připravuje. Je třeba být u toho,
když se projekty plánují v územním
plánu, sledovat situaci.
A: Ale jak se o tom mohou lidé dozvědět v počátku?
D: Je to v územním plánu. Ten je potřeba sledovat. Město si plánuje dopředu,
mělo by si nechat vypracovat studii,
kolik je takových zařízení ve městě potřeba. Územní plány jsou na internetu.
Dostat se k této informaci byl ještě
před pěti lety trochu problém. Dnes se
dá mnoha věcem předejít. Mnohdy se
plánování diskutuje veřejně. Takových
diskuzí je potřeba se zúčastnit, tam
se dá ještě zasáhnout. Záměry navíc
prochází posuzováním vlivu na životní
prostředí.
A: Povinně?
D: Největší část prochází zkráceným řízením, ve kterém ještě občané mohou
žádat posuzování EIA, což je posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud
je to ve fázi, že je hotový projekt už
na stole, kdy i ten investor už do toho
něco vložil a má konkrétní představu,
po které jde, takže má i pocit, že mu
do toho nikdo nemá právo mluvit.
B: Další věc jsou biopotraviny v hypermarketech. Váš názor?
9
kampane
C: Nejvíce biopotravin se prodá právě
v supermarketech a hypermarketech.
Jsou to ale ty, které se dováží ze zahraničí, takže tím naši biozemědělci ztrácí
možnost expandovat. Ale obecně
poptávka po biopotravinách vzrostla.
Před dvěma lety utratili lidé 39 korun
za biopotraviny na občana ročně. Teď
je to třikrát tolik. Čeští biozemědělci to
nejsou schopni pokrýt. Takže se dováží
a to zase naopak české biozemědělce
trošku brzdí. Navíc když se dováží
biopotraviny z velké dálky, už nejsou
moc bio…
C: V zahraničí už pracují i s vůněmi...
A: …taky působí davová psychóza…
C: Připadá mi zásadní říci, že je potřeba, aby byla možnost volby v nakupování potravin a když si kupuji levné potraviny, tak je to vždy vyváženo někde
jinde. Trend v ČR směřuje k tomu, že
prostor pro klasické obchody s potravinami se zužuje, stejně jako prostor pro
ty, kteří by zde chtěli nakupovat. Věštění z marketingové koule ukazuje obraz,
ve kterém si v budoucnu vybíráme
pouze mezi 3–5 značkami hypermarketů, které ovládnou trh zcela.
A: Důvod, proč jdu do hypermarketu je, že tam mají nejnižší ceny. Na
základě jakého argumentu tomu mám
odolat?
D: Otázka zní, jestli je to opravdu
všechno levnější. To je právě otázka,
kterou si musí každý dopředu odpovědět sám: „Stojí mi za to, podporovat
tento způsob obchodu?“ Většinou jsou
ceny nízké zpočátku a po odstranění
konkurence dochází k jejich navýšení.
To, že si koupíte levný rohlík v supermarketu, není jediná cena, kterou za to
zaplatíte. Všichni platíme to, že řetězec
využívá infrastrukturu postavenou
za veřejné peníze, že krachují místní
obchodníci atd.
Pod vlivem reklamy nakupujeme víc
věcí, než jsme původně chtěli – podle výzkumů až 93 procent českých
10
B: To je, myslím, děsivý výhled…
A: …takže všechno záleží na regulaci…?
foto: Ondřej Zvěřina.
zákazníku hypermarketů nakupuje
impulsivně, pod vlivem reklamy. Lidé
tam utratí hodně peněz a stráví hodně
času. Tyto řetězce neprodávají nic „pod
cenou“, aby kvůli tomu pak dlouhodobě prodělávaly. Je jasné, že někde ten
zisk mít musí.
B: Psychologie reklamy je silná a je to
široké téma, které ale k hypermarketům hodně patří. Nekup pivo za 1,90.
K tomu příjemná hudba…
D: Když to stručně shrnu, tak když
vzniká nový projekt, je potřeba pohlídat: jestli může vzniknout, za jakých
podmínek může vzniknout a jestli
vůbec stojí za to, aby vznikl. Mantinely
pro ty, kteří chtějí stavět nový super
nebo hypermarket, musí být dopředu
jasné a jednoznačné. Ukazuje se, že
kdyby měli občané větší možnost do
realizace těchto projektů více mluvit,
neplatí tvrzení, že chtějí všichni chodit
do hypermarketů. Nedávný výzkum
v Brně naopak ukázal, že spousta lidí
by v místě svého bydliště raději viděla
večerku.
kampane
Nákupní centra na ústupu?
ekonomického či prostřednictvím
povolovacích procesů a zapojení
veřejnosti do nich. Tento materiál nyní
Autor: Milan Štefanec, koordinátor kampaně Zaostřeno na hypermarkety
diskutujeme s volenými představiteli
z poslanecké sněmovny parlamenS argumentem že boom nákupních center v ČR už končí a že tedy již není
tu. Připomínky týkající se rozvoje
třeba se obávat dalších negativních dopadů jejich expanze se v poslední
maloobchodu jsme také vypracovali
době setkáváme v rámci kampaně Zaostřeno na hypermarkety stále častěji.
k návrhu obnovené Politiky územSlýchat jej lze jak z úst některých představitelů nákupních řetězců, tak přeního rozvoje, která je celorepublikodevším od politiků a představitelů státní správy i samosprávy, kteří tímto
vou koncepcí územního plánování.
způsobem obhajují svoji nečinnost na poli regulace velkých obchodních
Snažíme se nastavit principy chránící
center. Je však tvrzení o konci dalšího růstu provozoven supermarketů, disživotní prostředí a zároveň zlepšující
kontů a hypermarketů v ČR založeno na nějakých relevantních datech či je
dostupnost služeb pro všechny.
spíše pohodlnou výmluvou pro jedny a marketingovou strategií pro druhé?
Úspěšně jsme medializovali výsledky
našeho výzkumu expanze nákupních
center v ČR, uskutečnili jsme sérii
Expandují, tedy jsou
Nepolevujeme, tedy jsme
tématických besed, webové stránky
Jak vypadala marketová expanze
Proto ani v uplynulém období aktiwww.hyper.cz jsme obohatili o mnov ČR v roce 2007 se dozvíte z výzkuvity kampaně NESEHNUTÍ věnované
ho nových souvisejících informací.
mu NESEHNUTÍ o kterém informuje
nákupním centrům, netrpěly
K dispozici jsou na naší adrese
článek Jiřího Koželouha výše. Jak
útlumem – spíše naopak.
nové informační materibude vypadat expanze v následujících
Kromě toho, že jsme
ály, nové propagační
letech vyplývá z čerstvých výzkumů
sledovali vývoj
materiály kampaně
společností Cushman & Wakefield
jednotlivých kauz,
(lněné či biobaa Incoma. Ještě v roce 2008 přibude
jimž se dlouhovlněné nákupní
dle výsledků výzkumů k dosavadním
době věnujeme
tašky s potiskem,
250 hypermarketům minimálně další
a o kterých jsme
propagační protucet. Do roku 2011 jich bude postave- informovali
pisky z biologicky
no dokonce 25, z toho devět z nich má
v předchozích
rozložitelného
být v Praze. Velká nákupní centra a hyčíslech ALARMu,
materiálu ad.). Nová
permarkety chystají své nové prodejny zabývali jsme se také
podoba webových
především v krajských městech, ještě
prací na prosazení konstránek hyper.cz je proletos by tak měla vzniknout v Brně,
cepčních opatření, která
pagována jak informační
Mostě, Pardubicích, Liberci či Jihlavě.
by mohla regulovat nákupní
tabulí umístěnou v centru Brna,
Zmiňované výzkumy se však zabývaly
centra s ohledem na jejich negativní
tak třicetivteřinovým videoklipem,
pouze expanzí velkých nákupních
dopady. Připravili jsme (také na záklakterý měl premiéru na festivalu EkoBikomplexů a hypermarketů, nesledovadě zahraničních zkušeností) materiál
ograf organizovaném Nadací Veronily růst výstavby nových supermarketů
s návrhy různých forem regulací
ca a Hnutím Duha. Naplno začal také
ani diskontních prodejen, které patří
nákupních center, a to jak z hlediska
sběr informací pro chystaný internemezi nejrychleji rostoucí formy náúzemního plánování, tak z hlediska
tový registr vlivu nákupních center
kupních míst a očekává se
na životní prostředí, který
(dle agentury Incoma), že
chceme zpustit v druhé
jejich (diskontů) tržní podíl
polovině tohoto roku. Přidosáhne až 17%.
pravujeme i českou verzi
filmu o porušování práv
Nová nákupní centra také
zaměstnanců polským hyčím dál častěji míří do
permarketem Biedronka.
center měst a do menJestli Vás uskutečněné
ších měst, neboť plochy
i plánované aktivity
okolo velkých měst jsou již
kampaně Zaostřeno na
zastavěny. Podle odhadů
hypermarkety zaujaly,
představitele Incomy
velice uvítáme, budete-li
Tomáše Drtiny se počet
chtít se do nich zapojit.
nákupních center v České
Budeme se těšit na vaše
republice v následujímaily zaslané na adresu
cích třech letech zvýší až
[email protected].
o třetinu.
foto: Jakub Hemala
11
dobrovolci
Dobrovolnická rubrika
Autorka: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka NESEHNUTÍ
NESEHNUTÍ pomáhá řada dobrovolnic a dobrovolníků, kteří často nejsou
vidět a přitom i jim vděčíme za to, že můžeme realizovat naše akce, vydávat
letáky, mít webové stránky apod. Protože bychom rádi upozornili právě na
ty, kteří nám pomáhají, rozhodli jsme se obohatit Alarm o rubriku, která
má být poděkováním našim dobrovolníkům a dobrovolnicím. Budeme Vám
je tedy v této rubrice postupně představovat. Samozřejmě není možné
představit všechny naše dobrovolníky a dobrovolnice, proto bude součástí
i poděkování všem, kteří nám pomáhají!
V tomto čísle Vás seznámíme s Jarmilou Přibylovou, dobrovolnicí, která
nám nesmírně ochotně a spolehlivě provádí korektury letáků a brožurek,
které vydáváme, překládá texty a pravidelně provádí monitoring tisku.
Jarmilo, kde pracuješ?
Pracovala jsem ve sdružení Nový
Prostor, které je známo především
vydáváním časopisu, prodávaného
sociálně vyloučenými lidmi. Ráda
bych podotkla, že prodejci NP nejsou
vždy nutně bezdomovci, ale obecně lidé nacházející se ve finanční
tísni, kteří nemohou delší dobu
najít zaměstnání ať už proto, že jsou
třeba invalidní, opustili vězení nebo
dětský domov, je jim nad padesát let
a pro pracovní trh jsou „staří“ atd. Já
osobně v Novém Prostoru pracuji na
projektu EQUAL, který usiluje o rozvoj
sociálních podniků u nás – tj. o rozvoj
soběstačného soukromého sektoru,
který by zaměstnával právě osoby
těžko nacházející práci jinde. Tento
projekt skončil v létě 2008 a v září se
mi narodilo miminko, takže teď jsem
doma.
Jak nám pomáhá?
dělá pro nás korektury
monitoruje tisk
překládá
Proč jsi se rozhodla dobrovolně pomáhat
NESEHNUTÍ?
Líbí se mi, že se Nesehnutí zaměřuje
vedle ekologie taky na širší společenské problémy – například na
uprchlictví nebo výstavbu hypermarketů, a myslím, že dělá užitečné věci.
Protože žiju a pracuju v Praze, nemohu
se účastnit jeho aktivit přímo, ale ráda
vypomohu s tím, co umím, aspoň
pomocí počítače a e-mailu.
Které téma, kterým se NESEHNUTÍ zabývá, je
Ti nejbližší?
To nedovedu říci, stejně jako nelze říci,
které téma je nejdůležitější. Oceňuju
třeba, že se dobrovolníci snaží trávit
smysluplně volný čas s dětmi z uprchlických táborů. A tématem hyper- a supermarketů se tu taky nikdo jiný moc
kriticky nezabývá.
Toto téma Alarmu je věnované tematice hypermarketů. Jak Ty osobně hodnotíš přínosy a negativa, který tento druh nakupování přináší?
Někdo asi spatřuje přínos v tom, že
je tam velký výběr a může si zajet
nakoupit autem. V počtu obchodů tohoto typu na počet obyvatel už ale ČR
předstihla ostatní a stále se staví další.
Kromě toho, že při výstavbě se často
špatně hospodaří s půdou, se mi nelíbí ani životní styl, který s sebou přinášejí zejména velká nákupní centra,
která se pro řadu mladých lidí a rodin
stávají místem trávení volného času.
A patrně nejzávážnějším důsledkem
jejich rozrůstání se je likvidace malých
obchodů v jejich okolí. Proto myslím,
že právě menší obchodníky je dobré
podporovat.
Přestože jsme se dnes měli možnost seznámit s Jarmilou Přibylovou, která nám pomáhá, má
NESEHNUTÍ i další dobrovolníky a dobrovolnice, kteří/které nám navrhují grafiku webových
stránek či plakátů, pomáhají nám při akcích, koordinují naše kampaně apod., proto i jim patří náš
nesmírně velký dík!!!
nový dobrovolnický web Nesehnutí v provozu!
Autorka: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka NESEHNUTÍ
NESEHNUTÍ zprovoznilo nové webové stránky určené dobrovolníkům
a dobrovolnicím NESEHNUTÍ a novým
zájemcům a zájemkyním o zapojení.
Najdete je na www.dobrovolne.nesehnuti.cz. Na stránkách nalezne-
12
te data schůzek ke kampaním, výzvy
k pomoci, možnosti zapojení apod.
Tyto stránky by dobrovolnicím a dobrovolníkům měly usnadnit orientaci
v možnostech dobrovolné pomoci
NESEHNUTÍ.
Oceníme připomínky a případně
nápady převážně ze stran našich
dobrovolníků a dobrovolnic na jejich
vylepšení tak, aby se vám s námi
spolupracovalo co nejlépe.
knihovna
Knihovna NESEHNUTÍ
aneb doporučujeme knihy a zveme do útrob naší ne objemné, ne architektonicky závratné, ale přesto zajímavé knihovny…
V knihovně NESEHNUTÍ hloubala: Kateřina Plesková
Aktuálně s myšlenkou na hlavní téma
tohoto čísla Alarmu vybírám tituly
se zajímavou souvislostí v oblasti
problematické výstavby super- a hypermarketů. Nemám na ně přímo
zaostřeno. Myslím a hledím na ně „po
očku“, ale upřeně.
•
•
Sídelní kaše: Otázky k suburbánní
výstavbě rodinných domů (autor:
Pavel Hnilička; vydalo: Vydavatelství ERA, Brno 2005)
Suburbanizace a její sociální
ekonomické a ekologické důsledky (sborník ze semináře – editor:
Luděk Sýkora, vydal: Ústav pro
ekopolitiku, o. p. s., Praha 2002)
Většina z nás, kdo jsme nevyrostli
v rodinném domě a rodině silněji
či méně zaměřené na zemědělskou
produkci, nezažili jsme nucené brigády na bramborách, rybízu a podobných pracech, sníme svůj sladký
sen o bydlení v podobě domečku
se zahradou. Některým se sen splní.
Plní se i těm, kdo brigády na rybízu
a sbírání, sekání, udržování a opravování ledasčeho ve velkém zažili
a nezanevřeli. Jen, je to vždy splněný
sen? Nestává se také občas prázdným
dojmem či hůř černou můrou? Tyto
otázky vás napadnou, když se vydáte
na příměstský výlet do okolí Prahy,
Brna i některých dalších větších a už
i menších měst a obcí. Procházíte se
po krajině pozorujíce to které roční
období a také rozrůstající se satelitní
městečka nad mizející krajinou. A tu
to je – suburbanizace!
Vidíte mizející pole a volnou krajinu
a sledujete nové a nové řady domů
více či méně odloučených od původní
zástavby „mateřských“ obcí. Domky
jsou pestrobarevné, většinou téměř
identické, ale někdy i extra architektonicky vyvedené. K nim přiléhají
spíše maličké zahrady, které nazvete
zahradami jen nedostatkem jiných
použitelných termínů, neboť blíže než
ke sběru plodin zvou k novému a novému objíždění bazénu sekačkou. Ale
ano, ne všechny zahrady musejí být
užitkové, i odpočinku a pěkného pokoukání na rozličnou květenu je třeba.
Jenže s tím pokoukáním to zvláště
kolemjdoucí nemají jen tak. Leckteré
domy a zahrady můžete obdivovat
skrz tlusté či vysoké (nejčastěji však
takové i takové) zdi jen, když se snažíte s úsilím téměř špionážním. Tušíte,
že místní si žijí své životy uzavřené
sami do sebe a tepající v rytmu ranních automobilových cest do zaměstnání a někdy i zábavou v přilehlém
městě, večerních návratů spojených
s nákupem v super/hypermarketu na
jeho okraji, víkendovým odpočinkem
a drobnou prací kolem domu ústící
v hromady posekané trávy, kterou
není jak zpracovat. Připadá vám, že
v okolí těchto domů a často ohrazených, někdy i dost podivně řešených,
ulic nejste příliš vítanými procházejícími. Trošku místním závidíte splněný
sen o bydlení, ale padá na vás tíseň.
Uvedené knihy fenomén mohutné
a většinou ne zcela promyšlené obytné výstavby mimo města na okrajích obcí sledují, a to z mnoha úhlů.
Odborníci a odbornice však přicházejí
s obrázky, ze kterých se neskládá
úplně lichotivá pohlednice – však už
jen ty termíny: sídelní kaše, automobilová závislost, ztráta místa, ztráta
identity, zelené vdovy, zostrovnění
každodenního života… Sníte si sníte
a najednou taková rána. Uf.
Společně s knihami se můžete zabývat
otázkami o jak významný problém
jde? jaké má důsledky pro život města,
obce i okolní krajinu? jaké jsou zkušenosti a příklady ze zahraničí? zda je
třeba suburbanizaci bránit a případně
jak? jaká by byla únosnější řešení?
možná máte vlastní otázku. proč se
takovýmito knihami trápit? K odpovědi přetavuji a doplňuji úvod
Kateřiny Dubské, zástupkyně jednoho
z vydavatelství: Možná jako člověk,
který uvažuje o odchodu z města do
nového rodinného domu, začnete
přemýšlet nad souvislostmi, které jste
za svým snem zatím neviděl/a. Možná
vás jako představitele/ku obce,
která zvažuje prodej pozemků pro
tyto účely, napadnou nové důležité
souvislosti a dopady takovéto stavby
na život vaší obce. A možná se obě
strany začnou ptát po lepším řešení.
A možná se tak ruku v ruce s neviditelnou rukou trhu v níž vládne zákon
nabídky a poptávky začne horší
řešení měnit v lepší, udržitelnější,
k přírodě a krajině přátelštější, i lidem
zdravější.
I snít se dá rozumně, zvláště jde-li
o rodinná až rodná místa vás a pateticky prakticky viděno i vašich příštích
generací.
13
knihovna
Nové knihy
pomocí názorných obrázků z dětského světa vysvětluje
obsah a význam tohoto dokumentu tak, aby už ti nejmenší
měli povědomí o právech, která máme a která musíme
dopřát také ostatním.
Autorka: Alice Nekvapilová
Také tentokrát je tu jarně pestrá a zajímavá nabídka
nových knih – tentokrát z oblasti ženských a lidských
práv, sledovaných nejrůznějšími pohledy.
Jako první se představí beletristická
vzpomínka na život
na Slovensku 50. let
od Ireny Brežné – Na
slepačích krídlach.
Tento mozaikový román popisuje tehdejší
skutečnost dětskýma očima Jany, jejíž
maminka „zmizela“
ve vězení, ale i přes
stylizaci do příběhu
děvčátka autorka
vypráví s nadhledem
a satirou ženy s mnoha zkušenostmi.
Další kniha se
také dotýká života
malé holčičky,
tentokrát o ní ale
vypráví její matky.
Marianne Grabrucker v knize
Typické dievča
píše o prvních
třech letech života
své dcery Hanky,
které se rozhodla
dát více životních
možností, než
jen být hodnou
a hezkou dívenkou, a podrobně
si zaznamenala
nejrůznější příhody i reakce okolí.
Tento deník se tak stává důležitým zdrojem pro laiky i odborníky v oblasti rodově citlivé výchovy.
Do třetice s tematikou dětí přichází publikace dětem přímo
určená – omalovánková knížka od organizace Amnesty
International s názvem Dětem o všeobecné deklaraci
lidských práv. Snadno pochopitelným jazykem a za
14
Zcela jinam se
přesuneme s knihou
čtvrtou – Vlastimil
Růžička v knize
Squaty a jejich
revoluční tendence
nabízí pohled na
jeden z jevů dnešní
společnosti – obsazování prázdných
domů (squatting).
Podrobně nahlíží především do
domácí situace, ale
dotýká se také stavu
v okolních státech
a kromě sociologického a politického
pohledu podává
v knize i autentické výpovědi nejrůznějších osob z centra
dění, korespondenci a manifesty, které spolu s fotografiemi
dodávají knize také podobu reportáže.
Ještě chvíli se zdržíme u sociologie, a to s Teorií modernizace od Jana Kellera. Zde autor svým typickým odbornějším
stylem zkoumá postupnou ekonomizaci různých oblastí života, nový pohled na globalizaci, ale také například hrozbu
barbarizace společnosti modernizací, pomstu Jihu zemím
Severu nebo násilnické tendence modernity.
Jako dnes poslední se představí kniha China, Inc.:Jak Čína
drtí Ameriku a svět od Teda C. Fishmana. Očima novináře
přináší pohled na dramatický rozvoj Číny a její vliv na světovou ekonomiku.
Kapitoly popisují
například vztah
Číny k patentům
přerůstající v novodobou průmyslovou špionáž
nebo pro nás
nepochopitelnou
konkurenceschopnost zboží vyrobeného a prodávaného za zlomek ceny
jejich zdejších
sourozenců a tvoří
velmi aktuální
přehled toho, čím
„asijský tygr“ mění
svět.
y
v
a
t
s
ý
v
E
S
E
N
Chtěli byste uspořádat výstavu na téma lidských práv,
ekologie či práv zvířat ve vašem městě? Neváhejte a objednejte si některou z výstav NESEHNUTÍ! (O výstavy si
lze napsat poštou či e-mailem, objednat si je lze i osobně, telefonicky a v několika případech také prostřednictvím internetových formulářů.)
Uprchlíci u nás
Výstava se skládá z textů o zemích, ze kterých do ČR
přicházejí uprchlíci nejčastěji. Jsou doplněny fotografiemi
z těchto zemí, kresbami a malbami uprchlických dětí žijících
v zařízeních pro běžence ve Zbýšově a Zastávce u Brna.
Výstava přibližuje důvody, proč z popsaných zemí lidé utíkají a proč hledají ochranu právě v ČR. Snaží se také ukázat,
že jde o běžné lidi (muže, ženy, děti) postihnuté krutým či
nešťastným osudem. Výstava se skládá ze 7 panelů formátu
70×100 cm (orientované na výšku). K výstavě si můžete
objednat též uprchlický zpravodaj „PŘES“, informační leták
„Bezpečí pro uprchlíky“, besedu či workshop. O výstavu si
lze napsat také prostřednictvím elektronického formuláře
na webových stránkách http://uprchlik.ecn.cz.
Zaostřeno na hypermarkety
Výstava upozorňující na negativní dopady expanze obřích
nákupních center. Celkem 11
panelů formátu 70×100 cm
(orientované na výšku)
s fotografiemi a doprovodnými texty. Pokud budete
mít zájem, zajistíme vám jako
doplnění výstavy přednášku.
Dále si můžete objednat tematické letáky či samolepky
na schránku ”Stop reklamním
materiálům”. Výstavu si lze
objednat také elektronicky
prostřednictvím formuláře na
stránkách http://hyper.cz/cz/
vystava.html.
Zbraně, nebo lidská práva?
o porušování lidských práv v Tibetu a mapu Tibetu (dva panely formátu A3 a A4 navíc). Spolu s výstavou vám můžeme
poslat i nálepky s tibetskou vlajkou. V distribuci pak máme
též časopis „Tibetské listy“.
Proč práva zvířat
Sedm velkých panelů (cca
70×100 cm) s fotografiemi
a texty. Každý panel vždy
k jednomu tématu: úvod,
kožešiny, vegetariánství a veganství, pokusy na zvířatech,
velkochovy, cirkusy, kontakty.
Lehká srolovatelná verze
k zavěšení na silon protáhlý
lištami. Výstava k nahlédnutí
na http://nesehnuti.cz/pravazvirat/infomaterialy.html.
Ženská práva jsou lidská práva aneb Kampak, panenko?
Nejnovější foto-informační výstava NESEHNUTÍ nejen
o nejrůznějších aspektech feminismu, boji za ženská práva,
rovných příležitostech či každodenních stereotypech v naší
společnosti... Výstava putuje od svého slavnostního zahájení v Knihovně Jiřího Mahena po celé České republice a slaví
velké úspěchy. Její vernisáže jsou často doplněny zajímavými kulturními akcemi či přednáškami.
Aktivní otcovství aneb Když pečují tátové
Deset velkých panelů na šířku (110×80 cm) obsahujících
barevné i černobílé fotografie představuje otce v rolích, ve
kterých jsme zvyklí stereotypně vídat pouze ženy. Muže,
kteří přebalují miminka, krmí malé děti, uspávají, kolébají,
vozí v kočárku. Výstava upozorňuje na stereotypy a předsudky, které se dotýkají jak otcovství, tak mateřství. Fotografie prezentují zkušenost rodičů, kteří překračují tradiční
genderové role. Panely jsou doplněny citacemi otců, kteří
za sebou mají zkušenost z pobytu na rodičovské dovolené.
K zahájení výstavy nabízíme krátkou přednášku s besedou
a projekci dokumentárního filmu o otcích na RD.
Série fotografií a krátkých komentářů přibližuje následky
nekontrolovaného obchodu se zbraněmi. Fotografie zobrazující utrpení rozvojových zemí – kam směřují velké zbrojní
zásilky, aby podpořily ozbrojené konflikty nebo udržely
při moci spřátelené diktátory – jsou dány do kontrastu
s fotografiemi zbraní ve vyleštěných vitrínách zbrojařských
veletrhů. Výstava se skládá z 8 panelů formátu 70×100 cm
(orientované na výšku). Pro zapůjčení k vystavování
kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. Můžete si ji objednat také
elektronicky prostřednictvím formuláře na stránkách http://
zbrane.ecn.cz/cz/vystava.html.
Za svobodu pro Tibet
Výstava se skládá z 15 barevných fotografií formátu 30×45 cm v lehkých rámech a je doplněna texty
15
ekoporadna
Ekoporadna … radí dál
Autor: Jiří Koželouh, koordinátor Ekologické poradny NESEHNUTÍ
Fungování ekologické poradny NESEHNUTÍ pokračuje vesele i v první
polovině roku 2008. Dostáváme dotazy z oblasti životního prostředí a jeho
ochrany. I tentokrát bude nejlepší, když si budeme práci ekologické poradny ilustrovat na konkrétním případu. Jedná se o případ z oblasti ochrany
přírody a životního prostředí při hornické činnosti, což bude pro řadu z Vás
možná nové a zajímavé:
Vedle naší obce hrozí otevření lomu na vápenec na místě Chráněného ložiskového území.
V současnosti probíhá proces EIA. Se záměrem
nesouhlasíme a chceme proti němu postupovat. Důvodem je ohrožení životního prostředí
v obcích nákladní dopravou a poškození
krajinného rázu povrchovou těžbou. Můžete
nám poradit?
Z Oznámení záměru vyplývá, že jde po
věcné stránce o záměr s velkým konfliktem s ochranu životního prostředí.
Argumenty (možné náměty na připomínky) jsou:
• nesouhlas malým vlivem na přírodu a krajinu (zejména směšné je
odůvodňování tím, že po ukončení těžby za 80 let bude něco tak
a tak)
• velkou roli hraje i celá řada chráněných druhů rostlin a živočichů
v lokalitě a v jejím okolí
• hodnocení opomíjí vliv na celé seskupení ekosystémů, které v současné době existují na lokalitě
(přírodě blízký smíšený les a jeho
sukcesní stádia, monokulturní les,
pastviny, pole) – pokud bude část
půdy zničeno úplně a další část
silně ovlivněna musíme zkoumat
jak ten segment krajiny bude dál
fungovat (jak se změní druhové
složení, jak se zvýší eroze v nejcennějším ekosystému suťového lesa
nad horní hranou lomu apod.) –
takové hodnocení v dokumentaci
není a je možné ho požadovat od
Posudku (který bude nařízen)
• můžete také použít požadavek na
závazné omezení lomu (když už)
jen na současný zmenšený dobývací prostor (aby nebyl zbytek
zákonného dobývacího prostoru
použit na výsypku)
Celkově se k Dokumentaci může
dát nesouhlasné stanovisko
16
s odvoláním na převažující zájmy krajiny (plánované rozšíření Přírodního parku, přiblížení interakčního prvku ÚSES
apod.), přírody (kriticky, silně a ohrožené zvláště chráněné druhy živočichů)
převažují nad zájmy těžby. Nad zájmy
těžby převažuje i krajinářská hodnota
území, která spojuje harmonickou
kulturní krajinu s velkou koncentrací
maloplošných chráněných území a kulturních památek. Zařadit by šla do třídy B+ (dle Löwa a Míchala: Krajinný ráz,
2003), což je hodnotná kulturní krajina
spojující přírodní a kulturní prvky
téměř bez narušení. Bez významu není
ani nepřiměřený vliv dopravy (zejména
hluk a vibrace, snižování kvality vozovek apod.) na přilehlé obce, kde nejsou
zjištěny žádné průjezdy nákladních
automobilů nejtěžší kategorie, které by
jezdily z lomu.
Po uplynutí 20 dnů k připomínkování
Oznámení nařídí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypracování Dokumentace. Až ji investor předloží bude
30 dnů k jejímu připomínkování a po
uplynutí lhůty vybere MŽP do 10 dnů
odborníka, který vypracuje Posudek
záměru (musí to být člověk mimo tým
zpracovávající Dokumentaci a samozřejmě nesmí mít vazbu na investora)
a to do 60 dnů (nebo pokud bude mít
pocit, že je to složité tak do 90 dnů).
Ten zase bude zveřejněn na internetu.
K posudku se bude možné do 30 dnů
vyjádřit a ještě před uplynutím této
lhůty bude svoláno veřejné projednání. Po veřejném projednání a uplynutí
lhůty k vyjádření k Posudku má MŽP
30 dnů na vydání závěrečného stanoviska – kladného nebo záporného.
Stanovisko je navrhováno již jako součást Posudku a má kromě výroku také
řadu podmínek a omezení. Stanovisko
je podkladem pro Obvodní báňský
úřad, který bude posuzovat žádost
o Stanovení dobývacího prostoru. Stanovisko nemusí bohužel respektovat,
ale v takovém případě musí odůvodnit
proč ho nerespektoval (důvod musí
být zákonný).
Budou probíhat i jiná řízení. Vzhledem
k tomu, že ve většině případů je nutná
předběžná aktivita (před samotným
řízením, zejména z důvodu zajištění
informací o zahájení řízení) upozorňuji
na to, že:
1. stanovení dobývacího prostoru
posoudí a rozhodne Obvodní báňský úřad a to ve správním řízení
do v němž může být účastníkem
občanské sdružení které splní
podmínky § 70 z.č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny. Pravděpodobně by i majitelé nemovitostí v okolí mohli být účastníky.
2. Výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů může vydat
příslušná (bez ohledu na to že místo neleží v CHKO) Správa Chráněné krajinné oblasti (silně a kriticky
ohrožené druhy) a Krajský úřad
(ohrožené druhy) – opět ve
správních řízeních v němž může
být účastníkem občanské sdružení které splní podmínky § 70 z.č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny.
a
n
d
a
o
r
o
p
o
k
e
3. Souhlas se zásahem do významného krajinného prvku a se
zásahem do krajinného rázu může
vydat Úřad obce s rozšířenou
působností (ORP) pod niž spadáte,
a to pouze závazným stanoviskem,
které není správním řízením a je
podkladem pro řízení o stanovení
dobývacího prostoru.
4. Souhlas s odnětím ze Zemědělského půdního fondu může vydat
Krajský úřad a souhlas s odnětím
z Pozemků určených k plnění
funkcí lesa může vydat opět ORP –
opět ne ve správním řízením (bez
možnosti účasti občanských sdružení) a je podkladem pro řízení
o stanovení dobývacího prostoru.
5. Vypouštění důlních vod může
povolit vodoprávní úřad ORP,
ale to by asi žádal investor až po
otevření dolu.
Takže možné angažování v řízení (připomínky, nahlížení do dokumentací,
odvolání či žaloby) se váže na existenci
místního občanského sdružení. Je nutné dávat pozor na zákonné podmínky
pro účast v řízení a po založení podat
tzv. generální žádosti na příslušné úřady, aby předem informovaly o všech
zahajovaných řízení. Vzory získáte
v naší ekoporadně.
Další věc je samozřejmě rozvinutí
občanských aktivit proti záměru. Čím
více podpisů, tím pádnější argument
pro politiky. Lze využít i možností medializace případu. Velmi dobré by bylo
vytvoření spojenectví s oběma dotčenými obcemi (starosty, zastupitelstvy).
Tolik tedy k příkladu. Ekoporadna
však kromě poskytování poradenství
zahrnuje i další aktivity, podporující
poradenství. Jedná se zejména o velkou vlnu propagace, která začala již
s minulým ALARMem a vydáním vkusných nálepek. Pokračuje však po celý
první půlrok 2008 a to formou vydání
nových propagačních letáků k webu
Ekobrána.cz a záložek do knížek.
O všechny produkty si můžete napsat
a šířit je ve svém okolí). To však není
vše – v těchto dnech mohou Brňané
a Brňanky shlédnou velkou reklamu
na tramvajích a reklamu na webu
Kam v Brně (http://www.kamvbrne.
cz). A nejlepší z propagace nakonec
– v přípravě je filmový reklamní spot,
který chceme využívat při projekcích
a nabídnout do kin.
Zároveň s výrobou propagačních tiskovin probíhá příprava informačních
materiálů pro občany a občanky, kteří/
které aktivně chrání životní prostředí.
Prvním letošním počinem je reedice
letáku o právu na informace a ochraně
životního prostředí v úředních procesech z pohledu jedince stojícího mimo
registrované, profesionální nevládky.
Připravujeme leták s pracovním názvem „ženy a životní prostředí“.
Nakonec je třeba se zmínit o aktivitách
v oblasti územního plánování – za
NESEHNUTÍ jsme zpracovali dvoje
připomínky k připravované Politice
územního rozvoje ČR a vytvořili návrhy pro ochranu životního prostředí
v územně-plánovacích procesech na
úrovni zákonů i pro účely města Brna.
Práce k územnímu plánování organicky propojuje Ekoporadnu a kampaň
Zaostřeno na hypermarkety neboť
ústředním tématem našich snah jsou
regulace expanze nákupních zařízení,
omezení nežádoucí suburbanizace
a růst přepravní náročnosti v našich
městech.
17
ekoporadna
Ekoporadna NESEHNUTÍ na Dni Země (22. 4.)
a Ekojarmarku… (1. 5.)
Autorka: Zora Javorská, koordinátorka informačních a propagačních aktivit ekoporadny.
Den Země
Tak 22. dubna jsme spolu
s dalšími osmi brněnskými
ekologickými neziskovkami
(Hnutí Duha, Bicybo, Rezekvitek, Veronica, Hnutí Brontosaurus, Centrum pasivního
domu, Společnost pro Fair
Trade, Nadace Partnerství)
uspořádali celkem velkolepou
oslavu Dne Země na náměstí
Svobody v Brně. Celá akce se
jmenovala „Země je jen jedna“ a pro nás začala už asi dva
měsíce před akcí veškerými
přípravami, které nebylo vůbec jednoduché v takovém počtu zkoordinovat.
Nakonec to všechno dobře dopadlo
a v úterý 22. 4. v 11 hodin dopoledne
jsme se radostně sešli a začali stavět
naše ne vždy stabilní stánky, kterých
bylo i se stánkem Jihomoravského Kraje, který akci také podpořil, celkem 10.
Vlastní program začal pro veřejnost v 1
hodinu odpolední a spočíval v plnění
jednotlivých roztodivných aktivit, na
každém stánku. Aktivity byly povětšinou informačně-vzdělávací, od poznávání malých rostlinek jednotlivých
běžných zelenin přes ekokvíz až po
odpověď na otázku co z TetraPackem.
Naše aktivita se trochu lišila od všech
ostatních tím, že byla úplně prožitková. Spočívala v tom, že si člověk zul
boty, vysvlékl ponožky a bosýma nohama vstoupil do první „záhadné“ krabičky. Těch krabiček bylo celkem šest
a byly v nich různé povrchy, přesněji:
písek, hlína, jehličí, tráva, mech a dlažba. Na lidech bylo, aby rozhodli co je
podle nich nejpříjemnější. Kupodivu
vyhrál písek, ale hned v závěsu byla
tráva s mechem. Zajímavé byly také
úplně různé reakce lidí na naši aktivitu.
Někteří si vůbec nechtěli sundat boty
a celé jim to přišlo spíše odporné, ale
někteří si zas boty už vůbec nechtěli
znovu obout a chodili po náměstí
bosky. Celkově mi ale přišlo fajné to,
že někteří se v krabičkách přímo
18
Myslím, že se celá akce fakt
povedla.
Ekojarmark 2008
rochňali a jiní zase až na konci zjistili,
že se jim to vlastně líbilo, i když byli na
začátku podezřívaví.
Celý Den Země vyvrcholil velikou
cyklojízdou v pět hodin. Cyklojízda
vedla přes ulici Českou, Hlavní nádraží,
Malinovského náměstí, kolem obou
divadel nahoru po Roosveltově a pak
dál až na cyklostezku „Studenskou“,
která vede paralelně s trasou tramvaje
číslo 1 od zastávky Antonínská dál
směr Řečkovice, ale o ulici výš. Na této
cyklostezce chtěla cyklojízda upozornit na ohromné množství přechodů,
které nejsou pro cyklisty uzpůsobené,
a tak by člověk měl každých téměř 10
metrů seskočit z kola, přejít a zase jet
dál 10 metrů…
Letošní Den Země oficiálně skončil
osazením celého náměstí 158 maketami stromů, které udělali ze „Svoboďáku“ takový menší park. Neoficiálně
jsme se pak všichni, kdo chtěli a měli
ještě energii, sešli k malé soukromé
oslavě Dne Země na Panské ulici na
Veronice, která pro nás vlastně celý
den sloužila jako taková základna. Bylo
to velmi milé posezení v kruhu brněnských ekologických aktivistů a aktivistek, kterým bych tímto moc ráda
poděkovala za příjemnou spolupráci.
Speciální dík patří Hance Chalupské
z Veronici, která to celé zaštiťovala
a koordinovala a naším třem pomocníkům, dvoum Štěpánům a Katce, bez
kterých by zas náš stánek úplně nestál.
Další povedenou akcí na
propagaci naší ekoporadny
a vlastně celého NESEHNUTÍ byla už tradiční účast na
prvomájovém Ekojarmarku
v Olomouci. Celou akci pořádá v rámci Ekologických dnů
Olomouc centrum ekologických aktivit města Olomouce
– Sluňákov.
Začalo to pošmourně a s deštěm, ale v průběhu dne se vyjasnilo
a ukázalo se i zapadající slunce. Náš
stánek měl letos opravdu strategické
postavení přímo uprostřed hlavní
„stánkové zóny“ naproti dveřím do
radnice, kde se celý den hrálo divadlo
pro děti. Na druhou stranu jsme ale
byli uprostřed nákupní zóny a úplně
stranou od ostatních neziskovek.
Kolem nás se prodávalo spoustu krásných rukodělných výrobků, voňavých
sýrů a šperků. Pár lidí se proto podivilo
nad stánkem s výstavou proti „týrání
a pokusech na zvířatech“ a různobarevnými „feministickými“ tričky
a letáky. Někteří ale ochotně přistoupili, diskutovali, ptali se, brali si letáky
a někdy i koupili nálepku či plátěnou
tašku.
Nejpříjemější na celé téhle akci je, že
to bývá první opravdu venkovní jarní
trhová slavnost spojená s celodenními
koncerty na náměstí přímo uprostřed
Olomouce. Letošní výběr kapel byl
opravdu podařený a z hvězd bych
mohla jmenovat brněnské Čankiškou a pražské Trabandy. Tímto bych
všechny, co o této akci ještě neví,
chtěla pozvat na příští ročník a současně poděkovat všem, co se na ní letos
podíleli, jak „velkým“ organizatorům ze
Sluňákova, tak „našim“ dobrovolnicím
Katkám za pomoc na stánku a dobrovolníkovi Srandovi za odvoz všech
těch věci…
kampane
Pět let války stačilo
Autor: Milan Štefanec, koordinátor kampaně Zbraně, nebo lidská práva
Kampaň Zbraně, nebo lidská práva si
vzala na mušku krvavý konflikt v Iráku.
U příležitosti pátého výročí zahájení
vojenské invaze a následné okupace
Iráku, jsme uspořádali sérii akcí, které
upozornily na dopady této ozbrojené
intervence USA a jejich spojenců (vč.
ČR). Po tři březnové dny probíhal na
Fakultě sociálních studií Masarykovy
univerzity informační stánek a byla
zde nainstalována výstava, která
informovala o činnosti skupiny Jídlo
místo zbraní při NESEHNUTÍ a o situaci s obchodem se zbraněmi. V rámci
expozice výstavy proběhly také dvě
besedy, jedna o smyslu existence
a činnosti skupin Jídlo místo zbraní
(Food Not Bombs) v ČR i ve světě,
druhá o problematice vývozu zbraní
z ČR. Akce byly doprovozeny projekcí
tématických filmových dokumentů
i veganskou ochutnávkou.
Přesně na den pátého výročí útoku
na Irák (dne 20. března) NESEHNUTÍ
společně s několika dalšími občanskými iniciativami uspořádalo demonstraci k výročí zahájení války, která si
do dnešních dnů vyžádala více než
jeden milión mrtvých. Na brněnském
náměstí Svobody si asi 150 demonstrantů mohlo vyslechnout projevy
kritizující jak diktátorský režim Saddáma Husajna, tak vojenskou okupaci
Iráku. Jednotliví vystupující upozornili
na fakt, že válka v Iráku nejenže byla
vyvolána lživými argumenty (spojení
iráckého režimu s Al-kajdou, držení
zbraní hromadného ničení), ale její
rozpoutání sebou přineslo katastrofu
jak humanitární, tak na poli lidských
práv. Transparenty „Irácká pětiletka:
1 000 000 mrtvých, 4 000 000 uprchlíků, 3 000 000 000 000 dolarů“ či „Irák
– pět let stačilo!“ vyjadřovali názor
demonstrujících na tuto válku. Na
demonstraci vystoupila také skupina
iráckých žen, která z Iráku uprchla půl
roku po zahájení invaze a nyní žije
v Rakousku. „Kvůli okupaci se život
v Iráku vrátil sto let zpátky. Nemocnice
jsou rozstřílené, vyrabované, nemají
léky. Kvůli používání chemických zbraní vojáky se rodí více postižených dětí“
vyjádřila zkušenosti své i svých blízkých, kteří v Iráku zůstali, jedna z Iráčanek. V projevu NESEHNUTÍ zaznělo
zase odmítnutí spojení protiválečných
protestů s antiamerikanismem. Podle
průzkumu, který zveřejnila televize
CNN, podporuje válku v Iráku jen 32
procent amerických občanů, zatímco
66 procent je proti ní. Jen 36 procent
si myslí, že situace v Iráku byla taková,
že stálo za to, do války jít. „Protestovat
proti válce v Iráku znamená stát na
straně občanů Spojených států, ne proti nim.“ řekl představitel NESEHNUTÍ.
Na demonstraci mohli její účastníci také podepsat petici iniciativy
Ne základnám žádající referendum
o umístění základny Národního raketového systému obrany Spojených
států v České republice (tzv. radaru),
prohlédnout si výstavu NESEHNUTÍ
Zbraně, nebo lidská práva, zdarma
ochutnat veganský guláš skupiny Jídlo
místo zbraní, či se občerstvit zeleným
či černým čajem z improvizované
čajovny, která takto podpořila protiválečný protest.
Antimilitaristická kampaň NESEHNUTÍ
však nezahálela ani v dalším období
(před či po irácké demonstraci). Kromě
vytvoření nové výstavy vysvětlující
principy fungování skupin Jídlo místo
zbraní (Food Not Bombs), připravila
text nového informačního letáku
ke stejnému tématu, ve spolupráci
s Novým prostorem pro bezdomovce
zorganizovala filmovou projekci spojenou s občerstvením a samozřejmě
pokračovala v pravidelném rozdávání
veganského jídla každou první sobotu
v měsíci občanům bez domova v Brně.
Pivo na uprchlíky
Autorka: Lenka Šafránková Pavlíčková, Kampaň Bezpečí pro uprchlíky
Jak spolu souvisí pivo a uprchlíci? Na Mezinárodní den uprchlíků, který
jsme oslavili 20. června, to mohl každý návštěvník brněnského klubu Fléda
zjistit. A přispět tak (možná i nevědomky) ke zlepšení života uprchlíků
v uprchlickém táboře v Zastávce u Brna.
Na tento den jsme totiž přichystali benefiční akci Pivo na uprchlíky, kterou
se k naší velké radosti rozhodli podpořit spisovatel a publicista Ivan Klíma
a herec, dramatik a režisér Arnošt
Goldflam. „Patřím k lidem, jejichž předkové by taky rádi někam prchli, ale
neměli kam. A proto jsem rád, že bychom my tady u nás takovou možnost
mohli nabídnout,“ zdůvodnil Arnošt
Goldflam své rozhodnutí. „Myslím si,
že korunou z každého piva, dokonce
i limonády by mohl a měl každý host
po jeden den v roce přispět, když ne
z pouhé solidarity s těmi, kdo jsou na
tom podstatně hůře než on, tak proto,
že neví, kdy sám se ocitne v situaci,
kdy bude podobnou pomoc potřebovat. V našich moderních dějinách jsme
měli sta tisíce uprchlíků, kteří vděčili za
to, že mohli kdesi v cizině důstojně
žít právě jen díky solidaritě cizích
19
kampane
lidí, kteří měli pro jejich situaci pochopení,“ řekl Ivan Klíma.
Tento den putovala 1 koruna z každého piva, které ten den hosté Flédy
vypili, na podporu volnočasových
aktivit pro děti uprchlíků.
V předvečer dne uprchlíků, 19. června,
se na Moravské náměstí ve spolupráci
s dalšími brněnskými organizacemi,
které se věnují uprchlíkům, uskutečnil
den pro uprchlíky. Za účasti dětí ze Zastávky zde proběhlo dětské odpoledne
s pestrým programem. Připravili jsme
ale také program pro dospělé. Více
informací přineseme v příštím Alarmu.
Výjezdy do Zastávky
Vzhledem k tomu, že uprchlický tábor
ve Zbýšově byl na sklonku roku 2007
zrušen, zůstává tábor v Zastávce naším
jediným cílem. Nic to však nemění na
radosti dětí, kterým pravidelně přijíždíme zpestřit jinak nudný a jednotvárný
život za zdmi tábora.
V červnu jsme vyrazili do tábora i s několika studenty jedné z brněnských
středních škol, kteří měli zájem poznat
život v táboře a kteří si zároveň pro
děti připravili program.
Další podobná návštěva tentokrát se
studenty Jihočeské univerzity, proběhla na konci listopadu.
Evropský týden proti rasismu
Na jaře, v rámci Evropského týdne proti
rasismu jsme spolu se zástupci dalších
brněnských neziskovek již potřetí Brňanům v ulicích města rozdávali nálepky
s obrázkem oranžové stužky. V rámci
akce Oranžová stužka, jež probíhala
v celkem devíti městech ČR, se tak každý mohl symbolicky připojit k odmítnutí rasové diskriminace v ČR. S rasovou
diskriminací se u nás cizinci, ale nejen
oni (s největší diskriminací se u nás
potýkají Romové), nejvíce setkávají
v oblasti zaměstnání, bydlení, přístupu
ke vzdělání, ale také v případech rasově
motivovaného násilí a kriminality.
Situace se bohužel v posledních letech
nezlepšuje. Součástí bylo i podepisování petice na podporu žen v Dárfúru.
Evropský týden proti rasismu jsme
oslavili i ve volnočasovém centru v brněnských Lánech, kde jsme uspořádali
pro děti ze Zastávky Integrační den,
kterého se zúčastnili také brněnské
děti. Společně jsme strávili den plný
soutěží a her. „Děti po odjezdu z tábora vždy znatelně ožijí a všech her se
účastní s obrovskou chutí,“ hodnotí
výlet dětí jedna z organizátorek Klára
Vagundová. „České děti jsou naopak
konfrontovány s kulturně a často
i rasově odlišnými dětmi, poznávají se
navzájem, zbavují strachu a zjišťují, že
ve skutečnosti se ničím podstatným
od sebe navzájem neliší,“ doplňuje ji
další z dobrovolnic Bára Zavřelová.
Za to, jak úspěšně celá akce dopadla,
patří velké díky především dobrovolníkům a dobrovolnicím, které a kteří se
výborně zhostili její organizace. Další
velkou akcí byla mikulášská besidka
pro děti, již jsme uspořádali 5. prosince ve spolupráci s gymnáziem v Řečkovicích. Další informace přineseme
v příštím čísle ALARMU.
STOP pokusům na zvířatech
(aneb aktivity zvířecí kampaně)
Autorka: Magdaléna Navrátilová, koordinátorka kampaně Za práva zvířat
Tohle heslo jsme hlásali 24. dubna
v ulicích Brna, přesněji na náměstí
Svobody, kde jsme měli umístěn náš
stan. Organizací National antivivisection society, která funguje už přes
70 let! a sídlí v Chicagu, byl tento den
vyhlášen jako Světový den laboratorních zvířat (http://www.navs.org/).
Když se to tak vezme… To, že na světě
narůstají různé světové dny je nejenom ukazatel toho, kolik problémů
se na tomto světě vyskytuje, ale také
toho, že někoho zajímají a začíná je
řešit. Úspěchu však docílíme až ve
chvíli, kdy nebude potřeba vyhlašovat
světové dny, protože problémy už
nebudou. Naší akcí jsme chtěli ukázat,
že pokusy na zvířatech je věc, kterou je
potřeba řešit a přestat před utrpením
laboratorních zvířat zavírat oči.
Na stánku jsem měli petici proti veškerým pokusům na zvířatech, kterou
20
STOP
nám podepsalo přes 200 lidí. A přeci
jsme se s některými na myšlence
zákazu pokusů na zvířatech neshodli.
Obzvlášť mě vždy trochu vytočilo, když
se lidé začali rozčilovat, že chceme dělat pokusy na lidech. Tohle ale skutečně
nebyla naše hlavní myšlenka, i když
i oni by si měli být vědomi toho, že
pokusy na lidech se stejně dělají. Každý
nový prostředek musí být vyzkoušen
na lidských dobrovolnících, zvlášť když
jde o nové léky. Chtěli jsme ukázat,
že zde existují alternativy a musí být
dokonce dle zákona použity (§15
kampane
zákona na ochranu zvířat proti týrání).
Rozdávali jsme kolemjdoucím ukázky
kosmetiky netestované na zvířatech.
Doporučovali jsme jim firmy, které
netestují na zvířatech a obchody, kde
se výrobky těchto firem dají zakoupit.
Naše naděje je teď upřena na Evropskou Unii. Nechci zde vyvyšovat veškerou její legislativní činnost. Některé její
opatření jsou pro členské státy nepříznivé. Pravdou však je, že v oblasti práv
zvířat je její činnost velmi významná.
Již byly díky směrnici č.76/768/EHS od
11.3.2005 zakázány pokusy na finálních kosmetických produktech a u ingrediencí, pokud existuje validovaná
alternativní metoda. V České republice
se nesmí pokusy provádět ani u ingrediencí kosmetických produktů. Ve
zbytku států Evropské Unie by mělo
být postupné odstraňování pokusů
ingrediencí kosmetických produktů na
zvířatech dokončeno v roce 2013. Doufejme, že ukončení pokusů kosmetických výrobků na zvířatech je pouhým
začátkem. Když zde existují alternativy
pro ně, proč by zde neměly existovat
alternativy pro testování chemických
a mycích prostředků a nakonec i léků?
Pokud je na vašem kosmetickém
produktu napsáno „netestováno na
zvířatech“ podle §29 odst.5 zákona
o ochraně veřejného zdraví to znamená, že výrobce ani jeho dodavatelé neprováděli ani nezadali žádné pokusy
na zvířatech u finálního kosmetického
prostředku nebo jeho ingrediencí, ani
nepoužili ingredience, které byly pro
účely vývoje nových kosmetických
prostředků zkoušeny na zvířatech třetími osobami. Je zde však dostatečná
kontrola tohoto ustanovení?
V čem naše krajina však značně zaostává jsou pokusy ve výuce. Proto jsme
taky rozeslali dopisy na vysoké školy
s žádostí o informace ohledně pokusů.
Pouze Univerzita Palackého v Olomouci nám dosud podala odpověď na
všechny naše dotazy. Ostatní neodepsali vůbec nebo velmi vyhýbavě ač
dle zákona mají povinnost do 15 dnů
odpovědět. Tomuhle se asi říká demokracie v praxi.
Co chystáme dál? Promítání filmů na
veřejných místech, ukazujících realitu
využívání zvířat v pokusných laboratořích, velkochovech, kožešinovém
průmyslu a dalších odvětvích. Ať každý
vidí, co podporuje nebo naopak čemu
se svým postojem snaží zabránit. Už
jsme jedno promítání měli na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Další
bychom rádi uskutečnili například na
letoším Protestfestu nebo v kině Art.
Účinné by také mohlo být promítání
na lékařské fakultě, farmaceutické či
veterinární škole. Například film Bad
medicine, by se sem velmi hodil. Následná diskuze o tom, jestli je stále potřeba testovat léky na zvířatech a jestli
metody, kterými se dají nahradit tyto
testy, jsou účinné, by zajisté byla velmi
obohacující pro obě strany.
Ať už se stanete veganem, vegetariánem, nepoužíváte kosmetiku testovanou na zvířatech, ani prostředky
pro domácnost, či provozujete zdraví
životní styl a snažíte se tak vyhnout
chemickým lékům. Děkujeme každému, kdo se snaží zabránit utrpení zvířat. Kdo o tom diskutuje s kamarády,
kdo se postaví rodičům a to kuřátko
si na nedělní oběd nedá. Děkujeme
maminkám, které se vyhnou cirkusům
a které si raději než do zoo zajdou do
lesa. Vychovávat k úctě ke všemu živému by mělo být samozřejmostí.
MDŽ 2008–ohlédnutí za svátkem ženských práv
Autorky: historické okénko Alžběta Možíšová, dobrovolnice kampaně Ženská práva jsou lidská práva; z akcí
reportovala Kateřina Plesková, koordinátorka kampaně Ženská práva jsou lidská práva
Oslava tohoto významného březnového dne byla v Brně pojata i poučně
i zábavně.
První částí bylo hledání žen v netradičních oborech. Nebylo to hledání
nijak urputné, neboť ženy se pohybují
v mnoha oborech i když je tam leckdy
nečekáme. Jediným problémem je, že
to často není pohyb bez překážek a to
je oním jádrem pudla. Není sebemenšího důvodu, aby byly některé obory
v souvislosti s utkvělou stereotypní
domněnkou brány jako pro ženy
nevhodné tak, jak se tomu v mnoha
případech děje. V Knihovně Jiřího Mahena měla 6. března vernisáž výstava
„Bez limitů!“ zapůjčená od pražského
občanského sdružení Fórum 50%,
která ve fotografiích představila
ženy jako bubenice, farářky, jaderné
inženýrky ad. Vernisáž doplnila taneční
.feministická knihovna .vzdělávací semináře .akce
.přednášky .publikace .letáky .distribuce .výstavy
- pro rovné příležitosti
- přes ženské i mužské stereotypy
- proti násilí
- za silnější hlas žen
performance Hany Opatřilové spolupracující s novou ženskou otevřenou
uměleckou skupinou FErUM, která
pracuje s také ještě občas ne zcela
běžně uznávanou pozicí žen v umění – tedy žen jako aktivních umělkyň,
ne pasivních objektů uměleckého
ztvárnění. Na tuto část programu
navázala beseda o ženách v politice
– tentokráte z pohledu žen, které už
z politické scény odešly a podělily se
s výzkumnicemi Petrou Rakušanovou
a Lenkou Václavíkovou-Helšusovou
o své zkušenosti a zpětná ohlédnutí.
Vznikl tak výzkum s podtitulem
„Odcházení aneb Realita politiky
21
kampane
v očích bývalých političek“ a nebyla to
ohlédnutí radostná. Řada žen z politiky odchází, protože už ztratily sílu či
odhodlání bojovat dvojí boj. Jednak
na poli sladění této náročné pozice se
svým vlastním soukromým i rodinným
životem, a jednak na poli dokazování,
že jako ženy nejsou o nic horší, méně
schopné či výkonné politické osobnosti než muži. Na ten první boj jsou
ženy, které se rozhodnou žít aktivním
politickým životem, připravené. Bitvy
na druhém poli jsou zbytečné, unavující, ponižující, odrazující. Stále znovu
se ukazuje a potvrzuje, že ženy nemají
v politice rovné startovní podmínky
jako muži, a proto si znovu a znovu
klaďme otázku – zavedeme dočasně
kvóty podporující rovnost pohlaví
v politice?
V sobotu 8. března 2008 vypuklo komponované programové pásmo, které
NESEHNUTÍ zorganizovalo ve spolupráci s Genderovým informačním centrem
Nora, o. p. s. a za finanční podpory jediné české ženské nadace Slovak-Czech
Womens Fund. Svým účinkováním program podpořila Ridina Ahmed komponující vlastní písně vlastním hlasem,
skupina afrických bubeníků a tanečnic
TiDiTaDe, bio a folk punkové formace
22
Zelené koule a Síla, známý brněnský
feministický genderově konkrétní
kabaret FEMFEM a na závěr Djka Keen
Mimic. Moderátorská dvojice, kterou
speciálně pro tento večer vytvořila Tereza Richtrová a Pavol Seriš krom jiného zhruba stovku přítomných provedla
historií MDŽ a losováním vstupenek
o ceny, které splňovaly letošní podtitul
dávající tématické směřování akce:
svobodná volba povolání aneb úsvit
kyberúdernic.
Těšíme se na příští rok.
A ptáte se proč se MDŽ zabývat, připomínat jej a slavit?
MDŽ – data a souvislosti
Mezinárodní den žen je svátek připomínající úsilí žen za dosažení rovnoprávného postavení. Historický boj za
rovné pracovní podmínky a politická
práva vyústil v širší požadavek rovného zapojení žen a mužů do rozhodovacích procesů a odstranění genderové diskriminace, což jsou témata, která
zůstávají aktuální i v současnosti.
Mezinárodní den žen byl oficiálně
uznán OSN a stanoven na 8. března
v roce 1975. Jeho kořeny však sahají až
do r. 1857, kdy ženy z textilních továren v New Yorku stávkovaly za zlepšení
pracovních podmínek. Série dalších
protestů v řadě továren v USA následně položila základ myšlence uspořádat
den žen k připomenutí ženských práv
a systematickému apelu na jejich prosazování. Coby předchůdce MDŽ se
tak v r. 1909 v USA zrodil Národní den
žen, jež se zde slavil do r. 1913.
V návaznosti na mnohatisícové
demonstrace za zlepšení pracovních
podmínek a práva žen v USA, byl
v r. 1910 v dásnké Kodani předložen
návrh uspořádat Mezinárodní den žen
jako připomínku amerických protestů.
Nicméně zatím nebylo pro tento den
stanoveno pevné datum.
První protesty pod hlavičkou
kampane
Mezinárodního dne žen se konaly
v Německu 19. března 1911 (datum
připomínající slib pruského krále
z roku 1848 o zavedení hlasovacího
práva pro ženy). Protesty probíhaly
i v dalších evropských zemích (Rakousku, Dánsku a Švýcarsku), kde více než
milion žen a mužů požadovalo rovné
volební právo a pracovní podmínky.
S propuknutím I. světové války
se v rámci MDŽ k prosazování ženských práv přidaly také humanistické
protesty proti zbytečnému zabíjení,
vyjádřené požadavky na ukončení
války.
Význam MDŽ jako symbolu ženských
práv v kontextu širšího boje za lidská
práva získal oficiální uznání v r. 1945,
kdy byla v San Franciscu při příležitosti MDŽ podepsána úmluva OSN,
která jako první mezinárodní ujednání
prohlásila rovnost pohlaví základním
lidským právem.
Lidskoprávní rozměr tohoto svátku
bohužel v českém kontextu zastínila
jeho karikovaná podoba, kterou mu
vtiskl minulý režim pojetím MDŽ jako
oslavy svých úspěchů a proklamované „rovnosti pohlaví“ s předobrazem
socialistické superženy-údernice, která
zvládá práci i druhou směnu v domácnosti a vzorně buduje socialismus.
Původní smysl MDŽ jako symbolu připomenutí ženských práv byl pak ve
své nejprimitivnější podobě redukován na karafiátové šílenství.
Současná podoba MDŽ nicméně navazuje na původní tradici a poukazuje
na problémy žen, nejen v lokálním, ale
také v globálním měřítku.
Přidejte se!
Aktuálně sháníme dobrovolníky a dobrovolnice na následující aktivity:
Kampaň Zbraně, nebo lidská práva? a aktivity Jídla
místo zbraní
Kampaň realizuje řadu zajímavých aktivit. Pomoci můžete
při: zajišťování potravin pro vaření sociálně slabým, vaření
a rozdávání jídla, přípravě informačních materiálů a propagaci, překladech a tlumočení; organizaci a hlídání pouličních infostánků; zajištění putování fotografické výstavy
a její propagace; monitoringu tisku a archivaci výstřižků;
besedách na SŠ, VŠ a pro veřejnost; monitoringu zdrojů
(web, zahraniční publikace, spřátelené organizace); propagaci (návrhy propagačních materiálů); pořádání veřejných
akcí; mediální práci (psaní článků, tiskových zpráv); právním
poradenství.
Kampaň Zaostřeno na hypermarkety
Potřebujeme pomoc při: zajištění putovní fotovýstavy; shromažďování informací/monitoringu a správě fotoarchívu;
realizaci přednášek pro veřejnost; účasti ve správních řízeních; pořádání veřejných akcí (semináře apod.); komunikaci
se zahraničními podobně zaměřenými NNO; poradenství
občanům a výjezdech do regionů apod.
Kampaň Za práva zvířat
Také kampaň Za práva zvířat hledá nové dobrovolníky
a dobrovolnice. Nyní se plánují promítání filmů k tématice
práv zvířat a informační stánky s ochutnávkou veganských
jídel. Oceníme také nápady na vylepšení webu kampaně
(www.nesehnuti.cz/pravazvirat).
časopis ALARM
Oceníme nové posily do našeho týmu!
Kampaň Ženská práva jsou lidská práva
Chcete pomoci na akcích jako jsou například feministické
literární večery, týden akcí proti násilí na ženách či oslava
Mezinárodního dne žen? Kontaktujte nás a my vám řekneme, kdy je nejbližší schůzka ženskoprávní kampaně!
Kampaň Bezpečí pro uprchlíky
Pravidelně jezdíme do uprchlického tábora. Zájemci
a zájemkyně kontaktujte s předstihem Lenku Šafránkovou
Pavlíčkovou ([email protected]). Pravidelně se také
konají schůzky – více na [email protected].
Časopis Přes o uprchlictví
Máte zájem se na tvorbě časopisu podílet? Ozvěte se!
Knihovna
Nadále hledáme dobrovolníky a dobrovolnice na pomoc
v rámci naší knihovny – psaní anotací ke knížkám, zařazování nově koupených knih apod.
Ekoporadna
Také hledáme nové dobrovolníky a dobrovolnice na ekologické aktivity (např. na pomoc s tříděním a přepisováním
dotazů do ekoporadny, či na navrhování nových propagačních materiálů ekoporadny, na psaní anotací k ekologicky
zaměřeným knihám apod.). Zájemci a zájemkyně hlaste se
prosím Jirkovi Koželouhovi a Zorce Javorské ([email protected]).
23
distribuce
!!!
Rádi byste si promluvili/y o dobrovolničení pro NESEHNUTÍ či se dozvěděli/y o různých dalších možnostech zapojení? Sledujte webové stránky www.dobrovolne.nesehnuti.cz či pište na [email protected]. Také si můžeme si
domluvit schůzku – osobně či ve skupině
!!!
Z produkce NESEHNUTÍ
kem v království Shellu, vývoz zbraní
ad.); • č. 7/léto 2006: hl. téma: jiní
uprchlíci (migrace z ekonomických, sociálních, ekologických důvodů) • č. 6/
jaro 2006 – z obsahu: etnické konflikty
na Kavkaze, prezidentova migrace od
multikulturalismu, dobrovolníkem
mezi uprchlíky ad.
Cena č. 8, 11, 12, 13, 14 – 15 Kč, dvojč.
9–10 – 30 Kč, č. 6, 7 – 10 Kč; roční
předplatné (= 4 čísla) – 120 Kč (časopis
vč. poštovného); více na www.pres.
nesehnuti.cz
„PŘES“ – uprchlický čtvrtletník NESEHNUTÍ: • č. 14/jaro 2008: hl. téma:
Uprchlíci za 2. svět. války (holocaust
českých Romů, vyrovnání s nacismem
v Německu, následky války v ČR,
odsun sudetských Němců ad.) • č. 13/
zima 2007 – problém jménem Islám,
volby v Turecku, lidská práva a uprchlíci v Barmě, humanitární krize v súdánském Dárfúru, Fair Trade a lidská
práva ad. č. 12/podzim 2007 – situace uprchlíků z Iráku, azylová politika
Slovenska, pracovní migrace v ČR,
kastovní systém v Indii ad. • č. 11/léto
2007 – hl. téma: Blízký východ (situace
palestinských uprchlíků, historie i současnost Kurdů, rozhovor s odborníkem
na Blízký východ, úskalí německé i české azylové politiky, nový zákon o azylu
ad.) • dvojčíslo 9–10/zima 2006 – jaro
2007 – hl. témata: 1) Balkán (Uprchlická otázka a život menšin v Kosovu, Etnické soužití v poválečné Bosně a Hercegovině, rozhovor k filmu Grbavica,
texty o lidských právech v Číně, KLDR
ad.); 2) Afrika (lidská práva a uprchlická krize, situace v Angole, Uprchlí-
24
texty od zástupkyně ekologického
hnutí či od právníků specializujících se
na ekologické právo a právo na informace. Kniha v několika případových
studiích upozorňuje na často vznikající
konflikt mezi nákupními řetězci a přírodou, občany, odbornou veřejností
a místními obchodníky. Cena 90 Kč
„ABC feminismu“ (NESEHNUTÍ,
2004): soubor textů reflektujících
nejvýznamnější feministická témata
(rovné příležitosti mužů a žen v zaměstnání, rodině, ženské tělo a sexualita, domácí násilí, obchod se ženami,
genderová nerovnost ve společnosti,
v jazyce, souhrnný přehled historie
ženského hnutí ad.). Autorkami textů
jsou významné představitelky ženského hnutí v ČR. Cena 120 Kč
„Aktivní otcovství“ (NESEHNUTÍ,
2008): sborník textů o mužích na
rodičovské dovolené, ať už se jedná
o oblast legislativy (jak může stát
podporovat větší angažovanost otců
Filip Fuchs a kol. „Přelet nad hypermarketovým hnízdem: (Deset
let budování hypermarketů v ČR)“
(NESEHNUTÍ, 2005): Kniha se věnuje fenomenu budování sítě super
a hypermarketů v České republice, na
připadových studiích upozorňuje na
často vznikající konflikt mezi těmito
nákupními řetězci na straně jedné
a přírodou, občany, odbornou veřejností a místními obchodníky na straně
druhé. Knihu doplňuji i relevantní
distribuce
v péči o děti), stereotypy a dogmata
o rodičovství, historii otcovství či téma
pracujících matek. Čtivě napsané texty
doplňuje množství fotografií ze života
aktivních otců a rozhovor s Janem Dolanským a Lenkou Vlasákovou – hereckým párem, který vychovává své děti
podle zásady „půl na půl“. Zdarma
Lucie Jarkovská „Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání“
(NESEHNUTÍ, 2005): brožura seznamuje s genderově citlivou výchovou
a vzděláváním; ukazuje, kde lze hledat
kořeny nerovnosti mezi pohlavími
a předkládá podněty, jakým způsobem je možné vést výuku, aby přispívala k upevnění společenské rovnosti.
Zdarma
benefiční tašky NESEHNUTÍ: praktická plátěná ručně šitá taška (rozměry
cca 40×40 cm), přírodní materiál – len
(neběleno), dlouhé uši – model „přes
rameno“, decentní zelený potisk –
postavičky z loga NESEHNUTÍ v řadě
(vč. loga) a nápis www.nesehnuti.cz.
Cena 100 Kč
ná o vysvětlení symboliky vlajky. Cena
10 Kč
samolepka „STOP velkochovům, cirkusům, pokusům“: benefiční nálepka
kampaně Za práva zvířat. Cena 10 Kč
samolepka „Podporuji NESEHNUTÍ“:
nové benefiční nálepky na přímou
podporu NESEHNUTÍ s vyobrazením
loga NESEHNUTÍ a podtitulem svoboda – zodpovědnost – angažovanost.
Cena 25 a 100 Kč
„Azyl zamítnut“ (NESEHNUTÍ,
2004) – osvětový plakát o důvodech
uprchlictví a neradostných vyhlídkách při žádání o azyl (formát: A2,
vizuál: dětský kreslený obrázek rodiny
s připojenou fotografií uprchlického
dítěte). Zdarma
Z PRODUKCE JINÝCH ORGANIZACÍ: NESEHNUTÍ doporučuje…
ČASOPISY A ZPRAVODAJE
„Rovné příležitosti do firem“ – speciální vydání (Gender Studies, 2006,
2007): tištěný výběr dvou ročníků
toho nejlepšího z internetového zpravodaje o rovnosti žen a mužů (nejen)
v zaměstnání. Zdarma
trička „Ženská práva jsou lidská
práva“: nová série triček s potiskem
růžovo-šedého loga ženskoprávní
kampaně NESEHNUTÍ na hrudi a loga
NESEHNUTÍ a nadace Slovak-Czech
Women´s Fund na zádech. Tři různobarevné varianty triček „dámského“
střihu (dlouhý rukáv, krátký rukáv, vasil) ve velikostech S – XXL. Nová série
nově o krůček ekologičtěji – limitovaná série triček je z bio-bavlny, všechna
trička jsou potisknuty ekologicky
nezávadnými barvami. Poslední kusy
z původní série: bordó a černá trička
„pánského“ střihu s krátkým rukávem,
velikosti M, XL, XXL. Cena 220 – 420 Kč
samolepka „Stop reklamním materiálům“: na vaši schránku. Cena 2Kč
samolepka „Svobodu Tibetu!“: barevná samolepka s tibetskou vlajkou
a citovaným nápisem, na rubu doplně-
různobarevné varianty triček „dámského“ střihu (dlouhý rukáv, krátký rukáv,
vasil) ve velikostech S – XXL. Nová série
nově o krůček ekologičtěji – limitovaná
série triček je z bio-bavlny, všechna
trička jsou potisknuty ekologicky nezávadnými barvami. Cena 220 – 420 Kč
trička „Takto vypadá feministka“:
nová série triček s potiskem s uvedeným nápisem na hrudi a šestnácti
jazykovými mutacemi věty (angličtina,
španělština, vietnamština, romština,
finština, francouzština, arabština,
latina, slovenština ad.) na zádech. Tři
„BLOODY MARY“: časopis českých
Riot Grrrls (články, reporty, povídky,
recenze ad.). Hlavní témata: č. 9 –
Subkultury a patriarchát; č. 10 – Sexualita; č. 11 – Móda, č. 12 – Hazardérky
a ztracenkyně. Cena 25 Kč
„TIBETSKÉ LISTY“ (Lungta o. s.):
časopis o historii i současnosti Tibetu.
Informujte se, jaká čísla jsou aktuálně
k dispozici. Cena 20 Kč
KNIHY A DALŠÍ PUBLIKACE
Heinz Kourim „Ochrana zvířat“
(Svoboda zvířat, 2005): Kniha se dá
charakterizovat jako moderní učebnice
ochrany zvířat, naplňující smysl motta
„Ochrana zvířat srdcem a hlavou“.
Může se hodit školákům/čkám, vyučujícím a svědomitým rodičům a vůbec
všem svědomitým lidem. Dozvíte se
v ní, jak lépe porozumět zvířatům
a především spoustu rad a podnětů,
jak zvířatům pomáhat. Cena 95 Kč
25
knihovna
V. Roubalová, T. Günterová, F.
Kostlán „Příchozí“ (G plus G, 2005):
kniha o lidech, kteří přišli do ČR
a hledají domov – příběhy a prožitky
uprchlíků; příběhy o netoleranci, rasismu a xenofobii v ČR. Cena 99 Kč
Christa Wichterich „Globalizovaná
žena – zprávy o budoucí nerovnosti“ (proFem, 2000): studie o globalizaci a jejím dopadu na ženy. Cena
90 Kč
Ute Scheub „Mírotvorkyně“ (proFem, 2005): 11 portrétů žen z celosvětového mírového hnutí Cena 160 Kč
J. Voňková, M. Huňková a kol. „Domácí násilí v českém právu z pohledu žen“ (proFem, 2004): širší pohled
na domácí násilí z kriminologického,
viktimologického a genderového
hlediska; právní stav v ČR; možnosti
dalších úprav ve srovnání s jinými státy a mezinárodními dokumenty. Cena
50 Kč (sleva ze 170 Kč)
E. Fialová, I. Spoustová, B. Havelková „Diskriminace a právo“ (Gender
Studies, 2007): přehledný a praktický
souhrn tématu rovnosti žen a mužů
na trhu práce vč. aktuálních právních
úprav a praktických návodů a doporučení jak zamezit diskriminaci. Zdarma
„Náklady a zisky rovných příležitostí pro ženy a muže – sborník textů“
(Gender Studies, 2007): Vyplatí se
firmám uplatňovat politiku rovných
příležitostí, nebo jde o komplikaci
s neefektivními výsledky? Sborník
textů odbornic a odborníků, jenž se
dlouhodobě zabývají firemními programy k podpoře slaďováním rodinného a pracovního života. Případové
studie, příklady dobré praxe, slovníček
pojmů. Zdarma
Petra Rakušanová „Česká politika:
Ženy v labyrintu mužů“ (Fórum 50%,
2006): stručná studie o postavení žen
v české politice. Zdarma
M. Višinková, V. Povolná „Azbest
a paragrafy; Skládkování a paragrafy:
Právní rádce obtěžovaného občana“
(EPS, 2006): právní úpravy k azbestu
a odpadovému hospodářství v ČR,
26
ochrana veřejného zdraví a ovzduší,
skládky a podmínky povolování, provozu ad. Cena 150 Kč
J. Nezhyba „Právem proti korupci“
(EPS, 2005): publikace je zaměřená na
oblast právního boje s korupcí a klientelismem ve veřejné správě a na účast
veřejnosti v rozhodovacích procesech
– praktické a srozumitelné návody na
řešení nejrůznějších (právních) otázek
v situacích, do nichž se jako občan/
ka nebo člen/ka občanského sdružení můžete velmi často dostat. Cena
150 Kč
M. Bernar „Ochrana životního
prostředí v hornictví“ (EPS, 2005):
praktický právní manuál popisuje negativní vlivy těžby na životní prostředí,
možnosti ochrany využívání ložisek
v jednotlivých fázích, ekonomické
nástroje ochrany životního prostředí
a obsahuje i souhrn vývoje horního
práva v ČR a také současnou právní
úpravu.Cena 150 Kč (i jako CD – rozšířená verze knihy, cena 50 Kč)
V. Povolná „Právo v ochraně ovzduší:
Právní rádce obtěžovaného občana“
(EPS, 2006): praktické případy a základní právní úpravy v oblasti ochrany
ovzduší – přehledný návod pro každého, kdo se cítí být obtěžován zápachem
či jinými emisemi. Cena 150 Kč (i jako
CD – rozšířená verze knihy, cena 50 Kč)
OSTATNÍ
náramky „www.rovneprilezitosti.
cz“: módní silikonové náramky v prodeji v balení po dvou kusech – vždy
růžový a šedivý (s uvedením zmíněné
webové stránky). Cena 44 Kč
benefiční povlaky na polštář – povlaky ušily ženy-oběti domácího násilí
žijící v azylovém domě, jemuž je i vě-
nován zisk. Rozměr: 37×37 cm. Různé
barvy a motivy. Cena 45 Kč
benefiční CD „Pro Helenu“ – výtěžek CD je věnován azylovému domu
pro ženy – oběti domácího násilí. Na
CD přispěly: Lenka Dusilová, Radůza,
Markéta Irglová, Šina, Maria Doyle
Kennedy, Silvia Olivares & Mardi Gras,
Nina Hynes. Cena 150 Kč
trička „Peking 2008“ – Co si myslíte
o letních olympijských hrách 2008
v Číně? Trička „pánského“ střihu a velikostí M, L, XL, XXL a „dámského“ střihu
a velikostí S, M, L. Barva bílá. Cena 280 Kč
menstruační pohárek „Diva Cup“ –
dámská hygienická pomůcka určená
pro mnohonásobné použití, pohodlné a ekologické řešení menstruace.
Kalíšek z měkkého silikon. K dispozici
2 typy: „1“ – pro ženy do 30ti let, které
nerodily; „2“ – pro ženy, které mají již
po porodu (vaginálním) nebo je jim
více jak 30 let. Cena 680 Kč
Kompletní seznam a podrobnější informace naleznete na webových stránkách www.distribuce.nesehnuti.cz.
V případě zájmu o jakoukoliv položku
nás navštivte na naší adrese, nebo nás
kontaktujte e-mailem či telefonicky.
K ceně objednávky bude připočteno
poštovné + doběrečné cca 90 Kč.
Těšíme se na vaše objednávky!
připravila Kateřina Plesková