Biosféra

Stránka č. 1 z 9
Biosféra
-
tvoří ji všechny živé organismy naší planety (mikroorganizmy, rostliny, houba a živočichové)
Za horní hranici biosféry považujeme výšku asi 11 km nad zemským povrchem, dolní hranicí jsou nejhlubší části
světového oceánu (asi 11 km pod hladinou moře).
V každém podnebném pásu vznikly typické přírodní krajiny (geografická šířková pásma, biomy), ve kterých se vyskytují
určité druhy rostlin a živočichů.
Rozlišujeme 8 základních typů přírodních krajin:
1. tropické deštné lesy
2. savany
3. pouště a polopouště
4. subtropické lesy a křoviny
5. lesy mírného pásu
6. tundra
7. polární pustiny
Obr. 1 Geografická šířková pásma
Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové
stupně.
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 2 z 9
Obr. 2 Přírodní krajiny
Tropické deštné lesy
Rozkládají se v tropickém pásu podél rovníku (tzv. vlhké tropy) mezi 10° s. š. a j. š.
Teploty se zde po celý rok pohybují okolo 25° C .
Při každodenních deštích zde spadne 2.000 – 10.000 mm srážek za rok.
Vyskytují se ve třech oblastech světa:
-
Jihoamerické (okolo řeky Amazonky)
-
Africké (okolo řeky Kongo a na Madagaskaru)
-
Indomalajské (J a JV Asie)
Pro tropické deštné lesy je typická patrovitost.
Deštné lesy jsou označovány jako „plíce planety“ a vyznačují se největší biodiverzitou. Typickými rostlinami jsou tropické
palmy, liány či orchideje.
Kvůli husté vegetaci zde žije málo velkých savců, převažuje hmyz, ptáci a plazi.
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 3 z 9
Obr. 3 Tropické deštné lesy
Savany
Travnaté porosty s roztroušenými stromy a keři.
Leží v tropických oblastech, kde je více srážek (tzv. střídavě vlhké tropy).
Střídají se zde 2 roční období:
-
období dešťů (léto)
-
období sucha (zima)
Typickými rostlinami jsou traviny, akácie, baobaby (Afrika), blahovičníky (eukalypty; Austrálie).
Žijí zebry, gazely, žirafy, pštrosi, sloni, nosorožci, šelmy – gepardi, levharti a lvi, v Austrálii klokani či koaly.
Obr. 4 Savany
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 4 z 9
Pouště a polopouště
Najdeme je zejména v tropickém pásu podél obratníků (tzv. suché tropy), mohou být i v subtropickém a mírném pásu.
Spadne zde velice malé množství srážek (do 250 mm/rok).
Jsou zde velké výkyvy mezi denní a noční teplotou (50°C x 0°C).
Příčiny vzniku pouští:
-
studené mořské proudy
-
pasáty
-
vysoký tlak podél obratníků (suchý vzduch)
-
vzdálenost od oceánu
Mezi ojedinělými travními porosty žijí hlodavci a malé šelmy (např. fenci), hojně se zde i vyskytují štíři a plazi.
Typickou rostlinou je kaktus.
Obr. 5 Pouště a polopouště
Afrika – Sahara, Kalahari, Namib
JZ Asie – Syrská, Rub al-Chálí, Thár
Střední Asie – Gobi, Karakum, Kyzylkum, Taklamakan
Severní Amerika – Great Basin (Velká pánev), Mojave (Mohavská poušť), Sonorská poušť
Jižní Amerika – Atacama
Austrálie – Velká písečná poušť, Velká Viktoriina poušť, Gibsonova poušť
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 5 z 9
Subtropické lesy a křoviny
Rozkládají se na obou polokoulích mezi 30 až 40 rovnoběžkou v subtropickém podnebném pásu (na západním pobřeží).
Panuje zde horké suché léto a mírná deštivá zima s teplotami okolo 10° C .
Typickým příkladem je oblast Středomoří. Vzhledem k příjemnému podnebí je tato oblast často využívána k rekreaci.
Stromy a keře jsou po celý rok zelené, listy mají tvrdou ochrannou vrstvu, která brání vypařování vody. Typické porosty –
dub korkový, borovice pinie, olivovník, cedr libanonský, palma žumara. Ze zemědělských rostlin se zde pěstují citrusy,
olivy, kiwi, granátová jablka, vinná réva, fíky, pistácie, bavlna, tabák, korek.
Původní křovino-stromová formace byla na mnoha místech již ve starověku člověkem vymýcena a vznikl náhradní porost,
tzv. macchie (křoviny 2 – 3 m vysoké).
Obr. 6 Subtropické lesy a křoviny
Stepi
Travnatá společenstva mírného podnebného pásu. Roční srážky se pohybují v rozmezí 300 – 500 mm. Takto malé
množství srážek neumožňuje růst stromů.
Velké teplotní rozdíly panují mezi dnem a nocí a mezi zimou a létem (zima – mráz a sníh x léto – horké a suché).
Název pochází z ruštiny, ale v různých částech světa má své regionální pojmenování.
-
Severní Amerika – prérie
-
Jižní Amerika – pampy
-
Ukrajina, Kazachstán – celiny
-
Maďarsko – pusty
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 6 z 9
Mezi charakteristické živočichy v eurasijských stepích patří býložraví savci jako sysli, křečci, osli. Pro prérie jsou typičtí
bizoni a kojoti, pro pampy například pštrosovitý nandu.
Obr. 7 Stepi
Lesy mírného pásu
Smíšené a listnaté lesy
Leží v jižní části mírného podnebného pásu v oblastech s oceánským podnebím. Nachází se převážně na severní polokouli.
Na jižní pouze na jihu Chile, jihovýchodě Austrálie a na Novém Zélandu.
Klima je charakteristické střídáním čtyř ročních období. Převažujícím půdním druhem jsou kambizemě (hnědé lesní půdy).
V teplejších a vlhčích částech rostou lesy listnaté (srážky okolo 600 mm/rok), v chladnějších oblastech potom lesy
smíšené.
Původní porosty – buky, duby, javory; v říčních nivách lužní lesy (olše, vrby, topoly). Tyto lesy v současnosti přeměněny
na pole a louky nebo nahrazeny uměle vysazenými lesy (především smrkovými).
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 7 z 9
Obr. 8 Smíšené a listnaté lesy
TAJGA (jehličnaté lesy)
Nacházejí se v severní části mírného pásu.
2
Je to nejrozsáhlejší lesní plocha na Zemi (cca 12 mil. km ).
Na severní polokouli (Aljaška, Kanada, Skandinávie, Sibiř) tvoří souvislé lesní pásmo přerušené pouze oceány. Na jižní
polokouli je najdeme pouze v jižní části Patagonie.
Po dobu 3 – 4 měsíců vystoupí teplota nad 10° C, což umožňuje růst stromů
Na severu přechází v lesotundru a následně v tundru.
Obr. 9 Tajga
Tundra
Biom polárních a subpolárních oblastí.
Název pochází z finštiny (tunturi = plochý bezlesý pahorek).
Vyskytuje se pouze na severní polokouli (Eurasie, Severní Amerika).
Typická je chladná dlouhá zima, krátké léto (2 – 3 měsíce v roce) a málo srážek (do 200 mm/rok).
Půdy tunder zůstávají většinu roku trvale zmrzlé (permafrost), v létě rozmrzne jenom tenká svrchní vrstva (tvorba bažin a
močálů).
Stromy tu nerostou – průměrná teplota nejteplejšího měsíce v roce nedosáhne 10° C.
Rostlinstvo je tvořeno především mechy, lišejníky, bylinami a zakrslými dřevinami (vrby, břízy,..).
I přes nepříznivé podmínky žije v tundře mnoho živočichů – sob, medvěd lední, liška polární, sovice sněžná, pižmoň, vlk.
Nepříjemným jevem v letním období je obrovské množství bodavého hmyzu.
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 8 z 9
Obr. 10 Tundra
Polární pustiny
Na severu a na jihu v blízkosti zemských pólů. Střídá se zde polární den a polární noc.
Je zde velmi nízká teplota a srážky (výhradně sněhové).
Věčný sníh a led znemožňuje výskyt vyšších forem života. Většina živočichů polárních pustin žije v moři, kde je dostatek
planktonu, nebo na pobřeží. Z rostlinstva zde nejdeme mechy, lišejníky, řasy.
Arktida
Oblast okolo severního pólu. Zahrnuje Severní ledový oceán, ostrovy a souostroví ležící v tomto oceánu a okrajové části
přilehlých světadílů.
Typičtí zástupci fauny – mroži, tuleni, medvědi lední, kosatky dravé.
Antarktida
Kontinent rozkládající se u jižního pólu.
Většina antarktické pevniny je pokryta silnou vrstvou ledu. Život se vyskytuje jen kolem pobřeží a na přilehlých
ostrovech, kde je tepleji než ve vnitrozemí.
Typický zástupce fauny – tučňák.
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011
Stránka č. 9 z 9
Obr. 11 Polární pustiny
http://olat.cz/zsostromer/m/93238/biosfera-text.html
18.10.2011