Číny, Ruska a USA

Srovnání politické, ekonomické a
kulturní úrovně tří velmocí: Číny,
Ruska a USA
Geografický seminář
30. března 2011
Vladimír Baar
Čína-Rusko-USA
中华人民共和国
Российская Федерация
United States of America
Poloha ve světě
Evropa a Afrika
Asie a Oceánie
Amerika
Přírodní poměry
• USA a Čína leží zhruba ve stejných
zeměpisných šířkách
• Rusko jen svými nejjižnějšími oblastmi
zasahuje do podobných šířek, jinak je
podobná Kanadě
• Jen Aljaška je podobná ruskému severu
• Přes podobnost geografické polohy se
USA a Čína dost liší – významnými faktory
jsou míra kontinentality a monzuny
Klimatické zóny
Hardiness zones
Lesnictví
• Jedině Rusko má dosud obrovské plochy
původních lesů, těžbou jsou však ročně
redukovány cca o 20 000 km2
• V Číně a USA byly výrazně zredukovány a
zachovaly se jen v horských oblastech
• Nicméně USA dokázaly značnou část
vytěžených lesů obnovit a lesnatost se od r.
1910 nesnižuje i při vysoké těžbě
• Čína naopak dále těží více než vysadí, ročně
ubývá cca 5 000 km2; některé zdroje však
uvádějí až 47 000 km2 ztráty jen za r. 2008
Lesy – proměny tisíciletí
Lesy v tis. km2
• Rusko
• USA
• Čína
8 086 /1./
3 034 /4./
2 054 /5./
Těžba kulatiny v mil. m3
• Rusko
162 /6./
• USA
481 /1./
• Čína
285 /2./
47,4%
31,5%
21,4%
export a import
49,3
0,3
10,1
2,4
0,0
20,0
Zemědělství
• Velmi rozdílná úroveň
• Vysoce mechanizované a specializované v
USA - téměř 10 % podíl na exportu
• Velmi rozmanité a výrazně exportní odvětví v
Číně - problémem je zatím nižší produktivita
velké části sektoru
• Málo výkonné a přírodou omezené odvětví v
Rusku - neschopné pokrýt v mnoha základních
potravinách vlastní potřeby
Zemědělství Čína
Podíl kultivované půdy
A takto to vypadá shora…
Základní ukazatelé
Zemědělská
půda %
Orná
půda %
Hnojiva
kg/ha
Traktory Výnosy Maso
na 100
obilí t/ha t/obyv.
ha
Čína
59,5
47,2
3,83
96
5,11
41
Rusko
13,2
3,7
0,12
48
1,85
35
USA
45,3
12,5
1,10
269
6,45
119
Nejdůležitější potraviny
pšenice
GT
Čína
Rusko
USA
112 (1.)
64 (4.)
68 (3.)
ječmen
GT
Čína
Rusko
USA
3
16 (1.)
5 (10.)
kukuřice
GT
152 (2.)
3
332 (1.)
čirok
GT
rýže
GT
sója
GT
187 (1.)
0,3
6
16 (4.)
0,4
81 (1.)
brambory
GT
batáty
GT
1,7 (7.)
0
70 (1.) 0,84 (2.)
39 (2.) 0
9,7 (1.)
20 (4.) 0,1
Pšenice
Rýže
Kukuřice
Ovoce mírného pásu
jablka
kT
Čína
hrušky
kT
27 507 12 625
1.
1.
švestky broskve meruňky
kT
kT
kT
2 207
1.
9 815
1.
1 725
1.
Rusko
2 211
4.
185
12.
98
11.
30
16.
37
14.
USA
4 238
3.
799
3.
381
2.
1 200
2.
79
8.
Ovoce subtropického pásu
pomeranče mandarinky grapefruity
kT
kT
kT
Čína
Rusko
USA
citróny
kT
banány
kT
2 400
5.
15 185
1.
2 900
1.
745
6.
84
2.
1
0
0
0
0
8 400
2.
600
3.
1 100
2.
722
7.
1
Nerostné zdroje
• Obrovská území všech tří států skýtají obrovské
zdroje
• Rusko má rozhodně největší zdroje a je
výrazně závislé na exportu surovin, zejména
energetických; závislost na cenách
• Čína využívá levné pracovní síly k masivní
těžbě a výrobě kovů, specializuje se především
na vzácné kovy pro IT technologie (lanthanoidy)
– 95 % světové produkce
• USA výrazně omezily sortiment produkce,
možnosti doplnit vlastní zdroje z Kanady
Energetické zdroje
Těžba
uhlí tis. T
Čína
Rusko
USA
Zásoby
uhlí mld T
Těžba
uranu v T
Zásoby
uranu tis. T
2804 /1/
115 /3/
750 /10/
171 /10/
347 /5/
157 /2/
3564 / 5/
480 / 4/
1146 /2/
247 /1/
1453 / 8/
207 / 9/
Těžba plyn
mld m3
69 /10/
Zásoby plyn Těžba ropy
mld m3
tis. bbl/den
Zásoby ropy
mld bbl
Čína
Rusko
2265 /15/
3991 /5/
16 /14/
654 / 1/ 44650 / 1/
9920 /1/
79 / 8/
USA
546 / 2/
4950 /3/
21 /13/
5977 / 6/
export – import ropa a plyn
elektrická energie
Exp. ropa
tis. bbl/den
Čína
Rusko
USA
Imp. ropa
tis. bbl/den
Exp. plyn
mld. m3
Imp. plyn
mld. m3
79 /66/
4393 / 3/
5 /26/
4 /35/
4930 / 2/
100 /64/
173 / 1/
68 / 5/
1433 /15/ 13470 / 1/
23 /10/
130 / 1/
Hydroenergie Energie výr. Export en.
TWh
mld kWh
mld kWh
Import en.
mld kWh
Čína
Rusko
585 /1/
3222 /2/
14 /13/
5 /34/
167 /5/
983 /4/
16 / 8/
6 /32/
USA
251 /4/
4110 /1/
20 / 7/
51 / 1/
kovy
Ocel
mil. T
Čína
Rusko
USA
Železo
mil. T
568 /1/
Mangan
tis. T
900 / 1/ 6 000 / 1/
60 /3/
85 / 5/
58 /4/
26 /10/
Molybden
tis. T
Nikl
tis. T
44 /16/
0
Chrom
tis. T
200 /11/
966 / 5/
0
Wolfram
tis. T
Vanad
tis. T
Čína
Rusko
44 /2/
77 /7/
79 /1/
18 /2/
3 /6/
315 /1/
4 /2/
15 /3/
USA
60 /1/
0
0
0
kovy
Měď
tis. T
Čína
Rusko
USA
Zinek
tis. T
USA
Cín
tis. T
915 /4/
2600 / 1/
1200 / 1/
114 /1/
675 /7/
190 /11/
36 /14/
5 /7/
1220 /2/
727 / 4/
429 / 3/
Antimon
tis.T
Čína
Rusko
Olovo
tis. T
Bizmut
T
Kobalt
T
0
Kadmium
T
126 /1/
1900 /1/
1300 /8/
3000 /2/
3 /5/
55 /7/
5000 /5/
1100 /7/
0
700 /8/
0
0
kovy
Hliník
tis. T
Čína
Rusko
USA
Hořčík
tis. T
USA
Rtuť
T
5896 /1/
534 /1/
170 /3/
1100 /1/
4102 /2/
50 /2/
8 /8/
50 /3/
3493 /3/
Platina
T
Čína
Rusko
Zirkon
tis. T
0
0
Zlato
T
0
Stříbro
T
0
Indium
T
247 /2/
2600 /3/
350 /1/
98 /1/
159 /6/
1300 /7/
15 /6/
14 /3/
242 /4/
1140 /8/
0
ostatní
Beryl
tis. T
Čína
Rusko
USA
Čína
Rusko
USA
Brom
tis. T
500 /2/
Asbest
tis. T
43 /4/
Grafit
tis. T
350 /3/
720 /1/
0
0
925 /1/
0
3850 /1/
243 /1/
0
0
makroregionalizace
• Obrovská území vyžadují makroregionální přístup k
regionálnímu rozvoji
• V USA je tato činnost s ohledem na vysokou míru
autonomie států slabě rozvinuta; existuje několik
makroregionalizací země dle resortů
• V Rusku přetrvala ekonomická makroregionalizace z
centrálně plánovaného období, dnes slouží pro základní
ekonomické strategie země; z politických důvodů byla
vytvořena makroregionalizace federálních okruhů
• V Číně, která nemá federální strukturu se v zásadě
používá jedna makroekonomická regionalizace sloužící
strategickým záměrům rozvoje státu
makroregionalizace
Standardní federální okruhy
Okruhy Federální ústřední banky
Regiony a divize pro census
Soudní regiony
Časová pásma
Federální okruhy
Ekonomické rajóny
Ekonomické regiony
návrh na změnu
Časová pásma
Časová pásma
• 1912-1949
• Od 1949
Linie Chej-che / Teng-čchung
Ekonomické regiony
Regiony rozvojové strategie
• WEST
China Western
Development
• NORTHEAST
Revitalize
Northeast China
• CENTRAL
Rise of Central
China Plan
• EAST
Developed East
Coast
A nyní bychom si mohli udělat
první přestávku
Po ní se budeme věnovat
srovnání vojensko-strategickému
obr. 160
Vojenské základny
• Vojenské základny mimo výsostné území státu
představují specifické případy jurisdikce
upravené smlouvou s příslušným státem
• Nejsou však většinou územím vyňatým z
administrativy příslušného státu
• Některé vojenské základny jsou pronajaty na
určitou dobu z možností prodloužení nájmu
• Většina základen jsou však pouze malá území,
často jen s radarem nebo nějakým jiným
zařízením, případně jen logistickou základnou
Vojenské základny
• USA
- cca 800 ve více než 40 státech
• Rusko - jen 25 v 10 státech
• Čína
- nemá ani jednu v zahraničí
Vojenské základny USA
Evropa + Afrika
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Německo
Itálie
Nizozemsko
Belgie
Británie
Španělsko
Portugalsko
Dánsko
Norsko
•
•
•
•
•
•
Řecko
Makedonie
Bulharsko
Kosovo
Bosna a Hercegovina
Slovensko
• Egypt
• Ascension
Vojenské základny USA
Asie
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Afghánistán
Kyrgyzstán
Turecko
Irák
Kuvajt
Katar
Bahrajn
Omán
Saúdská Arábie
Izrael
•
•
•
•
•
BIOT
Japonsko
Korea
Thajsko
Filipíny
Vojenské základny USA
Amerika + Oceánie
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Grónsko
Kuba
Portoriko
Antigua a Barbuda
Curacao
Panama
Honduras
Salvador
Paraguay
Peru
Kolumbie
•
•
•
•
•
•
Austrálie
Guam
Marshallovy ostrovy
Americká Samoa
Wake
Havaj
Pronajatá základna USA
Diego García
Guantanamo
Guantanamo Bay Naval Base
Základní informace
• Rozloha 117,6 km².
• Z toho pevnina 49 km², moře 38,8 km², bažiny 29,4 km².
• Za normální situace je na základně zhruba 7 tisíc
příslušníků námořních sil USA.
• Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové
délce 28 km.
• Na základně jsou dvě letiště: McCall a Leward Point.
• Zátoka Guantanámo je dostatečně hluboká pro lodě
střední tonáže. Disponuje osmi přístavními moly, kde
je možno odbavovat současně 40 lodí.
• Pitná voda - odsolovací zařízení má kapacitu zpracovat
téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.
Vojenské základny Ruska
• Bělorusko
• Ukrajina
• Podněstří
•
•
•
•
•
•
•
•
Abcházie
Jižní Osetie
Arménie
Ázerbájdžán
Kazachstán
Kyrgyzstán
Tádžikistán
Sýrie
Pronajaté základny Ruska
• Sevastopol/Aqyar
• válečná základna
Černomořské flotily
• pův. pronájem do 2017,
nyní do 2042/47
• Město je spravováno
přímo z Kyjeva, nespadá
pod Krym
• Bajkonur/Bayqoñır
• kosmodrom
• pův. pronájem do 2014,
nyní do 2050
Ruské civilní exteritoriání území
na Špicberkách
• Špicberská dohoda z 9. února 1920 přiznává Norsku
svrchovanost nad Špicberkami/Svalbardem, ale území
dle ní musí zůstat demilitarizované.
• Norové převzali správu nad ostrovy v roce 1925.
• Nicméně podle této dohody mohou občané zemí,
které se staly signatáři dohody (dohodu podepsalo
i bývalé Československo) stejným právem využívat
přírodní nerostná bohatství.
• Díky této dohodě zde mohla vzniknout osada
Barentsburg mající stálé ruské osídlení. Další ruská
osada Pyramiden byla roku 2000 opuštěna. Bývaly
časy, kdy na Špicberkách byla ruská populace větší než
norská, ale to dnes již neplatí.
Barentsburg
Ruský arktický sektor
Ozbrojené síly
• Armády všech tří států patří k nevětším na světě
• Armáda USA je nejsilnější a technologicky
nejvyspělejší na světě
• Armáda Ruska je technologicky výrazně
zaostalejší a rovnováhu s USA fakticky zajišťuje
mohutným jaderným arzenálem
• Armáda Číny je početně největší, ale technologicky
velmi zaostalá; ani jaderná síla není srovnatelná s
RF a USA
• Hlavní převaha USA spočívá v námořnictvu a
letectvu, velmi výrazná je i v kosmickém arzenálu
Čína
Lidová osvobozenecká armáda
• Pozemní vojsko
• Námořnictvo
• Letectvo
Rusko
• Pozemní vojsko
• Letectvo
• Námořnictvo
Rusko
• Strategické raketové síly
• Vesmírné vojsko
• Vzdušně-výsadkové síly
U.S. Army
U.S. Marine Corps
U.S. Navy
U.S. Air Corps
U.S. Coast Guard
Vybrané ukazatele
aktivní
Čína
Rusko
USA
2 285
1 027
1 580
celkem na
1000 obyv.
Čína
Rusko
USA
rezervní
510
20 000
865
aktivní na
1000 obyv.
paravojenské
celkem
660 3 455
449 21 476
11 2 456
výdaje v
mld USD
podíl na
HDP v %
2,6
153,4
1,7
7,3
99 (2.)
61 (3.)
2,0
3,5
7,9
5,1
663 (1.)
4,3
Pro srovnání
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Indie
1,325
KLDR 1,106
Korea
687
Pákistán 617
Írán
523
Turecko 511
Egypt
468
Vietnam 455
Brazílie
328
Tchajwan 290
Kuba
49
4,8
9,5
8,7
1,4
2,8
1,0
1,3
5,5
1,7
2,0
1,2
• Výdaje v poměru k
HDP nejvyšší v
arabských a afrických
zemích
• Eritrea
20,9
• S. Arábie 8,2
• Izrael
7,0
• Čad
6,6
• Dále SAE, Jordánsko,
Omán, ale také Gruzie
nebo Ázerbájdžán
Aktivní vojáci
Pozemní
vojska
Čína
Námořní
vojska
Letecká
vojska
1 700
250
400
Rusko
300
160
250
USA
550
680
330
Výzbroj námořnictva a letectva
ponorky
torpédo- fregaty
borce
křižníky
letecké
bojové
lodě
letadla
Čína
58
26
56
0
0 2 500
Rusko
41
14
6
5
1 2 700
USA
75
55
30
22
30 8 900
Obchod s konvenčními zbraněmi
Export v mil. USD
Import v mil. USD
• Čína
• Rusko
• USA
• Čína
• Rusko
• USA
125 /13./
6 197 / 1./
5 453 / 2./
2 238 /2./
80 /?/
533 /8./
A nyní se podíváme na
některá populační specifika
Populace
• Čínská, ruská i americká populace vytvářejí jádro
specifické civilizace
• Zatímco u Ruska a Číny se na formování státnosti
podílely dominantní národy Rusů a Chanů, které si
podrobily desítky menších populací, americký národ se
vytvářel z přistěhovalců, mezi nimiž dominovali Anglofoni
• Rusové však rusifikovali jen část podmaněné populace,
dokonce i jazykově blízké slovanské populace si udržely
povědomí vlastní identity
• Chanové výrazně chanizovali/sinizovali početné
populace jazykově příbuzné, které si sice zachovaly
vlastní jazyky, ale ve vysoké míře přijaly chanskou
identitu
• Američané tvoří specifický národ politického typu
Autochtoni
• Ve všech třech zemích byli autochtoni na dobytých
územích výrazně početně zredukováni a jazykově
asimilováni
• Teprve v průběhu 20. století se přeživším komunitám
dostalo určitých autonomních práv v kulturní, zejména
jazykové a v menší míře náboženské sféře
• Ruské severské a asijské oblasti jsou v tomto směru
podobné USA, v nichž však domorodci přežili především
ve speciálních rezervacích, zatímco v Rusku zůstali
rozptýleni na obrovské ploše a dle míry izolace od
většinové populace si uchovali vlastní jazyk a tradice
Autochtoni
• V USA byli domorodci mimo rezervace takřka
úplně jazykově i kulturně asimilováni; i v
rezervacích, zejména se smíšenou populací,
však došlo k výrazné jazykové anglikanizaci
• V Číně zůstali autochtoni v západních oblastech
po staletí ušetřeni jazykové asimilace, k čemuž
přispěla i vysoká míra negramostnosti
• Proces imigrace Chanů a následná chanizace
probíhá velmi intenzivně v posledních 20-30
letech
• Povinná edukace v mandarinské čínštině
napomáhá další jazykové asimilaci
Jazyky
• Každá z uvedených zemí má jeden celostátní úřední
jazyk (i když v USA není ústavně definován)
• V USA se však neoficiálně již řadu let prosazuje vedle
angličtiny španělština
• V rezervacích se dle zájmu obyvatel udržují i jejich
jazyky
• V Rusku se používá cca dalších 40 jazyků na různých
úrovních státní správy, ale ruština jasně dominuje; stát
dokonce r. 2001 definoval, že jediným písmem v Rusku
může být cyrilice
• V Číně je dominantně prosazována tzv. mandarinská
čínština/chanština, ale stejně jako v Rusku je v různých
autonomních regionech možno užívat vlastní jazyk a to i
psaných ve vlastním tradičním písmu
Náboženství
•
•
•
•
•
Svoboda vyznání v USA vedla k masové imigraci lidí z celého světa
pronásledovaných kvůli víře a vedla také ke vzniku obrovského
množství církví a náboženských spolků často synkretického pojetí;
V Číně došlo již ve starověku k prolnutí domácích religií s
importovaným buddhismem, přičemž jejich polyteistický charakter
umožnil i šíření a existenci jiných religií, včetně monoteistických
(komunistický režim však svobodu vyznání výrazně potlačuje);
V Rusku se rozšířilo východní křesťanství, prosazované oficiální
pravoslavnou církví, která velmi netolerantně postupovala vůči jiným
křesťanským směrů i vlastním „odpadlíkům“, kteří byli nuceni
uchylovat se do nehostinných oblastí;
Vyšší míru tolerance pociťovali vyznavači islámu, judaismu a
buddhismu; rovněž násilná christianizace „pohanů“ časem ustala.
Dlouhodobá ateizace v komunistickém období výrazně snížila míru
religiozity
Rezervace
Oklahoma 1890
Oklahoma nyní
Navahové/Navajo 300 tis.
180 tis. v rezervaci
Čerokíové/Cherokee
316 tis. B+
• Národní vlajka
• Oklahoma
• Východní odnož
• Sev. Karolína
• odnož Keetowah
• Oklahoma
Sequoyah
Čoktové/Choctaw
216 tis.
• The Choctaw Nation of Oklahoma a
Mississippi Band of Choctaw Indians
(jen 10 tis.) jsou 2 hlavní čoktovské
komunity, i když malé skupiny žijí i ve
státech Alabama, Louisiana a Texas.
Siúxové/Sioux 150 tis.
• tvořili konfederativní svazek Očhéthi Šakówiŋ (Sedm
kmenových ohňů). Jazykově se člení na 3 komunity:
• Dakoty se 4 kmeny:
-
Bdewákaŋthuŋwaŋ (Mdewakanton),
Waȟpéthuŋwaŋ (Wahpeton),
Waȟpékhute (Wahpekute),
Sisíthuŋwaŋ (Sisseton),
• Nakoty se 2 kmeny:
- Iháŋkthuŋwaŋ (Yankton),
- Iháŋkthuŋwaŋna (Yanktonai),
• Lakoty s 1 kmenem a 7 podkmeny:
- Thítȟuŋwaŋ (Teton),
• Tradiční areál a
současné rezervace
• Sitting Bull
(Tȟatȟáŋka Íyotake )
Čipevajové/Chippewa =
Odžibvejové/Ojibwe (Kanada)
• Celkem 220 tis., většinou v Kanadě
• v USA asi 60 tis.
Apačové/Apache
56 tis.
Černonožci/Siksikové
Blackfeet/Siksika
33 tis.
• Nejvíce jich žije v rezervaci Blackfeet
Nation severozápadní Montaně, tři další
skupiny žijí v kanadské Albertě.
• Vlastní jméno Siksika značí v jejich jazyku
„Černé nohy“, odsud i překlad Černonožci
Irokézové/Iroquis
125 tis. /80 tis. v USA/
• Už v 16. stol. se pět irokézkých
kmenů spojilo do tzv. Irokézké
ligy, později se připojil ještě
šestý kmen. Dnes žijí v Kanadě
a New Yorku.
• Mohawkové
• Oneidové
• Onondagové
• Cayugové
• Senekové
• Tuscarorové
Pueblané
Pueblo people
• Celkem je uznáno 21 „pueblos“, které jsou
domovem tzv. „pueblových
indiánů“,přičemž každý kmen má svoje
jméno: Hopi, Zuni aj.
Aljašští domorodci 107 tis.
• Indiáni/Amerindové – cca 90 tis., z nich asi
polovina (mnozí jsou míšenci) žije mimo tradiční
vesnice a mluví jen anglicky:
- Tlingitové/Tlingit
14 tis.,
- Cimšianové/Tsimshian
10 tis.,
- Gwičinové/Gwich’in
9 tis.,
- Haidové/Haida
2 tis.
• Eskymáci/Inuiti – Iñupiaqové
3,5 tis.
• Aleuti/Unanganové –
12,5 tis.
• Cimšiové/Tsimshian
• Hajdové/Haida
• Tlingitové/Tlingit
• Gwičinové/Gwich’in
Etno-rasová struktura
•
•
•
•
•
•
Bílí nehispánští 66 %
Hispánci
14 %
Černí
12 %
Asijci
5%
Native
1,5 %
(včetně míšenců 0,6%)
Původ „Whites“
•
•
•
•
•
•
•
German
Irish
English
Italian
Polish
French
Scottish
16.5%
11.9%
9.0%
5.8%
3.3%
3.1%
1.9%
•
•
•
•
•
•
•
Dutch
Norwegian
Swedish
Scotch-Irish
Russian
Welsh
Portuguese
1.6%
1.5%
1.4%
1.2%
1.0%
0.7%
0.4%
Převažující původ
• modrá
německý
• oranžová
španělský
• červená
americký
• tyrkysová
africký
• zelená
irský
• fialová
italský
• purpurová
anglický
• žlutá
filipínský
Africký původ
Afroamerická populace v %
Hispánská populace v %
Německý původ
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
North Dakota
Wisconsin
South Dakota
Nebraska
Minnesota
Iowa
Montana
Wyoming
Kansas
Pennsylvania
Ohio
Missouri
46.9
45.1
44.5
42.7
38.4
35.7
27.0
25.9
25.8
25.4
25.2
23.5
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Indiana
Colorado
Oregon
Michigan
Illinois
Idaho
Washington
Maryland
Arizona
Delaware
Alaska
Nevada
West Virginia
22.6
22.0
20.5
20.4
19.6
18.8
18.7
15.7
15.6
14.3
14.2
14.1
14.0
USA – německý původ /v tis./
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
California
Pennsylvania
Ohio
Illinois
Texas
Wisconsin
Michigan
New York
Florida
Minnesota
Indiana
Missouri
3,517
3,491
3,232
2,669
2,543
2,456
2,271
2,231
2,270
1,949
1,630
1,577
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Washington
Iowa
New Jersey
Colorado
North Carolina
Arizona
Virginia
Maryland
Kansas
Oregon
Georgia
Nebraska
Kentucky
1,320
1,170
1,092
1,091
1,020
978
973
938
856
812
758
739
638
Náboženství
• křesťané 76% (protestanti 51% /baptisté 16,3% +
metodisté 6,8% + luteráni 4,6%/ + katolíci 25%)
• judaisté
1,6%,
• muslimové
0,6%,
• buddhisté
0,5%
• hinduisté
0,4 %
• ateisté 15%
• Nejvyšší míra religiozity je na jihovýchodě (86%)
(Bible Belt)
• Nejnižší míra religiozity je na severozáp. (59%)
(Unchurched Belt)
Největší církve v USA
(členové v mil.)
•
•
•
•
•
•
•
Katolická církev
Jižní baptistický konvent
Národní baptistický konvent
Spojená metodistická církev
C. J. Krista Sv. posledních dnů (mormoni)
Církev boží v Kristu (pentekostalisté)
Evangelická luterská církev v Americe
– 68,0
– 16,0
– 8,2
– 8,0
– 6,0
– 5,5
– 5,2
Převažující náboženství
Rasismus v USA
• Politický systém je striktně protirasistický
• Pozitivní diskriminace
• V minulosti rasismus hodně rozšířen,
zejména na JV USA
• Ku-Klux-Klan
Rasismus v Rusku
• Etno-rasová struktura je daná bělošskou ruskou
populací, která do jisté míry překryla původní
asijskou mongoloidní populaci
• Ve společnosti přetrvávají rasistický a xenofobní
postoje
• Odráží se to ve formování ultranacionalistických
stran a hnutí
• Specifické propojení komunismu a nacismu
(nacionálního socialismu), dvou extrémně
levicových ideologií – nacionální bolševismus
Rasismus v Číně
• Čínská společnost je v zásadě
nerasistická
• Existuje však poměrně silná přezíravost ze
strany Chanů vůči minoritám, zejména
vůči Tibeťanům
• Dominantní je mongoloidní populace
• Politický systém kontroluje společnost a
neumožňuje vznik extremistických hnutí
• Podobně tomu však bylo i v SSSR
Index demokracie
• USA jsou klasickou demokracií
• Rusko je státem s tzv. pokaženou
demokracií /failed deomocracy/
• Čína je autokracií, ne však totalitní
• Indexy demokracie:
- USA
8,22 / 18./
- Rusko 4,48 /107./
- Čína 3,04 /136./
Etnonyma
• Pоссиянин, Rossjanin – pl. Rossijane – Rusové, občané
Ruska
• Русский, Russkij – pl. Russkije – Rusové, ruský národ
• Čung-kuo min-cu – národ Říše středu, tedy Číny –
Číňané, občané Číny
• Chan min-cu – chanský národ – Chanové
•
•
•
•
Americans – Američané, mnohoznačný význam
U.S. Citizens – Američané, občané USA
Native Americans – domorodci, autochtoni
Amerinds = American Indians = indiáni
USA - demografie
• Spojené státy americké jsou třetí nejlidnatější
zemí na světě. Dne 17. října 2006 překročily
hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních
imigrantů se odhaduje na 12 milionů.
• Populační růst je 0,97 %, což je celkem vysoké
číslo; např. v porovnání s EU, kde je přírůstek
pouze 0,16 %.
• Na vyspělou zemi je relativně vysoká i dětská
úmrtnost (6,14 ppm), počet lidí pod hranicí
chudoby (47 milionů, tj. 15,15 %), nebo ve
vězení (2,245 milionu neboli 751 na 100 000
obyvatel – asi 7,5x více než průměr EU).
Čína - demografie
• Čína je nejlidnatějším státem světa,
přičemž většinou demografických
ukazatelů se postupně přibližuje vyspělým
státům
• Světové specifikum – politika jednoho
dítěte
• Má to několik kladných, ale i několik
záporných stránek
Rusko - demografie
• Rusko je devátým nejlidnatějším státem světa,
avšak počet jeho obyvatel od 90. let klesá;
odhad pro rok 2011 hovoří o 141,8 obyvatelích,
což je o 3,3 miliónu méně než při oficiálním
sčítání roku 2002.
• Úbytek obyvatelstva se v posledních letech
zpomalil a je částečně vyvažován imigrací. V
roce 2009 se poprvé od roku 1995 povedlo
dosáhnout, v důsledku imigrace a zvyšující se
porodnosti, demografického růstu, i když jen o
20 000 obyvatel.
Přirozený přírůstek
Světový unikát
Národnostní složení obyvatelstva
Ruské federace v roce 2002
Rusové
115 890 (79,83 %)
Tataři
5 555 (3,83 %)
Ukrajinci
2 943 (2,03 %)
Baškorti
1 673 (1,15 %)
Čuvaši
1 637 (1,13 %)
Čečeni
1 360 (0,94%)
Arméni
1 130 (0,78 %)
Mordvané
843 (0,58 %)
Avaři
814 (0,56 %)
Bělorusové
808 (0,56 %)
ostatní
(8,50 %)
autochtonní menšiny
národ
tis.
Tataři
5 555
Baškorti
1 673
Čuvaši
1 637
Čečeni
1 360
Mordvané
977
Avaři
814
Udmurti
637
Marijci
604
Kabarďané
520
Oseti
515
Dargani
510
Burjati
445
Sachané (Jakuti)
444
Komijci
435
Kumyci
422
Inguši
413
Lezgijci
412
Tuvané
248
Kalmyci
174
Karačajci
192
Adyhejci
129
Lakové
157
Tabasaránci
132
Balkaři
108
Karelové
93
Nogajci
91
Chakasové
76
Altajci
67
Čerkesové
61
Něnci
41
Abázové
38
Evenkové
36
Rutulové
30
Agulové
28
Chantové
28
menšiny státních národů
národ
tis.
Ukrajinci
2 943
Arméni
1 130
Bělorusové
808
Kazaši
654
Ázerbájdžánci
622
Němci
597
Gruzíni
199
Moldavané
172
Korejci
149
Uzbeci
123
Tádžici
120
Turci
92
Poláci
73
Litevci
46
Fini
34
Turkmeni
33
Kyrgyzi
32
Bulhaři
32
Lotyši
30
Estonci
28
Podíl Rusů
Náboženství
•
•
•
•
Pravoslaví
Islám
Buddhismus
Ateismus
60-80 %
5- 8 %
0,1 %
30-80 %
• Ruská pravoslavná církev Moskevského
patriarchátu
• Ruská zahraniční pravoslavná církev (od 2007 v
unii s RPCMP)
• Ruská pravoslavná staroobřadní církev
• Ruská opravdová pravoslavná církev
Čína
Minority
107,1 mil – 8,1 %
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zhuang
Manchu
Hui
Miao
Uyghur
Tujia
Yi
Mongol
Tibetan
Buyei
Dong
16,2 mil.
10,7 mil.
9,8 mil.
8,9 mil.
8,4 mil.
8,0 mil.
7,8 mil.
5,8 mil.
5,4 mil.
3,0 mil.
3,0 mil.
1.30%
0.86%
0.79%
0.72%
0.69%
0.65%
0.62%
0.47%
0.44%
0.26%
0.26%
Čuangové
Mandžuové
Chuejové
Miaové
Ujgurové
Tchuťiaové
Iové
Mongolové
Tibeťané
Pujové
Tungové
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Yao
2,637
Korean
1,924
Bai
1,858
Hani
1,440
Kazakh
1,420
Li
1,248
Dai
1,159
She
710
Lisu
635
Gelao
579
Dongxiang 514
Jaové
Korejci
Pajové
Chaniové
Kazaši
Liové
Tajové
Šeové
Lisuové
Kelaové
Tungsiangové
Číňané
• Chanové
1000
• Kantoňané/Yue 71
• Wuové
77
• Minové
60
• Xiangové
36
• Hakkové
34
• Tchajwanci
15
náboženská struktura Číny
•
•
•
•
•
•
Taoismus a konfucionismus 200-400 mil.
Buddhismus
– cca 100-1000 mil.
Křesťanství
– cca 100-120 mil.
Islám
– cca 20-22 mil.
Animistická náboženství
Ateismus
Prognóza vývoje populace USA
Metropolitní oblasti
• Více než 83% Američanů žije v jedné z 361
metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve
Spojených státech 254 měst s populací větší
než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion
obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles,
Chicago a Houston) s populací větší než 2
miliony.
• V USA je 50 metropolitních oblastí, které mají
počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji
rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston,
Atlanta a Phoenix.
Města nad 1 mil.
Hustota zalidnění
Hustota zalidnění
Vybrané demografické ukazatele
% do 14
Čína
Rusko
USA
19,8
14,8
20,2
Přírůstek
v%
Čína
Rusko
USA
% 15-64
72,1
71,5
67,0
Porodnost
v %o
% 65 a více
8,1
13,7
12,8
Úmrtnost
v %o
medián
35,2
38,5
36,8
Urbanizace
v%
0,655
- 0,467
14,01
11,10
7,06
16,06
43
73
0,977
13,83
8,38
82
Vybrané demografické ukazatele
M/Ž do 14
Čína
Rusko
USA
117
106
104
Rok dožití
celkem
M/Ž 15-64
106
92
100
Rok dožití
muži
M/Ž nad 65
93
44
75
Rok dožití
ženy
Děti/Ž
1,54
1,41
2,06
Náklady na
vzdělání v % HDP
Čína
Rusko
73,5
66,0
71,6
59,3
75,5
73,1
1,9
3,8
USA
78,1
75,7
80,7
5,3
A zbytek si necháme na
některou další přednášku