Zpravodaj 4-2008

vánocní
2008
35
Přišel k nám zas vánoční čas,
pokoj nám všem je přán.
36
SLOVO STAROSTY
Vážení občané,
dovolte mi, abych Vás informoval o zavedení Integrovaného dopravního systému
Jihomoravského kraje (IDS).
IDS nese s sebou řadu změn nejen
v tarifech za jízdné, ale hlavně změny jízdních řádů jak vlakových, tak autobusových.
Řada občanů již připomínkovala některé
spoje, hlavně jejich odjezdy a příjezdy.
Obec se snažila na jednáních s pracovníky IDS tyto připomínky zakomponovat do
nového systému dopravní obsluhy. Tato
změna veřejné dopravy, která se zavádí, se
jistě nevyhne počátečním chybám, které
vždy nastanou s něčím novým. Pracovníci
IDS nás ubezpečovali, že v případě, že se
ukáže, že některé spoje nesplňují potřeby
cestujících, může dojít ke změnám jízdního
řádu i během roku. Proto bych požádal
občany, kteří využívají veřejnou dopravu,
aby se se svými připomínkami i během roku
obraceli na vedení obce. Vzhledem k tomu,
že za zavedení IDS požaduje Jihomoravský
kraj po obcích a městech dotaci 50,-Kč na
občana, Obec Mutěnice by tak měla do
tohoto systému přispět částkou cca 200
tis. Kč.
Občané by měli být s tímto systémem
obeznámeni také formou informačního letáku, který vydal Jihomoravský kraj, a který byl
distribuován do každé domácnosti v obci.
Vánoce – nejočekávanější období v roce.
Doba, kdy k sobě mají lidé blíž a je cítit lepší
atmosféra. Doufám, že shrnutím tohoto roku
a nastíněním plánů na příští rok k této atmosféře částečně přispěji i já.
V letošním roce se nám podařilo zúročit
téměř dvouletou přípravu na vybudování
kompostárny a sběrného dvoru na skládce a taky provést sanaci staré ekologické
zátěže za nádražím. Dotace na obě akce byly
schváleny a práce jsou v plném proudu.
Určitě dobře se chodí a jezdí v ulici Údolní
– pravá strana, kde jsme v letošním roce
vybudovali novou komunikaci včetně chodníku. Na podzim jsme ještě opravili povrch
jedné části ulice Letní, byla tam provedena
výměna obrubníků a položen asfaltobeton.
Pracovníky skládky byla provedena výměna
Vážení občané, vzhledem k blížícímu
se konci roku Vám přeji šťastné a veselé prožití vánočních svátků, pohodu
v rodinném kruhu a do nového roku bych
Vám chtěl popřát jen to nejlepší...
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
1
povrchu na chodníku v ulici Vinařská, která
po té výměně volala už několik let. Musím
podotknout, že jsem byl s prací našich
lidí velmi spokojený. Spokojený jsem také
s ostatními pracovníky, kteří se po celý rok
snažili udržovat zeleň, čistotu a vzhled naší
obce v co nejlepším stavu. Také jsem v některém z minulých zpravodajů psal o tom, že
nejen oni, ale všichni občané obce by měli
k tomuto stavu přispět, tak všem, co tak činí,
patří také dík.
Plánovat na příští rok je podstatně veselejší, než bylo plánování na tento rok. Skončil
nám totiž závazek vůči státnímu fondu životního prostředí a od příštího roku nám přibude
6 milionů korun, které jsme po dobu 7 let
spláceli. Proto také Rada obce a finanční
výbor navrhli zastupitelstvu obce schválit
v rozpočtu na rok 2009 částku 16 mil. na
vybudování nové vozovky v ulici Družstevní,
Luční včetně velkého prostoru křížení ulic
Nová, Servístky a Luční, a také provést
druhou etapu ulice Malá Strana. Také je
v návrhu (v době, kdy čtete tento zpravodaj
už schváleném) rozpočtu počítáno s další
úpravou polních cest, jsou navrženy finanční
prostředky na opravu mateřské školy, pokud
se nám podaří získat dotaci na tuto akci. Ve
stejném duchu jsou tam navrženy prostředky
na vybudování rozhledny, kterou bychom
rádi přilákali více turistů do naší obce.
Také doufám, že zastupitelstvo schválí pro
rok 2009 stejnou výši poplatku za komunální
odpad jako v letošním roce, tedy 190,- Kč
na osobu. Celkové navržené příjmy pro
rozpočet obce jsou ve výši 71.345.000,Kč a výdaje 75.291.000,- Kč s tím, že
rozdíl bude krytý zůstatkem na účtu obce.
Nějaká změna určitě při rozhodování bude,
ale věřím, že tento návrh bude z velké části
zachován.
Vánoce přinášejí spoustu radostí, jak
v podobě hmotných dárků, tak příjemných setkání s rodinou, přáteli a třeba
i nějakým odpuštěním a znovunavázáním přerušeného vztahu. Přeji Vám co
nejvíc těchto radostí nejen ve vánoční
době, ale v celém příštím roce 2009.
Petr Bíza
místostarosta obce
Dechová hudba Kamarádi
si vás dovoluje pozvat na
NOVOROČNÍ KONCERT
Neděle 4. ledna 2009 v 15 hodin
Kostel sv. Kateřiny v Mutěnicích
2
Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje
konané ve dnech 17. a 18. října 2008
Okrsek č.1 - Obecní úřad
Okrsek č.2 - Hasičská zbrojnice
Okrsek č.3 - Dům s pečovatelskou službou
poadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
Výsledky hlasování
.str. název
12
KDU - SL
48
SSD
47
ODS
1
Komunistická strana ech a Moravy
18
Strana zelených
13
NEZÁVISLÍ
19
Moravané
37
SDŽ - Strana dstojného života
42
Volte Pravý Blok
53
Dlnická strana
32
Strana zdravého rozumu
59
"DOHODA PRO JIŽNÍ MORAVU"
3
SNK Evropští demokraté
33
Sdružení pro republiku
46
Alternativa 2008
51
Folklor i Spolenost
54
Konzervativní koalice
26
eská strana národn socialistická
CELKEM
1
127
115
34
37
10
5
2
3
4
0
1
0
0
0
0
0
0
0
338
íslo okrsku
2
137
95
49
23
11
10
8
3
0
2
1
1
0
0
0
0
1
1
342
3
celkem
87
351
111
321
66
149
48
108
14
35
6
21
3
13
1
7
1
5
3
5
1
3
2
3
2
2
2
2
2
2
2
2
1
2
0
1
352 1032
Úast voli v obci Mutnice
Okrsek
. 1
. 2
. 3
zapsaných vydaných
voli
obálek
927
342
991
344
1041
354
2959
1040
Obecní úad
Hasiská zbrojnice
Dm s peovatelskou službou
CELKEM
3
úast
%
36,89
34,71
34,01
35,15
Představení sociálních služeb
Již několikrát jsem se v praxi setkala s tím,
že si lidé pletou sociální služby, řadí mezi
ně i jiné veřejné služby. Když potom přijde
situace, se kterou si neví rady a kdy potřebují
pomoci, jsou dezorientováni a neví, na koho
se obrátit...
Snažíme se, aby těchto situací bylo co
nejméně a tak jsme tady nejen s následujícími informacemi, ale také s Katalogem
sociálních služeb na Hodonínsku, v němž
můžete nalézt podrobné údaje o jednotlivých
službách poskytovaných ve vašem nejbližším
okolí. Katalog si můžete od ledna vyzvedávat na vašich obecních úřadech nebo na
Městském úřadě v Hodoníně. Je možné,
že časem se objeví také v ordinacích praktických lékařů.
Sociální služby mohou být poskytovány
několika způsoby:
N Ambulantně – to znamená, že za službou
musíte přijít, nebo být dopraveni přímo do
daného zařízení (součástí těchto služeb
ale není ubytování)
N Terénně – služby, které přijdou za vámi
(buď domů, nebo do jiného přirozeného
prostředí - (např. pečovatelské služby,
streetworkeři apod.)
N Pobytově – služby, které jsou spojené
s ubytováním v zařízeních sociálních
služeb (např. domovy pro seniory (bývalé
domovy důchodců), týdenní stacionáře
apod.)
Sociální služby zahrnují:
N sociální poradenství – je poskytováno buď
v základní formě, nebo odborné formě.
Základní poradenství je součástí
všech sociálních služeb a přispívá
k řešení aktuální nepříznivé situace
(např. v zařízení předají základní
informace o tom, kde se vyřizují dávky
hmotné nouze, které další zařízení
soc. služby může přispět k řešení
nepříznivé situace apod.)
Odborné poradenství řeší situaci
člověka do větší hloubky s ohledem na
charakteristiku jeho problému. Je
poskytováno v odborných poradnách
– např. manželských a rodinných,
občanských nebo poradnách pro
zdravotně postižené či seniory apod.
Co je to tedy sociální služba?
Činnost, která by měla působit tam, kde
lidé přestávají zvládat řešení nepříznivé životní situace, ve které se ocitli. Je to nabídka
podpory a pomoci člověku, který kvůli svému
vysokému věku, nepříznivému zdravotnímu
stavu, momentální krizi či z jiného důvodu
není schopen se sám o sebe řádně postarat. Je to také preventivní činnost, která má
zabránit tomu, aby se člověk v této situaci
vyskytl.
Cílem soc. služeb je umožnit lidem vést
co nejobvyklejší způsob života – zůstávat
ve svém známém prostředí, v rodině, mít
možnost pracovat, využívat veřejné služby
a volnočasové aktivity.
4
N služby sociální péče – jejich smyslem
čení určitých osob ze společnosti – např.
ohroženi jsou lidé, kteří vyrůstají nebo
dlouhodobě žijí v sociálně slabším nebo
znevýhodněném prostředí, nezvládají řešit
krizové situace, mohou být ohroženi trestnou činností, nebo sami mají vypěstovány
návyky nebo žijí způsobem života, který
vede ke konfliktu se společností (např.
závislé osoby, lidé po výkonu trestu odnětí
svobody, lidé bez domova apod.). Pokud
je dobře zvolená služba sociální prevence,
pomáhá nejenom těmto osobám, ale také
ostatní většinové společnosti (všem ostatním – např. jedná se o snižování sociálních
a zdravotních rizik, které často souvisí se
způsobem života těchto osob).
je udržet člověka co nejdéle v jeho přirozeném prostředí (domově) a umožnit mu
vést pokud možno běžný život. Vychází se
z myšlenky poskytnout člověku takovou
péči, aby i přes svůj handicap byl schopen
žít co nejdéle doma a udržet si fyzickou
i psychickou soběstačnost. Pokud je ale
stav člověka natolik vážný, že neumožňuje
jeho další setrvávání v domácí péči, je
cílem těchto služeb zajistit důstojné prostředí a zacházení. Např. starším lidem
s omezenou schopností se nejdříve nabízí
služby pečovatelské, a teprve až tyto
služby nedostačují, mohou využívat služby
denního centra, odlehčovací služby anebo
následně služby pobytové (umístění do
domova pro seniory).
N služby sociální prevence – měly by
předcházet sociálnímu vyloučení – tedy
vylučování lidí ze společnosti. Jsou nejrůznější důvody, proč může docházet k vylou-
Přesnější informace o soc. službách
a jejich poskytování můžete získat na
Městském úřadě v Hodoníně, odboru
soc. služeb, u slečny Marcely Medusové.
Kontaktní údaje:
Bc. Marcela Medusová
Manažerka komunitního plánování soc. služeb na Hodonínsku
tel. 518 316 318, e-mail: [email protected]
5
ŠKOLST VÍ
DEVÁŤÁCI ZA MASARYKEM
Na konci listopadu jsme
se v rámci hodiny dějepisu
vydali se žáky 9.B na exkurzi
do Hodonína za osobnostmi
tohoto regionu přelomu 19.
a 20.století. Naše pr vní
kroky vedly do Masarykova
muzea, kde se nachází stálá
expozice věnovaná právě
životu a dílu prvního československého prezidenta.
Na samém počátku se
nabízela otázka: „Co víte
o T.G. Masarykovi?“ Vzhledem k tomu, že je to osobnost poněkud těsněji spjatá
s Mutěnicemi, jsme se toho
dozvěděli docela dost:
„…Byl to první československý prezident.
…Narodil se v Hodoníně….Nějaký čas bydlel
v Mutěnicích….Do školy chodil v Čejkovicích….
V Čejči se učil kovářem…
Studoval na univerzitě…Vzal
si za manželku Američanku…Zasloužil se o vznik
ČSR…. Spolupr acoval
s Benešem a Štefánikem…
Prezidentem byl zvolen čtyřikrát…V Hodoníně stojí jeho
pomník…
. . . Vě d ě l a j s e m to h o
chá. V době jeho zahraniční
mise za první světové války
byla Masarykova rodina,
která zůstala doma, doslova
ohrožena na životě.Také
první krůčky mladé republiky byly nejisté a vratké,
a nemalou měrou i jeho
autorita přispěla k faktu, že
se z ní nakonec vyklubala
důstojně a sebevědomě
vyhlížející dvacetiletá slečna.
Škoda jen, že jí historické
okolnosti nedovolily dospět
ve zralou ženu…
o Masarykovi dost, protože
jsme v 8. třídě měli číst cestopisnou nebo životopisnou
knihu, a já jsem si vybrala
životopis Masaryka.“
Vyzbrojeni základními
informacemi jsme se ponořili do problému poněkud
hlouběji. Dozvěděli jsme se
mnohé o jeho strastiplné
cestě ke vzdělání, o jeho
vědeckých a lidských postojích k problémům doby,
o jeho politickém působení
v rámci habsburské monarchie. Také cesta ke vzniku
republiky nebyla jednodu6
Exkurze jsou mezi žáky
přijímány veskrze kladně,
vždyť jde o jakési vybočení
z dennodenního školního
stereotypu, „ulití ze školy“.
I ze strany učitele by se dalo
říci, že exkurze dopadla
dobře, splnila svůj účel. Ale
přece jen se pedagogovi
neodbytně vkrádá na mysl
otázka: „Čím může Masaryk
oslovit dnešního mladého
člověka?“ A tak jsem se ve
škole zeptala:(Předesílám,
že žáci odpovídali anonymně a nebyli na otázky připraveni.)
„…Masaryk byl vzdělaný…Byl pečlivý a precizní…
Snažil se být spravedlivý…
Byl upřímný…Byl cílevědomý a nikdy se nevzdával…
Byl mnoha lidmi respektovaný…Měl úctu k druhým
lidem…Měl rád svou vlast...
Měl rád děti, věnoval se
jim a viděl v nich budoucnost…Nebál se prosadit
vlastní názor…Velmi pečlivě
si vybíral přátele…Jeho slova „Nebát se a nekrást“ by
měla platit i dnes, tyto věci
jsou velmi důležité…“
Tak co, my dospěláci,
neměli bychom se nad
sebou zamyslet? Co takhle pro začátek zajet do
muzea?
Pavlína Lacinová
Konstancií po řece Moravě
Učitelé volitelného předmětu „ Přírodovědný seminář“
Karol Frydrych a Stanislava Michnová naplánovali na
začátek podzimu přírodovědnou exkurzi na téma „ Rostliny
a živočichové lužního lesa“.Tato exkurze se uskutečnila
30. září v odpoledních hodinách jako plavba na výletní lodi
Konstancie po řece Moravě z hodonínského přístaviště do
Rohatce a zpět.Během plavby se žáci dozvěděli mnoho
informací o historii splavnosti řeky Moravy , Baťova kanálu
i o plánovaném obnovení lodní turistiky v této oblasti.Naše
průvodkyně nás také průběžně upozorňovala na stromy, byliny a živočichy , které jsme mohli pozorovat dalekohledy .
Exkurze splnila svůj cíl, kterým bylo seznámit žáky s rostlinami a živočichy lužního lesa.
JAK EXKURZI VIDĚLI ÚČASTNÍCI ?
My žáci šestých a sedmých tříd jsme se vydali na projížďku
lodí Konstancie po řece Moravě.Dorazili jsme na místo a paní
instruktorka nám dala pokyny, jak se máme na lodi chovat.
Vyjeli jsme s lodí. Viděli jsme zvířata jako třeba ledňáčka
a užovku. Bohužel jsme neměli štěstí a neviděli jsme bobry.
Kolem nás bylo mnoho stromů jako třeba vrby, olše, duby,
buky a jasany. Už také víme, že lužní les je ten, který je často
zaplavený vodou.Voda byla velmi znečistěná.Plavalo tam
7
mnoho pet- lahví a sáčků.
Pluli jsme kolem přístavu
v Rohatci, ale nemohli jsme
tam zastavit, protože na zimu
schovávají schůdky.
Otočili jsme se a vraceli
se zpět do přístavu. Cestou
zpátky jsme viděli rybáře
a ti se nám chlubili svým
úlovkem. Chytili obrovského
kapra.
Dorazili jsme do přístavu,
ale tam nám průvodkyně
položila záludnou otázku:
jakou barvu očí má kapr?
Správná odpověď byla zele-
ná. Skoro všichni odpověděli
správně.
Všichni unaveni nastupujeme do autobusu, který nás
odváží do Mutěnic.
Mgr. Stanislava Michnová
PATRIK ŠKUBICA: Stěhování na Měsíc (sci-fi povídka)
Nejdříve bych se vám
rád představil., mé jméno
je John White a pracuji ve
vědecko astronomickém
ústavu v USA. Už pár let se
zabýváme otázkou budoucího velkého počtu lidí na naší
planetě. Růst obyvatelstva
se nedá zastavit, a proto
každým rokem přibude více
než čtvrt miliardy lidí, což
znamená, že za pouhých
dvacet let bude na Zemi
přes jedenáct miliard lidí.
Nedávno přišel jeden blázen z vědeckého oddělení
s tvrzením, že stačí odstranit
státy s rychle se zvyšujícím
počtem obyvatel. To by však
bylo naprosto nemorální.
Rozhodl jsem se, že se
půjdu raději projít.
Lidé kácejí pralesy a obírají se o drahocenný kyslík, přestože už je ho i tak
málo. Někteří se tomu snaží
zabránit, ale většina jsou
jen chamtivci, kterým nezá-
leží na budoucnosti, ale na
penězích a přepychu. Na
silnicích je spousta aut,
města jsou zamořena smogem, ba dokonce už pomalu
nepotkáte člověka, který by
někam šel pěšky.
Pohlédl jsem na zářící
noční oblohu a v tom mi
hlavou probleskla myšlenka. Okamžitě jsem s ní utíkal do práce a začal ji líčit
kolegům vědcům. „Lidé už
nejsou schopni zachovat
planetu a dříve nebo později
se nedokáží uživit. Pokud
chceme přežít, nesmíme tu
zůstat.“
Můj nápad rozpoutal bouřlivou debatu a přicházely na
mne otázky ze všech stran.
„Jak přestěhujeme tolik lidí?
Kde budeme brát vodu, jídlo
a další nezbytné věci? Hlasitě
jsem zakřičel a celá kancelář
utichla. V tom jsem si vzpomněl na jasně zářící těleso
noční oblohy, na Měsíc.
8
„Naším druhým domovem by
se mohl stát Měsíc,“ vyhrkl
jsem. Všichni na mne hleděli s otevřenými ústy a opět
začaly padat otázky . „Ale
k životu potřebujeme kyslík.
Kde ho tam asi vezmeme?“
Bleskurychle jsem odpověděl: „Na Zemi je ještě kyslíku dost. Pokud bychom si
udělali zásoby na desítky let,
neměl by to být problém.“
O pár dní později jsem
opět bádal, když vtom za
mnou přišel ředitel a řekl mi,
že můj nápad je fenomenální
a už se připravuje tým, jenž
na Měsíci v brzké době
vybuduje základnu. Během
dalších deseti měsíců probíhala výstavba a vyskytlo se
jen málo problémů. Vše bylo
připraveno.
Zanedlouho poté se mohli
na základnu podívat první
lidé. Já jsem byl samozřejmě
jedním z nich. Cesta raketou
na mě udělala dojem, až na
to tvrdé přistání. Po výstupu
z ní jsem spatřil obrovskou
stavbu a připadal jsem si
jako v budoucnosti. Ještě
více mě pak potěšilo, že to,
co vidím, skutečně existuje.
Dověděl jsem se i zbytek
plánu. Kyslíku, potravy i vody
zde byly zásoby na více než
padesát let. Jedinou nevýhodou bylo, že každým rokem
se tam může přistěhovat
nanejvýš tisíc lidí. Pro zachování naší rasy to ale stačí.
Alespoň si nezničíme i náš
druhý dočasný domov. Jako
tvůrce tohoto plánu jsem
jeden z mála, kteří tu budou.
Ale ani Měsíc nám nevydrží
věčně, tudíž už teď musíme
uvažovat nad otázkou dalšího přežití. I přesto, že je mi
téměř padesát let, budu dále
s plným nasazením pracovat
na naší záchraně.
SILVESTR
Podle staré pověsti se
v mutěnických vinohradech
zjevuje na Silvestra duch
vinaře, který zde žil před
mnoha a mnoha lety. Ten,
kdo ho krátce před půlnocí
spatří, pozve ho do svého
sklípku a dá mu ochutnat
víno ze svého vinohradu,
bude mít nejlepší úrodu ze
všech vinařů.
Pokud ho ale dotyčný
nepozve, následující rok
se mu neurodí žádné víno.
Jestliže ale duchovi nabídne
víno cizí, které bude vydávat
za vlastní, tak to jeho nebude
nikomu chutnat. Historie
o tomto vinaři je i nadále obestřena tajemstvím,
přesto však je o něm něco
známo.
Všechno se událo dávno před tím, kdy malebná
vesnička Mutěnice asi ani
neexistovala. Na jejím území
se nacházela malinká osada
jménem Hrádkovice. Lidé
tu vedli klidný život, ale byli
hodně chudí. Jediní, kteří
se alespoň trochu uživili,
byli místní vinaři. Občas do
Hrádkovic přijížděli trhovci,
aby odkoupili víno, které bylo
proslaveno svou dobrou chutí a kvalitou. Ačkoliv zde moc
obyvatel nežilo, všichni se
znali. Oblasti kolem vesnice
byly posety vinicemi. Mezi
všemi těmito vinaři vynikali
dva vinaři – Silvestr a Karel.
Jednoho slunečného dne
přišla do města královská
armáda a zastavila se v hospůdce. Po dobrém jídle
jim hospodský nalil trochu
zdejšího vína. Zachutnalo jim
a okamžitě se začali zajímat,
´
kdo jej vyrábí. Hospodský
jim pověděl o Karlovi a Silvestrovi. Oběma vinařům
se dostalo zprávy, že by
9
jejich víno měl ochutnat král.
Pro ně to samozřejmě byla
obrovská čest. Připravili si
sudy a vydali se na dalekou
cestu do Prahy. Po příjezdu na Hrad je uvítal králův
poradce, kterému dali také
ochutnat. Ještě než odešel,
řekl: „Ten, jehož víno královi
nejvíce zachutná, se bude
moci přestěhovat do města
a dostane od krále velkou
odměnu.“
Oba dva se poté uvelebili
ke spánku. V noci se Silvestr
probudil a zamyslel se nad
tím, že je možná Karlovo
víno lepší. Přece jen králův
poradce vypadal na to, že
mu více chutná. Silvestr byl
hodně závistivý a rozhodl se,
že bude podvádět. Karlovo
víno přelil do svého sudu
a své zase do Karlova. Ráno
povolal král oba vinaře ke trůnu. Sjeli se sem degustátoři
z celého světa. Po několika
minutách se došlo k názoru,
že Silvestrovo víno je lepší
a on je ten, který si zaslouží
odměnu. Silvestr však
netušil, že ho Karel v noci
pozoroval. Když odcházeli,
přistoupil Karel k Silvestrovi
a shodil ho z hradeb. Od
té doby bloudí Silvestrova
duše nekonečnem a snaží
se dát všem ponaučení, jak
to dopadá, když se někdo
chlubí cizím peřím.
MATEŘSKÁ ŠKOLA
NESU NESU KOLEDU .....
Chodit po koledě o Vánocích je krásná tradice, která
je hodna udržování. Nejveseleji tento zvyk prožívají
děti, protože za koledování
bývá obdarování, a to obvykle něčím dobrým, sladkým.
Děti z mateřské školy chodí už po několik let
pravidelně před Vánocemi
koledovat. Rozdělí se do
skupinek a obcházejí s písničkami a básničkami coby
koledníčci všude tam, kde
jsou na ně po léta již zvyklí.
Zavítají mezi zaměstnance
obecního úřadu, navštíví
lékařky a lékaře ve zdravotních střediscích a v lékárně,
povinšují pracovníkům vedení základní školy a kuchařkám ve školní kuchyni.
10
´
Zdá se, že jsou všichni na
malé návštěvníky náležitě
připraveni a těší se na ně.
Ve svém spěchu se zastaví a s úsměvem trpělivě
vyslechnou jejich koledování.
Dětské hlásky v neznámém prostředí nesměle zpívají „Pojďte chlapci k nám,
koledu vám dám….“, nebo
„Štěstí, zdraví, pokoj svatý
vinšujeme vám…..“. Ještě
přidají básničku, „Nesu,nesu
koledu, upad jsem
s ní na ledu…“ . Když malí
koledníci skončí a v rukou
hostitelů se objeví sladká odměna, dětem zazáří
oči a šťastně si oddechnou. Pak už se mohou
těšit na koledování zase
o příštích Vánocích.
Za mateřskou školu
napsala
učitelka MŠ Jana
Mráková
VOLBY DO ŠKOLSKÉ RADY PŘI ZŠ A MŠ MUTĚNICE
Dne 12.listopadu 2008 se uskutečnily
volby členů školské rady pro funkční
období listopad 2009 - prosinec 2011.
nebo svazkem obcí plní úkoly zřizovatele
podle věty první a druhé ředitel školy.
(3) Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen
zákonnými zástupce nezletilých žáků
a zletilými žáky a studenty nebo zvolen
pedagogickými pracovníky školy.
(4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním
řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady.
(5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých
žáků nebo zletilí žáci a studenti stanovený
počet členů školské rady ani na základě
opakované výzvy, jmenuje zbývající členy
školské rady ředitel školy.
(6) Funkční období členů školské rady je tři
roky.
(7) Školská rada zasedá nejméně dvakrát
ročně; zasedání školské rady svolává její
předseda, první zasedání školské rady
svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo
jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání
jejího předsedy. Školská rada na svém
prvním zasedání stanoví svůj jednací řád
a zvolí svého předsedu. K přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů školské rady.
ŠKOLSKÁ RADA V ZÁKONECH
Školská rada je orgán školy umožňující
zákonným zástupcům nezletilých žáků,
zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám
podílet se na správě školy. Školská rada
vzniká v souvislosti s ustanoveními § 167
odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
ŠKOLSKÁ RADA
§ 167
(1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada.
Školská rada je orgán školy umožňující
zákonným zástupcům nezletilých žáků,
zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli
a dalším osobám podílet se na správě
školy. Pokud je součástí právnické osoby
více těchto škol, je možné zřídit jednu
školskou radu. Při vyšší odborné škole se
školská rada zřizuje vždy samostatně.
(2) Školskou radu zřizuje zřizovatel, který
zároveň stanoví počet jejích členů
a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí
zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí
žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí
pracovníci dané školy. Členem školské
rady nemůže být ředitel školy. Ve školách,
které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí
§ 168
(1) Školská rada
a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,
b) schvaluje výroční zprávu o činnosti
školy,
11
c) schvaluje školní řád, ve středních
a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,
d) schvaluje pravidla pro hodnocení
výsledků vzdělávání žáků v základních
a středních školách,
e) podílí se na zpracování koncepčních
záměrů rozvoje školy,
f) projednává návrh rozpočtu právnické
osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření
ke zlepšení hospodaření,
g) projednává inspekční zprávy České
školní inspekce,
h) podává podněty a oznámení řediteli
školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším
orgánům státní správy.
(2) Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole,
zejména k dokumentaci školy. Informace
chráněné podle zvláštních právních předpisů17) poskytne ředitel školy školské
radě pouze za podmínek stanovených
těmito zvláštními právními předpisy.
Poskytování informací podle zákona
o svobodném přístupu k informacím tím
není dotčeno.
(3) O schválení dokumentů uvedených
v odstavci 1 písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení
ředitelem školy. Pokud školská rada
tento dokument neschválí, ředitel školy
předloží dokument k novému projednání
do 1 měsíce. Opakovaného projednání
se účastní zřizovatel. Není-li dokument
schválen ani při opakovaném projednání,
nebo pokud školská rada neprojedná
dokumenty uvedené v odstavci 1 písm.
b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení
ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel.
(4) Ve školách, které nejsou zřízeny státem,
krajem, obcí nebo svazkem obcí plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo
ustanovil ředitele školy do funkce.
Ve školské radě jsou rovným dílem
zastoupeni rodiče, učitelé a zřizovatel
školy.
V našem případě se jedná o 3 volené
zástupce rodičů, 3 zvolené učitele a 3
jmenované zástupce zřizovatele.
SLOŽENÍ ŠKOLSKÉ RADY:
Za členy školské rady byli zvoleni z řad
oprávněných voličů ( zákonní zástupci
nezletilých žáků) :
Ing. Václav Špéra
Marie Jurasová
Blanka Froňková
Za členy školské rady byli zvoleni z řad
pedagogických pracovníků:
Mgr. Vladimír Stupavský
Mgr. Blanka Karbusová
Zdeňka Puškelová
Za členy školské rady byli jmenováni za
zřizovatele:
Petr Bíza
Miroslav Jagoš
Ing. Petr Mokruša
Mgr. Marie Kujová
12
HISTORIE OBCE
VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ.
VZPOMÍNKY NA VÁNOCE Z PADESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ.
Na začátku tohoto vzpomínání stál dotaz.
Mladí se často ptají, jak jsme prožívali Vánoce
dříve v době panování režimu, který církvím
a církevním svátkům nepřál ani v nejmenším.
Jak obtížné a složité to bylo, co za překážky
bylo nutno překonat a zda rád či nerad na to
všechno dnes vzpomínám.
Než Vám odpovím, musím se ve stručnosti
zmínit o situaci, v jaké se církev nacházela
v padesátých až šedesátých letech minulého
století.
V naprosté většině diecézí byli odstraněni
biskupové. Těm stát zakázal výkon služby,
byli nazváni „špióni Vatikánu.“ Na jejich
místa, byli režimem dosazeni pouze kapitulní
vikáři. Ve všech diecézích byl navíc - dosazený režimem - církevní tajemník. Ten název
vypadá zbožně, ale ve skutečnosti to byl
proticírkevní tajemník, ateista často spjatý
s StB. Tito lidé na úrovni okresů a krajů řídili
církev a strategii její pastorační práce. Když
chtěl ten, kdo řídil diecézi, někam umístit
kněze, musel mít tajemníkův souhlas.
Církev byla zatlačena jen do kostelů. Chodit do rodin, organizovat mládež v klubech
nebo v kroužcích nebo pořádat třeba veřejné
církevní průvody (například – slavnost Božího Těla), bylo naprosto nemožné. Každý
kněz musel mít z milosti státu souhlas, aby
mohl vůbec působit v pastoraci. A to jen ve
své farnosti. Když chtěl jit třeba vypomoci
sousedovi se zpovídáním, potřeboval další
speciální povolení od církevního tajemníka.
Mnohým kněžím byl státní souhlas ode-
brán (na zvědy chodili do kostelů i špiclové).
Vládní činitelé říkali: Stát kněze platí, proto
nedovolíme, aby mluvili proti režimu…
Ani řády – kláštery v té době oficiálně
téměř neexistovaly. Některé řeholnice sice
chodily v hábitech, ale byly drženy v pohraničí, aby nebyly lidem na očích nebo byly
nasazeny v zemědělství, či v nějaké fabrice…
V okrese Hodonín byl církevním tajemníkem
soudruh Albín Koutný.
Přiblížil jsem vám skutečnou církevní
situaci tehdejší doby. A teď k úvodní otázce:
Jaké byly Vánoce dříve, jak obtížné a složité
to bylo?
Asi mnohé zaskočím odpovědí – vzpomínám na to rád. Jistě je to dané tím, že v mládí
něco problematického budˇto nevnímáme
nebo nechápeme, a že vzpomínky na mládí
jsou vždycky hezké.
Nehodlám se zabývat zvyky a tradicemi
Štědrého večera, ale pojďme se spolu na
Vánoce podívat z jiného úhlu:
Ve velkých městech se přece jen člověk
více ztrácel v davu, ve městech bývala ale
politická uvědomělost více sledována, než
na vesnici. Ale na vesnici se žilo mnohem
snadněji. Tam jsme jeden druhého vzájemně více poznávali, často celé rodiny, každý
věděl o každém všechno.
Možná někdo z mých vrstevníků, bude
mít jiné názory. Ty moje mají s odstupem
let téměř idylickou příchuť s lehoučkým
pousmáním nad marným úsilím vládnoucí
ideologie, sekularizovat nejkrásnější církevní
13
svátky v roce „narození Ježíše“ a nahradit
ho „dědou Mrázem“. Pochopitelně, že nikdo
soudný nemůže tvrdit, že by tehdy mohlo
být něco lepší, než dnes. Jen jakoby lidé
prožívali Vánoce intenzivněji asi právě proto,
že se je režim snažil potlačit, případně jim
podsunout jinou náplň.
Panujícímu režimu se to do kr ámu nehodilo, ale přejinačit Vánoce se
mu nepodařilo. Ale něco přece: Štědrý
den, zůstal Štědr ým dnem, i když se
chodilo v ten den do práce. Hod Boží
vánoční a svátek sv. Štěpána sice dostaly
v kalendáři strohý název „první a druhý svátek
Vánoční“. Ale stejně jim nikdo jinak neřekl,
než postaru „Svátek narození Ježíše“.
Ve všech chrámech zněly o Vánocích
jásavé slavnostní zpěvy – Gloria in excelsis
Deo – při vánočních koledových mších.
Muži i ženy od 16 do 70 let jsme zpívali
v chrámovém sboru po celou dobu čtyřiceti let a nikdo nám nezakazoval, co smíme
a nesmíme zpívat.
Vím, že i tam, kde byli rodiče ve straně,
naděloval dětem Ježíšek vesele dál, někde
se zpívaly i koledy. Ale televize v té době
o vánocích, vysílala nejvíce pohádek pro
děti o čertech. Ani koledy v rozhlase se
nepodařilo odsunout do pozadí, ten měl
stanovený určitý jejich počet, který směl
odvysílat.Většinou bylo ohlášeno, že se tam
a tam ještě udržují tradice a staré zvyky. Také
snaha vytlačit z nadílky pod stromečkem
Ježíška a nahradit ho Dědou Mrázem vyšla
naplano. Celá situace tak dokonale odrážela
schizofrenii doby. Vánoce měly jinou tvář
oficiální, jinou v soukromí.
Pionýři na novoročních besídkách zpívali:
Děduška Moroz, jolku nám priňos , luščej
jolky nět, što priňos nám Děd…
A rozhlas vysílal tyto koledy:
Vánoce, vánoce přicházejí,
zpívejte přátelé,
Po roce vánoce přicházejí,
šťastné a veselé.
Jednou v roce na vánoce,
děda housle popadne,
jeho vinou se z nich řinou tóny záhadné.
Vánoce, vánoce…
Naše teta peče léta na Vánoce vánočku.
nereptáme,
aspoň máme něco pro kočku.
Vánoce, vánoce…
V té době se přece i vládní činitelé – ateisté – snažili, jak jen mohli snížit autoritu
zrození Ježíše a nahradit ho dědou Mrázem.
Dokladem toho vám předkládám předvánoční projev v té době předsedy vlády ČSSR
soudruha Antonína Zápotockého, vysílaného
v r. 1952
Antonín Zápotocký
„Chtěl bych dnes ve svém předvánočním
projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém
večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních
stromků, k naším dětem a mládeži.
Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak
mnohé se u nás v poslední době změnilo
a mění. Ani legendární Vánoce nezůstaly
beze změny.Září sice dále vánoční stromky,
čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních
svátků, jesličky s malým Ježíškem musely
být dříve o Vánocích v každé domácnosti,
i když jsme je museli, vystříhané z papíru,
zapíchnout jen do mechu za okny. Malý
Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle
14
volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc.
Proč?
Měl připomenout pracujícím a bědným, že
chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam
nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly
rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době
kapitalistického panství, kdy bohatí vládli
a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech, bydleli a jejich děti se tam rodily.
Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. I Ježíšek vyrostl a zestárl, narostly mu
vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí
již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již
dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda
Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu
mu září také hvězdy, nejen jediná betlémská.
Celá řada rudých hvězd na naších šachtách,
hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé
hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové
a maminky splnili na svých pracovištích úkoly
čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.
Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím
radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů
celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato
práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší
nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen.
Do Vánoc splníme závazky Stalinovy.
Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku
slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli
soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí
i malí, že se budeme starat každý ze všech
svých sil, abychom své pracovní schopnosti
ve školách, závodech i kancelářích a na
každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby
úkoly vytýčené pro poslední rok Gottwaldovy
pětiletky byly do příštích Vánoc na všech
pracovištích splněny. Aby nad všemi závody,
šachtami, státními statky, JZD, ve městech
i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy
splněných závazků, aby naše krásná vlast
rozkvetla novými květy splněných úkolů
a plánů. Tím zkřížíme také zločinné plány
a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí
připravovat novou světovou válku, aby mohli
znovu zotročit naše národy a vykořisťovat
lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír
a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid
všem lidem dobré vůle!“
Tolik citace projevu, který byl v té době
tak aktuální!
V každém člověku se přece jen o vánocích
ozvalo svědomí, přece jen to byly svátky lásky, pokoje a míru a tak se stávalo, že někteří
učitelé a úředníci o Vánocích navštěvovali
tajně kostely v sousedních obcích. Přece se
v nich hnulo svědomí a aby měli v duši klid,
chodili do sousedních obcí na bohoslužby.
Báli se, že doma by byli odhaleni a pak
šikanováni. Ale stejně neunikli podezírání
a prověrkám. A kdo myslíte, že měl na tom
zásluhu, že je prozradil? My katolíci na tom
neseme vinu. Posuďte sami: Straníci do
kostela nechodili, zvláště ne do sousedních
obcí. Kdo tedy prozradil, že ten a ta, byli
v kostele tam a tam, jak se to skalní straníci
dověděli? Sypme si popel na hlavu a měli
bychom se kát naší kritikou, odsuzováním
a roznášením těchto zpráv. Přemýšlejme
o tom, kdo to vyzradil? Mnozí říkali: „Nač
jsem tolik let studoval, co bych dělal, kdyby
mě propustili?“
Musím ale podotknout, že všichni straníci
nebyli stejní. Mnozí byli inteligentní a na
náboženské věci se dívali střídmě. Říkali jsi
15
věřící, to je tvoje věc a neškodili. Dokonce
mnohým občanům i pomohli, poradili nebo
je i na úřadech ochránili.
A ještě se musím zmínit, že i naši mladí,
kteří se připravovali na studia, byli postaveni
ve školách před komisi, která jim dávala
otázky, na které museli odpovídat. Otázka
zněla: Zda jsou vypořádáni s náboženskou
otázkou a zda zastávají moderní světový
názor. Zda mají studenti a jejich rodiče kladný vztah k socialistickému zřízení. Abychom
vyhověli, přežili a nebyli vystaveni nátlaku,
šikaně a podezírání…všichni jsme vědomě
či nevědomě souhlasili, tlačili káru…ten,
kdo projevil odpor, byl smeten, poněvadž
byl sledován, pozorován a testován některými horlivými straníky. Studenti potřebovali
doporučení školy a někdy i MNV… Stejně
všichni studenti vystudovali. Mnozí v jiných
okresech, někteří i na Slovensku.
A poslední myšlenka, na kterou si odpoví
každý sám: Dříve, jak jsem se zmínil, zakazovali neomylní mnohým účast na bohoslužbách a přece se jich sami tajně zúčastňovali.
Paradoxem je, že dnes mohou chodit všichni
katolíci do kostela a chodíme alespoň
o Vánocích? Přece jen zůstala velká jizva
na mnohých z nás vlivem minulého režimu.
Dnes zmizela bývalá vládní garnitura v tratolišti dějin a církev žije dál.
Co říci závěrem.
My, věřící je za to neodsuzujeme, odpustili
jsme všem a prosíme, aby ti žijící našli pravou
podobu Vánoc a aby ji v životě praktikovali
k svému prospěchu.
„Bože buď milosrdný k nevěře tohoto
století!“
Odpověď na dotaz: Jaké byly Vánoce za
totality a jaké problémy jsme byli nuceni v té
době řešit a jaké jsou Vánoce v současné
době…Úsudek si udělejte každý sám!
Ladislav Prčík
OPRAVA
V minulém zpravodaji Naše Mutěnice
v článku z historie –„ Vzpomínka kronikáře na rok 1968“, v prvním odstavci
jsem omylem uvedl, že v roce 1968
u nás proběhla Sametová revolucesprávně mělo být napsáno Pražské jaro.
Omlouvám se tímto všem čtenářům.
Ladislav Prčík
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
SITUACE VE SKLEPĚ PO LETOŠNÍ SKLIZNI
Rok 2008 pohledem vinařů je po několika
výborných ročnících dalším, kdy je potřebné
zvážit postup prací a termíny jednotlivých
operací s vínem tohoto ročníku.
V předchozím čísle NM byla vyslovena
domněnka, že hrozny především rannějších
odrůd by mohly být méně vyzrálé. Důvodem
byl pravděpodobně nedostatek dešťových srážek v rozhodujících fázích vývoje
a dozrávání hroznů. Skutečnost toto potvrdila.
16
U rannějších odrůd jako je Muškát moravský,
Muller Thurgau, Veltlínské červené ranné,
Sylvánské zelené byla cukernatost hodně
průměrná. Další odrůdy sklízené v druhé
polovině měsíce října již vykazovaly obsah
cukru podstatně lepší, postačující k výrobě
vín s přívlastkem. Problémem letošních
mladých vín je vysoký obsah kyselin jak u vín
bílých, tak především u vín červených.
Ve víně je celá řada různých kyselin.
Z technologického hlediska jsou pro vinaře
důležité pro určování kyselosti dvě. Je to
základní kyselina vinná a kyselina jablečná.
Další důležitou je ještě kyselina mléčná.
Kyselina vinná je stabilní, její množství se
snižuje při odkyselování nebo navázáním
na pyrosiřičitan draselný, kdy vypadává jako
vinný kámen.
Kyselina jablečná je kyselinou nezralého
ovoce. Je to ostrá kyselina, jejíž obsah lze
odstranit pouze biologickým odbouráváním.
Biologické odbourávání kyseliny jablečné je
proces, při kterém se mění kyselina jablečná
na mléčnou a provádějí ji tzv. malolaktické
bakterie. Kyselina mléčná je jemnější,
působí chuťově sladším dojmem. Zásah
se provádí především u červených vín, kdy
se bakterie aplikují už do rmutu a nebo
po vylisování do kalného vína. Důležitým
faktorem pro zdárný průběh fermentace je
téměř nulový obsah kyseliny siřičité. I v současném stavu lze ještě tento proces provést
tak, že víno zahřejeme na maximálně 25
st.C, rozmícháme s kvasnicemi a dodáme
bakterie. Znovu je důležité, aby obsah SO2
nebyl vyšší jak 10 mg/l. Jakmile je kyselina
odbouraná a víno je hladké v chuti, zasíříme
na 40 mg /l SO2.
Bílá vína jsou momentálně zasířená.
Pokud jsou ještě na kvasnicích je vhodné
je promíchávat a nespěchat se stáčením.
Tímto zásahem částečně snížíme obsah
kyseliny. Dobrým doplňujícím krokem je
ještě odkyselení. Stočená by měla být pouze
vína ranějších odrůd, která mají zpravidla
obsah kyselin nižší.
Odkyselování vína není složitý zákrok.
Existuje několik prostředků, ale nejpoužívanější jsou uhličitan vápenatý a disascidifikante Bianco neve.
Uhličitan vápenatý se používá v dávce
70 g/hl. Tím snížíme celkovou kyselost
o jedno promile. Maximálně se může snížit
o dvě promile. Dalším, lepším a používanějším přípravkem je Bianco neve. Dávkou
110 g/hl snížíte kyselinu o jednu promile.
Povoleno je však pouze o dvě promile.
U obou preparátů se potřebné množství
rozmíchá ve víně a po dvou dnech se stočí.
Pozor, při reakci, která nastává je velká
tvorba pěny, je nutno s tím počítat a použít
dostatečně velkou nádobu.
Odkyselení vína není samospasitelná
operace. Je to pouze jakési vylepšení nebo
doladění celkového dojmu.
Jinak jsou letošní vína velmi aromatická,
a to jak bílá tak i červená. Je ale důležité
zabývat se vyšším obsahem kyselin, snažit
se, aby u bílých vín, hlavně přívlastkových,
byl obsah kyselin přijatelný a vína byla
lahodná.U červených pak obsah kyseliny
jablečné by měl být nulový, vína by měla být
sametově hladká.
Pěkné vánoční svátky,
hodně zdraví, spokojenosti
a radosti z mutěnických vín
v roce 2009 přeje
Vladimír Trávník
17
KULTURA
Č AS
RADOSTI , VESELOSTI
K nejkrásnějším svátkům roku patří neodmyslitelně nejen betlém a ozdobený stromeček, ale i vánoční hudba, vánoční koledy
a koledování.
Především jsou to vánoční pastorální mše,
se kterými se setkáváme „ na půlnoční“
i v našem kostele. Z více než deseti tam
v jednotlivých letech uváděných vánočních
mší, dotknu se tří:
Především je to kouzelná Česká mše vánoční, Hej mistře vstaň bystře, Jakuba Jana Ryby
/1765-1815/. J.J. Ryba pocházel z Přeštic,
ale od svých třiadvaceti let působil jako kantor
v Rožmitále pod Třemšínem. Na druhém místě
je to dílo našeho rodáka, svého času generálního prefekta papežské koleje na Velehradě,
Pátera Karla Ševely TJ /1909-1976/. Odloučenost a stesk po domově po dobu nucené
internace v Králíkách v polském pohraničí jej
přivedla k tomu, že tam shromažďoval libozvučné polské koledy, z nich pak složil Vánoční
mši. Rozepsal ji pro čtyři hlasy, napsal hudební
doprovod pro smyčce, dechové nástroje
a varhany. Věnoval ji pak mutěnickému chrámovému sboru. Vánoční mše z polských koled
se tak zpívá u nás dodnes.
V příštím roce to bude 15 let, co byla naší
obci věnována tzv. Sedmá mše vánoční
– Mutěnická. Také ta byla uvedena v mutěnickém kostele. Snad si mnozí připomenou
krásnou,tklivou melodii z blízké nám písničky
V širém poli studánečka kamenná, která se
zpívá v části AGNUS. „ Ať při ní o půlnoční
vyběhnou úsměvy na všech přítomných
pravověrných domorodcích!“, psal mi tehdy
autor mše, advokát a skladatel chrámových
písní, mší a fanfár, JUDr. Jan Kadlec, můj
dlouholetý přítel, působící 30 let jako varhaník
v Domažlicích na Chodsku. Dnes už tento
obdivovatel Mutěnic a vůbec celého Slovácka
bohužel nežije.
Letos si připomínáme vznik nepsané světové hymny vánoc Stille Nacht, heilige NachtTichá noc, svatá noc, v rakouském městečku
Oberndorf – Laufen, 17 km severně Solnohradu, na hranicích s Německem. Legendu,
za jakých okolností tato píseň vznikla na text
básně pomocného kněze, pátera Josefa
Mohra /1792-1848/ s melodií varhaníka
Franze Xavera Grubera / 1787-1863/, není
třeba připomínat. Je všeobecně známá. Píseň
oslaví 24. prosince své 190. výročí. Tehdy
byla předvedena v oberndorfském kostelíku
sv. Mikuláše tenoristou Mohnem s doprovodem jeho kytary / varhany vypověděly službu
/kdy zpíval Gruber a malý sbor refrén. Ač
umělá koleda, zpívá se už takřka po celém
světě na všech kontinentech. K dnešku se
počítají její překlady do 300 jazyků a dialektů
a je známo na 750 jejich interpretací, což
se stává i pro mé známé spolusběratele už
nekontrolovatelné. Teď už i do romštiny jsou
známé dva její překlady, jeden je od autorů
Igora Duždy a Ondřeje Ferka, ten druhý od
Aloise Zimuly. Rovněž interpretů jsou stovky.
A proč se tato koleda stala světovou? Byla
napsána z čistě nezištných důvodů jako projev společné lásky Grubera a Mohra k hudbě
a umění, vzájemného přátelství, lásky k lidu
a hluboké víry. Vznikla v době, kdy duše lidí
18
zapsáno okolo čtyř tisíc koled. Lidových,
zlidovělých i nových, umělých. A jedna z nich
vznikla tandemem Anna Žilková – František
Maňas. Mutěnická lidová textařka nám ji věnovala před osmi lety. Škoda, že koleda POKOJ
NÁM se v repertoáru našeho chrámového
sboru či Mutěnských mužáků zatím neuchytila!
Oba sbory již jinak po mnoho let mají zásluhu
o vytvoření té pravé vánoční nálady: Jsou
to jednak vánoční koncerty (ten letošní se
uskuteční v neděli 28. prosince v kostele
sv. Kateřiny). Z loňského vzešlo CD s 16
koledami mužáků. Má název Na koledu idem
k vám. Mužáci také potěšili koledováním
posluchače v okolních kostelích v Hodoníně,
Břeclavě, Moravském Žižkově. Letos to bude
v Chrlicích a začátkem příštího roku v Kyjově.
Mají nacvičených už 25 koled nejen z Podluží
a blízkého okolí, ale i z Valašska, některých
částí Čech a Slovenska.
Nakonec je třeba ještě připomenout, že
letošní Živý Betlém v Mutěnicích bude u nás
už devátý v pořadí. Uskuteční se tradičně
na Boží hod vánoční, den Narození Páně,
25. prosince. Zde bude koledovat také školní
mládež, dětská schola ABAKUK, krojovaná
chasa a dechové hudby, všichni vždy s novým repertoárem koled. Zváni jsou všichni
domácí i z okolí!
Prožívat radostné a veselé vánoční svátky
se má i s hymnou a koledami. Zavazují nás
k tomu bohaté tradice. A vidíte, že i v Mutěnicích představuje vánoční hudba a zpěv úctyhodnou žeň, jež měla vždy svůj vysoký ethos,
pro který nikdy neztratí svou účinnost a čistotu
- poezii Vánoc. Obojí , hudba i zpěv, přispívá
k tradiční kráse a svatosti tohoto období.
usoužené neustálými napoleonskými válkami
a všemi strastmi, které s sebou doba přinesla,
potřebovaly potěšit, pohladit. A to se jí tenkrát bezvýhradně povedlo. Díky Bohu za ni!
Nejen tu světovou koledu, ale i hymnu vánoc
českých - Narodil se Kristus Pán, veselme
se – slýcháme po celou dobu vánoční u nás
nejčastěji. Její melodie je známá už v 15.
století a nynější text jí napsal v r.1515 Jan
Franus, soukeník z Hradce Králové. A snad
jako nejkrásnější česká vánoční ukolébavka
je uváděna Chtíc, aby spal, tak zpívala. Patří
Adamu Václavu Michnovi z Otradovic /16001676/ z Jindřichova Hradce, jinak autoru
nádherných barokních mší.
Nevím už, kdo spočítal, že v různých, často
velmi i podobných textových variantách, máme
u nás v Čechách, na Moravě a Slovensku
Přišel k nám zas, vánoční čas,
POKOJ NÁM všem je přán!
ing. Jaroslav Mihola
19
Hody 2008
Hody nám skončily
a nastal čas vrátit se do normálního života. A jaké že ty
letošní byly?
Všechno začalo už na
zkouškách, kde jsme se
snažili poctivě připravovat,
chystali sóla, tancovali a zpívali. Hned v těchto počátcích
nás velice těšila hojná účast
mladých členů, kteří zodpovědně posílili naše řady.
Letos popr vé se nám
podařilo postavit máju už
před zahráváním hodů. Sice
to byl těžký boj a některé zlé
jazyky tvrdily, že to nezvládneme, ale vyšlo to! Celý proces, který tomu předcházel
– dovezení stromů, ostrouhání, sklíčkování a spojení
-- jsme zvládli během čtrnácti
dnů. A co by to bylo za akci,
kdyby nenastal problém.
Ukázalo se, že prostřední
díl je příliš tenký, a tak se na
poslední chvíli jelo do lesa
pro nový. Takže klukům patří
za tento úctyhodný výkon
velký dík a holkám taky,
protože bez jejich podpory
by to nezvládli.
Co se týče počasí, v tomto
roce nám opravdu přálo.
Žádnou z předhodových
akcí nám nezkazilo, ať už
zvaní na hody, zahrávání
hodů, stavění máje či malých
májek. Snad jen ve školce to
pokazil déšť, a to ani ne tak
nám, jako spíš dětem.
V týdnu před hody nás
překvapil sníh, takže když
sněžilo i dopoledne v hodovou neděli, nikdo se nedivil.
Po slavnostní mši svaté,
kterou sloužil hodonínský
pan děkan, byla posled-
20
ní možnost si oddechnout
a začal tradiční hodový maraton. O půl třetí vyšel od
kostela průvod a zamířil pro
stárka Martina. Po pěkném
přivítání a zatancování se
průvod vydal ke stárkovi
Vojtěchovi a společně pak
pro stárky Danu a Ludmilu.
Na radnici už na nás čekal
pan starosta, místostarosta
a radní a k naší velké radosti
nám hody povolili. Na sále
naši šohaji zvesela zazpívali
a zaverbovali, následovalo
sólo stárků a začali přicházet
přespolní.
Po večeři pokračovala
taneční zábava s Tůfarankou
až do ranních hodin. Po
troše spánku jsme se opět
nastrojili do krojů a vyrazili na
dolní konec, odkud pondělní
průvod tradičně vychází.
S malým zpožděním jsme
společně zamířili ke kulturnímu domu, kde na nás už
čekaly malé i velké Kateřiny.
Zde si nejprve hoši nechali
zahrát pochod, a pak už
bylo vyhlášeno sólo všem,
jistě netrpělivým, Kateřinám.
Večer patřil tradičně mužákům. Po jejich verbuňku bylo
vyhlášeno ženáčské sólo
a zábava s Ištvánkama mohla
pokračovat až do rána.
Úterý se neslo jako každo21
ročně v duchu recese a bylo
milým zakončením celých
hodů. Tímto večerem nás
provázela Lácaranka. Jako
první zazpívali a zaverbovali
mutěnští „šohaji“ a po nich
i bojanovští. Pak vystoupili
se scénkou letošní sklepníci
a nezklamali samozřejmě ani
naši mužáci. Potom místní
šikovná děvčata zatancovala
akční kousek a nakonec
opět mile překvapili kluci
příhodou z domácího prostředí, pohádkou O kohoutkovi a slepičce. Následovalo
pexesové sólo a zábava
pokračovala, jak jinak, než
do rána.
Doufáme, že se vám letošní hody líbily stejně jako nám,
a rádi s námi strávíte alespoň
okamžik těch příštích.
Na závěr bychom chtěli
za celou chasu poděkovat sponzorům za finanční
i věcné dary, vedení obce
Mutěnice a všem, kteří nám
jakkoli pomáhali s organizací
letošních hodů. V neposlední řadě patří dík také rodičům
za jejich obětavost při chystání krojů.
stárci a stárky
ŽEHNÁNÍ VÍNA 2008
Členové Vinařského spolku Mutěnice uspořádali i v letošním roce slavnostní obřad
„Žehnání vína“. Samotného aktu žehnání se již tradičně ujal náš pan farář Pavel Pacner.
Cimbálová muzika „Slovácko mladší“ z Mikulčic a náš Mužský sbor opět přispěli k příjemnému prožití sobotního podvečera. Při malém občerstvení mohli přítomní ochutnat přes sto
vzorků letošního vína a vinaři si mezi sebou vyměnili nové poznatky získané při pěstování
a zpracování révy vinné. Věřím, že přítomní nelitovali chvilky strávené mezi přáteli a v příštím
roce se všichni znovu setkáme.
Všem bych rád poděkoval za organizaci a podporu této kulturní akce.
Jelikož se blíží svátky vánoční, dovolte, abych Vám popřál jménem našeho
Vinařského spolku krásné prožití těchto svátků a hodně zdravíčka v roce 2009.
František Dubina
předseda Vinařského spolku
22
RYBANA
Vážení spoluobčané, kamarádi
Rok uběhnul opět jako voda a já bych
vám rád touto cestou shrnul činnost našeho
Občanského sdružení Rybana Mutěnice
a jeho plány do budoucna. Na jaře letošního
roku jsme se rozhodli, že nebudeme pořádat
dětské rybářské závody, protože v rybníce
bylo velmi málo vody a domnívali jsme se,
že i velmi málo ryb. Proto jsme během celé
sezóny udržovali a věnovali se spíše okolí
rybníka a přemýšleli, co s rybníkem dál.
Naposledy před šesti lety se rybník vybagroval a od té doby přes něj přešlo několik
přívalových vod, které v něm zanechaly
přes metr bahna. Z těchto důvodů jsme se
rozhodli, že rybník v letošním roce vylovíme
a začneme shánět peníze na jeho odbahnění, aby se na jaře dal opět znovu napustit
a doplnit novou násadou.
V pátek 6. listopadu jsme začali odpouštět
vodu a v sobotu ráno začal probíhat samotný
amatérský výlov rybníka. Nejvyšší hladina
vody dosahovala před vypuštěním necelých
50 cm. Zbytek bylo bahno. Již v pátek večer
po opadnutí asi poloviny vody se objevilo
několik trofejních ryb. Vytáhli jsem pět velkých štik, kdy největší z nich dosahovala 90
cm a vážila téměř šest a půl kilo. Dále jsme
vytáhli šest velkých sumců, přičemž největší
z nich dosahoval délky 1 m a vážil necelých
deset kilo a jedenáct velkých amurů. Ale asi
největším překvapením bylo vytažení dvou
obrovských tolstolobiků, kdy největší z nich
dosahoval délky 1,1 m a vážil úctyhodných
17 kg. Počítali jsme spíše s tím, že v rybní-
ce vylovíme především malé ryby a karasy.
V pátek ráno jsme od sedmi hodin odpustili
zbytek vody a začal samotný výlov. Největší komplikace nám způsobovalo bahno
v rybníce. Při samotné chůzi v gumákách
„ prsačkách“ jsme se v některých místech
bořili téměř až do pasu, což nám velmi
komplikovalo naši práci. Během celého dne
jsme podběráky vytahovali především menší
kapry a karasy tak, jak jsme předem odhadovali. Před výlovem jsme pro jistotu oslovili
majitele Rybářství Písečné pana Kopečného
a domluvili se s ním na odvozu ryb do jejich
revíru, protože náš rybník bude přes zimu
vypuštěný. V rybníce bylo celkem 405 kg
karasů a 175 kg kaprů spíše násadových.
V současné době je rybník vypuštěn a budeme žádat o finanční pomoc, abychom opět
mohli nasadit co nejdříve ryby a připravit další
dětské rybářské závody.
Jako tradičně se naše sdružení ve spolupráci s diskotékou Eden zúčastnilo pořádání
benefiční akce věnované Dětskému domovu
Horizont v Kyjově. V sobotu 6. prosince jsme
uspořádali pátý ročník Maškarní Mikulášské
besídky pro dospělé, na které také vystoupil
legendární zpěvák Vilém Čok, proběhla
dražba výrobků klientů dětského domova
a vyhlášení nejlepších masek. Finanční
výtěžek celé akce byl věnován právě zmíněnému dětskému domovu. Všem, kdo přišli
podpořit tuto benefiční akci , ještě jednou
velmi děkuji.
Závěrem bych se touto cestou chtěl omluvit všem za hluk způsobený ohňostrojem,
který se uskutečnil v sobotu 15. listopadu
23
při oslavě narozenin Rádia
JIH. Ohňostroj byl sice řádně nahlášen, ale zajisté ho
v Mutěnicích už dělat nikdy
nebudeme. Ohňostroj provedla profesionální firma,
kterou si zajišťovalo samotné
rádio a které to také sdělovalo tři týdny před samotnou
akcí. Vím, že pochopení ze
strany občanů žijících především v blízkosti kulturního
domu se nikdy nedočkám,
ale asi je potřeba problémy
řešit úplně jinak. Možná by si
naše obec, která čítá téměř
čtyři tisíce obyvatel a navštěvuje ji více a více návštěvníků
z celé ČR, zasloužila ještě
jednoho obecního strážníka
nebo aspoň kamerový systém především do centra
obce a pod Bůdy.
Jelikož se blíží konec
roku, chtěl bych poděkovat všem členům našeho
sdružení a kamarádům za
pomoc a podporu při naší
činnosti a popřát všem
občanům Mutěnic krásné Vánoce, hodně štěstí, pohody a především
a hlavně zdraví.
Za Občanské sdružení
předseda Marek Ištvánek
KULTURNÍ KALENDÁŘ
NA ROK 2009
11.1.2009
1.2.2009
21.2.2009
4.4.2009
18.4.2009
Mrtvý přišel na návštěvu
- divadelní představení KD Mutěnice
Dětský karneval – KD Mutěnice
Fašaňkový průvod a Fašaňková zábava
s pochováváním basy KD Mutěnice
Výstava vín – Sklepy Jarošek
Den otevřených sklepů
– areál vinných sklepů Pod Bůdama
24.5.200
Ples v operetě –
hudebně zábavný pořad KD Mutěnice
7.6.2009
Nebojsa v čarovném lese
– divadelní pohádka KD Mutěnice
20.6.2009
Zpívání Pod Bůdama
– přehlídka mužských sborů
– areál restaurace Pod Bůdama
28.6.2009
Pod mutěnským vinohradem
– přehlídka mlád. dechových hudeb
– areál Pod Bůdama
29.8.2009
Setkání stárků – areál Pod Bůdama
4.9.-5.9.2009
24.10.2009
21.-24.11.2009
Vinařské dny
– areál vinných sklepů Pod Bůdama
Hodové zahrávky – KD Mutěnice
Kateřinské hody – KD Mutěnice
28.11.2009
Žehnání vína – KD Mutěnice
25.12.2009
Živý Betlém – před radnicí
27.12.2009
Vánoční koncert – kostel sv. Kateřiny
24
Kulturní komise při Obecním úřadě v Mutěnicích
Vás srdečně zve dne 25.12.2008 na tradiční
ŽIVÝ BETLÉM
Program:
ve 14.30 - průvod od kostela
v 15.00 hodin - pásmo koled u Betléma před radnicí.
Vystoupí: Chrámový sbor, dětská schola Abakuk, mužský sbor,
krojovaná chasa, děti ze ZŠ, DH Kamarádi,
DH Mutěňané – Čejkovjané.
Na svátečně strávené odpoledne srdečně zvou pořadatelé.
25
PLESOVÁ SEZÓNA
2009
SPONZOŘI HODŮ 2008
DH KAMARÁDI
SKLÁDKA HRANIČKY
KLEMPÍŘSTVÍ DRAHOMÍR BUCHTA
ING. KAREL HAVELKA
MALÍŘSTVÍ - TOMÁŠ KOTÁSEK
MAREK IŠTVÁNEK
SAG MUTĚNICE
- ING. FRANTIŠEK DĚTINSKÝ CSc
UMĚLECKÉ KOVÁŘSTVÍ - PETR KUJA
THERMONT
RODINA JAGOŠOVA
ZEDNICTVÍ - JOSEF ILČÍK
ZÁMEČNICTVÍ - JOSEF ZIMOLKA
PRODEJNA PRŮM. ZBOŽÍ
- LENKA VRBOVÁ
ODĚVY - JANA ZÁLEŠÁKOVA
MAREK ZIMOLKA
POTRAVINY - JANA BLAHUTOVÁ
PEKAŘSTVÍ - JARMILA BALUSOVÁ
VÝROBA, PRODEJ ZÁKUSKŮ A DORTŮ
- LUDMILA BALAŠTÍKOVÁ
KVĚTINÁŘSTVÍ - MIRKA ŠTĚPÁNKOVÁ
SUCHÁ VÝSTAVBA - PAVEL BURIAN
KVĚTINÁŘSTVÍ FANTASI
MINIPOTRAVINKA
ŽELEZÁŘSTVÍ - OTÁHALOVÁ RENATA
HANA MRÁZIKOVÁ
ING. VOJTĚCH MAREK
JAROSLAV MRÁKA
OBEC MUTĚNICE
10. 1. 2009
PLES MYSLIVCŮ
Dechová hudba Kamarádi
17. 1. 2009
PLES KDU-ČSL
Dechová hudba Večerka
24. 1. 2009
PLES ŽIVNOSTNÍKŮ
Modul
7. 2. 2009
PLES KLUBU RODIČŮ,
ZŠ A MŠ MUTĚNICE
Kombet
14.2. 2009
1. HUDEBNÍ PLES RÁDIA JIH
ROBIE WILIAMS revial
THE BEATLES revial
DJ Budín
21. 2. 2009
FAŠAŇK
Dechová hudba Kateřinka
26
SPORT
MUTĚNICKÝ FOTBAL
Právě skončená podzimní část sezóny
2008/2009 by se dala charakterizovat slovy
výzkumů jako mírná až velká nespokojenost
v kategorii mužů a spíše spokojenost v mládežnických kategoriích. Na podzim se v plné
nahotě ukázala absence kvalitní mládeže,
protože při relativně úzkém kádru a početné
marodce v A-mužstvu se nedařilo doplňovat kádr z vlastních zdrojů. Což byl jeden
z důsledků nejhoršího podzimního umístění
A-mužstva za éry prezidenta Jagoše.
Přípravka si na podzim vedla se střídavými výsledky a drží se ve středu tabulky.
Dvakrát výrazným rozdílem prohrála a naopak dvakrát výrazným rozdílem vyhrála. Dá
se říct, že když se naši benjamínci dostali do
vedení, tak už je nikdo nezastavil a přidávali
jednu branku za druhou. Potěšitelné je, že
se v devíti zápasech hned deseti hráčům
podařilo skórovat a z toho hned osmi klukům
více než jednou! Takže výkony přípravky
nebyly o jednom hráči, ale o vyrovnaném
kolektivu. 8 branek vstřelil Michal Hajduch,
sedm Roman Weigl, pět Aleš Hodes, tři
Adam Michna a Marek Hanák, dvě Robin
Kramář, Vojta Ilčík a Dominik Valda. Zbývající dvě branky přidali Vojta Hanák a Pavel
Jagoš. Ten ale nastupoval i za mladší žáky
a vstřelil za ně dalších 6 branek.
Mladší žáci ani po postupu do vyšší soutěže nic neslevili ze svých výkonů ani umístění a za podzim zaslouží velkou pochvalu.
Prohráli jenom dvě utkání v době, kdy byli
nuceni pomáhat svým starším kolegům ve
zlepšení výsledků a poté už hlavně Lukáši
Piškulovi a Jakubu Pavelkovi nezbývaly
síly na mladší. Cenné jsou ale výsledky
s mužstvy, která jsou v tabulce před nimi.
Ve Veselí dokázali po výborném výkonu
ve všech řadách vyhrát a poslední zápas
v Hodoníně proti šardickému „céčku“ remizovali. Pravým „snajprem“ se ukázal Zbyněk
Švagerka, který v jedenácti zápasech vstřelil
25 branek! Zdatně mu sekundovali s 12
brankami Karel Růžička, s osmi Lukáš Piškula, s šesti již zmíněný Pavel Jagoš, s pěti
Laďa Špéra a se čtyřmi David Maša.
Starší žáci vstoupili do nové sezóny dvěma porážkami. Pak naštěstí přišly dvě výhry,
které naznačily, že by měli starší žáci hrát
v kraji důstojnou úlohu. Do konce podzimu
už ale zvítězili jenom jednou a tak jim patří až
10. místo z dvanácti účastníků. Škoda dvou
remízových výsledků s Hovorany a Veselím,
oba zápasy mohly skončit naším vítězstvím
a čtyři body navíc by přinesly před jarními
odvetami více klidu. Bohužel na začátku
sezóny měli trenéři k dispozici necelou
jedenáctku hráčů a tak museli doplňovat
z mladších. Už v průběhu podzimu přišli Víťa
Froněk a Andrej Šebesta, kteří se prosadili
i gólově, v zimě se nám snad podaří posílit
ještě více. Oba zmínění borci vstřelili dvě
branky, stejně jako Martin Šmíd. Nejvíce
branek, šest, vstřelil David Prčík, ale ani ten
se nevyhnul výkonnostním výkyvům.
Dorostenci nic neslevili z dobrých výkonů
z minulého ročníku a opět se drží na špici
soutěže. Jsou sice „až“ třetí, ale na vedoucí
Ratíškovice ztrácejí jediný bodík a druhý
27
nahoře zleva: Robin Kramář, Marek Hanák, Kevin Skuhravý, Aleš Hodes, Vojtěch Ilčík, Dominik Valda,
Michal Hajduch
dole zleva: Petr Weigl, Adam Michna, Roman Weigl, Denis Bravenec, Dominik Janouškovec, Patrik
Mišičák, Václav Michna.
dorostenců je třeba přiznat, že v každém
zápase někoho postrádali a snad ani jediný
zápas neodehráli v optimální sestavě. Ve
velké střelecké i herní formě na podzim se
představil Radim Holešinský, který vstřelil
17 branek! Zdatně mu sekundoval, pokud
byl zdravý, sedmigólový střelec Staňa Brablc
a kapitán Jakub Čepil. V bráně se zápas
od zápasu lepšil další Jakub, Chludil. Do
mužstva bez problémů zapadli také Pavel
Varmuža, Luboš Kupčík a Petr Pospíšil, kteří
ještě na jaře obouvali žákovské kopačky.
B mužstvo má za sebou zvláštní podzim. Pokud mělo v sestavě zkušené Petry
Zemánka s Bílkem, které doplňoval i trenér
„áčka“ Vlček, tak většinou vítězili. Pokud
ale díky kolizi s „áčkem“ tito zkušení hráči
chyběli, odcházelo poraženo. Na prohry
Rohatec má při stejném bodovém zisku
jenom lepší skóre. Obě nejlepší mužstva
navíc dokázali porazit a to dokonce na
jejich hřišti! Pozici do jarních odvet tak mají
více než skvělou, uvidíme, zda se tentokrát
o postup poperou více než vloni. Skvělý měli
hlavně závěr podzimu, kdy vyhráli všech
šest posledních utkání s celkovým skóre
24 :4! Naopak je určitě mrzí obě prohry, jak
ve Velkých Bílovicích tak hned poté doma
s Bučovicemi. Hlavně ve Velkých Bílovicích
se projevil „mutěnský syndrom“, tj. flámování
dlouho do noci před utkáním. Potom se
těžko předvádějí optimální výkony. To poznali
i v předposledním zápase se Slavkovem,
kdy jeden „plejer“ slavil před utkáním narozeniny. Naštěstí se jim tento zápas podařilo
dotáhnout do vítězného konce. Na obhajobu
28
14. místo! To má za následek vyhazov většiny
hráčů a budování nového mužstva, které
by mělo být na jaře konkurenceschopné.
O bídném podzimu svědčí i fakt, že nejlepšími střelci byli s pouhými čtyřmi brankami
Jiří Adamec a David Helísek, o jednu branku méně vstřelili Martin Pacl, Jiří Brychta
a Ruda Obal.
doma s Lednicí 0:6 a v Miloticích 1:7 tak
určitě hráči „béčka“ rádi zapomenou. Naopak výhra na půdě do té doby lídra tabulky
Bzence překvapila nejednoho fandu. Škoda
posledního nezdaru v Blatnici, která tak
snížila na předposledním místě ztrátu na
mužstva středu tabulky, kam patříme i my.
Jaro tak bude, nejen u nás, ještě horké.
V „béčku“ se jako již tradičně vystřídal velký
počet hráčů a tak se celkem logicky hned 13
borců radovalo ze vstřelené branky. I když
dvě branky z toho byly vlastní, takže v tomto
případě se střelci příliš důvodů k radosti
neměli. Nejlepším střelcem byl čtyřgólový
Jara Joch, tři přidal Petr Bílek, dvě Petr Vlček
a Štefan Czucz, který v průběhu podzimu
odešel do Otrokovic.
A mužstvo zklamalo na podzim nejen
vedení klubu, ale i fanoušky. Po průměrné
první polovině podzimu přišel obrovský
úspěch mutěnické kopané v Poháru ČMFS,
kdy jsme doma rozstříleli 4:0 prvoligové České Budějovice, které tak na podzim utržily
jedinou prohru pod trenérem Tobiášem.
V dalším kole jsme poté přivítali hvězdný
Baník Ostrava v sestavě s bývalým kapitánem
reprezentace Tomášem Galáskem. Na ten
jsme už nestačili, ale zápas před výbornou
diváckou kulisou (2200 diváků), nám dlouho
z paměti nevypadne. Bohužel v MSFL to od
postupu přes „Budějice“ žádná sláva nebyla.
Z osmi posledních zápasů jsme vydolovali
jenom tři body za tři remízy a klesli jsme až na
FK MUTĚNICE V ZIMĚ
Zimní přestávka rozhodně nebude v Mutěnicích důvodem k zahálení. Třetím rokem
pořádáme na naší umělé trávě zimní turnaje.
V letošním roce znovu tři, v rámci kterých
se představí celkem 22 mužstev včetně
našeho dorostu a B-mužstva. A-mužstvo
dává přednost přátelským zápasům s kvalitními soupeři, z nichž k těm nejlepším patří
prvoligový Zlín a druholigové celky Fulnek,
Třinec nebo Jihlava. Navíc jsme iniciátory
Okresní halové ligy starších a mladších žáků,
která se letos premiérově za účasti osmi
mužstev uskuteční v lužické sportovní hale.
Přípravky, starší i mladší, se rovněž zúčastní
Okresní halové ligy přípravek. Tato soutěž
se již stala na naší scéně tradicí. A k tomu
všemu spousta tréninků, ať už v tělocvičně,
na umělé trávě nebo v okolním terénu.
Všem občanům Mutěnic přejeme klidný závěr kalendářního roku a příjemné
prožité Vánoc. A samozřejmě úspěšný
nový rok 2009 !
Petr Blaha
Celková podzimní bilance v číslech:
A mužstvo
B mužstvo
Dorost
Žáci starší
Žáci mladší
Přípravka
14. místo
8. místo
3. místo
10. místo
3. místo
7. místo
16 3
14 6
14 10
11 3
11 8
9 3
29
6
0
2
2
1
1
7
8
2
6
2
5
20 : 25
21 : 32
38 : 15
14 : 28
66 : 8
34 : 35
15 bodů
18 bodů
32 bodů
11 bodů
25 bodů
10 bodů
FK Mutěnice – ženy
Ani hráčky mutěnického fotbalu nezahálely a pustily se s chutí do podzimní sezóny,
která jim přinesla i dva nové soupeře ze
vzdálenějších míst Moravy. Jelikož si děvčata
pod vedením Jiřího Pavky a Pavla Křena
natrénovala v letní přípravě dostatečnou
fyzickou zdatnost, nemohlo být pro diváky
překvapením, že v mnohých utkáních odvedla výkon hodný potlesku. Je jisté, že každý
zápas nebyl ani pro naše ženy vždy lehký,
a proto se umístily na kvalitním 4. místě,
však pouze díky skóre, neboť třetí v tabulce
měl stejný počet bodů. Nyní je po kratičké
pauze čeká příprava na zimní část sezóny,
kdy se bude jejich tým nadále zkvalitňovat.
Součástí přípravy bude také tradiční předvánoční halový turnaj, který se uskuteční 20.
prosince v mutěnické tělocvičně.
Všechny naše příznivce srdečně zveme
na tuto akci a zároveň rády mezi sebou uvítáme nové ženské fotbalistky. Naše heslo je
„ Od zásmažky k fotbalu !“
Lucie Pavková
Mistr republiky ve střelbě z praku
Střelba z praku už není jen šancí pro
příležitostné pytláky či hospodskou zábavu.
Na nejvyšší republikové úrovni se jí věnuje
okolo sedmdesáti hráčů, kteří už poměřují
síly i se svými kolegy v zahraničí.
Unie střelců z praku, pořádá již několik
let oficiální přebory republiky, které tvoří
devět soutěží a kterým již dva roky kraluje
teprve sedmnáctiletý mladík z Mutěnic– Jiří
Holešinský. Klidem a pohodou sršící konzervatorista je opravdu raritou, neboť hravě
poráží borce s letitou praxí a při tom sám
tvrdí, že netrénuje.
Jiří studuje na kroměřížské konzervatoři
hru na trumpetu. Studuje druhým rokem pod
vedením profesora Ladislava Češka, který
hraje s Moravankou. Začínal na Umělecké
škole v Šardicích se Zlatou muzikou.
Poprvé střelbu z praku vyzkoušel v Mutěni-
cích na hájence a hned obsadil druhé místo.
Není členem žádného prakařského oddílu,
střílí jen doma v Mutěnicích na hájence, kde
se často pořádají závody. Jiří říká:„Trumpetu
bych nevyměnil za nic jiného, prak je pouze
koníčkem a doplňkovou zábavou.“
Moderní prak (superprak) získal od Antonína Pomykala z Kuželova. Je to geniální
nástroj, na kterém se pomocí kladek vyrovnává síla tahu.
Jirka je mezi prakaři velký talent s klidnou
povahou i potřebnou dávkou štěstí. Střílí
stylem „kormorán“, což je styl, kdy se stojí
bokem k terči a do široka se stejnoměrně
rozpínají ruce.
Střelecká vzdálenost se změnila z dosavadních 9,16 metrů na rovných 10 metrů.
Závodníci mohou používat vlastní kalibrovanou munici.
30
Jiří Holešinský z Mutěnic je ve svých 17
letech už dvojnásobným mistrem republiky
ve střelbě z praku.
Mezinárodní soutěže se zatím ještě nezúčastnil kvůli studiu, ale přál by si, zúčastnit se
letošního mistrovství Evropy v Belgii.
Přejeme mu hodně zdaru, přesnou mušku
v praku a dobrý nátisk na trumpetu.
Redakční rada Naše Mutěnice.
Zdroj opis
Naše Hodonínsko 21.10.2008.
Narození:
16.09.2008
17.09.2008
27.09.2008
29.09.2008
12.10.2008
17.10.2008
29.10.2008
31.10.2008
05.11.2008
08.11.2008
11.11.2008
13.11.2008
19.11.2008
22.11.2008
30.11.2008
30.11.2008
Jana Šnajdrová
Vojtěch Šťavík
David Cupák
Eliška Vozatárová
Kateřina Jochová
Lucie Holáňová
Agáta Knedlíková
Milan Krupica
Valérie Soukalová
Tadeáš Tichánek
Tereza Ilčíková
Veronika Balaštíková
Tereza Chmelová
Miroslav Vydařilý
Jaroslav Prchal
Vojtěch Prchal
Letní 391
Nová 823
Nerudova 983
Vinařská 618
Veselá 1239
Nedělní 1011
Vincence Bednáře 95
Luční 425
Díly 1209
Nová 566
Farní 880
Údolní 757
Pod Topoly 1046
Díly 1204
Masarykova 1056
Masarykova 1056
06.09.2008
Michaela Kujová
Michal Bednář
Dubňanská 397
Svitavy
25.10.2008
Eva Skočíková
Michal Schovánek
Nová 987
Nový Jičín
Sňatky:
31
Úmrtí:
25.09.2008
25.10.2008
27.10.2008
23.11.2008
28.11.2008
Anežka Vaculovičová
Josef Horňáček
Emilie Koutná
Marie Rylková
Ludvík Majer
Hasičská 704
Vinařská 710
Jarní 953
Sklepní 1114
Údolní 1074
ve věku nedož. 81let
ve věku 73let
ve věku nedož. 64let
ve věku 52let
ve věku 77let
Blahopřání:
75let:
01.07.1933
05.07.1933
07.07.1933
03.08.1933
14.08.1933
26.08.1933
27.08.1933
03.09.1933
09.09.1933
Cyril Sobek
Cyril Skočík
Marie Shonová
Zdenka Vítková
Martin Mokruša
Marie Mokrá
Viktorie Říhová
Kateřina Hrabalová
Julie Záleská
Družstevní 852
Nová 917
Brněnská 858
Nedělní 1030
Brněnská 209
Jižní 811
Brněnská 616
Brněnská 210
Brněnská 225
80let:
25.11.1928
02.12.1928
03.12.1928
06.12.1928
19.12.1928
22.12.1928
Kateřina Bílková
Josef Buchta
Martin Mráka
Marie Kmentová
Josef Brablc
Blažena Konečná
Havlíčkova 597
Nová 823
Polní 748
Jižní 731
Masarykova 586
Brněnská 221
91let:
30.10.1917
Marie Skočíková
Havlíčkova 621
92let:
25.10.1916
Anna Balaštíková
Ořechová 421
94let:
12.12.1914
Marie Štěpánková
Masarykova 195
Hana Svobodová matrikářka
32
Nové pohlednice Mutěnic
33
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad
34 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 8. 12. 2008.