Celý článek - ProSilva Bohemica

unor 29-31:ps
1/26/12
3:58 PM
Stránka 29
❯❯
zahraniční lesnictví
LESY A LESNICTVÍ V BELGII
Pavel Bednář
Z pohledu lesnictví je Belgie zemí českým lesníkům více méně neznámou. Navzdory své poměrně malé rozloze se však
vyznačuje nebývale různorodými přírodními podmínkami, které samy o sobě činí tuto zemi lesnicky zajímavou. Jak to
s tamními lesy i lesnickým odvětvím vypadá, se pokusí alespoň v základních rysech nastínit následující příspěvek.
Základní údaje
Belgické království se nemůže chlubit příliš
velkou výměrou lesů, ačkoliv za posledních
150 let vzrostla o cca 25 %. Konkrétně dnes
jde o cca 700 tisíc hektarů lesa, což představuje 21 % rozlohy státu. Existuje ale zásadní disproporce v lesnatosti mezi jižní a severní částí
státu. Severní část, provincii Flandry (holandsky mluvící) tvoří nížinná, plochá, industriální, hustě osídlená (450 obyvatel/km2), intenzivně zemědělsky využívaná krajina s nízkým,
místy zanedbatelným (na severozápadě) podílem lesů. Jih území, provincie Valonsko (francouzsky mluvící), je charakteristický vysokou
lesnatostí a pahorkatinou, členitou, méně osídlenou krajinou tvořenou z významné části pohořím Arden. Třetí, nejmenší provincie Brusel, má
pouhé necelé 1 % lesů Belgie v těsném sousedství hlavního města.
Různorodé jsou i hlavní přírodní podmínky,
jako nadmořská výška, která se pohybuje od
0 do 700 m n. m. a roční úhrn srážek
s rozmezím od 700 do 1 400 mm. V mnoha
směrech problematická je vlastnická struktura.
58 % lesů je v soukromém vlastnictví
při průměrné výměře majetku 2,5 ha, tedy
s více než 120 tisíci soukromých vlastníků lesa.
Ostatních 42 % je pod správou tří podniků
(agentur) státních lesů každé z provincií
a z pohledu vlastnické držby jde o 14 % provinčních (státních), krajských, nadačních
a církevních majetků a z 28 % o obecní
a městské lesy. Celková zásoba porostů je
kolem 140 milionů m3, průměrná porostní zásoba cca 225 m3/ha, celkový běžný přírůst
6,5 m3/ha/rok (ve Flandrech pouze 5 m3/ha/rok),
roční etát cca 4 miliony m3, z čehož je téměř
700 tisíc m3 využito pro energetické účely.
Určitým problémem se začínají stávat početní
stavy spárkaté zvěře.
Z pohledu chovu zvěře a myslivosti poslední dobou poněkud vyvstává problém škod
zvěří, jejíž stavy se během několika uplynulých desetiletí znásobily. Na území celé Belgie
se ze spárkaté zvěře vyskytuje zvěř srnčí, na
jihu dále zvěř jelení (jelen lesní), černá a místy
i mufloní a daňčí, přičemž za posledních 30 let
Po odstranění invazivního pěnišníku z keřového patra dospělé borové kmenoviny není problém ani s přirozenou obnovou porostu, jako u této clonné seče.
LESNICKÁ
PRÁCE
2
■
2012
se stavy jelení a srnčí zvěře zdvojnásobily,
u černé zvěře dokonce ztrojnásobily.
Lesy Flander
Ve Flandrech, kde se nachází 19 % belgických lesů, představuje lesnatost pouhých 11 %
rozlohy provincie, tedy kolem 150 tisíc ha
lesů. Jejich plošná disperze je dána značnou
urbanizací i fragmentací krajiny dopravními
tepnami (85 % lesů jsou celky menší než 5 ha,
38 % dokonce menší než 1 ha). 70 % lesů je
v soukromém vlastnictví, ostatních 30 % lesů
je státních nebo obecních, takže Flandry usilují o zvýšení podílu státního vlastnictví a lesy
vykupují. Platí zde velký význam rekreační
funkce lesů, takže každý větší lesní celek
(v řádu stovek hektarů) je protkán turistickými
stezkami a zpravidla doplněn o informační
centrum lesnické osvěty a lesní pedagogiky.
Mezi nejznámější a hojně navštěvované lesy ve
Flandrech patří Meerdaal, Heverlee (oba nedaleko Leuvenu) a Hallerbos (nedaleko Halle,
známý rozkvetlými hyacinty na jaře). Správu
státních lesů má na starosti státní podnik
Agentschaap voor Natuur en Bos (ANB).
Hlavní dřevinou Flander je borovice lesní, převážný současný typ porostů jsou sekundární
borové stejnorodé a stejnověké monokultury
namísto původních dubových či bukodubových lesů. V současné době začal v rámci státních lesů proces přeměn borových monokultur
na lesy původní dřevinné skladby. Zajímavé je,
že je snaha zabývat se takovými pěstebně ekologickými nuancemi, jakými je vnášení absentujících, hospodářsky nevýznamných dřevin
lesního keřového patra, jako je hloh apod. Je to
umožněno také faktem, že na ANB není kladen požadavek ekonomické rentability nebo
i jen finanční soběstačnosti; jedinými hledisky
je stav lesa, dosažení kýženého výhledového
cíle přeměn při maximálním plnění mimoprodukčních funkcí lesa, přičemž v případě potřeby je hospodaření státem dotováno.
Významným problémem borových porostů je
89 /
29
unor 29-31:ps
1/26/12
3:58 PM
Stránka 30
❯❯ zahraniční lesnictví
svojí správou státní podnik Division de la Nature
et des Forêts (DNF), jenž spravuje 255 tisíc ha
lesů. Z obhospodařované výměry patří nejvíce
obcím, a to 185 tis. ha, tedy téměř 73 %. DNF
se dělí celkem na 8 regionálních ředitelství
(každé po cca 30 000 ha), která dohromady
zahrnují 33 lesních správ (každá asi 8 000 ha).
Lesy Bruselu
V bezprostředním sousedství Bruselu se nachází známý les Zoniënwoud.
invazivní šíření pěnišníku (Rhododendron
sp.), který dosahuje až 4 metrů výšky a tvoří
neproniknutelné keřové patro dospělých borových kmenovin. Bez nákladné mechanické
i chemické přípravy je zcela znemožněna jakákoliv přirozená i umělá obnova porostů (resp.
existence jakékoliv rostliny pod jeho hustým
podrostem), a to nejen kvůli chybějícímu světelnému vstupu k půdnímu povrchu, ale i kvůli
opadu, který vytváří surový humus prakticky
bez jakýchkoliv známek dekompozice. Pěnišník
je ponecháván pouze v úzkých valech podél
turistických cest, neboť na laickou veřejnost,
která po jeho zachování volala, působí borový
les s podrostem pěnišníku esteticky. Dalším
aktuálním lesnickým problémem je „tažení“
určitých skupin proti introdukovaným dřevinám, zvláště proti nejvíce rozšířené introdukované dřevině ve Flandrech, dubu červenému
(Q. rubra), tvořícího příměs nebo alternativu
k borovým porostům na chudých a suchých
stanovištích (zvláště kolem Hasseltu).
jsou charakteristické převážně jehličnaté lesy,
ovšem s postupným nárůstem podílu buku.
Necelých 88 % Valonska (478 tis. ha) jsou lesy
hospodářské. Nejvýznamnější dřevinou je
stále SM s více než 36 % (tj. 76 % všech jehličnanů, 83 % jejich objemu), dále BO (3,2 %),
DG (2,3 %) s rychle narůstajícím podílem
i hospodářským významem, MD (1,7 %) a další;
z listnáčů připadá nejvíce na DB (17,2 %) a BK
(8,9 %). Více než 52 % z rozlohy hospodářských lesů představují lesy listnaté,
s postupným nárůstem tohoto trendu
v posledních 20 letech. Soukromých lesů je
53 %, 34 % je majetkem měst a obcí, 11 %
vlastní provincie Valonsko (státní vlastnictví),
a zbylá 2 % připadají na lesy krajů a církví.
Státní, obecní, krajské a církevní lesy má pod
Nejmenší a z lesnického pohledu nejméně
významnou provincií je provincie Brusel, na
jejímž území se nachází necelé jedno procento
belgických lesů, a to s primárně rekreační
funkcí. Hlavní část tohoto lesního fondu je
reprezentována komplexem příměstského
lesa Zoniënwoud, což je les táhnoucí se v těsné
blízkosti od východního po jižní okraj
Bruselu. Jeho výměra je 4 300 ha a je celý pod
správou provinčních lesů Institut Bruxellois
pour la Gestion de l'Environnement – IBGE.
Jeho mimoprodukčním funkcím (rekreační,
hygienické apod.) je uzpůsobené celé hospodaření. Na správu 800 ha lesních porostů (polesí)
připadají 4 lesníci a mají na této výměře na starost mj. i údržbu téměř 80 km cyklistických
tras, zpevněných i nezpevněných chodníčků
pro chodce a stezek pro jezdce na koních a dále
10 parkovišť. Zoniënwoud je také přezdívaný
jako „zelené plíce Bruselu“. Významný
a nevšední je na belgické poměry i proto, že je
tvořen převážně bukovými porosty, kterých je
zvláště na severu Belgie velmi málo. Za jeho
zachování i opětovné založení na významné
části jeho dnešní výměry, kde byl před 18. stoletím vytěžen, lze vděčit Karlu Lotrinskému,
pro kterého byla zdejší oblast oblíbeným místem lovů.
Lesy Valonska
Lesnicky nejvýznamnějším regionem je jih
území, provincie Valonsko, s téměř 33% lesnatostí (podobně jako v ČR). I zde existuje
značná disproporce mezi oblastmi (nejmenší
lesnatost pouhých 9 % ve valonském
Brabantsku vs nejvyšší lesnatost 42 %
v belgickém Lucembursku, kde je 45 % všech
porostních zásob Valonska). Ve Valonsku se
nachází 545 tis. ha lesů, což činí 78 % lesů
Belgie, a souvisí s tím i hospodářský význam
lesů a lesnického odvětví v této provincii.
Významný podíl na tom má pohoří Ardeny,
které disponuje více než 52% lesnatostí, to je
63 % veškerých lesů Valonska. Pro Ardeny
30 / 90
Vřesoviště uprostřed lesa. Na tomto místě byl ještě před sedmi lety dospělý smrkový porost. Po jeho smýcení bylo rozhodnuto o vytvoření vřesoviště jako významného prvku estetiky lesa. Návštěvníci lesa tak
mají možnost vidět, jak kdysi, kolem 18. století, vypadala velká část belgické krajiny, kterou tehdy vřesoviště pokrývala. Kosení je záměrně prováděno nepravidelně a jen na části plochy, a tak vzniká různě stará
mozaika vřesového porostu.
LESNICKÁ
PRÁCE
2
■
2012
unor 29-31:ps
1/26/12
3:58 PM
Stránka 31
zahraniční lesnictví
❯❯
o ponechání několika odumírajících či odumřelých jedinců na hektar.
Je také vhodné zmínit skutečnost, že zde
existuje lokálně významný nedostatek manuální pracovní síly v lesním hospodářství. Tento
jev je příznačný zejména pro silně industriální,
hustě osídlená území, jako je okolí Bruselu
nebo oblasti ve Flandrech.
LHP a certifikace
Pěnišník v lese se laické veřejnosti líbí. Podél cest a pěšin je tedy někdy ponecháván.
Systém obhospodařování
Průměrná výměra jednoho lesnického
úseku je cca 750 ha lesa, zároveň však mají
DNF ve Valonsku (i ANB ve Flandrech) pod
svojí správou také obhospodařování lučních
společenstev, takže každý lesník zodpovídá za
cca 1 000 ha luk, vřesovišť apod. Uvedené
výměry jsou orientační a platí pro lesnatější
oblasti Belgie, protože v závislosti na lokální lesnatosti existují situace (zvláště v severozápadní
části Flander), že lesník má na starost řádově
pouze desítky hektarů lesů a stovky hektarů travních ploch. S tímto stavem panuje nespokojenost ze strany širší lesnické veřejnosti, a vše je
proto nyní ve fázi příprav na změnu (která již
místy ve Flandrech nastala), a to v podobě rozdělení činnosti na pracovníky, zajišťující
výlučně hospodaření v jednom či druhém
z ekosystémů. Zajímavostí je, že i v případě
správce travních území je nadále užíváno
označení lesník (hajný).
Současný systém obhospodařování lesů
u státních podniků je také předmětem rozsáhlých diskuzí a polemik; je realizován formou
prodeje dříví na pni a s využíváním dodavatelských lesnických prací. Zvláště ve
Valonsku platí prodej dříví na pni za nepříliš
vhodné a šťastné řešení. Důvodem je hlavně
fakt, že je zde (u DNF) praktikováno jakostní
přírůstné hospodářství, navíc velmi jakostní
produkce je dosahováno kombinovaným výběrem s použitím zeleného oklestu na cílových
jedincích již od prvního výchovného zásahu.
Následné zpeněžení této jakostní produkce je
při prodeji na pni nevýhodné proto, že dříví
LESNICKÁ
PRÁCE
2
■
2012
z cílových jedinců není náležitě zhodnoceno,
neboť je prodáno za částku odpovídající kvalitativnímu průměru dříví v daném porostu.
Rozdíl v ceně kvalitativně průměrných sortimentů a velmi jakostního sortimentu je přitom
veliký.
Při výběru dodavatelů těžebních prací platí,
že firma, která vykoupila dříví na pni, nesmí
být tatáž, která v konkrétním porostu provádí
těžbu, a dokonce si ani tuto firmu nesmí sama
vybrat. Státní podnik si ve výběrovém řízení
vybere dodavatele těžebních prací (kritériem
není cena provedené práce, ale její kvalita,
poskytnuté garance a reputace firmy) a tohoto
dodavatele musí ten, kdo nabídnul největší
cenu za nákup dříví na pni a získal zakázku na
koupi dříví, pro těžbu použít. Náklady na
těžbu a přiblížení (vyvážení) platí kupec dříví.
V Belgii je přes 300 dodavatelů těžebních
prací, kteří mají licenci na tuto činnost v lesích
spravovaných státními podniky (žádné jiné
u státních podniků těžbu nemohou provádět).
V případě, že dojde k nedodržení smluvních
ustanovení a práce není odvedena v požadované
kvalitě a šetrnosti k lesnímu porostu, je zahájeno správní řízení, jehož výsledkem je
u mírnějších provinění sankce formou pokuty,
u závažnějších ztráta veškerých zakázek
(i možnosti se o ně ucházet) u státních podniků na období jednoho měsíce až roku,
v nejhorších případech ztráta licence (a tím
možnosti u státních podniků pracovat).
V Belgii nyní nabývá na důležitosti otázka
mrtvého dřeva v porostech, což není korigováno jednotným nařízením, ale odlišnými úpravami v každé z provincií. Vždy se však jedná
Lesní hospodářské plány jsou zpracovávány
na období 20 let. Z pohledu certifikace lesů je
situace taková, že ve Flandrech jsou lesy certifikovány prakticky výlučně pomocí FSC,
zatímco ve Valonsku pomocí PEFC. Konkrétně
je ve Flandrech certifikováno pomocí FSC
15 312 ha (10 % lesů provincie), ve Valonsku
obdrželo certifikát PEFC 518 lesních majetků
s celkovou výměrou 278 236 ha (51 % lesů
provincie). Z pohledu celé Belgie je tedy certifikováno pomocí FSC 2 % a PEFC 40 %
lesů, v návaznosti na to získalo certifikaci spotřebitelského řetězce 160 firem, z toho 17 dřevozpracujících a 20 subjektů zabývajících se
zpracováním štěpky, pilin apod.
Závěrem několik slov o KBBM
Belgická královská lesní společnost
(KBBM) je nejvýznamnější lesnickou stavovskou neziskovou organizací na území království s téměř 120letou tradicí, jejímž posláním
je sdružovat lesníky i majitele lesů, propojovat
lesnickou vědu a praxi, ale i celý lesnický sektor s navazujícím dřevozpracujícím odvětvím.
Zároveň si asociace klade za cíl vytvářet osvětu a popularizovat lesnickou činnost před širokou laickou veřejností. V současné době má
přes 3 000 členů. Mezi její další aktivity patří
mj. nabídka pojišťovacích služeb v lesnictví
(např. pojištění lesů proti požárům apod.),
vydávání časopisu (dvouměsíčníku) Silva
Belgica, shromažďování rozsáhlé knihovny
odborných lesnických publikací, organizace
odborných seminářů, školení, exkurzí apod.
Děkuji panu Oranu Bienfaitovi z Belgické
královské lesnické společnosti v Bruselu
(KBBM) a paní Inge Serbruynsové ze státních
lesů Flander (ANB) za poskytnutí mnohých
informací.
Autor:
Ing. Pavel Bednář
Ústav zakládání a pěstění lesů,
LDF MENDELU v Brně
E-mail: [email protected]
Foto: autor
91 /
31