PORUCHY SLUCHU - ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ, TINNITUS

 PORUCHY SLUCHU ‐ ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ, TINNITUS Každý rodič může potvrdit, že mezi nejčastější choroby uší patří zánětlivá onemocnění ucha. U dospělých pacientů mohou souviset s hromaděním ušního mazu. V případě zanedbání léčení či pobytu v problematickém prostředí se pak mohou objevit poruchy sluchu. V optimálním případě nás jinak potkají až ve vysoké věku, kdy ani tinnitus (pískání v uších) není žádnou vzácností. Velmi stručně lze shrnout, že léčba všech ušních chorob patří výhradně do rukou ORL lékaře! Naším úkolem je pouze dodržovat optimální hygienu (zahodit vatové tyčinky!), neexperimentovat a přijít k lékaři včas. Uši Každé ucho se rozděluje na tři části: na zevní ucho, které zachycuje zvuky z okolí jako radar, na střední ucho, které zachycené zvuky pomocí systému sluchových kůstek zesiluje a převádí na mechanické vibrace, a na vnitřní ucho, které mění vibrace na elektrické impulsy a mimo to zaznamenává polohu hlavy. Výsledné nervové impulsy se přenášejí do mozku dvojicí nervů ležících vedle sebe: vestibulárním nervem z rovnovážného ústrojí a kochleárním nervem z ústrojí sluchového. Ušní maz Ušní maz neboli cerumen je směs mastných výměšků speciálních potních žláz v zevní třetině zvukovodu. Maz obsahuje také šupinky odloupané kůže a prachové částice. Je lepkavý, voděvzdorný a představuje ochranu zvukovodu proti infekci. Problémy s ušním mazem Za normálních okolností se ušní maz v uších nehromadí a trvale se odstraňuje ze zvukovodů pomocí pohybů dolní čelisti a přirozeným odlupováním kůže. Někteří lidé však produkují více ušního mazu než ostatní. Jeho nahromadění je pravděpodobnější u lidí, kteří pracují v prašném prostředí nebo kteří mají v ústí zvukovodů hustší ochlupení. Je častější také při zánětu kůže zvukovodu nebo kštice. Nahromadění ušního mazu vyvolává různé problémy, v první řadě dočasnou poruchu sluchu. Ušní maz se také může při neodborném čištění vatovými štětečky, zápalkami, špendlíky, kancelářskými svorkami a podobnými bizarními nástroji zatlačit dále do užší 1 části zvukovodu, kterou zcela ucpe. Nahromaděný maz může zavinit podráždění a hučení v uchu, ale jen málokdy vyvolá bolest. Náhlá porucha sluchu doprovázená tlakem se může někdy objevit po koupání nebo po umytí hlavy; je způsobena vniknutím vody do zvukovodu a nabobtnáním ušního mazu. Pokus o vyčištění ucha vede pouze k zatlačení mazu hlouběji, k šumění v uchu, bolesti a někdy i k závratím. Léčba Mazová zátka ve zvukovodu je jednou z nejčastějších příhod, s nimiž pacienti navštěvují ušní specialisty. Lékař odstraní nahromaděný maz zcela bezpečně za zrakové kontroly, takže nehrozí poranění ušního bubínku. Někdy se k odstranění ušního mazu používá jeho výplach ze zvukovodu. Ve zkušených rukou je to procedura bezpečná. Před vlastním výplachem lékař kápne pacientovi do zvukovodu několik kapek roztoku zažívací sody nebo vlažného oleje, aby ušní maz změkl a dal se snáze vypláchnout. Výplach je nebolestivý. Do zvukovodu se vstříkne proud vlažné vody a ucho se potom pečlivě vyčistí a vysuší. Úprava sluchu je okamžitá. U dětí je třeba při čištění uší postupovat se zvláštní opatrností. Pokud je dítě neklidné nebo nechce spolupracovat, je lépe odstranit ušní maz v krátkodobé narkóze. Pokud je ušní maz nahromaděný ve velkém množství nebo je zatuhlý, odstraní jej specialista v nemocnici. Existuje několik volně prodejných přípravků určených k usnadnění odstranění ušního mazu a nečistot ze zvukovodu: PARAFFINUM LIQUIDUM – tekutý parafín, AUDICLEAN ušní kapky, UŠNÍ BOROVÁ VODA. Použití těchto přípravků bez konzultace s lékařem je dosti problematické. Nepoužívá‐li zkušený pacient tyto přípravky jako prevenci opakujících se epizod, je určitě vhodnější navštívit lékaře – ORL specialistu (pro návštěvu není nutné doporučení praktického lékaře, bez objednání). Použití přípravku AURECON – ušní svíčky (určeného k odstranění polétavých nečistot z vnějšího ucha) můžeme pro psychologický efekt doporučit. Viditelné nečistoty jsou šetrně vysány komínovým efektem a spalovány na smotku svíčky očistným plamenem. To je působivé. Zánětlivá onemocnění uší Zánět vnějšího ucha (otitis externa) se projeví bolestí, otokem, výtokem z ucha a někdy hluchotou, pokud se zvukovod ucpe zaschlým sekretem. Větší sklon k tomuto 2 onemocnění a k jeho opakování mají lidé s velmi mastnou kůží se zvýšenou tvorbou lupů. Někdy se může zánět objevit také po plavání. Léčí se antibiotiky ve formě tablet nebo ušních kapek. Zánět středního ucha (otitis media) se objeví tehdy, když bakteriální nebo virová infekce pronikne do středního ucha Eustachovou trubicí, která jej spojuje s hltanem. Obvykle je tedy komplikací předcházejícího zánětu v oblasti krku. Záněty středního ucha bývají velmi bolestivé, protože hnis z tohoto malého prostoru nemůže volně odcházet. Ušní bubínek zarudne a vyklene se směrem ven, a pokud je zánět těžký, může i prasknout a hnis potom odteče zvukovodem ven. Ve většině případů bubínek sroste a na sluchu to nezanechá žádné následky. Pokud se však zánět stane chronickým, může vést k ohluchnutí. Výtok z ucha, bolest nebo jakákoliv porucha sluchu jsou vždy varovné známky, které by měly vést k návštěvě lékaře. Platí to zejména u dětí! Zkrátka: Když Vás začne trápit výrazná bolest v uchu doprovázená zvýšenou teplotou, můžete si doma vzít léky proti bolesti a teplotě. V žádném případě se nesnažte si ucho pomocí štětičky nebo čehokoli jiného vyčistit, protože byste se mohli zranit a způsobit více škody než užitku. Při přetrvávající bolesti ucha je vhodné vyhledat lékaře otorinolaryngologa, který Vás vyšetří a předepíše vhodnou léčbu. Budou Vám pravděpodobně předepsány ušní kapky, které zmírní otok a bolest. Někdy bude třeba, abyste si do ucha kapali i antibiotické kapky. Ušní kapky je vhodné kapat nejlépe vleže na boku, 2‐3 kapky. Po chvilce působení otřít přebytek tekutiny papírovým kapesníkem. Kapky, které je nutné uchovávat v chladu (v ledničce), je vhodné před použitím zahřát na pokojovou teplotu (v dlani), jinak je aplikace do citlivého ucha velmi nepříjemná. Můžou Vám být rovněž předepsány nosní dekongesční kapky či sprej, které při správné aplikaci a polohování (po aplikaci v záklonu následuje hluboký předklon se stisknutými nosními dírkami, skoro až do kotoulu, dětem se říkaly tzv. kotoulové kapky) pomohou uvolnit Eustachovu trubici. Tím dojde ke snížení přetlaku, bolesti, provzdušnění a snížení zánětu. Není vhodné používat k čištění uší vatové tyčinky. V lékárnách sice existuje jejich „bezpečnostní varianta“ s rozšířenou bází znemožňující nebezpečné zasunutí hluboko do ucha s rizikem poranění. Raději si však dejte na špičku prstu papírový kapesník a jím otřete okraj zvukovodu. Nikdy nesahejte do hloubky zvukovodu. Poruchy sluchu 3 Příčin poruch sluchu je více. Někdy se narodí dítě hluché v důsledku nedostatečně vyvinutého vnitřního ucha nebo v důsledku infekce matky virem zarděnek během těhotenství. Batolata a starší děti mohou ohluchnout v důsledku zánětů středního ucha nebo chronické infekce středouší. Záněty středního ucha jsou u dětí poměrně časté, během dětství je prodělá většina dětí. Každé dítě s poruchou sluchu by měl vyšetřit lékař a mělo by se provést podrobné sluchové vyšetření, protože sluchové postižení může mít vážný dopad na vývoj řeči a vzdělání. U dospělých osob se může ztráta sluchu projevit v důsledku stárnutí, řešením je zesílení zvuků pomocí sluchadel. Ale i u mladších osob vede dlouhodobé a opakované vystavení velkému hluku k oslabení až ztrátě sluchu (hlasité diskotéky!). Zde můžeme jen informovat, že v lékárnách je možné zakoupit několik typu chráničů sluchu = „špuntů do uší“. Jejich užití je jednoduché, levné a u jednorázových typů i hygienické. Kdo už je nucen používat moderní elektronická sluchadla, může v lékárnách zakoupit baterie do sluchadel (je nutné znát typ baterií nebo přinést vzorek). Poměrně vzácnou příčinou poruchy sluchu je otoskleróza, která postihuje mladší dospělé osoby, především ženy, a může mít i rodinný výskyt. Nemoc vede k tuhnutí kloubů mezi sluchovými kůstkami a jejich srůstání, takže se nakonec zvuk do vnitřního ucha přestane převádět. Ztráta sluchu je pomalá a lze ji zvrátit operací, při níž se sluchové kůstky nahradí plastickými implantáty. Tinnitus Tinnitus – pocit hučení v uchu nebo v hlavě, laiky popisovaný jako „zvonění v uších“, je příznak, který postihuje více lidí, než se obvykle domníváme. Pacient vnímá zvuk, i když nepochází z vnějšího prostředí. Někdy je zvuk tichý a stěží zachytitelný, jindy může být velmi silný a brání postiženému ve spánku. Ačkoliv se jen vzácně jedná o příznak závažnějšího onemocnění, pro svého nositele může být velmi trýznivý. Vnímaný zvuk může mít nejrůznější charakter, od zvonění, syčení, bzukotu až k hlasitému řevu. Příčiny v zevním uchu V zevním uchu se jedná nejčastěji o dvě možné příčiny. První a nejčastější je ušní maz zatlačený do nitra zvukovodu k bubínku. Často se to stává, když si pacient chce vyčistit zvukovod vatovým tampónem nebo růžkem kapesníku. Mazovou zátku lékař obvykle snadno odstraní tím, že ji vypláchne vlažnou vodou. 4 Další příčinou je bakteriální nebo plísňová infekce zevního zvukovodu. V tomto případě pacient pociťuje kromě hučení v uších ještě určitý stupeň podráždění zvukovodu, často spojený s bolestí, která se zhoršuje při pasivním pohybu ušním boltcem. Onemocnění může doprovázet i porucha sluchu a slabý vodnatý výtok z ucha. Léčba je naštěstí poměrně jednoduchá. Podávají se antibiotika a kortikosteroidy v kapkách, které infekci obvykle brzy zvládnou a zvonění v uších vymizí. Příčiny ve středním uchu Tinnitus se často vyskytuje ve spojení s nemocemi středního ucha. Dvě hlavní příčiny jsou infekce a otoskleróza. Při zánětu středního ucha (otitis media) bývá zvonění v uších časté, stejně jako poruchy sluchu, výtok z ucha a zvýšená teplota. Léčba spočívá v podávání antibiotik a dekongesčních nosních kapek. Tinnitus je ovšem také časnou známkou jiného onemocnění středního ucha. Jedná se o otosklerózu, kdy se okolo jedné středoušní kůstky, třmínku (lat. stapes) vytváří nová kost, a brání mu tak ve volném pohybu. V důsledku toho nemůže třmínek převádět správně zvuky z bubínku do vnitřního ucha. Pacient trpí zhoršující se sluchovou poruchou, která nakonec končí úplnou ztrátou sluchu. Onemocnění se dá léčit operací a nahrazením třmínku plastickým implantátem. Sluch se tak obnoví a případné zvonění v uších se obvykle přehluší zesíleným zvukem zvenčí, který pacient opět normálně slyší. Příčiny ve vnitřním uchu V hlemýždi vnitřního ucha se nacházejí velmi jemné buňky vnímající zvukové vlny. Jejich poškození je pravděpodobně nejčastější příčinou zvonění v uších. Příčin takového poškození může být více, ale zdaleka nejčastěji se jedná prostě o důsledek degenerativních změn během stárnutí, které s sebou přinášejí poruchu sluchu. Ačkoliv její stupeň a věk pacientů, kdy se začíná projevovat, velmi široce kolísá, téměř vždy ji doprovází hučení v uších. Také některé léky mohou vnitřní ucho poškodit a vyvolat hučení v uších. Léčení potíží, které jsou vyvolané poruchou nebo poškozením vnitřního ucha, je obtížné. Pomáhají některé léky obsahující cinnarizin (STUGERON, CINARIZIN) nebo betahistin (BETASERC, BETAHISTIN Actavis, atd.). Tyto léky jsou vázané na lékařský předpis. Tlumí nadměrné impulzy z poškozených buněk vnitřního ucha. Dále je efektivní fyzioterapie (rehabilitace) zaměřená na krční páteř, kdy degenerativní změny páteře a zvýšený tonus svaloviny často rovněž způsobují poruchy vnitřního ucha. 5 Je‐li příčinou porucha prokrvení, pomáhají vazodilatační léky (ENELBIN, extrakt GINKGO BILOBA). Dalším řešením je také používání pomůcek, které tinnitus „maskují“. Jde o přístroje, které se nosí v uchu podobně jako naslouchátko. Vydávají stálý šum, který odvádí pozornost nemocného od tinnitu a usnadňují mu tak život s touto poruchou. Jelikož je vnitřní ucho zároveň i rovnovážným aparátem, rozlišujeme i tzv. Menierovu chorobu, kde se porucha prokrvení vnitřního ucha projevuje šelesty, které přecházejí do záchvatu doprovázeného závratěmi a zvracením. PharmDr. Petr HARANT, lékárník Poradna on‐line www.DocSimon.cz Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost. Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací. 6