Oponentskf posudek na habilitainf prfci trestnfho pr6va a
Transkript
Oponentskf posudek na habilitainf prfci trestnfho pr6va a
Oponentskf posudek na habilitainf prfci JUDr. Franti5ka Vavery, Ph.D. na t6ma ,,Kriminalistickd aspekty v trestn{m prdvu" Dekretem piedsedy Vddeckd rady Fakulty prhva Paneur6pskej vysokej Skoly ze dne 5. 11 .2013 jsem byl jmenov6n oponentem habilitadni prdce JUDr. Franti5ka Vavery, Ph.D. na t6ma ,,Kriminalistickd aspekty v trestn[m prrivu'o v habilitadnim tizeni pro obor 3. 4. 7 . - trestni pr6vo. Jakndzev pr6ce indikuje, jejim obsahem by m61 byt piedev5im vzdjemny vztah trestniho pr6va a kriminalistiky a jejich vzdjemne ovlivilov6ni. Ke vztahu trestnfho pr6va a kriminalistiky se vyslovil povaZovSn jil Hans Gross, ktery je pr6vem za zakladatele ,,evropsk6" kriminalistiky. V piedmluvd dtvrt6ho vydfini Piirudky pro vy5etiujici soudce jako syst6mu kriminalistiky (Handbuch fiir Untersuchungsrichter als System der Kriminalistik) v roce kriminalistiku (a take kriminologie) za udeni vychtnejici 1904 povaZoval z nauky trestniho prdva. Pro popis jejich vz6jemn6ho vztahu pouLival slovniho obratu ,,pomocn6 v6dy trestniho prdva" (die straftrechtlichen Hilfswissenschaften). Ani v dne5ni dobE, kdy je kriminalistika povaLov6na za samostatn.i vddnf obor, by nemdla existence kriminalistiky bez trestniho pr6va sv6 opodstatndni. Piedmdtem z6jmu kriminalistiky i trestniho pr6va je kriminalita. Trestni pr6vo hmotn6 vytvdii n6plil tohoto pojmu tim, Le stanovi, co je trestnym dinem. Trestni pr6vo procesni pr6vnd reglementuje postup org6nri dinnych v trestnim iizeni trestn6ho dinu a pii odhalov6ni jeho pachatele. Kriminalistika svym dilem piispiv6 k tomu, aby vribec k odhalenf a odsouzeni pachatele mohlo dojit. Zatimco kriminalistika pouLivd technick6, taktick6 a metodick6 postupy, trestni pr6vo poulivd prSvnd normativni postupy. Toho si je habilitant velmi dobie vddom, coL, na vice mistech prdce opakovand akcentuj e. Habilitadni pr6ce byla piedloLena v podobd publikovan6 monografie, kter6 dit6 celkem 160 dislovanych stran. Obsahov6 ji tvoii vedle rivodni kapitoly o metodologii a vedle zdvdru celkem 4 kapitoly. Clendni kapitol je systematick6 a 1osick6. V prvni kapitole se habilitant zabyvd pojmoslovim, syst6mem kriminalistiky a zilkladnimi piliii vyvoje. V t6to kapitole take prezentuje ninory jin;ich autort na ddjinne etapy kriminalistiky, jak z hlediska historie desk6, tak i svdtov6 kriminalistiky. S6m povaZuje dlendni tdchto autoru za optimSlni. V kontrastu k tomu v5ak dod6v6m, Ze dlendni tdchto autorfi nepievzal drislednd, ale modifikoval je, jak je patrn6 zkapitol n6sledujicich, tedy zkapitoly druh6 s n6zvem ,,Obecny historicky vyvoj kriminalistiky" atieti pojmenovan6 ,,Vyvoj deskoslovensk6 kriminalistiky". Druh6 a tieti (historizujici) kapitoly jsou piitom nejrozs6hlej5imi pasilZemi cel6 pr6ce (str. 22 aL, II2). Velmi zevrubnd jsou charakterizovdny jednotliv6 osobnosti svdtov6 a desk6 kriminalistiky. Zhusta jsou citov6na stdZejni dila dane doby (viz napl Beccariovo dilo ,,O zlodinech a trestech"). Je proto vhodn6 si poloZit othzku, zdali je pro t6ma pr6ce piinosn6 di dokonce nezbytnd takto detailnd pojat6 historick6 souvislosti. Domniv6m se, Ze habilitant nepochybil. Pr6vd na historick6m vyvoji je nejl6pe zietelne, jaky m6 pro kriminalistiku vyznam trestni pr6vo a naopak. Urditym nedostatkem (nebo kladem?) pr6ce je opakovan6 vykreslov6ni charakteristik n6kterych osobnosti na vicero mistech (napi. E. F. Vidocqa - srov. str. 15, 28; obdobnd H. Grosse). Ocefiuji t6Z exkurs do vyvoje kriminalistiky ve vybranych zemich jako je USA, Rusko a Velk6 Brit6nie. Tdmatu prhce nejvfce odpovid5 kapitola tieti, vnii, je dobie ilustrov6n vztah kriminalistiky a trestniho prSva procesniho. Na piikladu jednotliv'ich trestnich i6dri (od r. 1873) je demonstrov6no, jak doch6zike vzf4emne interakci kriminalistiky a trestniho pr6va. Habilitant tak dini piedev5im poukazem na ,,prostiedky prrivodni" (dnes bychom pouZili spiSe termin ,dikazniprostiedky") jako jsou vyslechy osob, ohled6ni, znaleck6 zkoumdni a tei, ndkter6 zaji5t'ovaci prostiedky. Pon6kud kriticky se Ize postavit k rozs6hlfm citacim trestndprocesnich piedpisri a vribec prdci zatdLujicim piepisrim ce16 struktury j ednotlivych trestnf ch i6dri. Za zhsadni povaluji kapitolu dtvrtou o v4ahu kriminalistiky a trestniho prdva v soudasnosti. Habilitant povaLoval zanutne popsat vztah kriminalistiky a v o kriminalistick6 vddd, o fvodu do kriminalistiky, vztaleno k udeni o p6ch6ni trestn6ho dinu. Zprisob, kterym se trestniho prdva kontextu s udenim toho habilitant zhostil, mtfie byt diskutabilni, zdv\ry v5ak udinil podle m6ho ndzoru zcela spr6vn6. Napi. vztah trestniho pr6va procesniho ke kriminalistice vystihl takto: ,,Procesni nonny piedev5im uspoi6daji takov6 metody vy5etiov6ni a odhalov6ni trestnfch dinri, kter6 obsahuji urdujici sloZku, jelikoZ zasahujf do lidskych prdv a svobod." Y ndvaznosti na uveden6 je poukdzdno na skutednost, Ze ndkter6 kriminalistick6 metody byly v dalSim legislativnim vyvoji pievzaty do trestniho i6du (viz tato ustanoveni v desk6m trestnim i6du: $ 104a konfrontace, $ 104b - rekognice, $ 104c - vy5etiovaci pokus, $ 104d rekonstrukce a $ 104c - provdrka na mistd). Celkovd pak sdilim qfstiZn6 vy'jddieni vztahu kriminalistiky a trestniho pr6va: ,,Kriminalistika napom6h6 k uplatnEni pr6vnich norem do Zivota. TrvSni kriminalistiky bez pr6va by bylo nemoZn6, naopak provedeni trestndpr6vnich norem bez aplikace kriminalistickych poznatkri by nebylo tak irspd5n6." Zdvdr, moLnd aZ piili5 strudny, je koncentrovanym shrnutim dal5iho vyvoje. nejdrileZitdj5ich poznatkri a tei, predikci Lze shrnout, Le po obsahovd str6nce m6 piedlolendhabilitadni pr6ce spi5e deskriptivni charakter, pievl6d6 historick6 a komparutivni metoda vykladu. Ad ninev prdce vyzdvihuje kriminalistick6 aspekty v trestnim pr6vu, po piedteni bych spi5e klonil k tomu, Ze jde o trestndpriivni aspekty v kriminalistice. Sumarizace zdvEri o vztahu trestniho pri:a a kriminalistiky je vypracov6na v risporn6 a koncentrovan6 podobd. Habilitant piitom vy5el zvelmi Sirok6ho okruhu pramenri fien literatura d,itd cca 300 tituhi) na5i i zahranidni provenience (literatura psan6 jazykem anglic\fm, n6meckym, polskym, italskym, rusklfm), kter6 spr6vnd a v potiebn6m rozsahu cituje. Poznfumkor.y apardt vyulivS nejen k odkazfim na prameny, ale tei,ke komentovfini. Zpracov6ni t6matu je pdkn6 a dtiv6. Zrcadli dosavadni profesni z6jem autora o historii kriminalistiky, kterS v5ak slcyt6 dobry zilkIad pro bilancov6ni vrtahutrestniho prdva a kriminalistiky. Po form6lni str6nce Ize snad vytknout jen opomijeni alduillni literatury a citaci star5ich vydini udebnic (napi. CiSenOVA, D., FENYK, J., MANDAK, V., MATITLA, V., PURY, F., ROZEK, A., SrBpAN, J., LILA, J. Trestniprilvo procesni. 2. podstatnd piepracovan6 a aktualizovanl vyd6ni. Praha : Linde, 2002,757 s.ISBN 80-7201-374-2),ikdyZ, pro to nebyl mnohdy vdcny drivod. Naopak, velmi zdsluZneje doplndni monografie o ilustrace, fotografie, tabulky. V obhajobd habilitadnipr6ce by mohl habilitant strudnd odpovdddt na dvd otfzky: 1) Ja$im zprisobem ovliviluje kriminalistika trestni pr6vo? 2) Zjak6ho drivodu jsou n6kter6 kriminalistick6 metody a techniky normov6ny piimo v trestnfm i6du? Zdvdremposudku po zhodnoceni obsahov6 a formSlni str6nky piedloZen6 habilitadni prhce konstatuji, Ze splfluje v5echny poZadavky pro tento druh kvalifikadni prhce a povaZuji ji za zptsobilou, tedy doporuduji ji, k ristni obhajobd. V z6vislosti na vysledku habilitadniho iizeni doporuduji, aby byl JUDr. Franti5ku Vaverovi, Ph.D. uddlen vddecko-pedagogic\f titul docent. Y Praze dne 28. prosince 2013