Automobil v podnikání

Automobil v podnikání
Blanka Rumplíková
Tomáš Šťastný
Obsah:
Legislativní
východiska
Pojem automobil
Daňové souvislosti
Varianty využití automobilu v podnikání
Účetní souvislosti
Zdroje
Legislativní východiska
zákon o daních z příjmů (ZDP, z.č.586/1992 Sb., v platném znění)
zákon o DPH (z.č.235/2004 Sb., v platném znění)
zákon o dani silniční (z.č.16/1993 Sb., v platném znění)
zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
(z.č.56/2001 Sb., v platném znění)
zákon o silniční dopravě (z.č.111/1994 Sb., v platném znění)
zákon o správě daní a poplatků (z.č.337/1992 Sb., v platném znění)
zákon o účetnictví (z.č.563/1991 Sb., v platném znění)
zákoník práce (ZP, z.č.262/2006 v platném znění)
obchodní zákoník (z.č.513/1991 Sb., v platném znění)
vyhláška č.500/2002 Sb. (prováděcí vyhláška k z. o účetnictví, v platném znění)
vyhláška č.341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách
provozu vozidel na pozemních komunikacích
vyhláška č.100/2003 Sb. (prováděcí předpis k vyhlášce č.341/2002 Sb.)
vyhláška MPSV ČR č.357/2007 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad
mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví
průměrná cena pohonných hmot
Pokyn MF ČR D-317 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet
výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů
za zdaňovací období roku 2007
Pokyn MF ČR D-300 - k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, ve
znění pozdějších předpisů
Pokyn č. D-270 – rozhodnutí o snížení daně silniční
ČÚS č.013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
Pojem automobil (vozidlo)
Automobil (vozidlo)
Řadíme do dlouhodobého hmotného majetku.
Vymezení vozidla z hlediska daně z příjmů
- dle §26 ZDP jej můžeme zařadit pod samostatné movité věci, popřípadě soubory
movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, se vstupní
cenou nad 40 000 Kč a s provozně-technickou funkcí delší než jeden rok.
Vymezení vozidla v účetnictví
- dle vyhlášky 500/2002 Sb., Hlava II, §7 a ČÚS č.013 patří mezi samostatné
movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění
určeného účetní jednotkou a dále jejich technické zhodnocení.
Zatímco zákon o daních z příjmů vymezuje majetek pro účely daňových odpisů,
účetnictví jej vymezuje dle jeho životnosti, finanční limity si účetní jednotka stanoví
vnitřním předpisem.
Pojem automobil (vozidlo)
V §2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích jsou definovány pojmy:
Silniční vozidlo – je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je
vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu
osob, zvířat nebo věcí.
Zvláštní vozidlo – je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu
na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek
stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích
schváleno.
Přípojné vozidlo – je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným
vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.
Kategorie vozidla – je skupina vozidel, která mají stejné technické
podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.
Vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie. Vozidla rozdělené
podle druhů jsou vymezena v §3 tohoto zákona. Základní rozdělení vozidel
na jednotlivé kategorie je potom uvedeno v příloze k tomuto zákonu.
Pojem automobil (vozidlo)
Základní druhy silničních vozidel:
a)
motocykly
b)
osobní automobily
c)
autobusy
d)
nákladní automobily
e)
speciální vozidla
f)
přípojná vozidla
g)
ostatní silniční vozidla
Základní druhy zvláštních vozidel:
a)
zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla
b)
pracovní stroje samojízdné
c)
pracovní stroje přípojné
d)
nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky
jdoucí osobou
e)
vozíky pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka
nepřesahuje 1 m, jejich konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km/hod. nebo jejich
maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 450 kg
Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení
schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterém je zabudován spalovací motor.
Pojem automobil (vozidlo)
Rozdělení vozidel do kategorií:
A) Základní kategorie vozidel:
kategorie L – motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly
kategorie M – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se
pro dopravu osob
kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se
pro dopravu nákladů
kategorie O – přípojná vozidla
kategorie T – traktory zemědělské nebo lesnické
kategorie S – pracovní stroje
kategorie R – ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií
Pojem automobil (vozidlo)
A)Členění některých kategorií vozidel:
1) Kategorie vozidel L se člení na
mopedy
a)
dvoukolové mopedy
b)
tříkolové mopedy
c)
lehké čtyřkolky
motocykly
a)
motocykly
b)
motocykly s postranním vozíkem
motorové tříkolky
a)
motorové tříkolky
b)
čtyřkolky jiné než lehké tříkolky
motokolo
a)
jízdní kolo s trvale zabudovaným motorem
Pojem automobil (vozidlo)
2) Kategorie vozidel M se člení na
M1 – vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě
místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla
M2 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě
místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5000 kg
M3 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě
místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 5000 kg
3) Kategorie vozidel N se člení na
N1 – vozidlo, jehož nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3500 kg
N2 – vozidlo, jehož nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 3500 kg,
avšak nepřevyšuje 12000 kg
N3 - vozidlo, jehož nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 12000 kg
Daňové souvislosti
Z daňového hlediska je důležité správné rozdělení
vozidel, která jsou používána k podnikání hned z
několika důvodů, těmi jsou:
daňové odpisy
do 1.1.2008 korekce vstupní ceny
silniční daň
daň z přidané hodnoty
cestovní náhrady
Daňové odpisy
Správné rozlišení druhu vozidla je důležité pro zatřídění vozidla do příslušné
odpisové skupiny podle ZDP, pokud je má podnikatel zahrnuté v obchodním
majetku a tím i pro stanovení délky odpisování vozidla.
Daňové odpisy jsou upraveny v §30-32 zákona o daních z příjmů.
V prvním roce odpisování zařadí poplatník hmotný majetek do příslušné
odpisové skupiny (např. osobní automobil do odpisové skupiny 2).
Odpisové skupiny jsou uvedeny v příloze ZDP. Od roku 2008 je jich šest a liší se
dobou odpisování, která vyjadřuje předpokládanou daňovou životnost.
Odpisová skupina
1
2
3
4
5
6
Doba odpisování
3 roky
5 let
10 let
20 let
30 let
50 let
Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo
v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování.
Daňové odpisy
U většiny hmotného majetku se používá jedna ze dvou standardních metod, tzn.
poplatník odpisuje rovnoměrně nebo zrychleně. Způsob odpisování stanoví
vlastník a platí zásada, že poplatník není oprávněn v průběhu odpisování jednou
zvolený způsob odpisování měnit, povinen je jej respektovat i případný
nástupce, který bude v započatém odpisování po svém předchůdci pokračovat.
Standardní daňové odpisy jsou konstruovány pouze jako roční, a až na výjimky
podle stavu majetku ke konci zdaňovacího období.
První rok je odpis stanoven samostatně, s ohledem na to, že majetek mohl být
používán jen po část zdaňovacího období.
V případě, kdy byl majetek používán po dobu kratší než 12 měsíců v průběhu
zdaňovacího období, uplatňuje se polovina ročního odpisu.(tzn. když má
poplatník majetek evidován ve svém majetku k prvnímu anebo naopak k
poslednímu dni zdaňovacího období
Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny (zvýšené vstupní ceny).
Odpisy, rovnoměrné i zrychlené, se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Rovnoměrné daňové odpisy (§31 ZDP)
Přenáší vstupní cenu (resp. zvýšenou vstupní cenu) hmotného majetku
do daňově uznatelných výdajů se stejnou rychlostí po celou dobu
odpisování (stanoveným procentem).
Stanoví se odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve
výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny (případně zvýšené vstupní
ceny) a přiřazené roční odpisové sazby (případně odpisové sazby
platné pro zvýšenou vstupní cenu).
Stanovené sazby jsou maximální, poplatník může použít i sazby nižší.
Tyto ale nemůže použít poplatník, který uplatňuje výdaje procentem
z příjmů anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění
zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu
zahrnuje jen poměrnou část odpisů.
Zrychlené daňové odpisy (§32 ZDP)
Maximalizují se odpisy v prvních letech odpisování (nejvyšší daňový
odpis je ve druhém roce odpisování).
V prvním roce odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku jako
podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu platného v prvním
roce odpisování.
V dalších zdaňovacích obdobích odpisování se odpis stanoví jako podíl
dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu sníženého
o počet let, po které již bylo odpisováno.
Jiný postup je u majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení, tam
se odpis stanoví v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl
dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu
platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších zdaňovacích
obdobích je odpis podílem dvojnásobku zůstatkové ceny a
koeficientem platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu sníženým o
počet let, po které se již odpisovalo.
Daňové odpisy
Odpisovat může:
- vlastník, případně nositel práva užívání (majetek musí být využíván pro
dosahování zdanitelných příjmů)
Na základě písemné smlouvy taky:
- nájemce u operativního pronájmu – může odpisovat technické
zhodnocení hrazené nájemcem a jím hrazené po dobu, po níž má
nájemce pronajat hmotný majetek, který na vlastní náklady se
souhlasem vlastníka zhodnotil; a to pokud si vlastník nezvýšil o
technické zhodnocení vstupní nebo zůstatkovou cenu
- nájemce u finančního pronájmu – může odpisovat ne ze vstupní ceny
jako pronajímatel, ale z kupní ceny po skončení pronájmu
- spoluvlastník – odpisuje ze svého podílu na vstupní ceně
- nástupce musí pokračovat v odpisování v případě, že se jedná o
právního nástupce PO zaniklé bez likvidace, o dědice, o obchodní
společnost nebo družstvo u majetku nabytého vkladem společníka
nebo člena družstva
Daňové odpisy
Daňové odpisování představuje právo, nikoliv povinnost!
Daňově odpisovat se nemusí vůbec.
Počátek odpisování lze posunout nebo se odpisování může taky
přerušit.
Korekce vstupní ceny
(do1.1.2008)
U vozidel zařazených do obchodního majetku docházelo od roku 2004
(resp. u vozidel evidovaných v majetku poplatníka od 18.12.2003) ke
stanovení limitu maximální výše vstupní ceny pro osobní vozidla
kategorie M1 (kromě případů vyjmenovaných v ZDP – např. vozidla
druh sanitní či pohřební).
Smyslem tohoto omezení vstupní ceny bylo, že z daňových výdajů byly
vyloučeny výdaje na pořízení, finanční pronájem nebo technické
zhodnocení osobního automobilu pokud přesáhly daný limit.
Pro rok 2004 byla maximální vstupní cena pro vozidla M1 900 000 Kč,
pro rok 2005, 2006 a 2007 se zvýšila na 1 500 000 Kč.
Toto už ale od 1.1.2008 neplatí, novelou zákona o daních z příjmů byl
maximální limit vstupní ceny u vozidel kategorie M1 zrušen.
Silniční daň
Druh vozidla je rozhodný i pro stanovení, zda je toto vozidlo
předmětem daně silniční (např. traktor není předmětem daně).
V případě, že vozidlo je předmětem daně, je u osobních vozidel
základem daně silniční podle §5 zákona o dani silniční zdvihový objem
motoru v cm kubických s výjimkou osobních automobilů na elektrický
pohon.
U ostatních vozidel, která jsou předmětem silniční daně, je potom
základem daně součet největších povolených hmotností na nápravy
v tunách a počet náprav u návěsů, popřípadě největší povolená
hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.
Silniční daň
Poplatníkem daně silniční je FO nebo PO, která
- je zapsaná v technickém průkazu vozidla vydaném v České republice jako vlastník nebo
provozovatel vozidla (ve starších technických průkazech držitel vozidla),
- užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako vlastník nebo provozovatel osoba,
která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož vlastník nebo provozovatel
je odhlášen z registru silničních vozidel vedeného u obecního úřadu obce s rozšířenou
působností.
Poplatníkem daně silniční je rovněž
- zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního
automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již vlastníkovi
nebo provozovateli vozidla,
- osoba, která užívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní
zásoba k účelům uvedeným v §2 odst.1 zákona o dani silniční,
- stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v
zahraničí.
Je-li u téhož vozidla poplatníků více, daň platí společně a nerozdílně.
Silniční daň
Daňové přiznání se podává u místně příslušného správce daně nejpozději do
31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
(např. za rok 2007 do 31. 1. 2008), a to i v případech, jedná-li se o poplatníka,
kterému přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníka, který je v
konkurzním řízení (daňové přiznání podává poplatník v konkurzním řízení ročně
od zdaňovacího období roku 2003).
Zemře-li daňový subjekt nebo dojde k jeho zániku v průběhu zdaňovacího
období, postupuje se podle §40 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Poplatník je povinen v daňovém přiznání daň si sám vypočítat, uvést též
případná osvobození, slevy na dani, vyčíslit jejich výši a daň zaplatit místně
příslušnému správci daně ve lhůtě pro podání přiznání.
Poplatník si může uplatnit pro něj výhodnější ze dvou možných způsobů úhrady
daně jako daňově účinný náklad:
1.) Za každý den, kdy bylo vozidlo použito k podnikání (pracovní cestě) sazbu
25 Kč.
2.) Za každý měsíc, ve kterém bylo vozidlo využito k podnikání (pracovní cestě)
sazbu ve výši 1/12 roční daňové sazby.
Silniční daň
Nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla, nepodávají počínaje zdaňovacím
obdobím roku 2005 daňové přiznání poplatníci, jsou-li provozovateli vozidla s
největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určeného výlučně k přepravě
nákladů (§2 odst.1 zákona o dani silniční), s kterým nepodnikají, nepoužívají ho
při samostatné výdělečné činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikáním
(včetně pronájmu vozidla) a ani vozidlo neprovozují pro cizí potřeby.
V průběhu zdaňovacího období je poplatník povinen platit zálohy na daň silniční
podle §10 zákona č.16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.
Daňová povinnost vzniká počínaje měsícem, v němž poplatník použil vozidlo k
podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti.
Zálohy se platí čtyřikrát za rok a jsou splatné:
- do 15. dubna za 1. čtvrtletí
- do 15. července za 2. čtvrtletí
- do 15. října za 3. čtvrtletí
- do 15. prosince za říjen a listopad
Zálohy se vypočtou ve výši 1/12 roční sazby daně za každý kalendářní měsíc.
Poplatník je povinen vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň podle
jednotlivých vozidel.
Silniční daň
Dodatečné daňové přiznání se podává tehdy, když poplatník
zjistí, že jeho daňová povinnost je jiná, než jak jím byla přiznána
v daňovém přiznání nebo než jak byla místně příslušným
správcem daně vyměřena.
Poplatník je povinen toto dodatečné daňové přiznání podat
správci daně do konce měsíce následujícího po tomto zjištění
(§41 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,ve znění
pozdějších předpisů).
Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může
poplatník podat opravné daňové přiznání (§41 zákona
č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů).
Silniční daň
V přiznání k dani silniční uvádí poplatník vozidla, která jsou
předmětem daně, tj.
vozidla, kterým je přidělena registrační značka v České republice, a
která jsou používána k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k
činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u
subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního
předpisu (§18 odst.3 a následující ZDP, ve znění pozdějších
předpisů),
nákladní automobily včetně tahačů, nákladní návěsy a nákladní přívěsy
(vyhláška č.341/2002 Sb., ve znění vyhlášky č.100/2003 Sb.) s největší
povolenou hmotností alespoň 12 tun, jsou předmětem daně bez ohledu
na to, zda jsou používány k podnikání.
Na základě „Rozhodnutí o snížení daně silniční“ (Pokyn č. D-270) se
některým poplatníkům od 1. 1. 2004 sazba daně z těchto vozidel
snižuje.
Silniční daň
Za podnikání a jinou samostatnou výdělečnou činnost se pro účely
zákona o dani silniční považují
- u FO činnosti, z nichž plynoucí příjmy podléhají dani z příjmů podle §7
odst.1 a 2 ZDP, ve znění pozdějších předpisů,
- u PO všechny činnosti, z nichž plynoucí příjmy podléhají dani z příjmů
podle ZDP.
V daňovém přiznání se uvádějí i vozidla, která jsou osvobozena od
daně (kromě vozidel zpravidla s méně než čtyřmi koly, zapsaných v
technickém průkazu jako vozidla kategorie L a jejich přípojných vozidel
a vozidel diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena
vzájemnost), a to i ta, u kterých byla daň snížena nebo prominuta
rozhodnutím Ministerstva financí za celé zdaňovací období.
DPH
Správné rozlišení, zda se jedná o osobní vozidlo, nákladní vozidlo apod. je
důležité i z hlediska správného uplatnění daně z přidané hodnoty.
Pro účely zákona o DPH je v §4 odst.3 tohoto zákona vymezeno, že:
a)
b)
f)
dopravním prostředkem se rozumí vozidlo určené k provozu na pozemních
komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm kubických nebo s výkonem
větším než 7,2 kW, pokud je určeno k přepravě osob nebo zboží,
novým dopravním prostředkem se rozumí dopravní prostředek, který
1.) byl dodán do 3 měsíců, v případě pozemního motorového vozidla do 6
měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu, nebo
2.) má v případě pozemního motorového vozidla najeto méně než 6000 km
osobním automobilem se rozumí dopravní prostředek, který má v
technickém osvědčení nebo v technickém průkazu zapsanou kategorii M1
nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie
zvláštním právním předpisem (zákon o podmínkách provozu na pozemních
komunikacích)
DPH
Výjimka z nároku na odpočet daně:
Podle §75 odst.2 zákona o DPH nemá plátce nárok na odpočet daně při
pořízení osobního automobilu (viz.§4 odst.3 f)), a to i při pořizování formou
finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle
zvláštního právního předpisu (§25 z. o účetnictví).
Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem za účelem
jejich dalšího prodeje a finančního pronájmu. Zákaz odpočtu se nevztahuje
rovněž na pořízení osobních automobilů určených na vývoz plátcem.
Plátce však nemá nárok na odpočet daně, pokud osobní automobil pořízený za
účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního
pronájmu, použije pro účel, u kterého nemá nárok na odpočet daně.
(V daňovém řízení totiž vždy rozhoduje skutečný stav, jak vyplývá z §2 z. o
správě daní a poplatků, kde jsou uvedeny zásady daňového řízení.)
Cestovní náhrady
Rozlišení vozidel podle druhu je důležité v případě vykonání
pracovní cesty vozidlem, které zaměstnanci neposkytl
zaměstnavatel.
V případě pracovní cesty vykonávané osobním automobilem,
popř. jednostopým vozidlem či tříkolkou, má zaměstnanec nárok
na sazbu základní náhrady.
Pokud je pracovní cesta vykonávána nákladním automobilem,
autobusem či traktorem, poskytne zaměstnavatel sazbu
nejméně ve dvojnásobné výši, než činí základní sazba.
V případě pracovní cesty vykonané přímo podnikatelemfyzickou osobou nákladním vozidlem či autobusem, které není
vloženo do obchodního majetku, se sazba základní náhrady
nezvyšuje.
Cestovní náhrady
Základní pravidla pro výplatu cestovních náhrad při tuzemských i
zahraničních pracovních cestách upravuje zákoník práce v §156 -189
(dříve cestovní náhrady upravoval zákon o cestovních náhradách, ten
byl ale zrušen a od 1.1.2007 tuto problematiku přebral zákoník práce).
Daňovou uznatelnost cestovních náhrad pak upravuje ZDP v §24
odst.2k.
Podle §42 odst.1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově
omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo
sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat
zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na
základě dohody s ním.
Cestovní náhrady
V §156 odst.1 ZP jsou uvedeny druhy cestovních náhrad, které je
zaměstnavatel povinen zaměstnanci při pracovní cestě nebo při cestě mimo
pravidelné pracoviště za stanovených podmínek poskytnout. Jsou to:
a) jízdní výdaje,
b) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny,
c) výdaje za ubytování,
d) zvýšené stravovací výdaje („stravné“),
e) nutné vedlejší výdaje.
V §166 odst.1 ZP jsou uvedeny druhy cestovních náhrad, které je
zaměstnavatel povinen zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě za
stanovených podmínek poskytnout. Jsou to:
a) jízdní výdaje,
b) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny,
c) výdaje za ubytování,
d) stravovací výdaje v cizí měně („zahraniční stravné“),
e) nutné vedlejší výdaje.
Cestovní náhrady
Náhrada jízdních výdajů zaměstnance
Při služebních cestách s “nefiremním” autem (zpravidla vlastním).
1.) Náhrada za spotřebované PHM
- upraveno zákoníkem práce a vyhláškou MPSV
- neprokáže-li zaměstnanec skutečnou cenu PHM, použijí se ceny z
vyhlášky MPSV.
2.) Základní náhrada za 1 km jízdy
- upraveno zákoníkem práce (§157/4,5), kde jsou uvedeny sazby základní
náhrady
Cestovní náhrady
Náhrada jízdních výdajů zaměstnavatele
1.) Náhrada za spotřebované PHM
- upraveno zákonem o daních z příjmů (§24/2k3) a pokynem MF
(vyhlašovaným zpětně za předchozí rok, tzn. za rok 2007 až v lednu 2008)
- při cestách vlastním vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka
nebo vozidlem bezplatně vypůjčeným
- nedoloží-li poplatník vyšší ceny PHM, použijí se průměrné náhrady z
pokynu MF
2.) Základní náhrada za 1 km jízdy
- upraveno zákonem o daních z příjmů (§24/2k3)
- při cestách vlastním vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka
Cestovní náhrady
Náhrada prokázaných výdajů za ubytování
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování,
které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty (§162 odst.1 ZP).
To neplatí po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na
straně zaměstnance (§162 odst.2 ZP).
Daňově uznatelné jsou u zaměstnance i podnikatele.
Stravné
Poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty.
Jeho výše je upravena prováděcím předpisem (§163 odst.1 ZP).
Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto zaměstnavatelem stravování,
je pak zaměstnavatel oprávněn stravné úměrně krátit (§163 odst.2 ZP).
Daňově uznatelným výdajem je jen u zaměstnance.
Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů
Jsou to výdaje, které zaměstnanci vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou.
Nemůže-li jejich výši prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající
ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty (§164 ZP).
Cestovní náhrady
Cestovní náhrady mohou být sjednány paušálně, a to za měsíc nebo za den (§182
odst.1,2 ZP).
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do
předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem
nedohodne, že záloha poskytnuta nebude (§183 odst.1 ZP).
Zaměstnanec je povinen do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty předložit
zaměstnavateli doklady potřebné k jejímu vyúčtování.
Veškeré cestovní náhrady se vyúčtovávají až po skončení pracovní cesty, a to do
10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem,
pokud se účastníci nedohodnou jinak (§183 odst.5 ZP).
Částka poskytnutých cestovních náhrad v české měně se zaokrouhluje na celé
koruny nahoru (§183 odst.5 ZP).
Zaměstnavatel může proplatit zaměstnanci i vyšší výdaje, než na jaké má nárok dle
ZP. V tom případě se ale u zaměstnavatele ve výši překročení limitu jedná o
náklady, které nelze zahrnout do základu daně. U zaměstnance je pak část
cestovních náhrad, která převyšuje zákonný limit zdanitelným příjmem ze
závislé činnosti.
Varianty využití automobilu v podnikání
1.Osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku
tzn. je o něm účtováno (poplatník vede inventární kartu).
Daňově uznatelnými výdaji jsou:
odpisy
A v prokazatelné výši dle účetních dokladů také:
výdaje na opravu a údržbu
pojištění vozidla
spotřebované pohonné hmoty (PHM)
Spotřebu PHM je poplatník povinen doložit řádně vedenou knihou jízd, která dle
pokynu MF ČR D-300 obsahuje tyto údaje: typ a SPZ vozidla, datum jízdy, cíl
jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry.
Doplňujícím údajem je stav tachometru k 1.1. (případně k datu zahájení činnosti) a k
31.12. (případně k datu ukončení činnosti).
Povinnost evidence jízd vyplývá taky ze zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě.
V případě, že je vozidlo využíváno i pro soukromé účely, je nutné odpisy i ostatní
výdaje snížit v poměru ujetých kilometrů pro soukromé a služební účely!!!
Varianty využití automobilu v podnikání
2.Pronajatý automobil
jedná se o vozidla, která jsou předmětem finančního a operativního pronájmu.
Daňově uznatelnými výdaji v prokazatelné výši jsou:
výdaje na opravu a údržbu, není-li ve smlouvě uvedeno jinak
pojištění vozidla, není-li placeno pronajímatelem
spotřebované pohonné hmoty
nájemné podle typu pronájmu:
a) u finančního pronájmu je možné uplatnit nájemné při splnění podmínek §24 odst.4 ZDP:
- doba nájmu automobilu trvá nejméně minimální dobu odpisování (dle příslušné
odpisové skupiny)
- kupní cena automobilu není vyšší než zůstatková cena, kterou by vozidlo
mělo při rovnoměrném odpisování
- po ukončení leasingu zahrne poplatník automobil do svého obchodního
majetku
Součástí nájemného je i “nultá splátka“ či akontace.
Naopak záloha na kupní cenu součástí nájemného není, proto ji nelze zahrnout do daňových
nákladů.
V případě, že zaplacená záloha společně s kupní cenou vozidla při ukončení leasingu přesáhne
40 000 Kč, musí být vozidlo zaevidováno jako investiční majetek a standardně odepisováno.
b) u operativního pronájmu lze uplatnit veškeré skutečně uhrazené nájemné
Varianty využití automobilu v podnikání
3.Osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku
a) Pokud vozidlo nebylo nikdy zahrnuto do obchodního majetku a nebylo ani
předmětem leasingu (ZDP §24 odst.2k, bod3), pak jsou daňově uznatelnými
výdaji:
částka, která se vypočte jako:
- počet ujetých kilometrů x sazba základní náhrady
Sazba náhrady je dána §157 odst.4 ZP (v roce 2007 to bylo 3,80 Kč za ujetý km, v
roce 2008 to je 4,10 Kč).
výdaje za spotřebované PHM, které se určí jako:
- průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití
vozidla x počet ujetých kilometrů / 100 (§158 odst.4 ZP)
Jako cenu PHM lze použít průměrnou cenu vyhlašovanou MF ČR (za rok 2007 jsou
průměrné ceny PHM uvedeny v Pokynu D-317).
V případě, že uplatňovaná cena PHM je vyšší než cena vyhlašovaná, je nutné ji
doložit doklady o nákupu.
b) Pokud vozidlo bylo v minulosti zahrnuto v obchodním majetku nebo bylo
předmětem leasingu, lze jako daňový výdaj uznat pouze:
výdaje za spotřebované PHM, které se určí opět jako průměrná spotřeba z
technického průkazu x cena PHM v době použití vozidla x počet ujetých
kilometrů / 100
Varianty využití automobilu v podnikání
4.Vozidlo vypůjčené podle §659 občanského zákoníku (bezúplatné
užívání)
Daňově uznatelným výdajem je pouze náhrada za spotřebované PHM, která se určí
stejně jako v předcházejícím případě:
tj. průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití vozidla x
počet ujetých kilometrů / 100
Nelze tady uplatnit sazbu základní náhrady, ani skutečně doloženou spotřebu PHM
doklady o jejich nákupu!
Varianty využití automobilu v podnikání
5.Osobní automobil v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů
jeden z manželů jej má zahrnutý v obchodním majetku.
Výdaje lze uplatňovat dvěma způsoby:
a) Veškeré náklady spojené s provozem vozidla (odpisy, opravy, PHM aj.) se rozdělí
mezi manžely v poměru, v jakém vozidlo využívají při své podnikatelské činnosti
(ZDP §7 odst.11).
b) Ten z manželů, který má vozidlo v majetku, uplatní prokazatelné výdaje podle
poměru ujetých kilometrů pro své podnikání. Druhý z manželů si uplatní výdaje
dle bodu 3a v souladu se ZDP §24 odst.2k bod 3.
Varianty využití automobilu v podnikání
6.Vozidla zaměstnanců používaná při pracovní cestě
Zaměstnanec má nárok na náhradu jako v bodu 3a bez ohledu na to, zda je či není
vlastníkem vozu, tzn.:
na částku, která se vypočte jako:
- počet ujetých kilometrů x sazba základní náhrady
a na výdaje za spotřebované PHM, které se určí jako:
- průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití
vozidla x počet ujetých kilometrů / 100 (§158 odst.4 ZP)
Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka vyplacená zaměstnanci
(ZDP §24 odst.2p).
Pokud si neplatí zaměstnanec silniční daň, je povinen zaměstnavatel odvést 25 Kč
za každý den použití vozidla (dle z.č.16/1993 Sb., o dani silniční, §6 odst.4).
Zaplacená silniční daň je také daňově uznatelným výdajem.
Varianty využití automobilu v podnikání
7.Poskytnutí auta zaměstnanci pro služební i soukromé účely
V měsíční mzdě se zaměstnanci zvýší daňový základ o 1% vstupní ceny vozidla
včetně DPH, nejméně však 1 000 Kč (ZDP §6 odst.6).
Od 1.1.2008 se nově zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na
sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění.
Daňově uznatelnými výdaji zaměstnavatele jsou:
odpisy v plné výši (ZDP §6 odst.6)
výdaje na opravy a údržbu v plné výši (ZDP §6 odst.6)
1% vstupní ceny jako součást mzdových nákladů
výdaje za spotřebované PHM pouze ve výši odpovídající počtu kilometrů ujetých
pro služební účely dle knihy jízd
U části spotřebovaných PHM pro soukromé účely nevzniká nárok na odpočet DPH!!
Účetní souvislosti
Účetní odpisy
Zákon o účetnictví požaduje odpisový plán (§28 odst.6), ve kterém musí být
nastaveny odpisy tak, aby byl majetek odpisován po dobu jeho předpokládané
životnosti.
Vyhláška 500/2002 Sb. (§56) pak zpřesňuje metodu odpisování v souladu se
zákonem o účetnictví.
Metodu odpisování si může účetní jednotka zvolit různou (např. rovnoměrné,
progresivní, degresivní, výkonové odpisy) a v průběhu odpisování ji nesmí
měnit. Výjimkou je, když účetní jednotka nesprávně odhadne životnost, potom
metodu změnit může.
Český účetní standard č. 013 rozvádí způsob a metodu odpisování.
Účetní jednotka odpisuje účetními odpisy v průběhu celého účetního období.
Účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku je pořizovací cena snížená o
oprávky, tzn. kumulované účetní odpisy za dobu používání majetku.
Účetní souvislosti
Účtování silniční daně
Účetní transakce
MD
D
Úhrada záloh na daň silniční
345
221
Předpis silniční daně
531
345
Účetní transakce
MD
D
Vyplacená záloha na služební cestu
335
211
Vyúčtování služební cesty (dle dokladů)
512
333
Zúčtování zálohy
333
335
Vrácení přeplatku zálohy zaměstnancem
211
335
Doplacení nedoplatku zálohy zaměstnanci
335
211
Účtování cestovních náhrad
Účetní souvislosti
Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
04 – Pořízení dlouhodobého majetku
042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí
Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
34 – Zúčtování daní a dotací
341 – Daň z příjmů
345 – Ostatní daně a poplatky
343 – Daň z přidané hodnoty
Účtová třída 5 – Náklady
51 – Služby
512 – Cestovné
53 – Daně a poplatky
531 – Daň silniční
Modelový příklad č.1
Individuální podnikatel pan Hector si 1.1. 2008 koupil dodávku za 800 000 Kč
bez DPH. Tuto dodávku vložil do svého obchodního majetku. Pan Hector
je plátcem DPH.
Dodávku bude využívat po celý rok pouze ve své firmě. Samozřejmě musí
zaplatit silniční daň. Její výše je pro rok 2008 pro jeho novou dodávku
5 000 Kč. Jeho výdaje na údržbu a provoz dodávky byly v roce 2008
v hodnotě 70 000 Kč bez DPH. Za pohonné hmoty zaplatil v tomto roce
27 000 Kč bez DPH. Za pojištění zaplatil agregátně 24 000 Kč. Dodávku
odpisuje zrychleně a za první rok dělají odpisy 240 000 Kč.
Výnosy pana Hectora za rok 2008 jsou 1 800 000 Kč bez DPH.
Za rok 2008 si pan Hector platil zálohy na daň z příjmu. Celkem zaplatil
250 000 Kč.
Znázorněte všechny operace a zaúčtujte je. Sazba DPH je 19%. Sazba daně
z příjmu je v roce 2008 15 %. A sleva na dani na poplatníka je 24 840 Kč.
Výnosy
1 800 000 Kč
Pořizovací cena dodávky
800 000 Kč
Zrychlený odpis dodávky
- 240 000 Kč
Silniční daň
- 5 000 Kč
Výdaje na údržbu a provoz dodávky
- 70 000 Kč
Výdaje na pohonné hmoty
- 27 000 Kč
Výdaje na pojištění
- 24 000 Kč
Náklady (240 000 + 5 000 + 70 000 + 27 000 + 24 000)
- 366 000 Kč
HV (výnosy – náklady)
1 434 000 Kč
Daň z příjmu (15 %)
215 100Kč
Sleva na dani
- 24 840 Kč
Daňová povinnost
190 260 Kč
Zaplacené zálohy na daň z příjmu
- 250 000 Kč
Přeplatek daně z příjmu
59 740 Kč
Název operace
Částka v Kč
MD
D
Dodávka
800 000
022
221
Odpis auta
240 000
551
082
Předpis silniční daně
5 000
531
345
Úhrada silniční daně
5 000
345
221
Údržba a provoz
70 000
511
221
Pohonné hmoty
27 000
501
211
Pojištění
24 000
518
221
DPH na vstupu
170 430
343
221
DPH na výstupu
342 000
221
343
Zálohy na daň z příjmu
250 000
341
221
Předpis daně z příjmu
190 260
591
341
59 740
221
341
Další účetní období
Příjem přeplatku DP
Modelový příklad č.2
Do konce roku 2007 byly osobní automobily zařazeny v odpisové
skupině 1a s dobou daňového odpisování čtyři roky. Tato
odpisová skupina byla zrušena a nově jsou osobní automobily
zařazeny do 2. skupiny s dobou odpisování pět let.
V příloze číslo 1 k zákonu o daních z příjmů se doplňuje odpisová
skupina 2 o položku 2-81 SKP 34.10.2 – tedy osobní dvoustopá
motorová vozidla.
Prodloužení doby odpisování osobních automobilů ze čtyř na pět
let se týká nejen nových osobních automobilů pořízených v roce
2008, ale i těch, které nebyly k 1. lednu 2008 zcela odepsány.
Podnikatel zakoupil v roce 2006 osobní automobil, jehož pořizovací cena
byla 600 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku.
Automobil je odpisován rovnoměrnou metodou.
Zdaňovací období
Výpočet odpisu v Kč
2006
14,20% z 600 000 = 85 200
2007
28,60% z 600 000 = 171 600
2008
22,25% z 600 000 = 133 500
2009
22,25% z 600 000 = 133 500
2010
Zbytek = 76200
V roce 2008 dochází k přeřazení automobilu do 2. odpisové skupiny s
použitím roční odpisové sazby 22,25 procenta. V roce 2010 lze uplatnit
daňový odpis do výše vstupní ceny automobilu.
Podnikatel zakoupil v roce 2006 osobní automobil, jehož pořizovací cena
byla 800 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku.
Automobil je odpisován zrychleně.
Zdaňovací období
Výpočet odpisu v Kč
2006
800 000 : 4 = 200 000
2007
2 . 600 000 : (5-1) = 300 000
2008
2 . 300 000 : (6-2) = 150 000
2009
2 . 150 000 : (6-3) = 100 000
2010
2 . 50 000 : (6-4) = 50 000
V roce 2008 dochází k přeřazení automobilu do 2. odpisové skupiny s
použitím koeficientu pro zrychlené odpisování 6.
Zdroje
viz. legislativní východiska
Müllerová, L., Vančurová, A., Daně v účetnictví
podnikatelů, Praha, ASPI 2006
Pikal, Václav, Automobil v podnikání, Praha, ASPI
2007
databáze programu ÚČTO Tichý