Přenosné a parazitární nemoci z povolání u zdravotnických

Přenosné a parazitární NZP u
zdravotnických pracovníků
MUDr. Markéta Petrovová
Prof. MUDr. Petr Brhel, CSc.
Klinika pracovního lékařství
LF MU a FN USA v Brně
Obsah

analýza NZP u zdravotnických pracovníků


podmínky uznání profesionality onemocnění
odpovědnost za škodu
odškodňování
povinnosti zaměstnavatele

nová legislativa


Nemoci z povolání
 nemoci vznikající
nepříznivým působením
chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných
škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek
uvedených v Seznamu nemocí z povolání
 Seznam NZP


- příloha k Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
od 1.7.2011 novelizované znění - NV č. 114/2011 Sb.
kapitola V. Seznamu NZP se týká infekcí
Materiál, metodika
Analýza volně dostupných anonymních dat Národního registru
NZP.
Statistická jednotka: nově vzniklá NZP u osob v pracovním
poměru k zaměstnavateli se sídlem na území ČR (výj. OSVČ)
Data byla srovnávána v letech 2008-2009-2010 v kategoriích:
 příslušnost diagnózy do položky Seznamu
NZP
 pohlaví
 věk
 pracovní zařazení
 délka výkonu profese
do vzniku onemocnění
 rozdělení podle odvětví ekonomické činnosti
Počet hlášených NZP, ČR, 2002-2010
1800
1600
1400
celkem
1200
1000
kapitola V.
800
Lineární (celkem)
600
400
Lineární (kapitola
V.)
200
0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Celkový počet
NZP ve sledovaném období
 mírný pokles počtu hlášených profes.
onemocnění
 incidence NZP: 30 -31 případů/100 000 pojištěnců
 14-16% všech NZP v odvětví zdravotní a sociální péče
(zdravotní péče + pobytové služby sociální péče + ambulantní
a terénní sociální služby).
 2009 a 2010 1. místo v počtu hlášených NZP vůbec, před
„těžbou a dobýváním“ a „výrobou motorových vozidel“.
 76-81% z NZP ve zdravotnictví tvořily přenosné a parazitární
nemoci
 jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často
NZP podle pohlaví, věku a délky
profesní expozice
všechny NZP
NZP zdravotníků
muži
45 - 56%
13 - 22%
ženy
44 - 55%
78 - 87%
věk (medián)
49 let
39 let
délka expozice
(průměr)
6-7 let
2-3 roky
NZP ve zdravotnictví podle profese
profese
sestra
sanitárka
lékař
ostatní zdravotníci
sociální péče
stomatologie
úklid, prádlo
provozy techn.
provozy organiz.
celkem
celkem abs.
238
140
65
25
62
11
30
9
9
589
celkem %
40
24
11
4
10
2
5
1,5
1,5
100
Přenosné a parazitární NZP
u zdravotnických pracovníků
scabies
virové hepatitidy
keratokonjunkitivitis
chřipka
tuberkulóza
MRSA
bacil. úplavice
ostatní
celkem
celkem abs.
321
celkem %
69,3
38
26
20
18
2
6
32
463
8,2
5,6
4,3
3,9
0,3
1,2
7,2
100
Svrab zdravotníků
profese
zdravotní sestra
Celkem abs.
128
Celkem %
40
sanitářka
106
33
prac. soc. péče
53
17
lékař
13
4
rhb pracovnice
5
1,6
prac. prádelny
4
1,3
uklízečka
3
1,0
řidič sanitky
3
1,0
studentka SZŠ
2
0,6
rtg laborant
1
0,3
učitelka
1
0,3
celkem
319
100
Svrab u zdravotnických pracovníků
Nejčastěji byli svrabem postiženi zaměstnanci z:





interních
psychiatrických
kožních oddělení
léčeben pro dlouhodobě nemocné
domovů pro seniory
Hepatitidy u zdravotnických
pracovníků
Typ virové
hepatitidy
VHA
Celkem abs.
Celkem %
20
52,6
VHB ak.
4
10,5
VHB chron.
4
10,5
VHC ak.
0
0
VHC chron.
7
18,5
VHE
3
7,9
Celkem
38
100
Hepatitidy u zdravotnických
pracovníků
 VHA
– u neočkovaných osob
u osob očkovaných pouze 1 dávkou
 VHB
- 3x u osob kompletně očkovaných
1981, 1987, neuvedeno)
- 2x u neočkovaných zdravotníků
- 3x neuvedeno
TBC u zdravotnických pracovníků
 TBC plic:
15x
 TBC pleury:
3x
Profese: lékaři, sestry, sanitárky, laboranti, sociální
pracovníci
Oddělení:
 urgentní péče
 léčebny dlouhodobě nemocných
 psychiatrie
 zařízení sociálních služeb
Chřipka u zdravotnických
pracovníků
Za sledované období bylo uznáno 20 případů
onemocnění chřipkovými viry, z toho:
 2008:
0
 2009: 1x H1N1 (první případ onem. pandemickým kmenem)
 2010: 3 x sezonní chřipka
16x H1N1
chřipka se uznávala jako NZP výjimečně - jen při jasně
prokázané souvislosti a závažném průběhu či
komplikacích onemocnění
MRSA u zdravotnických
pracovníků
Odškodňování infekcí vyvolaných MRSA u zdravotníků
je diskutabilní:
 pacienti se zjištěným MRSA nálezem mají být
striktně ošetřování v izolaci a bariérovou ošetřovací
technikou
 mezi bezpříznakovými osobami je až 25 % nosičů
 i zdravotník může být nosičem
?? kdo je zdrojem a kdo nakaženým ??
Jiná profesionální onemocnění
zdravotníků
diagnóza
počet případů
profesionální dermatóza
82
onemocnění z JNDZ
33
astma bronchiale
5
alergická rýma
4
rakovina kůže
z ionizujícího záření
2
celkem
126
Podmínky
uznání profesionality infekcí
I po aktualizaci Seznamu NZP v r. 2011 jediná podmínka:
 aby profesionální riziko expozice převažovalo nad expozicí
neprofesionální
 v praxi rozhodnutí záleží na kvalitě vyjádření epidemiologa
k pracovním podmínkám
Výkon zdravotnické profese s sebou nese riziko expozice
biologickým činitelům = zjednodušené hodnocení , které nebere
v úvahu současné poznatky
Možnosti trvalého dozoru nad infekcemi jsou širší – tak, jak jsou
nyní širší možnosti diagnostiky (serologie, typizace kmenů, avidita
protilátek, stadium onemocnění )
Odpovědnost za škodu způsobenou
NZP
 nese zaměstnavatel, u
kterého zaměstnanec před
jejím zjištěním pracoval za podmínek, za nichž tato
nemoc z povolání vzniká.
 jde o odpovědnost objektivní, otázka zavinění není
rozhodující
Předpoklady vzniku odpovědnosti:
 zjištění nemoci z povolání
 vznik škody
 příčinná souvislost mezi nimi
Důsledky nemocí z povolání
Přímé náklady
 výdaje na hospitalizaci, léčbu, rehabilitaci
Nepřímé náklady
 pracovník - ztráta na výdělku
 zaměstnavatel - snížení produktivity práce, výdaje na
hledání a výcvik náhradního pracovníka
Odškodňování NZP
 Ztráta
na výdělku po dobu trvání PN, renta

Bolestné (podle závažnosti onemocnění, délky PN)
50-600 bodů …………….. 6 000 -72 000 Kč

Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky)
200-3000 bodů ………….. 24 000 - 360 000 Kč
TBC, virová hepatitida s dekomp.CI, CA jater
1 bod = 120 Kč
Povinnosti zaměstnavatele
 Zajistit zdravé a bezpečné pracovní
podmínky.
 Zaměstnávat pouze zdravotně způsobilé osoby.
 Neočkovaný pracovník (zvláštní, mimořádné očkování )
nemůže být zařazen na pracoviště.
 Vést evidenci zaměstnanců s uznanou nemocí z povolání,
která vznikla na jeho pracovištích.
 Uplatňovat opatření k odstranění nebo minimalizaci
rizikových faktorů, které ji vyvolaly.
 Lékařský dohled po expozici infekčními agens včetně
pracovních omezení.
Nejasná úprava výkonu profese zdravotníkem při prokázaném
nosičství či chronicitě jeho onemocnění (VHB, VHC, HIV/AIDS).
Související nová legislativa
Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování NZP
 NZP na
základě povolení MZ posuzují a uznávají
poskytovatelé v oboru pracovní lékařství podle
místa výkonu práce, sídla zaměstnavatele…
 Příloha
stanoví podmínky za nichž nelze nemoc
nadále uznat za NZP (u infekcí: onemocnění
nepřecházející do chronicity, po ukončeném léčení,
bez klinických známek nemoci , objektivními
metodami potvrzené vyléčení
Související nová legislativa
Lékařský posudek
 o uznání - neuznání - ukončení NZP (ohrožení NZP)
se prokazatelně předá zaměstnavateli /jinému
subjektu, který poskytuje peněžité plnění
Posudek o NZP (po nabytí právní účinnosti) se předá:
 registrujícímu poskytovateli
 poskytovateli pracovnělékařské služby
 OOVZ (SUJB), který ověřoval podmínky vzniku NZP
 zdravotní pojišťovně
Závěry
 Znalost
dat o profesně získaných infekcích může
poskytnout silnější podporu požadavkům na
vyčlenění přiměřených zdrojů pro preventivní
ochranu zdraví při práci.
 Cílem opatření
je zajistit ochranu zdraví zdravotníků a
omezit provozní a ekonomické dopady na
zdravotnická zařízení jako zaměstnavatele.
 Ve srovnání
s Evropou nejsou v České republice ve
větším rozsahu zavedeny postupy řízení rizik u
biologických faktorů pracovního prostředí.
Děkuji za Vaši pozornost
Pozn.:
99% hygieniků doporučuje
novou stolní hru Pandemic
www.albi.cz