ROZPAD FEUDÁLNÍHO STÁTU A VZNIK MODERNÍ STÁTNOSTI

Transkript

ROZPAD FEUDÁLNÍHO STÁTU A VZNIK MODERNÍ STÁTNOSTI
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
ROZPAD FEUDÁLNÍHO STÁTU A VZNIK MODERNÍ STÁTNOSTI
Přednáška KAP/MS, 2010/11
CHARAKTER FEUDÁLNÍHO USPOŘÁDÁNÍ STÁTU A SPOLEČNOSTI
-
feudalismus – vztah mezi lidmi a společenstvími – několik principů
o teritoriální – sdílejí teritorium
o osobní – vzájemné povinnosti – jedinci vázáni sérií dyadických
vztahů
podstata feudální struktury
o ideologický – společná kultura jednotí šlechtu, ale dosahuje i
k obyčejným lidem
používání latiny – společný jazyk elity
křesťanství – kontroluje i obyčejné lidi
•
církev se sídlem v Římě
•
církev jako alternativa identity – poskytuje
hierarchickou strukturu, dává náboženské přesvědčení
o obchodní – vazby mezi společenstvími – společné obchodní sítě
-
lokalizované
na dlouhou vzdálenost – hanzovní systém
jak k modernímu státu?
o nástup národního státu jako dominantní formy - převáží
teritoriální princip
o plus centralizace moci a autority
-
první moderní státy – v oblastech, kde feudalismus nejsilnější – Anglie,
Pařížský bazén, Kastilie
o i když feudalismus 10., 11. st v protikladu k modernímu konceptu státu
-
zpočátku moderní doby – panovníci jen první mezi rovnými, konkurují
jim mnozí zástupci místní šlechty
o autorita panovníka posvátná, ne na základě moderní identifikace státu
se svými občany
o úkolem panovníka pouze udržení spravedlnosti a míru – a na tento
úkol nemá exkluzivní pravomoci – není suverenita panovníka
o panovník má pouze osobní sluhy a své následovníky, nemá
formální profesionální aparát k výkonu své vůle
1
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o panovník nemá monopol nad ozbrojenými silami
o panovník financuje svůj život a aktivity ze svých držav
o poddaní od panovníka moc neočekávají
TEORIE VZNIKU MODERNÍ STÁTNOSTI
ROZVOJ MODERNÍHO STÁTU - TILLY
-
Charles Tilly – klasifikace teorií rozvoje moderního státu – podle
rozhodujících faktorů
o specifické historické události a institucionální rozvoj
např. růst a změna armád – W. H. McNeill
o geopolitický přístup
Paul Kennedy – teorie velkých mocností
•
kombinace ekonomických faktorů a zahraniční
politiky – nerovnoměrný ekonomický růst vytváří příznivé
podmínky pro politický růst – pak priority mocností vedou
k přílišným výdajům na zbrojení – pak ekonomický a
politický úpadek
dnes do jisté míry přežitý
o způsob výroby
Perry Anderson – diferenciální analýza evropského absolutismu
Barrington Moore – vysvětluje různý vývoj režimů v Evropě 20.
st. různým rozvojem zemědělského sektoru
o teorie světového systému
Immanuel Wallerstein – rozvoj státu určen jeho pozicí
v kapitalistickém světovém systému, který vzniká v 16. st.
-
na kritiku reaguje Stein Rokkan – multifaktorové paradigma
o ale i Tilly – doplňuje svůj koncept cyklické eskalace donucovacích sil a
využívání zdrojů vedeného válečnými konflikty – státní donucování a
městský kapitalismus jako základní alternativy
v dějinách se různě kombinovaly a vedly k různým typům
budování státu
FAKTORY VEDOUCÍ K ROZVOJI STÁTU - REINHARD
2
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
možnost syntézy faktorů – 3 teoretické roviny – Wolfgang Reinhard
MIKRO-ÚROVEŇ JEDINCŮ A JEJICH SKUPIN
-
antropologické teorie, teorie interakce, teorie elit
-
lidé se snaží získat podíl na vzácných statcích
-
Tilly – panovníci vedou války za účelem vlastního obohacení, prestiže
-
McNeill – panovníci parazitují na obyvatelstvu za jejich souhlasu –
symbióza
-
význam interakce lidí, sociálních skupin, sítí
-
růst státní moci je v zájmu vládnoucí skupiny – ta je samostatnou
zájmovou skupinou – mocenské elity
o po většinu času jsou těmito skupinami dynastie
o důsledkem dynastické krize často krize státu a pokles jeho moci –
např. Francie za náboženských válek
-
státy bez dynastií často ztrácejí moc ve své soutěži s dynastiemi
-
státy navyšují svou moc prostřednictvím potírání konkurenčních center
moci z před-státní historie – ostatní dynastie, šlechta, církev
-
novou mocenskou elitou – vrchní služebníci – také zájem na růstu státu
– nemusejí zastávat oficiální pozice v politickém systému
o původ – díky bohatství, urozenosti, ale třeba jen díky službám
panovníkovi
-
další elity – intelektuální, ekonomické, náboženské… - ale jen ti, kteří mají
význam vzhledem k politické moci, jsou mocenskou elitou
-
16. st. Německo – radní buržoazního původu, právní vzdělání –
strategická role, ale na rozdíl od šlechty a kléru nejsou tradičními rivaly
rostoucí moci státu
o za svůj status vděčili službě panovníkům – podporují růst státu
o význam rostoucího statutu římského práva – profesionalizace –
stává se součástí techniky vládnutí – kdo chce vládnout, musí ho znát –
profesionalizací se moc udržuje uvnitř uzavřené skupiny elity
-
dalším zdrojem k udržení moci – rodinné vazby – nejen v 16. st.
o Francie – noblesse de robe – všichni v podstatě příbuzní
o při výběru do vysokých postů určité rodiny preferovány
3
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
Francie za Ludvíka XIV – 1680-1700 všichni nejbližší ministři
pouze ze dvou rodin – Colbert, LeTellier-Louvois
samotný Jean Baptiste Colbert získal svou pozici díky tomu, že
se jeho strýc oženil se sestrou ministra zahraničí Michela Le
Telliera
-
významná role také klientsko-patronské vztahy – ty se mohou díky
sňatkům měnit na příbuzenské
-
všechny tyto vztahy utvářejí koherentnost elit
-
hlavně v 17. st. tyto vztahy hrají silnou roli – vzniká fenomén
„nejoblíbenějších prvních ministrů“ – Francie Richelieu, Olivares ve Španělsku
– stávají se skoro alter egem panovníka – silně patrunizující vztah, ale nutné
využít ke službám panovníka – úřad není zdrojem moci, stále jsou jen
služebníkem krále
MEZO-ÚROVEŇ
-
politický systém coby část společnosti jako celku s preferenční participací
určitých skupin, na které se potom na mikro-úrovni musíme více zaměřit
-
zde se jedná o autonomní procesy, které nejsou výsledkem individuální
intence, ale determinace
-
akce s nezamýšlenými důsledky, pro něž jsou motivem určité konfigurace,
které tyto akce dále potvrzují – nelineární, cirkulární procesy, ale zároveň
zásadními nositeli změny
-
růst státní moci začíná na mikro-úrovni – na úroveň politického systému
se růst moci dostává díky tomu, jak elity využívají války, náboženství a
patriotismu
-
raný moderní stát – stát válečnický – aby mohl vést válku, rozšiřuje
administrativu a daně
-
s tím spojené vynucování interního a externího monopolu na násilí
o postupně mizí soukromé války, revolty, stát má policii a monopol na
válku
o pokles každodenního násilí, nárůst násilí vedeného státem
počet vojáků roste desetinásobně mezi 1500 a 1800, zatímco
populace se jen zdvojnásobila
4
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
ne všichni panovníci cíleně budují moderní stát, spíše jde všem o to, aby
předešli fiskálnímu neštěstí
o expanze moci – teritoriální konsolidace, centralizace moci a
autority – centrální byrokratický aparát
-
překonat autonomní moc ostatních aktérů ve společnosti
s mocí panovníků roste jejich vzájemná rivalita, potřeba obrany, expanze
– peněz – i a vojenské vynálezy
o na počátku – ne vynález střelných zbraní, ale Švýcarská nová
válečná taktika – obrovské pěchotné útvary vojáků s kopím –
jednotlivci levní, ale jsou to žoldáci a musí se platit pravidelně
o na počátku 17. st. – nezbytnost střelných zbraní – s tím pružnější
taktika – nutnost lepšího výcviku vojáků – budují se stálé armády –
náklady rostou
o navíc v reakci nutnost přestavby a posílení hradeb měst – stojí
peníze
o války a obléhání potom také trvají delší dobu – také peníze
o optimální bránitelný stát je relativně malý
-
obrovský nepoměr mezi výdaji v době míru a ve válce
o Florencie – polovina 14. st. – mír – 40 000 fiorini, válka proti papeži –
2.5 milionu, dobytí Pisy – 4.5 mil.
-
problém nedostatečné finanční infrastruktury – často mír jen díky
finančnímu vyčerpání obou stran v 16. st.
o válka se financuje půjčkami – symbióza státu a kapitálu
-
nejdůležitější jsou ale pravidelné a stále vyšší dávky
o původně nelze bez souhlasu plátce daně – vede k rozvoji
parlamentarismu v monarchiích, alespoň dočasně
-
potřeba aparátu k výběru a zpracování daní – ten sám je drahý – rostou
nároky
o uzavřený kruh rostoucích nákladů
-
potřeba větší legitimity státu – náboženství a ideologie
o absolutistický stát – nábožensky netolerantní – důsledek
reformace – do té doby byla církev rivalem státu – jednotlivé konfese,
které mezi sebou soupeří, potřebují ochranu státu – církve pod
nadvládou států
5
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
v některých německých knížectvích církve vypadají jako vládní
úřady
zároveň tím stát získává z odvodů církve nemalé finance,
společnost nabývá větší jednoty – i lepší obrana, větší
poslušnost poddaných států, když je zaštítěn náboženskou
mocí
o „konfesní období evropských států“ – cca 1530-1730 – pak
sekularizace
absolutistický stát využívá ideologie společenského blaha
k legitimizaci své rostoucí moci
-
s Francouzskou revolucí – paradoxně impulz ještě k větší moci státu –
s nacionalismem
o revoluční války- do jaké míry jsou lidé ochotni umírat za národ
o další možnost vybírat více peněz od občanů
-
růst personálu a institucí – zároveň nástrojem a efektem těchto procesů
-
nárůst byrokracie – placení profesionální úředníci na plný úvazek,
hierarchicky organizovaní, pravidelné procedury, vedou se formalizované
záznamy
o nejen díky válce a vybírání zdrojů – umožňuje to nárůst
vzdělanosti a gramotnosti
o tedy první úředníci – duchovenstvo
-
nutnost stability větších územních celků – významně k tomu přispívá městská
střední třída
-
ale před koncem 18. st. neexistuje nikde v Evropě, ani v Prusku plně
rozvinutý systém profesionálního správního aparátu
o mnozí správci stále jako osobní sluhové monarchy a vyšších
úředníků
o mnohé úřady stále druhem majetku – dědičné, či částečně dědičné
o zcela výjimečně tvoří celý jejich příjem pravidelný plat od státu
o pro zisk úřadu nejsou významné schopnosti, ale rod, bohatství,
rodinné vazby
o až do 18. st. neexistují otevřené konkurzy o zaměstnání –
nejpokročilejší v tomto Bavorsko a Prusko
o Francie – velké množství úředníků zaměstnává Koruna
6
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
úřady prodejné – rigidní systém – i papežské státy, Kastilie
v důsledku toho se chudí stávají chudšími a bohatí bohatnou
o Anglie - rozšířená služba na částečný úvazek bez systému
centrálního odměňování
-
od středověku mnohé instituce organizované na základě kolektivního
principu – skupina úředníků sdílí odpovědnost, odměny, privilegia
o v raném novověku se rozvinula paralelní hierarchie individuálních
komisí – nejdříve funkce komisaře dočasná, pak stálá – stálý úředník,
ale bez vlastnictví úřadu
o Francie – funkce správce – intendanta – 17. st. – model pro ostatní
země – i Španělská Amerika
o pak Prusko 18. a 19. st. – administrativní model pro ostatní
-
nejdůležitější změna mezi 12. a 17. st. – centrální instituce vlády se
vzdalují dvoru
-
•
dvůr se odděluje od osobní domácnosti panovníka
•
celkově dějiny kontinuální proces přesouvání institucí dále od centra moci
vytvořila se specifická třída byrokracie pod mocenskou elitou
MAKRO-ÚROVEŇ – SPOLEČNOST/SPOLEČENSKÝ SYSTÉM A VLÁDNOUCÍ
TŘÍDY
-
síť heterogenních interakcí
-
otázka, kde jsou hranice společností – křesťané, později národy
-
pozice vládnoucí třídy v raně moderní Evropě – díky socio-politickému
statusu, ne díky vlastnictví výrobních prostředků
-
feudální panství a pozemky – hlavně v kombinaci se vznešeným
původem – lepší kvalifikace než buržoazní původ
-
původní evropské vládnoucí třídy – nevládnou díky svému bohatství, ale
kvůli své pozici ve společnosti
o rozhodují o tom, co je obecné blaho
o jejich souhlas potřeba k politické akci mocenských elit
-
Perry Anderson – absolutistický stát sloužit k obraně šlechty před
nastupujícím kapitalismem
o koncentrace moci v rukou tradiční mocenské elity a státu jako obrana
feudalismu
7
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o cca 17. st. – nový stát – část šlechty tím mohla utrpět, ale stát slouží
jako agregovaný feudální pán, který dále slouží zájmům šlechty
-
zájem mocenské elity se nemusel překrývat se zájmy šlechty či
buržoazie
o Wallerstein – manažeři státu jsou arbitry mezi třídními zájmy
aristokracie a kapitalistů
-
na druhou stranu už od 16. st. kapitalismus spojen se státem společnými
zájmy – půjčky, dodavatelé ve válce, potřeba ochrany obchodu vnější a vnitřní
-
mocnáři nejsou s to kontrolovat zcela ekonomiku
o E. L. Jones – předpokladem ekonomického růstu Západu, je kvazipřirozený charakter omezení predátorského přivlastňování ze strany
mocenských elit
-
z geografických a geopolitických důvodů se v Evropě neuchytila velká
impéria
o daleko od Asie – netrpí jejich výboji
o blízko k moři a možnosti zaoceánských kolonií
-
tedy soutěž několika středně velkých mocností – původ neustále
mocenské rivality – politický růst díky ní nezbytný
-
na druhou stranu společná politická kultura vycházející z latinského
křesťanství
-
budování státu komplikuje šířící se německá tradice vlády šlechty
-
na druhou stranu při budování státu odkazy na Římskou říši
-
od vrcholného středověku – transpersonální koncepty státu
-
možnost užít právních argumentů k legitimizaci absolutní moci
panovníka
-
ale možnost užít Římského práva libovolně
o v Německu slouží říši a církvi stejně jako teritoriálním knížectvím či
městům
-
římská doktrína neomezeného osobního vlastnictví také ambivalentní –
podporuje nejen ekonomický růst, ale také fiskální růst
-
role autonomních měst pro budování státu – ambivalentní
o hustě osídlený střední městský pás Evropy – od Nizozemska po S Itálii
– spíše brání rozvoji státu
8
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o NL, německá říšská města, Švýcarsko, republiky v S Itálii – do 16. a 17.
st. konkurují knížectvím
o v některých zemích- města hrají významnou úlohu v budování
státu – některá německá knížectví, Francie
o panovníci také vědí, jak využívat kapitalistické ekonomiky
nezávislých měst – Augsburg, Ženeva
o města nejsou vnitřně demokratická – spíše vyžadují disciplínu,
mohou se stát vzorem pro státy
-
ale z dlouhodobého hlediska většina zdrojů na budování státu z venkovské
produkce
o i příjmy z nepřímých daní a cel
o proto naprosto zásadní vztah vládnoucí elity s feudály, kteří jsou
prvními příjemci těchto dávek
o význam integrace venkovské ekonomiky do trhu
-
ale stát chce čím dál více – vyvolává protesty u zemědělců, ale i u feudálů
o tedy lidová povstání, často za podpory šlechty
-
po staletí byla rádcem státu církev a papežství vzorem absolutismu
o ale po reformaci – mění se v poslušný nástroj kontroly a získávání
zdrojů
o translokální organizace – napříč kontinentem od 1000
o ne teritoriální jurisdikce, ale ideologický primát – sjednocení komunit
o 11. a počátek 12. st – rostou spory církev vs. panovník
ale potom upadá moc církve – v čase reformace poražena
o konec transnacionální výzvy a nástup národního státu
posílení kapacity státu uplatňovat ideologickou moc – i když
ji sdílí s církví
o ale na druhou stranu poskytla Evropě dědictví ve formě latiny
stala se společným médiem evropské kultury – vliv i na
jednotlivé jazyky a myšlení
Evropa bilingvní
MULTIFAKTOROVÉ PARADIGMA ROKKANA
KONCEPTUÁLNÍ MAPA EVROPY
-
otázka diferenciace Evropy a jejích regionů na centra a periferie
9
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
sledování společensko-politických konsekvencí, k nimž toto rozdělení v
historicko-politickém vývoji Evropy vedlo
-
Rokkan se pokusil ukázat, že zatímco na západě i východě Evropy bylo
přece jen snadnější zformovat koherentní státní celky, v centrální oblasti
docházelo k unifikaci později a obtížněji, neboť tam byla větší
koncentrace soupeřících center
o Konceptuální mapa Evropy
o mnohdy více než problematické - Rokkan nezahrnul v podstatě do
této své „mapy” dvě významná východní impéria (ruské a
osmanské) a zejména nebyl v rámci svého zjednodušujícího
modelu schopen zapracovat vliv pravoslaví a islámu
-
cílem Rokkanových studií - vytvořit komplexní konceptuální model
evropského politického vývoje - model Evropy
o období od středověku až po 20. století a - podobně jako
konceptuální mapa Evropy - se vztahoval pouze k vývoji v západní a
části střední Evropy
-
důležitost území, územní struktury a vytváření různých typů hranic, která
oddělují jednotlivá teritoria stejně tak, jako vytváření různých strategií, jak
tyto hranice překonávat
-
Každé území dáno geograficky, členstvím osob
o odpovídá dvojí rozměr hranic
sociální hranice členství a územní hranice
•
-
vymezují rovněž mocenskou kontrolu
evropský vývoj také jako na vývoj teritoriální struktury, vývoj hranic a
jejich kontroly ve třech základních dimenzích
o
vojensko-administrativní
o Ekonomické
o Kulturní
-
V rámci každé z těchto dimenzí
o sada technik překračování hranic (boundary-transcending
technologies)
o protivné síly udržování hranic (boundary-maintaining counterforces)
-
následovníci Rokkana- Gellner, Hobsbawm, Hroch, Strmiska
10
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
VÝVOJ OD FEUDALISMU K MODERNÍMU STÁTU
FEUDÁLNÍ SYSTÉM
-
vzájemné závazky mezi pánem a vazalem
o král dává vazalům práva na půdu a vlastnické a právní pravomoci
nad rolníky, kteří na půdě žili
ne vlastnictví – ale podmínečné držení – vazal musí uchovat
kontrolu území a poskytovat vojenskou podporu
o smrt vazala – návrat půdy královi
-
lokální vrchnost kontrola nad územím, využívají pracovní sílu poddaných –
generuje zisk – část využívá na budování vojska
-
vrchnost – soudní kontrola nad územím – uplatňuje spravedlnost nad svými
vazaly a poddanými
-
vrchnost – místní vláda a správa
-
odpovědnost za udržování řádu, výběr daní
-
území má v „lénu“ – dává soudní a vládní pravomoc nad obyvatelstvem
území
o ekonomika a vládnutí v rukou místních vrchnosti
-
veřejný úřad vykonávaný vrchností je odrazem jeho osobního vztahu
k jeho pánovi
o veřejné a soukromé jsou smíšené
o veřejná povinnost
veřejné clo – forma nájemného za užívání půdy –
vynucované soukromou smlouvou
-
vazal může udělit půdu lénem svým vlastním vazalům
vazalové jsou konsorciem válečníků vlastnících půdu
o osobní závazek
-
feudalismus - vláda nad lidmi, ne nad půdou
-
formálně- král vlastníkem veškeré půdy dané v léno – jeho patrimonium
o jeho kontrola nad půdou nepřímá
o autorita nad masami – zprostředkovaná vrchností
-
vazalové mají povinnosti k vrchnosti, ne ke králi přímo
o zpočátku nemůže král kontrolovat příliš vrchnost – ve skutečnosti není
jednoduché, pokud vrchnost poruší povinnost a neposkytne na
žádost králi vojska, ho zbavit jeho půdy
11
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
velmož má vojsko, krále by mohl porazit
pán a vazal – smlouva – práva a povinnosti na obou stranách
o vazal, který si myslí, že pán neplní své závazky – může vztah
vypovědět
o pán nespokojen- může ukončit držení nájem půdy
o obojí by bylo podpořeno silou
-
vláda nepřímá – přes vazaly – moci panovníka nejisté a nepřímé
-
schopnost výkonu centrální moci menší než ve starověku
-
záležitosti dvora nemají dopad na obyvatelstvo – hlavní síly na místní
úrovni
-
esencí systému- osobní vztah mezi pány a vazaly
o půda je symbolickou vazbou
o půda, kterou spravují vazalové pána, může být rozptýlena mezi
územími jiného pána – geografická mozaika dyadických osobních
vazeb
-
komplikace pokud jedinec vazalem dvou pánů
o pokud mezi těmi konflikt – problém s vojenskou podporou
o i u králů
normanská invaze do Anglie – 1066 – anglický král se stává
vazalem francouzského ve skutečnosti – půda držená na
kontinentu zahrnuje půdu, která byla součástí Angevinské říše
na Z Francie
-
parcelizovaná suverenita
o šlechta kontroluje teritoria za poskytnutí vojenské podpory svým
pánům
o nepříznivé pro centralizaci a nástup moderního státu
Anglie – sjednocení 954 Eadred – jeho nástupci snahy o
centralizaci
•
silná monarchie zavedena Normany – ale i jejich král
musí opatrně jednat s vrchností
o Jan – boj proti baronům – vnutili mu Magnu
Chartu
o Jindřich III, Edvard II – otevřené konflikty se
šlechtou – Edwarda donutili abdikaci
12
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o Richard II – svržen z trůnu v převratu
Francie – regionální velmoži ještě silnější – král s nimi o všem
významném musí jednat – pokud odmítají, jediná možnost je
vést válku
•
potřeba podpory alespoň některých vazalů
•
žádné všeobecně uznávané centrum suverenity
•
moc se posunuje dolů hierarchií- efektivní výkon moci
nad podřízenými mají zajištěni jen vrchnost nad svými
poddanými
o ostatní vztahy těžko vynutitelné
•
komplexnost struktury- neustále nutnost osobního
vyjednávání
o sub-vazalové – jednání na mnoha úrovních
•
-
feudální entropie
feudalismus – není specifický základ práva jako nezávislá autorita –
systém ovládán pravidly a smlouvami – závazné
o práva a povinnosti podle statutu – při porušení má poškozená strana
právo na nápravu, i když těžko realizovatelné
hierarchie s králem na vrcholu
•
bez fikce toho, že si všechnu zem král může vzít zpět, by
systém centrální vlády ztratil základ
•
sice práva a povinnosti posilují odstředivé tendence,
ale zároveň hierarchizují systém
ospravedlnění opozice vůči špatnému výkonu moci – základ
systému omezené vlády
práva a povinnosti nezávisle na formální politické autoritě –
na principu dyadických osobních vztahů - - právo nemusí být
osobním nástrojem panovníka
-
pravidla i další důsledky
o feudální zákony a zvyky brání prodeji a rozdělení pozemkových
držav – konsolidace a tvorba větších jednotek
v zemích, kde nepřeváží právo primogenitury- Rusko –
pozemkové vlastnictví se stále dělí – místní jednotky stále menší
13
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
feudálnější oblasti – větší jednotky- lepší stavební materiál
pro širší celky
o vlastnící léna provázaní napříč regiony – osobní vazby, ale váží
k sobě různé části území
základ pro rozvoj smyslu identity za hranice území
jednotlivých pánů
PROCES ROZPADU
-
v procesu utváření moderního státu
o důležité římské právo a jeho pojetí souhlasu, ale i samotná
feudální smlouva
o teorie korporací – rostoucí organicismus společnosti – cechy a
korporátní struktury
o pro nástup moderního státu ale nejvýznamnější úpadek
feudalismu a růst moci měst
-
středověká města – obvykle mimo feudální systém personalizovaných
politických vazeb
o vlastní systém vlády- autonomie
o někdy se z nich stávají státy – Hanzovní liga v německých
městech – po určitou dobu byla významným rivalem rostoucích
národních monarchií
-
města pozdního středověku – nový třídní systém – nová sociální báze
moderních států
o staré feudální formy se fixují – systém stavů
o nové třídy vznikají – hlavně třetí stav – městská buržoazie
zájmy – monetarizovaná ekonomika obchodu, bankovnictví,
průmyslu
Francie a Anglie – právě buržoazie je zastáncem králových
snah o teritoriální a národní stát
-
Itálie, Německo – podpora autonomie městských států
obecně jsou ale nositeli republikánských ideálů
teorie moderního státu se rozvíjí z republikánských koncepcí – hlavně
v italských městských státech
14
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
rostoucí buržoazie a městské vrstvy se dostávají do tenze
s absolutismem
o reformace a proti-refomace
o vznikající státy zabředly do náboženských válek – 16. a 17. st
o buržoazie nejprve podporuje absolutistické státy- Francie, Anglie –
vytvářejí jednotný ekonomický a právní systém, merkantilismus,
centralizace
ale pak konflikty – šlechta parazituje na jejich výdělcích
ROZPAD FEUDÁLNÍHO SYSTÉMU
-
odstředivé tendence vytvářejí tlak na centralizaci
o významné místo zákonů a pravidel
o primát krále – chce ho realizovat v praxi – centralizace
o aby bylo možné řešit spory dle pravidel, nutnost centrálního
suveréna, který rozhodne
-
transformace lén do dědičného majetku
o čím déle léno v jedné rodině, tím blíže soukromému vlastnictví –
od podmíněné k absolutní državě
-
konec feudalismu a eroze moci a pozice monarchy
komercionalizace ekonomie v 11. st – monetarizace – končí plnění
závazků ve formě zboží – podpora krále armádou přebytečná
o vazalové platí králi, neposkytují služby
-
počátek 13. st – králové se obracejí na nájemné žoldnéře
o komercionalizace ekonomiky, omezená dostupnost královských
odvodů – dlouho trvá a vždy nejisté, jestli se objeví vojáci na podporu,
rozsah válek a nová dostupnost nájemných rytířů
-
komercionalizace ekonomiky stimulovala rozvoj měst jako center
nezávislé aktivity
o parcelizovaná suverenita – autonomie měšťanů – nový element
-
rozvoj funkčních korporátních identit – 14. st – stavy a řády
o lidé stejného statutu – šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo – mají svá
kolektivní privilegia, práva, povinnosti
později reprezentace ve shromážděních – podkopává princip
feudálních dyadických vztahů
15
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
králové Anglie a Francie vycházejí na cestu k národnímu státu –
centralizace moci a autority ve svých rukou na vágně definovaném
teritoriu
o potřeba čelit výzvám od externích aktérů, omezit práva a výsady
pozemkové šlechty
o konsolidace a centralizace správní moci
dva modely budování státu
•
organický – Anglie
•
deštníkový – Francie
Konsolidace a centralizace administrativní moci
-
struktura domácí moci a zhroucení feudálních vztahů
o infrastrukturní moc – roste královská mašinérie vlády a
administrativy
královská byrokracie
o potlačování práv a výsad místní vrchnosti
o na počátku – rozdíl – královské državy a državy regionální
vrchnosti
příjmy na odlišné věci
•
královské – financují krále a jeho domácnost, většina
zdrojů na královský soudní dvůr – také placeno pokutami,
které soud udělili, dluhy vazalů, daněmi uvelenými na
pohyb zboží – mosty, přístavy
o patrimoniální systém
•
regionální velmoži – příjmy na jejich výdaje – místní
vláda také patrimoniální
mozaika patrimonií- zamezuje vzniku národního státu –
pokud přetrvá – jako Svatá říše římská
•
pokud chce král budovat moderní národní stát – musí
nahradit patrimonia vlastní mocí
o Anglie, Francie 11. a 12. st.
-
Anglie – normanští dobyvatelé – sjednotili království – rozděleno na
menší jednotky – shire a county
16
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o v každé královský úředník a forma místní vlády – podkopává pozivi
místní vrchnosti vůči Koruně
o nadřazenost jediného panovníka uznávaná – teritoriální integrita
anglického státu – král vládně za pomoci šlechty
o Normané k moci – William I 1066 – zavedli posílenou pozici lrále –
dobytím, silná normanská tradice, zachování dřívějšího
administrativního systému – nehrazení anglo-saské šlechty
normanskou
distribuce parcel- nejsou koncentrované – kolem 1100 –
žádný šlechtic nemůže ustavit konsolidovaou správu
od 1086 – všichni držitelé půdy, nejen královi vazalové – přísaha
manské věrnosti králi, iproti svým pánům
Normané zdědili mnoho anglo-saských tradic – princip národní
vojenské síly, neexistence práva místní vrchnosti na vedení
války (na rozdíl od Francie), král právo vybírat daně
-
Francie – Kapetovci – Ile de France kolem Paříže – 987 – země mnoho
knížectví – král se volí – podle karolínské tradice
o místní vrchnost – silnější než v Anglii
vazalové věrnost svým pánům, právo vést válku – až do 15.
st
dynastie si musí ustavit vazalský stát založený na původu,
rozšířit kontrolu na regiony, které nebyly sjednoceny – Francie
vnitřně rozdělení liniemi osobních závazků k feudálním pánům
-
rozdíly
o Anglie – rozpory mezi králem a vazaly neohrožují teritoriální
integritu
ve Francii ohrožují samotný stát
o centralizované království – s tradicí královského jednání se
šlechtou – princip účasti šlechty na vládnutí teritoriálně definovanému
království
v Anglii- transformace feudálních povinností do práv proti
panovníkovi – jelikož stát není zpochybňován
Francie – nemá základ pro participaci šlechty – jejich účast
by zpochybnila integritu státu
17
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o místní správa v Anglii nezahrnuje pouze šlechtu – posílení tlaků na
širší reprezentaci v poradních orgánech v centur, hlubší kořeny
správy
Organické budování státu
-
Anglie – boj s barony – do momentu, kdy se moc vrchnosti oslabuje
Válkami růží (1455-85)
o konec vojenských snah vrchnosti ovlivňovat, kdo bude sedět na trůně
do té doby objekt manipulace
•
dokládá Magna Charta a Monfortova vzpoura (125865)
-
ale v bojích se jedná o distribuci moci uvnitř země, ne snahy odloučit se
od centralizovaného království – přijetí národního celku – Koruna a
aristokracie se vzájemně podporují
o sdílejí zájmy a preference – i když tenze
-
rozvoj centrální správní struktury – boj o vytvoření institucí oddělených od
soukromé domácnosti krále, ale ne pod kontrolou vrchnosti
o původní struktura na základě královy domácnosti
-
k centralizaci kontroly – snahou o konsolidaci finančních zdrojů pro krále
o vedení záznamů a účetnictví – počátek byrokratické struktury
schopnost Koruny zdanit obyvatele nezávisle na místní
vrchnosti
-
zpočátku – centrální stát – 3 instituce
o kancléřství – koordinace práce úředníků a zahraničních vztahů
o pokladna – shromažďování výnosů
daňové pravomoci- daně, pokuty, cla, mýtné
pomocí daní – k celému obyvatelstvu
•
potřeba, aby na to přistoupila vrchnost
•
otevírá cestu k parlamentu – prostředek pro krále jak
získat souhlas vrchnosti s výběrem daní a určovat
pravidla
z daní prostředky na rostoucí administrativu
18
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
původně fiskální záležitosti věcí královy domácnosti – od
12. st - specializované ministerstvo financí s ministrem jako
nezávislý odrán
stále zadluženost Koruny
konec 12. st – první přímá daň v celé říši – třetí křížová
výprava – Richard zajat – peníze na výkupné, válka s Francií
daňová soustava – stimuluje rozvoj správních institucí a
finančního aparátu
konec 12. st – stát může fungovat při absenci krále – Richard I
(1189-99)
•
ale ne efektivní systém
o vysoký soudní dvůr – spravedlnost
král posiluje autonomii- intervenuje v oblastech, kde nemá
půdu ani práva, do vztahů pánů a vazalů
postupně se rozšiřuje dosah královské spravedlnosti a
soudního dvora
král se do velké míry spoléhá na výnosy z pokut, které
uděluje soud
postupně se ustavují místní soudci, poroty – místní
participace na vládnutí
významný rozvoj- Jindřich II (1154-89)
13. st – všechny významné případy rozhodují královští
soudci
Edward I (1272-1307) – královské soudní dvory nahrazují
ostatní jako soudy první instance pro většinu žalujících
•
hlavní soudní osoba na místní úrovni – smírčí soudce –
jmenován králem z řad místní šlechty
královské zákony – prosazovány královskými institucemi,
zároveň zvykové právo – poroty – hlavně na místní úrovni
-
silný tlak na osobní vlastnictví úřadů
o od 12. st – většina pozic v byrokracii - duchovenstvo
příjmy církví hradí fungování
o sekulární správci – první polovina 15. st – nahrazení dočasného
držení úřadu doživotními funkcemi
19
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
konec 15. st – úředníci nárokují vlastnictví úřadů, se kterými
mohou disponovat
ti, kteří se jich vzdají, požadují finanční kompenzaci
ale nemohou jmenovat bez schválení svého nástupce, Koruna
nemůže nekonečně zvyšovat počet úřadů
ve Francii systém ještě volnější, nestálejší
Anglie – postupná stabilizace, standardizace systému –
dlouhý proces, někdy se popisuje jako tudorovská revoluce ve
vládnutí
•
ale stejně hned neodstranil rysy patrimoniální
byrokracie
o druhá polovina 15. st – většina úřadů obsazena
sekulárním personálem – svůj příjem čerpají
z poplatků a darů
-
až do 17. st – stát malý a slabý – nárůst za Commonwealthu a
Protektorátu (1649-60)
-
neexistence rutinních orgánů na nižší úrovni, které by byly odpovědné centru
-
velká část místní správy a vládnutí v rukou místních úředníků – jejich
odpovědnost centru nestabilní, i když jedinci mají feudální závazky přímo vůči
králi
o místní hodnostáři mají zájem udržet si vazbu na krále – prestiž,
jmění
-
stále mnoho překrývajících se kompetencí
o profesionální státní aparát nezasáhl hluboké vrstvy společnosti
o rozštěpení mezi centrem a amatérskou strukturou na nižších úrovních
místní správa kořeny v místním společenství, ale neodmítá
centrální moc
-
vazba místních hodnostářů na centrum i pomocí Parlamentu
o postupně přebírají moc teritoriální vrchnosti
-
Parlament
o Evropa - shromáždění vznikají na základě potřeby krále získat příjmy
z daní – hlavně na vojsko
20
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
Deštníkové budování státu
-
Francie – hlubší regionální rozdíly a monarchie nejdříve slabší
o snaží se také posílit prostřednictvím financí a spravedlnosti
-
ale jednodušší a méně formalizované instituce
Filip IV (1285-1315)- vzniká centrální správní struktura
o vnitřní rada
pozemková vrchnost, královi rytíři (často nejsou šlechtici) –
mezi nimi rivalita
menší moc pozemkové vrchnosti než v Anglii – ne tak
schopnost změnit feudální povinnosti v práva, i když v provinční
administrativě jsou významnými silami
o soubor specializovaných oddělení – účetní úřad
o Parlement de Paris – soudní orgán
-
zcela jinak než v Anglii
-
dvoru a hlavním úřadům dominují právníci znalí římského práva, úředníci
a lidé z nešlechtického prostředí – ženou královskou moc proti výsadám
feudálů
-
Filip – centrum vlády – Velká rada – putuje zemí spolu s ním – oddělena
od širší královské administrativy – ta zůstává v Paříži
-
král se radí s vrchností – Generální stavy – ale jen ad hoc,
nesystematicky
-
shromáždění – založeno na stavech
o 3 komory, nejednotnost, nemůže prosadit svou vůli proti panovníkovi
o panovníci postupně orgán marginalizují
-
panovníci se spoléhají na byrokratickou strukturu – proniká společností a
vybírá zdroje
o Karel VII (1422-61) – nárokuje si monopol na výběr daní – i bez svolání
Generálních stavů či vrchnosti
-
úpadek Generálních stavů po 1440, 1614-1789 se nescházejí
o síla místních autorit – pro krále má více smysl vyjednávat o daňových
otázkách s místními
-
nerovnoměrná centralizace moci
o královská moc kolabuje za 100-leté války- 1337-1453
o pak kolísá
21
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o 17. a 18. století – pevná kontrola
o do 13. st- omezena na Ile de France – Kapetovci – přímí feudální
páni
jinak feudální páni – nemají smysl jednoty jako v Anglii, brání
svá feudální práva před králem
o 13. st – větší knížectví přidána ke královským državám – válka,
sňatková politika, dědictví
většina vázána ke králi dyadickými vztahy
nově získané regiony zachovávají své zvyky a instituce, ale
v důležitých úřadech lidé z Paříže – není uniformita zákonů a
institucí, lae větíš spoléhání na centrální funkcionáře
•
nedůvěra k místním představitelům
•
potřeba rychle vybudovat královskou byrokracii – drží
zemi pohromadě
-
byrokracie – síť překrývajících se jurisdikcí – konflikty ve výkonu moci
o postupně placení správci – specializace a efektivita
zvyšuje se patrimoniální povaha byrokracie
•
počátek 16. st – polovina 17. st – královi se nedostává
zdrojů – také díky tomu vlastnění úřadů
•
král má majetková práva nad byrokracií – může libovolně
nakládat s úřady
o jmenuje lidi, prodává úřady
1515 – 4041 koupených úřadů
1600 – 11000
1570-1576- 10-15% státních příjmů
z prodeje úřadů
od 1604 – placení ročního poplatku – úřad
pak může být zděděn – dává držitelům
úřadů patrimoniální nárok na úřad a královi
pravidelný příjem
-
prodejnost podkopává královskou kontrolu a efektivitu byrokracie
o spojení úředníků s králem volné
o snižují se výnosy z daní – úředníci hrabou do svých kapes
22
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o není monitoring výkonnosti – mechanismy mimo kontrolu krále –
finance – soukromé podnikání v královských financích
-
17. a 18. st – stále více profesionalizace – striktní organizace, velký počet,
regulace jmenování a platů a monitoring výdajů
o patrimonialismus instrumentem k zajištění minimální organické
interdependence byrokracie
-
rozvoj nevytvořil jednotnou administrativní strukturu
o od 13 st – králova suverenita rozšířena napříč regionálním
rozdílům, ale neodstraní je
svou autoritu uplatňuje ne na ně, ale navrch
•
garantuje tradiční práva a privilegia regionu – stupeň
decentralizace
•
-
agregace království Franků, ne homogenizace Francie
král jako světský suverén – ale kapacita utvářet pravidla a univerzálně je
uplatňovat omezená v praxi
-
v praxi se také přetahuje o výšku daní s vrchností – nemá takovou finanční
infrastrukturu, problém vyjednávání s jednotlivými regiony
-
stálá jednání a kompromisy – samotná léna si vytvářejí svou byrokratickou
strukturu
o polovina 16. st – centrální kontrola napříč většinou moderní
Francie – hlavně prostřednictvím feudálních vazeb – král znovu
kontrola zemí, ve kterých zemřel ten, který je obsadil a centralizace
Františka I (1515-47)
o ale ne integrované království
stálá armáda, ale části velí vrchnost
málo uniformní vláda, správa a právo
-
centrální vláda kolabuje za Náboženských válek (1562-98)
-
za Ludvíka XIII (1610-43) a ministra Richelieua (1624-42) znovu kontrola
o nová síť úředníků jmenovaných Korunou – fiskální aparát a
zpravidelnění odhadu a výběru daní
kontrola nad příjmy z rukou permanentních úředníků – do rukou
odpovědných a odvolatelných osob – stále ovšem vrchnost a
koupené úřady významná role
-
centralizace blokovaná různorodostí místních podmínek a jurisdikcí
23
Lenka Strnadová. Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MS,
prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o Mazarin a Ludvík XIV (1943-1715) – vymaňují úředníky poslané do
regionů z pravomoci místní vrchnosti
o snaha o místní správu projekcím centrální byrokratické moci –
zcela odlišné než Francie
-
stát zastřešuje společnost, neproniká hluboko do ní, král se snaží o
centralizovanou byrokracii
-
zásadní je rozdíl v anglickém a francouzském feudalismu a pre-feudální éře
24

Podobné dokumenty

hakai Miko

hakai Miko na úrovni měst představuje významný potenciální problém. Větrné smrště, změna distribuce srážek a důsledky v podobě povodní, sucha a s tím spojených hrozeb nedostatku pitné vody, požárů, sesuvů půd...

Více

politické vedy / political sciences

politické vedy / political sciences Čtvrtá podmínka hovoří o tom, že úředník si je vědom, že jeho akce (či neakce3) je v rozporu s platným normativním řádem nebo by v rozporu s tímto řádem mohla být nahlížena. Velice důležitá je prvn...

Více

Otázky a odpovědi - ukázka

Otázky a odpovědi - ukázka citového a pudového symbolu, ale zapracovat tyto „povýšené“ symboly do Snáře sebepoznání by svedlo na scestný výklad drtivou většinu lidí, kteří se ve svém prožívání prozatím k povýšení symbolu ned...

Více

R. Weisser-Plážové sportovní hry

R. Weisser-Plážové sportovní hry Beach Soccer Worldwide (BSWW) v Los Angeles, společností sestavenou pro vývoj sportu a zodpovědnou za většinu z jeho turnajů. To byl významný základ tomu, co nyní známe jako plážový fotbal a co ved...

Více

naleznete ZDE.

naleznete ZDE. Neziskové organizace pořádající kulturní, sportovní i společenské akce mohou opět žádat o finanční podporu z grantového systému města Kroměříže. Radnice vyhlásila druhou, a pro letošní rok už posle...

Více