Podnikání na internetu

Transkript

STUDIJJNÍ OPOR
O RA MODULLU PODNIKÁN
NÍ NA INTER
RNETU Ing.. Zdeněk Matúš O
Ostrava 201
11 Náázev: Podnikání na internetu
u Ing. Zdeněěk Matúš Au
utoři: Vyydání: první, 2011 Po
očet stran: 68 Vysoká ško
Tisk: ola podnikán
ní, a. s. Vysoká ško
ola podnikán
ní, a. s. v Ostravě Vyydala: Michálkovvická 1810/18
81 710 00 Osttrava – Slezsská Ostrava
©
© ©
© Vysoká škol
la podnikání,, a.s. v Ostravě ISBN 978‐80‐7
7410‐026‐0 OBSAH Úvvod ....................................................................................................................................... 6 VÝÝSTUPY Z UČ
ČENÍ .................................................................................................................. 7 1 Možnostii podnikání na internetu
u – obchodní příležitosti v ČR a ve ssvětě. Princiipy ússpěchu, prod
dejnost produktů. ............................................................................................ 8 1.1 Zalo
ožení internetového obch
hodu pro pro
odej fyzických
h produktů. ...................... 9 1.1.1 bchodu ................................................. 9 Možnosti zaaložení interrnetového ob
1.1.2 Elektronický obchod pro
o prodej neh
hmotných prroduktů .......................... 11 1.1.3 Další možno
osti příjmů .................................................................................. 12 1.1.4 Obchodní p
příležitosti vee světě .................................................................... 12 1.2 .
Právvní podmínkyy vymezující podnikání na internetu .....................
................... 13 1.2.1 Zřízení e‐sh
hopu ............................................................................................ 13 1.2.2 Účetnictví, DPH ........................................................................................... 14 1.2.3 nformace o e
e‐shopu. ............................................. 14 Zákonem přředepsané in
1.2.4 Ochrana ossobních údajů ............................................................................ 15 1.2.5 Odstoupeníí od smlouvyy ............................................................................. 15 1.2.6 Cena ............................................................................................................. 16 1.2.7 Reklamačníí řád ............................................................................................ 16 2 Koncepcee internetovvých obchodů ‐ základníí charakterisstika, nejčastější chyby při zaakládání inteernetového obchodu. Specifikace obchodního
o plánu a cíle e‐shop
pu, fo
ormulace strrategie pro p
podnikání naa internetu. ............................................................. 19 2.1 Procces tvorby webových stráánek (e‐shop
pu): ...................................................... 20 2.1.1 Záměr a strrategie ........................................................................................ 20 2.1.2 Vstupní anaalýzy ........................................................................................... 20 2.2 by při tvorběě elektronickkého obchodu ......................................................... 22 Chyb
2.3 Vývo
oj a tvorba e‐shopu ‐ technologie, obsah a fun
nkčnost, úvo
odní stránkaa a produkty, o
objednávkovýý proces. ..................................................................................... 23 2.3.1 Volba klíčovvých slov .................................................................................... 23 2.3.2 Volba názvu
u e‐shopu ................................................................................... 23 2.3.3 Volba sortim
mentu ........................................................................................ 23 2.3.4 Styk s dodaavateli ......................................................................................... 24 2.3.5 Objednávko
ový proces .................................................................................. 24 2.4 Tvorrba samotnéého e‐shopu ................................................................................ 25 2.4.1 Návrh inforrmační archittektury webu
u ......................................................... 25 2.4.2 Úvodní stráánka ............................................................................................ 25 2.4.3 Wireframe (WF) .......................................................................................... 26 2.4.4 Redakční syystém .......................................................................................... 26 3 Grafika pro web – loggo, úprava fo
otografií, tvorba tlačítek .....................
.
................... 30 3.1 bdesign .......................................................................................................... 31 Web
3.2 Fotkky a popisky .................................................................................................... 31 3.2.1 Rozlišení ...................................................................................................... 31 3.2.2 Formáty souborů ......................................................................................... 31 3.2.3 Velikost graafiky ............................................................................................ 32 3.3 webu ....................................................................... 32 Použžitelnost a přřístupnost w
3.4 Sedm
m hlavních chyb grafiky ....................
.
........................................................... 32 3.5 Barvva při tvorbě webové preezentace ................................................................. 33 3.5.1 Vnímání barvy ............................................................................................. 34 4 Tvorba vllastního e‐shopu ‐ pom
mocí open source, úpravaa stránek. Sp
práva e‐shopu ‐ daatabáze zákaazníků, objed
dnávky ......................................................................................... 37 4.1 4.1.1 Příprava naa instalaci Zencart ...................................................................... 38 4.1.2 Vytvoření w
webstránky, databáze ............................................................... 38 4.1.3 Zkopírování souborů naa web ...................................................................... 39 4.1.4 Instalace ...................................................................................................... 39 4.1.5 ní úpravy ..................................................................................... 42 Poinstalačn
4.2 5 Tvorrba vlastního
o e‐shopu po
omocí open ssource Zencaart ................................... 38 Sprááva e‐shopu .................................................................................................... 42 4.2.1 Vedení agendy – vyřizovvání objednáávek .................................................... 42 4.2.2 Vedení agendy – expedice zboží ................................................................ 43 ový marketin
ng ................................................................................................ 46 Interneto
5.1 Prop
pagace ............................................................................................................ 47 5.1.1 SEO .............................................................................................................. 47 5.1.2 h) ................ 48 SEM (Searcchengine marrketing = maarketing ve vyyhledavačích
5.1.3 Další možno
osti internetového marke
etingu ................................................. 48 5.1.4 Marketingo
ové chyby .................................................................................... 49 5.1.5 Výkonnost webu .......................................................................................... 50 5.1.6 nalytika ........................................................................................ 51 Webová an
platební syystémy a jejich c
při po
odnikání na internetu. Elektronické E
6 Zásadní chyby beezpečnost. .......................................................................................................................... 54 6.1 Chyb
by při podnikkání na interrnetu ...................................................................... 55 6.1.1 Chyby v opttimalizaci pro vyhledávačče (SEO) .............................................. 55 6.1.2 Chyby v pou
užitelnosti. ................................................................................. 55 6.1.3 Chyby v ob
blasti copywrritingu .................................................................... 55 6.1.4 Chyby v bud
dování důvěryhodného w
webu. ................................................. 55 6.1.5 Chyby při provozu a rozzvoji webu .............................................................. 56 6.1.6 Chyby v on‐‐line reklaměě ............................................................................. 57 6.1.7 Chyby v anaalýze návštěvvnosti ..................................................................... 57 6.2 7 Možžnosti platbyy a jejich bezzpečnost ................................................................. 57 Internet p
pro podnikattele. Elektro
onické banko
ovnictví. .............................................. 62 7.1 4 ob
blasti k využittí internetu p
pro podnikán
ní ........................................................ 63 7.2 Přím
mé bankovnicctví .............................................................................................. 64 7.2.1 Výhody přím
mého banko
ovnictví ................................................................... 65 Záávěr ..................................................................................................................................... 67 Po
oužitá literattura a další zd
droje .......................................................................................... 68 Po
odnikání na iinternetu Ú
Úvod Modul podnikkání na interrnetu studenty uvede do problematikky jak podniikat s využitíím M
ceelosvětové sítě s
internet,, popř. dalšších informa
ačních a ko
omunikačních
h technolog
gií. Přředevším se jedná o možnostech
m
založení elektronického
o obchodu, legislativnícch po
odmínkách, využití nástrrojů internettového markketingu a dů
ůležitých fakktorech, kterré ovvlivňují úspěěch podnikán
ní. Na praktických úlohá
ách se studeenti vyzkoušíí nainstalova
at internetových obchod, na
aplnit jej zb
božím, upravvit jednotlivéé stránky w
webu a vyříd
dit přřípadné objeednávky svýých kolegů. Samozřejměě není opom
menuta ani role přípravvy (tzzn. tvorba strategie, s
a
analýza kon
nkurenčních firem, sta
anovení cílo
ových skupin zá
ákazníků) a webové an
nalýzy úspěěšnosti obch
hodování. Ellektronický obchod se v so
oučasné dob
bě stává zákla
adním stavebním prvkem
m podnikání, bez kterého
o nelze uspět.. Auto
oři
6 V
VÝSTUPY
Y Z UČENÍ Po
o úspěšném absolvování modulu bud
dou studenti schopni:

Schop
pnost zvolit vhodnou p
právní formu
u pro podniikání na inteernetu Schop
pnost orienttovat se ve využití zahrraničních seerverů Určit cílovou skupinu zákazn
níku a identtifikovat jejiich potřeby Identifikovat kon
nkurenci du Vymeezit konkureenční výhod
Definovat cíle e‐sshopu Zpraccovat optimální struktu
uru e‐shopu Schop
pnost tvorby webových
h grafických
h prvků, návvrhů loga, vsstupní stránkky Umětt vytvořit e‐shop Rozděělit produktty (služby) d
do jednotlivých kategorrií Zjistitt a vložit cen
nové podmíínky dopravvy Spravvovat registrr zákazníků a vyřizovatt objednávkky Umětt využívat m
marketingovvé nástroje
Definovat ukazattele pro měěření stavu o
obchodu, sp
pokojenostii zákazníků a finančční výkonno
osti 7 Po
odnikání na iinternetu 1 Možn
nosti po
odnikán
ní na internet
i
tu – o
obchodn
ní příležžitosti v ČR v
a ve v světtě. Principy ú
úspěchu
u, prode
ejnost p
produktů
ů. Ú
ÚVOD V této kapitolle student získá z
informa
ace o jednotlivých varia
antách založžení podnikání na
a internetu jak j
v Českéé republice, tak v zah
hraničí. Ve druhé částii se seznám
mí s llegislativním
mi podmínka
ami, které vymezují po
odnikání na
a internetu a povinnossti ob
bchodníka a zákazníka z hlediska práva. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
ání této kapiitoly a vypra
acování úkollů budete UM
MĚT: porozumět právním podmínkáám vymezujíccí podnikání na internetu
u vnímaat vliv záko
onů o ochrraně osobn
ních údajů, antispamovvého zákona, odstou
upení od smlouvy a dalšíích zákonů analyzzovat jedno
otlivé formyy založení podnikání p
n internetu
na u s ohledem na přeedmět podnikání Po
o prostudová
acování úkollů ZÍSKÁTE:
poznatkový systém
m z oblasti prrodeje nehm
motných statkků dobré příklady z oblasti využitíí zahraničnícch serverů přři podnikání inform
mace o obcho
odních podm
mínkách, legisslativě při zaaložení e‐sho
opu Po
o prostudová
acování úkollů BUDETE SC
CHOPNI: identiffikovat a intterpretovat výhody a ne
evýhody jednotlivých vaariant založení e‐shop
pu posuzovat úroveň jednotlivých
h developersských firem 8 1..1 Založe
ení internetového ob
bchodu pro
o prodej fyyzických produktů. 1..1.1 Možn
nostizalože
eníinternettovéhoobch
hodu
Jeedna z možno
ostí je založiit internetovvý obchod pro prodej fyzických prod
duktů. Založe
ení čisstě interneto
ového obcho
odu vyžadujje sice podsttatně menšíí investiční p
prostředky než n
klaasický kamenný obchod,, ale i tak se n
nutně nevyh
hnete počáteečním platbám. Vaarianty řešen
ní založení in
nternetového
o obchodu:
•
•
•
•
Balíčkové řešení –– např. Shopio ní vývoj – vlastní tým programátorů
Vlastn
Open Source řešení ‐ např. Wordpress, Ze
enCart Webdeveloperskáá společnost
W
Webdevelope
er Po
okud si nech
háte udělat e‐shop na míru se vše
emi vysněnýými funkcem
mi, připravte si neemalý finančční obnos. Ceny C
jsou siice individuáální a věcí dohody, d
nevvyhnete se ale a
investici v řád
dech desítekk tisíc. Vývo
oj e‐shopu může m
trvat i měsíc nebo
o dva. V cen
ně, ktterou za e‐sh
hop na míru zaplatíte, jssou standard
dně zahrnutyy celkové nááklady na vývvoj i rrealizaci e‐sh
hopu – proggramátorské práce, kom
mpletní graficcký návrh a administračční ro
ozhraní, ve ktterém budette provádět ssprávu produ
uktů. Výýhodou řešení na míru jee, že máte siice hlavní slo
ovo při tvorb
bě internetovvého obchod
du, ktterý bude zcela origináální, nesete ale také vyyšší riziko, pokud se vvám podnikáání naa internetu n
nezdaří. Značčnou roli hrajjí schopnostii a důvěryho
odnost vývojáářské firmy. Po
o úspěšném zprovozněníí internetovéého obchodu
u si jistě za n
nějaký čas vzzpomenete, že váám některá funkce chybí či nevyhovuje. Bez toho, aniž byste si přeedem smluvvně vyyjasnili podm
mínky ohledn
ně budoucí správy a te
echnické pod
dpory, se do
o zakázkové
ého řeešení nepoušštějte. Vzhleedem k vynaaloženým prrostředkům je pak těžšíí přejít na jiiný syystém. ení Krrabicové (balíčkové) řeše
Přředpřipraven
né „balíčkovéé“ řešení míívá tu výhodu, že je vyzkkoušené, jeh
ho zprovozně
ění a ovládání býývá rychlé a a pohodlné. Doplňovat jej můžete řadou funkcí a modu
ulů, užživatelské šablony dodajíí e‐shopu jisttou dávkou u
unikátnosti.
Věětšinou si krrabicové řešeení můžete měsíčně pro
onajímat. Takový e‐shop
p vás bude sttát zh
hruba 900–2
2500 Kč měěsíčně. Vhod
dný je zejm
ména pro tyy, kdo si ch
htějí podnikáání naa internetu n
nejprve vyzko
oušet a teprvve potom se pustit do vlaastní pokročiilejší aplikace
e. pen source Op
Svvůj interneto
ový obchod m
můžete mít ú
úplně zdarma, pokud vyu
užijete volněě šiřitelné op
pen so
ource aplikaace (Oscom
mmerce, OpenSolution, ZenCart). Jejich hlavn
ní devizou je saamozřejmě to, t že jsou zdarma. z
Je potřeba stááhnout aplikkaci stáhnout, nainstalovvat a zzačít prodávat. Neevýhodou této t
variantty je jednotný vzhled
d, nemožno
ost výraznýých modifikací a jjazykových ú
úprav i bezpečnostní riziiko (otevřené kódy aplikkací nejsou u
upřeny nikom
mu a jje možné je zneužít). Bezzplatné řešen
ní nemusí býýt efektivní.
9 Po
odnikání na iinternetu •
•
•
•
Ceny ee‐shopu v jed
dnotlivých vaariantách: open source řešeení – zdarm
ma (zcela be
ez podpory, nebezpečí útoku zven
nčí, unifiko
ovaný vzhled
d, obtížné zm
měny funkcio
onality), krabiccové (balíčko
ové) řešení –– 900 – 2500 korun měsíččně (bez DPH) při smlou
uvě na min
n. 12 měsíců
ů, výrobaa e‐shopu naa zakázku – 1
10.000 korun
n až desítky ttisíc korun, vlastní programáto
orský tým – desetitisíce až statisíce kkorun. okud máte vytvořen e‐shop e
je třřeba jej um
místit na weeb. Jednou z možností je Po
fre
eehosting, tedy hostin
ng poskytovvaný zdarm
ma. Ovšem i ten nejm
menší e‐sho
op, prrovozovaný jen jako dopllněk jiné form
my prodeje, si zaslouží placený, a ted
dy garantovaaný ho
osting, kde jee jistota, že sse vám v případě problémů bude něěkdo věnovatt. Freehostin
ngy neegarantují nic, n
v případ
dě výpadku
u konektivyy a nedosttupnosti vaššeho e‐sho
opu prro zákazníky můžete spílaat jenom a p
pouze sobě. D
Dalším prvkeem, pro kterýý není dobré se prro freehostting rozhodn
nout, je větššinou nutno
ost zobrazen
ní reklamy (kterou vlasttně zaa freehostingg nepřímo platíte) a některá další omezeníí (např. om
mezení dotaazů do
o databáze, ccož může býtt pro e‐shop zničující). Prro začínající ee‐shop budeete určitě nejjvhodnějším řešením sdíílený hostingg se všemi je
eho klaady (předevšším nižší cen
na) i zápory (na jednom fyzickém serrveru můžette být umístě
ěni sp
polečně se sttovkami dalšíích virtuálnícch serverů, ccož může ovlivnit dostupnost a rychlo
ost vaašeho e‐shop
pu). Um
místění e‐shopu na vlasttní server znamená prakticky dvě mo
ožnosti, a to buď v podo
obě ho či managged serveru, o který se bude starat poskytovatel prronajatého (dedikované
(
ho
ostingu) či v podobě vlasstního serverru, o který se
e budete starrat sami (a n
náklady na je
eho po
ořízení také ssami poneseete). Ceena hostingu
u: •
•
•
freeho
osting – zdarma – bez garance g
posskytovaných služeb, věttšinou nutno
ost zobrazzovat reklam
mu, sdílený hosting – o
od 1000 koru
un ročně do stovek korun
n měsíčně (b
bez DPH), ovaný serverr – několik tissíc korun mě
ěsíčně (podlee varianty). dediko
TABULK
KA 1.1 Výhody a nevýhody založení intern
netového obcchodu Variantta Výýhody V
Vlastní vývoj
j webu Vlaastnictví zdro
ojových kódů
ů Lep
pší možnost motivace vlaastního zaměěstnance Rychlost proveedených změ
ěn Neezávislost na jednom dodavateli opředu znám
me náklady naa Do
pro
ovoz B
Balíčkové řeš
šení 0 10
Rychlost Nevýh
hody Nákkladný vývoj Rozvvoj know‐ho
ow Finaančně se nevvyplatí v přřípadě malýcch projektů Časo
ová náročno
ost Potřřeba více speccializovaných
h lidí Náročnost na ko
oordinaci a vedení Omezenost úpraavy prodej nebo p
p
pronájem Cena Neroste s vašimi potřebami Nezávislost na jeednom dod
davateli Nákkladné úpravy na míru O
Open Source
e Rychlý vývoj pravování a rrozšiřování Op
sofftwaru Nááklady na získkání softwaru Mo
odulárnost aa flexibilita Neezávislost na jednom dodavateli Praccnost nastavvení a celkkového přizpůsobení Nízkká podpora Lehká dostupno
ost pro „hackery“ Bezpečnostní dííry Rizikko straty zájm
mu o další rozvvoj ze strany proggramátorů Náročnost na akktualizace W
Webdevelop
per Weeb„na míru“ Vyššší cena Vývoj a rozvoj, sledování trrendů Záviislost na jedn
nom dod
davateli Naa vedení projektu se podíílí tým speecialistů Výběr správného dodavatele
e Bezpečnost Zájjem na vyttvoření kvalitního weebu. Výýběru adekvvátního řešeení pro inteernetový ob
bchod by měla m
předcházet důklad
dná an
nalýza potře
eb vaší firmyy. Obecně jee možné řícci, že zakázkové řešení eelektronické
ého ob
bchodu je vh
hodné spíše pro velké společnosti, které k
vyžadu
ují třeba nap
pojení systém
mu naa vnitřní info
ormační systéém nebo na informační ssystém dodaavatele zbožíí se vzájemnou on
nline replikaccí dat. Naaprostá větššina obchod
dníků zvolí hotový h
systé
ém. Tyto ap
plikace uspo
okojují většinu záákazníků nap
příč všemi druhy sortimentu a nabízí velmi rozssáhlou funkččnost, která je mnohdy poskkytovatelem řešení zakázkově doplňována podle požadavvků zákazníka. Krrabicové řeešení může být dosttatečně dob
brým nástrrojem vašeho podnikáání naa internetu. Do
oporučuji peečlivě vybíratt dodavatele – dívejte se především n
na počet a kvvalitu referencí a zaměřte see na takové systémy, které umo
ožňují snadn
nou rozšiřiteelnost, změ
ěny fu
unkcionality aa nasazení originálního d
designu. Bez pěkné „výlo
ohy“ se totiž žádný úspěššný e‐‐shop neobejjde. Firem, které řešení pro intternetové ob
bchody nabízejí, je na trhu také mno
oho. Při výbě
ěru ou sazbu jejiich téé správné peečlivě prostudujte její reference a zjistěte si nejen hodinovo
prráce, ale takéé garanci dob
by odstraněn
ní vad a požaadovaných úprav. 1..1.2 Elekttronickýobchodprop
prodejnehm
motnýchproduktů
Kaaždý (nebo aspoň a
většin
na) z Vás se něčemu vyučil, vystudo
oval střední nebo vysokkou škkolu, absolvo
oval nějaké kurzy, prostě má nějaké
é specifické znalosti a většinou i praxi 11 Po
odnikání na iinternetu daném oborru. Internet pro každého z Vás nab
bízí stovky možnosti m
jak začít a v če
em v d
zaačít. Jen něko
olik nápadů: •
•
•
•
•
veden
ní účetnictví, financování,, daňové porradenství; umíte pěkně kreslit, navrhujtee modely – de
esigneři; d umíte troch
hu psát, co vvám brání po
opsat vaše zkušenosti a přidat hezkýých pokud
pár do
obrých rad z oboru z
vašíí praxe a vše
e zabalit do hezké elekttronické kniihy nebo b
brožurky; jste vyyučen kuchařř‐kuchařka, proč si neote
evřít interne
etovou porad
dnu pro nějaaké speciaality, nebo napsat knih
hu s receptty na Vaše speciality, které se zde z
nenajd
dou; založte zprostřed
dkovatelskou
u firmu pro
o dodání řeemeslných p
prací do byytu Non‐SStop,navažte t kontakty s podnikateli v oboru,, s malými ffirmami, kte
eré bojují o zakázku, aa těmto zajisttěte telefoniický servis 24
4 hodin denn
ně. dně, když Váš Neeukládejte své s stránky na FREE webhostingy. Působí to nedůvěryhod
V
po
otenciální záákazník otevvře vaši prod
dejní stránku a vidí, že je na FREE webhostinggu. Okkamžitě ztráácíte 80 % důvěryhodn
nosti Vaši firrmy. Navíc budete nutn
ně potřebovvat alespoň jednu
u databází a tto moc FREE webhostingů neposkytu
uje.
1..1.3
•
•
•
•
1..1.4
•
•
•
•
2 12
Dalšímožnostip
příjmů
m z provizí z podpory internetových obchodů, po
okud si někd
do koupí nějaaký Příjem
produ
ukt přes Vaši stránku. Tyyto provize se pohybujíí ve výši 2‐5
5 %, výjimeččně 10 % zz prodejní ceeny. Příjem
m z příjmu doručovaných emailů. V Česku existuje několik společnosstí, které se zabývají rozesíláním komerčních
h emailů od různých zad
davatelů, svýým registrrovaným čleenům. Cena za příjem jednoho em
mailu se po
ohybuje kole
em 1,20 K
Kč. Příjmyy z kliknutí n
na reklamní b
bannery. NEDO
OPORUČENO! ‐ příležitossti jako jsou "Autosurfy zza peníze", vvysoce riziko
ové rychleeobrátkové in
nvestiční fon
ndy tzv. "HYIIPs", různá tzv. "Letadla"" kde je příje
em pouzee z registracee nových člen
nů, různé sázzkové hry a kkasina. Obchodnípříležžitostivesv
větě
Affiliaate ‐ poboččkové systém
my. Největšším a z hleediska možn
ných podvo
odů nejspo
olehlivějším provozovattelem poboččkových sysstémů na sííti je plateb
bní processor Clickban
nk. Nejdřívee se musíte zdarma zaregistrovat a otevřít svvůj osobn
ní (ne obcho
odní ‐ ten je placený) účet. Teprvve poté se zaregistruje
ete u vybrrané obcho
odní společn
nosti, která kooperuje v pobočko
ovém systém
mu s Clickkbank. Všechny provizee z prodejů
ů přes vaši stránku přřipisuje přím
mo Clickbank, která je j automaticcky odesílá na váš osob
bní účet. Pro
ovize pohyb
bují ny produktu. ve výšši 25 ‐ 75 % z prodejní cen
Prodeej produktů s ResellRights (prodejníí práva). Jed
dná se o pro
odej informací ve formě elektronický knih (e‐books), vlasttního softwaaru, písní, vid
deí… ní sítě na inte
ernetu, napřř. E‐bay . Aukčn
Klik na banner, ktterý umístítee na svou strránku. Ve svvětě tuto mo
ožnost zajišťu
uje A
kte
erý podle přředem nastavených krité
érií především prograam Google AdSense, umístíí na Vaše sttránky inzerááty se stejným, nebo velmi příbuzn
ným obsahe
em, jako je j obsah vašich stránekk. Kdokoli klikne na některý n
z těěchto inzerátů, autom
matický systéém Google Ad
dSense Vám připíše určittou částku naa Váš účet.
SCHÉMA
A 1.1 Faktory ovlivňující úspě
ěch webu 1..2 Právníí podmínkyy vymezujíící podnikáání na internetu 1..2.1 Zřízeníe‐shopu
Prrovozování e‐shopu je ve smyslu
u přílohy č. 4 nařízeníí vlády č. 469/2000 Sb. S
klaasifikováno jako maloo
obchod provvozovaný mimo m
řádné provozovnyy (číslo obo
oru živvnosti 76). Jelikož see zároveň jedná o živvnost volno
ou, není třřeba žádné
ého sp
pecializovanéého vzděláníí. Provozovaat e‐shop mů
ůže každý, komu k
je vícee než 18 let, je treestně bezúh
honný (podm
mínkou vydáání živnosten
nského listu je doloženíí beztrestno
osti výýpisem z rejsstříku trestů)) a způsobilýý k právním ú
úkonům. Pokud začínátee s podnikán
ním po
oprvé, nebud
de od vás živvnostenský ú
úřad požado
ovat nic víc. V
V případě, žee jste již někkdy po
odnikali, neb
bo je provozování e‐sho
opu vaší další živností, bude od váás vyžadováno po
otvrzení o b
bezdlužnosti vůči finanččnímu úřad
du a správěě sociálního
o zabezpeče
ení. Živvnostenský úřad vydá živnostenský
ž
ý list přibližn
ně do týdnee; zaplatíte za něj, pokkud bu
udete podnikat jako fyzzická osoba 1000 korun,, pokud jako
o právnická 10 000 koru
un. Naa finančním úřadě se musíte reggistrovat do
o 30 dnů od vydání žživnostenského op
právnění. Prrovozovatel internetovéého obchod
du musí přiihlásit svůj obchod také na spráávu so
ociálního zab
bezpečení a ssvoji zdravottní pojišťovnu ‐ na správě sociálního zabezpečen
ní a zd
dravotní pojišťovně do osmi dnů od o zahájení činnosti (tj.. pokud vám
m bude vyd
dán živvnostenský list např. 1. b
března, ale p
podnikat začn
nete 1. prosince, je nutnéé na finančním úřřadě podat registraci do
o 30. březnaa a na správvě sociálního
o zabezpečeení a zdravotní po
ojišťovně pakk do 8. prosince). Přři provozovááním e‐shop
pu se neobejdete bez skkladových prrostor. Prosttory v bytě lze jako sklad vyu
užívat jen doččasně. Je ted
dy třeba zajistit vhodné prostory. Jed
dna z možno
ostí je nabídka realitních r
k
kanceláří (p
pro začínajíccího podnikkatele většiinou finanččně neeúnosná), mnohem m
výhodnější pod
dmínky vám poskytnou správy byto
ových družsttev 13 Po
odnikání na iinternetu dbory městsských úřadů. Získáním sm
mlouvy na prostory p
pro podnikání ale a
či příslušné od
nnosti, která je neení vše hotovvo. Pokud byyl prostor v minulosti zkkolaudován kk provozu čin
od
dlišná od činnosti vaší (n
nebo byl veden např. jakko kočárkárna apod.), je nutné požád
dat stavební úřad
d příslušnéh
ho městskéh
ho úřadu o změnu užívvání stavby (rekolaudacci), by byl prosttor v souladu s předměětem vašeho
o podnikání (připojit prostory k ssíti ab
elektrorozvodné společn
nosti, pro stavební odbor o
vyjád
dření hygieenické stanice z
o sboru, smlouvu se spo
olečností, ktterá u vás svváží a likvidu
uje a hasičského záchranného
dpadky). od
1..2.2 Účetn
nictví,DPH
Jako právnickká osoba mu
usíte vést úččetnictví (dříve podvojné účetnictvíí), jako fyziccké ossobě vám sttačí daňová evidence (dříve jednod
duché účetn
nictví), a to až do obraatu 15
5 milionů korun ročně. Jaako právnickká osoba mu
usíte složit záákladní kapittál, jako fyziccká ossoba nemusíte. Také platí, že jako právnická osoba o
(u s.rr.o.) ručíte d
do výše své
ého vkkladu, jako fyyzická osobaa ručíte svým
m (i nepodnikkatelským) m
majetkem. Vyyberte si, co
o je prro vás nejlep
pší. Daalší otázkou je plátcovs
ství DPH. Pokud P
nepře
edpokládáte velké obratty (povinně se musíte přihlássit k DPH, pokud p
váš obrat o
přesáh
hne hranici milionu korun za dvanááct o sobě jdoucích kalendářních měsííců) a mezii vašimi zákkazníky očekáváte hlavvně po
ko
oncové spotřřebitele (nep
plátce DPH), může pro váás být vhodn
né být nepláttcem DPH. Sice si nebudete m
moci koupit n
např. nový no
otebook do podnikání beez DPH, ale zzase si ušetřříte mnohé výdajee na účetní poradce a nebudete n
po
ovinni každé čtvrtletí či měsíc podávvat daaňové přiznáání (k DPH). 1..2.3 Zákon
nempředepsanéinforrmaceoe‐sshopu.
Ko
ompletní kon
ntaktní a ideentifikační úd
daje ale nejssou jediným
mi informacemi, které musí prrovozovatel ze zákona na stránkácch svého intternetového
o obchodu u
uvádět. Plattná legislativa již sstanovuje ceelou řadu povvinností, které směřují k ochraně spo
otřebitelů. K
Kdo ostih až do vvýše 50 000 K
Kč či dokoncee zákaz činno
osti. je nerespektujje, riskuje po
upu zboží v e
e‐shopu: Informace nezzbytné při naabídce a náku
•
Kompletní identifikace provozzovatele e‐shopu (oficiální název, adresa, IČ, úd
daj odník by měěl (ale nemu
usí) kupujícím
mu o zápisu do Obchodního rejsttříku). Obcho
poskytnout telefonní číslo a daalší kontaktn
ní údaje. • Názevv a obecná ch
harakteristika zboží • Fináln
ní nabídková cena zboží (vvčetně všech
h poplatků a daní) • Možnéé druhy platby za zboží aa bližší inform
mace o jejich
h okolnostech
h • Možnéé způsoby do
odání zboží ((resp. plnění služby) • Výpoččet nákladů n
na dodání, reesp. ceny dorručení zboží
• Lhůty platnosti uvedené ceny za zboží • Právo zákazníka naa odstoupen
ní od smlouvyy • Podmínky a délka platnosti zárruky, eventu
uálně služeb po prodeji zb
boží • Podmínky pro zruššení smlouvyy Vššechny tyto iinformace, n
nemusí přímo
o zahltit dettail každé po
oložky ze sorrtimentu, kte
erý vááš e‐shop nabízí. Identifikační údaje je vhodné u
uvádět do seekce "Kontakkty" či "O nás", lhůty a podmínky shrňte d
do dokumenttu Obchodní podmínky. Po
odrobnosti n
naleznete v N
Novele občan
nského zákoníku 367/2000 (Zákon č. 367/2000 SSb., ktterým se měění zákon č. 40/1964 Sb.., občanský zákoník, z
ve znění pozděějších předpissů, a některé dalšší zákony). 4 14
1..2.4 Ochra
anaosobníchúdajů
Kaaždý provozo
ovatel e‐sho
opu spravuje databázi ossobních údajjů svých zákaazníků (jmén
na, e‐‐maily, adressy aj.). Proto
o pro něj platí zákonná ú
úprava ochraany osobních
h údajů (Zákkon č. 101/2000 Sb
b., o ochraněě osobních ú
údajů): •
•
•
•
•
•
Souhlaas se zpracovváním osobn
ních údajů (kklientů), tzn.,, že nesmíte shromažďovvat údaje svých zákazzníků, pokud
d vám k tom
mu nedají svvůj souhlas. Proto připojte napříkklad k tlačítkku pro odesslání objedn
návky inform
maci o tom, že odeslán
ním objednávky vám zákazník ud
děluje souh
hlas se zpraacováním ossobních údaajů, za jakýým účelem, vv jakém rozssahu a že má právo jej v b
budoucnu od
dvolat. Identifikace obcho
odníka ‐ jako
o správce oso
obních údajů. Účel zzpracování ossobních údajjů. Rozsah užití osobn
ních údajů. ost klienta kdykoliv sou
uhlas odvolaat a žádat odstranění o
svých osobníích Možno
údajů z databáze. ovatele e‐sshopu jako správce osobních o
úd
dajů u Úřadu Registtrace provozo
na och
hranu osob
bních údajů
ů. Ohlašovací povinnost lze jedn
noduše splnit prostřřednictvím elektronickéého formulááře, který naleznete na oficiálníích stránkkách úřadu. oporučuje se s také na vaše stránkky uvést totto sdělení: „Veškerá o
osobní data a Do
ko
ontaktní úd
daje uveden
né při obje
ednávce zb
boží jsou určeny u
pouze pro úče
ely internetového
o obchodu ……. (názevv), který s nimi n
nakládá v souladu
u se zákone
em č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních ú
údajů." Ne
ewslettery jsou oblíbenýým marketin
ngovým násttrojem a vyu
užívá jej téměř každá firm
ma a každý e‐shop
p. Dikcí záko
ona se jedná o obchodní sdělení, řečíí mnoha běžžných uživate
elů V roce 200
04byl schváálen tzv. an
ntispamový zákon (Zákkon internetu jdee o spam. V č. 480/2004 Sb., o některýých službách informační společnosti)). Stanovuje, že protiprávvní je každý directt mail ‐ obchodní sděleníí, který postrrádá: •
•
•
Jasné prohlášení, žže jde o obch
hodní sdělen
ní, Identifikaci odesílaatele, Inform
maci o možn
nosti ukončiit odběr zpráv od tohoto odesílatele a platnou adresu
u, na níž je m
možné zasílán
ní obchodnícch sdělení od
dmítnout. 1..2.5 Odsto
oupeníodssmlouvy
Prrávo na odstoupení od smlouvy plyne ze zákona č. 367/2000
0 Sb., který u
upravuje i výýše uvvedenou ideentifikaci ob
bchodníka a zboží. Právvě tady se nejvíce pro
ojevuje vyso
oká occhrana spotřřebitele vyplýývající z obchodního zákkoníku. Kupující má právo
o odstoupit od sm
mlouvy do 14 1 dnů od převzetí p
a to
o bez udání jakéhokoliv důvodu. Musí však splnit náásledující pod
dmínky. Zboží musí být:
•
•
•
Kompletní včetněě příslušenství a dokladů
ů (jako je zááruční list, m
manuál apod
d.), h dárků obdrržených s pro
oduktem. včetněě případných
Vrátit lze i rozbalené, použitté či dokoncce poničenéé zboží. Prod
dejce má vššak právo adekvátně ssnížit vypláceenou částku. 14‐ti d
denní zákonná lhůta na odstoupení od smlouvy neplatí, pokkud si zákazn
ník produ
ukt vyzvednee osobně, taaké neplatí, pokud je kupující podn
nikatel (kupu
uje na IČO
O). 15 Po
d provozovaatel e‐shopu
u zákazníka o možnosti odstoupitt od smlou
uvy Pokud
do 14 dnů neinforrmuje, prodlu
užuje se tato
o zákonná lhů
ůta na 3 měssíce. 1..2.6 Cena
Ku
upující musí být informovván: •
•
•
kolik sstojí konkréttní zboží či sllužba včetně
ě příslušné saazby DPH (údaj zveřejně
ěný u každ
dé položky)
o dalšších nákladeech (nejčasttěji balné + doručení). Pokud tyto další náklaady nejsou
u součástí popisu konkkrétního zboží, je nutn
né je uvéstt v sazebníkku. Sazebník může býýt součástí Vššeobecných obchodních podmínek n
nebo může b
být uváděěn jako sam
mostatný sazebník. Je vhodné zárroveň poukáázat, v jakýých případ
dech je kupu
ující osvobozen od těch
hto dalších nákladů n
(nap
př. při nákupu dosah
hující určité vvýše nebo při osobním od
dběru). o plattebních pod
dmínkách – jaký druh plateb akceptujete (do
obírku, plattbu v hoto
ovosti při osobním od
dběru, plattbu bankovním převod
dem, plateb
bní karty ‐‐ nutno uvésst který druh). 1..2.7 Rekla
amačnířád
Kaaždý reklamaační řád mussí obsahovat minimálně ttyto náležitossti: •
•
•
Délka záruky (zákkonná záruční doba je 24 měsíců, přičemž jejíí platnost běží od datta převzetí zboží) Záručn
ní podmínkyy. Kupující m
má dle zákona právo doručenou zásillku odmítnout, je‐li poškozená p
nebo neúplná. V podmínkách sepištte způsob, jjak může tu
uto skuteččnost kupujíící oznámit a kam poškkozené zbožží dopravit, zpravidla zp
pět na adrresu provozovny prodávajícího. Dů
ůležité je zároveň vymeezit podmínky, za jakýých je zárukaa neplatná.
Způso
ob vyřízení reeklamace. Záákonná lhůtaa je 30 dnů od data přijjetí reklamacce. Reklam
mované zbo
oží lze vyměnit či opravit. Není‐li to
o možné, prrodávající musí zboží zlevnit, či vrátit požado
ovanou cenu
u. Je nutné si s uvědomit,, že se záručční doba automatickyy prodlužuje o dobu trváání reklamacce. O vyřízen
ní reklamace
e a sjednaané nápravě má prodávaající povinnosst kupujícího
o informovatt. AKTIVITA
A 1.1 Založení e‐sshopu ZZjistěte konkkrétní ceny jednotlivých
h variant zalložení e‐sho
opu a porovnejte pomocí nebo grafickkého vyjádřeení. t
tabulkového P
PŘÍPADOVÁ STUDIE 1.1 Reklamačční řád a obchodní podm
mínky Navrhněte název N
n
a sorrtiment výro
obků nebo služeb Vašeeho e‐shopu
u a zpracujtte k
kontaktní úd
aje do tabulkky. V
Vytvořte svůj
j reklamačníí řád a obcho
odní podmínkky pro zvolen
ný e‐shop. 6 16
ZAPAMATTUJTE SI Pokud si neccháte udělatt e‐shop na míru se vše
emi vysněnými funkcemi, připravte si n
nemalý finan
nční obnos. Předpřipravvené „balíčkkové“ řešeníí mívá tu vvýhodu, že je j
jeho zprovozznění a ovlád
v
vyzkoušené, dání bývá rycchlé a pohod
dlné. V
Výběru adekkvátního řeššení pro inteernetový ob
bchod by měla předcházet důkladn
ná a
analýza potř
eb vaší firmyy. Neukládejtte své stránkky na FREE w
webhostingy. N
Nedoporučuj
je se využívaat příležitosti, jako jsou ""Autosurfy zaa peníze", vyysoce rizikovvé r
rychleobrátk
ové investičn
ní fondy tzv. "HYIPs" neb
bo různá tzv. "Letadla". P
Provozovat e‐shop můžže každý, ko
omu je více
e než 18 lett, je trestněě bezúhonn
ný (podmínkou vydání živno
ostenského listu je doložžení beztresstnosti výpiseem z rejstříkku t
trestů) a způs
sobilý k právvním úkonům
m. P
Platná legisla
ativa stanovu
uje celou řad
du povinnosttí, které mussí provozovaatel ze zákon
na n stránkácch svého internetového obchod
na du uvádět. Kdo je n
nerespektuje
e, h až do výše 50 000 Kč či dokonce záákaz činnosti. r
riskuje posti
K
Kupující má právo odsttoupit od sm
mlouvy do 14 1 dnů od převzetí a tto bez udán
ní jakéhokoliv d
důvodu. Má také možno
ost odvolat svůj souhlas se zpracováním osobnícch ú
údajů a žádat
t odstraněníí svých osobn
ních údajů z databáze. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Jaké jsou výhodyy a nevýhodyy jednotlivých
h možností založení e‐shopu? Co zn
namenají pojjmy webdeveloperská sp
polečnost, op
pen source, ffree hosting?? Jaké znáte základní obchodní příležito
osti ve světtě z hlediskka podnikán
ní nternetu? na in
Jaké jsou povinnosti zakladattelé e‐shopu
u vůči finančnímu úřadu,, popř. dalším
m instittucím? Co říká antispamový zákon?
S
SHRNUTÍ KA
PITOLY Při zaaložení internetového ob
bchodu je možné aplikovvat balíčkovéé řešení, ope
en sourcce řešení, služeb s
webdeveloperskké společnossti nebo see spolehnou
ut na vlastní schopn
nosti. Pro začínající po
odnikatele bude b
nejvho
odnějším um
místit e‐shop na sdílen
ný hostiing. Elektronické ob
bchod nenaabízí jen možnost m
pro
odeje hmottných statků
ů. ožné pop
psat své zkušenostii v elektro
onické knize, založžit Je mo
zprosstředkovatellskou firmu n
nebo využít o
obchodních p
příležitostí vee světě. Provozovatel in
nternetového
o obchodu musí zareegistrovat svůj obcho
od nanční úřad
d, správu sociálního zaabezpečení a zdravotn
ní pojišťovnu
u. na fin
Na svvůj web mussí umístit nezzbytné inform
mace a dodržžovat zákonyy vztahující sse k dan
né problemaatice (antispaamový zákon
n, zákon na ochranu oso
obních údajů
ů, …). 17 Po
odnikání na iinternetu STTUDIJNÍ LITEERATURA MIKUŠA,V. Maarketing na Internetu od A po Z. Dosttupné na: M
htttp://www.sm
ms‐praha.cz//ebook/eb_0
01.pdf KYYNCL, L. Internet a právní aspekty podnikání na něm. Dostupn
né na: htttp://www.epravo.cz/top
p/clanky/inteernet‐a‐pravvni‐aspekty‐p
podnikani‐naa‐nem‐
47
7705.html Co
o je třeba pro
omyslet, nežž začnete pod
dnikat na intternetu. Dosttupné na: htttp://www.ip
podnikatel.czz/Podnikani‐‐na‐internetu
u/co‐je‐trebaa‐promyslet‐‐nez‐zacnete
e‐
po
odnikat‐na‐in
nternetu.htm
ml Ko
ovařík, T. Zákkonné povinn
nosti pro e‐sshopy. Dostupné na: htttp://www.syymbio.cz/claanky/zakonne‐povinnosti‐pro‐e‐shop
py.html Ku
upka, M. Zakkládáme e‐sh
hop: aplikacee, hosting, vo
olba sortimen
ntu. Dostupn
né na: htttp://www.lu
upa.cz/clankyy/zakladamee‐e‐shop‐aplikace‐hosting‐volba‐sorttimentu/ 8 18
2 Koncepce in
nterneto
ových obchodů ‐
základn
ní charakkteristikaa, nejččastější chyby při zzakládán
ní internetového
o obchod
du. Speciifikace obchodní
o
ího plánu a cíle
e e‐shop
pu, form
mulace strategiie pro p
podnikán
ní na inte
ernetu. Ú
ÚVOD Taato kapitola popisuje proces p
tvorb
by elektroniického obch
hodu od jeh
ho záměru a strategie přess vstupní analýzu cílovýcch skupin a jejich potřeeb, sledování konkurence, vh
hodný výběr produktů a služeb, nalezení klíčovýcch slov a kon
nkurenčních výhod. Druh
há čáást je věnovvána návrhu
u informačn
ní architektu
ury a umísttění vhodnýých informaací naa jednotlivé sstránky webu. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
MĚT: zpraco
ovat strategii elektronickkého obchodu vnímaat vliv zákazn
níků a přizpůssobit jim svů
ůj web analyzzovat konkurrenci a její přřednosti a ne
edostatky Po
o prostudová
inform
mace o objed
dnávkovém p
procesu a mo
ožnostech do
opravy zboží,, služeb dobré příklady z oblasti získání konkurenčn
ních výhod přehleed o základníích chybách při tvorbě e‐‐shopu Po
o prostudová
CHOPNI: navrhnout informaační architekkturu webu
posou
udit, které infformace jsou
u důležité naa úvodní stránce třídit p
produkty do jednotlivých
h kategorií 19 Po
odnikání na iinternetu 2..1 Process tvorby webových sttránek (e‐sshopu): SCHÉMA
A 2.1 Proces tvorrby e‐shopu
Záměr a strategie ffirmy
Vstupní analýzy
Popis nového
P
o webu In
nformační s
struktura
Wirefram
mes
Technickáá specifikacee
Grafika
Kódování K
grafiky Implementace CMS aa programovvání Nahrání obsahu
Teestování beta verze
Spuštění
Propagacce a rozvoj we
ebu
2..1.1 Zámě
ěrastrategiie
Přředevším je potřeba zpracovat strattegii elektronického obcchodu, kteráá zahrnuje tyyto ottázky: •
•
•
•
•
•
•
Kdo jssme? Kdo jee naše cílová skupina? Jaké p
produkty a služby poskytu
ujeme? Jakou máme konkkurenční výho
odu? A co jee pro nás priorita? Jaké jssou specifikaa našeho obo
oru? Jak se chceme pro
opagovat? 2..1.2 Vstup
pníanalýzy
y
Cíílové skupinyy a jejich pottřeby. Cíílovou skupin
nou Vašeho e‐shopu nejsou všichni zzákazníci. N
Nabídnout naa webu „všem
m“ „vvšechno“ lze jen stěží. Je J potřeba se s rozhodnout, jaký obsaah na webu bude. Ideállně byy měl odpovvídat tomu, co očekávají návštěvnícci webu. V úvodní ú
fázi ttvorby nové
ého e‐‐shopu je ted
dy dobré se zzamyslet a ujjasnit si: •
•
Komu je web určeen. Co na něm najde. Skkupin návštěěvníků, které váš e‐shop osloví, může
e být velké m
množství a každá ze skup
pin přřichází s trochu jinou pottřebou.: 0 20
•
•
•
Zákazn
níci se zajíímají o kon
nkrétní výro
obek – pak je vyhled
dávání jedn
ním z nejdůležitějších p
prvků vašeho
o webu – mu
usí být vidět a výborně fu
ungovat. ou skupinou lidé, kteří nerozumí technickým t
parametrům
m kupovanýých Cílovo
výrobků a potřeb
bují poradit. V tomto přřípadě je po
otřeba věno
ovat pozorno
ost popisů
ům kategorií zboží či č jednotlivvých produ
uktů, zprovoznit disku
use k jedn
notlivým výrrobkům a pružně p
na dotazy d
reago
ovat či poskytnout lide
em průvodce výběrem
m. ník přichází s tím, že chce produkt, který bu
ude mít 5 požadovanýých Zákazn
param
metrů – tako
ovým lidem p
pomůže paraametrický vyyhledávač zb
boží. U výrob
bků budou
u vyžadovat přesnou technickou specifikaci a pop
pis jednotlivých paramettrů a ocen
ní srovnávač zboží. Vyyberte pro váš e‐shop klíčové cíllové skupin
ny návštěvnííků a na tyy se zaměřte. Náávštěvníci na n web věttšinou přich
házejí motivvováni nějaakou potřeb
bou a hled
dají neejrychlejší ceestu k jejímu
u uspokojen
ní. Zjistěte, s s jakou potřřebou návšttěvník na web w
přřichází a nabíídněte mu co
o nejsnazší ccestu k cíli. onkurence a konkurenčn
ní výhody Ko
Naa internetu je vaše konkurence vzd
dálena pouze
e několik kliiknutí myší. Ten, kdo zná z
svvou konkuren
nci, ví, jak see od ní odlišit a jaké pře
ednosti návšttěvníkovi zdů
ůraznit, aby jej do
okázal získatt jako zákazn
níka. Poznejtte, co konku
urence nabízzí, a nabídněěte víc nebo to saamé lépe! Vaaší konkuren
ncí je každý, kdo dokáže uspokojit sttejné potřeb
by návštěvníkků. Jak vyhledat konkurenci: •
•
•
•
Vyhledávače – zadejte klíččová slova, která nejléépe odpovíídají zaměře
ení a nabíídce vašeho e‐shopu. Weby umístěn
né na první sstránce vyhleedávání budou zřejměě vašimi konkurenty. Katalo
ogy například
d na www.firrmy.cz, www
w.heureka.czz. Oboro
ové weby – – prostudujtee si weby zabývající se vaším oborrem a zjistěte, o jakých webech sse často zmiň
ňují. h firem nakup
pují. Zákazníci – zeptejtte se zákaznííků, u jakých
o
tím tě
ěžší je se prrosadit. Sílu konkurenčníích Číím silnější jee konkurencee v daném oboru, firrem zjistíme podle: •
•
•
Počtu výsledků ve
e vyhledávání – čím více
e relevantnícch výsledků na danou frázi vyhled
dávač vrací, ttím hůře pro
o vás. Počtu reklamních
h odkazů – čím více po
oložek mezi „sponzorovaanými odkazzy“ (placeenou recenzí)) ve vyhledávvači znamená větší konkurenci. Kvalityy webů. Inspirací u konkurenčních e‐shopů jso
ou především
m: klíčová slova, techniccké zpracováání, čím
m návštěvníka zaujme, jaak je strukturovaný jeho obsah, jak p
prezentuje svvé konkurenčční výýhody, jak sn
nadné je se na něm orientovat. Hlavní H
výhody a nevýhod
dy konkuren
nce zjiistíte pomoccí SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitostti a hrozby). K silným strán
nkám např. p
patří kvalitní produkty, příznivé ceny,, osobní přísstup, exkluzivvní záástupce, nejvvětší síť prodejen atd.
Slaabé stránky: dodání skladem, dodavaatelé, chybějjí zkušenosti, kvalifikovan
ní lidé. Přříležitosti: no
ové trhy, inovvace, certifikkace. 21 Po
odnikání na iinternetu onomiky, politiky. Hrrozby: změnaa legislativy, konkurencee, změna eko
„P
Prodejte“ svvé skutečné konkurenční výhody svým s
návštěěvníkům – např. upravvte strukturu weebu, kategorie zboží, vzhled e‐sh
hopu, navigaci či popisky produkktů a kategorií. Cííle e‐shopu: •
•
•
•
•
•
•
získán
ní nových zákkazníků, zvýšen
ní obratu, snížen
ní nákladů naa prodej, snížen
ní nákladů naa marže prod
dejců, zvýšen
ní komfortu pro zákazníkky, průzku
um poptávkyy, budovvání značky. Web musí pln
W
nit i cíle zákazníků, jinakk jej nebudo
ou používat. Abyste moh
hli v budouccnu vyyhodnotit, jeestli web spln
nil vaše očekkávání a cíle, musí být přesné a měřřitelné. Zvýše
ení zissku je dobrý a častý záměr, ale velmi v
neurčitý cíl. Zdvojjnásobení zisku je dale
eko přřesnější a naavíc si takovýý cíl můžete každý měsícc porovnat se skutečnosttí a vyhodno
otit vaaši úspěšnostt. Dejte svým
m cílům reáln
ný termín. Te
ermínovaný cíl vás donutí si rozfázovvat ceestu k cíli naa jednotlivé kroky, kterré budou vaašimi kontro
olními body,, např. datu
um sp
puštění webu
u, datum spu
uštění jednottlivých reklam
mních kampaaní, atd. 2..2 Chyby při tvorbě
ě elektroniického obcchodu Ch
hyby a opom
menutí při návrhu a výývoji nového
o webu mo
ohou mít fattální důsledky. V lepším přípaadě se prodrraží projekt čči oddálí jeho spuštění, vv horším příípadě jej úpllně zn
ničí. •
•
•
•
•
•
•
•
ná počátečn
ní rozhodnuttí. Existují okrajové o
obory, které sse na intern
net Chybn
vůbecc nehodí a invvestice do w
webu je pouze
e výdaj bez p
příslušné návvratnosti Vývoj bez analýzzy a přípraavy. Nejsou definovanéé žádné cílee, konkurenčční dy, analýzy klíčových k
slo
ov… Jedná se
e o tzv. programátorskéé“ weby, kte
eré výhod
poznááte na prvníí pohled – sice stopro
ocentně systtémové, ale pro běžné
ého uživattele zcela nep
použitelné.
Zahozzení starého
o webu. Je dobré získkat kvalitní zpětnou vaazbu a návrrhy na změny a vylepššení přímo od
d stávajících uživatelů. Rozsah projektového zadání. Chybou je, pokud je projektový návvrh příliš vággní nebo naopak přílišš detailní. ná volba vývojáře. v
V
Vlastní proggramátor bez b
zkušeno
osti externíího Chybn
dodavvatele nebo „„levní“ kamaarádi s nízkou
u cenou bez záruky dalšíh
ho vývoje. Zaned
dbaná smlou
uva o dílo. Absence A
rozd
dělení projektu na postu
upné kontro
olní body, přesný časový termín, zp
působ předáání i penalizaci za nedodrržení. odně načaso
ované spuště
ění. Polofunkční nedoděělek může hn
ned na začáttek Nevho
odradit klíčové záákazníky, nao
opak druhým
m extrémem
m je odkládán
ní startu we
ebu maličkostem a detailům n
nebo spuštění webu v „h
hlavní sezóněě“. kvůli m
Podce
eněné tech
hnické náro
oky aplikacce. Web by měl b
být připravven na rozzšiřitelnost vaší aplikace, doplňování dalších funkkcí. 2 22
2..3 Vývoj a tvorba e‐shopu ‐ ‐ technologie, obsah
h a funkčn
nost, úvod
dní stránkka a produkkty, objedn
návkový proces. Jeestliže budette později investovat do d reklamních kampan
ní a přiváděět návštěvnííky naa špatně vytvvořený e‐sho
op, část této investice se mine efekteem. 2..3.1 Volba
aklíčovýchslov
Vo
olba slov pro
o vyhledávače, neboli vollba klíčových
h slov znamená, že zjistítee slova a slovvní sp
pojení, která budou uživaatelé interneetu zadávat do vyhledávvačů (seznam
m.cz, google.cz) přři hledání Vaší nabídky. P
První – základ
dní seznam kklíčových slo
ov byste měli vytvořit sam
mi, a tto na základ
dě znalosti potřeb p
svých
h zákazníků. Musíte pro
ostě zjistit, jaká slova Vaši záákazníci do vyhledávačů
v
ů zadávají, když k
hledají Vaši nabídkku. Seznam klíčových sllov po
oužijete při volbě názzvu svého e‐shopu a tento seznam pomůžže při plně
ění Vaaší prezentacce daty. 2..3.2 Volba
anázvue‐sh
hopu
Po
okud je cílem
m dostat e‐sshop co nejdříve na prvvní místa vyyhledávačů, doporučujem
me v názvu e‐sho
opu použít vhodné klííčové slovo. Dále poto
om můžete zaregistrovvat internetovou aadresu s názvem své firm
my a provést přesměrováání. 2..3.3 Volba
asortimenttu
Neejprve je třeba si říci, že volba so
ortimentu by b neměla v posloupnos
v
sti skutečného zaaložení e‐sho
opu následovvat až po vollbě hostingu a obslužné aplikace nýb
brž by jim mě
ěla přředcházet. Každý K
sortim
ment má sváá specifika, která je při tvorbě e‐sshopu a vollbě ho
ostingu nutn
né brát v úvahu. E‐shop sse musí přizp
působit požaadavkům sorrtimentu, nikkdy nee naopak. emu rozumíím ‐ pokud chcete pro
ovozovat e‐‐shop úspěššně 1. Prodáávám to, če
a se ziiskem, musítte svůj sortim
ment znát. Počítejte vždyy s tím, že neeznalost obo
oru je veelkým hand
dicapem, v některých oborech ro
ozhodujícím pro úspě
ěch či neúspěch. Zákazník chce infformace, a p
pokud mu je nejste scho
opni fundovaaně de k prodejci, který mu informace i
poskytne – to
o na Internetu, poskytnout, odejd
kde není přímý ko
ontakt s kup
povaným zbo
ožím, platí jeeště více nežž v kamennýých obcho
odech. Důležiité je také správně s
rozd
dělit zboží do kategorií a vhodně jee popsat. Je to složitýý úkol, u kterého většin
nou neexistu
uje ideální řešení. ř
Zde můžete zku
usit zapojit samotné uživatele vašich v
stránek. Pomocí metody třřídění kartičček (cardssorting – nap
příklad napíššete na kartičky názvy zboží a nechááte je uživatteli roztříd
dit do skupin
n a skupiny vhodně pojm
menovat). Můžete M
přijít na to, jak vidí v
nabídkku vašeho zb
boží běžní užživatelé a kde
e by které zb
boží hledali. S rosttoucím počttem produkttů se stává obtížnější samotné s
nallezení a výb
běr produ
uktů. Proto nabídněte mo
ožnost zužovvat výběr z vaaší nabídky n
například pod
dle ceny, značky a dalších parameetrů. níci také potřebují p
záákladní info
ormace, kteeré ho zajíímají a kte
eré Zákazn
pro svvé rozhodnuttí potřebuje (například dostupnost d
p
produktu, jeeho hodnoce
ení, záručn
ní doba, …). Zkuste ale také nabídn
nout ještě něco n
navíc, ččím se odliššíte konku
urence (recen
nzi s vlastním
mi hodnocen
ními, možnosst dotazů nebo komentáře, detailní fotky pro
oduktu, návody ke stažžení nebo nabídku n
na další podob
bné varian
nty produktu). rozumně aa dlouhodo
2. Hledat skulinu (mezery) na n trhu. Nedokážete N
obě urovat velkým
m hráčům naa již značně vvyprofilovan
ném trhu tím
m, že nabídne
ete konku
23 Po
odnikání na iinternetu stejnéé zboží jako oni bez něějaké přidan
né hodnoty – nabídnou
ut zboží pou
uze levnějji než oni není n
pro věětšinu zákazzníků dostattečným mottivem pro to, aby přřešli se svým
mi nákupy k k Vám. Zákazník je konzzervativní a často nakou
upí i tam, kde nebyl třeba zcelaa spokojen, ale je tam
m zvyklý. Nabídněte te
edy zákazn
níkovi sortim
ment, který jinde nenajde, a když ano, tak v o
omezené míře či za n
nevýhodných
h podmínek (např. sortim
ment, který je j pro velké hráče na trrhu nezajíímavý tím, žee je náročný na skladování, balení apod.). 2..3.4 Stykssdodavatelli
Prro potřeby in
nternetového
o obchodu by měl splňovvat minimáln
ně dva body: 1. rychlo
ost dodání – od interneto
ového obcho
odu zákazník očekává přeedevším nižší cenu aa vyšší rychlo
ost dodání neež v kamenn
ném obchoděě; 2. proces objednání – rychlost d
dodání zboží z velkoobchodu je do jissté míry závislá ocesu, kterým
m jsou vyřizo
ovány objedn
návky obcho
odníků. Ideální stav nastáává na pro
v okam
mžiku, kdy nabízí n
velkoobchod možžnost objednat zboží prostřednictvvím B2B (Business to Business, syystém, kdy jste prostřednictvím weebové aplikaace napojeeni na onlinee databázi zb
boží, kterou má velkoobchod k dispo
ozici) – v tom
mto případ
dě můžete ob
bjednávat kd
dykoliv. K samotnému rabatu jen p
pár poznámeek – jako začčínající prodeejce nebudette mít možno
ost výýši rabatu nijjak ovlivnit ve v svůj prospěch, pokud
d ale váš obcchodní obrat s konkrétn
ním do
odavatelem bude na takkové úrovni,, že by dodaavatele moh
hlo mrzet, pokud byste jej op
pustili, nebojjte se jednatt o zvýšení V
Vaší provize –
– vše je věcíí dohody dvo
ou obchodníích paartnerů. Nicm
méně na začčátku vašeho
o vztahu s do
odavatelským
mi firmami p
počítejte s tíím, žee to budou právě dodavatelé, kdo bude diktovat p
podmínky, ne Vy. 2..3.5 Objed
dnávkovýp
proces
Saamotný procces objednávky je jedna z nejdůležžitějších čásstí (opuštěnýých nákupníích ko
ošíků při needokončeném nákupu bývá kolem
m 60‐70 %). Hodně uživatelů odraadí naapříklad jen to, že nejjsou předem
m informováání o způso
obu dopravyy a její cen
ně, a tto i přesto, že s touto
o položkou při nákupu počítají. Další nevh
hodný způso
ob, jak zkomplikovvat objednávvku, je po užživatelích vyžžadovat povinnou registrraci. Nabídně
ěte o nejvíce možností m
dorručení a způsobů platb
by. Některým
m zákazníků
ům užživatelům co
vyyhovuje Česká pošta vícce než zásilkové služby, jiní naopaak preferují osobní odběr. Něěkdo by měll rád zboží n
na stole co n
nejrychleji, třřeba již v deen objednávkky – nabídně
ěte mu expresní doručení ku
urýrem. Stejn
né je to i u u způsobu placení. Mezi standardníími zp
působy platb
by, tedy hoto
ově při převzzetí, dobírko
ou nebo převvodem na úččet, se pomaalu ussazuje i možn
nost platby p
platební karttou on‐line n
nebo různé d
další formy on‐line převo
odu peeněz. Pokud je to techn
nicky a ekon
nomicky možžné, určitě stojí s
za to tyyto alternativy užživatelům nabídnout. Přřipravte se taaké na to, žee určité proccento vyexpe
edovaných o
objednávek ssi sice zákazn
níci vyyzvednou a zzaplatí, ale v zákonné lhů
ůtě 14 dnů vám je vrátí b
bez udání důvodu zpět a vy mu jste povinen vyplatit zzpět celou ku
upní cenu. V
Výjimky, u kteerých tato lh
hůta neplatí,, je zb
boží upraven
né dle přání zákazníka, zboží podléh
hající rychlé zkáze, zbožží nebo služb
by, jejjichž cena záávisí na vých
hylkách finančního trhu nezávislých na vůli dod
davatele, aud
dio a vvideo nahrávvky, počítačo
ové program
my (po poruššení origináln
ního obalu) aa také u novvin, peeriodik a časo
opisů. 4 24
2..4 Tvorbaa samotné
ého e‐shop
pu Naa základě vašich podklad
dů (vstupní aanalýza) a diskuse s dodaavatelem měěl být vytvořřen náávrh e‐shopu
u. 2..4.1 Návrh
hinformačn
níarchitek
kturywebu
Vsstupní stránky se stávají základem pro inform
mační architeekturu. Před
dstavuje stro
om vsstupních stráánek, které se s na webu budou nach
házet, uspořřádané do lo
ogických celkků. Prro každý cíl a každou skkupinu souviisejících klíčo
ových slov musí m
existovvat samostattná stránka. Žádn
ná stránka by se neměla optimalizovat pro vyhledávačee na více než n
5 klíčových slo
ov. Optimáln
ní počet keyw
words pro je
ednu stránku je 3 až 5 kklíčových slo
ov. Náávrh informační architektury vkládáá jednotlivé vstupní stráánky do globální navigaace webu a společně s dalším
mi stránkami vytváří map
pu stránek celého c
webu
u. Mezi klíčo
ové stránky patří: •
•
•
•
•
•
•
•
Titulníí stránka Stránkka kategorie a podkatego
orie Stránkka detailu produktu a jejíí varianty Nákup
pní proces Inform
mační stránkaa Kontakty, O nás, TTým lidí (detaail), Refereence, Aktuality, Poradna,, Vše o nákupu, Detail čláánku Další d
důležité stránky o Slovník po
ojmů, Porovvnání produ
uktů, Přihlášení, Newsleetter, Výsled
dky vyhledáváání (nic nenalezeno), Chybová stránkaa 2..4.2
•
Úvodnístránka
Z úvod
dní stránky musí m být jasný smyl a úččel webu. Musí M být čitelné maximállně do 10 vteřin od otevření stránky. m sloužit zejména jako
o rozcestníkk mezi hlavvním obsahe
em Titulníí stránka má stráneek. Důležiité prvky jsou
u umístěny vv horní části stránky. Nepou
užívejte úvod
dní stránku b
bez obsahu (intro). Prezen
ntujte na úvo
odní stránce novinky neb
bo jiný aktuaalizovaný obssah. Firemnímu logu a a názvu věnujte maximáálně jeden až a dva centimetry horníího nky. okrajee každé strán
Kontaktní údaje jssou důležité, ale patří na samostatno
ou stránku, d
dostupnou přřes všude viditelný od
dkaz. Na vsttupní stránce nemají co
o dělat, vyjm
ma bezplatnýých linek. Podro
obnější informace pro váážné zájemcce nabídnětee až na dalšších stránkácch. Podmínkou samozřejmě je perfektně vyladěná naviggace, aby see k nim kažždý snadn
no a rychle do
ostal. Pro vííc různých klíčových k
výrrobků a služžeb vytvořtee i více různ
ných vstupníích stráneek a propagu
ujte je zvlášť. •
•
•
•
•
•
•
•
Sttránka kateggorie •
•
•
Musí zohlednit požadavky náávštěvníků, tzn., t
co chtějí na této stránce nalé
ézt a dělat? V příp
padě většího množství um
možněte návvštěvníkům p
položky řadit,, filtrovat ne
ebo jinak o
organizovat. Pomozte uživateli rozhodnoutt se mezi jedn
notlivými po
oložkami. 25 Po
•
•
•
Poskyttněte dostattek informací, Zdůrazněte odlišnosti, Zobrazte TOP řebřříček, hodnocení. Nabídněte nápověědu nebo kon
ntakt. Sttránka detaillu •
•
•
•
Návštěěvníkům posskytuje bližšíí informace aa odpovědi n
na jejich otázzky. Je pottřebné najít rrovnováhu m
mezi pokynuttím příliš mnoho a málo iinformací. Velkou
u vizuální prioritu by měla m
mít výzzva k akci ‐ co c chcete, aaby návštěvn
ník udělall. Pro případ, p
že uživatel nenaašel, co pottřebuje, je dobré na sttránku umísstit alternativní nebo ssouvisející obsah. 2..4.3 Wirefframe(WF))
Prro návrh budoucího rozložení r
weebu, ze kte
erého můžee grafik vyycházet, slouží tzvv. wireframe
e. Jde o návrh definující funkci a a obsah stráánek webu, což odpovíídá prrojektové dokumentaci nového webu. w
WF definuje d
rozzmístění fun
nkčních prvvků naa stránce. Nejedná N
se v v žádném přřípadě o graafický návrh,, neobsahujee obrázky a je tvvořen pouze pomocí čarr a textu. Nedoporučuje
e se ani pou
užití barev, až na výjimky, ktteré je potřeeba odlišit. Informační architekt vyttvoří pomocíí wireframu návod či vzzor
prro grafiky a vývojáře a zároveň jejj využije k diskuzi s kliientem. Ten můžete buď přřipomínkovat, nebo rovvnou otesto
ovat na uživvatelích (s pomocí dod
davatele ne
ebo s kkonzultační firmou). Výh
hodou testovvání už v takhle rané fáázi vývoje jee jednoducho
ost zm
měn. Pokud n
narazíte při ttestování naa zásadní chyyby, musíte sse zastavit a vymyslet no
ové řeešení, než budete pokračovat dále. Záároveň s tím,, jak máte naavržené wireeframy, může
ete nechat n
navrhnout naa jejich záklaadě grrafický design pro váš e‐sshop. O tom však v další kapitole. Jako předposllední je pakk samotné programován
p
ní e‐shopu, ať už zcela nového, ne
ebo úp
pravou hotovvého řešení (k tomu slou
uží redakční ssystém). 2..4.4 Redak
kčnísystém
m
Fu
unguje tak, že ž v části přřístupné pod
d heslem ed
ditujete zbožží na skladě,, objednávkyy a daalší starosti ohledně cho
odu eshopu, v druhé čáásti – veřejn
ně přístupnéé a viditelné
é – si pak zákazníkk vybírá zbožží a nakupujee. m
doko
ončený e‐shop Jako poslední krok může být buď samotné spuštění, nebo můžete ottestovat (teď
ď už můžette testovat kompletní funkčnost, f
k
která se přeedtím testovvat needala). Po
okud vlastníte zboží fyzicky na sklaadě a pouze
e nezprostředkováváte p
prodej, bude
ete po
otřebovat zajistit logisttiku, aby se s objednan
né produktyy dostaly kk zákazníkům. Přři vyřizování objednávekk musíte vysstavit fakturru, která by měla obsahovat všech
hny dů
ůležité inform
mace. Většin
nou se vyplatí, mít propojenou databázi d
přím
mo s účetním prrogramem, ve v kterém faktury f
tiskn
nete. Pokud tedy nemááte integrovvané účetnicctví přřímo v e‐shopu, budete p
potřebovat n
nějaký samosstatný účetníí program. 6 26
AKTIVITA
A 2.1 Analýza kon
nkurence, náávrh prodejn
ního sortimeentu a klíčových sllov N
Nalezněte ko
onkurenční fiirmy k Vašem
mu e‐shopu aa zjistěte jejich výhody a nevýhody. ZZjistěte, jakýý sortiment budete pro
odávat nebo
o jaké služb
by budete poskytovat a r
rozdělte je do
o jednotlivýcch kategorií. Jaká klíčová sslova použijeete pro svůj ee‐shop? P
PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Vstupní analýza, strattegie, wirefraame V
Vypracujte st
trategii a vstupní analýzu
u pro svůj ele
ektronický ob
bchod. N
Navrhněte w
wireframe prro svůj e‐shop. ZAPAMATTUJTE SI Úspěšné pod
Ú
dnikání v onliine prostředí není jen o vvytvoření weebových stránek. Jedná sse o celý proces, který má své zákonitosti, svůj výývoj, své pottřeby, a kterrý by měl býýt o integrován s s ostatními procesy firrmy. Předevvším je pottřeba zpraco
ovat strateggii e
elektronickéh
ho obchodu.. Vyberte pro
o váš e‐shop
p klíčové cílo
ové skupiny n
návštěvníků a n
na ty se zamě
ěřte. N
Nezapomeňt
te, že na intternetu je vaše konkure
ence vzdálen
na pouze něěkolik kliknutí m
myší. Naleezněte klíčo
ová slova, zvolte vho
odný název e‐shopu aa propagujtte s
své konkuren
nční výhody. Z úvodní stránky musí b
být jasný sm
myl a účel weebu. Musí býýt č
čitelné maxim
málně do 10
0 vteřin od o
otevření stránky. Firemníímu logu a n
názvu věnujtte m
maximálně jeden až dvaa centimetryy horního okkraje každé stránky. Kontaktní údajje jsou důležité, ale patří naa samostatno
ou stránku. V
Vyplatí se mí
ít integrovan
né účetnictví přímo v e‐sh
hopu. DEFIN
NICE Wireframe ‐ návrh defin
W
nující funkci a obsah stránek webu, což odpovíd
dá projektovvé d
dokumentaci
i nového webu. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Kteréé činnosti jso
ou obsahem vstupní anallýzy e‐shopu? Jaké mohou být ccíle e‐shopu a co je pro n
ně důležité?
Co jee wireframe?? Co paatří na úvodní stránku e‐‐shopu? Kteréé jsou dvě hlavní zásady při volbě sorrtimentu? 27 Po
odnikání na iinternetu PŘÍKLA
AD 1 Uveď
ďte konkrétn
ní příklady ko
onkurenčních
h výhod. ŘEŠEENÍ Z
Zde jsou uved
deny příklad
dy konkurenččních výhod. •
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nízké
é ceny – uveeďte na tituln
ní stránce. Unikkátní zboží či výrobek s jeedinečnými vvlastnostmi.
Odbo
ornost, speccializace a scchopnost kvaalifikovaně p
poradit ‐ spusťte odborno
ou
poradnu, publiku
ujte, přednáššejte, organizzujete odborrné akce. Nadsstandardní možnosti m
do
odání (časové
é či místní, doprava d
zdaarma, rychlosst vyřízení objednávky) – tyto informace uveďte na stránce s detaailem výrobku,
poblííž informace o ceně.
Specciální garancce (např. záruka vrácení peněz při nespokojen
nosti, garancce nejniižší ceny). Nadsstandardní kontaktní k
možnosti – ze
elená linka, ICQ, Skype, ttzn. okamžittá reakcce – prezentujte na tituln
ní stránce ne
ebo v kontaktech. Dlouhá tradice a silná pozice na trhu. eně. Dárkky, nadstandaardní zárukyy a služby v ce
Věrn
nostní prograam a výhodyy pramenící zz loajality. Ind
dividuální přřístup – řešen
ní na m
míru s širší mo
ožností indivvidualizace, n
než nabízí konkurence. Nadsstandardní reference, oh
hlasy zákaznííků a získanáá ocenění. Dodrržování standardů, certiffikace (např. ISO) a členství v organizacích. S
SHRNUTÍ KA
PITOLY V úvvodní fázi tvo
orby nového
o e‐shopu je
e tedy dobréé se zamysleet a ujasnit si komu
u je web urččen a co na n
něm najde. Zjistěte, s jaakou potřebo
ou návštěvníík na w
web přichází aa nabídněte mu co nejsnazší cestu k ccíli. Pozn
nejte, co kon
nkurence naabízí, a nabídněte víc nebo n
to sam
mé lépe! Síllu konkkurenčních firem zjistímee podle počtu
u výsledků vee vyhledáván
ní, reklamnícch odkaazů a kvality webu. Hlavn
ní výhody a nevýhody ko
onkurence zjjistíte pomocí SWO
OT analýzy. Chyb
by a opomen
nutí při návrhu a vývoji n
nového web
bu projekt bu
uď prodraží či oddáálí jeho spušttění, v horším
m případě jejj úplně zničí.. Zvoltte vhodná kllíčová slova, která použijjete při volb
bě názvu svéého e‐shopu a tento
o seznam po
omůže I při plnění p
Vaší prezentace p
d
daty. Prodávvejte výrobkyy, popřř. poskytujte služby, kterýým “rozumítte” a správněě roztřiďte do
o kategorií. Návrrh informačn
ní architektu
ury vkládá je
ednotlivé vsttupní stránky do globáln
ní naviggace webu a a společně s s dalšími stráánkami vytvváří mapu sttránek celéh
ho webu
u. 8 28
STTUDIJNÍ LITEERATURA Náávod Jak pro
ovozovat úsp
pěšný e‐shop. Dostupné n
na: www.shoptett.cz/dokume
enty/navod__eshop.pdf DV
VOŘÁK, J. Eleektronický obchod: studiijní text pro kkombinované studium. 1
1. vyd. Brrno: Vysoké u
učení technické v Brně, FFakulta podn
nikatelská, 20
004. 78 s. ISB
BN 80
0‐214‐2600‐4
4. 29 Po
odnikání na iinternetu 3 Grafikka pro w
web – lo
ogo, úp
prava fo
otografiíí, tvorba tlačíte
ek Ú
ÚVOD V této kapitolle se studen
nti dozvědí základní z
info
ormace o po
očítačové gra
afice, které je j
třeeba znát pro
o návrh web
bu. Zvládno
ou modifikovvat fotografi
fie a ukládatt je v různýcch fo
ormátech, po
opř. vytvoří kkoláž z někollika snímků. Pomocí vekktorového prrogram budo
ou scchopni vytvo
ořit jednoducché logo. Bu
udou upozorrněni na chyyby při graffickém návrh
hu www stránek a použití vho
odných barevv. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
MĚT: vyhoto
ovit logo Vašší firmy modiffikovat fotografie Po
o prostudová
inform
mace o přístu
upnosti a pou
užitelnosti w
webu přehleed o základníích chybách grafiky základ
dní návyky o použití barev Po
o prostudová
CHOPNI: vypraccovat návrh vvstupní strán
nky vytvořřit koláž 0 30
3..1 Webde
esign W
Webdesignem
m pro naše úččely rozumím
me tvorbu grafického vzh
hledu (grafikyy). Grrafický návrh
h webové strránky zahrnu
uje tyto záklaadní kroky: • ko
oncepce stránky, • náávrh navigace, • přříprava obrázzků a jejich o
optimalizace. Deesign by měěl být odpovvídající vaší cílové c
skupin
ně. Je to prvvní, co uživaatel při vstupu naa web uvidí. Během někkolika sekun
nd by měl web w zaujmout a přesvěědčit uživate
ele, žee stojí za to n
na webu zůsstat a nalezn
ne zde to, co
o potřebuje. Určitě by vzzhled a způssob reealizace nem
měl kompliko
ovat, stěžovat či dokon
nce znemožň
ňovat přístup k hledanýým informacím. 3..2 Fotky a popisky Neejvíce času byste měli věnovat tvo
orbě kvalitn
ních popisků
ů zboží a jeejich fotograafií. Nee nadarmo se s říká, že jeden j
obrázzek vydá za tisíc slov, takže t
rozhodně nešetře
ete fo
otografiemi a a e‐shop jim
mi doslova prošpikujte p
– – zvýšíte takk důvěru v n
nabízené zboží i vve vaši firmu
u… Na weebovských stránkách s
se
e můžeme setkat hlavvně s obrázzky z kkategorie bittmapové graafiky. Z vekto
orových form
mátů se na in
nternetu začíná prosazovvat SV
VG formát (Scalable Vecttor Graphics)). Op
ptimalizace obrazových dat znamená určení opttimálního naastavení paraametrů obraazu prro snížení ob
bjemu dat přři zachování potřebné kvvality obrazu
u. Optimalizaace se realizu
uje po
omocí násled
dujících úpraav: •
•
•
•
•
naastavení vhodného rozliššení, sp
právná veliko
ost obrazu, vh
hodná paletaa barev, vyybrání správn
ného formát souboru, ap
plikování vho
odné kompreese dat. 3..2.1 Rozlišení
Přři práci s webovou w
grafikou se neejčastěji bud
dete setkávaat s rozlišen
ním udávanýým po
omocí DPI. 300 3 Dpi je ro
ozlišení pro kvalitní tiště
ěný výstup, pokud je graafika primárrně urrčena pro zobrazení na m
monitoru (ww
ww stránce), stačí ji uložit v rozlišení 72 Dpi. 3..2.2 Form
mátysouborrů
JP
PEG používá ztrátovou kompresi. k
Po
okud uložíte nějaký obráázek v soubo
oru typu JPEEG, zn
novu jej otevvřete a zasee uložíte, kvvalita nového
o obrázku see podle zvoleného stup
pně ko
omprese sn
níží, dojde ke ztrátě zobrazovanýých dat. Čím vyšší kkomprese, tím t
ro
ozmazanější ((roztřepenější) obrysy v o
obrazu. JPEG
G nepodporu
uje průhledno
ost. Fo
ormát GIF může mít maxximálně 256 barev. Form
mát GIF dovoluje jednu baarvu v obrázzku naastavit jako průhlednou. Při zobrazzování webo
ové grafiky na n webu se často setkááte s p
prokládaným
m GIFem, kteerý umožňuje postupné
é zobrazení obrázku běh
hem stahováání stránek. Formát GIF použíívá bezztráto
ovou kompre
esi. Další výhodou je možžnost vytváře
ení nimace. an
PN
NG formát je
j vhodný pro
p
kresby,, loga, ikon
ny, tlačítka a používá bezztrátov
vou
ko
ompresi.
31 Po
odnikání na iinternetu ormát GIF i P
PNG se hodíí pro tvorbu jednoduchýých obrázků, jako jsou ikkony, navigačční Fo
prrvky na strránce nebo loga. Form
mát GIF nepoužívejte pro ukládání fotograafií. Prro fotografie je nejvhod
dnější formáát JPEG, i když i form
mát PNG lzee také použžít. Naa obrázky, kd
de se vyskytu
uje text, je vhodné použíít GIF nebo P
PNG. 3..2.3 Velik
kostgrafiky
y
Číím menší, tím
m je to lepšíí. Je ovšem p
potřeba vzít v úvahu celou stránku ((jako optimáální veelikost jedné stránky se u
udává 60 kb, zde je započčítána jak graafika, tak htm
ml kód). TABULK
KA 3.2 Orientačn
ní velikost obrazovýc
o
h dat Forma
a obrazu
Optimum
Maximálně
ě přípustné
P
Pozadí
stránk
ky
2kB
10kB
T
Tlačítko
2kB
5k
kB
R
Reklamní
ban
nner
8kB
20kB
15kB
40kB
Z
Zmenšenina
f
fotky
5kB
10kB
O
Obrázkový
na
adpis
3kB
8k
kB
F
Fotografie
m více úhlů p
pohledu mu nabídnete, ttím Záákazník nemáá možnost si zboží osahaat, takže čím
lépe. Nebojtee se na e‐sh
hop umístit i videa. Jednoduše je můžete nahrát napříkllad naa server Youttube.com a p
pod popis zb
boží umístit o
okno přehrávvače. 3..3 Použittelnost a přřístupnostt webu Přři návrhu designu musí grafik respektovatt důležitá pravidla p
přístupnosti a dobře použžívá. Čím m
po
oužitelnosti. Použitelný web se uživatelům u
má web lepší po
oužitelnost, ttím větší je p
pravděpodob
bnost konverze. Pokud p
potřebujemee u webu zvýýšit ko
onverzní pom
měr, právě zlepšení použžitelnosti cellého webu či nákupního procesu mů
ůže po
omoci. Dopo
oručuje se naapř. umístěníí loga dolevaa nahoru, vyh
hledávání do
oprava nahoru, glo
obální navigace na stejnéém místě pro
o všechny stránky atd. Přřístupný web je bezbarriérový i pro
o uživatele se specifickkými potřebami ‐ neklaade užživatelům žád
dné překážkyy při získávání informací. 3..4 Sedm hlavních chyb grafiky 2 32
•
Pomalu se stahujíící stránky a grafika. mně netrpěliví lidé. Poku
ud musí čekaat třeba jen p
pár Uživattelé internetu jsou extrém
vteřin,, raději půjjdou jinam, na uživate
elsky přijateelnější strán
nky. Pokud se opravd
du nechcetee obejít bez vvelkých soub
borů nebo o
obrázků na vaší homepagge, přidejtte alespoň jejich malou
u ikonu, kte
erá bude od
dkazovat naa větší soub
bor a upozzorní na to, žže stahování chvíli potrváá. •
Absen
nce grafiky, kkterá upoutáá návštěvníkkovu pozorno
ost. Zaujm
mout pozorno
ost návštěvnííků ‐ je výrazzný titulek, který stručně vykreslí hlavvní benefiit toho, co
o nabízíte, a podnítíí návštěvníky zůstat na stránkáách Vašeho internetovvého obchod
du. •
é bannery a odkazy. Rušivé
Pokud
d prodáváte vlastní prod
dukty, nedávvejte na stráánky žádné bannery ne
ebo odkazyy, které odkaazují na jiné stránky. Sam
mozřejmě po
okud propagujete produkkty na zákkladě provizn
ního systému
u nebo prodáváte reklam
mu, potom m
musíte banne
ery i odkazy používat. Ale nedělejtte obě věci n
naráz. •
Příliš o
oslnivých baarev a fontů. Využívvejte základn
ní barevné scchéma se dvě
ěma až třemi barvami a ffonty. •
Vzoro
ované pozadíí. Nepou
užívejte na svvých stránkáách výraznou
u texturu neb
bo tmavé po
ozadí, ztěžuje
ete výrazn
ně vašim užiivatelům čteení textů. Te
esty znovu a znovu ukazzují, že strán
nky s černým textem n
na čistě bílém
m pozadí majjí největší ko
onverzi náku
upu. •
ozptylující grrafiky, animaací nebo vide
eoklipů. Velké množství ro
Pokud
d tyto vizuáln
ní prvky nepomáhají prodat produkt třeba demo
onstrací, jak vváš produkt funguje nebo n
vypadá, jsou jen zbytečnou dekorací, d
kteerá bude vaaše ozptylovat. návštěěvníky pouzee zbytečně ro
•
Velké bloky textu, které se šp
patně čtou. Omeztte své odstavce na šesst řádků. Taaké se ujistěte, že všecchny odstavvce nevypadají stejně. Proměnlivá struktura od
dstavců velm
mi usnadňujee čtení textu. 3..5 Barva při tvorbě
ě webové p
prezentace
e Exxistuje něko
olik modelů pro míchání barev. Základním Z
teechnickým m
modelem jssou tzvv. spektrálníí barvy a jeejich doplňko
ové barvy (zelená, tyrkysová, modrá, purpurovvá, čeervená, žlutáá). Model spektrálních barev se v grrafickém dessignu nepoužžívá. Nejčasttěji see budete setkávat s tradičním modelem mícháníí barev. Tentto model ob
bsahuje tři tyypy baarev: primáární, doplňkkové, terciáální. Mezi primární p
baarvy (tzv. m
malířské) paatří třii základní pigmentové barvy b
(červen
ná, modrá a a žlutá), s jeejich pomocí lze namích
hat vššechny ostaatní barvy. Ke každ
dé z prim
márních barev existujje doplňko
ová (komplementáární) barva (zelená, oran
nžová a fialová). Posledn
ní skupina terciálních barrev vzznikne dalším
m dělením barevného kruhu. Tercciálních bareev je 12 a pokrývají ce
elé baarevné spekttrum známéé z duhy. Naa následujícím
m obrázku je barevný kkruh obsahujjící 3,6 a 12 základ
dních barevn
ných tónů. Záákladní barvyy se dělí na ttzv. teplé a sstudené barrvy. Mezi tep
plé barvy se počítá 6 barrev z b
barevného kkruhu, barvy jdoucí od čeervené proti směru hodin
nových ručičček, zbývajícíích 6 barev patří m
mezi studenéé barvy (od ffialové po sm
měru hodinovvých ručiček). Pro dosaže
ení vh
hodného kontrastu je nejvhodnější
n
í použít pro
o barvu pop
předí a pozadí kombinaci do
oplňkových b
barev. 33 Po
odnikání na iinternetu Žluté po
ozadí s fialo
ovým texte
em
Mod
dré po
ozadí s oran
nžovým tex
xtem
Červ
vené pozad
p
dí se zelený
ým tex
xtem
Třři barvy, kterré spolu bezp
prostředně ssousedí na baarevném kru
uhu, se nazývvají analogiccké (p
podobné) baarvy. Analoggické barvy jsou vzájem
mně nekontrrastní, a pro
oto se neho
odí prro společné použití. Nevvhodnost tétto kombinacce analogickkých barev jako popředíí a po
ozadí je zřejjmá z násleedujících ukáázek. Analoggické barvy se používajíí pro vyplně
ění neevýrazných p
ploch. Červ
vené pozad
dí s fia
alovým
m texttem
Žlutté poz
zadí s
se světle oranžov
vým
t
textem
m
Modré po
ozadí se ze
eleným
m texttem
3.5.1 Vním
máníbarvy
Kaaždý člověkk vnímá baarvy rozdílněě, ale přessto lze vytvvořit všeob
becná pravid
dla prro ovlivnění osob jednotlivou barrvou. Ovlivn
nění lze ro
ozdělit na fyziologické a pssychologické. Fyyziologické působení baarev na nášš organismu
us ovlivňujee náš vegettativní systé
ém. Tzzv. teplé barrvy, mezi ktterými převlládají: žlutá,, červená a oranžová, nás podněccují kee zvýšené čin
nnosti, stoup
pá nám krevvní tlak, zrychluje se pu
uls, povzbuzzuje se činno
ost veegetativního nervstva, zvvyšuje se i svalový s
tonu
us. Máme věětší chuť k jídlu, zřeteln
něji vn
nímáme hlukk, a dokonce se nám zdá, jako by čas rychlejii ubíhal. Stu
udené barevvné od
dstíny, mezi kterými převládají: zelená a modrá,, mají účinekk právě opaččný, uklidňujjí a vyyvolávají útlu
um tělesných
h funkcí. Baarvy působí také psycho
ologicky, na lidské city. Na barvy reagují více llidé, kteří jssou cittově založen
ní. Extrovertti dávají přeednost teplýým barvám, žluté a čerrvené, zatím
mco introverti mívaají v oblibě zelenou a mo
odrou. TABULK
KA 3.5 muž
žena
asocia
ace,
použití v prezentac
ci
velm
mi dobře
velmi dobřře
nebe
ezpečí, vzruše
e í, dynamik
ka
upou
utá v prezenta
aci
modrrá
velm
mi příjemná
jisto
ota,
inteligence
méně příje
emná
obchod, ch
hlad,
deprese
spíše
e jako doplně
ěk, podklad,
neoriginální, neuttrální
bílá
á
velm
mi příjemná
velmi příje
emná
podk
klad, pozadí o
objektů
čistota, neutrální k ostatním
barvá
ám
červená
4 34
Vnímání baarev velm
mi upoutá
slunc
ce, teplo
žlutá
á
mén
ně příjemná
černá
příje
emná
origin
nální
příjemná
vážn
nost, smutek,,
neutrální- spíše ja
ako doplněk,
smutek, citlivost
boha
atství
podk
klad
méně příje
emná
zelen
ná
mén
ně příjemná
vážn
nost,
cílev
vědomost
méně příje
emná
země, tepllo
příroda
spíše
e neupoutá, jako doplněk,,
pozadí
oranžo
ová
velm
mi příjemná
velmi příje
emná
teplo
o, zdraví
velm
mi upoutá, dyn
namické prvk
ky
AKTIVITA
A 3.1 Název aktivvity S
S pomocí vek
ktorového prrogramu vytvvořte návrh loga Vaší firm
my. Pořiďte pom
P
mocí digitálníího fotoaparrátu fotograffii na úvodn
ní stránku e‐‐shopu a tutto f
fotografii upr
ravte, popř. vytvořte kolááž. P
PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Název příp
padové stud
die Z
Zpracujte gra
afický návrh vvstupní strán
nky Vašeho w
webu. ZAPAMATTUJTE SI Design by měl D
m být odpo
ovídající vašíí cílové skup
pině. Během několika seekund by mě
ěl w
web zaujmou
ut a přesvědčit uživatele. Velmi důležžité jsou kvalitní popiskyy zboží a jejicch fotografií see realizuje především po
f
fotografie. O
Optimalizace omocí vhodn
ného rozlišen
ní (stačí ji uložiit v rozlišeníí 72 Dpi) a výběru v
správvného formáátu. Formát GIF i PNG se s
h
hodí pro tvo
orbu jednodu
uchých obrázků, jako jso
ou ikony, naavigační prvkky na stráncce n
nebo loga. P
Pro fotografiee je nejvhodn
nější formát JPEG. Při návrhu designu musí P
m
grafik respektovatt důležitá pravidla přřístupnosti a p
použitelnosti
i. Využívejte základní barrevné schém
ma se dvěma až třemi barrvami a fontyy. P dosaženíí vhodného kontrastu jee nejvhodnějjší použít pro
Pro o barvu pop
předí a pozad
dí k
kombinaci do
oplňkových b
barev. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Vyjm
menujte aspo
oň 5 základních chyb graffiky. Jaký formát soub
borů použijette pro animo
ovaný obrázeek a jaký pro fotografie? Popiššte přístupnýý web. Co zn
namená optiimalizace obrazových datt? Kteréé barvy není vhodné pou
užít jako popřředí a pozadí pro prezentaci stránek?? 35 Po
odnikání na iinternetu S
SHRNUTÍ KA
PITOLY Webdesignem prro naše účelyy rozumíme ttvorbu graficckého vzhled
du (grafiky). Optim
malizace ob
brazových daat znamenáá snížení ob
bjemu dat p
při zachován
ní potřeebné kvality obrazu. Pro fotografie je nejvhodnější formát JPEG, ale pozor p
použíívá ztrátovo
ou komp
presi. Form
mát GIF dovvoluje jednu barvu v obrázku n
nastavit jakko průhlednou a umožňuje u
bezztrátovou kompresi. PNG formáát je vhodn
ný ou kompresi.. pro kkresby, loga, ikony, tlačítka a používáá bezztrátovo
Pro lepší použitelnost web
bu umístěte
e logo doleeva nahoru, vyhledáván
ní pro všechny sstránky. doprrava nahoru, globální navvigaci na stejjném místě p
Nepo
oužívejte na svých stránkách výrazno
ou texturu n
nebo tmavé pozadí, velkké množžství rozptyylující grafikyy, animací nebo video
oklipů a ruššivé banneryy. Omeezte odstavcee na 6 řádků.. STTUDIJNÍ LITEERATURA 7 hříchů v dessignu stránekk internetové
ého obchodu.. Dostupné z WWW:
<h
http://www.ipodnikatel.ccz/Podnikani--na-internetu
u/7-hrichu-v--designu-stra
anekintternetoveho--obchodu.htm
ml>.
TŮ
ŮMA, T. Počíítačová grafikka a design. 1. vyd. Brno
o: Computer Press, 2007. ISBN
97
78-80-251-17
784-2.
6 36
4 Tvorb
ba vlastn
ního e‐‐shopu ‐‐ pomo
ocí open
n source
e, úpravva stráánek. Správa S
e‐shop
pu ‐ d
databáze
e zákazníků, ob
bjednávvky Ú
ÚVOD Teento díl je věnován v
prakktickému po
ostupu installace open so
ource – ZEN
NCART, tvorb
bě ka
atalogu zbožží nebo služeb, včetně rozzmístění do kategorií, úp
pravě jednottlivých stráneek vyyřízení objed
dnávek. Teorretická část se s věnuje veedením agen
ndy spojené s vyřizováníím ob
bjednávek a expedici zbo
oží. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
MĚT: nainsttalovat open source Zenccart vytvo
ořit katalog zb
boží upravit vzhled web
bu Po
o prostudová
přehleed o jednotlivvých možnosstech dopravvy a plateb inform
mace o správvném vyřízen
ní objednávek, expedici zboží Po
o prostudová
CHOPNI: zavéstt kategorie a podkategorrie výrobků aa umístit do n
nich zboží neebo služby spravo
ovat databázzi zákazníků
vyřizovat objednávvky, tisk dokkumentů 37 Po
odnikání na iinternetu 4..1 Tvorbaa vlastního
o e‐shopu p
pomocí op
pen source
e Zencart 4..1.1 PříprravanainsttalaciZenca
art
Neejprve si stááhněte aplikaaci z oficiáln
ních stránek http://www
w.zen‐cart.co
om/ stisknuttím tlaačítka Download. Ze stráánek http://w
www.zencarrt.cz/ ze sekcce "Ke stažení" si stáhně
ěte čeeský jazykovýý balíček. Ro
ozbalte stažeenou aplikacci Zen Cart do d nějakého
o adresáře ve v vašem po
očítači (např.. si vyytvořte adressář ZENCARTT). Je nutné zachovat sttrukturu adreesářů ‐ po rrozbalení bysste teedy v této slo
ožce měli najjít (mimo jin
ných souborů
ů) adresáře A
ADMIN, CACHE, DOCS, atd. So
oubor s češtinou rozbaltee např. do ad
dresáře CESTTINA. Ro
ozbalené sou
ubory s češttinou zkopíru
ujte do adre
esáře ZENCA
ART. Pravděp
podobně dojjde k požadavku n
na přepsání n
několika soub
borů, požadaavek potvrďtte a souboryy přepište. naků je nutné udělat malou úp
pravu soubo
oru Prro správné zobrazení českých zn
installer_params.php, kterrý se nacházzí v adresáři zc_install/includes. Otevvřete si soub
bor vee vašem oblíb
beném texto
ovém editoru
u a upravte řřádek: deefine('DB_CH
HARSET', 'latiin1'); naa tento tvar: deefine('DB_CH
HARSET', 'cp1
1250'); Po
o úpravě řádku soubor uložte a zavřeete. 4..1.2 Vytvo
ořeníwebsttránky,dattabáze
Vyytvořte účet např. na webzdarma.cz pro nakopíro
ování souborrů ze složky ZZENCART např. s n
názvem dem
mo1shop.euw
web.cz (jmééno si samo
ozřejmě zvollte sami s jiným názvem
m). Naa Váš mail Váám přijde e‐m
mail pro akttivaci účtu. Po
o přihlášení uživatelskéh
ho jména a h
hesla zvolte vv nabídce menu Nastaveení ‐ Nastave
ení M
MySQL a zatrh
hněte tlačítkko Aktivní. Zjistěte a zapiište název daatabáze, přísstupové jméno a heslo. SCHÉMA
A 4.1.2 webstránky, účtu, databáze Vytvoření w
8 38
4..1.3 Zkopíírovánísou
uborůnaweb
Přřeneste všechny souboryy a složky z adresáře ZENCART pomocí FTP klientaa (např. TOTTAL CO
OMMANDER
R) do složkyy na serveru
u, do které chcete aplikaci Zen C
Cart instalovvat. V našem přřípadě sou
ubory kop
pírujeme do d
kořeno
ového adrresáře we
ebu deemo1shop.euweb.cz. 4..1.4 Installace
Prro zahájení instalace i
zad
dejte v proh
hlížeči název webu demo
o1shop.euweb.cz a dojjde k přesměrován
ní na začátekk instalace.
SCHÉMA 4.2.4a N
Nalezněte řád
dek: Pokud jje to Váš příp
pad, klikněte
e zde a začneeme s instalací obchodu. Naa první stráánce se naacházejí různ
né informacce o prograamu a jeho
o požadavcíích naa systém. Pro
o pokračován
ní zvolte tlaččítko "Pokraččovat". SCHÉMA
A 4.3.4b Drruhá strana obsahuje in
nformace o licenci GNU GPL. Pokud
d jste obeznámeni s tou
uto liccencí, označtte položku "Č
Četl/a jsem aa souhlasím s dodržován
ním podmíneek, tak jak jssou uvvedeny." a po
okračujte stiisknutím tlaččítka "Pokraččovat". Instalátor sysstému Zen Cart zkontroluje nastavení web
bového servveru. Červe
eně p
PHP
P Safe Mod
de = On označuje o
needoporučovaané nastave
ení, zvvýrazněná položka webhostingovvý systém jee však nastaaven na zvýššené zabezp
pečení a zajišťuje zpětnou ko
ompatibilitu i pro prograamy, které požadují p
tuto
o direktivu vypnutou. v
Prro pokračováání stiskněte tlačíttko "Instalovvat". 39 Po
odnikání na iinternetu Naastavení dattabáze V následujících
h položkách vyplňte tyto
o údaje: Po
oložky Inform
mace o datab
bázi: • Typ da
atabáze – po
onechte volbu MySQL • Hostittel databáze – ‐ vyplňte server datab
báze, kterou jste vytvořilli v adm
ministračním systému (sch
héma 4.1) • Uživattelské jméno
o k databázi ((schéma 4.1)) • Heslo k databázi –
– (viz schémaa 4.1) • Názevv databáze ‐ vvyplňte náze
ev databáze ((schéma 4.1)) Po
oložky Datab
báze ‐ VOLITEELNÉ nastaveení: • Identifikátor obchodu (Table‐P
Prefix) ‐ poku
ud budete daatabázi využíívat i pro jinýý systém
m (např. redaakční systém
m, diskusní fó
órum) doporu
učujeme vyp
plnit: zen_, v opaččném případě ponechte prázdné • Sessio
ons databázee ‐ zvolte ANO
O • SQL Ca
ache metodaa ‐ ponechtee nastavené N
None • Sessio
on/SQL Cachee adresář ‐ p
ponechte pře
ednastavenou cestu pro m
mezipaměť SCHÉMA 4.4.4c Prro pokračováání stiskněte tlačítko "Ulo
ožit nastaven
ní databáze". 0 40
Naa několik vtteřin problikkne stránka s postupem
m instalace ve formě hada, tvoře
ený zn
nakem vlnkaa. Po ukon
nčení činnossti budete automatickyy přesměro
ováni na daalší ko
onfiguraci. SCHÉMA 4.5.4d Naastavení systému Zkkontrolujte fyyzické nastavvení cest k vaašemu Webu
u. • Fyzickká cesta pro Z
Zen Cart ‐ tatto položka zo
obrazuje cesstu fyzického
o umístění webu na serveru (např.: /data//www/demo
o1.cz/zencarrt.demo1.cz) • URL pro Zen Cart o
obchod ‐ zob
brazuje URL aadresu vašeh
ho webu Po
oložky HTTPSS Domain a H
HTTPS Server URL budou
u zobrazeny vve tvaru http
ps://. Pokud se ro
ozhodnete vyyužít zabezp
pečený přístup, je potře
eba v admin
nistračním syystému povo
olit přřístup HTTP aa HTTPS pro příslušný weeb. Daalší dvě polo
ožky "Povolit SSL"a "Povvolit SSL v administraci"
a
" upravují použití přístupu v zzákaznickém
m a administtrátorském systému s
Zen
n Cart. Poku
ud si nejste jisti, ponech
hte vo
olbu "NE". Prro pokračováání stiskněte tlačítko "Ulo
ožit nastaven
ní systému". Naastavení obcchodu Instalátor sysstému Zen Cart vás prrovede iden
ntifikací obchodu. Vyplň
ňte následujjící po
oložky: • Názevv obchodu ‐ jméno obcho
odu (v našem
m případě např. Ukázkovýý obchod Zen Caart) • Majite
el obchodu ‐ zadejte vašee jméno a přříjmení (příp. firmu) • Email majitele obcchodu ‐ emailová adresa vlastníka ob
bchodu • Země obchodu ‐ z rozbalovacíh
ho menu vyb
berte Česká rrepublika • Kraj obchodu ‐ z ro
ozbalovacího
o menu vybe
erte kraj, nap
př. Moravsko
oslezský • Adresa obchodu ‐ adresa obch
hodu a telefo
onní číslo • Výcho
ozí jazyk ‐ pon
nechte Čeština • Výcho
ozí měna ‐ po
onechte Českká koruna • Demo
o obchodu ‐ p
pokud chcetee nainstalovaat ukázkové produkty ‐ zvvolte ANO Po
okračujte klikknutím na tlaačítko "Uložit nastavení o
obchodu". ministrátorského účtu Naastavení adm
V tomto kroku
u je potřeba založit první administrátorský účet:
• Admin
nistrátorské jjméno ‐ vyplňte přihlašovací jméno d
do administrátorského rozhraaní Zen Cartu
u (např. admin) 41 Po
•
•
Admin
nistrátorské heslo ‐ vyplň
ňte přihlašovvací heslo do administrátorského rozhraaní Zen Cartu
u Potvrd
dit administrrátorské hesllo ‐ vyplňte zznovu heslo p
pro kontrolu
u E‐mail administráttora ‐ vyplňtee emailovou adresu účtu
u administráttora d chcete po p
přihlášení ovvěřovat nové verze systém
mu Zen Cart dostupné Pokud
na internetu, oznaačte položku "Zkontrolovvat Zen Cart aaktualizace p
při přihlášeníí do adm
ministrace ".. Pokračujte kliknutím naa tlačítko "Uložit nastavení". okončení insstalace Do
Po
oslední obrazovka instalaace nás inforrmuje o úspě
ěšně dokonččené instalacci. Pro korektní prráci program
mu Zen Cart jee potřeba provést násled
dující poinstaalační úpravyy. 4..1.5 Poinsstalačníúprravy
Přřipojte se kee svému serveru, na kterém máte
e nainstalovaný softwarre Zen Cart..!!! Dů
ůležité!!! Pře
ejmenujte složku ADMIN
N na složitější tvar, nejléépe na náho
odnou sekvenci zn
naků a písmeen (např. R1ss2u42xWadm
min, do administračního rozhraní se pak dostane
ete od
dkazem htttp://zencart.demo1.cz/R
R1s2u42xWaadmin). Zen
n Cart to
otiž obsahu
uje beezpečnostní chyby a znáá‐li někdo náázev ADMIN adresáře, taak může insttalaci prolom
mit (p
případně hacknout sttránky). Po
oté v sou
uboru adm
min/includes//configure.p
php (R
R1s2u42xWadmin/includes/configuree.php) najdě
ěte řádky, naa kterých se nachází ten
nto teext: deefine('DIR_W
WS_ADMIN', '/admin/'); deefine('DIR_W
WS_HTTPS_ADMIN', '/adm
min/'); a upravte názzev složky admin a
na vááš nový tvarr. V našem ukázkovém případě bu
ude úp
prava vypadaat následovn
ně: deefine('DIR_W
WS_ADMIN', '/R1s2u42xW
Wadmin/'); deefine('DIR_W
WS_HTTPS_ADMIN', '/R1ss2u42xWadm
min/'); So
oubor configgure.php uložte a nastavvte mu atributy "jen pro
o čtení" (chm
mod 444). Dáále sm
mažte složku ZC_INSTALLL. 4..2 Správaa e‐shopu 4..2.1 Veden
níagendy––vyřizován
níobjednáv
vek
Po
odle toho jakk objednávkyy přijímáte, jje často rozh
hodující pro to, jestli bud
dou úspěšně
ě či neeúspěšně vyyřízeny. Pokud objednávvku ve svém
m e‐shopu pouze přijm
mete a nedááte záákazníkovi zprávu o jejím
m přijetí, může m
se stáát, že zákazzník, kterém
mu objednávvku neepotvrdíte, p
půjde nakoup
pit jinam. Po
okud prodáváte zboží meenších hodno
ot, určitě bu
ude stačit, pokud zzákazníkům o
odešle potvrrzení objednáávky automaaticky ihned po jejím přijetí (ee‐mailem), pokud p
prodááváte zboží, které je dražší d
nebo svým způso
obem unikátní (kusová výrob
ba apod.), bu
ude asi lépe s potvrzením
m objednávkky nespěchatt a objednávvku otvrdit telefo
onicky. záákazníkovi po
Po
otvrzením objednávky by b mělo obsahovat tyto náležitosti: údaje o objjednateli (jeho ad
dresa, případ
dně dodací adresa), číslo objednávkyy, objednané zboží, cena (i za dopravvu), zp
působ platbyy a dopravy, údaje pro platbu (varriabilní symb
bol a číslo ú
účtu při plattbě přřevodem), ch
hybět by nem
měly samozřeejmě údaje o
o prodejci vččetně kontaktů. 2 42
Dáále je vhodné odděleníí číslování objednávek o
a faktur – faktury f
budo
ou mít vlastní čísselnou poslo
oupnost (ta b
bude narušovvána pouze sstornodoklad
dy vrácených
h zásilek, niččím jin
ným), kde čííslo objednávvky bude po
oužito jako variabilní v
sym
mbol. Ideáln
ní stav nastaane paak tehdy, pokud p
si dokážete objeednávky z ob
bchodu stah
hovat přímo
o do účetníího so
oftwaru, kdee pak již není problém několika kliky přetvořitt objednávku
u na fakturu
u – vee věku XML b
by to neměl b
být problém. Po
o vyřízení objednávky o
a jejím vyexxpedování by a b mělo býtt samozřejm
mostí zákaznííka o tomto kroku
u informovaat. Zpráva by b měla kro
omě informaací o samotn
né objednávvce ob
bsahovat i to
o, (do) kdy by mělo být zboží doru
učeno a co dělat v přípaadě, že se tak t
neestane. 4..2.2 Veden
níagendy––expedicezzboží
Po
okud nebudee mít váš e‐‐shop vlastníí rozvážkovo
ou službu, bu
udete potřebovat někoh
ho, kd
do vaše zbožží dopraví k zákazníkům – nejčastějii patrně vyu
užijete služeb
b České poššty, v případě objeemnějších či těžších zásiilek pak bud
dete jistě vyu
užívat i služeeb přepravníích sp
polečností typu DHL, Geiss či PPL. Čeeská pošta pro p firmy naabízí vcelku široké portfolio služeb (Pošta pro firmy). Pokkud neebudete zasíílat tisíce záásilek měsíčn
ně, určitě vyystačíte se základními z
službami, kte
eré Váám nabídne každá poštta. Kromě sp
právně napssané adresy je třeba naa zásilku uvé
ést v případě dob
bírky dobírkkovou částku
u (slovy i čííslicí) a číslo účtu (pokud používááte slo
oženky typu
u A), kam má být do
obírková částka doručeena – poštaa někdy ztrratí z d
doručovanýcch zásilek plastovou p
„kkapsičku“ se složenkou a pokud na zásilce ne
ení uvvedeno číslo účtu, není zřřejmé, kam m
mají peníze d
dorazit – zásilka se vrací zpět. V případě, že zasíláte zboží bez dobírrky, není třeba na zásilku
u kromě adrresáta psát nic (vždy by samo
ozřejmě ale na zásilce měly m
být údaaje o odesílatteli). Toto všše platí, pokkud záásilky expedu
ujete jako tzzv. doporučeené zásilky (n
nejlevnější způsob z
expedice drobné
ého zb
boží), tj. jako
o dopisy, kteeré mohou mít m celkový rozměr všecch tří stran aaž 90 cm, váhu do
o 2 kg a jejicch udaná cen
na (tj. cena pro pojištění zásilky) nesmí přesáhn
nout 500 korrun (jssou doručenyy do druhého dne od odeslání). Poku
ud udáte na zzásilce (udan
nou) cenu vyyšší neež 500 korun
n nebo zásilkka nesplňujee podmínky hmotnosti či č rozměrů, jje třeba vyu
užít jin
nou (dražší) sslužbu – cenný balík či ob
bchodní balíkk. S eexpedicí zásilek souvisí potřeba obaalového matteriálu, složeenek, poštovvních „lepítek“, arrchů apod. M
Můžete využíít služeb velkkoobchodnícch firem nab
bízejících obaalové materiály (n
např. Eobaly.cz). Co se týče t
složeneek, jako velm
mi dobrý zp
působ se jevví jejich nákkup naa MailOptys.cz – jedná se s o složenkky s předtiskem, předtišttěné údaje si sami volííte. Co
o se týče kap
psiček na dobírkové složenky a pošto
ovních „lepíttek“ (dobírkaa, doporučen
ně, pilné apod.): d
dostanete je bezplatně n
na každé pošště, nejlépe p
pak na té, kterou využívááte prro expedici svých zásilek. Poštovní archy (tj. podací p
lístek pro hromadné podání je k d
dispozici ve fformátu XLS na stránkách České poštty). See službami České Č
pošty souvisí ještěě jedna záležžitost – zda platit poštovné hotově,, či přřevodem. Po
okud byste raději r
převodem, budete
e muset pod
depsat s pošštou písemnou sm
mlouvu a složit na její účet jistin
nu ve výši předpoklád
daného měssíčního obraatu po
oštovného – pokud tedy pošlete za m
měsíc tisíc zássilek s poštovným kolem 70 tisíc koru
un, bu
udete mít tutto částku blo
okovánu na ú
účtu České p
pošty U výše poštovvného mate dvě možnossti – buď bu
udete účtovaat poštovné vve výši, kterrou paak skutečně zaplatíte Čeeské poště (vv tom případ
dě ale budete muset zn
nát váhu zbo
oží, ktteré prodávááte, neboť ceník c
poštovvného je pro
o tuzemské zásilky postaven na vááze záásilek, uvést v e‐shopu formulku, f
žee k zásilce bu
ude připočteeno poštovn
né podle tarrifů Čeeské pošty, je řešení, které mno
oho zákazníků odradí); nebo zvo
olíte poštovvné 43 Po
odnikání na iinternetu padě lehčí zásilky) z
vydě
ěláte, jindy,, v případě těžší, bude
ete paaušálem ‐ něěkdy (v příp
do
oplácet. AKTIVITA
A 4.1 Instalace Ze
encart N
Nainstalujte Zencart pro svůj elektron
nický obchod
d. P
PŘÍPADOVÁ STUDIE 4.1 V
Ve vytvořené
ém e‐shopu vvytvořte min
nimálně 3 kattegorie a 10 druhů zboží. D
Doplňte mož
žnosti dopravvy a platby včetně cen zjiištěných na iinternetu. U
Upravte úvod
dní stránku, editujte ostaatní stránky.
ZAPAMATTUJTE SI Pokud prod
P
dáváte zbožží menších hodnot, bude b
stačitt potvrzení objednávkky a
automaticky ihned po jejjím přijetí (e‐mailem), po
okud prodáváte dražší zb
boží, potvrďtte o
objednávku t
telefonicky. Je vhodné o
oddělení číslo
ování objedn
návek a faktur a stahovaat t
tyto dokladyy přímo do
o účetního softwaru. Samozřejmo
ostí by takké mělo býýt informování zákazníka o o expedici zb
boží. K této činnosti mů
ůžete využít služeb Českké p
pošty, vlastní rozvážkovéé služby neb
bo přepravníích společností typu DHLL, Geis či PPL. U
U výše pošto
vného máte dvě možnossti – buď budete účtovatt poštovné vve výši, ktero
ou p
pak skutečně
ě zaplatíte Čeeské poště nebo zvolíte p
poštovné pau
ušálem. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Vyjm
menujte možn
nosti pro exp
pedici zboží. Co musí m
obsaho
ovat potvrzzení objednáávky a jakýými způsobyy ji můžem
me potvrdit? Jaké možnosti máte při účtovvání poštovného? S
SHRNUTÍ KA
PITOLY Poku
ud objednávvku nepotvrd
díte, může se stát, že zákazník pů
ůjde nakoup
pit jinam
m. Potvrzením objednávky by mělo obsahovat údaje ú
o zákaazníkovi, čísllo objed
dnávky, objjednané zb
boží, cenu, způsob plaatby a dopravy, údajje pro p
platbu a údajje o prodejcii včetně konttaktů. Krom
mě správně napsané adrresy je třeba na zásilku
u uvést v příípadě dobírkky dobírkovou částku, číslo účtu, kam k
má být dobírkková částkka o odesílateli.. doručena. V případě, že zasílááte zboží bezz dobírky, uvveďte údaje o
4 44
STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. www.zencart.cz 2. www.webnode.cz 45 Po
odnikání na iinternetu 5 Intern
netový m
marketiing Ú
ÚVOD Ta
ato kapitola se zabývá jednotlivými nástroji marketingu m
p
používaných při podnikání na
a internetu, vvyužití těchto
o nástrojů a upozornění na chyby v ttéto oblasti. Druhá část jje věěnována měřření výkonno
osti webu a vvyužití webových analytik pro optima
alizaci webu a zvvýšení konverrzního poměěru. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
MĚT: sestavvit ukazatele pro měření výkonnosti e
e‐shopu vnímaat vliv jednotlivých metrikk webové an
nalýzy analyzzovat jednotlivé formy m
marketingovýých nástrojů
Po
o prostudová
inform
mace o jedno
otlivých meto
odách SEO přehleed základních
h chyb v marrketingu poznatkový systém
m z oblasti SEEM Po
o prostudová
CHOPNI: využít marketingové nástroje
defino
ovat ukazateele měření stavu obchod
du, spokojen
nosti zákaznííků a finanční výkonnosti 6 46
5..1 Propaggace Zaaregistrujete svůj e‐shop
p do kataloggů podnikate
elských subjeektů tří nejvvětších českýých po
ortálů – Sezn
namu, Centraa a Atlasu. P
Přidání vašeh
ho e‐shopu d
do katalogů jje jednoduch
hé, ovvládání je in
ntuitivní, v zzákladní verzzi přitom zd
darma. Placené zvýhodnění u těch
hto seerverů spočívvá v zařazeníí odkazu na váš e‐shop p
před odkazy neplacené, logo ve výpisu či detailu vašší firmy, po
opř. si můžeete přikoupit pozice naa klíčová slova v určitýých reegionech apo
od. Cena placených zápissů v katalozíích se pohyb
buje v tisících
h korun ročn
ně. M
Můžete také využít možžnost zviditeelnit svůj nový e‐shop v reklamnícch systémecch, naabízejících tzv. platbu za proklik (PPC systémy). Ob
brázky Ob
brázek můžee předat zákazníkům Vašše sdělení m
mnohem rych
hleji, než text. Vyvarujte se čaasté chybě, kdy k po otevvření e‐shopu
u je na úvod
dní stránce menší sloh zzačínající slo
ovy “V
Vítejte na naaší stránce, jsme rádi, že ž jste k nám
m přišli … attd.” Zaujmětte návštěvnííka okkamžitě – vh
hodným obrrázkem v hlavičce e‐sho
opu, pěkným
m designem a hlavně tíím, žee na hlavní stránku s
umísstíte zboží, které k
prodávváte. Zákazníík by měl okkamžitě vědět, kd
de se ocitl. Další D
výhodo
ou je dát na hlavní strán
nku zboží, ktteré je buď v cenové akkci, neebo novinkou
u a samozřejjmě takové zzboží viditeln
ně označit. 5..1.1 SEO
SEEO (z angličtiny SearchEn
ngineOptimizzation = opttimalizace prro vyhledávaače) je důležžité mít předevšíím proto, aby se váš v
e‐shop objevoval na předn
ních příčkáách vee vyhledávaččích. Je to sou
ubor metod,, které vám kk tomu pomů
ůžou: •
Origin
nální a zajímaavý obsah To je práce copyw
writera. Zákllad úspěchu je origináln
ní text, čtivý a čitelný, te
ext ovými slovy. Dejte si prááci při plnění e‐shopu a popisujte každou položžku s klíčo
zboží. padě, že prod
dáváte obleččení, dejte d
do popisu vaašeho zboží, např. halenky, V příp
jak slo
ožení textilu, tak velikossti, které prrodáváte, infformace o ttom jak se má m
halenkka prát, pop
př. i krátké info o výrobci, nebo o tom, o
pro jaaké příležito
osti doporručujete haleenku používaat. Čím víc se s rozepíšetee, tím větší jje šance, že se v textu
u objeví slovvo “halenka” a v návazznosti na to bude i většší šance, že se ve vyh
hledávačích o
objevíte výš na klíčové slovo “halenkaa”. Důležiité je i věn
novat velkou pozornostt tomu jak výrobek nazvete. Mussíte předpokládat, že sse k vám návvštěvník nem
musí dostat přřed úvodní sstránku a pro
oto n
Prodááváte‐li nap
př. samolepky, nemussí tušit, co přesně váš e‐shop nabízí. nenazvěte halenkku jen “Zuzi”, ale “halenka – Zuzzi”, popř. “H
Halenka Zuzzi”. Tak máte větší šan
nci, že se k váám dostanou
u zákazníci, cco Vás zajímaají. •
Používvání tagů dle
e normovanýých předpisů
ů Používvejte značkyy tak, jak říkká norma. Budou‐li B
stráánky odpovíd
dat standard
du, bude ttext a potažmo celý e‐sh
hop pro vyhlledávač cenn
nější a posun
ne vás na vyyšší pozicee. Nadpisy nevolte po
omoci funkcce „Velikostti písma“, tto vyhledávvač neiden
ntifikuje, tudíž to neveezme v potaaz jako důleežité sdělen
ní, ale pomo
ocí tagů<h
h1>, <h2> a <<h3>. •
Krátkáá a neměnnáá URL adresaa Dlouhé URL adressy jsou nesrrozumitelné a odrazují od odkazovvání. Také jssou hůře zzapamatovattelné. Vhodn
né je i do URLL adresy zako
omponovat kklíčové slovo
o. •
Linkbu
ulding(nebolli budování zzpětných odkkazů). 47 Po
odnikání na iinternetu Jde o o mimowebový faktor (tzv. offpa
age), s nímž mnohonáásobně zvýššíte pravděěpodobnost,, že si někdo
o přečte odkaaz na jiném w
webu a dostaane se přes n
něj k vám
m. Proto je dobré d
mít co c nejvíce od
dkazů na jin
ných webovýých stránkácch. Počet kvalitních zpětných odkazů o
záro
oveň zvyšujee pozici vaašeho e‐sho
opu ve vyh
hledávačích. •
Black hat metody Jsou i různé neetiické metodyy SEO (tzv. blackhatagra
b
ayhat metodyy), např. spaam klíčovýých slov na sstránce, skryytý text a oklamávání rob
botů, ale tytto metody váám radíme vůbec nep
používat. Po
okud budete odhaleni, spadnete s
znaačně na pozzici ve vyh
hledávačích. ginemarketting=mark
ketingvevy
yhledavačícch)
5..1.2 SEM((Searcheng
Jee to marketin
ngový nástro
oj, díky kteréému budete na internettu více viditeelní, a tím taaké stoupne návšttěvnost vašeeho e‐shopu
u. Jde o placcenou formu
u propagacee a má mno
oho po
odob, např. ssi v rámci SEEM lze zakoupit lepší pozzici ve vyhled
dávačích. Kdyyž tuhle služžbu ch
hcete využít,, zaměřte see na velké portály. p
Na rozdíl od SEEO nevyžadu
uje SEM žád
dné úp
pravy na vašiich stránkách
h. •
PPV(p
pay per view,, v překladu ““platba za zo
obrazení”) Zde zaadavatel rekklamy platil většinou zaa určitý časo
ový úsek jeh
ho reklamníího banneeru. Postupněě se od takovvých forem o
odstupuje. •
PPC (p
pay per click,, v přímém p
překladu „plaatba za kliknu
utí“) Platítee přímo za počet p
kliknuttí uživatelů. Tato reklam
ma je dobře p
plánovatelnáá a měřiteelná. Z těch
h známějších PPC systé
ému si můžžete vybrat např. Googgle AdWo
ords, adFox (od Centrum..cz), Etarget či Sklik (od SSeznam.cz). PPA (p
pay per actio
on, v překladu “platba za akci”) Zadavvatel reklamyy totiž platíí jen tehdy, když je na jeho web přiveden no
ový návštěěvník a navícc zde ještě prrovede nějakkou, předem určenou, akkci. Většinou to bývá objednání si newsletteeru, nebo zaregistrovaní se do eeshopu, či do diskussního fóra. Sociální sítě Výhod
dou inzerce v takových portálech
h (Líbimseti,, nebo Twitter, či velmi populární Facebo
ook) je větššinou to, že
e můžete přímo p
oslovit vaši cílovvou nu. Velmi citelně tím ušetříte u
na nákladech za reklamu a zvýšíte její j
skupin
efektivvitu. Další m
možnosti rekklamy Především jsou účinné PR čláánky. Ty sam
mozřejmě lze mít i v ráámci internetu, Vyberte si prro svůj PR článek takovýý časopis, kte
erý ale takké v tištěnýcch médiích. V
má blízko k vašem
mu oboru po
odnikání. Daalší možnostii propagace jsou rozhlass a televizze. Zde ovšeem je reklam
ma příliš drah
há, a pokud začínáte neb
bo jste drob
bný podnikatel, tak si jji pravděpod
dobně nebud
dete moci dovolit. •
•
•
5..1.3 Dalšímožnostiiinternetové
éhomarkettingu
E‐‐mailing Ro
ozesílání informačních newsletterů n
emailem. Dokáže D
být velmi účinn
né a efektivvní, stejně tak i neebezpečné. D
Dejte si prácci s formou a obsahem ssdělení. Pam
matujte, že liidé 8 48
neeradi čtou nevyžádané emaily, e
proto
o se snažte být struční a a nápadití. N
Nezapomínejte také na platné zákony, nerozesílejtte obchodní sdělení nikomu, od koho nemááte m musím m
mít možnost se prrokazatelný souhlas se zasíláním neewsletterů. Každý přitom
z V
Vašeho maillistu jednodu
uše odhlásit.. Nerozesílejtte newsletteer častěji nežž jednou týdn
ně. E‐‐mailing fungguje obvykle lépe na udržžení stávajícíích zákazníků
ů, než na získkávání novýcch. Baannerová reklama Po
oužívá se přředevším prro budováníí značky a image. i
Je drahá d
a špattně měřiteln
ná. M
Má smysl především pro silné společnosti, které
é si mohou dovolit maasivní reklam
mní kaampaň s řadou banerovýých pozic a kombinací napříč n
internetem. Banerovou reklam
mu neejlépe přirovvnáme k billlboardům. Pro billbordovou rekllamu je nejjlépe najmo
out reeklamní agen
nturu. Afffiliate markketing Prrovozovatel w
webu vytvořří affiliate pro
ogram a nab
bídne provizi každému paartnerovi, kte
erý mu přivede návštěvníka n
či zákazníkaa. Provize je vyplácenaa vždy za určitou aktivitu (konverzi), například prodej, zaslání po
optávky, reggistrace, návšštěva, apod. Odměna býývá urrčena buď peevnou částkou (za návšttěvníka, za p
prodej) anebo procentem
m z ceny zbo
oží. Naa rozdíl od klasické reklamy se neplatí za um
místění reklamy, ale ažž za přivede
ení náávštěvníka čii provedenou
u konverzi. M
Microsite Jee to speciální malý web, který se ob
bvykle věnuje novému (výjimečnému) produktu
u či vyybrané speciální akci. Máá odlišnou grafiku, ovlád
dání i cíl než firemní web
b. Microsite se může vázat k nějaké specciální akci nebo událostti ‐ například
d k Vánocům
m, k Valentýýnu neebo ke konceertu, který po
ořádáte. Viirální marketting („šeptan
nda“) Slo
ouží předevšším k budovvání povědo
omí o značce
e (branding)) nebo k maasové reklam
mě ko
onkrétního produktu. p
Firemní „poseelství“ je šířřeno samotn
nými uživateeli – bez vliivu firrmy. Využíváá neřízeného šíření inform
mací mezi lid
dmi. Toto lavvinovité šířen
ní lze přirovn
nat k virové epideemii, proto také název virální. Nejččastěji se jedná o e‐maiily s vtipným
m a zaajímavým ob
bsahem nebo
o odkazem na n www stráánku. Šíření zprávy nesm
mí být spoje
eno s žžádnou finan
nční pobídko
ou. Ad
dvergaming Vo
olně přeložeeno advergaaming znam
mená něco jako j
„propaagace hraním
m“. Termíne
em ad
dvergaming sse označují m
marketingovéé aktivity vyu
užívající k neejrůznějším m
marketingovýým úččelům (propaagace produ
uktů a služeb
b, zvýšení náávštěvnosti stránek, atd.) různé dru
uhy po
očítačových h
her. 5..1.4
•
•
•
•
•
•
•
Mark
ketingovéch
hyby
Chybn
né marketinggové zaměření cílů pre
ezentace, neevhodná nab
bídka služeb
b a produ
uktů. Nejasn
ná identifikace identity sspolečnosti.
Nízká důvěryhodn
nost webu, níízké povědom
mí o firmě.
odná úvodní stránka web
bu. Nevho
Zastarralý vzhled čii přehnaná ggrafika. Nepřeehledná, nedořešená navvigace. Nekvaalitní, nepřessvědčivé textty. 49 Po
•
•
bějící zpěttné odkazyy, chybějíící Neviditelné stráánky, chyb
ve vyh
hledávačích. Absen
nce odpovědí na emaily, dlouhé reakčční doby. Nevyu
užívání dalšícch marketinggových kanálů k prodeji aa prezentaci. registraace 5..1.5 Výkon
nnostwebu
u
Zn
nát cíle, kteeré by vašee webové sttránky mělyy plnit, je základ. z
Při vvyhodnocováání ússpěšnosti webu w
je důležité zaměřřit se právě
ě na ně. Je J důležité nepodlehno
out statistikám o počtu návštěvníků či zobrazených stránek. I tatto data jsou jistě zajímavvá, ale sama o sob
bě nejsou do
ostatečným m
měřítkem kvality. Od
dhalení slab
bých míst prezentace by nás mě
ělo přimět jednání, a opravě chyyb. Naa základě zjišštěných dat je třeba přiipravit hypo
otézu a zpracovat návrh řešení. Vše je třeeba otestovat. Jendou z metod z
je A/B A testován
ní, kdy se naa vašem e‐sh
hopu zobrazzují střřídavě součaasná i nová varianta neebo variantyy. Provedeníí testování vvám umožníí si přřímo na svýcch návštěvnících vyzkouššet, jak budo
ou reagovat na různé vaarianty proce
esu ob
bjednávky, vkládání zbožží do košíku n
nebo registrace. Téměř vv reálném čaase tak může
ete sleedovat, kteréé z vámi přip
pravených vaariant se daříí nejlépe. • KPI (Key Performaance Indicato
or), neboli klííčové ukazatele webu: především trendy a ne ab
bsolutní hodnoty, o sledovat p
o pozor na ssezónní výkyyvy, o důležitá jee také period
dicita sledováání. • Nejčasstější KPI: o návštěvno
ost – celková a podle zdro
ojů, o konverzní poměr a a počet konverzí k
(o
objednávek) ‐ celkově a z jednotlivvých zdrojů,
o průměrnýý čas strávenýý na stránce,, o počet zhléédnutých stráánek za návšštěvu, o podíl okam
mžitých opušštění stránkyy (bounceratee). Ko
onverzní pom
měr Ko
onverzní po
oměr, často
o označovan
ný jako míra m
konverzze, označuje statistickkou prravděpodobn
nost, že se s z návšttěvníka stráánky stane zákazník. Podle toh
ho, co
o provozovattel stránek potřebuje, p
a co návštěvvník stránekk udělá, se dají rozlišovvat a rů
ůzné typy kon
nverzí: • objednávka zboží, rezervace sllužeb, • odesláání poptávkyy, kontaktováání obchodnííka, • registrrace do nějakého systém
mu, • přihláššení k odběrru newsletteru, • zhlédn
nutí stránky (kvůli reklam
mě počítané zza zobrazeníí), • kliknutí na odkaz ((například afffiliate odkaz), dřuje zájem
m uživatele (doporučeení známém
mu, • použittí funkce, která vyjad
porovvnání zboží, h
hlídací pes ap
pod.). Neejčastěji se operuje s objednávko
ou či nákup
pem zboží, protože takková akce má m
prro provozovaatele na rozd
díl od ostatních typů akcí zpravidla vyšší cenu. Ale i u ostatníích tyypů konverzzí se dá určit tak zvaná cena konverze. Cena C
konverze je částtka (i odhadnutá),, kterou provvozovatel strránek konverrzí získá. Ko
onverzní pom
měr se počítáá jako počett konverzí vyydělený počtem návštěv. Počet návšttěv see dá zjistit z z nějakého počitadla p
a počet objed
dnávek (konvverzí) ze staatistik prode
ejů. V praxi se častto používá konverzní poččitadlo, které
é využívá konverzní stránku. Konverzní 0 50
stránka je taková stránka, při jejíž návštěvě je jasné, že uživatel pro
ovedl konverrzi. ujeme za ob
bjednávku“, „děkujeme za registraci“ Neejčastěji jdee o stránku typu „děku
a podobně. Exxistují dva způsoby, jak po
očítacímu syystému říci, žže jde o konvverzní stránku: • buďto
o je na této stránce speciální měřící H
HTML kód (taak to dělá naapříklad Googgle AdWo
ords), • nebo provozovateel stránky vyznačí v
konverzní strán
nku (URL) vve statistické
ém mu (tak to fu
unguje např. v Google Analytics). systém
Po
očitadlo na konverzní stránce zaznamená konvverzi. Někteeré měřící syystémy poto
om do
okážou operrativně počíítat konverzzní poměr, protože znaají celkový počet návšttěv naa celém webu, jako počet konverzí děěleno počet návštěv. 5..1.6 Webo
ováanalytik
ka
W
Webová analy
ytika se využívá ke zjišťovvání informaací o chováníí návštěvníků
ů na webovýých stránkách. Tím
mto způsobem je napříklaad možné zjistit kolik návštěvníků a odkud přichází naa web, z jakkého přicházíí zdroje či média, m
přes jakou j
stránkku na web vvstupují, jak se naa stránkách pohybují, kam odcháází, jaká klíčová slovaa zadávají do interníího vyyhledávače. SSleduje určité charakteristiky, které sse dělí na zákkladní a pokrročilé. Záákladní metriky jsou zísskávány z přřehledů. Zákkladní charakteristikami pro webovvou an
nalytiku jsou
u počet návšštěvníků, kteří přichází na váš web
b a na jednotlivé stránky. Záároveň je možné tyto návštěvníky odlišit o
dle rů
ůzných kritérrií, například
d zda se jed
dná o nového neb
bo vracejícíh
ho se návšttěvníka, zdaa učinil objeednávku v ee‐shopu. Daalší zee základních charakteristik je průměrrná doba návštěvníka strávená na sttránkách, ko
olik si během jedné návštěvy p
prohlédli stráánek. • Zdroj je označení pro web, zee kterého byyl návštěvníkk odkázán naa vaše stránky. Patří sem placené i neplaceené odkazy ve vyhledávvačích, reklaama na jinýých webecch, blogy, prokliky p
z e‐m
mailů, directt (přímý zdrroj ‐ zadáníím vaší adre
esy do pro
ohlížeče). • Označčení médium
m udává, který interneto
ový kanál návvštěvník pou
užil. Můžete se setkatt se čtyřmi ho
odnotami: • cp
pc ‐ platba zaa proklik (PPC
C), označení návštěvy ze systému AdW
Words v zzáložce AdW
Words; • orrganic ‐ návštěvník se k vvám dostal dííky přirozené
ému vyhledáávání, • no
one ‐ návštěvvníci napsali adresu vaše
eho webu do prohlížeče čči použili zááložku v proh
hlížeči, • re
eferral ‐ přích
hod přes odkkaz na jiné sttránce, započčítávají se sem i vyyhledávání obrázků ve vyyhledávačích. • Mediáální zdroj. Teento přehled
d je kombinací předchozíích dvou, tj. zdroje a méd
dia a uvid
díte v něm oba přehleedy najedno
ou. Např.sklik/cpc ‐ návvštěvník přiššel z placeené reklamyy typu cpc na Skliku. okročilé mettriky jsou takkové, které jssou sledován
ny po delší do
obu: Po
• Sledovvání klíčových slov, kteerá návštěvn
níci zadávají do interního vyhledávaače webu.. Tato metriika vám zpro
ostředkovává přímý kon
ntakt s návštěvníky, neb
boť díky ní se dozvíte, co lidé na w
webových stráánkách opravdu hledají aa co chtějí. ebem. Uvidítte, z jakého zdroje vstou
upili na kterrou • Můžette sledovat průchod we
stránkku, jak dlouh
ho na této stránce byli a jaké na ní po
odnikli akce,, kam násled
dně pokračovali. • Průchod objednávkovým formulářem
f
. Díky tétto metrice zjistíte, zda z
návštěěvníci, kteří začali vyplňovat form
mulář, skuteččně vyplňovvání dokonččili. Pokud
d nedokončili, zjistíte, na které stráncce se tak stalo. 51 Po
odnikání na iinternetu ové analytikyy Náástroje webo
• Google Analytics od o společno
osti Google je
e nejpoužívaanějším násttrojem v Česské blice, který používá p
až 38
8 % uživatelů webových
h analytik. Teento nástroj je repub
na trhu poskytováán zdarma. ogle Analytics jsou nástro
oje na srovnatelné úrovn
ni. Web Tren
nds • WebTTrends a Goo
však p
poskytuje mn
nohem lepší a komplexně
ější přehledyy se segmenttacemi, které
é si můžette sami nasstavit. Na ro
ozdíl od Go
oogle Analyttics je služb
ba WebTren
nds zpoplaatněna. AKTIVITA
A 5.1 Newsletter
V
Vytvořte rekl
lamní e‐mail svým zákazn
níkům. P
padové stud
die V
Vyhodnoťte a
a zpracujte n
návštěvnost V
Vašich stránek pomocí w
webových analytik. ZAPAMATTUJTE SI ZZaregistrujte si svůj e‐sh
hop do kataalogů podnikkatelských subjektů. s
O
Obrázek můžže p
předat zákaz
zníkům Vaše sdělení mno
ohem rychle
eji, než text. Výhodné je dát na hlavn
ní s
stránku zbožží, které je buď v ceno
ové akci. UR
RL adresy mají m být kráttké a snadn
no z
zapamatovat
telné. Základ
d úspěchu jee originální text, čtivý a a čitelný. Počet kvalitnícch z
zpětných odk
kazů zároveň
ň zvyšuje po
ozici vašeho e‐shopu ve vvyhledávačícch. Využívejtte e
e‐mailing, ale nerozesíllejte newsleetter častějii než jedno
ou týdně. N
Nezapomeňtte o
odpovídat na
a e‐maily a aaktualizujte své stránky. Z hlediska vvýkonnosti w
webu sledujtte p
především trrendy, nezap
pomeňte na sezónnost. Pomocí web
bových analyytik je možn
né z
zjistit kolik ná
ávštěvníků a odkud přich
hází na web, z jakého přicchází zdroje či média atd
d. DEFIN
NICE K
KPI (Key Perf
formance Ind
dicator), neb
boli klíčové ukazatele web
bu. A
Advergaming
g znamená „p
propagace hraním“. B
Branding – b
udování povvědomí o znaačce. P
PPV je pay pe
er view, v přeekladu “platba za zobrazzení”. P
PPC je pay pe
er click, v přímém překlad
du „platba zaa kliknutí“. P
PPA je pay pe
er action, v p
překladu “plaatba za akci”. L
Linkbulding n
neboli budovvání zpětných
h odkazů. S
SEO znamená
á z angličtinyy SearchEngiineOptimizattion = optimaalizace pro vvyhledávače. 2 52
S
SEM přeložen
no z angličtin
ny Searchenggine marketiing = marketting ve vyhledavačích. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Co zaahrnuje SEO marketing?
Jaký je rozdíl mezzi PPV, PPC, PPA? Co ozznačují pojm
my advergaming a microsite? Jak jee možné zjisttit, zda jde o konverzní sttránku? Co paatří mezi pokkročilé metriiky? S
SHRNUTÍ KA
PITOLY Mezii základní nástroje in
nternetového
o marketinggu řadíme optimalizacce pro vvyhledávače (SEO), zako
oupení pozicc (SEM), oslovení zákazzníků pomocí sociáálních sítí, PR
R článků, e‐m
mailingu a využiti v
her (aadvergamingg). K budován
ní pověědomí o značčce slouží přeedevším virální marketing a bannerovvá reklama. K hlaavním chybám v této ob
blasti patří především p
n
nevhodná úvvodní stránkka webu
u, nízká důvěěryhodnost aa nekvalitní aa nepřesvědččivé texty. K měěření výkonn
nosti webu se používajíí KPI (klíčovéé ukazatele)) – konverzn
ní poměr, návštěvnost, podíl okkamžitých op
puštění strán
nky atd. Webová analytikka používají základní me
etriky (počett návštěvníků
ů, ze kteréh
ho kanálu návštěvníík přišel) a pokročilé p
metriky (sledu
ují klíčová slova, průcho
od webeem). Mezi základní z
nástroje webovvé analytiky patří předeevším Googlle Analyytics. STTUDIJNÍ LITEERATURA Zd
droje provozu
u - odkud k vám
v
přicházíí zákazníci. In
n BOHÁČKOV
VÁ, Klára; NĚ
ĚMEC, Roberrt.
[o
online]. [s.l.] : [s.n.], 24. 9. 2009 [cit.. 2011-09-20
0]. Dostupné z WWW: <h
http://webov
vaan
nalytika.robertnemec.com
m/zdroje-provvozu/>.
DV
nikatelská, 20
004. 78 s. ISB
BN 80
0‐214‐2600‐4
4. SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A
A do Z. 1. vyd
dání. Prraha: BEN‐ teechnická literatura, 2006
6. ISBN 80‐73
300‐195‐0. 53 Po
odnikání na iinternetu 6 Zásad
dní chyyby přři podn
nikání na in
nternetu
u. Elektrronické platební systém
my a jejich
h bezpe
ečnost. Ú
ÚVOD V této kapitole získáte přehled o chybách při pod
dnikání na internetu, bu
udete schopni an
nalyzovat výýhody a nevýhody jednotlivých platebních možností aa dozvíte se s
o základních p
principech zabezpečení elektronickýcch transakcí. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
MĚT: analyzzovat jednotlivé varianty placení z hle
ediska obcho
odníka i zákaazníka porozumět bezpeččnostní riziků
ům při elektrronických plaatbách využít zdroje interrnetu pro rozzvoj podnikání Po
o prostudová
přehleed o základníích chybách při podnikán
ní na internetu rady aa návody pro
o předcházen
ní a odstranění těchto chyyb Po
o prostudová
CHOPNI: identiffikovat a inteerpretovat výhody a nevýhody jedno
otlivých variaant placení posuzovat úroveň zabezpečen
ní jednotlivýcch možností p
plateb 4 54
6..1 Chyby při podnikkání na intternetu 6..1.1 Chyby
yvoptimallizaciprovy
yhledávače
e(SEO)
Op
ptimalizace již hotového
o webu. Chyystáte‐li se na redesign n
nebo tvorbu nového web
bu, zaapojte odborrníky na optim
malizaci již d
do procesu projektové přřípravy. •
•
•
•
•
Opom
menutí netecchnických asspektů. Je důležitá spolupráce odbo
orníků různýých oborů
ů – programáátor, copywriiter, informaační architektt. Nová klíčová slovva. Hledat no
ové cesty, jak ve vyhledáávačích uspěět, nová klíčo
ová slova, přes kteráá by vám chodili dalšší návštěvnííci, nové zp
pětné odkazy. Nespo
oléhejte na vvyhledávače jjako jediný zzdroj návštěvvnosti. Upřed
dnostnění potřeb p
prode
ejce před potřebami p
z
zákazníka. P
Pojmenováníí a členěn
ní produktů na webu byy mělo refle
ektovat potřřeby a zvyklo
osti zákazníkků, ne vašše (odborné názvy). Texty přebrané od o výrobce. Hlavně pokud nejste výhradní v
prodejci – chyybí originální texty pro
o vyhledávačče. Podce
eňování negaativního PR.. Negativní informace see dnes šíří o
opravdu rych
hle, proto je potřeba ttěmto problémům předccházet důsleednou komunikací s klien
nty a vstříícným přístupem k řešen
ní problémům.
m
6..1.2 Chyby
yvpoužitelnosti.
Po
oužitelnost zznamená, jakk snadno se váš web používá internetovým uživvatelům – jesstli naacházejí info
ormace, kterré potřebují, jestli se na stránkách snadno s
vyzn
nají a orientu
ují, jestli nedělají zbytečné chyyby nebo jesstli jim vše přřijde srozumitelné a přeh
hledné. •
•
•
6..1.3
•
•
•
•
Podce
eňování význ
namu použiitelnosti. Te
estujte web na skutečnýých uživatelíích ne na sobě. Sežen
nete si pro něj asi 6 běžn
ných uživatelů internetu,, kteří váš w
web nijak zzvlášť neznajjí, a nechátee je na něm p
provádět to, co na něm lidé nejčastě
ější dělají – vybírat zboží/služby,
z
, nakupovatt, objednávaat, hledat in
nformace, číst č
článkyy apod. Při tom je pozo
orujete, ptáte se jich, a a poté se snažíte zjiště
ěné nedosstatky opravit. Absen
nce vnějšího pohledu naa web. Pravid
delně získáveejte zpětnou
u vazbu na w
web od lidíí nezasaženýých vaší firmo
ou a vaším w
webem. Povinná registrace
e. Zdržuje a mnohé lidi odrazuje od nákupu. Na druhou stranu vám přináší p
inform
mace o klien
ntovi a nabízzí vám jedno
odušší manip
pulaci. I přessto ale nabídněte možžnost objedn
návky bez po
ovinné registrace.
Chyby
yvoblasticcopywritin
ngu
Přebírrání textů z ttištěných maateriálů. Nen
ní vhodné po
oužívat pro w
webové strán
nky bez daalších úprav texty z tištěěných materriálů, jako jsou například
d různé letáky, brožury. Nejasná formulacce konkurenččních výhod.. Absen
nce jasné výzzvy k akci. Kaaždý text mě
ěl své poslání, svůj účel a cíl. Nezajíímavé texty. Originální aa nepříliš dlo
ouhé texty.
yvbudován
nídůvěryh
hodnéhowe
ebu.
6..1.4 Chyby
Dů
ůvěryhodnosst totiž za prvé p
posilujee budování značky z
(bran
nding) a za druhé výrazzně po
osiluje konveerzní schopnost vašeho w
webu. 55 Po
•
•
•
•
•
•
•
•
6..1.5
•
•
•
•
•
•
•
Ošklivvý design stránek. s
Prrvní prvek vyvolávající důvěru je profesionállně zpraco
ovaný vzhled
d. Zaned
dbání obsah
hu. Neschovvávejte ceníík nebo tecchnické speccifikace vašiich výrobků. Nedosstatek kom
munikačních prostředkků pro užživatele. Základem je pocho
opitelně úplná poštovníí adresa, te
elefon a e‐m
mail. Velmi užitečné jssou ale i w
webové form
muláře, onlin
ne komunikaační možnossti typu ICQ
Q, Skype ne
ebo webovvé chaty. Odoso
obnělost webové prezzentace. Lid
dé chtějí ko
omunikovat s existujíccím člověkkem. Předsttavte svůj tým, ukažte
e fotografiee svých lidíí a krátce je předsttavte. Nízká znalost zn
načky. Budu
ujte své jm
méno a snaažte se, aby bylo dob
bře zapam
matovatelné a budilo sym
mpatie. Chybě
ějící reference. Ukažte svým s
potenciálním zákaazníkům, pro
o koho jste již pracovvali a kdy k k dané zakáázce došlo. Účinné jsou
u i tzv. testimonialy, te
edy pochvvalná vyjádřeení klientů, ktterá na svých
h stránkách můžete zveřřejnit. Zastarralé informaace na web
bu. Vždy aktuální obsaah s novinkkami uživate
ele ubezp
pečuje v tom,, že jste stálee aktivní. Nepro
ofesionální d
doménové jm
méno. Poku
ud cílíte na ččeské zákazníky, měli bysste mít svvoji doménu
u s koncovou
u „.cz“. Dom
ménové jmén
no by mělo odrážet buď
ďto jméno
o vaší firm
my, nebo vašeho zásadního z
produktu/slu
užby, snadno zapam
matovatelné. Platbaa. Snažte see nabídnoutt co nejvíce
e druhů plaateb. Někdo chce zaplaatit předem a jiný zasse až při přeevzetí zboží. Aspoň dva druhy – plaatba předem
m a dobírkka by měly b
být samozřejmostí. Čím vvíce možnosttí, tím lepší. Pokud může
ete tak nabídněte i platbu platební kartou
u. Mnoho e‐shopů e
nab
bízí jen plattbu předem. Jestli zvo
olíte jen platb
bu předem, tak budete zzbytečně, nu
utno říci, že aale oprávněně vypadaat nedůvěryh
hodně. Chyby
ypřiprovo
ozuarozvojjiwebu
Nedosstatek kapacit a financcí pro provo
oz webu. Neejčastější přííčina zmraze
ení rozvojje webu. Nedosstatečné firremní proce
esy souvise
ející se sprrávou webu
u. Nedostattek kompeetencí u oso
ob zodpovědných za prrovoz webu (sebemenšíí úpravu ne
ebo investtici schvalovaat šéf, který je ale samo
ozřejmě praccovně přetížený, problém
my mezi o
obsahovým aa technickým
m oddělením). Nedosstatečné zašškolení zamě
ěstnanců zod
dpovídajících
h za provoz w
webu. Žádné
é nebo špatn
ně zvolené u
ukazatele úspěšnosti we
ebu. Pokud metriky zvolíte špatněě nebo výkonnost webu nesledujete
e vůbec, přicházíte o důleežitou zpětnou vazbu a vaše rozh
hodnutí ohleedně dalšího
o rozvoje webu budou pravděpodob
bně chybn
ná. Provádění změn bez ohledu
u na návratnost invesstice. Pareto
ovo pravidlo
o ‐ 20 % n
nejdůležitějšších vlastností webu přin
náší 80 % jeho výsledků (není potře
eba neustáálé vypipláváání všech fun
nkcí). Bezmyyšlenkovité kopírování o
od konkuren
nce. Bez origiinality a někd
dy s chybami. Podce
enění význam
mu interního prolinkovvání. Titulní stránka špatně provázáána hyperttextovými od
dkazy se zbyytkem webu.
6 56
6..1.6
•
•
•
•
•
•
•
6..1.7
•
Chyby
yvon‐linereklamě
Chybě
ějící plánovvání online reklamy. Internetováá reklama má vycházzet z doku
umentu, kteerý se nazzývá marke
etingový pláán, a ten zase vychází z markketingové strategie. Nahod
dilé nakupo
ování reklam
my. Nevybíre
ejte ta médiia, u kterých
h se i selskýým rozum
mem dá odhaadnout, že v v nich cílová skupina není. U PPC reeklamy může
ete předp
pokládat míru prokliku 1‐3 1 %, u ban
nnerů 0,1–0
0,5 % a u sp
ponzorovanýých odkazů v katalogu
u Firmy.cz třeba 3‐5 % (ttzn., že každ
dý třetí ze 10
00 návštěvnííků dané ssekce v katallogu na před
dnostní výpiss klikne). Zapom
mínání na vyyhodnocování kampaní.. Před spuštěěním reklam
my udělejte vvše proto,, abyste mohli reklamu adekvátně změřit z
a po skončení reklamy kamp
paň vyhod
dnotit, např. pomocí násttroje Google Analytics. Podce
eňování výzznamu onlin
ne reklamy při startu projektu. Existují levvné nástro
oje, které vám mohou okamžittě zvýšit prodej – PPC reklam
ma ve vyh
hledavačích, e‐mailing, záápisy v katalo
ozích. Posíláání nevyžádaaného e‐maillingu. Zapom
mínání na vlastní v
zákazzníky. Ideální nástroje jsou napříkklad e‐mailin
ngy s pravvidelnými neewslettery čii personalizo
ované akčníí nabídky, věrnostní klu
uby nebo aaffiliate marketing. Požad
davek první p
pozice vašeh
ho inzerátu. Je Lepší nežž deset tisíc kkliků za korunu (ze kterých mi neepřijde žádnáá objednávkka) platit 5 korun k
za klikk, když bude
ete vědět,, že Vám v průměru p
jed
den ze sta taakových návšštěvníků kon
nvertuje na zá‐
z
kazníkka. Chyby
yvanalýze
enávštěvno
osti
Soustřředění se na nepodsttatné statisstiky. Typickým případ
dem je snaaha o maxximalizaci návvštěvnosti beez ohledu naa uskutečněn
né reálné objjednávky. 6..2 Možno
osti platbyy a jejich be
ezpečnost
Platba na dob
bírku ob platby v České repub
blice. Zákazn
níci Neejvíce rozšířený a také nejvíce použžívaný způso
tu
uto metodu volí proto, že ž dostanou
u zboží fyzickky do ruky a a teprve pakk za ně zaplatí po
ožadovaný obnos. o
Platb
ba na dobírkku u nich budí b
důvěru. Platbu na dobírku mů
ůže reealizovat Česská pošta, ale a také dalšší společnosti, např. DPL, PPL. Poku
ud máte velký od
dběr zboží, u
určitě se vám
m vyplatí uvažžovat o vlastním rozvozu. Platba bezhottovostním přřevodem
dem nemají obchodníci p
příliš rádi z jednoho prostého důvod
du. Ztrácí se tu Platbu převod
im
mpulsivnost nákupu. Pro
odlení mezi objednávkou
u a platbou snadno způ
ůsobí to, že
e si záákazník náku
up rozmyslí. Výhodu lzee spatřovat v nízké ceně. Platí se jen bankovvní po
oplatky a zákkazník už nep
potřebuje míít hotovost p
při převzetí.
Platba na výdejním místě o na výdejním místě je dalším velmi oblííbeným způ
ůsobem, kte
erý Platba přímo
internetovým zákazníkům vyhovuje. I v něm vidí b
bezpečnost ssvého nákup
pu a nevadí jjim an
ni to, že si pro své zbo
oží musí sam
mi dojít. Vy však budetee muset zváážit, jaké mááte 57 Po
odnikání na iinternetu ní místo. Pokkud vlastnítee menší e‐shop možnosti a hlavně zda se vám vyplatí mít výdejn
nepatrnými zisky, tak je pro vás plaatba na výde
ejním místě nevýhodná, protože by to s n
zn
namenalo mít sklad neb
bo rovnou otevřít o
kame
enný obchod
d. Pokud je naproti tom
mu vááš e‐shop do
oplňujícím prrodejním kanálem pro klasický k
prod
dej, není pro
oblém zříditt si výýdejní místo přímo ve vašší prodejně.
Úh
hrada plateb
bní kartou V první řadě je j třeba mít správnou kaartu. Bohuže
el ne každá karta placen
ní na interne
etu um
možňuje. Po
okud chcetee platit běěžnou platební kartou (jakou norrmálně nossíte v peněžence ‐ ‐ většinou Eu
uroCard/MasterCard nebo VISA), paak je třeba, aby tato karta byyla embosso
ovaná ‐ tj. ab
by měla vytlačené číslice
e. Vyplňovatt číslo kredittní karty pou
uze přři zabezpečeeném připojjení (tj. v liiště prohlíže
eče vidíte ikonku zámeečku) a pou
uze u dodavatelů, ke kterým
m máte důvvěru (tj. velké a znám
mé firmy). Č
Číslo skuteččné em
mbossované karty nikdy neposílejte eemailem ani nefaxujte.
Internetová úhrada ú
plateební kartou funguje na jednoduchém a předeevším rychlé
ém etně čísla platební p
karrty a jakéhosi prrincipu, kdy zadáte zákkladní údajee o vás vče
ko
ontrolního kódu, který je uveden naa druhé straaně často v rámci podp
pisové kolonky. Naa základě toho si společnost schváleenou částku odčerpá a vvy tak platítee vlastně ihn
ned beez prodlev, kkteré jsou u p
platebního přříkazu, nebo
o hůře u dobíírky. Přředávání infformací o platební kartěě probíhá v zabezpečen
v
ných kanáleech, přesto se vyyskytly přípaady, kdy bylo číslo kartyy zneužito –
– nejčastěji neseriózním n
em obchodníke
či z důvodu zaadání čísla karty k
do form
muláře, kterrý obchodníkkovi nepatřil. Proto ban
nky vee spolupráci s kartovými asociacem
mi zavádějí tzv. 3D Secure – bezzpečné plattby naa internetu. Systém 3D Secure S
spočíívá předevšíím v tom, žee místo zadáávání informací o kartě na stráánkách obchodníka jsou zadávány naa stránkách o
obchodníkovyy banky. SCHÉMA
A 6.2 Embosovan
ná platební kkarta nálu platebních karet samozřejmě schvaluje ban
nka, u které
é si Saamotné zaveedení termin
slu
užbu zřizujeete. Abyste měli vůbec šanci získaat tuto plateební metodu, musíte mít m
naaprosto funkkční e‐shop s platební historií. Betaverze, i kd
dyž třeba s jjiž sjednanýými do
odavateli, obvykle o
nestačí. Nikdy nezapomeňte na výrrazně viditeelné obchod
dní po
odmínky a reeklamační řád, jinak se s vámi nikdo n
nebude ani b
bavit. Pokud chcete ušetřřit, tak v první řad
dě si tuto slu
užbu zřiďte u
u banky, kde
e máte veden
ný účet (pod
dmínka bankk) a mile už budeete mít zaved
dený tento p
platební term
minál a budete platit ban
nce zaa druhé, jakm
prrocenta z kažždé transakcce, nebojte sse o výši pop
platků smlou
uvat (poplatkky jsou obeccně v rozmezí 1‐4 %). 8 58
Náákupní úvěro
ové karty M
Méně užívanýým způsobeem platby na n internetu je prostřed
dnictvím nákupní úvěro
ové kaarty. Nejběžn
nější karty, sse kterými see můžete setkat, jsou O..K. karta, Yes karta a další. Přři platbě zákkazník předkkládá údaje nutné pro autorizaci. S převzetím
m zboží se pak p
po
odepisuje pro
odejní doklad. Viirtuální interrnetové plattební karty Něěkteré bankyy zavedly tzvv. virtuální internetové pllatební kartyy. Za určitý ro
oční poplatek vyystaví banka k účtu virtuáální platební kartu (tj. vše
echny údaje mám napsan
né pouze naa papíru), u kkteré mohu: • podle libosti použíívat kartu i p
pro e‐comme
erce internettové transakcce • na karrtě si mohu n
nastavit relattivně malý lim
mit pro platb
by (většinou platím částkky do 200
0 USD, takžee limit mám p
povolen na ccca 7000 Kč) • kartu si mohu kdykoliv uzamknout (tzn
n., pokud nic n neplatím
m, mohu karrtu zamkn
nout a nikdo ji nemůže použít). Ne
ebankovní p
platební systémy Neebankovní platební sysstémy jsou založeny na existencci jakýchsi elektronickýých peeněženek, dííky kterým sttačí při platb
bě zadat jen p
přihlašovací jméno a hesslo, a nemusíte si tak pamatovvat údaje z p
platební kartty a nemusíte ji mít vůbeec při sobě. D
Další předno
ostí něěkterých platebních systtémů je ochrana zákazníka určitým obnosem, d
do kterého mu m
vyyrovnají ztrááty, pokud neobdrží to
o, co žádal,, takže o své s
peníze pokud nahlásí neekorektní cho
ování, prodeejce nepřijde. Neejpoužívanějjšími systémy jsou: • PayPa
al – Systém si po zadání údajů z vaaší platební karty autom
maticky strháává penízee. Lze využít při platbách
h v zahraničíí, i pokud neemáte zahran
niční platby na kartě aktivovány. Stránky zatím
m nejsou v ččeštině, ovšem platby z Č
České republiky a do Č
České republiky fungují.
• PaySe
ec – Do tétto elektronické peněženky je potřřeba poslat určitý obno
os, ze kterého se pak při platbách čerpá. Systé
ém funguje p
pod záštitou ČSOB. • superCASH – Systé
ém provozovvaný Sazkou, vklady se p
provádějí přees síť termináálů Sazky.. Nepotřebujjete tedy mítt účet ani plaatební kartu.. • PayPa
ay – Další z p
poměrně často používanýých platebníích systémů. Obdobně jaako u PaySSecu je potřeba nabít si účet, ze kterého pak plaatíte. Na rozdíl od PaySe
ecu je využitelný i v zahraničních o
obchodech.
• mPeníze – Platebn
ní systém prrovozovaný SSeznamem aa mBank. Jed
dná se o form
mu intern
netového přeevodu určen
nou pro majjitele mKontta, tedy pou
uze pro klien
nty mBank. • GoPay
y – Tento platební systéém se profilu
uje jako platební systém
m bez poplatkků. Při běěžných opeeracích při nakupování opravdu žádné ž
poplaatky neplatííte, zpoplaatněno je všaak dobíjení p
přes mobil a podobné slu
užby. • Mone
eybookers – Celosvětověě rozšířený p
platební systéém podobnýý PayPalu, pllně lokalizzovaný i pro
o Českou reepubliku. Vzhledem k nižším poplattkům za velké transaakce se často
o používá při transakcích spojených s nákupem akkcií. Platba pomoccí SMS Prrémiové SMSS, DMS a jiné SMS, kteréé jsou dražšíí, než při posslání běžné ttextové zpráávy jso
ou dalším ze z způsobů, jak platit na n některých
h webech. Většinou V
je tato možno
ost naabízena při p
platbě nižších
h částek. 59 Po
odnikání na iinternetu p
platebníí kartu nebo
o platební syystém jsou aale SMS dražžší, Přři srovnání s placením přes prrotože za traansakční pop
platky si zpro
ostředkovate
elé a operátoři určují po
oměrně vyso
oké prrocento z plaacené částky,, a tak se k p
prodejci dostane jen část toho, co váss SMS stála. Prrincip je jasn
ný, stačí zaslaat SMS ve tvvaru popsané
ém na stránkách na číslo
o, které tam je také vždy uvedeno. Výměěnou dostaneete textovou
u zprávu, ve které je kód
d, který zadááte do
o odpovídajícího políčka na stránkácch, čímž má vlastník stráánek potvrzeeno zaplacen
ní a můžete dostatt žádanou slu
užbu nebo zb
boží AKTIVITA
A 6.1 SEO Pomocí on‐liine SEO násstrojů analýzzy vyhodnoťťte Váš e‐shop a odstraaňte případn
P
né n
nedostatky. ZAPAMATTUJTE SI •
•
•
•
•
•
Nesp
poléhejte naa vyhledávaače jako je
ediný zdroj návštěvnossti. Negativn
ní inforrmace se dnees šíří opravd
du rychle, proto důsledněě komunikujte s klienty. Testu
ujte web naa skutečných
h uživatelích
h ne na sob
bě. Pravidelně získávejtte zpětn
nou vazbu n
na web od lid
dí nezasažen
ných vaší firm
mou. Nabídn
něte možnosst objed
dnávky bez povinné reegistrace. Neschovávejte ceník vaššich výrobků
ů. Představte svůj tým, ukažte ffotografie svýých lidí. Doménové jmén
no by mělo ukazovat na n jméno Vaší V
firmy, n
nebo Vašeh
ho zásad
dního produ
uktu/služby, snadno zap
pamatovatelné. Snažte sse nabídnou
ut co neejvíce druhů plateb. 20 % % nejdůležitěějších vlastn
ností webu přináší 80 % % jeho výsledků. U PP
PC reklaamy můžete předpokládaat míru proklliku 1‐3 %. Platb
ba na dobírku je nejvíce rozšířený a ttaké nejvíce používaný zzpůsob platb
by v Česské republicee. Pokud vlaastníte menší e‐shop s neepatrnými ziisky, je platb
ba na výýdejním místtě nevýhodná. Číslo kreditní karty k
vyplňu
ujte pouze při zabezpeečeném přip
pojení, nikd
dy nepo
osílejte e‐maailem, ani nefaxujte. Výh
hodou plateb
bních systém
mů je ochran
na zákazzníka určitým
m obnosem, pokud neobdrží to, co žáádal. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Jaké jsou nejčastější chyby v použitelnostti? Co zn
namená použitelnost a důvěryhodno
ost? Jaké jsou důsledkky chyb při p
provozu webu
u? Jaké jsou výhodyy a nevýhodyy plateb na in
nternetu? Jaké znáš druhy n
nebankovní p
platebních syystémů? S
SHRNUTÍ KA
PITOLY Mezii základní ch
hyby při po
odnikání na internetu patří chyby vv optimalizacci pro vvyhledávače (upřednostn
nění potřeb p
prodejce na úkor zákazn
níka, negativn
ní PR), v použitelno
osti (povinnáá registrace, absence vnějšího pohleedu), v oblassti 0 60
copyywritingu (n
nezajímavé texty), v budování dů
ůvěryhodnossti (chybějící referrence, nedo
ostatek kom
munikace se s zákazníkyy), při pro
ovozu web
bu (provvádění změn
n bez ohled
du na návratnost, nedostatek finaancí), on‐lin
ne reklaamě (nahodilé nakupování reklamy, n
nevyžádané e‐maily), chyybné analýzyy. Použžitelnost znaamená, jakk snadno se váš web
b používá internetovým
m uživaatelům. Důvěěryhodnost p
posiluje budo
ování značkyy (branding). Mezii základní mo
ožnosti platb
by patří – do
obírka, bezho
otovostní přřevod, výdejn
ní místo
o, platební kartou, úvěro
ovou kartou, nebankovníí platební sysstémy. STTUDIJNÍ LITEERATURA SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A
A do Z. 1. vyd
6. ISBN 80‐73
300‐195‐0. DV
1. vyd. Brrno:Vysoké u
učení techniccké v Brně, Fakulta podnikatelská, 20
004. 78 s. ISB
BN 80
0‐214‐2600‐4
4. 61 Po
odnikání na iinternetu 7 Intern
net pro podnikaatele. EElektron
nické banko
ovnictvíí. Ú
ÚVOD Záávěrečná kapitola se věěnuje hlavníím oblastem
m využití intternetu pro
o podnikání a ro
ozebírá výhody pro menšší firmy. Druhá část je zaaměřena na jednotlivé druhy příméh
ho baankovnictví, jejich výhod
dy a nevýho
ody pro pod
dnikatele i zákazníky z
a bezpečnostní rizzika při těchtto operacích. CÍÍLE KAPITOLY
Y Po
o prostudová
MĚT: charaakterizovat sn
nížení náklad
dů díky internetu porozumět zabezp
pečení při eleektronickém bankovnictvví Po
o prostudová
dobré příklady z praxe využití iinternetu při podnikání inform
mace o výhod
dách internetu pro malé firmy Po
o prostudová
CHOPNI: popsat jednotlivé druhy elektrronického baankovnictví charakkterizovat výýhody příméh
ho bankovnictví ovládaat internetovvého bankovvnictví 2 62
7..1 4 oblasti k využittí internetu pro podn
nikání Internetových neboli on‐line technollogií můžete
e jako podnikatel využívvat ve čtyře
ech ob
blastech: • získávvání informaccí o trhu a zá
ákaznících • propagace vlastnícch služeb a p
produktů • komunikace se zákkazníky, státními instituccemi, dodava
ateli a odběrateli • získávvání všeobecn
ných informaací (legislativva, rady a tip
py, …) Získejte inform
mace o trhu a zákaznícícch okud se chyystáte přijít na trh s novým prod
duktem, staačí se na chvilku posadit Po
k vvyhledávači a hned víte,, jestli to máá smysl. Krom
mě zdarma d
dostupných p
průzkumů trrhu lzee na webu hledat inform
mace o konku
urenci i zákazznících. Firmy o sobě uváádějí i řadu d
dat naa webových stránkách. Cenné C
údajee mohou posskytnout disskuse, refereence a recen
nze prroduktů nebo
o služeb, cen
nové srovnávvače nebo ob
bchodní rejsttřík. Prropagace své
é firmy Internet nabízzí desítky násstrojů a možn
ností, jak jed
dnoduše, účin
nně a levně: • inform
movat zákazn
níky o nabízeených produkktech a služb
bách • dát o ssobě vědět a
a oslovit nové zákazníky
• zdůrazznit své konkkurenční výh
hody n
paatří firemní webové stráánky, zápisy do katalogů
ů a K nejčastěji vyyužívaným nástrojům ová reklama nebo sociální sítě jako je
e Facebook.
map, interneto
Sn
nížení náklad
dů díky komunikaci přess internet Přřes e‐mail mů
ůžeme v dneešní době vyřřídit celou zaakázku – od p
poptávky až po závěrečnou fakturaci. Hod
dně zákazníkků preferuje
e e‐mail pře
ed telefonem
m. Není tak osobní, dá se naapsat i ve dvěě hodiny rán
no, a konecko
onců je „zadaarmo“. M
Místo telefono
ování podnikkatelé stále ččastěji využívvají Skype. Řada firem naa webu využíívá ko
ontaktní form
muláře, do nichž může zákazník naapsat poptávvku či dotazz k vaší služžbě neebo článku. Čím větší škálu možn
ností kontakktu zákazníkkovi nabídnete, tím vě
ětší je pravděpodo
obnost, že jeednu zvolí a ozve se vám
m. Velmi vho
odný nástroj k péči o stáálé záákazníky se osvědčuje pravidelný e‐mail s užitečnými u
informacemi a novinkaami (tzzv. newsletteer) nebo zákaznická z
p
podpora prrostřednictvíím Faceboo
oku a dalšíích so
ociálních sítí. Zeejména v přřípadech, kd
dy je nutnéé produkt nebo n
službu zákazníkovvi vysvětlit, se up
platňují on‐liine metody vzdělávání. Novinkou jsou tzv. webiináře, čili sem
mináře vede
ené přřes internet ss živým lekto
orem. Výýhody intern
netu pro malé firmy • Široká
á dostupnostt Vaši zákazníci jsou
u prakticky neustále n
on‐‐line, takže je j snadno osslovíte. Přísttup k interrnetu mají v v ČR téměřř všechny firrmy a většina domácno
ostí. Na síť se připojíte i v kavárrně, práci, vee škole, a díky mobilním
m technologiíím už i na ulici nebo vv tramvaji. Stejně dostup
pné jsou i nástroje intern
netové propaagace. •
Úsporra nákladů Pomocí on‐line náástrojů dospěějete ve srovvnání s těmi n
neinternetovvými (venkovvní reklam
ma či inzercee v časopisecch) stejných nebo dokonce lepších výsledků. A to s mno
ohem menšími náklady. Internetovo
ou kampaň můžete kdyykoliv zastavvit, pokud
d nepřináší očekávané výýsledky. 63 Po
Přesné
é zacílení Na ro
ozdíl od billboardu nebo televizníí reklamy nasměrujete
n
e internetovvou propagaci přesně na žádanou skupinu zákaazníků. •
Dobráá měřitelnost a jejich cho
S pom
mocí statisticckých nástro
ojů toho o zákaznících z
ování dokáže
ete zjistit více (odkud se na vaše stránky dosstali, jaký výraz zadali do
o vyhledávačče, jak dlo
ouho na web
bu zůstali neb
bo v jakém kkraji se připojují k interneetu). 7..2 Přímé bankovnicctví Virtuální bankka a ryze inteernetová ban
nka je koncep
pce bankovnictví, které: • má malý m
počet „kamenných
h“ bankovníích pobočekk, v některýých případe
ech omezeené jen na síídlo společno
osti nebo žád
dné • v přípa
adě okamžitého přístupu
u k účtu a bankovním transakcím, přees: • internet (vviz samostatné heslo inte
ernetové ban
nkovnictví) • telefon (prostřednictvím operátora nebo tzv. o
osobního ban
nkéře) • mobilní te
elefon, WAP
b
í nebo online bankovnicctví je jednaa z nejoblíbeenějších mettod Internetové bankovnictví
bsluhy banko
ovních účtů aa kontaktu klienta s bankkou přes web
bové rozhran
ní. Komunikaace ob
see realizuje prrostřednictvíím internetu
u. Pomocí in
nternetového
o bankovnicttví klient mů
ůže sp
pravovat své bankovní úččty, napříklaad zjistit aktu
uální zůstatkky, zadat jedn
norázový ne
ebo trvvalý příkaz k k úhradě a podobně. p
Z hlediska h
klienta je výhod
dou rychlý, levný a snad
dný přřístup k účtu
u, z hlediska banky úspo
ora pracovníků na přepáážkách. Nevýýhodou mohou v některých případech p
býýt bezpečno
ostní problémy, protožee informacee a příkazy se přředávají z často nedostatečně zabezpečených po
očítačů klien
ntů přes běžn
né interneto
ové sp
pojení. Tato možná slab
bina internettového bankkovnictví je však dnes u
u většiny baank vyyřešena zabeezpečeným šifrovaným spojením pomocí p
httpss protokolu,, a současnou ko
omparací inteernetových kklíčů, uložených v počítaččích klienta aa na serverecch banky. D
Další nevýhod
dou pro klien
nta je nutnosst mít a umě
ět ovládat paatřičné techn
nické vybave
ení. Baanka se v prvvních fázích při zaváděníí patřičných systémů pottýká s vysokýými finančníími nááklady. Služžba Internet bankingu lze využívvat z každého počítačee napojené
ého naa internet, a proto a
jsou
u zpravidla časově neo
omezené (p
probíhají nonstop). Ban
nky svvé internetovvé bankovn
nictví často nabízejí pod p
zvláštn
ní produkto
ovou značko
ou, přříkladem mů
ůže být interrnetové bankkovnictví České spořitelny označovaané jako Serrvis 24
4. Te
elebanking //homebankin
ng, officeban
nking/ Vyykazuje vyso
oký stupeň spolehlivossti a bezpeččnosti a díky tomu naabízí klientů
ům po
oměrně širokou paletu služeb. Pod
dstatou teleb
bankingu jso
ou speciální aplikace tyypu kliient – servver, které pracují p
zpravvidla v off‐line režimu ve vztahu k centrálním
mu informačnímu
u systému banky. Klient se s bankou spojuje prrostřednictvíím modemu
u a musí mít přííslušné hard
dwarové a softwarové vybavení. Z toho vyplývá nevýho
oda prro klienta, a sice finančníí náročnost p
při pořizován
ní tohoto vybavení. Výho
odou je vyso
oká beezpečnost a efektivnost. Homebankkingové systtémy však svým s
uživateelům nepřináší po
ouze výhodu v tom, žee není potřřeba každod
denní návštěěvy banky. Podnikatelsské su
ubjekty jsou ze zákona povinny vést dokonalou ú
účetní eviden
nci a nacházejí‐li se jednou daata v elektronické podob
bě, lze je s ússpěchem imp
portovat do účetnictví, což přináší daalší výýraznou časo
ovou úsporu
u a snižuje potřebu p
drah
hé pracovní síly. Tento proces ovše
em fu
unguje i v op
pačném směěru – platební příkazy apod. lze zadávat přím
mo z účetníího syystému. 4 64
Te
elefonní ban
nkovnictví (Phone bankin
ng) V tomto přípaadě slouží k přenosu dattových zprávv telefonní síť. s Telefonn
ní bankovnicctví u formách: ‐ telefon s op
perátorskou obsluhou /C
CALL centrum
m/ exxistuje zpravvidla ve dvou
neeboli telefonní bankéř, ‐ telefon s automatickou obsluhou neeboli automaatický telefon
nní baankéř. Bezpeečnost operaací zajišťují banky prostře
ednictvím kó
ódu PIN a oso
obním hesle
em. Vššechny hovory jsou zaznaamenávány aa archivován
ny. GSSM‐SMS ban
nking Taato služba paatří mezi novvinky Electro
onic Banking.. Jedná se o zasílání krátkkých textovýých zp
práv na mob
bilní telefon klienta. Zpravidla jsou tímto způssobem předáávány aktuáální informace /naapř. stav kontta, aktuální kkurz apod./. Jedná se tedy víceméněě o doplňkovvou slu
užbu, která sse navíc rozvvíjí. Au
utomatizovaaná přepážkaa Saamoobslužnéé terminály jsou technická zařízeníí, zpravidla osobní počítače umístě
ěné v bance, kteréé slouží k zad
dávání banko
ovních operaací a také jakko zdroj inforrmací. Obvykkle naa nich běží aplikace Interrnet Bankinggu, přičemž m
může být pou
užito i interaaktivní televizzní sp
pojení zákazn
níka s pracovvníkem bankyy v případě, kdy je potřebné vysvětleení postupu. 7..2.1 Výhodypřímého
obankovniictví
Dííky nezávislo
osti na pobo
očkové síti jsou investiční a provozzní náklady přímých baank o cca 40 % nižší než u bank klasických,, proto jejich
h úrokové sazby a poplattky bývají čassto veelmi výhodn
né, a to i přes počátečn
ní vyšší nákklady spojen
né se zahájeením provozzu, kd
dy banky mu
usí vybudovaat výkonné provozní centrum a mu
usí investovaat do zavede
ení no
ové značky na trhu a propagace novéého druhu slu
užeb. Výýhodou všecch prostředků je jejich ryychlost, úspo
ora času, mo
ožnost prováádět jednotliivé op
perace 24 hodin den
nně, 7 dní v týdnu, pohodlnostt a relativníí bezpečno
ost. Z marketingovvých průzkum
mů vyplývá, že největší zzájem klientů o tyto ban
nkovní operaace je v pracovní d
dny mezi 17 až 20 hodino
ou, dále pak o víkendu do
opoledne. Přřevody mezi účty v jednéé bance jsou
u u počítačo
ového banko
ovnictví (zah
hrnuje intern
net baanking a hom
mebanking) i telefonníh
ho bankovnictví provedeny obvyklee do 5 min
nut od
d zadání přííkazu. Pokud
d si napříkklad v zahraničí potřebu
ujete vybrat více peněz, neež máte na ú
účtu, stačí prrostřednictvíím mobilního
o telefonu přřevést inkaso
o z jiného úččtu a během chvíle si z bankom
matu peníze můžete vyzvvednout. Přřímé bankovnictví ale nabízí i další m
možnosti. Patřří k nim třeb
ba termínovaané vklady, kkdy je sledována vvýše zůstatku na účtu. P
Pokud přesáh
hne stanoveenou hranici,, jsou přebyttky utomaticky přesouványy na termínovaný vkklad. Naopaak v případě nedostattku au
prrostředků jee běžný účett doplněn z termínované
ého vkladu. Nastavenou
u hodnotu lze saamozřejmě p
pomocí počítače či telefonu operativn
ně měnit. Neejčastějšími zákazníky po
očítačového bankovnictvví jsou lidé vve věku mezii 20 až 45 le
ety, see středoškollským nebo
o vysokoškolským vzděláním a měssíčním příjm
mem 6000 Kč naa jednoho čleena domácnosti. Teendence ban
nk je jasná – zvyšovat po
oplatky za op
perace provááděné na po
obočkách ban
nk. Baanky tím sled
dují dva cílee – převeden
ní co možná největšího p
počtu operací na některrou z p
podob přímého bankovvnictví a záro
oveň si vyle
epší poměr úrokových a neúrokovýých přříjmů. V porovnání se zahraničními
z
peněžními ústavy jsou
u totiž českké banky přříliš záávislé na úrokkových příjm
mech. 65 Po
odnikání na iinternetu Baanky sice maají dobré systtémy, ale kažždý klient byy měl vědět, zzda je na kažždé úrovni taato slu
užba zabezp
pečena odpo
ovídajícím způsobem. z
Prvním P
stup
pněm je vžd
dy identifikaace kliienta a bankky. K tomu se s v přímém
m bankovnicttví používá PIN, klientské číslo, heslo neebo kódovaací klíč, po
opřípadě kombinace několika instrumentů. Další úrovvní je nepopiratelnost příkazu
u. Při osobn
ním styku s bankou s
klieent dává přříkaz písemn
ně, u telefonickéh
ho příkazu see pokyny naahrávají. Při přenosu datt však můžee dojít k chyb
bě, ktterá se pak složitě odstraaňuje. Každá banka přistu
upuje k zabeezpečení jinýým způsobem
m a i tto se stává prrostředkem konkurenčníího boje. P
padové stud
die V
Vyčíslete poč
čáteční náklaady na založeení a provoz e‐shopu. ZAPAMATTUJTE SI Přes e‐mail můžžeme v dneešní době vyyřídit celou zakázku – od poptávkky o závěrečnou
u fakturaci. Vaši zákazn
níci jsou praakticky neusstále on‐line
e, až po
takžee je snadno oslovíte. Intternetovou propagaci p
přřesně zacílítee na žádano
ou skupinu zákazníkků. Nevýýhodou interrnetového bankovnictví b
mohou býtt bezpečnosttní problémyy, proto
ože informacce a příkazy se předávajíí z často nedostatečně zaabezpečenýcch počíttačů klientů. Z hlediska kklienta je výhodou rychlý, levný a sn
nadný přístu
up k účttu, z hlediskaa banky úspo
ora pracovníkků na přepážžkách. Díky nezávislosti na pobočko
ové síti jsou iinvestiční a p
provozní nákklady přímýcch bank klasickýých. Převodyy mezi účty vv jedné bancce bankk o cca 40 % nižší než u b
jsou u počítačovvého bankovvnictví prove
edeny obvykkle do 5 min
nut od zadán
ní níky počítačo
ového banko
ovnictví jsou
u lidé ve věkku příkaazu. Nejčastěějšími zákazn
mezi 20 až 45 lety. KONTROLNÍÍ OTÁZKY Vyjm
menujte 4 obllasti využití internetu pro
o podnikání.
Jaké jsou výhodyy internetu pro malé firm
my? Charakterizujte h
homebankingg a phone baanking. Jaké jsou výhodyy přímého baankovnictví?
Popiššte systém zabezpečení p
přímého ban
nkovnictví. 6 66
S
SHRNUTÍ KA
PITOLY Interrnetových neboli n
on‐lin
ne technolo
ogií můžete jako podn
nikatel využžít pro zzískání inform
mací o trhu, zákaznících, legislativě, propagaci vvýrobků neb
bo služeeb a komunikkaci se zákazníky. Výho
odou interneetu pro malé firmy spočívá předevšším v široké dostupnostti, úspo
oře nákladů, přesném zaacílení na sku
upinu zákazn
níků a dobréé měřitelnossti úspěěšnosti webu. Interrnetové ban
nkovnictví reealizuje kom
munikaci se zákazníky p
prostřednictvví interrnetu. Podstaatou teleban
nkingu jsou sspeciální apliikace typu kllient – server, kteréé pracují zp
pravidla v o
off‐line režim
mu. U telefonního bankovnictví je j
zapo
otřebí k přenosu datovýcch zpráv tele
efonní síť. Zaasílání krátkýých textovýcch zprávv na mobilní telefon klien
nta je základní rysem GSM‐SMS bankkingu. Záklaadní stupněm
m zabezpečeení u přímé
ého bankovn
nictví je vždyy identifikacce klienta a banky (PIN, klienttské číslo, heslo h
nebo kódovací klííč, popřípad
dě komb
binace). Dalšší úrovní je n
nepopiratelno
ost příkazu.
STTUDIJNÍ LITERATURA SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A
A do Z. 1. vyd
6. ISBN 80‐73
300‐195‐0. DV
1. vyd. Brrno:Vysoké u
učení techniccké v Brně, Fakulta podnikatelská, 20
004. 78 s. ISB
BN 80‐214‐
26
600‐4. Z
Závěr Po
o absolvován
ní volitelného
o modulu Po
odnikání na in
nternetu studenti zvládn
nou navrhnou
ut strategii elektronického ob
bchodu, nain
nstalovat a vvytvořit vlastní e‐shop vččetně úpravyy a do
oplnění jedn
notlivých stráánek. Za pomocí znalossti legislativn
ních podmínek a nástrojjů e‐‐marketingu budou svůj e‐shop moci optimalizovvat pro dosaažení co nejvvětší konverzze (p
počtu zákaznííků). Auto
oři
67 Po
odnikání na iinternetu P
Použitá l
literatura a další zdroje DV
nikatelská, 20
004. 78 s. ISB
BN 80
0‐214‐2600‐4
4. DO
ONÁT, J. E‐business pro m
manažery. 1.vyd.Praha: G
Grada Publishing, 2000. 8
84 s. ISBN 80
0‐247‐9001‐7
7. SEEDLÁČEK, Jiříí. E‐komerce, internetovýý a mobil maarketing od A
A do Z. 1. vyd
6. ISBN 80‐73
300‐195‐0. Náávod Jak pro
ovozovat úsp
pěšný e‐shop. Dostupné n
na: www.shoptett.cz/dokume
enty/navod__eshop.pdf 8 68