Regulované škodlivé organismy v ČR

Transkript

ČESKÁ REPUBLIKA
STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA
STATE PHYTOSANITARY ADMINISTRATION
Nové a významné regulované škodlivé
organismy v ČR v roce 2013
XVI. ROSTLINOLÉKAŘSKÉ DNY
INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN
– BEZPEČNOST SPOTŘEBITELE
Tomáš Růžička
Nové škodlivé organismy v ČR
Počet nově zjišťovaných škodlivých organismů
v ČR roste stále rychleji
 globalizace
 klimatická změna
 zvyšování úrovně diagnostických postupů
makadlovka Tuta absoluta (Meyrick, 1917)
motýl
foto: J. Sitek, SRS
 hostitelské rostliny: rajče jedlé, lilek brambor a další
rostliny z čeledi lilkovitých
 až 12 generací ročně
 původ: jižní a střední Amerika
 Evropa: 2008 Španělsko, nyní prakticky celá západní
Evropa, seznam EPPO A2
 monitoring SRS od roku 2010 pomocí feromonových
lapáků
 ČR: srpen 2013
o Prostějov, produkční porost rajčete ve skleníku,
pravděpodobný zdroj zavlečení – použité obaly
o Náměšť na Hané (okres Olomouc), feromonový lapák
na zahradě – 45 ks dospělců, říjen – 39 ks dospělců,
zdroj výskytu nezjištěn
housenka
foto: J. Sitek, SRS
lepová deska
miny
foto: J. Sitek, SRS
zničený porost
foto: J. Sitek, SRS
 pěstitel zaměnil příznaky napadení makadlovkou za
příznaky napadení vrtalkami – ošetření bioagens proti
vrtalkám - lumčík Dacnusa sibirica
 SRS nařídila mimořádná rostlinolékařská opatření k
eradikaci výskytu
poškozené plody
foto: L. Bezděk, SRS
foto: J. Sitek, SRS
pilatka Nematus lipovskyi Smith, 1974
 hostitelské rostliny: pěnišníky Rhododendron molle, R.
calendulaceum a R. viscosum („opadavé azalky“)
 1 generace ročně, dospělci vyletují na jaře, samice kladou
vajíčka do pupenů a žilek rozvíjejících se listů, housenice
mají poměrně krátkou dobu žíru, kuklí se v půdě
 původ (pravděpodobně) USA
 první zjištěný výskyt tohoto druhu v Evropě
detail poškození
foto: M. Jurášková, SRS
holožír
foto: M. Brátka, SRS
housenice
příznaky žíru na
rostlině v místě
prvního pozorování
foto: J. Uhlík, SRS
 průzkum výskytu pilatky proběhl na základě informací na
webu a na základě komunikace s entomology z PřF UK a
Ent. odd. NM
 výskyt housenic působících holožíry na R. molle byl
zaznamenán poprvé v roce 2010 zoology z PřF UK
v Praze, v Botanické zahradě PřF UK
 přesné určení druhu – konec dubna 2013 podle
morfologie odchycených dospělců
 následný průzkum SRS v roce 2013 a informace od
veřejnosti prokázaly značné rozšíření pilatky na území
Čech, a to i ve školkách a u prodejců
 předpokládaný zdroj šíření: výpěstky R. molle
 předpokládaný způsob zavlečení: dovoz R. molle z USA
analýza rizika (PRA) pilatky N. lipovskyi pro území ČR
 pilatka na území ČR pronikla, částečně se zde rozšířila a
v některých oblastech již může být považována za
usídlenou
 působí škody na opadavých druzích pěnišníků
 očekává se další šíření a usídlení na celém území ČR
 předpokládá se, že bez zavedení úředních opatření bude
dopad relativně nízký
 opadavé pěnišníky nejsou v ČR původní
 pilatku lze hubit dostupnými insekticidy
 celkové fytosanitární riziko pilatky pro území ČR je nízké
pilatěnka Aproceros leucopoda Takeuchi, 1939









Hymenoptera: Argidae
napadá jilmy (Ulmus spp.)
varovný seznam EPPO
původ: JV Asie
Evropa: Maďarsko, Polsko (2003), Chorvatsko, Itálie,
Německo, Rakousko, Rumunsko, Slovensko (2010),
Slovinsko, Srbsko, Ukrajina
jilmy ve výsadbách v okolí silnic, parkovací zóny (podobně
jako klíněnka jírovcová na jírovcích)
charakteristický požerek - Zigzag elm sawfly
nejméně 4 generace ročně, množí se partenogeneticky,
vývoj jedné generace trvá 4 týdny
letní kokony na listech, zimní v půdě nebo v listí
žír A. leucopoda
foto: G. Véték, Corvinus
University of Budapest
foto: Gyorgy Csoka,
Bugwood. org
samice A. leucopoda
foto: G. Véték, Corvinus
University of Budapest
letní kokony a housenice
požerky A. leucopoda
foto: K. Hradil, SRS
 první výskyt v ČR:
o září 2013, Vilantice, okres Trutnov, okolí lesní školky
 další výskyty:
o Jičín – městská zeleň a okrasná školka
o Žireč, zámecký park, Dvůr Králové nad L., okres Trutnov
 úřední opatření nenařízena
Fusarium foetens
 hostitelské rostliny: Begonia x hiemalis (Begonia elatior),
některé další druhy a kultivary rostlin rodu Begonia
 velké rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd
 seznam EPPO A2
 původ neznámý
 rozšíření: Nizozemsko (2000), Německo (2001), USA
(2003), Kanada, Japonsko, Norsko, Francie (eradikace),
záchyty ve Spojeném Království a Švédsku
 největší škody v letech 2000 – 2004 v Nizozemsku,
zejména u pěstitelů, produkujících begonie každoročně
a v hydroponických systémech
 bazální hniloba, žloutnutí žilek, uvadání a odumírání
rostlin
Fusarium foetens
bazální hniloba
Fusarium foetens
bazální hniloba
Fusarium foetens
 ČR: červenec 2013 - podezření z výskytu u pěstitele na
Opavsku (na základě příznaků a výsledků kultivačních
testů)
 mladé rostliny Begonia x hiemalis dodány v několika
dodávkách na jaře 2013 z Nizozemska
 úřední opatření:
o zákaz uvádět do oběhu k dalšímu pěstování rostliny
podezřelé z napadení
o zákaz prodeje rostlin s příznaky
 výskyt byl potvrzen metodou polymerázové řetězové
reakce (PCR) + sekvenční analýzy
Fusarium foetens
PRA Nizozemska z roku 2010:
 jediným významným zdrojem šíření na delší vzdálenosti je
napadený rozmnožovací materiál
 škody mohou dosahovat 100%
 patogen se v Nizozemsku u pěstitelů hrnkových rostlin
vyskytuje
 hygienická opatření, zavedená dobrovolně pěstiteli,
zejména dezinfekce vody po zálivce, ztráty minimalizují
Monilia polystroma
 patogen byl na území ČR zaznamenán v letech 2010 a
2011 při průzkumu zaměřeném na Monilinia fructicola
 popsán v roce 2002 ze vzorků z Japonska
 další nálezy: Čína, Maďarsko, Srbsko a Švýcarsko
 v roce 2013 byl výskyt M. polystroma znovu potvrzen v
okresech:
o Karviná (Český Těšín na plodech jabloně)
o Jičín (Petrovičky na plodech jabloně)
o Louny (na plodech slivoně)
 analýza rizika: M. polystroma nepředstavuje zřejmě
zvýšené fytosanitární riziko pro území ČR ani EU
 v integrovaných systémech mohou být využívána stejná
opatření, jako proti domácím druhům rodu Monilinia
Monilia polystroma
napadené plody
foto: E. Zapletalová, SRS
Phytophthora ramorum
 regulovaný patogen: rozhodnutí Komise 2002/757/ES v
platném znění, rozhodnutí SRS čj. SRS 006995/2007
 původ neznámý
 široké spektrum hostitelů např. kamélie (Camellia), Pieris,
pěnišník (Rhododendron), kalina (Viburnum), buk lesní
(Fagus sylvatica), některé druhy dubů (Quercus spp.)
 modřín japonský (Larix kaempferi) ve Spojeném
království - pokáceno 3000 ha porostů
 ČR 2013: výskyt na rostlině pěnišníku dodané z Belgie
o nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření v
souladu s platnými rozhodnutími Komise a SRS
 v ČR dosud ojedinělé nálezy na kalině, pěnišníku a Pieris
sp. (2003, 2009, 2011) ve spojitosti s dodávkami rostlin ze
zahraničí
Phytophthora ramorum
napadení výhonů
pěnišníku
příznaky na kmeni
dubu
foto: EPPO Gallery
žlabatka Dryocosmus kuriphilus
 regulovaný druh: rozhodnutí Komise 2006/464/ES,
nařízení SRS čj. SRS 042922/2012
 původ : Čína, v Evropě od r. 2002 (Itálie)
 opatření v EU nezabránila dalšímu šíření žlabatky do
dalších zemí EU a Švýcarska
 2012: několik dodávek napadených stromků z Itálie do
ČR, v několika případech nebyly napadené stromy
dohledány nebo došlo k výletů dospělců z hálek
 nařízená eradikační opatření:
o zničení napadených rostlin
o hlášení dodávek kaštanovníku
o zákaz prodeje kaštanovníku ve vymezeném území
o monitoring výskytu žlabatky
 v roce 2013 další výskyt žlabatky nezjištěn
žlabatka Dryocosmus kuriphilus
vymezená území s
výskytem žlabatky
hálky
foto: A. Orlinksi, EPPO
Gallery
bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera)
zóny vymezené ke zpomalení šíření bázlivce kukuřičného v roce 2013
zóny navržené ke zpomalení šíření bázlivce kukuřičného v roce 2014
 průměrná rychlost šíření bázlivce kukuřičného na území
ČR severozápadním směrem je 20-25 km/ rok
 není povolené mořidlo proti larvám bázlivce, od 1.
prosince 2013 platí zákaz používat osivo namořené
přípravky obsahujícími účinné látky klothianidin (Poncho
600 FS ), thiamethoxam (Cruiser 350 FS ) nebo
imidakloprid
letecké ošetření, Francie
Benjamin Genton, EPPO Gallery
Mycosphaerella pini původce červené sypavky borovice
anamorfní (nepohlavní) stadium
Dothistroma septosporum
Dothistroma pini
příznaky na jehlicích
2012: 3 školky
2013: 8 školek
foto: J. Rod, fotogalerie SRS
školky
 Erwinia amylovora – původce bakteriální spály
 2012: 0
2013: 1
 Ćandidatus Phytoplasma prunorum´– původce
fytoplazmové žloutenky
 2012: 2
2013: 1
 Ćandidatus Phytoplasma pyri´– původce fytoplazmového
chřadnutí hrušně
 2012: 0
2013: 0
 Ćandidatus Phytoplasma mali´ – původce fytoplazmové
proliferace jabloně
 2012: 0
2013: 0
 Plum pox virus – původce virových neštovic
 2012: 1
2013: 2
 háďátko bramborové (Globodera rostochiensis) 2013:
• 5 případů výskytu na pozemcích (ne u brambor)
 rakovina bramboru (Synchytrium endobioticum) 2013:
• 2 případy výskytu
 bakteriální kroužkovitost bramboru (Clavibacter
michiganensis ssp. sepedonicus) ze sklizně 2012:
• 1 partie sadbových brambor, 2 partie konzumních
brambor
 bakteriální hnědá hniloba bramboru (Ralstonia
solanacearum) ze sklizně 2012:
• 1 partie konzumních brambor
o 2013: vzorky vody z vodních zdrojů určených k
zavlažování (Labe, Jizera, Morava, Dyje)
• 92 vzorků, z toho 4 pozitivní, 2 z Labe a 2 z Dyje
Děkuji za pozornost
Tomáš Růžička
Státní rostlinolékařská správa
Odbor ochrany proti škodlivým organismům
Ztracená 1099/10
161 00 Praha 6 - Ruzyně
[email protected]
http://eagri.cz/public/web/srs/portal/

Regulované škodlivé organismy v ČR

Transkript

Podobné dokumenty

Učební text OB03 - Sinice

Zoocenóza rybníka a jeho okolí Jednobuněčné organismy ve vodě

Ekologické názvy

„Nové“ polutanty ve vodách

Slovníček pojmů - Základní škola Mladecko

Ekologie

pravda o e-kouření