Informace z obce

Z podaných žádostí o dotaci obdržela obec z prostředků
Krajského úřadu Plzeňského kraje:
Informace z obce 
Vážení spoluobčané,
„Dovybavení Infocentra Žihobce prodejními vitrínami“
(10 tis. Kč).
rád Vás seznámím s posledními aktualitami ze života naší
obce. V uplynulém období Obec Žihobce připravovala k
realizaci akce pro tento rok:
Propagační materiál pro cykloturistiku „Prožijte na kole
kraj kněžny Káči aneb Po stopách žihobecké lovestory“
(50 tis. Kč).
1. Žihobecko se otevírá – rekonstrukce WC v naší základní škole včetně umístění mobilní plošiny pro imobilní žáky
a návštěvníky muzea. Na akci byl v rámci výběrového
řízení vybrán dodavatel stavebních prací, práce spojené s
revitalizací návsí v Bílenicích a Kadešicích si provede obec
vlastními silami. Termín: červen – září 2013.
„Oprava domu č.p. 90 Bílenice“ (220 tis. Kč).
2. Revitalizace zámeckého parku a zeleně v historické
části obce Žihobce – ve výběrovém řízení vybrán dodavatel prací. Termín: listopad 2013 – duben 2014. Financování
obou akcí je podpořeno dotacemi z prostředků SZIF a
SFŽP.
3. Zastávky ČSAD Kadešice – probíhají správní úkony
stavebního řízení, bude vypsáno výběrové řízení na část
stavebních prací, ostatní obec vlastní kapacitou. Termín:
2014, financování z vlastních zdrojů.
4. Rekonstrukce koupaliště Žihobce – přepracován projekt
na aktualizované podmínky financování z ROPu, v současné době v realizaci stavebního povolení vodoprávním úřadem, záměr připravit do 1. dostupné výzvy v roce 2014.
Obec má připraveny k závěrečné stavební realizaci 2 bytové jednotky v čp. 93 s ukončením rekonstrukce z prostředků obce na podzim 2013 /provedeny omítky, elektroinstalace, ZTI, napojení ÚT na dálkový rozvod/.
Pracovníci naší obce v uplynulém čtvrtletí strávili převážnou část pracovního času v obecních lesích na úklidu
klestu, pálení a zejména výsadbě sazenic a obnově porostů.
K tomu přibyl po dlouhé zimě nezvykle rychlý přechod do
úklidu veřejných prostranství /úklid po zimě, sečení veřejných ploch, vodárenských pásem, areálů sportovišť ve
všech částech obce/, takže o množství práce je postaráno.
Dne 11. března 2013 byly havárií rozvodu vody v mateřské škole poškozeny zatopením stropní konstrukce v zasedací, oddací a volební místnosti úřadu, v posledních dvou i
podlahové krytiny. Následky jsou odstraňovány v současné
době.
Obec realizuje partnerskou spolupráci s obcí Philippsreut
návštěvou starosty na hře Plamen dne 18. května 2013.
Ing. Karel Baumruk, starosta
2
Žihobecké listy, č. 3/2013
Co se kde událo… 
duben
Na pondělí velikonoční vyvrcholily velikonoční oslavy v
Žihobcích koncertem Pellant tria v kostele Proměnění Páně. Pan Jiří Pellant (viola) se svými kolegy (housle) zahráli
Mozartovo trio pro dvoje housle a violu, romantické kusy
od Dvořáka a japonské písně současného autora Chuhei
Iwasaki. Všem návštěvníkům patří velký dík zato, že i
v mrazivém počasí na koncertě vydrželi a umělcům zvlášť,
v takto ztížených podmínkách bylo jistě těžké zahrát.
V pátek 10. května se v Muzeu Lamberské stezky
v Žihobcích konala vernisáž výstavy Na cestách – výstava fotografií přírody i lidí z celého světa. Autorem výstavy je RNDr. Karel Pecl. Na svých fotografiích představuje fotografie ze všech koutů světa i z Čech.
Autor výstavy se narodil v Praze na Bulovce, od dětství se
zajímal o přírodu a vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. Z Prahy se přemístil do Písku, kde
28 let, až do odchodu do důchodu, působil jako zoolog v
Prácheňském muzeum. Je autorem známe expozice živých
sladkovodních ryb. V současné době se věnuje práci
s mládeží na záchranné stanici živočichů Makov.
V roce 1993 se stal jedním ze zakládajících členů občanského sdružení Společnosti pro ochranu a výzkum fauny
Zoogeos Bohemia., která pořádá výzkumné a dokumentační expedice do zahraničí. Z celkem dvanácti expedic Společnosti Zoogeos se zúčastnil devíti. Z těchto expedic pochází většina fotografií, které jsou v muzeu v Žihobcích
k vidění až do konce října.
květen
V úterý 30. dubna se ve všech
vesnicích sešli lidé, aby postavili
Májku a poseděli u ohníčku.
V české republice má Máje formu
celého stromu zbaveného, s výjimkou horní části, větví a kůry. V
některých případech se holý kmen
nechává stát více let a mění se
pouze vrchní část, jindy se zas
skládá ze dvou či tří na sebe napojených kmenů k dosažení větší
výšky. Použitým stromem jsou
nejčastěji jehličnany jako smrk,
ale lze se setkat také s májkou z břízy. Horní část se zdobí stužkami z látek nebo krepového papíru a zavěšuje se na
ní zdobený věnec. Se stavěním máje je spojen i zvyk jejího
nočního hlídání před muži ze sousedních vesnic, kteří se ji
snaží porazit nebo odříznout její vrchol. Pokud se jim to
podaří, je to pro vesnici velká ostuda. Někdy se také staví
malé máje před domy jako vyjádření úcty nebo vyznání
lásky dívce.
Po vernisáži program pokračoval přednáškou o Mexiku,
které pan Pecl navštívil se společností Zoogeos v roce
2009. Pro návštěvníky bylo připraveno pohoštění
v mexickém stylu, mohli ochutnat koblížky churros, tortilla
chipsy se salsou, ale i poctivé české chlebíčky. Za pohoštění se sluší poděkovat paní Kojzarové ze Sušice.
Teď si od přednášek na chvíli odpočineme, ale na podzim
se můžete těšit na další. V září uvede muzeum cestovatelskou besedu o Číně a v říjnu je na programu povídání pana
Šestáka Z Čech až na konec světa, které pojednává o cestě
po stopách mírového poselstva krále Jiřího z Poděbrad po
zemích západní Evropy v r. 1465, až na tehdy uznávaný
konec světa – na mys Finisterre. Posluchačům přiblíží atmosféru Svatojakubské poutní cesty ke hrobu svatého Jakuba ve španělském městě Santiago de Compostela. Se
svým kolegou Hejtmánkem pan Šesták navštívil 10 západoevropských zemí a dojel až do Španělska a Portugalska.
Trasu 6.087 km projeli na kolech za 68 dní. Na listopad
jsme přichystali přednášku pana Tomáše Cihláře o pošumavských pivovarech, na které se dozvíte více o pivovarech v Mačicích a Žichovicích, a nejen o nich.
3
Žihobecké listy, č. 3/2013
Ani deštivé sobotní ráno neodradilo nadšené cestovatele
v sobotu 11. května od výletu do Regensburku. Nás žihobecké vyzvedl autobus po šesté hodině, a dále jsme pokračovali přes Strašín a Kašperské Hory do Hartmanic, kde
už na nás čekal náš průvodce pan Ing. Volenec. Pan Volenec se ihned ujal slova, a tak jsme se dozvěděli vše o zajímavých místech po cestě. Po příjezdu do Regensburku
jsme si s průvodcem prohlédli nejznámější historické pamětihodnosti – katedrálu Dom St. Peter, která je dominantou města, a která představuje jedno z hlavních děl bavorské gotiky, Kamenný most Steinerne Brücke, který byl
postaven v letech 1135–1146, a který je nejstarším dochovaným a dodnes používaným mostem na sever od Alp. Stal
se vzorem pro stavbu dalších mostů i v jiných evropských
zemích (Londýn, Avignon) a pravděpodobně i pro Kamenný most Písku, Roudnici nad Labem a Karlův
most v Praze. Díky tomuto gotickemu mostu město zbohatlo na výběru mýta. Následoval rozchod, při kterém se každý mohl po městě toulat sám svým tempem, posedět
v nějaké kavárničce, kterých je v centru spousty, nebo si
dát tradiční páreček se zelím ve slavné nejstarší párečkárně
Wurstkuchl přímo na břehu Dunaje.
Nedaleko Řezna se
nachází
Walhalla,
mramorový chrám,
který je vidět již
zdaleka. Chrám byl
zbudován za vlády
krále Ludvíka I.
v 19. století Leem
von
Klenze
v dórském
stylu
podle vzoru athénského Parthenonu.
Uvnitř jsou vystaveny busty na počest
významných
německých osobností.
I tento chrám jsme
navštívili a pak už
nás čekala cesta domů. Jistě Vás zajímá, jak to nakonec
dopadlo s počasím, dopadlo to dobře. Pršet začalo, až když
už jsme seděli v autobuse a byli na zpáteční cestě. Večer
jsme se ještě zastavili v Dobré vodě na prohlídku skleněného oltáře a pak už nás autobus rozvezl domů.
Nebývalé množství lidí zavítalo 18. května do Žihobec.
Konalo se zde závěrečné kolo okresní hry Plamen, kterého se zúčastnilo 47 týmů mladých hasičů z třiceti sborů
dobrovolných hasičů. V rámci hry Plamen se soutěží
v šesti disciplínách. V kategorii starších v Žihobcích zvítězilo družstvo Bystřice A, na druhém místě skončila Plánice
A a na třetím pak Sušice A. V kategorii mladších zvítězila
Bystřice A, druhé byly Horažďovice A a na třetím místě Červené Poříčí A.
A takhle my v Šimanově žijem….
V měsíci květnu proběhlo u nás v Šimanově několik příjemných akcí. Ono „Pálení čarodějnic“ není zrovna květnová akce, ale tak trochu je s květnem spojená, a to stavěním tradiční májky a hlavně jejím hlídáním. Letos jsme
tuto akci ozvláštnili divadlem. Několik místních ochotníků
si připravilo krátké vystoupení parodie pohádky „Sněhurka
a trpaslíci“. Trpaslíků sice nebylo sedm, tolik jich
v Šimanově není, ale vystoupení si všichni užili. Jen co se
vztyčila májka, tak se zcela zaplnil obecní dům.
Další květnovou akcí byly „Pouťové slavnosti“ připadající
na 18. 5. a 19. 5., u příležitosti svátku sv. Jana Nepomuckého. Opět se chytlo několik místních a připravili program
nejen pro starousedlíky, ale i děti a chataře. V sobotu vše
odstartovalo obnovením mše svaté v naší krásné kapličce a
u obecního domu na
poutníky čekala i jiná
zábava. Letos poprvé
přijela i pouť! Nebo spíše
byla postavena střelnice,
vyrobená místními, pekly
se klobásy a pilo pivo, ale
to k pouti patří. Kdo
chtěl, mohl vyzkoušet
srážení plechovek, či
chůzi na chůdách. Večer se pokračovalo pouťovou zábavou, k tanci i poslechu zahráli harmonikáři, a to až do ranních hodin. Na neděli byl ještě nachystán fotbalový zápas
místních mužů a žen (srandamač) o soudek piva. Po pouťové zábavě, dosti náročné, jsme se sešli v neděli po poledni k zápasu, ale protože zde nemáme žádné hřiště, museli jsme si nejprve posekat a připravit plácek na louce.
Zápas začal v 14.00 hod, hra byla dlouho vyrovnaná, avšak
bojovnost žen byla urputnější, a tak zaslouženě vyhrály.
Počasí slavnostem přálo a tak vše proběhlo v klidném a
pohodovém duchu.
A takhle si tu žijeme a zveme všechny spoluobčany k dalším akcím v budoucnu.
–Hana Staňková-
4
Žihobecké listy, č. 3/2013
Od pátku 7. června můžete v muzeu navštívit jedinečnou
výstavu grafik, kreseb a objektů Milana Bauera a Dalibora Nesnídala. Víte, kdo je to Homunkulus? Jak vypadá
muž, který vyrostl ve vodovodní trubce? A už jste někdy
viděli člověka dřevěného? Pokud ne, doporučujeme Vám
návštěvu výstavy! Na výstavě si můžete zakoupit knihu
Čtyři mistři, nad kterou se "muži smějí a ženy omdlévají".
Kniha je souborem pěti kreslených pohádek z různých
koutů světa. Poučných, lehce erotických a hlavně úsměvných. Zakoupit si také můžete některé vystavěné exponáty.
Dalibor Nesnídal sám sebe charakterizuje jako rytce skla,
sochaře, malíře, ilustrátora, muzikanta a nositele odznaku
Vzorný pohraničník. Narodil se roku
1954 v Karlových Varech. V letech
1969 - 1973 absolvoval Školský ústav
umělecké výroby v Praze, obor umělecké kovářství. V roce 1975 na vojně
mu byl udělen odznak Vzorný pohraničník. V roce 1981 začíná pracovat
se sklem jako rytec ve sklárně Moser.
Téhož roku vyrábí také jeho první
vlastní skleněné objekty. Od roku
1990 spolupracuje se sklárnou Milan
Mottl
v
Karlových
Varech.
V současnosti žije a tvoří ve vesničce
Semtěš u Žlutic. Obklopen divočinou
využívá ve svých dílech často to, co v
ní nachází - dřevo, klacky, kameny a kosti. V posledních
letech ilustroval několik knih a spolupracuje s magazínem
Koktejl. K této práci se dostal díky ručně kresleným mapám,
které
si
kreslí
pro
vlastní
potěšení.
Milan Bauer se narodil 11. 8. 1960 v Plzni. Po ukončení
studia na Střední keramické škole v Bechyni se rychle
zapojil do grafické tvorby a zaujal jasné postavení mezi
českými grafiky. Odbornou veřejnost zaujal svým osobitým stylem, který se vyznačuje po formální stránce detailním propracováním daného námětu, jehož ústředním motivem
bývá
často
starodávná
technika.
Vznikla řada grafických
listů inspirovaných dosud neobjeveným vynálezcem
Ferdinandem
Gramatikou (Pozůstalost F. G. I a II, Z kabinetu F.G.), ať už se
jedná o různé samohyby, motocykly, lokomotivy, nebo i lehce strašidelné biomechanoidy. Inspiraci
čerpá i z knih anatomie a starých katalogových listů továren.
Grafiky Milana Bauera vznikají převážně technikou leptu,
ale i dalšími hlubotiskovými technikami. Možnost je
shlédnout měli milovníci umění jak doma, tak i v zahraničí. Jeho ex-libris jsou ozdobou soukromých sbírek i muzeí.
Kromě tvorby grafických listů se Milan Bauer věnuje grafickému designu, grafické úpravě knih (Šumavské vzpo-
mínky na časy, kdy práce voněla dřevem), kalendářů a
časopisů (Vítaný host na Šumavě a v Českém lese).
V Rozsedlích se v pátek 7. června konalo každoroční
pouťové posezení za hudebního doprovodu p. Siegla a
jeho kolegů. A jak už to v Rozsedlích bývá zvykem, tančilo se, zpívalo a taky samozřejmě pilo až do rána.
Ze školy a školky 
Velikonoční besídka
Besídka ke Dni matek
5
Žihobecké listy, č. 3/2013
Ze sportu 
SDH Rozsedly
Hasičská sezóna 2013 začala Okrskovou soutěží
25. 5. v Rozsedlích. Utkat se v požárním útoku za ženy II.
věkové kategorie přijela 3 družstva: Rozsedly, Žihobce a
Dražovice. Nejlépe si vedly hasičky z Rozsedel. Družstva
Žihobec a Dražovic měla kvůli technickým i organizačním
problémům (prohozené proudy a špatná hadice) neplatný
pokus.
Za pokladem piráta Flinta
Vyřazovací kolo žen se konalo za deště v sobotu 1. června
v Nýrsku. Do II. věkové kategorie spadalo 18 soutěžních
družstev, ale i přesto zvítězily hasičky z Rozsedel. Žihobce
zaujaly 7. místo a Dražovice se díky technickým problémům na nářadí propadly na poslední místa žebříčku.
Do Okresní soutěže v Čejkovech v sobotu 15. června postoupilo ve II. věkové kategorii 8 družstev žen. Zde se z
okolí nejlépe umístily hasičky z Rozsedel, i přes chyby
v útoku, si vybojovaly 3. místo. Tímto bych chtěla za
hasičky Rozsedly poděkovat Járovi Jiříkovi za to, že nás
trénoval, že nás vyvezl a dopřál nám premiérovou účast na
těchto soutěžích, sběr cenných pohárů a krásných zážitků.
Sezóna okrskovými soutěžemi teprve začíná a s radostí
pokračujeme v soutěžení v Pošumavské hasičské lize.
–Martina Jiříková-
SDH Žihobce
Letošní rok je pro Sbor dobrovolných hasičů Žihobce výjimečný. Právě v tomto roce hasiči oslavují 130 let od svého vzniku a pro širokou veřejnost si připravili celou řadu
akcí.
Nejprve se v sobotu 18. května konala soutěž mladých
hasičů, hra Plamen. O této soutěži píšeme již v přehledu
akcí. Aby hasiči jen neslavili, na konci května se zúčastnili
okrskové soutěže v Rozsedlích. Děti daly útoky tréninkově, mladší prvním útokem sezóny na 25,88s a hlavně starší
si práskly osobák na 16,37s. Škoda že útok nevyšel minulý
týden na Plameni, ale zase se máme na co těšit při ŠHL!
Chlapi neporušili tradici a v silně omlazené sestavě poskládané v sobotu při obědě skončili na 4. místě (posledním). :)) Prostě klasiku už neběháme. Po dlouhé době vy-
6
Žihobecké listy, č. 3/2013
běhly i Gazelky v novém. Jejich zaujetí po pátečním tréninku a v sobotu při útoku nezkazilo ani trošku větší zaváhání trenéra :))) Holky skončily s "N".
Po okrsku Gazelky vyjely na vyřazovák do Nýrska. V
pátek večer proběhl trénink v parku (3 kousci a já), spodní
hřiště bylo pod vodou, nedostatek s křížením proudu se
vyřešil a mohlo se jet:))) Ve starší kategorii bylo celkem 18
družstev holek, nevídané, prostě kočky stárnou. Oproti
okrsku byla jiná sestava a bez tréninku s vodou 7. místo,
postup na okres a čas 48,10s. Super a všem velký dík holky!!! Až na to počasí a strašnou zimu povedený výlet. :))
Musím připomenout ještě holky z Rozsedel, které potvrdily
roli favoritek a zaslouženě tuto kategorii vyhrály. Gratulace.
V sobotu 15.6. na okresním kole v klasice naše Gazelky
obsadily 7. místo! Gratulace a dík nejen jim,
ale i jejich koučovi na závodě!:))
Druhá skupina hasičů vyrazila ten
samý den na první kolo dětské
Šumavské hasičské ligy do Dřešína, naši starší Lvi přivezli parádní druhé místo s časem
16,81s.
O víkendu 8. a 9. června se konaly
samotné oslavy výročí. Počasí se umoudřilo, a
tak mohlo vše proběhnout podle plánu. Oslavy byly zahájeny slavnostním průvodem obcí od hasičárny k pomníku
padlých, kde byla uctěna jejich památka, položen věnec a
starosta obce pronesl řeč. Následovala slavnostní schůze,
při které byla hasičům předána čestná ocenění, a poté už
program, při kterém si přišly na své hlavně děti. Byla pro
ně připravena pěna na hraní, podívaly se, jak se vyprošťují
ranění z auta a na slaňování ze zámecké střechy. Večer byl
Foto: Š. Pance
zakončen zábavou v místním hostinci a o desáté hodině byl
odpálen ohňostroj. V neděli se v kostele Proměnění Páně,
konala slavnostní mše, která důstojně ukončila oslavy.
Když už hasiči slaví, rozhodli se, že
doma uspořádají i
jedno kolo dětské
Šumavské hasičské
ligy. O soutěži nejlépe informuje Martin
Kantner ve
svém
příspěvku
na
www.sumhasliga.cz,
takže si dovolím jeho
článek ocitovat: „Starý římský kartograf
napsal na svou mapu
na místa, která byla
neznáma jeho starověkému světu, nápis:
Foto: Š. Pance
„Hic sunt leones“. To
znamená: „Tady žijí
lvi“. Možná netuše, umístil stejnou značku do kraje Keltů
Bójů, podle kterých se ta země v té jeho mapě jmenuje –
Bohemia. Trefil se přesně za kopec, kterému místní začnou
říkat Javorník, blíže sídlu, které bude navždy známo jako
Sušice. A tak nějak patrně vznikly Žihobce. A
místní „lvi“ a hlavně „lvíčata“ ku příležitosti svého velkolepého výročí
130 let uspořádali dětskou soutěž
na místním hřišti. Tak vítejte
doslova v „jámě lvové“. Sešla
se tu nadupaná konkurence
osmnácti družstev starších i mladších. Skoro třetina týmů z Vacova, no, musíme si zvykat na tenhle
podstatný fakt. Sokolíčkové budou všude postrachem. A na startovní lajnu už si to směřují mladší. Základnu si postaví, strojník nakopne mašinu a vlítneme na
to. Už nebudu psát šestnáctky jako v Dřešíně, reálně už to
vypadá už třináctky, čtrnáctky…:-) Tak začneme mladší
krví. Malá lví „koťata“ se fakt snažila, zatleskejme jim a
oceňme snahu, ale svět se nezboří a určitě to bude lepší než
osmý flek za 35,86. V kategorii starší místní „králové zvířat“ už leckterému rejpalovi začínají připomínat fotbalovou
Slávii v dávných dobách, tj. věčně druzí. Ale to se zlomí.
Šli do toho opět s vervou lví a se lvím srdcem. Bohužel
16,73 opět nestačilo na zlato. To holt ideálně dorostlá Jáma
opět předvedla svůj standard a posichrovala si časem 15,90
opravdu luxusní pohár za první místo. Jak v „jámě lvové“
tak celkové. Myslím, že místní nemusí dle klasika: „ bít o
mříže“ a rozhodně nejsou v „kleci jatí“. A rozhodně míří
za super časy a super soutěží, „vzhůru k nebesům“ určitě
taky. Tak děkujeme strašně moc, žihobečtí „lvi“. Ukázali
jste se důstojnými pořadateli a myslím, že tady rozhodně
nejsme s dětmi naposled. Krásných 130 let místních „lvů“,
tak ještě jednou tolik úspěšných let a „urvané kořisti“.
-JF-
7
Žihobecké listy, č. 3/2013
TJ Žihobce
Vraťme se ještě do března, protože do minulé uzávěrky se
nám nevešla tradiční velikonoční akce TJ - Otužilecké
plavání. A že to letošní vyžadovalo opravdu velké otužování. Voda koupaliště měla jen půl stupně a venku byla
taková zima, že ostatní návštěvníci akce přišli zachumlaní
v zimních bundách. V koupališti byla před začátkem akce
dokonce vrstva ledu, kterou museli rozbíjet kánoí.
V sobotu 11. 5. 2013 se uskutečnila ve sportovním areálu
TJ, tak jako každý rok, brigáda na přípravu kempu na novou sezónu a čištění koupaliště. Přestože počasí celý den
vůbec této činnosti nepřálo, akce se zúčastnilo 24 členů a
příznivců TJ, vč. dětí. Všichni zúčastnění odvedli i přes
vytrvalý déšť kus poctivé práce a za to jim patří dík.
V chladné vodě si zaplavalo šest dospěláků a tři děti. Vítězem se stal Michal Vondra, který ve vodě plaval 7 minut a
41 vteřin. Každý z odvážlivců byl odměněn drobným dárkem a potleskem ostatních, kteří se zahřívali na břehu horkými nápoji. Nejstudenější ročník otužileckého plavání se
vydařil, příští rok připadá velikonoční pondělí na
21. dubna, tak snad bude tepleji.
A jak dopadla bramboriáda? O tom až příště, ať se máte
na co těšit.
Ve středu 8. května proběhl na hřišti TJ už 34. ročník
Turnaje v malé kopané. Výsledková listina je následující:
Tabulka s pořadím
Družstvo
výhry
remízy
prohry
body
1.
Bistro
4
0
1
12
2.
Restaurace Letiště
4
0
1
12
3.
PS Křeč - BOYS
2
1
2
7
4.
PS Křeč ženy
2
0
3
6
5.
Hrádecký
2
0
3
6
6.
HoP Chmelná
0
1
4
1
Jubilanti 
Často se ptáte, proč do této rubriky nezařadíme věk jubilantů, je to jednoduché – tyto údaje se nesmějí bez souhlasu uvádět. Mezi jubilanty, kterým obec zasílá přání, patří
lidé ve věku 60 let, 65 let, 70 let, 75 let a 80 a více let.
červenec 2013
Rudlová Hana, Bílenice
Vintr Václav, Žihobce
srpen 2013
Princ Karel, Šimanov
Štěrbová Kristina, Rozsedly
Pintířová Marie, Žihobce
Kojzarová Alena, Žihobce
Daňková Libuše, Žihobce
září 2013
Chalupná Růžena, Žihobce
Jiřík František, Bílenice
Všem oslavencům srdečně blahopřejeme!
8
Žihobecké listy, č. 3/2013
Z kroniky obce Bílenice, r. 1927 
První zmínka o Bílenicích jest poměrně mladého data,
totiž z r. 1463, kdy jest jejich majitelem Václav Běšín
z Běšin, kterýžto rod z původního svého sídla: Běšiny – se
koupí, sňatky, darováním od panovníků rozšířil na všechny
strany, ale konečně jej přece postihl obecný zákon: vymřel
úplně. Že tak pozdní zmínka o Bílenicích jest, neznamená,
že byla založena pozdě: naopak dle jména byla jistě založena v době, kdy naši předkové z úrodných břehů řek táhli
podél menších vodních toků do méně úrodných krajů, vykáceli lesy a na příhodném místě osadu založili. Rozhodně
dříve byla založena než různé újezdy a lhoty, které byly
zakládány dle práva zákupního (německého), kdy panovníci, šlechta, biskupové a bohaté kláštery osazovali lid
z různých stran přistěhovaný – nejvíce ze sousedního Německa, na svých dosud nezdělaných pozemcích, jež musili
udělati a za to byli na určitou dobu – lhůtu – ode všech
daní a dávek osvobozeni. Zakladatel takové osady obdržel
nejlepší pozemky, dědičné právo být rychtářem, dědičné
právo prodeje soli a čepovati nápoje a jiné.
Bílenice však prodělaly vývoj původních staroslovanských osad, ze starosty či vladyky vyvinul se časem pán
obce, který smlouvou, častěji násilím, přinutil své původně
svobodné spoluobčany, nejčastěji příslušníky svého rodu,
aby mu konali různé služby a platili dávky. Nepoddajné,
pokud nebyli zabiti, stihl smutný osud – byli prodání do
otroctví. Tak se vyvinulo poddanství lidu a to v dobách,
kdy byli všichni horlivými křesťany, v době válek křižáckých – tak daleko již se křesťanství odchýlilo od vznešené
nauky Kristovy, že všichni lidé jsou si rovni, že jsou vespolek údy jedné rodiny, bratři! Husitské války na čas přerušily tento vývoj zásluhou Táborů, ale po bitvě u Lipan r.
1434 vyšší stavy tím rychleji uvrhovaly selský lid pod svou
moc, až za Vladislava Jagelonce bylo poddanství
s robotami uzákoněno na „věčné časy“! Nepomyslili si
krátkozrací a sobečtí synové vítězů lipanských, že vyloučením nejčetnější a nejzdravější části národa z účasti na
správě právě sobě kopou hrob – Bílou Horu!
Na místě dnešního panského dvora dnes rozparcelovaného, stávala tvrz s hospodářskými staveními. Později tvrz
byla proměněna v zámek, z něhož byly udělány sýpky.
Když tyto byly upraveny za obydlí pro nájemce dvora,
byly pod vrstvou vápna nalezeny stopy malby. Pod tímto
obydlím značeném č. pop. 1 jsou rozsáhlé sklepy, neboť
při tvrzi stával pivovar, o němž však ničeho není známo,
nacházel se prý tam, kde byla kolna, nyní přestavěna na
obydlí s příslušenstvím patřící Václavu F. a mající číslo
č. p. 86. Když byla kolna upravována a kopaly se sklepy,
byly nalezeny pod podlahou zdi. Pod podlahou je výklenek
a druhý na sever nad studní zazděný. Tudy prý se chodilo
k zmíněné studni z tvrze pro vodu podzemní chodbou.
Naproti studni přes cestu je číslo 10, kde se říká u Kuchařů. Tam prý bydlil sládek, který dle všeho se i o panský
stůl staral, proto onen název. Do zahrady ku dvoru patřící
jsou vestavěny chalupy č. p. 2 a 3, které byly obydlím jiných služebníků, v č. p. 4 byl ovčín s bytem pro ovčáka.
K zámku patříval i selský dvůr č. p. 52, který dočasně býval bytem vdovám po držitelích statků, jakýsi výměnek,
jak z dochovaných pověstí vyplývá, jindy byl obydlím
čeledi (ratejnou), proto se tam říká u Ratajů, ale r. 1720
připomíná se v matrice kmotr Vavřinec Rataj z Bílenice.
Do sadu k tomuto dvoru patřícího jsou vestavěny čtyři
chalupy, z nichž obyvatelé byli povinni p. č. 52 robotou.
Kdy byl tento dvůr proměněn v selský, není známo. Na
rozdíl od ostatních selských usedlostí, k nimž patří dlouhé
úzké kusy polí u Ratajů většinu půdy pohromadě a podobně i k č. 54 (u Ševčíků) patří větší kus pole při silnici
k Žichovicům „na Rovince“.
Od roku 1463, kdy jak shora napsáno, je první zmínka o
Bílenicích, jichž majitelem byl Jan Běšín z Běšin, vystřídali se ještě dva majetníci a to 1588 Adam Častolar z Dlouhé
Vsi a kolem roku 1616 Václav Břeský, jemuž po bitvě na
Bílé hoře bylo jmění odňato a získal je zlověstný kat lidu
šumavského Don Baltazar Huerta de Maradas, v jehož rově
se jmění různým způsobem nahromaděné neudrželo, neb
manžel jeho jediné dcery Petr Vasques de Umans krátce
před smrtí o vše přišel. R 1651 připomíná se majitelka
Anna Ježovská z Lub a r. 1676 Alžběta Kateřina Ježovská
z Lub. Dle krátké mezery v letopočtech bezpochyby jedna
bydlila v zámku, druhá ve dvoře u Ratajů, což pověst připomíná.
V r. 1687 se na zdejším statku připomíná Jan Arnošt Jindřich Ennis ze Zattů a hned r. 1689 koupil Bílenice Jan
František hrabě Kolovrat-Krakovský a připojil k panství
Žichovice, jichž byl dříve majetníkem. R 1707 koupil panství Žihobce a Žichovice kardinál arcibiskup z Pasova,
kníže Jan Filip z Lamberga, učinil z obou panství fideikomis, čili svěřenecké panství, totiž nesmělo se děliti ani
prodati, musilo zůstati nerozděleno rodu, z něhož nejstarší
člen byl majorátním pánem. Panství toto koupil pro svého
bratra, jehož rod držel panství do r. 1862, kdy svěřenecký
statek byl přiřčen mladší linii rodu lamberského z příčiny,
o níž bude dále psáno. V jakých poměrech se osadníci
nacházeli, není známo, protože se ani pověsti ani ústního
podání v zacházení vrchnosti a úřednictva s poddanými
nezachovalo a celý archiv panský byl od potomků Gustava
Adolfa knížete z Lambergu odvezen z Čech do Štýru. Jenom o jedné zámecké paní se vypravuje, že měla mluvícího ptáka, který na čeládku žaloval a tato jej otrávila, za což
ovšem obdržela nebernou odměnu. Protože domkáři tehda
neměli ani pídi pozemků, slitovala se tato neb jiná paní a
9
Žihobecké listy, č. 3/2013
darovala jim pod vsí kousky pole, aby aspoň zelí a tuřín si
mohli zasázeti. Dodnes se na těch maličkých dílcích pod
Liškovic sadem při silnici říká „Na Zahrádkách“. Že vrchnost lamberská zbytečně poddaných neobtěžovala, lze
poznati z toho, že ve všech i malých osadách hostinští dostali určitý díl polí a louky z panského a jedinou jejich
povinností bylo, aby zřízence panského pohostili zdarma
určitým množstvím piva a chleba; co bylo více, měl si
zaplatiti, což se ovšem nestalo, ale zato zase na jiné straně
se oko přimhouřilo. Z bílenických panských pozemků i
v Bukovníku měl podíl hostinský, kde se dnes říká u hořejších Janoutů č. 31, třeba Bukovník ku panství nepatřil, aby
poslové se mohli posilniti za svrchu uvedených podmínek.
V Bílenicích tuto povinnost měl hostinský v č. 27. O zlém
zacházení není ve zdejší obci ani v okolí žádné pověsti ani
vypravování, jako vypravovala prababička pisatelova o
drábech a úřednících na arcibiskupském panství
v Rožmitále.
Bílenice dnes
Kol roku 1700 bylo v Bílenicích asi 60 domovních stavení. V roce 1819 měly Bílenice 378 obyvatel v 66 číslech, r.
1890 v 70 číslech 418 obyvatelů. V únoru 1921 bylo sčítání lidu a ve zdejší obci se napočetlo 419 obyvatelů vesměs
národnosti československé. V roce 1929 bylo v Bílenicích
397 lidí, ubylo tedy ani ne za 10 let 22 (respektive 71) lidí,
protože odrostlé děti hledají většinou zaměstnání jinde a na
venkově se rozšířil obyčej míti jen jedno dítě a to se provádí v míře větší než ve městech.
Zveme Vás na akce 
Několik světů - Plastiky, reliéfy a obrazy Zdeňka Tománka v žihobecké galerii Netopýr
Pevnost a zároveň křehkost. Tradiční bronz, kámen, dřevo,
ale i polyestery a lamináty. Monumentální prostorové
kompozice a drobotina: květiny, brouci, jehličí na větévkách. Příroda a tajemství světa. Několik světů v jednom.
Kontrast, napětí a skrytá symbolika, jež vyzývá k reflexi a
dialogu. Takové je dílo akademického sochaře Zdeňka
Tománka, které se otevře vidění návštěvníků šumavské
galerie Netopýr v letních měsících letošního roku.
Zdeněk Tománek, absolvent Akademie výtvarných umění
v Praze a vedoucí kamenosochařského oboru na Střední
uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, je nejen
skvělým sochařem, jehož dílo, názorově celistvé, prostředky umění reaguje na realitu vytvářenou přírodními a civilizačními procesy.
Ve svém ateliéru
v Břestku modeluje, odlévá, brousí,
zaleptává, patinuje, leští. A také
kreslí,
maluje,
tvoří reliéfy na
zvony a realizace
pro architekturu.
Materializuje svůj vnitřní svět.
Vernisáž výstavy Zdeňka Tománka Několik světů. Plastiky, reliéfy a obrazy se koná v sobotu 6. července 2013 v
16 hodin. Výstava potrvá do 6. října 2013. Galerie Netopýr, 342 01 Žihobce 15.
Blázen jsem ve své vsi - Koncert písničkáře Karla Vepřeka v žihobeckém kostele Proměnění Páně
Od nepamětných dob byla duchovní správa zdejší obce
svěřena faráři v Bukovníku. Po válce třicetileté nějaký čas
byla svěřena duchovní správa faráři v Nezamyslicích, ale
od roku 1670 jest fara bukovnická trvale osazena duchovním správcem. K duchovní správě v Bukovníku tehda patřily také Dražovice s Bešetínem, které jsou nyní přifařeny
v Žihobcům, mimo to i Nahořánky v bezprostřední blízkosti fary ve Strašíně. Zároveň s trvalým zřízením duchovní správy v Bukovníku byla zřízena i škola, kamž chodily i
děti z Bílenic. Nejstarší místnost školní stávala tam, kde
jest nyní farská zahrádka, potom byla v č. 22 u Volfů a
v roce 1865 postavena nynější školní budova.
Karla Vepřeka,
rozhlasového
redaktora publicistiky v Tvůrčí
skupině náboženských pořadů, znají mnozí
posluchači stanice Vltava z
vysílání Pramenů a proudů, pro stanici Radiožurnál připravuje do pořadů
své skupiny hudební příspěvky a hudbu. Věrní posluchači
Českého rozhlasu Praha a Radiožurnálu si v souvislosti s
jeho jménem jistě připomenou názvy pořadů Nebe dokořán, Paprsky naděje, Nedělní bohoslužby a Váš příběh,
nebo Výzvy přítomnosti a Křesťanský týdeník, na nichž se
výraznou měrou dlouhou dobu podílel.
Tolik o historii Bílenic. Pokud se Bílenice rozhodnete navštívit dnes, nezapomeňte se pokochat opravenými drobnými sakrálními památkami. Letos byla dokončena oprava
3 křížů, na které se v loňském roce zapomnělo.
Karel Vepřek je však zároveň hudebníkem, který kromě
skládání vlastních písní má blízko k poezii. Často zhudebňuje české básníky: Karla Hlaváčka, Konstantina Biebla,
Jiřího Wolkera, Bohuslava Reynka, Jana Zábranu, Pavla
10
Žihobecké listy, č. 3/2013
Kolmačku a další. Od roku 2001 do roku 2010 mu vyšla u
Indies čtyři CD, zatím poslední z roku 2010 nese titul Najdem den.
Samostatný koncert tohoto autora výrazných textů a hudby
a zároveň osobitého interpreta, jehož domovem jsou Jižní
Čechy, je otevřen všem, kdo mají rádi hudbu a poezii a
jejich nevšední spojení.
Koncert Karla Vepřeka Blázen jsem ve své vsi se bude
konat v sobotu 6. července 2013 v 18 hodin v kostele Proměnění Páně v Žihobcích.
- PhDr. Lenka FroulíkováKadešické pouťové slavnosti
Přijměte naše pozvání na Kadešické pouťové slavnosti ve
dnech 26. až 28. července 2013. Páteční večer se koná
zábava, při které v místní hospůdce zahraje od 20.00 hod
kapela MALENIČKA COMPANY. Tradiční mezinárodní
setkání harmonikářů vypukne v neděli od 13.00 hod. Letos
se koná již 14. ročník tohoto setkání. Během neděle se na
venkovní terase místní hospody vystřídají desítky heligonkářů ze širokého okolí, jako je Sušicko, Kašperské Hory,
Strašín, jižní Čechy, ale i přátelé Bavoráci. Muzikanti Über
d´ Grenz ze Zwieselu.
Koncert Věry Kláskové
V září vystoupí v kostele Proměnění Páně Věra Klásková,
která představí známé skladby i unikáty z folklorních sbírek a autentických zdrojů, většinou s anglickými texty.
Koncert trvá 2 x 45 minut. Program Věra Klásková dotváří
na místě podle nálady publika. Věra Klásková interpretuje
především tradicionály z Britských ostrovů (hlavně irské),
ale také hity americké folk a country music, evropské koledy, vlastní skladby a trochu swingu. Většinu písní zpívá
anglicky, ale v současné době rozšiřuje repertoár o moravské lidové písně a české folkové skladby. Doprovází se na
kytaru. Jejími silnými zbraněmi jsou komorní kultivovaný
projev, pěvecký výraz a citlivě respektovaná atmosféra
textu písně, která je umožněna dobrou znalostí jazyka.
Sobota 10. 8. 2013, Memoriál Ing. J. Fuchse + 7. kolo Pošumavské hasičské ligy, koupaliště Rozsedly.
Sobota 10. 8. 2013, Pouťový fesťáček hudebních skupin,
zámecký park Žihobce. Pořádá SDH Žihobce.
Sobota 10. 8. 2013, koncert CONCA collegium (soubor
složený z hráčů České filharmonie a Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze)
Neděle 11. 8. 2013, Slavnostní mše svatá, kostel Žihobce
Sobota 24. 8. 2013, Pouťová zábava Bílenice, areál SDH
Sobota 24. 8. 2013, Slavnostní mše svatá Bílenice, kaple
Neděle 25. 8. 2013, Turnaj dvojic v nohejbalu Bílenice
září - Malujeme rádi – výstava prací žáků ZŠ a MŠ Žihobce, Muzeum LS
17. října až 17. listopadu – Židovské komunity na Sušicku,
výstava přibližující historii židovského osídlení na Sušicku
Žihobecké
ihobecké listy. Vychází 4x do roka, vydává Obec Žihobce, Žihobce 20, IČ: 00256366. Evid. číslo MK ČR E 20855. Vyšlo
26. června 2013, náklad 240 ks. Příští číslo vyjde 24. září 2013. Náměty a připomínky: [email protected],
tel. 724895012. Text Z. Jahnová (pokud není uvedeno jinak). Fotografie jsou staženy z webů sdružení, školy a obce.