G E O G R A F I E

GEOGRAFIE
NEZÁVISLOST KATALÁNSKA
Tendence k osamostatnění Katalánska můžeme pozorovat již delší dobu. Zvláště od
konce vlády Frankova režimu došlo k obnovení separatistických několika oblastí
Španělska – Katalánska, Baskicka a Galicie. Jejich výsledkem jsou vytvořená
autonomní společenství. Na Katalánsku můžeme pozorovat důsledky nespokojenosti
se současným stavem, které plynou z několika důvodů. Nejčastěji udávané důvody
pro separaci Katalánska jsou následující:

Katalánci musí odvádět vysoké daně do centrálního rozpočtu, doplácí na chudé
regiony na jihu, nechtějí se více zadlužovat kvůli zbytku Španělska. Krom jiného
mají pocit, že na rozdíl od Španělů jsou daleko pracovitější. Pravdou je, že
Katalánsko je nejbohatší španělskou oblastí, protože mají všechno - průmysl,
zemědělství, turistiku - a až čtvrtina hrubého domácího produktu Španělska
pochází z Katalánska.

Národní cítění, které vystihuje jasně častá věta Katalánců: „Nejsem Španěl,
jsem Katalánec.“ Katalánci jsou na svou identitu patřičně hrdí, jejich země má
tisíciletou historii, vlastní historii i jazyk. Mají rádi své symboly (katalánskou
vlajku, katalánštinu, zákaz koridy, postavička čurajícího panáčka v Betlému, aj.).
Právě neuznání katalánštiny jako oficiálního jazyka Evropské unie považují za
nefér.

Pocit nefér jednání ze strany španělské vlády. Politický analytik Marc Bruix
Bonet dokonce s jistou nadsázkou mluví o existenci „katalánofobie“, která je
důvodem, proč by se Katalánec nemohl stát předsedou vlády Španělka. Lidé by
ho prostě nepřijali. Touha po nezávislosti v Kataláncích sílí zvláště od roku 2010,
kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska a krom jiného odstranil
uznání katalánského národa. V roce 2012 Madrid také zamítl přiznat Katalánsku
více autonomie ve výběru a správě daní.
V roce 2014 Madrid uspořádání referenda o nezávislost Katalánska zablokoval,
přesto Katalánsko v jiné formě hlasování vypsalo, ale přišla jen polovina
oprávněných voličů. Z nich se pro odtržení vyjádřily asi čtyři pětiny lidí.
Katalánská vlajka
V září 2015 proběhly v Katalánsku
parlamentní volby a vyhrály je
strany, které chtějí nezávislost
Španělska. Jsou jimy JxSi a
radikální levice Candidatura d´Unitat
Popular.
Například strana JxSi,
celým názvem Junts pel Sí
(španělsky Juntos por Sí =
Společně pro ANO), měla ve svém
volebním
programu
slib
osamostatnění
Katalánska
do
osmnácti měsíců od parlamentních
voleb. Výsledky těchto voleb
rozpoutaly
mnoho
debat
a
spekulací. Například španělský
předseda vlády Mariano Rajoy, v několika veřejných vystoupeních ujistil lid, že tento
„akt provokace“ nebude mít žádný efekt a že listiny soudního tribunálu a vše, co
zaštiťuje ústava, separaci zapovídá. Dále pokračoval: „Ti, kteří chtějí separovat
Katalánsko od Španělska, musí vědět, že toho nedosáhnou, a ani to neudělají,
protože by šli proti většině Katalánců a Španělů.“ Jedná se o typickou ukázku toho,
že Španělsko nepodporuje jakékoli separatistické aspirace. Bohužel tím nejspíš více
umocňuje už tak složitou situaci a podporuje nárůst tlaku veřejnosti.
V listopadu 2015 Katalánci schválili rezoluci o odtržení od Španělska a chtějí v roce
2017 uspořádat referendum o odtržení. Španělský premiér Mariano Rajoy to odmítá
a opět opakuje, že Katalánsko se separovat nemůže a nebude a že celou věc předá
ústavnímu soudu, aby se ujistil, že rezoluce nebude mít žádné důsledky.
Jak se vyvine situace dále, by mohly ukázat volby, které se budou konat 20. prosince
2015.
Již delší dobu probíhají různé průzkumy veřejného mínění a tři z nich jsou uvedené
níže. První průzkum je nedávný a další dva jsou dlouhodobé a je v nich vidět
vzrůstající touha po samostatnosti.
Následující grafy průzkumu zveřejněného agenturou GESOP pro Tele 5 ukazují
zájem Katalánců o nezávislost Katalánska. V prvním grafu je 50,9% dotázaných pro
nezávislost Katalánska a 36,9% pro setrvání ve Španělsku. Druhý graf zas ukazuje,
jaký by byl rozdíl ve volbách, kdyby nezávislost znamenala zároveň vystoupení
z Evropské unie. Zde by pro nezávislost bylo jen 40,1% dotázaných a pro setrvání
ve Španělsku 47,8% lidí.
Encuesta de GESOP para Tele 5 sobre la independencia de Catalunya y las
elecciones al Parlament del 25-N.
ICPS (Instituto de Ciencias Políticas y Sociales, pod Autonomní Universitou
Barcelony) dělalo krom jiných i průzkum názorů na nezávislost Katalánska od roku
1993. Zde jsou uvedené výsledky průzkumu:
Año
De
acuerdo
(%)
1991
35
En
No
es sabe/no
desacuerdo Le
igual (%) contesta
(%)
(%)
50
11
4
1992
31
53
11
5
1993
37
50
9
5
1994
35
49
14
3
1995
36
52
10
3
1996
29
56
11
4
1997
32
52
11
5
1998
32
55
10
3
1999
32
55
10
3
2000
32
53
13
3
2001
33
55
11
1
2002
34
52
12
1
2003*
43
43
12
1
2004*
39
44
13
3
2005
36
44
15
6
2006
33
48
17
2
2007
31,7
51,3
14,1
2,9
201128
41.4
22.9
26.5
9.2
V Centru průzkumu názorů (Centro de Estudios de Opinión) každý měsíc také dělali
průzkum politického mínění občanů. Zde je ukázka názorů na samostatnost
Katalánska:
Fecha
Estado
Estado
independiente (%) federal (%)
Comunidad
autónoma (%)
No lo sabe
(%)
Región
No
(%)
contesta
(%)
Junio de 2005
13,6
31,3
40,8
7,0
6,2
1,1
Noviembre de 2005
12,9
35,8
37,6
5,6
6,9
1,2
Marzo de 2006
13,9
33,4
38,2
8,1
5,1
1,2
Julio de 2006
14,9
34,1
37,3
6,9
6,1
0,7
Octubre de 2006
14,0
32,9
38,9
8,3
5,1
0,8
Noviembre de 2006
15,9
32,8
40,0
6,8
3,7
0,8
Marzo de 2007
14,5
35,3
37,0
6,1
4,9
2,2
Julio de 2007
16,9
34,0
37,3
5,5
5,4
1,0
Octubre de 2007
18,5
34,2
35,0
4,7
6,0
1,5
Diciembre de 2007
17,3
33,8
37,8
5,1
5,0
1,0
Enero de 2008
19,4
36,4
34,8
3,8
4,1
1,6
Mayo de 2008
17,6
33,4
38,9
5,1
4,3
0,7
Julio de 2008
19,4
34,7
37,0
6,1
5,2
0,9
Noviembre de 2008
17,4
31,8
38,3
7,1
4,2
1,2
Febrero de 200930
16,1
35,2
38,6
4,5
3,6
0,2
Mayo de 200931
20,9
35,0
34,9
4,4
3,0
1,7
Julio de 200932
19,0
32,2
36,8
6,2
4,2
1,6
Diciembre de 200933
21,6
29,9
36,9
5,9
4,1
1,6
1.ª oleada 201034
19,4
29,5
38,2
6,9
4,4
1,6
31,033,35,44,91,02.ª
oleada 201035
21,5
31,2
35,2
7,3
4,0
0,7
4.ª oleada 20103724,3
3.ª oleada 201036
25,2
30,9
34,7
5,9
2,7
0,7
1.ª oleada 201138
24,5
31,9
33,2
5,6
3,5
1,3
2.ª oleada 201120
25,5
33,0
31,8
5,6
3,4
0,7
3.ª oleada 201121
28,2
30,3
30,4
5,7
3,9
1,5
1.ª oleada 201222
29,0
30,8
27,8
5,2
5,4
1,8
2.ª oleada 201223
34,0
28,7
25,4
5,7
5,0
1,3
3.ª oleada 201224
44,3
25,5
19,1
4,0
4,9
2,2
1.ª oleada 2013
46,4
22,4
20,7
4,4
4,9
1,2
2.ª oleada 2013
47,0
21,2
22,8
4,6
3,5
0,9
3.ª oleada 201339
48,5
21,3
18,6
5,4
4,9
1,3
1.ª oleada 201440
45,2
20,0
23,3
2,6
6,9
2,0
2.ª oleada 201441
45,3
22,2
23,4
1,8
6,5
0,9
3.ª oleada 2014
36,2
28,9
21,8
5,4
1.ª oleada 2015
39,1
26,1
24
3,4
5,3
2,0
2.ª oleada 201542
37,6
24,0
29,3
4,0
3,9
1,1
Zdroje:
http://zpravy.idnes.cz/katalanske-referendum-vysledek-d3y/zahranicni.aspx?c=A141110_065140_zahranicni_skr
http://www.elconfidencial.com/espana/cataluna/elecciones-catalanas/2015-09-28/pablo-iglesiaspropone-un-referendum-en-el-que-defenderia-el-no-a-la-independencia_1040602/
http://www.publimetro.cl/nota/mundo/referendum-en-cataluna-podria-decidir-su-independencia-deespana/oEpoix!BKqEoFptGCJ3tq1Xur3j_A/
http://www.lasexta.com/noticias/nacional/urkullu-contradice-mas-considera-imposible-crear-estadopropio-mes_2015110400109.html
http://www.infobae.com/2015/10/27/1765298-independentistas-acordaron-comenzar-la-separacioncataluna-espana
http://www.katalansko.com/katalanska-narodni-identita/
http://kulturnistudia.cz/katalansko-a-snaha-o-nezavislost-faktory-ovlivnujici-separatismus-katalancu/
http://www.elperiodico.com/es/noticias/elecciones-2012/encuesta-independencia-catalunyacontinuidad-union-europea-2241628
https://es.wikipedia.org/wiki/Independentismo_catal%C3%A1n
http://zpravy.idnes.cz/katalanci-schvalili-rezoluci-o-odtrzeni-od-spanelska-p0w/zahranicni.aspx?c=A151109_123440_zahranicni_ert
SLOVNÍČEK K TEXTU
ŠPANĚLŠTINA
quiere
que siga siendo
estado
que sea
independiente
independencia
supusiera
salida
fuente
gran
debate
encuesta
sobre
elecciones
ciencias
políticas
año
de acuerdo
en desacuerdo
le es igual
no sabe
no contesta
fecha
federal
comunidad autonoma
region
no lo sabe
oleada
centro
estudios
opinión
sociales
ČEŠTINA
chce
aby setrval, -a
stát
aby byl, -a
nezávislý
nezávislost
předpokládal, -a by
odchod
zdroj
velký
debata
anketa
o
volby
vědy
politické
rok
souhlas
nesouhlas
je jim jedno
neví
neodpovídá
datum
federální
autonomní společenství
region
neví to
vlna
centrum
studia
názor
sociální