Trénink na prestižní vystoupení japonských bojových umění trval

Trénink na prestižní vystoupení japonských bojových umění trval

deník
ČESKOBUDĚJOVICKO 3
čtvrtek 19. března 2009
ZPRAVODAJSTVÍ
www.ceskobudejovicky.denik.cz
Trénink na prestižní vystoupení japonských
bojových umění trval jedenáct hodin denně
Pawel Slawatycki z Budějovic se zúčastnil
přehlídky bojových umění až v Japonsku.
České Budějovice/Tokio/ Na 8.
února bylo v Tokiu v Nippon
Budōkan naplánované enbu
(znamená vystoupení) vybraných členů Nihon Kobudō
Kyōkai (celojaponská organizace, jejímiž členy jsou koryū
– staré školy japonských bojových umění).
Toto enbu bylo velmi důležité, protože se konalo ke třicátému výročí založení Nihon
Kobudō Kyōkai. Jednou ze 40
koryū, které se měly prezentovat, byla samozřejmě již
tradičně i naše škola Musō
Jikiden Eishin Ryū Iaijutsu.
Já, jakožto člen této organizace a uchideshi (velmistr)
Sekiguchi Sensei, jsem byl na
tuto významnou akci pozván.
Dlouhé tréninky
Tentokrát moje cesta vedla
přes Vídeň, což je vlastně nejkratší let z Evropy do Japonska, pokud zrovna letadlo
nemá „technickou poruchu“
a nečeká se 4 hodiny na odlet
jako letos. Takže jsem prvního února v 15 hodin po této
„krátké“ cestě (autem České
Budějovice - Vídeň, letadlem
Vídeň - Narita, vlakem Narita
- Katsuura a taxíkem do Nippon Budōkan Center) dorazil
do dōjō.
Sekiguchi Sensei (21. velmistr školy a náš učitel) po
srdečném pozdravu dává příkaz k převlečení a říká: „Večeře bude až v 19 hodin, takže
můžeme ještě alespoň čtyři
hodiny cvičit.“ Nejinak, ale to
už je tradice, pokračuje náš
tréninkový plán. Tréninky
jsou každý den v 5 – 8 hodin, 10
–13, 15 – 19 a 21 – 22 hodin, čili
přibližně jedenáct hodin denně.
Kromě nejbližších Senseiových žáků z Japonska jsem
tam já z České republiky, dále
zástupce Austrálie, Hongkongu, Rakouska, Venezuely
a Francie.
Během prvního dne nám
Sekiguchi Sensei představuje
svůj koncept letošního enbu.
Na celé vystoupení včetně nástupu a odchodu máme osm
minut, takže musíme všechno
přesně naplánovat a nacvičit.
Enbu nejde protáhnout ani o
minutu. Pokud každá škola
prodlouží své vystoupení o
minutu, celkové vystoupení
se protáhne o 40 minut, a to
není možné, jsme v Japonsku
a musíme být přesní jako
shinkansen, začátek enbu je v
deset, konec v 16.20 hodin a je
nutné to dodržet!
Kromě přípravy na enbu byl
i normální trénink, kihon,
waza a kumitachi. To všechno
velmi intenzivně. Naše skupinka se v Japonsku potkává
pravidelně, takže jsme všichni byli rádi, že se můžeme
opět vidět a společně cvičit.
Jonathana Senseie z Austrálie jsem neviděl rok a Boba
Senseie, také z Austrálie, už
tři roky. Všichni se spolu
učíme, cvičíme, spolu sledujeme náš pokrok a samozřejmě pracujeme na odstranění
chyb, které děláme.
Sedmého února po ranním
tréninku a po snídani jedeme
zase taxíkem a vlakem zpět do
Tokia, kde jsme všichni ubytováni společně. Večer jsme
pozváni na „welcome party“,
kterou pro účastníky enbu
organizuje Nippon Budōkan a
Nihon Kobudō Kyōkai. Je to
velmi zajímavá společenská
akce, kde se máme možnost
seznámit nebo opět setkat se
Sōke dalších škol.
Já mám možnost opět si popovídat s Iwami Sensei (Sōke
Nitten Ichi Ryū), kterému ja-
VYSTOUPENÍ. Naše škola při enbu Nippon Budokan v únoru v Tokiu. Pawel Slawatycki (třetí zleva) z Českých Budějovic pozorně sleduje svého učitele Sekiguchi Senseie. Slawatycki také zve zájemce všech věkových kategorií, kteří by rádi zkusili ovládat japonské bojové umění s mečem, na tréninky v českobudějovické Sokolovně v úterý a ve čtvrtek (od 19 do 21 hodin) a také v pátek (od 18.30 do 21 hodin). Foto: Pawel Slawatycki
ko dárek předávám společné
fotky z minulého roku, setkávám se s Kondo Sensei (Sōke
Daitō Ryū), Hironori Sensei
(Sōke Wado Ryū) a s mnoha
dalšími. Na party byl pozván
také Ueshiba Sensei (aikidō
jako poměrně mladé bojové
umění není členem Kobudō
Kyōkai), který se druhý den
přišel podívat také na enbu.
Osmého, enbu!
Vstáváme tradičně v pět a jedeme metrem do Nippon
Budōkan, kam dorážíme kolem šesté jako asi první, ale
máme trošku času podívat se
na plochu a ještě jednou domluvit, jak využijeme místo,
které máme na vystoupení.
Potom se vlastně už jenom
čeká, jsme dvacátí v pořadí,
od 13.32 do 13.40 hodin.
Po enbu nám přišla pogratulovat 85letá manželka dvacátého Sōke Onoe Senseie, učitele a předchůdce Sekiguchi
Senseie. Pro nás, kteří jsme
dvacátého Sōke neznali, je to
opravdu velký okamžik seznámit se s jeho manželkou a
poslechnout si, že „je velmi
šťastná, že nás poznává“. To
už je opravdu moc a já nemůžu zadržet slzy.
Domů odlétám až patnáctého, takže mi zbývá ještě šest
dnů v Japonsku, které už
mám samozřejmě také naplánované.
Od devátého února se ke
mně na tři dny připojila moje
kamarádka Hiromi san.
Hned první den jedeme navštívit Sengaku-ji, kde se nachází hroby sedmačtyřiceti
róninů.
Druhý den máme naplánované Nikkō, městečko, které
se nachází zhruba sto čtyřicet
kilometrů od Tokia. Tady je
naším cílem Tōshō-gū, šintoistická svatyně, která je věnována prvnímu šógúnovi
Tokugawa Ieyasuovi. Ta byla
vybudována druhým šógúnem, Ieyasuovým synem Hidetadou, v roce 1617. Součástí
svatyně je také hrob, kde je
Tokugawa Ieyasu pohřben.
Nejstarší svatyní v komplexu
je Nikkō Futarasan z roku
767!
Už jako turista
ZEMĚ VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE. Obrázek vlevo ukazuje japonskou architekturu v městečku Nikko. Vpravo je pak fotografie na památku přímo
s 21. velmistrem školy a učitelem Sekiguchi Senseiem (vlevo). Foto: Pawel Slawatycki
Můžeme zde vidět také tři
opice, „mizaru, kikazaru a
iwazaru“, které nevidí, neslyší a neříkají nic zlého.
Den poté jedeme do Kawagoe, je to jenom čtyřicet minut
cesty vlakem z Tokia. Městečko je známé také jako Koedo (malé Edo; Edo byl dřívější název Tokia). V Kawagoe se
můžeme podívat na opravdovou zachovalou architekturu
Eda. Dále jdeme navštívit
Daishi Kitain, což je hlavní
buddhistický chrám v regionu Kantō z roku 830. U tohoto
chrámu je také možné zhlédnout sochy Gohyaku Rakkan,
kterých je 538 a každá z nich
vyjadřuje
jinou
lidskou
vlastnost. Pokud se podíváme
důsledně, můžeme tam najít i
naši povahu.
Poslední dny mám v plánu
Tokio – Ueno Park se sochou
Saigō Takamoriho, který byl
jedním z nejvlivnějších samurajů v japonské historii,
protivníkem
modernizace
Japonska a vůdcem satsumského povstání v roce 1877.
Jeho poslední boj proti vládě
Meiji byl ztvárněn ve filmu
Poslední samuraj s Tomem
Cruisem.
Samozřejmě nesměla chybět návštěva v Nihontō
Museum - muzeum japonského meče, Tokio National
Museum a další.
Všechno uteklo velmi rychle a já se už těším na další
možnost návštěvy Japonska.
Na závěr bych chtěl poděkovat Sekiguchi Sōkemu, Shimizu Sensei a všem spolucvičícím v Katsuuře a dále Nippon Budōkanu a Nihon
Kobudō Kyōkai za šíření podstaty budō!
Další fotografie z
cesty naleznete na
adrese ceskobudej
ovicky.denik.cz/
japonsko
Pawel Slawatycki
ROZHOVOR: Také letos se musí plátci daně z příjmu fyzických osob vyrovnat s několika novinkami. Představuje je expertka finančního ředitelství Jana Rohlíková
Zrušením společného zdanění manželé nemusí tratit
České Budějovice / Měsícem
daňového přiznání by se dal
nazvat březen. Do konce měsíce musí každoročně fyzické
osoby přiznat daň z příjmů.
Ovšem i letos je mohou zarazit některé změny. Mluvili
jsme o nich s Janou Rohlíkovou, vedoucí oddělení daně z
příjmů fyzických osob na Finančním ředitelství v Českých Budějovicích.
Jsou při podávání daňového přiznání za rok 2008 nějaké změny oproti
roku 2007?
Tyto změny jsou dost podstatné a zřejmě je již veřejnost zaznamenala. Zejména
byla zavedena jednotná sazba
daně. Dále byly zrušeny instituty minimálního základu
daně, výpočtu daně z příjmů
dosažených za více zdaňovacích období a společného
zdanění manželů.
Představují změny pro poplatníky
výhodu, nebo spíše naopak? Zrušení
společného zdanění manželů je pro
poplatníky jistě špatnou zprávou.
Zrušení minimálního základu daně je bezesporu pro
poplatníky dobrou zprávou.
Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích
období, tedy vlastně jakési
rozpočítání příjmů na jednotlivé roky, ztratil při jednotné
sazbě daně své opodstatnění,
neboť měl kompenzovat pro
tyto případy progresivní
sazbu daně. Společné zdanění
manželů nahrazuje jednotná
sazba daně spolu se zásadním
zvýšením částky slevy na
manželku ( manžela) a částky
příjmů, které může dosáhnout tento druhý manžel, aby
byl přitom nárok na slevu zachován.
Ovšem společné zdanění manželů
bylo daňovým hitem uplynulých let.
Jak tedy vámi uvedené náhrady
fungují?
Začneme u příkladu rozdílných sazeb daně. Společné
zdanění uplatňovali manželé,
z nichž jeden měl vysoké příjmy a jejich část proto zdaňoval v pásmu 32% a druhý s
nízkými příjmy zdaňoval tyto
příjmy v pásmu 12%. Společné zdanění jim pak pomáhalo
vyrovnávat uvedený rozdíl.
Při jednotné sazbě daně by
pro tyto případy bylo společné zdanění již zcela zbytečné.
Dále uplatňovali společné
zdanění také manželé, z nichž
jeden neměl žádné příjmy nebo pouze sociální dávky, tedy
zejména rodiny, kde matka
byla doma s malým dítětem.
Pro tyto případy je určena
sleva na manželku, přičemž
se výše možných příjmů toho
z manželů, na kterého je sleva
uplatňována, posunula z
38 040 Kč v roce 2007 na
68 000 Kč v roce 2008. Zde je
zřejmě vhodné upozornit, že
do uvedené výše příjmů se
započítává peněžitá pomoc v
mateřství ( mateřská), rodičovský příspěvek se nezapočítává.
U společného zdanění manželů
ovšem mohl ten z manželů, který
měl příjmy, uplatnit slevu na manžela bez příjmů, přičemž manžel bez
příjmů ve svém daňovém přiznání
uplatnil slevu na poplatníka. O tuto
slevu nyní manželé přijdou.
To máte sice pravdu, ale
musíte vzít v úvahu i výši
těchto slev. V roce 2007 činila
sleva na poplatníka 7 200 Kč a
sleva na manželku 4 200 Kč,
celkem tedy mohli manželé
odečíst 18 600 Kč od daně. Za
rok 2008 činí částka, slevy na
poplatníka i slevy na manžela
(s příjmy do 68 000 Kč ročně)
24 840 Kč, celkový odečet slev
na oba manžely tedy bude
49 680 Kč.
Tak to asi manželé zrušením spo-
lečného zdanění opravdu o nic nepřichází.
Ze zkušenosti musím uvést,
že v současném postupu spatřuji výhody zejména pro
manžela bez příjmů. Nepodává již své vlastní daňové přiznání a není tedy vystaven
nebezpečí dodatečného vyměření daně v případě, kdy
správce daně zjistí, že ten z
manželů, který byl nositelem
příjmů, neuvedl svůj základ
daně ve správné výši.
Máte nejasnosti při podávání daňového přiznání? Zeptejte se Jany Rohlíkové dnes
od 12 hodin v on–line rozhovoru na www.ceskobudejovic
ky.denik.cz. Otázky můžete
klást již nyní.
(red)