územní plán Žalhostice

Transkript

územní plán Žalhostice
část B - odůvodnění
2014
Územní plán Žalhostice - odůvodnění
1
Akce:
ÚZEMNÍ PLÁN ŽALHOSTICE
Část:
B. ODŮVODNĚNÍ
Pořizovatel:
Úřad územního plánování
Litoměřice
Projektant:
Ing. arch. Jiří Vít
Ateliér CON.TEC
28. pluku 28, 100 00 Praha 10
tel.: 272 733 861
e-mail: [email protected]
Spolupráce:
Ing. Vojtěch Machoň
Ing. Marika Šebková, DiS.
Ing. arch. Ivo Tuček
Čeněk Jonáš
Jakub Biegel
Datum:
2014
2
OBSAH
Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje:
obsah:
B1.
strana:
4
Postup při pořízení územního plánu.
Náležitosti podle § 53 odst. 4 stavebního zákona
B2.
B3.
B4.
Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací
dokumentací vydanou krajem.
Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména
s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických
hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného
území.
Soulad s požadavky zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon)
a jeho prováděcích právních předpisů.
Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se
stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních
předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
Náležitosti podle § 53 odst. 5 stavebního zákona
Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
obsahující základní informace o výsledcích tohoto
B6.
vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní
prostředí.
B7.
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5.
4
23
26
B5.
Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno,
s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky
nebo podmínky zohledněny nebyly.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané
B9.
varianty.
B10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a
vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
Náležitosti podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.
B11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších
vztahů v území.
B12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání.
27
27
27
B8.
B13.
B14.
28
28
46
47
48
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny
v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního
zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení.
49
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce
lesa.
49
Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje:
B1
B2
B3
Koordinační výkres
Výkres širších vztahů
Vyhodnocení záboru ZPF
1 : 5000
1 : 50 000
1 : 5000
3
B1.
POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Žalhostice jsou řešeny v územním plánu sídelních útvarů Velké Žernoseky, Žalhostice,
Píšťany, zpracovaném v roce 1997. V roce 1998 následovalo zpracování změny č.1,
schválené vyhláškou obce č.1 v roce 1999. Zastupitelstvo obce Žalhostice rozhodlo o
pořízení změny č.2 územního plánu Velké Žernoseky–Žalhostice – Píšťany pro Žalhostice
dne 3.3. 2008 svým usnesením č. 8/2008. Tato změna č. 2 územního plánu byla schválena
v roce 2010.
Zastupitelstvo obce Žalhostice zároveň v roce 2008 rozhodlo o zpracování nového územního
plánu Žalhostic. Zastupitelstvo zároveň rozhodlo, že určeným zastupitelem při pořizování
změny územního plánu je starostka obce paní Alena Vacková.
Územní plán Žalhostice je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb. o územním
plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) a vyhlášky 500/2006 Sb. v platném znění.
Výkon funkce pořizovatele na základě vzájemné dohody mezi objednatelem a Městským
úřadem Litoměřice podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu, zajišťuje Úřad územního plánování Litoměřice.
NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA
B2.
SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Konkrétní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací
dokumentace vydané krajem (Zásady územního rozvoje ústeckého kraje) byly vtěleny do
zadání územního plánu obce. Tím byl naplněn § 36 odst. 5 stavebního zákona, že zásady
územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů.
Soulad s Politikou územního rozvoje ČR
Z Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008), schválené usnesením č. 929 VČR ze dne
4
20.7.2009, která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného
rozvoje, vyplývá nutnost v návrhu územního plánu Žalhostice respektovat vyváženost
vztahů pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel
v území.
ÚP Žalhostice svým řešením respektuje a zohledňuje tyto hlavní priority PÚR CR:
(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné
urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou
výrazem identity území, jeho historie a tradice. Ochrana území bude provázána s potřebami
ekonomického a sociálního rozvoje, v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro
zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o
nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a
respektovány přírodní hodnoty CHKO České středohoří, území Natura 2000, prvky ÚSES,
KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří, KC Severočeské nížiny a
pánve, CHOPAV Severočeské křídla.
(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální
segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní
mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a
navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry
segregace nebo snížení její úrovně.
V rámci malé obce nehrozí prostorově sociální segregace.
(16) Dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a
požadavků, které ve svých důsledcích zhorší stav i hodnoty území.
Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. Způsob využití
území vytváří podmínky pro komplexní rozvoj zejména bydlení, občanské vybavenosti a
sídelní zeleně.
(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn
lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí.
Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP.
(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury.
Je dáno charakterem obce. V územním plánu Žalhostice je řešen rozvoj sídla.
(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields
průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území.
Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavitelného území
pouze v omezené míře a v přímé návaznosti na zastavěné území.
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co
nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření,
respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické
stability, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu.
Územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního
prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým
vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny. Respektuje a
zpřesňuje prvky systému ekologické stability vymezené v nadřazených dokumentacích
(PÚR, ZÚR ÚK).
5
(21) Vymezit a chránit pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné
zeleně.
Územní plán obce Žalhostice chrání stávající a navrhuje nové pozemky nezbytné pro
vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně.
(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního
ruchu. Při zachování a rozvoji hodnot území budou navržena propojení míst atraktivních z
hlediska cestovního ruchu turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé
formy turistiky.
Podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor ze ZÚR
ÚK nepřebírá. Lokální trasa vede trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. Územní plán chrání
a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty území, čímž zachovává atraktivitu území
z hlediska cestovního ruchu.
(23) Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické
infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny.
Místní komunikace slouží převážně místní dopravě na území obce. Systém těchto
komunikací je na řešeném území omezený a má řadu dopravních závad, které mají svůj
původ v době jejich vzniku, dále v údolní poloze, ovládané tokem Labe a ve skutečnosti, že
území je protínáno dvěma železničními tratěmi. Na tyto místní komunikace navazuje
převážně na úbočích v severní části katastru obce množství dalších cest, vedoucích do
volné krajiny, zahrad přiléhajících k zástavbě obce, vinic a na svahy Radobýlu.
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním
dopravní infrastruktury.
Síť dopravních komunikací je v řešeném území dostačující.
(25) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou
infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
Pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna
záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné
zastavitelné plochy.
(26) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování,
vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.
Územní plán řeší podmínky pro vsakování i využívání dešťových vod s cílem zmírňování
účinků povodní koeficientem zastavitelnosti a hmotnou regulací. Dále jsou v zastavěných
územích a plochách tyto podmínky pro vsakování a využívání dešťových vod řešeny
zejména individuálně.
(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území,
požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na
veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné
infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.
Veřejná infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území.
(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to
vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu
umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných
prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak
podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům
rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro
vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.
6
Dopravní infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky
území.
(30) Úroveň technické infrastruktury bude navržena s cílem splnění požadavků na zvýšení
kvality života obyvatel území.
Technická infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky
území.
(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby
energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich
negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území
energiemi.
Na území obce Žalhostice nejsou žádné nové obnovitelné energetické zdroje navrhovány.
(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve
znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury,
zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.
V tomto smyslu jsou nově navrhované lokality navrženy v souladu se stávající strukturou
zástavby zohledňující zdravé prostředí a podporující údržitelný rozvoj obce.
Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje
Ústeckého kraje, vydané dne 5.10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstvem Ústeckého
kraje dne č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9. 2011, formou opatření obecné povahy č.j.
UPS/412/2010-451, které nabyly účinnosti dne 20.10. 2011.
Pro zajištění udržitelného rozvoje, dosažení cílů a úkolů územního plánování a zvýšení
atraktivity obce Žalhostice respektuje návrh ÚP krajské priority územního plánování.
Základní priority
(1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah
mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň
životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů
sociální soudržnosti obyvatel kraje.
(2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat
meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a
nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.
Obě základní priority jsou územním plánem Žalhostice respektovány.
Životní prostředí
(3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a
to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních
cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury,
stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další).
Řešené území, jako součástí okresu Litoměřice, se nachází v oblasti, kde byl stav ovzduší
do roku 1989 ve velmi špatném stavu. Šlo o negativní důsledky chemického průmyslu,
existenci lokálních ekologických závad a používání nevhodných výrobních technologií,
znečištění z projíždějící dopravy a téměř výhradní používání lokálních topenišť na pevná
paliva. V obci samotné nyní není evidován žádný zdroj znečištění – REZZO. Stav se také
zlepšil po plošné plynofikaci území a převodu určitého procenta topenišť na zemní plyn,
stálou hrozbou však zůstávají náklady na vytápění. Podle podkladů Českého
7
hydrometeorologického ústavu nejsou v okresu překračovány povolené roční koncentrace
žádné ze sledovaných škodlivin. K velkému hlukovému zatížení dochází především
provozem dvou drah ČD, které vedou podélně celým řešeným územím. Je ohrožena bytová
zástavba i limitovány možnosti jejího dalšího rozvoje. Hlukovou zátěž, i když co do intenzity
nižší, představuje i průjezd silnice II.tř. zastavěným územím obce.
(4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního
prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží
Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v
narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního
prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem.
Podle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu nejsou v okresu překračovány
povolené roční koncentrace žádné ze sledovaných škodlivin v ovzduší. K velkému
hlukovému zatížení dochází především provozem dvou drah ČD, které vedou podélně celým
řešeným územím. V této oblasti nejsou územním plánem navrhovány žádné nové záměry.
(5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných
území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO),
obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).
Územní plán respektuje a zpřesňuje prvky ÚSES vymezené nadřazenou ÚPD Ústeckého
kraje, jedná se o nadregionální biokoridor NRBK K 10 a regionální biocentrum RBC 1277.
(6) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí,
rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo
zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných
těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou.
Netýká se území obce Žalhostice.
(7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem
těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem
zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava).
paliva. Podle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu nejsou v současnosti
v okresu překračovány povolené roční koncentrace žádné ze sledovaných škodlivin.
Hospodářský rozvoj
(8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury,
charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a
služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům.
Územní plán vytváří pozitivní využití v rámci ploch s rozdílným způsobem využití.
(9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivo-energetického komplexu
a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL)
stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. Změn a doplňků
Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně
usnesení vlády ČR č.1176/2008.
Netýká se území obce.
(10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního
hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování
8
přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit
zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení
skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích
dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění
těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře
respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v
důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání
navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody.
Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu
(štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby.
(11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných
areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield),
s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní
zemědělskou půdu.
Na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který je územním plánem navržen
k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP,
ZO.
(12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a
kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných
plochách mimo již zastavěná území.
Záměry byly posouzeny a redukovány.
(13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení
územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných
ložiskových území (CHLÚ).
CHLÚ a výhradní ložisko štěrkopísků Žalhostický potok se nachází v záplavové oblasti
Q100, která je nevhodná pro rozvoj zastavitelných ploch.
(14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory
zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti
erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci
zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území
vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.
Zábory nejkvalitnějších zemědělských půd byly v rámci možností minimalizovány. Vlivy na
flóru, faunu a ekosystémy, dále z hlediska ekologické stability území či prostupnosti krajiny
pro biotu v míře únosného zatížení.
Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti
(15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj
území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní
infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost.
Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních
a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních
navazujících území.
Řešené území je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 - Litoměřicko,
Lovosicko, Roudnicko. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují
tyto úkoly pro územní plánování: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány,
ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a
regulačními plány; věnovat pozornost programům revitalizace MPR Terezín; podporovat
revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít
územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit
plánovaný rozvoj ekonomických aktivit - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné
9
logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích; navrženými
veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka a
Terezínska před povodněmi; chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí
charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor
Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice
nad Labem, kulturní zemědělská krajina; vzhledem ke stávajícím územním limitům, k
potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v
rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu,
snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s
jejich koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy
podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební
aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné
těžební lokalitě. Stávající těžená výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně
stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostů je nezbytné provádět těžbu a dotěžení
hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními předpisy; podporovat rozvojový
program letiště s mezinárodním statutem v Roudnici nad Labem; kultivovat a rozvíjet
rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe: jezero
Píšťany a sportovní kanál Račice; řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení
vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp.
(16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto
koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových
vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje.
Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině.
Řešené území je součástí rozvojové osy nadmístního významu NOS2 Praha - Ústí nad
Labem - hranice CR/SRN. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK
stanovují tyto úkoly pro územní plánování: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními
plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními
studiemi a regulačními plány; řešit územní podmínky pro přestavbu silnice I/13 v úseku
Děčín - MÚK D8 Knínice; chránit a kultivovat typické či výjimečné přírodní a kulturní hodnoty
na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území.
(17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních
problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující
potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních,
krajinářských a kulturních hodnot.
Území obce neleží v žádné specifické oblasti.
(18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje
v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a
eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně
plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální
segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.
Územní plán respektuje požadavky na regionální koordinaci z územně analytických podkladů
a zásad územního rozvoje.
Dopravní a technická infrastruktura
(19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a
funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice
I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních
železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.).
Na území obce je vymezena Labská vodní cesta mezinárodního významu, která je územním
plánem plně respektována.
10
(20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při
zdůraznění významu veřejné dopravy.
Širší dopravní vazby zajišťuje ve směru východ – západ silnice druhé třídy II/261, vedoucí
z Litoměřic po pravém břehu Labe směrem na Velké Žernoseky a dále do Ústí nad Labem.
(21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových
částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor).
Infrastruktura je v tomto vzhledem k významu obce dostatečná.
(22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické
infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko,
Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko).
Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k významu obce dostatečná.
(23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické
infrastruktury (vpříhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského
výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov, Most Chemnitz, Zwickau).
Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k významu obce dostatečná.
(24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC)
sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj
dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní
dopravy.
(25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na
území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.
(26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích,
stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné
rozšiřování.
(27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické
soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v
rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR.
Územní plán v tomto ohledu respektuje UAP a nadřazenou dokumentaci (PÚR a ZÚR ÚK).
(28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky
elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku.
Územní plán v tomto ohledu respektuje UAP a nadřazenou dokumentaci (PÚR a ZÚR ÚK).
(29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně
regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik
poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména
oblast Krušných hor).
(30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních
zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou
napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou.
Územní plán respektuje UAP.
11
(31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů
odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do
2000 EO) ve venkovském prostoru.
V rámci akce PHARE byla v roce 2003 zahájena výstavba gravitační kanalizace s
přečerpáváním na ČOV Litoměřice.Akce řešila odkanalizování celé obce gravitačním
kanalizačním systémem s přečerpáváním části území 4 čerpacími stanicemi se zaústěním
včetně splašků z Velkých Žernosek do stávající čerpací stanice a do stávajícího výtlaku na
ČOV Litoměřice.
(32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb
jednotlivých částí kraje.
Územní plán respektuje stávající systém spojů a telekomunikací na území obce.
(33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů
na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě,
snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením
jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci
krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria
vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně
životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování
cílových charakteristik vymezených krajinných celků.
Požadavek je plněn. Územní plán respektuje přírodu, přírodní biodiversitu i ochranu
hodnotné zemědělské půdy.
Sídelní soustava a rekreace
(34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy
mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně
respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování
prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a
venkovskými oblastmi.
Územní plán plně respektuje charakter obce Žalhostice.
(35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a
provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů.
(36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou
těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny
se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům
konkrétních území.
(37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s
možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných
vhodných lokalitách.
Podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor
nepřebírá. Lokální trasa vede trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. Stávající síť
cyklistických tras je územním plánem respektována.
(38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest
na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení.
Územní plán respektuje UAP.
12
Sociální soudržnost obyvatel
(39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj
vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných
pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky.
Územní plán tuto problematiku neovlivňuje.
(40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených
sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry
nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským
vyloučením.
Obec Žalhostice není v tomto ohledu v rámci kraje problematická.
(41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území
kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a
posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje.
Územní plán v plné míře chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří
podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby,
doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce.
(42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se
promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou
vybavenost nadmístního významu.
Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k věkové struktuře v obci dostatečná.
(43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce
s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení
mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost
obyvatel.
Územní plán prochází projednáním s veřejností, byl podrobně konzultován se zástupci obce.
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami
(44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a
majetku.
Celé řešené území se nachází v zájmovém území AČR. Územní plán není v rozporu se
zájmy obrany státu a civilní ochrany.
(45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných
materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací
vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.
Územní plán respektuje všechna ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury, snaží
se tak předcházet kolizním situacím.
(46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových
opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných
případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro
přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.
zastavitelné plochy. Dle ZÚR ÚK zasahuje na území obce opatření na ochranu areálu
Lovochemie na Q100 – V8 . Návrh územního plánu zpřesnil rozsah protipovodňového
opatření, čímž vyloučil zásah tohoto opatření do zájmového území Žalhostic.
13
Pokrytí území kraje územními plány
(47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v
rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a
rozvojovými potřebami těchto území.
Územní plán respektuje územní limity a rozvojové potřeby území.
Plochy a koridory územního systému ekologické stability
Pro územní plánování a využívání ploch a koridorů pro biocentra a pro biokoridory
nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny, ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly:
(1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů)
nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany
přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány
rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových
úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí,
ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj.
Územní plán respektuje a zpřesňuje prvky ÚSES vymezené nadřazenou ÚPD Ústeckého
kraje.
(2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by
znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti
současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení
vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti.
Vymezené plochy a koridory jsou stabilizovány formou ploch s rozdílným způsobem využití
zpravidla jako plochy přírodní.
(3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území,
které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES,
ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují.
Vymezené plochy a koridory jsou stabilizovány formou ploch s rozdílným způsobem využití
zpravidla jako plochy přírodní.
(4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a
biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k
významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo
chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších
opatření plnit stabilizující funkce v krajině.
Územní plán nové stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro
biocentra a biokoridory nepřipouští.
(5) Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních
provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o
šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí
možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD
kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího
měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy
platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č.395/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky,
která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m
– viz. metodika), stanovené trasy a principů projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD
obcí závazné.
Prvky ÚSES byly zpřesněny dle platné metodiky.
14
(6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje
v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou
je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů
vymezování ÚSES dle metodik.
Prvky ÚSES byly zpřesněny dle platné metodiky.
(7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně
významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních
plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy
na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho
funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci
těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES.
(štěrkopísků) Žalhostický ostrov. CHLÚ ani výhradní ložisko nejsou ve střetu s prvky ÚSES
(NRBK K10 a RBK 1277).
(8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných
ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné,
respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např.
dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby,
stanovením podmínek rekultivace.
(9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně
nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů
takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES
při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety
mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných
potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném
zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti
nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování
ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny.
(10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí
není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při
těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném
rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích
Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů
příslušného orgánu ochrany přírody.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území
kraje
Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje se
stanovují tyto úkoly pro územní plánování:
1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území
Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje
15
pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká
těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky – včetně obnovitelných zdrojů,
dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a
cestovního ruchu).
nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce.
2) Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé
ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů
územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy
ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných
elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.
Netýká se řešeného území.
3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení
krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v
území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin
(výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním
posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek
rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V
prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem
ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě.
(štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby.
4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V
souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve
využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání
dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití.
(štěrkopísků) Žalhostický ostrov. Tato ložiska jsou územním plánem plně respektována.
5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby,
kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v
souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje.
(štěrkopísků) Žalhostický ostrov. Tato ložiska jsou územním plánem plně respektována.
6) Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden
z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví
v ČR.
7) Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých
prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v
bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok.
Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany
- zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická
poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti).
8) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí,
rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo
16
zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích
dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou.
9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou
ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická
krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při
významných vodních plochách.
zvyšování jejich kvality.
10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by
znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí
ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci,
zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.
Územní plán chrání, rozvíjí a zpřesňuje přírodní hodnoty v území včetně ÚSES regionální a
nadregionální úrovně, které jsou vymezeny v PÚR a ZÚR ÚK.
11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území – zachování jedinečnosti
kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd;
podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na
realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné
fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území;
vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a
energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných
velkoplošných územích (NP, CHKO).
Zábory nejkvalitnějších zemědělských půd byly v rámci možností minimalizovány. Vlivy na
flóru, faunu a ekosystémy, dále z hlediska ekologické stability území či prostupnosti krajiny
pro biotu v míře únosného zatížení. Ozdravná opatření jsou navržena a umožněna v rámci
vymezení ploch s rozdílným způsobem využití.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot
území kraje
Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje se
stanovují tyto úkoly pro územní plánování:
12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v
ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje.
Řešené území je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 a rozvojové osy
nadmístního významu NOS2, které jsou územním plánem respektovány.
13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění
administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a
obslužných center.
Územní plán navrhuje takové lokality, které svou velikostí a významností odpovídají velikosti
obce.
14) Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem
regionálního centra Teplice.
15) Stabilizovat (přiměřeným způsobem i doplnit nebo obnovit) sídelní strukturu v pánevní
oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí v předpolí činných dolů.
17
16) Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru
ČR a SRN.
Návrh územního plánu respektuje provázanost a kooperaci se SRN.
17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných
areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield,
před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině.
Na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který je územním plánem navržen
k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP,
ZO.
18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní
příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině.
Územní plán obce Žalhostice splňuje tuto podmínku.
19) Respektovat program modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení
jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.
20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení
pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení
přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL).
21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních
hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací.
zastavitelné plochy.
Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os se zvýšenými požadavky na
změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové
oblasti a osy)
Řešené území je součástí rozvojové rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1
Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko, kterou vymezují takto:
• Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení
problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány návrh územního plánu Žalhostice tento úkol splňuje.
• Věnovat pozornost programům revitalizace MPR Terezín - netýká se území obce.
• Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch
typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách
nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného
rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích - na území obce je nevyužívaný areál
bývalé koželužny, který je územním plánem navržen k revitalizaci. V místě bývalé
koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP, ZO.
• Navrženými veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany
území Lovosicka a Terezínska před povodněmi - pro území Žalhostice je vymezeno
záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto
záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy.
Dle ZÚR ÚK zasahuje na území obce protipovodňová opatření na ochranu areálu
Lovochemie na Q100 - V8. Návrh územního plánu zpřesnil rozsah protipovodňového
opatření, čímž vyloučil zásah tohoto opatření do zájmového území Žalhostic.
18
•
•
•
•
•
Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky
rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře,
NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad
Labem, kulturní zemědělská krajina - územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační
a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává
stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy
umožňující přirozený rozvoj obce.
Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě
devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové
otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž
území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich
koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy
podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou
těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení
důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Stávající těžená výhradní a nevýhradní ložiska
považovat za územně stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostů je nezbytné
provádět těžbu a dotěžení hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními
předpisy - Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného
nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se
zahájením těžby.
Podporovat rozvojový program letiště s mezinárodním statutem v Roudnici nad
Labem - netýká se území obce.
Kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové
oblasti v koridoru Labe: jezero Píšťany a sportovní kanál Račice - podél Labe protíná
Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace - zakresleno dle
vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor ze ZÚR ÚK
nepřebírá. Na tuto trasu se napojují nebo ji protínají další stezky. Lokální trasa vede
trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. Trasu cyklistické magistrály územní plán plně
respektuje a zohledňuje.
Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční
trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp - netýká se území obce.
Řešené území je dále součástí rozvojové rozvojové osy nadmístního významu OS2 Praha Ústí nad Labem - Hranice ČR/Německo (Dresden), kterou vymezují takto:
• Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat
řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními
plány - návrh územního plánu Žalhostice tento úkol splňuje.
• Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména
věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici - netýká se území obce.
• Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch
typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách
nadmístního významu - na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který
je územním plánem navržen k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy
následující typy ploch – BV, BS, VP, ZO.
• Řešit územní souvislosti spojené s plánovaným rozvojem ekonomických aktivit dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného
rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích - území obce se týká z pohledu širších
vztahů.
• Upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany
v ohrožených územích (vč. sevřeného údolí Labe) - pro území Žalhostice je
vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V
těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné
plochy. Dle ZÚR ÚK zasahuje na území obce protipovodňová opatření na ochranu
areálu Lovochemie na Q100- V8. Návrh územního plánu zpřesnil rozsah
19
•
•
protipovodňového opatření, čímž vyloučil zásah tohoto opatření do zájmového území
Žalhostic.
Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově
exponované těžby surovin. Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování
přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a
nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným
výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými
střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě
vyloučí devastační důsledky pro území - Na území obce je registrováno CHLÚ a
výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě
tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby.
Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT)
- netýká se území obce.
Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených ZÚR ÚK a vymezení dalších
specifických oblastí nadmístního významu
Řešené území obce Žalhostice není podle Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje
součástí žádné specifické oblasti nadmístního významu.
Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v ZÚR ÚK a vymezení ploch a
koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů
veřejné infrastuktury, úses a územních rezerv
ZÚR ÚK vymezují pro území obce funkční nadregionální biokoridor NRBK K 10 a funkční
regionální biocentrum RBC 1277. Územní plán výše zmíněné prvky ÚSES zpřesňuje na
základě platné metodiky a zachovává tak ekologickou stabilitu v dotčeném území.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a
civilizačních hodnot území kraje
Za přírodní hodnoty nadmístního významu jsou na územní obce pokládány krajinné části a
přírodní prvky se stanovenou územní ochranou (CHKO České středohoří) a lokality
vytvářené soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000. Návrh ÚP
chrání a rozvíjí přírodní a krajinné prostředí, stanovuje limity rozvoje k zamezení poškození
hodnot území. Vytváří podmínky pro další ekologicko-stabilizační opatření.
Návrh ÚP stanoví základní krajinné plochy s cílem vytvořit podmínky pro ochranu a rozvoj
krajiny, její prostupnost a návaznost na urbanizované území, s cílem umožnit navrhovanou
výstavbu s co nejmenším dopadem na krajinu. Návrh ÚP dále chrání a rozvíjí přírodní
hodnoty území, stanovením jednoznačných podmínek využití nezastavěného území.
Vymezení cílových charakteristik krajiny
Návrh ÚP Žalhostice podporuje trvale udržitelné formy zemědělství, drobné výroby,
cestovního ruchu, turistiky a rekreace a tím přispívá ke stabilizaci obyvatelstva, individuálně
posuzuje všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na
potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek
přírodních a kulturních.
Na základě členění „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště
chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním
charakteristických rysů specifických krajin je území obce Žalhostice v rámci Ústeckého kraje
zařazeno do dvou krajinných celků.
1. KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří
20
Jedná se o krajinu výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí
(průlomové údolí Labe - Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se
souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“),
s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství,
vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i
architektonických hodnot.
Cílové charakteristiky krajiny, blízké pro krajinný celek:
− krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot,
− krajina venkovská se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky.
Dílčí kroky naplňování cílové charakteristiky krajiny uplatněné v územním plánu:
− preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a
formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem
a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast - územní plán chrání a rozvíjí přírodní,
civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality,
zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby.
− ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní
hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení
biologické diverzity - na území obce se nacházejí vinice, které územní plán plně
respektuje a zachovává.
− stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu,
turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v
souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle
významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku - podél Labe protíná Žalhostice
Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace.
− zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče,
znělce, štěrkopísky) - na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko
nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se
nepočítá se zahájením těžby.
− individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně
ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením
složek přírodních a kulturních - všechny záměry jsou individuálně posuzovány.
− koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty
mezinárodního významu - přes řešené území vede koridor Labské vodní cesty,
kterou územní plán respektuje.
2. KC Severočeské nížiny a pánve
Jedná se o krajinu nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských
pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky
využívaná, se strukturou menších.
Cílové charakteristiky krajiny, blízké pro krajinný celek:
− krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek,
vulkanity),
− krajina venkovská i městská,
− krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství,
− krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot.
− respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s
typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství) - na
území obce se nacházejí vinice, které územní plán plně respektuje a zachovává.
21
−
−
−
−
napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským
hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické
rovnováhy (ÚSES) - územní plán přebírá prvky ÚSES z ZÚR ÚK, které respektuje a
zpřesňuje a vymezuje prvky ÚSES na lokální úrovni, čím ve velké míře přispívá
k obnově ekologické rovnováhy.
napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou
těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné
krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně
snižovalo zatížení území těžebními aktivitami - na území obce je registrováno CHLÚ
a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě
tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby.
stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik
krajiny, uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám
přírodního a krajinného prostředí - územní plán respektuje stávající drobnou nerušící
výrobu v obci. Na území obce se nachází jedna plocha přestavby VS - 1.1, jedná se
o přestavbu na plochu nerušící výroby.
individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým
změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat - všechny záměry na území obce,
jsou individuálně posouzeny.
Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a
vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a
stavbám vyvlastnit
ZÚR ÚK nevymezují pro území obce Žalhostice žádné veřejně prospěšné stavby ani stavby
k zajištění obrany a bezpečnosti státu ani sanační území nadmístního významu, pro které lze
práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.
Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a další požadavky podle
zvláštních předpisů
Návrh řešení požadavků civilní ochrany dle vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., v souladu
s vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb.:
zastavitelné plochy. Celé řešené území se nachází v zájmovém území AČR, což územní
plán respektuje a není v rozporu se zájmy obrany státu a civilní ochrany.
Území obce se nenachází v zónách havarijního plánování. V obci je počítáno s hromadným
ukrytím dětí, a to v budově obecního úřadu. Ukrytí dětí i dospělého obyvatelstva budou
zřízeny improvizované úkryty. Na území obce se neplánuje evakuace obyvatel z důvodu
opatření v okolí jaderných zařízení, ani se zde nenacházejí objekty či zařízení s
nebezpečnými látkami. V případě vyhlášení evakuace se bude postupovat podle pokynů
evakuačního plánu, v součinnosti obce a orgánů civilní ochrany. Skladování materiálu civilní
ochrany a humanitární pomoci. Na území obce není skladován materiál civilní ochrany, v
případě potřeby mohou být využity především budovy v majetku obce nebo spravované obcí.
Při potřebě zpevněných ploch budou využita veřejná prostranství v obci.
Zajištění účinného hasebního zásahu je ošetřeno požárním řádem obce – obecně platnou
vyhláškou.
Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti
obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k
podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury
22
ZÚR ÚK nestanovují žádné požadavky koordinace územně plánovací činnosti obce
Žalhostice s návrhy obsaženými v ZUR.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány
kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, a dále stanovení lhůty pro
pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje
ZÚR ÚK nevymezují na území obce žádné plochy ani koridory, pro které je nutno pořídit
regulační plán.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách
jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost
ZÚR ÚK nevymezují na území obce Žalhostice žádné plochy ani koridory, pro které je nutno
pořídit a vydat regulační plán na vlastní žádost.
Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený
podle bodů 10. a 11.
ZÚR ÚK nestanovují pro obec Žalhostice zpracování zadání regulačního plánu.
Stanovení pořadí změn v území (etapizace)
ZÚR ÚK nestanovují pro obec Žalhostice pořadí změn v území (etapizaci).
B3.
SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY
NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ
A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Cíle územního plánování - § 18 stavebního zákona
1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj
území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje
potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a
respektovány přírodní hodnoty CHKO České středohoří, území Natura 2000, prvky ÚSES,
KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří, KC Severočeské nížiny a
pánve, CHOPAV Severočeské křídla.
Cíle územního plánování jsou v tomto bodě plněny.
2) Uzemní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným
a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení
obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím
účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
Území obce je v trvalém procesu zájmu územního plánování a pomocí jeho nástrojů
(územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace). Zabývaly se jím územně
analytické podklady a jejich aktualizace, pořizuje se územní plán – trvale se tedy vytvářejí
podmínky pro účelné nakládání s územím obce. Soulad s tímto cílem územního plánování
je zajištěn.
23
3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné
i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území
a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Orgán územního plánování zde prostřednictvím své role pořizovatele koordinuje veřejné
a soukromé záměry změn v území a dbá o ochranu veřejných zájmů a projevem této
koordinační role je právě pořizování nového územního plánu obce. Tento cíl územního
plánování je naplňován.
4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační
hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom
chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S
ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje
ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se
vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Územní plán je v souladu s předmětným cílem územního plánování, jak je doloženo na
jiných místech odůvodnění.
5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení,
a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro
ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování
nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále
taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a
cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační
centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně
souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je
územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Územní plán bere v úvahu ustanovení tohoto paragrafu a v tomto územním plánu žádnou
ze specifikovaných staveb a zařízení výslovně nevylučuje. Cíl územního plánování je
splněn.
6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu
způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
Územní plán tento cíl nezpochybňuje a nevylučuje. Cíl územního plánování je splněn.
Úkoly územního plánování - § 19 stavebního zákona
1)
Úkolem územního plánování je zejména:
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty.
Zjišťování a posuzování stavu území a jeho hodnot je předmětem územně analytických
podkladů. Ty byly zpracovány a aktualizovány a sloužily jako podklad pro pořizovaný
územní plán. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty
a podmínky území.
Koncepce rozvoje území je předmětem územního plánu. Územní plán základní koncepci
zachovává a pozměňuje jen dílčí záležitosti, zabývá se takovými změnami v území, které
24
koncepci nenarušují a nevybočují z ní. Všechny změny v maximální možné míře respektují
hodnoty a podmínky území. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území (potřebu vymezení ploch s rozdílným
způsobem využití – pozn. projektant), veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy,
problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou
stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.
Všechny změny v území promítnuté do územního plánu byly pečlivě prověřeny. Celkově
jde o 15 změn v území. Žádná ze změn v území nemá takový charakter, aby významně
ovlivnila veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu nebo veřejnou infrastrukturu a
její hospodárné využívání. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové
uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.
U všech ploch změn jsou navrženy regulativy, podmínky využití území. Územní plán také
stanoví základní prostorové regulativy pro zastavitelné plochy. Územní plán je v souladu
s tímto úkolem.
e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění
a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území.
Stávající charakter a hodnoty území jsou zohledněny ve formulovaných podmínkách pro
využití ploch s rozdílným způsobem využití a v podmínkách prostorového uspořádání.
Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci).
Etapizace se v územním plánu neuplatňuje. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a
pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem.
zastavitelné plochy. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.
Dá se předpokládat, že následky nějakých náhlých globálnějších hospodářských změn by
se daly těžko kompenzovat právě na území této obce. Územní plán je v souladu s tímto
úkolem.
i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení.
Zachování a vylepšení kvalit bydlení územní plán přispívá – zachování, respektování
přírodních kvalit, zlepšení vybavenosti obce veřejnou infrastrukturou apod. Územní plán je
v souladu s tímto úkolem.
j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků
z veřejných rozpočtů na změny v území,
Změny navrhované územním plánem Žalhostice nemají negativní dopad na hospodárné
nakládání s veřejnými prostředky na území obce. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
25
k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany.
Územní plán je v souladu s tímto úkolem , jak je doloženo v jiných místech odůvodnění.
l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území.
Žádná z ploch na území obce nevyžaduje asanační, rekonstrukční ani rekultivační zásahy,
proto nejsou územním plánem vymezovány. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.
m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před
negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak,
Územním plánem navrhované změny nemají nagativní vliv na území. Územní plán je
v souladu s tímto úkolem.
n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů.
Na území obce se nenacházejí žádné přírodní zdroje, které by byly plošně využívány. Na
území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků)
Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se však nepočítá se zahájením těžby. Územní
plán je v souladu s tímto úkolem.
o) uplatňovat poznatky zejména z
plánování, ekologie a památkové péče.
oborů
architektury,
urbanismu,
územního
Jedním z nástrojů tohoto souladu je nastavení všech procesů pořízení ÚPD (včetně
projednání s veřejností a ochrany veřejných zájmů) tak, aby výsledek směřoval
k žádoucímu výsledku. Dalším mechanismem je angažování osob splňujících požadovanou
kvalifikaci v relevantních oborech a dále jejich spolupráce napříč obory, zajišťující
multidisciplinární přístup, který tak složitá problematika, jíž územní plánování je, vyžaduje.
Územní plán pravděpodobně je v souladu s tímto úkolem.
(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad
územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely
tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho
součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze
k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně vlivů na životní prostředí nebylo
požadováno.
B4.
SOULAD S POŽADAVKY ZÁKONA Č. 183/2006 SB. (STAVEBNÍ ZÁKON) A JEHO
PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán je pořizován v souladu s platným stavebním zákonem a s jeho prováděcími
předpisy. Stejně jako formální stránka, pořizování územního plánu, tak také jeho obsah (jak
výrokové části, tak odůvodnění) má strukturu a další náležitosti dané stavebním zákonem
a prováděcími vyhláškami. ÚP je tedy zpracován v souladu s cíly a úkoly územního
plánování stanovenými v § 18 a 19 stavebního zákona, splňuje přiměřeně požadavky na
obsah územního plánu stanovené v § 43 stavebního zákona a v příloze č. 7 k vyhlášce č.
500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a
způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž splňuje
požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění
26
pozdějších předpisů. Pořizovaný územní plán obce je v souladu s požadavky stavebního
zákona a jeho prováděcích předpisů.
B5.
B5.1.
SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE
STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ
Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů
Ochrana přírody a krajiny: Návrh ÚP respektuje všechny plochy a objekty ochrany přírody, tj.
prvky všeobecné ochrany přírody dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v
platném znění a všechny přírodně hodnotné plochy a objekty.
Ochrana zemědělského půdního fondu: Návrh ÚP je zpracován v souladu se zásadami
ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zák.č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF.
Ochrana lesního půdního fondu: změna se nedotýká lesních pozemků.
Ochrana ovzduší: Ochrana ovzduší se řídí zák.č. 86/2002 Sb.
Ochrana obyvatelstva: ÚP dodržuje zásady zpracování dokumentace územního plánu
v souladu s § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.
B5.2.
Soulad se stanovisky dotčených orgánů
Souladu se stanovisky dotčených orgánů bylo v plném rozsahu dosaženo.
NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 odst. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA
B6.
ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ
VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na území obce Žalhostice se nenachází žádné záměry s výrazným vlivem na životní
prostředí, proto není nutné posuzovat územní plán z hlediska vlivu na životní prostředí.
Z rozboru udržitelného rozvoje území plynou pro územní plán Žalhostice následující úkoly:
− vytvořit podmínky pro využit silných stránek a příležitostí,
− vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb,
− stabilizovat zastavěné a zastavitelné území jako smíšené s přípustností ploch pro
podnikání živnostenského charakteru a to v závislosti na hustotě sídla, pozice stavby
v něm a návazností na dopravní trasy,
− vhodná je další fragmentace orných ploch do menších celků se zřízením liniové
zeleně s protierozním účinkem, v jejím koridoru lze realizovat územní systém
ekologické stability a vedení pěších, cyklo, popř. hipostezek,
− v území by neměly vznikat žádné solitérní typy zástavby,
− stabilizovat území jako provázaný kompaktní prostor orientovaný na residenční funkci,
občanskou vybavenost, činnosti a servis pro zemědělskou oblast.
B7.
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5
Krajský úřad Ústeckého kraje - odbor životního prostředí a zemědělství – doručeno datovou
schránkou dne 3.10.2013 pod č.j. 3234/ZPZ/2013/SEA. Krajský úřad Ústeckého kraje
obdržel stanoviska věcně a místně příslušných orgánů ochrany přírody příslušných dle § 77a
(krajský úřad) a § 78 (správa CHKO) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Vydané dle § 45i
zákona o ochraně přírody a krajiny. V uvedených stanoviscích orgány ochrany přírody
konstatovaly, že návrh zadání územního plánu Žalhostice nebude mít samostatně ani ve
27
spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti
jednotlivých evropsky významných lokalit, nebo ptačích oblastí.
Z posouzení obsahu návrhu zadání a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon“) provedl zdejší odbor jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona zjišťovací
řízení podle § 10i odst. 3 s následujícím závěrem:
Územní plán Žalhostice není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí.
B8.
SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO,
S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO
PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
Z důvodů uvedených v kapitole B7. nebylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5
vydáno
B9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY
1.
Vymezení řešeného území
Zastavěné území se vymezuje tímto návrhem územního plánu s datem 1.7.2014 a odpovídá
současné legislativě dle ustanovení § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, v platném znění. Hranice zastavěného území je vyznačena ve výkresech
grafické části územního plánu.
2.
Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
Územní plán Žalhostice je zpracován v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly
chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických
hodnot řešeného území. Byly stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím
regulativů funkčního využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje obce, zásady
rozvoje jednotlivých funkčních složek.
Koncepce rozvoje obce je založena na funkci obce v soustavě osídlení, na jejím historickém
vývoji, na širším přírodním rámci a dalších souvislostech. Obec Žalhostice má obytný
charakter. Znamená to, že některými funkcemi zůstane obec závislá na vyjížďce, na druhou
stranou umožňují regulativy i v rámci ploch pro bydlení určitý rozvoj základní veřejné
infrastruktury. Při vymezení ploch pro zástavbu byly respektovány požadavky místních
obyvatel, striktní požadavky orgánů ochrany přírody, především (CHKO České středohoří).
Fakta, která vedla ke zpracování návrhu tak, jak je předkládán, jsou v krátkosti zmíněna
v dalších odstavcích.
3.
Charakteristika obce a řešeného území
Žalhostice se nalézají na jižním okraji Chráněné krajinné oblasti České středohoří, severně
od Labe, na západ od Litoměřic. Obec sousedí s městem Litoměřice a obcemi Velké
Žernoseky, Píšťany, Mlékojedy, Malíč na pravém břehu Labe a Lovosicemi na břehu levém.
Území obce spravuje obecní úřad (IČO264709). Adresa: Žalhostice 120, 411 01
Žalhostice. Obec je ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (II. stupeň)
Litoměřice, kam přísluší i ke stavebnímu a matričnímu úřadu. Obcí s rozšířenou působností
III. stupně jsou pro Žalhostice jsou také Litoměřice.
28
4.
Památková ochrana
Na katastrálním území Žalhostic nejsou v ústředním seznamu nemovitých kulturních
památek zapsány žádné památky. Část území obce (pouze východní okrajová část) však
leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace Litoměřice č.j. 1087/90 ze dne
20.8.1990 vedeném v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 3055.
Pro území Žalhostic je registrováno místo významné události Radobýl (Karel Hynek Mácha).
5.
Historický vývoj
Když Karel IV. daroval v roce 1352 pozemky pod Radobýlem Litoměřicím k založení vinic,
došlo při úpatí kopce k výstavbě kaple sv. Mikuláše, kolem níž pak vzniklo osídlení. Městské
vinice byly značně rozlehlé a táhly se východním a jižním svahem Radobýlu až k Labi. Ve
třicetileté válce byl kostelík zbořen a sídlo s 28 domy zničeno a vypáleno. Roku 1672 byl
kostelík litoměřickým děkanstvím znovu zřízen. U něj vznikla česká vesnice, která však
podléhala postupné germanizaci. Žalhostice, dříve nazývané Čaloslice, měly v l. polovině 19.
století necelých 40 domu a asi 190 obyvatel. V té době byly již úplně německé. Na Labi
pracoval vodní mlýn. Později do obce vstoupily dvě mimoúrovňově se křížící železniční tratě,
mezi nimiž byla později vybudována krátká spojka. Na katastru obce vznikla dvě nádraží
(dolní stanice ale nese název Velké Žernoseky). Do roku 1900 počet domů vzrostl téměř na
dvojnásobek a bydlelo v nich přes 500 výhradně německých obyvatel. S regulací řeky byl
mlýn zrušen. Ve 30. letech 20. století se v Žalhosticích uživilo osm hospod. Místní vinařství,
ovocnářství a zelinářství se staly spolehlivými zdroji obživy zdejších lidí. Navíc vznikly
pracovní příležitosti v čedičovém lomu na Radobýlu (podrcený kámen byl lanovkou
přepravován na nádraží), v koželužně a v továrně na rybí konzervy. Německá škola v obci
vznikla v roce 1915; školní budova pochází z roku 1916 (nyní tu sídlí obecní úřad). Česká
dvoutřídka byla otevřena v roce 1919.
Zdroj: www.zalhostice
Symbolem Žalhostic je vrch Radobýl s odkrytým, dříve odtěženým severojižním vulkanickým
profilem s rozmanitě uspořádanými čedičovými sloupy. Tento jev byl společně s existencí
puklinové jeskyně v lomové stěně jedním z důvodů ochrany Radobýlu jako přírodní památky.
Dalším důvodem byla i ochrana teplomilných bylinných společenstev na těžbou
neporušených zbytcích svahů kopce s výskytem stabilní populace divizny brunátné
(Verbascum phoeniceum) a dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Svahy pod
Radobýlem jsou často postihovány sesuvy, které občas ohrožují i samotné sídlo. V bývalých
vinicích se nalézá památný strom, jeřáb oskeruše, jehož velké jeřabiny mají hruštičkovitý
tvar. Na vrcholu Radobýlu je vztyčen kříž; ten dnešní je již osmý v pořadí. Tradice křížů na
Radobýlu vznikla už v roce 1622.
6.
Hodnoty civilizační - demografie
Civilizačními hodnotami, které se na území Žalhostic uplatňují, jsou především projevy lidské
činnosti, jež mají význam pro dnešní generace a také potenciál budoucí. Jde především o
samotnou hmotnou substanci obcí – domy a bytový fond a dále o infrastrukturu, především
dopravní a technickou.
Vývoj počtu obyvatel Žalhostice 1971 - 2013
Rok
1971
1972
1973
1974
1975
Stav
1.1.
944
918
930
915
908
Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav
Naroz. Zemř. Přistěh. Vystěh. přirozený migrační
celkový 31.12.
14
14
30
56 -26
-26
918
17
12
47
40
5
7
12
930
19
19
34
49 -15
-15
915
26
10
23
46
16
-23
-7
908
8
12
34
44
-4
-10
-14
894
29
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
7.
894
872
840
823
806
768
757
746
732
734
691
681
665
654
642
487
476
488
468
464
477
474
469
479
456
482
483
497
505
492
510
510
518
528
528
545
544
539
15
13
12
11
15
12
8
8
12
5
7
8
7
2
4
6
4
3
5
2
6
1
3
3
6
8
8
6
3
6
6
7
6
8
7
12
4
6
10
16
9
9
10
13
13
12
13
21
8
9
10
10
10
9
10
9
6
5
10
7
5
5
7
6
9
3
8
5
11
7
4
7
10
9
11
7
47
22
33
32
41
26
38
29
29
22
16
23
28
18
24
9
35
1
19
26
19
30
28
8
30
21
28
15
7
34
21
21
23
20
30
15
27
19
74
51
53
51
42
36
44
39
26
49
25
38
36
22
34
17
17
15
22
10
18
29
20
27
21
22
13
10
15
17
16
13 15
21
24
19
25
26
5
-3
3
2
5
-1
-5
-4
-1
-16
-1
-1
-3
-8
-6
-3
-6
-6
-1
-3
-4
-6
-2
-2
-1
2
-1
3
-5
1
-5
2
1
-3
3
-7
-1
-27
-29
-20
-19
-1
-10
-6
-10
3
-27
-9
-15
-8
-4
-10
-8
18
-14
-3
16
1
1
8
-19
9
-1
15
5
-8
17
5 8
8
-1 6
-4
2
-7
-22
-32
-17
-17
4
-11
-11
-14
2
-43
-10
-16
-11
-12
-16
-11
12
-20
-4
13
-3
-5
6
-21
8
1
14
8
-13
18
8
10
3
-1
-5
-8
872
840
823
806
810
757
746
732
734
691
681
665
654
642
626
476
488
468
464
477
474
469
475
458
464
483
497
505
492
510
510
518
528
528
531
544
539
531
Archeologická naleziště:
Na území obce je registrováno 5 archeologických nalezišt (Litoměřice - vrch Radobýl,
Píšťany - Rote Liasy, Žalhostice - U nádražní stanice, Žalhostice - Intravilán obce, Píšťany pískovna S a SZ od obce - panské pole). První stopy pobytu člověka v oblasti pocházejí z
rané fáze starší doby kamenné, asi před 200 000 lety. Část území obce ležící v ochranném
pásmu městské památkové rezervace Litoměřice. Na území Žalhostic jsou vymezeny
architektonicky významné objekty, jedná se o dva obytné domy a bývalý mlýn v jižní části
obce.
30
8.
Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby
a systému sídelní zeleně
Urbanistická struktura obce:
Zástavba obce v jižním až jihozápadním svahu pod Radobýlem je situovaná po vrstevnicích
podél silnice II.tř. Litoměřice-Ústí n. L. Pásový charakter obce neumožnil vytvoření
přirozeného centra. Drobné výběžky historické zástavby sledují i v krátkých úsecích silnice
III.tř. na silnici hlavní navazující. Zástavba je propojena několika místními komunikacemi,
především v údolní poloze podél Labe. Uplatňuje se přitom dělicí efekt těles železničních
tratí. V jihozápadním cípu obce vznikla postupně výrobní zóna s dominantní pozicí provozů
koželužny a podniku na zpracování ryb, postupně upadající až k dnešnímu dezolátnímu
stavu. V této lokalitě jsou také obytné objekty a zahrádkářské kolonie. Ve své podstatě se
však jedná o část obce, ve které právě územní plán musí pomoci najít a usměrnit nová
funkční vymezení a prostorová pravidla. V obci nenajdeme objekty s mimořádnou
architektonickou hodnotou. Náves prošla v 80. letech 20. století změnou, spočívající v jejím
podstatném zmenšení umístěním vinařského halového objektu. Návesní kaplička byla
zbořena. Poměrně příznivě působí prostředí zahrad a jednotlivých rodinných domů i chat na
svazích nad Labem, i přes negativní ovlivňováním hlukem projíždějících vlaků.
Celkové měřítko a struktura osídlení jsou rozmanité, existují zde domky malých hmot,
doplněné o prostorově výraznější objekty obytné , komerční a výrobní i objekty původních
manufaktur, skladů a komerčních či řemeslnických provozů, vznikajících od konce 19.
století. Soustava osídlaní je doplněna i o objekty novodobější, obytné i výrobní, které měly
často provizorní charakter. Charakter zastavění vznikal na základě podmínek daných
terénem a dalšími přírodními faktory, původním způsobem hospodaření (vinice) a druhy
řemeslných a dalších výrobních činností. Stavební styl a konstrukce většiny původních
obytných domů je kombinovaný, jde o stavby z kamene nebo zdiva smíšeného, s občasným
použitím hrázděné konstrukce.
Vlivem měnící se situace v průběhu desetiletí byly některé původní objekty změněny na jiný
druh výroby nebo využití. Ačkoli se této části země nedotkl poválečný odsun většiny
německého obyvatelstva mimořádnou měrou, i zde, byť v menším měřítku, byly jeho
důsledky patrné. Stejně tak měla na charakter a prostředí v obci výrazný vliv i změna
politicko -ekonomických poměrů po roce 1989, v tomto případě ovšem spíše pozitivní.
9.
Podmínky pro novou výstavbu - architektura
Architektura nové výstavby, a to zejména rodinných domů, se nesmí významněji lišit od
hmotového řešení stávajících objektů. Návrhy nových objektů nemusí popírat současnou
dobu vzniku.
10.
Etapizace
Etapizace výstavby není územním plánem stanovena.
11.
Vymezení zastavitelných ploch
Většina kategorií ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou specifikované v územním
plánu, odpovídá platné vyhlášce 501/2006 Sb. „ O obecných požadavcích na využívání
území“ v platném znění. Ostatní jsou popsány a odůvodněny. Celkem je územním plánem
Žalhostice navrženo 11,984 hektarů zastavitelných ploch.
12.
Navrhované plochy přestavby
Na území obce se nachází jedna plocha přestavby VS - 1.1, jedná se o přestavbu na plochu
nerušící výroby.
31
13.
Plochy s rozdílným způsobem využití
Územní plán vymezil plochy s rozdílným způsobem využití s ohledem na jejich polohu
v řešeném území, podle převládající funkce, s ohledem na využití kontaktního území,
s respektováním limitů využití území např. ochranných pásem a jejich ochranných režimů.
Vymezil skladebné části ÚSES, stanovil jeho ochranný režim a plochy, které jsou dotčeny
jeho ochranným režimem vymezil jako nezastavitelné. Podmínky využití jednotlivých ploch s
rozdílným způsobem využití jsou stanoveny tak, aby činnosti v nich provozované resp.
způsob jejich využití nebyly v konfliktu s plochami sousedními, aby např. v plochách bydlení
nebyly realizovány stavby a prováděny činnosti, které by snižovaly pohodu bydlení a
negativně ovlivňovaly životní a obytné prostředí v těchto plochách. Do přírodně hodnotných
lokalit nejsou navrhovány žádné aktivity, které by mohly tyto části řešeného území negativně
ovlivnit.
V návrhu územního plánu Žalhostice je pro upřesnění definování ploch s rozdílným
způsobem využití kromě vyhlášky č. 501/Sb. použit
„Katalog jevů“
z materiálu
„Aktualizované ÚAP (ÚPD) Ústeckého kraje“, který je také podkladem pro zpracování
Datového modelu ÚK dle
„Metodiky jednotného zpracování územně plánovacích
dokumentací v GIS.
Plochy s rozdílným způsobem využití - zastavitelné:
Plochy bydlení - venkovské
Plochy bydlení - smíšené
Plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost
Plochy občanského vybavení - komerční zařízení
Plochy občanského vybavení – sport a rekreace
Plochy veřejných prostranství
Plochy rekreace rodinné - zahrádkářské kolonie
Plochy výroby a skladování
BV
BS
OV
OK
OS
VP
RI
VS
Plochy dopravní a technické infrastruktury:
Plochy silniční dopravy – silnice II.třídy
Plochy silniční dopravy – silnice III.třídy
Plochy silniční dopravy - místní a účelové komunikace
Plochy drážní dopravy
DS
DS-s
DS-o
DZ
Plochy s rozdílným způsobem využití - nezastavitelné:
Plochy zemědělské – vinice
Plochy smíšené nezastavěného území
Plochy zeleně ostatní a specifické / ochranné
Plochy vodní a vodohospodářské
Plochy lesní
Plochy přírodní
Plochy přírodní – rameno řeky Labe
NZs
NS
ZO
W
NL
NP
NP
Rozvojové plochy:
označení plochy
BS - 2.1
VP - 2.3
ZO - 2.2
návrh
BS
VP
ZO
orientační plocha [ha]
6,464
0,601
0,41
32
VS - 1.1
BV- 1.2
BV- 1.3
BV - 1.4
BV - 1.5
BV - 1.6
BV - 1.7
BV - 1.8
BV - 3
BV - 4
BV - 5
VS
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
Celkem:
14.
1,851
0,972
0,246
0,2
0,175
0,493
0,369
0,1
0,301
0,165
0,047
12,394
Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování
Občanské vybavení a komerční aktivity
Veřejná správa
Obecní úřad má vlastní objekt ve střední části obce. Lokalizací i velikostí úřad vyhovuje
nárokům provozu. V budově obecního úřadu je dále pět bytových jednotek,veřejná knihovna,
Policie České republiky má nejbližší obvodní oddělení v Litoměřicích.
Zdravotnictví a sociální služby
V obci je zdravotní středisko, nejbližší nemocnice je v Litoměřicích. Starší občané mohou
využít péče domova důchodců nejblíže v Litoměřicích.
Školství
Žalhostice mají mateřskou i základní školu. Základní škola s kompletní docházkou je
spádovou školou pro obce Velké Žernoseky, Libochovany, Píšťany, Michalovice a Malíč.
Dojíždí sem i děti z Litoměřic. Její součástí je i mateřská škola s kapacitou 25 dětí. Základní
škola má velkou tělocvičnu. Za středoškolským vzděláním se jezdí nejčastěji do Litoměřic.
Ostatní vybavenost
Poštovní úřad
V obci existuje poštovní úřad – PSČ 411 01
Hasiči
Pro Žalhostice je příslušný HZS v Litoměřicích.
Kultura
Spolky a parta nadšených občanů ve ve spolupráci s obecním úřadem pořádají pro děti ůzné
sportovní a dětské hry (pálení čarodějnic, sportovní hry, dětský den, mikulášská besídka,
maškarní plesy a pod.). Od povodní 2002, kdy byla obec Žalhostice mezi postiženými, vždy v
polovině srpna akci „Poté“ spojenou s plavbou po Labi – velkou neckiádu. Veřejná knihovna
je na obecním úřadě. V obci je budova hospody se společenským sálem. Do kina je nutné
cestovat do blízkých Litoměřic nebo Ústí nad Labem.
Sport a rekreace
V Žalhosticích působí fotbalový klub. Individuální rekreaci představuje řada soukromých chat
a existence turistických tras.
33
Výroba a skladování
Velké podniky (koželužna, Rybena,sběrna zemědělských produktů a další), známé
z minulosti, vesměs v posledních letech skončily se svou nerentabilní výrobou a často
zanechaly po sobě zdevastovaná území. Na území Žalhostic působí několik drobných firem,
využívajících původní dílenské objekty nebo působících v přístavbách rodinných domů. edná
se vždy o odlišný způsob využití oproti původnímu. Byla to dříve průmyslová oblast, dnes
jsou v obci jen drobní podnikatelé, kteří nabízejí opravy aut, kol – 3 autodílny, pneuservis,
dvě restaurace s možností teplého jídla, velmi dobře zásobený obchod, kadeřnictví.
Územní plán navrhuje vymezení následujících plochy výroby a skladování:
označení
plochy
VS - 1.1
návrh
VS
Celkem:
orientační
plocha [ha]
1,851
využití plochy
plocha přestavby, OP železnice
1,851
Veřejná prostranství
Podle stavebního zákona se veřejnou infrastrukturou rozumí dopravní infrastruktura,
technická infrastruktura a občanské vybavení – které již jsou obsaženy v předchozích
bodech – a dále veřejná prostranství. Podle zákona o obcích jsou veřejnými prostranstvími
prostory jako náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory, které
jsou přístupné každému bez omezení. Jde především o prostory vázané ke komunikacím
(což se zde týká všech sídel), případně objektům občanské vybavenosti.
Plochy veřejných prostranství (VP). Plochy veřejných prostranství zahrnují všechny stávající
veřejné prostory a drobné plochy veřejné zeleně. Veřejná prostranství mohou být v rámci
platných regulativů i součástí ploch bydlení.
označení plochy
VP - 2.3
Celkem:
návrh
VP
0,601
0,601
Vymezení systému sídelní zeleně
V Žalhosticích převažují zatravněné plochy s ojedinělou stromovou výsadbou. Bezprostřední
okolí Labe lze zahrnout do veřejné zeleně. V obci převažuje individuální zástavba s relativně
velkými zahradami, soukromá zeleň nahrazuje zeleň veřejnou.
Územní plán navrhuje vymezení následujících ploch sídelní zeleně:
označení plochy
ZO - 2.2
Celkem:
návrh
ZO
0,410
0,410
Technická infrastruktura
/Prvky technické infrastruktury a jejich ochranná pásma jsou vyznačeny v koordinačním
výkrese B.1 a ve výkrese S.2/.
34
Zásobování vodou
Obec Žalhostice je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Litoměřice
(SK.LT.001.4). Vodojem obce Žalhostice na svazích ve východní části obce 2x60m3
(216,63/ 213,147) je zásoben odbočkou z řadu LT 200 z Litoměřic, který přivádí vodu z
vodovodního pásma vodojemu Mostka III 2x1000 m3 (230,39/225,76). Z místního vodojemu
je voda vedena profilem DN150. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, z trvale
bydlících obyvatel je na vodovodní řad pro veřejnou potřebu napojeno 38 %, z přechodně
bydlících 50 %. Vodovod je z roku 1920 a je v havarijním stavu. Vodovod je v majetku SVS
a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
Užitkový vodovod vede k bývalé koželužně, kam je voda čerpána z místních studní a vedena
do vodojemu situovaném na pozemku parc. číslo 930/4. Vodovod je provozuschopný, z
hlavního řadu odbočuje řad využívaný pro zavlažování zahrad. Do zahrad na SV okraji byl
přiveden řad ze závlahového vodovodu „Zahrada Litoměřice“.
Systém zásobení obce Žalhostice se nebude v budoucnosti měnit.
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav
Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství
maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a
kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové
zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodního řadu pro veřejnou potřebu. Při
využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně
příslušného hygienika.
Odvedení a čištění odpadních vod
V obci Žalhostice byl v posledních letech vybudován systém veřejné splaškové kanalizace.
Do té doby platný systém, kdysSplaškové vody od trvale žijících obyvatel byly akumulovány
převážně v bezodtokových jímkách a odkud vyváženy na pole (54 %) nebo na ČOV
Litoměřice (36 %) do vzdálenosti 5 km a v septicích, jejichž přepady ústí do stávajících stok
dešťové kanalizace (6 %), do místní vodoteče (2 %) či byly vsakovány do terénu (2 %) byl
zrušen. V rámci akce PHARE byla v roce 2003 zahájena výstavba gravitační kanalizace s
přečerpáváním na ČOV Litoměřice.Akce řešila odkanalizování celé obce gravitačním
kanalizačním systémem s přečerpáváním části území 4 čerpacími stanicemi se zaústěním
včetně splašků z Velkých Žernosek do stávající čerpací stanice a do stávajícího výtlaku na
ČOV Litoměřice.
Kanalizační síť byla realizována v celkové délce 3950 m, z toho DN 150 150 m, DN 300
3448 m a DN 100 (výtlak) 351 m. Po uvedení kanalizace do provozu byly odstaveny stávající
septiky. Stavba byla ukončena v roce 2005. Na tuto kanalizaci je v současné době napojeno
cca 90% obyvatel a provozů.
Likvidace srážkových vod
V obci dále existuje stará dešťová kanalizace, zaústěná na třech místech do Labe a dále
do značně narušeného odvodňovacího systému, který sestával z usazovacího a
vsakovacího příkopu. Část dešťových vod je dále odváděna pomocí příkopů, struh a
propustků do Labe nebo vsakována do terénu. Dešťové vody ze svahů Radobýlu jsou
odváděny otevřeným příkopem do Labe.
Zásobování elektrickou energií
Řešeným územím prochází dvojité vedení VVN 110kV. Propojuje rozvodny Lovosice a
Litoměřice – severozápad. Distribuci elektrické energie zajišťují trafostanice, jejichž přehled
je uveden v následující tabulce:
35
označení
TS10810003
TS10810004
TS10810001
-
lokalizace
Západ – u školy
Východ
U trati
býv.koželužna-zrušena
průmysl. zóna- zrušena
22/0,4
22/0,4
22/0,4
22/0,4
22/0,4
Z trafostanic je elektrická energie k individuálním spotřebitelům vedena vrchním vedením i
kabeláží.
Veřejné osvětlení
Veřejným osvětlením je zastavěné území obce pokryto dostatečně. S postupem rozvoje
obce se veřejné osvětlení bude dále rozšiřovat. Lokality pro bydlení v rodinných domech v
rozptýlených lokalitách mohou mít i způsob veřejného osvětlení přiměřené limitovaný.
Zásobování plynem
Obec je napojena na VTL plynovod DN 200 Hlinná – Lovosice. Na něj jsou napojeny dvě
regulační stanice a distribuční STL sítě 0,3 MPa , zásobující nejen Žalhostice, ale i Velké
Žernoseky a PíšŤany. Plynem je pokryto celé zastavěné území obce.
Spoje
Přes katastrální území Žalhostic vede telekomunikační kabel Litoměřice – Lovosice. Před
několika lety byla v obci provedena digitalizace telefonního provozu, místní rozvody po obci
jsou vedeny vrchem i kabelovány. Po zastavěném území obce je rozveden obecní rozhlas.
Řešeným územím prochází radioreléová trasa Radiokomunikací Milešovka – PVT
Litoměřice.
Dopravní infrastruktura
Silniční doprava
Širší dopravní vazby zajišťuje ve směru východ – západ silnice druhé třídy II/261, vedoucí
z Litoměřic po pravém břehu Labe směrem na Velké Žernoseky a dále do Ústí nad Labem.
Lokální význam má silnice č. 24714 spojující Žalhostice s Píšťany a silnice III.tř. č.24716
vedoucí směrem na Michalovice.
Blízko katastrálních hranic Žalhostic, již na katastru Litoměřic, existuje významná dopravní
stavba, přemostění toku Labe. Jde o napojení západního okraje Litoměřic na tzv. Lukavecký
přivaděč ( přivaděč II./ 247 z průmyslové zóny Prosmyky) a spojnici s dálnicí D5. Změna
dopravního režimu a dopravních zátěží, vzniklých novými možnostmi směrového využití po
dostavbě tohoto silničního mostu ovlivnila i Žalhostice.
Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, sloužící převážně místní
dopravě na území obce.
Systém těchto komunikací je na řešeném území omezený a má řadu dopravních závad,
které mají svůj původ v době jejich vzniku, dále v údolní poloze, ovládané tokem Labe a ve
skutečnosti, že území je protínáno dvěma železničními tratěmi. Většina těchto cest je velice
úzká, dalšími závadami jsou nepřehledná místa v zastavěných částech obcí, Jejich povrch je
však poměrně dobrý, často živičný. Na tyto místní komunikace, ale i přímo na silně dopravně
zatíženou silnici II. tř. č. 261, navazuje převážně na úbočích v severní části katastru obce
množství dalších cest, vedoucích do volné krajiny, zahrad přiléhajících k zástavbě obce, vinic
a na svahy Radobýlu.
Doprava v klidu
Dlouhodobé odstavování motorových vozidel je ve střední části Žalhostic značně
problematické. Pro krátkodobé odstavení slouží průjezdní komunikace II.tř., jde však o veliké
dopravně bezpečnostní riziko, dále navazující místní komunikace a sporadické prostory,
jejichž kapacita nedostačuje Západ území obce za železničním přejezdem, v oblasti
36
rozvolněné obytné zástavby, v současnosti nefunkčních a zdemolovaných průmyslových a
skladových areálů a funkčně nevyhraněných ploch očekává nový rozvoj, parkování zde je
součástí návrhu územního plánu. Lze předpokládat, že část neuspokojené poptávky po
parkování v ostatních částech obce bude realizována právě zde.
Veřejná autobusová doprava
Obec je dopravně obsloužena třemi autobusovými linkami. Jednu z nich provozuje Dopravní
podnik Ústeckého kraje, a. s. Linka Ústí nad Labem – Litoměřice (a zpět) projíždí
Žalhosticemi jedenkrát za den, podnik ČSAD Semily projíždí obcí několikrát denně na
lokální lince okružní začínající v Litoměřicích a dvakrát denně na lince mezi Ústím n.L. a
Litoměřicemi.
Železniční doprava
Významnou dopravní tepnou je železniční trať č. 072 Děčín – Litoměřice – Lysá nad Labem.
Další železniční trať č.087 Litoměřice – Lovosice se jako trať vedlejší odpojuje ve stanici
Žalhostice od tratě č. 072 a po přejezdu mostního objektu přes Labe se napojuje na jeho
levém břehu na hlavní trať Praha – Drážďany. Na obou tratích jsou železniční stanice. ŽS na
trati 072, ačkoliv na katastru Žalhostic, má název ŽS Žernoseky.
Vodní doprava
Labe je v celém svém úseku splavné. V jižní části území obce v místě toku řeky Labe vede –
Labská vodní cesta. V západní části Žalhostického ostrova se nachází zařízení spojená
s plavbou: čekací stání pro plavidla na ř.km 788,4.
Pěší a cyklistická doprava
Pěší doprava se odehrává po chodnících (pokud existují) podél silnice II.tř. (rizikový faktor
zejména mimo střední část obce), silnicích třetí třídy a místních komunikacích .Místní
komunikace i silnice III. třídy mají až na několik výjimek bezchodníkovou úpravu. Pohyb
pěších není nijak regulován a usměrňován, není zřízen žádný vyznačený přechod přes
procházející silnice. V krajině je pěší pohyb možný po účelových zemědělských cestách. Ze
Žalhostic je možné po turistické trase značené žlutou barvou dosáhnout vrcholu Radobýlu
(399mn.m.).
Cyklistická doprava je stále populárnější, zejména její sportovně rekreační formy. Podél Labe
protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace - zakresleno dle
vydaného územního rozhodnutí - proto už územní plán tento koridor nepřebírá jako návrh
ale jako stabilizovanou stezku. Lokální trasa vede do rekreační oblasti Píšťan.
15.
Přírodní podmínky
Klimatologie
Celé řešené území leží na rozhraní dvou klimatických oblastí v závislosti na měnící se
nadmořské výšce. Žalhostice, spolu s Píšťany a Velkými Žernoseky, náležejí do nejteplejší
klimatické oblasti České republiky, která s vyznačuje dlouhým teplým a suchým létem s velmi
krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká s
velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.
počet letních dnů
průměrná teplota v lednu
průměrná teplota v červenci
srážkový úhrn ve vegetačním období
srážkový úhrn v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
50 - 60
-20 - -30
180 – 190
350 – 400 mm
200 – 300 mm
40 – 50
Geologie
Převážná část území náleží do geomorfologického podcelku Verneřického středohoří.
Nejvyšším bodem celé oblasti, jejíž jsou Žalhostice součástí, je vrchol Plešivce (510 m n.m.),
37
nejníže položená je štěrkopísková náplava na pravém labském břehu v katastrální území
Píšťany (145 – 150 m n.m.), v těsném sousedství Žalhostic. Toto území je však již okrajovou
součástí geomorfologického podcelku Terezínské kotliny.
Geologická stavba je zde poměrně pestrá, jsou to třetihorní vyvřeliny (čediče a znělce) a
jejich pufy. Zastoupeny jsou i křídové horniny, pískovce, slíny a slínovce. Pokryvy tvoří
významné svahoviny, hrubě kamenité sutě, místy až volné droliny. V labské nivě jsou to pak
mohutné štěrkopískové nánosy.
Pedologie
Půdní poměry řešeného území jsou z hlediska tvorby místního územního systému
ekologické stability proměnlivé. Půdní vláhové podmínky jsou málo příznivé. V okolí
Žalhostic a na jeho území jsou jednak hnědé půdy a rendziny na písčitě větrajících
horninách, středně štěrkovitých s nepříznivými vláhovými poměry velmi závislými na vodních
srážkách. V bezprostředním okolí labského břehu se nacházejí nivní půdy, velice zřídka i
černozemě.
Na půdách řešeného území se s různou intenzitou uplatňuje erozní činnost proudící vody
v závislosti na dané konfiguraci terénu. Pro svahy Radobýlu je potencionální ohrožení půd
vodní erozí klasifikováno v kategorii extrémní ohrožení. Na strmých svazích labského údolí
proto byly již v minulosti budovány protierozní zdi, dnes jsou však na řadě míst narušeny
nebo zlikvidovány. Těmito důsledky je ohrožená zejména železniční trať, ale i okrajové části
obce.
Radonové riziko
Všechny horniny obsahují určité množství 238U. Jedná se o stopová množství uranu, která
se udávají v jednotkách ppm. Uran se přirozeným radioaktivním rozpadem mění na 226 Ra.
Následujícím členem rozpadové řady, je radon 222 Rn. Radon vznikající radioaktivním
rozpadem horninového uranu je uvolňován do prostor v půdě. Odtud může migrovat do
objektů. Ústředním ústavem geologickým v Praze byla sestavena Odvozená mapa
radonového rizika Severočeský kraj v měřítku 1 : 200 000, ze které vyplývá pro řešené
území riziko střední až vyšší, a to podle umístění lokality a geologického podloží.
Poddolovaná území
Na katastru Žalhostice nejsou registrována.
Sesuvy
Na svazích Radobýlu je registrované sesuvné území.
Nerostné suroviny
Na Žalhostickém ostrově je chráněné výhradní ložisko štěrkopísků ve správě Geofondu
Praha.
Hydrologie
Řešené území je odvodňováno přímo Labem, na jehož pravém břehu se nachází. Do
povodí Labe (1-13-05-003 a 1-13-05-009) celé řešené území spadá. S výjimkou několika
krátkých bezejmenných svodnic, po většinu roku bezvodých, zde není vyvinuta žádná
podrobnější hydrografická síť. Záplavové území Q100 zasahuje větší část pobřežních
pozemků. Ekonomicky dostupným způsobem nelze zvýšit kapacitu labského koryta. Ochranu
před velkými vodami je nutno zajistit způsobem umísťování nové zástavby mimo záplavové
území.
16.
Životní prostředí
Životní prostředí je zde svou kvalitou odpovídá hospodářskému využití území. Vlastní sídelní
struktura obce i okolní krajiny je stabilizovaná. Na území obce neprobíhá žádná aktivita,
která by výrazně narušovala hygienu životního prostředí. K hlukovému zatížení dochází
38
především provozem dvou drah ČD, které vedou podélně celým řešeným územím. Je
ohrožena bytová zástavba i limitovány možnosti jejího dalšího rozvoje. Hlukovou zátěž, i
když co do intenzity nižší, představuje i průjezd silnice II.tř. zastavěným územím obce.
paliva. V obci samotné nyní není evidován žádný zdroj znečištění – REZZO. Stav se také
zlepšil po plošné plynofikaci území a převodu určitého procenta topenišť na zemní plyn,
stálou hrozbou však zůstávají náklady na vytápění.
17.
Ochrana přírody
Na řešeném území leží nebo do něho zasahují následující území či prvky chráněné
zákonem:
•
•
•
•
•
•
Chráněná krajinná oblast České středohoří
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita - Radobýl,
prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu,
památný strom Oskeruše pod Radobýlem,
CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov
přírodní památka Radobýl,
Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída.
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Velká část katastru obce Žalhostice spadá do území podléhajícího ochraně podle zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to do Chráněné krajinné oblasti České
středohoří. Na katastru Žalhostic se vyskytují její I. a IV. zóna ochrany.
Zvláště chráněným přírodním územím (rezervací) je přírodní památka Radobýl, vzniklá ze
dvou původně samostatných přírodních rezervací. Na temeni Radobýlu je chráněný porost
divizny brunátné. Chráněným prvkem je dále opuštěný čedičový lom na úpatí kopce
s patrnou geologickou stavbou z čedičových sloupků různě prostorově uspořádaných. Na
jižním úpatí Radobýlu je památný strom jeřáb oskeruše. Celý kopec Radobýl je v rámci
vymezení zón v CHKO Čes. středohoří začleněn do I. zóny ochrany. Další části ploch CHKO
na katastru Žalhostic se vyskytující, jsou zařazeny do IV. Zóny ochrany.
Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny o CHKO uvádí:
CHKO České středohoří byla zřízena výnosem ministerstva kultury České
socialistické republiky ze dne 19. března 1976, č.j. 6883/76, o zřízení chráněné
krajinné oblasti České středohoří, rozprostírající se v Severočeském kraji na území
okresů Česká Lípa, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Louny, Teplice, Most.
Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických
znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým
znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch,
klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a
zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba
sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.
Charakteristika CHKO
České středohoří osloví návštěvníka především jako neopakovatelný typ krajiny, jehož
obdobu bychom marně hledali v České republice i v okolních státech střední Evropy. Z
hlediska výskytu rozmanitých rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev patří toto
území k nejbohatším v Čechách. Četné historické památky svědčí o tom, že kapitoly dějin
českého státu se tu začaly psát velmi brzy. Chráněná krajinná oblast České středohoří byla
39
vyhlášena v roce 1976. Svou rozlohou 1 063 km2 zaujímá převážnou část stejnojmenného
geomorfologického celku (1 265 km2). Je druhou největší chráněnou krajinou oblastí v České
republice. Jejím posláním je uchovat jedinečné přírodní hodnoty a krajinný ráz tohoto
rozsáhlého území na severu Čech.
Reliéf Českého středohoří je výslednicí třetihorní vulkanické činnosti a souběžných i
následných zvětrávacích a erozních procesů. Kuželovité a kupovité tvary kopců, krátké
hřbety, mnohdy se suťovými poli na úbočích, jsou soustředěny zvláště v jihozápadní části
území v Milešovském středohoří. Směrem k severovýchodu, ve Verneřickém středohoří, se
stává základním prvkem reliéfu výše položená zvlněná plošina na destruovaných lávových
příkrovech. Zajímavý je výskyt pseudokrasových jevů (největší jeskyně v neovulkanitech ČR
– Loupežnická jeskyně u Velkého Března s celkovou délkou kolem 130 m a několik dalších
puklinových jeskyní; ventaroly – výrony teplého vzduchu z puklinových systémů kopců, prvně
popsané z Borečského vrchu; ledové jámy, známé z Plešivce či z Kamenné hůry). Nejvyšším
bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m) nejnižším hladina Labe v Děčíně (122 m), což
představuje největší výškový rozdíl 715 m. Vulkanický masiv Středohoří je budován
převážně horninami čedičovými (téměř ze tří čtvrtin), českého granátu na Třebenicku a
Třebívlicku.
Páteř vodních toků tvoří Labe, protínající pohoří přibližně v severojižním směru a vytvářející
dramatickou krajinnou scenérii hluboko zaříznutého údolí, místy kaňonovitého rázu. Dalším
významnějším tokem je Ploučnice, odvodňující severovýchod oblasti.
Klimatické poměry na jihozápadě a severovýchodě oblasti jsou značně rozdílné. Suchý a
teplý jihozápad pod vlivem srážkového stínu Krušných hor vykazuje průměrné roční
srážkové úhrny kolem 500 mm i méně, kdežto chladnější a vlhčí severovýchod i přes 800
mm. Vrchol Milešovky patří k největrnějším místům u nás.
Pestrost geologických poměrů a klimatických podmínek umožňuje výskyt širokého spektra
rostlinných druhů včetně těch ekologicky nejnáročněších. Je tu registrován výskyt více než
100 zvláště chráněných taxonů v různém stupni ohrožení, které jsou součástí
středoevropsky významných společenstev (např. bylinné porosty stepního charakteru s
kavyly a ovsířem stepním, společenstva tzv. bílých strání se zástupci vstavačovitých a lnem
žlutým).
Lesnatost území je menší než 30 %‚ přičemž porosty bývají mozaikovitě rozdrobeny do
menších ploch. Velké lesní komplexy chybějí. V původním složení převažovaly dubohabrové
háje, květnaté bučiny, subxerofilní a acidofilní doubravy. Dnešní porosty si zachovaly do jisté
míry přirozenou druhovou skladbu, která uchránila středohorské lesy před zničujícím
účinkem donedávna působícího imisního zatížení. V bylinném patře můžeme nalézt řadu
dalších zvlášť chráněných a ohrožených druhů rostlin (lilie zlatohlávek, medovník velkokvětý,
áron plamatý a pod.).
Živočišstvo odpovídá druhovou rozmanitostí širokému spektru přirozených stanovišť, kterými
je České středohoří známé. Nejzajímavější zástupce bychom našli mezi bezobratlými,
zvláště mezi hmyzem a měkkýši, ale za pozornost stojí i někteří obratlovci, např. ještěrka
zelená, vydra říční, čáp černý, bobr evropský a mihule potoční. Více než 160 druhů živočichů
patří mezi zvlášť chráněné; z toho je 39 kriticky a 66 silně ohrožených. V rámci chráněné
krajinné oblasti je vyhlášeno 43 chráněných území s přísnějším režimem ochrany (5
národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a
18 přírodních památek). Vyhlášení několika dalších je v různých stupních přípravy.
Krajina Českého středohoří je zajímavá také tím, že díky příhodným přírodním podmínkám
byla velice záhy osídlena a nepřetržitě obývána člověkem. Hustota lidských sídel je poměrně
velká, najdeme jich tu přes 400 nejrůznějších velikostí, sdružených do 115 obcí. Tisícileté
dějiny zde zanechaly velké množství historických památek. Významné je dědictví lidové
architektury, v jejímž stavitelství se uplatňovaly tři techniky – zděný, hrázděný a roubený
dům.
Od poloviny 19. století se v Českém středohoří začalo rozvíjet ovocnářství, v dalších letech
dosáhlo vysoké úrovně a stalo se charakteristickým rysem krajinného rázu celého území.
I. zóna CHKO České středohoří
40
přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy udržované v žádoucím stavu
vhodným managementem nebo ponechané přirozenému vývoji. Jedná se především o lesy s
přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbou a prostorovou i věkovou strukturou,
mokřady, společenstva skal, přirozená travní společenstva a polopřirozená, příp. značně
pozměněné ekosystémy se soustředěným výskytem vzácných a existenčně ohrožených
druhů bioty vázané na určitý typ obhospodařování. Dále jsou zařazena souvislá území s
mimořádnou krajinářskou hodnotou a souvislá území s výskytem geologických a
geomorfologických jevů. Zahrnuje chráněná území podle zák. 114/92 Sb o ochraně přírody a
krajiny včetně jejich ochranných pásem, další území potřebná pro jejich ochranu, koridory
spojující ochranná pásma a chráněná území, plochy s významnými ekosystémy. Jedná se o
území s nevýraznými civilizačními zásahy, s výskytem mimořádných přírodních hodnot v
měřítku celostátním i mezinárodním, většinou bez trvalých sídel a s minimálním zastoupením
orné půdy.
Na území Žalhostic se rozkládá část segmentu č. I/5 – Radobýl. Výměra : 0,7 km2 (zahrnuje
PP Radobýl a okolí).
IV. zóna CHKO České středohoří
Zahrnuje urbanizovaná území s určitou územní rezervou a zemědělsky využívané části
krajiny bez systému ekologické stability. Cílem je umožnit dostavbu a inženýrské vybavení
nezbytné pro obnovu a stabilitu společenského života a hospodaření v sídlech při
současném respektování krajinného rázu V zemědělské krajině je cílem obnova a tvorba
funkčního systému ekologické stability.
Omezení v zónách CHKO České středohoří (dle § 26 zákona č. 114/1992 Sb.)
Na území I., II., III. a IV. zóny je zakázáno:
– zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO,
– vjíždět a setrvávat motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní
komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, kromě vjezdu a
setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obrany státu a ochrany státních hranic, požární ochrany a zdravotní a
veterinární služby,
– táboření a rozdělávání ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO,
– povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů
rostlin a živočichů,
– používání otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
– stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
– pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
– provádět chemický posyp cest,
– měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO
– III. (a II). zóna.
V rámci soustavy NATURA 2000 je Radobýl – (kód CZ0423225) významnou lokalitou,
rozloha 19,12 ha; jde o jednu ze sedmi lokalit sarancete Stenoborthus eurasius v CR (v
Ceském stredohorí), významná lokalita termofiního hmyzu vázaného na lesostepní
spolecenstva.
Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída
Chopav byla stanovena nařízením vlády č. 85/1981 Sb. a je i z celorepublikového hlediska
jedním z nejvýznamnějších zdrojů kvalitní pitné vody. Jedná se rozlohou o největší
chráněnou oblast v ČR (celkem 1 585 km2), které územně zahrnuje centrální oblasti České
křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků
od Mělníka po ústí Ohře
41
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod uvádí:
V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha;
v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků
snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení,
b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy,
c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud se
neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že odvodnění neohrozí oběh
podzemních vod,
d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné lokalitě, pokud se neprokáže
na základě hydrogeologického zhodnocení, že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních
vod; zákaz se nevztahuje na těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů1),
e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly
k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu
1. štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny
možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska,
2. v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li
k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
3. všech druhů uhlí nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany
životního prostředí,
4. ostatních vyhrazených nerostů2), nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů
v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod3),
g) ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné
elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných elektráren,
h) provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné
objekty nebudou následně vodohospodářsky využity nebo nebudou následně upraveny tak,
aby nedocházelo k ohrožení oběhu podzemních vod,
i) provádět výstavbu:
1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů,
2. závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby, využívajících ropu nebo
ropné látky jako surovinu,
3. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,
4. dálkových potrubí pro přepravu ropných látek včetně příslušenství, pokud nebudou
opatřena proti úniku ropných látek do povrchových a podzemních vod nebo pokud
nebude vybudován kontrolní systém pro zjišťování jejich úniku,
5. provozních skladů látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost
nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod4), s kapacitou
přesahující potřebu provozu závodu,
6. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW.
Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na:
a) stavby a zařízení, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu
s předpisy ve výstavbě nebo v užívání,
b) činnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy
provozovány,
c) činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží,
s úpravami koryt vodohospodářsky významných vodních toků a s výstavbou jímacích
zařízení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
d) dobývání ložisek vyhrazených nerostů5) ve stanovených dobývacích prostorech a na
úpravu radioaktivních surovin v souvislosti s dobýváním v těchto dobývacích prostorech.
V mimořádných případech může vláda České socialistické republiky povolit výjimky
z ustanovení odstavce 1 písm. a), e), f) a i) č. 6.
V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských
a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu
42
odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická
opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod.
Územní systém ekologické stability
Všechny prvky ÚSES jsou územním plánem vymezeny jako návrh. ÚSES je v souladu
s nadřazenými dokumentacemi a platnými metodikami, na základě terénního průzkumu a na
základě dostupných resortních podkladů k území byly územním plánem všechny prvky
ÚSES zpřesněny.
Řešené území je součástí plánu ÚSES katastrálních území obcí Kamýk, Velké Žernoseky,
Píšťany, Libochovany a Řepnice, zpracovaného atelierem Rothbauer I.M. v roce 2003, který
byl převzat do této územně plánovací dokumentace. Hlavní osou je neregionální biokoridor –
tok řeky Labe – a na něj navazující regionální biocentrum, tvořené komplexem Kalvárie,
Hrádku a Strážiště. Z něj vycházejí lokální biokoridory, z nichž je na řešeném území lokální
biocentrum Radobýl.
Dle ZÚR ÚK se jsou na území obce Žalhostice vymezeny prvky ÚSES nadregionálního a
regionálního významu:
− NRBK K10 (funkční)
− RBC 1277 (funkční)
Nadregionální biokoridor NRBK 10 – Stříbrný roh (19) – Polabský luh (7)
Z hlediska původního šíření bioty jde o jeden z nejdůležitějších biokoridorů, který zahrnuje
jak vlastní řeku, tak i přilehlé nivní polohy, i různě vzdálené stráně údolí řeky. Biokoridor má
proto teoreticky vymezenou značnou šíři, i více kilometrů. Toto území je nutno chránit jak pro
zachování současných cenných ploch, tak i pro postupnou obnovu biokoridoru v místech,
kde je to možné. Stráně a kopce vymezující údolí Labe, po nichž probíhala a probíhá
migrace suchomilné i teplomilné květeny, jsou zpravidla chráněny jako samostatné segmenty
ÚSES.
Regionální biocentrum RBC 1277 - Píšťany
Biocentrum je vymezeno na části k.ú. Píšťany a Žalhostice. Okraj labského břehu je lemován
nesouvislým břehovým porostem tvořeným převážně druhy měkkého luhu. Cílem opatření je
provést rozsáhlou výsadbou dřevin tvrdého i měkkého luhu podle vymezených STG s tím, že
organizace porostu musí zohlednit i průběh povodňové proudnice.
Dále jsou na území obce vymezeny prvky ÚSES lokálního významu:
− LBC 2 Radobýl (funkční)
− LBK (U4) (funkční)
− LBK (U5) (funkční)
Lokální biocentrum Radobýl - LBC 2
Vrch Radobýl. Na vrcholu a úbočí jsou stepní trávobylinná společenstva s řadou chráněných
druhů. Na úpatí jsou druhově bohatá společenstva křovin expandující do teplomilného
širokolistého suchého trávníku a les s převahou dubu.
Lokální biokoridor LBK (U4)
Biokoridor spojuje LBC 2 Radobýl s LBC (U3) v katastrálním území Velké Žernoseky. Jedná
se o druhově bohatá společenstva křovin a trav.
Lokální biokoridor LBK (U5)
Biokoridor spojuje LBC 2 Radobýl s RBC 1277, kde ústí do slepého ramena řeky Labe.
Jedná se o stouhu/temporální vodoteč, která je v místě hranic zastavěného území
zatrubněna až po ústí do RBC 1277.
43
18.
Krajina a krajinný ráz
Region zaujímá široké dno ploše rozevřeného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy.
Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras s luhy a borovými
doubravami. Povrch tvoří z velké části sedimenty kvartéru, jednak v různé míře písčité až
jílovité hlíny labské nivy, jednak štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé
plochy. Nivu zpestřují výplně četných zatemněných ramen. Reliéf má charakter roviny
s výškovou členitostí do 30m, kdy nejnižším bodem je koryto Labe. Region zabírá oblast
souvisle osídlenou již v neolitu. Lesy v současnosti pokrývají jen malou část plochy, ve
vlastní nivě mají převahu přirozené porosty na lignikulturami.
Nejvýraznějším dokladem záměrné krajinotvorné činnosti lidí, započaté již ve 12. století n.l.,
jsou známé žernosecké vinice. Jejich součástí jsou kromě Velkých Žernosek, Litoměřic,
Lovosic a Michalovic i Žalhostice. Lze předpokládat, že vinohradnictví bude přispívat
k modelaci zdejší krajiny i v budoucnosti. Z ostatních krajinotvorných činností v řešeném
území Žalhostic je třeba zmínit dnes již ukončenou těžbu kamene. Vlastní sídelní struktura
obce i okolní krajiny je stabilizovaná a již se nepředpokládají významnější ekonomické či jiné
aktivity s negativním ekologickým dopadem.
Na zemí obce jsou vymezeny dvě oblasti krajinného rázu:
• jedno pokrývá celé území obce - skalní kaňon labské brány s přilehlými vulkanickými
elevacemi
• druhé zasahuje pouze na jižní část území - rovina se štěrkopískovými nánosy
překrytá nivními uloženinami
Na území Žalhostic zasahují dva krajinné celky:
KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří
Jedná se o krajinu výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí
(průlomové údolí Labe - Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se
souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“),
s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství,
vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i
architektonických hodnot.
− preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a
formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem
a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast),
− ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní
hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení
biologické diverzity,
− stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu,
turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v
souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle
významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku,
− zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče,
znělce, štěrkopísky),
− individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně
ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením
složek přírodních a kulturních.
− koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty
mezinárodního významu.
44
KC Severočeské nížiny a pánve
Jedná se o krajinu nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských
pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky
využívaná, se strukturou menších.
− respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s
typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství),
− napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským
hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické
rovnováhy (ÚSES),
− napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou
těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné
krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně
snižovalo zatížení území těžebními aktivitami,
− stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik
krajiny,
− uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám
přírodního a krajinného prostředí,
− individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým
změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.
Prostupnost krajiny
Volná krajina je přístupná polními cestami, které procházejí přes území obce.
19.
Limity využití území
Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území.
Následující limity stanovené v právních předpisech nebo správních rozhodnutích jsou
graficky znázorněny v koordinačním výkresu (pokud je to vzhledem k měřítku výkresu
možné). Na území obce Žalhostice jsou níže uvedená ochranná pásma a jiná územní
omezení. V ochranných a bezpečnostních pásmech je umístění staveb, případně povolení
některých činností a užívání omezeno zvláštními předpisy. Přesné podmínky využití
ochranného a bezpečnostního pásma stanovuje příslušný orgán státní správy před
územním, případně stavebním řízením.
Přehled ochranných pásem a jiných územních omezení podle zvláštních předpisů:
A) Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodů a zařízení
vedení el. energie
ochranné pásmo
elektrické vedení VN (1–35 kV)
10 m od vodiče
elektrická stanice (stožárová, z VN 1–52 kV na NN)
10 m
elektrické vedení VVN ( 35-110 kV)
15 m
Pozn.: Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní účinnosti územního rozhodnutí. Tzn.,
že stávající rozvody mají pásmo určeno podle předchozí legislativy (22 kV: 10 m).
B) Silniční ochranná pásma
silnice II. a III. třídy
ochranné pásmo
15 m od osy vozovky
45
Pozn.: OP silnic a místních komunikací se v územním plánu vymezuje pouze mimo
zastavění území. Uvnitř zastavěného území není OP stanoveno.
C) Železniční ochranná písma
železniční dráha
ochranné pásmo
60 m
D) Plynovod
plynovod VTL
ochranné pásmo
20 m
Jiná územní omezení podle zvláštních předpisů a jiných
Jiná územní omezení vyplývají jednak ze zvláštních předpisů, podle nichž výslovně postupují
orgány státní správy, jednak z pravomocí některých orgánů stanovovat a požadovat některá
omezení:
• povinnost souhlasu orgánu státní správy lesů při dotčení pozemků stavbou do
vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa podle § 14, odst. (2) zákona č. 289/1995 Sb., o
lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
• ochranné pásmo CHOPAV Severočeská křída,
• manipulační pruh podél vodních toků v rozsahu 6 – 8 m od břehové čáry,
• ochranné pásmo I. a IV. zóny CHKO České středohoří,
• přírodní památka (Radobýl),
• CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov,
• prvky ÚSES,
• záplavové území Q 100 Labe.
Celé území se nachází v ochranním pásmu zařízení AČR. Dále se na území vyskytuje území
sesuvů.
Základní podmínky prostorového uspořádání
Podmínky prostorového uspořádání ponechává územní plán v celkem benevolentní rovině.
U nejčastěji zastoupených ploch jsou základní prostorové regulativy stanoveny, u ostatních
je zdůrazněna vazba na kontext (prostorový, historický, tematický a pod). Velký díl
odpovědnosti je ponechán na projektantovi a na schvalujícím stavebním úřadu, tak aby ve
své práci a svých rozhodnutích přiměřeně reagovali na kontext přírodní i okolní zástavby.
B10.
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení zastavitelných ploch
V rámci stávajících ploch bydlení a občanského vybavení není možné z důvodů vyššího
stupně již dosaženého stupně využití ploch a terénních podmínek realizovat významnější
rozsah nové výstavby, která by umožnila požadovaný rozvoj. Umístění návrhových lokalit
k bydlení v nezastavěném území dotváří stávající urbanistickou strukturu obce – navazuje
na zastavěné území. Jiné umístění by bylo nevhodné zejména z hlediska nebezpečí vzniku
zbytkových enkláv zemědělské půdy. Navržené umístění zastavitelných ploch nebude
představovat vznik zbytkových enkláv zemědělské půdy, okolní zemědělsky využívané
pozemky zůstávají zpřístupněny pro jejich obhospodařování
Zastavěné území
46
Zastavěné území obce je vymezeno návrhem územního plánu k datu 1.7.2014 a vychází ze
skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence
zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí.
Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch
Rozsah zastavitelných ploch vychází ze současné situace a následujících předpokladů:
− odhad budoucího demografického vývoje hraje v tomto případě vzhledem
k narůstající mezigenerační mobilitě obyvatel malou roli,
− navázání na koncepci rozvoje stanovenou v platné ÚPD,
− potřeby doplnění území odpovídající infrastrukturou.
Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů:
− soulad vazeb stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití,
− respektování historicky utvářených urbanistické struktury sídla,
− ochrana přírody a krajiny (CHKO České středohoří, CHOPAV Severočeská křídla,
přírodní památka Radobýl,CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu
Žalhostický ostrov, prvky ÚSES),
− ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením podmínek využití jednotlivých
ploch s rozdílným způsobem využití,
počet RD
navrhovaných
cca 58
počet navrhovaných BJ
v bytových domech
40
počet obyvatel trvalých
RD x 3,5, b.j.x2.5
300
počet obyvatel při odhadu
cca 50% realizace
150
Počet obyvatel v obci Žalhostice má vzrůstající charakter (cca max 150 ob. za 10 let). Za
předpokladu, že v návrhových plochách bude realizován územním plánem předpokládaný
max. počet rodinných domů (cca 58) a 40 byt. Jednotek v bytobých domech potom by v roce
2025 počet trvale hlášených obyvatel v obci mohl oproti dnešku (cca 530 obyvatel) narůst o
cca 150 trvale hlášených obyvatel a dosáhnout čísla kolem 660.
NÁLEŽITOSTI PODLE PŘÍLOHY Č. 7 VYHLÁŠKY č. 500/2006 Sb.
B11.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
Žalhostice se nalézají na jižním okraji Chráněné krajinné oblasti České středohoří, severně
od Labe, na západ od Litoměřic. Obec sousedí s městem Litoměřice a obcemi Velké
Žernoseky, Píšťany, Mlékojedy, Malíč na pravém břehu Labe a Lovosicemi na břehu levém.
Území obce spravuje obecní úřad (IČO264709). Adresa: Žalhostice 120, 411 01
Žalhostice. Obec je ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (II. stupeň)
Litoměřice, kam přísluší i ke stavebnímu a matričnímu úřadu. Obcí s rozšířenou působností
III. stupně jsou pro Žalhostice jsou také Litoměřice.
47
Zdroj: www.ceskesvycarsko.in
Širší vztahy a vazby
Z hlediska státní správy jsou Žalhostice začleněny do Ústeckého kraje, leží v jeho východní
části a patří do okresu Litoměřice, kam také obec výrazně spáduje. Širší dopravní vazby
zajišťuje ve směru východ – západ silnice druhé třídy II/261, vedoucí z Litoměřic po pravém
břehu Labe směrem na Velké Žernoseky a dále do Ústí nad Labem. Lokální význam má
silnice č. 24714 spojující Žalhostice s Píšťany. Blízko katastrálních hranic Žalhostic, již na
území Litoměřic, existuje nová významná dopravní stavba, přemostění toku Labe a spojení
přivaděčem s dálnicí 5. Významnou dopravní tepnou je železniční trať č.072 a železniční
trať č. 087, obě se stanicemi na území Žalhostic. Z hlediska ochrany přírodního prostředí
spadá část území obce do oblastí chráněných podle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, a to do CHKO České středohoří. Žalhostice jsou součástí mikroregionu Porta
Bohemica. Jeho dalšími členy jsou obce Hlinná, Kamýk, Libochovany, Malé Žernoseky,
Malíč, Michalovice, Miřejovice, Píšťan.y Velké Žernoseky.
Při návrhu územního plánu Žalhostice byly prověřeny a dodrženy návaznosti limitů využití
území i prvků místního systému ekologické stability na území sousedních obcí.
Žalhostice je součástí mikroregionu Porta Bohemia, který je tvořen obcemi Hlinná, Kamýk,
Libochovany, Malé Žernoseky, Malíč, Michalovice, Miřejovice, Píšťany.
Návrh ÚP Žalhostice podporuje trvale udržitelné formy zemědělství, drobné výroby,
cestovního ruchu, turistiky a rekreace a tím přispívá ke stabilizaci obyvatelstva, individuálně
posuzuje všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na
potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek
přírodních a kulturních.
Zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy
Územní plán zpřesňuje průběh nadregionálního biokoridoru NRBK K10 a koordinuje
jeho průběh a návaznost na sousední katastrální území.
Z hlediska širších územních vztahů nevyplývaly pro řešené území žádné požadavky, které
by zásadním způsobem měnily stávající využití a prostorové uspořádání území obce
Žalhostice.
B12.
Vyhodnocení splnění požadavků zadání
Návrh územního plánu neobsahuje varianty řešení.
Zadání územního plánu bylo splněno. Vzhledem k obecnému pojetí zadání územního plánu
Žalhostice, které bylo schváleno zastupitelstvem obce, vycházel návrh rozvojových ploch
48
důsledně z požadavků obce. Dále byly v návrhu územního plánu bez výjimky prověřeny
všechny lokality již dříve schválené původním územním plánem a jeho změnami.
Uspořádání obsahu návrhu územního plánu a uspořádání obsahu odůvodnění je standardní
a odpovídá vyhlášce.
B13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách
územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby
jejich vymezení
Takovéto záležitosti nadmístního významu nebyly při zpracování územního plánu obce
Žalhostice zjištěny a nejsou proto zmiňovány.
B14.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond a pozemky určené pro plnění funkce lesa
Zpracováno dle přílohy č.3 k vyhlášce 13 / 1994 Sb. o ochraně půdního fondu „Společného
metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany
horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011.
OSNOVA:
1. Údaje o pozemcích dotčené půdy
1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí
1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí
2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy
3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby
4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES
5. Hranice územních obvodů a katastrálních území
6. Zdůvodnění navrhovaného řešení
7. Hranice současně zastavěného území a pozemková držba
8. Protierozní ochrana
9. Podklady
druh pozemku
Žalhostice
hektary
%
orná půda
38,0
30,9
zahrady
23,0
18,ý
trvalé travní porosty
20,0
16,3
lesní plochy
2,0
0,9
vodní plochy
28,0
12,0
zastavěné plochy a nádvoří
11,0
4,7
chmelnice
0,0
0,0
vinice
36,0
29,3
Ovocné sady
6,0
4,9
ostatní plochy
70,0
30,0
celkem zemědělská půda
123,0
52,8
celková plocha v ha
233,0
100,0
Zpracováno dle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a
Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011.
49
1. Údaje o pozemcích
REKAPITULACE:
celková výměra rozvojových ploch: 12, 394 ha
nepodléhá vyhodnocení: 7,093 ha
výměra ZPF podléhající vyhodnocení: 5,301 ha
z toho uvnitř zastavěného území: 0,364 ha
výměra půd I.tř. ochrany 3,392 ha
výměra půd II.tř. ochrany 0 ha
výměra půd III tř. ochrany 0 ha
výměra půd IV tř. ochrany 0,003 ha
výměra půd V tř. ochrany 1,906 ha
výměra záboru PUPFL: 0 ha
1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí
Pro rozvoj obce je navrhována plocha celkové výměry 12,394 ha. Tato plocha zahrnuje
zemědělské i nezemědělské pozemky ležící vně i uvnitř zastavěného území.
Na území města Žalhostice se vyskytují půdy těchto hodnot: 10100/I., 15600/I., 11911/IV.,
11914/IV., 1944/IV., 12110/V., 13716/V., 13956/V., 141668/V., 1478/V.
Lokalizaci hranice BPEJ a třídy ochrany ZPF upřesňuje grafická část.
1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí
K záboru ZPF vyčísleném dle „Společného metodického doporučení Odboru územního
plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011“
je navrhováno 5,301 ha.
Podrobné údaje přináší následující tabulky:
/Leg..: TTP - trvalý travní porost; ZAH - zahrada; OP - orná půda; CHM - chmelnice; VIN - vinice; OS ovocné sady
Tab. 1. Celková výměra záboru ZPF mimo zastavěné území:
Katastrální území: Žalhostice (mimo ZU)
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur
Celkový
(ha)
zábor
Číslo
lokality
Způsob
využití
plochy
ZPF (ha)
OP
BS - 2.1
BS
1,753
0,792
CHM
VIN
ZAH
OS
TTP
IV.
V.
0,352
1,753
BV - 1.2
BV
0,972
BV - 1.3
BV
0,246
BV - 1.4
BV
0,200
BV - 1.5
BV
0,175
BV - 1.6
BV
0,436
BV - 3
BV
0,295
0,295
BV - 4
BV
0,165
0,165
BV - 5
BV
0,038
0,038
VP
0,576
BV celkem:
VP celkem:
II. III.
0,609
0,352
VP - 2.3
I.
0,792
0,609
BS celkem:
Zábor ZPF podle tříd
ochrany (ha)
0,972
0,972
0,246
0,246
0,200
0,200
0,175
0,175
0,436
0,003
0,433
0,295
0,01
0,155
0,038
2,527
0,576
0,576
0,576
50
ZO - 2.2
ZO
0,081
ZO celkem:
0,081
Zábor ZPF celkem
4,937
0,081
2,596
0,081
0
0,246 1,307 0,352 0,436
3,392
0
0
0,003
1,542
Tab. 2. Celková výměra ZPF v zastavěném území (včetně ploch menších než 0,2 ha):
Katastrální území: Žalhostice (v ZU celkem) - včetně ploch
menších než 0,2 ha
Způsob Celkový
(ha)
Číslo
využití
zábor
lokality
BS -2.1
plochy
BS
ZPF (ha)
OP
CHM VIN
ZAH
OS
Zábor ZPF podle tříd ochrany
(ha)
TTP
I.
0,172 0,002
IV.
V.
0,002
0,002
0,002
0,168
BS celkem:
II. III.
0,168
0,172
BV - 1.7
BV
0,364
BV - 1.8
BV
0,100
0,100
0,364
0,100
BV - 3
BV
0,007
0,007
0,007
BV celkem:
0,471
ZPF celkem
0,643 0,002
0
0,364
0 0,109 0,532
0
0,172
0
0
0
0,471
Tab. 3. Celková výměra záboru ZPF v zastavěném území (pouze plochy větší než 0,2
ha):
Katastrální území: Žalhostice (zábor v ZU celkem) - pouze
plochy větší než 0,2 ha
Způsob Celkový
(ha)
Číslo
využití
zábor
lokality
BV - 1.7
plochy
ZPF (ha) OP CHM VIN ZAH
BV
0,364
BV celkem:
0,364
Zábor ZPF celkem
0,364
OS
TTP
Zábor ZPF podle tříd
ochrany (ha)
I.
II.
III.
IV.
0,364
0
0
0
0
V.
0,364
0,364
0 0
0
0
0
0,364
Tab.4: Tabulka ZPF- Žalhostice celkem - zábor ZPF mimo zastavěné území:
Rozdělení dle tříd ochrany a dle druhu půd
Celková výměra rozvojových ploch:
12,394
Celková výměra nepodléhající vyhodnocení (veškeré plochy v
ZU menší než 0,2 ha + nezemědělské plochy mimo ZU):
7,093
Celková plocha podléhající vyhodnocení v ZU (veškeré plochy
v ZU větší než 0,2 ha):
0,364
Celková plocha podléhající vyhodnocení mimo ZU:
4,937
Žalhostice (mimo ZU)
celkem
Výměra ZPF podléhající vyhodnocení:
4,937
výměra půd I. třídy ochrany:
3,392
výměra půd II. třídy ochrany:
0
výměra půd III. třídy ochrany:
0
výměra půd IV. třídy ochrany:
0,003
výměra půd V. třídy ochrany:
1,542
51
Celková výměra rozvojových ploch:
12,394
Celková výměra nepodléhající vyhodnocení (veškeré plochy v
ZU menší než 0,2 ha + nezemědělské plochy mimo ZU):
7,093
Celková plocha podléhající vyhodnocení v ZU (veškeré plochy
v ZU větší než 0,2 ha):
0,364
Celková plocha podléhající vyhodnocení mimo ZU:
4,937
Žalhostice (mimo ZU)
celkem
Výměra ZPF podléhající vyhodnocení:
4,937
orná půda:
2,596
chmelnice:
0
vinice:
0,246
zahrady:
1,307
ovocné sady:
0,352
TTP:
0,436
Rozdělení dle způsobu využití plochy
Žalhostice
Způsob
využití
plochy:
Celkový
zábor
ZPF (ha)
(ha)
OP
CHM
VIN
ZAH
OS
0,609
0,352
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
TTP
I.
BS celkem:
1,753
0,792
BV celkem:
2,527
1,147
VP celkem
0,576
0,576
0,576
ZO celkem:
0,081
0,081
0,081
0,246
0,698
II.
III.
IV.
V.
1,753
0,436
0,982
0,003
1,542
Tab.5: Tabulka ZPF- Žalhostice celkem – v zastavěném území (včetně ploch menších
než 0,2 ha):
Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) - včetně ploch menších než 0,2 ha
celkem
Výměra ZPF v ZU:
0,643
0,172
0
0
0
0,471
Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) - včetně ploch menších než 0,2 ha
celkem
Výměra ZPF nepodléhající vyhodnocení:
0,643
orná půda:
0,002
chmelnice:
0
vinice:
0
zahrady:
0,109
ovocné sady:
0,532
TTP:
0
52
Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha)
Způsob
Celkový
(ha)
využití
zábor
plochy:
ZPF (ha)
BS celkem:
0,172
BV celkem:
0,471
OP
CHM
VIN
0,002
ZAH
OS
TTP
0,002 0,168
0,107
I.
II.
III.
IV.
V.
0,172
0,364
0,471
Tab.6: Tabulka ZPF- Žalhostice celkem – zábor ZPF v zastavěném území (pouze plochy
větší než 0,2 ha):
Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) -plochy větší než 0,2 ha
celkem
Výměra ZPF v ZU:
0,364
0
0
0
0
0,364
Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) - plochy větší než 0,2 ha
celkem
Výměra ZPF nepodléhající vyhodnocení:
0,364
orná půda:
0
chmelnice:
0
vinice:
0
zahrady:
0
ovocné sady:
0,364
TTP:
0
Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha)
Způsob
Celkový
(ha)
využití
zábor
plochy:
BV celkem:
ZPF (ha)
OP
CHM
0,364
VIN
ZAH
OS
0,364
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
0,364
Zábor PUPFL není navrhován.
Všechny vyhodnocené zábory jsou v jediném povodí Labe. Celkový zábor zemědělského
půdního fondu navržený územním plánem Žalhostice je 5,301 hektarů. Veškerý tento zábor
je pro zastavitelné plochy. Zábory jsou navrženy na plochách ZPF s II. až IV. třídou ochrany,
(zatřídění bylo provedeno dle přílohy metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy.
Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96 k
odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu). Navržené zastavitelné plochy navazují na
zastavěné území obce, pro jejich dopravní obsluhu jsou využity stávající místní komunikace,
případně nově navržené nebo upravené pro nový provoz.
Na meliorovaných pozemcích se žádné nové rozvojové plochy nenacházejí – meliorační
53
zařízení nebudou dotčena.
2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy
V rozvojových plochách nebyly v minulosti uskutečněny žádné zúrodňující investice.
3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby
Na rozvojových plochách se nenalézá žádné zařízení (silážní jáma, zpevněné polní hnojiště,
rampa, apod.) sloužící zemědělské výrobě.
4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES
Rozvojové plochy nenarušují žádnou z účelových polních cest.
Navržené rozvojové plochy nejsou ve střetu s lokalizací prvků ÚSES.
5. Hranice územních obvodů a katastrálních území
Hranice řešených katastrálních území jsou vyznačeny v grafické části.
Územní obvody nejsou vymezeny.
6. Zdůvodnění navrhovaného řešení
Přednostně byly využívány možnosti zástavby nezemědělských půd.
Vzhledem k tomu, že téměř celé řešené území je pokryto chráněnými půdami, je i převážná
část rozvojových ploch umístěna na chráněné půdy. Jde celkem o 5,301 ha chráněných půd.
Zábor ZPF uvedených ploch představuje mírnou újmu na zemědělském potenciálu území.
Na zastavitelných plochách se nenalézá žádné zařízení sloužící zemědělské prvovýrobě,
nebyly na nich realizovány žádné zúrodňovací investice a nejsou jimi dotčeny stávající
zemědělské komunikace ani zemědělské provozy. Zábor neovlivní hydrologické ani odtokové
poměry v území.
7. Hranice současně zastavěného území a pozemková držba
Zákres hranice zastavěného území je součástí grafických příloh. Navrhované rozvojové
plochy leží vně i uvnitř zastavěného území. Plochy navržené k zástavbě jsou majetkem
soukromých nebo právnických osob.
8. Protierozní ochrana
Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče
o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále
se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů
ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro
zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav dle zák. č. 221/1993 Sb. o
pozemkových úpravách a Souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském
půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy.
Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a
doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které nenaruší retenční schopnost
území.
Je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět pouze tak, aby byla posílena
protierozní funkce. Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování splavenin od cest.
Samostatná protierozní opatření navrhována nejsou.
Je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět pouze tak, aby byla posílena
protierozní funkce. Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování splavenin od cest.
Samostatná protierozní opatření navrhována nejsou.
_____________________________________________________________________________________________________
Seznam zkratek
RD – rodinné domky
KÚÚK – Krajský úřad Ústeckého kraje
PF ČR – pozemkový fond
DO – dotčené orgány
54
ÚPS – územní plán a stavební řád
OÚPa SŘ – odbor územního plánování a stavebního řádu
SVÚ – státní veterinární ústav
ODSH – odbor dopravy a silničního hospodářství
BJ – bytová jednotka
ZÚ – zastavěné území
k.ú. – katastrální území
č.p. – číslo popisné
p.č. – parcelní číslo
p.p.č. – pozemkové parcelní číslo
st.p.č. – stavební parcelní číslo
PÚR ČR – Politika územního rozvoje České republiky
ÚPD – územně plánovací dokumentace
ZÚR ÚK – Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje
ÚP – územní plán
VPS – veřejně prospěšná stavba
VPO – veřejně prospěšné opatření
VLC –- veřejné logistické centrum
VRT – vysokorychlostní tratě
SEA - komplexního posouzení vlivů na životní prostředí
ČD – České dráhy
ČOV – čistírna odpadních vod
EO – ekvivalent obyvatel
VVE – velké větrné elektrárny
DP – dobývací prostor
CHLÚ – chráněné ložiskové území
GF– geofond
ÚSES – územní systém ekologické stability
LBC – lokální biocentrum
RBC – regionální biocentrum
LBK – lokální biokoridor
NRBK – nadregionální biokoridor
IP – interakční prvek
CHKO – chráněná krajinná oblast
EVL – evropsky významná lokalita
PO – ptačí oblast
PP – přírodní park
NP – národní park
KC – krajinný celek
VKP – významný krajinný prvek
MZCHÚ - maloplošná zvláště chráněná území
ZPF – zemědělský půdní fond
BPEJ – bonitační půdně ekologické jednotky
PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa
LHP – lesní hospodářský plán
LHO – lesní hospodářské osnovy
JPÚ – jednoduché pozemkové úpravy
KPÚ – komplexní pozemkové úpravy
TTP – trvalý travní porost
OŽPZ – odbor životního prostředí a zemědělství
VUSS – vojenská ubytovací a stavební správa
CO – civilní ochrana
55

územní plán Žalhostice

Transkript

Podobné dokumenty

Preklad textil vyrazu uzivanych spolecnosti Nike

Strategie - MAS Naděje ops

odůvodnění

Územní plán Sokolnice

Výpis RMČ 38 2016 - Statutární město Brno

Labská cykLotrasa

Anlage Streckenverzeichnis ČD Gültigkeit des „Bayern