Untitled - Typografia

Transkript

Untitled - Typografia
Editorial
ProtivníkÛ kvality je víc – chaos, nekompetence, korupce, která umoÏní profitovat jinak pracovnû
neschopn˘m firmám a naopak pfiivede na buben firmy schopné. Snaha u‰etfiit za kaÏdou cenu je ale
základním problémem. Jak upozorÀuje Bernhard Schreier, v USA se snaha u‰etfiit zaãala jiÏ obãas
na kvalitû v˘sledn˘ch produktÛ projevovat, zatímco kvalita tiskov˘ch produktÛ ãínsk˘ch naopak
z pÛvodní nekvality rychle stoupá.
Nejde jen o kvalitu v˘robkÛ, ale i o kvalitu na‰ich ÏivotÛ. Vyrábût stále levnûji znamená omezovat
sami sebe. Za zamy‰lení bude zfiejmû stát i souãasn˘ trend k vût‰í efektivitû propou‰tûním
zamûstnancÛ a jejich v˘mûnou za technologie – ano, omezením chybovosti lidského faktoru kvalita
opravdu stoupá, ale... Dosavadní filozofie této zmûny byla vedena my‰lenkou, Ïe pro propu‰tûné
pracovníky se najde místo jinde v ekonomice, v nov˘ch oborech ãi sluÏbách, Ïe technick˘ pokrok
tato místa vytvofií. To se ale dnes stává stále vût‰ím otazníkem. Tento paradox jiÏ pociÈujeme
napfiíklad u unijních dotací: ty jdou mimo jiné na vytváfiení nov˘ch pracovních míst, zároveÀ jdou
ale i na stroje, které pracovní místa naopak v dÛsledku zru‰í.
Jak se pí‰e v prohlá‰ení platformy ProAlt: je absurdní, abychom usilovali o stále vût‰í
konkurenceschopnost tím, Ïe se staneme levnûj‰ími, prodlouÏíme svou pracovní dobu, sníÏíme své
platy, podfiídíme své Ïivoty zcela práci. Cílem musí b˘t Ïivot, kter˘ chceme vést,
ne konkurenceschopnost. Evropsk˘ trh je dosti velk˘, zahrnuje tfii ãtvrtû miliardy lidí, více ménû
obdobná kritéria (byÈ s odli‰nostmi) panují i v mimoevropsk˘ch vyspûl˘ch demokratick˘ch zemích.
Ve v˘chodní Asii bohuÏel nemÛÏeme dodrÏování ekologick˘ch, pracovních a dal‰ích norem vynutit,
o to obezfietnûj‰í bychom ale mûli b˘t v tom, co na nበvnitfiní trh pustíme. Chceme do âíny vyváÏet,
musíme tedy i dováÏet. Nûkteré levnûj‰í dovozy nám uvolní ruce a sníÏí ceny na‰ich vstupÛ, ãímÏ
na‰i konkurenceschopnost zv˘‰í, lidé budou za u‰etfiené peníze moci nakoupit jiné v˘robky
a vytvofiit tak nová pracovní místa. Nákupem v˘robkÛ z novû industrializovan˘ch rozvojov˘ch zemí
mÛÏeme také podpofiit zlep‰ování podmínek Ïivota lidí v tûchto zemích.
To ale není automatické – pokud bude jedin˘m na‰ím kritériem levnûj‰í cena, mÛÏe se také docela
dobfie stát, Ïe tamní podmínky nijak zvlá‰È nezlep‰íme, dopustíme zniãení tamního Ïivotního
prostfiedí a zároveÀ zniãíme vlastní prÛmysl ãi zhor‰íme své Ïivotní podmínky – ne ve smyslu jakési
pohodlnosti ãi nezaslouÏeného „blahobytu“, ale prostû kvality Ïivota, od délky pracovní doby pfies
podmínky práce aÏ po chudobu plynoucí z niωích mezd a omezení kvality demokracie. Zavírat oãi
napfiíklad nad zpÛsobem v˘roby nûkter˘ch ãínsk˘ch pigmentÛ ãi pryskyfiic pro tiskové barvy se nám
mÛÏe vymstít.
V tomto ãísle netradiãnû zafiazujeme dva ãlánky, které se z rÛzn˘ch úhlÛ vracejí k listopadovému
semináfii Spoleãnosti tisku o zv˘‰ení ziskovosti, potaÏmo zejména o kvalitû tisku a jejím mûfiení –
a jak uvidíte, oba texty zku‰en˘ch odborníkÛ se velmi dobfie doplÀují. Pokraãujeme v novodobé
historii polygrafie z pera Milana Lelka, demonstrované na veletrzích drupa. Poprvé se objevuje
ãlánek Jany Flei‰mannové, s texty této mladé absolventky pardubické katedry polygrafie a rovnûÏ jiÏ
zku‰ené autorky se na na‰ich stránkách budete setkávat ãastûji. Do tohoto ãísla jsme zároveÀ zafiadili
dva pfievzaté materiály – ze ãtvrtletníku drupa report, vydávaného stejnojmenn˘m düsseldorfsk˘m
veletrhem, publikujeme rozhovor s pfiedsedou pfiedstavenstva Heidelbergu Bernhardem Schreierem,
doplnûn˘ o jeho dal‰í vyjádfiení pro odborn˘ tisk ze sdruÏení Eurographic Press. Druh˘m dÛleÏit˘m
materiálem je stanovisko Smûrem k evropské politice ozdravení polygrafického odvûtví rotaãního
ofsetu a hlubotisku v Evropû, vydané loni v létû Pracovní komisí pro prÛmyslové zmûny CCMI
Evropského hospodáfiského a sociálního v˘boru. Z oblasti papíru pfiiná‰íme text Milo‰e Le‰ikara
o problematick˘ch kampaních proti papírenskému prÛmyslu. Nበvoln˘ cyklus náv‰tûv v praxi
pokraãuje reportáÏí z plzeÀské tiskárny Typos. Pokraãuje rovnûÏ voln˘ seriál Vladislava Najbrta
o budoucnosti novin. Miroslav Horník pí‰e o novele zákona o DPH, která vstoupí v platnost 1. dubna
– nejde o na‰eho pfiedãasného apríla, proto ãtûte pozornû! V Typografii digitální si pfieãtete mimo
jiné druhé pokraãování záznamu z diskuse u kulatého stolu o personalizaci tiskovin, dokonãení
textu o alternativních inkoustech pro velkoformátov˘ inkjet a shrnutí semináfie o korekturách,
uspofiádaného Unií grafického designu.
Miroslav Doãkal
Autorem obálky ãísla 2 je Pavel Jedliãka.
Vystudoval Ateliér kniÏní grafiky a písma
na V·UP, vytvofiil nûkolik zajímav˘ch písem,
která do‰la uplatnûní – jedno z nich napfiíklad
v praÏské kavárnû Kaaba, jejíÏ grafick˘ design
navrhl. Pracuje jako grafick˘ designér na volné
noze. Zastihnete jej na e-mailové adrese
[email protected].
Editorial
1 Obsah
Contents
1 Vladimír Luke‰
Systémy fiízení jakosti v polygrafii, aneb jak funguje PSO
Systems of quality management in printing industry or,
how PSO works
4 Milan Lelek
¤ízení kvality tisku spolehlivû a efektivnû
Print quality management reliably and effectively
6 Milan Lelek
Od fiemesla aÏ po Cross Media prÛmysl #2 (1977 – 2000)
From craft to Cross media industry #2 (1977 – 2000)
9 Jana Flei‰mannová
Kam smûfiuje tiskov˘ prÛmysl?
Where is print industry going?
10 Schreier: Heidelberg je z nejhor‰ího venku (rozhovor)
Schreier: Heidelberg is out from the worst (interview)
12 Vladislav Najbrt
Noviny: inzerce nadále stfiedem pozornosti
Newspapers: advertising is still centre of attention
13 Ondfiej Sedláãek
Nejstar‰í tiskovou techniku vrátila do hry reklama
The oldest print technique was given back to game by advertising
14 Budoucnost rotaãního ofsetu a hlubotisku v Evropû
The future of web offset and rotogravure in Europe
17 Milo‰ Le‰ikar
Evropsk˘ papírensk˘ prÛmysl ãelí nepravdiv˘m kampaním
European paper industry faces false campaigns
18 Miroslav Doãkal
Typos posílí digitální tisk a obnoví strojní park
Typos will strenghten digital print and restore machinery
20 Miroslav Horník
Novela zákona o DPH zaãne platit na apríla
Amendment to the Act about VAT starts into force on April 1st
21 Anketa Mûfiení kvality tisku
Questionnaire Print Quality Measurement
22 Aktuality z domova a ze zahraniãí
Actualities from home and abroad
24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny
Kolegium Typografie introduces its members
Typografia digitální
Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem
Více uvnitfi ãísla
Typografia 2/2011/1221/roãník 114
Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ
Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
www.typografiacz.cz
Fax 220 961 441
ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected]
·éfredaktor Vladislav Najbrt
Zastupující v˘konn˘ redaktor Miroslav Doãkal, 608 573 798
Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected]
Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o
Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o,
ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal,
Alan Záruba, Jifií Zápotock˘
Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf,
ªubomír Krátky
Obálka: Pavel Jedliãka
Koncepce úpravy vnitfiních stran Boris Melu‰
Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o.
Tisk Tercie Praha spol. s r.o.
Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã
Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100
Komerãní banka, pob. Praha 6
ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504
Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96
Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ.
Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ
Toto ãíslo je ti‰tûno na papífie Hello Gloss 250 g/m2 (obálka)
a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy), kter˘ sponzorsky
dodala spoleãnost OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10,
Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725,
e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Systémy fiízení jakosti
v polygrafii,
aneb jak funguje PSO
Systém jakosti nestaãí mít dokonale
zdokumentován, systém jakosti musí fungovat
v praxi! Kvalita znamená i zv˘‰ení ziskovosti.
Jak jsme na tom s kvalitou po prvním desetiletí
21. století v porovnání s vyspûl˘mi evropsk˘mi
polygrafiemi? Není to nejhor‰í, ov‰em moÏností,
jak zlep‰ovat kvalitu, není nikdy dost. Jakost
je nároãná dáma, musí se obskakovat a h˘ãkat!
Pfiedev‰ím ukazatele efektivity v˘roby hovofií
o jakosti jasnou fieãí.
JestliÏe je jakost je ve vût‰inû teorií chápána jako
souhrn vlastností, kter˘mi je produkt vybaven,
aby uspokojil potfieby a poÏadavky zákazníka,
u polygrafick˘ch produktÛ je kvalita kromû
pfiesnû normovan˘ch a zmûfiiteln˘ch kritérií
hodnocena také skrze technické a technologické
vybavení zhotovitele.
BohuÏel to, Ïe se v fiízení jakosti zaspalo, se zjistí
nûkdy aÏ pfiíli‰ pozdû: v prÛbûhu drahého
reklamaãního fiízení. Proto je nutné si stále
pfiipomínat, proã se fiízení jakosti stalo nedílnou
souãástí firemní strategie. Filozofie kvality
je podstatou neustálého zlep‰ování, aÈ jiÏ
kontinuálního ãi skokového. Prevenci pro sníÏení
ztrát plynoucích z produkce neshodn˘ch
produktÛ definuje norma âSN EN ISO 9000:2001
jako tlak na prÛbûÏné zlep‰ování, „ãást
managementu, která je zamûfiená na zvy‰ování
schopnosti plnit poÏadavky“.
Ke sniÏování ztrát neodmyslitelnû patfií minimum
zákaznick˘ch reklamací. Dobfií poãtáfii potvrdí,
Ïe náklady na fiízení jakosti nemohou
z dlouhodobého hlediska pfiev˘‰it náklady
na zmetkovitost, pfiepracování produktu, stíÏnosti
zákazníkÛ. Nejhor‰ím dÛsledkem liknavosti firmy
v tomto smûru je právû ztráta zákaznické loajality,
pramenící ze ‰patné jakosti. ¤ada firem proto
pfiem˘‰lí o moÏnostech zlep‰ování jakosti získáním
certifikátu ISO 9001:2001 pro v˘robní ãinnosti.
Specifické rysy polygrafické v˘roby nutí podívat
se na jakost pfiedev‰ím zevnitfi. Primární jakost
musí mít objekty, o kter˘ch hovofiíme jako
o dodávkách uvnitfi podniku. Jedná o v‰echny
technologické procesy, které v návaznosti uvnitfi
polygrafického podniku vytváfiejí onen souhrn
vlastností, které hodnotí zákazník jako celkovou
kvalitu tiskoviny. Proto od sebe nelze u takového
produktu oddûlit kvalitu pfiedtiskové pfiípravy,
tiskového procesu a dokonãovacího zpracování.
âili jde o to, jakou kvalitu pfiedává jedno oddûlení
druhému, jeden pracovník druhému
pracovníkovi. Podle obecn˘ch postulátÛ kvality
se hovofií o vnitfiním dodavateli a vnitfiním
zákazníkovi ãi odbûrateli. Samozfiejmû sem patfií
také úzká spolupráce s dodavateli materiálÛ.
ProcessStandardOffset (PSO) Zkratka PSO
vyjadfiuje metodu, která byla formulována
ve vyspûlej‰ích polygrafick˘ch zemích na západ
od nás. Tamní instituce se spojily a vytvofiily
z jednotliv˘ch odborn˘ch polygrafick˘ch ISO norem
propojen˘ systém tûchto standardÛ, fiídících jakost
polygrafické v˘roby jako celek. Vztah k chápání
standardizace a systémového fiízení kvality smûfiuje
k spolehlivému a efektivnímu souhrnu metod
a postupÛ. Ubylo názorÛ, Ïe standardizace je drahá,
neefektivní a neúãelná, tedy zbyteãná.
V souãasnosti je moderní vztah zadavatele
a zhotovitele zakázky jiÏ úspû‰nû zbavován
subjektivního hodnocení kvality, které bylo
v minulosti ãasto preferováno na obou stranách
tiskové zakázky z dÛvodÛ pfiedpokládané
ekonomické v˘hodnosti pro obû strany. Vítûzí
vûdomí, Ïe subjektivní hodnocení kvality
je kontraproduktivní a neekonomické. Nejen o tom
svûdãí skuteãnost, Ïe pfiijímací kanceláfie mnoh˘ch
tiskáren zdobí nejeden certifikát jakosti v˘roby.
Jakost je pfiedev‰ím tím, za co ji oznaãuje
zákazník. V tiskárnách jiÏ fiadu let platí,
Ïe zadavatele zakázek získáme a udrÏíme nejen
perfektním komfortem a poskytnutím
kompletního servisu, ale také systémem jakosti
tisku podle procesních standardÛ. Je to sice pro
zákazníka mnohdy latentní, zato podstatná ãást
pfiidané hodnoty produktu.
Firmy proto investují nemalé prostfiedky
do standardizace v˘roby a do certifikací, které
stvrzují vyspûlost ‰kolen˘ch pracovníkÛ,
vybavenost a vyspûlé provozní postupy, jejímÏ
v˘sledkem je vysoká kvalita tiskovin.
Systém certifikací podle procestních standardÛ
Pfiínosy standardizovaného systému fiízení kvality
podle PSO byly pfiedmûtem pfiedná‰ek
na loÀském listopadovém odborném semináfii
na Novotného lávce v Praze, pofiádaném
Spoleãností tisku pfii âSVTS. Ing. Zdenûk Paseka
a Edwin Widmer z firmy UGRA hovofiili
o základních principech fiízení kvality tisku
a v˘robního procesu v ofsetovém tisku.
Ty vycházejí z podmínek, stanoven˘ch kvalitou
tiskov˘ch dat a parametrÛ sefiízení ofsetov˘ch
tiskov˘ch strojÛ. Vysvûtlili souvislosti fiízení
kvality tisku a v˘robního procesu na základû
norem ISO pod jednotící hlaviãkou PSO. Pfiínosy
systematického fiízení kvality polygrafického
v˘robního procesu byly dokumentovány fiadou
praktick˘ch pfiíkladÛ.
Jak docílit, aby v˘tisky docílily kvality
kontrolních nátiskÛ? Pro v˘tisky i kontrolní
nátisky jsou pouÏívány stejné normy a úzké
tolerance, proto je v tisku snadno a rychle moÏné
dosáhnout kvality kontrolního nátisku. Jak docílit,
aby v˘tisky z rÛzn˘ch tiskáren nebo reprintÛ
dosáhly totoÏného v˘sledku? JestliÏe se v obou
pfiípadech pracuje podle stejn˘ch ISO norem,
nemûl by to b˘t problém. To je dÛleÏité pfiedev‰ím
pro mezinárodnû fungující firmy, které tisk ãasto
rozdûlují do více tiskáren.
Reprodukãní studia mohou dobfie spolupracovat
s tiskárnami z toho dÛvodu, Ïe jsou v systému
provozních ISO norem dobfie zakotveny kontrolní
prvky. V‰echny meziprodukty jsou promûfiovány
a v˘sledky tûchto mûfiení archivovány, zjistí
se proto pfii v˘skytu chyby, proã a kde tato chyba
vznikla.
Systém PSO vychovává k zodpovûdnosti
Standardizace a certifikace podle PSO pfiiná‰í
mimo vlastní kvalitu tisku je‰tû dal‰í benefity.
Zlep‰uje se napfiíklad motivovanost zamûstnancÛ.
V dÛsledku toho, Ïe se zamûstnanci firmy podílejí
na vypracovávání podkladÛ, potfiebn˘ch pro
fiízení tiskového procesu prostfiednictvím
kvalitativních ISO norem, posiluje se jak motivace
Karl Altharter (manroland)
zamûstnancÛ, tak jejich pocit sounáleÏitosti
s firmou. Zodpovûdnost je tak pfiesnûji
rozdûlována. Pracovní postupy jsou pfiíslu‰n˘mi
návody fiádnû popsány, jsou tedy pfiesnû
stanoveny funkce jednotliv˘ch zamûstnancÛ.
Pfiesnû popsány jsou i funkce, vãetnû
poÏadovan˘ch hodnot a tolerancí.
Zkrátka kaÏd˘ ví, jaké jsou jeho úkoly a cíle. Noví
zamûstnanci se rychleji uãí, co pfiesnû dûlat.
JestliÏe nûkter˘ ze zamûstnancÛ vypadne
z v˘robního procesu, mohou jeho práci relativnû
snadno vykonat jiní zamûstnanci, protoÏe tato
práce je pfiesnû popsána. Velmi podstatné pro
dodávky uvnitfi podniku je zlep‰ení komunikace
mezi jednotliv˘mi oddûleními tiskárny na základû
pfiedpisÛ. Vzhledem k tomu, Ïe kaÏd˘ zamûstnanec
podle popisu funkcí ví, jaké jsou povinnosti
a úkoly ostatních oddûlení tiskárny, jsou dobfie
pochopeny úkoly ostatních oddûlení. To je zaãátek
lep‰í komunikace a vzájemného porozumûní.
Systém PSO zlep‰uje obchodování a ziskovost
Komunikace se zákazníky nebo dodavateli se díky
procesu standardizace, do nûhoÏ je integrován
rovnûÏ obchod, stává rychlej‰í a kvalitnûj‰í.
Po zavedení standardizace PSO by se mûlo rovnûÏ
objevovat ménû reklamací. Tisk mÛÏe b˘t bez
problémÛ proveden podle kontrolního nátisku.
V moÏnostech PSO je také zkrácení dodacích
termínÛ: je moÏné vytisknout více zakázek,
protoÏe pfii standardizovaném pracovním postupu
se u‰etfií ãas. A tedy i vyrábût s vy‰‰ím ziskem.
Vy‰‰í kvalita pfiedstavuje ménû dodûlávek, ãasu
a nákladÛ na neshody, uspofií se materiál a ãas.
Souãtem v‰ech tûchto ukazatelÛ je niωí spotfieba
energií a materiálÛ, coÏ znamená i pfiíznivûj‰í
chování tiskárny k Ïivotnímu prostfiedí.
Systém sledování kondice tiskového stroje
Tiskovû technické parametry tiskového stroje
vyjadfiují v podstatû schopnost stroje vytisknout
v konkrétních podmínkách kvalitnû
a bezproblémovû urãit˘ typ zakázky. Jde tedy o to,
provûfiit jeho kondici tak, aby mohla b˘t pozdûji
provedena kalibrace celého v˘robního procesu.
Marie Kva‰ná (Grant Help)
Simona Jurk (KBA)
Filip RÛÏiãka z firmy P-servis Zika osvûtlil na jiÏ
zmínûném semináfii tuto problematiku na základû
smûrnic PSO bvdm/Fogra a normy ISO 12647/2
z roku 2004.
V rámci kontroly kondice tiskového stroje
se provûfiuje nárÛst tónové hodnoty a jeho
kolísání, soutisk pfii pfiedávce archu mezi
tiskov˘mi jednotkami, smyk a dublování,
obvodov˘ úbytek barvy a ‰ablonování tisku.
Testová mûfiení zji‰Èují, jak tiskov˘ stroj vyhovuje
normovan˘m parametrÛm. Jsou prevencí a jistotou
podnikatele, Ïe provozuje spolehliv˘ tiskov˘ stroj,
kter˘ kvalitnû tiskne bez zbyteãn˘ch prostojÛ
a nevyhazuje mu tak zbyteãnû peníze z kapes.
Pravidelné preventivní zkou‰ky nestrannû mapují
funkãní vlastnosti tiskového stroje skrze namûfiené
hodnoty. Hodnocení stroje probíhá v urãitém
ãasovém období, které je dáno smluvními
podmínkami kontraktu. Testování nového stroje
zpravidla zaji‰Èuje dodavatel v návaznosti
na instalaci stroje ve zku‰ebním provozu. Dal‰í
provûfiování tiskovû technick˘ch parametrÛ
by mûlo b˘t provádûno mimo normální provoz
stroje. Hovofií pro to dÛvody, jako je soustfiedûnost
na cíl zkou‰ek, pfiesná specifikace pouÏit˘ch
materiálÛ a zaji‰tûní standardních podmínek pfii
testování, aby nebyl v˘sledek zkreslen vnûj‰ími
ru‰iv˘mi vlivy: jsou jimi napfiíklad nepfiipraven˘
stroj, nevyhovující stav ofsetov˘ch gum,
zneãi‰tûná barva nebo vlhãící roztok.
Doporuãuje se provést srovnávací a nezávisl˘ test
nového stroje, novû namûfiené údaje mohou, ale
také nemusí potvrdit deklarované v˘sledky, zároveÀ
tak vypovídají ledacos zajímavého o prÛbûhu
testování a novém tiskovém stroji. Pfiínosy kontroly
kondice tiskového stroje, jak potvrzuje praxe, jsou
v stabilitû tisku, jedinû tiskov˘ stroj v dobrém
technickém stavu zaruãuje opakovatelnost tisku.
Je to také první krok pro úspû‰nou kalibraci
osvitového zafiízení pfii zhotovení tiskov˘ch desek
a dal‰ích procesních kalibrací.
Systém procesních kalibrací Procesní kalibrací
a optimalizací tisku se zab˘val v pfiímé návaznosti
Zdenûk Paseka
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Typografia 2 2011

Podobné dokumenty

Sestava 1 - Transparent Communications

Sestava 1 - Transparent Communications problémÛ v celé firmû. „Jde o nástroj fiízení, od managementu aÏ po lidi ve v˘robû. Nejde tedy jen o na‰e oddûlení, tyto procesy musí b˘t centralizované. Je pravda, Ïe po cel˘ch patnáct let v Kordá...

Více

Untitled - Typografia

Untitled - Typografia 28 Aktuality z domova a zahraniãí Actualities from printing industry 32 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia 1/2010/1209/roãník 113 Odborn...

Více

Bezpečnost internetového bankovnictví (2)

Bezpečnost internetového bankovnictví (2) s vysok˘mi zárukami a pojistn˘m, ãíslo na help-line, které je stále obsazeno, a poukaz na bufity s mákem jako bonus za projevenou dÛvûru.

Více

T Y P O G R A F I A

T Y P O G R A F I A Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka...

Více

Ceník inzerce 2008

Ceník inzerce 2008 * CPT (Cost per Thousand) – cena, kterou inzerent zaplatí za oslovení 1000 ãtenáfiÛ

Více

TYPOGRAFIA

TYPOGRAFIA Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partner Thomas Helbig, ...

Více

(objevování je radost) 1–2 2014 č. 1252 117

(objevování je radost) 1–2 2014 č. 1252 117 ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, +420 776 613 647 [email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vlad...

Více

20 stran / pages

20 stran / pages bylo zrušeno). Důvodem byla jednak již zastaralá a složitě upravovatelná podoba stránky, ale také zabezpečení, kvůli němuž se na náš web denně „nabalovalo“ a rozesílalo velké množství spamu. Na tom...

Více

Obecní zpravodaj Hájský kohout 3/2014

Obecní zpravodaj Hájský kohout 3/2014 2014 - 2020 (zde jsem ãlenem Dozorãí rady). Pro dal‰í rozvoj obce bylo nutné zajistit a vytvofiit dÛleÏité dokumenty, jako napfi. Strategick˘ rozvojov˘ dokument obce, provedly se 3 zmûny územního plá...

Více