Untitled

Hudební rozhledy 03/2009 - ročník 62
Revue hudebních nosičů.
AMABILE AM 0042-2.
Ilja Hurník: Variace na myší téma, Červnová noc, Dětská terceta, Voda, voděnka, Missa Vinea Crucis.
Michal Chrobák - klavír, František Vaníček - varhany, Dětský sbor Jitro, sbormistr Jiří Skopal.
Nahráno v kostele Panny Marie v Hradci Králové, ve Filharmonii Hradec Králové a v kostele v Uničově.
v roce 1995 a 2008, hudební režie Jan Kyselák, zvuková režie Václav Vlachý.
Celkový čas 54:48.
Jméno Ilja Hurník patří u nás i mezi dětmi
ke jménům nejznámějším, a to díky mnoha dětským sborům, v jejichž repertoáru se jednotlivé
písně a četné sborové cykly tohoto skladatele často objevují, nehledě na celou řadu písniček, které
doslova znárodněly, což je skladatelský osud vskutku záviděníhodný. Není tedy divu, že po autorských
CD se sborovými skladbami Antonína Dvořáka,
Bohuslava Martinů, Otmara Máchy a Petra Ebena vznikla jedinečná nahrávka královéhradeckého Jitra s výmluvným titulem Ilja Hurník - Jitro.
Sbormistr Jiří Skopal zvolil pro tento zvukový obraz Hurníkova sborového díla cykly Variace na myší téma, přibližující dětem různé historické slohy od Bacha po současnost, magickou
Červnovou noc, v níž klavír, jak je pro Ilju Hurníka typické, není nástrojem doprovodným, ale
partnerem, který obohacuje kouzlo letní noci,
Dětská terceta, připomínající podobné skladby
Myslivečkovy či Mozartovy svou průzračností
a líbezností v podání jedinečného dívčího tria,
cyklus Voda, voděnka, v němž třeba ve Studánce je hladina mírně rozčeřená, ale klidná díky rafinovanému skladatelovu nápadu doprovázet sólovou písničku dvěma skupinami sboru se
zpožděním, a konečně v tvorbě pro děti vzácné
mešní ordinárium Missa Vinea Crucis s doprovodem varhan, kde děti, jak je to ostatně vyzkoušené, zpívají latinský text nejen s porozuměním,
ale s potěšením. Díky za to závěrečné Deo gratias s přidaným jásavým Aleluja, i když schází
to předcházející Ite, missa est, tedy Jděte, mše
jest u konce. Všechny tyto skladby nesou znaky
Hurníkova skladatelského rukopisu, tak typicky
hurníkovského, že se prozradí už po několika
taktech. Je škoda, že v mnoha soudobých kompozicích tato osobitost chybí. Co ovšem také prozrazuje svého původce, to je jeho literární nadání a dovednost a podle titulů jednotlivých částí
též jeho láska k přírodě.
Jestliže všechny uvedené skladby nesou jasná znamení svého původce a jeho skladatelského
umění, pak stejně tak Jitro pod magickým vedením Jiřího Skopala opět ukázalo své umění sborového zpěvu: v každém okamžiku čistá intonace, dokonalé frázování, do posledního detailu
vypracovaná a prožitá dynamika s přirozeným
ohledem na slovo či verš, rytmické cítění zpěváků, bohatost temp, to všechno ve jménu radosti ze sborového zpěvu, což je často ještě patrnější
na pódiu, kde ostatně sklízí Jitro úspěchy v mnohých částech světa jako významný vyslanec naší
hudební kultury. Samozřejmě ty mnohé zlaté medaile potěší, neboť jsou znamením dovednosti ve
srovnání s jinými, pozoruhodná je však skutečnost, co dovedou dnešní děti zaujaté tímto zájmem
a vedené k práci tak náročné. Za to díky těm,
kteří to s nimi dokáží a vytvářejí tak ostrůvek lidskosti a krásy, někde uprostřed světa násilí a ošklivosti. I o tom svědčí tento čin, skromně nazvaný Ilja Hurník - Jitro.
Pavel Jurkovič
Jedenácté koncertní turné Jitra do USA
Psalo se datum 24. října 2008, listy
stromů hrály všemi barvami, město už zdobily vánoční hvězdy a Jitro, královéhradecký
dětský sbor, se vydalo na své jedenácté turné
po Spojených státech. Do země za velkou louží jsme letos odletěli již podruhé. Washington
a koncerty s Bobby McFerrinem máme ještě
v živé paměti. Nový svět nás uchvátil, a tak
už se těšíme, jaká další překvapení nám přichystá.
Dnes je 4. listopadu, celý americký
národ netrpělivě očekává, kdo se stane 44. prezidentem Spojených států amerických, a my
jsme se prozpívali přesně do poloviny našeho turné. Svým zpěvem jsme potěšili lidská
srdíčka už na jedenácti koncertech. Neexistuje lepší odměna za celoroční tvrdou práci než
publikum tleskající vestoje a slzící dojetím.
Každý koncert je velký zážitek, některé byly
ale přímo výjimečné.
28. října jsme zpívali v nádherné,
obrovské katedrále v Saint Louis. Osm vteřin trvalo, než utichla poslední ozvěna. Představili jsme církevní muziku z celého světa,
mj. Kyrie eleison od Henka Badingse, Lottiho Crucifixus pro osm hlasů, části mše pro
dětský sbor Ilji Hurníka, několik skladeb od
Petra Ebena (Liturgické zpěvy, Preludio,
Air a Gigue z cyklu Katonova mudrosloví,
De Spiritu Sancto). Naše provedení cyklu
Ceremony of Carols od Benjamina Brittena
ohodnotil jeden z předních hudebních znalců a také ředitel kůru John Romeri takto:
„Ceremony of Carols jsem za svůj život slyšel stokrát, ale nikdy ne tak dobře jako od
vás. Děkuji.”
Patrně nejvýznamnější událostí bylo vystoupení na konferenci amerických sbormistrů ACDA (American Choral Directors’
Association). Poté, co jsme dozpívali Stabat
Mater od G. B. Pergolesiho, se ze sálu kromě
ohlušujícího potlesku ozvaly také obdivné
vzdechy. Skladbu Kyrie eleison ocenilo publikum nekončícím potleskem a voláním ,,Bravo” a na konci první poloviny koncertu jsme
tentokrát zažili ,,standing ovations”, u nás nepříliš obvyklé ovace vestoje. Druhá část koncertu se nesla v méně závážném duchu než ta
první, a tak jsme vyměnili červené kroje za
kroje národní a církevní muziku za skladby
ovlivněné folklórem, včetně lidových písní
(např. Tancuj, tancuj upravené Miroslavem
Raichlem, Hoj, hura, hoj Otmara Máchy nebo Vičarovo Gorale).
Během našeho koncerty nabitého
turné jsme si našli i chvilku na poznávání krás
,,Nového světa”. Uchvátila nás symbolická
Brána na západ - Gateway Arch v Saint
Louis. Maličké výtahy nás vyvezly až na
samý vrchol oblouku a my jsme mohli obdivovat krásy velkoměsta a řeky Mississippi.
Improvizovaný koncert, který jsme zde zazpívali, byl nevšedním zážitkem pro všechny.
Naše kroky vedly také do Indianopolis, hlavního města Indiany, kde jsme se
pohodlně usadili do křesel v 3D kině a nechali se unášet krásami Grand Canyonu. Několik okamžiků jsme také strávili v samotných ulicích města, pozorovali tamní ruch
a užívali si slunného dne.
Druhou polovinu našeho turné po
Spojených státech jsme zahájili pobytem
v Chicagu. Přijeli jsme sem zrovna v den D,
kdy si Američané zvolili nového prezidenta,
Afroameričana Baracka Obamu. Kromě zážitků z voleb si odnášíme i vzpomínky na Chicago samotné.
Stovky (nebo snad tisíce?) mrakodrapů, jezero Michigan, které jsme obdivovali během vyhlídkové plavby po Chicago
River. Vyjeli jsme také do stotřetího ze sto
deseti pater nejvyšší budovy USA Sears
Tower. Koncert v jednom z místních kostelů
byl krásným zakončením pobytu v tzv. Větrném městě.
Další koncerty nás zavedly na sever, do Wisconsinu. V hlavním městě Madi-
son jsme vystupovali v Overture Center, které nás ohromilo už při příjezdu do města.
Komplex nejpřednějších sálů ve státě se nachází hned vedle kapitolu. Stejně jako na
mnoha dalších místech i tady se střídáme
s hvězdami jako je Bobby McFerrin, Vienna Boys Choir, America‘s Boys Choir nebo
Chanticleer. Výjimečný byl i koncert v největším městě Wisconsinu, Milwaukee. Představili jsme zde muziku církevní i folklórní.
Publikum tleskalo vestoje už po skladbě
Kyrie eleison od Henka Badingse, což se stává velmi zřídka.
Pomyslnou třešničkou na dortu byl
poslední koncert tohoto turné v Decorah (stát
Iowa). Rozhodně patřil mezi nejlepší, jaké
jsme na cestě zazpívali. V publiku sedělo kolem osmi set lidí, kteří náš výkon ocenili opakovanými ovacemi vestoje. Po přidání skladeb The Old Chisholm Trail a America the
Beautiful se zaleskly slzy dojetí nejen v očích
posluchačů, ale i nejedné z nás. Po koncertě
za námi přišel jeden učitel hudby a složil
nám obrovskou poklonu: ,,Nikdy jsem andě-
ly neviděl, dneska ale ano. A jsem si jistý, že
vy andělé jste!“
Na konci pobytu se nám naskytla
příležitost, po které touží snad každý český
muzikant. Navštívili jsme Spillville, městečko v Iowě, kde dokončil Antonín Dvořák svou
Novosvětskou symfonii. Byl to nádherný pocit být v kostele, kde hrával na varhany, nebo
vidět housle, se kterými koncertoval během
svého pobytu ve Spillville. Zazpívali jsme si
tu Largo a byli hrdí, že jsme Češi.
Chicago, Madison, Milwaukee, Kansas City, St. Louis, Desmoines, Indianopolis…, sedmnáct měst, dvacet pět koncertů.
Prezidentské volby, moře zážitků, ale také
stávka letecké společnosti Air France. To
všechno bylo jedenácté turné Jitra po USA.
Pro tentokrát se musíme s Amerikou rozloučit. Ne však na dlouho. „See you soon,
America!“
Johana Nádvorníková
Rudolfinum, Dvořákova síň
KHDS Jitro a Český komorní orchestr
V rámci abonentních koncertů České filharmonie provedl Královéhradecký dětský sbor Jitro společně s Českým komorním
orchestrem v úterý 17. února
v 19.30 v Dvořákově síni Rudolfina cyklus dětských sborů „Zelená se snítka“ Petra
Ebena.
Festival pěveckých sborů v Semilech 17. - 18. 4. 2009
Dne 17. dubna jsem vyrazil se
Skřivánkem Královéhradeckého dětského
sboru Jitro na festival do Semil. Ráno jsme
měli sraz v 10.00 v budově Jitra, kde jsme
ještě měli zkoušku. Pak jsme nasedli do
autobusu a vyrazili. Cestou jsme viděli hrad
Trosky a Jičínskou věž a vyprávěli jsme si
o Rumcajsovi a Mance. Po příjezdu do Semil jsme zaparkovali autobus a měli další
zkoušku v kulturním domě. Po zkoušce si
nás rozebraly naše náhradní rodiny. Já jsem
bydlel u babičky. Večer v 18.00 jsme měli
koncert se sborem Jizerka ze Semil v kulturním domě.
Druhý den ráno jsme vyrazili do
Českého ráje na hrad Valdštejn. Hrad stojí
na skále a museli jsme cestu k němu vyšlapat po svých. Pan kastelán nám vyprávěl, že
tam byl dříve dvacetimetrový most. Na hradě bylo více sborů a společně jsme v kapli
zazpívali naši sborovou hymnu „Přátelství“.
Všem se nám tam moc líbilo. Byl to pro
mne nezapomenutelný zážitek. Potom jsme
sešli zpět k autobusu a jeli jsme zpátky domů do Hradce.
Petr Gonda, 8 let
Šumava a Německo 2009
Na tomto zájezdu Vlčích máků a Jitříčka si určitě hodně dětí uvědomilo, proč je
obrovská snaha na zkouškách důležitá. Povedlo se nám vytvořit příjemnou zájezdovou
atmosféru. Nejmladší děti se tu seznámily
s dětmi o rok až tři staršími, které jsou už
součástí hlavního Jitra, a měly tak možnost
dozvědět se, co je v hlavním sboru čeká.
V pátek 29. května jsme se vydali
k Černému jezeru, největšímu v České republice. Po odpoledním klidu jsme konečně odjeli na koncert do městečka Regen v Německu.
Následovala příprava, zkouška, rozezpívání. Když odbila osmá hodina, koncert mohl začít. Nastoupili jsme a rozezněla
se naše první píseň. Následovaly další čtyři.
Po odzpívání té poslední si nás lidé
potleskem přivolali zpět na pódium a my
jim ještě jednu přidali.
V sobotu jsme se zajeli podívat do
Železné Rudy, něco nakoupili a alespoň trochu poznali město. Večer už nás čekal hlavní koncert Evropského festivalu duchovní
hudby. Posluchači byli nadšeni a tleskali až
do poslední chvíle.
Ráno nás svými paprsky probudilo
sluníčko. Vyběhli jsme se vyfotit, aby i ti,
kteří zůstali v Hradci, viděli, jak hezká může být Šumava, když ji rozzáří spokojené
úsměvy dětí.
Pak už alou domů! Tento zájezd se
mi moc líbil a jsem ráda, že se nám vydařil.
Veronika Drejnarová, 7. třída
A jaké zážitky mají ostatní děti z Jitříčka a Vlčích máků?
… Jeli jsme na koncert v Německu ve městě Regen. Koncert se nám povedl a líbil
se tak moc, že si nás posluchači potleskem přivolali zpět na přídavek. Všichni jsme měli
velikou radost a dobrý pocit z vydařeného koncertu.
… Mnoho posluchačů chodilo za paní sbormistryní a děkovalo nám. Večer jsme
všichni ulehli a zdály se nám krásné sny.
M. Salačová
… Byla jsem velmi spokojená. Hlavně se staršími děvčaty, která se k nám hezky
chovala a pomáhala nám.
J. Bernardová
… Můj nejlepší zážitek byl při túře k Černému jezeru. Byla tam nádherná příroda. Moc se mi to líbilo.
E. Faltusová
… Když jsme dozpívali, tak si nás posluchači vytleskali na pódium, abychom
zazpívali ještě něco. Všimla jsem si, že jedna paní v první řadě začala dojatě plakat. Byl to
moc hezký pocit.
K. Lvová
… Jsme rády, že jsme mohly na tento zájezd jet a měly možnost poznat tolik
skvělých holek z Vlčích máků. Teď je z nás sbor, který bude na konci června zpívat na
soutěži Bohuslava Martinů.
A. Jarolímová, A. Kučová
Tento projekt se uskutečnil za finanční podpory společnosti
International Power Opatovice a.s.
Mezinárodní soutěž Bohuslava Martinů
Stojím ani nedutám. Na tváři mé
i ostatních je výraz plný očekávání, nervozity i naděje. Jsme v Pardubicích na Mezinárodním festivalu a soutěži pěveckých sborů
Bohuslava Martinů, na závěrečném slavnostním vyhlašování výsledků. Moderátor večera pronáší svým melodickým hlasem verdikt
naší první kategorie A - sbory a cappella s povinnou skladbou. Postupuje od bronzového
přes stříbrné a zlaté pásmo a my si přejeme,
aby naše jméno zaznělo co nejpozději. Pozoruji ostatní sbory stojící kolem nás. Na někom je vidět zklamání, na někom radost.
Mísí se ve mně pocity naděje i strachu. Soutěží s námi hodně dobrých sborů z různých
koutů světa: Spojené státy americké, Finsko,
Maďarsko, Srbsko, Estonsko, Nizozemsko,
Slovensko … S každým vyhlášením našich
konkurentů, kteří se nám při poslechu zdáli
velice dobří, ve mně všechny pocity stále sílí.
Najednou si uvědomím, že nebyl vyhlášen
už jenom jediný sbor. Při slovech „…A hlavní cenu a nominaci do hlavní soutěže o Grand
Prix získává Královéhradecký dětský sbor
Jitro“ mě zaplaví vlna radosti a mám chuť
vyskočit ke stropu a plakat radostí. Sbormistr nás uklidňuje, protože to hlavní máme
teprve před sebou - boj o Grand Prix s vítězi
ze všech kategorií. Teď je důležité zachovat
chladnou hlavu.
Přicházejí na řadu další kategorie.
A stalo se to, o čem se nikomu nezdálo ani
v těch nejdivočejších snech - vyhráváme
i další dvě kategorie - Církevní hudbu a Dětské sbory do 16 let, kde i naše mladší Jitříčko získalo zlaté pásmo. Po vyhlášení všech
7 kategorií mají čtyři sbory (Cum decore
Liberec, Jitro, University of New Hempshire z USA, Svetozar Markovic ze Srbska),
laureáti svých kategorií, čas na přípravu a zdá
se, že kostky jsou vrženy. Avšak není to ještě tak docela pravda. Moderátor se snaží prosadit v burácející hale a hlásí, že ještě nejsou uděleny zvláštní ceny poroty. Po kouzelném slůvku „ceny“ sál utichá a rozdává se
dál, my však již na nejvyšším stupni euforie
pomalu ani nedáváme pozor, máme zatím
vše, po čem jsme toužili. O to větší překva-
pení ale je, když se ozývá: „A cenu za interpretaci soudobé české hudby získává ... Jitro!“
Ne, nemohu uvěřit svým uším. Ke čtyřem
zlatým medailím tedy přidáváme další ocenění? Už se mi motá hlava, ale snažím se tomu zabránit. Teď už jsou doopravdy všechny ceny rozdány, až na jednu. Až na tu nejvyšší, o niž se za pár chvil utkáme. Stále si
zakazuji nervozitu a přikazuji své hlavě, aby
zůstala chladná. Jde to však těžko, když slyšíme strhující výkony sboru z Liberce, který
svým spirituálem přivedl publikum doslova
do varu, nebo představení sboru ze Srbska,
který zpíval před námi. Ale při příchodu na
jeviště z nás nervozita naprosto opadla a všichni měli radost z krásné muziky, kterou jsme
zpívali. V závěrečné rvačce v skladbě Gorale,
naší druhé skladbě po Te Deum laudamus,
jsme dali naplno průchod svým emocím a po
závěrečném akordu se ozval tak bouřlivý
potlesk, že jsem cítila, že ať to dopadne
jakkoli, největší cenou je úsměv a ovace od
nadšených posluchačů. Tomu se žádná cena
nevyrovná.
Osm porotců, osm hlasů v tajném
hlasování, ale jen jeden vítěz. Při vyhlašování bylo ticho, nikdo ani nedutal. Pan
Vlastislav Novák, prezident festivalu, pronesl
závěrečný verdikt. Vyhráli jsme. Ačkoli
jsme každý jiný, při těchto okamžicích člověka zasáhne obrovská vlna euforie a neskutečného štěstí. To jsou okamžiky, na které se nezapomíná. V takových chvílích člověk ani trochu nelituje úsilí, času a odříkání,
které tomu před soutěží věnoval. Pro takovéto okamžiky stojí zato dál bojovat.
Aneta Vašatová
Hradec - Cannes - Paříž - Hradec,
aneb Jitro opět na cestách
Škole už odzvonilo, vysvědčení
jsou rozdána, a tak nám nic nebrání vyrazit
do naší milované Francie, která již čeká
s otevřenou náručí.
Sotva jsme opustili ulice hvězdného Cannes, vylouply se před námi zasněžené vrcholky francouzských Alp. Právě
tamější čarovná údolí představují náš dnešní cíl. Čeká nás v pořadí šestý koncert. Ocitli jsme se v půli našeho pěveckého snažení.
Pojďme se tedy společně podívat, co přinesla první část našeho sborového zájezdu.
Zatím nejzásadnějším vystoupením byl koncert v rámci festivalu Vochora
ve Vionu. Závěrečné juchnutí v skladbě Jana Vičara Gorale zvedlo doslova celý kostel
z lavic. Nevídaný úspěch sklidilo i Aleluja
amerického skladatele Randala Thomsona,
stejně jako výběr z české národní tvorby (B.
Smetana, A. Dvořák, O. Mácha). Radost
jsme rozdávali i v jiných koutech Francie
(Aramon, Generac, Jard sur Mer), kde publikum ocenilo naše výkony ovacemi vestoje. I přes každodenní hudební vytížení si najdeme čas na poznávání nevyčerpatelných
krás Francie.
Vezměme to pěkně postupně a začněme u prvního francouzského krále Chlodovíka. Jeho postava nás zavedla do Remeše, kde byl pokřtěn. Hned druhý den jsme se
přenesli o několik století dopředu a vydali
se po stopách rodu Bourbonů. Obdivovali
jsme jedinečný palác Versailles vystavěný
Ludvíkem XIV., králem Slunce. Vyběhli
jsme stopatnáctimetrovou dunu du Pyla, největší svého druhu v Evropě. A protože nám
115 metrů bylo málo, vyrazili jsme na túru
do pořádných hor. Ve výšce 2 547 m n. m.
jsme se cítili volně jako ptáci.
V přímořských oblastech jsme se nebránili ani osvěžení ve skotačivých vlnkách
Atlantiku i Středozemního moře, které nám
v parných dnech přišlo velmi vhod.
Za každý odzpívaný koncert a prožitý den přibyl Jitru, pod vedením Jiřího
Skopala, na nitku jeden korálek. Teď už se
můžeme pyšnit celým náhrdelníkem.
Dech, který jsme nabrali na vršku
hory, jsme spěchali využít na jeden z festivalových koncertů ve Valbergu. Horská krajina není vždy pohostinná, to se však nedá
říci o jejích obyvatelích. Hned po zaznění
prvních tónů francouzských písní (La haut
sur la montagne, A la claire fontaine a L’important, c’est la rose) se k nám posluchači
přidali a nadšeně s námi svůj oblíbený „kousek“ odzpívali až do konce. Největší aplaus
sklidily skladby předních českých skladatelů: Proč bychom se netěšili (úvodní sbor
z Prodané nevěsty) od Bedřicha Smetany
a Máchovo Hoj, hura, hoj. I ostatní koncerty se nesly v podobném duchu.
Třešničkou na francouzském dortu
„au chocolat“ byl den strávený v nejromantičtějším městě světa, Paříži. Téměř jsme nedýchali nad rozjasněnými paletami impresionistických malířů v Musée d’Orsay, už
poněkolikáté nás překvapilo umění starých
mistrů, kteří vystavěli katedrálu Notre Dame.
Krásy, které Paříž skýtá, jsme obdivovali
i z ptačí perspektivy, z montparnasského mrakodrapu a z místa patřícího umělcům, Montmartru. Den jsme ukončili stylově na Champs
- Elysées, kde to i v jedenáct hodin večer
pořádně žije.
Zapínáme náš originální pestrobarevný náhrdelník a věříme, že nás bude
hřát na prsou přinejmenším celé prázdniny.
Johana Nádvorníková
Barbora Holanová
Tento projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky
a Statutárního města Hradec Králové.
KRÁLOVÉHRADECKÝ DĚTSKÝ SBOR
JITRO
PŘIJÍMÁ NOVÉ ZPĚVÁKY
Ve dnech 1. - 14. září 2009 sbor opět přijímá nové zpěváčky do přípravných oddělení Broučků, Světlušek, Skřivánků a Vlčích máků, která jsou určena pro děti předškolního věku a pro děti 1. - 5. tříd. Pod odborným vedením zde děti hravou formou pronikají
do tajemství hudby, naučí se mnoho pěkných písniček a zvládnou základy hlasové výchovy.
V případě Vašeho zájmu se můžete přihlásit:
- osobně vždy v pondělí, v úterý, ve středu nebo ve čtvrtek vždy od 16.00 do 17.30 ve zkušebně sboru,
- písemně na adresu: Královéhradecký dětský sbor Jitro, tř. ČSA 335, 500 03 Hradec Králové,
- odesláním zprávy na e-mail: [email protected].
Zkoušky se budou konat od začátku září ve zkušebně sboru v budově JITRA
v Gayerových kasárnách, tř. ČSA 335:
pro děti předškolního věku ve dvou skupinách (v termínu, který Vám lépe vyhovuje):
ve středu od 17.00 do 17.40 nebo
ve čtvrtek od 16.45 do 17.25
pro děti 1. tříd ve dvou skupinách (v termínu, který Vám lépe vyhovuje):
v pondělí od 16.45 do 17.30 nebo
v úterý od 16.30 do 17.15
pro děti 2. tříd v úterý od 17.00 do 17.50
pro děti 3. tříd ve středu od 16.30 do 17.40
pro děti 4. a 5. tříd v pondělí a čtvrtek od 16.25 do 17.40
Těšíme se na setkání a budoucí spolupráci!
Prof. PhDr. Jiří Skopal, CSc.
umělecký vedoucí sboru
Královéhradecký dětský sbor JITRO pravidelně koncertuje v USA (11 turné, 211
koncertů), Japonsku (3 turné), Číně (2 turné) i ve většině zemí Evropy (2300 koncertů),
v průběhu minulých let zvítězil na 26 uznávaných mezinárodních soutěžích a natočil několik desítek CD. Zahraniční i naše odborná kritika hodnotí JITRO jako jeden z nejlepších
dětských sborů světa a označuje ho za klenot české kultury. V červenci 2006 získal na 4. sborové olympiádě v čínském městě Xiamen tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. Královéhradecký dětský sbor JITRO má v současné době na 400 dětí v šesti odděleních. Působí
pod ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. Pro všechna oddělení se hezkou tradicí stala
královéhradecká vystoupení pro rodiče (např. Vánoční koncert v Aldisu, Jarní koncert).
Další zajímavosti najdete na internetové adrese: http://www.jitro.cz.
TATO BROŽURA BYLA VYDÁNA S PODPOROU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ.