Čaroděj Ohneiser

Transkript

Čaroděj Ohneiser
Čaroděj Ohneiser
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
M
Čaroděj Ohneiser
V Zadním Arnoštově žil kdysi dávno muž jménem Ohneiser. Ten vlastnil čarodějnou knihu a dokázal
s pomocí ďábla provádět různá kouzla. Jednou, když jeho soused Sponer přivezl na své pole obrovskou
hromadu hnoje, vsadil se s ním Ohneiser, že hnůj přes noc rozhází. A skutečně, druhý den brzy ráno byl
hnůj rozmetán po celém poli, jakoby to bylo pouhé chmýří.
Jednou se v křenovské hospodě sešli myslivci. Přišel také Ohneiser, který se holedbal, že nechá přijít
srnce až ke dveřím. „Myslíš, že zrovna my ti to uvěříme?“ usmívali se myslivci. Když tu Ohneiser zvolal:
„Nebojte se, nemusíte zamykat. Otevřete dveře, srnec už čeká venku!“ Někdo z přítomných vzal za kliku,
dveře se rozlétly a do nálevny vběhl srnec. Jak rychle se však strašidelný srnec objevil, tak také zmizel a
všem se ulevilo, že už je pryč. Jindy zase Ohneiser s křenovskými myslivci vsadil, že nikdo z nich v ten
den netrefí ani jednoho zajíce, i kdyby se před nimi přímo váleli. A opravdu, zajíci před nimi během honu
váleli sudy po mýtině a myslivci netrefili ani jednoho z nich.
Jednou v neděli šel Ohneiser do kostela. Znenadání si však vzpomněl, že nechal doma ležet otevřenou
svou čarodějnou knihu. Rychle spěchal zpátky, ale v jeho domě se už ochomýtalo alespoň tucet myslivců.
V tu ránu věděl, kolik uhodilo. Jeho milované děti četly čarodějnou knihu a omylem přivolaly čerty.
Ohneiser honem rozsypal do vody v umyvadle jáhly, přikázal čertům, aby je vybrali a začal číst zaklínadlo
v knize pozpátku. Než čerti svou práci dokončili, kouzlo bylo zrušeno a čerti zmizeli. Když Ohneiser cítil,
že se blíží jeho konec, rozdmýchal oheň v kamnech a hodil do nich svou čarodějnou knihu. Teprve pak si
oddechl: „Teď mám jistotu, že po mně už knihu nikdo nedostane. Přinesla mi jen soužení, avšak mé děti ať
žijí šťastně a v míru!“ Hned potom zemřel.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po m
nebo jeho tvar
Slovo s i, í po m
Slovo příbuzné se slovem
vyjmenovaným po m
2. Pojmenuj obrázky vyjmenovanými slovy po m nebo slovy příbuznými a zapiš je do hřebenovky
(ch piš jako dvě písmena: c a h). Z očíslovaných písmen složíš tajenku.
1
9
2
5
3
7
4
6
8
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
1A
Čaroděj Ohneiser
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
proč m… lžeš, na posedu s m…slivcem, fotbalový m…č, válka nebo m…r,
zam…chej omáčku, ochom…tal se tu špeh, král M…roslav, m…lovali se
velkou láskou, po jídle um…váme nádobí, někdy m…váme hlad, dobře
se rozm…sli, m…m…nko má na hlavě chm…ří, m… ti to vysvětlíme,
om…lem um…l m…sku v m…čce, zámek v Litom…šli, chytil zajíce do
sm…čky, přem…šlel jsem o životě
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
m…dlo je na um…vadle, zam…káme hlavní vchod, na m…tině se pásly
srny, obtížný hm…z, past na m…ši, tovární kom…n, v rohu m…stnosti,
hlem…žď nebo šnek, rozdm…cháme oheň v krbu, zm…zeli v lese, není
neom…lný, M…lena a M…luše, m…slím na tebe, prosil o m…lost,
m…jím ten dům cestou do školy, zam…lovaná do m…stra světa
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
lý
nu
…
zí
zam…ří
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
…
m
um…rá
chm…ří
vym…t
nachom…tnout se
lit
se
…
zm
odm…tnout
um…várna
m
m…chá
přichom…tnout se
m…ji
m…š
sli
…
m
ska
…
m
z
…
hm
om…l
sm…kat
zm…lená
sm…čit
sm…
m… sl
lio
n
sm…šlet
k
…
sm
at
t
Kam…la
prom…ň
ře
ný
…
…v
přem…šlet
m…tina
um
a
čk
m…
at
ch
…
oc
hm
…
…
m
dm
vym…tit
um
to
m…dlo
hlem…žď
y - červená | ý – žlutá | i – černá | í – zelená
1B
Čarodějná kniha
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČARODĚJNÁ KNIHA
Před mnoha a mnoha lety žil v Petrušově hospodář, který se jmenoval
Johann Heger. Měl velké hospodářství, líbeznou manželku Helenu a pět dětí.
O Johannovi se v celé vsi povídalo, že je čaroděj. Každý rok měl
největší úrodu a jeho dobytka se nemoci vyhýbaly. Svou čarodějnou knihu měl
uloženou za kamny, aby ji nikdo nenašel. Své děti i svou manželku varoval:
�Nikdy, slyšíte, nikdy na tu knihu ani nepomyslíte. Bez mé přítomnosti v ní
nebudete listovat ani na ni sahat.“ Helena i děti přísahaly, že na knihu opravdu
ani nepomyslí. Johann i přes jejich přísahy, knihu schoval na místo, o kterém
nevěděla ani Helena ani jeho děti.
Jednu podzimní neděli jel Johann i se svou ženou Helenou do kostela
do Třebářova. Už od Rána byl Johann nějaký neklidný, ale nepřikládal tomu
moc velký význam. Rozloučili se s dětmi a vyjeli. Hospodářovi děti si hrály
venku se dřevem. Za chvíli dostali hlad, zanechaly her a šly do chalupy.
Nejmladší syn Jonáš byl pěkné kvítko, pořád sourozence pokoušel a zlobil.
Když se začaly děti honit po setnici, chtěl se Jonáš sourozencům schovat za
kamna. Jak se tam tak tlačil, vypadla čarodějná kniha. Nejstarší Anička se
zalekla: �Vraťte tam rychle tu knihu, jinak se tatínek bude moc zlobit.“ Ale
Jonášovi to nebylo po vůli. Sedl si ke stolu a začal z knihy číst. Tu se kolem
chalupy začali slétávat velcí černí ptáci.
Mezitím seděli hospodář Johann se ženou na mši, zmocnil se ho
strašidelný neklid. Zvedl se, chytl ženu za ruku a táhl ji povozu.“Johanne, co
se děje?“ Ptala se s nechápavým výrazem Helena. �Musíme rychle domů.
Děje se tam něco špatného!“ Jakmile projel jejich povoz lesem, otevřel se před
nimi pohled na jejich stavení. Okolo jejich stavení se vznášelo hejno velkých
pekelných ptáků. Johann a jeho žena vtrhli do chalupy. Když Johann uviděl,
jak Jonáš čte z kouzelné knihy, vytrhl mu ji z rukou. Přinesl velký pytel plný
hrachu a rozházel ho všude kolem domu. �Sesbírejte všechen hrách do pytle
zpět, tak vám přikazuji já Johann Heger,“ zvolal hřmotným hlasem Johann.
Pak se vrátil zpět do světnice a četl v knize pozpátku od místa, kde Jonáš
přestal. Se čtením skončil až ve chvíli, kdy byl pytel opět plný hrachu. �Už
nikdy neberte tuto knihu do rukou, slyšíte, nikdy. Kdybych nebyl skončil se
čtením dřív, než ti pekelní ptáci všechen hrách sesbírali, roztrhali by nás na
tisíc kousků.“
Od té doby chodily děti okolo kamen obloukem a Jonáš už nikdy nezlobil
své sourozence ani rodiče.
2A
Čarodějná kniha
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Odpověz na otázky
- Jak se jmenuje obec, ve které se odehrává náš příběh?
________________________________________________
- Kolik měl hospodář Hegr dětí?
________________________________________________
- Co se stalo, když začaly děti číst v knize?
________________________________________________
- Co přikázal Johann černým ptákům, aby udělali?
________________________________________________
2. Která slova najdeš v naší pohádce. Zakroužkuj je.
Helena
sešit
klášter
andělský
hrách
Hana
kniha
hotel
pekelný
čočka
Hedvika
učebnice
kostel
nebeský
fazole
3. Napiš k daným slovům slova opačná.
černá
velký
pěkná
plný
pekelný
__________________
__________________
__________________
__________________
__________________
4. Zvolte, zda jsou daná tvrzení pravdivá nebo ne.
Johannova manželka se jmenuje Helena.
Nejvíc z dětí zlobil Jirka.
Čarodějná kniha byla schovaná za kamny.
Johann se svou ženou jeli v sobotu do kostela.
Děti četly čarodějnou knihu u stolu.
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
2B
Čarodějná kniha
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Vymysli krátký příběh se slovy ČARODĚJ, KNIHA, HRÁCH,
KOSTEL.
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
6. Nahraďte daná slova slovy jinými, podobnými. Tak, aby se hodili
do textu.
přísahat
zlobit se
chalupa
vtrhnout
____________________
____________________
____________________
____________________
7. Nakresli k pohádce o čarodějné knize obrázek.
2C
Čarovný klíč
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČAROVNÝ KLÍČ
Píše se 11. století a nad Mladějovem se rozprostírá velká kamenitá tvrz.
V ní kdysi dávno žil rytíř se svou paní a sedmi dcerami.
Tato doba byla velmi zlá, lidé neměli moc peněz, všude byla chudoba a
nemoci. Tyto časy zasáhly i tvrz, ve které žil rytíř se svou rodinou. Rytíři ze
všech jeho blízkých zůstala jen jedna jediná dcera Anežka. Byla velmi krásná,
líbezná a představovala pro rytíře velkou útěchu v pokročilém věku. Rytíř ji
opatroval jako oko v hlavě a již se nikdy neoženil. Jezdili spolu na lov, pořádali
spolu plesy a hostiny. Nechtěl ani pomyslet na to, že by se mu dcera jednou
provdala a odstěhovala se od něho. Anežka byla velmi dobrosrdečná. Často
chodila do města a pomáhala chudým a nemocným lidem, všichni ji měli velmi
rádi. Její obětavost pro chudé a nemocné se jí však stala osudnou.
Nemilosrdná nemoc a smrt rytíři vyrvala také jeho poslední dítě. Anežka
zemřela velmi mladá. Tím přetrhala pouto, které rytíře ještě vázalo s životem.
Velká bolest zlomila rytíři srdce. Položil milovanou Anežku do zlaté rakve, sám
ji odnesl do podzemních chodeb a tam kolem ní navršil všechno své zlato a
drahé kamení. Potom naposledy zesnulou Anežku políbil na bledé rty. Přiklopil
víko rakve a uzamknul těžké dubové dveře do sklepení. Ponechal svou tvrz
jeho osudu a sám vstoupil do templářského řádu.
Na Květnou neděli, což je neděle před Velikonocemi, když se
rychnovský farář modlí, rozkvétá na horském úbočí nedaleko někdejšího
vchodu do hradního sklepení, jediný překrásný, dechberoucí květ. Tento květ
je čarovným klíčem k dávno zapomenuté podzemní klenotnice, která se
odkryje tomu, kdo jej utrhne.
3A
Čarovný klíč
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Pokus se napsat, co tě napadá po přečtení tohoto příběhu. Např.
Jestli je to veselý příběh s dobrým koncem nebo jestli je smutný a
proč.
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
2. Vybarvi správnou odpověď
Kolik dcer měl rytíř?
Měl rytíř manželku?
Kde bydlel rytíř?
Jak se jmenovala jeho dcera?
M2
L ano
Z zámek
N Alena
K7
B ne
Í tvrz
K Anna
L1
O neví se
C palác
Č Anežka
TAJENKA - __________________
3. Přichystej si 3 pastelky.
ČERVENOU – vybarvi větu, kde vypravěč popisuje, jaká byla doba, ve které
žil rytíř.
MODROU – vybarvi větu, kde je vyjádřeno, jak moc byl rytíř smutný.
ZELENOU – vybarvi větu, kde se dozvídáme, co je oním čarovným klíčem.
3B
Čarovný klíč
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
3C
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
4. Najdi k otázce správnou odpověď. K odpovědi napiš číslo
přiřazené otázce.
1.
2.
3.
4.
5.
Kolik dcer měl rytíř?
Kdy se odehrál příběh o rytíři?
Komu pomáhala Anežka?
Do jakého řádu rytíř vstoupil?
Z čeho byla Anežčina rakev?
Do templářského řádu.
Měl sedm dcer.
Byla vyrobená ze zlata.
V 11. století.
Pomáhala chudým a nemocným.
5. Rozhodni, která z následujících vět je pravdivá – A, a která je
nepravdivá – N.
1.
2.
3.
4.
5.
Pořádaly se na tvrzi hony a plesy?
Byla Anežka zlá a pomstychtivá?
Měl rytíř sedm dcer?
Oženil se rytíř znovu?
Zamknul Anežčinu rakev bukovými dveřmi?
6. Nakresli obrázek k příběhu.
A
A
A
A
A
N
N
N
N
N
Čarovný vrch
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČAROVNÝ VRCH
Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, bylo jedno peklo. Hluboko pod
zemským povrchem seděl na pekelném trůně sám ďábel. Jeho pekel
dvouocasí druhové přikládali pod kotli, ve kterých se vařili ve svých hříších
hříšníci.
Ďábel na lidi pořád vymýšlel nějaké zlomyslnosti. Jednou nechal shořet
stoh slámy, podruhé zase nechal vybuchnout sopku. Jak si tak prohlížel pán
knihu hříchů, zjistil, že na zemi stojí jedno město, ve kterém nežije jediný
hříšník. To ho tak naštvalo, že si usmyslel, že město zničí. Město neslo název
Útěchov. Udeřil svým ohnivým, ďábelským bičem, aby vyslovovat svolal své
druhy. Vše jim vypověděl.
Kníže pekel druhý čertům den vyletěl se svými dlouhoocasými druhy
s úmyslem, že Útěchov bude brzy minulostí. Již se blížil ke vsi, když vtom
oznámil zvon na města kostele poledne. Ďábel poznal, že přišel pozdě.
Protože jeho moc byla zákaz údery zvonu zlomena. K zemi se snesl ohnivý
déšť jisker a ďábel všem soptící vztekem se vydal nazpět do pekla. Jak se
vracel, z drápů mu vypadla ošatka plná kamenů. S pekelným hlukem dopadla
na zem a utvořila název pahorek, který je od té doby nazývám Čarovný vrch.
Rozkládá se tam, kde vydal zalesněný hřeben Kamenného vrchu vybíhá
k západu několika vzájemně oddělenými vrchy. Jeden z nich je právě ďáblem
stvořený Útěchov Čarovný vrch.
Od těch dob se pán pekel do čarovné knihy ani nepodíval.
4A
Čarovný vrch
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Vzpomeň si na pohádky, ve kterých vystupuje čert.
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
2. Odpověz na otázky.
• Kolik hodin bylo na kostele, když přiletěl ďábel?
_________________________
• Jak se jmenuje město, ve kterém nejsou hříšníci?
_________________________
• Co spadlo ďáblovi z drápů?
_________________________
3. Najdi 10 slov, které do textu nepatří. Vybarvi je, vypiš a sestav z nich
větu.
____________________________________________________________
____________________________________________________________
____________________________________________________________
____________________________________________________________
____________________________________________________________
Věta:
____________________________________________________________
4. Napiš k daným slovům opozita (slova opačného významu).
čert -
_______________
peklo -
_______________
hory -
_______________
den -
_______________
tvrdý -
_______________
4B
Čarovný vrch
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Doplň křížovku a vylušti tajenku.
Ď
Čaroděj nosí na sobě kouzelnický …
Kouzelník má na hlavě kouzelnický …
Čarodějnice vaří v kotlíku …
Kouzelníci mají v ruce na kouzlení …
Čarodějům a kouzelníkům nosí poštu
…
x
Pravá čarodějnice má na nose …
Ke kouzlení se používá … kouzel.
Na rameni čarodějnici sedí černá …
6. Vymysli krátký příběh, který bude obsahovat tato slova: DRÁPY,
HŮLKA, KOUZLA, ČERTÍK
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
7. Nakresli k příběhu obrázek. Můžeš nakreslit obrázek k příběhu
Čarovný vrch nebo k tomu, co jsi vymyslel.
4C
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČAROVNÝ VRCH
N
a jih od Moravské Třebové se rozpíná lesy pokrytý hřeben Kamenného
vrchu, tvořený několika navzájem oddělenými vrcholy. Na úpatí jednoho
z nich leží obec Útěchov. Tento vrchol byl dříve nazýván Kikselberg –
Čarovný vrch.
Název pochází ze staroněmeckého slova gickseln nebo gugeln, tzn. kouzlit a
berg, tzn.hora.
Podle jejího zvláštního tvaru ji obyvatelé nazývali také "Ošatkovou horou".
Předpokládalo se, že na jejím, jakoby lidskou rukou zformovaném vrcholku, se
nalézalo v pohanské době obětní místo.
Podle jiné verze byla hora kdysi opevněna, aby poskytovala obyvatelům útočiště.
Podle různých pověstí se ale proslýchá, že kupovitá vyvýšenina na vrcholu kopce
nebyla stvořena lidskou rukou, nýbrž rukou ďábla.
V útěchovském mlýně se stalo veliké neštěstí. Uprostřed žní praskly mlýnské
kameny a mlýn se zastavil.
„Co jen budu dělat? Co s tolika mletím?“ naříkal útěchovský mlynář.
„Nenaříkej, zapřáhni koně a dojeď do Trnávky pro nové kameny. Jestli si
pospíšíš, můžeš být k obědu doma,“ poradila mu mlynářka.
Mlynář tedy zapřáhl pár koní a vydal se na cestu.
Dojel do Trnávky k hospodě, koním nasypal obroku a dal sena, sebe posilnil
žejdlíkem dobrého piva a vydal se do lesa vyhledat vhodné kameny.
Velice se zaradoval, protože vhodných kamenů našel dost a dost. Vzápětí ale
zase zesmutněl: “Jak já ty obrovské kameny dostanu do mlýna? Na to má síla
nestačí. Duši bych za to dal!“
Kde se vzal, tu se vzal, před mlynářem stojí pěkně oblečený mladý chlapík a
povídá: „Beru tě za slovo, mlynáři! Jestli kameny donesu do mlýna, než na
kostele odbije poledne, tvá duše patří peklu.“
Neboť ten pěkně oblečený mladý chasník nebyl nikdo jiný než ďábel.
Vytáhl kus pergamenu, píchl překvapeného mlynáře do prstu a řekl: “Podepiš
vlastní krví tuto smlouvu a jeď domů. Kameny tam budou co by dup.“
Co měl mlynář dělat. Slovo už vzít zpátky nemohl a tak se otočil a jel smutně
domů.
Ďábel se zatím činil. Do náruče si narval největší kameny, jaké uviděl a vydal se
také na cestu. Brzy ale uviděl, že přecenil své síly. Už u Pacova zastavil, aby si
odpočinul a nabral dech. Kameny si však bohužel přiskřípl ocas. Bolestí
poskakoval kolem a trvalo drahnou chvilku, než se mu podařilo osvobodit.
Popadl vztekle kameny a spěchal k Útěchovu.
Mezitím mlynář dorazil domů. Kouká – ďábel nikde, kameny nikde. Vtom na
místní zvonici začali odtloukat poledne.
Ďábel uslyšel zvonění a poznal, že přišel pozdě a prohrál. Zařval vzteky, poslal
k zemi ohnivý déšť jisker a vydal se na zpáteční cestu do pekla. Přitom mu
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
5A
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
z pazourů vypadlo všechno kamení, co nesl a s obrovským rachotem dopadlo na
zem a vytvořilo pahorek.
A mlynář? Jeho úlevné vydechnutí muselo být slyšet až na rynku v Moravské
Třebové.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
5B
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ LIST
1. Z jakého jazyka pochází název Kikselberg – Čarovný vrch?
……………………………………………………….
2. Jak jinak ještě nazývají obyvatelé tento vrchol ?
Odpověď zjistíš zakroužkováním každého třetího písmene šifry.
SDOERŠPLAQHTOFKNJOPXVSMÁPXHYCOGKRPHA
…………………………………………………………………………………….
3. Co je to ošatka? Zakroužkuj správnou odpověď.
A) ušatá holčička
B) nádoba na ovoce a pečivo
C) název oblečení
4. Čím se zabýval mlynář a mlynářské řemeslo:
A) pečením chleba a rohlíků
B) pěstováním obilí
C) zpracováním obilného zrní, které sloužilo k úpravě pokrmů
5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Útočiště, v pohanské době, obětní místo, žejdlík dobrého piva, kus pergamenu,
rynek, chasník, z pazourů.
5. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak:
Kameny tam budou co by dup.
…………………………………………………………………………………….
Slovo už vzít zpátky nemohl a tak se otočil a jel smutně domů.
…………………………………………………………………………………….
Bolestí poskakoval kolem a trvalo drahnou chvilku, než se mu podařilo
osvobodit.
……………………………………………………………………………………
Do náruče si narval největší kameny, jaké uviděl a vydal se také na cestu.
……………………………………………………………………………………
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
5C
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
6. Vyhledej v encyklopedii nebo zjisti na internetu, co znamenají slova jako
běhoun, spodek a lehčidlo.
…………………………………………………………………
7. Mohla pověst dopadnout jinak? Vyprávěj!
8. V obci Útěchov byly dva mlýny. Dolní mlýn čp. 45 byl nazýván "Kamenný
mlýn", protože byl postaven z hranatých kamenů .Byl zřízen v roce 1300.
Horní mlýn čp. 20 se nazýval "Mlýn na prach", protože za dob třicetileté války
zde Švédové mleli střelný prach. Podobně jako Kamenný mlýn byl vybudován
kolem roku 1300.
Vyhledej na webových stránkách obce, kterého mlýna se týká tato pověst.
…………………………………………………………………………………
Dochovala se do dnešní doby budova tohoto mlýna ?
ANO
NE
10. Podtrhni názvy „mlynářské chasy“.
Prášek, sládek, pan otec, panímáma , pokrývač, koželuh, stárek,
konšel,mládek.
11. Doplň do věty správné pojmy z nápovědy:
Pásmo Kamenné hory je tvořeno ………………………a………………., které
se hnojně používaly jako stavební materiál. Proto je zde velké množství
kamenolomů.
Nápověda:Břidlicí, pískovci, jantarem, opukou, vápencem.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
5D
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
12. Na výřezu mapy zakroužkuj všechna místa, o kterých se píše v pověsti.
13. Nauč se zpaměti říkanku a pokus se napsat pokračování.
Vodním kolem voda točí,
…………………………………………………
kolo točí mlýnem,
…………………………………………………
mlynář zrní v kámen sype, ………………………………………………….
podráží ho klínem.
…………………………………………………
13.Nakresli, jak si představuješ ďábla nesoucího hromadu kamenů.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
5E
Černý pes
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
6A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
B
Černý pes
V Moravské Třebové žila před mnoha lety jedna neobyčejně moudrá stará žena. Sbírala léčivé byliny
a pomáhala obyvatelkám okolních vsí při porodech. Jednoho večera ji zavolali k rodičce, která bydlela
v nedávno vyhořelém dvoře v Sušicích. Zůstala tu jen obytná budova, zpola zčernalá kouřem. Tomuto
statku se místní vyhýbali i za bílého dne. Říkalo se, že původní majitel domu zapálil svůj vlastní příbytek
a v ohni zahynul. Proto nemůže po smrti nalézt klid a v noci zde obchází v podobě velkého černého psa.
Stará žena však i přes velké obavy vešla do statku a pomohla na svět zdravému dítěti. Večer se
přehoupnul v noc. Stará selka, babička právě narozeného dítěte, jí nabídla, aby přespala v komoře.
Nabádala ji přitom, aby se nevyděsila, jestliže se bude dít něco neobvyklého. V noci, během níž se v domě
stane něco dobrého, prý nehrozí žádné nebezpečí. Její slova ženu příliš neuklidnila. Zavřela raději dveře
i okna a teprve hluboký spánek ji zbavil strachu. Náhle se však žena vzbudila, ačkoli všude bylo ticho
a klid, jen zdáli na třebovské radniční věži odbíjela půlnoc. Vtom se ozval příšerný zvuk. Žena zbystřila.
Dobytčata, a hlavně býci v ohradě temně bučeli a kobyly ržály. Zdálo se, jako by se k domu přes pustý
dvůr něco plížilo. Chtěla zatarasit dveře, ale kromě těžké postele neviděla v místnosti žádný nábytek.
Najednou se dveře od komory rozletěly a v nich stál velký černý pes, který zlověstně vrčel. Ženě hrůzou
zdřevěněl jazyk. Ďábelský pes pomalu obešel postel a najednou zmizel jako prásknutím bičem. Dveře se
zavřely a venku se rozhostilo ticho. Žena však již do rána nezamhouřila oka.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po b
nebo jeho tvar
Slovo příbuzné se slovem
vyjmenovaným po b
Slovo s i, í po b
2. Nahraď podtržená slova slovy s y, ý nebo i, í po b. Vyjde ti správně napsaná věta?
Když hodiny oznámily půlnoc,
ve vybavení pokoje začalo vrzat.
Žil v něm totiž červotoč.
Nezvykle rychle svůj
útulek téměř sežral.
Chtěli jsme ho zahubit
jedovatými rostlinami, ale z nábytku už
nic nezůstalo.
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Černý pes
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
6B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
Čas ub…hal, mouka rychle ub…vala, sb…rala známky, vlaštovky se
zab…dlely ve stáji, b…lý sníh, přijel na kob…le, b…dlel v podnájmu,
narozen ve znamení b…ka, nab…l si mob…l, obchod s náb…tkem,
odb…jená je volejbal, ob…tná část domu, zb…li zloděje, zb…lo trochu
másla, město s milionem ob…vatel, rozb…la skleničku, vlci zb…střili,
žloutek a b…lek, nab…ral polévku, b…linkový čaj, vyb…lená ub…tovna
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
dob…tčata bučela hlady, třípokojový b…t, neob…čejně krásná žena, zraje
ob…lí, poháněl koně b…čem, červené jeřab…ny, nab…dl mi práci, výlet
do Přib…slavi, hodiny odb…jely dvě hodiny, papírová krab…ce, přijela
bab…čka, nestačí b…t hodný, co b…ch si počal, b…strá veverka, venku
b…lo hezky, ulita je příb…tek šneka, ob…vací pokoj, atlas léčivých b…lin,
b…k je b…ložravec, pob…vat na chalupě
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
y - černá | ý – modrá | i – hnědá | í – zelená
b…k
ob…vatel
b…stro
zraký
čka
žab…
ný
bab…čka
hb…tá
b…dýlko
tel
va
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
nab…ječka
vyb…je
čej
ob…
mob…lní
kdyb…
b…
do
b…lá
dob…tek
vyb…jená
sb…rá
nko
vý
vat
…
b
i
př
ob…vací
hub…čka
b…
li
příb…tek
b…čík
zlatob…l
vyb…rat
ob
…
va
t
zb…vat
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ĎÁBELSKÝ KOCOUR
M
ezi nevíce démonické postavy pohádek a pověstí patří čert, ďábel. Je
to nadpřirozená bytost ztělesňující zlo. Bývá často označován i jako
démon, antikrist, belzebub či satan.
Kde se vlastně ďábel vzal?
Vznik ďábla je vysvětlován roztržkou mezi Stvořitelem a jeho prvním zástupcem
Luciferem. Lucifer a další andělé skončili svržením z nebes a pod zemí vytvořili
peklo. Odtud pak vyráželi pokoušet lidi a sepisovat s nimi pekelné smlouvy,
potvrzené podpisem vlastní krví.
Jak ďábel vypadá?
Většinou na sebe bere lidskou podobu, kulhající, s kopytem, ocasem a rohy.
Avšak tato podoba není jediná. Ďábel na sebe bere i podobu mnoha zvířat.
A právě o tom pojednává tato pověst.
Nedaleko od Moravské Třebové, v Boršově, spokojeně žil a hospodařil místní
sedlák. Jednoho podzimního dne se vracel z Útěchova přes louky domů. Mohlo
být kolem půlnoci. Svižně si vykračoval a přemýšlel, že hned ráno musí pacholka
poslat do lesa na dříví.
Právě přicházel k osamělé pazderně, když tu zaslechl podivné zvuky. Sedlák měl
pro strach uděláno a nebojácně nahlédl okénkem dovnitř. Avšak krve by se
v něm nedořezal, co uviděl. V mihotavém světle lampičky spatřil místnost plnou
koček, které spolu tančily a k tomu si mňoukaly. Sedlákův velký černý kocour jim
k tomu šmidlal na basu.
Sedlákovi se podlomila kolena a nemohl se hnout z místa. Jakmile se ale trochu
vzpamatoval, uháněl domů a zalezl si pod peřinu. Když následujícího dne ráno
vstával, uviděl svého kocoura, jak se válí slastně na peci. Do sedláka vjela zlost
a začal kocourovi spílat: “Ty lenochu, ty šmidlale, ty budižkničemu, ty povaleči!
Teď se tady povaluješ, ale po nocích šmidláš na basu!“
Kocour se líně protáhl, nastražil uši a než se sedlák nadál, seskočil z pece a
zakousl se mu do palce u nohy. Sedlák údivem vykřikl, ale než stačil kocoura
z nohy setřást, ten na nic nečekal a mocným skokem prorazil okenní tabulku a
prchl na svobodu. Vícekrát už o něm sedlák neslyšel.
Horší to bylo se sedlákovým palcem. Rána se mu až do smrti nezahojila.
Tak sedlák poznal, že kocour byl vtělením ďábla.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
7A
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři:
Mgr. Martin
Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ
LIST
1. Jak bývá ještě často označován ďábel?
……………………………………………………………………………………
2. Doplň do věty vhodné slovo z nápovědy:
Ďábel je nadpřirozená bytost ztělesňující ……………..
Nápověda: pravdomluvnost, dobro, zlo, poctivost, vlídnost, laskavost.
3. Ďábel na sebe bere i podobu mnoha zvířat. Najdi je ukrytá ve větách.
Nezapomeň si s sebou kapesník!...........................................................
Babku řepa překvapila………………………………………………...
Ten hadr je úplně mokrý!......................................................................
4. Vysvětli následující metafory:
Ďábelské tousty - ………………………………………………………………
Ďábelský plán - ………………………………………………………………
Ďábelská jízda - ………………………………………………………………
5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Roztrţka, pacholek, osamělá pazderna, krve by se nedořezal, mihotavé světlo
lampičky, šmidlat na basu, válet se slastně na peci.
6. Vysvětli význam následujících pořekadel:
Čiň čertu dobře, peklem se Ti odmění!
Šijou s ním všichni čerti!
Čert ví proč!
7. V následujících větách z pověsti škrtni nepravdivé údaje a nahraď je do
okének správnými:
Sedlákův velký černý kocour jim k tomu šmidlal na kytaru.
Kocour se mu zakousl do palce u ruky.
Přemýšlel, ţe hned ráno musí pacholka poslat do lesa na houby.
V mihotavém světle lampičky spatřil místnost plnou myší.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
7B
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
8. Vyluštěním tajenky získáš jméno známého ďábla.
2
7
15
33
7
2
28
2
…………………………………………………………………………………….
A
1
B
2
C
3
Č
4
D
5
Ď
6
E
7
F
8
G
9
H CH I
J
K L M N
10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
9. Označ na mapě cestu sedláka přes louky, a kde myslíš, ţe stála pazderna.
10. Pomocí encyklopedie nebo internetu doplň názvy filmových pohádek, ve
kterých se vyskytuje čert.
S čerty nejsou……………………………………………………………………
Hrátky s …………………………………………………………………………
Princezna ze ………………………………………………………………………
Čert a ……………………………………………………………………………..
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
7C
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
11. Nakresli svou vlastní představu čerta - ďábla a pekla. Přitom se můţeš
zpaměti naučit jednoduchou básničku.
Kdyţ se čerti ţenili bylo v pekle teplo,
tancovali rejdovák aţ jim z čela teklo.
Ten nejstarší Lucifer jako kozel skákal,
uhodil se do palce a pak v koutku plakal.
Kdyţ se čerti ţenili to vám bylo peklo,
tancovali rejdovák aţ ze všech jen teklo.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
7D
Divoženky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
DIVOŽENKY
Před
řřed mnoha lety byl nad Dlouhou loučkou
louččkou krásný palouč
palouček,
č
který byl
plný kvetoucích rostlin a KOČKA hebkého mechu. A na tomto kouzelném
místě
ě tančily
čily noc co noc divoženky.
Byly to ččtyři
ři sestry. Nejstarší s krásnými dlouhými vlasy se jmenovala
Amálie, nejmladší s krásným hlasem se jmenovala Evelína. Ta, která nejlépe
tancovala, se KROKODÝL jmenovala Hedvika a poslední ze sester měla
mě
nejkrásnější
ější šaty a jmenovala se Venuše. Kd
Když byl úplněk
ěk a př
připletl PES se
jim do cesty nějaký
ějaký chlapec čči muž, divoženky ho utancovaly, až vyčerpáním
ě
vyčč
upadl na zem. Ale během
ěhem deštivých dnů
ě
ů se divoženkám nechtě
nechtělo
ě tančit
č na
mokrém paloučku
čku a zpravidla se chodily schovávat do lidských obydlí.
Nejraději měli
ě babičku
čku Alžbětu,
Alžbě protože jim KOZA vždy dala něco
ně dobrého na
zub. Alžběta
ěta byla vyhledávanou koř
ě
kořenářkou,
ř
řřkou, ke které chodili lidé z celého
kraje. Nejen, že měla
ěla kouzelné koř
koření, ale také dobré srdce.
Byl ččervenec a bouř
bouřka
ř zněla
ě
ěla celým krajem. Amálie navrhla
navrh schovat se
k babičce
č
Alžbětě.
ěě
ě. Sestry souhlasily a běžely.
bě
ěžely. Zaklepaly na vrátka jejího
skromného příbytku.
řříbytku. Jen co Alžbě
Alžběta
ě pootevřela
ř
dveře,
ře,
ř už byly divoženky na
kamnech a ohřívaly NOSOROŽEC si své zkřehlé
řehlé nožky. Kořenářka
Kořenář jim hned
donesla hrnek horkého mléka,
ml
aby se zahřáli.
ř
�Kořenářko,
ř
řko, jsi na nás tak hodná
ŽIRAFA
a laskavá. My tě
ě za to královsky odměníme.“
odmě
ěníme.“ Evelína podala stař
stařence
ř
zástěru
ěru plnou smetí. Alžbě
Alžběta netušila, k ččemu jí může
ůže být takové smetí. Ale i
přes to divoženkám SLEPICE poděkovala. Jen co za divoženkami zabouchly
dveře, vyšla z domu a vysypala smetí na ohniště.
ohniště
ě. Jen co se vrátila do
světnice,
ětnice, všimla si, že se v zástěře
ěř něco
ě třpytí.
řpytí. Byly to kousky zlata. Rychle
běžela
ě
zpět
ě na ohniště,
ě, ale žádné další zlato už nenašla. Od té doby se
divoženky u stařenky
řenky neukázaly.
8A
Divoženky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. V textu najdi vetřelce, vyznač je a napiš je na příslušné řádky.
___ ___ ___
___ ___ ___ ___
___ ___ ___ ___ ___
___ ___ ___ ___ ___ ___
___ ___ ___ ___ ___ ___ ___
___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___
___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___
2. Odpověz na otázky.
-
Kolik bylo divoženek?
__________________________________________
Jak se jmenují všechny divoženky?
__________________________________________
Ke komu chodili do stavení?
__________________________________________
Co bylo v zástěře, kterou darovali divoženky?
__________________________________________
3. Vyber, zda jsou daná tvrzení pravdivá nebo ne.
Kořenářka se jmenovala Anežka.
Palouk byl plný kvetoucích rostlin.
Babička dala zmoklým divoženkám hrnek čaje.
Divoženky daly babičce hrnec zlata.
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
4. V daných písmenech najdi další pohádkové postavy. Vyznač je a
vypiš.
ALEČERTNEJLDRAKPDEJKOUZELNÍKÚTERÝVÍLASTROMPRINCAD
_____________________
_____________________
_____________________
____________________
____________________
____________________
8B
Divoženky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Zakroužkuj, která slova se objevují v naší pohádce o divoženkách.
-
Alžběta
ohniště
kořenářka
zlato
mléko
Anežka
smetiště
bylinkářka
stříbro
čaj
Apolena
konopiště
cukrářka
bronz
káva
6. Spoj k sobě správná jména divoženek a jejich vlastnosti.
EVELÍNA
AMÁLIE
HEDVIKA
VENUŠE
dlouhé vlasy
nejkrásnější šaty
krásný hlas
nejlépe tancovala
7. Nakresli k pohádce o divoženkách obrázek.
8C
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
H
RANIČNÍ KÁMEN
Na severní Moravě spolu od dávných časů žili pohromadě Češi a
Němci. Těsné soužití obou národů se projevilo i v běžné řeči. V
mluvě českých obyvatel severní Moravy se objevila spousta „zkomolenin“
německých slov. Takovým příkladem může být „fajrmón“ – ohnivý muž.
Podle starých pamětníků se v ohnivé muže změnili po smrti lakomci a
nepoctivci, kteří za svého života tajně přesazovali hraniční kameny mezi svými a
sousedními pozemky, aby získali navíc kus cizí půdy. Po smrti nedošla jejich
duše pokoje a museli bloudit s hraničním kamenem na zádech, dokud jej někdo
nevysvobodil.
A právě takový případ se stal v lesích okolo Moravské Třebové. Jeden lakomý
sedlák přemístil hraniční kámen mezi svým a sousedovým lesem a po smrti
nedošel pokoje. Za trest musel nosit hraniční kámen na zádech a volal: “Kam jej
mám dát? Kam s ním?“
Za chvíli se po Moravské Třebové a blízkém okolí rozkřiklo, že v lese straší a
každý rozumný člověk se tomu místu vyhýbal.
Jednoho dne se tudy vraceli dva formani, sedlák Kotrba a jeho čeledín. Zdrželi
se v hospodě, kde se notně posilnili na kuráž. Když se vypravili na cestu, bylo už
hodně k půlnoci. Hospodský a další hosté je od cesty zrazovali:
„Nejezděte, zůstaňte na noc! V lese straší!“
Sedlák Kotrba měl ale pro strach uděláno. Jenom se zasmál: “Kdo se bojí,
nesmí do lesa! To já nejsem!“ A práskl do koní a odjeli.
Jeli a jeli…Kotrba vpředu u koní, čeledín vzadu za vozem. Minuli osamělé
stavení, přejeli potok a vjeli do lesa. Pořád se nic nedělo. Už byli před místem,
kde se sbíhali dvě lesní cesty.
A v tom to nastalo. Koně se sami od sebe zastavili a odmítli jít dál. Náhle Kotrba
i čeledín zahlédli ohnivý sloup a zaslechli kvílivé volání: “Kam jej mám dát?
Kam s ním?“
Kotrba držel pevně koně za uzdu. Ti jenom stáli, kopyta vražená pevně do cesty,
tiše ržáli, třásli se po celém těle a srst měli celou zpěněnou.
Oběma formanům také nebylo do zpěvu. Vzadu se čeledín křižoval a drmolil
otčenáš:
„ Vejménuotceisynaiduchasvatého…“
A do toho fajrmón pořád obcházel kolem a volal: “Kam jej mám dát? Kam
s ním?“
Kotrba se už neudržel a silným hlasem zavolal: „Dej ho tam, kdes ho vzal!“
Lesem se ozvalo slastné vydechnutí a plamen zhasl.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
9A
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
„Zaplať Pán Bůh! Děkuji Ti nastotisíckrát, žes mě vysvobodil!“
Položil kámen na původní místo a navždy zmizel.
Koně sami od sebe zabrali a formani dojeli už v pokoji do vesnice. Kotrba ještě
dlouhá léta vykládal dětem a vnoučatům o setkání s fajrmónem.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
9B
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři:
Mgr. Martin
Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ
LIST
9C
1. Zakrouţkuj správnou odpověď:
Ohnivému muţi se také říká:
A) ohnivák
B) ohnivec
C) fajermon
D) světlík
2. Typická ohnivá postava, nesoucí na zádech mezník a volající: "Kam ho dát?"
mívala někdy i podobu hořícího sudu, kola či sloupu. Také podobu některých
zvířat…
Najdi je ukrytá ve větách!
Koupe se Pavel nebo sprchuje ? ……………………………………………..
Tereza jí cuketu……………………………………………………………….
3. V tajence vylušti, jak bývá označován ohnivý muţ ve východních Čechách.
A
0
Á
1
B
2
C
3
Č
4
D
5
Ď
6
E
7
F
8
G
9
H CH I
J
K L M N
10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
34
0
29
1
14
…………………………………………………………………………………….
4. Vyhledej v textu přísloví. Napiš jej!
………………………………………………………………………………….....
5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Forman, kvílivé volání, hraniční kámen, nedošla jejich duše pokoje, formanům
nebylo do zpěvu, čeledín, otčenáš.
6. Pokus se sestavit osnovu této pověsti. Jednotlivé části pojmenuj výstiţnými
názvy.
Úvod: ……………………………………………………………………………
Stať: ……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
Závěr: ……………………………………………………………………………
7. Zakrouţkuj, jaké vlastnosti měli lidé, kteří se po smrti změnili v ohnivé muţe:
Laskavý, skromný, zlomyslný, lakomý, nepřátelský, poctivý, zlý, vlídný,
zbabělý, tolerantní, smířlivý, bezohledný, sobecký, nepoctivý, svědomitý,
odváţný.
8.Podtrţená slova v textu nahraď jinými a věty přepiš:
Lesem se ozvalo slastné vydechnutí a plamen zhasl.
…………………………………………………………………………………….
Sedlák Kotrba měl ale pro strach uděláno.
…………………………………………………………………………………….
Vzadu se čeledín křiţoval a drmolil otčenáš.
…………………………………………………………………………………….
9.Doplň do vět vhodná slovesa z nápovědy, jak mohl ohnivý muţ člověku
ublíţit.
Ve své původní podobě byl ohnivý muţ blízkým příbuzným bludiček. Kromě
toho, ţe popálil, mohl člověka ……………a……………….., neboť se zjevoval
v podobě světýlek v baţinách.Také…………………….. – ale pozor – v baţiny
zbloudilého i zachránit, dočkal-li se vděku.
Nápověda: pohladit,svést, utopit, pokopat,pokousat, roztrhat, políbit, utěšit,
rozplakat, rozesmát.
10.Vysvětli význam následujících rčení:
dát ruku do ohně - ………………………………………………………………...
hrát si s ohněm - ………………………………………………………………….
ţelízko v ohni - …………………………………………………………………..
přiloţit si polínko do ohně - ………………………………………………………
projít ohněm - …………………………………………………………………….
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
9D
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
11. Postava ohnivého muţe se vyskytuje i v pohádkách Václava Čtvrtka.
Pomocí encyklopedie nebo internetu vyhledej a podtrhni názvy pohádkových
knih, které napsal:
Děti z Bullerbynu, Rumcajs, Honzíkova cesta, O letadélku Káněti, Cesty
formana Šejtročka, Devatero pohádek, Martínkova čítanka, Broučci.
12. Nakresli svou představu podoby ohnivého muţe.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
9E
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
JOSEF II V GRUNĚ
D
ne 13. března roku 1741se narodil ve Vídni do habsbursko-lotrinské
rodiny Josef II. Byl to nejstarší syn Marie Terezie a Františka I.
Štěpána Lotrinského. Po smrti otce roku 1765 byl jmenován
římskoněmeckým císařem a spoluvládcem své matky. Byl to nesmírně pracovitý
a osvícený panovník, který vydal spoustu nových reforem a zákonů. Lidem se
ulevilo a mohli si vydechnout. Zrušil nevolnictví a prosadil náboženskou
svobodu vyznání.
Josef se roku 1760 oženil s Isabellou Parmskou a poté roku 1765 s Marií
Josefou Bavorskou . Ta mu roku 1762 porodila dceru Marii Terezii. Ta však
zemřela ve svých osmi letech. Marie J. Bavorská Josefovi chtěla dát i druhou
dceru, Kristinu, jenže ta zemřela při porodu. Král a císař pak tedy zůstal
bezdětný.
V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě. Častý výskyt jména Josef je toho
důkazem.
Byl jedním z mála vládnoucích Habsburků, kteří uměli česky.
Josef II. chtěl vše řídit a kontrolovat sám. Proto rád a hodně cestoval inkognito,
přičemž se seznamoval s realitou na vlastní oči.
Poddaní ho měli rádi, protože se snažil zlepšit jejich postavení a to se mu také
povedlo. U českého lidu získal velké sympatie. Češi si ho hrdě nazvali „selským
císařem“.
Gruna je malá vesnička, která se rozkládá asi šest kilometrů na východ od
Moravské Třebové. Tehdy měla pár čísel popisných, malý kostelík a roku 1757
zde byl zřízen na rychtě poštovní úřad. K povinnostem poštovního úřadu patřilo
mít stále čerstvé koně k přepřažení. Ale bylo krásné počasí, žně v plném proudu
a všichni lidé i koně vypomáhali na poli.
V tom vjel do dvora vůz a z něj vystoupil jediný cestující. Děvečka zrovna vařila
na plotně večeři a zvědavě vykoukla z okna. Cestující byl krásně oblečen a
pátravě se rozhlížel kolem.Pošmistrová vyběhla vzácného hosta uvítat.
„Kde jsou všichni?“ ptal se host.“Potřebuji čerstvé koně!“
„Na poli, milostpane, pomáhají sklidit obilí“, odvětila poštmistrová.
Host se strašlivě rozlobil. Náhle na dvůr přiběhl pošmistr. Host se na něj zle
obořil: „Ty neznáš nařízení císaře? Jak to, že jsou poštovní koně na poli?“
Pošmistr byl výřečný a měl pro strach uděláno. Na hostovy výčitky okamžitě
odpověděl: „Obilí musí z pole pod střechu! Už několik dní propršelo a zase se
blíží bouřkové mraky.Jestli nesklidíme obilí dnes, bude po něm. Velkým pánům
se to mluví, nemají starosti venkovanů!“
„Jak to se mnou mluvíš! Svou drzostí bys mohl přijít o úřad! Odvětil cizinec.
„Tak ať, obilí musí pod střechu!“ křikl pošmistr. Více se s cizincem nebavil,
otočil se a nechal stát překvapeného hosta uprostřed dvora.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
10A
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Poštmistrová hned manžela omlouvala pro jeho prudkou náturu a pozvala pána
na večeři. Cizinec spolkl zlost a uvědomil si, že od rána neměl na cestě nic
v puse a je hladový. Také byl zvědavý na venkovskou stravu.
„Cos připravila“, zeptal se rychtářky.
„Zelnou polévku, pane.Tu v našem kraji míváme často.“
A postavila před hosta talíř polévky. Ten ochutnal, vyjedl talíř a požádal
hospodyni o další.
Mezitím už z pole dorazil pošmistr. Oznámil cizinci, že koně už jsou doma a
jakmile budou nakrmeni můžou jet dál. Cizinec vyskočil a spěchal s rychtářem
do stáje.Hned u vchodu si všiml krásného koně a chtěl ho získat pro sebe.
„Stanov si cenu, rychtáři!“
„Toho koně neprodám za žádnou cenu! Ani samotnému císaři! Sám jsem si ho
vychoval.“
„Tak ani vlastnímu císaři bys neprodal ?“
„Jste snad císař?“
Po těchto slovech vpadla do stáje rychtářka s očima navrch hlavy. Od samého
začátku jí byl cizinec povědomý a nevěděla, kam ho zařadit. Ale když sklízela ze
stolu a oči jí zabloudily na stěnu, kde visel portrét císaře, tak jí to trklo.
S výkřikem se vrhla k císaři, poklekla a začala mu líbat ruce:
„Vaše Milosti. Samozřejmě můžete dostat nejen koně, ale všechno, co si budete
přát!“
Rychtář zatím odvázal koně a odvedl ho císaři: „Je pro mě čest a potěšení
darovat koně panovníkovi, který tak dbá na blaho svých poddaných. Jsem rád,
že i chudý vesničan může udělat radost svému císaři!“
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
10B
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři:
Mgr. Martin
Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ
LIST
1. Zakrouţkuj správnou odpověď:
Josef II. byl :
A) pošmistr
B) rychtář
C) císař
2. Vyhledej v encyklopedii nebo zjisti na internetu podobu Josefa II a
zakrouţkuj správný portrét !
A)
B)
C)
3. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Reformy a zákony, císař, nevolnictví, rychta a rychtář, pošmistr, ţně, poddaný,
děvečka, portrét, s očima navrch hlavy.
4. Podtrţená slova v textu nahraď jinými a věty přepiš:
Přičemţ se rád seznamoval s realitou na vlastní oči.
…………………………………………………………………………………….
Proto rád a hodně cestoval inkognito.
…………………………………………………………………………………….
Poštmistrová hned manţela omlouvala pro jeho prudkou náturu.
…………………………………………………………………………………….
Ale kdyţ sklízela ze stolu a oči jí zabloudily na stěnu, kde visel portrét císaře,
tak jí to trklo.
…………………………………………………………………………………….
5. Víš, v kterém městě se Josef II. narodil? Zakrouţkuj ho!
Zjisti a napiš, kterého současného státu je to hlavní město!
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
10C
Ale kdyţ sklízela ze stolu a oči jí zabloudily na stěnu, kde visel portrét císaře,
tak jí to trklo.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Josef
II. v Gruně
…………………………………………………………………………………….
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Víš, v kterém městě se Josef II. narodil? Zakrouţkuj ho!
Zjisti a napiš, kterého současného státu je to hlavní město!
……………………………………………………………………………………
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
6. Před kolika lety se odehrála tato pověst ?
A) asi před 500 lety
B) asi před 250 lety
C) asi před 100 lety
7. Vyluštěním tajenky získáš jméno, pod kterým tajně vystupoval Josef II.
A
1
B
2
C
3
Č
4
D
5
Ď
6
E
7
F
8
G
9
H CH I
J
K L M N
10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
8
1
15
14
7
17
24
26
7
12
17
Hrabě ……………………………………………….........................................
8. Napiš, jak Češi hrdě nazvali Josefa II. ?
…………………………………………………………………………………
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
10D
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
9. Označ symbolem
nebo
pravdivost následujících vět z textu:
Byl jedním z mála vládnoucích Habsburků, kteří uměli česky.
Gruna je malá vesnička, která se rozkládá asi šedesát kilometrů na západ od
Moravské Třebové.
Cestující byl nuzně oblečen a pátravě se rozhlíţel kolem.
A postavila před hosta talíř zelné polévky.
10. Jméno Josefa II. se lišilo podle jazyka národů, kterým vládl. Pokus se
odhadnout a spojit jednotlivá jména císaře se správným národem:
Giuseppe II.
český
Josef II.
chorvatský
Iosif al II-lea
italský
Josip II.
polský
Józef II.
Rumunský
11. Z krátké ukázky ve staré kronice zakrouţkuj pocity lidí ze zrušení roboty.
„…jaká radost u toho vesnického lidu byla, když jim po té neděli
/1.listopadu 1789/ žádný na robotu jeti a jíti neporoučel, nelze věřiti tomu,
kdo jakživ roboty nezkusil. Mnozí na poděkování Pánu Bohu a za zdraví a
šťastné panování monarchy našeho mše svaté dali sloužiti a jiné
milosrdné skutky a almužny vykonávali.“
hněv- strach- lítost- radost-smutek- zvědavost- závist- nadšení -stud- překvapení
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
10E
Kostel na Křížovém vrchu
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
11A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Z
Kostel na Křížovém vrchu
Na počátku 13. století stál na vrchu Dubině hrad, v němž sídlil rytíř Boreš z Rýzmburka. Zhruba jižně
od vrchu Hradiska, oddělený od něj ohybem Třebůvky, se zdvihá vrch. Protože tu lidé mluvívali běžně
německým jazykem, nazývali tento vrch Erdberg. Ten byl, stejně jako podstatná část tohoto kraje, pokryt
vysokým jehličnatým lesem.
Jednou v zimě, na místě, kde nyní stojí hřbitovní kostelík, nalezl jednou Borešův pasáček dřevěný kříž.
Chvíli na něj oněměle zíral. „Je tu někdo?“ zavolal, ale nikdo se neozýval. Tak kříž zvedl a odnesl svému
pánovi. Boreš jej uložil v hradní kapli.
Přestože byl kříž takto do hradní kaple přenesen několikrát, pokaždé odtud přes noc nevysvětlitelným
způsobem zmizel a druhý den brzy ráno byl nalezen opět na stejném místě na Erdbergu. Když zbožný
hradní pán viděl, že kříž nechce zůstat nikde jinde než tam, kde byl nalezen, nechal na tomto vrchu, který
od té doby nese jméno Křížový vrch, zbudovat dřevěnou kapli Nalezení svatého Kříže.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po z
nebo jeho tvar
Slovo s i, í po z
Slovo příbuzné se slovem
vyjmenovaným po z
2. Do křížovky doplň slova s y, ý nebo i, í po z a vylušti název zvířete na obrázku.
nejchladnější roční období
ruská
rusk filmová pohádka/malý mráz
vyplázl na mě …
včera, dnes a …
slovní hříčka,
co sse obtížně vyslovuje
protiklad slova letní
malý jazyk
malá zeď
pojmenovávat
název pražského letiště
roční období, kdy padá nejvíc listí ze stromů
otevírat ústa, když jsme ospalí nebo znudění
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Kostel na Křížovém vrchu
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
11B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
vezmi si z…mní bundu, stmívá se brz…, mravenečník má dlouhý jaz…k,
neznámý ciz…nec, naz…vej věci pravými jmény, z…val nudou,
nez…skali jsme medaili, zapínání na suchý z…p, ruz…ňské letiště,
zastavím se poz…tří, užasle z…ral, venku je z…ma, po sladkém se ti budou
kaz…t zuby, vyz…váme tě na souboj, herci se procvičují na jaz…kolamech
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
medvěd se zaz…moval, přijdu brz…čko, šimpanz vyz…vavě cenil
zuby, má vybíravý jaz…ček, nádherný podz…m, netvař se přez…ravě,
letíme z Ruz…ně, u tvé nudné přednášky jsem se ale naz…val, už kvete
z…mostráz, dejte vědět brz…, z…tra začínají prázdniny, na z…dce seděl
kos, roztřásla mě z…mnice, hlasy se oz…valy ze studně
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
y - červená | ý – žlutá | i – zelená | í – modrá
z…ráme
odez…rat
z…vat
z…tra
ne
k
vyz…vavý
z…mostráz
oz…vat
z…
mn
ík
vy
uz…vaný
vz…vej
c
ne
…
ciz
…t
oz…vám
z…
ý
štn
kaz…t
z
pla
Ruz…ně
vyz…vat
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
a
lk
z…p
z…mní
z…dk
a
…
y
pokaz…l
z…rat
jaz…k
vz…váš
jaz…ček
š
…
z
a
zk mraz…k
z…vá
kamz…k
jaz
brz
am
kol
ko
…č
jaz…
z
…
oz
pop
z…ma
e
nic
m
…
hroz…t
tří
z…váš
z…třek
nez…vej
z…třejší
brz…
z…
vz…
jaz… vat
čky
plaz…me
přez…ravý
poz…tří
raz
…
l
Ohniví mužíčci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
12A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
S
Ohniví mužíčci
Kdysi šel jeden muž na jarmark do Křenova. Ten den dobře pořídil: za dobrou cenu koupil dřevěné
necky, kilo kvalitních syrečků a zbylo mu i pár drobných na kousek loje pro sýkorky. Rozhodl se, že si dá v
místní hospodě ještě utopence se syrovou cibulí na zahnání hladu. Než se nasytil, pomalu se setmělo. Vzal
necky na záda a vyrazil.
Byl sychravý večer. V dálce už zahoukal sýček a muž pospíchal, protože nechal doma samotné své dva
malé syny. Tak se rozhodl nejít po silnici a zkrátit si cestu přes pole. Vtom uviděl na poli mnoho ohnivých
mužíčků, kteří se k němu rychle přibližovali. Nevěděl, co dělat. Mohl být rád, že se na místě nesesypal.
V okamžiku ho ale napadla spásná myšlenka. Lehl si na zem a přiklopil necky na sebe. Ohniví mužíčci
tancovali kolem a pak se posadili na necky. Muž pod nimi strachy usychal. Několik hodin naslouchal
syčení a praskání jejich plamínků. Všude byla cítit síra. Síly ho pomalu opouštěly. Po prvním zakokrhání
kohouta však ohnivci náhle zmizeli. Muž se opatrně vyplížil zpod necek. Byl celý rozlámaný a vysílený, ale
radoval se, že je naživu, zvláště když zjistil, že povrch necek je celý spálený.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po s
nebo jeho tvar
Slovo příbuzné se slovem
vyjmenovaným po s
Slovo s i, í po s
2. Do křížovky vepiš vodorovně protiklady slov a svisle názvy živočichů. Všechna slova jsou
vyjmenovaná slova po s nebo slova příbuzná.
dcera
zmoknout
o
vařený
teplý a suchý
ch
ch
a
t
vyhladovět
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Ohniví mužíčci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
12B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
s…ček se podobá sově, s…chravý podzim, oheň a s…ra, přes…t přes
s…tko, nas…pat s…korkám, olomoucké s…rečky, přestaň s…čkovat,
nejs…lnější bojovník, málem se ses…pala, s…rky nepatří dětem, s…rová
omáčka, oheň s…čel, když ho has…či has…li, vyprané kalhoty pomalu
us…chaly, nepos…lej mi už žádné dopisy
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
jel po s…lnici, král měl tři s…ny, drak se nas…til
s…čení hada, nastrouhej s…rové brambory, padl
dělá zásoby, přes…pací hodiny, slavit S…lvestr, byl
zás…p, tavený s…r, kyselina s…rová, kamarádka
s činkami, s…tý hladovému nevěří
princeznami, zaslechl
vys…lením, s…sel si
jsem s…rotek, dětský
S…mona, pos…lovat
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
s…ň
přes
…p
s…knout
tit
na
s…
s…tko
len
ý
vy
s…
lač
ka
at
…l
pos
vy
s…
dos…ta
s…rka
ek
s…č
pos…lí
s…ťka
s…tý
us…nat
ode
s…
t
zas…
s…kavka
s…
ln
ice
pře
s…
pac
í
s…p
ký
la
po
s…
rozs
…
pat
ha
s…
nenas…tný
s…čá
k
ý
chr
av
s…
vys…chat
s…kork
y
S…mona
s…r
s…reček
čen
í
s…
zás…p
č
s…kora
s…sel
c
ve
o
n
s…n
us…chat
s…
pat
pos…
at
y – černá | ý – žlutá | i – červená | í – hnědá
S…chrov
lám
zlos…n
s…čet
Palouk víl
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
13A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
V
Palouk víl
Nedaleko Moravské Třebové, v údolí nazývaném Světlý důl nebo Peklo, se nachází lesní palouk, na
jehož dolním konci vyvěrá z lůna země křišťálově průzračný pramen. Nezvykle čistý potůček poskakuje
přes balvany a jako stříbrná nit se vine vysokým jedlovým lesem. Zde se prý čas od času objevovaly víly,
tančící dcery krále skřítků. Zejména za bezoblačných měsíčních nocí zde provozovaly své taneční reje a
vesele výskaly až do východu slunce. Tehdy utichalo i houkání výra a všichni psi ve městě prý začínali
výt. Žárlivé ženy si hlídaly své muže a tvrdily jim, že každá víla je ošklivá a hubená jako vyžle.
Tato spanilá stvoření se dnes již téměř neobjevují. Jen zřídka, když v létě slunce pálí tak, že se i z lesního
palouku stává výheň. V noci je tu pak možné spatřit vílu vystupující z pramene. Musíte být ale úplně
tiší, nehýbejte se a nepovykujte. I jen slabý zvuk ji může vyplašit, takže nezapomeňte včas vyplivnout
žvýkačku! A vy, kdo jste víly nikdy neviděli, nezoufejte. To se totiž v životě podaří jen málokomu.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po v
nebo jeho tvar
Slovo s i, í po v
Slovo příbuzné se slovem
vyjmenovaným po v
sec
h
R I
a d o st í | v y l a | v i l a | v
íla
1 2 3 | v y s el
E
4
C
| v
is e
l
V
4
2
5
S
6
3
7
8
9
|
ho
uk
9
|
N
ní
n
A
8
di
az
1
7
| v y d a l a | vo
d
Í
6
ala
| v lčice | ná m o
bě
5
v íd
d
v
la
ev
|r
| v ýr
r
í
v
|
|
|
2. Spoj správně čísla s písmeny. V tajence najdeš název živočicha.
10
11
1
O
t | tančila | hrách | s
e
s
v ý sk a
n
ámi
at |
P
A
|
v ís k
v
P
11
ěn
á |
eč
0
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
ek
Palouk víl
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
13B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
nepov…kuj v lese, nezv…kle krásné počasí, v…prava do neznáma,
v…trhnout zub, život v…sí na vlásku, jmenuje se V…tek, přestaň se
v…v…šovat, pov…dali že mu hráli, v…let na Kokořín, v…skej mě ve
vlasech, v…dle na kydání hnoje, v…r na hladině, bydlím ve v…le, pes
zav…l bolestí, děti v…skaly, kovářská v…heň, houkání v…ra, nev…děli
jsme se pár let
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
v…rábíme rakety, nouzový v…chod, severní v…tr, obrazy na v…stavě,
v…kládá nesmysly, hubený jako v…žle, v…soký dva metry, co v… mi
budete říkat, vlci v…li na měsíc, v…ly v…ly věnce, v…dra žije ve vodě,
jahodová žv…kačka, v…plivnout si u zubaře, spadl z velké v…šky,
nev…taný host, v…slechni mě, lv…ce je divoké zv…ře
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
y - zelená | ý – světle modrá | i – žlutá | í – černá
at
odv…k
it
zav…
l
v…
otev…rá
náv…k
raz
v…
ět
v…kládat
ráb
čít
at
it
tl
svě
k
v…dí
v…let
v…dle
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
chv…le
v…
v…
eň
v…h
po
at
br
v…
kat
zv…k
ný
da
v…
ne
tí
…
v
za
í
sv…t
žv…kat
v…
v…dra
v…tr
it
v…
ava
it
v…
pli
vn
ou
t
ce
t
v…s
pra
v
v…
V…
šeh
ra
v…h d
rát
v…
v…ška
v…sí
v…klat
v…deo
ět
v…d
aný
le
rv
ba
zv…ře
po
v…
lv…
vý
da
t
v…
nez
v…
k
sv…čka
…
zv
ce
v…řit
pov…kovat
Pana Marie u Holubí studánky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PANNA MARIE U HOLUBÍ STUDÁNKY
Bylo krásné slunečné poledne, na návsi zvonil jen zvon místního
kostela. Všichni se chystali k obědnímu stolu. I chalupník Ondřej se svou
hodnou ženou Anežku usedali ke svému skromnému jídlu. Ondřejovi se moc
dobře nevedlo, velké sucho mu spálilo úrodu a polovina dobytka mu pošla na
mor. Byl již stár a neměl chuť do života.
Po obědě se šel projít do svého ovocného sadu, dělá tomu tak
odjakživa. Zapálil si svou fajfku a lehl si pod krásnou zdravou jabloň.
Zanedlouho zavřel oči a usnul. Zdál se mu však podivný sen. V tom snu se mu
zjevila krásná paní a líbezným hláskem mu pravila: �Až se zítra půjdeš zase
projít do svého ovocného sadu, dívej se na oblohu, zda neuvidíš bílou holubici.
Pokud se ti zjeví, následuj ji.“ Než se Ondřej vzpamatoval, byla krásná paní
pryč. V té chvíli se probudil. Ohlížel se okolo sebe, zda krásnou paní nespatří.
Volal na Anežku, která věšela voňavé prádlo: �Anežko, neviděla jsi tu krásnou
paní v bílých šatech a závoji?“ Žena odvětila, že se mu nejspíš něco zdálo.
Ondřej byl celý zmatený a vypravoval Anežce o svém snu. �Nespadlo ti,
mužíčku můj, na hlavu jablko z té velké jabloně?“, zasmála se jen.
Na druhý den už nemohl Ondřej dospat. Od rána nedělal nic jiného, než
seděl na dvorku a pozoroval svůj ovocný sad. Jak se blížil čas obědu, byl čím
dál tím víc nervóznější. �Ondřeji, pojď k obědu“, zavolala muže Anežka
k obědu. Ondřej, ač nerad, poslechl. Rychle se naobědval a šel se projít do
sadu, jak mu žena včera řekla. Už ani nedoufal, že se holubice zjeví. �Ondřeji,
holubička, bílá holubička nám sedí na jabloni,“ zvolala překvapeně Anežka.
Holubička se vznesla nad vrcholek jedle. Chalupník holubici následoval. Došel
až do lesa k prameni. Zde se holubička posadila na velký kámen, který stál u
studánky. Ondřej si vodou omyl své znavené nohy, své tělo a ruce. Za chvíli
se cítil jako mladý chasník, co by mohl železo lámat. Byl zdráv a pln síly do
života. Rychle běžel za ženou. �Anežko, šel jsem za bílou holubičkou. A ta mě
dovedla ke kouzelné studánce. Omyl jsem si celé tělo a jsem zdráv, nic mě
nebolí“ Zvedl ženu, �mohl bych tě na rukou nosit celý den.“ Oba se rozeběhli
říci sousedům o této čarovné holubí studánce. Již krátce nato směřovali lidé i
z okolních vesnic ke studánce, nabírali zde vodu a léčili s její pomocí své
nemoci.
Tato studánka je ukrytá na zalesněném vrchu Hušák nad Jevíčkem. Kdo
nevěří tomuto kouzlu, ať se vydá na malý výlet.
14A
Pana Marie u Holubí studánky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Odpověz na otázky
- Jak se jmenoval chalupník a jeho žena?
___________________________________________
- Jaké zvíře dovedlo chalupníka ke studánce?
___________________________________________
- Co se stalo, když si chalupník omyl celé tělo?
___________________________________________
2. Najdi v písmenech ČTYŘI další ptáky, kteří u nás žijí.
- LUKOSTMUSÍMEORELNEJEDMEJESTŘÁBAPALČÁP.
_______________________________________________________
_______________________________________________
3. Napiš alespoň 4 stromy, které patří do ovocného sadu?
_________________________________________________________
_________________________________________________
4. Dokonči příběh podle svého, jak by to mohlo pokračovat jinak než
v naší pohádce.
Holubička se vznesla nad vrcholek jedle. Chalupník holubici následoval.
Došel až do lesa k prameni. Zde se holubička posadila na velký kámen,
který stál u studánky. Ondřej si vodou omyl své znavené nohy, své tělo
a ruce.
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
14B
Pana Marie u Holubí studánky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Zakroužkuj, která slova patří do naší pohádky.
- Ondřej
Otakar
Ota
- Alenka
Anežka
Anetka
- hruška
třešeň
jabloň
- kostel
radnice
škola
- krásná paní
kouzelník
vodník
- studánka
skruž
pumpa
6. Zvol správnou odpověď ANO – NE.
Měl chalupník svůj ovocný sad?
ANO
Byla holubice černá?
ANO
Stála studánka v lese?
ANO
Umyl si chalupník ve studánce jen nohy? ANO
NE
7. Nakresli obrázek k příběhu.
NE
NE
NE
14C
Poklad na Hradisku
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
15A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
L
Poklad na Hradisku
Před mnoha a mnoha lety se jedna chudá linhartická žena vypravila se svým čtyřletým dítětem na
Velký pátek do do blízkého lesa, který pokrýval úbočí Hradiska, aby nasbírala roští. Měla na sobě své jediné
šaty a nepohodlné lýkové střevíce, které dostala od místního mlynáře. Lýtka už měla celá poškrábaná od
maliní, když se znenadání ocitla před lysým pahorkem a v něm spatřila otevřenou bránu, která vedla
hluboko do nitra hory. Vycházelo z ní zvláštní světlo. Vkročila odvážně i s dítětem dovnitř a objevila
podzemní klenotnici. Zlato i drahokamy se nádherně blýskaly v truhle vykládané rudou plyšovou látkou.
Žena si ve spěchu nabrala z pokladu, kolik jen mohla unést, a s náručí plnou klenotů běžela domů. Vůbec
neslyšela pláč dítěte, které zůstalo v jeskyni.
Zaslepena leskem zlata na své dítě úplně zapomněla. Když se však vrátila, nalezla již horu opět
uzavřenou. Bez dcerky a zoufalá odešla domů. Mnoho dní potají provzlykala. Mnoho dní polykala slzy
hořké jak pelyněk. Svého činu hluboce litovala a slíbila si, že ho napraví. Všechny peníze, které za poklady
utržila, věnovala lidem na svaté mše a jiné zbožné účely v naději, že tím své ztracené dítě vykoupí.
A i když byla chudá, vůbec jí to nepřipadalo jako plýtvání penězi. Čas plynul a znovu přišel Velký pátek.
Žena pospíšila na Hradisko. Země se ve stejném místě opět rozestoupila a z otevřené skalní brány vyběhlo
děvčátko. Matka své milované dítě radostně objala a políbila. A přestože jí podzemí znovu nabízelo své
drahocennosti, pospíchala se svým nejdražším pokladem domů.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po l nebo Slovo příbuzné se slovem
jeho tvar
vyjmenovaným po l
Slovo s i, í po l
2. Najdi ve větách vyjmenovaná slova po l nebo slova příbuzná a vyškrtej je v osmisměrce. Ze
zbylých písmen složíš tajenku.
Nad vsí se tyčil oblý skalnatý kopec.
U
K
Á
V
O
K
Ý
L
B
Míla a Jarka koply Šimonovi do bábovičky.
L
Ě
P
O
L
Y
K
A
L
Znáš z té kapely někoho?
Í
N
Z
K
É
H
K
K
O
Koupil mi malý tkaný koberec.
M
Y
P
L
Ý
T
N
S
A
Byly tam dva topoly, kalný rybník a dům.
S
L
E
L
Ý
T
E
Ý
Ď
Zbabělý kovář utekl před čertem.
N
E
S
L
Y
Š
E
L
L
Nesly šelmu tak, aby je nekousla.
Y
P
Ž
U
J
Š
E
B
.
Tajenka: __________________________________________________________________________
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Poklad na Hradisku
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
15B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
sl…šel trávu růst, l…vance s marmeládou, chléb z L…nhartic, nepl…tvej
vodou, přestaň se l…tovat, l…ková taška, nešťastně vzl…kala, maminka mi
sl…bila dárek, hol…cí strojek, svalnatá l…tka, pl…šový medvídek, l…sá
hlava se leskla, l…zat zmrzl…nu, upl…nulo deset let, hořký pel…ňkový
čaj, spol…kal prášky, úspěšní l…dé, mal…nová l…monáda, kol…bala dítě,
škodl…vý l…kožrout
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
mouku doveze ml…nář, v dálce se bl…ská, l…skový oříšek, milenci
se l…bali, bl…zký příbuzný, l…žařská kombinéza, l…bezný obl…čej,
ml…t obilí, l…stí na stromech, rozl…tá voda, L…sá hora, mísa kobl…h,
pl…nový kotel, ml…nek na kávu, bl…skavý pl…šek, kol…k stojí l…stek,
kl…dný člověk, na sl…šenou, pol…kač ohňů, mosazná kl…ka, je mi to
l…to, l…ný jako veš
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
pel…něk
pl…n
nář
ml…
pol…kali
kl…ka
ml…n
pl…tvání
bl…skavý
t
še
l…
us
vzl…kat
se
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
l…
pl…
t
ko
žro
ut
l…ko
val
a
pl…no
vý
l…s
ina
pl…
t
u
šák
no
…
l
p
l…sý
s
l…žařský
pl…ž
it
pl…
nul
ý
nesl…šící
kol…bat
l…že
vysl…cha
t
sl…bit
pl…š
l…zátko
ml…t
hl…dač
pl…nulo
spl…vání
vzl…
k
y - šedá | ý – hnědá | i – žlutá | í – červená
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
POKLAD POD KAMENEM
N
a severovýchod od Moravské Třebové vede lesní cesta, která spojuje
malé vesničky Petrušov a Prklišov. V jednom místě cesta přechází
přes paseku, kde uprostřed leţí veliký kámen, dříve nazývaný
Geldstock. Původ pojmenování tkví v německém jazyce a volně přeloţeno
znamená blok peněz.
Pověst, která se k němu váţe, je z období třicetileté války.
Tenkrát zakoušela naše vlast i národ očistcových muk a hrůz pekelných zároveň.
Také severní Moravou procházely kříţem kráţem jak švédské, tak císařské
armády. Zvláště neblaze prosluli suroví švédští ţoldnéři, kteří bez potřeby a bez
příčiny ničili majetek i ţivoty nevinných lidí. Lidé ze strachu před Švédy utíkali a
skrývali se, kde jen mohli. Často lidé zakopali svůj cenný majetek na tajném
místě někde v lese, aby o něj nepřišli.
Uplynul nějaký čas, doba se zklidnila a válka skončila. I v končinách okolo
Moravské Třebové bylo více bezpečno.Jen některé poklady zůstaly v zapomnění
zakopány pod zemí, nebo nebylo člověka, který by jej zpátky vykopal.
V malé roztrhané chaloupce na okraji Petrušova ţila kdysi vdova. Byla chudá,
děti neměla a tak ţila sama. Ve vesnici měla jediného příbuzného, lakomého a
chamtivého strýce. Od rána do večera dřela na malém políčku za chalupou a
starala se o pár slepic. Ţila z toho, co dům a les dal. Občas zašla k sousedkám
na kus řeči a vypomohla hospodyni za nějaké pohoštění se šitím.
Jedné noci se vdově zjevil ve snu švédský voják. “Vezmi si sochor a motyku a
běţ na paseku k Prklišovu. Uprostřed tam najdeš veliký kámen. Pod kamenem je
zakopaný poklad! “Víc neřekl a zmizel. Vdova uţ do rána oka nezamhouřila.
Přes den pro samou práci a shon na sen úplně zapomněla. Unavená dolehla
večer do postele a tvrdě usnula. Švédský voják se jí zjevil znovu: “Vezmi si
sochor a motyku a běţ na paseku k Prklišovu. Uprostřed tam najdeš veliký
kámen. Pod kamenem je zakopaný poklad!“ Opět víc neřekl a zmizel.
To uţ vdově začalo vrtat v hlavě a s očekáváním uléhala večer do postele.
Švédský voják se jí zjevil i na potřetí. Tentokrát však nic neřekl, jen pokýval
hlavou a ukázal směrem k Prklišovu.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
16A
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Vdova byla hodná, bezelstná duše a tak se hned začerstva ráno běţela svěřit
strýci. “Snad bys nevěřila na sny!“ smál se jí strýc. “Ale pro klid duše se s tebou
půjdu na ten „poklad“ podívat!“
Nabrali tedy sochor a motyku a vydali se na cestu. Přišli na paseku k Prklišovu
a uţ zdálky viděli veliký kámen uprostřed paseky.Strýc nasadil sochor pod
kámen a odvalil jej a začal kopat. Kopal a kopal a v hloubce narazil na zlaťák.
Údivem vyvalil oči a zabořil motyku ještě hlouběji. V zemi se skrýval hrnec
naplněný blýskavými zlaťáky.
Uţ, uţ chtěl strýc radostně vykřiknout, ale opět zvítězila jeho chamtivá a lakotná
povaha. Opatrně se rozhlédl a kdyţ zjistil, ţe ho vdova nesleduje, hrnec zarovnal
hlínou a pevně udusal. Zavolal na vdovu, která sbírala opodál v lese houby.
„Nic jsem nenašel, jsou to jen takové babské ţvásty a pověry!“ A vydali se na
cestu domů.
S večerem se opatrně otevřely dveře strýcovy chaloupky a ten upaloval, jako by
mu za patama hořelo vykopat poklad pod kamenem. Radostí si mnul ruce, jak to
dobře zaonačil, ţe má celý poklad pro sebe. Na chudou vdovu při své sobeckosti
a lakotě ani nepomyslit.
Té se mezitím v noci opět zdál sen. Ve snu se jí zjevil švédský voják a pověděl jí,
ţe byla podvedena, ale ţe podvodník si dlouho pokladu neuţije.
Jak řekl, tak se i stalo. Nepoctivému strýci opravdu poklad štěstí nepřinesl.
Těţce se rozstonal a do roka zemřel. Veškerý majetek zdědila chudá poctivá
vdova, která potom ţila šťastně a spokojeně aţ do smrti.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
16B
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ LIST
1. Zakrouţkuj, z jakého období je pověst „Poklad pod kamenem ?“
A) z období 1.světové války
B) z období sedmileté války
C) z období třicetileté války.
2. Vyhledej v encyklopedii nebo zjisti na internetu, v kterých letech proběhla
třicetiletá válka. Které to bylo století?
…………………………………………………………………………………
3. Prklišov je v historických pramenech poprvé zmiňován v roce 1365, tehdy
patřil pod Moravskou Třebovou.V současnosti je horní částí obce Borušov.
Petrušov je malá vesnice, část obce Staré Město v okrese Svitavy.
Na výřezu mapy vyhledej a zakrouţkuj obě obce. Barevně vyznač lesní cestu,
která je spojuje. Kříţkem se pokus označit místo, kde myslíš, ţe byl uloţen
poklad.
4.Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Paseka, očistcova muka a hrůzy pekelné, babské ţvásty a pověry, shon, sochor,
zlaťák, bezelstná duše, pro klid duše.
5. V následujících větách z pověsti škrtni nepravdivé údaje a nahraď je do
okének správnými:
V malé roztrhané chaloupce na okraji Petrušova ţila kdysi babička.
Jedné noci se vdově zjevil ve snu finský voják.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
16C
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Nabrali tedy lopatu a motyku a vydali se na cestu.
Kopal a kopal a v hloubce narazil na drahokamy.
Pod pařezem je zakopaný poklad!
6. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak:
Vdova uţ do rána oka nezamhouřila.
…………………………………………………………………………………….
Občas zašla k sousedkám na kus řeči a vypomohla hospodyni za nějaké
pohoštění se šitím.
.................................................................................................................................
To uţ vdově začalo vrtat v hlavě a s očekáváním uléhala večer do postele.
…………………………………………………………………………………….
7. Pokus se zjistit, kdo to byli „ţoldnéři“, jinak nazývaní ţoldáci.
………………………………………………………..
8. Vyluštěním číselné šifry získáš jméno. Význam tohoto jména je "poklad
nesoucí", respektive "ten, kdo nese poklad".
A
1
B
2
C
3
Č
4
D
5
Ď
6
E
7
F
8
G
9
H CH I
J
K L M N
10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
14
1
Pověsti Moravskotřebovska
25
20
1
22
Stránka 4
16D
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
9. Najdeš v textu pověsti přirovnání?
10. Pokus se sestavit osnovu této pověsti.Jednotlivé části pojmenuj výstiţnými
názvy.
Úvod: ……………………………………………………………………………
Stať: ……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………..
Závěr: ……………………………………………………………………………
11. Co našel strýc pod kamenem? Najdi a napiš ukryté slovo ve větě!
Ţoldnéř se tiše spustil po kladce dolů.
……………………………………………….
12. Na závěr nakresli, co je pro Tebe největším
pokladem.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
16E
Polednice
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
17A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
P
Polednice
V Útěchově se vypravuje, že občas je možné vidět v lese čistě vyprané bílé prádlo, rozvěšené na stromech.
Žádný přepych, jen prosté, ale nikdy ne špinavé oblečení. Mezi ním klopýtá bíle oděná žena. Říká se, že
to má v lese rozvěšeno své prádlo polednice. V Linharticích se zase věří, že polednice je zakletá žena. Pere
v lese prádlo a rozvěšuje je na stromy. Je ho tolik, že vůbec není vidět listí. Prádlo lze spatřit pouze zdálky.
Ve slunci se občas zatřpytí jako sníh. Když člověk přijde blíž, tak prádlo zmizí.
Říká se také, že polednice unáší děti. Musejí tak prý pykat za to, že zválely obilí v poli. Jejich matky
potom také zpytují svědomí. Polednice totiž nemá ráda, když je někdo příliš pilný, pracuje v poledne
a nevěnuje se jídlu a odpočinku. Neví se, zda děti unáší v pytli, v náruči nebo jen tak na zádech. Také se
neví, zda nemá na jedné noze kopyto jako čert. Nikdo ji totiž neviděl zblízka. Když se jí dítě znelíbí, tak
je zabije nebo je odloží do vykotlaného pařezu. Tam je pak lidé slyší plakat a naříkat. Když ale jdou za
zvukem, nenacházejí ani děti, ani polednici.
Podobná pověst se vypráví i o jednom opuštěném místě v lese mezi Rozstáním a Malíkovem. Říkalo se
mu Hausch, rostl tam jen pýr a v noci bylo slyšet pouze šustění netopýřích křídel. Na stromech se nikdy
nic neurodilo, protože ani včely na to místo nelétaly opylovat květy. Lidé tam zdálky vídali skupinu bíle,
jindy černě oděných ženských postav. Když se k nim však člověk přiblížil, zmizely.
1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po p
nebo jeho tvar
Slovo s i, í po p
Slovo příbuzné se slovem
vyjmenovaným po p
2. Zakresli co nejkratší cesty bludištěm. Písmena zapiš správně do tajenky. Vyjdou ti dvě anglická
slova. Uhodneš, co znamenají?
Pyl jsem
Pil jsem
Tu botu už sotva
Na cestě leží
Pýcha mě
Píchá mě
Opilovaly
Opylovaly
Tajenka:
1
1
2
3
4
5
6
7
8
2
O
A
N
N
I
H
D
T
O
3
4
5
Y
W
6
7
C
černou kávu.
zaslepila.
otřepal z rukávu.
slepíš.
v boku.
rozkvetlé jabloně.
slepýš.
nehty do hezkého tvaru.
8
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Polednice
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
nap…š mámě dop…s, p…kat za přestupek, p…lně uklízet, hvězdy se
zatřp…tily, váza s p…voňkami, hráli si na p…sku, má v hlavě p…liny,
nekupuj zajíce v p…tli, kovář okoval koni kop…ta, op…lec klop…tal
domů, p…r je nepříjemný plevel, zap…řila se rozpaky, ptakop…sk žije v
Austrálii, p…skal na p…šťalku, slep…l pap…rový model hradu, prop…ska
nebo pero, Pep…kova nejoblíbenější p…stole
4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
včely op…lovaly růže, žili v bohatství a přep…chu, nep…chej do vosího
hnízda, netop…ří jeskyně, zp…tovat svou duši, šp…navé spodní prádlo,
slep…ce na paprice, kohout si čep…řil p…rka, šimpanz našpulil p…sky,
nebuď tak p…šný, zazp…vej mi p…sničku, nap…jeme se p…va, nap…navý
film, slep…š není had, p…lníkem op…lujeme to prkno, vteřinové lep…dlo,
p…hovatá tvář, růžová p…lulka
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
at
tv
p…liny
p…šný
to
kop…
p…
skej
prop…chat
nep…še
od
kop
…ta p…
zp…tovat
kat
p…
p…
p…
r
t up…r
tel
jí
p…
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
po
p…
š
lep…dlo
ovač
l
…
op
p…lo
vý
pta
kop
…s
p…sk
k
k
p…
Pe
p…
p…le
p…
na
tráp…š
tk
a
přep…ch
zp…vejte
k
se
k
lní
netop…r
tř p
…
šp…na
vyp…nat
ač
n
…
vyp
p…
slep…te
zp…tavý
p…tlák
tník
p…
oko
sud
p…šťalka
top…me
zp…chnout
p…sky
p…s
p…chá
pap…
eň
r
p…pat
dřep…m
y - bílá | ý – hnědá | i – modrá | í – zelená
p…ří
17B
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
V
PYTLÁCKÉ ČÁRY
íte, kdo je to pytlák ? Co je to lesní pych ? Co znamená pytláctví a
pytlačit?
Že nevíte? Tak se pohodlně usaďte a já vám o jednom takovém
pytlákovi budu vyprávět…
Pytláctví je u nás poměrně rozšířenou záležitostí. Svoje kořeny má už ve
středověku, kdy lov určitých druhů zvěře náležel jen panovníkovi a šlechtě a
prostí lidé byli z tohoto lovu vyloučeni. Lesy ale byly rozsáhlé a hluboké a
zvěřina vždy představovala pro prostý lid zpestření jednotvárného jídelníčku.
Právě z těch dob pochází rčení „Krást a pytlačit na panským to není hřích.“
Pytláctví, to není povolání jako kterékoliv jiné, jako třeba
pošťák,švec,učitel…To je životní vášeň, úděl a posedlost. A pytlák? Ten musí
vědět o lese více než hajný! Musí znát každý strom, všechna zvířata, louky a
rostliny ve „svém“ rajónu. Musí znát všechny tajné lesní cestičky, který srneček
kulhá a v kterém hnízdě vyvedla sojka mladé.
Asi před dvěma sty lety žil v Malíkově u Moravské Třebové pytlák, který chodil
na lesní pych do okolních lesů.
Byl to pytlák nad pytláky. Pásli po něm hajní v Loučce, Trnávce, Gruně. Toužil
ho dostat i samotný pan fořt z Moravské Třebové. Ale všechno nadarmo. Po
pytlákovi jako by se země slehla.
Všichni místní myslivci ho pronásledovali, ale nedařilo se jim ho dopadnout.
Pytlák jako by měl nadpřirozené schopnosti a uměl se vznášet nad korunami
stromů, nebo se propadl do země, nebo se stal neviditelným. Myslivci si mohli
nohy ušoupat, oči vykoukat, mrznout celou noc na čihadle, vše nadarmo.
Jednou se přeci podařilo myslivcům zahnat pytláka do úzkých. Při
pronásledování ho zahnali na jednu paseku a obklíčili ho. Protože si nevěděl
rady, proměnil se v padlý kmen stromu a svou pušku v suchou větev.
V tu chvíli myslivci dorazili na paseku.“Ha, už tě máme! Teď už nám
neunikneš!Teď dostaneš co proto!K fořtovi s tebou!“
Udiveně se ale rozhlíželi kolem. Po pytlákovi nebylo nikde ani stopy.
„Kam zmizel? Přece se nepropadl do země?Na vlastní oči jsem ho viděl, jak běží
na tuhle paseku!“Myslivec nechápavě vrtěl hlavou a unaveně si sedl na nejbližší
padlý strom, aby ulevil svým unaveným nohám.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
18A
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Myslivci se mezi sebou začali hlasitě dohadovat, co budou dělat. Možná by se
tam hádali dodnes, kdyby nezačalo hustě pršet. Myslivci zklamaně odtáhli
s nepořízenou domů.
Pytlák se celý rozlámaný zvedl ze země a pro sebe si zabručel: “Ten ale byl
těžký.Není divu, když má fořt tak pupkaté myslivce, že nic nechytnou!“
Zpod kabátu vytáhl fajfku, pod kloboukem nahmatal zápalku a hledal, o co si ji
v mokrém lese zapálit. Když nic nenašel, škrtl zápalkou o kaluž a zapálil si
fajfku.Pousmál se, zabafal a spokojeně se vydal na cestu domů.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
18B
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ LIST
1. Co je to pytláctví?
A) šití pytlů na míru
B) nelegální- zakázaný lov zvěře
C) péče o zraněná zvířata
2. Najdeš v textu pověsti rčení ? Napiš ho!
…………………………………………………………………………………..
3. Před kolika lety se odehrává tato pověst?
A) asi před 200 lety
B) přesně před 200 lety
C) asi před 100 lety
4. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak:
Pásli po něm hajní v Loučce, Trnávce, Gruně.
…………………………………………………………………………………
Po pytlákovi jako by se země slehla.
………………………………………………………………………………….
Jednou se přeci podařilo myslivcům zahnat pytláka do úzkých.
………………………………………………………………………………….
5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Rajón, lesní pych, pan fořt, fajfka, na čihadle, padlý strom, zabafal,
nadpřirozené schopnosti, pupkaté myslivce.
6. Na výřezu mapy označ obec, ze které pocházel pytlák. Pokus se barevně
vyznačit jeho rajón.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
18C
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
.
7. Myslivost vytvářela odjakživa různé zvyky a také svoji mluvu. . Myslivecká
mluva je velmi stará, začala se používat už v 16.století . Mysliveckou hantýrkou
hovoří všichni myslivci při všech mysliveckých akcích. Je ctí a odborností
myslivců, aby ji dobře znali a dobře používali.
Pokus se spojit navzájem výrazy z levého a pravého sloupce, které k sobě patří.
Světla
tlama šelem a psů
Morda
bílý konec oháňky lišky
Babka
oči zvěře
Barva
krev
Kvítek
stará zaječice
8. Ve větách najdi ukryté názvy zvířat, které jsou častou kořistí pytláků:
Je len užitečná rostlina?
………………………..
V trávící soustavě za jícnem následuje žaludek. ………………………..
Babička necky nakonec prodala.
………………………..
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
18D
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
9. Doplň věty správnými slovy z pověsti:
Pytláctví je u nás poměrně rozšířenou …………………..
V tu chvíli myslivci dorazili na ………………………….
Ten musí vědět o lese více než …………………………..!
10. Zakroužkováním každého třetího písmene tajenky zjistíš patrona myslivců!
ADSRTVFHANBTLOÝ JLHTRUAOBPGEERRMAT
…………………………………………………………………………………..
11.Doplň do textu známé písně slova z nápovědy.Poznáš, z které pohádky je tato
písnička ?
Hajný je lesa…………….,
zvěří je milován
Hajný je lesa …………….
a každej……………… se ho vždycky bál.
Co se děje, les mi hoří
nebo řádí kuny……………?
Že by pytlák,………………?
Já tu meškám v pantoflích.
Nápověda: král, tchoři, lesní pych ,pán, pytlák.
12. Nakresli, jak si představuješ pytláka.
18E
Trpaslíci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
TRPASLÍCI
Trpaslíci jsou malí mužíčci,
mužíč kteří
ř žijí v nitru hor. Tu a tam můžeme
mů
ještě
ě
teď
ď spatřit
řřit jejich vchody do obydlí. Ř
Říká se jim trpasličí
čí
č díry. Pokud vchod
někdo
ě
tiše a trpělivě
ě ě sleduje, může
mů
ů
trpaslíky slyšet a někdy
ě
ěkdy i vidět
vidě
ě vcházet a
vycházet i dnes.
Na severním okraji vsi Pohledy žila prastará a velká rodina trpaslíků.
trpaslíků
Rodina bydlela ve skalní stěně,
stě
ě ě
ě, která byla skrz naskrz provrtána štolami.
Ukrytí, rubali ve svých temných dírách drahé kameny a kovy. Vše si
schovávali na tajných místech po lesích.
le
Každý trpaslík měl
ěl svou mlžnou kápi. Měla
ě
Mě
ěla tu moc, že mohla každého
učinit
činit neviditelným. Toho využívali ve chvíli, kdy ukrývali své bohatství. A
především,
ř
když měli
ěli hlad. Pro něco
ně
k snědku
ědku si chodili do ně
některého
z okolních selských stavení.
Jednoho dne se u trpasličí
trpaslič
č díry objevili tři
řři bohové. �Trpaslíci, zhotovte
nám zbraně,
ě, které nám bude každý závidě
závidět,“ pronesl hlavní z nich Odin. Odin
byl bůh
ůh smrti, války a magie. Trpaslíci byli však chamtiví a nechtě
nechtěli své zlato a
drahé kovy dát a to ani bohům.
bohů Bohové
ohové se rozzlobili a zmizeli. Celé dlouhé dny
přemýšleli,
řřemýšleli, jak se trpaslíkům
trpaslíků
ům pomstí. Tu vidí, jak se kolem jejich nebeské hory
prochází malý trpasličí
čí synek. Odina napadl ďábelský
č
ď
plán. Přivázali
Přř
malého
trpaslíčka k nejvyššímu stromu a šli opět
opě k trpasličí díře.
ře. Znovu sdě
sdělili své
požadavky trpaslíkům
ům a oni se jim zase vysmáli. Pak druhý z bohů, Thor,
ukázal v kouzelném zrcadle, kde je jejich nejmenší trpaslík. I ulekli se trpaslíci
a poslechli si jejich požadavky.
�Já, Odin, bůh
ůh smrti, války a magie, chci kopí,
opí, které nikdy nemine cíl.“
�Já, Thor, bůh
ůh hromu a deště
deště, chci vrhat kladivo v podobě blesku a po
neomylném dopadu se mu vrátí do ruky.“
�Já, Frey, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých elfů,
elfů chci
loď,
ď, která dopluje kamkoliv a vždy dostane, po vykasání plachet, př
příznivý vítr.
Celá loď
ď se bude moci složit jako šátek a uložit do měšce.
mě
ěšce. Normálně
ě ale bude
tak velká, že se na ní nalodí
lodí všichni moji elfové. �
I sklopili své špičaté
čaté uši trpaslíci a do druhého dne vše zhotovili, jak
slíbili. Bohové také dodrželi, na čem
č
se domluvili a vrátili jim zpě
zpět
ě nejmenšího
trpaslíka.
Od těch
ěch dob trpaslíci vylézají z děr
ě co nejméně
ě a jen ve svých mlžných
kápích. Po lesích už zbylo jen nepatrné množství trpasličích
trpaslič
čích dě
děr,
ě protože je
trpaslíci ze strachu zaházeli.
19A
Trpaslíci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Odpověz na otázky.
- Jak se říká vchodům do doupat trpaslíků?
________________________________________________
- Vyjmenuj jména 3 bohů, kteří přišli za trpaslíky.
________________________________________________
- Co používali trpaslíci k tomu, aby byli neviditelní?
________________________________________________
- U jaké vesnice bychom mohli spatřit trpaslíky ještě dnes?
________________________________________________
2. Představ si, že bys mohl být také bůh a patřil k našim třem
zmíněným bohům. Čeho bys chtěl být bůh a jakou mocnou zbraň
by si chtěl mít?
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
_________________________________________________________
__________________________
OBRÁZEK:
3. Spoj správné dvojice.
Odin
patron plodnosti, míru a prosperity
Thor
bůh smrti války a magie
Frey
bůh hromu a deště
Odin
Thor
Frey
kladivo v podobě blesku
loď, kterou můžeme složit do měšce
kopí, které nikdy nemine cíl
19B
Trpaslíci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
4. Určitě všichni známe pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků.
Z daných písmen poskládej jejich jména.
-
DLAMUŠ
CHAKJEL
LPAEJR
FORAP
LÍSYTDN
OTÍSKŠT
LŘMADÍ
__________________________
__________________________
__________________________
__________________________
__________________________
__________________________
__________________________
5. Napiš ke slovům slova opačná. OPOZITA
trpaslík
nejvyšší
bohatství
ďábel
válka
_______________________
_______________________
_______________________
_______________________
_______________________
6. Rozhodni, která tvrzení jsou pravdivá a která ne.
Trpaslíci žili na stromech.
Trpaslíci rubali zlato.
K trpaslíkům přišli 4 bohové.
Bohové chtěli měšec plný zlata.
Bohové unesli malého trpaslíka.
7. Nakresli k našemu příběhu o trpaslících obrázek.
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
19C
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ÚTĚCHOVSKÝ HASTRMAN
M
ezi nejznámější postavy českých pohádek a pověstí patří bezesporu
vodník. Také bývá označován jako hastrman, vasrman či basrman.
Jedná se o ztělesnění ducha vody a proto se pověsti o něm objevují
všude tam, kde se nachází nějaký rybník, jezero, řeka, potok nebo alespoň malá
stroužka.
Skoro každý z nás si představí hastrmana jako nepěkného zeleného mužíčka
sedícího na ztrouchnivělém a dutém kmenu vrby u rybníka. Typický hastrman
má na sobě zelený kabát s velkými knoflíky a zelené kalhoty. Ze šosů mu věčně
kape voda. Zelená čepice s červenou bambulkou z části kryje dlouhé vlasy
podobající se slámě. Z pod čepice vykukují velké bílé oči. Zaujme nás dýmka
v ústech, ze které vychází bělavý dým, kroutící se jako had. Hastrman je bosý,
protože si právě spravuje své oblíbené botičky:
„Sviť měsíčku sviť,ať mi šije niť!
Šiju, šiju si botičky do sucha i do vodičky!“
Právě jeden takový se kdysi potuloval v Útěchově kolem mlýna. Byl zlomyslný a
snažil se získat nějakou „dušičku“ do svého hrníčku.
Uměl se proměňovat v různá zvířata jako je kočka, pes, kůň. Ale nejčastěji na
sebe bral podobu žáby nebo ryby.
Mlynářským chasníkům vyváděl samé naschvály. Zastavoval jim mlynářské kolo,
aby se netočilo. Když otevřeli jez, zase ho zavřel. Když ho zavřeli, zase ho
otevřel…
Mlynářští chasníci byli velmi rozzlobení:
„Takhle to dál nejde! Hastrman si dovoluje čím dál víc!“
„Nemáme ani pomleto!“
„Musíme hastrmana chytit, svázat a dát vysušit k peci!“
Chytit a svázat hastrmana, ale není jen tak. Hastrmanovu sílu a moc lze přemoci
jen provazem utkaným z lýčí.
Také ho může přemoci odvážný člověk, když mu ustřihne jeho mokrý šos.Ten
potom musí ovázat růžencem a zakopat na hřbitově nebo u kostela.Jestliže
hastrman nezíská svůj šos zpátky do svítání, zemře.
Mládenci číhali na hastrmana několik dní a nocí, ale nemohli ho chytit.Až jedné
bouřlivé noci viděli,jak hastrman něco tropí u jezu.Opatrně se přiblížili a
hastrmana polapili.Pevně ho svázali lýkovými provazy, odvedli do mlýna a
pověsili za trest na tyč u pece.Hastrman se svíjel a naříkal.Bodejť by ne – z pece
šlo pěkné horko a mládenci nelenili a pilně přikládali.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
20A
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Hastrman viděl, že je zle.Ze šosu už mu nekapala voda a začal se pomalu
scvrkávat.Začal žadonit o kapku vody.
Vtom zaburácel hrom a ve dveřích se objevil vysoký cizí chlap.Oblečený byl do
dlouhého černého kabátu. Na hlavě měl posazený černý klobouk se širokou
střechou, takže mu nebylo vidět do obličeje.Dlouze se rozhlédl po místnosti, až
se jeho pohled zastavil u vodníka.
„Víte koho jste tam pověsili?“
Chasníci odpověděli:“Víme, to je hastrman.Škodil našemu mlýnu,tak jsme ho
chytili a svázali lýkovými provazy.“
Cizí muž jim ale poradil: „Musíte ho svázat železnými řetězy , jinak vám uteče!“
Mlynářští chasníci poslechli.Ale jakmile hastrmanovi přiložili železné
řetězy,venku se zablesklo a hastrman zmizel.A spolu s ním zmizel i cizí muž.
Byl to totiž také hastrman, který přispěchal kamarádovi v nouzi na pomoc.
Pravda je, že od té noci se hastrman ve mlýně neobjevil a mlynářští mládenci
měli od jeho naschválů pokoj.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
20B
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři:
Mgr. Martin
Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ
LIST
1. Vodník patří mezi nejznámější postavy českých pohádek a pověstí. Jak bývá
ještě označován a nazýván? Zakroužkuj správnou odpověď!
A) rastaman
B) hastrman
C) katamaran
D) basrman
2.Doplň do věty z textu vhodná slova z nápovědy:
Jedná se o ztělesnění ducha ……….. a proto se pověsti o něm objevují všude
tam, kde se nachází nějaký ……………, jezero, řeka, ……….. nebo alespoň
malá stroužka.
Nápověda:vody,země, vesmíru,kaluž,louže,rybník,potok,tok,nádrž,jezírko.
3. Z textu doplň vhodná přídavná jména, která vystihují popis hastrmana:
…………. kabát s ………………. knoflíky a ………..…………. kalhoty.
…………. čepice s…………….. bambulkou.
Z pod čepice vykukují …………………………. oči.
Hastrman je ………………………
4. Na základě přečtené pověsti se pokus zpaměti popsat postavu vodníka.
5. Zkus doplnit rýmy do následujícího rozpočítávadla::
Hastrmane, hastrmane, dej nám kůži na ………………!
Budeme Ti bubnovati, až vylezeš z vody ……………….
6. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Mlynářští chasníci, šos, růženec, lýkové provazy, jez, ztrouchnivělý a dutý kmen
vrby, klobouk se širokou střechou.
7. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak:
Začal žadonit o kapku vody.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
20C
6. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení:
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Útěchovský hastrman
Mlynářští chasníci, šos, růženec, lýkové provazy, jez, ztrouchnivělý a dutý kmen
Autoři:klobouk
Mgr. Martin
Mgr.
Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
20D
vrby,
se Krejčí,
širokou
střechou.
7. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak:
Začal žadonit o kapku vody.
…………………………………………………………………………………
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
Opatrně se přiblížili a hastrmana polapili.
…………………………………………………………………………………
Hastrman se svíjel a naříkal.
…………………………………………………………………………………
8. Vyluštěním přesmyček získáš zvířata, ve která se s oblibou přeměňoval
hastrman. Napiš je!
BA ŽÁ
KA KOČ
BA RY
ŇKŮ
……………………………….
……………………………….
……………………………….
………………………………..
9. Očísluj 1-4, jaké je správné pořadí vět v textu:
Opatrně se přiblížili a hastrmana polapili.
A spolu s ním zmizel i cizí muž.
Mlynářským chasníkům vyváděl samé naschvály.
Hastrman viděl, že je zle.
10. Zakroužkuj vlastnosti, jaké měl hastrman:
Laskavý, skromný, zlomyslný, nepřátelský, poctivý, zlý, vlídný, zbabělý,
tolerantní, smířlivý, bezohledný, sobecký, svědomitý, odvážný.
11. Víš, kdo je autorem postaviček vodníků Česílka, Čepečka a Volšovečka?
Jméno spisovatele získáš vyluštěním hádanky:
? Den v týdnu, který předchází pátku a navazuje na střed týdne.
Václav………………………………………………………
12. Vybarvi si následující omalovánku! Jak si představuješ vodníka ty?
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Pověsti Moravskotřebovska
20E
Stránka 5