Prohlédnout - Farnost Nový Hrozenkov

FARNÍ ZPRAVODAJ
NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
èíslo 2
roèník 9
duben 2009
ALELUJA!
Ètyøicet dní jsme volali v liturgických
modlitbách Církve: Bože, smiluj se nade
mnou! Uzdrav mì, zhøešil jsem proti
tobì, smiluj se nade mnou! O vigilii
Vzkøíšení zazní poprvé po šesti týdnech
radostný hold Aleluja – chvalte Hospodina!
Je to chvalozpìv spoleèný
všem køes•anským vyznáním,
velikonoèní vítìzná píseò, která
nás pozoruhodnì
spojuje
pøes
všechny rozdíly
nauky, když spoleènì zdravíme
vítìzného Krále,
vracejícího se
slavnì ze tmy
hrobu a podsvìtí
jako první ze
vzkøíšených, aby
vysvobodil i nás
od nadvlády smrti: radujme se, aleluja!
Liturgické smìrnice øíkají, že aleluja se
nemodlí, ale zpívá. V køes•anském starovìku zpívali køes•ané aleluja i mimo
bohoslužbu, i pøi práci. Vyjadøovala se
tím slavnostnì jednota lidského života,
v nìmž každá práce má být Boží službou
a Boží chválou. Chválou Boží má køes•an pøekypovat vždycky a všude.
„Trpí nìkdo z vás?“ táže se v epištole
sv. Jakub: „A• se modlí! Má nìkdo radost? A• zpívá Bohu chvály!“ (Jak 5,13)
Jak bychom nemìli o Velikonocích radost! Spasitel vstal z mrtvých, radujme
se!
Velikonoce jsou nejvìtší svátky církevního roku, protože zmrtvýchvstání je
hlavním pøedmìtem naší víry a dává sílu
a smìr naší nadìji. Sama pøedstava zmrtvýchvstání byla obtížnì pochopitelná i
apoštolùm; když po Promìnìní Pánì sestupovali z hory Tábor, „uvažovali mezi
sebou, co to znamená vstát z mrtvých.“
(Mk 9,10) První køes•any rovnìž znepokojovalo pomyšlení, že by sami mìli být
vzkøíšeni z mrtvých. Svatý Pavel velmi
dùraznì vysvìtloval Korin•anùm toto
tajemství: „Jestliže Kristus nevstal, pak
je prázdné naše
poselství, prázdná je též naše
víra. – Ale ne:
Kristus vstal z
mrtvých jako prvotina tìch, kdo
zesnuli.“ (1 Kor
15,14an.)
Nemùžeme
ovšem zapomínat na to, že vrcholné slavnosti
Zmrtvýchvstání
Pánì o velikonoèní
nedìli
pøedcházejí dny
utrpení: Zelený
ètvrtek, památka
Veèeøe Pánì s ustanovením Nejsvìtìjší
Svátosti, Velký pátek, památka Umuèení
Pánì, a Bílá sobota, tajuplný den rozjímání a oèekávání, kdy Církev uvažuje o
Kristovì utrpení a smrti. Ale ani o Velkém pátku se liturgie nezamìøuje výhradnì na smrt na køíži, ale na událost
našeho vykoupení: uctívání køíže je hold
tomu, jenž na køíži zvítìzil – „Svatému a
Nesmrtelnému“.
Posvátné triduum vrcholí noèní bohoslužbou Bílé soboty. Bohoslužbou svìtla, bohoslužbou slova, bohoslužbou
køtu a vyvrcholením pøi eucharistické bohoslužbì. Je zvykem o Velikonocích žehnat pokrmy, aby slavení Vzkøíšení pokraèovalo i doma, a nejen u sváteèního
stolu, ale aby prolnulo i vším naším každodenním konáním.
Ani Velikonoce nekonèí slavnou božíhodovou liturgií: velikonoèní období
je delší, než jsou Vánoce, a stále pøipo-
-1-
mínají onu tajemnou „velikou noc“ Zmrtvýchvstání a následující èas, kdy živý
Ježíš navštìvoval své uèedníky. Po šesti nedìlích potom oslavíme den, kdy se
Ježíš Kristus vrátil do svého vìèného
sídla – Nanebevstoupení Pánì. Velikonoèní èas se pak uzavírá dnem, kdy Bùh
v tøetí božské osobì sestupuje na apoštoly a pøichází k pozemš•anùm.
Velikonoce jsou pravým zdrojem køes•anské radosti. Ve chvíli, kdy se zdá, že
mocnosti svìta triumfují na kalvárském
popravišti, nastává konec jejich moci.
Vrcholí utrpení, ale vrcholí i víra a její
nepominutelná radost, která je mimo dosah svìtské moci. Konec nejvìtšího dramatu lidských dìjin je š•astný a optimistický: Ježíš Kristus vstal z mrtvých a
vzkøísí k vìènému životu i nás. Je to jedno z tajemství víry, ale je to nepochybná
pravda. Radujme se!
Mojmír Trávníèek
Mons. Josef Veselý
VELIKÁ NOC
Pøes nepropustnou zeï
faraónových zákazù
pøes otøásání
egyptských ran
vítìznì slavili
VELIKOU NOC
Pod vedením Mojžíšovým
pøes Rudé moøe
cestu svou našli
do zemì zaslíbené
A pøece je to jen pøedobraz
pro každého z nás
abychom ve znamení Køíže
cestu svou našli
k pravé vnitøní svobodì
k novému životu
k pokoji a radosti
S KRISTEM VZKÀÍŠENÝM
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…
KNIHY KRONIK
Dvì knihy Kronik pravdìpodobnì vìtšina ètenáøù Bible zaøadí k nejobtížnìjším starozákonním knihám. Ne pro nároènost nauky a její komplikované vyjádøení, ale pro
obtížnost èetby. Dùvod mùžeme vyèíst už z
názvu, pod kterým je uvádí øecká Bible a latinská Vulgata: Paralipomena, což znamená
„doplòky“, „vynechané vìci“; tedy knihy,
které pøinášejí doplnìní starších knih, což si
vyžaduje také nejedno opakování nebo shrnutí. Doplnìny jsou rùzné dokumenty, které
svatopisec vkládá do textu, jehož základem
je výtah a úprava kanonických knih Mojžíšových a zejména knih Samuelových a Královských. Ocitáme se tedy ve spleti událostí již známých a podávaných leckdy odlišnì,
což moderního ètenáøe mate a vyvolává pochybnosti o tom, kde je vlastnì pravda. Je
tøeba si uvìdomit, že spis byl urèen pøedevším pro souèasníky a vycházel z jejich chápání historie. Ve svìtle davidovské zkušenosti se autor snažil vytvoøit syntézu minulosti, pøítomnosti i budoucnosti a na ní založit pøedstavu ideálního království. Necítil se
v postavení moderního historika, který se-
stavuje vìdecký obraz událostí a vysvìtluje je.
O doplòkovém charakteru Kronik a jejich
místì ve struktuøe Starého Zákona svìdèí,
že do liturgických textù Církve bylo zaøazeno jen malièko úryvkù z nich. Mešní lekcionáø pøináší jediné ètení z první knihy a dvì
perikopy z knihy druhé.
Pro nás dnes jsou velkou pøekážkou také
dlouhé strany rodopisù a rozmanitých rejstøíkù s nekoneèným soupisem jmen, v nichž
si staré orientální národy libovaly. Proèíst
se tìmito genealogiemi a personálními seznamy královského dvora a chrámu, plnými
tìžko vyslovitelných jmen, není snadné.
Seznamy pøíslušníkù Davidova domu, seznamy izraelských kmenù severních a jižních,
zajordánských kmenù a levitù støídají seznamy Davidových hrdinù atp. Nicménì i tyto
registry a další podobné vložky jsou souèástí inspirovaného textu a mají sloužit našemu duchovnímu prospìchu. Jak? Možností rozjímání je mnoho. V naší dobì rodinných rozvratù, ztráty rodové i národní identity, mùžeme nad tìmito seznamy uvažovat,
jak si vážíme vlastních pøedkù a známe-li je
vùbec; jak si vážíme køes•anských hrdinù a
svatých, a jak by asi vypadal náš osobní
seznam tìch, o nichž nìco víme a pamatujeme si aspoò jejich jméno. A podobných zpùsobù jistì každý najde sám dostatek.
Kroniky ovšem vypravují také o velkých
bohoslužebných reformách a o budování
jeruzalémského chrámu, to je vlastní centrum, jádro obou knih. A v tom tkví výzva i
smìrem k nám. Vždy• my jsme prožili také
historickou a zásadní liturgickou reformu po
II. Vatikánském koncilu, a ještì trvají diskuse o ní. A budování Chrámu Církve nemùže
být nikdy konec. Knihy Kronik pouèují, že
každá bohoslužba musí být pøedevším proniknuta pravou zbožností – a to je závazné
také pro nás. A na tom také do velké míry
závisí osud národa a svìta. Veškeré svìtové události øídí Bùh – toto zásadní nauèení
Kronik platí trvale. Izrael mìl být svatým
spoleèenstvím, vìrným Bohu: ta vìrnost se
vyjadøovala poslušností Zákonu a pravidelnou bohoslužbou. Mùžeme se domnívat, že
to neplatí pro Boží lid našich dnù, shromáždìný v Církvi?
pøipravil Mojmír Trávníèek
Jeden ze zamìstnancù TV Noe
Po mši svaté v nedìli 8. bøezna, kterou
èást naší farnosti mìla možnost slavit v
Ostravì v kostele sv.Václava, jsme byli pozváni do budovy, v níž sídlí TV Noe. Po obèerstvení a seznámení s historií vzniku televize jsme se rozdìlili do skupinek a mìli
možnost s prùvodcem navštívit støižny, natáèecí studia, kapli…v této budovì. Naše
rodinka se dostala do skupinky Marcela
Puváka, který se nás opravdu velice podrobnì snažil seznámit s provozem televize. Po pøíjezdu domù jsem zabrousila na
www stránky televize a toto jsem se o nìm
doèetla:
PaedDr. ThLic. Marcel PUVÁK
vedoucí náboženského vysílání, komentování pøevzatých italských poøadù, pøeklady z italštiny, nìmèiny a angliètiny; scénáø
Narodil jsem se o Vánocích v roce 1978 na
Slovensku. Své mládí jsem prožil v Prievidzi,
až do maturity na jazykovém gymnáziu. Poté
jsem se vydal do svìta: nejprve na 7 rokù do
Itálie, kde jsem vystudoval teologii, a pak
do Olomouce, abych dokonèil svoji pøípravu na duchovní povolání. Jáhenské svìcení jsem pøijal 21. èervna 2008 v Opavì.
Na Cyrilometodìjské teologické fakultì v
Olomouci jsem v letech 2004-2006 absolvoval první èást doktorandského studia se zamìøením na liturgiku, a v øíjnu 2006 úspìšnì
obhájil licenciát na téma: „Lidová zbožnost
a hudba v prvním Oratoriu svatého Filipa
Neri“. V èervnu 2008 jsem pak na Pedagogické fakultì Katolické univerzity v Ružomberku obhájil rigorózní práci a složil pøedepsané zkoušky. Nyní pracuji na disertaci,
zabývající se dìjinami liturgického hnutí v
èeských zemích.
Rád jezdím za poznáváním cizích zemí,
oslavuji Pána hrou na varhany a zajímám se
rovnìž o historii. Miluji podzim, jeho barvy
a vùni, a také všechno krásné, co mnì Pán
posílá do cesty :-).
Kromì práce v televizi vyuèuji náboženskou výchovu na Biskupském gymnáziu v
Ostravì-Porubì. Pastoraènì pùsobím ve farnosti Ostrava-Heømanice a Ostrava-katedrála.
Pøiznám se, že to co nám osobnì øekl, i
tento text, ve mnì vyvolalo další otázky.
Spojili jsem se prostøednictvím internetu a
tady máte doplòující informace.
Kostel se mùže ocitnout v troskách,
ale Bùh neumírá!
-2-
TV Noe získala licenci pro vysílání v lednu roku 2006 a v kvìtnu 2006 zaèala vysílat. Kdy jste do televize pøišel vy?
Projekt køes•anské televize mì fascinoval
od samotného zaèátku. Pøed letními prázdninami v roce 2006 jsem byl na praxi ve farnosti Blansko a místní pan faráø a posléze
také brnìnský otec biskup Vojtìch Cikrle sami
pøišli s návrhem, abych své høivny využil
pro toto dílo. Po dvoumìsíèním pobytu ve
Spojených státech jsem do Televize NOE
nastoupil 1. øíjna 2006. Jsem rád, že tady
mohu pùsobit ještì dnes.
P. Marek si všiml, že velice dobøe a bezprostøednì zvládáte pøechod z èeštiny do
slovenštiny. Jakými dalšími jazyky se ještì
tak dobøe domluvíte?
Jsem toho názoru, že každý z nás je v nìèem více èi ménì šikovný. Jazyky patøily mezi
mé pøednosti už na základní škole. Pozdìji
jsem mìl hned nìkolik možností rozšíøit tuto
paletu o další, a dnes je jich - myslím že osm.
Máte pomìrnì hodnì pracovních závazkù, televizi, vyuèování, pastoraèní pùsobení…Kolik asi hodin týdnì vìnujete televizi?
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…
Jak jste si sama mohla dohledat, kromì
televize vyuèuji náboženství na Biskupském
gymnáziu v Ostravì a pùsobím ve dvou ostravských farnostech. Práci v televizi nelze
vymezit èasovì, protože všechno závisí na
tom, co se právì vysílá. Proto je také nìkdy
hodnì složité vìnovat se souèasnì tolika
èinnostem, ale sám mám rád poøádek ve vì-
cech i v osobním životì, takže pokud se to
vèas dobøe naplánuje, jde to.
Co všechno máte v TV Noe na starosti?
V prvé øadì komentování všech pøenosù
se Svatým otcem. Dále se podílím na pøípravì scénáøù páteèních besed u kulatého stolu na rùzná témata, pøekládám zpravodajství
H2Onews a Octava Dies, a ze všeho nejradìji koordinuji nedìlní mše svaté.
Který den je pro vás nejnároènìjší?
Ve školním roce, za bìžných podmínek,
pátek. To mì èeká nejprve šest hodin ve škole, potom pìt hodin pøekladu zmiòovaného
zpravodajského poøadu Octava
Dies z italštiny do èeštiny, mezitím
mše svatá, a poté veèerní živý pøenos. V hodinové øeèi by to znamenalo od 8.00 do 22.00.
V èem spoèívá vaše pastoraèní
pùsobení ve farnostech?
Ve farnosti øeditele TV NOE,
otce Leoše Ryšky, v Ostravì-Heømanicích, vyuèuji ve støedu odpoledne jednu hodinu náboženství
dìti školního vìku, a dvakrát týdnì vedu bohoslužbu slova. Ostatní dny asistuji pøi mši svaté jako
jáhen ve farnosti Ostrava-katedrála. Dá-li Pán, koncem èervna pøí-
jmu knìžské svìcení a pøedpokládám, že povinností bude pak ještì trochu víc. I když už
jenom v jedné farnosti.
Která z tìchto „prací“ vás asi nejvíce
naplòuje?
Každá je jiná a já jsem strašnì rád, že mohu
sloužit hned v nìkolika oblastech pastorace. Tìžko se to srovnává, a taky by to nebylo ani správné. Nejsem
ani idealista, vždy• všude jsou i rùzné tìžkosti, a
tak se snažím ze všeho
vytìžit co nejvíce proto,
abych svou práci dìlal s
radostí.
Kde má takový èlovìk
jako vy bydlištì?
Já každému øíkám, že
jsem v mnoha ohledech
taková rarita. Dosavadní životní cestou, nynìjší prací a navíc i bydlením – „adoptovala“ mì
:-) jedna rodina kousek
za Ostravou a u nich nyní
bydlím. S ohledem na to,
co dìlám, je to prozatím
vyhovující øešení.
A na závìr. Jak to všechno stíháte?
V životì se dá toho zvládnout hodnì, ale
domnívám se, že základem toho všeho je jakási kázeò a vnitøní øád. Mám rád, když je ve
vìcech systém, a tehdy všechno funguje.
Aèkoli to zní zvláštnì, myslím, že kdybych
si opravdu poctivì hlídal ten svùj systém,
stihl bych toho ještì víc. Ale cítím, že smyslem života není dìlat toho hodnì, ale dìlat
to, co chce Bùh. K tomu nutnì patøí i umìní
oddechovat a pøedevším myslet na svùj
duchovní život.
pøipravila Ingrid Petøeková
Jinýma oèima
Ostrava – hornické mìsto, ale také mìsto,
kde sídlí køes•anská televize NOE. A právì
do této televize, která vysílá pøes satelit,
byla pozvaná naše farnost na den 8. bøezna 2009, aby se podílela na pøímém televizním pøenosu nedìlní mše svaté.
Ráno tedy vyrazily celkem 3 autobusy. U
nás byla zledovatìlá silnice, v Ostravì už
jaro. Po pøíjezdu nás zamìstnanci televize
velice hezky pøivítali a pøi zkoušce všem øekli, jak probíhá celé natáèení. Zkouška mše
svaté nebyla moc tìžká, bylo to zajímavé,
protože jsme aspoò vìdìli, co máme dìlat.
Byli tam – Otec Marek, ministranti, paní varhanice, scholièka, Hafera a další farníci. Po
mši svaté pøipravili pro nás dobré koláèe,
kdo chtìl mohl mít èaj nebo kávu.
Poté jsme mìli možnost prohlídky místností nahrávacího studia Tv NOE, vidìli jsme
støižnu, režii, maskérnu, nahrávací a vysílací
studia, kaplièku a k tomu jsme mìli výklad
otce Martina.
Pøi zpáteèní cestì jsme jeli do Štramberku,
kde jsme shlédli prohlídku pivovaru a sladkovodního akvária, kde jsme vidìli malou
rybu „Pangacius“, krmení hadù, varanù, kajmanky (to je želva) a opic. Mìli jsme možnost odpovídat na otázky o zvíøatech a za
dobré odpovìdi jsme dostávali odmìny. Já
jsem získal trofej - suchou svleèenou kùži
hada.
Kdo chtìl mohl vyjít na rozhlednu „Štramberská Trùba“.
Když se už zaèalo stmívat, vydali jsme se
na cestu domù. Koupili jsme ještì nìjaké dáreèky pro ty, kteøí zùstali doma a pak už tradá
domù. Plní nových zážitkù a krásnì prožitého dne jsme spokojenì uléhali do svých
postýlek.
Pavlík
Kdo nechce navždy zùstat divákem, musí vstoupit do hry,
a to i za cenu, že nebude hned ve všem jednièka.
-3-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
ZPRÁVY Z CHARITY
„Už je toho masopustu namále,
carijá namále.
To se zase vytancujem na sále,
carijá na sále.
Už sa tìšte, už sa hrnú maškary,
carijá maškary.
Neostane nikdo smutný, naštvaný,
carijá naštvaný…“
Za zvukù známé chytlavé melodie vkráèel
masopustní prùvod i letos do „domeèku na
Èubovì“ i na Halenkovì, aby obveselil jeho
obyvatele. Celý prùvod masek jako již tradiènì vedl velmi oblíbený a Pánem Bohem
po všech stránkách obdaøený starosta
Puchýø. Ten všem pøítomným pøedstavil celý
ansámbl. Po jeho boku stála slièná nevìstinka, která se kromì ladných pohybù pøi
tanci nebála chopit pøed halenkovským charitním domem i lopaty a odhazovat stále padající sníh. Okouzlující byla také èarodìjnice Saxána, kterou doprovázeli mistr kouzel
èarodìj Dobrodìj s chotí. Letošní pøedpost-
Stezka odvahy
Letošní rok jsme v našem skautském oddíle zahájili práci s novými stezkami a vnoøili
se do tajù fantastických pøíbìhù. Náš pøíbìh vypráví o chlapci Numovi, který pro nás
prozatím z neznámých dùvodù utekl z domova. Na své cestì se potkal s hranièáøem,
který se ho ujal a vzal do Rohiriádu, tajného
místa hranièáøù. Tam se uèí všemu, co je
dùležité pro pøežití v pøírodì a skauti se to
uèí s ním.
Bylo to koncem listopadu. Sníh nebyl a
po celý den svítilo slunce. Ten den jsme mìli
družinovku se skauty a rozhodli jsem se, že
pùjdeme ven. Jen tak se projít. Jak víme, v
listopadu se již brzy stmívá a tak než jsme
vyrazili, už se šeøilo a než jsme došli do kopcù, byla již tma. Kluci zaèínali tušit, že ta procházka nebude jen tak. Stále na mì dotírali,
co se bude dít, jaký úkol budou muset dnes
splnit. Já jen krèila rameny a tvrdila, že o nic
nejde. Prošli jsme hustým lesem, malou mýtinkou a vstoupili do dalšího lesa. Tam jsme
se zastavili a já jsem vytáhla z batohu papír s
legendou. Vyprávìla o tom, jak Num zùstal
sám v lese a mìl se dostat sám do blízké
vesnice. Obklopily jej temnota a tajuplné
stíny. Z temných køovin svítily zelené oèi
noèních zvíøat. Nakonec se setkal s Ivanem,
lesním duchem.
Když jsem pøíbìh doèetla, øekla jsem: „Vaším úkolem je, dostat se každý sám do klubovny. Já jdu první, protože se nejvíc bojím.“ Kluci se samozøejmì zaèali dohadovat,
kdo jde po mnì a kdo další. Nikdo nechtìl
zùstat sám v lese. Nakonec jsme rozhodli, že
to pùjde podle vìku. Nìkteøí se zaradovali,
jiní zanadávali. Mìli vyrážet po pìti minutách. Vyšla jsem, ale samozøejmì že jsem nešla do klubovny. Ukryla jsem se v hustém
lese poblíž cesty, po které mìli jít, zahalila
jsem se do svého pláštì a pod ním rozsvítila
baterku. A pak jen èekala.
Nìkteøí podél mì probìhli jako støely, jiní
se zastavili a ne a ne jít dál. Nakonec jsem je
musela oslovit, aby se hnuli z místa. Byli i
takoví, kteøí nedbali mých pokynù, kudy mají
jít a støelili to pøímo lesem. Když prošel poslední, vyšla jsem z lesa na louku. Mìsíc v
úplòku jasnì svítil a svìtla bylo jako ve dne.
Pod mìsíèním svìtlem se køoviny, vìtve i
paøezy mìnily v cosi tajuplného. Pomalu jsem
kráèela do klubovny a vychutnávala jsem si
ten nádherný veèer. Když jsem došla ke klubovnì, kluci již se smíchem probírali zážitky
a dojmy z této stezky odvahy.
Markéta Koòaøíková
Vìèné Slovo pøebývej mezi námi,
a• spatøujeme tvou slávu!
-4-
ní veselí na Charitì mìlo ve svém støedu i
docela slušný zvìøinec. Robeèky aj pánové
se mohli v kole otoèit nebo se nechat povozit od hospodáøských zvíøat. Dvì èis•ounké
kravky a statný pašík sklidili obdiv všech
pøítomných. Radost z tance, ale i z toho, že si
lidé mohu poplácat èi zatahat za ocas “straèenu“ byla odmìnou pro všechny masky. A
jaký by to byl masopustní rej, kdyby si v
nìm lidé nemohli poskoèit s medvìdem?
Cože? Vy to nevíte? Tanec s medvìdem totiž pøináší všem zúèastnìným štìstí do celého pøíštího roku. Nesmíte se tedy divit, že
náš medvìd Brtník byl po pondìlním køepèení øádnì propocený a znavený. Však mu
do skoku hrála výborná a obìtavá kytaristka Danuška, kterou nepøekvapilo žádné pøání obyvatel ani výstøelky masek. Co øíci závìrem? Že dìkujem všem, kdo masopust
chystali, dìlali, ale také tìm, co za nás pracovali.
Doba jistì není lehká, ale žijme posíleni
slovy starosty Puchýøa: „Nìco jsme pøeèkali a nìco j eštì pøeèkáme!“
Zdraví vás, a dá-li Pán Bùh, na pøíští
masopust sa tìší hádající cikánka
/které stejnì nikdo nevìøil/.
Pravidelný program
v DSS v Halenkovì
pondìlí: rukodìlná èinnost (vyšívání, pletení, vytváøení vánoèních a velikonoèních
ozdob a jiných výrobkù pro potìšení)
úterý: peèení oblíbených koláèù (dobrot)
støeda: mše svatá
ètvrtek: pøednášky na rùzná témata nebo
promítání filmù pro pamìtníky
pátek: trénování pamìti
Tento pravidelný program je mìnìn podle pøání a návrhù uživatelù.
Program na duben 2009
1. dubna 2009 v 10:00 - mše sv. v charitní
kapli v N. Hrozenkovì – P. Batóg
7. dubna 2009 v 10:00 - peèení beránka
8. dubna 2009 v 10:00 - mše sv. v charitní
kapli v N. Hrozenkovì - P. Poláèik
9. dubna 2009 v 9:30 - barvení vajec
15. dubna 2009 v 10:00 - mše sv. v charitní
kapli v N. Hrozenkovì - P.Vanìk
22. dubna 2009 v 10:00 - mše sv. v Charitì na
Halenkovì - P.Lukasiewicz
23. dubna 2009 v 9:30 - pøednáška o Anglii Mgr.A. Chrástecká
29. dubna 2009 v 10:00 - mše sv. v charitní
kapli v N. Hrozenkovì – P. Batóg
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
„Líbí se mi, že pan faráø má rád zvíøátka.“
(Jan)
„Líbilo se mi, jak mluvil o škole.“
Do hodiny náboženství jsme na zaèátku (Martinka)
2. pololetí pozvali jako hosta našeho pana
faráøe – otce Marka.
Biblická dramatizace
Dìti se na toto setkání velmi tìšily. Také
Dramatizace je jednou z metod a možnosse pøedem svìdomitì pøipravily a to tak, že
tí, jak nejen ozvláštnit a oživit výuku, ale
si na našeho hosta nachystaly otázky.
Mluvilo se nejen o biblických a nábožen- také podpoøit a upevnit znalosti, které se
ských tématech – které do hodiny nábožen- mnohdy zdají být jen suchou informací.
S dìtmi z 1. a 2. tøídy, které navštìvují náství samozøejmì patøí, ale také o dalších tématech: o škole; o tom proè je potøebné se boženství v Karolince, jsem tuto metodu již
uèit, o oblíbených pøedmìtech, o cestování, nìkolikrát vyzkoušela.
V poslední dobì jsme spoleènì vymýšleo dùležitosti pøátelství, kamarádství a mnoli, jak dramaticky ztvárnit nìkteré Ježíšovy
hé další.
Èas utíkal rychle a vyhrazená doba brzy zázraky a podobenství (probírali jsme zrovuplynula. Nìkteré otázky dokonce zùstaly na Nový Zákon). Poté jsme kousek na zvláštnezodpovìzeny – alespoò máme dùvod na- ní hodinì pøedvedli tøe•ákùm, kteøí mìli poznat, o jaké zázraky se jedná.
šeho hosta pozvat znovu.
Pøestože se jednalo o první veøejné herecJe ovšem nutno zdùraznit, že toto setkání
bylo pro dìti opravdu pøínosné a povzbu- ké vystoupení mnohých dìtí, podaøilo se
zující. Jménem všech pøítomných tedy otci nám pøedvést to, co jsme si pøipravili. NejMarkovi velmi dìkuji nejen za jeho èas, ale oblíbenìjším se stal zázrak „Promìnìní vody
ve víno“, a to díky svatební hostinì, která
také za velmi fundované odpovìdi.
Katechetka Martina Havlová ml. byla i pøi nácviku opravdová.
Dìkuji všem hercùm za jejich výkony a
Co se mi nejvíce líbilo
tìším se, že budeme spoleènì v naší biblic(názory nìkterých dìtí):
„Pan faráø odpovídal na to, co nás zajímá. ké dramatizaci pokraèovat i nadále.
Katechetka Martina Havlová ml.
A umí udìlat legraci.“ (Zlatka)
Setkání dìtí z
Karolinky s P. Markem
Známe svùj kostel? - 4. èást
Hlavní èástí kostela zbudovaného v øádu
staré liturgie je presbyterium – knìžištì, k
nìmuž loï smìøuje a navazuje na nì. Tam
stojí oltáø, na nìmž se koná obì• mše svaté
a v jeho svatostánku se uchovává Nejsvìtìjší Svátost Oltáøní. I v našem kostele si
mùžeme po úpravách podle liturgické reformy pokoncilové všimnout, že presbyterium
je o stupínek vyvýšeno oproti lodi. Pùvodní význam byl praktický (aby vìøící lépe vidìli dìní v knìžišti) a zároveò symbolický:
byl vyjádøen vyšší stupeò a poslání knìžského stavu. Nové pojetí po II. vatikánském
snìmu již neklade takový dùraz na toto vyèlenìní: všechen Boží lid je „královským
knìžstvem“ a podílí se aktivnì na mešní liturgii. Viditelným projevem tohoto pojetí je,
že byla odstranìna møížka mezi lodí a knìžištìm. Podávalo se u ní svaté pøijímání kleèícím komunikantùm, jak ještì støední generace mùže dobøe pamatovat.
Do lodi vstupujeme z pøedsínì prosklenými dveømi. Napadá nám, že Ježíš øekl: „Já
jsem dveøe.“ Je to prohlášení na první poslech podivné. (Dnes bychom tuto metafo-
ru mohli ještì rozšíøit a zvýraznit: Jsem detektor. Detekèní rám ve dveøích odhalí kaž-
dou nepatøiènost, kterou bychom chtìli
vnést pøed Boží tváø. Ale Boží detekce zároveò žehná i nejskrytìjším dobrým úmyslùm.)
V Janovì evangeliu však pokraèuje Ježíš na-
Køíž ve Stanovnici
„U Petøekù“
Køíž ve Stanovnici „U Petøekù“
Katastrální území: Karolinka
Postaven: 1990
Posvìcen: 8. záøí 1990
Svìtitel:
P. František Poles - faráø v N. Hrozenkovì
Majitel pozemku:
František Petøek, Karolinka 620
Stav objektu: výborný
Historie:
Køíž zbudoval otec souèasného majitele pan
Josef Petøek u pøíležitosti primice P. Jiøího
Orsága (1990). Novoknìz mìl pùvodnì køíž
posvìtit, ale v urèený den se na novém pùsobišti nahromadilo více práce a proto se
nemohl dostavit. Okolí køíže je upraveno jako
odpoèinkové místo urèené k meditaci a pøípadným pobožnostem (29. èervence 2007
zde byla sloužena mše a v blízkosti køíže probíhal farní den). Je zde dùm, který pan Petøek
pronajímá k rekreaci Charitì Olomouc.
Pøipravil František Kováø, Hovìzí
prosto zøetelnì: „Kdo vejde skrze mne, bude
zachránìn; bude moci vcházet i vycházet a
najde pastvu.“ (Jan 10,9) Vstupujeme-li
tudíž skrze Krista, dostává se nám nìkolika
záruk: zaruèuje se nám záchrana – spása;
dostává se nám svobody (vcházet – vycházet); a dává se nám záruka života (výživa).
Vejdìme tedy s dùvìrou otevøenými dveømi!
Po obou stranách vchodu jsou u zadní
stìny kostelní lodì k dispozici zpovìdnice:
zaøízení, které trvale dráždí nevìøící a kterému se nìkdy vyhýbáme i my vìøící. Je to po
kropence a krucifixu do tøetice výzva k pokání a smíru, nepøehlédnutelné znamení Božího milosrdenství. Má nám umožnit, abychom mohli podle žalmu „vstoupit k oltáøi
Božímu“ zcela oèištìni.
První pohled dopøedu spatøí samozøejmì
právì oltáø a vše, co k nìmu pøísluší. Retábl
– èást oltáøe nad menzou (stolem) a svatostánkem – nám výjevem køtu Pánì v Jordánu na obraze podává zprávu, že náš kostel je zasvìcený svatému Janu Køtiteli. Ale
tam, k samému støedu a tìžišti kostelního
prostoru, teprve dojdeme.
Pøipravil Mojmír Trávníèek
Základem dobrého partnerského vztahu je pøátelství,
nebo-li schopnost hledìt jedním smìrem.
-5-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
…DOPISY Z MISIÍ…DOPISY Z MISIÍ…DOPISY Z MISIÍ…DOPISY Z MISIÍ…
P. Radoslav Kotrra SVD již rok misionáøem na Kubì
Je mnoho misionáøù, kteøí zvou své spolubratry do zemì svého misijního pùsobení.
Pøemýšlel jsem nad tímto „zvykem“, a zmìna
mého pùsobištì mi ukázala, že je potøeba o
tom mluvit i v mém pøípadì. Proto chci alespoò touto cestou vyjádøit svoji touhu a øíci,
že Kuba potøebuje misionáøe – bratry èi knìze – zapálené a svaté. Na sobì vidím, že Bùh
pro šíøení a posvìcení svého Slova skuteènì používá jako svùj nástroj lidi slabé, høíšné a køehké. Lidi, kteøí se dopouštìjí omylù a chyb. Opravdu, On se
dívá dopøedu a vidí, co z tebe nebo
ze mne mùže být, nejen to, èím jsem
nyní.
Tímto každého z vás zvu k modlitbì - i za Kubu – a mám nadìji, že
jestliže to je Jeho vùle, On pošle k
nám i nìjakého misionáøe ze slovenské provincie. Byl bych velice potìšen. A• pošle kohokoliv z kteréhokoliv koutu svìta. Každé ruky a
každého srdce je tu velice potøeba.
Jsou zde farnosti, které jsou bez knìze a kdyby nevypomáhali diecézní
knìží z Kolumbie, tak by pùlka naší
diecéze Bayamo-Manzanillo byla
bez knìží. Pro objasnìní situace dodám, že farností se rozumí nejen
mìsto èi vesnice, ale minimálnì dalších 10 komunit, které je tøeba navštìvovat a spravovat a dalších
alespoò 20 vesnic, kam se dodnes Evangelium nedostalo. Napøíklad mùj spolubratr a já
v sobotu sloužíme mše sv. ve dvou komunitách v jedné vzdálené farnosti, která je bez
knìze. A sousední farnost v létì musel opustit Kolumbijec, protože oni jsou zde posíláni
pouze na 2-3 roky.
Cítím povinnost pøiblížit vám naši situaci
a vyzvat mladé spolubratry, aby se neobávali pøemýšlet nad kubánským misijním povoláním – je to nároèná a tvrdá práce, ale
pro Boží království se vyplatí nìco vytrpìt.
Zde vám pøináším krátké postøehy z naší
misie:
Po mé devíti mìsíèní misii v mìsteèku Sagua de Tanamo jsem pøijal misii v nové farnosti Yara. Zde jsem se již seznámil s nejpodstatnìjšími vìcmi a mohu øíci, že se tady
cítím dobøe.
3. bøezna uplynuly 3 mìsíce od mého pøíchodu do Yara a 31. ledna jsem oslavil spoleènì s jedním indonéským spolubratrem náš
první rok na Kubì. Naše pøítomnost a práce
je zde velice potøebná, protože pøináší nadì-
ji, povzbuzení a požehnání pro tento lid, který tápe v beznadìji, smutku; lidé už nemají
chu• ani snít. Mnoho lidí, kteøí touží po zmìnì, nevìøí, že tato smutná situace se jednoho dne mùže zaèít mìnit. Na druhé stranì
jsou ale lidé, kteøí jsou rádi, že to zde vypadá
tak jak to vypadá. Padesát let režimu dokázalo „vygumovat“ myšlení lidí a pøetvoøit je
v prospìch mocnáøù a vladaøù, kteøí se pøiživují na mizérii a beznadìji kubánského lidu.
Nechci zde vyslovovat konkrétní jména èi
názvy, protože nikdo neví, kdo další toto
ète…uèíme se, že zde je lepší držet pusu a
krok… jinak tì „vypoklonkují“ z této zemì.
Je proto lepší mnoho neprotiøeèit, protože to stejnì nikam nevede a radìji Kubáncùm pomáhat jak se dá - i když jsme v mnoha
našich èinnostech omezováni a kontrolováni. Máme však jednu zbraò, kterou nám nikdo nemùže vzít ani zakázat – a tou je modlitba. Nemùžeš vystupovat na veøejnosti, mluvit a konat? V poøádku! Ale mùžeš se modlit
a pøinášet obìti za lepší budoucnost a brzkou zmìnu. Jestliže je to tedy Boží vùle; proto by v naší mysli i srdci mìla pøetrvávat
Kristova slova: „Ne moje, ale Tvá vùle a• se
stane“.(Lk 22,42) Ano, tomuto se uèím i já a
myslím, že tato cesta je nejlepší a nejpokojnìjší. Pøiznám se, že má touha je, aby toto
pochopili i Kubánci a využívali tento prostøedek pøi budování své svìtlejší budoucnosti. Je to však velice tìžké pøiblížit se a
mluvit s èlovìkem, který má strach se otevøít, øíci co cítí, co chce a co nechce – protoJenom èlovìk vnitønì krásný
dokáže vnímat také krásu kolem sebe.
-6-
že je plný strachu, beznadìje a bojí se, aby
na nìj nìkdo nežaloval a zítra si ho nepøedvolali a v horším pøípadì ho poslali do vìzení. Mnoho z tìch, kteøí hledali zpùsob, jak si
pøivydìlat a tak uživit rodinu, již plní vìznice, protože jejich jednání bylo protizákonné
a protistátní. Zde se dìjí takové vìci, které
èlovìk nepochopí. Jen otevírá oèi a ústa,
žasne, nìkdy je mu do hnìvu (tak jak v mém
pøípadì), jindy do smíchu a ptá se, proè je to
tak a ne naopak, dává si otázku, kdo to zmìní a kdy.
Pøed pár dny mi mùj spolubratr, se kterým
jsem sem pøišel, øekl, že bìhem tohoto roku
se tu nic pozitivního od Kubáncù nenauèil.
Ano, jsou to tvrdá slova. Trochu jsem se
nad tím vším zamyslel a došel jsem ke stejnému závìru. Momentálnì si pøipadám trochu jako pesimista…Avšak navzdory této
bolesti i této nelichotivé realitì osobnì cítím, že Bùh mi ne nadarmo vnuknul myšlenku napsat si Kubu jako místo misijního urèení, protože On ví, proè jsem ji dostal pøidìlenu…a já nyní hledám odpovìï. Snad zde
mám být prostøedníkem Kristovy lásky, svìtla a nadìje. Bùh si mì vede a já jsem mu
vdìèný i za tyto zkoušky, otazníky i za odpovìdi. Proto radìji jdu objevovat v tìchto
lidech to božské a krásné, to co nese v sobì
každá lidská bytost. Proto klidnì vyznám, že
jsem zde již objevil a potkal dìti, mládež, dospìlé i starší lidi, kteøí mì nìèemu nauèili,
ukázali mi nìco krásné ze sebe, kteøí mi vìnovali lásku a srdeènost, i když mnohokrát
takovou jim vlastní a mnì cizí.
Je pravda, že jsem ještì v procesu inkulturace a poznávání sebe samého i Boha v
nové kultuøe; proto tyto zápasy a pochybnosti. Tak se tedy vracím o kousek zpìt a
obracím se na vás s prosbou o modlitbu a
obì• za mì - novomisionáøe, ostatní misionáøe i lidi žijící na Kubì. Jen Pán ví, jak a kdy
pøinese naše práce své plody
Posílám své požehnání.
S láskou a úctou Radoslav
(dopis P. Radoslava Kottry spolubratrùm)
Pøeložila a upravila Ingrid Petøeková
„Nyní budeme mlèet, modlit se, dìkovat
Bohu za jeho požehnání, které jsme dnes
pøijali a pøemýšlet o našich høíších.“
Gerhard Janssen,
otec Sv. Arnolda Janssena
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...
v místnosti pod vìží. Vstupenky je možno rePoutì do Stanovnice
zervovat od pondìlí 6. dubna 2009 na tel èísJiž tradièní pou• u kaplièky Panny Marie ve
Velikonoèní pásmo
le: 571 424 973.
Skalièí jsme letos naplánovali na pondìlí 1. èervDìti z náboženství a Schola z Karolinky pøiSrdeènì vás zveme, abyste opìt pøišli stme- na 2009 od 16.00 hodin.
pravují zpívané a hrané pásmo, které netradièní lit naši farnost a lépe se poznat navzájem i mimo
formou pojednává o velikonoèních událostech. prostor kostela.
Poutní slavnosti
Pásmo probìhne v kostele Panny Marie KarPoutní slavnost ve farním kostele sv. Jana
Maminkám k svátku
melské v Karolince. Informace o termínu konáKøtitele v Novém Hrozenkovì budeme slavit v
ní budou zveøejnìny na plakátech.
Jednota Orla Nový Hrozenkov poøádá dne nedìli 21. èervna 2009, mše svaté v 7.30 hod a
10. kvìtna 2009 kulturní vystoupení pro ma- 9.15 hod. Kazatelem bude P. Josef Muzik, vicePo stopách èeských svìtcù
minky k jejich svátku. Zvou všechny farníky
Již tradiènì se na konci kvìtna (pøesný ter- do sálu Lidového domu v Novém Hrozenkovì rektor knìžského semináøe v Olomouci.
Ve filiálním kostele Panny Marie Karmelské
mín bude upøesnìn) uskuteèní soutìžní dopo- na 15.00 hodinu, kde vystoupí dìti z valašskév
Karolince
v nedìli 19. èervence 2009, mše
ledne „Po stopách èeských svìtcù“, které je ho folklorního souboru Vraneèka, dìti z Orla,
svaté
v
7.30
hod
a 11.00hod. V Karolince bude
urèeno nejen dìtem, ale také dospìlým. Zvláš- skauti, scholièka, a další úèinkující.
kazatelem
novoknìz
P. Darius Èarš SVD, který
tì pak tìm, kteøí se zajímají o historii køes•anství Nebudou chybìt ani soutìže.
zároveò udìlí novoknìžské požehnání.
v Èechách. Letošní roèník bude zamìøen na
Tìší se na vás èlenové Orla
období 9.-12. století, tedy pøíchod sv. Cyrila a
„Setkání lidí dobré vùle“
Zapisování úmyslù
Metodìje a další osobnosti: sv. Ludmila, sv.
Letos
již potøetí oslavíme slavnost svatých
Václav, sv. Vojtìch a mnozí další – ovšem dnes
V sobotu 16. kvìtna 2009 od 8 do 12 hodin
Cyrila
a
Metodìje setkáním lidí z obou stran
témìø neznámí svìtci té doby. Všechny srdeè- se v Novém Hrozenkovì na faøe budou zapisohranic
na
høebeni Javorníkù. Pou• je naplánonì zveme.
vat úmysly na druhé pololetí tohoto roku (èervána
na
sobotu
4. èervence 2009, mše svatá
Za organizátory Martina Havlová ml. venec-prosinec 2009). V Karolince se úmysly
bude
slavena
od
11
hodin. Po obìdì bude slavbudou zapisovat v nedìli 17. kvìtna po mši
nost
pokraèovat
folklorním
programem. Pøedsvaté v místnosti pod vìží.
Køest dospìlých
pokládáme, že hlavním celebrantem a kazateTaké v letošním roce budou ve farním kostelem pøi mši svaté bude P. Jozef Streèka, který by
Mše svaté pro dìti
le v N. Hrozenkovì na Bílou sobotu 11. dubna
touto dobou již mìl být, po roèní misijní zkušea první svaté pøijímání
2009 pokøtìni tøi dospìlí katechumeni, kteøí se
Naposledy bude „dìtská mše svatá“ v No- nosti, zpìt na evropském kontinentì. O této
pøipravovali na pøijetí svátosti køtu.
vém Hrozenkovì v 11 hodin v nedìli 17. kvìtna slavnosti ještì budete podrobnì informováni
Velikonoèní jarmárek
2009. Následující nedìli 24. kvìtna 2009 v 11 v pøíštím èísle.
Na velikonoèní nedìli 12. dubna vás skauti hod budeme slavit první svaté pøijímání s dìtmi
Farní pou• – Poutní místa
zvou na VELIKONOÈNÍ JARMÁREK. z Karolinky ve filiálním kostele Panny Marie
jižních Èech
V 10.15 hod (po mši svaté) budou pøed koste- Karmelské v Karolince.
Letos
pro
vás pøipravujeme od pátku 24.
lem v Novém Hrozenkovì nabízet tatary, metliTýden nato s dìtmi z Nového Hrozenkova v
èervence
do
nedìle
26. èervence 2009 farní pou•
ce, velikonoèní vìneèky i košíèky a jiné výrob- nedìli 31. kvìtna 2009 v 9.15 hod ve farním
na
mariánská
a
jiná
poutní místa v oblasti jižky, které sami zhotovili. Bude i velikonoèní be- kostele v Novém Hrozenkovì.
ních
Èech.
Hlavním
cílem naší cesty je návštìránek. Všichni jste srdeènì zváni.
Setkání rodièù prvopøijímacích dìtí bude
va
mariánského
poutního
místa v Øímovì, kte19. dubna 2009 v Karolince po mši svaté (zaèáré
spravuje
hrozenkovský
rodák P. Tomáš KoFarní ples
tek 7.30 hod) a v Novém Hrozenkovì po mši
òaøík.
Mimoto
pravdìpodobnì
navštívíme ÈesPo Velikonocích v sobotu 25. dubna 2009 od svaté (zaèátek 9.15 hod). Úèast rodièù je nutná!
ké
Budìjovice,
Dobrou
Vodu,
Borovany…Po
19.30 hod se bude konat 2. farní ples. K tanci i
Mše svaté pro dìti budou opìt obnoveny
cestì
se
zastavíme
v
Kostelním
Vydøí, kde je
poslechu v sále Lidového domu v Novém Hro- až po prázdninách v mìsíci záøí.
karmelitánský
klášter
a
má
sídlo
Karmelitánské
zenkovì nám opìt zahraje skvìlá šestice hunakladatelství. Podrobnìji budete o pouti inOslava Božího Tìla
debníkù z Polanèanky.
Slavnost Božího Tìla budeme v Karolince formováni v kostele a na plakátcích.
Z programu mùžeme napøíklad prozradit úèinkování folklorního pìveckého souboru Hafe- slavit ve ètvrtek 11. èervna 2009 pøi mši svaté v
Návštìva Svatého Otce
ra, vystoupení dìtského taneèního souboru 18 hodin. V N. Hrozenkovì v nedìli 14. èervna
V
záøí
navštíví poprvé naši republiku papež
Vraneèka, scénku „Hrozenkovské námluvy“ a 2009 pøi mši svaté v 9.15 hod pøipravujeme prùBenedikt
XVI. Pøi pøíležitosti jeho návštìvy plásamozøejmì hry a soutìže pro všechny. Velký vod. Prosíme farníky, aby pøišli v krojích.
nujeme
zájezd
do Brna, kde by mìl v nedìli 27.
úspìch mìla vloni také rulièková tombola, jejíž
záøí
2009
slavit
mši svatou. Pøedbìžnì vás o
Knìžské
svìcení
výtìžek byl použit na nová okna. Prosíme
tomto
informujeme.
V
èervnu
z
Bolívie
na
Slovensko,
po
tøech
všechny sponzory tomboly, aby vìci do tomboly nosili na faru pokud možno v pátek 24. letech misijního pùsobení, pøicestuje br. Darius
Další èíslo farního zpravodaje vyjde v nedìli
dubna 2009 od rána do 19 hodiny. Prodej vstu- Èarš, aby byl 20. èervna 2009 v 10 hodin v Nitøe 21.èervna 2009, své textové pøíspìvky odevzdápenek s místenkou bude v nedìli 11. dubna a v vysvìcen na knìze. Pøipomínáme, že br. Darius vejte prosím do 10.èervna 2009.
nedìli 19. dubna 2009. V N. Hrozenkovì to bude pùsobil v naší farnosti jako pastoraèní asisP. Marek Poláèik, SVD
pøed hlavním vchodem do kostela, v Karolince tent. Vložte jej prosím do svých modliteb.
správce farnosti
...CO SE CHYSTÁ...
Èlovìk musí pøestat spìchat,
aby nepøehlédl stopy Boží pøítomnosti.
-7-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ DUBEN 2009
...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...
...CO SE UDÁLO...
Farní pou• v Ostravì 8. bøezna
Ještì se vrátím k naší pouti do Ostravy,
kde jsme slavili v kostele sv. Václava mši
svatou, kterou pøenášela TV Noe. Musím
øíci, že mne mile pøekvapilo množství vás,
kteøí jste se na tuto pou• vydali. Sice jsem
plánoval naplnit 3 autobusy, ale nepøedpokládal, že se tyto autobusy naplní do posledního místa a mnozí z vás se ještì vydají
svými vozy. Myslím, že to byl pøíjemnì strávený den a velká zkušenost pro každého z
nás. Všem, co se poutì zúèastnili a všem, co
se podíleli na pøípravì a na hladkém prùbìhu celé pouti a také tìm, kteøí zùstali doma a
modlili za nás, ještì jedenkrát všem srdeènì
dìkuji.
Opravy kostela v N.Hrozenkovì
Poøad bohoslužeb
bìhem Velikonoc 2009
Nový Hrozenkov
Pondìlí 6. dubna 2009 – pondìlí Sv. týdne
Mše svatá
18:00
Ètvrtek 9. dubna 2009 - Zelený ètvrtek
Nešpory-veèerní modlitba církve
15:30
Mše sv. - památka Poslední veèeøe
16:00
Pátek 10. dubna 2009 - Velký pátek
Ranní chvály
8:00
Køížová cesta
15:15
Obøady Velkého pátku
16:00
Sobota 11. dubna 2009 - Bílá sobota
Ranní chvály - zaèátek adorace
8:00
Konec adorace u Božího hrobu
15:45
Velikonoèní vigilie - obøady Bílé soboty 16:00
Po obøadech požehnání velikonoèních jídel
Nedìle 12. dubna 2009 - Zmrtvýchvstání Pánì
Mše svatá
11.00
Pondìlí 13. dubna 2009– Velikonoèní pondìlí
Mše svatá
7:30
Úterý 7. dubna 2009 – úterý Svatého týdne
Mše svatá
8:00
Støeda 8. dubna 2009 – støeda Sv. týdne
Mše svatá
18:00
Ètvrtek 9. dubna 2009 - Zelený ètvrtek
Nešpory - veèerní modlitba církve
18:30
Mše sv. - památka Poslední veèeøe
19:00
Pátek 10. dubna 2009 - Velký pátek
Ranní chvály - zaèátek adorace
9:00
Køížová cesta
18:15
Obøady Velkého pátku
19:00
Kostel otevøen pro adoraci
do 22:00
Sobota 11. dubna 2009 - Bílá sobota
Ranní chvály - zaèátek adorace
9:00
Konec adorace u Božího hrobu
18.45
Velikonoèní vigilie - obøady Bílé soboty 19:00
Po obøadech požehnání velikonoèních jídel
Nedìle 12. dubna 2009 - Zmrtvýchvstání Pánì
Mše svatá
9:15
Mše svatá pro dìti nebude
Pondìlí 13. dubna 2009– Velikonoèní pondìlí
Mše svatá
9:15
Mše svatá pro dìti nebude
Schola v Karolince
pøijímá nové èleny
Svátost køtu pøijali
a novými farníky se stali
Karolinka
Koncem mìsíce bøezna probìhlo plánované statické zajištìní kostela v Novém Hrozenkovì. Tyto práce se neobešly bez prachu a èásteèného doèasného narušení interiéru kostela. Práce byly naplánovány tak,
aby se daly provádìt v dobì, když už nebuVloni se nìkolik dospìlých farníkù odhodlalo na Zelený ètvrtek zapojit do obøadu umývání
de mnoho snìhu a zároveò se stihly dokonnohou.
Tento obøad je souèástí liturgie, a proto prosím abyste nalezli odvahu i další, doma se
èit do Velikonoc. Dìkujeme farníkùm za popøipravili
a do tohoto obøadu se zapojili, a tak jej mohli skuteènì prožít naplno!
chopení a všem, kdo pomáhali s pøípravami
Na
Bílou
sobotu si pøineste malý kahánek k obøadu pøinášení velikonoèní svíce a svoji køestní
a následným úklidem, který byl velice násvíèku
k
obnovì
køestních slibù.
roèný, za jejich pomoc.
Sadbové úpravy
V mìsíci bøeznu byly rovnìž odbornou
firmou oøezány a ošetøeny vzrostlé stromy
(lípy, kaštany) nacházející se u kostela, cestou na høbitov a na høbitovì. Hrozilo, že tyto
již velmi vzrostlé stromy by mohly zapøíèinit
neštìstí, a proto bylo ve spolupráci farnosti
a mìstyse rozhodnuto k tomuto zásahu pøikroèit.
Papež vyhlásil Rok knìží
Svatý otec dne 16. bøezna 2009 bìhem audience úèastníkù plenárního zasedání Kongregace pro klérus ve Vatikánu oznámil, že
pøi pøíležitosti 150. výroèí úmrtí sv. Jana
Maria Vianneye, faráøe arského, vyhlašuje
na období od 19. èervna 2009 do 19. èervna
2010 Rok knìží, jehož téma bude "Vìrnost
Kristova, vìrnost knìze".
P. Marek Poláèik, SVD
správce farnosti
v Novém Hrozenkovì
21. února – Josef Støelec
Schola pøi kostele v Karolince P. Marie
23. bøezna – Ondøej Oldøich Pavelka
Karmelské v Karolince existuje již od vysvì29. bøezna - Adam Ráèek
cení tohoto chrámu. Bìhem rokù se v ní vystøídalo mnoho èlenù, nìkteøí z nich se obèas vracívají vypomoci (Vánoce, Velikono- Svátost manželství uzavøeli
ce, pou•).
v Novém Hrozenkovì
V prùbìhu posledního roku se stala nemi21. února 2009
lá vìc: témìø polovina stálých èlenù Scholy
Ondøej Orság a Silvie Michálková
se odstìhovala, další mají èasovì nároèné
zamìstnání, které jim nedovolí zúèastnit se
Do vìènosti nás pøedešli
nácvikù.
v mìsíci bøeznu:
Zveme proto mezi nás všechny, kteøí rádi
Josef Divín (1931) z Nového Hrozenkova
zpívají a jsou ochotni pomoci.
Jiøina Èotková (1930) z N. Hrozenkova
Zkoušky Scholy jsou každý ètvrtek hned
Pavel Koòaøík (1940) z Karolinky
po mši svaté.
Anna Chromèáková (1941) z N. H.
Martina Havlová ml.
Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky
Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov
Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected]
Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik SVD
Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH
Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme.
Náklad 300 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 9,- Kè (náklady na tisk).
-8-