divadelní sezona 2015/2016

DIVADELNÍ
SEZONA
2015/2016
Opera:
Janáčkovo divadlo: Bludný Holanďan, Rusalka, La traviata,
Příhody lišky Bystroušky, Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas,
Turandot, Prodaná nevěsta
Divadlo Reduta: Alice in bed
Mahenovo divadlo: Lazebník sevillský
Balet:
Janáčkovo divadlo: Bajadéra, Sněhurka a sedm trpaslíků,
Made in USA
Činohra:
Mahenovo divadlo: Bůh masakru, Lysistrata / Aiás,
Rozbitý džbán,
Ostře sledované vlaky, Mandragora, Romeo a Julie
Divadlo Reduta: Loupežníci, Nora, Ďáblice, Spílání Brnu,
Kdyby, tak, a co pak
JANÁČKOVO DIVADLO
MAHENOVO DIVADLO
DIVADLO REDUTA
Kde hrajeme:
JANÁČKOVO DIVADLO
Rooseveltova 31/7, 602 00 Brno
MAHENOVO DIVADLO
Malinovského náměstí 1, 602 00 Brno
DIVADLO REDUTA
Zelný trh 4, 602 00 Brno
Předprodej a objednávky vstupenek:
NÁRODNÍ DIVADLO BRNO, Dvořákova 11, 657 70 Brno
TEL: +420 542 158 120 / E-MAIL: [email protected]
www.ndbrno.cz
Tento projekt pro Vás připravila společnost PRO BONUSYS s.r.o.
Dotazy a připomínky týkající se prodeje informačních brožur
sdělujte, prosím, na číslo zákaznického servisu
+420 602 371 099.
O opera
Giuseppe Verdi
LA TRAVIATA
Nastudováno v italském originále s českými titulky
Libreto: Francesco Maria Piave podle románu A. Dumase ml.
Dirigent: Jaroslav Kyzlink, Pavel Šnajdr
Režie: Zbyněk Srba
Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová
O lásce, kterou přemohla až smrt.
Dumasův román Dáma s kaméliemi Verdiho nadchl. Znal dobře místo děje – Paříž, město plné shonu, nikdy neměl příliš
v oblibě a tragický příběh mu připomněl i jeho životní zkušenost. V roce 1847 se po delší době setkal s dávnou přítelkyní a interpretkou svých raných děl, sopranistkou Giuseppinou Strepponiovou. Sblížili se a jejich hluboký vztah trval až
do konce jejího života. Léta žili ve volném svazku, a Verdi tak na vlastní kůži pocítil odpor společnosti vůči „nelegálnímu“
vztahu. Byli nuceni stáhnout se do ústraní své usedlosti v Sant Agatě. Jeho osobní prožitek tak bezpochyby umocnil
pochopení a soucit s hlavní hrdinkou, které celou operou prostupují… Snad nikdo z účastníků benátské premiéry, jež
byla zničujícím fiaskem, nevěřil, že se právě stal svědkem zrodu jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších italských oper.
Verdi vždy rád hledal pro své opery předlohy s dramatickou zápletkou a zvláštními charaktery a v Dumasově předloze je
bezpochyby nalezl. Průzračná a jímavá lyrická hudba, v níž se italské bel canto úzce snoubí s dramatickým výrazem, tak
dala vzniknout opernímu evergreenu. Klasická inscenace Zbyňka Srby nabízí pozoruhodný pohled do života žen na okraji.
Giacomo Puccini
TURANDOT
Nastudováno v italském originále s českými titulky
Libreto: Giuseppe Adami a Renato Simoni
Dirigent: Jakub Klecker, Ondrej Olos
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Simona Rybáková
Uhodni, nebo přijdeš o hlavu.
Krásná princezna Turandot se nechce vdávat. Pro své nápadníky připravila krutou zkoušku. Kdo uhodne tři hádanky,
dostane ruku princezny, kdo ne, bude o hlavu kratší. Kouzlu Turandot podlehne i princ Kalaf, který hádanky rozluští.
Pokořená Turandot se odmítne stát jeho ženou, a tak Kalaf navrhne princezně možnost rovněž hádat… Historie příběhu
o krvelačné princezně sahá až do 12. století, kdy se objevil v díle perského básníka Nzámího. Do Evropy se dostal prostřednictvím sbírky pohádek Tisíc a jeden den, kde ho objevil italský dramatik Carlo Gozzi. I Pucciniho příběh se značnou
dávkou exotiky, lásky a poezie zaujal. Tak jako v případě Madamy Butterfly snažil se získat s velkou pečlivostí představu
o kultuře a písních vzdálené a exotické Číny. V průběhu kompozice však podlehl rakovině hrtanu a instrumentaci opery
dokončil jeho přítel a žák Franco Alfano. Renomovaná umělecká dvojice režisér Jiří Nekvasil a výtvarník Daniel Dvořák
spolu s kostýmní výtvarnicí Simonou Rybákovou vytvořili působivou inscenaci v nejlepších intencích současného divadla.
O opera
O opera
Leoš Janáček
Příhody lišky Bystroušky
libreto: Leoš Janáček
dirigent: Tomáš Hanus, Jakub Klecker
režie: James Conway
scéna a kostýmy: Neil Irish
Velkolepá opera oslavující přírodu a věčný koloběh života.
Příhody lišky Bystroušky patří k Janáčkovým nejlyričtějším a nejmelodičtějším operám. Jiskří humorem, laskavým a trošku
rozmarně pichlavým zároveň a zaujmou zvláštním pojetím prolínání světa lidí a zvířat, zemitostí, laskavou životní filozofií
až mystičností.
Příhody lišky Bystroušky měly světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal
velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann. Režie byla svěřena mladému režisérovi
Otakaru Zítkovi a výtvarníkem se stal malíř Eduard Milén.
Antonín Dvořák
RUSALKA
Nastudováno v českém originále
Libreto: Jaroslav Kvapil
Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Ondrej Olos
Režie: Vladimír Morávek
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Jímavé tajemství lásky, zrady, bolesti a odpuštění.
Nejúspěšnější operní dílo velikána české hudby. Překrásný pohádkový příběh, jenž vyvěrá z teskné pohádky Hanse Christiana Andersena, vypráví o velké lásce, štěstí i bolu, zklamání a zoufalství, které Dvořákova hudba vykresluje v tklivých
melodiích. Jen málokdo toto dojemné vyprávění o vodní víle zamilované do pozemského prince nezná: na scénách všech
operních divadel ve světě si opera našla své stálé místo. Nejen na svoji dobu prvotřídní libreto pochází z pera Jaroslava
Kvapila. Rusalkou Dvořák definitivně potvrdil svoji pozici předního světového skladatele. Partitura překypuje vroucí melodikou, něžnou i dramaticky vypjatou. Pohádková atmosféra je plná melodické fantazie a mistrovské instrumentace. Nová
inscenace je dílem vynikajícího divadelního a filmového režiséra Vladimíra Morávka, který do pohádkového světa vnesl
osobitou poetiku evokující dávné severské a keltské báje. Recenze ocenily „velmi silné, hudebně strhující“ provedení, které
označily za „jedno z nejnadějnějších čísel na repertoáru Janáčkovy opery za poslední dobu“ (M. Zapletal, Brněnský deník).
O opera
O
O OPERA
opera
Richard Wagner
BLUDNÝ HOLANĎAN
(DER FLIEGENDE HOLLÄNDER)
Nastudováno v německém originále s českými titulky
Libreto: Richard Wagner
Dirigenti: Jakub Klecker, Pavel Šnajdr
Režie: Roman Polák
Scéna: Roman Borák
Kostýmy: Peter Čanecký
Potkal-li jsi loď na moři, rudé plachty má a černý stožár…
K napsání opery o prokleté lodi inspirovala Wagnera nejen pověst o bludném Holanďanovi, ale taky osobní zkušenost.
Skladatel tehdy prchal před věřiteli a útěk vyvrcholil bouřlivou plavbou od severských břehů do Anglie na škuneru, který
se dostal do několikadenní bouře. V době útěku do Londýna byl Richard Wagner dva roky ženatý s Minnou Planerovou
a první manželskou krizi již měli za sebou. Mladá herečka se sice kvůli němu vzdala divadla, prožívala s ním veškeré strasti
bídy a trpělivě snášela jeho nálady, přesto však pro ctižádostivého Wagnera ideál věrné ženy nesplňovala, a vytvářel
si proto vlastní ženské ideály. První takovou ženou byla postava Senty, oddané svému muži až za hrob. Jí začíná řada
Wagnerových ženských postav, jejichž vlastní oběť přinese spásu mužskému hrdinovi. V Bludném Holanďanovi Wagner
definitivně vykročil na cestu prokomponovaného hudebního dramatu, tolik typického pro jeho další tvorbu. Premiéra se
uskutečnila za řízení skladatele v Drážďanech roku 1843. Dnes toto dílo patří k nejčastěji uváděným Wagnerovým operám
na českých operních jevištích. Inscenace vznikla u příležitosti 200. výročí skladatelova narození.
Gioachino Rossini
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ
(IL BARBIERE DI SIVIGLIA)
Nastudováno v italském originále s českými titulky
Libreto: Cesare Sterbini podle hry Pierre-Augustina de Beaumarchaise
Dirigent: Ondrej Olos
Režie: Sandro Santillo
Scéna a kostýmy: Michele Chiapperino
Já duší celého města jsem! Láska, lsti, intriky.
V roce 1815 navštívil Rossiniho vévoda Francesco Sforza-Cesarini, impresário známého římského divadla di Torre Argentina. Skladatel se zavázal zhudebnit libreto, které mu vévoda předloží, a měsíc poté odevzdat hotovou partituru. Bylo
potřeba, aby námět schválila cenzura, což se ukázalo jako velmi obtížné. Všechna předložená libreta byla zamítnuta – až
na Lazebníka sevillského. Rossini tím nadšen nebyl, existoval tu totiž ještě jeden Lazebník sevillský, jehož autorem byl
uznávaný doyen Giovanni Paisiello. Rossini dobře věděl, že starý maestro i jeho opera mají řadu příznivců, kteří by mu
mohli uvedení nového díla znepříjemnit. Napsal tedy Paisiellovi zdvořilý dopis, v němž pokorně vysvětloval, proč se odvážil komponovat operu na stejný námět. Paisiello odpověděl, že záměr vřele vítá: tiše totiž předpokládal, že opera propadne. Nemýlil se. Při premiéře v roce 1816 opera skutečně skončila fiaskem. Onoho večera však nikdo z diváků netušil,
že právě vypískal jednu z nejslavnějších a nejoblíbenějších oper budoucnosti… Členové převážně italského inscenačního
týmu pro brněnské publikum připravili půvabnou podívanou ve stylu comedie dell’arte.
O O
opera
OPERA
O opera
Ivo Medek, Markéta Dvořáková
ALICE IN BED
Nastudováno v anglickém originále s českými titulky
Libreto: Anna Daschke, Sjarona Minailo
Dirigent: Ondrej Olos
Režie: Rocc
Scéna: Rocc
Kostýmy: Rocc a Miro Sabo
Svět za zrcadlem si musíš vybojovat sama… se sebou.
Světová premiéra vokálně-instrumentální skladby pro šest hlasů, dětský hlas, čtyřhlasý sbor a tanečníka, která vznikla
spoluprací mezinárodního týmu čtyř autorů. Součástí této multimediální kompozice je video složka, které se ujali tvůrci
počítačových her Jan Kavan a Lukáš Medek. Příběh je sondou do života Alice – úspěšné designérky počítačových her,
která žije svůj umělecký, ale i osobní život vnitřně rozpolcená. Jedna polovina jejího já touží takřka chorobně po úspěchu
a penězích; ta druhá se snaží těmto komerčním tlakům nepropadnout a hledá inspiraci v přebohatém hájemství fantazie svého dětství. Součástí Alice je i malá Alenka – dítě a symbol inspirace a kreativity. Inspirace se však ke komerčnímu
úspěchu vůbec nehodí, proto je Alenka udržována Alicí, jež prahne po slávě, v umělém spánku. Její druhé já se ji naopak
snaží probudit a znovu tak vzkřísit tvořivou složku jejího života skrze její dětství, symbolizované návraty k pohádkovým
postavám Alenky v říši divů a za zrcadlem, s nimiž se shodou okolností setkává v nové počítačové hře…
Bedřich Smetana
PRODANÁ NEVĚSTA
Nastudování v českém originále.
Libreto: Karel Sabina
Dirigent: Jakub Klecker, Jaroslav Kyzlink
Režie: Ondřej Havelka
Scéna: Alexandra Grusková
Kostýmy: Alexandra Grusková
Klasická opera se skutečným provazochodcem!
Po úspěšné premiéře své operní prvotiny Braniboři v Čechách se Bedřich Smetana rozhodl pro kompozici opery vpravdě
národní. Spolu se spisovatelem Karlem Sabinou vybrali venkovský námět vycházející ze Sabinova humoristického románu Věčný ženich. Děj nás zavádí do české vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka
se má však provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Inscenace režiséra Ondřeje Havelky
patří od své premiéry právem k divácky nejoblíbenějším titulům našeho repertoáru. Sám Havelka o ní říká: „Základní
inscenační princip není nikterak extravagantní, neboť se přiznám, že nejsem zvláštním příznivcem násilných aktualizací
a posunů klasických děl do současnosti. Rozhodně však nejde o obvyklé, říkejme mu ,holubičkové‘ klišé, ke kterému se
často uchylují inscenátoři v obavě, aby neposkvrnili tradiční posvátnost nejdůležitější české národní opery. Mým záměrem je vytvořit představení, které bude živým, pestrým a hlavně zábavným hudebním divadlem, vždyť koneckonců jde
o komickou operu.“
O opera
O opera
Bohuslav Martinů / Henry Purcell
EPOS O GILGAMEŠOVI / DIDO A AENEAS
Režie: Jiří Heřman
Dirigent: Marko Ivanović, Václav Luks
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Alexandra Grusková
Člověk miluje, protože miluje.
Jsou mýty, které prochází napříč kulturami a ani s přibývajícími staletími neztrácí nic ze své aktuálnosti. Mýty, které se
zabývají základními otázkami lidské existence, a ty, jež vypráví velké milostné příběhy. Mezi ty první patří babylonský Epos
o Gilgamešovi, považovaný za nejstarší slovesnou památku světové kultury. Právě tento příběh nelítostného vládce Uruku
Gilgameše, jeho přátelství k přírodnímu muži Enkiduovi a jejich filosofický dialog o pozemském a posmrtném životě se
stal inspirací k jednomu z vrcholných děl B. Martinů.
Mezi velké milostné příběhy, které inspirovaly nespočet uměleckých děl, patří i tragická láska kartaginské královny Dido
k trojskému hrdinovi Aeneovi. Námět vycházející z Vergiliovy 4. knihy eposu Aeneis se stal předlohou k více než stovce
operních zpracování, z nichž některá náleží k přelomovým dílům operní literatury. Takovým je i opera velkého skladatele
anglického baroka Henryho Purcella, který díky svému umění zachytit v hudbě ty nejjemnější nuance lidských emocí,
vdechl nešťastné Dido nesmrtelnost.
Premiéra 13. května 2016 v Janáčkově divadle.
Bohumil Hrabal
OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY
Režie: Ivo Krobot
Dramaturgie: Jan Gogola
Scéna: Václav Špale
Kostýmy: Alice Novotná
Hudba: Zdeněk Kluka
Plácačka, razítko, divan a zrod hrdiny.
Slavná kniha a slavný film, oceněný v r. 1967 Oskarem, vytvořily z této Hrabalovy prózy kultovní dílo. Bylo zřejmé, že uvedení skvostného díla na divadelním jevišti na sebe nedá dlouho čekat.
Na „zdivadelnění“ Hrabala mají největší zásluhu a podíl dva muži, již zemřelý dramaturg Václav Nývlt a především režisér
Ivo Krobot. Ten inscenoval na třicet Hrabalových textů na mnoha jevištích doma i v zahraničí. Pro uvedení Ostře sledovaných vlaků činohrou Národního divadla Brno připravuje nově upravený scénář doplněný motivy z prvního Hrabalova
zpracování tohoto tématu – Legendy o Kainovi z r. 1949.
Č
činohra
Č
činohra
Č
činohra
Yasmina Reza
BŮH MASAKRU
Překlad: Michal Lázňovský
Režie: Milan Schejbal
Dramaturgie: Helena Michková, Ilona Smejkalová
Scéna a kostýmy: Kateřina Baranowska
Jsme rozumní lidé, nebo oběti svých pudů?
Inteligentní současná komedie přední francouzské dramatičky. Jedenáctiletý Ferdinand a jeho kamarád Bruno se poprali
na dětském hřišti. Jejich rodiče se setkávají, aby společně sepsali hlášení pro pojišťovnu a nepříjemnou situaci v klidu
a přátelské atmosféře vyřešili. Jde přece o chápavé, vzdělané a rozumné lidi! Jediné nevhodné slovo, drobná neshoda
a rozmrzelost však brzy rozpoutají bouři, v níž veškeré zásady života v civilizované společnosti rázem ustupují stranou…
Vynikající hořkou komedii o tom, že v každém z nás dřímá sobectví, agrese a touha vrazit tomu druhému pěstí, napsala
světově proslulá současná francouzská dramatička Yasmina Reza, známá u nás například jako autorka podobně laděné
komedie Obraz (Kumšt). Příběh, známý i z filmové verze režiséra Romana Polanského, byl přeložen do mnoha světových
jazyků a prošel úspěšně mnoha světovými jevišti, české a moravské scény nevyjímaje. Inscenace Milana Schejbala staví
především na poutavém příběhu a skvělých hereckých výkonech předních členů činoherního souboru.
Niccolò Machiavelli
MANDRAGORA
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Hudba: Petr Kofroň
Dramaturgie: Martin Dohnal
Režie: Ivan Rajmont
Úprava: Ivan Rajmont
Stačí jedna nevěra – a všichni jsou spokojeni.
Nejslavnější a nepochybně nejzdařilejší renesanční komedie vůbec, ze které vycházeli nejproslulejší komediografové včetně
Goldoniho a Molièra. Kalimach touží po milostných hrátkách s mladou a překrásnou Lucrezií, jež je však bohužel manželkou
postaršího Mikuly, který sní o synovi a dědicovi. Sluha Ligur namluví Kalimachovi, aby se přestrojil za doktora a přesvědčil Mikulu, že pro zvýšení plodnosti musí Lucrezie užívat mandragoru. Mandragora však údajně nepochybně zahubí prvního muže,
který se s ní bude milovat. Kalimach navrhne Mikulovi, že pro tento účel najde náhodného hlupáka… Italský učenec a diplomat Machiavelli napsal v době vyhnanství vynikající komedii, která vycházela z komedií antických, starořímské palliaty (starořímská komedie podle řeckého vzoru), středověké frašky (motiv mastičkářství) a nepochybně z rozvernosti a burlesknosti
Boccacciova Dekameronu. Výbornými dialogy a rafinovanou prací se zápletkami položil Machiavelli základ moderní veselohře co do formy a charakteristiky.
Č
činohra
William Shakespeare
ROMEO A JULIE
Překlad: Martin Hilský
Režie: Zdeněk Černín
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: David Rotter
„Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“
Romeo a Julie je novodobý mýtus o lásce. Před více než čtyřmi sty lety ho zpracoval tehdy začínající dramatik a básník William
Shakespeare.
Byla to jeho první velká tragédie, která se stala autorovou nejúspěšnější hrou vůbec. V počtu uvedení by jí dnes mohl konkurovat
snad jedině Hamlet.
Romeo a Julie je zároveň jednou z prvních Shakespearových her uvedených u nás. V roce 1617 ji z Polska na Moravu přivezla anglická kočující společnost principála Greena, která hru, či její adaptaci, uvedla nejprve v Olomouci a dalších několika moravských
městech a posléze také v Praze u příležitosti korunovace arciknížete Ferdinanda Štýrského.
První pokus inscenovat Romea a Julii v češtině se uskutečnil až v roce 1805, a to poněkud kuriózně. Úředník pražského magistrátu
Hynek Ignác Šiessler přeložil německou úpravu Christiana Felixe Weisse, jemuž původní Shakespearova hra připadala příliš drsná,
takže ji ukončil happyendem. Ovšem kritikům, jako např. F. B. Mikovcovi, jeho přístup připadal jako „hnusné předělání Shakespeara“.
Aristofanés
LYSISTRATA
Podle Aristofana i Sofokla
Přebásnění: Roman Sikora, Martin Čičvák
Dramaturgie: Martin Kubran
Režie: Martin Čičvák
Scéna: Tom Ciller
Kostýmy: Nina A. Stillmark
Muži vládnou mečům. Ženy vládnou mužům – nebo světu?
Aristofanés byl velký komediograf, jemuž nic lidského nebylo cizí. Proto přišel na úžasný nápad – učinit z milostné touhy
mírotvorný prostředek aneb Chtíčem za mír! Chytrá a krásná Athéňanka Lysistrata se smluví se ženami dalších řeckých
měst, zvláště pak se Sparťankou Lampito, že dokud nezavládne mezi muži mír, bude pro ně veškerá ženská náklonnost,
zvláště ona erotická, zcela nedostupná. Odříkání potěšení je velmi mučivé – a nejen pro muže, ale i pro ženy úkol dodržet
úmluvu znamená nadlidské úsilí. Nakonec, ale dobrá věc zvítězí a lze předpokládat, že zanedlouho po uzavření míru dojde
v řeckých městech k populační explozi. Narodí se tak i hodně kluků, budoucích vojáků… Inscenátoři se snažili představit si,
co vedlo k oné vzpouře Lysistraty a jejích družek, a rozhodli se podívat na celou kauzu z pohledu mužů. Souboj mužského
a ženského elementu tak získává nové dimenze. Projeví se jako souboj vznešeného a nízkého, posvátného a profánního.
Ve výsostně moderním výtvarném scénickém provedení také jako souboj gendrů, rodů a pohlaví. Režie se zhostí uznávaný
tvůrce Martin Čičvák, který se tak po delší době vrací na jeviště Mahenova divadla – do svého prvního působiště.
Č
činohra
Č
činohra
Č
činohra
Friedrich Schiller / Thomas Zielinski
LOUPEŽNÍCI
Autor: Friedrich Schiller
Režie: Thomas Zielinski
Dramaturgie: Johana Součková
Úprava: Johana Součková
Scéna: Pavel Svoboda
Kostýmy: Pavel Svoboda
Hudba: Ivan Acher
Současná gangsterka tarantinovského střihu!
Příběh sporu dvou bratrů o čest, moc a lásku otcovskou i krásné dívky se stal jedním z klasických děl německé romantické
literatury. Karl Moor, který je lstí bratra Franze vyhnán z domu, kolem sebe shromáždí skupinu „spravedlivých“ loupežníků, jejichž vyšším posláním je trestat zlo a domoci se spravedlnosti. Jak ale můžeme chtít zlepšit svět, když se sami
dobrovolně řadíme mezi zločince? Slavná hra s hlubokým myšlenkovým přesahem bude pro divadlo Reduta zásadně
upravena a zmodernizována za přispění původní punkové hudby. Nastudování inscenace se chopil talentovaný režisér
Thomas Zielinski (nar. 1972 v Berouně), který je vyhledávaným tvůrcem v České republice i v Německu, kde mimo jiné
také vyučuje na Akademii múzických umění v Ludwigsburgu.
Heinrich von Kleist
ROZBITÝ DŽBÁN
Překlad: Kateřina Bohadlová
Režie: Martin Františák
K pádu někdy stačí, abys měl dvě nohy…
Venkovský písař potkává brzy po ránu v kanceláři žalostně zřízeného rychtáře Adama. Naneštěstí začíná den soudu a žalobci už netrpělivě čekají. A ještě ke všemu je ohlášena i návštěva soudního rady, který se chce zúčastnit jednání v rámci
své revizní cesty… Bože, to je nepříjemné! Vždyť Adam ani nemůže najít svou úřední paruku. A navíc chce selka Marta
žalovat snoubence své dcery Evy Ruprechta, který jí údajně rozbil starodávný džbán. Ruprecht ovšem tvrdí, že viděl nějakého cizince, jak prchal oknem Evina pokoje a shodil džbán z krbové římsy. Marta se všemi prostředky snaží dceřinu
pověst zachránit. Postupem času je stále jasnější, že Adam bude muset soudit hlavně své vlastní pochybení, svou vlastní
vinu. Úřední hodiny tikají, čas běží a rychtář musí přistoupit k veřejnému líčení. Ale jak? Bez úřední paruky? S monoklem?
A za zády se soudním radou Walterem?! Jiný by to vzdal, ale Adam je rychtářem už proklatě dlouho. Teď už nejde jenom
o čest a dobrou pověst, tady jde zkrátka o všechno! Klasická komedie Heinricha von Kleista v novém, originálním a velmi
současném překladu Kateřiny Bohadlové.
Č
činohra
Henrik Ibsen
NORA
Překlad: František Fröhlich
Režie: Rastislav Ballek
Dramaturgie: Martin Kubran
Scéna: Stefan Milkov
Kostýmy: Katarína Kováčiková
Jak se stalo, že Torvalda Helmera opustila manželka.
Nora a Torvald Helmerovi se připravují na zázrak. Po letech strádání se na ně obrátilo štěstí. Cítí zasloužené zadostiučinění. Přicházejí Vánoce… Dráždivý příběh o fatálním nedorozumění mezi mužem a ženou, kteří spolu tvoří rodinu, plánují
budoucnost a obývají domácnost, aniž by si všimli, že žijí ve vlastních rozdílných světech… „V Redutě Národního divadla
Brno se úpravy známého dramatu Nora od Henrika Ibsena ujal režisér Rastislav Ballek. A vytvořil hru pro jediné dvě postavy. Na výtvarně opulentní scéně Stefana Milkova hraje Noru nervní a přesvědčivá Eva Novotná a jejího jednoduchého
muže Torvalda ještě přesvědčivější Petr Halberstadt, který působí, jako by se pro roli rigidního panáka narodil. Ostatní
postavy jsou zpřítomněny jen promluvami a ,odpověďmi‘ obou hlavních hrdinů. Konzervativnímu publiku nic z toho
nemusí vyhovovat, nicméně ozvláštnění mnohokrát hrané a zfilmované látky se povedlo. Zejména v působivém ztvárnění
nefunkčnosti vztahu dvou lidí uvázlých ve falši manželského stereotypu.“ Jana Soukupová (idnes.cz)
Karl Schönherr
ĎÁBLICE
Úprava: Martin Františák / Režie: Martin Františák / Překlad: Karel Želenský / Dramaturgie: Martin Kubran
Scéna: Jaroslav Čermák / Kostýmy: Marek Cpin / Hudba: Jiří Hájek
Krásná, leč krutá groteska na půdorysu lidové balady.
Pašerák se svou ženou v rozpadající se chalupě v drsném pohraničí Tyrolských alp počítají peníze utržené za kontraband
a společně sní o domě na náměstí. Muž je nemocný, předčasně zestárlý, ale protřelý a stále nebezpečný. Žena je krásná
a tajemná. Děti nemají, ale něco je přece poutá k sobě. Jako třetí do hry vstupuje mladý ambiciózní hraničář, který přichází
se zodpovědným úkolem: přistihnout pašeráka s kontrabandem. Hranice tohoto trojúhelníku jsou plné nastražených pastí.
Vzájemné svádění ženy a mladíka, předstírané aliance, domluvy a úskoky nakonec však přece jen přerostou ve skutečné
vášně. Napjaté očekávání, kdo bude přichycen in flagranti, vrcholí v tragicko-groteskním finále…
Ďáblice (Der Weibsteufel, 1914) patří vedle jiné Schönherrovy hry Víra a vlast (Glaube und Heimat) dodnes mezi nejhranější
tituly v Rakousku. Uvádějí ji jak ochotnické spolky, tak i – s každou novou nastupující generací divadelníků – Burgtheater. Hra
byla několikrát zfilmována, punc expresionistické balady ji provází od počátku. Téměř ikonickou podobu dostala v němém
filmu Thy Name is Woman (1924) s uhrančivou Barbarou La Marr v titulní roli. Nutno dodat, že dobově populární démonizace
ženy je v Schönherrově dramatu (zcela) neutralizována silným emancipačním vyzněním hry, které jasně odkazuje na Ibsenovu
moderní dramatiku.
Režisér Martin Františák sáhne po Schönherrově Ďáblici v krátkém čase již podruhé. V minulé sezoně ji inscenoval ve studiovém prostoru Městského divadla Zlín. Pro Divadlo Reduta připravuje se svým týmem inscenaci v nové vlastní úpravě
a ve velkorysejší výpravě, k níž vybízejí možnosti našeho jeviště. Vedle Hany Briešťanské a hostujícího Zdeňka Juliny se
na jevišti Reduty do nebezpečné hry pustí Zbyšek Humpolec, nepřehlédnutelný, ač čerstvý absolvent JAMU.
Č
činohra
Č
činohra
Č
činohra
Roland Schimmelpfennig
Kdyby, tak, a co pak
Režie: Thomas Zielinski
Čtyři barvité výklady temné díry ve zdi.
Roland Schimmelpfennig (1967), v současné době nejuváděnější německý dramatik, napsal hru s tímto podivným názvem
na zakázku divadla Schauspiel Frankfurt v roce 2011. Svým jedinečným způsobem si v ní pohrává s motivy řemeslnické
scény ze Shakespearova Snu noci svatojánské.
Parta stavebních dělníků opravuje rozlehlý zchátralý dům. Práce se vleče, komunikace se stavbyvedoucím vázne, projekt
neodpovídá realitě. Vrchol všech nedorozumění nastává v okamžiku, kdy se v čerstvě proražené díře ve zdi ztratí dělník
Marek. Ale za zdí nic není! Přesněji – za zdí je Nic. Díra je, jak se zdá, nekonečná, a tudíž nastává vhodná chvíle udělat si
přestávku. U piva a cigarety se roztáčí dialog, který volně přechází ve vyprávění několika paralelních příběhů. Svou roli
v nich má i nevěrná manželka šéfa stavby, jež má poměr s jedním z řemeslníků, dále špatné svědomí jednoho z parťáků,
jenž svou „fu- šeřinou“ možná zavinil tragédii téměř antickou, a zeď, která má být proražena – jenže nikdo neví, zda právě
ona není zdí nosnou.
Jak je u Schimmelpfennigových her zvykem, postavy se – zde díky fatální přítomnosti díry – doberou až k apokalyptickým
a utopistickým otázkám, které však zůstanou nezodpovězeny, poněvadž máme „padla“.
Premiéra: 7. dubna 2016 v divadle Reduta
Martin Františák
Spílání Brnu
Režie: Martin Františák
„Vzít kostlivce ze skříně. K tanci.“
Éra německého divadla v Brně trvala tři sta let. Zrcadlila nelehký vývoj vztahů mezi Čechy a Němci a byla dramatičtější
než leckterý divadelní kus. Zvláště pak budova dnešní Mahenovy činohry, postavená v roce 1882 výhradně pro účely
německého divadla, doslova nasákla dramatickými příběhy sklonku tohoto období. Ať už jde o rok 1918, kdy se této
budovy za bouřlivých okolností „zmocnili“ čeští divadelníci, nebo o rok 1945, který vedl k definitivnímu a často tragickému zpřetrhání pro Brno zcela přirozených českoněmeckých vazeb. Jiný a přesto podobný osud stihl i nedalekou Redutu.
Režisér a umělecký šéf Mahenovy činohry v Brně Martin Františák se rozhodl přihlásit k zodpovědnosti za dědictví dnešního Národního divadla Brno a v jeho autentických prostorách bude autorsky spílat.
Komu? Kostlivcům z brněnské divadelní skříně. Proč spílat? Snad pro spílání samé. Aby bylo vyspíláno, rozumějte vysloveno, to, o čem se dlouho mlčelo a dodnes mlčí. A aby po spílání přišel smír. S jedním městem na Moravě a s jeho prvním
kulturním stánkem plným příběhů o velkém divadle a lidské malosti. Ostatně slavnou Musilovu anekdotu, že „Brno je
rozlehlý sál s nízkým stropem, kde se můžeš rozběhnout, ale nesmíš vyskočit“, vykládal už Johann Nestroy, herec brněnských divadel, někdy kolem roku 1826.
Premiéra: 18. února 2016 v divadle Reduta
B
balet
Bogdan Pawlowski / Witold Borkowski
SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ
Libreto: Witold Borkowski, Stanislav Piotrowski
Choreografie: Witold Borkowski, Asistent choreografie: Jarmila Manšingrová, Věra Vágnerová
Scéna: Vojtěch Štolfa, Kostýmy: Alois Vobejda
Pohádková stálice na brněnském divadelním nebi.
Baletní pohádka o krásné Sněhurce, zlé maceše a sedmi trpaslících. Příběh, ve kterém se mísí pohádkové kouzlo, napětí
a neobyčejná odvaha, začíná u kouzelného zrcadla. Kdo je na světě nejkrásnější?
Ludwig Minkus
BAJADÉRA
Dirigent: Pavel Šnajdr
Choreografie: Jaroslav Slavický podle Mariuse Petipy,
Scénografie: Ivo Žídek, Kostýmy: Josef Jelínek
Klasický balet o třech dějstvích
Diamant z pokladnice baletní klasiky.
Přestože klasický balet Bajadéra (La Bayadére) měl svou premiéru v choreografii známého tvůrce Mariuse Petipy v petrohradském Mariinském divadle již v roce 1877, je pro svůj orientální pohádkový námět a brilantní taneční techniku
často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes. Děj se odehrává ve staré Indii. Láska chrámové tanečnice
(bajadéry) Nikie a vojevůdce Solora vyvolá hněv mocných nepřátel – Velikého brahmína, Mahárádži a jeho dcery Gamzatti, nevěsty Solora. Nikia umírá uprostřed náboženské slavnosti, je uštknuta zmijí schovanou v darovaném košíku květů.
Pouze ve světě snů se Solor setkává se stínem milované Nikie… A tak je balet příběhem nenaplněné lásky s tragickým
koncem, kde se nadpozemské bytosti nereálného světa střetávají se světem skutečným. Je neuvěřitelné, že přes nesporné
choreografické, dramaturgické a hudební kvality čekala Bajadéra plných 136 let na své první uvedení na české scéně…
Serenade, Sofa, Lunar Sea - Noire Blanc
MADE IN USA
Hudba - P. I. Čajkovskij, W. A. Mozart ad.
Choreografie: George Balanchine, Olivier Wevers, Moses Pendleton
Od vrcholné baletní neoklasicky po strhující a pohybově vizuální divadlo.
Podzimní premiéra bude věnovaná choreografům žijícím a tvořícím ve Spojených státech amerických. Dramaturgie večera je velmi pestrá
a slibuje skvělou podívanou s mimořádnou choreografickou kvalitou. Dílo George Balanchina (1904 - 1983) bylo zásadní pro vývoj baletního umění v Americe 20. století a právem označujeme tuto světově významnou osobnost za otce baletní neoklasiky. V našem divadle
uvedeme jeho dílo historicky poprvé. Olivier Wevers je naopak současný tvůrce, bývalý první sólista významných severoamerických baletních souborů - Pacific Northwest Ballet, Royal Winnipeg Ballet, který je v současnosti uměleckým ředitelem vlastního souboru Whim
W‘Him - platformy soustředěné na tanec, choreografii a výkonné umělce zabývající se inovacemi a vzájemnou spoluprací. Poslední částí
večera bude vizuálně taneční dílo světoznámého souboru Momix - tanečně pohybových iluzionistů pod uměleckým vedením Mosese
Pendletona. Slibujeme večer plný kontrastů, od krystalické baletní neoklasiky po strhující vizuální a pohybové divadlo.
Premiéra: 29. října 2015 v Janáčkově divadle.
B
balet
Pravidla použití informační brožury
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Platnost informační brožury je do 30. 6. 2016. Informační brožura se vztahuje na vybraná
představení inscenací uváděná do 30. 6. 2016 v Janáčkově divadle, Mahenově divadle,
v divadle Reduta.
Kupóny jsou platné na tato představení:
Opera:
Janáčkovo divadlo: Bludný Holanďan, Příhody lišky Bystroušky, Rusalka, La traviata, Turandot,
Prodaná nevěsta, Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas
Divadlo Reduta: Alice in bed
Mahenovo divadlo: Lazebník sevillský
Balet:
Janáčkovo divadlo: Bajadéra, Sněhurka a sedm trpaslíků, Made in USA
Činohra:
Mahenovo divadlo: Bůh masakru, Lysistrata / Aiás, Rozbitý džbán, Ostře sledované vlaky,
Mandragora, Romeo a Julie
Divadlo Reduta: Loupežníci, Nora, Ďáblice, Spílání Brnu, Kdyby, tak, a co pak
Případná další představení, na která se budou kupóny vztahovat, a aktuální program k tomuto
projektu naleznete vždy na www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel. Vyberte Národní
divadlo Brno 2015/2016. V případě zájmu o zasílání měsíčních programů a aktualit nás neváhejte
kontaktovat na emailu: [email protected], nebo se registrujte přímo u našeho obchodníka.
Po předložení a odevzdání kupónů obsažených v kupónové knížce, která je nedílnou součástí
informační brožury, obdržíte tyto slevy:
10 x vstupenku s 50% slevou z původní ceny vstupenky. Tuto slevu lze uplatnit pouze při
osobním odběru vstupenek v Předprodeji na Dvořákové 11, Brno.
Rezervace na vybraná představení je možná telefonicky (542 158 120), nebo v rezervačním
systému divadla www.ndbrno.cz. Rezervace má platnost max. 5 dní, lze ji provést nejpozději
však dva dny před představením.
Volná místa jsou podmíněna kapacitou divadla a nejsou pro držitele informační brožury
předem rezervována.
Při rezervaci upozorněte, prosím, personál, že máte nárok na slevu, jinak Vám sleva nebude
uznána.
Slevy nelze kombinovat s jinými slevami nebo akcemi a sčítat navzájem. Pravidla použití
nelze měnit.
Národní divadlo Brno si vyhrazuje právo na změnu programu, titulu (platné i po zakoupení
vstupenek) a cen vstupenek.
Informační brožura je přenosná.
Počet kupónů použitých najednou není omezen.
Při nedodržení některého z uvedených pravidel Vám sleva nemusí být poskytnuta.
Jakékoliv napodobování a kopírování této informační brožury a kupónů je trestné. Kupóny
jsou nedílnou součástí informační brožury a jsou samostatně neprodejné.
V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek týkajících se našeho projektu nás prosím
kontaktujte na telefonním čísle zákaznického servisu BONUSYS +420 602 371 099.
Zákaznický servis BONUSYS je Vám k dispozici v pracovní dny od 9:00 do 17:00 hodin.
Všeobecné obchodní podmínky jsou uvedeny v plném znění na našem webu www.bonusys.cz/
vseobecne-obchodni-podminky. Na této stránce jsou také informace sdělované spotřebiteli
před uzavřením smlouvy a podmínky pro odstoupení od uzavřené smlouvy včetně formuláře
o odstoupení od smlouvy.
PRO BONUSYS s.r.o. je nezávislým distributorem této informační brožury, proto své
připomínky a podněty týkající se provozu jednotlivých divadel sdělujte, prosím, na telefonní
čísla uvedená v informační brožuře.
Prodejce informační brožury není zaměstnancem Národního divadla Brno. Prodejem je
pověřen firmou PRO BONUSYS s. r. o.
Aktuální program k tomuto projektu sledujte na www.bonusys.cz
www.bonusys.cz
www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel
Kalendář - Program divadel
Informační brožuru vydává:
PRO BONUSYS s.r.o., Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1
IČO: 286 17 231
Obchodní oddělení a distribuce: Bašty 413/2 (Palác Padowetz), 602 00 Brno
Telefon: +420 602 371 099, E-mail: [email protected]
www.bonusys.cz
Distributor je povinen Vám na vyžádání vystavit daňový doklad.
Cena informační brožury je 999 Kč.