EKO - Claudie

Nebojte se dobře najíst
... EKO...
Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev
OBSAH
4
Hygiena výživy – základní pojmy
6
EKO... nomicky
8
Jídlo jako lék?
10
Polévkový speciál
14
Ekomenu 1.
17
Ekomenu 2.
20
Chléb
24
Co když bez mléka?
26
Teď vaříte Vy
Také se Vám
stalo, že jste stáli v obchodě u regálu s potravinami
a divili se, kolik že to najednou stojí Váš oblíbený jogurt, máslo, sýr nebo
jiná potravina? Možná jste, jako já, zaváhali, zda ji vložit do košíku nebo zda
sáhnout po levnější variantě. Já po té levnější sáhla, ale nejdříve jsem se začetla do
miniaturního textu, který představuje složení potraviny. A že bylo co číst...
Zkuste to také a možná budete překvapeni, že například bílý jogurt
nemusí být jen z mléka a jogurtové kultury. Mne toto počteníčko každopádně vrátilo
k ověřeným potravinám, byť jsou dražší.
Nicméně zůstala otázka, zda se dá najít cesta, jak na potravinách ušetřit a přitom se
neošidit na kvalitě potravin, a tedy na kvalitě jídla. V receptech, které jsme pro toto číslo
bulletinu připravili, se tedy snažíme zohlednit nejen zdraví, ale také EKOnomický přístup.
V bulletinu najdete dále NOVÝ seriál o potravinách, které mohou prospět našemu zdraví.
V závěru čísla najdete několik vybraných receptů od Vás,
našich milých čtenářů. Moc všem děkujeme a určitě posílejte dál
.
Přeji Vám krásné dny plné zdraví ...
a také „Nebojte se dobře najíst!“
Za redakci Vaše
P.S.: Pro zaslání svých receptů využijte stránky:
www.claudie.crohnovanemoc.cz
3
IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY
doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.
HYGIENA VÝŽIVY
Y
– ZÁKLADNÍ POJM
V praxi si často klademe otázky, které se netýkají pouze určitého typu diety u idiopatických střevních zánětů, ale
mají obecnější charakter. Jaké potraviny jsou vhodné? Jsou nějaké škodlivé? Záleží na úpravě? Jak bezpečně
potraviny uchovávat? Co si máme myslet o konzervačních přípravcích? Máme preferovat biopotraviny? Odpovědi
na tyto otázky podává obor označovaný jako hygiena výživy a nutriční epidemiologie. Objasněme si některé
základnípojmy, s nimiž pracuje, a vyjasníse nám možná řada otázek, které jsem naznačil.
Hygiena a epidemiologie jsou pilíře prevence ve
zdravotnictví. Hygiena je pojmenována podle řecké
bohyně Hygieiy, která byla zobrazována jako půvabná
žena, držící v ruce misku, z níž pije had – tedy symbol
používaný také starořeckým lékařem Asklépiem.
Hygienu definujeme jako vědu o podpoře a uchování
zdraví.
Základní pojmy, s nimiž hygiena výživy pracuje, jsou
definovány v České republice zákonem (zák. č.110/
1997 Sb.) a vyhláškami (vyhl. č.137/2004 Sb.). Mezi
základní pojmy patří potraviny (látky určené ke spotřebě
v nezměněném stavu nebo po úpravě, patří k nim také
látky přídatné, pomocné a látky určené k aromatizaci).
Přídatné látky jsou takové, které se bez ohledu na
výživovou hodnotu stávají součástí potraviny při její
výrobě, balení, přepravě nebo uchovávání. Potravní
doplňky – nutriční faktory jsou vitamíny, minerální
látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a jiné
látky s významným biologickým účinkem. Pod pojmem
živiny – nutrienty chápeme chemické látky v potravě,
které slouží k tvorbě a obnově buněk, jako zdroj energie
a zajištění tělesných funkcí. Patří sem základní živiny:
sacharidy, bílkoviny, tuky, dále vitamíny, minerální látky
a stopové prvky.
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI
Vše, co souviselo s výživou, bylo v minulosti postaveno
na zkušenostech a zčásti také na tradovaných
předsudcích. První sondu do reality s objektivním
hodnocením učinil J. B. Orr, který v letech 1937 - 1939
zhodnotil stravování a socio-ekonomické faktory
u britských dětí. Jeho sledování dále pokračovalo
a mnozí účastníci studie žijí dodnes. John Gofman
předložil v roce 1950 v USA hypotézu, že vysoká
hladina cholesterolu a vysoká spotřeba živočišných
tuků ve stravě souvisí s rizikem kardiovaskulárních
onemocnění. Na tuto práci navázala tzv. studie sedmi
zemí pod vedením amerického lékaře A. Keyse, která
postavila do protikladu rizika živočišných tuků a výhody
tzv. středomořské stravy s vysokým podílem ryb
4
a v nich obsažených nenasycených mastných kyselin
s krátkým řetězcem. Na velký význam vlákniny upozornil
v roce 1962 D. Burkitt, když si povšiml, že její snížený
příjem koreluje s vyšším výskytem rakoviny tlustého
střeva. V posledním desetiletí 20. století se v Japonsku
objevil pojem funkčních potravin. Ve 21. století
očekáváme nástup nutriční genomiky navazující na
rozluštění lidského genomu v roce 2000. Z hlediska
hygieny výživy je v České republice hlavním
problémem obezita a s ní související choroby srdce,
cév, kloubů a rostoucí výskyt cukrovky. 46 % obyvatel
má normální váhu, 35 % nadváhu, 13 % trpí obezitou
I. stupně, 3 % II. stupně a 1 % těžkou obezitou III.
stupně.
ŽIVINY – NUTRIENTY
K základním živinám patří bílkoviny, tuky s cholesterolem, sacharidy, dále základní minerální látky
(sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík a síra), stopové
prvky (železo, jód, selen, zinek), vitamíny – jednak
rozpustné ve vodě (vitamíny skupiny B a vitamín C)
a jednak rozpustné v tucích (A, D, E, K). U nemocných
s idiopatickými střevními záněty je podle provedených
studií tendence ke zvýšené spotřebě sacharidů, a to
obvykle na úkor snižování příjmu bílkovin (proteinů).
Je proto vhodné si uvědomit, že proteiny jsou součástí
svalové hmoty, enzymů, hormonů, genetických struktur,
obranných látek a zdrojem dusíku. U dospělých jedinců
je doporučená denní dávka bílkovin 0,8 g na kg tělesné
hmotnosti (8 - 10 % celkového energetického příjmu).
Potřeba proteinů se zvyšuje při růstu organismu
v dětství, dospívání, těhotenství, kojení a v období
rekonvalescence po nemoci. Organismus je schopen
využít zdroje bílkovin v různé míře – rostlinné
ze 40 %, maso ze 70 %, vaječný bílek z 87 %
a z mateřského mléka dokáže využít dokonce 95 %.
Nemocní s idiopatickými střevními záněty mohou mít
vyšší spotřebu tzv. zametačů volných kyslíkových
radikálů vznikajících při chronických zánětlivých
onemocněních (vitamíny E, C, prvky zinek, selen)
a železa. V současné době jsou známé další biologicky
aktivní látky mezi živiny nezařazené, jejichž význam pro
organismus není ještě zcela známý, i když je
nepochybný. Patří k nim flavonoidy – asi 4 000 látek
obsažených zelenině, ovoci a nápojích. K nejznámějším
patří rutin, antokyany (červené hroznové víno, borůvky),
katechiny (zelený čaj) a kvercetin (česnek, cibule).
Fytoestrogeny jsou rostlinné látky, které mohou
v organismu nahrazovat přirozené estrogeny. V sóji se
vyskytují např. izoflavony, ve slupkách hroznového vína
antioxidant resveratrol. Antioxidační účinky mají také
karotenoidy s nejznámějším zástupem beta-karotenem.
vyrobené kontrolovanými postupy ze surovin získaných
na ekologicky obhospodařované půdě. Půda musí
splňovat podmínky nízké kontaminace a nízkého
průmyslového spadu. Tyto potraviny obsahují méně
kontaminujících látek než produkty běžného zemědělství, ale jejich rizikem je naopak vyšší podíl
mikroorganismů a přírodních toxických látek. Podle
některých informací mají vyšší přirozený podíl vlákniny,
minerálů a vitamínů, ale nižšíhodnoty hlavních živin.
TOXICKÉ LÁ TKY V POTRAVINÁ CH
Potraviny obsahují xenobiotika – cizorodé látky, které
mohou mít toxický potenciál. Míra toxicity závisí na
množství látek, době expozice organismu a riziku interference (vstupu do reakce) s jinými látkami v organismu
po jejich požití. Největší nebezpečí představuje jejich
potenciální toxicita pro genetický materiál, pro schopnost reprodukce, pro obranyschopnost, nebezpečné jsou
také látky s kancerogenním vlivem. Většina xenobiotik
vstupuje do organismu z potravního řetězce kontaminovanou vodou, půdou, při procesech agrochemie nebo
zpracování potravin. Mezi hlavní riziko xenobiotika patří
těžké kovy kadmium, olovo, rtuť, arzen, dusičnany a dále
organické kontaminanty. Kadmium patří mezi kancerogeny, ale má také prokazatelně potencující vliv na
aterosklerózu cév a vysoký krevní tlak. Blokuje také
zapojení zinku a selenu do metabolických pochodů.
Olovo se může dostat v nadbytku do lidského organismu
z kontaminované půdy, rtuť z masa ryb žijících v kontaminované vodě. Množství arzénu v přírodních zdrojích se
zvyšuje v oblastech s vysokým podílem metalurgie,
sklářství a těžby hnědého uhlí. Poměrně vysoký podíl
arzenu je také v pesticidech. Dusitanům se dnes
nevyhneme, ale jejich nežádoucí účinky lze tlumit
vitaminy A a E. Z organických kontaminantů mají
nejzávažnější nežádoucí účinky polychlorované bifenyly,
chlorované pesticidy, polycyklické aromatické uhlovodíky a ftaláty. Polychlorované bifenyly působí
imunotoxicky a jsou pravděpodobnými kancerogeny.
Významným zdrojem expozice mohou být potraviny
s vysokým obsahem tuku. Chlorované pesticidy
reprezentované DDT jsou dnes používány především
v rozvojových zemích, kde se používá k hubení komárů
v prevenci malárie. Polycyklickým aromatickým uhlovodíkům se vystavujeme při nedokonalém spalování
organického materiálu s nižšíteplotou plamene. Inhalační
expozice vzniká při kouření, alimentární při intenzivní
tepelné úpravě pokrmů, jako je pečení, smažení, pražení
a grilování na otevřeném ohni. Tyto látky mají výrazný
kancerogenní potenciál, mohou však také působit
genetoxicky a zvyšovat riziko aterosklerózy cév.
DRUHY POTRAVIN
Mezi základní druhy potravin patří obecně známé:
maso teplokrevných zvířat a masné výrobky, ryby,
mléko a mléčné výrobky, vejce, obiloviny, luštěniny,
brambory a další škrobnaté plodiny, zelenina, ovoce,
olejniny, sůl, koření, houby, cukr, včelí med s náhradními sladidly a nápoje. Termín funkční potraviny
zavedený v 80. letech minulého století v Japonsku
nebyl dosud v legislativě EU definován. Funkční
potraviny se připravují z běžných potravin přidáním
biologicky aktivních látek, zvýšením jejího podílu jejich
šlechtěním nebo naopak odstraněním potenciálních
škodlivin (např. alergenů). Některé potraviny mohou
fungovat jako funkční bez jakékoli úpravy. Základní
funkční potraviny jsou: kysané mléčné výrobky
s probiotickými mikroorganismy, zvýšený obsah
vlákniny z celozrnné mouky, výrobky s nenasycenými
mastnými kyselinami a fytosteroly (rostlinná másla,
margaríny). Přirozené funkční potraviny jsou např.
brokolice (vitamín C, vápník, sulforan, vláknina),
citrusy, čaj zelený a černý (polyfenoly), hroznové víno
(resveratrol), rajčata nebo tučné mořské ryby (omega3-nenasycené mastné kyseliny). Diskutovanou skupinou jsou geneticky modifikované potraviny. Hlavní
typy genetické modifikace zatím směřují ke zvýšení
odolnosti proti škodlivému hmyzu, tolerance k pesticidům, event. kombinace obou. První geneticky modifikované potraviny se začaly komerčně pěstovat
v 90. letech 20. století. Jejími hlavními producenty jsou
USA, Kanada, Argentina a Čína. Převažují při pěstování
sóji, kukuřice a řepky. Vývojový trend směřuje
k navýšení obsahu cenných látek jako antioxidantů,
minerálů a vitamínů. I když zatím nebyly prokázány při
testování prokazatelně negativní účinky geneticky
modifikovaných potravin, nemůžeme vyloučit vliv jejich
DNK (deoxyribonukleové kyseliny) na organismus
příjemce (nejen člověka, ale také dobytek krmený
geneticky upraveným krmivem). Biopotraviny – Samostatnou kapitolu v problematice hygieny potravin
bioprodukty, ekoprodukty jsou přirozené potraviny představuje jejich konzervace.
5
EKO... nomicky
Nenípochyb o tom, že základem zdravého stravováníjsou čerstvé a kvalitnísuroviny. Stále častěji se ale
mnohý z nás při nákupu potravin rozhlíží po těch levnějších nebo po těch, které jsou nabízeny v akcích.
Výdaje za potraviny bezpochyby patří k nepřehlédnutelným položkám rodinných rozpočtů. Lze tedy při
jejich nákupu ušetřit a přitom neošidit kvalitu?
To, že se touto otázkou hospodyně zabývaly v každé době,
dokládá nahlédnutí do téměř stoleté kuchařské knihy. Dočteme
se v ní: „Spořivost jest duší kuchařství.“ Dále však autor
hospodyně nabádá, aby neupadaly v opačnou chybu přílišného
šetření a lakotění v kuchyni, které často zmaří krmě, kterých by
se dobře užilo. Naopak doporučuje každý zbytek vhodně
upotřebit a soustředit se především na přípravu kvalitního
rozpočtu na nákup potravin pro plánovanou přípravu pokrmů.
Nakonec hospodyně nabádá: „Nesmíme však nikdy šetřiti při
nakupování potravin. Každá hospodyně musí počítati a zase
počítati, ale nesmíkupovati jenom to, co je laciné, neboťjakostí
látek potravných získá se zase na sytosti a vydatnosti jejich i na
výživě těla.“ (Kuchařská kniha, DOMÁCNOST, Česká škola
kuchařská, 1914).
Výše uvedená doporučenílze bezezbytku zavést do praxe i dnes.
My přinášíme ještě další tipy, které potěší Vaši peněženku.
Mějte ale na paměti, že není jedno, co posíláme do svého
zažívacího systému, a že kvalitnístrava je nezbytná pro naše
zdraví.
1. Sestavte si jídelníček dopředu a s rozmyslem – snažte se
v něm naplánovat jídla, ke kterým budete potřebovat co
nejvíce stejných ingrediencí. Nemá smysl kupovat drahou
potravinu jen kvůli jednomu jídlu, aby Vám pak zbytek ležel
půl roku ve spíži.
2. Sepište si podrobně nákupní seznam na plánovaná jídla.
Toho se pak v obchodě striktně držte a nekupujte jiné potraviny, než máte v seznamu. Jděte do regálů cíleně pro dané
potraviny, obchodem se netoulejte. V regálu se zbožím, které
právě potřebujete, se podívejte nejprve do spodních nebo
do úplně horních polic – nejdražší zboží je totiž umísťováno
právě do výše očí, aby si ho zákazník všiml nejdříve a hned si
ho vzal. Do obchodu nechoďte hladoví, hladoví lidé mají
tendenci nakoupit více potravin, než opravdu potřebují.
3. Pokud zvažujete nákup potraviny, která je v akci, pečlivě
zkontrolujte datum spotřeby a nekupujte jí víc, než opravdu
potřebujete. Naučte se pročítat složení potravin, budete
možná překvapeni, co vlastně jíte, a možná Vás to přiměje
6
Spořivost
jest duší
kuchařství
sáhnout po kvalitnějších potravinách. Pokud možno
nekupujte hotová jídla a polotovary, uvařit domácí
jídlo je mnohem ekonomičtější.
4. Hodně peněz utrácíme za balené vody, limonády
džusy a jiné nápoje. Nahraďte balenou vodu vodou
z kohoutku, do vody můžete přidat trochu citrónové
šťávy, a pokud občas potřebujete pít něco sladkého,
použijte silně zředěný sirup. Připravit si můžete také
studený ovocný čaj.
přímo v řeznických prodejnách, nejlépe v podnikových prodejnách některých velkoobchodů či
výroben zaměřených na maso a uzeniny nebo přímo
u farmářů. Pokud nakoupíte maso ve větším množství,
před uložením do mrazáku ho rozporcujte na menší
části tak, abyste pak při vařenínemuseli rozmrazovat
zbytečně velké kusy masa. Zde je na místě zdůraznit,
že opakované zamrazování vnáší do masa množství
dalších bakterií, nehledě na ekonomičnost takového
počínání.
5. V kuchyni využívejte všechny suroviny. Snažte se 9. I mnohé masité pokrmy lze připravit v ekonozpracovat maximum zbytků. Pokud se Vám zbylá
mičtější variantě. Pokud máte například rádi guláš,
surovina zrovna nehodí, zmrazte ji k pozdějšímu
zkuste si připravit bramborový, na ptáčky místo
využití. Na obal zmrazované potraviny (pokrmu)
drahého hovězího použijte kuřecí plátek. Také
vyznačte datum uložení a množství. K mrazáku si
svíčková se dá připravit třeba z krůtího masa (skvělá
umístěte notýsek, kam si poznačíte druh uložené
jsou například krůtí stehna), řízek zase můžete
potraviny, její množství, datum uložení a ev. plán,
připravit z levnějšího mletého masa jako holandský
k čemu ji můžete využít (např. kuřecímaso, 200 g - na
nebo z ochuceného mletého masa zkuste vytvořit
paprice, na rizoto...). Přednostně spotřebovávejte
plátky, které upečete v troubě.
potraviny (pokrmy) déle uložené. A nezapomeňte, že
Výhodnější také je koupit maso s kostí, které je
jednou rozmrazené potraviny už do mrazáku nepatří.
levnější a často bývá v akcích, a uvařit z něj zároveň
i polévku. Tak můžete využít např. kuřecí stehna
6. Je mnoho potravin a pokrmů, které lze nahradit nebo
a uvařit jak vývar, tak třeba masovou směs nebo kuřecí
doplnit levnější variantou. Např. kávu můžeme
kousky na paprice nebo kari. Hovězí přední maso je
nahradit meltou, sekanou můžeme nastavit sójovým
zase skvělé na polévku a k masu pak připravíme
masem (drtí), strouhanou zeleninou, červenou čočrajskou omáčku.
kou apod.
7. Důkladně rozvažujte množství nakupovaného 10. Důležité je také správné skladování potravin
v ledničce. Nejnižší teplota bývá vždy ve spodu
pečiva. Chléb nejlépe uchováváme zabalený v čisté
chladničky, nejvyšší úplně nahoře. Nejníže by proto
plátěné utěrce, pečivo neskladujeme v igelitových
mělo
být skladováno čerstvé maso připravené k brzkéobalech, je náchylné ke vzniku plísní. Pokud koupíme
mu
použití,
výše pak mají své místo mléčné výrobky
pečiva více, můžeme ho zamrazit (chléb předem
a
maso
již
nějakým způsobem zpracované (párky,
nakrájíme na plátky). Starší pečivo nevyhazujte – ze
uzené
maso),
nejvýše pak skladujte již navařené jídlo
straších rohlíků můžete připravit žemlovku nebo
určené
k
další
brzké konzumaci (polévky, uvařené
krutony na salát, či do polévky. Starší chléb
jídlo
určené
na
další den apod.). Lednici nepřeplvyužijeme na přípravu topinek (zkuste chléb lehce
ňujte,
kolem
potravin
by měl proudit vzduch. Nezapopotřít olejem, položit na plech vyložený pečicím
meňte na správné nastavení teploty v lednici (ideálně
papírem a upéci v troubě). Chléb, který usušíme,
by měla být okolo 6 °C – příliš vysoká teplota
můžeme použít také na přípravu polévky (viz recept
způsobuje rychlejší kažení potravin, příliš nízká pak
na str. 22) nebo jím můžeme zahušťovat pokrmy. Ze
odebírá zbytečně mnoho elektrické energie). Tvoří-li
starších usušených rohlíků lze připravit domácí
se ve Vašílednici námraza, pravidelně ji odstraňujte –
strouhanku.
námraza způsobuje totiž obrovské energetické ztráty.
8. Maso je jednou z nejdražších položek v seznamu
V lednici udržujte pořádek, nejméně 1x za měsíc
potravin. Máte-li možnost, preferujte nákup masa
lednici vykliďte a umyjte vodou s octem.
7
Jídlo jako lék?
Pro lepšíchuť a zdraví...
Všichni víme, že je pro naše zdraví důležité jíst hodně ovoce a zeleniny. Jsou ale další potraviny, které,
pokud je zařadíme pravidelně do jídelníčku, mohou naše zdraví příznivě ovlivnit. Rádi bychom Vám
představili některé méně známé, zdravíprospěšné potraviny, které doporučujeme Vašípozornosti. Určitě
stojí za to je do svého jídelníčku pravidelně zařadit, byť nepatří mezi nejlevnější ingredience. Většina
z nich se přidává do pokrmů v malém množství, které stačí pro jejich dochucení, a tudíž cena na porci
neníve finále nijak vysoká.
SHOYU A TAMARI
Japonská sójová omáčka Shoyu (šoju) se dostala do
Evropy již v 17. století, kdy tato zvláštní, tmavá tekutina
doputovala až do královské kuchyně Ludvíka XV. Sójová
omáčka Shoyu je vyrobena ze sójových bobů
a pšenice, zatímco sójová omáčka Tamari je vyrobena
pouze ze sóji a vzniká jako vedlejší produkt při výrobě
misa. Tyto suroviny podléhají dlouhodobému fermentačnímu procesu ve dřevěných sudech. Přírodní
fermentace, neboli kvašení, má řadu kladných účinků na
organismus. Při tomto procesu dochází ke štěpení tuků,
cukrů a bílkovin a zároveň vzniká velké množství vitamínu
B12, dále také enzymy, které mají příznivý vliv na trávení
a přispívají k lepšímu využití živin z takto zpracované
potravy. Při výrobě těchto pravých sójových omáček se
nepoužívají žádná barviva, konzervační látky ani zvýrazňovače chuti, které se vyskytují v běžných sójových
omáčkách. Kvalitní JAPONSKÁ OMÁ ČKA SHOYU je
kořením se silným harmonizačním působením. Tradičně
se vyrábí kvašením rozdrcených, napařených sójových
bobů, rozdrcené pražené pšenice, vody a soli, za přítomnosti fermentační kultury. Po ukončení fermentace se pod
silným tlakem lisuje v bavlněných pytlích. Po oddělení
sójového tuku se získává čistá sójová omáčka vynikající
přírodníchuti, která je základnípřísadou asijských pokrmů.
SÓ JOVÁ OMÁ ČKA TAMARI je jedním z druhů kvalitních
sójových omáček, který vzniká při výrobě misa. Ve srovnání
se sójovu omáčkou shoyu má tmavší barvu a také chuť
podstatně výraznější. Obsahuje i více minerálů a stopových
prvků. Je slanější než shoyu. Jelikož výtěžnost při výrobě
tamari je mnohem nižší než u shoyu, je jeho cena o něco
vyšší. Sójové omáčky Soyu a Tamari blahodárně působína
trávení(stimulujívylučovánítrávících šťáv).
8
Obsahují vysoce kvalitní aminokyseliny a mikroor- enzymů a také jako podpůrný prostředek při léčbě mnoha
ganismy důležité také pro dobré trávení.
nemocí. Š vestky umeboši obsahují velké množství vápníku
a velké množstvíželeza, několik organických kyselin.
Nakonec si připomeňme, že běžně nabízené levné sójové
omáčky nejenom že nebyly fermentovány, a tudíž
neobsahují vitamín B12, ale navíc obsahují glutaman,
cukr, různá barviva, či dokonce živočišné extrakty. Z toho
vyplývá, že rozhodně nejsou zdraví prospěšné a ani
chuťově se pravým sójovým omáčkám Shoyu a Tamari
nemohou vyrovnat.
UMEPASTA je dužina ze švestiček umeboši, která se
vyrábí odstraněním pecky a rozmačkáním na pastu.
Můžeme ji velice dobře použít v různých pokrmech nebo
samotnou – ustřihneme cípeček sáčku a vymačkáme na
špičku lžičky o velikosti pecky třešně, dáme do úst,
rozmělníme se slinami a polkneme. V kuchyni se používá
Za kvalitní sójové omáčky zaplatíme sice o něco více, ale jako univerzální dochucovadlo při vaření, do dresinků,
vzhledem k tomu, že se do pokrmu přidávají v malém luštěninových paštik a zeleninových jídel.
množství, a vzhledem k jejich příznivému působení na UMEOCET. Při výrobě (fermentaci) švestiček umeboši
naše zdraví bychom takto vydaných prostředků neměli vzniká jako odpadní produkt červená voda umesu neboli
litovat.
umeocet. Umeocet má slanokyselou chuť a i když má
v názvu slovo ocet, spíše nám pokrm osolí než okyselí.
MISO
Umeocet má silné neutralizační schopnosti. Obsahuje
Miso je fermentovaná vyzrálá pasta ze sójových bobů, velké množství minerálních látek, enzymů a vitamínů ve
rýže, pšeničné nebo ječné mouky. Žluté, středně silné, snadno vstřebatelné podobě. Působí proti únavě a dodává
slané koření je nejčastěji používáno při přípravě typické energii, pomáhá také při kožních problémech, posiluje
japonské miso polévky a k přípravě omáček, dochucení trávení a stimuluje funkci střeva. Lze ho používat také jako
restovaných jídel, těstovin, do marinád, dresinků apod. nápoj, je vhodný především pro horké letní dny – do láhve
Toto dochucovadlo můžeme uchovávat až po dobu s čistou vodou nakapeme umeocet. V kuchyni používáme
několika měsíců. Po otevření ho ale musíme držet umeocet na dochucování jakéhokoliv jídla (polévky,
v chladnu lednice.
omáčky, luštěniny), dá se použít i do salátů a dresinků.
Pasta miso obsahuje živé enzymy, které pomáhají při
trávení, ovlivňuje vyváženost přírodních sacharidů,
dodává esenciální oleje, vitamíny, minerály a proteiny ve
vyváženém složení. Obsahuje i vitamín B12. Miso slouží
k povzbuzení životní síly, podporuje látkovou výměnu,
vyživuje pokožku a krev, a tím podporuje tvorbu buněk
a kožnítkáně, pomáhá při srdečních chorobách, rozpouští
v krvi cholesterol.
Miso pastu používáme tak, že rozmícháme potřebné
množství ve vlažné vodě nebo zeleninovém vývaru. Miso
by nemělo projít varem, a proto ho přidáváme vždy
nakonec vaření a pokrm necháme před podáváním chvíli
stát.
UMEOCET A PASTA UMEBOŠ I
Š vestky umeboši jsou starodávným japonským zdraví
prospěšným pokrmem s posilujícími a vyvažujícími
účinky. Jsou velmi ceněny pro antibakteriální účinky
a schopnost podporovat trávení. Používají se jako
prevence před různými nemocemi, jsou dobré na posílení
imunity, na doplnění minerálních látek či doplnění
KUZU
Kuzu je škrob vyráběný z velmi tvrdého kořene rostliny,
která roste jako keř. Také on má svůj původ v Japonsku.
Tradiční východní medicína používá kuzu pro léčení
zejména zažívacího traktu. Kuzu má vysoký obsah
flavonoidů, které jsou příčinou výrazného léčivého
působení na oběhový systém. Flavonoidy a příbuzná
skupina známá jako bioflavonoidy jsou přírodního původu
a pomáhajíregulovat metabolismus. Majítaké příznivý vliv
na lidskou fyziologii tím, že uvolňují cévy, které jsou
staženy vlivem napětía stresů.
V kulinářském světě je považován za nejlepší škrob vůbec.
Kuzu je možné přidávat právě do polévek. Vždy se přidává
cca 2 minuty ke konci vařeníspolečně se shoyu japonskou
omáčkou a umeoctem či umeboši švestičkami. Do malého
hrníčku si nalejte 100 ml studené vody, přidejte
2 čajové lžičky kuzu, umeocet a shoyu dle potřeby a druhu
polévky, rozmíchejte a vlijte do uvařené polévky. Toto
množství kuzu stačí na podporu imunity přidávat cca
2x týdně do polévek.
9
Polévkový speciál
„Podle polévky pozná prý se nejlépe kuchařka a každý již předem může posoudit, jaká budou jídla
ostatní. Dobrá, silná polévka jest základem každé tabule i oběda.”
(Kuchařská kniha vyzkoušených jídelních předpisů, r. 1914)
Polévka je pokrmem, který provází lidstvo od jeho
počátku. První polévky vařili lidé již v pozdní době
kamenné. Z nálezů je zřejmé, že k její přípravě
používali nejen to, co v okolí rostlo, ale také kosti
a maso ulovených zvířat. Polévka měla své místo na
jídelníčku starých Egypťanů i Ř ímanů. Nejstarší
dochovaný recept na polévku pochází ze 4. století.
Přestože se polévka podávala i na stolech bohatých,
byla povětšinou považována za jídlo chudých a těm
často bývala jediným teplým jídlem dne. Pro její
přípravu se používaly sezónní, levně dostupné
suroviny. Maso bylo její součástí jen výjimečně.
Také v dnešní době je polévka základní součástí jídla
běžného dne, a to ve většině zemích světa. V asijských zemích je tradičně prvním jídlem dne, tedy
snídaní.
10
V dnešní uspěchané a ekonomicky náročné době
mohou být polévky skvělým pokrmem, který není
náročný na přípravu a podle použitých surovin
nemusí ani příliš zatížit naše peněženky. Použijemeli navíc čerstvé suroviny, připravíme pokrm, který
dodá tělu potřebné živiny, energii, tekutiny a také nás
dobře zasytí. Můžeme je připravit a podávat prakticky
ke kterémukoliv dennímu jídlu. S pečivem bohatě
zastoupí oběd nebo večeři, menší porci lze podávat
v době svačiny. Polévky lze připravovat jak teplé, tak
studené a pro horké letní dny lze připravit také
osvěžujícípolévky ovocné.
Moderní gastronomii dnes vládne trend „návratu ke
kořenům“. Zdá se tedy, že nastává nejlepší čas také
pro návrat polévek na výslunínašeho zájmu.
ZELENINOVÁ POLÉVKA
6 PORCÍ
1 střední cibule, cca 4 jarní naťové cibulky, 2 pol.
lžíce rostlinného oleje, 3 pol. lžíce rýžové mouky,
2 velké brambory, 1 jarníkedlubna, 2 velké mrkve,
1 menší cuketa, zeleninový bujón, 2 hrsti červené
čočky, 2 hrsti jáhel, 1,5 l vody, pažitka na posypání
Nakonec do uvařené polévky přidáme:
1 polévkovou lžíci shoyu, 1 čajovou lžičku
umeocta, 2 čajové lžičky kuzu (rozemneme
v hmoždíři)
Cibuli oloupeme a pokrájíme na kostičky. Z naťových
cibulek odkrojíme zelenou část natě (odložíme si ji
stranou), bílou část také pokrájíme. Pokrájené cibule
zpěníme na oleji v kastrolu, přidáme rýžovou mouku,
zamícháme a zalijeme vodou. Mrkev, brambory,
kedlubnu a cuketu oloupeme, očistíme, pokrájíme na
kostičky a vložíme do kastrolu s vodou. Dále přidáme
jáhly (předem spařené horkou vodou – odstraníme
tak případnou nahořklost jáhel), červenou čočku,
bujón a necháme vařit, dokud není zelenina měkká
(cca 30 minut). Polévku občas promícháme,
v průběhu vaření vložíme ještě jemně pokrájenou nať
z jarní cibulky. Hotovou polévku dochutíme umeoctem, shoyu a kuzu (rozetřené kuzu nejprve rozpustíme v trošce studené vody), případně solí. Podáváme
posypané nakrájenou pažitkou, případně s pečivem.
680 kJ (162 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 5,3 g; sacharidy 26,9 g; tuky 4,2 g; cholesterol 0,0 mg
BLESKOVÁ GULÁ Š OVKA
6 PORCÍ
1,5 l vody, 1 polévka gulášová ze sáčku, 1 velká
mrkev, 2 větší brambory, 2 hrsti červené čočky,
100 g šmakouna natural, 1 hrst jáhel
Nakonec do uvařené polévky přidáme:
1 pol. lžíci shoyu, 1 čajovou lžičku umeocta,
1 čajovou lžičku kuzu (rozemnout na prášek)
Obsah sáčku s gulášovou polévkou rozmícháme ve
vodě, přidáme očištěnou a na kostičky pokrájenou mrkev
a brambory, červenou čočku a hrst jáhel. Během vaření
promícháváme, aby se jáhly nepřichytly ke dnu kastrolu.
Na konci vaření dochutíme shoyu, umeoctem a kuzu,
případně dosolíme. Podáváme s plátky šmakouna, které
položíme na dno každého talíře a zalijeme horkou
polévkou. Podáváme s pečivem.
1030 kJ (245 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 8,7 g; sacharidy 119,0 g; tuky 12,3 g; cholesterol 0,5 mg
RAJČATOVÁ
S ČERVENOU ČOČKOU
6 PORCÍ
1 velká cibule, 2 pol. lžíce slunečnicového oleje,
2 pol. lžíce rýžové mouky, 2 velké brambory,
1 velká mrkev, 500 g rajčat nebo 1 konzerva
rajčat v kouscích (nejlépe bio), cca 1,5 l vody,
2 hrsti červené čočky, 200 g uzeného tofu,
zeleninový bujón, 1 stroužek česneku, 1 hrst
jáhel, čerstvá bazalka
Nakonec do uvařené polévky přidáme:
1 pol. lžíci shoyu, 1 čajovou lžičku umeocta
Cibuli pokrájíme na kostičky a zpěníme na oleji.
Přidáme mrkev - očištěnou a pokrájenou na kostičky,
červenou čočku, jáhly, vše zalijeme vodou a vaříme.
V průběhu vaření vložíme 1 kostku bujónu, brambory
pokrájené na kostičky a rajčata (oloupaná a pokrájená
na kostičky). V troše studené vody rozmícháme rýžovou mouku a vlijeme ji do vařící polévky, necháme
dobře povařit. Tofu nakrájíme na tenké plátky
a vložíme do polévky. Přidáme prolisovaný česnek
a ke konci vaření dochutíme shoyu a umeoctem,
případně dosolíme. Jednotlivé porce ozdobíme snítkou bazalky.
816 kJ (194 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 9,2 g; sacharidy 29,2 g; tuky 5,0 g; cholesterol 0,0 mg
11
Š PENÁ TOVÁ
5 PORCÍ
300 g čerstvého špenátu, 2 dl sladké smetany,
1 l vody, 1 menší cibule, 2 brambory, 1 pol. lžíce
másla, 1 vejce, 1 kostka zeleninového bujónu, sůl,
špetka muškátového květu, čerstvě drcený pepř
na dochucení, sůl, voda dle potřeby, bílé pečivo
na krutony, trocha oleje
Oloupeme brambory a pokrájíme je na kostičky. Poté je
zalijeme studenou vodou, osolíme a necháme pomalu
vařit. Š penát přebereme, důkladně umyjeme, necháme
okapat a poté ho pokrájíme. Cibuli oloupeme
a pokrájíme na drobné kostičky. V kastrolu si rozehřejeme máslo, dáme na něj cibuli a necháme ji
zesklovatět, přidáme pokrájený špenát a podusíme.
Š penát s cibulkou přidáme k vařícím se bramborám,
vložíme kostku zeleninového bujónu, ochutíme špetkou
muškátového květu a vaříme do změknutí brambor. Poté
polévku odstavíme z ohně a důkladně rozmixujeme.
Vrátíme na plotnu a přivedeme opět k varu. Do polévky
zašleháme vejce a smetanu, povaříme a nakonec
dochutíme čerstvě drceným pepřem. Podáváme
s krutony: pečivo pokrájíme na kostičky, ty vložíme na
plech s pečicím papírem, pokapeme je olejem
a v troubě upečeme dozlatova.
1360 kJ (323 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
S ČERVENOU Ř EPOU
6 PORCÍ
1 velká cibule, 2 polévkové lžíce rostlinného
oleje, 3 polévkové lžíce rýžové mouky, cca 1,5 l
vody, 1 kostka zeleninového bujónu, 2 velké
brambory, cca 100 g čerstvé červené řepy,
1 hrst jáhel, 1 hrst pohanky kroupy, 200 g
marinovaného tofu
Nakonec do uvařené polévky přidáme:
1 pol. lžíci shoyu, 1 čajovou lžičku umeocta
Cibuli zpěníme na oleji, přidáme oloupanou, nahrubo
nastrouhanou červenou řepu a po chvíli rýžovou
mouku. Promícháme a zalijeme vodou, přidáme
kostku bujónu, brambory nakrájené na kostičky, jáhly,
pohanku a vše důkladně povaříme (cca 30 minut),
přidáme tofu pokrájené na kostky a povaříme. Ke
konci vaření dochutíme shoyu a umeoctem, případně
dosolíme. Můžeme doplnit kopečkem kysané
smetany, podáváme s pečivem.
628 kJ (1149 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 6,4 g; sacharidy 20,0 g; tuky 4,0 g; cholesterol 0,0 mg
12
bílkoviny 7,6 g; sacharidy 26,6 g; tuky 21,5 g; cholesterol 58,0 mg
MRKVOVÁ KRÉMOVÁ POLÉVKA
4 PORCE
1 středně velká cibule, cca 500 g mrkve, 2 brambory, 2 polévkové lžíce másla, 2 stroužky česneku,
1 čajová lžička drceného koriandru, sůl, špetka čerstvě drceného pepře a kmínu, cca 1 l vody,
1 kostka zeleninového bujónu, 100 ml sladké smetany, čerstvá petrželová nať
Cibuli oloupeme a pokrájíme na kostičky, necháme zesklovatět na rozpuštěném másle v kastrolu. Oloupanou
mrkev pokrájíme na kolečka, přidáme k cibuli a dusíme. Posléze přidáme koriandr, sůl, kmín, zalijeme vodou,
vložíme kostku bujónu, oloupané a na kostičky pokrájené brambory a vaříme. Jakmile mrkev a brambory
změknou, přilijeme smetanu a povaříme. Poté odstavíme z plamene a polévku rozmixujeme. Dochutíme
čerstvě drceným pepřem a případně solí. Polévku podáváme posypanou lístky čerstvé petrželky.
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 2,9 g; sacharidy 27,0 g; tuky 10,0 g; cholesterol 23,0 mg
837 kJ (199 kcal)
13
Ekomenu 1.
Dneezs
b asa
m
ně
Snídapohankový koelmáč a čokoládou,
ácí
voc
Dom
ým o
n
a
v
do
s kan
g
léko
k 50
vé m
ý su
v
rýžo
o
j
só
na:
Svači
kč
2
5
1
cca rce/1 den
1 po
ya
báč k
ikou
papr
ďo
ými
ó jov
s
e
s
zoto
vé ri
o
k
áda
n
ek
á rol
Poha
v
o
emín
v
ch s
t: ká
r
ý
e
v
z
o
De
dýň
30 g
Oběd
na:
Svači
e oviny s uzen bulí
ř
e
č
e
V ečené těst rvenou ci
če
Zap
em s
enát
p
š
a
14
em
koun
ma
ým š
POHANKOVÉ RIZOTO
4 PORCE
150 g pohanky loupané - kroupy (váha v suchém
stavu), 500 ml vody, 1 střední cibule, 1 polévková
lžíce slunečnicového oleje, 1 velká mrkev, 1 červená paprika, malá konzerva jemného hrášku,
1 balenísójových ďobáčků (zdravá výživa), sůl
Pohanku propláchneme studenou vodou, vsypeme ji
do kastrolu, zalijeme vodou (na 1 díl pohanky 1,5 dílu
vody), přivedeme k varu a cca 2– 3 minuty povaříme.
Vypneme plamen, kastrol zakryjeme a pohanku
necháme cca 30 minut dojít v teple pod pokličkou.
Kastrol s pohankou můžeme také zabalit do utěrky,
abychom lépe udrželi pohanku teplou. Cibuli
oloupeme, nakrájíme najemno, zpěníme na oleji.
Mrkev očistíme, nastrouháme najemno a přidáme
k cibuli společně s 1 balením sójových ďobáčků,
červenou paprikou nakrájenou na proužky a scezeným
hráškem. Vše dobře prohřejeme. Jakmile je zelenina
měkká, smícháme ji s připravenou pohankou,
dochutíme solí a vše případně ještě prohřejeme na
pánvi.
1438 kJ (342 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 16,2 g; sacharidy 41,7 g; tuky 13,5 g; cholesterol 0,0 mg
ZAPEČENÉ TĚSTOVINY
5 PORCÍ
250 g těstovin široké nudle, 1 uzený šmakoun,
250 g mraženého špenátu, 1 červená cibule,
3 polévkové lžíce slunečnicového oleje, 300 g
sýru gouda, 2 stroužky česneku (nebo sušený),
sůl, máslo na vymazání
Těstoviny uvaříme podle návodu v osolené vodě.
Cibuli oloupeme a nakrájíme najemno, zpěníme na
oleji, přidáme špenát a jemně posekaný česnek
a dochutíme solí. Zapékací mísu si mírně vymažeme
máslem, vložíme první vrstvu těstovin, navršíme
polovinu špenátové směsi, poklademe plátky
pokrájeného šmakouna, strouhaný sýr a postup
zopakujeme, končíme ale vrstvou šmakouna.
Zapékací misku zakryjeme alobalem a vložíme do
trouby. Pečeme v předehřáté troubě při 200 °C cca
20 minut. Poté sundáme alobal, pokrm bohatě
posypeme vrstvou strouhaného sýru, vložíme opět
do trouby a pečeme dalších cca 25 minut.
1 PORCE OBSAHUJE:
1796 kJ (427 kcal)
bílkoviny 27,2 g; sacharidy 41,2 g; tuky 17,0 g; cholesterol 27,0 mg
15
KÁ VOVÁ ROLÁ DA
7 KOUSKŮ
4 vejce, 70 g cukru (jemný krystalový), 50 g
polohrubé mouky, 2 polévkové lžíce silné černé
kávy, 1 čaj. lžička prášku do pečiva, máslo na
vymazáníplechu, jahodová marmeláda
Krém: 250 ml rostlinné smetany, 1 pudink bez
vaření- vanilkový, 50 g jemně mletých mandlí
Plech si vyložíme papírem na pečení, který potřeme
máslem a vysypeme hladkou moukou. Žloutky
oddělíme od bílků a z bílků a části cukru ušleháme
tuhý sníh. Žloutky ušleháme s cukrem do pěny,
přidáme kávu a postupně zašleháme také mouku
smíchanou s práškem do pečiva a nakonec zlehka
vmícháme tuhý sníh z bílků. Těsto rozetřeme na plech
a rychle upečeme v předehřáté troubě (při cca 200 °C
pečeme cca 5 minut, okraje těsta by měly jen lehce
zrůžovět). Po upečení roládu lehce poprášíme
moučkovým cukrem a svineme společně s papírem na
pečení. Necháme vychladnout. Mezitím si připravíme
hustý krém.
POHANKOVÁ BÁ BOVKA
8 PORCÍ
180 g pohankové mouky hladké, 4 vejce, 3 polévkové lžíce třtinového cukru, 1 tofu natural,
1 vanička kandovaného ovoce pomerančové
nebo citrónové kůry, 100 g kvalitní hořké čokolády, tuk na vymazání formy, strouhanka na
vysypání
Formu na pečení vymažeme důkladně tukem a vysypeme strouhankou. Bílky si oddělíme od žloutků.
Z bílků a části cukru ušleháme tuhý sníh. Žloutky se
zbylým cukrem a 3 polévkovými lžícemi vody
ušleháme v jiné míse. Přidáme najemno nastrouhané
tofu a zamícháme postupně mouku. Nakonec
vmícháme pokrájenou kandovanou kůru či ovoce,
čokoládu nakrájenou na kostičky nebo nastrouhanou
na hrubším struhadle a opatrně vmícháme sníh z bílků
(použijeme kovovou lžíci). Těsto vložíme do formy
a pečeme na 190 °C cca 25 minut, poté snížíme
teplotu na cca 165 °C a dopékáme dalších cca 30 minut. Podáváme s rýžovým mlékem, které si připravíme
podle návodu uvedeného na krabici.
1 PORCE OBSAHUJE:
1141 kJ (271 kcal)
bílkoviny 5,7 g; sacharidy 42,2 g; tuky 8,5 g; cholesterol 14,5 mg
16
KRÉM: Rostlinnou smetanu vyšleháme do husta,
přidáme pudink (v prášku) bez vaření. Pokud je krém
příliš hustý, můžeme přidat trochu vody.
Roládu opatrně rozbalíme, potřeme marmeládou,
naplníme krémem a stočíme.
956 kJ (229 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 6,7 g; sacharidy 19,0 g; tuky 14,0 g; cholesterol 165,0 mg
Ekomenu 2.
Dneestaké
bumd aso
ě ky), pomazán
n
a
d
í
plát
aj
Sn
dva
ný č
ka
kč
8
9
1
a
cc ce/1 den
1 por
le
b(
e, ze
chlé
kuřic
Ž itný
u
k
a
nky
0g
ze šu
n 12
baná
na:
Svači
Obědé krůtíplátky nOa skalát s eidamem
ari
n
EK
m
Duše
rýží,
voce
u
o
n
čso
e
á
l
č
e
o
y
sp
KO k
kvič k
RT: E
í řed
E
n
Z
d
E
e
D
4 stř
na:
Svači
m,
he
varo
e
ust
ř
k
č
e
a
Več bory na loup
Bram
salát
ový
v
k
r
m
AZÁ NKA
Š UNKOVÁ POM
4 PORCE
vané kukuřice,
y, 100 g sterilo
nk
šu
í
itn
al
kv
g
100
polé vkové lžíce
1/3 celeru, 4
,
ev
rk
m
á
lk
1 ve
másla, sůl
,
pomazánkové ho
ky, dáme do mísy
e na tenké nudlič
u
no
ha
ou
Š unku si nakrájím
jemno nastr
i, oč ištěnou a na
e
přidáme kukuřic
lí a vše smíchám
e
írně dochutím so
m
r,
le
ce
a
ev
rk
m
máslem.
1664 kJ (396 kcal)
s pomazánkovým
1 PORCE OBSAHUJE: idy 50,5 g; tuky 15,0 g; cholesterol 25,1 mg
oviny 12,45 g; sachar
bílk
4 PORCE
EKO SALÁ T S EIDAMEM
pekingské zelí, 1 svazek ředkviček, 1 mrkev,
1 kedlubna, 100 g 45% eidamu, 2 polévkové lžíce
olivového oleje, 1 citrón, 1 polévková lžíce umeocta, voda, sůl, trocha cukru
Zelí pokrájíme na jemné nudličky, přidáme ředkvičky
pokrájené na kolečka. Mrkev a kedlubnu očistíme,
oloupeme a postrouháme na hrubém struhadle
a přidáme k pokrájenému zelí. Eidam nakrájíme na
drobné kostičky. V misce si připravíme dresink ze
100 ml vody, umeocta, olivového oleje a z citrónové
šťávy. Dochutíme solí a cukrem. Zeleninu v míse promícháme s dresinkem a posypeme kostičkami sýra.
1 PORCE OBSAHUJE:
422 kJ (100 kcal)
bílkoviny 7,2 g; sacharidy 4,5 g; tuky 6,0 g; cholesterol 20,0 mg
KRŮ TÍ NA KARI
4 PORCE
4 krůtí plátky, 2 velké cibule, 2 čajové lžičky kari
koření (nepálivé), 250 ml sladké smetany
(můžeme připravit také ze sójového nebo rýžového mléka), 1 kostka zeleninového bujónu, sůl,
1 pol. lžíce hladké mouky, cca 250 g rýže,
rostlinný olej, voda
1 cibuli oloupeme a pokrájíme na jemné kostičky.
V hlubším kastrolu rozehřejeme olej (cca 2 polévkové
lžíce) a cibuli necháme zpěnit. Krůtí plátky pokrájíme
na nudličky nebo kostky a zprudka osmahneme
s cibulkou. Přidáme kari, promícháme, zalijeme
vodou, vložíme kostku bujónu a pomalu dusíme
doměkka. V průběhu vaření můžeme maso podlít
horkou vodou, maso by mělo být lehce ponořené.
Mezitím si připravíme rýži. Druhou cibuli oloupeme
a pokrájíme najemno, zpěníme na oleji, přidáme
suchou rýži, opražíme a přesypeme do hlubší zapékací
mísy. Rýži zcela zalijeme horkou vodou (cca 1 cm nad
rýži). Přiklopíme víkem a pečeme cca 30 minut
v předehřáté troubě při 170 °C.
Poté, co nám změkne maso, rozšleháme ve smetaně
mouku a za stálého míchání ji vlijeme k masu.
Necháme provařit, promícháváme. Nakonec maso
dochutíme solí.
2350 kJ (559 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 24,0 g; sacharidy 56,0 g; tuky 19,0 g; cholesterol 112,0 mg
18
BRAMBORY NA LOUPAČKU
S TVAROHEM
4 PORCE
4 velké nové brambory, TVAROH: 250 g tvarohu,
150 g bílého jogurtu, 2–3 lžíce vody, 1 čaj. lžička
sójové omáčky, 1 čaj. lžička umeocta, mletý kmín,
6 lžic čerstvých bylinek (směs dle chuti – kopr,
petrželka, řeřicha, libeček, pažitka, nať z jarní
cibulky, mladé lístky pampelišky), sůl, pepř
Tvaroh smícháme s jogurtem, vodou a dobře rozšleháme. Bylinky důkladně omyjeme a pokrájíme najemno. Smícháme s tvarohem. Přidáme kmín, čerstvě
drcený pepř a dochutíme solí, sójovou omáčkou
a umeoctem. Brambory důkladně omyjeme a uvaříme
ve slupce nebo je zabalíme jednotlivě do alobalu
a upečeme v troubě. Poté každou bramboru rozlomíme
pomocí vidliček (můžeme je předem také oloupat)
a bohatě naplníme bylinkovým tvarohem.
954 kJ (227 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 12,3 g; sacharidy 41,3 g; tuky 2,2 g; cholesterol 12,0 mg
EKO KOLÁ Č S OVOCEM
8 PORCÍ
3 velká vejce, kolik váží vejce, tolik jemného pískového cukru, podle váhy 2 vajec odvážíme
hrubou mouku, podle váhy 1 vejce odvážíme máslo (nebo rostlinný tuk), ovoce (dle sezóny např.
jahody, rybíz, na kousky pokrájené meruňky)
DROBENKA: 50 g másla nebo rostlinného tuku, 50 g moučkového cukru, 60 g hrubé mouky
Drobenku připravíme důkladným smícháním všech ingrediencí a odložíme ji v přikryté nádobě do chladna.
Menší plech si vymažeme tukem a vysypeme moukou. Žloutky oddělíme od bílků. Žloutky s polovinou cukru
a s máslem ušleháme do pěny. K bílkům přidáme zbylý cukr a ušleháme tuhý sníh. Ke žloutkové pěně
přimícháme část mouky, poté zlehka polovinu bílkového sněhu, opět mouku a nakonec zlehka promícháme se
zbylým sněhem (pro zpracování bílkového sněhu použijte jen kovové nebo plastové náčiní). Těsto vlijeme na
připravený plech, poklademe je omytým a okapaným ovocem, lehce posypeme drobenkou a pomalu
upečeme ve vyhřáté troubě. Drobenky si můžeme připravit více a zbylou poté uchovat v uzavřené nádobě
v lednici pro pozdějšípoužití.
1179 kJ (280 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 7,0 g; sacharidy 30,0 g; tuky 14,0 g; cholesterol 130,0 mg
19
Chléb
Chléb provází člověka od pradávna, jako
potravina denní spotřeby. Ve střední
Evropě byl znám již v mladší době
kamenné a jeho vznik přímo souvisí
s rozvojem zemědělství a s počátky
pěstování obilí. Za přímého předchůdce
chleba lze považovat nekvašené placky
připravované z různých druhů obilovin.
Doklady o prvních kynutých chlebech
pochází ze starého Egypta a datují se do
doby před asi šesti tisíci lety. K velkému
rozšíření pečení chleba významně přispěl
vynález ručního rotačního mlýnku na obilí,
který velmi zjednodušil postup výroby
mouky potřebné k výrobě chleba. To, že
měl chléb pro člověka vždy velký význam,
dokládá také skutečnost, že postup na
jeho přípravu je popsán už v Genesis,
První knize Mojžíšově. Ve středověku byl
chléb potravinou pro chudé i bohaté.
O jeho konzumaci se zmiňuje také
Kosmas v jedné ze svých pamětí(začátek
12. století). Postupem času se nároky na
chléb zvyšovaly v závislosti na bohatství
a postavení konzumentů. Připravovalo se
mnoho druhů chleba, který se pekl ve
veřejných pekárnách, pekařství se stalo
samostatným, váženým a výnosným
řemeslem. Přesto se až do novověku
udržela tradice pečení chleba doma,
především na vesnicích.
Od samého počátku se chlebu přisuzovala také magická moc a své místo měl
v mnoha náboženských rituálech, např.
jako obětní dar bohům. Do svých boho20
SERIÁ L
opomíjené suroviny
služebných obřadů chléb v podobě hostií převzalo
i křesťanství. Chléb je nedílnou součástí také mnoha
židovských svátků, kde se pro rituální účely peče chléb
nekvašený. Chléb často vykazoval také symbolickou
hodnotu, podle bible chléb slouží jako potrava pro tělo
a zároveň je obrazem potravy duchovní.
Příprava chleba bývala také rituálem, jenž provázel
mnohé zvyklosti, které bylo nutné dodržovat. Také
konzumace chleba se neobešla bez různých rituálů.
Chléb se znamenal křížem a znak kříže se vytvářel také na
povrchu pecnu chleba. Kříž znamenal boží požehnání,
které rušilo moc pekla. Chlebu se žehnalo také před
vložením do pece a také, když už byl na jídelním stole
připraven ke konzumaci. Chléb se také nesměl převracet,
protože se věřilo, že to přivolává smrt. Podle zvyklostí
musel chléb na stole ležet vždy nakrojenou stranou
odvrácenou od dveří, aby tolik neubýval. Pro požehnání
domácnosti se chleba před nakrojením znamenal křížem
na spodní kůrce. Chléb se také musel krájet na rovno,
říkalo se: „Kdo se nerovná s chlebem, nebude se rovnat
ani s lidmi.” Chléb provázel člověka v každém období
života. S chlebem se nosily děti ke křtu, nesměl chybět na
svatbách a sloužil také jako dar zesnulým.
Také dnes je chléb základnípotravinou. Stále představuje
nezastupitelný zdroj výživy a je potravinou velmi
biologicky hodnotnou. Chléb má ve výživě a spotřebě
široké postavení. Kromě toho, že si můžeme na chleba
namazat cokoliv, ať už preferujeme sladkou či slanou
chuť, se chléb používá i jako příloha či prostředek
k zahuštění omáček. Hodně domácností chleba suší
a vyrábí z něho strouhanku, na vesnicích se nespotřebovaný chleba využívá také jako krmivo pro domácí
zvířata.
Chléb, na který jsme dnes zvyklí, obsahuje poměrně
vysoký podíl žitné mouky a nezakváší se droždím, nýbrž
přirozenou mikroflórou žitné mouky, kterou si pekárna
pěstuje ve formě řídkého žitného těsta – chlebového
kvasu. Na dnešním trhu můžeme koupit spoustu druhů
chleba a každá pekárna může mít i svůj specifický
výrobek.
Abychom si na chlebu pochutnali, musíme si nejen
dobře vybrat, ale také se postarat o jeho správné
skladování. Jedním z nejlepších způsobů jak chléb
uchovávat je zabalit ho do čisté, plátěné utěrky. Chléb
bychom neměli skladovat v igelitových obalech a neměli
bychom ho skladovat ani dlouho, protože je náchylný ke
vzniku plísní. Plesnivý chléb bychom v žádném případě
neměli konzumovat, ani po odkrojení napadené části.
Dobrou možností pro uchovávání chleba je jeho
zmrazení. Postupujeme tak, že čerstvý chléb rozkrájíme
na krajíce, jednotlivě je zabalíme např. do alobalu
a uložíme do mrazničky. Chléb po vyjmutí před
konzumacírozmrazíme v mikrovlnné nebo horkovzdušné
troubě nebo použijeme toustovač.
Jaký význam má pro nás chleba dnes dokládá také
vyhlášení „Světového dne chleba“, který připadá na
16. října. Tento den je zároveň svátkem všech pekařů.
STAROČESKÁ „GRAMATIKA“
400 g suchého chleba, špetka soli, 1 l světlého piva, špetka kmínu, 2 žloutky, 250 ml
smetany, 1 lžíce másla, 2 lžíce petržele,
2 plátky chleba z předešlého dne, ½ lžíce
sádla
Tvrdý chléb rozlámeme na menší kousky
a zalijeme pivem, přidáme kmín, máslo a vaříme
tak dlouho, až se chleba rozvaří. Polévku
prolisujeme přes cedník a vmícháme žloutky
rozšlehané ve smetaně. Krátce povaříme. Chléb
z předešlého dne nakrájíme na kostičky a na
rozehřátém sádle opečeme dozlatova. Polévku
rozdělíme na talíře. Každou porci ozdobíme
krutony a petrželkou.
SERIÁ L
opomíjené suroviny
CHLEBOVÁ NÁ DIVKA
CHLEBOVÁ POLÉVKA
4 PORCE
g
250 g suchých chlebových kůrek, 80
a
špetk
,
sádla, 1 menší cibule, 2 vejce
ené
sladké mleté papriky, hrst červ
čočky, 1 l vody, sůl, kmín, petrželka
Kůrk y nalám eme na kous ky a spolu
e
s nadrobno nakrájenou cibulí je osmahnem
u
troch
ještě
a
ku
papri
me
Přidá
.
na sádle
me
přidá
vody,
litrem
1
me
Zalije
e.
osmahnem
červenou čočku, kmín, osolíme a povaříme.
Polévku promícháváme, ráda se připaluje.
o
Nakonec do polévky vlijeme za stáléh
míchání rozšlehaná vejce. Posypeme zelenou
pažitkou.
1 PORCE OBSAHUJE:
1682 kJ (400 kcal)
mg
bílkoviny 10,4 g; sacharidy 39,7 g; tuky 20,0 g; cholesterol 171,0
10 KOUSKŮ
60 g bílého chleba, 1/8 l mléka, 40 g slaniny,
1 malá cibule, 2 lžíce oleje, 1 vejce, 1 lžíce sekané
petrželky, sůl, pepř, muškátový oříšek
Chléb nakrájíme na kostky, přelijeme mlékem a necháme
nasáknout. Na oleji si zpěníme cibuli nakrájenou najemno,
přidáme slaninu nakrájenou na kostičky a jemně
orestujeme. Do mísy k chlebu vmícháme žloutek, sekanou
petrželku, nastrouhaný muškátový oříšek (cca tři
strouhnutí), trochu pepře a slaninu s cibulí(přebytečný tuk
necháme na pánvi). Nakonec vmícháme pevný sníh
z bílku a špetky soli. Nádivku vložíme do formy a upečeme
nebo ji použijeme k naplnění kuřete, zeleniny apod.
Pečeme cca 30 minut při 190 °C.
TIP: Lehce předvařené listy kapusty plníme plátkem
šunky, trochou strouhaného sýra a chlebovou nádivkou.
Pevně svineme a těsně k sobě klademe na vymazaný
plech. Zapékáme cca 25 minut.
322 kJ (76 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 1,2 g; sacharidy 3,4 g; tuky 6,3 g; cholesterol 34,0 mg
ITALSKÝ CHLÉB
4 PLACKY
250 g hladké mouky, ½ balíčku suš. kvasnic, ½ čaj.
lžičky soli, ½ čaj. lžičky cukru, olivový olej, cca 225
ml vlažné vody, 2–3 lžíce čerstvých rozmarýnových
jehliček
Mouku smícháme s kvasnicemi, solí a cukrem a prohněteme s vodou a 1/2 polévkovou lžící oleje, vytvoříme
vláčné těsto. Těsto rozválíme na nízké placky, položíme
na plechy a v mírně teplé troubě (35 °C) necháme cca
20 minut kynout (na mřížku nad těsto položíme
rozprostřenou vlhkou utěrku, kterou před pečením z trouby
vyndáme). Plechy poté vyjmeme z trouby, troubu si
předehřejeme na 220 °C (horkovzdušnou). Mezitím si na
pánvi rozehřejeme 50 ml oleje, přidáme jehličky
rozmarýnu a necháme 10 minut stát na vypnuté plotýnce.
Těsto křížem nakrojíme a potřeme polovinou teplého
oleje. Placky postupně pečeme 20– 25 min. Horké placky
potřeme zbytkem oleje. Podáváme např. k salátům,
polévkám nebo pomazánkám.
1314 kJ (312 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 8,3 g; sacharidy 46,3 g; tuky 11,0 g; cholesterol 0,0 mg
22
DOMÁ CÍ CIBULOVÝ CHLÉB
240 ml vlažné vody
10 ml umeocta
500 g hladké mouky
5 g sušeného droždí
1/4 lžíce soli
1 lžíce cukru
1 pol. lžíce sušeného mléka
(lze také sójové, rýžové...)
2 čaj. lžičky sezamových
semínek (nemusí být)
1 ks cibule – nakrájená na
kostičky a osmažená na oleji
cca 5 mm silný plátek másla
Cibuli oloupeme a pokrájíme na drobné kostičky a osmažíme na oleji. Mouku
smícháme se sušeným droždím, cukrem, sušeným mlékem, semínky a solí.
Postupně začneme přidávat vodu, umeocet, měkké máslo a osmaženou cibuli.
Důkladně zpracujeme těsto do hladka. Těsto uložíme do mísy, mísu zakryjeme
potravinářskou fóliía necháme na teplém místě kynout cca 30 minut. Poté těsto
vyklopíme na vál a opět důkladně prohněteme. Formu na pečení vymažeme
olejem a těsto do ní vložíme. Necháme na teplém místě kynout ještě cca
1 hodinu. Poté vložíme do předehřáté trouby a při teplotě 200 °C pečeme
60 – 70 minut. Pokud povrch těsta začne rychle hnědnout, můžeme ho během
pečení přikrýt namočeným pečicím papírem. Máme-li domácí pekárnu, postupujeme tak, že smíchané sypké suroviny vložíme do pečicí nádoby, přidáme
máslo, cibuli, umeocet a vodu. Program pekárny nastavíme na „Rychlý
program“.
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 4,2 g; sacharidy 31,5 g; tuky 0,5 g; cholesterol 0,0 mg
625 kJ (148 kcal)
23
Co když bez mléka?
Během akutního vzplanutíCrohnovy nemoci nebo ulcerózníkolitidy a stejně tak nějaký
čas po ukončení tohoto stadia bychom měli ze stravy vyloučit potraviny obsahující
laktózu – mléko, mléčné výrobky a potraviny z mléka připravované, jako jsou
např. pudinky, koláče, čokoláda a další. Zakysané nebo sražené mléčné výrobky
(sýry, jogurty) bývají obvykle snášeny dobře. Laktózová intolerance může po
zaléčení akutního stadia opět vymizet nebo přetrvávat dlouhodoběji, proto je
v dietetických opatřeních nutný individuálnípřístup.
Jak se tedy kvalitně stravovat bez mléka? Kravské mléko lze snadno nahradit
mléky rostlinnými, která jsou pro naše tělo lépe vstřebatelná, jako jsou mléka
mandlová, pohanková, rýžová, sójová, jáhlová, quinoová aj. Mléčné produkty, jako
jsou jogurty, zakysané nápoje, je vhodné zařadit do běžného jídelníčku 3 – 4x týdně,
nejlépe v bio kvalitě a neslazené. Co se týče výběru sýrů, volte kvalitníplnotučné sýry.
Do svého jídelníčku zařaďte potraviny, kterými doplníte vápník ve snadno vstřebatelné
formě – tofu, umeocet, jáhly, tahini sezamová pasta, sezamela, mandle, rýžové mléko
s vápníkem, makové mléko. (Makové mléko – 100 g mletého máku vložíme do
skleněné nádoby, přelijeme 800 ml převařené studené vody a necháme 2 hodiny
odstát. Poté důkladně rozmixujeme a opakovaně cedíme přes jemné sítko nebo čisté
plátno, dokud nevznikne čisté makové mléko. Zbylý mák již nepoužíváme. Mléko lze
v lednici skladovat cca 3 dny v uzavřené skleněné nádobě.)
SNÍDANĚ
RÝŽOVÉ MLÉKO S DOMÁCÍM MÜ SLI
250 ml rýžového mléka, pohankové vločky,
jáhlové pukance, špaldové pukance (oboje
v prodejnách zdravé výživy), jablko
Do větší mísy si nasypeme celý balíček pohankových
vloček, jáhlových pukanců, špaldových pukanců
a vše dobře promícháme. Pro jednotlivé porce nabereme do misky dvě velké hrsti této směsi, zalijeme
250 ml rýžového mléka s vápníkem (můžeme použít
také jáhlové mléko, mandlové apod.). Snídani
doplníme větším oloupaným jablkem.
1 PORCE OBSAHUJE:
1248 kJ (297 kcal)
bílkoviny 5,0 g; sacharidy 62,7 g; tuky 4,3 g; cholesterol 0,0 mg
DOPOLEDNÍ SVAČINA: sójový dezert
ODPOLEDNÍ SVAČINA: müsli tyčinka
OBĚD
BRAMBOROVÁ PLACKA
S KUŘ ECÍM MASEM
3 PORCE
300 g kuřecích prsou, 1 menší pórek, 2 pol.
lžíce olivového oleje, sůl, 400 g brambor,
majoránka, česnek (pokud ho snášíte), 2 vejce, hladká mouka, olej na potření, shoyu
omáčka, umeocet, červená řepa sterilovaná
Brambory očistíme, oloupeme a nastrouháme
najemno, mírně z nich vymačkáme šťávu, přidáme
špetku soli, majoránku, utřený česnek podle chuti,
vejce a zahustíme cca 2 polévkovými lžícemi mouky.
Z těsta tvarujeme placky, klademe je na plech
vyložený pečicím papírem, který lehce potřeme
olejem. Pečeme v předehřáté troubě při 190 °C cca
10 minut, poté placky opatrně obrátíme a pečeme
dalších zhruba 10 minut. Kuřecí prsa nakrájíme na
nudličky, pórek očistíme a nakrájíme na jemná
kolečka. Na pánvi rozehřejeme olej, přidáme kuřecí
maso a dobře orestujeme, mírně osolíme, přidáme
pórek a dále dusíme do změknutí masa. Stáhneme
z plotny, přidáme 1 polévkovou lžíci shoyu omáčky
a 1 čajovou lžičku umeocta, promícháme a necháme
odležet. Na bramborové placky vždy položíme
kopeček kuřecí směsi s pórkem. Podáváme se
sterilovanou červenou řepou.
1575 kJ (375 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 28,0 g; sacharidy 37,0 g; tuky 13,0 g; cholesterol 243,0 mg
VEČEŘE
SLADKÉ JÁ HLOVÉ NOKY
3 PORCE
60 g jáhel (váha v suchém stavu), 3 polévkové
lžíce javorového sirupu, 1 pol. lžíce rostlinného
tuku, 40 g mletého máku nebo 40 g švestkových
povidel, 50 g sójového sušeného mléka, přírodní
cukr, 2 velké mrkve
Jáhly dáme na husté síto a propláchneme vařící
vodou. Poté je zalijeme vodou v poměru 1 ku 4 a cca 20
minut je vaříme až na hustotu kaše (mícháme). Kaši
lehce přisladíme cukrem, zamícháme a necháme
vychladnout. Mletý mák si smícháme se sušeným
sójovým mlékem. V menší misce si rozmícháme
rozpuštěný tuk s javorovým sirupem. Z vychladlých jáhel
tvoříme lžící nočky, lžíci si vždy namočíme do studené
vody, aby se jáhly nelepily a vkládáme je nejprve do
sladké lázně z másla a sirupu a poté je obalíme v misce
s mákem smíchaným se sójovým mlékem. Podáváme
s jemně nastrouhanou mrkví, která nám pomůže mák
lépe strávit.
Nočky můžeme také podávat místo máku polité
rozvařenými povidly.
1349 kJ (321 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 6,0 g; sacharidy 39,0 g; tuky 16,0 g; cholesterol 14,0 mg
25
Teď vaříte Vy ...
Š MAKOUNOVA TRESKA
3 PORCE
300 g filetů z aljašské tresky (můžete použít
i jinou rybu), 150 g čerstvého kozího sýru,
½ šmakouna, 2 pol. lžíce bazalky, 2 pol. lžíce
olivového oleje, kousek čerstvého tymiánu nebo
jiné bylinky (libeček, saturejka apod.)
Kozí sýr pokrájíme na kostičky a vložíme do oleje
smíchaného s jemně posekanou bazalkou. Sýr
uložíme v zakryté nádobě do lednice a necháme do
druhého dne uležet.
Š makouna nakrájíme na kostičky, přidáme k němu
naložený kozí sýr a důkladně rozmixujeme na hladkou
omáčku. Rybí filety uvaříme v páře společně
s bylinkami. Hotovou rybu podáváme na nahřátém
talíři, přelitou sýrovou omáčkou. Jako přílohu
můžeme podávat rýži nebo těstoviny.
853 kJ (203 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 23,0 g; sacharidy 1,0 g; tuky 11,5 g; cholesterol 50,0 mg
JEMNÝ BYLINKOVÝ KRÉ M
Tip
3 pol. lžíce jemně nasekaných bylinek
(kopr, oregá no, řeřicha), 1/4 jemně nastrouhaného jablka, 1 ½ lžíce jablečného
octa, 2 lžíce bílého jogurtu, 1 lžíce
majonézy, cca 70 ml našlehané smetany,
sůl, pepř
Bylinky smícháme s jablkem a octem, promícháme s jogurtem a majonézou. Dochutíme solí
a pepřem a nakonec vmícháme našlehanou
smetanu. Podáváme k rybám.
VEPŘ OVÉ V ZELENINĚ
2 PORCE
200 g libového vepřového masa, 40 g mrkve,
40 g hrášku, 40 g květáku, 40 g celeru, 10 g
olivového oleje, 20 g hladké mouky, 10 g másla
petrželová nať
Maso nakrájíme na plátky a naklepeme. V hlubší
nádobě (nejlépe s nepřilnavým povrchem) maso
nasucho opečeme, poté ho osolíme, podlijeme
horkou vodou, přidáme olej a pomalu dusíme pod
pokličkou. Mezitím si očistíme zeleninu a pokrájíme
si ji na jemné proužky. Zeleninu přidáme k poloměkkému masu. Jakmile je maso měkké, zahustíme
šťávu moukou, kterou si předem nasucho opečeme
na pánvi. Nakonec přidáme máslo a jemně
posekanou petrželovou nať. Podáváme s rýží nebo
vařeným bramborem.
1700 kJ (404 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 13,0 g; sacharidy 14,5 g; tuky 32,5 g; cholesterol 70,0 mg
JÍŠ KA NASUCHO
Tip
Hladkou mouku za stálého míchání pražíme
na pánvi s nepřilnavým povrchem. Jakmile
začne mouka vonět, odstavíme ji z plamene
a necháme vychladnout. Po vychladnutí
mouku důkladně rozmícháme se studenou
vodou, přidáme ji do připravovaného pokrmu
a povaříme s ním cca 30 minut. Nezapomeneme pokrm občas promíchat.
26
Věříme, že pro Vás byly naše tipy inspirující
a že Vám pomohou EKOnomičtěji přistupovat nejen k nákupům
potravin... Nedá mi to a musím na závěr znovu připomenout,
že by nám nemělo být jedno, co posíláme do svého zažívacího systému,
a že kvalita toho, co jíme, by pro nás měla být prioritou...
Vždyť jsme také to, co jíme
Velmi děkuji všem, kteří mi poslali své recepty. I v příštím čísle
jich několik uveřejníme. Pokud se chcete také zapojit,
pošlete svůj oblíbený recept na adresu:
www.claudie.crohnovanemoc.cz.
Těšíme se na Vaše recepty a nápady,
tak neváhejte a pište...
A příště se budeme mít POHODOVĚ...
P.S.: Ještě jeden tip: potřebujete-li více
informací o onemocnění Crohnovou
nemocí a ulcerózní kolitidou,
podívejte se na:
www.crohnovanemoc.cz.
BULLETIN VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI
s doc. MUDr. Vladimírem Zbořilem, CSc.,
FN Bohunice, Brno,
a s odbornicína výživu
Mgr. Karlou Večeřovou.
VYDÁ VÁ
GRIFART, spol. s r.o.,
Haasova 37a, Brno.
HUM/10/11/11/03
ILUSTRACE Aleš Čuma
GRAFICKÁ Ú PRAVA A PRODUKCE
GRIFART, spol. s r.o.
© 2012 Grifart, spol. s r.o.
www.crohnovanemoc.cz
Odborné informace o všem, co zajímá pacienta
s Crohnovou chorobou a jeho okolí
DIAGNOSTIKA
Zde se dozvíte něco o třech stupních diagnostiky,
kterými se zjišťuje, jak se nemoc vyvíjí, jak se mění
rozsah postižení, jak nemocné orgány reagují na
léčbu a zda nedochází k rozvoji komplikací.
IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY
Obsahuje krátké seznámení s historií
diagnostiky a léčby střevních zánětů.
Dále se můžete podrobněji seznámit
s aspekty onemocnění.
MOŽNOSTI PREVENCE
Kapitola upozorňuje
v sedmi bodech na rizikové
stavy a vlivy, které mohou
pacienti sami aktivně
ovlivnit, aby zlepšili
prognózu své nemoci
a umocnili pozitivní
výsledky léčby.
KAPITOLY O LÉČBĚ
ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ METODY,
které jsou využívány při léčbě
Crohnovy nemoci.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY
pojednávají o nepříznivých nebo
nezamýšlených odezvách
po podání některého z léčivých
přípravků při léčbě Crohnovy
nemoci a ulcerozní kolitidy.
ON-LINE PORADNA
Máte-li dotaz, podívejte
se nejdříve do kapitoly
„Často kladené
dotazy“. Pokud zde
nenajdete odpověď,
můžete využít
elektronickou poradnu
a dotaz poslat
prostřednictvím
formuláře.
Zde se seznámíte
s diagnostickými
metodami
a léčbou Crohnovy
nemoci.
DOTAZNÍK
Monitoruje spokojenost pacientů
s poskytnutými informacemi o léčbě
idiopatických střevních zánětů.
Jeho cílem je zlepšit péči, která je
v současnosti poskytována.
Výsledky jsou průběžně prezentovány
na www.crohnovanemoc.cz.
HUM/02/09/02/00
BIOLOGICKÁ LÉČBA
Crohnovy nemoci a ulcerozní
kolitidy je poměrně mladá, vysoký
léčebný potenciál této terapie
vzbuzuje u pacientů očekávání
pozitivního obratu ve vývoji jejich
nemoci. Proto je biologické léčbě
věnována samostatná kapitola,
kde se můžete podrobněji informovat o možnostech této terapie.
VIDEO
CROHNOVA NEMOC