Po dlouhé době má město reálnou šanci mít svého poslance

è.10Løíjen 2013Lroè. 21/12Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 571 621 248, 606 377 400, mail: [email protected]
INZERCE
Po dlouhé dobì má mìsto reálnou šanci mít svého poslance
Petr Gazdík a Vlastislav Navrátil na pøedvolebním setkání TOP 09 v restauraci U zvonu.
(red.)Za posledních 24 let nemìlo naše mìsto na
zastoupení v Parlamentu moc štìstí. Když pomineme
dvouleté období 1990-92, kdy nás v Èeské národní radì
zastupoval Josef Fabián, a léta 1996-2000, které strávil
v Senátu Ing. Vladimír Oplt, tak se meziøíèští politikové
na nejvyšší úroveò prosadit nedokázali. Letošní volby,
alespoò podle aktuálních volebních prognóz, dávají nadìji,
že by se to mohlo zmìnit.
Na druhém místì kandidátky TOP 09 a Starostù je
Vlastislav Navrátil, již druhé volební období mìstský
zastupitel a nìkdejší radní. Je pomìrnì známou postavou
alespoò v okresním mìøítku, a to i pro své mimopolitické
aktivity - pøedevším profesionální fotografování. Sportuje, vìnuje se moderním médiím, hlavnì internetu, není
konfliktní a nemá za sebou žádný skandál. V zastupitelstvu se aktivnì zasazoval o zprùhlednìní veøejných zakázek, zvýšení informovanosti obèanù nebo omezení hazardu. Jeho koneèný úspìch ale závisí na nìkolika
faktorech: pøekroèení pìtiprocentní hranice u lidovcù
a SPOZ (pokud se tak nestane, získáTOP 09 v kraji dva
mandáty) a dále nesmí být kroužkováním pøeskoèen nìkterým z kandidátù z nižší pozice. I pøesto jsou ale jeho
šance na zvolení ze všech kandidátù nejvyšší a pravicoví
volièi ve mìstì by se nad tímto mìli zamyslet.
Druhým možným poslancem z našeho mìsta,
respektive z Polièné, by mohl být Vladimír Místecký na
tøetí pozici kandidátky KSÈM. Tomu v minulosti poslanecké køeslo uniklo doslova o nìkolik stovek hlasù.
Podle stávajících odhadù sice komunisti získají v kraji asi
jen dva mandáty, ale za urèité konstalace (neúspìch KDU
a SPOZ) je reálný i zisk tøetího køesla nebo mùže být
tento kandidát opìt nahoru posunut preferenèními hlasy.
Ještì v minulých volbách by tøetí místo starosty Jiøího
Èásteèky na kandidátce ODS znamenalo témìø jistou
jízdenku do Parlamentu. V blížících se volbách, kdy se
prognózy pro ODS zaèínají nebezpeènì blížit hranici
volitelnosti, však je tøetí místo jen málo lukrativní. Tento
kandidát navíc, jak ukázaly poslední senátorské volby,
nemá vzhledem k výsledkùm své starostovské práce,
výraznou podporu ani ve svém vlastním mìstì, takže se
nedá oèekávat výrazné kroužkování, spíše naopak.
Je škoda, že se na volitelnou pozici za naše mìsto
neprosadil nikdo z ÈSSD. Tato strana bude s nejvìtší
pravdìpodobností nejménì ètyøi roky v zemi vládnout
a mít za mìsto v Praze koneènì nìkoho, kdo by opravdu
pomohl tøeba s obchvatem, by nebylo od vìci. Nicménì
nejvyšší pozicí pro Meziøíèáky je na této kandidátce
11. místo pro Petra Urbánka. I tak je ale na místì
pøíznivce ÈSSD vyzvat, aby jméno tohoto kandidáta
maximálnì kroužkovali. Èlovìk nikdy neví.
Za zmínku stojí i nevolitelné šesté místo na kandidátce
SPOZ. Pøekvapivì patøí meziøíèskému místostarostovi
Jiøímu Pernickému. Tento takøka neviditelný lokální
politik, jehož pùsobení na radnici za sebou nezanechává
témìø žádné stopy, se nenápadnì od Nezávislých, za
které kandidoval v komunálních volbách, pøesunul
k atraktivnìjšímu politickému zastøešení. Koneènì tedy
obèané mìsta ví, kam Jiøí Pernický ideovì patøí a za
koho jej pøíští rok možná uvidíme kandidovat na radnici.
Meziøíèští obèané se objevují i na dalších kandidátkách,
žádná z pozic však neskýtá nadìji na zvolení: Josef
Tkazcik je na 5. místì Dìlnické strany sociální spravedlnosti, Jitka Dvorská 7. u Strany zelených, Jaromír
Michal na 8. pozici kandidátky Úsvit Tomio Okamury,
Zdislava Odstrèilová na 10. místì KDU-ÈSL a Ing.
TomᚠFilip na 17. místì hnutí ANO.
INZERCE
INZERCE
INZERCE
Obelisk
Geodetické práce. Ladislav Vrána, Svìrákova 183. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu
2
øíjen 2013
Místo 372 000 zaplatí HC Bobøi jen pìtadvacet Dle starosty problém gamblingu ve mìstì neexistuje
Žádost HC Bobøi s. r. o. o prominutí odvodu ve výši 372.289,77 Kè vèetnì penále za
porušení rozpoètové káznì se opìt projednávala na záøijovém zasedání zastupitelù. Svou žádost hokejisté zdùvodòovali tím, že vždy øádnì hospodaøili se
svìøenými prostøedky, ty nebyly nijak
zneužity, byly pouze krátkodobì použity
ke krytí jiných nákladových položek nezbytných pro chod organizace. Navíc bylo
údajnì pøijato vnitøní opatøení tak, aby bylo
zamezeno opakování této nekáznì,
Do diskuze se pøihlásil Ing. Denk, který
byl spolu s Mgr. Petrošem povìøen dohlížet za Mìsto na financování hokejového
klubu. Øekl sice, že podklady nedostávají
vèas a leccos si musí vybojovat, ale zároveò navrhl schválit prominutí odvodù za
porušení rozpoètové káznì a zaplacení
penále pouze ve výši 25 tisíc korun. Tento
návrh podmínil uložením odpovìdnosti
jednateli HC Bobøi, že do 20. dne v mìsíci
bude pøedávat informace o èinnosti klubu
pøedstavitelùm mìsta, aby mìli kontrolu
nad tím, že peníze pro mládež šly tam, kam
mají. „I když není vše idylické a máme
pøipomínky, podaøilo se mnohé zabezpeèit, napø. oddìlení rozpoètu, došlo ke snížení mzdy manažera. Jestliže HC Bobøi
chtìjí i nadále peníze z mìsta, bude tøeba
leccos upravit,“ prohlásil Ing. Denk.
Mgr. Hruška namítl: „HC Bobøi udìlali
velikou botu, za kterou by jiné organizace byly postiženy a nic by jim nebylo odpuštìno“. Pozastavil se také nad tím, že
kromì pøímých penìz od Mìsta hokejisty
podporují další organizace s mìstským
podílem - jako ST Servis nebo Marius Pedersen. „Z výchovného hlediska je 25 tisíc
smìšná èástka, když dluží 350 tisíc. Proto
navrhuji snížit odvod jen na polovinu.“
Nejvíce kritiky smìrem k hokejistùm zaznìlo od Zdeòka Petroše. „Informace se
mìní, nemáme nic písemnì. O mládež nemám strach, mám strach, že hokej ve Valašském Meziøíèí bude mít problémy,
protože v této spoleènosti není jasné, kdo
za co zodpovídá. Je to skupina lidí, kteøí
mají balík penìz a rozdìlují ho na rùzné
strany. Byl bych rád zrušil strategické
sporty a dával peníze pouze na mládež a
do našich zaøízení.“ Po tomto vystoupení
se pustil do Petroše starosta a kritizoval jej
za údajnou osobní intervenci u sponzorù,
když napøíklad žádal, aby 150 tisíc od firmy
Marius Pedersen bylo rozdìleno rovným
dílem mezi mládež a dospìlé. Zástupce HC
Bobøi Ševèík obvinil Petroše, že nabádá
sponzory, aby peníze Bobrùm nedávali a
aby je obvinili z insolvence „Èinnost pana
Petroše vùèi sponzorùm mi pøijde naprosto šílená a destruující,“ reagoval starosta
Èásteèka.
„Schválili jsme naše zástupce ve výboru
klubu proto, aby se podíleli na finanèní
stabilizaci a zajistili fungování klubu.
Jestli slyším, že to vedlo k rozpolcení výboru, že jeden z našich zástupcù èiní kroky
ke sponzorùm, dìlá špatné kroky. Nemùžeme zcela separovat fungování mládeže
a dospìlých. Pro mládež je motivující, že
mají nad sebou fungující oddíl mužù.
Neustálým pitváním dosáhneme toho, že
sponzoøi pøestanou pøispívat a klub
skonèí, což nechceme, je souèástí atraktivity mìsta.“ vyjádøil se Bohdan Mikušek a
starosta mu za jeho slova podìkoval..
MUDr. Leckéši oznaèil metodiku mìsta
ohlednì strategických sportù za neštìstí.
„Muži a si hrají, na co mají jak
výkonnostnì tak finanènì, tady jde o
mládež. Rád bych rozdìlil pøíspìvky od
samosprávy a od sponzorù. Samospráva
by se na to mìla dívat tak, že máme sportù
více.“ Podle nìj hokejový klub nezpùsobil
mìstu ztrátu, i když udìlal chybu. „Aby to
neprošlo jen tak a byl výchovný dopad, je
25 tisíc pøijatelných a rád pro to budu
hlasovat.“
„Nevím, jestli si to všichni uvìdomujeme,
kolik èasu jsme tu v posledních letech
vìnovali jednání o HC Bobøi - o podpoøe,
kolik dluží, proè nám nedávají informace.
Kdyby klub v posledních letech hospodaøil s prostøedky mìsta, jak mìl, tak jsme
nemuseli se tímto tak dlouho zabývat,“
reagoval Vlastislav Navrátil.
Petr Urbánek byl naopak spokojen se
situací v hokejovém klubu, která se podle
nìj jednoznaènì zlepšila. „I když si pøejeme
rychlejší komunikaci, vìøím, že se to dá
dohromady. Nikdo z vás netuší, že Bobøi
platí ST Servisu za nájem šaten a napøíklad fotbalisté neplatí. Mnozí z vás chodili
za nejlepší éry na hokej a dnes s na nìj
plivete. Místo abychom jej podporovali
se tu hádáme, zda sport podpoøíme nebo
ne.“ Zastupitelé poté schválili odpuštìní
odvodù v celé výši a zaplacení penále tak,
jak navrhl Ing. Denk.
(vj)
(ji)Poté, co Komunitní a vzdìlávací centrum Emcéèko neuspìlo v èervnu u zastupitelù s žádostí o podporu 230-270 tisíc,
pøišlo s novou žádostí o 160 800,- Kè, které
by se použilo na mzdu vychovatele se zamìøením na speciální pedagogiku a mzdu
koordinátora projektu, na který nedostali
oèekávanou dotaci z ministerstva.
Zdislava Odstrèilová vysvìtlila, že existuje dotaèní titul na podporu rodinné politiky a mateøská centra jsou z toho podporována. „Ministerstvo práce a sociálních vìcí postupnì zmìnilo názor, co by
mìla mateøská centra dìlat a co chtìjí
podporovat. Podle mého Emcéèko podcenilo názorový posun ministerstva a v pøíští žádosti už by toto mìli zohlednit“. Doporuèila žádost podpoøit s podmínkou, aby
Emcéèko sledovalo zámìr ministerstva a
aktivnì se zapojilo do pracovní skupiny
ko-munitního plánování, což doposud
nedìlalo.
Podle Ing. Brouwerové jde o princip, aby
požadavky na rozpoèet byly dávány vždy
na zaèátku roku a ne v jeho prùbìhu. Žádost zøejmì i z tìchto dùvodù nebo proto,
že by se mohlo jednat o precedens, nebo
Emcéèko je soukromou organizací, podpoøilo pouze 12 zastupitelù. Na to reagoval
místostarosta Krchòák slovy: „Nevím,
jestli si to uvìdomujete, ale Emcéèko bude
muset být zavøeno.“
Pøi dohadovacím øízení u starosty, které
probíhalo o nìkolik hodin pozdìji v úplnì
jiné záležitosti, se pøedsedové politických
klubù shodli na podpoøe 120 tisíc. Ani ta
však schválena napoprvé nebyla. Hlasování bylo prohlášeno za zmateèné a
v dalším hlasování již Emcéèko získalo
podporu od 14 zastupitelù.
120 tisíc na Emcéèko prošlo až napotøetí
(ji)Zmìnou obecnì závazné vyhlášky,
která stanovuje místa, na kterých lze provozovat loterie a podobné hry, se opìt zabývalo zastupitelstvo na svém záøijovém
zasedání. Vymezených míst bude ve mìstì
20. „Byly požadavky na rozšíøení poètu,
napøíklad v restauraci Šotek, ale za souèasné situace nedojde ke zmìnì poètu ani
nahoru ani dolù, nicménì se jednalo i o
to, že byly požadavky ze strany zastupitelù
na omezení svìtelné reklamy na provozovnách,“ uvedl vedoucí finanèního odboru
Studeník. Zajímavé je v této souvislosti
vyjádøení mìstského památkáøe Zajíce,
nebo ten nemìl žádné výhrady s umístìní reklam a vývìsních štítù v mìstské památkové zónì. Ve vìtšinì pøípadù byl pro
nìj stav uspokojivý, u herny Bonver (bývalé Tágo) na Mostní ulici konstatoval:
„Stav je znatelnì lepší než pøi pøedchozím
šetøení. Nelze jej oznaèit za uspokojivý,
ale akceptovatelný vzhledem k témìø
havarijnímu stavu fasády objektu.“ Starosta to okomenetoval slovy, že památkáø
nehodnotil reklamy, zda navádí lidi ke hraní,
ale z pohledu památkové péèe. „Památkáø nám tu vykonává státní správu, jeho
stanovisko nechci zpochybòovat.“
Vlastislav Navrátil byl naopak velmi nespokojen, že stav v centru mìsta byl oznaèen památkáøem jako uspokojivý. Dále
uvedl, že se automaty øeší už tøi roky, ale
v principu se nic nezmìnilo. Obrátil se s dotazem na vedení mìsta, zda gambling vidí
jako problém. „To, že zanecháme stávající
poèet automatù, je mi jasné, protože jakékoliv snahy o snížení se nesetkaly s úspìchem,“ vyjádøil se Navrátil a navrhl zahrnou do vyhlášky øadu technických
omezení jako napø.:
* výlohy, vstup, okna a jiné otvory musí
být technicky zabezpeèeny tak, aby nebylo
možné nahlížet do vnitøních prostor
provozovny;
* všechny provozovny musí být zøetelnì
oznaèeny nápisem Herna nebo Kasino.
* oznaèení provozovny nesmí být pojato
jako reklama, nesmí být blikající ani jinak
upoutávat pozornost a rušit okolí.
* zøetelné oznaèení zákazu vstupu osobám
mladším 18 let.
Starosta Èásteèka se vyjádøil k dotazu,
zda je gambling ve mìstì skuteèný problém: „Pídili jsme se po nápadu trestné
èinnosti a na zdravotní rizika. Nedošli
jsme k tomu, že by problém gamblingu ve
Val.Meziøíèí byl takový, že by bylo tøeba
jej øešit. Mùj osobní názor je, že tento
problém buï ve mìstì neexistuje a nebo
je marginální.“
„Jedna vìc je poèet heren, druhá dopad
heren na veøejný poøádek,“ vyjádøil se
místostarosta Pernický . „Samostatný
problém je otevírací doba, konzumace
alkoholu na veøejných prostranstvích,
vyvrácené odpadkové koše, znaèky,
sprejeøi - to se snažíme uchopit a pøipravit
materiál do Rady a zastupitelstva.“
Ing. Brouwerová se pøimlouvala za omezení provozní doby v hernách zejména v obytných èástech, kde dochází pravidelnì
k rušení noèního klidu, vyslovila nespokojenost s konstatováním památkáøe i se
stavem ve mìstì. „Nesouhlasím, že gambling neexistuje. Ženy a dìti, které trpí
závislostí èlena rodiny, se za to stydí,
problém je tak skryt. Znám mnoho pøíbìhù, je to problém jednotlivých rodin.“
Starosta na to reagoval slovy: „Nebavme
se o pocitech, bavme se o faktech.“
„Pokud jsem na stejném zastupitelstvu,
neslyšel jsem pana starostu, že by gambling neexistoval, ale že jej necítí jako problém. Já jej rovnìž jako problém necítím.
Než dojemné zprávy a informace jsou pro
mì relevantnìjší zprávy šéfa komise
hazardu, který øekl, že problém gamblingu ve mìstì není. Pro mì je daleko zásadnìjší alkohol, o tom tady nepadla ani
zmínka. Pokud je v hernì hospoda, budou
problémy pøetrvávat,“ vyjádøil se øeditel
gymnázia Mgr. Trèka.
Jeho stranický kolega Netolièka jej podpoøil v tom, že by si Mìsto mìlo zodpovìdìt otázku, zda tu herny chce nebo ne.
„Pøipadá mi divné bavit se na jednu stranu o tom, že gambling je problém, ale øešit
ho tím, že schováme cedule, mi pøipadá
pokrytecké. Kdo chce hrát, si cestu najde.
Bavme se , jestli chceme peníze z hazardu.“
Zámìr na vydání vyhlášky zastupitelé
schválili, k vyhlášce samotné se vrátí v øíjnu. Hlasování se zdrželi Browerová a
Varga, proti byl Knápek.
(TZD)V roce 2012 snížila DEZA, a. s.
emise naftalenu na témìø nulovou
hodnotu. V praxi tak zafungovalo ekologické opatøení spoèívající v rekonstrukci
zásobníkù, které Deza realizovala v roce
2011. Dosažení emisní hodnoty naftalenu
v roce 2012 pod úroveò 100 kg je ve
srovnání s rokem 2011, kdy tato hodnota
byla témìø 42000 kg, potvrzením závazku,
které Deza již døíve veøejnosti prezentovala.
Tuto skuteènost také pozitivnì hodnotilo
ekologické sdružení Arnika, které pravidelnì komentuje emise prùmyslových
podnikù uvádìných v Integrovaném
registru zneèištìní.
Sdružení Arnika také upozoròuje na emise benzenu, které meziroènì stouply o 133
kg. Tento nárùst je však zpùsobený meziroèním výkyvem výroby. Emise benzenu
byly prioritnì snižovány již v devadesátých letech a dnes jsou již na technologickém minimu. Další snižování je technicky a ekonomicky mimoøádnì nároèné.
Pøesto jsou stále provádìny dílèí opatøení,
které emise této látky nadále snižují, o èemž
svìdèí klesající trend za poslední roky.
Minimální vliv chemické výroby na
ovzduší ve Valašském Meziøíèí bylo v roce
2011 také prokázáno celoroèním kontinuálním mìøením imisí benzenu. Mìøení provedené nezávislou spoleèností ukázalo, že
roèní prùmìrná hodnota imisí benzenu
v mìøeném místì vzdáleném pøibližnì 1
kilometr od výrobního areálu, nepøesáhla
40 % povoleného imisního limitu 5 µg/m3.
Deza pravidelnì investuje nemalé prostøedky do ekologizace svých výrob. Z posledních dvacet let bylo investováno do
ekologických opatøení více než 2,6 miliardy
korun, což je dlouhodobì pøibližnì jedna
tøetina všech investièních prostøedkù.
Jaroslav Obermajer, tiskový mluvèí DEZA
DEZA výraznì snížila emise naftalenu
INZERCE
3
INZERCE
øíjen 2013
4
øíjen 2013
ØÍJEN VE VALMEZU Sánì nejsvìtìjší blbosti v zámku nebudou, strašidla možná ano
Celé záøí provonìné moravským bílým a èerveným
burèákem bylo krásné, teplé a se sluníèkem i veselé. První
pùle øíjna uèarovala úžasným babím létem. Úplnì poprvé
jsem prodávala a propagovala svoji vinotéku Vinopolis na
farmáøských trzích. Prima nápad a skvìlá nálada s
kamarádkami firmy Jako doma.
Øíjen má vždy zvláštní náboj už proto, že máme s manželem
Bobem narozeniny. Letos jsem je oslavila výletem do milované
Prahy a mnì se koneènì splnil dávný sen vidìt mého
oblíbeného zpìváka Petera Gabriela naživo. Fantazie, co
Vám mám více povídat. Manžel slaví narozky o ètrnáct dní
pozdìji a svérázným zpùsobem. Totiž prací, která ho baví.
Nejradìji vidí, jak jiným chutná, a tak Vás zve na sobotu 19.
øíjna, kdy podává sýrové questadillas za symbolickou cifru
jako je samotný mìsíc øíjen: za deset korun. Tak mu udìlejte
taky radost a pøijïte ochutnat. Já to sama nezvládnu.
Kdybyste ale dostali chu jindy na netypický svìtový obìd,
mùžete pøijít od úterka do pátku (11-13 h) do hospùdky
Pøístav, kde zavedli pro tento úèel nekuøácké prostory.
Zabìhané zvyky se pomalu, ale jistì mìní i v pohostinství,
nejen v pøírodì.
Øíjen je taky mìsíc pøedurèený k volbám. Já jsem
rozhodnutá volièka a kroužkuji svého kolegu zastupitele
Vlasu Navrátila z Topky. Když jej se mnou podpoøíte, budeme
koneènì mít po mnoha letech poslaneckou kanceláø ve
Valmezu. Šokovala mne ODS, která už je na tom tak zle, že
zneužívá maily bývalých èlenù, kteøí díky podivným
praktikám a mnohým prospìcháøùm radìji stranu opustili.
Nyní žadoní o hlasy stylem „Èo bolo, to bolo, šak si furt
pravica nie, tož daj hlas...“. Neuvìøitelná drzost. Tato strana
by mìla dostat i v našem mìstì za vyuèenou, nezaslouží si
naše hlasy zklamaných pravicových volièù. Do vyšších pater
politiky se pokouší uniknout vìtšina vedení naší radnice.
Vykopnout tyto lidi navrch není ovšem zmìna k lepšímu. Snad
lidé zvolí s korupcí nespojované kandidáty...
V úžasnì teplém a barevném øíjnu se objevila na našem
vinaøském pultì novinka: Bona Dea – první èervené víno
pro zdraví. Bude se také prodávat v lékárnách snad proto, že
mnohé lékaøské kapacity uznávají vliv vína a jeho mírné pití
jako vhodný doplnìk zdravého životního stylu. My ve vinotéce
prosazujeme dlouhodobì spolu s kapacitami typu dr.
Šamánka pití jedné nebo dvou sklenièek kvalitního vína
maximálnì 5 dní v týdnu a jen u zdravých dospìlých jedincù.
Ptáte-li se, co je na tom vínu tak originální, tak jedineèné,
ètìte pozornì: Je to první èeské víno s vyšším obsahem
pøírodního antioxidantu, jenž se krkolomnì nazývá
resveratrol. Jsou vìdecky prokázány pøíznivé úèinky zdraví
prospìšných látek obsažených ve vínì. Tento zmínìný
antioxidant pùsobí zejména na nemoci srdeèních chorob,
jako prevence nádorových onemocnìní, na poruchy
plodnosti, ovlivòuje pøíznivì cukrovku 2. typu a v neposlední
øadì u seniorù kladnì pùsobí proti degeneraci mozku.
Resveratrol je obsažen v bílém i v èerveném vínì. Støední
koncentrace resveratrolu se nejèastìji udává u bílých vín
cca 0,2 – 0,8 mg/l, v èervených vínech je jeho koncentrace
vyšší. Obsah resveratrolu ve vínì je závislý na klimatických
podmínkách, lokalitì, odrùdì, ovlivòuje ho doba skliznì a
technologie zpracování. Firma ResVinia používá pøi výrobì
prvního èeského èerveného vína svého know-how právì pøi
délce skliznì a technologii zpracování, aby dosáhla vyššího
obsahu této úžasné substance. Jednotlivé šarže vína Bona
Dea obsahují vyšší obsah resveratrolu v rozmezí 4 – 9 mg/l. V
minulosti jsme již nabízeli znovínské jakostní Veltlínské zelené
a nyní pøichází na trh tento èervený pozdní sbìr. Víno
nabízíme i v krásném balení, nebo takový dárek si zaslouží
Vaši rodièe, mladí manželé nebo pøátelé na oslavu
jakéhokoliv pøíležitosti. Možná je to vhodný tip pod vánoèní
stromeèek. Ale nepøedbíhejme èas, je stále krásnì zachmuøený
øíjen s doteky slunce a v sobotu bude teprve devatenáctého.
Snad manžela pøekvapím originálním èerveným a
snad mi dá taky ochutnat, abych jej poprvé
vyzkoušela a pøedala svým zákazníkùm své dojmy.
Kvalitní výrobek není levný, ostatnì, øeèeno s
klasiky, nejsem tak bohatá, abych kupovala levná,
podprùmìrná vína.
Krásný zbytek øíjna a dobrou volbu pøeje Irena Brouwerová
Poté, co si vedení mìsta nejtìsnìjší možnou vìtšinou
prosadilo pøestavbu jižního køídla zámku Žerotínù na
"muzejní centrum" (pøestože již døíve odsouhlasilo
využití této èásti budovy pro Základní umìleckou školu), vyvstalo nìkolik problémù. Nejprve se zjistilo, že
mìsto bude muset zaplatit o víc jak 10 milionù , než bylo
slíbeno pøed hlasováním. K tomu je tøeba pøipoèíst další
miliony na vybavení a také se pøišlo na to, že provoz
nepotøebného muzea bude roènì stát nejménì 1,5
milionù korun. Takže klasicky všechno špatnì, spokojena mùže být hlavnì stavební firma, která rekonstrukci provádí. Využití pro ZUŠ pøitom nejen koneènì
øešilo její potøeby, a to i do budoucnosti, ale ještì i nabízelo pøíjmy v podobì nájmu a prodeje stávající budovy
na Komenského ulici.
Jak ale praví Horst z televizní reklamy, "to ještì není
všechno". Po rozhodnutí o vybudování muzea zaèalo
vedení mìsta intenzivnì pøemýšlet o tom, co mìlo
všemu pøedcházet - èím se muzeum vlastnì naplní a jaké bude jeho zamìøení. Jedno zavedené, a pøesto nepøíliš
navštìvované muzeum sídlí v zámku Kinských, náplò
by mìla být tedy atraktivní. Vybudování takového moderního muzea je ale všude ve svìtì prací specialistù a
odborníkù. Už jenom nestaèí povìsit na zeï starou
fotografii nebo do vitríny umístit nìjaký historický artefakt, ke slovu se dostávají moderní technologie, audiovizuální technika, poèítaèe, kontaktní exponáty atp. To
ale zase stojí nemalé peníze, a tak se tvùrcem obsahu
našeho muzea stal vlastnì každý, koho nìco napadne.
Jedním takovým nápadem se vážnì zabývalo i vedení
mìsta. V sálové aukci v Nìmecku se objevily historické
(koèárové) sánì z r. 1839. Podle dostupných informací
mìly patøit knìžnì Gabriele Almassy, manželce Zdeòka
Arnošta ze Žerotína, držitele léna Valašské Meziøíèí a
poøízeny byly vzápìtí po jejich svatbì v prosinci roku
1838. Zdobí je emblémy s iniciálami Z a A (Zierotin,
Almassy). Vyvolávací cena byla 4.500 ERU plus 20%
poplatek a náklady na dopravu. Dle našich informací
se nápad se zakoupením saní na radnici velmi líbil, dokonce se už i diskutovalo o maximální cenì, kterou by
mìsto mìlo zaplatit. Umístìní saní do jedné velké místnosti v novém "muzeu" by impozantnì øešilo její naplnìní a možná se už snilo o tom, že když by napadl sníh,
pan starosta by v saních mohl objíždìt jako knížepán
svá léna a kynout poddaným.
Nikoliv, nic z toho se nakonec nestane. Plán nákupu
saní zmizel tak tiše, jak se objevil. Proè, to není zatím
známo. Možná pøece jen nìkomu došlo, o jakou pitomost se jedná, nebo byl tento plán nahrazen jiným, o
kterém se mezi zastupiteli povídá. Dle pøedstav Ing.
Mikuška by se do zámeckých prostor pøestìhovalo
"muzeum strašidel" z Domeèku (bývalé ZŠ Z.Fibicha),
které je tak trochu stranou zájmu návštìvníkù. Pomiòme,
že by to bylo již druhé stìhování a že by to zase stálo
hodnì penìz, protože by se vlastnì muselo vybudovat
znova, a položme si (a svým zastupitelùm, až se s nimi
potkáte), nìkolik následujících otázek. Opravdu do
rekonstruované historické budovy patøí bizarní projekt
pøehlídky umìlých pohádkových postav? Je to skuteènì to, co mìsto potøebuje a za co by mìlo vynakládat
z rozpoètu další peníze? Jsou strašidla opravdu lepší
náplní než zázemí pro stovky mladých hudebníkù,
výtvarníkù, hercù a taneèníkù?
Marek Irgl
V Obelisku, ale i Zpravodaji, se v poslední dobì hodnì
zaèalo psát o tom, co se mezi lidma už nìjakou dobu
šuškalo - že za opravou parovodu a dodávkami tepla z
Dezy je nìjaký velký podvod, který zaplatíme my všichni,
odbìratelé tepla. Když se pøed léty parovod pøedìlával,
bylo prý slíbeno, že po zaplacení splátek za investici,
bude tato spoleèným majetkem mìsta a družstva a cena
tepla tak spadne na polovinu. Teï se dozvídáme, že
tomu tak není, že všechny ty rozvody budou patøit kdo
ví komu, že se cena tepla sníží jen trochu, aby se obèan
uklidnil a že prý ještì zaplatíme skoro dvacet milionù za
špatnì udìlané smlouvy.
Moje rodina pøitom už teï (po zateplení) platí za teplo
skoro ètyøi tisíce mìsíènì, to je skoro ètvrtina našeho
spoleèného mìsíèního pøíjmu. Plus elektøina a plyn další
dva tisíce. Plus potraviny pro ètyøi lidi další ètyøi tisíce,
a to nakupujeme hlavnì v Lídlu. Plus obleèení a vìci
do školy - kolik si myslíte, že nám nakonec zbyde? Pak
se všichni diví, že si lidé jako my berou pùjèky, když se
jim pokazí lednièka nebo televize?
Pro to všechno se tímto ptám souèasného i minulých
starostù a zastupitelù. kdo to dopustil? Kdo za to mùže?
Kdo podepsal špatné smlouvy a nedìlal svou dobøe
placenou práci, jak mìl? Proè nebyla celá vìc pøedána
policii, když to ještì bylo možné? Proè se to tak dlouho
tutlalo? A bude nìkdo potrestán? M.Konvièný, Valmez
- Mìsto z penìz daòových poplatníkù dotuje
milionovými èástkami hokejový klub, ten peníze
prohospodaøí, ale podle starosty a nìkterých zastupitelù
mìstu „nevznikla žádná škoda ?!“ Jak to ? Takže by se
tam dále mohly nalévat peníze jako do bezedné studny
a nic se nedìje? Není to žádná škoda ?
- Zastupitelstvo do klubu vyšle dva své zástupce na
kontrolu, ti ale nedostanou ke kontrole všechny
potøebné (a vyžadované) podklady – dokumenty, ale
nijak jim to zøejmì nevadí a jeden z nich pøesto napíše
témìø nic neøíkající zprávu o kontrole s doporuèením
prominout skoro 400 tis penále o což klub drze požádal
! Vždy došlo jen k drobným pochybením! Nevídané.
- Jak uvedl jeden zastupitel, mìsto pøispívá na èinnost
svým organizacím jako ST servis a Marius Pedersen,
ale tyto organizace místo využití penìz na svou èinnost
(na kterou jsou urèeny) štìdøe sponzorují hokejový
klub!!? Takže mìsto vlastnì takto oklikou dotuje hoke-
jisty dvakrát a pøíspìvkové organizace takto zneužívají
(neoprávnìnì) mìstské peníze. Pøíštì by mìly dostat o
tyto sponzorské dary ménì.
- Vìtšina diskutujících zastupitelù pøiznala, že se jim
nelíbí vyhlašování „strategických sportù“. Žádný však
nepodal návrh na jejich zrušení. Mohl by nìkdo
vysvìtlit, v èem spoèívá „strategiènost“ tìchto sportù? Jaké vrcholové soutìže hrají? O propagaci mìsta
se evidentnì nijak nezasloužili (oproti jiným sportùm).
- Rozdìlení sponzoringu na mládežnický a dospìlácký
se také široce diskutuje, ale opìt bez kloudného konkrétního závìru. Získávání sponzorù by ale mìlo být
zamìøeno pøedevším do podnikatelské sféry (jak je tomu
jinde) a neždímat hlavnì mìstskou pokladnu
- Podpora mládežnického sportu je bezesporu nutná,
ale opìt se nesmí zneužívat tak, že malým žákùm se
napø. nakoupí hokejky v cenì pøes 7000,-Kè/ks !!
J.Michal, OS Valaši
Dozvíme se, kdo mùže za podvody s teplem? A bude nìkdo potrestán?
Nìkolik úvah k záležitosti HC Bobøi projednávané na záøijovém zastupitelstvu
INZERCE
5
INZERCE
øíjen 2013
øíjen 2013
6
Svobodní zaèali kampaò u velkých podnikù na Zlínsku Tomio Okamura se na námìstí setkal s obèany
(r.)V sobotu 5. øíjna pøijel do našeho mìsta
v rámci kampanì hnutí Úsvit i jeho lídr
Tomio Okamura. Ještì pøedtím, než na námìstí dorazil z pøedchozího mítinku v Uherském Brodì, se stovce obèanù pøedstavil
lídr v našem volebním kraji - Jaroslav Holík.
Tomio Okamura se pøihlížejícím pøedvedl
jako slušný øeèník s notnou dávkou osobního charizmatu. Zmínil se o svých peripetiích pøi prezidentské volbì, kdy dodnes
nedostal z ministerstva vnitra zpìt podpisové listiny ke kontrole údajnì neplat-
ných podpisù. Obsáhle hovoøil o své nespokojenosti s vývojem a rozkrádáním naší
zemì i se zpùsobem správy vìcí veøejných.
Jako možná øešení nápravy zmínil majetková pøiznání, prokazování pùvodu penìz
a stoprocentní zdanìní neprùkazných pøíjmù. Nápravu správy vìcí veøejných Tomio
Okamura vidí napø. v co neotevøenìjší demokracii po švýcarském vzoru, tedy v maximálním uplatnìní referenda nebo odvolatelnosti politikù. V závìru vyzval, aby lidé
nelámali nad svou zemí hùl a pøišli k volbám.
Strana svobodných obèanù zahájila sérii mítinkù u bran velkých podnikù a firem na
Zlínsku. Èlenové vedení zlínské kandidátky Svobodných roztáhli transparenty a poutaèe
na konci ranní smìny pøed továrnou Deza ve Valašském Meziøíèí a rozdávali vycházejícím
zamìstnancùm letáèky. Krátce poté je ochranka podniku vykázala od brány do firmy až
za areál parkovištì. „Levicové strany øíkají, že pravice je proti dìlníkùm. My se chceme
pokusit u velkých továren zamìstnance pøesvìdèit, že tomu tak není,“ øekl lídr
Svobodných na Zlínsku TomᚠPajonk. Mezi dalšími továrnami, které chtìjí Svobodní
navštívit, je napøíklad Barum Otrokovice a další velké podniky ze Zlína èi Vsetína.
Blíží se volby - na každém rohu sliby, plané sliby. Nìkteøí kandidáti mají ale za sebou i èiny
(mi)Už je tu zase voleb èas. Trochu døíve,
než se pùvodnì plánovalo, ale o to více
naplnìn vzrušenými obavami nìkterých a
nadìjemi jiných. Volební prognózy vìští
drtivé vítìzství sociálních demokratù, nejlepší polistopadový výsledek komunistù
a strmý propad zdegenerované a vyprázdnìné ODS. Jistý je už i úspìch Babišovy
politické formace ANO, nad kterou se ještì
pøed rokem "tradièní" politické strany od
leva do prava posmìšnì ušklíbaly. Stejnì
tak je bez pochyb propad èerného konì
Václava Klause - neuvìøitelného pravolevého slepence s názvem Hlavu vzùru, který
je stejnì obskurní a bizarní jako jeho volební hymnus Meteleskublesku.
Aby to ale nebyla tak úplná nuda, koneèné výsledky, možné koalice a pravdìpodobné, a již pøímé èi nepøímé vládní
angažmá KSÈM ovlivní osudy tìch subjektù, které se pohybují kolem pìtiprocentního odhadu volebního výsledku: zemanovcù, lidovcù a okamurovcù (pokud
bude mít ODS nakonec to štìstí a pøes
onìch 5% se pøekulí). A už koneèné výsledky dopadnou ale jakkoliv, èekají nás
nejménì dvì volební období, kdy si èeská
pravice moc neškrtne. Díky vládì tìch, kdo
se sice slovnì hlásili k Margaret Thatcherové a Ronaldu Reaganovi, ale v praxi se
ke státu a jeho obèanùm chovali jako klony
Jelcina s Causescem, dostaly politické termíny pravicový a konzervativní nové významy, z nichž nezájem o obèana a touha
nahrabat si co nejvíce jednoznaènì pøekryly ty pùvodní.
Dùsledkem totálního selhání tzv. pravicových elit máme dnes na Hradì ambiciózního egomaniaka, který je stejnì tak pro
smích jako z nìj jde i hrùza. Rozkradená
zemì se potácí v bahnì nevyøešených zásadních problémù ve všech oblastech života, zatímco nic nechápající modøí lídøi
prohlašují, že pád jejich preferencí je jen
daní za vládnutí a nepopulární opatøení. O
tom, že v sousedním Nìmecku vládnoucí
kancléøka opìtovnì vyhrála volby a nìmecká státní pokladna pøetéká miliardami
eur, o tom asi neslyšeli nebo slyšet nechtìjí.
Ve Zlínském kraji ODS, v jejímž krajském
vedení podle webových stránek stále ještì
sedí i expremiér Neèas, nemìla odvahu
obsadit kandidátku "zkušenými" krajskými
šíbry typu Slovák nebo Lukᚠa vsadila na
"neokoukané tváøe". Takto se na tøetí místo
krajské kandidátky ODS dostal i meziøíèský
starosta, døíve národní socialista a poté
zájemce o èlenství v sociální demokracii Jiøí Èásteèka.
Kdo by mìl tohoto komunálního politika
urèitì volit? Ten, kdo chce rozdìlit své mìsto nebo obec, v tom je Jiøí Èásteèka velmi
zkušený a iniciativní. Dále ten, kdo má rád
plané a velkohubé sliby typu "ODS vám
zajistí obchvat". Navíc i volièi, kteøí si rádi
zahrajou na automatech, Èásteèkovo
Valašské Meziøíèí patøí v tomto smìru k
nejlépe rozvinutým mìstùm v zemi. Svùj
hlas by mu mìli dát také všichni, kterým se
líbí používání mìstské policie pro soukromé
úèely, neschopnost opravit námìstí èi pøemìny zelených ploch na asfaltová parkovištì místo dìtských høiš. Ti, kdo rádi
zaplatí za teplo dvakrát více, než by mohli,
a komu se líbí starosta, jež nežije ve mìstì,
které vede. Dále volièi, kterým je sympatické rušení oblíbené školy kvùli penìzùm
a zároveò ochota pod bohulibými záminka-
mi sypat mìstské peníze do soukromých
iniciativ. A tak by se dalo pokraèovat...
Ne, poslanecký kandidát Jiøí Èásteèka,
to nejsou jen plané sliby, to je i øada èinù,
které jsou za ním po sedmi letech starostování vidìt. Když si jej do Parlamentu zvolíte, bude své know-how moci šíøit i za
hranicemi regionu. Tøeba pak jednou
pøekoná i vìhlas samotného Petra Neèase.
Obyèejní lidé tu špinavou politiku nevymysleli...
Paní Bobošíková a ostatní politici!
Pøeèetl jsem si vᚠèlánek k pøedèasným
volbám, zase je plný krásných slibù a
zároveò také nìèím, co jste asi ještì nikdo
z vás nepochopili. Je sice hezké, že koneènì
nìkteøí z vás zaèali chápat, že se dìje nìco,
co by mohlo mít dalekosáhlé následky pro
nás pro všechny, ale je hlavnì dùležité,
jestli s tím chcete opravdu nìco dìlat. Bojím
se toho, aby už nebylo pozdì. Jedna vìc,
o které píšete, mì ale stále zaráží. Je to o
stálých chudácích kapitalistických
podnikatelích a vedoucích firem. Kde se
prosím vás ztratili dìlníci, o kterých nikdo
INZERCE
z vás nemluví ani nepíše? To jste opravdu
tak naivní nebo hloupí, že jste ještì nikdo
z vás nezjistili, že pokud by dìlníci
nepracovali, pak byste nic nemìli? Nejsou
to ti vaši podnikatelé a vedoucí firem, kteøí
tvoøí všechno kolem nás, ale jsou to právì
dìlníci, kteøí všechno vytvoøí, uklízejí po
vás ten bordel, který jste tu všichni nadìlali, a za to se nám všem odmìòujete tím, že
máme malé platy, že žijeme v bídì, že nìkteøí
konèí pod mostem a že si nìkteøí berou i
své životy. A to vše jenom proto, abyste
nám ukázali, jací vy jste velicí páni, jak si
hrajete na bohy, a pøitom nám vùbec
nevládnete, protože nám vládnou jenom
ty pitomé a nicotné prachy. Vy sami osobnì
umíte jenom hloupì kecat, dìlat si z lidí
blázny a znepøíjemòovat už tak dost složitý
život. To vaše vládnutí se stále jenom opírá
o vykoøisování a okrádání obyèejných
lidí, kteøí vás všechny drží pøi životì. Bez
nás by vám totiž zùstaly jenom vaše diplomy a holé zadky. Stále jenom pomáháte tìm,
kteøí to ani nepotøebují, a dìláte z nich nejvìtší chudáky na tomto svìtì, ale každý z nás v,í že to žádní chudáci nejsou a nikdy
nebyli (snad až na ty, kteøí se snaží dìlat si
všechno sami bez pomoci ostatních dìlní-
kù). A pokud si myslíte, že nemám pravdu,
pak mi vysvìtlete, jak to, že si potom tito
chudáci staví takové drahé vily, bazény,
kupují si ta nejdražší auta, skupují pozemky, usedlosti a co já vím co ještì. Kdybysme opravdu byli všichni do jednoho
placeni státem a stejným dílem, nikdy by k
takovým problémùm, které jste nadìlali,
nedocházelo. Toto všechno zlo, které je na
tomto svìtì, máte na svìdomí jen a pouze vy osobnì, protože my jsme tu špinavou
politiku nevymysleli. Jenomže vy jste
takoví zbabìlci, že si to nedokážete ani
pøiznat. Gustav Zbranek, Lázy
7
INZERCE
øíjen 2013
8
øíjen 2013
Ze života meziøíèských škol ڞasný úspìch v republikovém finále OVOV - 1. místo
STØÍBRO pro SPŠ stavební
Druhé místo z mezinárodního finále oboru
truhláø si z Prahy pøivezli žáci meziøíèské
prùmyslovky, a to TomᚠBìlík a Pavel
Martinka, oba žáci na škole navštìvují tøetí
roèník uèebního oboru truhláø. Soutìžní
finále se konala 17. - 19. 9. a šlo již o 17.
roèník Soutìžní pøehlídky stavebních
øemesel (SUSO), která se odehrávala pøi
Mezinárodním stavebním veletrhu FOR
ARCH 2013v Praze. Soutìže se úèastnilo
osm nejlepších týmù z celé ÈR a jeden tým
ze Slovenska. Soutìž zaštiuje Minister-
stvo školství, mládeže a tìlovýchovy,
Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Asociace krajù ÈR, Svazu podnikatelù ve stavebnictví, Asociace èeských nábytkáøù a
Hospodáøská komora ÈR.
Žáci z Valašského Meziøíèí prokázali
v písemném testu a ètyødenním praktickém
dovednostním zadání výbornou pøipravenost. Pøedmìtem praktické èásti bylo
zhotovení konstrukènì nároèného
atypického stojanu pod kvìtináè. Žáky na
soutìž pøipravovali pedagogové školy Bc.
Jiøí Zámeèník a uèitel odborného výcviku
Marcel Èernoch. „Dìkuji svým kolegùm,
zejména uèitelùm odborného výcviku,
kteøí se naše žáky snaží zodpovìdnì pøipravovat nejen na soutìže, ale hlavnì pro
praxi“, ocenila úspìšné poèínání žákù školy øeditelka meziøíèské prùmyslovky Ing.
Jindra Mikuláštíková.
Tradice výuky stavebních a døevaøských
uèebních oborù má na SPŠ stavební Valašské Meziøíèí bohatou tradici a žáci
opìtovnì prokázali, že jsou schopni obstát
se svými znalostmi a dovednostmi nejen
v celorepublikovém, ale také v mezinárodním srovnávání.
Mgr. Miroslav Barabáš, zástupce
øeditelky, SPŠS Valašské Meziøíèí
Debrujáøi z Žerotínky
Od roku 2008 fungují na naší škole 2
kroužky Debrujárù - Klokánci (1. stupeò)
a Klokani (2.stupeò). Jako jediná škola ve
vsetínském okrese jsme souèástí 135 klubù
celé ÈR, které sdružují 2325 èlenù (údaj
výroèní zprávy k 10.12.2012). Zapojujeme
se do rùzných projektù a soutìží (5. místo
v celorepublikové soutìži SpaceFour
2008), pravidelnì prezentujeme svou práci
na akci SVÈ Domeèek Den Zemì,
úèastníme se exkurzí (IQ park Liberec,
laboratoøe SPŠ Otrokovice, SIŠ Valašské
Meziøíèí,Deza a.s.aj.).Vedoucí se pravidelnì
úèastní semináøù. Rovnìž jsme jako jediná
škola vsetínského okresu souèástí 135
klubù v celé ÈR, které sdružují 2325 èlenù
(údaj z výroèní zprávy k 10.12.2012). Díky
èlenství v klubu získáváme dotace MŠ na
nákup materiálu a pomùcek pro naši
èinnost, na Den Zemì apod. Podporuje nás
pochopitelnì i vedení školy spoleènì
s Nadací .
Za vedení klubù Mgr. Andrea Masaøíková a Mgr. Marcela Matyšèáková
Historie sdružení Debrujárù
Asociace malých debrujárù Èeské
republiky (dále jen AMD) vznikla na
základì zkušeností z Kanady a pøes Francii
se hnutí dostalo k nám prezentací na
výstavì Praha Expo Science
International 91. V létì 1992 byli první
nadšenci pozvaní na mezinárodní tábor
FIPD (Mezinárodní federace malých
debrujárù) do Belgie, kde se s èinností blíže
seznámili a získávali zkušenosti. 22.9.1992
byla AMD øádnì registrována u MV a
zahájila pravidelnou èinnost dle
mezinárodních principù a filozofie malých
debrujárù. 1. ledna 1998 na základì
kvalitativního i kvantitativního nárùstu
èinnosti bylo zøízeno profesionalizované
centrum AMD s ústøedím v Praze.
INZERCE
Debrujár = èlen Asociace malých
debrujárù. Slovo je francouzského pùvodu
a vzniklo ze slov DÉBROUILLARD =
šikovný,
obratný
a
SE
DÉBROUILLER = objevovat, pomoci si v
tìžkostech, umìt si poradit. Pùvodní
pøeklad „šikulové“ dìti nepøijaly a samy
se zaèaly nazývat debrujáry, což lépe
vyjadøuje jejich specializované zájmy.
Jedná se o chlapce a dìvèata zpravidla
ve vìku 6 - 16 let a jejich starší kamarády,
sourozence, rodièe, uèitele a další zájemce
o vìdu a techniku, kteøí stále nìco
vymýšlejí, objevují a experimentují. Naše
sdružení je také èlenem Mezinárodní
federace malých debrujárù (F.I.P.D.),
sdružující debrujárské organizace
nejrùznìjších zemí svìta. Zájemci jsou
seznamováni se zajímavými pokusy, které
si mohou sami vyzkoušet. Vìda se stává
zábavou a pouèením. Debrujáøi mohou
spoleènì objevovat øadu zákonitostí
pøírody, mohou více poznat sami sebe, své
okolí, svìt - a to všechno hrou! Asociace
dìlá vše pro to, aby bylo dítì v každé situaci
úspìšné.
K pokusùm nejsou tøeba složité pøístroje,
lasery, poèítaèe. Staèí materiál, který je
bìžnì v každé domácnosti, dennì ho
používáme nebo se dá poøídit v nejbližší
prodejnì se smíšeným zbožím.
Již ètvrtým rokem jsou žáci 1. stupnì naší
školy zapojeni do atraktivního pohybového programu OVOV (Odznak Všestrannosti Olympijských Vítìzù), který pøipravili pro žáky základních škol Robert
Zmìlík a Roman Šebrle, olympijští vítìzové
v desetiboji. Jako desetibojaøi zùstali vìrní
své disciplínì, jen ji pøizpùsobili vìku a
možnostem dìtí. Mladí závodníci se snaží
podávat co nejlepší výkony v atletických
disciplínách (bìh na 60m a 1 000m, skok
daleký, trojskok z místa, hod míèkem) a
disciplínách silových (kliky, leh-sed, shyby, pøeskoky pøes švihadlo - v èasovém
úseku dvou minut, hod medicinbalem).
V prùbìhu školního roku se vybraní žáci
pravidelnì úèastnili Valašské ligy OVOV,
kde byly jejich výkony bodovány a podle
souètu bodù mohli získat diamantový,
zlatý, støíbrný nebo bronzový odznak.
Vrcholem jejich snažení však byl boj o
úèast v republikovém finále v Praze. „První
vlaštovkou“ byla finálová úèast Petra
Adzimy (žák 4.B) v roce 2012, ale to
jedineèné nastalo v roce letošním, kdy se
na republikové finále, které se konalo 6.7.9.2013, mezi 24 nejlepších závodníkù ve
své kategorii z celé Èeské republiky
probojovaly ètyøi dìti - Natálie a Alexandr
Paavovi - žáci 5.B, Jan Nerušil - 5.A a Ellen
Marklová - 4.A.
Akce samotná pøedèila všechna má
oèekávání. Už jen poèet úèastníkù - 619
závodníkù a 190 uèitelù, svìdèil o nìèem
opravdu výjimeèném. Závody se konaly
na stadionech Rošického a Pøátelství na
Strahovì, o jejich hladký prùbìh se staral
realizaèní tým spolu s 80 èleny policie ÈR a
90 vojáky armády ÈR v roli rozhodèích.
Dìti mìly také možnost získat fotografie s
vlastnoruèním podpisem od medailistù a
úèastníkù olympijských her, mistrovství
svìta a mistrovství Evropy z dob dávno
minulých až po ty souèasné.
Èeská státní hymna v podání orchestru
hradní stráže slavnostnì zahájila dvoudenní sportovní klání plné nadìjí, skvìlých
výkonù, ale i zklamání. Mladí závodníci se
snažili vydat ze sebe to nejlepší, bojovali s
únavou, nìkdy i s bolestí s jediným cílem,
pøekonat sami sebe. Jedním z mnoha pøíkladù pro mì byla chvíle, kdy jsem z cíle
bìhu na 1 000m odnášela v náruèí totálnì
vyèerpaného Honzu Nerušila a on mi øekl:
„ Paní uèitelko, bìžel jsem jako o život,
že? “ Co na to øíct ? Všichni byli úžasní!
Vyhrát však mùže vždy jen jeden, a tak
jsme netrpìlivì oèekávali vyhlašování
vítìzù a doèkali jsme se. „Na 1.místì v
kategorii dívek roèníku 2003 se umístila
Natálie Paavová ze Základní školy
Šafaøíkova ve Valašském Meziøíèí."
Nádhera! Výsledky ostatních jsou taky
úžasné, když víme, že celkový poèet soutìžících dívek byl 182 a chlapcù 201. Ellen
Marklová a Honza Nerušil obsadili 11.
místo, Alex Paava obsadil místo 20.
Doufám, že ještì nìkdy v následujících
letech zažiji s dìtmi stejnì krásné okamžiky.
Mgr. Irena Jíchová
ZŠ Salvátor - pouštìní drakù i støelba z lukù
Základní škola Salvátor poøádala koncem záøí již tradièní drakiádu, na niž byli pozváni
nejen její žáci, ale i kamarádi, rodièe a pøíbuzní. Konala se na Velké Lhotì. Z dùvodu
deštivého poèasí se jí letos úèastnilo menší množství dìtí. D隝 však ustal a dìti si
mohly zasoutìžit na stanovištích, obèerstvit se sladkými èi slanými dobrotami, poøídit
si nafukovací balónek nebo provìtrat svého pestrobarevného draka. Velmi oblíbeným
stanovištìm se stala støelba z luku na mamuta (viz pøiložená fotografie). Dìkujeme všem
rodièùm, kteøí pøipravili sladké obèerstvení, a firmì Váhala a spol. s.r.o. za výborné
špekáèky.
L. Èernochová
INZERCE
øíjen 2013
INZERCE
øíjen 2013
INZERCE
øíjen 2013
INZERCE
øíjen 2013
9
øíjen 2013
ZŠ Masarykova: tradièní pouštìní drakù Ze života meziøíèských škol
Plavecký pohár žákù základních škol
Stalo se již na naší škole
tradicí podzimní pouštìní drakù. Proto jsme se vypravili i
letos na vrchol Helfštýn s žáky
prvního stupnì. Pøekvapením
pro všechny paní uèitelky byl
poèet drakù, které si dìti pøinesly. Pøi cestì na vrchol kopce
jsme se poøádnì zapotili, nebo
sluníèko nám ukázalo, co ještì
na podzim dokáže. Když jsme
se trošku ochladili minerálkou
nebo èajem, zaèalo rozbalování a kompletování drakù. Vše se podaøilo na výbornou.
Potom už se první netrpìlivci rozbìhli se
svými draky z kopce. Vítr foukal, tak se
skoro všem podaøilo draka
vypustit do výšky.
Všichni mìli obrovskou
radost z mnoha drakù pohupujících se nad našimi hlavami. Když už mnozí z nás nepobíhali po poli tak èile jako
na zaèátku, zaèalo poprchat a
my museli pouštìní ukonèit.
Pøesto byli všichni spokojeni
a ani promoklé boty a zmoklí
draci nevzali nikomu z nás
úsmìv a dobrou náladu. Tìšíme se již na
pøíští roèník naší „Drakiády“.
Žáci a vyuèující ZŠ Masarykova - Aneta
Holešovská
Evropský den jazykù 2013 na Šafaøce
V úterý 17. záøí se na místním bazénì
uskuteènil Plavecký pohár základních škol
jako memoriál Dagmar Lacinové. Pøi velmi
bouølivé atmosféøe se utkali žáci a žákynì
naší školy s ostatními plavci z místních škol.
Plavci startovali v kategoriích: mladší žáci
A - 4. a 5. tøíd (50 m), mladší žáci B - 6. a 7.
tøída (50 m), starší žáci - 8. a 9. tøída (100 m).
Všechny kategorie byly rovnìž vypsány
zvl᚝ pro žákynì. Po odplavání individuálních závodù volným zpùsobem následovala štafeta složená ze dvou žákù a žákyò
ze stejné kategorie. Umístnìní v závodì
bylo hodnoceno bodovì: vítìzství 8 b, 2.
místo 6 b, 3. místo 4b, 4. místo 3b, 5. místo
2 b a 6. místo 1b. Po odplavání všech
závodù naše škola dosáhla stejného
bodového zisku jako ZŠ Vyhlídka, a to 64
bodù. O urèení vítìzné školy muselo rozhodnout pomocné kritérium : „souèet
poøadí všech štafet“. V tom jsme bohužel
neuspìli a museli se spokojit s pìkným
druhým místem. Naši školu reprezentovali:
mladší žáci A - Eva Cahlíková - 2. místo,
Hana Vybíralová, Daniel Žvak - 1. místo,
Petr Adzima - 3. místo, štafeta 1. místo,
mladší žáci B - Dagmar Cahlíková, Kateøina
Fuèková, Adam Marek - 1. místo, Daniel
Smékal - 3. místo, štafeta 2. místo. Starší
žáci - Markéta Øepková, Klára Španìlová,
František Farkaš - 2.místo, Vladislav Vajgl
- 1. místo.
Všem žákùm gratulujeme k jejich
výkonùm a pøejeme mnoho sportovního
štìstí pøi dalších závodech!
Mgr. Ondøej Fojtík, uèitel tìlesné výchovy
Každoroènì si pøipomínáme 26. øíjna
rozmanitost øeèí, jakými se mluví v Evropì,
a poøádáme v rámci oslav Evropského dne
jazykù rùzné aktivity. Letos bylo vedle videokonference s finskou školou hlavní náplní tohoto dne vyrazit s žáky do ulic mìsta
Valašského Meziøíèí a zjistit mezi zdejšími
obyvateli, jak jsou na tom s cizími jazyky
oni a jaké jsou jejich postoje k výuce cizích
jazykù. Ráno vyrazily na námìstí, autobusové nádraží a pøilehlé ulice èi do místních
obchodù dvì skupinky po 10 žácích, rozdìleni do párù. Ètyøi páry žákù byly dokonce v doprovodu 4 cizinek z Hong-Kongu, Ukrajiny, Rumunska a Brazílie, které
byly zrovna v rámci projektu EDISON na
týdenní návštìvì naší školy. Žáci brázdili
ulicemi pøibližnì hodinu a podaøilo se jim
odchytnout dokonce 180 obèanù! Ti odpovídali na šest otázek. V první otázce nás
zajímalo, jaké cizí jazyky ovládají. Nejvíce
lidí, 87, zvolilo angliètinu, na druhém místì
skonèila ruština a na tøetím nìmèina. Dále
jsme chtìli vìdìt, kde nebo jak cizí jazyky
využívají, pøièemž nejvíce lidí, 79, odpovìdìlo, že nikde, ale 54 dotazovaných používá jazyky alespoò pøi cestování a 33 v práci. Také jsme zjistili, že 149, tedy pøevážná
vìtšina respondentù, nenavštìvuje žádný
jazykový kurz nebo se již dále v jazycích
nevzdìlává. Další skupina otázek byla zamìøena na výuku jazykù na základní škole:
Kolik cizích jazykù by podle Vás mìlo být
vyuèováno na základní škole a které?
Nejvìtší poèet lidí se pøiklání k výuce dvou
cizích jazykù (112), pøevážnì angliètiny
(170), nìmèiny a ruštiny. Názor na to, kdy
by se žáci mìli zaèít uèit cizí jazyk, je u
našich obèanù celkem nejednotný. Nejvìtší èást z nich (50) se však pøiklání k výuce od 1. tøídy, na 2. místì skonèila tøída
tøetí. Perlièkou na závìr bylo to, že naši žáci, pøípadnì cizinky, ve vybraných skupinkách položili dotazovaným jednu jednoduchou otázku v angliètinì, na kterou mìli
odpovìdìt. Správnì zareagovalo 96 lidí ze
180. Výsledky výzkumu žáci zpracují do
podoby grafù v hodinách informatiky.
Mgr. Hana Bøoušková
Výlet do Valašského muzea v pøírodì
Je 2. záøí, na všech školách oèekávají pøíchod nových dìtí do 1. tøíd. Na naší škole
prvòáèky pøivítala a celé dopoledne se jim vìnovala princezna Dáša. Pro dìti to byl
velký zážitek. Ještì druhý den se ptaly, kdy zase za nimi krásná princezna pøijde. Jsme
moc rádi, že se dìtem a jejich rodièùm první den ve škole líbil a mají na nìj pìknou
vzpomínku.
Bronislava Pelechová, vychovatelka ŠD
Ve støedu 25. záøí jsme se s žáky šestých
tøíd ZŠ Šafaøíkova vydali na poznávací
výlet do Valašského muzea v pøírodì v
Rožnovì. Poèasí nám pøálo, a proto nic
nebránilo krásnému prožití dne v tradièním
prostøedí našich valašských pøedkù. Nej-
prve jsme si s dìtmi prohlédli
expozici ,,Mìsteèko pod Radhoštìm“, která nám na modelových situacích pøiblížila historii a
bìžný život mìsta. Vidìli jsme interiéry staré lékárny, cukrárny,
poštovní stanice a také dílnu na
výrobu lnìných ,,košulí“ a modrotisku. Poté nás Valašskou dìdinou provedla prùvodkynì, která nám poutavì vyprávìla o zpùsobu života Valachù. Navštívili
jsme chalupu bohatého sedláka,
ale i skromný pøíbytek tìch nejchudších. Dìti prozkoumávaly
hospodáøské stavby poblíž
obytných domù, ve kterých objevily rùzná
domácí zvíøata. Ve staré škole si mohly vyzkoušet psaní na bøidlicové tabulky a sezení na tvrdých lavicích s rukama za zády.
Celý výlet byl velmi vydaøený a pro nás
všechny pouèný.
Celý týden byl plný oèekávání a nejistoty,
jaké na nás èeká poèasí. Na pátek 20. záøí
byl totiž naplánován pobyt v pøírodì pro
všechny žáky ZŠ - Šafaøíkova. Pro druhý
stupeò byly pøipraveny poznávací trasy,
napø. Jarèovská kula, Velká Lhota, Hodslavice a jiné. My z prvního stupnì, ještì malí
a hraví, si pøipravujeme také své draky.
Ráno teplomìr ukazuje jen šest stupòù,
ale dìti nechtìjí den prolenošit doma. Teplé
obleèení, možná i gumové holínky, batùžky
s velkou svaèinou a nezapomenout také
na svého dráèka, uèení dnes zùstává doma.
Pøíroda si ráda hraje, venku je zatím
chladno a mokro, nebudeme proto pouštìt
na Vrchovinì, ale na našem školním høišti.
Nejprve se zahøíváme procházkou po okolí,
snad se nám podaøí pøièarovat i pár
INZERCE
Den s princeznou na ZŠ a MŠ Køižná
Na ZŠ Šafaøíkova draci mávali mrakùm
sluneèních paprskù. Nejsme kouzelníci, ale
skuteènì se vyjasòuje, otepluje se a pøichází i dobrá nálada. Je to také znamení velkých
pøíprav a soustøedìní na høišti. Složit svého
draka není jako napsat domácí úlohu. Starší kluci a holky to zvládají, ale rozbalit,
smontovat a složit létající stroj, pro prvòáèka, vìc skoro nesplnitelná. Nemusí
kapat slzy, když i uèitel má plné ruce práce,
pøicházejí strážní andìlé našich nejmenších
- žáci devátých roèníkù. Pøehlídka toho
nejkrásnìjšího a nejbarevnìjšího letu zaèíná. Obìhnout høištì a vznést svého kamaráda k nebesùm se podaøí skoro všem.
V cíli na každého èeká sladká odmìna.
Den se vydaøil, odcházíme s dobrou
náladou a snad nevadilo, že páteèní
vyuèování probìhlo netradiènì.
Mgr. Lenka Šimèíková
10
INZERCE
øíjen 2013
11
øíjen 2013
Nová primáøka radiodiagnostického oddìlení: "Vìøím, že se nám podaøí zavést digitální provoz"
Radiodiagnostické oddìlení Nemocnice
Valašské Meziøíèí pøevzala pøed nìkolika
týdny nová paní primáøka MUDr. Radmila
Hurská. Jaké vize a plány má paní doktorka
s oddìlením? Nejen na to jsme se ptali
v krátkém rozhovoru.
Paní primáøko, jaké hlavní cíle jste si
stanovila, když jste pøevzala radiodiagnostické oddìlení?
Teï na poèátku chci samozøejmì
pøinejmenším udržet úroveò naší dosavadní práce a zavedených postupù, které
nastavili moji pøedchùdci. Kolektiv našich
lékaøù i laborantù je velmi slušnì erudovaný, takže kolegové èasto pøicházejí s návrhy na další zlepšení postupù pøi vyšetøeních, ale i na zlepšení organizace práce,
což se podílí na dalším zkvalitnìní služeb.
Pøesto byste urèitì ráda nìco zlepšila...
Pøestože máme pomìrnì vysokou úroveò
pøístrojového vybavení, nìkolik posledních let nás ponìkud brzdí skuteènost, že
v naší nemocnici dosud nedošlo k digitalizaci provozu radiodiagnostického oddìlení. I když je zavedení digitalizace finanènì
nákladné, je to jeden z
hlavních cílù v nejbližším
období. Poté by totiž došlo k dalšímu zkvalitnìní
služeb - kvalitnìjší rentgenové (rtg) snímky, zkrácení doby vyšetøení, výrazné zlepšení komunikace mezi oddìleními lékaøi by mìli snímek prakticky ihned k dispozici na
svých poèítaèích a mìli
by možnost snímky elektronicky zasílat na vyšší pracovištì ke konzultacím.Pøedešlo by se
ztrátì snímkù a podobnì.
Plánujete zavést i nové
služby?
Další služby nyní neplánujeme, protože
souèasná nabídka témìø zcela pokrývá
požadavky pacientù v našem regionu.
Chceme se však podílet na rozvoji diagnostiky onemocnìní cév ve spolupráci
s novì zavedenou cévní ambulancí.
Jaká vyšetøení se u Vás
na oddìlení provádìjí
nejèastìji?
Jednou z priorit naší
nemocnice je traumatologie, kdy je zde ošetøován nadprùmìrný
poèet pacientù s úrazovým postižením. V diagnostice traumatu má
naše oddìlení nezastupitelnou roli, a to prostøednictvím klasických
rtg snímkù i CT vyšetøení. Nejvíce rtg vyšetøení tedy smìøuje
k úrazové diagnostice.
Na sonografii - ultrazvuku - jsou nejèastìjší vyšetøení se zamìøením na bøišní orgány. Na CT pak dominují
vyšetøení neurologická, tedy vyšetøení
hlavy a páteøe, nejèastìji bederní.
Èím Vás radiodiagnostika okouzlila?
Proè jste se rozhodla specializovat se na
tento obor?
Od mládí mám ráda detektivky a rentgenová vyšetøení vlastnì takové detektivky jsou. Baví mì pátrat, proè má pacient takové potíže, jaké má, a obèas
docházíme k neoèekávaným závìrùm.
Mám potom dobrý pocit z toho, že zjistíme
pøíèinu potíží, kterou pak mohou naši
kolegové øešit.
Jak po nároèné práci odpoèíváte?
Jak už jsem výše naznaèila, mám ráda
detektivky, takže odpoèívám pøi èetbì,
pøiznám se, že hlavnì zábavné. V posledních letech jsem se vrátila také ke knihám o pøírodì, zvíøatech. Ráda také odpoèívám na zahrádce, i když žádný velký
zahradník nejsem. Jako staronový koníèek
se pokouším vrátit k fotografování, kterým
jsem se více zabývala ještì na støední a
potom vysoké škole. Pozdìji v práci už na
nìj nebylo moc èasu. Letos jsem aktivní
odpoèinek zanedbávala, ale rozhodnì se
k nìmu budu muset vrátit - mám ráda
projížïky na kole, plavání, procházky do
pøírody.
Dìkujeme za odpovìdi.
Rychlejší rekonvalescence, menší
bolestivost po operaci i zkrácení pracovní
neschopnosti. To vše si pochvalují pacienti chirurgického oddìlení, kteøí se rozhodli podstoupit laparoskopickou operaci
kýly namísto klasické.
Co je to vlastnì kýla?
Kýla je onemocnìní, které doprovází
lidstvo od samého poèátku a stejnì tak
dlouho jsou datovány snahy o její léèbu.
Jedná se o oslabení bøišní stìny v typických místech, nejèastìji v tøíslech. Toto
oslabení mùže vyústit až v defekt, kterým
z dutiny bøišní prolabují nìkteré orgány
do podkoží, nejèastìji støevo. Pacient si
napøíklad mùže nahmatat volnì pohyblivý
váèek v oblasti tøísla, který jej obtìžuje
bolestí zvláštì pøi chùzi a zátìži. Stejnì tak
mùže být kýla i bez obtìžujících pøíznakù takzvaná asymptomatická. Jedná se ovšem
o onemocnìní s vývojem, to znamená, že
se kýla èasem zvìtšuje a mùže se uskøinout,
což je život ohrožující stav. Proto by mìla
být øešena v èasných stádiích.
Jak se kýla léèí?
V dnešní dobì je v popøedí operaèní
øešení tohoto problému, a to hned nìkolika
postupy. Jednak klasicky - otevøenì s øezem
na kùži a jednak laparoskopicky, což je
modernìjší miniinvazivní metoda.
Jak probíhá laparoskopická operace?
Laparoskopická operace probíhá v
celkové anestezii ze tøí krátkých øezù. Chirurgové zavedou optiku a pracovní kanály
do dutiny bøišní. Nástroji odklopí po-
bøišnici, uvolní kylní vak a do vypreparovaného prostoru umístí speciální
síku, kterou pøichytí a sešijí pobøišnici.
Operace konèí vytažením portù a zašitím
kožních ranek. Implantovaná síka má za
úkol navodit tvorbu vazivové tkánì, která
defekt zacelí a zpevní.
Jaké jsou výhody laparoskopické
operace?
Laparoskopická metoda znamená pro
pacienta oproti „otevøené“ operaci menší
pooperaèní bolesti, rychlejší hojení a
rekonvalescenci. Dále možnost prohlédnutí celé bøišní dutiny a odhalení eventuelních jiných onemocnìní, ale také možnost vyøešit oboustrannou kýlu jednou
operací. V neposlední øadì je nutno zmínit
pøíznivý kosmetický efekt této metody.
Volba operaèní metody (klasické x laparoskopické) záleží na mnoha aspektech, které
musí operatér posoudit a vybrat nejlepší
øešení po individuální domluvì s pacientem. Pokud tedy máte kýlu, pøijïte se s
námi poradit. Rádi Vám pomùžeme!
Témìø 70 dìtí si v polovinì záøí užilo
bohatý program na Dni pirátù, který pro
nì pøipravila Nemocnice Valašské Meziøíèí.
Malí piráti mìli pøipraven program o 10
úkolech, bìhem kterého plnili nejrùznìjší
mini-mise - skákalo se v pytli, házelo
plechovkou, dìti luštily hlavolamy èi
poznávaly zvíøátka. Každé dítì, které
absolvovalo všechny disciplíny, dostalo
tašku s dárky z Mlékárny Valašské Meziøíèí, od spoleènosti Penam a také z lékárny
AGEL. Zajištìn byl také chutný obìd buøtíky od spoleènosti Váhala.
Po chutném obìdì èekal na úèastníky
další program - malování na tváø. Dìti se
tak na chvíli promìnily na tygry, pavouky
èi slony. Dìvèátka pak volila jemnìjší
motivy ve tvaru kytièek, avšak nechybìli
ani piráti. Pomyslnou tøešnièkou na dortu
byla jízda na koních, která odpolední
program zakonèila.
Dìkujeme všem sponzorùm - Lékárnì
AGEL, Mlékárnì Valašské Meziøíèí,
spoleènosti Penam a Váhala - za podporu,
díky které se mohla akce uskuteènit.
(Strana obsahuje PR informace NVM)
Lékaøi chirurgického oddìlení Dìti øádily na Dni pirátù
zaèali s novou šetrnìjší operací kýly
INZERCE
12
INZERCE
øíjen 2013
13
øíjen 2013
OBELISK. Toto èíslo vyšlo 17. øíjna 2013. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì
Tichonov: "Dìlat hudbu je lepší než mlátit ženské nebo jít do politiky"
Již nìkolik mìsícù zní pražským éterem
hudba vyvolávající kladné ohlasy posluchaèù i dohady, co to vlastnì ten Tichonov je zaè. Za kapelu, kterou vykouzlil
valašskomeziøíèský hudební genius loci,
odpovídal na otázky Obelisku baskytarista
Jiøí Petøek.
Proè Tichonov vlastnì vznikl? Každý
z vás kromì Davida má aspoò jednu další
kapelu...
Potkali jsme se už hodnì dávno, já jsem
hrál s Johnem Janeèkou v Rauši a David
Schwager s Janem Borošem ve Funkové
brigádì. Spoleèný kamarád nás pak dal
dohromady, odjeli jsme do Holandska a tam
zjistili, že jsme pohodáøi v každé situaci, že
by to mohlo fungovat. Nic moc se ale dlouhé roky nedìlo, Jan byl vytížený Wotienke, já Elektrickmannem, John odjel
do Prahy, hrál nebo hraje postupnì
v Southpaw, Khoibì, Republic of Two a
Lunu. Když se nám všem nìjak uvolnily
ruce, vlítli jsme na to a jsme tu... smích...
Všechny vaše písnièky jsou v angliètinì,
souvisí to nìjak s typem hudby, kterou
hrajete, a vašimi vzory? A proè obecnì
novì vznikajicí èeské kapely tak èasto volí právì angliètinu místo èeštiny?
To má víc rovin. To, že zpíváme anglicky
neznamená, že by èeština nìjak konèila.
V èeštinì vznikají opravdu nádherné písnièky a mezi našimi vrstevníky jsou silní
autoøi èeských textù. Jsme ale generace,
která se dokáže abstraknì vyjádøit i jinak
než èesky. Konkrétnì my pracujeme ve
zpìvech hodnì s melodií a to jde ruku v ruce s textem, s tím anglickým samozøejmì líp.
Nevím, jestli úplnì pøesnì chápu, co to
jsou vzory, o kterých mluvíš. My máme
spíš ikony, které jsme bìhem toho, co
vnímáme hudbu, pøijali a ty zpívají anglicky
i èesky. Nejsme sice svìtobìžníci, ale dalo
by se øíct, že Eurobìžci bychom mohli být.
Chci øíct, že Jan žije v Berlínì a pøekvapivì
tam není nutné umìt nìmecky, všichni mluví pøece anglicky. Vzdálenosti dnes nehrají
zásadní rozdíl, èasové intervaly se zmenšují
a zmenšují. Asi není tøeba pøijímat všechno
nové, ale angliètinu jsme pøijali jako jeden
z našich vyjadøovacích prostøedkù.
Kdo písnièky v kapele píše a jak vypadá
proces jejich vzniku? Texty vznikají až na
hudbu nebo naopak?
No, proces vzniku vypadá tak, že to nìkdo napíše... smích... Ne, myslím, že to je
klasický model. U zrodu je asi nìjaká emoce,
chceš ze sebe nìco dostat, nìco øíct. To
má každý z nás. Vìtšina lidí se s tím popere
klasicky - jde se vylít, polyká prášky, mlátí
ženskou, sportuje nebo jde do politiky. Každý má prostì nìjaké mechanizmy jak to ze
sebe dostat, nìjaký komunikaèní kanál,
který si sám vytvoøil, a my takhle mluvíme
hudbou, písnièkama. Každá písnièka má
potom svého stvoøitele, který stojí u jejího
zrodu. U nás je jím nejèastìji Jan, který
pracuje hodnì s textem a melodií zpìvu, ta
ho vede. Všechno ostatní už je potom o
akci, která vyvolá reakci. Pokaždé to mùže
být trochu jinak, nìkdy pracuješ do rána
se sluchátkama na uších a když se
probudíš, tak to tam je, nìkdy je prostì
tøeba reakce kapely, aby melodie dostala
dobrý spodek.
Existenci Tichonova jsme v Obelisku
ohlásili hned po jejím vzniku už pøed více
než rokem. Co se od té doby s kapelou
dìlo?
No psal jsi o nás, to je pravda, ale musím
to trochu poopravit. Jak jsem už øíkal,
„papírovì“ existujeme dlouho,ale až za
poslední tøi roky jsme mìli trochu víc volna
a sjíždìli jsme se jednou za èas na nìkolik
dní na chaty a zkušebny, byli spolu a dìlali
písnièky. Když toho bylo víc jak pùlhodina,
chtìli jsme to zkusit pøed lidma. A kde tìch
lidí najdeš víc než v Arše, kterou pro nás
vyprodal starý kamarád Glen? Myslím, že
jsi nás tehdy zastihl zrovna v tomhle
období, pøed velkým koncertem...
Dá se øíct, že od té doby už to jde samo.
Vzali jsme naše písnièky, natoèili desku,
nasadili do rádia dva singly, v dubnu jsme
objeli zkušebnì, ještì bez desky v ruce,
nìkolik klubù a reakce publika i recenzentù
byly fajn. Teï máme desku v ruce a chystáme zase koncerty.
26. øíjna v M-klubu pokøtíte své první
album s názvem OVERNIGHT. Natáèeli
jste ho v Praze a za producenta si vybrali
Roba Bochnika z The Frames. Proè?
To pøišlo samo a byla to taky pragmatická
volba. Vìdìli jsme, že chceme nìco natoèit,
abysme se mohli posunout dál, ale nemìli
jsme na to ani korunu. Rob pøišel po
koncertì v Arše s tím, že s náma chce jít za
každou cenu do studia a udìlat nìjakou
nahrávku. To byla super zpráva, když máš
v kapse nula, tak vlastnì ani nebylo tøeba
licitovat... smích... Já už jsem jednu desku
s Robem dìlal a vìdìl jsem, že ten americký
model práce ve studiu je vlastnì o èase.
Oni neøíkají, že èas jsou peníze, oni tím
prostì žijí a dìlají to. Na zaèátku si øekneš,
kolik na to mᚠpenìz, pronajmeš studio,
spoèítᚠpísnièky, vydìlíš èas poètem
písnièek a víš, kolik bys toho mìl za den
asi udìlat. No, nám to ve studiu trvalo jen
tøi dny, takže taková delší párty...
Obal alba se nedá pøehlédnout. Proè
jste si vybrali právì fotografii výtvarnice
Petry Hermanové, rodem opìt Valmezaèky?
To byla pøirozená volba. Práce Petry se
nám líbí, žije a tvoøí s kapelou Fiordmos
v Berlínì, jako video jockey je souèásti
dnešní severské elektronické scény a my
jsme chtìli nìkoho, kdo k nám má blízko a
je souèasný. Petra udìlala front fotku,
vizuál zbytku dal dohromady další èlen
Fiordmoss Roman.
Bude k novému albu i turné? Jak bude
vypadat?
Samozøejmì, je to takový prùlet republikou od Plznì po Valmez. Spojili jsme síly
s docela respektovanou olomouckou indie
kapelou No Distance Paradise a sedm
koncertù jedeme spoleènì. Další termíny a
informace najdete na našem facebook profilu. Ve Valmezu budeme hrát v sobotu
26.10. v M-klubu ještì s francouzskou
kapelou Kwoon, dalo by se øíct, že jsou to
takoví francouzští SigureRós. Vstupenka
stojí osmdesát korun a jsem pøesvìdèený
o tom, že za tìch pár korun nikde v Èesku
takovou porci hudby nedostanete, tak nás
pøijïte podpoøit.
Kde si zájemci mùžou album poøídit?
Nejlepší je to na koncertì, tam jim k tomu
mùžeme dát ještì nìjakou pozornost,
popovídat si a podepsat to. Dá se koupit
taky v digitální podobì pøes iTunes nebo
Amazon. Distribuci desky nám zajišuje
Indiesrecord, takže Bontonlandy a kamenné obchody nepøíjdou zkrátka.
Nejlepší filmy o zimních sportech se vrací do M-klubu
(smo)Celoveèerní pásmo špièkových
filmù o extrémním lyžování, zimním lezení,
snowboardingu, snow-kitingu a dalších
zimních radovánkách pøinese do Valašského Meziøíèí nový roèník Snow film
festu. Bratrský festival Expedièní kamery
se v M-klubu uskuteèní ve ètvrtek 31. øíjna
od šesté hodiny odpolední.
Festival se v Èeské republice koná již od
roku 2011, ale letošním roèníkem nastala
zmìna v názvu. Organizátoøi jej z Filmového festivalu zimních sportù pøejmenovali
na Snow film fest. Milovníci zimních sportù
a adrenalinu se mohou tìšit na výbìr vítìzných snímkù z mezinárodních festivalù. Na
programu bude sedm filmù. Filmová pøehlídka tak nabídne snímky Lákavý strach,
Modrá posedlost, Na sever od slunce, Na-
pøíè ledy, Neviditelná hora, Sašimi z jednorožce èi Snow Way. Na festivalu zažijete
ohlušující ticho i nedozírnost arktických
pustin stejnì jako nádheru zasnìžených
hor a ledovcù. Prožijete s aktéry situace,
které vám možná odhalí, proè se vydávají
na hranice svých možností a možná zjistíte,
že je kousek „toho“ i ve vás.
Festival poøádá obèanské sdružení Hedvábná stezka ve 140 mìstech ÈR a poprvé
také ve 47 mìstech na Slovensku.
Støední generaci pøedstavil slovenský varhaník a pedagog Marek Vrábel. Za nejmladší generaci se na závìreèném koncertu
pøedstaví výjimeènì talentovaný mladý
èeský varhaník a klavírista Marek KOZÁK.
Marek Kozák uvede samozøejmì dílo
nejvìtšího varhanního skladatele Johana
Sebastiana Bacha - tentokrát to bude Preludium a fuga Es dur. Stejnì jako pøedchozí
mistøi, i Marek Kozák zahraje, kromì jiných,
dílo hudebního skladatele své vlasti. V jeho
podání to bude Fuga F dur a Fuga C dur
èeského klasicistního skladatele a Mozartova významného souèasníka Jana Køtitele
Vaòhala.
Vstupné na koncert je dobrovolné, bližší
informace a podrobný program najdete na
stránkách poøadatele festivalu Podzimní
varhany 2013 - ZUŠ Alfréda Radoka
Valašské Meziøíèí: www.zus-vm.cz. INZERCE
Závìreèný koncert festivalu Podzimní varhany již 5. listopadu
(sš)Závìreèný koncert, který bude
krásnou teèkou za letošním roèníkem
varhanního festivalu Podzimní varhany, se
uskuteèní v úterý 5. listopadu v 18.00 hodin
ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letošního festivalu, který je pojat jako
setkání tøí generací, se zúèastnili varhanní
mistøi ze tøí zemí. Nejzkušenìjším a nejvzácnìjším hostem byl profesor Julian Gembalski z Polska, skuteèný mistr svého oboru.
14
INZERCE
øíjen 2013
15
INZERCE
INZERCE
øíjen 2013
Program Kina Svìt v øíjnu Obchod L Tarte nabízí originální dárky
Ètvrtek – nedìle 17. – 20.10. v 17.00 - 3D,
pondìlí – støeda 21. – 23.10. v 17.00 - 2D
TURBO
Americký animovaný film. Režie: David
Soren. Šnek jménem Turbo sní o tom, že se
stane nejvìtším svìtovým závodníkem 3D:
dospìlí 150 Kè / dìti do 15 let - 130 Kè, 2D
- 125 Kè /100 Kè, pøístupno, èesky.
Ètvrtek – nedìle 17. – 20.10. v 19.30
PLÁN ÚTÌKU (Escape Plan)
Americký akèní thriller. Režie: Mikael
H?fström. Hrají: Sylvester Stallone,
Arnold Schwarzenegger, James Cavizel. Od
12 let, 100 Kè, 115 min.,titulky.
Pondìlí 21.10. v 19.30 - FK
SVATBAMEZICITRÓNY(Denskaldedefris?r)
Dánská romantická komedie. Režie:
Susanne Bier. Setkání rodinných pøíslušníkù, starých lásek a kamarádù na stavbì
vynese na povrch spoustu vášní. Hrají:
Pierce Brosnan, Trine Dyrholm, Paprika
Steen. Od 12 let, 70 Kè, 112 mi.t,titulky.
Úterý – støeda 22. – 23.10. v 19.30
CARRIE
Americký horor. Režie: Kimberly Peirce.
Adaptace pøedlohy Stephena Kinga. Hrají:
Chloë Grace Moretz, Julianne Moore. Od
15 let, 100 Kè, 110 min.,titulky.
Ètvrtek – nedìle 24. – 27.10. v 19.30
PØÍBÌH KMOTRA
Èeské drama. Režie: Petr Nikolaev. Pøíbìh
Kmotra je inspirován bestsellerem Jaroslava Kmenty „Kmotr Mrázek“. Hrají:
Ondøej Vetchý, LukᚠVaculík, Vica
Kerekes. Od 12 let,120 Kè, 99 min..
Ètvrtek – sobota 24. – 26.10. v 17.00
BATTLEOFTHEYEAR:THEDREAMTEAM
Americký hudební film. Režie: Benson Lee.
Hrají: Josh Holloway, Laz Alonso, Josh
Peck. Pøístupno, 140 (do 15 let 110 Kè), 109
min, titulky.
Nedìle – pondìlí 27. – 28.10. v 17.00
ŠMOULOVÉ 2 (The Smurfs 2)
Americká rodinná komedie. Režie: Raja
Gosnell. Hrají: Neil Patrick Harris, Jayma
Mays, Hank Azaria. Pøístupno, 80 Kè, 105
min., èesky.
Pondìlí – støeda 28. – 30.10. v 19.30
MACHETE ZABÍJÍ (Machete Kills)
Americký akèní thriller. Režie: Robert
Rodriguez. Machete je zpátky... Hrají:
Danny Trejo, Amber Heard, Lady Gaga.
Od 15 let, 110 Kè, 107 min.,titulky.
Úterý – støeda 29. – 30.10. v 17.30
DON JON
Americká komedie. Režie: Joseph GordonLevitt. Film o mladém muži z New Jersey,
jemuž závislost na internetovém pornu
brání v navazování vztahù. Hrají: Joseph
Gordon-Levitt, Scarlett Johansson. Od 15
let, 100 Kè, 90 min., titulky.
Støeda 30.10. v 15.00
REVIVAL
Èeská komedie. Režie: Alice Nellis. Smoke,
to byli èeští Rolling Stones. Za nejasných
okolností se ale v roce 1972 rozpadli...
Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Krobot, Karel
Heømánek, Marián Geišberg, Zuzana
Bydžovská. Od 12 let, 50 Kè, 116 min.
Ètvrtek – nedìle 31.10. – 3.11. v 17.30
PTAÈÍ ÚLET (Free Birds)
Americká animovaná komedie. Režie:
Jimmy Hayward. Pøíbìh dvou odvážných
krocanù, kteøí vymyslí ambiciózní plán ukradnout vládní stroj èasu a ... Pøístupno,
100 Kè, 85 min., èesky.
Ètvrtek – nedìle 31.10. – 3.11. v 19.30
U KONCE SVÌTA (The World´s End)
Americká komedie. Režie: Edgar Wright.
Název hospody, kde se po dvaceti letech
schází pìtice starých pøátel. Hrají: Simon
Pegg, Nick Frost, Martin Freeman. Od 12
let, 110 Kè, 109 min., titulky.
Pondìlí 4.11. v 19.30 - FK
CO KDYBYCHOM ŽILI SPOLEÈNÌ?
(Et si on vivait tous ensemble?)
Francouzská komedie. Režie: Stéphane
Robelin. Annie, Jean, Claude, Albert a
Jeanne jsou nerozluènými pøáteli více než
ètyøicet let. Hrají: Géraldine Chaplin, Jane
Fonda, Claude Rich, Pierre Richard. Od 12
let, 70 Kè, 96 min., titulky.
Nejprodávanìjší knihy
1. Inferno, Brown D.
2. Cibulkùv kalendáø pro
filmové pamìtníky 2014
3. Lunární kalendáø krásné
paní 2014
4. Zhubnìte jednou
provždy, Maèingová A.
5. Padesát odstínù svobody, James E.L.
Knižní novinky:
Guinnessovy svìtové rekordy 2014 - nové
rekordy, do 31.10. SLEVA 20%!
Povolání režisér - rozhovor B.Slámy s
Milošem Formanem
Pád - nový román autora knihy Sklenìný
pokoj, Mawer S.
A hory odpovìdìly - pøíbìh lásky a
odlouèení od autora Lovce drakù,
Hosseini K.
Hlasy divoké pøírody - zvuková kniha se
126 nahrávkami hlasù zvíøat -TIP NA
KRÁSNÝ DÁREK!
V 1. patøe domu na Námìstí è. 9 vedle
Èerného orla nabízí své služby a originální
dárky obchod L Tarte. K mání je zde pøedevším umìlecké sklo vyrobené technikou
Fusing: originální mísy, svícny,zrcadla, designové hodiny, obrazy nebo vázy, a to i
na objednávku dle pøání zákazníka. Specialitou je pak nabídka originálních vitráží
do kuchyòských dvíøek nebo interiérových dveøí.
Na objednávku pro obèany i firmy (jako
reklamní pøedmìty) zde pak nabízejí ruènì
malované, gravírované nebo broušené
sklenìné pilníky a manikùry. Možné je i
pøenesení fotografie nebo gravírování
jmen a loga na láhve, sklenice i ploché sklo.
Originální službou, kterou ocení nejen ti
nejmenší, je balení dárkù do prùhledných
nebo barevných balonkù, vhodné pro
všechny slavnostní pøíležitosti.
INZERCE
16
INZERCE
øíjen 2013