23.) Grafické techniky

Transkript

23.) Grafické techniky
Jak se jinak nazývá způsob,
kterým umělec dosáhne
rozmnožitelnosti díla (2D)
na stanovený náklad
a přitom vzniknou samé
originály?
originál x kopie x reprodukce
signování díla
signování grafiky
Podpis má být jakousi zárukou pravosti.
Zvyk podepisovat grafiky se ujal až v druhé polovině 19. století.
3/20
Maturita
Radka Müllerová,2009
(podpis umělce)
Grafické techniky se řadí do tří skupin:
-
tisk z
tisk z
tisk z
výšky (dřevoryt, linoryt)
hloubky (lept, suchá jehla)
plochy (litografie)
Dále existují techniky mino tyto skupiny jako
sítotisk (serigrafie), monotyp, papírotisk....
U soudobé grafiky dochází často ke kombinaci několika technik,
nebo k soutiskům z několika desek.
Dochází také k celé řadě experimentů
(např. tisk z igelitu, tisk z koláže ap.).
tisk z výšky
(dřevoryt, linoryt)
tisk z výšky (dřevoryt, linoryt)
Albrecht Dürer byl nepochybně
mistrem nejvyššího řádu, jako nikdo
jiný sklenul oblouk od středověku k
renesanci. Byl prvním německým
umělcem, který psal o svém životě,
jako první zacházel s autoportrétem
jako se samostatným žánrem, akvarel
a tisk přivedl již v raném stádiu k
umělecké a technologické dokonalosti,
jako první v Německu kreslil akty
podle živých modelů a jako první
podpořil své praktické dílo uměleckoteoretickými pojednáními.
The Four Horseman of the Apocalypse was part
of a volume of woodcuts illustrative of
the Apocalypse published by Dürer in 1498.
tisk z výšky (dřevoryt, linoryt)
Josef Váchal (1884-1969 ) byl český malíř,
grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a v neposlední řadě
také spisovatel a básník. Jeho tvorba byla ovlivněna
expresionismem a prvky symbolismu, naturalismu a
secese, pokoušel se však o vlastní stylově
nevyhraněné umělecké vyjádření. Váchal se zaměřoval
zejména na grafické práce, využívající výtvarně jednoduché,
expresivní, až primitivistické vyjádření autorova pohledu na
svět. Snažil se však v grafice hledat a formovat nové velice
originální postupy (barevný dřevoryt). Vytvářel
vlastní knihy, které nesly podobu uměleckého rukodělného
artefaktu. Umísťoval do těchto knih četné ilustrace
dřevorytem, knihy sám sázel, vázal a tiskl, a to jen ve velmi
omezeném nákladu několika kusů. Takto vzniklé knihy
Krvavý román, Ďáblova zahrádka, aneb, Přírodopis
strašidel se zařadily mezi nejvýznamnější díla české grafiky
20. století.
Sen v noci Filipojakubské,
barev. dřevoryt (21 X 21 bar. deska) je
rozkošná pohádka. V popředí spí krásný jinoch, v rukou čarodějné kvítí, tvář
osvícenou ohněm, opodál zapáleným a vysoko k nebi plápolajícím. Kolem
něho tančí mladá čarodějka s vlajícím šatem. Ve vzduchu na košťatech letí
čarodějky. Nebe je temně modré, hvězdnaté, na horizontě bledší. Krajina
tmou zalitá, mezi břízami a kyticemi stromů viděti modrá průčelí domků s
osvíceným oknem. Všecko pohádkové a v barvách velice delikátní.
Josef Váchal, Ohnivý pták / Vodníci
(Ďáblova zahrádka, aneb, Přírodopis strašidel)
"To Portmoneum je něco podobného jako pražský Faustův dům,
křížený s Rudolfinem. Obývá jej hrabě Portomon s podivuhodným
psíkem Čiperou. Je to vzácný druh chrta, tak tenký, že i skrze klíčovou
dírku skorem proleze. Ten hrabě je dosud svobodný, protože ženitba
mu je úředně zakázána z důvodů bezpečnostních a mravních. V tom
domě totiž, jejž hrabě obývá, v každém koutě a na každé zdi
namalováno jest nějaké strašidlo, příšera neb ďábel, takže už lidí
mnoho zbláznilo se z toho." Josef Váchal, Krvavý román, 1924
tisk z výšky (dřevoryt, linoryt)
Michal Cihlář
(*1960 v Praze) absolvoval v roce
1987 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, ateliér
knižní kultury a písma. Je považován za
nejvýraznějšího
představitele
českého
linorytu. Vedle volné tvorby se věnuje knižním
ilustracím, typografii, plakátové a známkové tvorbě,
příležitostně scénografii, plastice z mačkaného
papíru nebo výtvarnému dořešení interiérů (tapety
pro pro čs. restauraci na EXPO 92 v Seville, návrh
gobelínů pro Parlament). Zúčastnil se bezmála
stovky skupinových a sedmnácti samostatných
výstav.
ČÍM SE TYTO DVA GRAFICKÉ LISTY LIŠÍ?
tisk z hloubky
(suchá jehla, lept...)
tisk z hloubky (lept, suchá jehla)
Václav Hollar
(v Británii známý jako
Wenceslaus
(Wenzel)
Hollar
Bohemus)
(*1607 v Praze – †1677 v Londýně) byl český
barokní rytec a kreslíř. Autor realistických
přírodopisných motivů, krajin, vedut, map,
portrétů, městských prospektů, krojů a zatiší
na volných listech i v souborech a četných
pohledů na Prahu, které vytvořil při krátké
návštěvě Prahy v roce 1636.
tisk z hloubky (lept, suchá jehla)
Francisco José de Goya y Lucientes
byl španělský malíř a rytec.
Goya byl královským portrétistou stejně jako
kronikářem historie. Vytvořil cyklus obsahující
80
rytin,
nazvaný
Los
Caprichos
(Rozmary). Ten měl znázorňovat to, co
nazýval „nespočetné slabosti a pošetilosti,
které se nacházejí v kterékoli civilizované
společnosti a běžné předsudky a podvodné
praktiky,
které
zvyk,
ignorance
nebo
sebezahleděnost přetvořily v obyčejné.“
(*1746-1828)
tisk z hloubky (lept, suchá jehla)
Vladimír Boudník (*1924 - 1968) byl
český grafik a malíř, představitel aktivní a
strukturální grafiky. Založil vlastní umělecký
směr, tzv. Explosionalismus. Boudníkovým
blízkým přítelem se stal spisovatel Bohumil
Hrabal, se kterým se setkal na brigádě v
kladenské Poldovce. K Hrabalovi se dokonce
na čas nastěhoval do jeho bytu v ulici Na
Hrázi v Praze v Libni. Ten z něj učinil
nezapomenutelnou postavu svých próz.
tisk z hloubky (lept, suchá jehla)
Adriena Šimotová (*1926) patří k
největším osobnostem českého poválečného
umění. Její rozsáhlá tvorba se dotýká kresby,
malby, grafiky a sochařství. Spolu s Václavem
Boštíkem, Evou Kmentovou a Stanislavem
Kolíbalem patří do silné generace výtvarných
umělců, která nastupovala začátkem 60. let.
Max Švabinský (*1873-1962 Praha) byl český malíř a rytec.
Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou
kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s
neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat
s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem
a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného
umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného
umění v celé Evropě.
Splynutí duší
tisk z plochy (litografie)
tisk z plochy (litografie)
Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, (*1902 - 1980)
byla
česko-francouzská
malířka, jedna
z
představitelek
evropského
surrealismu.Zpočátku ovlivněna kubismem a purismem, také eroticismem, „výlety“ do
naivismu. V letech 1925 – 28 žila spolu s Jindřichem Štyrským v Paříži, kde svou v
podstatě minimalistickou tvorbu nazvali v roce 1926 „artificialismem“. Seznámili se v roce
1922 a jako umělecká dvojice úzce spolupracovali.
Torso v draperii
litografie, 18 x 11 cm, 1935
Noc / Night
Dvě dívky s květy / Two Girls with Flowers
litografie / lithograph, 1936, 24 x 17 cm
litografie / lithograph, 1932, 16 x 10 cm
tisk z plochy (litografie)
Adolf Born (*1930) studoval výtvarnou výchovu na
Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1960
byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně
mnoho cen. Jeho doménou je grafika - suchá jehla, lept
a především litografie. Jeho nejznámější díla zahrnují
ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová,
Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase
staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série
Boříkovy lapálie) a jiné..