Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách

Transkript

Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách,
experimentech a exkurzích“
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Projektový den „DEN ZEMĚ“
Anotace:
Projektový den
„Den Země“ je zaměřen hlavně na
průřezové téma
environmentální výchova a její rozšíření ve školních úlohách. Tento projekt , který je
vypracovaný a několikrát vyzkoušený naším gymnáziem je vhodné ho uskutečnit kolem 22.4.,
kdy se celosvětově slaví Den Země.
Cíle: Atraktivní formou projektového dne seznámit žáky s informacemi, které se týkají
životního prostředí naší planety, jenž se
současně prolínají do ostatních všeobecně
vzdělávacích předmětů a průřezových témat. Žáci si prostřednictvím prezentací, pracovních
listů s otázkami a praktických úkolů na jednotlivých stanovištích osvojí nejen poznatky, ale
také pochopí složité vzájemně provázané vztahy mezi přírodou a lidskou společností, které
mají dopad na životní prostředí naší planety. Hlavním cílem je tedy probudit zájem žáků
k okolnímu prostředí a rozvíjení klíčových kompetencí, které souvisejí hlavně s průřezovým
tématem environmentální výchovy. Aktivity, které zpracovává tento projektový den se snaží
přivést žáka k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí.
Věk: 6. – 9. Třída ZŠ a odpovídající ročníky gymnázia
Vzdělávací obor: Přírodopis
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Výchova ke zdraví, Chemie, Fyzika
Průřezová témata: Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova
Klíčové kompetence: k učení, komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní
Pomůcky pro žáky: vytvořené prezentace a pracovní listy s otázkami a startovní karty pro
družstva
Pomůcky pro učitele: vytvořené prezentace a metodické příručky
Motivační úkol: připrava stanovišť v rámci Dni Země
Aktivity: Příprava na projektový den je formou samostudia tématu z prezentací a pracovních
listů., které mají žáci volně k dispozici např. na serveru školy. V rámci projektu DEN ZEMĚ
mají žáci v předstihu možnost si prohlédnout prezentace, ze kterých se dozvědí základní
informace k tématu. Zároveň dostanou pracovní listy s otázkami k tématu. Odpovědi
naleznou v prezentacích nebo si je mohou vyhledat na Internetu. Při projektovém dnu
spolupracují ve skupinách a obcházejí jednotlivá stanoviště, kde se prověří jejich
připravenost daného tématu. Součástí každého stanoviště jsou motivační úkoly, které musí
skupina splnit. Učitel má k dispozici prezentace a pracovní listy k jednotlivým zpracovaným
tématům. Pro žáky funguje jako supervizor jejich přípravy na projektový den. Důležitou
součástí pro učitele jsou metodické materiály, které rozšiřují poznatky a obrázky z prezentací
a nabízejí učitelům další možnosti zpracovaných témat, jako jsou zajímavosti ze světa a ČR,
videa, pokusy, zajímavé odkazy a články.
Průběh: Družstva obdrží startovní karty, do kterých zapíší jména členů své hlídky a tuto kartu
budou nosit s sebou na stanoviště, aby si mohly nechat zapisovat získané body. Pořadí
absolvování soutěžních stanovišť určuje číslo karty. (např. družstvo č. 4 začne na stanovišti č.
4, pokračuje 5…. a končí na stanovišti č. 3) Kartu po zvládnutí všech stanovišť odevzdají do
organizačního štábu.
Úkoly na stanovištích jsou dvojího typu. V první části soutěžící odpovídají na odborné
otázky. Tato část má ověřit, že si žáci přečetli připravené prezentace a seznámili se
s problematikou ekologických katastrof. Po této teoretické části následuje motivační část
soutěže, která má ověřit schopnost členů družstva spolupracovat na řešení praktického
úkolu. Proto je vhodné přijít na akci ve sportovní obuvi a oděvu a počítat s tím, že se žáci
mohou i umazat. Na každém stanovišti může skupina dostat maximálně 10 bodů a může se
zdržet 10 minut.
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Pracovní listy - Motivační otázky k jednotlivým stanovištím
Cíle: pracovní listy mají sloužit žákům a učitelům k přípravě Dni Země. Korespondují s
prezentacemi, které si soutěžící žáci mají před projektem přečíst. Otázky mohou sloužit jako
pomoc žákům, kteří se na projektový den připravují, ale take žákům, kteří je mohou pokládat
na jednotlivých stanovištích. Učitelé mohou k jednotlivým otázkám přiřadit take obrázky a
zajímavosti ze svých metodických příruček.
Zemětřesení
1) Vysvětli pojem hypocentrum a epicentrum.
2) Kde se zemětřesení nejčastěji vyskytuje?
3) Vyhledej kde a kdy naposled bylo zemětřesení v ČR?
4) Čím bylo toto zemětřesení způsobeno?
5) Co to jsou makroseismické úcinky?
6) Jaké jsou typy zemětřesení?
7) Které z těchto tří typů je nejčastější a proč?
8) Podle jaké stupnice se měří zemětřesení?
9) Co víš o zemětřesení v Japonsku?
10) Vysvětli pojmy seismické,peneseismické a aseismické oblasti.
Hurikány a tornáda
1) Kde na Zemi nikdy nevznikne hurikán a proč?
2) Jaké podmínky jsou nutné pro vznik hurikánu?
4) Jakým způsobem se dávají jména hurikánům?
5) Jak široké je tzv. oko hurikánu?
A)10-20m
B)20-60m
C)60-120m
D)200-500m
6) Jak se nazývá a v čem spočívá systém, kterým vědci zkoumají tornáda?
7) Jak se jmenuje bouřkový mrak, v jehož útrobách vzniká tornádo?
8) Jakou stupnicí se měří tornáda?
9) Jaké jsou dva druhy tornád?
10) Z jakého jazyka pochází název tornádo? A co znamenají jednotlivá slova, ze kterých je
název složen?
11) Kolik tun unese tornádo?
12) Kde se nejčastěji vyskytují tornáda a jak se této oblasti říká?
13) Kdy se nejvíce vyskytují tornáda (měsíce od-do)?
14) V Atlantském zálivu se tento přírodní jev nazývá hurikán, ovšem jinde ve světě je
označován i jinými názvy, jakými?
Invaze
1) Jaký je rozdíl mezi invazní a expanzivní rostlinou?
2) Chování netýkavky malokvěté i třtiny křovištní by se dalo označit za invazní. Avšak
invazní je z nich jen jedna. Která a proč právě ona?
3) Co způsobuje invaze? (3 důvody)
4) HÁDEJ KDO JSEM?
A) Pocházím z Evropy,
dnes jsem tu vzácný,
jsou však oblasti,
kde jím tížím práci.
Ušiska dlouhá mám,
travička mi chutná,
ostatní prevíti
jsou mi putna.
Všichni lidé kolem šílí,
že jim tu požírám to jejich býlí.
Když už si se mnou
nevěděli rady,
nasadili mi tu
ty kočičí smrady.
B) Šikmooká země
byla mým domovem,
než jsem se octla
na stroji kovovém.
V Evropě mě vysadili,
dobře mě tu nakrmili.
Amerika též novým domovem mým,
stala se díky tomu,
že tak pěkně jím.
Ostatní puntíky jsou mi šumák,
nad žádnou potravou
neohrnu čumák.
Přestávají mě mít rádi,
že prý už nebudeme kamarádi,
protože já furt hlad mám
a tu jejich sedmitečnou pýchu
jim tu pojídám.
C) Pohoří s nejvyšším vrcholem,
bývalo mým domovem.
Má kvítka se všem Evropanům zalíbila,
nejednu zahrádku bych jim prý ozdobila.
To však ještě netušili,
jak si sami zavařili.
Žádný plot pro mě není zábranou,
vždy si najdu skulinku,
jak proběhnout obranou.
Mám sebou sestru, ale i tetu,
která se tu má
čile k světu.
Se sestrou vycházím s tetou však ne,
musím jí vyhubit,
než to potká mne.
Lidé mě přestali
míti v lásce,
že tu tropím neplechu
té původní krásce.
D) Dříve jsem bydlel
za velikou louží,
než se lidé rozhodli,
že po mne touží.
Ten, jenž mě měl nejraději,
dal mi i své jméno,
které nesu do dneška,
má milá ženo.
Když tě mé větvičky
pohladí po tváři,
pozor na ostré špičky,
jsem horší než komáři.
Kořenová stvoření,
to je má síla,
nic mě nezastaví,
snad jedině pila.
5) Proč byly v Austrálii uměle vysazené kočky a lišky?
6) Přiřaď mě na mapu (s usměváčkem na mé původní stanoviště, s mračounem na místo,
kde jsem invazní)
7) Co způsobil na Hawaii příchod Evropanů?
8) Co je to bojga hnědá? Co způsobila na ostrově Guam?
9) Druhy rozdělujeme na původní a nepůvodní (archeofyty a neofyty). Jaká důležitá
událost tvoří předěl mezi těmito dvěma skupinami?
Prémiová otázka: Jaká lokalita je druhově nejbohatší a proč?
a) Horská louka
b) Smrkový les
c) Železniční nádraží
d) Rumiště
e) Hadcová step
f) Podmáčená louka
Jaderné havárie
1) Kolik řádově energie dostaneme z 1 kg uranu?
2) Co je to izotop?
3) Kdy (zhruba) a kde probíhal vývoj atomové bomby, na němž spolupracovali například R. P.
Feynman, Niels Bohr nebo J. R. Oppenheimer?
4) Co to znamená sievert?
5) Vyjmenujte 3 smysluplné a relevantní věci, které byste dělali, kdybyste se dostali do zóny s
vysokou radioaktivitou
6) Vyjmenujte 5 výhod/nevýhod jaderných elektráren
7) Jak se hodnotí závažnost havárie v jaderné elektrárně? Kdo ji hodnotí?
8) Kde v poslední době došlo k výbuchu jaderné elektrárny? Jak na tuto skutečnost reagovaly
některé státy?
9) Kdy (zhruba) a proč byla havárie v Černobylu? Kde je Černobyl?
10) Jakým způsobem škodí radioaktivita?
Kyselé deště
1) Jaké pH mají kyselé deště?
2) Co mají rozsivky společného s kyselými dešti?
3) Napiš chemický vzorec kyselých dešťů.
4) Čím jsou způsobené kyselé deště?
5) Napiš jakými způsoby mohou vznikat kyselé deště.
6) Napiš 2 problémy, které mohou způsobovat kyselé deště.
7) Vypiš alespoň 2 nejvíce poškozené země spadem kyselých dešťů.
8) Proč jsou stromy za přítomnosti kyselých dešťů méně odolné vůči mrazu?
9) Co přerušují kyselé deště ve vodě?
10) Odkud se mobilizuje hliník, který působí ve vodě za přítomnosti kyselého deště?
Ozónová díra a skleníkové plyny
1) Vysvětlete pojem ozonová vrstva?
2) Které látky mají vliv na ozónovou vrstvu a jak vznikají?
3). Kde je ozonová vrstva nejtenčí a proč?
4) Jaké látky a sloučeniny řadíme mezi skleníkové plyny?
5) V jaké vrstvě atmosféry se nachází nejvyšší koncentrace ozónu?
6) Jaké chemické složení mají freony a proč se začaly vyrábět?
7) Nad kterou oblastí Země a v jakém ročním období vzniká největší ozónová díra?
8) Jak škodí UV záření, které dopadne na zemský povrch při ztenčení ozónové vrstvy?
9) Jaké plyny způsobují Skleníkový efekt na Zemi?
10) Ve kterých odvětvích lidské činnosti vzniká nejvíce skleníkových plynů?
Povodně a znečištění vod
1) jak/proč vznikají povodně?
2) jak se proti nim bránit?
3) kdy byly na našem území dosud nejničivější zaznamenané povodně?
4) jaký vliv mají na okolní společenstva?
5) čím jsou pro živočichy nebezpečná protipovodňová opatření?
6) proč je “špatná” regulace vodního toku?
7) co si vzít do evakuačního zavazadla?
8) k čemu je tam ten kondom?
9) co dělat když vás zasáhnou povodně?
10) kdy a kde jsou povodně nejčastější?
11) jaká je nejznámější povodeň v historii lidstva? kde se o ní dozvídáme?
12) proč je automaticky vydáno povolení k odstřelu bobra v jihočeském kraji?
13) Jaké látky nejvíce znečišťují vody?
14) Jaké přírodní jevy mohou mít vliv na znečištění vod?
15) Jaké naše řeky jsou nejvíce znečištěné a jak se dá tento stav vylepšit?
16) Kolik % z celkové množství vody na světě tvoří voda sladká?
17) Uveďte konkrétní příklady chemického znečištění vody
18) Které řeky v ČR patří mezi nejvíce znečištěné?
19) Které části světa patří mezi nejvíce ohrožené znečištěnou vodou a proč?
20) Odhadem spočítej svoji denní spotřebu vody:
Spotřeba vody v domácnosti
Spotřeba v litrech
Činnost
(přibližně)
Spláchnutí toalety
3 – 12
Koupel ve vaně
100 – 150
Sprchování
30 – 80
Mytí nádobí v myčce
10 – 30
Mytí nádobí v dřezu
15 – 40
Mytí nádobí pod tekoucí
20 – 70
vodou
Praní v pračce
40 – 90
Mytí rukou
3
Pití
1,5 – 3
Vaření
5–7
Mytí auta
200
Cena v Kč (přibližně)
0,20 – 0,81
6,8 – 10,2
2 – 5,4
0,68 – 2
1 – 2,72
1,36 – 4,75
2,72 – 6,11
0,20
0,1 – 0,20
0,34 – 0,48
13,58
Sopečná činnost a Výbuchy významných sopek
1) Jaké druhy sopek znáš? Čím se od sebe liší?
2) Popiš obrázek sopky
3) Co je to magma? Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou?
4) Napiš na jaké dva druhy dělíme magma?
5) Co znamená pojem pyroklastika?
6) Jak se jmenuje a kde se tak asi nachází hlavní vulkanická zóna naší planety?
7) Vyjmenuj alespoň 3 primární hazardy sopečné činnosti. Čím se liší od sekundárních
hazardů?
8) Vyjmenuj alespoň 3 sekundární hazardy sopečné činnosti. Čím se liší od primárních
hazardů?
9) Které české hory a hůrky v ČR jsou vulkanického původu?
10) Co jsou to HOT SPOTS?
11) Povídej o výbuchu sopky Vesuv.
12) Povídej o výbuchu sopky na ostrově Krakatau.
13) Povídej o výbuchu sopky Mt. Pellé.
Války a nebezpečí válek, nedostatek surovin a zvyšování populace
1) Jaké jsou příčiny vzniku válek?
2) Kde v současnosti dochází k válečným konfliktům?
3) Jaké negativní vlivy měla válka ve Vietnamu na zdejší přírodu?
4) Jaké další důsledky může mít přelidnění naší populace na naší Zemi?
5) Jaké suroviny jsou vyčerpatelné a existuje jejich náhrada?
6) Za jak dlouhou dobu při současné spotřebě by došly zásoby ropy?
7) Tipněte si spotřebu ropy za rok.
8) Kolik se denně na naší planetě narodí dětí?
9) Jaké jsou příčiny vzniku válek?
10) Kde v současnosti dochází k válečným konfliktům?
11) Jaké negativní vlivy měla válka ve Vietnamu na zdejší přírodu?
12) Spojte státy ze sloupce A s jejich protivníky ze sloupce B
A
B
Kartágo
USA a VB
Protestanti
Římská říše
Irák
Rakousko a Bavorsko
Prusko a Itálie
Římskokatolická církev
Athény a Sparta
Persie
13) Jaké nemoci byli mezi lidi během válek zavlečeny?
14) Válkách byly použity jaderné zbraně?
15) Jaký je rozdíl v růstu lidské populace mezi Evropou a Asií?
16) Odhadni, jaká je průměrná délka života člověka v Africe a jaká v ČR? Ve které zemi je
největší dlouhověkost?
17) Ke schématům znázorňujícím věkovou strukturu populace přiřaď konkrétní země (ČR,
Indie, Rusko).
18) Ve kterém století skončilo v Evropě Stěhování národů? Jak se toto období projevilo na
růstu populace?
19) Víš, kolik obyvatel má v současnosti Indie, Čína, ČR?
20) Navrhni několik opatření, která by zabránila přelidnění.
Sucho a desertifikace, snižování vegetačního pokryvu, eroze
1) Jaké problémy lze zahrnout do tématu snižování vegetačního pokryvu?
2) Za jak dlouho zmizí pralesy, když nedojde ke změně?
3) Vyjmenuj 5 následků ničení lesů.
4) V jakých částech planety jsou deštné pralesy?
5) Jaké jsou příčiny a důsledky kácení deštných pralesů?
6) Jak lze toto ničení omezit?
7) Za jak dlouho od vypálení přestane být zemědělská půda úrodná?
8) Popiš problém se zavlažováním vypálených oblastí.
9) Proč lidé ničí zeleň ve městech? Proč by tam měla zůstat?
10) Co je to desertifikace?
11) Bojují nějaké státy proti rozrůstání pouští?
12) Popiš malý oběh vody. Jakým způsobem ho ničení vegetace narušuje?
13) Kde nejvíce dochází k erozím?
14) Které oblasti jsou nejvíce postiženy desertifikací?
15) Jaké jsou možnosti nápravy škod způsobené suchem?
Přelidnění
1) Jaký vliv na porodnost by mělo zavedení vyplácení důchodů v rozvojovém světě?
2) Ve kterých zemích by bylo možné zavést politiku jednoho dítěte?
3) Jaký vliv na nárůst lidské populace by mělo zpřístupnění antikoncepce ve všech zemích
světa?
4) Proč je vlastně tak důležité snažit se zbrzdit růst lidské populace?
Nedostatek nerostných surovin
1) Na které skupiny se dělí nerostné suroviny z hlediska fyzikálních a chemických vlastností?
2) Jaké jsou důsledky nedostatku surovin?
3) Za jak dlouho by došla ropa při současné spotřebě?
4) Které země mají největší zásoby ropy?
5) Tipněte si spotřebu ropy za 1 rok?
6) Jaké je řešení problému nedostatku nerostných surovin?
7) Jakých surovin se hlavně nedostatek týká?
Havárie jaderných elektráren
1) Kolik řádově energie dostaneme z 1 kg uranu?
2) Co je to izotop?
3) Kdy (zhruba) a kde probíhal vývoj atomové bomby, na němž spolupracovali například R. P.
Feynman, Niels Bohr nebo J. R. Oppenheimer?
4) Co to znamená sievert?
5) Vyjmenujte 3 smysluplné a relevantní věci, které byste dělali, kdybyste se dostali do zóny s
vysokou radioaktivitou
6) Vyjmenujte 5 výhod/nevýhod jaderných elektráren
7) Jak se hodnotí závažnost havárie v jaderné elektrárně? Kdo ji hodnotí?
8) Kde v poslední době došlo k výbuchu jaderné elektrárny? Jak na tuto skutečnost reagovaly
některé státy?
9) Kdy (zhruba) a proč byla havárie v Černobylu? Kde je Černobyl?
10) Jakým způsobem škodí radioaktivita?
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Sucho a desertifikace, snižování vegetačního pokryvu, eroze – pro učitele
Cíle:
Žák/žákyně:








Objasní příčiny desertifikace a eroze
Vysvětlí rizika spojena se suchem a desertifikací
Vysvětlí další možnosti snižování vegetačního pokryvu
Odhadne možné problémy se zdroji pitné vody v rizikových oblastech
Shrne možnosti nápravy škod spojených se suchem
Zopakuje si první pomoc
Vyhledá si další informace k tématu
Spolupracuje ve skupině při projektovém dnu
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Výchova ke zdraví, Chemie, Fyzika
Propojení s projektem biomy: Tropické deštné lesy
Průřezová témata: Environmentální výchova
Pomůcky pro žáky: vytvořené prezentace a pracovní listy
Motivační úkol: připraven v rámci Dne Země
Aktivity: Příprava na projektový den je formou samostudia tématu z prezentací a pracovních listů.
V rámci projektu DEN ZEMĚ mají žáci v předstihu možnost si prohlédnout prezentace, ze kterých se
dozvědí základní informace k tématu. Zároveň dostanou pracovní listy s otázkami k tématu. Odpovědi
naleznou v prezentacích nebo si je mohou vyhledat na Internetu. Při projektovém dnu spolupracují
ve skupinách a obcházejí jednotlivá stanoviště, kde se prověří jejich připravenost daného tématu.
Součástí každého stanoviště jsou motivační úkoly, které musí skupina splnit.
Metodická příručka pro učitele
Učitel má k dispozici prezentace a pracovní listy k tématu sopečná činnost. Pro žáky funguje jako
supervizor jejich přípravy na projektový den.
SUCHO, DEZERTIFIKACE, SNIŽOVÁNÍ VEGETAČNÍHO POKRYVU, EROZE
Oblasti nejvíce postižené dezertifikací
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Desertification_map.png
Porovnání vegetace před 5 000 lety a nyní
http://www.esd.ornl.gov/projects/qen/pres-pot.gif
Eroze v ČR
http://eroze.sweb.cz/home.htm
Zajímavosti pro učitele:
Článek k tématu desertifikace
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-desertifikace-se-stava-globalni-hrozbou
Příklady otázek z pracovních listů:
1. Vyjmenuj 3 následky desertifikace a eroze.
2.
V jakých částech planety jsou deštné pralesy?
3.
Jaké jsou příčiny a důsledky kácení deštných pralesů
Motivační úkol:
Název stanoviště: SUCHO A DEZERTIFIKACE, SNIŽOVÁNÍ VEGETAČNÍHO POKRYVU
1. Pomoc – úpal a úžeh
Pokud je na školním hřišti pískové doskočiště – hledání kamenů v pískovišti (kameny představují
vodu)
EROZE – dostat ping –pongový míček přes pískem vytvořenou dráhu foukáním
Fotodokumentace z projektového dne:
http://www.gymji.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=60
Zdroje:
•
Cílek V. a kol.:Učebnice Přírodopis IV pro 9. ročníky, Scientia, Praha, 2006
•
http://www.ekologie.webz.cz/pouste.html
•
Groman J: Atlas přírodních katastrof, Albatros, Praha, 2002
•
http://www.esd.ornl.gov/projects/qen/pres-pot.gif
•
http://eroze.sweb.cz/home.htm
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Invaze – pro učitele
Cíle:
Žák/žákyně:





Vysvětlí pojem invaze a vyjmenuje hlavní invazivní organismy na našem území
Vysvětlí negativní dopady invazivních organismů na místní ekosystém
Uvede opatření, která mohou zabránit tomuto fenoménu
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika,
INVAZE
Kategorie invazních rostlin
Invazní rostliny jsou podle míry nebezpečnosti pro ekosystémy rozděleny do tří kategorií:
1. kategorie (evidence a následná likvidace)
bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum
borovice vejmutovka - Pinus strobus
křídlatka japonská - Reynoutria japonica
křídlatka sachalinská - R. sachalinensis
křídlatka česká - R. x bohemica
netýkavka žlaznatá - Impatiens glandulifera
2. kategorie (evidence za účelem zamezení záměrného šíření)
andělika lékařská - Archangelica officialis
kolotočník zdobný - Telekia speciosa
topinambur hlíznatý - Helianthus tuberosus aggr.
třapatka dřípatá - Rudbeckia laciniata
3. kategorie (předpoklad invaze)
hvězdnice anglická( A. novae - angliae)
hvězdnice novobelgická (A. novi - belgii)
dub červený (Quercus rubra)
heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum maritimum)
javor jasanolistý (Acer negundo)
netýkavka žláznata (Impatiens parviflora)
puškvorec obecný (Acorus calamus)
trnovník akát (Robinia pseudacacia)
škumpa orobincová (Rhus typhina)
vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus)
zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
zlatobýl obrovský (S. gigantea)
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=216
Počet invazivních druhů v jednotlivých evropských zemích
Británie 3065
Belgie 2563
Francie 2291
Česko 1951
Německo 1811
http://www.novinky.cz/domaci/176038-ceska-priroda-celi-invazi-cizich-zivocichu-arostlin.html
Příklady invazních druhů rostlin na území ČR
http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akttema.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/9d1dfd7b405db44dc125735d00337716?Op
enDocument
Invaze živočichů:
Příklady invazivních druhů
•
http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/factsheets/Invasive%20Alien%20Species/Invasiv
e_Alien_CS.pdf
Invazivní rostliny v ČR
Článek:
e_Alien_CS.pdf
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=633733
Celosvětová databáze invazivních druhů
http://www.issg.org/database/welcome/
Možnost objednat přednášku Invazivní rostliny pro SŠ PŘF JČU
1. Jaký je rozdíl mezi invazní a expanzivní rostlinou?
2. Co způsobuje invaze? (3 důvody)
3.
HÁDEJ KDO JSEM?
E) Pocházím z Evropy,
dnes jsem tu vzácný,
jsou však oblasti,
kde jím tížím práci.
Ušiska dlouhá mám,
travička mi chutná,
ostatní prevíti
jsou mi putna.
Všichni lidé kolem šílí,
že jim tu požírám to jejich býlí.
Když už si se mnou
nevěděli rady,
nasadili mi tu
ty kočičí smrady.
Motivační úkol: Invaze
Název stanoviště: „My tu nejsme doma?!?“
Prolézání skrze síť, lanová dráha s překážkami
Pomůcky: lezecká lana
Zdroje:
•
•
•
e_Alien_CS.pdf
•
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=216
•
http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akttema.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/9d1dfd7b405db44dc125735d00337716?Op
enDocument
•
http://www.fontes.cz/koncepce1/etapa1/texty/6_stav_krajiny.pdf
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Jaderné havárie – pro učitele
Cíle:
Žák/žákyně:






Vysvětlí rizika a pozitiva spojena s jadernou energií
Definuje pojem radioaktivita
Seznámí se s nejznámějšími jadernými haváriemi a použitím jaderných zbraní ve válce
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Výchova ke zdraví, Chemie, Fyzika, Dějepis
JADERNÉ HAVÁRIE
Jaderné havárie:
http://blog.mapsofworld.com/tag/radiation-accidents-world-map/
Radiace kolem nás
http://www.politisite.com/2011/03/17/nuclear-fallout-map-showing-750-rads-to-west-coast-unitedstates-is-a-fabrication/
Materiály, vzdělání, přednášky
http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy.html
1. Vyjmenujte 5 výhod/nevýhod jaderných elektráren
2. Jak se hodnotí závažnost havárie v jaderné elektrárně? Kdo ji hodnotí?
3. Kde v poslední době došlo k výbuchu jaderné elektrárny? Jak na tuto skutečnost
reagovaly některé státy?
Motivační úkol:
Název stanoviště: JADERNÉ HAVÁRIE – „U NÁS ZAZÁŘÍŠ“
Útěk z radiační zóny v „protireakčním“ obleku
Pomůcky: pracovní oblek – kombinéza, holinky, plynová maska
Zdroje:
•
•
•
http://www.politisite.com/2011/03/17/nuclear-fallout-map-showing-750-rads-to-westcoast-united-states-is-a-fabrication/
•
http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/vlivzareni.html
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_stupnice_jadern%C3%BDch_ud%C
3%A1lost%C3%AD
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Ozónová díra a skleníkové plyny – pro učitele
Cíle:
Žák/žákyně:





Vysvětlí vznik kyselých dešťů
Vysvětlí negativní dopady kyselích dešťů na přírodu
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Fyzika
KYSELÉ DEŠTĚ
http://chemie-kvarta.wz.cz/kysely-dest.html
Kyselé deště v ČR
Článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=653159
Domácí pokus
http://www.chemiehrou.funsite.cz/16o.html
1. Jaké pH mají kyselé deště?
1. Napište 2 problémy v přírodě, které mohou způsobovat kyselé deště?
2. Proč jsou stromy zasažené kyselými dešti méně odolné vůči mrazu?
Motivační úkol: Kyselé deště
Název stanoviště: „Kyselé ……..“
Neutralizace kyselého roztoku
Pomůcky: kádinky, ocet, kyselina citronová, voda, soda, papírky na měření pH
Zdroje:
•
•
•
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/foto/280719/?cid=653159
•
http://chemie-kvarta.wz.cz/kysely-dest.html
•
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_w
eb.pdf
•
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=653159
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Ozónová díra a skleníkové plyny – pro učitele
Cíle:
Žák/žákyně:





Vysvětlí vznik ozónové díry díky skleníkovým plynům
Vysvětlí negativní dopady ozónové díry na příkladu globálního oteplování
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Fyzika
OZÓNOVÁ DÍRA A SKLENÍKOVÉ PLYNY
http://krivanova.wz.cz/globalnioteplovani.htm
http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-atmosfera.htm
Ozónová vrstva v ČR
Článek:
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/13E1E9511891FAD0C1257359003AA1B3/$file/publikaceozon_web.pdf
Hnutí Brontosaurus – naučná stezka Toulcův Dvůr
http://www.toulcuvdvur.cz/stezkazp/p3_ozonova_dira.html
4. Vysvětlete pojem ozonová vrstva?
5. Které látky mají vliv na ozónovou vrstvu a jak vznikají?
6. Kde je ozonová vrstva nejtenčí a proč?
Motivační úkol: Ozónová díra a skleníkové plyny
Název stanoviště: „O3“
Ochrana před UV zářením – dostat na sebe, co nejvíce oblečení, které by člověka ochránilo před
zářením.
Podobný úkol jako u kyselých dešťu:
Neutralizace kyselého roztoku
Pomůcky: kádinky, ocet, kyselina citronová, voda, soda, papírky na měření pH
Zdroje:
•
•
•
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/foto/280719/?cid=653159
•
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_w
eb.pdf
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Povodně a znečištění vod
Cíle:
Žák/žákyně:







Objasní příčiny povodní a znečištění vod
Vysvětlí rizika spojená s povodněmi
Vysvětlí problémy spojené s regulací a znečišťováním toků a jejich vliv na okolní ekosystémy
Při krizové situaci je schopen zabalit si evakuační zavazadlo
Vyjmenuje protipovodňová opatření
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika
POVODNĚ
Evakuační zavazadlo
http://www.sdhpozdatin.cz/data/informace/Povodn%C4%9B.pdf
Vliv člověka na vznik záplav (převzato z
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-vznikzaplav.html)
Stále častěji jsou zátopy způsobeny geologickými procesy, na nichž se podílí lidská činnost.
Vhodné podmínky pro vznik záplav vznikají v důsledku:




antropogenních poklesů,
havárií vodních děl,
antropogenních změn krajiny,
antropogenní povodňové vlny.
K antropogenním poklesům území dochází v důsledku:


poddolování,
vytěžení (hlavně ropy a zemního plynu),

čerpáním hlubinných vod.
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-vznikzaplav.html
http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/zivotni_prostredi.html
Protipovodňová opatření:
Předpisy MZP
http://www.mzp.cz/cz/protipovodnova_opatreni
Zajímavosti pro učitele
Naleznete na stánkách České protipovodňové asociace: http://www.povodne.cz/
Videa a informace k tématu http://povodne.blogy.in-pocasi.eu/
Interaktivní výuka: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13503/povodne-.html/
1. kdy byly na našem území dosud nejničivější zaznamenané povodně?
2. Jaký vliv mají na okolní společenstva?
3. Čím jsou pro živočichy nebezpečná protipovodňová opatření?
4. Jaké látky nejvíce znečišťují vody?
5. Jaké přírodní jevy mohou mít vliv na znečištění vod?
6. Jaké naše řeky jsou nejvíce znečištěné a jak se dá tento stav vylepšit?
Motivační úkol:
Název stanoviště: POVODNĚ
Záchrana před povodní – v co nejkratším čase vylézt na strom, žebřiny apod.
Název stanoviště: ZNEČIŠTĚNÍ VOD
Hledání předmětů v bazénku se znečištěnou vodou
Zdroje:
•
•
http://www.povodne.cz/
•
http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci/co-ma-obsahovat-evakuacni-zavazadlo
•
http://povodne.blogy.in-pocasi.eu/
•
http://www.sdhpozdatin.cz/data/informace/Povodn%C4%9B.pdf
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Sopečná činnost a Výbuchy významných sopek
Cíle:
Žák/žákyně:









Objasní příčiny sopečné činnosti
Popíše stavbu sopky
Vysvětlí rizika spojená se sopečnou činností
Klasifikuje jednotlivé druhy sopek
Vysvětlí rozdíl mezi lávou a magmatem
S pomocí mapy vyjmenuje sopky a oblasti vzniklé sopečnou činností
Vyjmenuje vulkanity ČR
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Anglický jazyk, Informatika
SOPEČNÁ ČINNOST
Stavba sopky
http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/
Typy erupcí
http://giobio.ic.cz/obrazky/geolog.htm
Geografické rozšíření sopek – ring of fire, hot spots
http://www.scienceweek.cz/sopky-a-jejich-vliv-na-klima-iid-25175
Sopky a sopečná pohoří v ČR
http://wagnerska87.blog.cz/1107/sopecna-cinnost-a-sopky-v-ceske-republice
Naleznete na stánkách Geofyzikálního ústavu AV ČR: http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/
Interaktivní výuka: http://dum.rvp.cz/materialy/sopecna-cinnost-3.html
Animace výbuchu sopky http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4972366.stm
1. Co znamená pojem pyroklastika?
2. Jak se jmenuje a kde se tak asi nachází hlavní vulkanická zóna naší planety?
3. Vyjmenuje alespoň 3 primární hazardy sopečné činnosti. Čím se liší od sekundárních
hazardů?
4. Uveďte příklady výbuchů významných sopek.
Motivační úkol:
Název stanoviště: SOPKA
Vytvoření modelu sopky z dostupných surovin a věcí
Pomůcky: materiál pro stavbu sopky
Zdroje:
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sope%C4%8Dn%C3%A1_%C4%8Dinnost
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hork%C3%A1_skvrna
•
http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm
•
•
http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/
•
http://www.scienceweek.cz/sopky-a-jejich-vliv-na-klima-iid-25175
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Tornáda a hurikány
Cíle:
Žák/žákyně:







Objasní příčiny tornád a hurikánů
Vysvětlí rizika spojená s tornády a hurikány
Vysvětlí rozdíly mezi tornády a hurikány
Vyjmenuje nejčastější místa výskytu hurikánů a tornád
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Výchova ke zdraví
HURIKÁNY A TORNÁDA
hurikán
tornádo
velikost
Stovky km
Desítky m
Vznik
Nad
oceánem
Nad pevninou
http://metmladez.wz.cz/metdeti/i10.htm
Tornáda V ČR
http://www.tornada.cz/
http://www.youtube.com/watch?v=Mwh9IVFvJf4
Pojmenování hurikánů v USA
Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují
příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem
svatého, který měl v daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře
libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v průběhu druhé světové války se používala
slova hláskovací abecedy. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v
průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má
jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská
či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklóny
vyskytují. Původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména,
kvůli politické korektnosti se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se
pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště
vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na#Pojmenov.C3.A1n.C3.AD
Naleznete na stránkách ČHMÚ:
http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home
7. Jak se nazývá a v čem spočívá systém, kterým vědci zkoumají tornáda?
8. Jak se jmenuje bouřkový mrak, v jehož útrobách vzniká tornádo?
9. Jakou stupnicí se měří tornáda?
Motivační úkol:
Název stanoviště: TORNÁDA A HURIKÁNY
1. Pomoc – ošetření zlomeniny
Další možnost: pokus HURIKÁN
Zdroje:
•
•
•
http://old.chmi.cz/torn/tor2.html
•
http://www.tornada.cz/
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Války a nebezpečí válek, nedostatek surovin a zvyšování populace – pro
učitele
Cíle:
Žák/žákyně:






Vysvětlí negativní dopady válek na lidskou populaci
Seznámí se s nejznámějšími válkami v lidské historii
Posoudí jak mohou boje o zdroje změnit svět
Vyjmenuje neobnovitelné zdroje surovin a posoudí, zda mají alternativu
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Výchova ke zdraví, Dějepis, Výchova k
občanství
VÁLKY A JEJICH PŘÍČINY
Demografické údaje z 1. Světové války
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_svetove_v
alky_v_publikaci_csu
2. světová válka aj.
Oběti nacismu a fašismu se odhadují na 60 - 80 miliónů lidských životů. Komunistické a stalinistické
režimy zavraždili cca 70-150 miliónu lidí a církve mají na svědomí 100 milionů a více. Nutno
podotknout, že časová období jsou různá, co dokázal nacismus za cca 10 let, to dokázali komunisti za
60 let a církev za bezmála 2000 let.
http://cunderlik.blog.idnes.cz/c/103827/Touha-ovladat-lidi-je-spolecna-pro-nacisty-komunisty-icirkev.html
Vývoj populace v ČR
http://www.demografie.info/?cz_popvyvojobecne=
Nerostné suroviny
Neobnovitelné – paliva, rudné a nerudné suroviny
Zemní plyn
Celkové zásoba v m3: 171514266542404
Světová spotřeba za 1s: 92653
Předpoklad vyčerpání: 12. září 2068, 09:25
Ropa
Celkové zásoba v barelech: 1175686472626
Předpoklad vyčerpání: 22. října 2047, 20:58
Uran
Celkové zásoba v t (U235): 17963
Světová spotřeba za 1s: 0.0000042222017
Předpoklad vyčerpání: 28. listopadu 2144, 23:12
Uhlí
Celkové zásoba v t: 834684384000
Předpoklad vyčerpání: 19. května 2140, 20:05
http://www.ekoblog.cz/?q=node/609
•
SPOTŘEBA SUROVIN NA OSOBU
Průměrný Američan za 77,8 roku svého života spotřebuje:
7,13 kg antimonu
180 g tantalu
630 kg mědi
15 kg cínu
48 g zlata
45 g platiny
10 g germania
131 kg chromu
8322 tun fosforu
1576 tun hliníku
58,4 kg niklu
1,58 kg stříbra
4 g rhodia
5,95 kg uranu
410 kg olova
32 g india
349 kg zinku
http://www.fiftyfifty.cz/Kdy-dojdou-suroviny-4786070.php
Úvaha nad citáty
Válka neurčuje na čí straně je pravda - jenom kdo zbude. (Bertrand Russell)
Jestli lidstvo neskoncuje s válkou, skoncuje válka s lidstvem. (John Fitzgerald Kennedy )
1. Jaké jsou příčiny vzniku válek?
2. Kde v současnosti dochází k válečným konfliktům?
3. Jaké negativní vlivy měla válka ve Vietnamu na zdejší přírodu?
4. Jaké další důsledky může mít přelidnění naší populace na naší Zemi?
Motivační úkol:
Název stanoviště: Války
Střelba ze vzduchovky na terč
Pomůcky: vzduchovky, terče
Název stanoviště: Přelidnění
Dostat celou skupinu na papír velikosti A4.
Zdroje:
•
•
•
http://www.vesmir.cz/clanek/nerostne-suroviny
•
http://www.fiftyfifty.cz/Kdy-dojdou-suroviny-4786070.php
•
http://cunderlik.blog.idnes.cz/c/103827/Touha-ovladat-lidi-je-spolecna-pro-nacistykomunisty-i-cirkev.html
•
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_sv
etove_valky_v_publikaci_csu
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Téma: Zemětřesení – pro učitele
Cíle:
Žák/žákyně:








Objasní příčiny vzniku zemětřesení
Popíše stavbu
Vysvětlí rizika spojená se zemětřesením a vlnou tsunami
Seznámí se s měřením síly zemětřesení
Vysvětlí pojmy hypocentrum a epicentrum
S pomocí mapy vyjmenuje oblasti, kde dochází nejčastěji k zemětřesením
Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Fyzika, Informatika
ZEMĚTŘESENÍ
Mapa globálního seizmického ohrožení
http://www.sci.muni.cz/~herber/quake.htm
Hypo a epicentrum
http://nl.wikipedia.org/wiki/Bestand:Epicentrum-hypocentrum-schema.png
Mapa epicenter v ČR
http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola4.htm
přehled zemětřesení v ČR: http://fyzmatik.pise.cz/80486-zemetreseni-v-cr.html
Žebříček největších zemětřesení:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
1960 Chile – 9,5 stupně Richterovy stupnice
1964 Aljaška – 9,2 stupně Richterovy stupnice
1957 Aljaška – 9,1 stupně Richterovy stupnice
1952 Rusko – 9 stupňů Richterovy stupnice
2004 Indonésie – 9 stupňů Richterovy stupnice
2011 Japonsko – 8,9 stupně Richterovy škály
http://www.1000nej.cz/nejvetsi-zemetreseni.html
Naleznete na stánkách Geofyzikálního ústavu AV ČR: http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/
Semináře ke Dni Země pro učitele, mapy zemětřesení v historii i současnosti
Videa tsunami Indonésie http://www.youtube.com/watch?v=RDOuwMj7Xzo&feature=related
5. Vysvětli pojem hypocentrum a epicentrum.
6. Kde se zemětřesení nejčastěji vyskytuje?
7. Vyhledej kde a kdy bylo naposledy zemětřesení v ČR?
Motivační úkol:
Název stanoviště: KDYŽ SE PEKLO ZLOBÍ
Celá skupina musí v co nejrychlejším čase proběhnout vystavěnou dráhu aniž by jim spadl míček ze
lžičky.
Pomůcky: ping – pongový míček, lžička, lavice a židle pro vystavění dráhy
Zdroje:
•
•
http://fyzmatik.pise.cz/80486-zemetreseni-v-cr.html
•
http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/
•
http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/Prace/Rocnikove-prace/MachacV.pdf

Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách

Transkript

Podobné dokumenty

šifra s řešením

letak cccd1.indd

metodický list - Základní škola Olomouc, Mozartova 48, příspěvková

Pětilístek - vysvětlení metody

118 kB

Další informace zde