Zpravodaj 4/2011

TRAVâICE a NUâNIâKY
ROâNÍK 8 • 4. âTVRTLETÍ 2011 • PRO OBâANY OBCE ZDARMA
Vánoãní pfiání a podûkování
VáÏení obãané,
ãas je neúprosn˘, jsou pfied námi opût Vánoce a zaãátek roku 2012. Zastupitelé obce Vám
v‰em z celého srdce pfiejí pevné zdraví, aby proÏití svátkÛ probûhlo v klidu a s radostnou
myslí, aby se duch silvestrovského veselí co nejãastûji zjevoval ve v‰edních dnech celého nastávajícího roku.
Máme za to, Ïe je tfieba velmi podûkovat v‰em na‰im spoluobãanÛm, ktefií se podíleli na
zabezpeãení chodu obce a údrÏbû jejich zafiízení, ktefií byli ochotni napomoci pfii pofiádání
rÛzn˘ch akcí, mnohokrát na úkor vlastního volna. Dûkujeme Vám - dotãen˘m bezejmenn˘m
za povzná‰ení Ïivota v na‰í obci.
❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄
Ukonãení
sezóny
Tfiicát˘m fiíjnem skonãila sezóna na
Labi. Byl zazimován objekt pfiívozu, vytaÏena, o‰etfiena a uloÏena Svatá
Anna.
Bylo pfievezeno cca 5 600 osob a
4 500 bicyklÛ. Jen pro srovnání - obû
lodû Porty Bohemiky svezly (jak uvádí
majitel p. Svoboda) v leto‰ní sezónû
6 000 osob. V‰ední dny jsou na k‰eft
chudé, av‰ak o víkendech, zvlá‰tû
kdyÏ je pfiíznivé poãasí, je u pfiívozu doslova rojení. Celkovû v‰ak byla sezóna
- na to, Ïe byla první úplná, úspû‰ná.
DraÏba
V Nuãniãkách pod zahradou u ¤epÛ
stojí ãtyfii jasany. Jeden se naklání,
a ohroÏuje okolí, je nutno jej pokácet.
Vyhla‰uji draÏbu obálkovou metodou.
Pfiípadní zájemci vloÏí do obálky cenovou nabídku a adresu. Otvírání obálek bude 3. ledna 2012.
Nabídka práce
Obecní úfiad hledá obsluhu kiosku
u pfiívozu, pfiípadnû nájemce. Informace u starosty.
Oznámení pro obãany
■ Jubilejní 10. Obecní ples se koná
v pátek 17. února. Veãerem Vás provede taneãní orchestr Tony Black band
kapelníka âerného. Jako host vystoupí
zpûvaãka Leona Machálková.
■ Paní provozovatelka restaurace
Na Kuli‰i Brumlíková oznamuje, Ïe pofiádá silvestrovskou zábavu. Hrát bude
orchestr Melodie kapelníka Vrány.
Cena vstupenky je 150 Kã.
■ Pan námûstek provozovatele restaurace Na Kuli‰i Jirka Brumlík oznamuje, Ïe se oÏenil. Zji‰tûní, Ïe Ïivot po
svatbû je ponûkud jin˘, neÏ pfied svatbou ho pfiimûlo opût pít zelenou. Pan
N.... se k nûmu nepfiipojil, stále nepije.
Tedy zelenou.
Dále oznamuje, Ïe v zájmu zv˘‰ení
náv‰tûvnosti s okamÏitou platností ru‰í
poplatek za pouÏití WC kaÏdému, kdo
vypije nejménû 3 piva. Soudí, Ïe nás
v budoucnu nic pûkného neãeká. Abyste v‰ak budoucnost nevidûli ãernû, vyz˘vá - pijte zelenou jako já a svût pro
Vás bude hned barevnûj‰í.
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
Na‰i hasiãi umí pfiiloÏit ruku k dílu...
Umí nejen vyhrávat soutûÏe, bavit se v restauraci, ale i pfiiloÏit ruku k dílu.
Z vlastní iniciativy pfii‰li s nabídkou pomoci pfii budování vjezdu a plotu na parcele vzniklé po zbofiení tzv. Husikárny. Ve svém volnu provedli v˘kopy a zabetonování plotov˘ch a vratov˘ch sloupÛ. Jejich iniciativa nás velmi a mile
pfiekvapila. Za krásné gesto a odvedenou práci dûkujeme.
●
2 / 2011
Jak jsme si u Ï i l i zabíjaãku
Ochránci zvífiat ochraÀují kdejakého Ïivoãicha, ale je ponûkud zvlá‰tní, Ïe chrání pouze nûkteré. Nechrání napfiíklad prasata. Ta se mohou
normálnû zabíjet a mnoho národÛ je
dokonce jí. Je v‰eobecnû známo, Ïe
vepfiové nejí muslimové. I z tohoto
dÛvodu jsem rád, Ïe muslimem nejsem.
Jak bûÏel ãas, nám - pocházejícím
z vesnice stále ãastûji vstupovaly do
mysli vzpomínky na nepfiekonatelnou
atmosféru, která vÏdy panovala na domácí zabíjaãce. Pfii ãast˘ch setkáních
s manÏeli Soukupov˘mi a Top‰ov˘mi
nad panáky domácí pálenky pomalu
vznikal plán jak a kde zabíjaãku provést. Kupodivu i Véna Top‰ celoÏivotnû
zaryt˘ vá‰niv˘ rybáfi a propagátor zdravého rybího masa projevil touhu konzumovat vepfiové. Zfiejmû pro to, Ïe uÏ
drahnû let nic nechytil.
Postupnû bylo dohodnuto, Ïe prase
koupíme u jednoho malochovatele
v Brozanech. ¤e‰ili jsme místo, které
by bylo vhodné pro tento akt. Nበsoused a kamarád Lubo‰ Kruncl, kromû
toho, Ïe má v‰echno, má i zafiízenou
zabíjaãkovou místnost. Zkusil jsem
jeho dobrou vÛli a oslovil jej, zda by
nám toto zafiízení zdarma nepronajal.
Mojí Ïádostí jsem ho oãividnû zaskoãil.
Nakladl mi podmínky ohlednû úklidu
a ãistoty a pak svolil.
Domluvili jsme si tedy ãas, zajednali
fiezníka a zajeli jsme k chovateli prasat
do Brozan provést finální dohodu o odbûru prasete. Plán byl takov˘,Ïe
v pátek k veãeru prase pfiivezeme k Lubo‰ovi na statek, necháme ho do rána
zavfiené v kleci a v sobotu za úsvitu, Ïe
ho fiezník (pan Lubo‰ ·up z Libotenic)
zabije. KdyÏ uÏ bylo v‰e dojednané, vyvstal poslední problém-jak a ãím dopravit vepfie do Nuãniãek. Navrhl jsem, Ïe
po mnoha létech zprovozním mÛj
dvoukolov˘ pfiívûs, kter˘ vûzí ve stodole zasypan˘ slámou, bez SPZ a bez
technického oprávnûní. Vozejk jsme
s Franti‰kem Soukupem (Véna Top‰
byl pracovnû zaneprázdnûn, pozdûji se
ukázalo, Ïe udûlal dobfie) vyprostili,
oprá‰ili a nafoukli prázdná koleãka.
Vzduch neucházel, usoudili jsme, Ïe jej
pouÏijeme i pfies to, Ïe v mnoha pfiípadech odporuje pfiedpisÛm umoÏÀujícím
provoz na silnicích. Naplánovali jsme
trasu Nuãniãky-Brozany a zpût pfies Libotenice a Rohatce. Zde, dle na‰ich
úvah, byla nejmen‰í pravdûpodobnost
setkání s policejním orgánem. KdyÏ
bylo v‰e pfiipravené, zjistili jsme, Ïe ani
jeden nemáme auto se závûsn˘m zafiízením. Z paty trn nám vytrhl soused
a kamarád Jarda Mare‰. Vlastnil siln˘
vÛz sovûtské provenience - Ladu 1600,
kter˘ pouÏíval pouze k cestám lesní trasou do restaurace Na Kuli‰i. ProtoÏe
se pfii noãních návratech ãasto setkával
se stromy a jin˘mi terénními nástrahami, vÛz zdaleka nebyl v pofiádku, nemûl
technickou, nemûl tedy platné papíry,
ale mûl to podstatné - taÏné zafiízení.
Pfii pfiedávání auta nám Jarda sdûlil,
Ïe auto nesvítí, abychom se tedy za
svûtla vrátili domÛ. Îe alternátor nedobíjí, abychom tedy nevypínali motor. Îe
málo maÏe, zfiejmû je v nûm ménû
oleje, ale aÈ se nebojíme, Ïe urãitû dojedeme. Îe málo brzdí, aÈ radûji brzdíme ruãní brzdou. Jako vûãn˘ optimista
nás stále uji‰Èoval, Ïe je to ruské auto,
Ïe urãitû vydrÏí, a Ïe ‰Èastnû dojedeme. ProtoÏe nebylo jiné alternativy, za
zdevastované auto jsme zapfiáhli zdevastovan˘ vozejk, Jarda nás rozstrkal
a my jsme vyrazili nejprve do Travãic
k ZdeÀku Kunertovi, kde byla sjednána
v˘pÛjãka klece. Pfii nakládání klece
jsme zjistili, Ïe je asi o 50 cm del‰í neÏli
je korba pfiívûsu. Pfiední stûna nebyla
odmontovatelná, odstranili jsme tedy
zadní a nechali klec do zadu pfiesahovat. ProtoÏe jsme pfiedvídali problémy,
vrátili jsme se domÛ pro siln˘ provaz
a silné prá‰ky na nervy. Poté jsme vyrazili smûr Libotenice. Pfii cestû do
kopce k RohatcÛm se rozsvítila kontrolka mazání a teplota motoru se blíÏila
bodu varu. Pfies poÏití uklidÀujícího
prá‰ku se mi za volantem svíralo hrdlo
v pfiedstavû, Ïe máme témûfi v‰e pfied
sebou.
Byli jsme v Brozanech a auto stále
jelo. Sjeli jsme z hlavní silnice a zatím
úspû‰nû dorazili na místo urãení. Pfiíjezdová cesta byla pra‰ná a úzká a nedalo se z ní odboãit na subtilní dvorek.
Bylo nutno objekt kousek minout a do
dvorka, kter˘ byl pod cestou ze svahu
‰ikmo zcouvat.
Po pfiivítání s panem domácím za
zvuku supícího motoru, kter˘ byl pfiehfiát˘ a nemazal jsme pfiistavili klec ke
dvefiím chlívku. Byli jsme s Franti‰kem
vyzváni, abychom ‰li prase nahánût.
Ani jeden z nás nemûl mnoho chuti do
zdivoãelé arény vstoupit pfii pomy‰lení
na obalen˘ odûv praseãími v˘kaly. Po
chvíli snaÏení a pod vlivem sedativ
jsme uÏ nedbali ani zápachu, ani praseãího trusu, hlavnû, Ïe spadla klec,
totiÏ dvífika u klece - prase bylo lapeno.
Dal‰í problém následoval, kdyÏ jsme
mûli klec s vepfiem dopravit k pfiívûsu
a naloÏit.
Ve tfiech bylo nad na‰e síly jej unést,
museli jsme náklad na povel po zemi
‰oupat. Po vynaloÏeném vrcholném
úsilí bylo prase i s klecí u vleku. Bylo
(Pokraãování na následující stranû)
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
3 / 2011
v‰ak neuvûfiitelnû rozzufiené. Pfii pohledu ze pfiedu byla v jeho oãích patrna
odhodlanost se z klece za kaÏdou cenu
dostat. Pfii pohledu ze zadu se pod
jeho zadkem r˘sovala jedna kulka. Lajdácky provedená práce jakéhosi veterináfie byla zfiejmû pfiíãinou jeho zufiivosti. Vepfi se nedal uklidnit. Situace byla
kritická. Pfiehfiát˘ motor je‰tû vrãel,
oz˘valo se ostré syãení a zpod kapoty
se valila pára. Prá‰ek, neprá‰ek, mé
nervy byly napjaté k prasknutí. ·pinavej, smradlavej, auto pfied kolapsem,
zufiící prase a dohadování o váze. Sedlák tvrdil, Ïe do dvou metrákÛ praseti
moc nechybí a chtûl vyplatit 6000 Kã.
âástku jsme mu odmítli vyplatit s odÛvodnûním, Ïe ‰patnû vykastrované
prase mívá vadu na mase. Díky kulce
jsme srazili cenu na 5000 korun. Po vyplacení následoval dal‰í úkol - naloÏení
na vozejk. Za praseãího fivaní a motoru
syãení jsme za pomocí rÛzn˘ch pák
a podkladÛ prase naloÏili, jenÏe ouha!
Jak jiÏ bylo zmínûno, klec byla del‰í,
neÏ vozejk, a v ãásti, kde byl pfiesah
mûlo prase zadek. Péra pfiívûsu se prohnula a klec smûfiovala v zadu ‰ikmo
dolÛ, a mûla tendenci k se‰oupnutí na
zem. Klecí jsme tedy protáhli provaz
a uvázali za oj, abychom sesuvu zabránili. Abychom zabránili zneãi‰tûní
auta praseãími exkrementy, oba dva
jsme se kvapem svlékli do trenek
a odûv vhodili na korbu dvoukoláku.
V tu chvíli nám vÛbec nevadil venku
panující mráz. Pohled na supící motor
a pocit strachu z nadcházející cesty
nás zahfiíval. Dûsilo mû pomy‰lení nad
tím, jak vyjedu s tímto zufiícím a nav˘sost blbû naloÏen˘m nákladem do strmého kopce na cestu. ¤íká se, Ïe
v kaÏdé krizi má ãlovûk vÏdy dvû moÏnosti. V na‰em pfiípadû se buì nestane nic a na cestu zdárnû vyjedeme,
nebo odstfiedivou silou a váhou vepfie
popraskají prk˘nka na kleci, pfiípadnû
praskne provaz a prase bude v háji.
Aã se motor vafiil, pfiidal jsem plyn,
rusk˘ vÛz se vzepjal a pfies terénní
zlom jsme se ocitli na rovné cestû. Uf!,
to je úleva. Pokraãovali jsme volnû
v cestû a já opût zaãal vnímat staré
problémy. Auto nemazalo, motor vafiil,
zfiejmû poslední zbytky vody, my bez
svûtel a pomalu se zaãínalo stmívat.
Do toho Franti‰ek hlásil, Ïe zdivoãel˘
vepfi kou‰e provaz, kter˘m je pfiesahující klec pfiipevnûna k pfiívûsu. Perspektiva na‰í cesty nebyla rÛÏová. Ocitli
jsme se ve sloÏité situaci. Pfiedstava
pfiehryzání provazu nutila jet domÛ co
nejrychleji, s pfiehfiát˘m motorem bylo
nutno jet co nejpomaleji. Zvolil jsem pomalej‰í jízdu s vidinou, Ïe je lep‰í pfiijít
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
o prase za 5000 korun, neÏ zniãit Jardovi motor za 20 000 korun.
·efiilo se, protijedoucí auta na nás
blikala a nûktefií ‰oféfii si dokonce Èukali na ãela. Franti‰ek hlídal vepfie a komentoval situaci. âásteãnû mû uklidÀoval fakt, Ïe prase kou‰e s pfiestávkami.
Na obzoru byly Nuãniãky s rozsvícen˘mi kandelábry, napûtí polevovalo. Ve
chvíli, kdy jsme zastavili na dvofie Lubo‰ova statku, mou mysl podruhé opanoval nádhern˘ pocit uvolnûní. KdyÏ
jsme v tren˘rkách odvazovali klec, vnímal jsem i popadávající sníh.
Klec s kancem jsme strhli na zem
a ze dvora odjíÏdûli ve vífie, Ïe do rána
v kleci a mrazu nechcípne. Doma pfii
koupeli jsem si pfiedstavoval zítfiej‰í
den zdafiile ve vífie, Ïe musí pfiijít kompenzace za dne‰ní ‰ílené odpoledne.
Zaãátek dne se jevil velmi klidn˘m, v‰e
tak, jak bylo plánováno bylo splnûno.
Ráno v 7 jsme se ve statku se‰li s Fandou a Vénou. Zji‰tûní, Ïe prase Ïije zadalo pfiíãinu k prvému napití. Po vypití
rozbfieskov˘ch panákÛ jsme Vénovi
ukázali kancovu kouli. Shodnû jsme
konstatovali, Ïe takové by jsme urãitû
tahat nechtûli. Provedli jsme potfiebné
práce vãetnû dopravy fiezníka. Ten,
kdyÏ spatfiil v kleci ojínûného kance
s varletem na zadním konci tûla konstatoval, Ïe jsme blbci a Ïádal velkého
panáka slivovice. Pfied stfiílením dal‰ího.
Zaãínali jsme mít obavy, aby nezastfielil pod vlivem alkoholu nûkoho
z nás. ProtoÏe je z Libotenic, je schopen odvádût práci i pod vlivem alkoholu. Zastfielil prase. Jak ‰el ãas, pokraãovaly práce, vlivem alkoholu a vzpomínek na vãerej‰ek stoupala nálada.
Radost z vepfiov˘ch hodÛ a pití alkoholick˘ch nápojÛ zaãala pfievaÏovat nad
stresem z pfiedcházejících problémÛ.
V‰eobecná radost panovala i pfii zji‰tûní, Ïe zbytek pohlavního orgánu prasete neovlivnil kvalitu masa.
Spoleãné hodnocení akce v‰ak vyústilo v úsudek, Ïe v budoucnu si radûji
budeme nakupovat kontaminované
maso v obchodních fietûzcích.
M¤
INZERCE
●
4 / 2011
PODZIM A ZIMA V NA·Í ·KOLCE
Stejnû jako kaÏd˘ rok, tak i letos,
jsme si podzim moc uÏili. Chodili jsme
do lesa sbírat rÛzné podzimní plody,
rÛznû barevné listy, se kter˘mi jsme ve
‰kolce pracovali. Z listÛ napfi. dûti lepily koruny stromÛ. Podzimní plody jsme
vyuÏili pfii rÛzn˘ch ãinnostech - tfiídûní
plodÛ, z plodÛ dûti zkou‰ely postavit
rÛzné domeãky, zvífiátka a spoustu dal‰ích vûcí.
Jako jsme na jafie vítali zvífiátka,
která celou zimu spala, tak jsme zvífiátka, která se chystala na dlouh˘
zimní spánek sv˘mi básniãkami a písniãkami uspávali. Na tuto akci byly pfiipraveny spousty soutûÏí, které si uÏily
nejen dûti, ale i maminky nebo tatínkové- napfi. lepení jeÏka z listÛ, házení
‰i‰ek na cíl, stání na jedné noze jako
ãáp, chození po stopách medvûda
a spoustu dal‰ích.
Nezapomnûli jsme ani na nበles.
Lesním zvífiátkÛm jsme odnesli ke krmelcÛm Ïaludy, ka‰tany a seno, aby
vûdûli, Ïe myslíme i na nû a také jsme
stavûli z mechu, klacíkÛ, trávy, ‰i‰ek
a z mnoha dal‰ího domeãky pro nû.
Na podzim samozfiejmû patfií drakování. proto jsme si s dûtmi vyrábûli
draky z rÛzn˘ch materiálÛ. Dûti si do
‰kolky pfiinesly i své draky, které jsme
chodili pou‰tût kam jinam, neÏ na hfii‰tû. A aby si drakování s námi uÏili i rodiãe, uskuteãnili jsme akci - odpolední
vyrábûní drakÛ. V‰em se draci moc povedli, a také nám dlouhou dobu zdobily
na‰i ‰kolku.
I na podzim k nám pfiijelo divadlo
Bublinka s pohádkou Jak si Honza hledal nevûstu- dûtem se pohádka moc líbila, byly do pohádky i zapojeny (zahrály si v pohádce).
Ale v‰ichni víme, Ïe uÏ na dvefie
klepe zima. I kdyÏ poãasí tomu zatím
nenasvûdãuje. Poslední mûsíc v roce,
prosinec, nám zahájilo divadlo, které
na‰i ‰kolku nav‰tívilo poprvé. Bylo to
divadlo z Loun a pfiijelo s pohádkou Jak
pejsek a koãiãka slavili Mikulá‰e a Vánoce- pohádka byla plná znám˘ch
koled, které si dûti mohly spoleãnû
s pejskem a koãiãkou zazpívat.
Po víkendu, tedy 5. 12., si na zlobivé
dûti mnuli ruce ãerti. Ale na‰e dûti se
vÛbec nemusely bát, tedy aÏ na vyjimky. Letos poprvé se dûti doãkaly kromû
Mikulá‰e a ãerta taky jejich vysnûného
andûla, ze kterého byly moc une‰eny.
Spoleãnû jsme ,,Svaté trojici“ zazpívali
ãertovské písnû a básniãky, které jsme
pro nû mûli pfiipravené. KaÏdé z dûtí se
vypovídalo ze sv˘ch hfiíchÛ a také naopak se vychválilo tím, ãím je vyjimeãné.
V‰echny dûti byly asi hodné, protoÏe si
ãert nikoho z dûtí neodnesl a naopak
dostaly od Andûla a MIkulá‰e pûknou
nadílku. âert mûl spadeno nejen na
dûti, ale také na paní uãitelku, paní fieditelku i na paní Plchovou, ty ale zachránily dûti a ãert ode‰el do pekla
s prázdnou.
Dûti si vyrobily z krabic od dÏusu
ãerta a andûla. Postavily si obrovské
peklo, ve kterém si jako ãertíci hrají, ale
peklo je peklo. Proto jsme si taky udû-
(Pokraãování na následující stranû)
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
5 / 2011
lali nebe, ve kterém se objevilo spoustu andûlíãkÛ.
Nyní máme s dûtmi v plánu vánoãní
úklid ‰kolky a také peãení cukroví,
které o Vánocích nesmí chybût.
A kromû toho zpívání oblíben˘ch
koled a hraní pohádky na Vánoãní besídce.
A tímto bych vás jménem sv˘m i jménem ostatních zamûstnancÛ ‰kolky
chtûla pozvat na na‰i Vánoãní besídku,
která se koná 20. prosince od 15.00
hod. V‰ichni jste srdeãnû zváni. Tû‰íme se na vás..
Uãitelka Hana Vítková
Spoleãenská kronika obce
V‰em jubilantum blahopfiejeme
Krejza Milan
02.10.1961
50 let
Travãice 148
·vecová Milena
12.10.1956
55 let
Travãice 48
Kotouãová Venu‰e
12.10.1956
55 let
Nuãniãky 53
Valentová Vlasta
30.12.1951
60 let
Nuãniãky 42
Dobrotková Alena
17.11.1951
60 let
Travãice 143
Kuãavová Ivana
03.11.1951
60 let
Travãice 140
Hudec Josef
21.10.1951
60 let
Travãice 66
Filák Josef
18.10.1951
60 let
Travãice 42
Oberman Pavel
26.12.1946
65 let
Travãice 52
RoÏec Miloslav
14.12.1946
65 let
Travãice 80
Svoboda Jan
11.12.1946
65 let
Travãice 90
Skokanová Vûra
28.11.1946
65 let
Travãice33
Matulová Jindra
27.11.1946
65 let
Travãice 117
Blahopfiání
·tûpánová Alena
16.11.1946
65 let
Travãice 5
BlaÏková Alenka
11.10.1946
65 let
Travãice175
Prosinec 2011 - Nበnejstar‰í obãan,
pan Franti‰ek Barcal, oslavil 18. 7. 2011
své 90. narozeniny. Nav‰tívili jsme ho
a jménem obce Travãice mu pfiedali dárek
s pfiáním zdraví a je‰tû dlouh˘ch let.
Lorencová Jitka
06.10.1946
65 let
Travãice 21
Brabencová RÛÏena
08.12.1936
75 let
Travãice 58
Druhou nejstar‰í obãankou je paní Anna
Setvínová, která své 88. narozeniny oslavila 26.5.2011.
Je‰tû jednou jim blahopfiejeme
a pfiejeme v‰e nejlep‰í.
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
Drábková Vlastimila
03.12.1936
75 let
Nuãniãky 33
Kankrlíková Jitka
29.10.1936
75 let
Travãice 114
Nováková Markéta
06.10.1936
75 let
Travãice 50
Hudecová BlaÏena
03.10.1926
85 let
Travãice 28
Údaje poskytnuty k 12.12. 2011
6 / 2011
Z historie obce Travãice pfied stavbou pevnosti Terezín
Poãátky osídlení zdej‰í krajiny nedají se pfiesnû zjistiti, ani
kdy na‰i pfiedkové do âech pfii‰li. Základní jednotkou osídlení byl rod. RozrÛstáním rodÛ vznikali osady, jedin˘m pfiíbuzenstvem osazené. V kraji na‰em byl usídlen rod LutomericÛ. První prokazatelná zmínka o osídlení zdej‰í krajiny jest
zfiejma z listiny papeÏe Jana XV. pro klá‰ter benediktínÛ
v Bfievnovû roku 993 kdeÏ se ãiní zmínka o Hrdlích (Heridel)
jiÏ dávno osídlen˘ch. Poãátkem 13. století nastala kolonisace krajin lidem poddaného a nesvobodného. Kolonisté za
vlády Pfiemysla II. volali k nám klá‰tery a statky kníÏetem jim
darované. První kolonisté ze tfiídy pastevcÛ byli v tento kraj
povolány vrchností Bfievnovského klá‰tera ku zalidnûní zdej‰í krajiny, neboÈ jim krajina od Dolánek aÏ k Labi byla darována kníÏetem Boleslavem II. v roce 993.
Listina darovací zní
Insuper ni Lutomiricensi provincia obtuli villam Heridel dictam cum hospitibus et silva adiacente cum paludibus et flumine Ogread Albiam
V litomûfiické Ïupû daroval jsem ves Hrdly s osadníky
a lesy pfiiléhající, s moãály a fiekou Ohfii aÏ k Labi, ktefií se
zab˘vají chovem dobytka více neÏ polnímu hospodafiení
a vyhledali sobû k tomu místo pfii fiece Ohfii, kde se nachází
mnoho luk a pastvin pro dobytek a zaloÏili zde osady.
V této dobû byla zfiejmû zaloÏena osada, jíÏ bylo dáno
jméno Travozice (nejspí‰e od trávy zde hojnû rostoucí).Travãice se pfiipomínají i v roce 1239 jako sídlo zemana Litohnûva.
První spolehlivá zmínka o existenci Travãic je zaznamenána k roku 1367 v souvislosti s nezaplacen˘mi desátky, které
dûkan Albertus, kanovník praÏského kostela sv.Jiljí, dluÏil papeÏi z renty, plynoucí mu z církevního majetku v Sobûnicích
a Travãicích (Trabezicz).V tomto roce nebylo zaplaceno 79
gro‰Û. Sobûnice 72 a Travãice 7 gro‰Û. V‰ichni obyvatelé
kraje, zemané i lid klá‰teru poplatn˘, kromû ãlenÛ panského
stavu byli poddáni úfiadu hradskému v Litomûfiicích.
Dle stvrzovací listiny krále Václava roku 1395 náleÏely
Travãice klá‰teru Bfievnovskému,panství Hrdly aÏ do roku
1406. Od roku 1406 patfiilo Hrdelskému panství 38 ãísel
ostatních 13 jedné vûtvi pánÛm z Kam˘ka Janu a Hynkovi.
Roku 1425 patfiila Hrdelská ãást Travãic Vilému z Konic pánu
na hradû Kam˘k. Ze stvrzovací listiny krále Zikmunda ze 13.
záfií 1436 náleÏela jedna ãást Travãic klá‰teru Bfievnovskému
a vût‰í ãást neÏ Hrdelská dostala se v drÏení Adamu z Drahnic. V roce 1525 byla ãást Hrdelská koupena zpût od Viléma
z Konic syna pfiede‰lého, kterému zastavena byla od krále
Ludvíka. V roce 1547 byla druhá ãást Travãic dána Ulrichu
z Duban, pánu z Libû‰ic, od císafie Ferdinanda I. za vûrné
sluÏby jemu prokázané. V roce 1577 - 1613 byl pánem Záhofian Radislav Kinsk˘, kter˘ se psal z Travãic.
V roce 1620 prodali stavové ãe‰tí Hrdelskou ãást Travãic
a celé Poãaply direktoru stavÛ ãesk˘ch Václavu z Roupova.
Panství toto netrvalo dlouho, neboÈ po bitvû na Bílé hofie se
v roce 1622 nalézá opût v drÏení klá‰tera.
V létech 1622 - 1630 byly Travãice vydrancovány ‰védsk˘m vojskem. V roce 1636 nalézá se druhá ãást Travãic
v drÏení pána Franti‰ka Arno‰ta ·lika, pána ze Záhofian,
kter˘ ji prodal Janu de la Gron v roce 1647. Po smrti jeho
spravovala statek v Travãicích vdova po nûm Markéta Blan-
(Pokraãování na následující stranû)
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
7 / 2011
dina. V roce 1657 byl Záhofianskou vrchností sepsán urbáfi,
kde jsou zaznamenáni 2 sedláci, 1 chalupník a 11 domkáfiÛ.
V této ãásti vsi byl také 1 rybáfi,1 pfiadák lnu a 1 ovãáck˘
mistr. Panství toto mûlo v Travãicích dvÛr zvan˘ „Vlãice“
(odtud místní název a dodnes pouÏívan˘ na Vlãkovû) s pozemky a hospodou ã.p.19, ve které se prodávalo pivo Záhofianské, ale o posvícení, svatbách, kfitech, se smûlo prodávat
pivo Hrdelské. DvÛr Vlãice se nacházel tûsnû u vesnice
vedle panské Hrdelské louky. Panství Záhofianské mûlo
v Travãicích prámov˘ pfiívoz pfies fieku Ohfii. DvÛr tento náleÏel rodinû de la Gron do roku 1676 a byl zru‰en roku 1771.
Podle Bfievnovského urbáfie z roku 1710 bylo v Hrdelské
ãásti Travãic 6 sedlákÛ a 1 chalupník. V roce 1708 - 1781 náleÏelo panství Záhofianské v Travãicích rodinû Ogiler v Záhofianech. Vdova Ester Anna Ogiler prodala panství Záhofianské v roce 1781 císafii Josefu II. Pozdûji pfie‰lo panství v dr-
Ïení hrabûte Chotka a pozemky byly rozprodány. Od roku
1771 do roku 1782 náleÏely ku panství Hrdly ãísla , 1, 4, 5, 6,
7, 8, 11, 18, 23, 25, 26, 30, 32, 39. Ku panství Záhofianskému patfiily ãísla, 2, 3, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21,
22, 24, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38. Správcem
dvora Záhofianského v Travãicích byl v roce 1723 Vavfiinec
Müller v roce 1763 Antonín Kohler. ·afáfii v roce 1689 byli
Matûj HrÛza a roku 1691 Jifií RÛÏiãka. Osada Travãice se
v prÛbûhu staletí rÛznû jmenovala, Travezicz, Travsechitz,
Trabsitz, Dravezicz, Drabsicz.
Poté pfii‰el pro obec osudn˘ rok 1780, kdy se císafi Josef
II. rozhodl postavit pevnost, která byla pozdûji na poãest císafiovny Marie Terezie pojmenována Terezín a obec Travãice
stála v cestû tûmto plánÛm, ale to uÏ je jiná kapitola dûjin, na
kterou se podíváme v pfií‰tím vydání zpravodaje.
Více o historii obce Travãice na www.staretravcice.cz
Fotbalov˘ klub - p o d z i m 2 0 1 1
Podzimní ãást sezóny, zaãala pro
hráãe uÏ v druhé polovinû ãervence.
Na prvním tréninku byl hráãÛm pfiedstaven nov˘ hlavní trenér p. Vodochodsk˘, kter˘ zachoval model pfiípravy A, B muÏstva dohromady.
Mistrovské zápasy zaãaly obûma
muÏstvÛm uÏ v srpnu. Po mírn˘ch zakolísáních v úvodních zápasech se
obû muÏstva rozjela k pûknému závûru podzimní ãásti sezóny. A muÏstvo
je první v tabulce OP a B muÏstvo
o bod druhé ve své skupinû IV. tfiídy.
Podzimní ãást byla ukonãena posledním zápasem A muÏstva 13. listopadu
proti M‰en˘m Lázním. Bûhem zápasu
a po zápasu se uskuteãnily vepfiové
posvícenské hody. O zabijaãkové
speciality se nám postarali manÏelé
Zimandlovi s kolektivem za coÏ jim
patfií velké podûkování.
Co se t˘ãe na‰í mládeÏe do soutûÏe bylo pfiihlá‰eno muÏstvo mlad‰ích
ÏákÛ kam pfie‰li vûkovû hráãi z pfiípravky, na‰im ÏákÛm patfií po podzimu 7. místo.
Pfiípravka ÏákÛ hraje nesoutûÏní
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
turnaje a zápasy. Trénování ml. ÏákÛ
a pfiípravky má na starosti p. Jifií Krejza,
kterému za tuto dÛleÏitou práci patfií
velké uznání.
Následující akce FK.
■ 31.12. od 14,00 tradiãní fotbálek
■ 23. ledna 2012 soustfiedûní na Klínovci
●
8 / 2011
■ 9. února 2012 VH klubu
■ 3. bfiezna 2012 sportovní ples
Pfiíjemné proÏití vánoãních
svátkÛ a hodnû ‰tûstí
v novém roce Vám pfieje
Lubo‰ Hfiíbal
FK Travãic.
Zápis ze zasedání zastupitelstva
konaného dne 24. listopadu 2011
Jednání se konalo v zasedací síni
Obecního úfiadu od 18ti hod, bylo
ukonãeno v 19.15 hod.
■
1. ZAHÁJENÍ
Starosta obce zahájil zasedání pfiivítáním pfiítomn˘ch. Konstatoval, Ïe je
pfiítomno 8 zastupitelÛ a zastupitelstvo
je tedy usná‰eníschopné.(viz. presenãní listina).
Zapisovatelem urãil paní Jitku Mikuleckou. Ovûfiovateli zápisu byli zvoleni
Mgr. Stará a Jan Rittich.
■
Starosta pfiednesl tento program.
■
11) Zahájení.
12) Kontrola usnesení z minulého zasedání
13) Zpráva o ãinnosti.
14) Vûcné bfiemeno k novému vedení
NN v Nuãniãkách.
15) Vûcné bfiemeno k novému vedení
NN v Travãicích
16) Dohoda u ukonãení dohody s mûstem Roudnice n. L
17) Koupû pozemku p.ã. 32/2 v k.ú.
Nuãniãky
18) Koupû pozemku od WF Agrar
Chvalín
19) Projednání rozpoãtu na rok 2012
10) Rozpoãtová opatfiení
11) Inventury obecního majetku
12) Diskuze
13) Závûr
■
Dal‰í doplnûní, nebo pfiipomínky
ãlenÛ zastupitelstva nebyly vzneseny.
Návrh usnesení: zastupitelstvo
schvaluje program zasedání a ovûfiovatele zápisu Mgr. Starou a Jana
Ritticha
Hlasování: Pro: 8
2. KONTROLA USNESENÍ DLE
MINULÉHO ZÁPISU
Kontrolu provedla pí. Mgr. Stará.
Kontrolou bylo zji‰tûno, Ïe v‰echna
usnesení byla splnûna.
3. ZPRÁVA O âINNOSTI
Starosta seznámil pfiítomné s tûmito
záleÏitostmi.
■ byl vypracován úfiední odhad na vedení vody a kanalizace na ma‰pulinku. Ten byl postoupen Severoãeské
vodárenské. Na základû tohoto od-
■
■
■
hadu bude vypracována kupní
smlouva. Odhadní cena je cca
1 600 000,. Kã.
Vojenské lesy a statky jako správce
státních lesÛ vyzvali obec ke zji‰tûní
majetku, kter˘ byl historicky obce.
Pokud nûjak˘ byl, bude vrácen do
drÏení obce. Tímto zji‰Èováním byl
povûfien Ing. Kafka.
úmysl postavit v Severofruktu bioplynovou stanici, kter˘ byl ventilován investory na minulém zasedání nebyl
jiÏ dále konzultován. Zfiejmû na základû záporn˘ch reakcí ze zámûru
se‰lo.
p.ã. 7/5 pod kulturním domem jiÏ
byla pfiipsána na list vlastnictví obce.
dva projekty jsou dotaÏeny do
konce. Máme stavební povolení na
altány a na kurt - kluzi‰tû
pfiívoz ukonãil sezónu. Bylo pfievezeno cca 5 600 osob a 4 200 bicyklÛ
vánoãní zpívánky budou opût u Kulturního domu v sobotu 17.12.
v 16,30 hod.
probûhlo jednání s komisí st. úfiadu
v Litomûfiicích a právním zástupcem
italského vlastníka objektu kravína.
Bylo zji‰tûno, Ïe smlouva dodaná na
nበúfiad opravÀující k tûÏbû Ïeleza
byla fale‰ná. Majitel o niãem neví,
kravín byl tedy vykraden. Vlastník
podá trestní oznámení.
5. VùCNÉ B¤EMENO K NOVÉMU
VEDENÍ NN V TRAVâICÍCH.
Starosta pfiedloÏil zastupitelÛm
návrh smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene k p.ã. 138/16, 144/15, 144/38,
144/39, 610/1, 610/2, 611, které jsou
ve vlastnictví obce. Smluvním partnerem je âEZ Distribuce a.s. Smlouva je
vedena pod ã. IV-12-4002772. DÛvodem zfiízení vûcného bfiemene je uloÏení kabelu nízkého napûtí. Smlouva obsahuje vyãíslenou jednorázovou úhradu ve v˘‰i 500 Kã.
Zastupitelstvo projednalo návrh
smlouvy a jednorázovou úhradu ve
v˘‰i 500,-Kã zamítli. DÛvodem je nízká
nabízená cena.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
se usná‰í:
a) zamítá návrh smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene ã. IV-12-4002772
z dÛvodu nízké ceny za bfiemeno
b) povûfiuje starostu vyjednáváním
o cenû vy‰‰í.
Hlasování: Proti: 8 Usnesení bylo
pfiijato.
6. DOHODA O UKONâENÍ DOHODY
S MùSTEM ROUDNICE N. L
Mûsto Roudnice zaslalo návrh dohody o zru‰ení dohody o platbách za Ïáky
nav‰tûvující jejich základní ‰koly. Dle
telefonického sdûlení je dÛvodem pfiehodnocení neinvestiãních nákladÛ,
které jsou údajnû niωí. Z dÛvodu oznámeného sníÏení poplatku zastupitelstvo
ukonãení dohody schválilo.
4. VùCNÉ B¤EMENO K NOVÉMU
VEDENÍ NN V NUâNIâKÁCH
Starosta pfiedloÏil zastupitelÛm návrh smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene
K p.ã. 45/75 v k.ú. ruãniãky, která je
ve vlastnictví obce. Smluvním partnerem je âEZ Distribuce a.s. Smlouva je
vedena pod ãíslem IV-12-4008486/
VB002. DÛvodem vûcného bfiemene je
uloÏení vedení nízkého napûtí. Smlouva obsahuje vyãíslenou jednorázovou
úhradu ve v˘‰i 2 900Kã.
Zastupitelé návrh projednali a schválili.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
se usná‰í
a) Uzavfiít dohodu o ukonãení dohody
ze 16.6.2011
b) Povûfiuje starostu podpisem dohody
ze dne 15.11.2011
Hlasování: Pro: 8. Usnesení bylo pfiijato.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
se usná‰í
a) schvaluje návrh Smlouvy o zfiízení
vûcného
bfiemene
ã.
IV-124008486/VB002
b) povûfiuje starostu podepsáním
smlouvy
Hlasování: Pro: 8 Usnesení bylo pfiijato.
7. KOUPù POZEMKU P.â. 32/2
V K.Ú NUâNIâKY
PfiibliÏnû pfied 6 ti lety podala obec
Ïádost k Pozemkovému fondu o pfievod p.ã. 32/2 do vlastnictví obce. Pozemek leÏí v sousedství pfiívozu a je
o plo‰e cca 300 m2. Úfiedníci se po 6 ti
letech probrali a nabídli prodej. Zastupitelé se usnesli povûfiit starostu k jed-
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
9 / 2011
nání ohlednû získání pozemku do vlastnictví.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
povûfiuje starostu jednáním o koupi
p.ã. 32/2 v k.ú. Nuãniãky.
Hlasování: Pro 8
Usnesení bylo pfiijato.
8. KOUPù POZEMKU OD FIRMY
WF AGRAR CHVALÍN
Starosta pfiedloÏil zastupitelÛm mapu
trasy plánované cesty od hfii‰tû lesní
cestou k pfiívozu. âást trasy je projektována pfies pozemek ve vlastnictví
firmy WF Agrar Chvalín. Pfii pfiedbûÏném jednání poÏaduje firma 30,-Kã za
m2. Zastupitelé s cenou souhlasí a povûfiují starostu dal‰ím jednáním, jehoÏ
cílem bude podepsání smlouvy
o smlouvû budoucí kupní.
a) návrh na usnesení: zastupitelstvo se
usná‰í. Uzavfiít s firmou WF Agrar
Smlouvu o smlouvû budoucí kupní
na plochu nutnou ke zfiízení cesty
v cenové v˘‰i max 30,- Kã za m2.
b) povûfiuje starostu k jednání a k pfiípadnému podpisu Smlouvy
Hlasování: Pro: 8
Usnesení bylo pfiijato:
9. NÁVRH ROZPOâTU
NA ROK 2012
Paní úãetní Mikulecká pfiedloÏila zastupitelÛm návrh rozpoãtu na rok 2012.
Rozpoãet je navrÏen˘ jako vyrovnan˘.
Zastupitelstvo návrh prodiskutovalo
a schválilo.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
souhlasí s návrhem rozpoãtu na rok
2012
Hlasování: Pro: 8
Usnesení bylo pfiijato.
10. ROZPOâTOVÉ OPAT¤ENÍ
Z dÛvodu pfiebytku financí v nûkter˘ch kapitolách a nedostatku v jin˘ch
byl pfiedloÏen návrh jejich pfiesunu tak,
aby se rozpoãet dostal do souladu
s pfiedpokládan˘mi v˘daji do konce kalendáfiního roku. Zastupitelé návrh
schválili.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
schvaluje navrÏená rozpoãtová
opatfiení.
Hlasování: Pro: 8
Usnesení bylo pfiijato
11. INVENTURY OBECNÍHO
MAJETKU
Starosta pfiedloÏil pfiíkaz k inventari-
VÁNOâNÍ V·EVùD
VÁNOCE
kofiení je‰tû v pfiedkfiesÈanském období ovlivÀovaném solárním kultem.
V tradici indoevropsk˘ch národÛ byl
25. prosinec oslavován jako den renesance slunce. Teprve ve 4. století na‰eho letopoãtu jej církev urãila za jubilejní den Kristova narození. Podle starofiímského vzoru trvaly oslavy v˘znamn˘ch událostí nûkolik dnÛ a zaãínaly
v pfiedveãer prvního svátku. Proto i Vánoce byly oficiálnû datovány 24.–27.
prosince a v tomto rozsahu pfie‰ly do
kalendáfie kfiesÈanského. První, kdo se
pokusil s jejich oslavením skoncovat
byl anglick˘ reformátor Oliver Cronwell.
Proti zákazu se v‰ak lidé jednoznaãnû
vzboufiili. Podle dochovan˘ch zápisÛ si
v Oxfordu rozbíjeli hlavy, v Canterbury
do‰lo ke ztrátám na Ïivotech pfii protestních akcích a v Ipswichi umlátili starostu, kter˘ CromwellÛv zákaz obhajoval.
·TùDR¯ DEN
pro‰el nejen promûnn˘m v˘voje ceremoniálním, ale rovnûÏ jazykov˘m.
PfiipomeÀme alespoÀ slovansk˘ termín
"kraãún", pravdûpodobnû odvozen˘ od
slova "krátiti" (24. prosinec patfií k nejZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
krat‰ím dnÛm v roce!). Roz‰ífiené bylo
téÏ oznaãení "vilija", z latinského "vigilia" – znamenajícího "bdûní", "hlídání",
podle nûkter˘ch badatelÛ uvádûné do
souvislosti s kynutím tûsta na obfiadní
peãivo. ·patnû vykynuté tûsto znamenalo v lidové povûfie hospodáfisk˘ úpadek rodiny.
KOLEDY
a koledování tvofií neodmyslitelnou
souãást vánoãní obfiadnosti. V rÛzn˘ch,
ãasto velmi podobn˘ch textov˘ch i hudebních variacích jich bylo zapsáno
okolo ãtyfi tisíc. Vût‰ina z tûch znám˘ch
a nejznámûj‰ích vznikla pfiibliÏnû pfied
dvûma sty lety, v dobû pozvolného pfiechodu baroka ke klasicismu, kdy u nás
vrcholil feudální útlak a germanizace.
Vánoce prostého lidu b˘valy v˘jimeãn˘mi chvílemi pohody a radosti – jedineãnou pfiíleÏitostí k zachycení vlastního národopisného obfiadu, v nûmÏ
vedle umínûné scény plné v‰ední lopoty a starosti o chléb. âesk˘m koledám,
pfiípadnû písním past˘fisk˘m, jsou
znaãnû vzdáleny vánoãní písnû umûlé,
mezi nûÏ pafií i legendární Tichá noc,
sloÏená o Vánocích roku 188 venkovsk˘m uãitelem F. Gruberem z Obern●
10 / 2011
zaci. Dále navrhl inventarizaãní komise
ve shodné sestavû s minul˘m rokem.
Zastupitelstvo návrh odsouhlasilo.
Jmenn˘ seznam inventurních komisí
bude pfiílohou zápisu.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo
schvaluje ãleny inventurních komisí.
Hlasování: Pro: 8
Usnesení bylo pfiijato.
12. DISKUZE
■ Starosta pfiedloÏil zastupitelstvu
Ïádost Domova sv. Josefa v Îirãi o finanãní podporu. Îádost byla zamítnuta, starosta byl povûfien odpovûdí
s konstatováním, Ïe kaÏdoroãnû finanãnû podporujeme Hospic sv. ·tûpána v Litomûfiicích.
■ Místostarosta L. Hfiíbal pfiedloÏil
poãítaãov˘ návrh na rekonstrukci zasedací místnosti. Zastupitelé návrh
schválili a povûfiili jej k dal‰ímu jednání
této vûci s firmou Lattner.
13. ZÁVùR
Starosta podûkoval pfiítomn˘m za
úãast a zasedání v 19.15 hodin ukonãil.
Starosta obce
dorfu na slova místního vikáfie J.
Mohra. Od svého vzniku byla skladba
"prodána" do 118 zemí a jen na gramofonov˘ch deskách existuje pfies 500
rÛzn˘ch interpretací.
BETLÉMY
zachycují biblick˘ m˘tus Narození
pravdûpodobnû jiÏ od 10. aÏ 11. století
zpoãátku pouze na obrazech. Hlavní
aktér – JeÏí‰ek – se v‰ak na nich skvûl
coby "císafi" obklopen˘ zlatem, prost˘
lid spí‰e odrazující. Teprve roku 1223
Ïebrav˘ mnich Franti‰ek z Assisi, na
jedné ze sv˘ch poutí z ¤íma do Rieti,
vyhledal vhodnou sluj, v níÏ postavil
jesle naplnûné senem, obstaral do nich
Ïivého osla, volka aby vytvofiil tak názorn˘ obraz pfiedpokládaného chléva
betlémského. Neobvyklá podívaná svádûla k reprízám ve v‰ech evropsk˘ch
zemích. Îivé aktéry postupnû nahrazovaly figuríny a vlastní biblickou scénu
stále vehementnûji doplÀovaly skuteãné pfiíbûhy prost˘ch lidí, nûkdy pÛvodní
náboÏensk˘ motiv aÏ potlaãující. Proto
musely b˘t betlémy (tfieba v dobách josefínsk˘ch reforem) odstranûny z kostelÛ. O to masovûji se jim pak otevíraly
dvefie lidsk˘ch pfiíbytkÛ.
STROMEâKY
pfiedcházely zdobené haluzky a pruty
(Pokraãování na následující stranû)
známé jako "dary past˘fiské" jiÏ pfii fiímsk˘ch saturnáliích pofiádan˘ch ve starovûku. Ve 3. století na‰eho letopoãtu
popsali âíÀané kefie ovû‰ené umûl˘mi
kvûty a lampiónky, o stromeãku s hofiícími svíãkami se pak ve 13. století zmiÀují trubadúrské ver‰e. Nejstar‰í popis
jeho vzhledu a v˘znamu (byÈ kritick˘) je
v‰ak uveden aÏ v díle kazatele Geilera
z Kaserssbergu. Do na‰ich zemí pfii‰la
"novinka" z Nûmecka poãátkem 19.
století. K tomu v‰ak, aby zev‰eobecnûla a nabyla lidové podoby potfiebovala
je‰tû málem dal‰ích sto let. Mal˘ vánoãní stromeãek, pfied první svûtovou
válkou, prodávan˘ napfiíklad v Praze,
stával od ãtyfi do deseti krejcarÛ, velk˘
(obzvlá‰È soumûrn˘) dvacet krejcarÛ
a rozloÏit˘ (nad tfii metry) aÏ jednou
tolik. Zbylé stromky nechávali prodavaãi na místû. Po poledni ·tûdrého dne si
je smûla zdarma rozebrat praÏská chudina.
UMùLÉ OZDOBY
Vánoãních stromeãkÛ âe‰i dlouho
neznali. Ke zdobení spí‰e pouÏívaly
pfiírodní materiály, ofiechy, jablíãka.
Teprve pozdûji na‰li oblibu v cukroví –
vût‰inou medovém. PraÏáci mûli speciální figurální peãivo snûhové, bílé i barevné bretonem, pocházející z cukráfiské dílny Josefa Reimanna na Linhartském plácku. PouÏívání ozdob papírov˘ch bylo omezeno toliko na regiony
nûkteré, napfiíklad Podkrkono‰í. Tam
také vznikly na‰e první ozdoby sklenûné, koncem ‰edesát˘ch let minulého
století navrhované Královehradeck˘m
skláfisk˘m ústavem. Záhy se jejich v˘roba stala zamûstnáním ãetn˘ch domácích skláfiÛ – tfieba v Doubravici,
Zdobínû a pod. Koncem osmdesát˘ch
let století na‰eho jsme je dodávali
témûfi stovce zahraniãních firem. Dnes
nûkteré naopak dováÏíme.
SVÍâKY
jsou o mnoho star‰í neÏ ozdoby. Lojové znali jiÏ Féniãané a od 2. století
na‰eho letopoãtu se pouÏívaly k bûÏnému svícení. Roku 1818 objevili Francouzi M.E. Chevreul a H. Braconnot
stearin. Proto není divu, Ïe právû vánoãní stromky krá‰lené ve Francii zaãaly poprvé osvûtlovat stearinové svíãky. Hojnûji v‰ak aÏ po roce 1834, kdy
byla v˘roba stearinu podstatnû zlevnûna. Z té doby také pochází moudrá
rada do dnes pouÏitelná: Nechcete-li,
aby svíãky po zapálení kapaly, ponofite
je na 24 hodin do silného solného roztoku.
JMELÍ
povaÏovali jiÏ kelt‰tí druidové za byli-
nu seslanou bohy a pod duby jím vûnãen˘mi konali kultovní knûÏské obfiady.
¤ekynû Persefoné jeho vûtévkou odemykala brány podsvûtí a také Aeneas
pr˘ bez nûj neudûlal ani krok. Pozdûji
vánoãní obliba jmelí v‰ak zfiejmû souvisí s m˘tem jin˘m: o svátcích slunovratu
byl pfii bohat˘rsk˘ch hrách zasaÏen
‰ípem z jmelí syn severské bohynû
Friggy. Maminka plakala, slzy dopadaly na ‰íp, obalovaly ho bíl˘mi bobulkami, ranûn˘ hoch nûkolik bobulek pozfiel, uzdravil se a Frigga rostlinu prohlásila za "symbol lásky".
VÁNOâNÍ ZELE≈
- vedle jehliãin a jmelí – dnes
i v âesku pfiedstavuje hlavnû "vánoãní
hvûzda". UÏ roku 1825 ji pfiivezl z Mexika a vysadil v greenvillském skleníku
(odkud se roz‰ífiila dál) velvyslanec
USA. Dodnes nese diplomatovo
jméno: Poinsettia Pulcherima. Ze stejné zemû pochází také dal‰í u nás
známá vánoãní a novoroãní ozdobná
rostlinka – "ãtyfilístek" alias Oxalis deppei. Znaãnû dÛleÏitou roli v‰ak v ãeském zimním zvyklosloví hrála i "choulivka" – "rÛÏe z Jericha" (Anastatica hiepochuntica), pfiipomínající ‰edé klubíãko. Díky jejím hydroskopick˘m
schopnostem ji bylo moÏné namáãet
do vína a pouÏívat k úãelÛm vû‰tebním.
Pokud se o Vánocích rozvila do hvûzdiãky, pfiedpovûdûla nejen muÏské pohlaví je‰tû nenarozeného dítûte, ale
garantovala i zdraví a dobrou úrodu
jeho rodiãÛm.
VÒNù
o Vánocích tradiãnû reprezentuje
"purpura" (smûs vonn˘ch rozdrcen˘ch
dfiev, bylin a kadidla) a "franti‰ky" o jejichÏ vzniku se rovnûÏ vypráví legenda:
VÛnû byly vÏdycky drahé, obzvlá‰tû kadidlo – rychle zasychající bûlavá ‰Èáva
vytékající z pfiibliÏnû pûtimetrov˘ch
stromÛ (kadidlovnikÛ) rostoucích v Arábii. Stafiiãkému ceremoniáfii, kter˘ ho
vÏdycky v jakémsi franti‰kánském kostele sypal na rozÏhavené dfievûné uhlí
do kaditelnice, se uÏ tfiásly ruce a vzácnou látku obvykle utrousil. Aby tomu
opat zabránil, nechal kadidlo s drcen˘m dfievûn˘m uhlím zpracovat do pevn˘ch jehlánkÛ. Postupnû pfiib˘valy
dal‰í ingredience (ledek, benzoová
pryskyfiice, hfiebíãek, kaskarilová kÛra,
balzám) spojované klihovou vodou ãi
klovatinou, aÏ vznikly "franti‰ky", jaké
známe dnes.
POKRMY
mûly svou symboliku. – "kolik chodÛ
na ‰tûdroveãerním stole" – tolik pfií‰tí
rok mandelÛ na poli, tvrdili stafií hospo-
dáfii. ProtoÏe stolu bohatému pfiedcházel stÛl chud˘ (postní), bylo hlavním
úkolem vánoãní gastronomie vyhladovûlé strávníky nasytit. O Ïádné kulináfiské extravagance v‰ak ne‰lo, sváteãní
"menu" sestávalo hlavnû z krajov˘ch
rostlinn˘ch produktÛ. Nejlépe to dokládá "‰tûdrovaãka" - hustá polévka vafiená snad ze v‰eho, co stavení dalo.
Ryby – kupodivu – moc roz‰ífiené neb˘valy. Na ·tûdr˘ den je jedli pouze ve
vyloÏenû rybníkáfisk˘ch regionech.
Teprve od druhé poloviny 19. století,
kdy do‰lo k renesanci ãeského rybníkáfiství, pfiicházely ryby (líni, candáti,
kapfii a dal‰í) na vánoãní stÛl jiÏ ãastûji.
VÁNOâKY
jejich historie spadá aÏ na poãátek
14. století – a moÏná je‰tû dál – byly
naz˘vány ‰tûdrovkami", "caltami",
"houskami, "pleténkami" i "dûÈátka",
protoÏe právû dûÈátko zabalené do pefiinky symbolizovaly. Nejvût‰í "vánoãka" u nás upeãená ve‰la do dûjin rekordÛ. VáÏila ãtyfii metráky a padlo na
ni dvû stû kilogramÛ mouky, ãtyfii kilogramy kvasnic, stejné mnoÏství hrozinek, pûtatfiicet kilogramÛ cukru a tfii
stav vajec. Mnohem men‰í – leã neménû zajímavé – "vánoãky" pekl koncem
minulého století v praÏské Dlouhé tfiídû
pekafi Marãan. Do kaÏdé dvacáté zadûlal stfiíbrnou minci, takÏe zákazníci byli
souãasnû úãastníky jedineãné vánoãní
loterii. Pozdûji ho napodobovali dal‰í
pekafii. Pfiíbuzn˘mi "vánoãek" jsou "vrkoãe", známé pfiedev‰ím z v˘chodoãesk˘ch oblastí, základ tvofií vûncovité
pletence z kynutého tûsta, spojované
hÛlkami zdoben˘mi su‰en˘m ovocem,
jablíãek mal˘ch odrÛd a dal‰ími pamlsky.
PUNâ
je tradiãní vánoãní hork˘ nápoj, jehoÏ
název pravdûpodobnû souvisí s hindustánskou ãíslovkou "pan‰a" – pût –
udávající poãet nezbytn˘ch ingrediencí:
alkohol, cukr, kofiení, kyselinu a vodu.
Prastarou orientální recepturu do jisté
míry respektuje tzv. "punã anglick˘",
jehoÏ historii psanou od 17. století pfiibliÏuje sympatická legenda: za vlády
StuartovcÛ byly na oslavu Vánoc pofiádány ãetné radovánky, které se neobe‰ly bez alkoholu. Z desítek vzácn˘ch
mokÛ pit˘ch do "polopita kaÏd˘ host
ochutnal a zbytky slil do dÏbánu. Slivky
si mohli odnést sluÏební, ktefií je míchali s ãajem, kofiením, aÏ vznikl "anglick˘
punã" - vlastnû... vánoãní nápoj chudiny!
TALͤE
b˘vají "vánoãní" téÏ. V zemích s kul-
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
11 / 2011
tivovan˘m stolniãením uvaÏovali nejen
o tom, co o svátcích vafiit, ale téÏ na
ãem to servírovat. Roku 1885 vyrobila
dánská porcelánka "Bing+grondahl"
první speciální vánoãní talífi – ruãnû malovan˘ modr˘m kobaltem a opatfien˘
identifikaãním nápisem "Jule 1885",
coÏ ãiní dodnes., napodobují ji v‰ak
i desítky zahraniãních porcelánek jin˘ch
(napfiíklad nûmeck˘ch). Tyto talífie b˘vají krá‰leny idylick˘mi zimními motivy
obvykle vnikajícího v˘tvarného zpracování. V letech 1909 – 1943 vyrábûla
zmínûná dánská firma jednu sérii vánoãních talífiÛ dokonce s ãesk˘m nápisem "vánoce.." doplnûn˘m pfiíslu‰n˘m
letopoãtem.
POHLEDNICE
– alespoÀ ty vánoãní ãi novoroãní stojí za zmínku rovnûÏ. Vynálezce korespondenãního lístku, jednotného
porta, vroubkovan˘ch okrajÛ po‰tovních známek a hlavní organizátor Svûtové v˘stavy v "Lond˘nû – Henri Coley
– poÏádal roku 1843 svého pfiítele, v˘tvarníka J. G. Horsleye, o zhotovení tisícové série litografick˘ch vánoãních
pozdravÛ. Autor v rekordním ãase ãtr-
nácti dnÛ vytvofiil grafickou kompozici,
do jejíhoÏ stfiedu umístil trojgeneraãní
skupinu jedenácti osob pfiipíjejících
osobû dvanácté, pfiedstavující adresáta. Nosn˘ motiv obohatil ãetn˘mi dekoraãními symboly, znázorÀujícími dobré
lidské vlastnosti. Vynálezce první vánoãní pohlednice se v‰ak místo vdûku
doãkal odsouzení za to, Ïe na obrázku
dovolil "pfiípitek" i dûtem.
ZNÁMKY
inspirované Vánoci nechybí v emisních plánech vût‰iny po‰tovních správ
kfiesÈanského svûta. Tak se pochopitelnû stávají i tématicky samostatn˘m objektem zájmu filatelistického. Jejich
pfiekrásné sbírky b˘vají pfiehlídkou nejpÛvabnûj‰ích námûtÛ i v˘tvarn˘ch pfiístupÛ a zdaleka neh˘fií toliko motivy
biblick˘mi. Nûkteré znázorÀují rovnûÏ
specifické lidové vánoãní zvyky (Finsko, Nûmecko, Polsko, ·védsko), jiné
vánoãní symboliku (Kanada, Maroko,
Norsko, USA, Velká Británie). Samostatn˘m známkov˘m námûtem jsou
pak Vánoce vidûné dûtsk˘ma oãima.
Za nejkrásnûj‰í lze v‰ak dosud oznaãit
známku rakouskou vydanou ke
170. v˘roãí vzniku písnû Tichá noc, pfiiná‰ející dvojportrét autorÛ J. Mohra, J.
Grubera a ãást písÀového notového
záznamu.
MINCE
b˘valy raÏeny spí‰e k Novému roku
neÏ k VánocÛm. Ty nejstar‰í pocházejí
uÏ z antiky. Jsou na nich vyraÏeny portréty tehdej‰ích vladafiÛ a rÛzné symbolické znaky v˘hradnû dárkového novoroãního urãení. Novoroãní penízky
"pour féliciter" pfiicházely z fiady evropsk˘ch mûst, drÏících právo raÏby.
Hezké b˘valy Würzburksé guldeny
i frankfurské tolary - pfiející "·Èastn˘
nov˘ rok 1660". âeská vánoãní a novoroãní raÏba se omezovala spí‰e na plakety a medaile. Pfies jejich nûkteré
exempláfie, deponované Národním muzeem v Praze, se dostaneme aÏ do Hole‰ovic, kde poãátkem tohoto století
prosperovala slévárna barevn˘ch kovÛ
Franti‰ka An˘Ïe. Byl to právû on, kdo
u nás vydal pfies dvacet druhÛ vánoãní
a novoroãních plaket autorÛ tak v˘znamn˘ch, jako byli ·paniel, Kavka,
Sucharda a dal‰í.
( náfi)
PRO CHYTRÉ HLAVY
Nejprve si prohlíÏejte pÛldruhé minuty 25 kreseb. Potom zpravodaj odloÏte a na zvlá‰tní papír napi‰te v‰echny kresby, které jste si zapamatovali. Vyjmenujete-li v‰echny obrázky, máte fenomenální pamûÈ, více neÏ
15 obrázkÛ - dobrou a více neÏ 10 dostateãnou. Zapamatujete-li si jich ménû neÏ 10, pfiíli‰ se nechlubte.
Vydává Obecní úfiad v Trávãicích • Náklad tohoto vydání je 250 ks •
Pro obãany obce v˘tisk zdarma •