Analýza daňové konkurenceschopnosti u daně z příjmů korporací v

Analýza daňové konkurenceschopnosti u daně z příjmů korporací v

Analýza daňové konkurenceschopnosti u daně
z příjmů korporací v EU1
Květa Kubátová
Abstrakt
Cílem příspěvku je analyzovat daňovou konkurenci v 18 zemích EU – současně členech
OECD (15 původních členů EU plus Česká republika, Maďarsko a Polsko jako nové tržní
ekonomiky. Slovensko není členem OECD, tudíž porovnatelná data nejsou k dispozici.). Je
použita metoda známá z modelů exportní výkonnosti, metoda konstantních tržních podílů.
Tato metoda v základním tvaru rozkládá index podílu země na celkových exportech na tzv.
„vliv růstu celkového exportu“ a na reziduální složku, zvanou „vliv konkurenceschopnosti“.
Další analýzou vývoje exportních cen se dá zjistit, jaký vliv mají tyto ceny na velikost
konkurenceschopnosti. Metoda je v tomto příspěvku analogicky použita na daňové výnosy,
rozkládá index podílu země na celkových výnosech na „vliv růstu celkových výnosů“ a na
„vliv konkurenceschopnosti“. Vlivy jsou měřeny mezi obdobími 1994/5 a 2005/6. Analogicky
k analýze vývoje cen exportu je provedena analýza vývoje sazeb daně korporací.
Bylo zjištěno, že vliv růstu celkových výnosů daně korporací na výnosy země je pozitivní u
všech 18 ze zahrnutých zemí a vliv konkurenceschopnosti je pozitivní u 8 zemí včetně Česka,
zatímco u 10 zemí je záporný. Česká republika zaujímá 8. místo v ukazateli „daňové
konkurenceschopnosti“ u daně korporací a patří k zemím, které jsou „daňově
konkurenceschopné“.
Analýzou vývoje statutárních sazeb daní bylo zjištěno, že nejvíce poklesla sazbová relace
v Irsku, Polsku a Česko je na třetím místě. Hypotéza, že snižování relativní sazby daně
korporací příznivě ovlivňuje výnosy daně se však nepotvrdila.
Klíčová slova: metoda konstantních tržních podílů, změna sazbové relace, vliv růstu
celkových výnosů, vliv konkurenceschopnosti, daňová konkurence v EU
Key words: constant-market-share method, CMS analysis, tax rate relation change, market
term, competitiveness term, tax competition in EU
Abstract
The aim of the paper is to analyze tax competition in 18 EU member countries - at the same
time OECD members (15 EU members plus the Czech Republic, Hungary and Poland as the
new market economies. Slovakia is not a member of the OECD, so comparable data are not
available.). It used a method known from models of export performance, the method of
constant market shares. This method, as an identity, divides the index of country´s share in
total export in several effects, to so-called market growth effect, the competitiveness effect
1
Tento příspěvek vznikl v rámci v rámci projektu GA CR 402/09/1294 „Strukturální distorze v daňovém
systému a jejich vliv na investiční rozhodování“.
1
and eventually the product composition and territorial composition effects. Further analysis of
the changes of export prices indicates how these prices effect the size of competitiveness. The
method is applied by analogy to the tax revenues, the index of country´s share in total tax
revenue is divided into "effect of growth of total tax revenue" and the "tax competitiveness
effect." Effects are measured between the periods 1994 / 5 and 2005 / 6. By analogy to the
development of export prices can be carried out analysis of the development of the corporate
tax
rates.
It was found that the impact of growth of total CIT revenue on CIT revenue of a country is
positive for all 18 countries included the Czech Republic. The competitiveness effect is
positive for 8 countries including the Czech Republic, while for 10 countries is negative. The
Czech Republic occupies the 8th place in the characteristics "tax competitiveness" in
corporate
taxes."
Analysis of the development of statutory tax rates, showed, that the largest decrease in the
rate relation was in Ireland, Poland and in the Czech Republic. The hypothesis that the
relative reduction in corporate tax rates favorably affects the tax revenue for government,
however, was not confirmed.
1. Úvod
Daňovou konkurencí se rozumí lákání základů daní pod legislativu konkurující země.
Nástrojem je ponejvíce snižování daňového břemene, ať již sazbami či úpravami v základech.
V globálním světě, v Evropské unii s jejími rušenými vnitřními hranicemi zvlášť, stále více
záleží na daňové politice země, jak a jestli vůbec zdaní mobilní předměty daně. Jde především
o příjmy z finančního kapitálu a příjmy korporací. Je známo, že zejména malé otevřené
ekonomiky vykazují vysokou elasticitu daňových příjmů vzhledem k sazbám, daňovým
úlevám a dalším atributům daní. V Evropské unii v této souvislosti často původní členové
kritizují údajnou „škodlivou daňovou konkurenci“ ze strany nových států a volají po větší
harmonizaci daní.
V tomto článku se pokusíme poměrně jednoduchou metodou, metodou konstantních tržních
(daňových) podílů, analyzovat výnosy daně korporací v 18 zemích Evropské unie v letech
1994/5 až 2005/6 a zjistit, zda opravdu nové členské země jsou tzv. „konkurenceschopnější“ a
zda konkurenceschopnost roste se snížením daňových sazeb.
2. Popis metody
Metodu konstantních tržních podílů (constant-market-share-method) poprvé odvodil
Tyzsinski (1951), formální zápis metody rozvinul Richardson (1971).
V novější době byla metoda použita například Edwardem, Chen and Kuy Wai-Li (1994)
nebo Weiguo Lu (1996).
Metoda konstantních tržních podílů je již klasickou metodou k měření exportní výkonnosti
země, kdy se růst podílu země na celkovém vývozu konkurenčních zemí (světa nebo
omezeného teritoria) rozkládá na čtyři vlivy: vliv růstu světového exportu, vliv komoditní
struktury vývozu zkoumané země, vliv teritoriální struktury této země a tzv. „reziduum“,
které se interpretuje jako vliv „konkurenceschopnosti“.
2
V tomto případě použijeme zápis Richardsona (op. cit.)2 a analogicky metodu vztáhneme
nikoliv na exportní výkonnost, ale na tzv. „CIT výkonnost“. Nejprve popíšeme metodu pro
exportní výkonnost země, pak provedeme analogii pro výnosy daně korporací a zdůvodníme
ji.
Metoda konstantních tržních podílů porovnává vývoj exportu dané země s „normou“. Nejprve
provedeme odvození rozkladu přírůstku exportu země na složky připisované různým vlivům.
Označíme:
vi – export země i
E – celkový export konkurentů
si = vi/E – exportní podíl země i na celkovém trhu
ci – „konkurenceschopnost“ země i
C – „konkurenceschopnost“ všech konkurentů
ci/C - „relativní konkurenceschopnost“ země i.
Předpokládejme, že exportní podíly dané země jsou funkcí „relativní konkurenceschopnosti“:
si = vi/E = fi (ci/C)
Úpravou dostaneme:
vi = siE
(1)
(2)
a protože všechny tři výrazy v rovnici (2) můžeme chápat jako funkce času, derivací podle
proměnné času vznikne :
vi´ = siE´ + si´E = siE´ + E fi ´(ci/C)
[1]
[2]
(3)
kde v´, E´, fi ´(ci/C) jsou první derivace proměnných (funkce) podle času t.
Výraz [1] v rovnici (3) vyjadřuje, jaký by byl přírůstek exportu země i, pokud by si
zachovala exportní podíl, výraz [2] vyjadřuje každý další přírůstek exportu země i vlivem
konkurenceschopnosti.
Pro praktické použití je třeba rovnici (3) přepsat pro diskrétní časovou proměnnou:
∆vi = v1i - v0i = s0i ∆E + E1∆ si
[1]
[2]
(4)
Kde index 0 značí počáteční a index 1 běžné období.
Stejně tak platí:
∆vi = v1i - v0i = s1i ∆E + E0∆ si
(5)
Teoreticky jsou rovnice (4) a (5) k analýze stejně použitelné, záleží pouze na tom, zda za
„normu“ podílu dané země na celkovém exportu vezmeme její podíl v počátečním nebo
běžném období3. Většinou se však používá první verze, tj. rovnice (4), kterou použijeme i
v naší analýze.
Nyní provedeme analogii výnosů daně korporací s exportem. Tak jako je export jedné země
dílem exportu celkového, tak je možno chápat i výnosy daně korporací jedné země jako podíl
celkových výnosů této daně. Obzvláště to takto je možno chápat v globálním světě, kde
2
K této metodě viz blíže Kubátová (1983)
Snadno můžeme nahlédnout, že se pravé strany rovnic (4) a (5) skutečně rovnají, avšak oba „vlivy“ mají
nepatrně rozdílné hodnoty podle použité rovnice.
3
3
mobilita kapitálu umožňuje „vyhýbání“ se zdanění v zemi s větší zátěží a přesun do
„výhodnějších“ teritorií. Analogie se světovým exportem je nasnadě. Tak jak export jedné
země závisí na růstu celkového exportu (výraz
[1]
v rovnici (4)) a „exportní
konkurenceschopnosti“ země (výraz [2] v rovnici (4)), tak závisí výnosy daně korporací země
na růstu celkových výnosů a na její „daňové konkurenceschopnosti“.
Jestliže označíme:
cit – výnosy daně korporací jedné země
CIT - výnosy daně korporací konkurenčních zemí
s = cit/CIT podíl země na celkových výnosech daně korporací
vypadá analogická rovnice rovnici (4) pro daňovou výkonnost takto:
∆citi = cit1i - cit0i = s0i ∆CIT + CIT1∆ si
[1]
[2]
(4)
Kde index 0 značí počáteční a index 1 běžné období.
Na pravé straně rovnice výraz [1] vyjadřuje vliv celkového růstu výnosů daně a výraz [2]
vliv „daňové konkurenceschopnosti“.
Pokud se export dá rozdělit podle komoditní a teritoriální struktury, identita (4) se rozšíří o
dva výrazy (vliv teritoriální a vliv komoditní struktury). U teritoriální struktury se zřejmě
žádná analogie nenabízí. Jistou analogií vlivu komoditní struktury pro export by mohl být
„vliv daňové struktury“ u daně korporací. V tom případě by daňovou strukturou mohla být
struktura výnosů daně korporací podle klasifikace (skupina 1200 Daně z příjmů korporací se
dále dělí na další podskupiny, například 1210 Daně z korporativních příjmů a zisků a 1220
Daně z kapitálových výnosů korporací). Pro náš účel ale postačí rovnice (4) v daném tvaru, a
to i vzhledem k omezenosti podrobnějších dat o výnosech.
3. Použitá data
K aplikaci metody byly použity OECD Revenue Statistics (OECD, 2008 a OECD, 1999).
K výpočtu vlivu celkového růstu výnosů daně v zemích EU a vlivu konkurenceschopnosti
země mezi členy EU je zapotřebí mít data o výnosech daně korporací (skupina 1200 podle
třídění OECD) za dvě období, během niž mělo k oběma vlivům na výnosy daně dojít. Pro
odstranění drobných ročních výchylek použijeme dvouleté průměry. (Průměrujeme přesto, že
roční výkyvy ve výnosech daní jsou obvykle nevýznamné a daně se mění spíše plynule.)
Nultým obdobím jsou roky 1994 a 1995, tedy období cca 10 let před vstupem 4 nových
členských zemí, včetně Česka, do EU. Vzhledem k tomu, že statistika neuvádí sazby daní za
rok 1994, při výpočtu používáme pro výši sazeb pouze rok 1995.
Běžným obdobím (s indexem 1) jsou poslední dva roky, za něž jsou statistiky, a to roky 2005
a 2006. Tím analýza překlene období více než deseti let, o němž se dá předpokládat, že se
konkurenceschopnost projeví ve výnosech daní. Jako hodnoty výnosů se použijí vždy
dvouleté průměry za relevantní roky.
Statistiky jsou k dispozici za výnosy daně korporací (1200) v US dolarech podle tržních
směnných kurzů a za sazby daní pro všechny země s výjimkou Slovenska, za které údaje
chybí (Slovensko není členem OECD). Analýza se bude proto týkat pouze 18 zemí – 15
původních členů EU plus nové země Česko, Maďarsko a Polsko. Umožní nám to porovnat
mj. daňovou konkurenceschopnost České republiky s těmito dvěma postkomunistickými
zeměmi.
4
4. Výsledky analýzy – metoda konstantních tržních
podílů
Výsledky výpočtu uvádí Tabulka 1, v níž sloupec 4 obsahuje kvantifikaci vlivu růstu
celkových výnosů CIT a sloupec 5 vlivu „daňové konkurenceschopnosti“ jako indexů.
Hlavní výsledky, sloupce 4 a 5 Tabulky 1, jsou přehlednější v Grafu 1.
Tabulka 1: Vliv celkového růstu výnosů a vliv konkurenceschopnosti na růst výnosů
korporátní daně v 18 zemích Evropské unie v letech 1994/5 až 2005/6
1
Stát
2
Výnosy
průměr
1994/5
v mil.
USD
0
cit
3
Výnosy
průměr
2005/6
v mil.
USD
1
cit
4
5
6
Vliv
celkového Vliv
růstu
konkurenceschop Sazba*
1995
výnosů
nosti
s0 ∆CIT/ CIT1∆ s/
∆cit
∆cit
t
0
7
8
Sazba
průměr*
2005/6
Změna
sazbové
relace
t1
(p -p )/p
-6%
8%
-22%
5%
-13%
-60%
-3%
28%
21%
-9%
-6%
14%
12%
-39%
-11%
33%
28%
16%
-6%
1
0
0
AT
3126,79 6852,742
107%
-7%
34
25
BE
7228,867
13816,8
140%
-40%
40,2
34
CZ
2436,957 6241,155
82%
18%
41
25
DK
3331,972 10876,42
56%
44%
34
28
DE
24899,28 54354,53
108%
-8%
56,8
38,7
IE
1782,057
7628,76
39%
61%
40
12,5
EL
2148,35
7550,52
51%
49%
40
30,5
ES
9321,507 47939,33
31%
69%
35
35
FR
29983,85 59471,48
130%
-30%
36,7
34,7
IT
38525,24 56379,83
276%
-176%
52,2
37,3
LU
1214,709
2138,76
168%
-68%
40,9
30
HU
826,366 2493,603
63%
37%
19,6
17,5
NL
12035,43
23248,1
137%
-37%
35
30,55
PL
3519,362 7268,228
120%
-20%
40
19
PT
2423,818 5499,496
101%
-1%
39,6
27,5
FI**
2042,567 6773,485
55%
45%
25
26
SE
6217,275 14025,08
102%
-2%
28
28
UK
32650,08 85960,74
78%
22%
33
30
Celkem 183714,5
418519
102%
-2%
41,618
32,568
* upravené nejvyšší statutární sazby z příjmů korporací
**Statistika OECD uvádí pro Finsko v roce 1994 podíl daně korporacíextrémně snížen na celkových výnosech
daní na 0,9%, zatímco v roce 1995 je podíl 3,9% a v letech předchozích a následujících se pohybuje kolem
hodnoty roku 1995. Tento extrémní skok byl eliminován vyloučením hodnoty 0,9% z výpočtu a jejím
nahrazením hodnotou 3,9%.
cit – výnosy daně korporací jedné země
CIT - výnosy daně korporací všech zemí
s = cit/CIT podíl země na celkových výnosech daně korporací
∆cit – růst výnosů daně korporací jedné země
∆CIT – růst výnosů daně korporací všech zemí
∆s = růst podílu země na celkových výnosech daně korporací
Pramen: OECD (1999), OECD (2008), European Commission (2008), vlastní výpočty
5
Graf 1
Vliv růstu celkových výnosů a vliv "konkurenceschopnosti" na
výnosy CIT v období 1994/5 až 2005/6
300%
250%
200%
vliv růstu
celkových
výnosů
150%
100%
50%
vliv
daňové
konkurenc
eschopno
sti
0%
-50%
-100%
-150%
-200%
AT
BE
CZ
DK
DE
IE
EL
ES
FR
IT
LU
HU
NL
PL
PT
FI
SE
UK
Pramen: OECD (1999), OECD (2008)
Vlastní výpočty
Z Tabulky 1 a Grafu 1 vyplývá, že u všech 18 zemí výnosy daní korporací v absolutní výši
rostly, na tomto růstu se ale projevuje i inflace.4
Údaje ve sloupcích 4 a 5 v Tabulce 1 musíme chápat tak, že z celkového růstu podílu na
„trhu“, který je 100% u každé země, část připadá na celkový růst výnosů (sloupec 4) a
doplněk do 100 je vliv „daňové konkurenceschopnosti“ (sloupec 5). Vliv celkového daňového
výnosu CIT je u všech 18 zemí kladný, tzn., že přispívá k růstu výnosů, a to v rozsahu od 31
% (Španělsko) do 276 % (Itálie).
U 10 zemí se pak na přírůstku výnosů negativně projevila zhoršená konkurenceschopnost
(záporná hodnota ve sloupci 5). Naopak u 8 zemí je přírůstek výnosů vyšší díky vysoké
konkurenceschopnosti. Nejvyšší hodnotu „vlivu konkurenceschopnosti“ na růst daňových
výnosů CIT má Španělsko a Irsko, a to přes 50 %. Jako nejméně konkurenceschopnou se
ukázala Itálie, kterou relativně nízká konkurenceschopnost „stála“ 176% růstu daňových
výnosů (u této daně).
Podíl České republiky na celkových daňových výnosech zkoumaných 18 zemí za uvedené
období vzrostl. Díky dobré „daňové konkurenceschopnosti“ zvýšila index růstu výnosů o 18
%.
Z obou dalších postkomunistických států, Maďarsko má „vliv konkurenceschopnosti“ ještě
vyšší než Česko (37%), ale Polsko se ukázalo jako nekonkurenceschopné s ukazatelem -20%.
4
Hodnoty výnosů nejsou očištěny o inflaci, pro posouzení zkoumaných dvou vlivů metodou konstantních
tržních podílů to není nutné. Co se týká srovnatelnosti výnosů mezi státy, ani zde není nutné očišťovat o inflaci,
neboť výnosy jsou přepočítány na US dolary v tržních cenách.
6
5. Výsledky analýzy – „sazbová relace“
V další analýze byla podobně jako u Junzové a Rhomberga (1965), kteří používají tzv.
„cenovou relaci“, pro každou zemi vypočtena analogicky tzv. „sazbová relace“. „Sazbová
relace“ p0i země i v období 0 vůči daňovým konkurentům je definována jako podíl daňové
sazby k váženému průměru sazeb konkurentů:
p0i =
t 0i
∑ t 0i ×
i
(5)
pit 0i
PIT 0
kde t0i je sazba země i v období 0, pit0i jsou její výnosy korporativní daně v období 0 a PIT0
jsou celkové daňové výnosy v období 0 ve všech konkurenčních zemích (včetně země i).
Podobně platí vzorec i pro období 1:
p1i
=
t1i
(6)
pit1i
∑i t1i × PIT1
Rozdíl rovnic (6) a (5):
p1i - p0i =
t1i
pit1i
∑i t1i × PIT 1
t 0i
-
pit0i
∑t 0i × PIT0
i
udává, zda během daného období došlo ke zlepšení (kladné znaménko) či ke zhoršení sazbové
relace dané země.
Sazbové relace jsou uvedeny v Tabulce 1 v sloupci 8 (jako změna v %) a také v Grafu 2.
Sazby v nultém období jsou za rok 1995 (pro rok 1994 nejsou všechny údaje k dispozici) a za
období běžné je proveden průměr z let 2005/2006.
V Tabulce 1 a Grafu 2 záporná sazbová relace znamená relativní snížení daňové sazby. Tu
vykazuje polovina zemí, mezi něž patří i Česká republika s procentní změnou sazbové relace
ve výši -22 %. Rovněž Polsko relativně sazbu snížilo, zatímco Maďarsko zvýšilo.5
Nepotvrdila se však hypotéza, že by sazbová relace měla negativní vliv na
“konkurenceschopnost”. Regrese (viz Graf 3) je statisticky na 90%ní hladině spolehlivosti
nevýznamná.
Graf 2
5
Tyto cenové relace jsou velice citlivé (na rozdíl o vlivů zkoumaných výše) na zkoumané časové období. Sazby
se mění ve skocích a země s nízkou sazbou již počátkem 90. let (to je právě Maďarsko) dále relativně sazbu
nesnižuje.
7
Procentní změna sazbové relace v období 1995 až 2005/2006
v 18 zemích EU
40%
20%
0%
%
AT
BE
CZ
DK
DE
IE
EL
ES
FR
IT
LU
HU
NL
PL
PT
FI
SE
UK
-20%
-40%
-60%
-80%
Pramen: OECD (1999), OECD (2008), European Commission (2008)
Vlastní výpočty
Graf 3
Neexistence závislosti "vlivu konkurenceschopnosti" na "indexu
cenové relace" u 17 zemí EU v období 1994/5 a 2005/6
40
30
20
10
-200%
-150%
-100%
-50%
0
-100%
50%
100%
-20
-30
-40
-50
Pozn.: z regrese je vyloučena extrémní hodnota (Irsko)
Pramen: OECD (1999), OECD (2008), European Commission (2008)
Vlastní výpočty
Ačkoliv výsledky provedené analýzy nelze přeceňovat, vyplývá z ní, že zvyšování podílu
výnosů daně korporací pomocí konkurence nižšími daňovými sazbami není v EU zřejmě
možné. Jenom snížení sazby nezaručí zvýšenou daňovou konkurenceschopnost.
8
6. Shrnutí a závěry
Metodou konstantních tržních (daňových) podílů, byly na základě dat OECD Revenue
Statistics analyzovány výnosy daně korporací v 18 zemích Evropské unie v letech 1994/5 až
2005/6. Bylo zjištěno, že ve sledovaném období u všech 18 zemí výnosy daní korporací
v absolutní výši rostly. Přitom vliv růstu celkových výnosů CIT je u všech 18 zemí kladný,
tzn., že přispívá k růstu výnosů, a to v rozsahu od 31 % (Španělsko) do 276 % (Itálie).
U 10 zemí se pak na přírůstku výnosů negativně projevila zhoršená konkurenceschopnost a
naopak u 8 zemí je přírůstek výnosů vyšší díky vysoké konkurenceschopnosti.
Nejvyšší hodnotu „vlivu konkurenceschopnosti“ na růst daňových výnosů CIT má Španělsko
a Irsko, a to přes 50 %. Jako nejméně konkurenceschopnou se ukázala Itálie, kterou relativně
nízká konkurenceschopnost „stála“ 176% růstu daňových výnosů (u této daně).
Podíl České republiky na celkových daňových výnosech zkoumaných 18 zemí za uvedené
období vzrostl. Díky dobré „daňové konkurenceschopnosti“ zvýšila index růstu výnosů o 18
%.
V další analýze byla pro každou zemi vypočtena tzv. „sazbová relace“ a provedena regrese
s ukazatelem „vliv konkurenceschopnosti“. Proti očekávání se ukázalo, že sazbová relace
měla pozitivní vliv na “konkurenceschopnost”.
Z nových členských zemí pouze Česko a Maďarsko mají kladný “vliv
konkurenceschopnosti”, zatímco Polsko ho má záporný. A zatímco Česko a Polsko relativně
snížily svou daňovou sazbu, Maďarsko ne. Avšak Maďarsko snižovalo sazbu již v první
polovině 90. let, takže již v roce 1995 mělo nejvyšší statutární sazbu 19,6 %, Česká republika
udržovala ještě sazbu 41 a Polsko 40 %.
Na základě provedené analýzy a s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze říci, že by nové
členské země prováděly v období poloviny devadesátých let minulého až poloviny nultých let
21. století politiku “daňové konkurence” daňové konkurence pomocí statutárních sazeb u
daně korporací. Ani hypotéza, že by daňovou konkurenci v EU bylo možné úspěšně provádět
pouze pomocí změny sazeb se nepotvrdila.
Použitá literatura
Edward, K. Y., Chen and Kuy Wai-Li (1994). Manufactured Export Expansion in Hong
Kong and Asian-Pacific Regional Cooperation. In: Manufactured Exports of East Asian
Industrializing Economies. Ed. by Shu Chin Yang. Business & Economics, 1994, 274 pp.
European Commission (2008). Taxation trends in the EU, 2008 edition. Luxembourg: Office for
Official Publications of the European Communities, 2008, ISBN 978-92-79-08400-3, pp. 448.
[online]
http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analy
sis/tax_structures/Structures2008.pdf
Junz, Helen, B., Rhomberg, Rudolf, R. (1965). Prices and Export Performance of
Industrial Countries, 1953-1963. IMF Staff Papers, Washington, DC, July 1965
Kubátová, K. (1983) Metody analýzy československé exportní výkonnosti. Kandidátská
dizertační práce. Ekonomický ústav ČSAV, Praha, 168 s.
Revenue Statistics 1965-2007 - 2008 Edition: Special feature: Taxing Power of Sub-central
Governments (2008). SourceOECD Taxation , vol. 2008, no. 4, pp. 1-365, ISBN 9264051392
[online] http://puck.sourceoecd.org/vl=1266039/cl=15/nw=1/rpsv/~6684/v2008n4/s1/p1l
9
Revenue Statistics: 1965/1998 1999 Edition (1999). SourceOECD Taxation , vol. 1999, no. 7,
pp. 1-312 [online]
http://puck.sourceoecd.org/vl=1266039/cl=15/nw=1/rpsv/~6684/v1999n7/s1/p1
Richardson, J. D. (1971). Constant-Market-Share Analysis of Export Growth. Journal of
International Economics, vol. 1, May 1971, 227-239
Tyzsinski, H. (1951). World Trade in Manufactured Commodities, 1899-1950. Manchester
School of Economic and Social Studies (September)
Weiguo Lu (1996). Performance of Australian Merchandise Exports in East Asia: A Constant
Market Share analysis. Research Note of the Department of the Parliamentary Library,
Number 54, 25 June 1996, ISSN 1323-5664. [online]
http://www.aph.gov.au/library/pubs/rn/1995-96/96rn54.pdf
10