výstup pátý - Eknihyzdarma.cz

BÁSNĚAJINÉPRÁCE
BoženaNěmcová
ŽENÁMČESKÝM
Ženyčeské,matkyčeské!
Slibsidejmeavněmstůjme:
problahosvédrahévlasti
všeckysílyobětujme!
Nejenmužbudhrdýnato,
žedávšeckoprosvouvlast;
vzhůru,ženy,mytéžchceme
naoltářsvouoběťklást.
Muž,ach,tenmámečsvůjostrý,
rámě,sílu—mužmávšecko;
aleoutlá,slabážena
jensvésrdcea—svéděcko.
Dítě!—totojménosladké
ženěnebemdanýdar,
matky,nejdražšícomáme,
dejmevlastivjejízdar.
Prvnímslovemlichotivým,
prvnímsladkýmcelováním
českýzvukjimvdušivlejme
svřelýmvlastimilováním.
Jmenujtejimslavnéotce,
vylitouproprávokrev,
řeknětejim,jakseznovu
hrdězvedáčeskýlev.
Aťznichvzrostourecistatní,
jakolípy,jakodoubce;
aťznichmámeBřetislavy,
právahájce,zlobyzhoubce.
Ženyčeské,matkyčeské!
Jedinánámbudižslast
vychovatinašeděti
protuslavnou,drahouvlast.
VODNÍK
Podpahorkem,podzeleným
Opavasetočí;
škoda,škodanastokráttěch
jasnomodrýchočí!
Podpahorkemupotoka
děvčesmatkousedí
adochladnýchbujnýchvlnek
stoužebnostíhledí.
„Nech,matičko,nechměkoupat,
pálítakslunečko.“—
„ChranižPánbůh,utopíšse,
mázlatáděvečko.“
Vábnémocineodolá,
přeckubřehukráčí;
ajižjednahravávlnka
bílénožkysmáčí.
„Nechoďkvodě,“lkámatička,
„vodníkprotěsáhne,
dosvéskleněnékomůrky
podvodutěstáhne.“
Pročvtévodějakvzrcadle
děvčepohledstápí?
Snadjivlastníchtvářírůže,
očkomodrévábí?
Netak—ztichétůnějense
bledýchlapecdívá
akyticíčarokrásnou
napanenkukývá.
„Kemněpojď!Tykvětyladné
všeckybudoutvoje,
klenotůapereldámti
jakovčelekroje.
Podvodoujeticho,volno,
budešsemnouhráti
avmémkrystalovémzámku
budemspoluspáti.“—
Takjiláká,bypolilji
ručinkoujensáhla,—
tasenahne,nožkaklesne—
jižjivlnastáhla.
MOJEVLAST
Českázemměnezrodila,
přecejemoudrahouvlastí,
aČeškousenazývati
jemichloubou,jemislastí.
Cizíděckovrájúplné
lůnosvémě’spřesadila
acovlastnídítěsvoje
svěrnouláskouvypěstila.
Kdožbytebenemiloval,
pečliváty,dobrámáti?
Jaktinemámzatvoulásku
srdcesvéidušivzdáti?
Řečtakrásná,libozvuká
jakminemábýtimilá?
Vždyťměmodlit,mluvit,zpívat
českyjenommáťučila.
Žalost-limoudušitíží,
vřečitéjenbolvylívám;
radostí-lisrdceskáče,
českoupíseňsizazpívám.
„Milujitě“milosladce
zertůjehovyplynulo,
kdyžměráměprvnikráte
ksoběvroucněpřivinulo.
Čechusrdcejsemzadala,
vlastencezamužemám,
acostatnésynyvlasti
českédětivychovám.
Ažsepakimněpřiblíží
neúprosnésmrtistín,
ustelešmichladnélůžko,
českámáti,vesvůjklín.
TOUHA
1
Kdyvásspatříokomoje,
horydrahé,miléhory,
vás,vykrásnévonnésady,
atytemnéšumnébory?
Pestréluhy,ponichžráda
jsemcoděckoběhávala,
rozmanitýchkvítkůhojnost
navěncesitrhávala?
Tě,besídko,vnížcodívka
podvečerjsemsedávala,
stouhouláskyblahosnivé
namilencečekávala?
Sedlijsmesimezikvítí
nakypřinudrnovou,
topodlípumedokvětnou,
podkřovinurůžovou;
nadenámislavíkplakal
vroztouženímilostném,
advědušerozplývaly
vopojeníblahostném.
Akdyžnablankytnémnebi
zasvitlavečernice,
volalanászpětmatička
dotichounkésednice.
KnebetyčnýmKrakonošům
duchmůjvzlétátoužebně,
tam,kdemojidrazídlejí
vtéchyžicimalebné.
2
Zaletává,polétává
koldomkumalého,
zdanespatřídrahoumáti
nebotcemilého.
Smutněmáť,ach,smutněsedí,
kolovrátkemtočí:
apročsiasmůjtatíček
stíráslzysočí?
Rádabychmuzulíbala
uslzenélíce,
všakBůhsámví,jestlibudu
líbatijevíce.
Vzpomínási,jaksedával
vkolemilýchdětí,
akdysrdcemuzaplesá
vloktůjichobjetí.
Nermuťtese,tichéduše,
všakjeuhlídáte,
ažseopětjarovrátí,
snimiseshledáte.
ZNAMENÍ
1
Hvězdysvítí,
musímjíti
doháječkuzeleného,
potěšittamztrápeného
miláčka.
Počkej,hochu,
ještětrochu,
nebudutědlouhomívat,
doočítvýchsnadsedívat
nikdyvíc!
Nepochybuj,
vmnedůvěřuj,
věrnouláskupřislibuju,
tebejediněmiluju
navěky.
Sbohem,milý,
roztomilý!
Ažpodruhélípazkvete,
svatebnítivěnecsplete
děvčetvé.
2
Potřetíjižvonnálípa—
potřetíužzkvítá,
darmosvatebnívěneček
pannabledásplítá.
Tampodlípouumezníku
sbolestísedává,
stouhouvdálinastežičku
pohochuvzhledává.
Věnecnahlavinkusází,
očkoslzakalí,
jakoperlapobledése
tvářidolůvalí.
Kdyžpakprvnítmavýmrouchem
hvězdaseprodírá,
smutnězpětsedokomůrky
Lidunkaubírá.
Třikráttonaoknoklepe,
půlnoctemněbije.
„Hochmůjumřel!“vzkřiknedívka,
boljísrdceryje.
Zmutnétvářerůžeprchá,
vadnemladostsvěží;
dřívnežtřetíránovzplane,
naprknějižleží.
Bílýmifáborykrášlí
dívkydružkumladou,
švadlysvatebnívěneček
smutněnahrobkladou.
Posledníkvětzvonnélípy,
vítrnanějchvěje
aLiduncehrobnípíseň
bolněslavíkpěje.
HVĚZDAMÁ
Tisícatisíchvězdiček
natomnebiplane;
jednajenměksoběvábí,
uníokostane.
Jaknejčistšídémant,takse
jasněnadmnoutřpytí,
kýžmůjandělíčekstrážný,
kýžzníkemněsvítí!
Letíhvězdasnebesvýše,
vletudolů—zhasne;
nemělajsemksoběvábit
nebesokojasné.
ŽEŽULKA
Podbukemvzelenémboru
pláčeMaryškazedvoru,
žalemchcejísrdcepukat;
vtomžežulkapočnekukat.
Kuku,kuku,kuku!
Zníveselesbuku.
Prvnikráttěslyším,ptáčku,
oznamtymi,můjmiláčku,
zakoliklethochsevrátí,
bychsemohlazanějvdáti?
Kuku,kuku,kuku!
Hlásáptáčesbuku.
Třilétamámčekat,ptáče?
Srdéčkomé,nechjižpláče;
celýdenkdyžbuduzpívat,
dlouhýčasnebudumívat;
ažežulkykuku
příznivájísbuku.
ZASNOUBENÍ
Pnesevzhůruskálašedá,
podníLabetěká;
vkrásnénocištíhlýmladík
namiloutamčeká.
Neníblahétočekání,
srdcemutotíží
asbolestímutnéoko
předrahouvyhlíží.
„Pojďjen,milá,nicseneboj,
hvězdyjentovědí,
cojsmesvatěslíbilisi,
aty—nepovědí.
Naposledtěkprsůmvinu,
líbámbledétváře;
zítra,ach,májinývésti
tebeodoltáře.
Otectvůj,tenzlatochtivý,
zrájůnásoloupil,
ajánemámzlata,stříbra,
bychsitěodkoupil.“
Celénebeozářené
veLabisekoupá,
nastavil,těchbledolících,
navlnáchsehoupá.
Amiléhovábnýmzpěvem
loudívtichénoci:
„Knámjenpojď,zderozkošhraje,
zdejetipomoci!
Dovlasůmilencevpletem
krásnévodnírůže,
zdobitbudeperla,koral
svatebnítvélůže.
Anadlůžkemzelenavým
budemevámpěti,
bystemohlisladce,libě
osvéláscesněti!“
Milýdružkukprsůmvine,
líbáústa,oči
tamnaskále,natéšedé—
paksnídolůskočí.
TichéLaberozpěníse,
pochovámilence;
vílypletouzvodníchrůží
pronevěstuvěnce.
SLAVNÉRÁNO
Bylanoc,všakteďjižzořesvítí,
ztmyslovanskézačínásedníti,
zvonyzvučíkuslavnémuránu,
Slovanvstal,naslávytlučebránu,
odUralukŠumavě,
odBalkánukVltavě
jedenhlaszní,jednosluncesvítá,
novéjaro,novýživotzkvítá.
Svátekslávynastal,věnčteskráně,
vmocnéodějteseduchazbraně,
velicíťnámjižjiždnovévzplanou,
amuži-liještěnepovstanou,
žrát-limárezslávyzbraň,—
nužeslabáženavstaň!
Nechťokážeochablémuvěku,
zčeskýchženževzrostouplukyreků.
Nemá-liž,kdoČeškoujesti,vstáti,
slavnýchumí-lisvýchmatekdbáti?
Vlastuctítiatubohyvzňatou
kněžnuLibuši,věštkynisvatou,
jenžvšelikéslávychrám
Prahuvystavělanám,
věštnýmduchemsíměčinůsila,
požehnánímsvýmjezasvětila.
Nasvémhraděstojí,kolkolzírá,
žehnajícsvéráměrozprostírá,
vidíbudoucnostislavnévěky,
králůpurpur,ocelovéreky,
vidívnebesbáňsevznést
českakmeneratolest,
vidí,jaktoodemořekmoři
národovéjísevprachukoří.
Aleach,codáleještězřela,
zmlč,máduše,krevbysvyslzela.
Tustrast,krveproudyapožáry;—
ach,anárodpoložennamáry,
zaživa,ach,pochován—
neboťztisícerýchran
vylilhrdinskésvékrveproudy—
ještěťživ,amocnéjehooudy.
Kněžnazvolá:„Zatlucnasvéhroby,
rodestatný!Vidímslavnédoby,
práporvane,plukybohatyrů
táhnouvbojesvaté,vbojemíru;
žádnýpožár,žádnákrev,
přecevstalzasčeskýlev.
Vzhůru,palmouvěnčíseméplémě!
Žehnámnavěkytvékrásnézemě!“
Vzhůru,ženy,panny!VždyťduchPáně
voutloupannuvstoupilvOrleáně:
nostevytedoriflamyzlaté,
kdyžjdoumuživbojeduchasvaté!
Ženouzaloženavlast,
ženyaťzashájívlast.
Protožvstaňtevnovočeskémránu,
Blaníkotevírájižsvoubránu.
ANTONIIBOHUSLAVĚRAJSKÉ
Itensebemenšídárek
zláskybývávítaným,
nepohrdnitedytímto
svroucímpřánímpodaným.
Pěsťachovejněžnékvítko,
vděčněseTiodmění;
aozdobíkrásnýmvěncem
nevěstuvdensvatební.
Ažsimyrtovívhavranné
vlasyvplítatibudeš,
zdalipaknapřítelkyni,
naBoženuvzpomeneš?
LUZNÁNOC
Luznánoc;jenstříbrolistítopolové
vsvitujasnobledélunydýchají.
Tichovše;jenroztouženíslavíkové
láskyželiblahozvučněhlásají.
Pooblozebezoblakélunapluje,
lunačistáshvězdiclesklýchmyriádou,
nivy,hájipotokvábněozařuje,
prolívájichspánektajeplnouvnadou;
každýkeřikaždoukvětinečkuzlíbá,
ažtakvesnyrozkošnéjeukolíbá.
Vtom,oviz!Kdoobjevilsetamovdáli?
Kýchtopostav,kýchtonočníchduchů
ples,
ježtorouchajakozemhlytkanáhalí?
Ajtovíleksbor,plesnočníslavídnes,
vbujnéveselíavroucíslastsenoří,
očkajejichšlehajícímohněmhoří,
rdělé,půvabnéjichlíceplamensálají,
kadeřepošíjibílévvlnáchsplývají.
Takseletmovchorovodudivémtočí,
avždybujnějzáříhvězdnéjejichoči,
avždyblížablížsestáčívíleksbor.
Slavíkůtuzmlkneláskopěvnýchór,
zesnaprobouzíseniva,zdrojibor
anadivnýzjevtenpatřísužasnutím.
Královnatuvil,ježpásmádémantový,
kážeticholehkýmžezlapokynutím
apakvecesladcekouzlícímislovy:
„Svolalajsemvás,družicemilené,
kdoběvzácné,kdoběveleslavené:
kvapte,leťtevšírésvětakraje,
vpozemskémizapoleťteráje,
tam,kderdíserůženejkrásnější,
tam,kdehoříkvítínejpestřejší:
všetyčarovonnékvětysnášejte,
vjedinýjevzácnývěnecsplítejte.
Apakponořtesevmořskétůně
avtomskrytémdivokrásnémlůně
perlydrahé,nejskvostnějšíhledejte,
sdrahokamydověncejevsázejte:
jemu,jenždnesvzácnouslavnostslaví,
kněmužsúctouvroucíhledílidstvadavy,
jenžtostisícerazarmoucenýchočí
smutnoustrhlrouškuslzíbolestných,
jenž,kamkolinohajehomilekročí,
blahokouzlínalícíchprvžalostných;
jenžpovznášímístasvatákleposti,
sámjsazbožný,jinébudíkzbožnosti;
jemu,kterýžuměníavědychrání,
jemužDobrotivostkrásněvěnčískráni:
kvapte,víly,leťte!Kvítí,perlysbírejte,
slávyvěnecnejkrásnějšíjemusvíjejte!“
SEHNSUCHT
Wannwirddich,duteu’reGegend,
meinAugewiederschauen!
Euch,ihrblühendschöneGärten,
dunklenWaldundAuen!
BunteWiese,wosogerne
ichalsKindnochspielte,
mitderPrachtderBlumenfülle
mirdasKörbchenfüllte,
unddutrauteliebeLaube,
wosogerndasMädchensaß
undimArmedesGeliebten
allesumsichhervergaß!
Umunsher,diePrachtderBlumen,
Himmelsdüfteüberall,
hochimLindenwipfelschlägtso
lieblichschöndieNachtigall;
flimmertaufamdunklenHimmel
helldesAbendsternesSchein,
riefbesorgtunslieb’Mütterchen
indastrauteStübchenheim.
ZudenhohenRiesenbergen
zieht’smichsehnendhin,
wodieLiebenallewohnen,
zuihnenmöchteichhin.
PAMÁTNÍKOVÁBÁSEŇPROSYNA
KARLA
ObauchdasMeerwütet
undhochaufwirftdenKahndesLebens,
obihnverfolgtderElemente
WutundGraus—
MutigverfolgedieBahn,
dieGottmirauferlegt—
undeilegestärktdurchIhn
zumseligenHafen.
UndübermirinschwarzerNacht
glänzteinDreigestirn,
dasmichallüberallbewacht.
Esheißt—Glaube—Liebe—Hoffnung.
PRÓZYZEŽIVOTALIDU
PROROCTVÍLIDU
avýňatekzproroctvíslepéhomládence
Podávajícetutoveřejnostivzdělané
výňatkyzpodáníabáchoreklidunašeho,
zproroctvíto,okterémzajistékaždý
Čechvmládísvémpovídatislyšel,které
sevšakpozději,kdyžbysezdravým
rozumemposouditimohlo,málokomudo
rukounaskytuje,myslíme,ženámsnad
nebudevykládánoodjistédobřeznámé
stranyvtensmysl,jakobychomtímlid
chtělidrážditiafanatisovati.Věknáš
nynějšíatyokolnosti,vekterýchnaše
vlastjižnyníneodvratněstojí,nemůže
beztohoanipřipustitiurozumného
člověkapodobnémyšlénky.
Myaspoňpovažujemtotoproroctvíjako
bolestnouupomínkunamnohéžalostia
strastinašívlastiajakožtoodlehčení
českéhozkormoucenéhosrdce.
I
Povídajísistaří,žeažnatrůnopětpřijde
císař,kterýseJosefjmenovatbude,zpět
senavrátícísařJosefL,miláčekselského
lidu,kterýposudnevěřínajehosmrt.
II
Nežsesnědísvatodušníkoláče,vypukne
—dleproroctvílidu—vČechách
povstání,tosealebrzyukončí,potomale
vypuknedruhéatobudedlouhotrvat.
III
AžpovstanouChodové,budevelmizlev
Čechách;onimajírozhodnoutjednu
velkoubitvu,kterouČechovébojovat
budouprotisvýmnepřátelům.Potom
pokojbude.
IV
Ažbudoujístlidézmezíchleb,potom
budevČecháchzle;nežděvečkakrávu
podojí,vtrhnoudozeměkrutínepřátelé,
anižbudekdovědět,odkudbylipřišli.Ti
budoulidubíjetazemhubit,aleČešise
jimpostavějíhrdinskynaproti;všakale
nepřítelmnohemsilnějšízvítězilbynad
nimi,kdybyvpravoudobujimnepřišla
pomoc.Budetostrakatýnárod,který
přijdeČechůmnapomocasjehožpomocí
nepříteledokoncepotrouazahubí.Ta
vojnabudesejmenovatstrakatá,
poněvadžnárody,kteřísČechybojovat
budou,vpředivnýchstrakatýchkrojích
oblečeníbudou.
V
Jestaréproroctvímezilidem,žebude
Prahajedenkrátevytopenaazkažena;
tenkrátemávodadosahovatuTýnského
kostelaažnaštítkobrazuPannyMariea
usvatoštěpánskéhokostelaažnatřetí
stupeň.Conevytopívoda,tozkazíoheň
nepřátelský,takžekdyžpojedeněkdypřes
rumyvozka,bičempráskneařekne:„Zde
stálaněkdyPraha;tambylaradnice,tam
kostel“atd.Vtusamoudobupřijdouke
zkázeimnohávenkovskáměsta,
jmenovitěHoraKutná,KrálovéHradec,
Zatecaj.v.ZeměČeskábudena
koňskýchkopytáchroznesena.
VI
OvrchuBlaníku.Jedenkrátepřijedeprý
doněmeckéříševálečnýnárodatencelou
říšiproleze,anaposledsetovšeckovrhne
doČech,kteroužtozemdocelabudechtít
vyhubit.Tabídabudetrvatcelétřiléta.
TuseČechovézdvihnouatovojenské
taženípotáhnesekvrchuBlaníku,azde
sestrhnekrvavábitvameziBlaníkema
Načeradcem,nejvíceuvsiBejkovicí.
Podtouvsíjerybníkatenbudemísto
vodoukrvínaplněn.Naposled,kdyžjiž
Čechovésíluztrácetbudouaklesat,tuse
vyřítějízvrchumocíbožítamodedávna
spícíbožíbojovníciatiČechům
pomohou.Jakjenepřítelzhlédne,přijde
naněhostrach,takženapřekotutíkat
budoukuPraze,kteréžtoměstovesvé
mocimítibudou.TusevšickniČeši
shledajíuKrče,měšťané,sedláci,pánii
vojsko,tamseuradějí,potomsedo
nepřáteldajíamocněPrahuopanujoua
Němcenapořádbítbudou,takževícenež
půlPrahyprázdnozůstane.Krevod
Strahovskébrányaždolůkmostupoteče.
TusvatýVáclavnabílémkoniskopímv
ruceseukážeaČechykudatnosti
napomínatbudeasvatýProkopsberlouv
ruceduchovníosobypovzbuzovat,kteří
budouvšuderaditi,abudesberlousvou
Němceavšeckencizípronárodzezemě
vyháněti.Takspomocíbožíchbojovníků
zBlaníkapoženounepřáteleažkRýnuKolínuatubudouvnicobráceniaboží
věrnízvítězejí.Tenkrátetakékonecbude
učiněnněmeckémucísařství.Avšakmálo
Čechůzůstanevzemi,neboťbudemnoho
tisíclidupobitých,aleti,cozůstanou,
budouhodníabudevnichčeskáudatnost
apoctivost.Budouvšicknivespolekjako
bratřiživi;duchovníbudouvést.lidk
pravémunáboženství,představení
soudcovébudouspravedlivěsoudita
pořádekvevšemvést,jedendruhému
buderovenjakobratřiatakéjakobratřisi
pomáhatbudou.Českářečbudepanovat
všadeanebudejinévzemi.Škodazase
všeckasenapraví,coserozbořilo,znovu
sevystaví,dolovéčeštídajízlataastříbra
ijinýchkovůvhojnosti,Bůhpožehná
zemi,byhojněurodila,anebudebídya
nouzežádné.Řemeslaauměníbudou
kvést,atakbudezemČeskášťastná,
dokudseopětlidnezkazí.
VII
„Ipřijdoučasové,“řekltakéslepý
mládeneccísařiKarluIV.,„žeČechové
dokoncesvéhoslavnéhojménapamětliví
nebudouasvýchhrdinnýchpředků,baiza
svouřečstydětisebudou,akdyžsekdo
Čechazeptá,cojsizač,zapřenárodsvůja
zacizincevydávatisebude.
Panskýstavdokoncecizouřečacize
mravyakrojnasepříjme,svévlasti
docelaseodcizí,anižojejízdardbáti
bude.Svůjkrásnýkrojodhodíabudese
oblékatbrzyjakoNěmec,brzyjako
Španěl,Vlach,FrancouzanebMoskvan.
Budoujedenkdruhémuneupřímní,budou
zhejřilí,hrdíanemilosrdní;místožen
svýchkuběnydržetsibudouadětisvéod
lecjakýchnajatýchcizincůvychovatidá
jí.Penízesvébudoumrhatvcizině,ana
poddanésvédokoncedbátinebudou,byť
jeouřednícicizincidonahásvlékli.Také
krásnéhouměníhledětinebudouamilejší
jimbudouhryvkartyakostky,koněapsi
ajinédrahérozmařilosti,zakterévelké
sumyrozhazovatbudou.Měšťanskýstav
téžbudezkaženodšlechty;budouchtít
všeckunádherupánůnapodobňovat,
budousestydětzasvápoctivářemeslaa
svůjměšťanskýstavakaždýbudechtít
býtjenpánem.Budoumezinimi
nemilosrdnílichvářiabudounadmíru
chudýlidutiskovataprotinimse
nafukovat.Hrdinskáastatnámyslčeskáta
aledokoncemeziniminebude,atak
budouzotročilí,žejimbudouNěmci
„českýchpsů“nadávataonitotrpět
budou.Budourozmařilí,chlípníafalešní,
nebudouctítvíru,nebudoumilovat
bližníhosvéhoaženámsvýmnevěrní
budou,ataksamisoběhrobkopatibudou.
Meziženskýmpohlavímbudealezvlášť
velkázkáza;budouženytakzatvrzelé
protinárodusvému,žesimnohemraději
dápřezdítNěmkyně,nežbyseksvému
roduznala,abudemluvitkaždáraději
špatněcizouřečneždobřesvou.Budou
zhejřilé,nestoudné,falešnéahrdéjednak
druhé,atěžkobudehodné,česképannyk
nalezení.Nebudousejimlíbitdomácí
mládenci,aleradějibudouhledětpo
hrdýchcizincích.Pěknýsvůjkrojodložía
dodivnýchapředivnýchkrojůcizíchjako
opicevždyavždypřevlékatsebudou.
Brzybudounositšatdlouhý,brzokrátký,
brzyhlavyjakokoněpřistrojené,hned
zasevlasy,tutookrasužen,sidokrátká
ostříhají.
Budouchoditvyšperkovanéaobnažené
světunaodiv,adcerysvébudoumatky
samynatrhvodit.Toutonádheroua
zhejřilostísvémuženamizinupřivedou.
Zhustasebudedít,ženeženamuže,ale
mužženuposlouchatpřinucenbude,ažei
kzlémumužiodžensvéstisedají.
Nebudoudbátženyapannyoumění
hospodářské,aniodobrévychovánídětí
svých,atakztratívesvětěvšecku
vážnost.Dětibudoušpatnýma
nepřiměřenýmvychovánímjižhnedz
mládízkaženynatěleinaduši.Rozum,
jakýtoteprvadospělýmládenecnabývá,
jiždesítiletýchlapecbudesipřivlastňovat
anatétosvémoudrostimnohosi
zakládat;protovšakztakovýchtodětí
nebudoumoudřílidé,alenedozrálkové.
Tatozkázaažnaselskýstavsevztáhne;
sedlákbudevždyřečičeskémilovník,ale
národasvéhonebudeumětsivážit,on
nebudektomuučen.Budevelmi
zotročilý,falešnýalicoměrný,atoproto,
žebudemítnadseboupánycize,kteřího
utiskovatbudounastatku,natěleinaduši
ajimžbudemusetpacholčit.Inebude
docelaotrokaninebudesvobodný,avsvé
duchaopuštěnostijentakživibudoujako
taněmátvář.Inezůstanoukrojisvému
věrníaopičitisebudoupoměstských,
zdvihajíceto,cooninozahodí.Ipalčivým
nápojůmahejřenínaučísesedlácia
budouhospodářstvísvézanedbávat.Také
nemilosrdnostinaučísesedlákodpánů,a
jakopánkněmu,budeionkchudším
pánovitýmanelitostivým,začežseBůh
naněhorozhněvá.
Úřednícibudounazvícecizinci,zlí,Čechů
nenávidětbudou,úplatkumilovní,takže
sezapenízevšeckodostane,izásluhyi
nejvyššídůstojenstvíprodávatsebudou,a
spravedlnostvnenávistibudeunich.
Knězibudounemilosrdní,pyšní,marniví
ajakovlcihltaví;snikýmnebudoumít
slitování,kdojimnebudemoctzaplatit.
Třebabymrtvétělotřidniavícevdomě
ležetizůstalo,nepochovájej,dokud
penízeneuvidí.Budoupřílišstatku
žádostivíaspeněziizačastélichvařit
budou.Přislužbáchbožíchroztržitíbudou
amysljejichvícenasvětskévěci
obrácenabudenežkBohu;marnosta
rozkošesvětskévícejimbudounasrdci
ležetnežspasenísvěřenýchjimduší.Za
svůjkněžskýšatstydětisebudouapo
furiantskusebudouoblékat,anoivlasysi
budouvkudrlinkyzatáčet.Přísahsvých
dokoncedržetnebudouakonečněulidu
docelavevážnostiklesnou.Tím
způsobemstanese,ženebudoulidéjich
učenívěřit,acožbudetonejvětšízlé,že
sespustínáboženství.
Chudýlidbudezevšechstranutlačována
opovrhován;budevolatopomoc,ale
nikdonebudehoslyšet,hlademmřítbude,
anikdonedázplnéhostoluaměšce
almužnu.Kdekolivopomocvolatibude,
oslyšánbude.Bídajehotakhroznábude,
žekBohupronikavýmhlasemopomoca
pomstuvolatbude,aspravedlivýBůh
neoslyšíhlaslidusvého.Ipřijdouvelké
trestynavšechenlidbezbožnýa
nemilosrdný.Přijdouvelképovodně,
krupobití,ukrutnézimy,mor,hlada
vojny;tanejpřísnějšímetlaale,kterou
Čechovédostanou,budoukrálovéz
národucizého,kteřípřísněnadnimi
panovatbudou.Tiuložíhroznédaněa
platy;clobudezevšeho,cokdodoúst
vezme;daněbudouzdomů,zusedlostí,z
řemesel,zvína,piva,zevšehozboží,anoi
zhudby;takénastanenovýplatturecký,
totižzhlavy.Stříbroazlatodoveliké
přijdevážnosti,neboťnastanoutakové
peníze,žejebudoulidépoulicíchnosita
nikdojenebudechtítbrát.VPrazemálo
Čechůbude,neboťvětšímdílemNěmci
Prahuopanujou;českéhojazykanebude
aniodpánůaniodduchovenstvašetříno,
babudouČechům„psů“spílat.
TenkrátepovstanenadEvropoujeden
velikýtyran,kterýjibudechtítvrubna
vrubobrátit.IdoČeskézeměvtrhnea
budejichtítvyhubitazvrátit.Tualejako
dopuštěnímbožímČechovésevzmůžoua
povstanoujakojedenmužprotitomu
tyranu.INěmcijimrukupodajía
přátelskyknimmítisebudou.—Strhne
sebitvaveliká,atoopětnaBíléhoře,a
budetakkrutá,žekrevažkSvatéMař
kýtěpoteče.PraporceČechůbudouse
skvítibílýmilvyvčervenémpoli,ataké
vskutkubudouČechovébojovatjakolití
lvové,ažkonečnězvítězí.
TenkráteceláEvropabudeděkovat
Čechům,žejeodtohotyranavysvobodili,
ipřijdouuvšechpronárodůdovelké
vážnosti,budouseučitnárodovéjejich
jazyku,bysnimiobcovatmohli.Onisi
vydobydouopětvšeckystarésvé
privilegiaakrálovskáPrahabudezase
sídelníměstoakrálovstvíČeskéslavné.
Králebudoumítsoběnakloněnéhoa
milostivého;panskýstavnebudesejiž
stydětzačeskouřeč,budeozdarsvé
vlastidbátazamilujesinamístěhera
rozmařilostivšelikáprospěšnáakrásná
umění.Budekekaždémustavuupřímný,
jakobybratrbylkaždého.Téžměstský
stavbudespořádanější,upřímnější,bude
mezinimisvobodná,svornáapoctivá
mysl.Selskýstavnebudeodnikoho
utlačovánatímstanesevlídnějšíma
lepším.Budehledětprospěchuceléobce,
jakobyjehostatekbyla,anebudevničem
to,cobýval.ÚřednícibudouČeši,
spravedliví,dbalí,upřímníahájitelépráv
lidských.Knězitéžbudoupraví
následovníciKristaPána,anikoli
farizeové,jakodřívebyli.Iženybudou
opaktohocodříve;atakbudesemítažna
tohonejmenšíhokaždýdobře.
Jazykemčeskýmbudesevšudemluvit,v
kostele,veškole,vúřaděivespolkách,a
takbudelidsnázeseučitamoudřejšímse
stane.Inastanounovéadobréčasy,a
štěstíablahopokvetepocelémkrálovství
Českém.
VOJÁKARYCHTÁŘ
Vojákpřišelnaexekucídojednévesnice,
avidastátnanávsisedláka,ptáseho,kde
bydlírychtář,
„Rychtář,tojepěknýrychtář,darebák,je
taškářprokletý,zlodějzlodějská,jennás
okrádá;tamhlevtomstatkuzůstáváten
šibal.“
Vojákšelkrychtářovi,akdyžsvévěci
vyřídil,muselsiještěchvílizastůl
zasednout.
„Acovámtorychtářstvídorokavynáší?“
ptalsevojákrychtáře,kdyžsebylitrochu
rozhovořili.
„Anihalířepřitomnemám,trochuškody,
akdybychtonedělaltakprotučesta
dobroureputací,dávnobychsejižstím
nemořil,“odpovědělrychtář.
Vojákalevzpomněvsinasedláka,který
bylpředchvílínanávsirychtářičest
vzdával,muselsevduchuusmát.
CÍSAŘJOSEFASELKAZEŠUMAVY
JedenkrátekdyžJosefcísařprávěna
bavorskýchhranicíchvŠumavěcestoval,
přišelpřestrojenvošumělémvandrovním
kabátětakédovesniceLuženiceašel
zrovnadoprvníhostatku.Selkaprávě
sedělaupeceachtělasázetchleb.
„Nemám,holečku,anikousek
staropečenéhochlebaarozpičkyjsouještě
horky,“řekla,kdyžhovidělastátudveří,
držíchozavandrovního;—„alemohl
bystebýttakdobrýatenchlebmisemk
rucepodávat,nemámnikohodoma,vždyť
nicnezmeškáte,ajávámdámpotom
rozpičekadohrnkamléka.“Císařnedalsi
dvakrátříct,iochotněsehnulseapodával
ošatkyschlebemselcekruce.Ividěl,že
jetenbožídárekjakozplevu.Selkakdyž
zahradilapec,vstalaapřineslacísařido
hrnkamlékaarozpičeksdoložením,žeby
dalalepší,aležesamanemá.
„Alematko,řeknětemi,“ptalsecísař,
kdyžbylplackurozlomil,„pročmáteten
božídartaktuzečerný,cožvámjetak
zle?“
„Inu,milýčlověče,onobynebylo,aleto
mátetak,kdecoje,vezmoupáni,oni
snědíběl,námzůstanečernámouka,oni
seberousmetanu,mymusímejístholé
modrémléko.“
„Apročnestěžujetesiucísaře,kdyžvás
pánitakdřou,onbytomuzajisté
nepřipustil,abysevámneprávídělo.“
„Císaři!Ohtojevidět,ženevíte,jakto
chodí.Císařjenejvětšíšelma,tenbere
nejvíc;ktomuještěnapadnemukaždou
chvilkupronějakýcapartvojnuvést,amy
musímehneddávatsynyamuže,byje
zabili,musímedávatpenízeakdecoje,
našemamozolymusímehoživit.Oten
císař,tojepěkný,kdybychjátakhlesním
mluvitmohla,jábychmupovědělajinače
dopravdy.“
„Nužematko,povězmipravdu,jásám
jsemcísařJosef!“řeklpřívětivěmocnářa
rozepnulkabát;selkavidělanaspodním
kabátělesknoutsekrásnouhvězdu,atu
hnedpadlanakolenaaprosilacísařeo
odpuštění.Alecísařjizdvihl,muselak
němusednoutavšeckysvéstížnostimu
povědít.Kdyžodcházel,obdarovalhojně
prostosrdečnouselku,kterámubyla
mnohoutrpkoupravdupověděla.Půl
plackyvzalsseboustímpředsevzetím,že
neustane,dokudjehopoddanívlepším
stavunebudou.TaksetovŠumavě
vypravuje.
MALIČKÝPŘÍBĚHOJEZOVITSKÉ
POBOŽNOSTIVČECHÁCH
Mnohýsnadsedivilnadpronásledováním
jezovitů;kdovšakčinyjejichzná,ten
zajistévyhnáníjejichspravedlivým
nazývá.Přisámbůh,jižzapekelnéskutky,
kterévevlastinašíspáchali,zasloužili
nejenomvyhnání,aleismrt!Méněznámý
budenásledujícípříběh:Ještěvpředešlém
stoletísectilvKlatovech,kdejezoviti
kolejsvouměli,křížcozázračný.
Kdyžtotižjezovitiknemocnémupovoláni
byli,vzalissebouonenkříž.Pozpovědi
přišlařadanaodkazy;odkázal-lijim
umírajícímálo,hrozilmuSpasitelna
kříži,ateprvakdyžhněvemSpasitele
pohnut,velkýmodkazemjezovity
obohatil,kývalmutentopochvalu!Po
vyhnáníjezovitůzvlastinašístalsekříž
onenmajetnostíměšťanaklatovskéhoZ..
,,kterýjejsvítězoslávoudodomusvého
přinesl.Jakývšakbylúžasjeho,když
hleděpozornějinakříž,nitkyadráty
spatřil,jichžpomocíúdyJežíše
pohybovatimohl,jaksemujenlíbilo.Tu
bylateprvohavnostašalbajezovitská
odhalena,aměšťanonensundavdrátkya
nitky,pověsilzneuctěnýkříždopokojíka
svého,kdejejažpodnessynjehochová.
Huskáralveřejnězkaženostkněžstvaa
zpupnostpapežskou,aprotobylzakacíře
prohlášenaupálen.Jezovitisedopouštěli
nejohavnějšíchskutkůazlehčovali
náboženství,jehožkněžmibyli;to
nejsvětějšíjimbylozáštitoujejich
náruživostí,jejichstříbrochtivosti:jakého
osuduatrestubylionihodní,jakseoni
mělinazývati,kdyžbylHuskacířem
jmenovánaupálen?
SEDLÁKNAVYSOKÝCHŠKOLÁCH
SedlákbylvPraze,kdeobilíprodával;po
skončenémdobrémprodejiseprocházel
poměstě.
Taképřišelkuniversitě,kamprávěhoufy
studentůsehnaly;tážese,cotoznamená,
načsemuodpovědělo,žeprávěstudie
počínají.„Taktadytystudierozdávají,“
řeklsedlák;„itoťjekrásné,jiždávno
jsemsipřálviděti,jaktystudiese
provozují;jestlipakbymipřánobylose
tampodívati?“
,,Pročne,“odvěceveselýstudent,„jen
pojďtesnámi,všechnovámúkazem.“
Studentivedlisedlákadoposluchárny,
kdeprofesorještěnebyl.„Zde,milý
kmotře,“povídástudent,„sedávají
otázky;kdonaotázkutrefněneodpoví,
musíplatitpětzlatých.“Sedlákvytáhne
měšec,apoloživpětzlatýchnastůl,žádal
studenty,bytakésvépenízesložili,což
onitakéučinili.
Studentvážnýmhlasemsetázal:„Jakse
jmenujematkaBoží?“Nášsousedse
dlouhonerozpomínalaodpověděl:
„MatkaBožísejmenujeMarie,kterásyna
Božíhoporodila.“
„Dobře,výborně!“zevšechstranse
ozvalo.
„Tedale,pánové,“začnesedlákznova,„já
vámdámotázku.“
„Dejte,dejteotázku,“křičelistudenti
jednímhlasemavelkýmúsměchem.
Sedlákvstaneavážněseptá:„Jakse
jmenovalamánebožkamáma?“Studenti
překvapeniseohlíželijedennadruhého,
sedlákaleshrnulpenízesestoludo
kloboukuaporoučelseřka:„Jájsem
vyhrál,amějtesedobře;kdyžbystemě
zasepotřebovalivtěchstudiích,jenpro
mnepošlete!“
ZKLAMANÁNADĚJE
„Štěstímipřálo,našlajsemnacestěhusí
vejce,“pravilaselkavrátivšisezpole.
„Budešmítdobrýsvítekzněho.“
Sedlákleženalavicizastolemsedíval
chvílinavejce,ježselkapředněhonastůl
položila,ařekl:
„Ztutohovejcetenehudělášsvítek.“—
„Nuhacosním?“
„Nasadíšje.“—
„Nuhacopotom?“
„Copotom?Hlúpáselka,potombude
huse.Husevyroste,budehus.Husnám
nanosívajec,buduhúsata.Húsatahaž
vyrostu,prodámehakupímeprasátko.
Prasátkovykrmímenatučnéhovepře.
Vepřeprodámehakupímejalovičku.Jalovičkubudemchovat,budedobrákravička
adátele.Telepakvezmu’azanesupanu
vrchnímu.“—
„Panuvrchnímu?Kčemubytutobylo?
Tenmásámdost,“hněvalasehospodyně.
—
„Kdyžmudámtele,hudělámne
rychtářem;cožpaktomunerozumíš?“
odpovědělsedlák.
„Tutohano,“přisvědčilaselkaspokojeně.
Paksealenachvílizamyslila,aobrátícse
kmuži,pravilaprosebnýmhlasem:„Zato
těhaleprosím,sedláku,sudspravedlivě,
hábyvšudedobřebylohasúsedénanás
nelálijakonatutohorychtáře.“—
„Cojemidosúsedů;haťsejenkterý
ozve,jámupohádám!Tysemidomých
právnepleť,tutotipovídám,stojá
jsem!“vykřiklsedlák,udeřilpěstínastůl
—anastojte!—vejcerozbil!—Bylopo
huseihousatech,vepři,jalovici,krávěi
teleti,byloporychtářství,baanisvítek
nebyl;aještěkevšemumuselsedláks
lavicevstátarukusiumýt!—
ZJIŽNÍCHZEMÍSLOVANSKÝCH
NÁRODNÍSLAVNOSTSLOVINCŮV
DOLINĚZILSKÉVKORUTANECH
ZpřátelskéhodopisusdělujeB.Němcová
SlovincivKorutanech,ačtakořkaze
všechstrancizíminárodnostmiobklopeni
jsou,zachovalipresevšeckyjich
národnímuvyvinovánínepříznivé
okolnostiažpodnes,jmenovitěvdolině
Zilské(Gaital),mnohouzesvých
starobylýchnárodníchslavností,mnoho
krásnýchpísní,obyčejůazvyků,jakoži
starodávníkrojnárodní.Tenvšakryzejen
uženskéhopohlavízachován.Slovinec
zilskýstarobyléhosvéhokrojebud’zcela
zanechal,anebjejcizímpokazil;zvětšího
dílujezdíkaždýposvětěcovozka,atuť
semnohácizívěcsseboudomůpřinese.
—Přecevšakseodzdejšíchobyvatelů
německých,kteřídokoncevlastníhokroje
nemajíajenpoloměstskyseodívají,
velicelišíitímsvýmnemalebným
krojem.
Slovineczdenosíúzké,černékožené
nohavicesbílýmišvy,botyažnadkolena
vysoké(jakounáshorštíformani),
dlouhoukazajkubudzčernéhomanšestru,
nebtmavéhosukna,vestudlouhous
lesknoucímiseknoflíky,límecodkošile
přehrnutýapodnímstrakatýšátekokolo
krkuuvázaný.Klobouknízkýkulatý,s
nevelkoustřechou,okolonížoslavnosti
ovinutastužkazlatemprotkanásezlatým
třapcem.Podkloboukemnosívždy
čepičkučernoubudhedbávnou,neb
bavlněnounazpůsobnočních.Nakoncije
třapecstrakatý,kterývisídotýla.
Klobouksenosíjendokostela,jinak
chodíSlovinecjenvčepici.Vziměvezme
přestenoblekbílýkožichsčerným
vyložením.Ačkrojtenvkusnýnení,přece
těmvysokým,silnýmaštíhlýmpostavám
pěkněsluší.Cosekroježenskýchtýče,
jestvěrumalebný,atakobracujenasebe
zvláštnípozornostvšechcizincůdolinutu
navštěvujících.SlovinkyzdolinyZilské
(dieGaitaierinnen)lišísevtomodevšech
ostatních.Pokusímse,pokudmožná,kroj
tenpopsati.Suknějevždyjakpřipráci,
takivesvátekzvlněné,spřízísmíšenéa
vdomácnostizhotovenélátky.Jevždy
jednobarevná,uženčerná,uděvčat
tmavo-nebsvětločervená,vmnohé
záhybysložená,krátkájenpokolena,beze
všechokras.—Punčochyvždybílé,vletě
stávkovébavlněné,vziměvlněné,vždy
velmičisté.Střevícenízkézčernékůže.
Košilejedvojí,spodníhrubáavrchní
tenká.Vrchníjekrátká,budplátěná,neb
bavlněná,jdeažkekrkuamáširokéa
dlouhérukávy,urukyalejsoustaženéa
kolemrukyjeokruží.Přitékošilcemají
širokýlímeckpřeložení,kterývzadudo
špicejdeašátektvoří;kolemněhoje
okruží.
Přestukošilkumajíkartounový
květovanýživůteksporamenicemi.Zadní
dílživůtkujevysoký,předníjeale
hlubocevykrojen.Kživůtkutomuvezmou
všednídenkartounový,vnedělihedbávný
strakatýšátek.Tenpřeložívetřirohy,
jakoseobyčejněpřekládá,potomvezmou
prostřednícíp,připnouhousaméhohrdla
kekošilcevelikým,lesknoucímise
kaménkyozdobenýmspínadlem,položí
přesprsa,obadvakoncetáhnouokolo
živůtkaavzadusvážou.Šátektenzakrývá
celáprsa.Zástěra,téžtakdlouhájako
sukně,zkartoununebobarvenéhoplátna,
řídísedlebarvysukně.Okolopasunosías
načtyryprstyširokýkoženýpás,naněmž
vyšívanékvětinyamnohookrasizbílého
pštrosíhopeří.
Jedencípodtohopasu,zároveňtak
vyšitý,jenněcoužší,visíupravéhoboku
dolůažskorokekolenuanakoncitoho
cípujepřipevněnmalýnožík,ozdobně
vykládaný.Největšíanejdražšíozdobou
přiženskýchjetentopás;dlešířkya
vyšívánípoznásezámožnostmajitelky.
Vlasynosíspletenévedvadolůvisící
vrkoče;hlavapokrytajevneděliak
slavnostem,vletěivziměbílýmmalým
šátkem,jehožpřednídvakoncejenlehce
dozadusezavážou.—Podélskráníje
přišitanatomšátkuhustědozáhybku
několikrátnasoběsloženátkanina,na
způsobkrajek.Připrácivevšedníden
kryjíženskéhlavučervenýmšátkem,jakž
inamnozevČecháchviděti.Vletěnenosí
ženskéžádnýchkabátků,byťpočasí
jakékolibylo;vziměnosídlouhé,bílé
kožichyzovčíkůže,bezevšechokras,po
kolenadlouhé,docelaotevřené,jenukrku
spjaté.Slovinkyvdolinětéjsoupěkně
urostlé,příjemnýchtváříapohlednaněv
tommalebnémkrojijeutěšený.
Vtomtozdepopsanémkrojividěljsem
zilinskéSlovincepřislavnostiposvěcení
chrámuPáně,kterésedruhýsvátek
svatodušnívevesniciBystřici(Feistritz)
slavíakukterémujsemlaskavým
nabídnutímpanafarářeM...pozvánbyl.
PosvěceníchrámuPáně,uSlovinců
žegnanie,jeznárodníchslavnostíjedna,
kteráseažpodneszvláštnímzpůsobem
slaví.Nežlizačnupopisovatituslavnost,
musímještěněcopodotknouti.Ustarých
Slovanůctěnýstromlípaažposudiu
zdejšíchSlovincůuvelikéjevážnosti.V
každévesnicinalezneš,mimoty,copři
kostelíchstojí,naprostrannémmístě
zasazenoulípu,jejížpeň,abystromuse
neuškodilo,zvlášťohrazenje;okoloté
ohradybývajísedadlaapřitěchlipách
slavívajísekaždoročněonyslavnosti,a
taksnadjižpokoliksetlet,jakstáří
stromůtěchukazuje.UlípynaGorjciach
sejistěpokoliksetletjižtyslavnosti
světí.Natakovéstáříukazujeobjempně,
větve,výškaikořeny;aposudstojíbujará
aneporušená,kradostivšem.Želípau
Slovincůvždyvevážnostibyla,dokazujei
mnohonárodníchpísní,vnichžse
opěvuje.
Národníslavnostžegnaniézačínájižzrána
předhrubou.Všeckadospěláchasa
mužská,majícvčelesvéhozvoleného
staršího,sejdesektomucílivhospodě.
Tendenpijesejenzcínovýchkonvic.Při
vínězpívajísenárodnípísně.Vtudobu
sejdousedohospodyivšicknidospělejší
chlapci,bytéždospolkuprvnějších
přijmutibyli,neboťžádnýzmladých
chlapcůnesmípřitanciajiných
veselostechsdruhýmipodílubráti,který
bydřívepřivýročnítétoslavnostido
spolkudospělýchvesnickýchchlapců
přijatnebyl.Přijímánítodějesesjakousi
vážností.
Staršíptásejednohokaždéhoznováčků,
cožádá;načežmutentoodpoví,žechce
býtmezidruhépřijmut.Kdyžneníproti
němužádnénámitky,přijmesedospolku
azaplatízapřestoupenouněkolikmázů
vína,dlemožnosti.Potommudástarší
napomenutí:abysevždychoval,jaksena
pořádnéhochlapceslušíapatří,zvlášťale,
abyvečernikdysámzaděvčatynechodil,
nýbržvždyještěvespolečnostidruhého
chlapce.Aby,čehoseoděvčatechao
jinýchvesnickýchchlapcíchdoví,jiným
nevyzrazovalajichnepomlouval.Jezde
tenobyčej,ženatakové,kteříse
večerníhoanočníhočasusamotnipo
vesnicitoulají,zvláštěpozordávají.
Natrefí-likterého,žesámasámchodí,
neujdehanběaposměchu.Tusehodruzí
zmocníabývápakzatrest,žedomácí
pořádekpřestoupil,jakokůňkepluhuneb
vozuzapřáhnutamusíhokuscesty
táhnouti.
Kdyžjejižčas,abysešlonahrubou,
zvednesevšeckamužskáchasaatáhnes
průvodemhudbydokostela.Nacestědo
kostelazpívajínějakouoblíbenounárodní
píseňnazpůsobpochodu,pokaždéstrofě
hudbanápěvopakuje.Předkostelemse
celýprůvodzastavíazazpíváseještě
několikslohtépísně.Dokudnevejde
chasadokostela,nezačnouseslužbyboží.
Pojichskončenípostavísevšeckachasa
předkostelemdokruhuačeká,ažse
odzvonípoledne,přičemžsemodlí,načež
celýtenkruhjednohlasněsizavýsknea
potomseodeberezpívajeopětdo
hospody.Nazpátečnícestězpíváse
poputnica,jednaznárodníchpísní,též
jakopochod;jetochvalozpěvna
uherskéhokráleMatyášeKorvina,který
téžjednouvKorutanechpanovalaposud
vtétopísniulidívpamětizůstal.Začíná
setakto:Lepájekronavogerska,
šelepšijeMatijovaMatiašova,
Odhospodyrozejdesevšekobědu,který
sealejenna-krátceodbyde,bysemohlo
přikročitikdalšímoblíbenýmzábavám.
Prvníjejízdanakoních.Vyberousek
tomucílinejbystřejšíkoněakaždýjezdec
ozbrojenjesilnýmželeznýmprutemna
způsobkopí.Naprostrannémmístěuvsi
jezaraženkůlananěmnastrčenprázdný
soudek(obyčejněspotřebovanévědro),
kterýmáuprostředvětšíotvor.Jezdecv
největšímtryskuserozjedeasnažíse,aby
kdyžksloupusepřiblíží,svéželeznékopí
dootvorutohosoudkutakhodil,abyv
otvoruvězetizůstalo.Žesetenpokusjen
málokterémupodaří,rozumísesamo
sebou,neboťsejedekolemsloupuv
největšímtrysku,atím,žekaždýtěžké
kopísevšísiloudonádobymetá,stáváse,
žedlouhocelánezůstane.Kdyžjesoudek
rozbitházením,zavěsíjednazdívekna
tensamýkůlzelenývěnecajízdapočne
znovatímsamýmzpůsobem.Každýse
vynasnažuje,byvěnecnasvékopídostal.
Kterémuztěchrytířskýchjunákůnáhoda
příznivá,ževěnecnakopídostane,tenje
pocelýrokcovítězvpamětivšechkrásek
vesnických.Mohuříci,žejsemsvelikým
potěšenímnatyjunákyhleděl,jaksena
bystrýchkoníchsjakousisamolibostí
projížděli,přičemždůkazpodali,žejsou
naskrzesmělíjezdci.
Potétokratochvíliodeberesevšecka
dospělámužskáchasaazanimistaří
mladíkposvátnélípě,podkteroujižbyli
hudebnícinavyvýšenémmístěusedli.Též
tamjestdřevěnákulatápodlahaktanci
přichystána.Mužskáchasapředstoupí
předhudebníky,všeckojinéstojíkolem
podlahy,děvčataalevjednéřaděopodál
zadiváky,vsvátečnímobleku,sočimak
zemisklopenýma.Tuzazníhudbaa
zahrajenápěvnárodnípísně.Jeto
chvalozpěvnalípu,achlapcizačnou
zpívati.Podávámzdeprvníverš:
Kojmi,lipca,precvetuješ,
dermisadjaneneseš?
Jespalipcaprecvetujan
vsanveselanpobičan.
Natutonásledujechvalozpěvnakráleviče
Marka,srbskéhohrdinu,jejžzde„kněz“
jmenují.
Podávámzdeprvníslohu:
Turcipodgradamdirjajo,
poMarkikneyibarajo.
PaMarkaknezadomani!
Ješunagorovisoko.
Třetínatutonásledujícípíseňpodávám
celouprojejízvláštnost:Barčicaje
spuvena,
odkrajapřecodtisnjana,
ojodkrajapreč,
ojodkrajapreč,
nazajnikoliveč.
Barkazačnepuovati,
děvčazačnejakati;
ojnejočiveč,
ojnejočiveč,
kinepomaganič.
Kojsipobičmenidjau,
kozadničsiprimenispau:
Ojnevdajejse,
lepočajname,
jesgvišnovezmamte!
Jespacákatinemo,
mammasahudomačeho;
jessevdavabou,
seoženivabou,
tebezapuštivabou.
Tamstojisdejlipica,
svasmojolubcorajana;
tačicepojo,
rosicecveio,
najnalubezenvkrajibo.
Ještěsenepočalotančiti.—Nežlise
přikročíkprvnímutanci,kterýzovou
visoki,alipervirájpřiZili(vysokýa
čestnýtanecvoudolíZilském,anebopři
Zileřece),zazpívajítutopíseň:Bogdujen
doberčes,
tépervirajzačeti,
tekajdasrnozačeli,
senahga’neb’moneli.
PerZilirožerastajo
pozimenopolete,
torhočetergatje,
najgrekZiliponje.
KdorjezBogan,Bogješnjim,
samJežišjeMarijinsin.
LepajeBistrickaves,
k’jepobčovnotréglihzanples.
Každoročněsetytopísněopakujíavtom
samémpořádku.Poodzpíváníposlední
písnějdekaždýzchlapcůprosvoji
tanečniciavstoupísnídokola.Ktomuto
čestnémutancinesmímladíkžádnou
jinouvzítinežlisvousestruneboli
některouzesvýchnejbližšíchsvobodných
příbuzných.Je-ličeledínanemá-lisestry
anipříbuzné,jepovinenvzítiktanci
dcerusvéhodomácíhohospodáře.Vkole
jevšeckopopárusestaveno,tasamápíseň
kčestnémutanciseopakuje.Přihudběse
tancuje,potomsealezaseslohaposloze
zpívá,přizpěvusealenetančí,jendokola
chodí.Tentotanecjeskoropodobennaší
starépolce.
Počestnémtancijekaždémuvolno
kteroukolizdívekktancivybratisi.
Tancenejsouzvláštní,obyčejněvalčík,
štajryšatd.,aletachasatakpěkněaslušně
jetančí,žesečemudiviti.Pokaždém
tanciodejdouděvčatazkolaapostavíse
opětdojednéřadynasvápředešlámísta.
Jeobyčej,žesepřitétoslavnostichlapciz
okolníchvesnicobapolněnavštěvují.
Navštíví-litedychasacizítutotaneční
zábavu,oznamujesvůjpříchodzdalekajiž
zpěvem.Vevesnicisepakspořádajído
dvouřadatakzpívajícejdouklípě,
nedalekoodnísealevšicknizastaví.
Jakmiledomácíchasapříchodcizích
hostůzpozoruje,dáse,byťinebylaprávě
tancovala,rychledotance,bytímsvou
veselostnajevodali.Příchozíčekají,ažse
tanecskončí,potomvyjdoudokolapřed
hudebníkyazazpívajípíseňkčestnému
tanci.Mezitímčasemjdejedenznovědo
spolkupřijmutýchmladíků,byprohostik
čestnémutancitanečniceobjednal,potom
sevrátíaoznámíhostům,prokterousi
kterýmájíti.Tojesttakéjednazjeho
povinnostíproprvnírok.Přitomtotanci
žádnýjinýnetancujenežhosté.Tétocti
jsouvšicknicizímladíciúčastni;po
prvnímtancitancujívespolekvevší
svornostiapořádkuanenípříkladu,žeby
sekdypřitétotanečnízábavěvýtržnost
jakábylastala.
Nadpořádkembdívždystaršívesnických
chlapců.Jaksepočnesmrákati,jepo
tanci,každýodeberesedomů,bysi
domácíprácipřidobytkuodbyl.Večerse
netančí,neboťnenízpůsob,abyděvčata
večerzdomůvycházela,torodiče
nedovolí.Aledruhýdenráno,jaksichasa
do-mácípráciodbyde,sejdeseopětulípy
atančí,ažječasjítidokostelana
smutečnímšizazemřeléosadníky.Pomši
jdeseopětktanečnízábavě,alenatéjiž
mladýlidpodílunebere,tajeproženaté
hospodáře.Jakprvnídenstarší
obyvatelstvopřizábavěmládežejen
divákembylo,taktodruhýdenjenaopak.
Ženatíalemajívětšísvobodu,tizůstávají
přitanciidopůlnoci.Půlnocjeale
znamení,žejevšeckazábavaskončena.
Jakmiledvanáctáodbije,shromáždíse
mladíci,zazpívajíspolečněněkolikpísnía
zalejouoblíbenoulípuvínem,zvděčnosti,
žejimtohotorokupopřánobylopodníse
veselit,aspřáním,byseibudoucíhoroku
vcelésvéživostirozvilaaneporušena
zůstala.Tímtojevšeukončeno.Slavnost
taopakujesekaždoročnějednímatím
samýmzpůsobempodlouhéjižvěky.
Ještěsemusímzmínitiozvláštním
způsobu,kterývoudolíZilskému
Slovincůpanujepřizasnubováníse.Když
sechcemladíkoženiti,přistrojísedo
svátečníhošatu,jdedodomuděvčete,
kterésibyloblíbil,projevírodičůmsvoji
žádostazaseodejde.Tisdělítodceři,a
jsou-lirodičeidcerasrozumění,přichystá
siděvčepěknoukytici.Druhýden,když
všejižnaodpočinutíje,vezmeděvče
kytici,jdevprůvoduvyvolenésvobodné
družkydodomusvéhonámluvčíhoatam
mukyticipodá,naznamení,žejesjeho
nabídnutímsrozuměna.Odtéchvíleje
nevěstoujeho.Neobdrží-linámluvník
kytici,jetolik,jakožejeodmrštěn.
Přitétopříležitostimusímvámprojeviti,
žechvalněznámýpracovníknapoli
literaturyslovenskéMatijaMajar,farářna
Gorjach,chovávrukopisevalnousbírku
slovenskýchnárodníchpísní,posud
neznámých,kterouještědoplnitiasvým
časemspoluspopisemvšechzdejších
národníchslavností,zvykůaobyčejů
tiskemuveřejnitizamýšlí.Tímbyse
obohatilanejenskrovnáposudliteratura
slovinská,alezvláštnírázamluvatěch
písnístalybysepramenembadání
rozličného.ZajistézavděčísepanMajar
svoupracícelémuSlovanstvu,anťk
obáváníje,žebyčasempokladnazmar
přijítimohl.
SRBSKÉPOHÁDKY
ZesbírkyVukaKaradžiče,přeložila
BoženaNěmcová
I.PROČNENÍULIDÍTLAPAROVNÁ
KdyžjsoubyliďáblovéodBohaodpadli,
uteklinazem,atehdážisluncessebou
odnesli.
Knížeďáblůnasadilsijenakopíanosilje
narameně.
KdyžsijižzeměBohužalovala,ževšeod
slunceshoří,tuposlalBůhsvatého
archanděla,abysepostaraloto,kterak
ďáblusluncevzíti.
Sešelťsvatýarchandělnazemapřidružil
sekeknížetidáblů;aledábelskýkníže
cul,coonenzamýšlí,amělsenapozoru.
Taktopospoluchodiliposvětě,aždošli
jednohočasukmoři;chtěvšese
vykoupati,stanuliaďábelzarazilkopíse
sluncemdozemě.Koupalise.Kdyžse
bylitrochuprokoupali,propovísvatý
archanděl:„Nuže,potápějmese,který
délevydrží?“
„Nu,pojďme!“odpovědělmuďábel.Tu
svatýarchandělsepotopilažnadnomoře
anadůkazvyneslvzubechpísku
mořského.Bylařadanaďáblu,aleten
počalseobávati,abymu,zatímcoon
potápětisebude,svatýarchandělslunce
neodnesl.Vtompadlomunaum,kteraksi
pomoci;plivnulnazem,azplivánektěch
strakaseutvořila.Tédalhlídatislunce,
dokudbyonpotápějesenevyneslv
zubechpískumořského.Jakseďábel
potopil,tusvatýarchandělpřežehnal
moře,ahnednaněmpovstalledsdevíti
loktůtloušťky.Potomuchytilsluncea
utíkalsnímkBohu;strakapustilasedo
skřeku.Kdyžďábeluslyšelstračinhlas,tu
jižvěděl,cosestalo,aconejrychleji
vracelsenazpět.Vyplavajekvrchuviděl,
žemořezamrzléaženazemnemůže;v
největšírychlostivrátíseopětnadno
moře,uchopíkámen,tímsiledprobije,a
jsanahoře,pustísezasvatým
archandělem.—Tenutíká,aleďábel
rychlezaním.—Tukdyžsvatýarchanděl
jednoujižnohoudonebekráčel,ďábelho
dostihl,azadruhounohuuchytnaho,kus
tlapynehtamimuvytrhl.—Svatý
archanděltaktoporaněnpředstoupilse
sluncempředBohaazaplakal:„Co,Bože,
semnou,taktozohyzděným?“—Iodpoví
muBůh:„Poslyšanebojse.Odnynčka
ustanovímtak,abyvšicknilidénatlapě
takovoumaloujamkuměli,jakotymáš!“
ItakBůhustanovil,abyuvšechlidína
obounohoumalájamkabyla,atakzůstalo
ažpodnes.
II.Kopánípokladu
Nějakémučlověkuzdáloseopokladu.
Přišlokněmuvesnudítěkřidlaté,bíléjak
sníhataktokněmupravilo:„Jdina
nejvyššíbrdo,coznáš,tamnajdeš
vysokouborovici,podborovicítrojuhelný
kámen,zněhožprýštívodajakoslza.
Vykopejpodkamenemtakovouhlubinu,
jakojekámenvysoký,aobjevísetioblá
skříněsezlatýmzáklopemplnadukátů.
Zdvihnizáklop,dukátyvyber,skřínii
zákloptamnechej,nepovídejotom
nikomu,abytělitázmijeneudávila.“
Kdyžsečlověkprobudil,obveselilse,
vstal,obléklsearychledalsenacestuk
onomumístu,oněmžmubylořečeno.
Kdyžnašelonuboroviciapodníkámen
trojuhelný,slzovitý,počalkopati.Jakale
potřetíkrátemotyčkoudozemězakopl,
ozvalsemuzdolahlas,jakodětský:
„Zanech,kdokolijsi,téprácednes!“Jak
totouslyšel,padlstrachemnazema
usnul,jakbymuučaroval.Avtomspaní
přijdekněmuzaseonokřidlatédítěa
propovíkněmutakto:
„Vstaljsi,umylsse,obléksse,vpochod
jsivybralse,alepožehnatisezapomenuls.
DěkujBohuaděkovatinepřestávej!
Kdybymnenebylo,zvědělbysbyl,coby
sebylosteboudělo,neboťkdyžvstaneš,
mášsepřežehnati,jaktoBůhpřikazuje,a
nežjakoukolimiloumuprácipočneš,
vždysedřívepřežehnej!“Dítězmizelo.
Kdyžsečlověkprobudilavystřízlivěl,
neshledalsenaonommístě,kdebyl
upadl,nýbržvmalinovézahradě,plné
květů.Přežehnajesevzalmotykuaubíral
seopětnapředešlémísto.Nežpočal
pracovati,obrátilsekprávě
vycházejícímuslunci,atřikrátese
přežehnávaje,říkalpřitom:„Sluncena
východěatymocnýBože,přispějtemi!“
Potomsepustildokopání,alesnemalým
strachem,abyseopětonenhlaszdola
neozval.
Kopajeazemvyhrnuje,zasvitnemutu
cosinajednoudoočí,jakobymubylo
sluncevšeckysvojepaprskydonich
všinulo.Cotobylo?Zmajtobyl,spícína
pokladu.Kdyžčlověkviděl,žeproněhok
pokladusedostatinemožno,zaprosilho
dotřetice,abysepohnul.Natutoprosbu
zmajseprobudíipravímu:„Jáseodtudto
nehnu,protožetotobohatstvínenítvoje
animoje.Alekdyžsčítášvšechny
prameny,kolikojichjevtétoplanině,
přijďmitopovědítiajáhnusetipakz
místa,jinaknikoli.“Kdyžtotoonen
člověkzaslechl,odešel,achoděod
pramenukpramenu,začaljeřadoučítati,
alenemohlkžádnémukoncipřijíti,vždy
sevpočtuzmátlamuselznovuzačíti.
Zarmoucenjižnadtímsedlpodvysoký
jedenstrom,jemužsnadrovennasvětě
nebylo.Tuslyšelnadstromemdvahlasy,
kteréžtoseoněcovelmipřely,akdyžse
vzhůrupodíval,vtomokamženídoletěli
navrcholstromuvílaavíleník(muž
vílin).
Víleníkchtělmermomocí,abymuvíla
cosizjevila,aleonamuodporovala,a
kdyžtonanípřecevědětichtěl,jakobyve
strachu,zaklelasemu:„Uvšech
sedmdesátisedmipramenů,cojichvtéto
planině,játonevím!“přeřekšitokamsi
uletěla,víleníkaleupozornilonoho
člověka,žejižmůžejítapokladsi
vyzdvihnouti.Člověkvědajiž,cověděti
chtěl,poslechldobréradyaodešelk
pokladu.Hadatamjižnebylo.Zdvihltedy
zlatýzáklop,vnejvětšírychlostizlato
vybraladomůpospíchal,skříniise
zlatýmzáklopemtamalezanechal.
III.CárTrojanmákozíuši
Byljedencár,kterýsezvalTrojan.Cár
tenmělkozíuši.Kdykolivsenechal
holiti,bylotřebanovéhozavolatiholiče,
neboťžádenztěch,kteřícáráoholitšli,
zpětseodněhonevrátil.
Kdyžkněmuholičpřišelaoholilho,ptal
sehocár,copřiněmviděl,akdyžřekl
holič„kozíuši“,namístěhorozsekal.
Došlařadanajednohoholiče,starého
mistra,tenaleudělalsechorýmaposlal
svéhopomocníka,mladéhoještěchasníka.
Kdyžpředcárápředstoupil,ptalsehocár
nejdříve,pročnepřišelmistr;chasník
odpověděl,žejechorý.Cársedlanechal
seodchasníkaoholiti.Přiholení
zpozorovalchasníkovšem,žemácárkozí
uši,alekdyžsehocártázal,copřiněm
viděl,odpověděl,ženic.Tosecarovi
líbilo,dalmudvanáctdukátůapřikázal
mu,abypovždyonjenholitihopřicházel.
Kdyžsechasníkdomůvrátil,divilse
mistr,žezdrávsenavracuje;iptalseho,
jakbyloucárá.
„Dobře,“odpovědělchasník,ukázal
dukáty,řekl,žemucárpřikázal,abyjen
onholitihopřicházel,aležemácárkozí
uši,otomsenezmínilžádnému.Konečně
alechasníkatajemstvítozačalotlačiti,a
takhotomrzeloamučilo,ževšecekvadl
achudnul.‘Mistrzpozorovavtonaněm,
začalsehovyptávati,cohotrápí;chasník
dlouhosevymlouval,žemunicnení,až
konečněnamnohépoptávkymistrovi
svěřil,žemáněconasrdci,žetoale
nesmínikomupovědít,„akdybychto
mohlkomukolisvěřiti,hnedbysemi
odlehčilo,“dodal.Tumupravilmistr:
„Řeknitomně,játonikomuneřeknu,
bojíš-lisemnětoříci,povězknězi.
Nechceš-lianiknězitoříci,zajditydo
pole,vykopejjámu,vstrčhlavudonía
povězzemidotřetice,cojinémuřícise
bojíš.Potomjámuopětzakopej.“
Tatoposledníradasechasníkovinejlépe
líbila,izašelhneddopole,vykopaljámu,
hlavudonívecpalatřikrátzavolal:„U
cáráTrojanakozíuši!UcáráTrojanakozí
uši!UcáráTrojanakozíuši!“Potom
rychlejámuzahrabaladomůodešel.
Odlehčilosemu.
Ponějakémčasevyrostlyztéjámytři
bezovéletorostě,pěknérovnéjakosvíce.
Ovčácijaktyproutkynašli,hnedsi
udělalizjednohopíšťaly.Alejakýdiv!
Všechnytypíšťaly,jaknanězapískali,
vydávalyhlas:„UcáráTrojanakozíuši!“
Toserychlerozneslopocelémokolí,a
konečněslyšelsámcár,jaksidětipískají
,,UcáráTrojanakozíuši“.Iposlalsipro
onohomladíka.Mladíkpřišel.„Chlape,co
jsityohlásilnároduomně?“obořilsenaň
přísně.
Ubohýchasníkpočalsezaříkávati,žeon
nikomuneřekl,coucáráviděl.Ivytáhl
caršavli,chtěhorozsekati,tupadlmladík
přednímnakolenaavšemusvěřil,kterak
acoudělal;žejenzemitopověděl,kterak
nynínatommístěvyrostlbez,zněhož
nařezanépíšťalytorozhlašují.
Isedlcárismladíkemnakoněajelina
onomísto,abysepřesvědčil,zdalito
pravda.
Našlitamjižjenjedinýproutek.Cár
poručilmladíkuudělatipíšťalu.Když
mladíkpíšťaluudělalananízapískal,
milápíšťalicepíská:„UcáráTrojanakozí
uši!“TuteprvcárTrojanviděl,žesenedá
nazeminicukrýti.Idarovalmladíku
životaodtédobynechalseodkaždého
oholiti.
IV.Řemeslomázlatédno
Jakýscárvyjelsijedenkrátenaloďce,by
setrochusesvojíženouadcerkoupomoři
projížděl.Kdyžsebylinakuscestyod
břehuvzdálili,zadultunajednouvichra
zaneslloďkudojakésizemě,kterou
neznalanižkdyčehooníbylislyšeli,
jakoživtézemiojejichcárstvunevěděli
aneslyšeli.Cárnemajepenězsseboua
řemeslanejsaznalý,vyjdanazem,anise
nepochlubil,žejecár.Alekterakse
živiti?Nezbývalomunicjinéhonežse
najmoutikselskémudobytkuzapastýře.
Takseživilikoliklet.Zatímdcerka
vyrostlajimdovdániastalasevelmi
krásnoupannou.Jednouviděljicarůvsyn
tézemě,covníbyliahnedotciamatce
řekl,jinéděvčežesinevezmenež
pastýřovudceruztéatédědiny.Oteci
matkaivšicknidvořanínovédomlouvali
cáreviči,abysezprostiltéhanby,dáti
přednostpastýřovědceřipředdcerami
cárskými,královskýmiazemanskými.
Alevšedarmo.Onzůstalpřisvém:
,,Ji,žádnoujinou!“Vida,žejinaknedá,
poslalcárjednohozesvýchvezírůk
pastýři,abymuoznámil,žecáržádájeho
dceruprosvéhosyna.Kdyžvezírkpastýři
přišelažádostcarovumuvyjevil,zeptal
sehopastýř:„Jakéřemesloznácarův
syn?“Kdyžtutootázkuvezírslyšel,
všecekzdřevěněl.“„Bůhstebou,člověče!
Jakémáznátiřemeslosyncarův?Kčemu
mábýtiřemeslocarovusynu?Řemeslu
učíselidépotřební,bysenímživili,a
carůvsynmáhrady,mázem!“
„Eh,jakneznářemeslo,nedámmusvoji
dceru,“odpovědělmunatopastýř.Vezír
sevrátilkcaroviaodpověďpastýřovumu
vyřídil.Ipovstalomezivšeminejvětší
divení.Každémusezdálo,žebysitoměl
pastýřzanejvětšíčestpokládati,žeby
mělponíženěděkovati,kdyžcárskýsyn
jehodceruvzítisichce,aonsprostákse
opovážíptáti,jakéřemesloznácárský
syn!Iposlalkněmucárdruhéhovezíra;
nežpastýřzůstalpřisvém.„Dokudcarův
syn,“po-vídalvezírovi,„nějakému
řemeslusenenaučíasvojirukotvorinumi
nepřinese,nevejdemespoluvpřátelství!“
Kdyžvezírsevrátilacarovivyřídil,že
pastýřcárskémusynudcerunedá,dokud
senenaučířemeslujakémukoli,jenkdyž
budeřemesloarukotvorinusvojimu
nepřinese,tusecarůvsynsebralaodešel
natržiště,bysinějakéřemeslovyhlídl.
Chodilodekrámukekrámu,přihlížel,
kterakmistřipracují,ažpřišelkjednomu
krámku,kdepletlirohože.Tozdálosemu
býtnejlehčímřemeslematomupočalse
učiti.Inaučilsemuzaněkolikdní;když
jeuměl,upletlpěknourohožinuaposlalji
kpastýřisevzkázáním,takovémuřemeslu
žesenaučilcarůvsynatožeprácejeho
rukou.Pastýřvzalrohožinu,prohlíželji
navšestranyapakseptal:„Začtostojí?“
„Začtyrypáry,“odpovědělimu.„Eh
dobře,“mínilpastýř,„čtyrypárydnes,
čtyryzítra,tojeosm,ačtyrypozejtří,to
jedvanáct,atd.Kdybychjábyljentoto
řemesloznal,nemuseljsemdobytek
pásti.“Potomzačaljimvypravovati,kdo
jeakterakdozeměpřišel,nadčímžse
všicknivelicezaradovali,nejvíceovšem
proto,ženevěstanebyladcerapasákova,
alecarova.Slavnějunákasdívkousdalia
veseloustrojilisvatbu.Potomdalionomu
cáruloďivojskoaonodploulpřesmoře
zpátkydosvézemě.
V.Úsud
Byliťdvabratříažilispoluvjednom
stavení.Jedenvšespravovaladruhýnic
nedělal,onicsenestaral,jenzhotového
jedlapil.Bůhdávaljimzdarupřivšem,
jakpřidobytku,koních,ovcích,sviních,
včelách,takipřivšemostatním.
Jedenkrátepomyslísionenpracovitý:„A
cobychjáizaonoholenivcepracoval?
Lepšímibude,kdyžseoddělíme,jábudu
alespoňpracovatijenzasebeaonaídělá,
jakmuvděk.“Išelkbratrovi,řkamu:
„Bratře,nepravějednáš,žemnevždyjen
pracovatinecháváš,vničemmi
nepomáhášajenzhotovéhojíšapiješ.Já
siumíniloddělitiseodtebe!“
Bratrpočalhoodvraceti:„Nedělejto,
bratře,dobřenámjetakoběma,tymáš
všeckovrukou,imojeitvoje,ajájsem
spokojensevším,jaktycouspořádáš.“
Nežonenzůstalpřisvém,atudyiten
přivolilřka:„Kdyžjinaknechceš,máš
vůlijíti,rozdělnássám,jakznáš!“Tu
onenpracovitýrozdělilvšeřadounadva
díly;apakkaždýpřevzalsvůjpodíl.Onen
najmulkhovězímudobytku„govedára“
(pasáka),kekoňům„koňušara“,kovcím
„ovčara“,kekozám„kozara“,ksviním
„sviňara“,kvčelámhlídače,avšejimto
odevzdávaje,pravil:
„Ponechávámcelésvojejměníváma
Bohu!“
Odtéchvílenestaralseonicatakžiljako
předtím.Onenpracovitýtrudilsea
namáhalpřitomsvémstatku,sámvšude
přihlížel,hlídal,nikdyneustálvpráci,av
ničemnevidělprospěchu,naopakjen
zkázu.Denodednevedlosemuhůře,až
konečnětaknamizinupřišel,žebos
zůstal,nemajeaniopánků.Tupravilsám
sobě:„Půjdukbratrovi,abychviděl,jak
sejemudaří.“Jdavidělnaloucestádo
ovecsepásti.Nebylounichovčáka,jen
dívkapradlenaunichseděla,předouc
zlaténitě.„PomáhejPánbůh!“pozdravíji,
akdyžmupoděkuje,ptásejí,čítyovce
jsou.„Číjájsem,tohoiovcejsou,“
odpovímudívka.
„Ačíjsity?“ptásejíonendále.
„Jájsembratratvéhoštěstí,“odpovímu
opětdívka.Rozhněvánptásejí:„Akdeje
moještěstí?“„Tvoještěstídalekood
tebe.“„Amohu-lijenajíti?“„Můžeš,
hledejje,“odpovímuona.Kdyžtoslyšel
aviděl,žeovcebratrovytakdobře
choványjsou,žeanilépebýtnemohou,
nešelanidruhástádaobzírati,aledalse
rovnoucestoukbratrovi.Kdyžhobratr
spatřil,rozžehlsenadnímřka:„Kdetě
bylopotolikčasu?“Vidapak,žejebosa
ničehožnemá,dalmunovéopánkya
peníze.Poněkolikadnech,kdyžhobyl
bratrvelmivlídněpohostil,zdvihlseado
svéhodomovasevrátil.Přijdadomů,vzal
torbupřesplece,donísidalkousek
chleba,dorukyvzalhůlavydalsena
cestuhledatisvoještěstí.Taktoputující
přišeldovelkéholesa,ajdatímtolesem,
spatřilstarou,šedivoujiždívku,anpod
keřemspí.Irozpřáhlseaopáliljipo
zádech.Tazdvihlase,asotvažeočiod
spanízapuštěnéotevřela,zvolala:„Děkuj
Bohu,žejsemspala,kdybychbylabděla,
nebylbysktěmnovýmopánkůmpřišel!“
„Jaktymůžeštakmluviti,žebychnebyl
přišelktěmopánkům.Kdojsity?“
„Jájsemtvoještěstí!“odpovímustará
dívka.
„Ity-lijsimoještěstí,Bůhtěubij!Kdo
médiemnětebedal?“Tuseonaihned
pochlubila:
„Úsudmnetobědal!“
„AkdejetenÚsud?“zeptalseon.„Jdia
hledejsiho,“odpovědělamuonaa
zmizela.
IšelmilýčlověkhledatiÚsud.Putující
přišeldojednédědinyividělvtédědině
velikéstaveníavtomstavenívelikou
vatru(oheň).„Tamtozajistéslavíse
svatbanebnějakéveselí,“pomyslilsia
vešeldovnitř.Kdyždostavenívešel,viděl
nadohněmvelikýkotel,vjakovém
obyčejněpálenkasepálí;vtomkotlise
vařilaalejenvečeře,přiohniseděl
hospodářsám.
Člověkonenpocestný,jakdostavení
vešel,daldomácímu„dobrývečer“.„Bůh
tipožehnej,“odslovilmuhospodář,a
pobídnaho,abypřisedlkněmu,začalse
hovyptávati,odkudakamjde.I
vypravovalmupocestnývšecko,kteraki
ongazdoubyl,kterakpadlopětdo
chudobyažejdeprávěkÚsudu,abyseho
zeptal,pročjechudobný.
Kdyžvšeosoběvypověděl,ptalsegazdy,
kčemutakovémnožstvíjídlapřipravuje.I
odpovědělmuhospodář:„Ehbratře,já
jsemgazda,mámvšehodosti,alesvoji
družinunemohunikterakdosytiti,vždy
jakobyznichAlassála.Všakuvidíš,ažk
večeřipřisedneme,cosebudedíti.“Jak
sedlikvečeři,tujedenvícneždruhýdrali
seprojídlo,jakbytýdennicnebylijedli,
takževskutkuzachvílikotelprázden
zůstal.Povečeřipřišlahospodyně,smetla
kostinajednuhromádkuahodilajeza
pec.Divilsepocestný,kamtamladáty
kostihází,kdyžtuvyjdezpozapecí
dvojicevelmistarýchlidí,scvrklých,
suchýchjakstín,azačnoukostioblizovati
acucati.„Cotomášzatoupíckou,
bratře?“ptalsepocestnýhospodáře.„To
je,bratře,můjotecamatka;takjsoustaří
avetší,apřecesejimztohosvětanechce,
jakobyvnichbylydušezapeklé,“
odpovědělmuhospodář.Druhýdenkdyž
bylpocestnýnaodchodu,prosilho
domácí:„Bratře,vzpomeňnamne,až
přijdeškÚsudu,azeptejseho,proč
nemohučeleďnasytitarodičepročtak
dlouhoneumírají.“Pocestnýslíbil,jestli
najdeÚsud,žesehonatozeptá,potomse
rozžehnalašeldále.Aopětzaněkolikdní
přišelsvečeremdodědiny,kdežsiv
jednomstavenínoclehprosil.Přijalihoa
hnedsevyptávali,odkudakamjde,a
kdyžjimvševypověděl,pravilijemu:
„Probůh,bratře,kdyžtampřijdeš,
vzpomeňnanásazeptejseÚsuda,čímto
je,žesenámhovězídobytek
nerozplozuje?“Ipřislíbiljimpocestný,že
seÚsuduzeptá,adruhýdenpodobrém
vyhoštěníšeldále.
Došelažkjednévelikévodě,přesniž
nebyloanibroduanimostu.Iprosil
pocestnývodu:„O
vodo,ovodo,přenestymnenadruhý
břeh!“Vodazeptalaseho,kamjde,a
kdyžjípovídal,žekÚsudu,přeneslaho
nadruhýbřeh,apřenesšiho,prosila:
„Prosímtě,bratře,zeptejseÚsudu,proč
jánemámroduvsobě?“Ipřislíbilvodě,
žeseÚsuduzeptá,pročnemároduvsobě,
ašeldále.Dlouhochodilještě,ažpřišel
jednohodnedolesakjednomu
poustevníkovi.
Tohozeptalsepocestný,zdalinevíaříci
bymunemohl,kdebynalezlÚsud.Iřekl
mupoustevník:„Jditutopřestuplaninua
dojdešzáhykjehodvoru,aleažkÚsudu
přijdeš,nepromluvnaň,neždělejto,coon
dělá,dokudsámnatěnepromluví.“
Pocestnýpoděkovalpoustevníkoviza
radu,dalsepřesplaninu,jakmubylřekl,
ašťastněpřišelkÚsudovudvoru.Bylose
čemudiviti!Všejakovcárskémdvoře.
Sluhyaslužkyněběhaliopřekot,všickni
mělinapilnoaÚsudsámsedělza
nádherněpřistrojenýmstolem,jedlapil.
Kdyžtopocestnýviděl,přisedlzastůla
večeřeltéž.PovečeřišelÚsudspáta
pocestnýšeltakéspát.Kdyžbylookolo
půlnoci,nastalostrašnédunění,hukota
slyšetibylohlas:
„Úsude!Úsude!Narodilosednestolika
tolikduší,cojimdáš?“TuÚsudvstal,
otevřelskříniazačalznívyhazovatisamé
dukáty,říkajepřitom:„Jakomnědnes,tak
jimnavěky!“Kdyžnastaloráno,nebylo
jižvelkéhodvoracárského,jentakpěkné
staveníavněmvšehodost.
PředvečeremzasedneÚsudopětkvečeři
apocestnýzasednetéžkněmu.Neníťřeči
mezinimi!Povečeřilehliopětspát.
Okolopůlnocinastaloopětonoduněnía
hukotaslyšetibylohlas:„Úsude,Úsude!
Narodilosednestolikatolikdětí,cojim
dáš?“Úsudvstal,otevřelskříni,ale
nebylodukátů,jenstříbrnépeníze
vyhazovalříkaje:„Jakomnědnes,takjim
navěky!“Kdyžránovstali,nebyloani
tohostavení,probudilisevmaléchalupě,
vnížnebyloničeho.TuvzalÚsudmotyku
azačalkopati,apocestnývzaldruhou
motykuazačaltéžkopati.Kopalicelýden
akvečeruvzalÚsudkusčernéhochleba,
rozlomilho,polovicpodalmlče
pocestnému,akdyžhosnědli,šlispát.
Okolopůlnocistrhlosezaseduněnía
hukotaslyšetibylohlas:„Úsude!Úsude!
Narodilosednestolikatolikdětí,cojim
dáš?“Úsudvstal,otevřelazačal
vyhazovatdrobnéměďáčkyakdejaký
malýpenízamariášvyškrábalříkaje:
„Jakomnědnes,takjimnavěky!“
Kdyžránovstali,chaloupkabylaopět
přeměněnavcárskýdvůravšehobylo
nazbytjakoprvníden.TuseÚsudzeptal
pocestného:„Pročjsipřišel?“Pocestný
mupovídáosvýchnehodáchažepřišel
proto,abysehozeptal,pročmunedal
lepšíštěstí.TumuÚsudpovídá:
„Tysviděl,jakjsemprvnínocdukáty
sypalakterakbylonocposlední.Jakje
mně,kdyžsekdonarodí,takitomu
člověkujedosmrti.Tysnarodilse,když
jsembylnamizině,zůstanešnebohý,a
tvůjbratrnarodilsevnocišťastné,on
zůstanešťastendosmrti.Alekdyžjsike
mněseodebralataksenadtímtrápíš,
chcitipovědíti,kteraksipomocimůžeš.
TvůjbratrmádceruMilieu,kterásetéžv
šťastnénocinarodilajakojejíotec.Když
přijdešdomů,vezmiMilieuksobě,a
potomcokolivsizahospodaříšadostaneš,
vždyříkej,žejetojejí.“Iděkoval
pocestnýÚsudu,pakvzpomenanaonoho
prvníhohospodářepravil:„Vtéaté
dědinějebohatýsedlák,kterýmávšeho
dosti;nežvtomjenešťasten,žesečeledi
dosytitinemůže.Najednopojedenísnědí
plnýkoteljídla,aještějimtomálo.A
otecimatkaonohosedlákavyschlí,
zčernělijakostrašidlaaumřítinemohou,
jakobymělidušezapečené.Prosilmne,
kdyžjsemuněhonanoclehubyl,abychse
tězeptal,Úsude,cobytobylo.“Odpoví
muÚsud:„Tojevšezato,ženectíotce
animatky,žejimjídlazapechází,bytam
jedli.Kdybyjeposadilvrchstolu,první
číšivína,prvníčíširakijekdybyjimdal,
dušejejichbysebrzyosvobodilyačeleď
bymupolovicjídlanesnědla.“Pocestný
poděkuje,avzpomenanadruhéhosedláka,
povídá:„Vtéatédědině,kdyžjsem
nocovalvjednomstavení,stěžovalsimně
domácí,žesemuhovězídobytek
nerozmnožuje.Iprosilmne,abychsetě
zeptal,čímbytobylo.“
OdpovímuÚsud:„Tojezato,žeonvždy
nakřestnísvojejménonejhoršídobytče
zaklal;kdyžzakolenejlepší,hnedsemu
krávyhoukatibudouabřezízůstanou.“
Pocestnýmupoděkovalanaposledse
otázal:„Ačímtoje,žetavodanemá
rodu?“IodpovědělmuÚsud:
„Protonemárodu,protožeještěnikdy
člověkanepohltila.Aletynebuďblázen,
neříkejjíto,dokudtěnepřenese,neboť
jakbysjítořekl,tuchvílitěpohltí.“
PoděkovalsepocestnýÚsuduzavšeckoa
odešelzedvora.Kdyžpřišelkvodě,ptala
sehovoda:„No,jakoumizprávunesešod
Úsudu?“„Přenesmnedříve,potomtito
povím!“řekljípocestný.Kdyžhovoda
přenesla,odskočilnahodnýkusodbřehu
aohlídnasezvolal:,,O
vodo!Ovodo!Protožesnikdyčlověka
nepohltila,protonemášrodu!“adořekna
pustilsedoběhu.Jaktovodauslyšela,
vylilasezbřehuazaním,asotvažejí
utekl.Kdyžpřišelkonomusedláku,cose
mudobytektakšpatnědařil,ledvažeho
spatřildomácí,zvolal:„Jakje,bratře,
proboha?Ptal-listyseÚsuda?“Povídá
mupocestný:„Ptaljsemse.Úsudtakto
káže:Kdyžslavíškřestníjméno,že
zakolešvždytonejhoršídobytče;až
zakolešvždynejlepší,žesetibudoukrávy
ihnedhoukatiabřezízůstanou.“Kdyžto
sedlákuslyšel,děkovalmuřka:„Zatřidni
slavímsvátekkřestníhojména;zůstaň,
bratře,unás,abychomsepřesvědčiliajá
těmohlobdarovati.“Izůstaltampocestný
dosvátkujménakřestního.Natenden
zakolilhospodářnejlepšíhojunce
(mladéhobýka),aodtéchvílesemu
krávyhoukalyazůstalybřezí.Mimo
pohoštěnídaldomácípocestnémupět
kusůdobytkaaonsepoděkovalašeldále.
Kdyžpřišelkonomuhospodáři,coměltu
nenasytnoučeládku,sotvažehospatřil,
zvolalradostně:„Jakje,bratře,proboha?
CoříkalÚsud?“Odpovědělmupocestný:
„Úsudřekltolik:žetynectíšotcea
matku,žejimjídlozapecházíš.Kdybys
jichposadilvrchstolu,prvníčíširakije,
prvníčíšivínajimdal,žebytičeleď
polovictoliknesnědlaaotecamatkaže
bytivpokojiodešli.“Jaktodomácí
uslyšel,hnedkázalženě,abytuchvíli
tchánaitchýniumylaiučesalai
převlékla,akdyžsevečerkstoluposadili,
posadilotceimatkuvrchstoluaprvníčíši
vínaiprvníčíširakijejimpředstavil.Ten
večernemohlačeleďjižanipolovicjídla
snístiadruhýdenserodičetišezesvěta
odebrali.Domácídalpocestnémudva
junce,onsemupoděkovalaubíralsek
domovu.Kdyžpřicházeljižkdomovu,
potkávalihoznámíiptaliseho,číjeto
dobytek,atuonkaždémuodpovídal:
„Bratře,tenpatříMilici,mojísynovici.“
Jakdomudošel,hnedseodebralksvému
bratru,proseho:„Dejmi,bratře,Milieu
zavlastní.Vidíš,jánemámnikoho.“
„Dobřebratře,nechťjeMilicetvoje,“
odpovědělmubratr.Ivzalchudobnýbratr
Milieudomůaodtédobysemuvšecko
dařilo,aleonkaždémuříkal,ženicnení
jeho,všeckoMiličino.
Jedenkrátevyšelnapole,abyobhlídlžito;
bylopěkné,ženemohloanilepšíbýti.Itu
jdeokolopolejakýsipocestnýaptáse:
„Číjetožito?“atusemilýčlověkomejlí
aodpoví:
„Moje.“Vtomokamžení,jaktovyřkl,
žitosevzňaloazačalohořeti.Jakto
chudobnývidí,běžízaonýmpocestným
volaje:„Počkej,bratře,nenítožitomoje,
alejetoMilice,mojísynovice!“Tužito
samoseuhasilo.Odtédobysenikdyvíce
neomejlilasMilicízůstaldosmrti
šťasten.
BÁJEČNÝPŘÍRODOPIS
KsehnánínárodnípoesiepodáváBožena
Němcová
1.
Bůhkdyžstvořilsvět,všehodaluveliké
hojnosti—alepozdějisemnohoprý
pokazilo.NapříkladpšenicistvořilBůh,
žemělapocelémstébluoddolaažkvrchu
samézrní,celéstéblobylojedinýklas;by
laťpšenicetedyveliceúrodná,atudyi
mnohosypala.—Lidétohobožíhodaru
alezleužívali,dělajícezpšeničnéhotěsta
kouledomáslovýchkuželek;protochtěl
Bůhpšenicivšeckozrnístrhnouti,aby
klasuneměla,aletupřišelpsíkaprosil:
,,Nechmněnachleba—jenkousek,jen
kousek!“,aBůhseustrnulanechal
pšenicipřivrchukrátkýklas,jakjepo
dnešnídenviděti.
2.
Děvčátko(deklice)sbíralojahody
(smokvice).,išelokoloPánJežíšazeptal
seděvčete:
„Cožetosbíráš?“„Nicnesbírám,“—
odpovíděvčátko.IpravilťjíPánJežíš:
„Kdyžnesbírášnic,nechťzůstanenic.“—
Protoprýjahodynicnesytí,kdybysejich
sebevícenajedl.
3.
PannaMariapostavilaprýjedenkráte
hrdličku(gerlicu)kekolébcek
milovanémuJežíšku,abyhokolébala.—
Hrdličkaaleneradakolébalaatakse
nejapněktomustavěla,žekolébkuis
Ježíškempřevrhla.—Zatojipanna
Mariakekolébcepřivázala.—Posud
viděti,žemáhrdličkaokolohrdlapruhu
jakopásek;tojeprý,jakbylaukolébky
uvázána.—Ohrdličceneříkáse„hrdlička
zpívá“,ale„hrdličkakolébá“.—
4.
KdyžBůhzemiiřekybylstvořil,poručil
ptáčkům,žesimusejízobáčkamijamky
vykopati,abyjimvodadonichvtékala,
abysemohlinapíti,kdyžbysejimpíti
chtělo.Ptáčkovéšliajamkyzobáčkamisi
vykopali.Jedinýptákkováč(šoupálek)
nechtěljítkopatřka:„Jánebudukopat,já
bychsipěknýsvůjzobákpošpinil.“Iřekl
muBůh:„Tedyzjamekvodupíti
nebudeš!“—Protonesmíptákkováč
žízeňsvojiuhasiti,jenvčasdeště;tu
musísepřičiniti,kdebyjakoukapkuv
povětříulapil.Vletě,kdyžpodlouhýčas
krásnépočasítrvá,trpívávelikoužízeňa
žíznivprosíhlasitězadéšť:„Pij,pij,pijl
Pij,pij,pij!“
5.
Havrana(vran,gavran)stvořilBůh
nejkrásnějšíhomeziptáky.Peříjehobílé
bylojakosníhatřpytilosevzářisluneční
jakostříbro.Hlasměltakpříjemný,žemu
rovnéhonasvětěnebylo;kdyžsevpovětří
vznášelazpíval,nechávalilidévšestáta
ležetvustrnutíhoposlouchajíce.
Alezřídkakdyholidéslyšeli,neboť
vysokovoblacíchsevznášel,aprotose
každýzašťastnéhopokládal,kdyžho
mohlslyšeti.Ževšechptákůbylhavran
Bohunejmilejšíasmělnanebi
prozpěvovati.
Jedenkráteovelikýsvátek(právník)lidu
kdyžbylaplnácírkev(kostel,chrám),
ozvesetunáhlehlashavranův.Jak
zaslechlilidélíbeznýjehohlas,všickniz
církvevyběhliven,nechavšeknězeu
oltářesamotného.Uvytrženíposlouchali
havranůvandělskýzpěv;takovéhozpěvu
nebylonasvětěslyšáno,aninebude.Ale
netrvalotodlouho.
Bůhvida,žehavransvýmzpěvemmarně
překazilcírkevníslavnostalidz
pobožnostivytrhl,rozhněvalsenaň
velice.Odňalmujehobílé,stříbroskvoucí
roucho,proměnivjevčernéahlasjeho
andělskývprotivnékrákání.Odtédoby
nelítávysokovoblacích,aleponíželítáa
radějisepředlidmiskrývá;stydíseprýza
svojinynějšípodobu.
6.
Bůhstvořilhrom.Čertvidavelikou
mocnosthromu,řekljestBohu:„Dejmně
hrom,jásnímveškerenlidpohubím!“
Bůhmunatoodpověděl:„Jáalepopřed
zablesknu,lidésebudoukřížem
přežehnávatiatyprávaknimmíti
nebudeš!“
7.
Bůhstvořilhadyadaljimjedu;stvořil
takéšlépějse(slepiríča).Šlépějšvida
jedovatéhadynadulsemocněřka:„Já
budutakzlý,žeprojedučlověkaskrza
skrz!“Bůhaleslyšeho,odpověděl:„Játě
udělámslepého!“Takseistalo.Slepejš
chtěbýtitakzlým,stalseslepýmajest
takpodnešníden.(TakivČecháchse
povídá.)
8.
Bylajednaženaatabylavelicelakomá;
jedinéjendítěměla,atomuztěžkanajíst
sedala.
Jedenkrátepeklachléb(kruha),právě
kdyžhozestruganie(vošatky)nalopatu
dávala,přijdežebrákaprosíokousek
chleba.„NaděltěPánbůh,bratře,nemám,
samajsemchudá,“odpovědělamu.Když
aležebrákpřecejenokousekprosil,
pravilamu:„Jditedyodůmdál,zatímse
chlébdopečeapotomtikousekdám.“
Žebrákodešel.Jakodešel,vlezlaženapod
vošatku,kázajícdítěti:„Ažpřijdežebrák,
řekni,žemnetunení,žejsemmusela
narychloodejítkchorékmotře.“O
některouchvíli,kdyžsebylchlébdopekl,
přišeltenjistýžebrákaprosiloslíbený
kousek.Iběžídítěrychlekedveříma
odbývážebráka,jakmatkakázala:
„Nenítumámy,odešlanarychlokchoré
kmotře,abyjíposloužila.Bůhvásnaděl,
starce!“„Itvojemámajetamtopod
struganiem!“zvolalžebrákavztýčivse
očmizableskljakoživýmiblesky(ko
živommunjom),ažsedítěstrachem
třáslo.„Nechťtedytastruganiananí
přirosteanavěkyaťsecokornjača
(želva)posvětěplazí!“Tořkazmizel.Byl
toBůhzažebrákapřeměněn,abyženu
zkoušel.Dítěodtédobymatkyneviděloa
ženadodnešníhodneseprýposvětě
plazí.
9.
Lidpravíovčele,ževyšlavyššíbytostiz
čela,protoijejíjménoatakováochranai
úctakní,ževčeličkanežere,alejí,
nepojde,aleumřeap.Včela,
vyznamenávajícsenadjinétvorysvým
původem,stalasečlověkuvzorem
obětavépracovitostiapřičinlivosti.
Pracujeťneustálepovšeckydny,anoiv
neděliavesváteknedásipokoje,ažji
zimavúzkýdomekuzavře.
Nesrovnávalosevšaksúměrembožím,že
jedinýtentvordensvátečníinedělní
nesvětil.
Iporučilvčele,bypředstoupilapředjeho
svatýtrůn.Při-slíbilať,ženebudenikdy
víceanivnedělianivesvátekpracovati,
alezapomínalačímdáltímvícena
přikázáníapřípověď,ažzasdostarého
přišla.
ProtorozhněvalseTvůrcena
neposlušnéhotvoraazakázalvčele,že
nebude-lineděliasváteksvětiti,nesmí
nikdyzčervenéhojetelemedssáti,sic
místomedujedusenassaje.Včelka
pracujeažpodnesvneděliivesvátek,
zatoalejínačervenémjetelineuvidíš.
10.
Pročjetmerčič(smrž)jumičust?Aproč
pokřesu(svatémJanu)ptácinezpívají?
Bůhstvořilzpočátkusmržzevnitř
hladkou(odzunajglodek)akořenjejíútlý
idutý,abysemohlčlověkvněmskrýti.
KdyžŽidéJežíšejaliausmrtitchtěli,tu
seonskryldosmrže.
Kukačkatovidělaizačalakřičeti:„Kuku,
kuku,Jezússejevčmeríičskrul!“Židé
jaktozaslechli,přiběhliasostrými
sudlicemi(kyjemi)dosmržetloukli,aod
tohomásmržtakdůlkovatýsvršek.
11.
KdyžJežíšovelikonocizmrtvýchvstal,
slíbilptáčkům,žejevezmessebou,až
vstoupínanebesa.Ptáčkovésenadtím
radovaliaveselezačaliprozpěvovati.
KdyžJežíšnanebevstupoval,všickni
ptáčkovéletělizanímvysoko,vysokoa
nejvýšeskřivánek(žerjavec,škerjanec,
golibar,ševa),jenžvyletěltakvysoko,že
musluncekřidélkaosmáhlo.Ježíšale
nevzalssebouptáčkydonebe,aleslíbil
jim,abyčekaliaždosvátkůsvatodušních,
pakžejevezmedonebe.Ptáčkovétedy
žádostivěčekalinasvátkysvatodušní
(binko-štech)adáleveseleprozpěvovali.
PřišlysvátkysvatodušníaJežíšjichopět
donebenevzal,slibujejim,žejevezme
donebeažokřesu(osvatémJanu
Křtiteli)alepotomužnikoli.Ptáčkové
čekaliazpívalidále,doufaliť,žejich
vezmeJežíšdonebe.Přišelkřes,anevzal
jichJežíšdonebe.Tužalostněumlklia
zpívatipřestali.Aprotoažpodnes
ptáčkovéovelikonocizačnouzpívatia
zpívajídokřesu,pokudsetěšínanebe,
potomumlknou.Kukačkualeokřesuprý
červizaživasežerou,proto,žesvým
křikemJežíšeŽidůmzradila.
DRUŽIČANJE
TakjmenujíSrbovéokoloNegotinaaN.
Ršavyslavnost,kterouslavítamější
mládeždruhounedělipovelikonoci.Vten
denhnedodpolednesejdouseděvčataa
jinoši(momčaď)najistémktomu
určenémmístěkslavnostipobratimstva
sdružování,sbratřovánísemezisebou,
obyčejněděvčatasděvčaty,jinošis
jinochy.Nejdříveprovozujíserozličné
hryapotomzpíváseaděvčatavíjou
přitomvěncezmladýchvrbovýchproutků
jinochům,každémujedenasobějeden.
Kdyžmajívěnceuvité,kteráskterou
podružitisechce,přistoupnouprotisoběa
jednadruhouskrzevěnecpolíbí.Potom
vyměňujísičervenévejce(kraslice)a
poslézivrbovévěnce,kteréposadíjedna
druhénahlavu.Přidávánísivěncůna
hlavuzaklínajísejednadruhéajinoši
jedendruhému,žesibudouvěrnými
družkamipocelýrokajinošižesibudou
pobratimi!Potomsiještězazpívajíajdou
domů.Anezůstanetopřiprázdnémslovu.
Jakobratrsbratrem,jakosestricase
sestricoužijípobratřenci;je-lijeden
smuten,idruhýveselnení,akdoby
jednomuublížil,jakobyidruhému
ublížil.Přihráchaveselostechneníjeden
bezdruhého,vždyspolu,acojeden,to
druhý.
Jakdojderok,vtentýždensejdouseopět
všickninaonommístě,kdežzasebud
bývalépobratimstvíobnovují,anebse
rozloučivšedonovéhovstupují.
PĚSTOVÁNÍRŮŽOVÉHOKEŘEV
BULHARSKU
VBulharsku,vněkterýchmístechna
jižnímsvahuStaréplaniny,vněkdejší
Macedonii,vysazujeapěstujeselskýlid
bulharskýrůžovýkeř(šipec),zjehož
květuvyvarujírůžovýolej(bulh.šipcovo
máslo;tunec.gjuť-jag),výrobekto
drahocennýavzácnýprosvoji
neobyčejnoulibovůni.
Místa,vjichžokolínejvícerůžových
sadů,jsounásledující:Sopot,Karlovo,
ZlatnýKalofer,Gabarinovo,obzvláštěale
Kazan-LukaŠipka.Poslednítotoměsto
ležípřisamémúpatíBalkánuavede
tamtudycestadovelikéhoTrnová;povídá
se,žetamzastarodávnašipcovýkeřsejiž
pěstil,jakžnatoijménojehopoukazuje.
NaprotiŠipcinajižnístranějeměsto
Kazan-Luk.Mezioběmaměstyteče
rovinoukZlatnémuKaloferuJavornica,
vytékajícsvrchuBalkánu.Narovině
vidětiněkolikmohyl,ježnazývátamější
lid„mohylycáraJovana“.
Růžovýkeřpěstujesetakjakovinnáréva,
stímjenrozdílem,kdyžsepotom
okopává,žesenedělajívysokérovyokolo
kořenejakouvinnéhokeře,alejennízké
ploché.Kdyžvyženouodkořenemladé
haluzky,odřežouseazasadísevšechny
dojednérejhy,akdyžpustíkořeny,
rozsazujíseřadamijakovevinicíchvinná
réva.Některýkeřmádruhýrokjižhojně
květů,aletříročníastaršíkeřejsou
obyčejněkvětemobsypány,žesejim
větveažkzemisklánějí,pakzdvihajíje
dívkyadávajídoproutěnýchobručítak,
žejsoupěkněpohromaděsrovnanéjako
kytice.Květymajíbílé,bledorůžovéa
červené,ajsouvelkokvětéplnéi
řidčejšíchkvětůpoloplné,aprávětyto
majísilnějšízápach,ačnejsounapohled
takkrásnéjakoony.VybírajíťBulhaři
prototakéksázeníivyvarovánířidšítyto,
alevydatnějšíavonnějšíkvěty.Růžový
olejnazývajíBulhařitakétrandafilovo
maslo,cožjezkrácenélatinskéslovo
triandrafolio(třicetilistá)anapočet
květovýchlistůplnějšíchrůžísevztahuje.
Neníťkrásnějšíhopohledujakonatuto
krajinu,rozprostírajícísepřiúpatí
vysokéhoBalkánu,zjara,kdyžomlazená
přírodazjevujesevnejvětšísvékráse,
povzbuzujícblahodárnýmsvým
požehnánímveškerétvorstvokvšeobecné
radostiaplesu!Utěšenýtopohledna
zelené,svěžíroviny,orosenéluhy,i
planinyozdobenérozličnýmkvětenstvem,
plodonosnýmikeřiaumělevysázenými
sadykrásněkvetoucíhokeřerůžového,
jehožlibovůninadchnutjeveškerý
vzduch.Azpoblízkýchhájůozývásehlas
sladkozvukéhoslavíka,stáléhoto
obyvatelepřekrásnétékrajiny,jenžopěvá
každéhojaralíbeznýmsvýmzpěvem
rozkvětkrásnérůže,svéoblíbené
milenky.Avysokonadosněženým
vrchemBalkánuvijesemohutnýorel,
koupajesvákřídlavpaprscíchjasně
zářícíhoslunce,ačlověkunaňse
dívajícímušířísemimovoměprsa,
zatoužíposvoboděapřejesimíti
mohutnájehokřídla,abyvyletětimohl
zároveňsnímkvýšiněčisto-modrého
nebe!Bystré,studenépramenyapotoky,
vypryšťujícesezvrchůbalkánských,
hadovitěvinousedolůdorovin,kdežtov
řekysespojujícetichodáleplynou
uprostředkvětnatýchplaninazelených
luhů.Chladstudenýchtěchpramenůa
větříkodBalkánuvanoucí,tichý,alevždy
chladný,činípovětrnostčistou,příjemnou
azdravou,ačlo-věkujemíloablahov
libovonnémtomvzduchu!
Avšaknejutěšenějšípohlednatytoroviny,
posázenérůžovýmisady,jeokvětobraní,
zjara.
Tupanujevšeobecnáradostaveselostpo
všechtěchprostorách!Obírajíťserůže
zránapředsluncem,zarosy,abylístky
jejichsvěžízůstaly,aobírajíjeopětjen
mladinkédívky,oděnyvsvátečnímsvém
národnímkroji,majícehlavyokytěné
růžovýmivěnci.Přizpěvujícesi
milokrásnénárodnípopěvky,kráčejí
řadamiodkeřekukeři,rozstřihujícejako
sudičkynitkyživotanejkrásnějším
dcerkámbohyněkvěteny,kladoucešetrně
mladéjejichhlavinkynabíláprostěradla,
těšícejebrzkýmvzkříšenímlibovonné
jejichdušelApřicházejípřihlížetik
mladýmpracovnicemirodičeiostatnílid
vesnickýnebměstský,amladímomci
(mládenci)obveselujíjevábnýmizvuky
svíral(píšíal)amužnýmhlaholeni
junáckýchpísní,začežjeděvčatadarují
růžovýmikyticemi.Růžemusejíbýtijen
polorozkvětléasvěží.Navařeníoleje
berousejenčistékvětovélisty;když
dívkykvětcelýustřihnou,oberoupotom
anebdokolaustřihnoujenčistékvětové
listy,nasteloucejenabíláprostiradlado
sít.Obranétytolistydonesoudomůapřes
nocpotomdajíjevenzarositi(rosou
navlažiti),zarosenékladoupaksedokotle
kpřevářenínaolej.
Měděnékotle,vyleštěnévnitřizevnitř,že
bysevnichzhlížetimohl,jsouobyčejně
navědrovodyapodobnékotlům,vnichž
sepřepalujepálenka.Chladicíkádějsouz
dubovéhodřeva,pobitéměděnými
obručemi,amalékbelíky,donichžkape
přepálenásilice,jsouzpěknéhodřeva
javorového.Celýtenstrojjedílo
neučenýchsice,alevelmidůmyslných
tamějšíchsedláků,kteříodpradávna,coa
jakpotřebují,zvyklijsouurobitisidle
vlastníhovtipuarozumu.Prácemipři
pěstovánírůžovéhokeřeodpočátkuaždo
koncezaměstnávajísenejvíceženské,a
jmenovitědívky.Onyodřezujíizakládají
dozeměmladéhaluzky,rozsazujíi
okopávajíje,podvazujíkeře,obírajíkvěty
anarosenakladoudokotlů,ježsibyly
dřívevyčistily,jakožiostatnínádoby
dřevěné.Akdyžsibylynanosilystudené
vodydokádi,idokotlůnalily,cotřeba,
přiklopíjimmomcikloboukemkotela
onyhoomažouokolohlinou,aby
nevycházelazněhopára.Listynatlačído
kotletak,abyzůstalamezikotlema
listemmezeraněkolikprstůširoká.Potom
nakladoupodkotleoheň(vatru)ajedna
zůstanepřiněm;obyčejněustanovísek
prácipozornáazkušená,onížseví,že
umítopititak,abyseudrželovždystejné
teplo.Akdyžzačínásilicekapati,
podstavídívkypodkonecrourkymalé
kbelíkyanakrajdootvorunastrčížlábek
zezelenéholístkušipcového,abykapky
poněmrychlejidolůsplynuly.Udělavše
topokryjíkbelíkirourkybílýmrouchem,
abysilicenevyčichlaačistázůstala;
některézaseochlazujíoteplenouvkádích
vodu.Kterýhospodářmámnohosadů,
tamobíráseipřepalujesetakdlouhove
dneivnoci,dokudnenípráceskončena;
přitomudělajísidívkyzbílých,dlouhých
plachetvisacíkolíbky(Ljuljky),kteréjim
momcizavážoubudnastromy,anebna
dubovékoly,avtěchodpočívajívnoci
spíce,vednepakkolébajíse(Ijuljaju)na
nichproobveselení,zpívajícesimilé
ukolébavky.Kdyžpřestanesilicekapati,
odkryjídívkynádobuajednapodruhé
polahodísinapřelibévůni,kolikojí
vděka!Potom,pokryvšekbelík,spěchají
vyčistitkotel,abyvyrobenoušipcovou
vodu,jakjinazývají,znovudokotledaly
kpřeváření;akdyžjetatovodapřevařena,
uhasísepodkotlemoheň,akotelzůstane
pokryt,ažtrochuzchladne.Potomse
odkryjeausazenýnaněmolejsbírají
dívkystříbrnýmilžícemidoskleněných
anebměděnýchžbánůaláhví,pevněje
zatknouce.Atojeteprvpravýrů^pvolej,
nejoblíbenějšíanejdražšívonidlonejenv
tureckéříši,aleivcelézápadníEuropě,
kamžjepřekupníciodvážejíazadrahé
penízev-hlavníchměstechkupcům
prodávajípodjménemperskéhoneb
indickéhorůžovéhooleje,antozatím
drahocennývýrobekdůmyslnéhonárodu
bulharskéhoaprácedívekslovanských.V
Kazan-Lukukupujípřekupníciod
bulharskéholidulotzaizl.stříbra,unás
pakjelotčistéhorůžovéhoolejeza10zl.
stř.
Vtureckýchzemíchvedoumnozíobchod
srůžovýmolejemamnohosehotam
prodá,neboťjeoblíbenýmvonidlem
četnéhotamobyvatelstvaslovanského,
cizincůzdržujícíchsetam,jmenovitěale
Turků,kteříhomnohospotřebujípro
harémyanalibrykupují,baisprostý
Turekkoupísičasodčasudram
libovonnéhogjul-jagu.Vtamějším
obchoduprodávásedramčistého
růžovéhoolejezapolovičnícenucounás,
za5—6zl.Unásaleječistýrůžovýolej
takvelicedrahý,žehokekaždodenní
potřeběcovonidlokoupitinemůželeč
panstvoaten,kdomápeněznazbyt.Po
kapkáchjenkupujehovůněmilovnénaše
obecenstvo,přimíchanývevodičkách,
sprostšícholejích,mýdle,vpomáděa
podobnýchlíčidlech.Nepoznalabydívka
bulharskádrahocennýsvůjvýrobekaniv
onomvonidle,ježvidětinatoaletách
módníchslečinekvkrystalových
lahvičkáchokrášlenýchmalýmobrázkem
růžeanadpisemHuiledeRoses,atím
méněhlásilabysektakzvanému
rosenolu,kteréhosekupujeobyčejněza
šestákplnálahvička.Jenvkomnatách
bohatýchpánůpoznalabyvlibovonném
zápachu,žetammajípravýrůžovýolej,
onovzácnévonidlo,ježrucejejíbyly
vyrobily,apoznalabyvkomnatáchtěch
ještějedendrahocennývýrobeksvých
rukouasvéhodůvtipu,drahéšálya
kobercezhedbáví,vlnyizlatýchnití,jež
prostétydcerkynárodubulharskéhosamy
předouitkajísneobyčejnouumělosti,
nemajícektomužádnéhojinéhonávodu,
jencosenaučilyodmateksvýchacojim
kážepřirozenýjejichostrovtip.Vposlední
válcerusko-francouzsko-anglické
nakoupiliAngličanéapotomFrancouzové
mnohotakovýchtotkaninmezi
bulharskýmlidemaodvezlijesseboudo
Francouzskanadůkazprůmyslu
bulharskýchSlovanů,ajmenovitě
selskýchbystroumýchdívek,apřesvědčili
se,ževýrobkypřicházejícízTureckado
obchoduzápadníEvropypodjménem
tureckých,jakonapříkladrůžovýolej,
šálydrahéarozličnétkaniny,sušené
švestkyaj.aj.,vždyjsouvýrobkynikoli
nepracovitýchTurků,alepracovitýcha
důmyslnýchBulharůavůbecSlovanů.
Komučest,tomučest(pastuchovihůl)!
Růžovouvodu,snížseolejsebral,
upotřebujíBulharkyvdomácnosti,apálí
setakézrůžívonnáalahodnárosolka,též
děláseznichchladícílahůdka,takzvané
sladko,oblíbenéiuSrbů.Nechajíse
močitirůžovékvětovélistyponěkolikdní
akaždýdenránoivečernalijínaně
čerstvouvoduanádobanechásev
studenu.Potomsvařísetolikcukru,coje
listů,akdyžsešumovánseperlí,dajísedo
něhoosušenérůžovélistyapo
chvilkovémvaruvlijesetobuddo
skleněnýchmisek,buďdomajolikových,
je-litoaleprohosta,tedydostříbrné
miskyuvnitřvyzlacené,adásetodo
sklepa,abytozlednatělo.Jetovelmi
lahodná,vonnápochoutkaavletězvlášť
libujesijikaždý;aFrancouzůmprýto
velmichutnalo.Prohostamajítakék
stříbrnémiscezvláštnístříbrnoulžíci.
Hostinnostbulharskájepověstná,každý,i
tennejchudšísedlák,uctíhostanejlepším,
covdomemá,akdyžnemá,jdesi
vypůjčitksousedu.
STAROBULHARSKÉ
PROSTONÁRODNÍNÁZVOSLOVÍ
HVĚZDAVĚTRŮ
Bulharskýselskýlidspravujesedoposud
jakvesvédomácnosti,takipřivšech
svýchpracíchdleobyčejestarýchsvých
otcův,zůstávajevěrenjichmravu,řečii
kroji.Mezitímtoprostosrdečnýmlidem
zachovalosedoposudmnohovelmi
starobylýchzvyků,obyčejů,pověri
mnohopísníaprihazek(pověstí),vnichž
vzpomínásenastarébohyazlatývěk
Blgarsky.
Taknapříkladneznábulharskýsedlák
potřebuhodin,beznichžnelzeobejítise
našemuzpanštilémusedláku.Hodinamije
bulharskémusedlákuzadneslunce,vnoci
měsícahvězdy,ježkaždýjmenovatizná,
anejrannějšímineomylnýmjeho
budíčkemjedomácíkohout.Dletěchto
hodinřídísebulharskýselskýlidrokod
roku,anižsižádálepšíhoukazovátek
času.
Nepotřebujetakébulharskýsedlák
kalendáře,kdyžvědětichce,jakébude
počasí;zvěstujemutoslunce,měsíc,
zataženáobloha,letptáků,anejlepšími
jehověštcijsouvětry,ježondobřezná,i
odkudkterýdujeajaképočasíssebou
přináší.Alejakkolitokaždýsedlákzná,
přecepovažujístarépastýřeovcí(ovčari)
zanejzkušenějšíprorokypovětrnostiaza
nejlepšíhvězdoznalce,poněvadžpasouce
povětšíčástrokustádasvápohoráchi
planinách,taktonejlepšípříležitostmají
vidětipříroduvedneivnoci,krásnoui
strašnou,atudynejlépezkoumatimohou
zákonyjejíiúčinkyrozličnýchjejích
úkazův.Ajsouťtitostařípastýřimimoto
iznalcibylinářstvíaoblíbenípěvci
národníchpísní,ivypravovatelé
starobulharskýchprikazek(pověstí),alid
vážísijejichrady.Titopastýřimají
zvláštnísvojenázvoslovíprohvězdy,
kterénajejichobzoruvycházejía
zacházejí,iprovětry,asice:První
hvězdu,kterávycházísvečeremod
východu,nazývajívečerná(Turcikervan).
Svítídlouhodonoci,ažpomalunazápadu
zajde.Zanívycházímomačiliděva,
postupujícpomalukpolednístraně;za
děvouvycházíčtverohvězdí,ježjmenují
kříž.Jinétřihvězdy,jenžvycházejíod
východukzápadu,nazývajísprovodnice
(tureckykolla-us).Zanimivycházíkokoška,sedmerohvězd,azakokoškou
ralica,šesterohvězd,jenžmajípodobu
radlice.Zatoutovycházívelkáhvězda,
obsypanádrobnýmihvězdami,kterou
zovousvinar.Kránupotomvyjdezornica
čilidennica.Ozornicipravítamější
pastýři,žejíněkdynení,alekdyžse
potomzaseukáže,svítíprýjakoměsíc.
Souhvězdínasevernístraněznámojepod
jménemvůz;čtyryhvězdyjsoukola,dvě
předníjsouvoli,postranníhvězdaje
člověk.Blízkovolůkmitásehvězdamalá,
jakobysnimišla,tujmenujívlk.Ovozu
tomsepovídá,žeseodvečerazatáčí
ustavičnězadkem.Jinésouhvězdí,které
stojíopůlnocipřímonadhlavoučlověka,
jmenujísvredil,poněvadžmápodobu
svrědla(nebozezu).Popůlnocivycházína
nejzazšímobzorujihozápadu(bulharskyz
pustopladne)hvězdačervenězářící,již
nazývajípastýřipopovahvězda;snad
proto,žejim,kdyžvychází,zvěstuje
přechoddne,abyl-lipředešlýdenpátek,
nakterýdenukládápoppřísnýpůst,konec
postuadovoleníkpožitízapovězeného
blaga,ježonipřichystanéjižmajíprotu
dobuvesvýchtorbách.Bíloucestuna
nebizovoumléčnípuťitaképlíva,a
vypravujeseonínásledovně:Jednomu
křesťanuztratilaseplevaaonnešel
vypůjčitsijí,aleukradljíplnýkošsvému
kmotru(kumu).Kdyžjinesldomu,sypala
semuzkošenacestu,azajeho
prohřešeníaublíženíkmotruodznačilase
tarozsypanáplevananebi,navěčnou
památku.(Bulharsky:plevasiazapisala
nanebo!)Takévypravujebulharskýlid,
ženaEňovden(Janůvden24.června)
sluncetřikrátnanebisepozastavía
strachemzatřese.
Větrynazývajíbulharštísedláciipastýři,
pokudznámo,následovně:černývítr
(věter),severní;bílývítr,jižní;prli-koza
čilistarývítr,západní;morjak,východní.
Místynazývajísevernívítrhorňakajižní
vítrdolňak,anebteplýastudenývítr.Vítr
odseverozápaduvějícíjmenujíjasníc,
protožerozptylujemrakyaoblohučistí,a
kdyžněkolikdníduje,žebývánapotom
jasno.Kdyžzjaraodjihupřivějelotos,
těšíselidé,žebudeteplo,aprotonazývají
homístyiteplec.Jihozápadnívítrjmenují
téžstarývítr.Stávásevtamějších
krajinách,žeseletníhočasunáhlestrhnou
strašnébouře,jakýchžunásnevídat.
Náhlezatemníseobloha,větrytepléi
studenéodjihuiseveruzačnouprotisobě
dutianadhlavoustaréhoBalkánu
hromadísevalyšedýchačerných
mračen,’vnichžkřižujísejasnéstřely
blesku.Kdyžtakovátobouřesestrhne,
povídásilid,dívajesedooblak:Ejhle!
Samodiviaajudiseperu!
Samodivipředstavujesilidbulharskýco
ženyobrovskýchtělavlasůpředlouhých,
ježjimprostědolůvisíavnichžmají
největšísvojisílu.Očimajítéžpřeveliké,
anakohosepodívají,tohojimitak
uhranou,žebudmrtevnamístěpadne,
anebdosmrtipokojenemá.
Zahalenyjsouvšedárouchaavidětjev
povětříinahorách(horskádivia).Jsouť
mezinimiidobré,kterélidemdobročiní.
Judijsoutéžženskémohutnýchtěl,ale
jsouceléčernéavšechnydivéazlé,i
nepřítelkyněSamodiv.Kdyžsevpovětří
setkají,nastanoumezinimitakstrašné
boje,žeseažnebesazlobí!,jakříkajístaří
pastýřibulharští.
KORUTANSKÁHÁDANKA
Jakýjetopták:napředmájehličku,vzadu
nůžky,černousukénku,bílouzástěrku?
(Vlaštovička)
JIHOSLOVANSKÉPOHÁDKY
Královnahadů
Mladápastýřkajednanašlajedenkrátepod
keřemhada,kterýtamleželskrčený,
všecekhlademzemdlený.Útrpněsenaň
chvílidíváapoznavši,žejeodhladu
zemdlen,začalarozvažovati,čímbymu
pomocimohla.Tuvzpomenenahrníčeks
mlékem,svojejídlo,kterésinapastvu
brávala.Iskočilaproňahadovimléka
ponukla.Hadzačalmlékolízatiaočividně
seobčerstvoval;kdyžsebyldosyta
nalízal,zcelaobčerstvenpryčodleží.
Děvčevzalohrnečekašlotaképosvém.
Ponějakémčasepřišeljiodotcezaženu
prositimladýjedenchasník,kteréhoiona
rádaviděla.Nežotcijejímusenelíbil,
protoženebyltakbohatjakoon.Nechtěl
honikterakzazetěpřijmoutiařeklmu,
nechťseneopovážíorukudceryjeho
prositi,dokudsejívbohatstvívyrovnati
nemůže.Námluvčíodešel.Odtédobyale
tovelikéštěstí,kterévždymíval,kmeta
opouštělo.Jednanehodadruhoustíhala,až
konečněupadldoúplnéchudobylidési
povídali,žeopůlnociohnivýhadpojeho
políchsevláčí.
Naprotitomuseonomuchudému
mladíku,kterýbylodcerujehoprosil,
velmidobřevedlo.
Přivšem,copočal,mělzdaruajměníjeho
denodednesemnožilo.Minulatřiléta,a
onšelopětonohozchudléhojižkmetao
rukudceryjehoprosit.Tenkrátemuji
otecbezevšechovinkův(dalšíchřečí)s
radostípřiřknul.Ivystrojilasehojná
svatebníhostina.Radostněaveseletočili
sesvobodnísvatebčanévkole,anťsetu
náhlemezinimiobjevíhad,naněmž
krásnávílaseděla.Iobrátilaseknevěstěa
taktoknílaskavěpropověděla:„Tymilá
děvico,tysmneodhladuzemdlenou
občerstvilaaoživila.Zatotinyníchci
vděčnostsvojiprokázati!“Potěchslovích
vzalajeťvílashlavyzlatoukorunku,ado
klínuněžnénevěstějipoloživši,zmizela.
Odtédobypanovalopožehnánívdomě
novosnoubencůavše,copočali,šťastněse
jimdařilo.
PohádkaoPalečkovi
(Jaksepovídávokolíverovitickémv
Slavonsku)
Bylijednoudvamanželéatineměliděti.I
prosiliuvěkPánaboha,abyjediným
alespoňsynkemjepožehnal.Ivyslyšelť
Bůhželáníjejich.
Jedenkrátekdyžmužnapoleodejelorat,
narodilsemuzatímdomasynek,nicvětší
nežpaleček.Matkahotakéhned
Palečkemnazvala.Byltoklučík
přepodivný!Sotvasenarodil,užhobylo
plnékouty,poizbě,pokuchyniběhal,
skákal,zpíval,akdyžbylokpolodní,
volalnamatku:„Mamo,mamo,dejmi
oběd,aťhootcinapoledonesu!“I
křižovalasematkanadtímpřepodivným
synem,aleobědmupřecesvěřitinechtěla,
ažkonečně,kdyžnedalpokoje,se
smíchemoběddokošesložila.Ahle,div
divoucí!Palečeksizdvihlkošnahlavua
pryčsnímnapoleutíkal.Nebylohopod
nímanividěti,ataksezdálo,jakobykoš
sámšelcestou.Bylotakétrochuprachuna
cestě,alePalečkovipopas;nežztohoon
sinicnedělalajenhrdinskydálekráčel.
Tualepřišelkpotoku,anilávky,akterak
nadruhýbřehsedostati!AlePalečekje
chytrýklouček,hnedsiumělporaditi.
Vzalzkošelžícidřevěnou,spustildo
vodyasedldoníjakodolodičky.Koštáhl
zasebouataksenadruhýbřehpřeplavil.
Jakpřišelnapole,kdeotecoral,zdaleka
začalvolati:„Otče,otče,tutinesuoběd!“
Aleotechláskujehonedoslechl,amimo
aninevěděl,žemásynka,anižbyvěřil
byl,žemusotvazrozenýužoběddonese.
Palečeknepřestalvolati,akdyžužu
saméhootcestál,ohlídlseotec,cotu
bzučí,atuvidělzaseboukošstáti,
Palečkaaleneviděl.Izačalpodivnýkoš,
kterýsámnapolepřišel,prohlížeti,atu
teprvvidělPalečka,kterýsemuhned
ohlašoval,žejerodnýjehosynek,ráno
narozený.„Ránonarozený,aužmioběd
neseš,eh,tyťjsidivotvornýsynek!“
zasmálseotecapotomšednaobědval.
Palečeksenabídlotci,žebudezatímorat,
abymudalotecbič,byvolypoháněl.
„Ikterakpakbysty,synku,volypoháněl,
kdyžbičanineuneseš,“zasmálsemu
otec.„No,tedybudubezbičepohánět,“
odpovědělPalečekajednímmahemskočil
navola,douchamuvlezlacohrdlaměl
volatizačal:„Hoj,hejsa,hej!“,ažvolůmv
hlavěhřmělo.Irozběhliseastakovou
nahorudolůutíkali,žepřesobědPaleček
vícezoralnežoteczacelépůldne.
Okolopole,naněmžPalečekoral,vedla
hlavnícesta;právěvtudobušeltamtudy
bohatýkupeczměsta,ztrhu,vracejese
domů.Kdyžtuvidělvoly,jaksamiořů,
velicesetomupodivilablížepřistoupil,
abylépedivotvornétyvolypozoroval,a
tuteprvslyšíPalečkůvhlas,jakjepohání.
Spodivenímposlouchal,odkudhlasten
asivychází,ažtuslyšíhlas:„No,tujsem,
vevolovuuchu!“apodívajesevoludo
ucha,Palečkatamnašel.Izalíbilsemu
nemálomalitkýpohoníčekapřálsitakého
míti,kterýbyrychlepohánětiznalamálo
jedl,neboťbylkupeclakomec.„Ačibysi
chtělkemnědoslužby?“ptalsePalečka.
„Pročne,kdyžotecdovolí?“odpoví
Paleček;apotéjakostřelazuchaskočíak
otcipřiběhnašeptámu:
„Jentymne,otče,prodej,aneskoupě.Nic
setynebojomne,jásetizáhyvrátím,ale
jdizpovzdálízanámi.“
Kdyžkupeckotcipřišelasehotázal,
zdalibytohočipernéhoklučinuprodal,
řekl,žeprodá,zapětskudů(skud2zl.12
kr.stř.).Kupecmuzaplatil5skudů,vzal
Palečka,vstrčilsihodotorby(tašky)ašel
domů.
OtecposlušenslovPalečkovýchšel
pozdalečízanimi;
nevědělproč,ažtupocestěnacházelskud
zaskudem,kteréztorbykupcovypadaly.
Paleček,kdyžhokupecdotorbystrčil,
prokousaldíru,ažbylatorbaprázdná,
proklouzlderouisámazaotcemdomů
pospíchal.
Kupecdojdádomů,předvratykřičeluž
naženu:„Ejženo,podivíšse,jakéhojsem
tikoupiloráče;totijevelikánskýchlap!“
Tořkasáhldotorby,abyvytáhlPalečkai
peníze,alenastojte,torbajakosklokde
nic,tunic!Kupeczůstalomámennadtím
divem,aženavidouc,žehledáoráčev
kapse,ještěmukevšemuvylála.
Okrásnépastorkyni
(PohádkaslavonskazokolíVerovitice)
Bylajednamatkaaměladvědcery.Jedna
bylajejírodná(rodjena)dcera,druhábyla
pastorkyně.Rodnousvojidceru,která
bylaošklivá(grdna),hrbatá(gurava),
kulhavá(šepava)ičoklava,lenivái
nehodná(nevaljana),tumilovala,ale
pastorkyně,kterábylakrásnajakoranní
zora,svěžíjakorosníkapka,tabylajítak
protivnájako%ivýoheňnadlani.
Přemýšlelamacechauvěk,kterakse
pastorkynězbaviti.Jedenkrátedavšijí
mjerovmákusmíšenéhosprosem,velila
jí:„Tutenmákpřebereštamtovblízkém
leseadříveseminevracej,dokudtoho
nevykonáš.“Pastorkyněodešla;jdouc
cestouplačící,potkásivéhojakoholub
starceatenptásejí,pročjetakžalostná.
Kdyžmuvšeckovyrozprávěla,sedlstarec
nazem,vrece(pytel)smákemaprosem
metlpředsebeapočaldotohofoukati,co
muparastačila.Nežlisedcera(cura)
otčenášpomodlila(zmolila),mělstarec
všeckovyčištěno.Dcerkamupoděkovala
(zahvali)aodešladomů,byodevzdala
maceševyčištěnýmák.Macechavšecka
ztrnulápodivenímvidouc,žepastorkyně
uloženouprácivykonalaavtakkrátké
době;iumínilasi,žejídátěžšíúkol.
Druhýdendalajídevěthrnců,znichž
každýměldevětokmíry,potomdevět
žemlí(předeno)lenuadevětvřeten;když
jítodala,velela:„Jdidolesapástisvině,
přitomnasbírejplnétytohrncejahodaz
toholenuspředplnýchdevětvřetenpříze
adřívesedomůnevracej,dokudto
nevykonáš!“Plačícjdepastorkynědolesa
sviněpást,jahodysbírat,lenpříst;plačící
sedávlesepoddub(hrást),nevědouc,co
dřívepočíti,čisviněpásti,čijahody
sbírati,čilenspřádati!Vtenčas(utaj
psar)přidujedevětvětrů(vjetrovah)ati
ptajíseděvojky,pročjetakžalostivá.
Kdyžjimvypovědělasvojižalost,počali
větrovéfoukatiaduti,anežsedcerka
nadálá,leželysytésviněujejíchnohou,
devěthrnců,každýdevětokobnášející,
plnyjsoujahodadevětvřetenplnýchje
krásnéjakhedvábí(jakosvila)příze.Plna
radostiděkujeděvojkavětrůmapotom
jdedomů,byodevzdalamacešedosyta
napasenésvině,jahodaminaplněnéhrnce
aspředenýlen.Kdyžvidělamacechadiv
tennevídaný,neslýchaný,sršelazlostí,ale
muselamlčeti,kdyžpastorkyněúkol
vykonala,kterýjíbylauložila.Zavřela
svině,uložilapředivoapotomzačala,jísti
jahody.Prvnízdálasejísladšímedu,
druhámělachuťjakokaždájinájahoda,
třetíalepálilajivhrdle,jakbyžhavýuhel
bylapozřela.Ikřičí,laje,jakéžetojsou
jahody,abohemzaklínáse,žemusí
pastorkynizhubiti.
Navzdortomu,žemacechaneustále
pastorkyněpotupovalaasužovala,stávala
setatocodenkrásnějšíapověstojejí
kráserozneslasejakonaperutíchvětrů
dalekoširoko.Nebylotedydivu,kdyžse
začínalihlasitíoniženichové(proset)se
všechstran.Macechasevelicezlobila
(jadila),ženarodnoujejídcerunikdoani
pohlédnoutinechceapopastorkyniže
každýmladictouží(gine).Iusmyslila
sobě,žeošidísvětasvojidceruževydáza
pastorkyni.Jednohojitra,uslyševši,že
jdouprosetprostřipastorkyni,skočíbrže,
uchopípastorkynizaruku,metnejído
komoryatampoklopínaniveličizné
koryto;potomnakytila(ozdobila)svoji
dceřaposadilajizastůl.Kdyžsnubci
dovnitřvešliazastolemsedětividěli
ošklivoucuretinu(dceru),ohlédlises
podivenímjedennadruhéhoakaždý
myslilsi:Myjsmedošliprositidjevojčicu
jakojarní(mladoljetnou)růžicuaejhle,tu
takágrdoba(ošklivá)!“Kdyžpotomsedli
zastůl,přineslamatkapěknýtalířna
prstenyasvatovépočalisesmlouvati.(V
Hranici/Gradac/,asi4
hodinyodVerovitice,kdyžpřijdouděvče
prositiasmluvilisesvatové,položí
námluvčídvaprstenynatalířnastůl.Po
smlouvěvyměnísiježenichsnevěstou.K
tomudávásetaké
„platnájabuka“,cožskorovždyv
peněžitémdaruzáleží.)Aletunáhle
přiletělnaoknokohout(domácípjevac)
pastorčinmiláčekazačalzpívati:„Kukuriku,kukuriku!Různá(škaredá)sedíza
stolem,lepápodkorytem!Kukuriku!“I
skočímacecha,chtíchosehnatisokna:
„Haj,hus,cotěsemdoneslonaokno?“
křičí.Alejedvahosjednohookna
sehnala,sedělnadruhémaopakovalsvoji
píseň:„Kukuriku,různásedízastolema
lepápodkorytem!“Izpozorujetostarý
svatapraví:„Slyšslyš!Cožetotenpěvec
volá?“Alemacechavelí:„Acožebystena
todbali,jetoněmýtvoranemátorozumu
hushaj!“Alekohoutsenebálananovo
začal,atoještěsilněji,křičeti:
„Kukuriku!Různásedízastolemalepá
podkorytem!“„Ikýtěvrag(čert)sem
donesl,“zlobísemacecha,alestarýsvat
velí:
„Hajdmo!Pojďme!Mysamibudeme
hledatpokuti(domu),abychomviděli,
pročtenpěvectolikkřičí.“Iodešli
svatovédodruhésoby(světnice),na
ponebí(tavan),dosklepa(dopodrumu)a
naposleddokomory.Tuvykvetlazatímna
korytukrásnávonnárůžiceapoznali
ihnedsvatové,tamženajdoumladou
(nevěstu).Bržeodklopímladoženich
koryto,pastorkyněvyjdeavšickni
zůstanouvudivenínadjejílepotou.
Macechuzajejízlobuřádněvypeskovali
(izpsuli),alekrásnoupastorkyniodvezli
svatovéssebouaosvatběčastilisepo
osmdlouhýchdnův.
Nemuštijazyk
Unějakéhočlověkabyljedenovčák
(čoban),kterýmumnoholetvěrněa
poctivěsloužil.
Jednoujdazaovcemi,slyšívlesenějaký
pískot;nevěda,cobytobylo,šelpohlase
dolesa,abyviděl,cotoje.Jsatam,viděl,
žesezapožáriloavpožáružepištízmij
Kdyžtoovčákspatřil,zůstalstáti,aby
viděl,cobudezmijdělati,neboťhořelo
okoloněhonavšechstranáchapožárse
ustavičněkněmupřibližoval.Tehdavolá
zmijzpožáru:,,Ovčáku,proboha,
vysvoboďmneztohoohně!“Ipodámu
ovčáksvojihůlpřesoheňaonpoholí
vyjdeajemunarukuaporucevylezek
hrdluaokolohrdlasemuovine.Jakto
ovčákvidí,zůstaneudivenapotompraví
zmiji:„Cojeto!Nastojte!Játebe
vysvobodilasebezahubil!“Zmijmu
odpověděl:„Nicseneboj,aledonesmne
domůmémuotci.Můjotecjezmijinský
cár!“Izačnehoovčákprositiase
omlouvati,ženemůžezanechatisvojich
ovec;ipravímuzmij:
„Nestarejseanidostmáloosvojeovce;
ovcímsenestanenic.Jenpojďco
nejbržeji.“Jdetehdyovčáksezmijem
lesemakonečnědojdoukjednébráně,
kterábylazesamýchzmijí.
Kdyždošli,tuzmijnaovčákovuhrdle
hvízdlavokamženísevšeckyzmije
rozpletly.Ipravízmijovčáku:„Až
přijdemedodvorakmémuotci,budeti
dávati,cokolivpožádáš:stříbro,zlato,
drahékamení,aletynevezminic,než
žádejnemuštijazyk.Onbudesezdráhati,
alekonečnětihodá.“Mezitímpřišlido
dvorakotciaotecspláčemptásezmije:
„Proboha,synku,kdejsi?“Aonkáževše
popořádku,jakbylobklopenpožárema
jakhoovčákvysvobodil.Tehdypraví
zmijskýcárovčákovi:„Cochceš,abychti
dalzato,žejsimněsynaosvobodil?“
Odpovímuovčák:„Nicjinéhonechci,
abysmidal,nežnemuštijazyk.“Ipraví
cár:„Toneníprotebe,neboťkdyžtito
dám,potomkdyžtoněkomuřekneš,vtu
chvílibysumřel;žádejtedyněcojiného,
cokolivchcešdámti!“Natomuovčák
odpovídá:„Chceš-limicodáti,dejmně
nemuštijazyk;paklimihonedáš,zůstávej
sBohem!Mněněčehojinéhonetřeba!“I
chystalsekodchodu.Tuvrátíhocár
nazpět,kázajemu:„Stůj!Pojďsem,když
jinaknechceš.Zívni!“Ovčákzívla
zmijskýcárplivlmudoústřka:„Nyní
plivnitymnědoúst!“Ovčákmuplivnul
doústazmijskýcáropětovčákovi.Takto
sipotřikráteplivnulijedendruhémudo
ústapotompravilmuzmijskýcár:„Nyní
mášnemuštijazyk.JdisBohem,ale
nikomutoneříkejanizahlavusvoji,
neboťjaktořekneškomukoli,vtuchvíli
umřeš!“Ovčákodešel;jdalesemslyšía
rozumívšemu,cohovoříptactvoitrávyi
všecko,cojenasvětě.Kdyžpřišelk
ovcím,našelvšechnypohromaděpokojně
ležetiasiodpočívati.Jedvaželehne,
přiletělidvahavrani,apadnoucenajeden
strom,počnourozmlouvativesvém
jazykuřkouce:„Kdybyvěděltentoovčák,
žetam,coležíonočernéjehně(šilježe),
podzemíjeplnýsklepstříbraazlata!“
Ovčák,jaktoslyší,odejdeksvému
hospodáři,abymutořekl,ahospodář
přihnalsesvozem,akdyžpotom
odkopaliusklepadvéře,odvezlizlato
domů.
Onenhospodářbylpoctivýčlověk;dav
všechnotobohatstvíovčákovi,pravilmu:
„Ejhlesynku,totovšejetvoje,todalBůh
tobě!Nynívystavsobědům,ožeňseaživ
sezdobytéhobohatství!“
Ovčákvzalzlato,postavilsidům,oženil
seazavedlsiživnost;málopomaluastal
senejbohatšímčlověkem,nejenvoné
dědině,nýbržvcelémokolínebylomu
roven.Mělsvéhoovčáka,govedara,
koňušara,sviňara,mnohojmění(imovina)
avelikébohatství.Jednou,právěnaBožič
pravilsvéženě:„Přichystejvínairakijei
všeho,čehotřeba,půjdemezítranasalaša
donesemetopastýřům,nechťseioni
obveselí.“Ženahoposlechlaaudělala
vše,jakjíporučil.Kdyždruhýdenodešli
nasalaš,tehdahospodářuvečerkážesvým
pastýřům:„Nynísevšickniseberte,potom
jezteipijteaveseltese,ajábuduustáda
přescelounoc.“Iodejdehospodářa
zůstaneustáda.Kdyžbylookolopůlnoci,
tuzavylivlciapsizaštěkali.Iptalisevlci
vesvémjazyku:„Můžeme-lipřijítina
plendostanesemasaivám!“Apsijim
odpovídajívesvémjazyku:„Přijďte,
abychomseimynajedli!“Alebylmezi
psyjedenstarý(matori)pes,kterýměljen
ještědvazubyvtlamě(uglavu).
Onenstarýpespovídávlkům:„Titam
majítoito!Dokudmámjáještěobadva
zubyvesvétlamě,neudělátevyškody
mémuhospodáři!“Ahospodářvšecko
slyšelarozuměl,coonihovořili.Kdyžse
ránorozednilo,poručilhospodář,aby
všechnypsypobili,jenonohostaréhopsa
abynechali.Ipravilisluhové:„Proboha,
hospodáři,škodajich!“Alegazdajim
odpovídá:„Cojsemřekl,touděláte!“
Potomvypravilisesženoudomůajeli
koňmo.Podnímbylkůň,podženou
kobyla.Kdyžtakjeli,pomyknulsečlověk
dopředuaženazůstávalavzadu.Tukůň
podčlověkemzaržeavelíkobyle:„Pojď
rychleji,cozůstávášvzadu?“Akobylamu
odpovídá:„Eh,snadnojetobě,tyneseš
jenjednohohospodáře,alejátroje;nesu
gazdariciavnídítěavsoběhříbě!“Nato
sečlověkohledneazasmějese;žena
pozorujíctoihnedpobodlakobylua
dostihnuvšičlověkaptáseho,pročse
smál.„Pronic,jentak!“odpověděljíon.
Aletonebyloženědostiadoráželana
muže,abyjířekl,pročsesmál.Ipočnese
brániti:„Dejpokoj,ženo,Bůhstebou!Co
jeti?Nevímanisám!“Alečímvícese
bránil,tímvíceženanaňdorážela,abyjí
pověděl,pročsesmál.Konečnějíčlověk
pravil:„Jaktitopovím,vtuchvíliumru!“
Aleonaanitohonedbalaaustavičněnaň
doléhala,pravíc,žejinakbýtinemůže,že
jítomusípověděti!Vtomdojelidomů.
Člověksesednuvskoněihnedporoučí
připravitirakev;kdyžbylapřipravena,
postaviljipředdůmapotompravilženě:
„Ejhle,nynílehnudorakveapotomti
řeknu,pročjsemsezasmál,alejaktito
řeknu,vtuchvíliumru.“Aopravdulehl
dorakve;aleještějedenkráteohlížíse
kolemsebe,atupřicházíonenstarýpesod
stáda,sednemukhlavámapláče.Člověk
zpozorujeto,pravíženě:„Přineskus
chlebaapodejtomupsu!“Ženapřinesla
kuschlebaahodilahopsovi,alepesnaň
nechceanihleděti;ipřijdekohout(petao)
azačnechlébklovati.
Tupravípeskohoutu:„Nešťastnánesyto!
Tobějedojídla,avidíš,žechcegazda
umříti!“Akohoutmuodpoví:„No,nechť
umře,kdyžjeblázen.Jámámstožena
všechnyjepřivábímnajednokukuřičné
zrno,kdyžjeněkdenajdu,akdyžpřijdou,
sežerujejá.Začne-liseněkteráhněvati,
tujájinatozobákem.Aonnenísto
(vredan),abyjednuutišil.“Kdyžtočlověk
slyší,vstanezrakve,vezmehůlavolá
ženuksobě:„Pojď,ženo,abychtito
řekl!“atupotomholíponí:„Ejhleženo,
toje!“Ataktoseženautišilaanikdyvíce
neptalaseho,pročsesmál.
Děvojka,vdoviceapuštěnice
Byljedenčlověkaneženatý;inabízelimu
jedniděvojku,druzívdovu,třetípuštěnici.
Inevěděl,kterousivzíti,neboťjsoubyly
vesměsvšechnytřidobréakrásné.Odejde
tedykjakémusistarci,abysehozeptal,
zdalijelépevzítiděvojku,čilivdovu,
aneb-lipuštěnici,astařecmupraví:
„Synku!Natotinevímnicříci,alejdik
Premúdrému(totižkSolomúnu),onti
poví,cojelépe;stavse,ažpůjdešnazpět,
abysmipověděl,cotiřekl.“Odejdetedy
člověkdoSolomúnovadvoru.Kdyžpřijde
předdvůr,ptajísehosluhové,cochce,a
onjimpovídá,žejdekPremúdrému.
Tehdavezmehojedensluhazaruku,
uvedehododvora,atamvztáhnaruku,
ukazujemunajednodítě,kterésednuvši
nahůlpodvořeseprohánělo,řka:„Ejhle,
onojePremúdrý!“Idivísečlověka
pomyslíusebe:„Cožemněonodítěmůže
pověděti!Alekdyžjsemjižsemdošel,
půjdukněmu,abychslyšel,cořekne.“
OdeberesetedykSolomúnu.Kdyžk
němudošel,zastavilseonenslušněse
svýmkoněm,ptajesečlověka,cochce.I
vypravujemučlověkvšepopořádku,jaki
co.TehdamuPremúdrýodpovídá:„Jestli
vezmešděvojku,znáštyjestlivezmeš
vdovici,znáona;paklivezmešpuštěnici,
chraňseméhokoně!“Přitomseobrátil,a
trknakoncemholečlověkazlehkapřes
nohu,počalopětprohánětisepodvoře.
„Nejsem-lipravýblázen!Jástarýčlověk
přišeljsemkdítěti,abymněradilo,jakse
ženiti.“Ivrátísenazpětajdekonomu
starci,abysehozeptal,kekomuhoto
poslaloradu.Kdyžkstarcidošel,rozkřikl
senaněhoarozhněvánvypravovalmu
vše,jakprošeluPremúdrého.
Tehdapravímustarec:„Emůjsynku,
neřekltitoPremúdrýnadarmo.Vezmeš-li
děvojku,znáštyjetolikjako:ona
předpokládajíc,žetyvšeckolépeznáš
nežliona,budetěvždyposlouchati,
cokolivchtítibudeš.Jakvezmešvdovicu,
znáonatojetolikonabylajižjednou
ženou,tudymyslí,ževšeckozná,aproto
nebudechtítitebeposlouchati,nýbržbude
vevšemchtítitoběporoučeti.Pakli
vezmešpuštěnici,chraňseméhokoně,a
přitomtrknultěholípřesnohutochtěl
říci:chraňse,abytěneopálila(neožegla),
jakobylaopálilaiprvníhomuže!“
Dnesmně,zítratobě
ŽenaPremúdréhoSolomúnazalíbivšisi
jakéhosidruhéhocárá,usmyslilasi,že
opustíprvníhomužeažeseuteček
onomudruhému.Alenemohlasenikterak
ukrásti,neboťjíSolomúnvelmistřehl.
Prototedydorozumísesonímdruhým
cárem;tenpošlejíněco,onatovypijea
učinísemrtvou.Kdyžonataktoumře,
useknejíSolomúnmalýprsturuky,aby
sepřesvědčil,je-liopravduumrlá;když
viděl,ženičehoženanecítí,žejemrtvá,
tehdyjizakopal.Aonencárnařídísvým
lidematijivnocivykopajíakněmu
odnesou,aonjíopětnějaknavrátíživot,
vezmejizaženuapočnesnížíti.Kdyžse
PremúdrýSolomúndověděl,cotobylos
jehoženou,zvedlseašeljíhledat,vzavs
seboudostatečnýpočetozbrojenýchlidí.
Kdyždošlinablízkostoliceonohocárá,co
mubylženuvzal,ostavillidivlese
přikázavjim,jakzaslechnou,žetrouba
zatroubí,tehdanajejíhlasabymupřišli
napomocakaždýabyneslpředseboupo
jednélistnatératolesti;onpaksamojedin
odejdedocarovadvora.Octnulsetam,a
tuženasesluhamisamavedvoře;cár
odešelnalov.Jakspatříženasvého
prvníhomuže,uleknese,aleopěthonějak
oklameadojednésvětnicehozavře.Když
secárzlovuvrátil,povídámužena,že
přišelPremúdrýSolomúnažejevtéaté
světnicizavřen.„Alenyní,“velí,„jdihned
kněmudosvětniceatamhozabij;ale
nebuďblázenanepouštějsesnímdořeči,
neboťjestlihonechášjenjedinéslovo
promluviti,oklametě!“Cársobnaženou
šavlívrukouotevředvéřeajdek
PremúdrémuSolomúnu,abymuusekl
hlavu.Solomúnseděltišeabezestrachu
napodušce;vidaonoho,žejdekněmus
šavlí,zasmějese.Kdyžtocarvidí,
nemůžesezdržeti,abysehonezeptal,
pročsesměje,aSolomúnmuodpovídá,že
seprotosměje,žecárcárázahubitichce
nažensképodušce.Izeptásehocár:„A
jakože?“ASolomúnmuodpoví:„Jsemť
jižvtvýchrukou,svažmne,vyvednapole
zahrad,tammnezabijveřejně,aleprve
nežlimězahubíš,poruč,abysepotřikráte
natroubuzatroubilo,abyslyšelkaždý,a
kdomůžeichce,abypřišelpodívatsea
přijdeihora(les)sepodívat,jakcárcárá
hubí.“Cárposlechnehlavněproto,aby
viděl,bude-litopravda,žeihorapřijdese
podívat,kterakcárcáráhubí.Potomtedy
svážeSolomúna,hodíhonasprostývůz,
potomhosesvýmimamky(junáky)i
dvořanstvemvedenapole,abyzhynul.
Kdyžtaktošli,zahledělseSolomúnskrze
žebřinyvozunapředníkolainajednouse
zasmál.Cár,kterývedleněhojelnakoni,
ptáseho,cosesměje,aonmuodpoví:
„Smějusehledě,jakjednaloukoťdokalu
adruházkalu!“Tehdacárodvrátivhlavu
odněhopravil:„ChválaBohu,lidéříkají
PremúdrýSolomún,aonblázen!“
Došedševtomnamísto,kdemělbýti
zahuben,poručícár,abysepoprvé
zatroubilo.Jakzaslechlivojínové
Solomúnovitroubu,pohnulise.
Kdyžsepodruhézatroubilo,počalise
blížiti,alenebylolidíviděti,pouzejen
zelenératolestipřednimi,jakobyšla
hora.Cársetomuvelicepodivilivěřil,že
jepravda,comubylSolomúnřekl,potom
poručí,aťsepotřetízatroubí.Vtom
přirazívojníciSolomúnovinaonomísto,
Solomúnaosvobodíacáráivšeckyjeho
momkyadvořanyzajaliapobili!
Děvojkarychlejšíkoně
Bylajesttakováděvojka,kteránebylaz
matkyrozena,nýbržodvilutvořenaze
sněhuvzatéhozjámybezedné,doníž
nepronikloslunceIlijiske;vítrjioživil,
rosajinakojila(podojila),lesodělji
listemalouka(livada)kvítímjinakytilaa
ozdobila(naresila).Bylaťbělejšísněhu,
růžovější(rumenija)růže,jasnějšíslunce,
žesetakovánasvětěnerodila,anižse
buderoditi.Idalarozhlásitiposvětě,že
budevtenatenden,natomanatom
místědržetitrklju(dostihy),akterýz
mladíkůjinakonipředstihne(přeteče),že
chcebýtijeho.Tosevmálodnech
rozhlásilopovšemsvětě,atisíceprosiců
nakoníchshromaždovalose,jedenlepší
neždruhý.
Isámcarůvsynpřijelnadostihy.Postaví
seděvojkanametuavšickniprosciseřadí
senakoníchaonamezinimibezkoně,
jennasvýchnohou;tehdapravíjim:
„Vystavilajsemtamtozlatéjablko;kdo
nejprvekněmudojedeajevezme,chci
býtijeho,alepaklijáprvníkněmu
doběhnuajevezmudřívenežlivy,vězte,
žezůstanetevyvšickninamístěmrtvi.
Tedyrozvažtedobře,cočiníte!“
Jezdcipohlédlijedennadruhéhoakaždý
myslilusebe,žesiděvojkyvydobude;
potompravilimezisebou:„Vímezajisté,
žeonaanijednomuznásnanohou
neuběhne,alejedenznásakterýtomu
Bůhištěstíaťdnesspomůže!“Atu
zatleskladěvojkarukouorukuajedním
vrhemodkvapilivšicknizmísta.Akdyž
bylinapůlcestě,věruděvojkaje
předstihuje,spustivšizpodpažíjakási
malákřidélka.Idělaljedendruhému
výčitky,alepohodnuvšeipošíbnuvše
koně,dostihliděvojky.Jaktoona
zpozoruje,vytrhnesizhlavyvlas,odhodí
jej,avtéchvílivzrostestrašnýles,že
nevědíprosíci,kdeseoctnulikde,kudyza
ní,zdalitamo,neboonamo,azatímjeona
dalekopředstihlaaleonipohodnuvše,
pošíbnuvšekoně,opětjídostihli.Když
viděladěvojka,žeileskničemu,pustila
jednuslzuavyřinulysestrašnéřeky,žese
omálovšickninepotopili.Zaděvojkou
nikdojižsenehnal,kroměcarovasyna,
tenplulzanínakoni,alevida,žesedívka
vícavíceodněhovzdaluje,zaklejeji
třikrátejménemBožím,abystanula,aona
okamžitěstátizůstalanaonommístě,kde
právěbyla.Tuonjiuchvátí,posadíza
sebenakůň,přeplujenasuchoapotom
přesjednuplaninudásecestoukdomovu;
kdyžvyjedenanejvyššíplaninu,ohlédne
sealeděvojkyzasebounemá!
Poklad
Jakémusičlověku,kdyžjednouliběusnul,
zdálose,ževidípředseboustátikřídlaté
dítě,bíléjakopadlýsníh,atožemu
praví:„Jdinanejvyššíbrdo(vrch),co
znáš,tamnajdešvelikouboroviciapod
borovicítrojúhelnýkámen,zněhožprýští
vodajakoslza.Vykopejpodkamenem
jámutakhlubokou,jakojekámenvysoký,
aobjevísetioblájednadžarasezlatým
záklopem,plnaasprů.Zdvihnizáklopa
nechhotam;asprysiodnes,alevědao
tomnikomuneříkej,abytěIjutaguja
neuštkla.“Kdyžsečlověkprobudí,
obveselíse;vstane,oblekneseachutě
chvátákonomumístu,oněmžmubylo
řečeno.Vidaonuboroviciapodní
slzovitý,trojúhelnýkámen,chopilse
ihnedmotykyazačalkopati.Alejakpo
třetímotykoudozemězakopnul,slyší
zdolahlas,jakodětský:„Zanechejdnes,
kdokolivjsi,téroboty!“Jaktočlověk
zaslechl,padlstrachemnazemausnul
jakozabitý.Jakovpředešlémspánkuzdá
semuopět,ževidípředseboustátiono
jistédítěažemupraví:„Vstaljsi,umyl
jsise,oblékl,nacestusevydalirobotujsi
započal,alekřížejsineudělal!ProsBoha
aprositinepřestávej,kdybymnenebylo,
vědělbys,cobysebylosteboudělo;
neboťjakvstaneš,mášudělatikříž,jakto
Bůhpřikazuje,avždy,nežjakoukoli
miloumuprácizapočneš,udělejnejprve
kříž.“Kdyžsečlověkzespánkuprobral,
zpozoroval,žesenenacházínaonom
místě,kdebylstrachemnazempadl,alev
jakémsidynisku(bostaru)plnémkvětů.I
udělalkříž,vzalmotykuarýčašelopět
naonojistémísto,oněmžmubylo
řečeno,aleprvnežpočalpracovati,udělal
křížaobrátivsekslunci,kteréprávě
vycházelo,praviltřikrátposobě:
„Sluncenavýchodu(istoku)asilnýBože,
pomozte!“Potomchopilsemotykya
začalkopati,alesnemalýmstrachem,aby
seopětneozvalzdolaonenhlas.Kopáa
vyhrabujezemzdalituzasvitnesemu
něco,jakobymubylyvšechnysluneční
paprskydoočízažehlypadly
,atoje?Zrnaj,spícínaonompokladu.
Člověkvida,žesiproněhopokladu
nikterakvzítinemůže,zakumilhodo
třeticeBohemasvatýmJovanem,abyse
pohnul.Iprobudísezmajapraví:„Jáse
odtud(odolen)nepohnu,neboťnenítento
pokladanitvůjanimůj,ostatněkdyž
spočítášvšechnakřídla(izvore),kolikjich
vtétoplanině,akdyžpřijdešapovíšmně
to,chcisetizmístapohnouti,jinak
nikterak.“Kdyžtotoonenčlověkslyšel,
jdepohořeodzřídlakzřídluapočneje
řademčítati,alevždysitozasepomátl,
takženikteraknemohlpřijítispočtemku
konci.Umdlensednepodjedenvysoký
strom,žetakovéhoanivesvětěnení,a
slyšínajehovrcholu,žejsoudvavevelké
rozepřioněco,akdyžsepotompodívá,
doletělivileníkavíla.Vileníkchtěl
mermomocí,abymuvílaněcořekla,a
vílasebrání,zaklínásemu:„Jakožejev
tétoplaniněsedmdesátsedmzřídel,
nevím!“Vílaněkamodletí,avileník
zpozorujeonohočlověka,pravímu,aby
šelapokladsiodnesl.Ijdeonen,akdyž
nenalezlzmaja,zdvihnezáklop,kterýna
džarebyl,ivyberesivšechnypeníze,cov
nínašel,azákloputamzanechal.
StarobulharsképrikazkyoDědo-
gospodu
Staříovčácibulharštíavůbecstaří
Bulhařivzpomínajídosud,žeza
starobylýchčasů,kdyžnebyloještěve
světězlobyalstialidéčlověčíbylidobří
ačistosrdečníplatnýtovekBlgarsky,že
chodiltehdážBůhpozemiavyučovallid
rozličnýmpracímiuměním.Boha
představujísijakostaréhodědaanazývají
hoDědo-gospod,cožseposaváde
zachovalovústechbulharskéhonárodu.A
onnaučillidinejprveoratiatkáti.
IrozprávějíseoDědo-gospodutyto
prikazky:
I
Zprvopočátku,kdyžčlověkpočalorati,
dooravbrázduodkoncekekonci,zdvihl
sirádlonaramenoanesljezpětnaono
místo,odkudžbyloratipočal,ateprv
odtamtudtáhlnovoubrázdu.Dědo-gospod
jdamimořekljemu:„Netak,synku!
Nýbržkdyždoorášbrázdu,obraťrádlona
témžmístě,kdejsibylzastal,atáhnije
zasezpětnaonenkonec,odkudjsibyl
oratipočal!“Taktonaučilseoráčsprávně
oratiaořesetaktoažpodnes.
KdyžDědo-gospododtamtudodešel,viděl
jednuženutkátinastavu(stan);vida,že
prohazuječlunek(snovalkia)skrzeosnovu
zjednéjenstranyanitženadruhém
koncivždyutrhuje,řekljí:„Netak,
dcerko,nýbržprohazujoběmarukama!
Kdyžprohodíšsnovalkuodpravéstranyk
levé,prohoďjizasezpátkyodlevéstrany
kpravéanitneutrhuj!“Ataknaučilase
ženatkáti,jakosetkáažpodnes.
DruhéhodnešelDědo-gospodopětmimo
oráče,alepřeobrazen(priobrazen);i
zeptalseho:
„Kdotěnaučil,synku,taktoorati?“Aoráč
muodpověděl:„Dědo-gospod.“ADědogospodblahoslavilmu(požehnal)řka:
„Denorej,anarokbudešmítipotravy!“
Potomjdamimoženu,zeptalsejí:„Kdo
těnaučil,dcerko,taktotkáti?“Aonamu
odpověděla:„Jásamaodsebe.“Tehda
řekljíDědo-gospod:„Tkejrok,acoutkáš,
podpaždíuneseš!“
II
KdyžchodívalDědo-gospodpozemi,aby
jiblahoslavil,přišelkjednomupastýři
rožníhodobytkagovedaruležíčímu
naznakpodjednímstromem,atopod
hruškou(krušia).Kratunkajeho,vekteré
nosívalvodu,stálavedleněhoprázdna.I
zeptalsehoDědo-gospod:„Čimáš,
synku,vkratuncevody?“Iodpovědělmu
onen:„Nemám!“IpravilmuDědogospod:„Jdi,synku,donesvodice,aby
Dědopil!“Iukázalmugovedarnohou
řka:„Ejhle,tamtostudánka,jsi-ližízniv,
jdiapij!“TehdaDědo-gospodblahoslavil,
abymudobytek(govada)střečkoval
(štrkljala);aihnedrozprchlosestádona
všestrany,agovedartéžvyskočil,a
uchopivdorukykalpak,uhánělzastádem,
rozjímaje(dumaše)vduchu:„Čímjsem
protibohůmseprohřešil?“Odlíného
govedarašelDědo-gospodkovčáru
(ovčáku),kterýměltéžkratunkuvedle
sebestáti,jenženeleželnazemi,nýbrž
stál,bedlivěnaovcepozordávaje.Izeptal
sehoDědo-gospod:„Máš-li,synku,
vody?“„Jevody,Dědo!Alejátinemohu
pronijíti,ovcemistřečkují!“Tehda
pravilDědo-gospod:„Jdi,synku,játije
zkrotím!“Akdyžovčákodešelprovodu,
vzalmuDědo-gospodkukuzaraziljido
zeměarozhodivplášťblahoslavilovcím,
aonymírnéakrotkéstanulypodjehostín.
Vtenčaspřišelvlkprourčenousvoji
potravu,kterousidenněbrávaljako
povinnoudaňodovčáků.Dědo-gospoddal
muúplavičnéjehně.
Alevlknespokojenstím,nechtělhovzíti;
vedralsemezistádoauchvátilsijiné,
kteréselíbilojemu.TehdavzalDědo-
gospodovčárskýkavalatímuhodilhopo
kříži.
Odtohoprýzůstalovlku,žejakkolisilen
jevšíji(vrat),taknaprotitomuslabžeje
vkříži.
Avšakpřestoonohojehněte,ježsi
uchvátil,ztlamynepustiladáleunášel.I
zvedlDědo-gospoddvakameny,ahodiv
jezaním,blahosloviljim,abysestaly
dvěmapsy;istaliseaodběhšezavlkem,
vysvobodilijehně,kterévlkunášel.
Ovčákpřišelapřineslvodyvkratunce
Dědo-gospodovi;vidaovcetišestátipod
stínempláštěadvapsíkyradostně
poskakovati,spodivenímzeptalseDěda:
„Ej,Dědo,nyníkdyžsestalyovcetak
krotkéajakozdřepnělé,kterakjebuduna
pašuhnáti?“IřeklmuDědo-gospod:
„Synku!Vezmisiměděnkavalazapískej
jimpozorujvšak,odkudvětříkvane,aby
těslyšely,avkteroustranutypůjdeš,vtu
ionyubíratisebudou.“Odtohotočasuaž
podnesvyhánějíovčářiovcenapašu,
pískajícenakavalyasvirky.
III
Povídajítakéstařílidé,žezaonohočasu
člověkneporoučeljenživýmbytostem,
aleineživým;aletoprýsepozději
změnilo,kdyžsestaličlověcilstivými
(lákavými).Napříkladkdyžčlověk
posekalvlesedrva,složiljenahromadu,
šibnuljeprutem,aonašlasamatam,kde
ječlověkmítichtěl.Ažjednoujakási
žena,kdyžnasekaladrv,pošíblajetéž
prutem,abyseubíraladále,adrvase
ubíralaaonazanimi.Alekdyžsejí
napotomzlenilozanimijíti,sedlananě
jakmilenaněsedla,zůstaladrvastáti!
Šíbalajezjednéstrany,šíbalajezdruhé
strany,aledrvanepohnulaseanizamák.I
rozmrzevšise,rozvázalapasazavěsilasi
drvanahrbataneslajedále,ažjíznojpo
čeletekl.Tunatomtojejímputuzjevilse
předníDědo-gospodapravil:„Tomášza
to,žejsibylanevděčná,aponěvadžti
nebylonatomdosti,žejdousama,alei
jetinanichjsichtěla,nechťtedyonyjezdí
natobě!“Aodtěchtočasůmuselisilidé
dřívínejensaminasekati,aleidomů
donášetianebnakaláchdonášetia
dovážeti.
JednoupotkalDědo-gospodtesaře,který
sivzástěřeneslmnožstvípenězdomů.
„Cotoneseš,synku?“ptalsehoDědogospod.„Třísky,“odpovědělmutesař.Za
tutoležusoudilmuDědo-gospod,abyoni
jehopotomci(stoupenci)vždyzůstali
chudí.AříkásepodnesvBulharsku,že
majítesařivícetříštěknežlipeněz!Lež
trestalDědo-gospodvždypřísně,alekdo
pravdumluvil,tomupožehnal;jakojedné
chudévdově,kterámělamnohodětí,ale
ničehožvdomě,čímbyjebylanasytila.
Abyjehlademplačícíukonejšila,vzala
kushlíny,udělalabochníkazahrabalajej
dohorkéhopopela.Imyslelyděti,žeje
chlébopravdivý;utichlytedyaočekávaly,
ažseupeče.AtušelprávěokoloDědogospod,ivešelkženěaptalsejí:„Coto
máš,dcerko,vtompopelu?“Iřeklamu
ženapravduatuonpožehnalhliněný
chlébastalsezněhoskutečnýchléb,a
chlebaneubývaloachudámatkaměla
potomvždydostichlebaamohladěti
nasytiti,dokudbysihosamyvydělati
nedovedly.
HRY
Hranaželeznýmost
Nejsilnějšídvachlapcipostavíseproti
soběapodajísiruce.Jedensejmenuje
Slunce,druhýLuna(měsíc).Třetíjeden
chlapecjeVyšij(vojvoda),ostatnípak
chlapciiděvčatajehovojsko.Vojskoto
postavíseřadoujedenzadruhýmza
vojvodu.První,cozaňsepostaví,obejme
hovolněoběmarukamaokolopasu,ten
třetíobejmezasetakdruhého,čtvrtý
třetíhoatakaždoposledního.Celářada
tvoříspojenýřetěz.Nynízačnouzvolnak
mostusepohybovati.—MostděláSlunce
aLuna;totiždržícesezaoběruce,
zdvihnou-lijevzhůru,jemostotevřen,
spustí-lijedolů,jemostzavřen.Vojvoda
přijdasvojskemkmostu,pravíSluncia
Luně:„Držte,držteželezenmost,jako
kámen,jakokost,abyprošlonašeboží
vojskoskrz!“Slunceptáse:„Acoženám
dátezato?“„Tohoposledního,“odpoví
vojvoda.Potétopřípovědiotevřesejim
most.SlunceaLunavyzdvihnouspojené
rucevzhůruapodnimijakopod
obloukemvojskoprochází.Před
poslednímzřadymostsezavřeaSluncei
Lunasehoptají:„Číchcešbýti,Slunce
neboLuny?“Nakteroustranusepřidá,na
tustranuvstoupí,bud“kSlunci,budk
Luně.Taktopřecházívojvodasvojskem
svýmpřesmostavždytamnechá
posledního,ažzůstanesámanaposledi
onsekjednéstraněpřidá.Stojíťtedy
protisobědvěvojska,SlunceaLunino.
Nyníudělásemezioběmavojskynazemi
čára(čerta),kterájezamejnik(hranice).
Zatučáruvojskasepostaví,opětjedenza
druhýmaokolopásujedendruhého
držíce.VčelejednéřadyjeSlunce,včele
druhéřadyLuna.Taktopostavené,
chytnousetipřednídvazaruceanyní
snažísejedendruhéhopřesčáru
přetáhnouti.Ti,cozavůdcistojí,držíje
pevnějedendruhéhookolotělaajednai
druhástranasnažísezvítěziti.
Někdystáváse,ženapočetmenšístrana
zvítězí,aněkdyseřadapřetrhneavšickni
nazemsesvrhnou,zčehožpovstává
velikýsmích.
Hranaoves
(ZeSlavonska:Hajdmoigratzob)
Sednouděti,chlapciiděvčata,dořadyna
zem;jedennebjednazůstanestranoustát.
Jedenzchlapcůnebděvčedákaždémui
sámsoběcenukpamatování,například:
„Tyjsikrejcar,tygroš,tyzlatý(Jorintpo
slav.),tytřizlatý,tydvacet,“atojde
třebasdopadesáti,jakjedětí.
Potomten,costojí,přijdeaprocházeje
okolonichpraví:„Šeljsemtrhem
(várošem),tuslyšeljsem,žemáteovespo
třechzlatých.“Kteránebkterýjetřizlaté,
tenhnedvystoupíahlásíse:
„Tujepotřechzlatých!“Kupeczačne
tedysmlouvatasmlouvádostadělápřed
toutřizlatkourozličnéposuňky,smějese,
dětivšeckysesmějí,škádlíji,aleona
nesmíanidostmalinkoseusmátanic
nesmíjinéhomluvitnež„třizlaty,tři
zlaty“.Jakseusměje,musímudát
zástavu,aonzasekdruhéjdeaznova
začne:„Šeljsemtrhem,tuslyšeljsem,že
máteovespogroši?“Grošhnedvstane,
hlásíse,kupechonechce,žejelaciný,aby
žádalvíc,onalenesmínicjiného
promluvitnež„zagroš“.Takjdeod
jednohokdruhému,ažsevšecky
vypořádají.Obyčejněsežádnýalespoň
maléhoúsměškunezdržíakaždýzástavu
dátmusí,kterésekukoncivyměňujíza
všeliképráce,jakovČechách„zasetí
petružele,zavozeníhrnců,zakočičí
mňoukání“aj.
Hranakohoutka
Dětipostavísedvaadvazasebou,jakov
průvodu.Včelejdesamojednoatoje
kohoutek(petelinček).Kdyžjsou
uspořádány,kohoutekzakokrhá:Kikiriki!
Kikiriki!Natotozakokrhánírozběhnese
nejposlednějšípár,ajakobyletěli,tak
běžíkaždýpojednéstraněřadynahoru.
Kohoutekdávádobrýpozor;jakmimoněj
letí,tuonjednohoznichchcezachytit,a
kdyžsemutopodaří,musítenchycený
býtkohoutkem.Jestlisemutonepodaří,
jakožezřídkakdy,běžízanimi.Tise
zaseobrátíaběžípodélřadydolů,žeale
nasvápředešlámístapostavitisenesmějí,
rádibysevtisklimeziostatnípáry;tise
tomualebráníanechtějísedátzesvého
místavytisknouti.Kohoutekje
pronásleduje,tlačísezanimi,ajakto
obyčejněbývá,silnějšívytiskneslabšího,
ařadapřicházídonepořádku,ale
roztrhnoutisenesmí.Kdojezjednoho
místavytisknut,hledájiné,atakseto
plete,jedenběžísem,druhýtam,akdo
párunenašel,tenjepotomkohoutkem,
dokudhozasepřiopakováníhryjiný
nevystřídá.
Hradívčatnadýni
(ZokolíverovitickéhovSlavonsku)
„Hajdmoigratdinje!“(Pojdmehrátna
dýně!)Taksvolávajíseděvčata,akdyž
jichdodvacetitřicetipohromadě,vyberou
simístoprostranné,kdestromje.První,
obyčejněnejvětší,sednepodstroma
obejmehonohamairukama.Zanísedne
druhá,těsněažksamé,obejmeji,nevšak
okolopasu,alevýšepodpaží,takaby
složenérucenaprsapřišly,asicevnitřní
plochoudlanínaven(jakokdyžserukama
zalomí).Podobněsednezadruhoutřetí,za
třetíčtvrtáamimojednuvšechnyostatní
řadou.Jednazůstanestátatajdepro
dýně;postavícsepředtuprvníříká:
„Poslalimnecárcarica(mělobybýticár,
carica;bán,banica,alevyslovujitov
jednom)bánbanica,abystetnidalyjednu
dynu!’1Natoodpovítaprvní:„Jeteprv
velikájakoliskovec(oříšekliskový).“Ta,
costojí,odejdeokrokdále,alehnedse
zaseobrátíapovídá:„Poslalimne
cárcarica,bánbanica,abystemidalyjednu
dynu!“Odpovísedící:
„Teprvjevelikájakoořech.“Stojící
odejdeapřijdouchnedzasepraví:
„Poslalimne“atd.
Sedícíodpoví:„Jeteprvjakojablko.“
Stojící:„Poslalimne“atd.Sedící:„Je
teprvjakohlava!“Stojící:„Poslali...“
Sedící:„Jeteprvjakočtvrtoková
(vědra).“Nynítopokračujenapůloková,
natřičtvrtě,nacelýokovavždysetodle
vtiputéprvnířídí,sčímvelkostdýněporovná(obyčejněseinatopozordává,aby
přirovnávajícívěciiponěkudtvardýně
měly).
Kposledujevelkájakonáměstíapotom
jakopulnebe.Kdyžtořekne,přijdeta,co
chodí,azaseříká:„Poslalimnecárcarica.,
bánbanica,abystemidalyjednudynu!“
Tuřeknetasedící:
„Užjejakocelénebe,jdiautrhnisi
jednu“Nyníjdetaodjednékdruhépo
řadědolů,každoupotlačídlanívrchhlavy,
pakjíchytíhlavudoobourukou,zatřesea
jdedále,atakažkposlednítajejíteprv
vhod.Kdyžsedýněnatrhuvybírají,tlačí
seustopkyavoníseknim,pakse
potěžkávajíatřesesejimi;kdyžseprstu
stopkydomasaboří,kdyžmajívůnia
lehkéjsou,jedůkazzralostiadobroty.I
obejmejipodpaží,semtamsníkyve,až
jioddruhéodtrhne,jakobyvskutkudýni
utrhla.Tamusítamstát,atajdezasekté
prvníaříká:„Poslalimnecárcarica“jako
zpočátku.„Akdetijeta,cojsiutrhla?“
ptásejíprvní.„Upadlamidostudně“
odpovítato.„Notedyjdiave%misi
druhou“atd.řekneprvníatajdeajakopo
prvépoťukájimpohlaváchaposlední
vždysivezme,azasejdeprositojinou.
Kdyžsejíprvníptá,kdejedruhádyňa,
řekne,žeji„hajdúci“vzali,atajízase
dovolí,abysidruhouutrhla.
Taksibérejednupodruhé,ažvšechny
vytrhá,musíalevždyjinaksevymluvit.
Kdyžituposledníodvede,jehra
skončena.
Tělocvičnáhraděvčat
(ZokolíverovitickéhovSlavonsku)
Obyčejněvneděliavesváteksejdouse
děvčata,jakiunásnavenkuzpůsob,za
humnanebnaněkteréprostrannémísto,
abysitampodšírýmnebemhrály.Isejde
sejichvždymnoho,zcelévsi,velkéi
malé.—HrututojmenujíSlavonky
„vrecekrpit“(pytlezáplatovat).
Postavějíťsedořady,dvěadvěstejné
velikosti,vedlesebe.Kdyžstojípárza
párem,podajísiruce,vzhůrujezdvihnou
atrochuodsebeodstoupnou,takabyulici
tvořily.Tuspustíposlednípárrucedolů,
sehnehlavyapodobloukemrukběžíulicí
nahoruatřicetkrokůaspředřadou
zostane,rucezdvihneatakzasenový
oblouktvořitipočíná.Předposlednímusív
patáchzaposledníběžetatřetízadruhou
ačtvrtázatřetí,vnejvětšírychlosti,a
zasevpořádkusenahořestavětitakaby
tenpár,codříveprvnímbyl,přidruhém
seřaděníposlednímbyl.Taksetobez
nejmenšípřestávkyněkolikrátopakuje,až
jsouděvčataodshýbáníseaběhu
umdlena.
Kdyžserychleběháařadí,vyhlížíto,
jakobypytleobracel.Potřebamnoho
pozornosti,abynepřišlypárydo
nepořádku,prototaké,kdyžseprvnířada
postaví,obyčejněsezměřídlekroků,jak
jedlouhá,apředřadousezasevyměří,
kolikkrokůprvnípárběžetmusí;potom
užjendleokaběží.
ZEZÁPADNÍCHZEMÍ
BROSKEV,BOHATSTVÍBÝVALÉ
PUSTÉDĚDINY
Domalé,zpustlédědinkyMontreuilu,
svéhorodiště,vrátilsepodlouhých
letech,ježbylnavojněstrávil,vysloužilý
důstojníkarytířřádusvatéhoLudvíka
Girardot,abypřejmulskrovnéodrodičů
muzanechanédědictví.Pozůstávaloz
maléhodomkuapůlčtvrtájitraneúrodné
země,jakovásevšudevokolí
montreuilskémnalézala,apříčinoubyla
nouzeabídatamějšíholidu.Zhrozilse
Girardot,vidavšudenečistotua
nepořádek,dětiušpiněné,roztrhanépo
návsiběhat.Tyženyumořené,zakrnělé,
předčasemstárnoucí.Ajakjinak,muži
nemohoucezpůdytolikvytěžit,abyse
všickniztohouživili,muselidosvětapo
chleběazanechatpoleidůmženám.
Ztrmácenéodtěžké,nepřirozenépráce
polní,nemohlydbátodům,jakobyjinak
bylydbaly.SmutnědívalseGirardotna
svojerodáky,smutněinasvůjmajetek.
Sámchudý,nemohljimpomoci;mělsice
naději,žedostaneodvládyalespoňmalý
ročníplatzavěrnésvéslužbyana
zadanoukráližádost.Aledenzadnem
ubíhalaodpověďnepřicházela;abytomu
konecudělalaizasvérodákyukrálese
přimluvil,sebralseašelsámdoněkolika
milvzdálenéhoVersaillu,abyústněs
králempromluvil.Avšakvpředních
pokojíchkrálovskýchodbylivysloužilého
vojákaodbylihoprvníidruhýitřetíden,
aleonpřecezasetamšelanakrálečekal,
jakkolimarně.Všakkdyžs
zkormoucenýmsrdcemzezámku
odcházel,zašelsidokrásnýchovocnýcha
kuchyňskýchzahrad,ježzakládal
znamenitýkrálovskýzahradníkLa
Quintinie.Bylťtovelmivlídnýa
šlechetnýčlověkakaždéhorádvidělarád
ipoučoval,kdositohožádal.Takése
smutnýmrytířemrádsebavil,achtějeho
zbavititrudnýchmyšlének,učilho
pěstovánístromů.Právětenkrátezabýval
seušlechťovánímbroskvovéhoovoceana
takovýstupeňtopřivedl,žeměloovoce
barvukvětinilahodnoujejichvůni.Po
zdařenítohotopokusuvynalezlonénízké
zdi,takzvanéochranné,kteréžvneveliké
vzdálenostijednaoddruhépostavené,
zemznamenitěrozhojňují,aodrážejíce
teplotu,tutéžzdvojnásobňují.
Vynáleztento,soustředovatisluneční
paprsky,zalíbilseGirardotovivelicea
hnedumínilsizavéstitakovétopěstování
broskvovéhostromovínasvém
neúrodnémpolipřimalémsvémdomku.
Vyjevilihnedtakéúmyslsvůjpanu
Quintiniovi,kterýmujejnejenschválil,
aleiradouapomocípřispětislíbil.
Nadšenmyšlénkou,ženejensobě,alei
rodákůmpomůže,nežádalsijižmilosti
královské,alerychleubíralsekdomovu.
Avšakpředsudkyazvykylidunedajíse
hnedtakzvrátit,abyťtoikjeho
prospěchubylo.ŠlechetnýGirardotto
takézkusil.
Kdyždomlouvalvesničanům,aby
následovalijehopříkladuazneúrodných
polísvýchbroskvovésadyudělali,žejim
tolepšíhoužitkupřineseapřilehčípráci,
nevěřilimu,smálise.
Kdyžaleviděli,kdejindypustobyloa
prázdno,ponastavěnýchzídkáchstromky
zelenatise,kvésti,kdyžvidělizkvětů
roditisemnožstvíkrásného,malebného
ovoce,žesenaněsrdcesmálo,akdyž
konečněviděli,jakdrahojeGirardotdo
Versailluprodává,tuteprvodhodilyženy
těžkémotyky,kopáčearadlaavšude
zakládalysebroskvovésady.Jakopo
větrurozneslasepověstomontreuilských
krásnýchbroskvíchpocelékrajiněa
každýpřálsimítinatabuliovoce,
kteréžtopředtímjennakrálovskétabuli
bývalo.PustinaokoloMontreuilu
proměnilasevněkolikaletechvkrásné
zahrady;staré,chatrnédomkyztrácelyse
pomaluvedlenovýchavedleGirardotova
maléhodomkupostavilasenováškolana
jehoútraty.
Muži,majícedomadostzaměstnánía
výdělku,nechodilipochlebějinamaženy
hledělysidomů,dětíamalebnéhoovoce,
aponěvadžsesnímjemněačistě
zacházetmusí,stalyseionyčistotnými,
stalyseizdravějšími,způsobnějšímia
tímivůbecmravnějšími.Vevysokém
stáříjiž,oželenodevšech,skonalpokojně
šlechetnýGirardotvmalémsvémdomku
uprostředbroskvovýchsadů,jimižzáklad
položilkblahobytucelékra,myNyníje
Montreuilbohatýměstýsspětitisíci
obyvatelů,kteřísedosudpěstováním
broskvovéhostromuzanášejí,vzpomínaje
svděčnostínadobrodincesvého
Girardota.
RÉVA,BOHATSTVÍBÝVALÉPUSTÉ
KRAJINY
VpodobnémstavujakoMontreuilbyla
dědinaThomery.Celéjejíokolíbylo
dílemkameniště,dílemholástráňa
návrší.Obyvatelstvodědinytébylochudé
abídné.Muživlomechpracovaliza
skrovnýpenízaženyjakovMontreuilu
neúrodnoupůdusamyvzdělávatmusely.
Taksebidačiliabylibysnadizhynuli,
kdybynebylaProzřetelnostknimpřivedla
muže,kterýjimukázal,kdehledatimají
poklady,ježpřírodaprokaždéhovlůně
svémchová,jenžetisíceliduještěneví,
kdejichhledatiajaksijichdobýtimají.
Jednohodnejelitoukrajinoudva
cestovatelé,bohatýjedenpánamladý
přírodozpytec.Zastavilisevdědině,ale
nebylotamanihospody,aniškoly,ani
kostela,avšudevidělivelikoubídubledé
ženy,polonahéděti,mužeodpráce
shrbené;kdyžaleotrochuvodyprosili,
přineslyjimženydobrévodyičerný
osúch.Iptalsejichpánnapříčinujejich
bídy;tuukázalmujedenzmužůnaholé
stráněavršiny,napustékameništěřka,to
žepříčinajejichchudoby.„Krajinataje
ovšempustá,“pravilpřírodovědec,„ale
posázejteholétystráněavrchyrévou,a
zaněkolikletbudekrajinkavašeutěšenáa
vystanetesebohatýmilidmi!“„Ano,
učiňtetakazavašepohostinstvípošlu
vámsemučitele,“řeklpán.Nedůvěřivě
hledělivesničanénaobapánymyslíce,že
siznichbláznytropí,abylibysnadi
docelazapomnělinaně,kdybypo
krátkémčasenebylidovesnicepřišlidva
vinaři,poslánizVersailluodkrále,aby
pozakládalivinicevokolíThomerya
tamějšílidvinařstvínaučili.Comladý
přírodovědecpředpovídal,stalose.
Zaněkolikletbylapustákrajinajediná
viniceakrásnějšívesnicenadThomery
nebylodalekoširokoviděti.Zchudých
kamenolamačůstalisemohovitívinaři,
kteřírozsáhlýobchodsvínemvedli;z
bledých,těžkoupracíumořenýchženstaly
sečistotné,veselé,vezdravémvzduchu
vinicpracujícívinařky.Prácejejich
přitombyla:pletí,protrhávánílistů,aby
nahroznysluncesvítilo,uřezování
zralýchhroznůkprodejiurčených,dávati
jedopěkněpletenýchkošíkůa
zaobalovatidovonnélesnítrávy,aby
voněly.Mimorévupěstujesezdeimnoho
ovoce,ježtakéženskénastarostimají,a
mužovévelikoučástdoAuvergne
odvezouazadrahýpenízprodají.Když
tamnynícestovatelpřijde,najdekosteli
školuahospodoupřijmouhovkaždém
domě.
MARUŠEŇ
Ještěvroce1750bylakrajinaokolo
městečkaAubensaaVivaraisunazápadní
straněSevenkamenitáspoušť.Třiřady
holýchsopečnýchvrchů,nanichžani
travičkyanikvítkaanistromkunebylo,
zdvíhásevokrouhlostiodmalého,na
holémvrchuvystavěnéhoměstečka
AubensavzhůrukSevenám,jimižjsou
ohrazeny.Sdruhéstranyměstečka
rozprostíráseširokárovina,nanížtehdáž
nicjinéhovidětinebylonežličernéarudé
vrstvylávyatakovémnožstvíčedičových
balvanůamenšíchkamenů,žesenejinak
zdálo,nežjakobykdysikamennýdéšťbyl
nadrovinoutousnebepadal.Natéto
kamenitérovině,vhoráchtěchsopečných
dotisícstřevícůvysokých,bydleldivý,
surovýlid,vnečistýchbarákách,živěse
ptáčnictvímakrádeží;neboťkdepsota,
tamihřích.Ženyrovněžtaksurovébyly
jakomuži,adětivyrůstalybezkázněa
báznějakodřívívlese.Školtamovšem
nebylo.Včerném,vlněnémchatrném
oděvu,vdřevěnkáchsvysokými
podpatky,puškunaplecíchzavěšenou,
přicházívalimuživnedělidoAubensado
kostela.Pokostelešliobyčejnědo
hospodyatampilireptajícepřitomproti
Bohuilidem,ažpropiliposlednígroša
opilípotomhádaliarvalisedokrve.I
vyhýbalisepocestnízpustlétékrajiněa
zpustlejšímuještělidu.
Taktotrvalo,ažsetamvrátilpodlouhém
časezdalekýchcestnazděděnýstateček
PavelOlivierdeSerres,muž
neobyčejnýchvědomostí.Ividělhned,
kterakbyseneúrodnátarovinaaholéty
vrchyzúrodnitdaly,alevěda,želid
nevěří,conasvéočinevidí,sadilprvní
marušenasvojipůdumeziskalinya
kamení.—Astromkyrostlyvůčihledě,na
roviněinasopečnýchvršinách,jakoby
tamodjakživabylyrostly.Začaltedypan
Olivierpěstovatibource,akdyžsejiž
mohldobrýmvýsledkemvykázati,svolal
krajany,aukazujejimstromkyi
hedbávníky,pravil:„Odhoďtezbraň,
muži,choptesemotykasázejtestromky,
avy,ženy,pěstujteachovejtelistem
jejichtytočervíky,azaněkolikletbudete
choditivhedvábí,budetešťastníabohatí,
vyivašipotomci!“Aodložilimužizbraň
achopilisemotykaženyzačalyseobírati
pěstovánímbourců,kteréžtozapřádatijim
mělytkanivoklepšíbudoucnosti.Ahle,
zaněkolikletjakátoproměna!Holé
vrchystalysezelenýmilesíky,rovina
sademalidmravnýmazámožným.Kde
chatrné,nečistébarákystávaly,stojínyní
spořádanédomkyprostředmorušových
sadůaširokécestyvroubenémorušemi
křižujísepocelékrajiněkpohodlí
pocestným.Ženystávalysepřilehčía
ušlechtilejšíprácialepšímživobytím
způsobilejšímiajemnějšímiamuži
obcovánímsesvětemnabývalilepších
mravůavzdělání,adětiveVivaraisu
neválejísejižvprachuponávsí,alečistě
ustrojenychodíhnedzránadoškoly,
největšíhotoanejspořádanějšíhostavení
vcelédědině,ohrazenéhozelenýmsadem.
Takbylotamčímdáletímlépe,z
pokolenínapokolení,anyníjejiž
prostoradvacetimildlouhámorušemi
posázenaalidjebohat.
DobrodineccelétékrajinyOlivierde
Serresdávnojižzemřel,aleskrovnýjeho
důmuprostředmorušovéhosadu,zjehož
okenvidětinaosázenémorušemivrchy,
pomníkytojehonehynoucí,ukazujelid
dosudcizincům,vzpomínajezemřeléhos
úctouavážností.
POZNÁMKYPROVOJTĚCHA
NÁPRSTKA
Práceaplatslužebnictvanavenku
Jakusedláků,takuměšťanůneřídíseplat
čeledědlezásluhapráce,alevždyskoro
dleuznalostiamohovitostihospodářů.U
některýchhospodářůmásečeleďpři
těžképrácizle,uněkterýchzasepřilehčí
prácidobře.Vevelkýchživnostech
dostávajíděvečkyročníslužbyna
penězích30—35fr.saj.,mimoto15loket
bíléhoplátnaazáhonnazasetílnuneb
konopí.
Uménězámožnýchsedlákůachalupníků
mají20—25f.služby,10—12loket
plátnaazáhon.
Kdenedostávajízáhony,tamdostávají
víceloketplátna.Zemvzdělájim
hospodářanaprvnízasetíbudjimdaruje,
budjenzapůjčízvlastníhosemene.
Ostatnípráce,totižplení,trhání,močení,
sušení,tření,udělatisimusíděvečkyv
příhodnýchchvílech,kdyžsibyly
odbavilyprácedomácí.Sklízenýlensi
děvečkynejradějispředouapřízistřádají,
abymělytrochutoho
„vinutí“,ažbyšlyzamuž.Včaszimních
dlouhýchvečerů,opřástvách,smí
děvečka,kdyžsibylauloženýjíod
hospodyněúkolnapředla,přístiprosebe.
jeťalemezinimiimnohotakových,které
radějilenprodajíazastrženýpeníz
rozličnýchparádsinakoupí,neboťse
vzmáháluxusimezivenkovskýmlidem,
zvlášťkdejsoufabriky.Husopasky,
pasačkyapasácikrav,dětitochudých
podruhů10izleté,sloužízastravuašat,
taktéžmaléchůvy.
Pacholekukoňůaoráčmajíubohatších
sedlákůročníslužby40—50zl.saj.,dvě
košile,plátěnénohaviceaněkdeipárbot.
Uménězámožnýchmajímužští
čeledínové30—35fr.š.
Mimotodostáváčeleďodhospodářůo
výročníchtrzích„jarmarku“;obyčejně
něcopotřebnéhoodšatstva,ženským
šátky,zástěry,punčochyvlněné,fáborya
p.věci;mužskýmbudčepici,budna
vestu,anebšáteknakrk.
Stravu
máčeleďusedlákůjednoduchou,ale
silnou.Ránopocelouzimudobrou
polívku,bramboryachléb,vletěale
nejvícemléko,akchlebutvarohnebsýr.
Totéžjekvečeři.Kobědubývápolívkaa
ještějednojídlo,budmoučné,neb
luštinné;vnedělimasoaknedlíky,akdyž
tone,tedybuchty,velikéjakocihla.
Každýdostanedvě.Osvátcíchmajídvojí
masoaještěkašinebonějakémoučné
jídlo.Ovánocíchdostanekaždýčeledín
mimojídlaštědrovečernáabožíhodová
velikoucaltu(vánočku),ovelikonocích
mazanecakoledu,červenévejce,jablkaa
ořechy,všehozamísu.Oletnicechbuchty
amastnéhnětenky,oostatcíchšišky,
smažené
„božímilosti“amasadosyta.Oposvícení
jevšehodobohaadobřesemájak
hospodář,takčeládka.Poukončenéžatvě
vystrojízámožnějšíhospodářičeledia
dělníkůmobžinky,naněžsečeleďtěšívá
neboťbývápřitakýchradovánkáchhudba
atanec,chasytonejvětšírozkoš.
Zvukhouslírozjaříokamžitěodpráce
umdlenátělaaděvčatanedbajínakrvavé
nanohoumozole,kdyžsevkoleschlapci
točí.Poukončenídračekapozdějipřástev
uhosťujíhospodynědračkyapřástevnice
dobrouvečeří,knížsitytoimužskou
chasupozvou.Letníhočasu,zadlouhých
dnův,kdyžpracuječeleďvpoli,posíláse
jimisvačina,obyčejněkyselémlékoa
chléb.Kdeseurodímnohopodzimního
ovoce,vařívajíhospodynězhrušek,jablk
ašvestekpohoustloupolívku,kterásejídá
studená,obyčejněbudksvačiněk
občerstvení,anebkvečeřikchlebuco
pochoutkapobramborách.Jablkarozkrájí
senačtvrtky,hruškynapoloviny,švestky
zůstanoucelé.Rozkrájenátaovocinavloží
sedokotlenebhrnce,nalejesenani
vlažnévodyapostavísenadoheň,aby
přišlazáhydovaru.Mezitímudělásez
moukyakyselésmetany(kdejínení,z
dobréhomléka)pohoustlýkvásekatímse
potompřiustavičnémmíchánívařiči
ovocezaleje.Kdyžsebylochvílipovařilo
ahoustnoutipočíná,odstavíseodohněa
necházchladnouti.Zchladlédásedo
studena.Ovocnátatopolívkajechutnáav
studenuvydržídvadnipřichuti.Vůbec
netrpíselskáčeleďskoronikdehladu;
chlébbývávmálokterémdomě„pod
zámkem“,každémusvobodnoukrojitisi
dlelibosti.
Takésedáváčeledichlébnatýden,jeden
velikýnebdvamalébochníky.Jsouťalei
tymenšíbochníkyopolovicvětšínež
půlzlatovýchlébpražskýchpecnářů,
nemluvícorozdíluhodnotychlebů,
pražskéhoadomácíhoselskéhochleba.V
letěspáváženskáčeleďnaponebí,naseně
anebvkomorách,vziměvchlévech;
mužskáčeleďspávánejvícevkonírněna
morám.
Moráňjepostelzcelajednoduchá,jaktuto
vidíte:
vrchníčástpletenajezeslámyanebsítí;
natupoložísebudhuně,budsenastele
slámyapokryjehrubýmplátěným
pokrývadlem.Napřikrytímajíchlapi
huně,děvečkypeřiny(svrchnice),pod
hlavujednutvrdoupodhlavnici.Vletě
ustelesimužskáčeleď,kdyžjepěknánoc,
nadvůr,alesobotnívečerstráví
málokterýmladýchlapnasvémložisku;
každýmáobyčejněmilenku,ajakvysvítí
měsíček,pospícháknípodokénko„na
volání“,kdepotomspolustávajído
kuropění,anižsejimspánkuzachce.
Práce
máselskáčeleďmnohoatěžkou,zvlášť
ženskáčeleď.Vletěvstáváděvečkavetři
hodinyránoprvnežskřivánekzazpívá.
Jakvstane,sotvažesuknipřehodíavlasy
rozpraví,uchytnetrávničkuasrpa
pospíchánapolenebodosadunakosit
„trávičkysrosičkou“.Takjimtysrpyv
rukouhrají,žejeradostsedívat.
Obyčejnězpívajípřikosení;cožvůbecna
venkuzpůsobpřikaždinképráci,buďsi
jakákoli.Kdyžbylanakosilahodný
nážitektrávy,snesejinarozprostřenou
trávničku,zavážekřižmodvěmakonci,a
potomlehnoucnanihoreznačky(jak
Slováktrefněříká),zaváženaprsoudo
pevnéhouzludruhédvakonceapomalu
zvedáse,ažstojínanohou.Vevelkých
dvoříchjedouobyčejněpacholcis
vozíkemprotrávuanakosejíkosoua
děvečkashrabujeanakládá.Jakpřijdez
trávy,musíkrávyošetřit,vykydat,dojit,
tovšeckomusíbýthotovo,nežobecní
sluhazatroubí.Krávy,prasataadrůbež
majízcelaženskénastarosti;kdeseřepou
krmí,musíjiděvečkyrozsekatsekačkami,
kdyžnenídostatekslámy,nastlánidolesa
chodit,vodyjimnavážit,zkrátkacodo
tohooborupatří,všeckoležínaženské
hlavě.Hospodyněovšemtaképracuje,i
dcery,kdyžjemá,alepřivařenímusí
děvečkavelikánskéhrncenaohniště
stavětanebvziměnavidlíchdokamen
strkat,učazenémusíčistěumýt,jakoty
krajáčeadížkydřevěnénamléko.
Máslovrtětmusítakéděvečkyapři
velkýchmáselnicíchstojídvěatěžkojim
dlouhovydržet,abyodpočinoutnemusely.
Pránimáslaanakládáni,copotom
hospodynědělá,jeovšemlehkápráce.Na
chlébzakvasíobyčejněhospodyněs
děvečkou,alevymísitmusíhoděvečka
samaaktomupatřínemalásíla,kdyžjev
dížimnohotěsta.Takétopitasázetdo
pecemusíděvečka.Coseprádlatýče,
říkajísedláci(ačastoipáni),žesemusí
naně„netolikmýdla,alevícehnátů
přiložit“,toostatnížespravíslunce.Proto
semusíaleiusedlákůkaždýkousek
prádla10—izkratdorukyvzíti,nežje
zasečistý.Nahranicíchbavorskýchav
Uhříchnemneseprádlorukoma,aletluče
nalavičkáchdřevěnýchdubovými
těžkýmiplácačkami,asicevsamém
potokunebřeceanebustudně.Potomse
dádosvárekktomuzvláštědělaných,
zasesevytlučeateprvždímá.Jeto
mnohemtěžšíproženskoupráceaprádlo
tímtrpí.V
zachovalýchještědědináchmandlujese
jennaválcisdeskou,nalavici,cožjetaké
namáhavějšínežmandl,ačkdyžjetěžký,
itenhodnětěloztahá.Takésenehladí
prádlovevesnicích(mimookoloPrahy),a
kdyžchtějímítiškrobenouplenuneb
čepecvyhlazeny,majíktomutěžké,
kulaté,hladkésklonazpůsobpaliceod
moždíře;toujezdísepoprádletak
dlouho,ažseleskne.Zahrádkyobstarávají
takéženské,sadobyčejněhospodář;ale
housenkyobíratmusíiženskéaovoce
sušitjetakéjejichpráce.Nasazování
slepic,krmeníhus,kapounovánímladých
kohoutů,tovšejepráceženských.Se
lnemodzasetíjenženskézacházejíacoje
tupráce,nežsetovláknodostanenatělo,
cojetučasu!Plenídvojí,trhání,
vyklepávánípálekvázánímočení,
prostíránísušenítřenínatrdlicích
vochlovánídvojíateprvpřijdelenna
kužel;zkoudeleudělajísekrackya
spřádajízvochlíček,tojepráceděveček.
Lenpředoudceryahospodyně;—cucky
přepřádajímalépasačkynapytlovéplátno
atakéseznichprovázkyzkrucují.Z
konopí,cotakéženskéskliditmusí,
soukajízasemužštíprovazyaněcose
spřede.
Vokolídomažlickémjsouještěženy,
kterésiiplátnosamytkají,alejinde
nikde.Přízedásetkalcům,alebílení
odbývásepotomnejvícedoma,zvlášťkde
jepotokneborybníkakuszelenétrávy.
Mimovlněnýchsukní,vyšívaných
šněrovačekapodobnýchčástekoděvu
ušijese,cojeodplátna,všeckov
domácnosti.Šitípytlů,plachetnatrávua
podobnýchvěcízhrubéhoplátnajeúkol
děveček.Mimotytoprácepracuježenská
čeleď,anejenčeleď,aleihospodyněa
dcerydomácí,vpoli,odjaradojeseni.Při
senosečirozhazujípokosenoutrávu,aby
uschla,suchésenoshrabujídokup,zkup
podávajívidleminavozyadomapotom
pomáhajísvozůskládatinapůdya
seníky.Tážpráceočekávájevjesenipři
sklízenívotav.
Kdejevobyčejižatobilísrpem,jdou
vždyidomácíženskénažatvuataké
najímásevícezničnežženců,anženské
rychlejisrpemvládnoutiznajíadélev
prácivytrvajínežmužští;anenítolehká
práce,osmidesethodindenněžati,bud
kleče,budsehnutěatakpokolikdní.
Kdeobilíkosoupožínají,skterouzasejen
mužizacházetiznají,tamdělajíženské
povřísla(kvázanísnopů),vážoua
pomáhajínakládatinavozy.Přisázení,
okopáváníadobýváníbramborařepy
(turínu),přisázeníasklízenízelí,zkrátka
přivšechpolníchprácechpracuježenská
čeleďzároveňsmužskouavzimě,když
třeba,musíinamlatsnimi.Takédo
mlýna,kdyžmletijedehospodářneb
čeledín,jededěvečkassebouaobyčejně
musímletisama,neboťpacholeknamístě
mletíabděnípospísiradějivemlejnici
napytlechahospodářzasednespanem
otcemkekartám;stárekmuzatímsemele,
alevezmesidobréměřičné.
Zkušenétohohospodyněpošloutedy
radějislužkyssebou,vědouce,žese
ošiditinedajíatakdobřesemlítiznají
jakomlynářsám.Prácemužskéčeledije
chováníaopatrováníkoňů,volůaovcí,v
letěprácepřipolnímhospodářství,na
podzimdováženízlesaaštípánídříví,
drániloučí,jichžsepřeszimumnoho
spálí,opravováníšindelovýcha
deskovýchstřech,vziměmlatba,každý
den4neb6hodin,zjarasprávapluhůa
vozůjsouvšechnoprácemužskéčeledi.
Vyjmačistěníaopatrováníkoňůavolů,
řezánísečkyapodobných,poněkud
hrubšíchprácí,pracujeizámožnější
sedlákzároveňsčeledí.Vletěvstává
čeleď,jakoživšicknidomácívetři,v
ziměvečtyryhodiny;naložejdou,kdy
kterýchceamůže.Vziměopřástvácha
dračkáchsedáváchasapohromadědo
desetijedenáctihodin,idopůlnoci,když
některábábapěknépohádkyrozpráví.
Sobotnívečertrvámilencůmdosvítání.O
posvíceníaoposlednímasopustnídny
tancujesepotřidnyapotřinociskoro
bezpřestáníasvatebníhody,přinichž
čeleďovšemmnohoprácemívá,alei
jídla,pití,acojínejmilejší,itancezažije,
trvajíobyčejněcelýtýden.Vpřirovnáník
ženskéčeledimáčeleďmužskámnohem
méněpráceavícepohovení.Nejenžepři
kráváchděvečkavíceprácemánež
pacholekpřikoníchnebvolích,onaiv
doměkaždéránovšeckovšudepokliditi
musí,přivšemhospodynikporučíbýtia
mimooráníasetíobilípřivšechpolních
pracíchspolupracovatijakopacholek.Od
božíhoránadonocijdezjednéprácedo
druhéaniminutunepostánéijístimusí
takřkavchodě,kdežtopacholekpohodlně
přijídlesiposedíaimezidnem
odpočinoutimůženejednučtvrthodinu.V
ziměkdyžženskáčeleďozávodpřede,
hovísičeledínové,kdyžsibylikoně
opatřili,nalavicíchukamenzpívajíce,
kouříceanemajícenicjinéhonastarosti
lečutíratiloučeanebnovénapalovatiapo
přástvěděvčatůmpřeslicedomůodnášeti.
Doslužbypřijímásečeleďselskánarok,
odvánocdovánocanebodhromnicdo
hromnic;oMartinědávásevýpověd.V
okolídomažlickémdostáváčeledín,když
jdezeslužby,odhospodyněveliký
čtverhrannýkoláč,roháčzvaný.—
Potahujesenatoinárodnípíseň
začínajíc:
Dejtemipeníze,dejtemiroháč,
mněsetunelíbí,jápůjduodvás.
Častéměněníčeledinebýváuselskéhov
obyčejianečestjetohospodáři,uněhož
čeleďdélerokuvydržetinemůže.U
dobrýchazámožnýchhospodářůbývá
hodnáčeleďmnoháléta,dovdánia
nezřídkaidostaroby,zvlášťženské.
Společnáprácehospodářesčeledí,jednaa
tasamastrava,mnohdyikroj,činí
sociálnímezinimipoměrupřímnějším,
nežlijetouměštanůapánů.Čeledín
oslovujehospodářebuďpantáto,neb
hospodářiavokolídomažlickémsedláku;
takihospodynijenpanímámo,hospodyně
nebselkačeleďříkáavy.Vokolí
domažlickémkdyžjeděvečkavrstevnice
selčínaanebpacholeksedlákův,říkajísi
tysedlákunebselka.Staršímlidem
mladšíalevždyvykají.
Čeleďměšťanská
Vevenkovskýchměstechmákuchařkav
průměruročníhoplatuod40do70fr.saj.
Děvečky,cojsoukhrubšímprácím,akde
sekrávydrží,přikrávách,majíroční
službyod30—35až40
fr.š.chůvy,obyčejněchudšíděvčata13
—14a15letá,majíod10—25fr-š.au
chudšíchřemeslníkůsloužíjenzastravua
jedenoděv.Mimotodostanoujarmarku
něcoodšatstvaaNovéhoroku20kr.i1
fr.KM,jakkdomůžedátiachcedáti.—
Vdomechubohatšíchměšťanůa
úředníků,kdečastějihostébývají,dostane
kuchařkadorokakolikzlatých
spropitného.Někdyjeustanoveno,že
musídílztohodátděvečce,aleněkterá
nechásitosama.Chůvanedostaneztoho
nic.Stravumajívprůměrudobrou,ač
nemívajíkaždýdenmaso,jenjednou
dvakrátzatýden,potomvneděliave
svátky.Učenákuchařkamáinavenkuve
velikýchhospodáchaustatkářů80—100
fr.ročníslužby.Prácekuchařekjevaření,
poklid,koupí,pomáhánípřiprádle.Vodu
přinášíděvečkaadělávůbecvšecku
hrubšíatěžšípráci.Vmenších
domácnostechmusízastatovšemjediná
služkavšeckupráci,začežtakévícenež
50—60nebnanejvýše70f.š.nedostane.
Chůvamánastarostiné-livíce,alespoň
jednodítě,naněž,dokudjemalé,iprádlo
vypratimusíavnocikněmuvstávat,
kdyžjenepokojné.
Chůvanemázacelýrokprázdnouchvília
musíobyčejnětrpětzavšechnydětské
nezbednosti.
Mimotojetakédomácímposlíčkem.
Kteráholkanavenkuněcojižudělatumí,
nejdezachůvu,protožesejimděvečkya
kuchařkyvysmívají,žejsoulenoši,ženic
jinéhoneumíneždětichovataprocházet
sesnimi,aipanísamypovažujíchůvy
asijakomistručně,dávajícejimnejmenší
plat,kdežtojimpřecenejvětšísvůjpoklad
svěřují.Takzvanéstumádly(panské)
nemajínavenkujenpanídirektorky,
statkářkyap.aletakéjimnedávajíročně
než50—60f.š.mimodárkynovoroční,o
jarmarkuaobnošenýoděv.Zatomusí
uklízettřebasněkolikpokojů,strojitpaníi
dětiapotommívánastarostiprádlo,jak
čistění,taksprávu.
VPrazejsoukuchařkyvevelikýcha
zámožnýchdomácnostechapotomu
bohatýchžidůvelmidobřeplaceny;v
průměrumůžesepočítati,žemajíročního
platuod60—100fr.KM
mimovánočníhodaru,daruojmeninách
pánaapaní,diškrecí,kdesehostiny
dávají;kdesemnohomasavaří,dostane
kuchařkaizakostimnohozlatýchdo
roka,neboťtypatříobyčejněkuchařce.
Ročníplatslužekprohrubšípráce,
panskýchachůvmůžesepočítativ
průměruod20do40f.KM.Vněkterých
rodináchdávajíseslužkámmístomasa
nebpiva,chlebanebrohlíčkuránok
snídánípeníze,cožmnohdykolikzlatých
dorokaděláaslužkámselíbí,ansepřece
každánají.Kdybyránomístorohlíčkujen
2kr.avečermístopiva4kr.dostala,jeto
doroka22f.30kr.aněkdepočításejimi
více.Aletímučíseslužkykrást.Cose
stravytýče,jerozličná,jaksesamosebou
rozumí;někdejepřimnohoprácimáloa
špatnéjídlo,někdemásečeleďdobřev
každémohledu.Jsouťpaní,kterése
služebníkyvlídněaupřímnězacházejía
jimvničemneubližují(jakžtoho
nejskvělejšímdůkazemVašepanímatka),
jsouťaletaképaní,imezitakzvanou
vzdělanoutřídou,kterýmjeslužka
otrokemakterétakseslužebnictvem
zacházejíjakoosadníciameričtísesvými
zakoupenýmiotroky,né-lihůře!Ato
právěnejvícedemoralisujepražskou
čeleď.Atakjetovšudejakusedláků,tak
upánů,jakČechiAngličandobřepraví:
Jakýhospodář,takováčeládka.Like
master,likeman!
Omužskéčeledinavenkuvímtolik,že
kočovéupánů70—80i100f.š.při
stravě,totižuvyššíchúředníků,
zámožnějšíchobchodníkůaměštanů.Zde
vPrazemajíkočovéamenšísluhovév
některýchkupeckýchaměšťanských
domechměsíčněpřistravě8—12—15fr.
KM,bezestravy20—30f.KM.
Čeleďvpanskýchdvorechnavenku
sloužízanáchlebí(deputát).Děvečky
mají20—30f.
saj.ročněapotomobilíaještěněkteré
potravnípřídavky.Prácedvorskéčeledije
chovdobytkaavletěpotommusejítakév
polipomáhatinajatýmdělníkům.Před
rokem1848
chodilidodvorůzapacholkysynkovéz
hodnýchselskýchstatků,asiceproto,že
jepotomsprávcepředodvodemchránil,
zvlášťkterýbylšikovnýanebzámožný.
PozdějiVámještězevrubnějipopíšu,jak
jsouslužebnícivyššíinižšíušlechticů
placení;ažsenatovyptám.
Platydělníkůpřihospodářství
Koscůmplatíseodkorcelouky3f.saj.;
kdyžkosíodčasnéhoránaaždotmy,
můžepokositizadvakorceloukya6f.
vydělati.
Hrabačkámpřisenosečiplatísenaden
bezestravy30kr.saj.,přistravě,jaktona
venkuusedláků,bohatšíchměšťanůa
farářůbývá,žedávajístravu,platísejen
25kr.š.
Žencůmplatísetéžodkorceanebod
záhonuaneb30kr.KMnaden,jak
mužům,takženám,nebmusíženská
zároveňsmužskýmzáhondržeti.Mají-li
stravu,platísejen24kr.KManavenku
dávásedělníkůmobyčejněstrava,mimo
těm,kteříchodídodílanapansképole
nebluka.Akdybyseaninenajímali
dělnícinastravu,jetojižzpůsobna
venku,žeposílajížencůmalespoňjednou
zadennapolebuďchlébamléko,nebo
pivokchlebuapřižatípšenicposílajíse
jimposlednídenkoláče,ovšemjenčerné,
alechutné.—Vaničkámplatíse16—18
kr.KMavazačům,kteřítakénakládati
musí,25kr.—Žnětrvajívněkterém
okolíi8
—10dní,akdenenímnohodělníků,ještě
déle.—DokrajeokoloHradce,Pardubic
aj.,potomidookolípražskéhopřicházejí
nažatvuakosbukosciažzKrkonošských
hor,azasezokolídomažlickéhochodí
městský,chudšíliddoblízkýchBavorna
žatvu,odkudžsipřinášejímnohozlatých,
všeckovstříbrnýchpenězích.Tamplatíse
takéodkusuakusytyvyměřujítamější
sedlácinakroky,mnoho-lialeod
takovéhokususeplatí,nemohlajsemse
posuddoptat.
Zadobýváníaokopáváníbramborplatíse
dělníkům12—14kr.KMnadenanebse
platíbramborami,jaksetovyjedná.Když
jsoualedrahébrambory,platíhospodář
radějipenězi.
Připrácipekousebramborynapolícha
každýmůžesejichnajístidovůle.
Zaokopáváníadobývánířepy(cukrovky)
platíserozličně.Kdojimájenkekrmení
prosvůjdobytek,platídělníkům12kr.
KMdenněapřidáobědaještěchléba
pálenkunebpolívku.
Majetnícicukrárenplatídělníkůmza
okopáváníidobývání12—14grošů
mužůmiženám.Odkopání(jakje
jmenují)krecht(jam)dostanoumuži25—
30grošůnaden.Odkleštění,nošenía
skládanídojam,cožjeprácenejvícejen
ženadětí,platísevzrostlým12—14gr.na
den,dětem10kr.KM.Pracujeseodšesti
ránodosedmévečer,jakovůbecpřikaždé
polnípráci.
Někdypracujeseiod5do7hodin,když
jenapilno,tenkrátealedostanoudělníci
odhospodářůvečeři,aleodfabrikantůnic.
Mlatcidostávajípovymláceníjakv
panskýchdvořích,takumenších
hospodářůdesátounebdvanáctouměřiciz
vymlácenéhoobilí.VUhříchdevátýkorec
(kýlu).Kdesepeněziplatí,dostávají12—
15grošůnadenbezestravyapracovati
musejíodsedméránodopoledneaod2
hodindotmy.
Dřevoštěpovévpanskýchlesíchna
Chlumeckumajíodporáženíařezání
dřívídenníhoplatu35kr.saj.Zatakový
platbyovšemnemohliodránadovečera
pracovat,sicetěžce,alelákájeto,žemají
dovolenovzítisisuchéhoklestítolik,co
bylizadenoklestili.Alejakseříká,že
příležitostdělázloděje,takjetoitam;k
suchémuklestípřibereseizdravévrchové
dřívíamístojednéotepiudělajísetři.
Jednunesesidrvoštěpvečerzjevnědomů,
dvěaleodvleklamezidnempotajížena
nebděti,vědoucejižráno,kamjetatík
uchystá.Přiberesetakémnohdydřívíze
sáhů,jestlisihomyslivecnebylhnedpo
štípánínaznačil.Drvoštěpovétitojsou
obyčejněbaráčnícizesousedníchvesnic.
Baráčníktakovýmájenmalýbarák,asi
dvakorcepoleakusnajmutého,kozuneb
krávu,skterouiorá.Tichodíobyčejněna
panskédílo.
Sedlákvtamějšímokolíjebohatý;každý
má100ivícekorcůpolí,svojeluka,kus
lesa,kolikkusůkrav,koně,voly,ovce,
prasata,máipěknýstatek;protosmějese
baráčníkovi,žecosinahřbetědomů
nedonese,toženemá,aleonžesito
přiveze!Jsoutacíbohatísedlácivelcí
aristokratiprotichalupníkůmadokonce
baráčníkům!Chalupníkmáchalupu,1520korcůpolí,mádvětřikrávy,jednoho
alespoňkoně,kousekloukyanenajímáse
dopansképráce,lečvziměžeskoněmza
dobrýplatněkamzajede.Majítakéjiní
chudílidédovolenodopanskýchlesůna
stlaníasuchédřívíchoditi,alekaždý
musípřitomdvěčtvrcežaludůnasbíratia
myslivciodnéstikekrmenibažantů,jichž
setamvevšechrevírechmnohochováa
dorokaprodá.Zkaždéhochovaného
bažanta,kdyžsepotomprodá,dostane
myslivecpolovicipeněz,alezatomusíje,
dokudsepástinemohou,sámzesvého
krmiti,cožnemálostojípráceipeněz.V
dubnushledávajísevejcepolese,potom
senasazují.Třinedělesedíslepice,potom
selíhnou.Obyčejnějealemnohovajec
jalovýchamnohovylíhnutýchjižbažantů
pojde,takžez1000vajecanipětsetse
nevychová.Prvníjejichpokrmjsou
vařenébílkyzslepicíchvajec,drobně
rozsekané;pozdějipřidávajíseižloutkya
konečnědělajísejimsvítky.Roztlučese
pronězaden100ivícevajecjenu
jednohomyslivce.Krmenítakovétotrvá
odJanaN.(16.máje)aždoJakuba(26.
června),potomjepasounapokosených
lukách,vlesíchataképozasetýchpolích
okolníchsedláků,kteříjimzato
nejednohobotkouzabijou.Na10slepic
počításejedenkohout,aprotostřílíse
vícekohoutů.Divokýbažantmáale
mnohemlepšíchuťnežchovaný,protože
přirozenou.
Druhápovinnost,kteroumajíbaráčnícia
chudšíještěvesnickýlidzato,žesmějí
choditidopanskýchlesůnaroštíaklestí,
jeta,žemusejípřipanskýchlovechhonce
dělati,„choditinalásku“,jaktomuříkají
vokolíchlumeckém,kdežtosevelikéa
častélovydržívají,anhraběKinský
náruživýmilovníkjelovu,koní,psůa
ženských,jakovíceméněkaždýšlechtic.I
popisovalmistarýjedenmyslivechonna
zajíceajápopíšuhotutozaseVám,pane
Vojtěchu,abysteviděl,jakouúlohu
přitomhoncimají.Přitakovéto
příležitostisezvoumyslivcinejprve
honce,zjednévesnice30,zdruhé40,a
takobjednásemnohdy300i400honců
(nalásku)aurčísejimden,hodinai
stanoviště,kdeseshromážditimají.Když
sepanstvo,myslivciahoncivurčitou
dobuanaurčitémstanovištibyli
shromáždili,naznačíforšt,vjehožrevíru
se
lovdrží,okres,vněmžžesenalézádo
dvouitřísetzajícův,mupovědomo.
Potom^atakujíléč.Celálovecká
společnost,panstvo,forštové,honci,
rozstoupísenadvěstranyamyslivci
rozvádějíjearozestavují,vždynadeset
krokůodsebedesethoncůajednoho
myslivcenebpánaazasedesethonců,i
taktojdedookruhu,ažsenadruhém
koncisejdou,ažjeléčzatáhnuta.
Myslivci,kdyžjenalovuvícešlechticů,
nemajípušek,jenloveckénožeajen
tehdáž,kdyžselovínavysokouzvěřaneb
kdyžjehraběsámnalovu,majíioni
pušky.—Stávásetoprýzezdvořilostik
hostům,abymělipříležitostvícezvěře
postříleti.—Musejítakémyslivciohled
brátinacizehosty,abystálinadobrých
stanoviskách,kdebyjimhodnězvěředo
ránypřišlo.
Honcimajíhole.Kdyžjeléčzatáhnutá,
začnouhoncikřikemhaló-halóaholemi
vyplašovatizvěřzezákeří,zástromía
houštin.Někdyvyplašíseisrnecmísto
zajíceavběhnedoléče.
Kdonejprvezvěřspatří,tenprvně
vystřelí.Dokudjeléčširoká,střílíse
dovnitřokruhu,jaksealestahovatiaúžiti
počíná,střílísezléčeven,abynikdoz
lidípostřelennebyl,alepřecesetostává.
Zastřelenouzvěřhoncisbírajíana
hřbetechzavěšenouzalovcinosí.Každý
šlechticmássebou6i8pušek,nejvíce
dvojek,kterémujehozanímstojící
myslivecanebněkterýmyslivecký
mládenecustavičněnabíjíajednuza
druhoupodává.Někteříjsouprýtak
výbornístřelci,žeznajístříletijednou
rukouazvěřesenechybí.Kdyžjeléč
zavřená,ptásejedendruhého,mnoho-li
kusůzastřelil,cožjedenzmyslivců
zapisuje.Potomsložíhoncizastřelenou
zvěřdojednohopořadínazem,akdyžji
bylimyslivcispočítali,naložísenavůz,
nachvůjaodvezedozámku.Někdyprodá
sečástnamístě,akdyžselovpodařil,
rozdásečástmezimyslivceatošpatnější
honcům.
Léčzatahovatipočnouobyčejněo
jedenáctéhodiněpředpolední,akde
mnohozvěře,zatáhnouitřidonocia
přijdouvokruhuinadvěmílecesty.
Zastřelísepřivelkýchlovech1500i2000
zajíců.Jakjepolovu,přiskočíke
každémušlechticijehomyslivecapřehodí
mupřespleceplášť,abynenastydl,neboť
bývajípřilovuvlehkýchkazajkách.
Potomvyšvihnousejedninakoně,druzí
posedajídovozů,uhánějícetryskemdo
zámkuklabužnéhostině,cozatím
myslivcihodinuidvělesemklusatmusejí
mnohdydeštěm,blátem,nežpřijdoudo
svýchobydlíkchutnévečeři,autrmácení
honcicosedovlekoudosvýchbarákůk
mísebrambor.
Loveníryb
Napodzim,vlistopadu,lovíseobyčejně
rybyvpanskýchrybníkách.Lovcijsou
opětbaráčníci,kteřílovínikolizaplat,ale
zaryby;dostanoualejentudrobotinu.Při
lovenímajíkoženýoděvodnohouažpo
krkvjednotě;nanohoukožené,přes
kolenavysokéboty,bezpodešvu.Brodíce
secelýdenodránadovečeravevoděa
bahně,promrznou,je-livelmizima.,na
kost.NaChlumeckujsouvelikérybníky,
zvlášťZehužický,amnohochovásetam
štikavelkýchkaprů,i25libertěžké,což
jevČecháchvzácností.Kdyžseryby
vyloví,dajísenaváhu;někdyjejichjen
10,někdyi20i30kusůnacent,jakjsou
těžké.Oddvacetidotřicetipočításepři
lovenírybstaročeským:jedenmecitma
dvamecitma,třimecitmaatakaždo
třiceti.Uváhystojíjedenúředníkpanský
ahlasitěoznamuje,mnoho-likusůnacent
sevešlo,ajinýzaseúředníktozapíšea
takpřikaždémcentu.Potomnaložíse
rybynavozya
vezoujedokeserů(haltýřů).Tomu,kdoje
veze,dásepísemníodkaz,mnoho-liveze,
aten,cojepřijímá,počítájezase.Kdyby
některáchyběla,musíjiten,cojivezl,
vynahradit.
Vrchky
Některálétabývámístymnohovrana
kavek,takžekdyždolůsletí,celépole
zalehnou.—
Tehdajechytajíchlapcichudšíchlidůna
kolomaz.Udělajíkornoutpapírovýaten
dajídojamky;doněhopotomnalíjou
kolomazianavrchtrochukrve.—Vrána
ucítivšikrev,strčíhlavudokornoutu,
zalepísiočiadáselehkochytit.Kdyžji
zabijou,odloupnoujízobák,zakterýod
myslivce3kr.dostanou.Zaveverku,od
kterésehubaukázatmusí,dostanou5kr.;
zatoulavéhopsadostanou8kr.,za
zdivočeloukočku10kr.,kdyžjevlese
zabijou.Kdoliškuchytí,25kr.;aletase
taklehkochytitnedá!Leckdespolesíchje
vidětinalíčenýchpastínališku(na
škůdnou,jakmyslivciříkají),alezřídka
kdysepanferinaošidí.—Zobáky
odloupanéahubyodřezanéjmenují
vrchky.„Tojsemdostalzavranívrchky!“
řeknechlapec,kdyžsipárgrošůod
myslivcedomůpřinesl.
Sadařství
OkoloChlumcejsouvelikésady,nejvíce
jablečnéašvestkové;tysenejvíce
pronajímajívčas,kdyžpočínájádrové
ovocezrátašvestkykdyžsenalívají.
Bývajívždypřitakovémoceněníznalci
ovoceanejvícezahradníci.Oceňování
záležívtom,jakéhodruhujeovoce—
mnoho-liasikterýstromdá,mnoho-li
korcůtovšeckodohromadyděláacoza
korecžádatsemůže;dletohosepotom
určícena.Někdyvycenísesadna500f.
—aovoceprodáseza1000i1200f.,
někdynemajísadařiužitekžádný,když
potomnějakápohromanaovocepřijde.
Mnohdypřimalémsaduna70f.
najmutéhomají50f.užitku;neníto
stejné,anijisté.
Napanstvanáchodskémrozsa.zujíseod
dvoutřechletstromyokolocestipolía
poholýchvršináchzakládajíseovocné
sady.Letosdostalinájmuztěchsadů
140001“.r.č.Sadařimajívšudehezké
domkyvsadechapřinichsušírny,kdese
ovocesušíapovidlevaří.—Pecejsouve
velikýchkuchyníchavyhlížejítakto:
Jenompotřebapřitomstáléhodohledua
opatrnosti,abynebyloanimnohoani
náhléhorko,alevždystejné,apotom
musíselískyměnit,abyseovocepomalu
sušilo,abysenevyšťáviloamasitézůstalo
atakéabysenepřesušilo.Zčástišvestek
vařísepovidlevsaděuotevřenéhoohně
vevelikýchželeznýchkotlechneb
měděných.Jaksezačnouvařit,musíjeden
ustavičněpřikotlistátamíchatje
dlouhým,doleširšímkopistem,jakovým
semísíchlébvdížích.
Potomzabednísedosudůnebkamenných
žbánůnadrobnýprodej.Hruškysetéž
sušíazménětrvanlivýchamenších
jablekdělajísekřížaly.Librapovidlístojí
letosvPraze24kr.,vevelkémpřijdeasi
za20kr.Nejvícemusívydatiovocnářům
ovoce,kterénazimudosklepůukládajía
zaněžpotomvzimětřikráttolikžádají.
Častozachovajívenkovskéhospodyně
čerstvéšvestkyažpřesvánoce,zavěšujíce
jebudnahaluzkách,budjednotlivěza
stopkynanitech,vchladném,suchém
sklepení.Alenejlépeseudrží,kdyžse
narovnajízralé(alenepřezralé)švestky
dožbánukamenného,baňatého,sužším
hrdlemadvěmauchy,přikryjípokrývkou,
kterásezalejebuďolovem,nebsmolou,a
potomzauchazavěsídostudně(totiž
hluboké,otevřenéstudně,jakjevenku
mají,znichžsevodavyvažuje).Sušené
ovocevyvážísezNáchodskáaHradecka
doSlezska,Pruska,aždoBerlína,čerstvé
doPeštuahlavnějablka,poněvadžv
Uhříchjenletnídruhymají.Vzimějablko
nedostane,kdybyzaňdukátdal.Na
panskýchsadechpočításe,žemásadař
200i300f.čistéhoužitkuzjednéúrody.
—
Štěpovalosetakévpanskýchtěchsadech
několikerodruhůcizopásmýchovocných
stromů,zvláštějablek,aleukázalose,že
podnašímpodnebímiovoceistromypo
dvoutřechletechzakrněly.—Byloby
lépe,abyseušlechťovalydruhydomácí
ovociny.—
Prutník
Napanstvíchchlumeckémapardubickém,
kdemnohoavelkýchrybníkůamokradlin
zarostlýchvrbouašitím,kupujíproutí
vrbovénejvícepražštíkošařinakoše,
košatinyap.
Prutník,zněhožsenaděláněkolikvozů
proutí,stojí200f.,300f.i400f,jakje
veliký,hustýajakpěknéproutkymá,
neboťsevyřezávajíjenmladépruty.—
Odrhnutélistíkupujílidécokrmivo
kozám,ježjevelmirádyžerou.Dokudje
proutísvěží,dásepléstibezmočení,jak
aleseschne,dajíjedosklepůapolívají,
abyzvláčněloasnázepléstisedalo.—
Místyaledálekhorámjdoukošařik
řekámapotokůmanatrhajísiproutí
zadarmo,neboťjimsedlákbeztohoza
košatinumnohonedá,ansijivčas
potřebysámupléstizná,mělibytedy
špatnývýdělek,kdybyměliproutí
kupovati.
Práceaplatyvněkterýchfabrikách
KdyžjsembylavSkalici,šlajsemse
podívatdoblízképrádelny.—Jeto
budovačistězřízená,dočtveroposchodí
vysokánabřehuÚpyvpěknémpoložení.
—Vpřízemípřebírásesurovábavlna,
indickáaamerikánská,jížsezatýden
zpracuje12—15000liber.Přebíránía
roztřepáváníbavlnyjepráceženských,a
žádnátamdlouhonevydržíaobyčejněna
souchotěumře,neboťtenprachznívelmi
prsoumškodí.Zpřízemíjiodnášejí
mužštívevelikýchkošíchdoprvního
poschodí,kdejitéžmužštívevelikých
chumáčíchpokládajínaširokéválce,na
nichžsemžikemrozválívširoký
průhlednýplátavněkolikaokamženích
sesoukanávpásyčtyryprstyširokézpod
válcerůramivypaduje—jakopěnící
proudyvodopádu—dopodstavených
kulatýchas11/2loktevysokých
plechovýchnádob.—Kdyžjeplná
nádoba,utrhnesepramenapodstavíjiná
nádoba.Přitomjsoujenženské.Mužipak
naplněnénádobyvynášejídodruhého
poschodí,kdesenastrojíchsesoukajína
cívkycotlusténitě.—Strojeřídímužští,
alepřetrhnuténitěnavazovatvplném
běhustroje,plnécívkysmekovati,na
prázdnénastrkovatijeprácenejvíce
ženských.—Plnécívkyvynášejímužští
dotřetíhoposchodí,kdeopětnasoukací
strojepřijdou,avokamženístanesez
tlustéjakšpagátnitěvláknojakovlas—
neboťsekaždácívka2000krátvminutě
otočí.—Obyčejněřídíjedentovaryšdva
soukacístroje,stojeuprostřednich.Není
toprácetěžká,aleúnavná,anseustavičně
zjednohobokunadruhýobracetimusí,
neboťsotvaodstrčilstrojnalevéstraně,
jiždoběhlstrojzpravéstranyataktojde
stálevnejvětšírychlosti.Přinavazování
nitíasmekánícívekjsouděvčataa
chlapci12—14let,kteřímnohdytovaryše
zastanouastrojesamiřídí.—
Tenkátapřízesedonesedočtvrtého
poschodí,kdesenastrojíchsmotáváv
předena.Přitéprácijsousaméskoro
ženské,ařídíistroje.Kdyžjsoucívky
prázdnéamotovidlaplná,zastavísestroj,
předenasesmeknou,nastrčíseplnécívky
astrojpracujeznova.Přistojícíděvčata
odbírajípředenaasnášejíjedolů,kdeje
ženskédopásemaštěníkurovnajía
mužštísezvláštnímiktomunástrojido
předenstáčíadobalíkůskládají.Část
přízesevybílí,téžtam,abílenásesouká
seaprodáváivmenšíchčástechna
punčochyakvyšívání.Přikaždémstrojiv
tomtoposlednímodděleníjeukazovatel
práceanazdivčelesíněhodinytaké
zvláštní.Dletohovidíse,mnoho-lipráce
zahodinukterýstrojvykonal,adletoho
platíseilid.—Dřívějšíléta,kdyžnebyly
strojeještětakzdokonalenéamnohem
dražší,potřebovalosekpráci600
liduamuselosepracovativednevnoci,
nynípracujetamjen300liduajenvedne;
vziměodšestidošesti,vletěodšestido
sedmihodin.—Děvčatavydělajísitýdně
z—ananejvýše3f.r.č.,kdyžjepilná.
Mužštítéžtakjsouplaceni,ale.někteřípři
těžšíprácii5f.týdněvydělají.—Chlapci
amenšíděvčatamají10kr.naden.
Pracujetamvětšinaženských.
Nejnezdravějšípráceječištěnísurové
bavlnyavečtvrtémposchodícelodenní
stáníustrojů,neboťsepodlahaustavičně
třeseavzimějetamzimanejvětší,vletě
zasehorka.Dlouhotammálokterávydrží,
dostanouslabostnohouasouchotěa
jedinájensoukačkajetamodpočátku
fabriky,20let.—Alepřekrásnávyhlídka
jeznejvětšítésíněnaOpočno,Nové
MěstoaKladsképohoří.—Vkaždésíni
jejedendozorce,kterýmáměsíčně25fr.
Hlavnístroj,dělanývdílněRustonověv
Karlině,řídíjedinýmašinista,kterýmá
měsíčně40f.KM.Topičmátýdně5fr.,
kněhvedoucí500a600fr.Vidouctenčilý
životvšude,tenustavičnýruch,tuumělou
ústrojnosthlavníhostroje,jehožsílatolik
setstrojůženeatolikprácevokamžení
vykonává,žebynaninestačilotisíceruk,
—klanělajsemserozumulidskému!
VKrkonošskýchhorách,jmenovitěokolo
Trutnova,jsouprádelnynapřízilněnou,
kteráseobchodníkůmvplátněbuďřezná
naplátna,buďvybílenánanitěatak
zvanéplátnobělopřeznéprodává.Při
těchtodílnáchzkusílidévícenežpři
bavlněnýchprádelnách,poněvadžsemusí
přilenuneustálevevlhkupracovati.
Zvlášťpak’těžkouprácimajídělníciv
močárnách.—Těmshníjouobyčejně
prstyurukouiunohou.—Vydělajísi
týdně5—6f.
KMvmočárně,aležádnýtamdlouho
nevydrží.Přisoukáníjsoutakénejvíce
ženské,kterésialejen3—4f.saj.vydělají
ajenněkteré3fr.KMtýdně.—Časpráce
jeod5hod.ránodo7
hod.večer,akdyžjenapilno,pracujesei
vnoci;tehdážpočításejimzanoctakový
platjakozaden.
Vcukrárnáchnevydělajísidělníci,ani
ženské,animužští,výše3f.zatýden;
cukrmajstrjakjmenujítoho,copřivaření
cukrudohlíží,má25f.až30f.měsíčně,
byt,palivoacukr,coprodomácnost
spotřebuje.Kasír,kněhvedoucípo500i
600fr.,téžbyt,palivoacukr.Ředitelmá
vněkterýchvětšíchfabrikách1000f.i
1200f.ročněamimotomnohévýhody.
Zámečnícivydělajísitýdně4—6fr.,kde
alepřimašináchjsoumístomašinisty,
dostávajíi7fr.i8fr.—
Kotlář,kterýjenněkdytěžkouprácimá,
vydělávátýdně8fr.akovář,kterýodrána
dovečerabušíaková,vydělátýdně
nejvýše6fr.Topičmádenně16kr.,někde
20kr.Vůbecplatísefabrickýmdělníkům
ařemeslníkůmvpoměrukjejichpráci
velmišpatně.
Vsirkárnáchzdeinavenkunevydělási
děvče,jichžtamnejvícchodí,týdněvíce
než3f.r.č.
akdyždo10večerpracují,4f.r.Na
Smíchověpracujímnohdy,kdyžje
napilno,dopůlnoci.
Nejnebezpečnějšíprácejeodbírání
sirkovýchdřívekzpodřezacíhostroje—a
jsouuněhotéžjenděvčata.Jediné
ohlédnutíajeznímrzák,jaksetodvěma
děvčatůmvdomažlickésirkárněstalo,
jimžuseklstrojvokamženíprsty,jedné
čtyryujednéruky,druhéprstyuobou
rukou.Anedostalyodfabrikantažádnou
jinounáhraduzatonežlibezplatnéléčení!
Usířenípracujítakéděvčata,aleu
fosforováníjenmužštíobojípráceje
velminezdraváataképřinímálokterýa
kterádlouhovydrží.Sírkářkyjsou
obyčejněmladáděvčata,třinácti-,
čtrnácti-,patnáctiletá,zestarších
málokterátamjde.ZdenaSmíchověje
mnohovenkovskýchděvčat,kterébudz
nouzetamjdou,kdyžnemohoumnohdy
službudostat,ataképřijdoudobrovolně,
abysiněkolikzlatýchuspořilyjakříkají.
Avšaksimálokterápárgrošůzahospodaří;
jsoutovelmidemoralisovanáděvčatavté
smíchovskésirkárněatakénejdepoctivé
děvčedosirkárny.Akdybychtělaikterá
potomdoslužbyjíti,nevezmejínikdo
pořádný,neboťjsousírkařkyznámyco
špatnédělniceanočnífrejířky.Nanocleh
neberoujetakélidérádi,protožekaždá
zdalekajižzapáchásírou;atudynoclehují
obyčejněvevšelijakýchdíráchaspává
jichvjednékomořei10i15pohromaděa
leckdeimužštípřinich.Imaléještěděti
chodídosirkárny,aletynevydělajítýdně
vícnežif.š.
Takédělají,navenkuizde,škatulena
sirkydřevěnéipapírovékystničkynejvíce
ženské.
Zatisícdřevěnýchkystničekdostanou1f.
r.č.Přípravudáfabrikant.Od
lepenkových,jichžmnohápřescelýdeni
800udělá,1f.30kr.,alemusídátklepení
tvarohsama.Natisícspotřebujeho2
libry.Librajevenkuza8kr.Vydělajís
tímtýdněpřipilnosti3—4fr.,aleneníto
prácestálá.
VKarliněmážidjedenfabriku
pozamentýrskou,kdese,nejvícepro
vojsko,pracujíkravatlečerné,šňůry,
portyfáče,kalounyap.v.Tamplatísedle
práceavydělásitovaryšzatýden6—7—
i10f.KM,jakděláacodělá.Přičerných
kravatlechaopaskáchvydělajínejméně,
poněvadžsetomusídobřeapevnětkátia
potomjenvedne,anjsoutyvěcičerné
anebstrakaté.Nabílých,řídcedělaných
kalounech,ježdošpitálůpatří,vydělajísi
nejvíc,jakožinaúzkých.Odkopy
dostanou1f.15kr.šajnůakopamá60
hlavičekakaždáhlavička26
loket;tojsoukalouny10tiniťové,asna
prstširoké.Kdoumírychletkát,vydělási
týdněi7
f.,aleženskéudělajínejvíce6kopza
týden.Přistavechjsounejvícetovaryšia
přisoukánínacívkyděvčataaděti,ty
vydělajísitýdně2—3f.r.č.Pracujese
odránaod6hod.aždosedmivečer,akdo
chcevícevydělati,idéle.
PRÁCEPŘÍLEŽITOSTNÉ
JOSEFFRANTAŠUMAVSKÝ
Ještěnepřežiljsijeden,
máštudruhýsmutek.
Jakohromovárána,kdyžpadnezjasného
nebe,taknászprávaoúmrtínašeho
Šumavskéhopřekvapila.Vždyťjsmehotu
vidělimezisebouzdravého,jaksezdálo;
obdivovalijsmemysljehosvěží,veselou,
obdivovalisíluducha,kterýzvítězivnad
tolikerýmiobtížnostmi,díloza-počal,
kteréžádácelývěkčlověka!Duchjeho
nestárnul,adodávaltakétělusíly
mladistvé;zdálosenám,jakobyFranta
mělvěčněžít,aprotonássmrtjeho
dvojnásobpřekvapila.
Neníťhovíce.Vypadlzkruhunašeho
jakodrahýkámenzprstence!Kdonámho
nahradí!
Takčistých,poctivýchduší,tak
obětivých,pořídkunasvětě!Onžiljen
provlast!životjehobylařadautrpenía
obětíprodobrovlasti!Cokprospěchu
jejímu,cokoslavějejísloužitibymohlo,
tomuseobětovalaktomusměřovaly
všechnyzáměryceléhoživotajeho.
Vědomítoposiloumubylovevšech
utrpeníchadodávalomuonuspokojenost
aútěchu,kterápocházízčistéhovědomí.
Sámvnuznýchokolnostech,pomáhal
přecekdejenmohl,zvlášťseujímal
mnohoštudentůchudých,jichžvždy
kolemsebeměl.Kdyžpaksámnemohl,
řekljiným;darmohonikdoopomoc
nežádalvědělť,cojezle.Študentihotaké
mělicosvéhoučitelevdobrépamátce,
neboťjimbylspolupřítelem,jakodruhdy
jemunezapomenutelnýjehoNěmeček!A
kdobynebylmělFranturád!Jeho
upřímnostprostosrdečná,jehopoctivá
povahaadobrosrdečnostzískalymu
všeobecnouvážnostaláskuuvšechtříd
obyvatelstva,cožseúčastenstvímpřijeho
úmrtíaslavnýmpohřbemnejlépe
dokázalo.Přivšechsvýchtěžkostech
nebývalmrzutanivdomácnostianiž
naříkal,ajestlisezmínil,bylotoněkolika
jenslovy,jakvřeči,takvlistech.Tak
píšejednoupřítelisvému:„Bídnýnejsem,
nešťastnýnejsempotřebnýjsem!“Kdyby
nebylnikdypřinucenbývaltaktosi
povzdechnouti,snadbylétaještěbylmezi
námižil!Mělabychnyníojehozásluhách
cospisovateleaučitelepromluviti,oto
nechťsevšakjinípokusí.Jápodávámtuto
nástinživotajeho,vícesoukromého,a
čtenářnechťvidí,jakéhobylsrdceajaké
povahynášFrantajižodmládí.
JosefFrantaŠumavskýnarodilsedne27.
listopadu1796vPolencevkraji
Klatovském.Otecjeho,AdamFranta,byl
tesař,mužnaslovovzatý,vpráci
neúnavný.MatkajehoAnnabylažena
rozšafná,usilovnájakojejímuž;jakon,
takonapracovaliastaralisejennaděti,
abyznichbylihodnílidé.Matkavynikala
itím,žeznalaléčivébylinyrozličnéa
hvězdy.Smálemzačali,alepřiobapolné
usilovnostizaněkolikletsezmohlina
hodnouchalupuaPánbůhjimpožehnával.
Dětiměličtyrydvachlapceadvěděvčata.
NášJosefbylnejstarší.Kdyžsiodbylšest
letškolyvPolině,pomáhalotcipři
hospodářství,páslkrávy,volky,chodilna
robotuapodobnéprácevykonával.Někdy
chodívalještěsněkolikanapolední
hodinydoškoly,kdejimpanučitelnebo
pankaplanněcoznáboženstvípověděli,
cožFrantuvelicetěšilo.Ztétodoby
vypravujevesvýchzápiskáchdvěscény,
kteréukazují,žemělvelmirozumné
rodiče.
Frantatotižvelmirádhrálvknoflíkys
pastevci,kdyžbylnapastvě;jednouměl
novoukamizolunasobě,zpředucelou
pošitoulesklýmiknoflíky.Kdyžsemuale
přihřeknoflíkůnedostávalo,odřezoval
jedenpodruhém,ažzůstalakamizola
holá.Kdyžtaktoošacendomůpřišel,chtěl
hootecbít,matkaalenedalařkouc:
„Nechťvnínynítakchodí,dokudmupotrvá!“aFrantamuselchoditbezparády.
Jednouzasemeldvavolkypást.Bylby
pásl,kdybynebyloknoflíkůbývalo,oněž
velmirádhrával.Pastevcimuporadili,
abyjenvolkyuvázal,ženebudoudlouho
hráti.Frantasidalříciavolkypřivázal,
neboťsebál,abysenepotlouklys
ostatnímstádembylyťodjinudpřivedené.
Hráltedy,hrál,ažstálosluncevysokoa
poledneseblížilo.Chlapciostatníse
sebrali,abyhnalisytéstádodomů,jemu
sealehladovévolkytrhalyapopastvěse
točily.Bylomujichlíto,alecoplátno,
domůhnátmusel.Přiženedomů,zavřeje
dochlívaakojísetím,žejeodpoledne
dvojnásobnapase.Alevolkybučely
hlademaotecpřiběhlhneddochlívaa
hnedprýviděl,cotobučeníznamená.
„Nechcisetěnyníptát,kdestyvolkypásl,
beztohozachvílipoženešzas.Nynípojď
kobědu!“takmuřeklotec,vzalhoza
rukuavedldosvětnice;tammuvykázal
místo,alenezastolem,nýbržpůlsáhuod
stolu.Druzíjedlirozpečky,onsemusel
dívatapooběděslačnýmžaludkemhnal
volkyopětnapastvu.Večer,kdyžpřihnal,
otechočekal:„Nuvidíš,kterakbrzojsi
pástsenaučil,ránojsitoještěneuměl,“a
teprvdostalkuschleba.
VtenčasasipřišeldoPoliněnovýkaplan,
KašparNěmeček;smladšímjehobratrem
Janem,kteréhokaplandostudií
gymnasiálníchpřipravoval,seFranta
spřátelil.Bylisivěkemrovni,jenže
Němečekbyl,jaksesamosebourozumí,
vevědomostechpokročilejší.AleFranta
bylzatoodhodlanější,zvědochtivýavtip
takéměl;ptalseNěmečkanatoonoaten
horádpoučoval.Taképankaplanjimv
poledníhodiněpovídávalověcech,o
nichžjindyneslýchali,anavšeje
upozorňoval,cobyjimkprospěchubylo.
Nežpankaplanpřišel,nevědělose,žeby
mimoškolníamodlitebníknihyještějiné
knihybylo,atujimzačalpankaplan
půjčovatrozličnépěknéčtení.Později
vybralsikaplanněkolikstaršíchžáků,že
jebudeučitiněmecky.MladšíNěmeček
hnedotomFrantoviřeklanavrhlmu,aby
bratrapoprosil,žehojistětaképřijme.„A
myslíš,žebyměmeziněvzal?“ptalse
nesměleFranta.
„Itoťvíš,mátěrád,“řeklJan.Kdobyl
radšinežFranta.Druhýdensdovolením
rodičůčekalnapanakaplanapředškolou
ahnednatoprosil,abyhopřijmuldo
německéhodiny.Němeček,jakzevšeho
vidno,upřímnýpřítellidu,sradostího
přijalahnedmuurčilhodinu,kdysemá
vždydostaviti.Rodičejsoucetomu
povděčni,hleděli,abymohltuhodinu
odejítiodpráce.
Bylojichpět,coseučili,čtyřivyvoleníod
kaplanaaon,doprošený,pátý;timělik
učeníkdy,aleonchuďasněkdynemohl
přecodběhnoutažodpoledne.Tubýval
pankaplanvzahradě,obírajeseněkterou
pracízahradní.Frantamuhnedpomohla
pankaplanhopřitomvyslýchalapakhov
lecčempoučoval.To,říkalFranta,byly
jehonejkrásnějšíchvíle.Frantabylze
žákůnejstaršíasnadméněvěděl,alezáhy
jevšeckypředstihl.Konečněpřestával
jedenzadruhýmhodinunavštěvovati,báli
sezkoušky,Frantaalešťastněvytrvala
použilkaždéchvílekučení.
Nemohuzamlčetijedenvýjev,kterýje
velmicharakteristický.Bylotoužna
kratšíchdnechnazimu,kdyžseFranta
časnězránakfařepřihnalanadvéře
tloukl.Otevřelimuaonkpanukaplanu.
Pankaplansedělusvíčkyapracoval.
„Prosímtě,“pravímu,kdyžbylotevřel,
„cotěsemtakčasněvede?“„Vašnosti,já
jdunacesty,“odpovědělFranta,„jduještě
sjinýmituhlestranouKlatovdělatsilnici;
lopatujsemnechaldole.“„No,tohlebude
krásnéučení,takésilnicidělat;kamtěto
ještěpošlou!“usmálsedobrýkněz.„I
vašnosti,jámámúlohuhotovou,tadyje,
prosímračtejipřehlédnoutajinoumi
napsat,ažpůjduzpátky,jásetustavím!“
Taktoseučilchudákněmeckyapřitom
nádeničil,sedlačil,krávypásl.Vletěsiho
začastéžencipozvalikžatvě,abyjim
zapískalnaklarinet,neboťjakožtopravý
Čechbyltakémuzikant.Takénapastvěsi
pískávalnaklarinet;myslím,žehok
tomunikdoanineučil.
Druhýrokzačaljižspanemkaplanem
německypočítati,něcoznáboženstvía
trochuzlatinskémluvnice,anazačátku
říjnadruhéhoroku,zapůldruhéhoroku
odtédoby,coseněmeckyzačalučiti,
pravilkněmupankaplan:„Poslouchej,
půjdešsemnoudoKlatovauděláštam
zkouškuzněmeckýchškol,abysmohljíti
dolatinských.Tymusíšštudovat!“Sáms
nímpankaplanjeldoKlatovaFrantapři
zkoušcedobřeobstál.Kdyžpřijelidomů,
mělirodičeovšemradost,alekdyžjim
pankaplandomlouval,abyhonechali
študovat,žemávtipnouhlavu,žebyho
byloškoda,tutatíknevědělcodělat.Rádi
bybylimělizchlapcehodnéhoa
cvičenéhočlověka,alebálisevýloh.
„VypravittědoKlatov,platitnatě,tovíš
sám,žetonejde,vždyťjsisnámi
pracoval,“řeklotecFrantovi.Frantato
uznával,aleplakal.
Tupankaplanseuvolil,žesemupostará
oobědy,žemuknihydávatibude,abyse
tedyjenošatyaobydlístarali,apozději
žesibudemociFrantasámněcovydělat.
Taksetorozhodloabrzynatostalse
Frantaštudentem.Pankaplanhoipo
druhédoKlatovvyprovodilavšeckomu
tamobjednaljakootec.Frantatakédo
smrtivděčněpamatovalnasvéhoučitelea
velicečasnousmrtmladšíhoželel.Vlistu
jednomkpřítelivzpomínáJanaNěmečka:
„Mnohojich,kteréjsemctilamiloval,
odešlodokraje,okterémsičlověk
ledacosmyslí,kamaleanisluchanizrak
lidskýneproniklanepronikne.Jenemůj,
jakčasnějsiseodebral!Častovzpomínám
nacestu,kdyžjsmedoPrahyseubírali,ty
podruhé,jáponejprv!Tyspřispělmnoho,
žejsemzamilovalvlastvoněchčasích,
kdyžnezdárníčijensmíchsiznítropili!
Přečkaltebetvůjučitel,alejápřečkal
oba!“
JaksemuvKlatovechvedlo,cozkusil
mimoškoluiveškole,tohosebohdá
jednoudočtemevzápiskáchStarého
študenta.PobyvvKlatovech,odkudž
každéskoroprázdninycopremiantdomů
přicházel,pětlet,odešeldoPrahyapřešel
nafilosofickástudia.Odbyvstudia
filosofická,oddalsebohoslovíavstoupil
doklášteraEmauzského(naSlovanech).
Cobohoslovecposlouchalnaukuo
vychovatelstvíapozdějinavedeník
vyučovánínahlavníškole,neboťtobylo
jehooblíbenépole.Avšakklášterníživot
nesrovnávalsesjehopovahouazáměry,a
protožzněhovystoupil.Roku1828
povolánzavychovateledoSelce,v
německékrajině.
Nezůstaltamvšakdlouho,ačkolivsemu
dobřevedlo.StýskalosemupoPraze,a
tudynechalvšehoavrátilse.TakéPrahu
odtédobyneopustil,vyjmaněkteré
procházkynadvatřidni.
Prahastalasemupravýmdomovem,tu
byljediněspokojen;Prahabylamunade
všechnaměstaanebylbyjivyměnilza
nejkrásnějšíkraj.PřestřicetletžilvPraze
anikdynecítiltouhuopustitiji!Veřejně
coučitelbylnejdřívenavzorníopatrovně
hrádeckéapomáhalSvobodovijakpři
vyučovánídítek,takipřisestavování
Školky.Kdyžtovšezříditipomohl,
vystoupilzopatrovnyspevnýmúmyslem
oddatisejenliteratuře;zohledutoho
chtějeiuměníknihtiskařskému
porozuměti,vstoupilnačascokorektordo
arcibiskupskéknihtiskárny.Prvníjeho
spis,jenžsámosoběvyšel,bylyZastaralé
formyčeskéhoslovesaroku1829.
Napotomvydalněkterépodrobnějšíspisy:
ŽivotJanaAugusty,ProkopOpatrný,
Maláčítanka,Otčenášslovanskýaj.
PomáhajezčástiJungmannovipři
sestavováníjehovelikéhoSlovníku(viz
předmluvukJung.Slov.),umínilsipevně,
žekonečněpřistoupíkvykonánísvého
dávnéhoúmyslu,vydatiSlovníkněmeckočeskýapozdějiSlovníkslovanský.
Hnedtedyr.1841pustilsedodíla,kteréž
takévšestiletechukončil.Mezitím
časemsoukroměvyučoval,cožbylou
něhooblíbenýmzaměstnánímazůstaloaž
dosmrti.
Veřejněvyučovalčeskémujazykuv
Žofinskéakademiiodroku1844—1846a
vtomtéžrokuučilmimotoještěnahlavní
školežidovskévJosefovětémuž
předmětu.Kdyžobaústavytakdokonale
zřídil,žedošelskvělépochvalyjakod
představenstva,takodvlády,poděkoval
se,svěřivzřízenéústavyjinýmrukoum.
Bylavždyradostjehopracovatiprojiné.
—Roku1845
vymohlsidovolenínazřízenísoukromého
ústavu,chtějevyučovatitěsnopisu,alepak
ztohosešlo.Roku1848stalseučitelem
českéhojazykanagymnasium
staroměstském,zkteréhožtoúřadu,ačho
těšil,seroku1850poděkoval,abysezcela
mohlobětovatslovníku.Odpočátku1848
aždokoncečervna1849bylredaktorem
PoslazBudceprvníhotočasopisu
učitelskéhočeského.Zpočátkuroku1852
dokonalSlovníkčesko-německýa
přikročilhnedkuskutečnění
nejoblíbenějšímyšlénky,snížseodroku
1830jižnosil,ksepsáníSlovníku
slovanského.Pomnohonásobných
zkouškáchpočaljejkonečněroku1855
náklademK.Bellmannovýmvydávati.
Prácetatohovelicetěšilaanikdys
takovouchutíapilnostínepracovaljako
natomtoslovníku.Ještětýhodenpřed
smrtípsalbratrusvémuMikulášina
venek:„...Taktenmilionář,conemá
častoanikrejcaruvkapse,Vámpíše,žeje
zdráv,atěšísezesvévlastnípráce
nejvíce.Prácetapřečkámnohopokolení
lidskýchabudeprospívativelmivelmi
dlouho.Škoda,ženejsouNěmečkovéživi,
abysemnouseradovali.Beznichbyk
tétoprácisnadještědlouho—dlouho
bylonepřišlo.Těšsesemnou,bratře,ač
tomunerozumíš,nebojestlitakováútěcha
prázdná,tedynicnasvětěnení,anocelý
světkničemunení!Čiňdobře,kdemůžeš,
tojeheslošlechetnéhočlověka;jási
myslím,ženemohuniclepšíhočinit,než
cočiním.Buďtevšicknizdrávi.Čas!Čas
!“
Tohosemuzaposledníchdobustavičně
nedostávalo,abylvelmipilen,jakoby
tušenínějakébylměl,ženebudetrvání
jehozdenadlouho.Vysvítátotakéz
vlastníhojehopoznamenání;píšetakto:
„Kdyžjejižčlověkšesteremkřížkův
ozdobenamáještětuaonuprácipřed
sebou,onížsoudí,žebyzatostála,abyji
vykonal,tumávěrusvrchovanýčas,aby
sedoníopravdupustiladlemožnostivní
trval,nežlinevolányposlíčekpřijdeamu
pošeptá:Přítelinku,nechtoho,již
půjdeme!Ahle,promnejsoutřipáry
zapraženy,ajámámještětolikpráce!
Dlouho-limiasibudeještěpřáno,nežli
budumusetnacestusevydati?Nužejen
dotoho!“Poslednílétanaňmnohostarostí
doléhalo,avšaknejtrpčíbylo,žemusels
bídouzápasiti.Tomysljehovelicekalilo
atěžcetonesl.Jednou,kdyžsnadoživotě
svémrozmýšlel,poznamenalnalistek:
„Vidíte,milílidičky,vy,kteříjstejakživi
nepásli,nevíte,cojezle.
Ničehojstenezkusili,azačsemáteteď
ještělépemítnežtenbývalýpastevec?“
Rádbylbykaždémuvyhovil,anešloto.
Seslovníkemměltakémnohostarostía
nesnází,nežhozačalvydávati,aslyšel
rozličnámíněníaúsudky,ovšemi
nepříznivé,otomtopodniknutí.Píšeťo
tompřítelinavenekakukoncipraví:
„Doufám,žesekonečněsvětpřesvědčí,že
jsemjednalspravedlivěažejsemudělal
mnoho.Čisetímnemámchlubiti?
Musím,sámsebetímtěšitimusím,aby
mětennedověřlivýsvětneumořil!“
Anebylomusouzenoukončitidílo,ve
kterémspočívalyveškeréjehonaděje,
kterébylopotřicetletjehonejmilejší
myšlénkou!Avšakumřelvpevnédůvěře,
žedědicezanechal,kterýjehosměrem
dálepracovatibudeadílodokončí.
„Slovanskýslovníksedokoná!“byla
posledníjehoslova,posledníodkaz,který
dorukoukladlsvémuvychovanci,synu
sestrysvé;vevířetéspokojeněatiše
skonal,jakočlověkspravedlivý.
Rodičejehobylijižzemřeli,otecpřed
pětadvacítiamatkapředdvacítilety;a
tehdabylFrantaposledněsnadvesvé
rodinnédědince.Bratrjehotamposud
žije.Nejmladšísestra,Markéta,kteráho
velicemilovala,posmrtirodičůdoPrahy
kněmuseodebralaaodtédobyvždypři
němbyla,obstarávajícjehomalou
domácnost.Měljivelicerád,anamuve
všemvyhovilaavšeobětovala,jenaby
bratrmělaspokojeněpracovatimohl.
Děkovaljízatovposledníhodince.V
roce1841vzalksoběosmiletéhosynka
oddruhésestry,kteréhovychovalakterý
sestalpravoujehorukou.
Vyučováníbylojehooblíbeným
zaměstnáním;kdyžnevyučovalveřejně,
vyučovalsoukromě,atoaždosmrti.
Mladýlidhomělvelmirád,neboťnebyl
mujenučitelem,alepřítelem!
Mnohýmamnohýmchudýmštudujícím
zaopatřilpodpory,kdyžsámpomoci
nemohl.
Vletech1843—1845přednášíval
Šumavskýtakéženskýmpravopis.U
slečnyBohuslavyRajské(provdané
Čelakovské),nadšenéaušlechtiléto
vlastenky,shromaždovaloseněkolikpaní
aděvčat,kteréŠumavskýučil.Takéve
vlasteneckémdoměpanaN.naMalé
Straněscházelysevurčitédnypanía
děvčata,četlosečeskyaŠumavský
přednášeljimpravopis.
Tehdážbylyjinédoby;vlasteneckýsvět
pražskýbylajednarodina.Všechnyty
plesyaspolečnéprocházkymělyráz
rodinný.Tunebylolichéhoupejpání,
každýseukázaltakým,jakýmbyl.Tolik
skvostnostianádherytéžnebylovidětiv
plesechjakonyní,zatoalevíce
upřímnostiaveselosti.Sešlise,abyse
veselili,aprotobylyzábavytysrdečné.
PřitakovýchplesechaschůzkáchFranta
nikdynechybělaobyčejnějetakéspolus
jinýmiřídil.Kdyžseněkdypřinedělních
vycházkáchopozdil,tubyloptaní:„Kdeje
Šumava,kdejeŠumava?“,akdyž
přicházelsvýmpovolnýmkrokem,jednu
rukunazadpoloženou,vdruhénějakýkus
papíru,tusetamládežokoloněho
sehnala,iženské,žákynějeho.Každýho
mělrádprojehopřímost,prostosrdečnost
aupřímnost,kterounikdyanikde
nezapřel.Milovníkempoklonnebyl,aniž
seznalzalichotit,nimužům,niženám.
Jakněkterázpaníchybněpromluvila,tu
onhned„alepropánakrále,jakpaktozase
mluvíte,vyženská!“Rádsizažertoval,
zazpívalnárodnípíseňavplesumezi
svýmiizatančilsousedskouastrašáka.Od
těchdobminulomnoholet;časyse
změnilyalidévnich.Frantaalezůstal
věrensoběaždosmrti.Jenposledníléta,
kdemnohostrastínaňdoléhalo,ztrácel
veseloumysl.Takézármutkudostiměl
nadeztrátoumnohadobrýchsvýchpřátel,
zvlášťželelNěmečka.KašparaNěmečka,
nápotomníhoděkanachudenického,
prvníhoučitelesvéhoapřítele
nejupřímnějšíhoataktéžbratrajehoJana;
pozdějizaseLangra,snímžžiluvelmi
vroucnémpřátelství.Takodcházelmu
jedenzadruhým,ažionzanimiodešel!
Pokojmuaslavnézmrtvýchvstání!
DOMAŽLICKÁSLAVNOSTNA
PAMĚŤJOSEFAJUNGMANNA
Jakmilebolestnázprávaoúmrtínašeho
otceJungmannasemsedonesla,usneslo
seněkolikspanilomyslnýchvlastencůa
bývalýchžákůzesnuléhoposledníúctu
svémumilovanémuučiteliavzkřísiteli
národnostiprokázati.Rozeslánotedy
poslednídnilistopaduodsi.
magistrátuvhodnéktéslavnostinapsané
pozvánía2.prosinceodevítihodinách
ránodrželysevzdejšímhlavnímchrámu
Páněslavnérekviem.Hnedodsedmi
hodinránozpívalipániliterátičesképísně
zestaréhokancionálu,samisektomu
horlivěnabídnuvše;mnozínemohouce
býtpřítomnislužbámbožím,chodilijiž
odránadokostela,byalespoňu
vystavenéhokatafalkusrdečnoumodlitbu
aslzudíkuobětovali.Kdevátéhodině
naplnilsekostellidemměstskými
selským,neboťbylyexekvievneděli
předtímskazatelnyohlášeny.
Nakatafalku,okoloněhožsvícehořely,
skvělseprvnídílslovníku,ozdobněv
zlatěvázanýavavřínovýmvěncem
okrášlený,potomleželnaněmznak
universityaznakfakultyfilosofické.
Nadhlavoukatafalkuleželynačerné
aksamitovépodušcetřizlatéřetězyacis.
řádLeopoldův,znakyhodnostito
zvěčnělého.Unohourakvehořelavelká
svíce,téžvavřínemotočená,apodníbyl
nápis:JosefJungmann,Drfilosofie,rytíř
cis.řáduLeopoldovaatd.,narodilsev
Hudlicichdne16.června1773azemřelv
Prazedne14.listopadu.
Okolooltářesešikovánostálojedno
odděleníměstskégardy,postranách
katafalkustálaškolnímládežazanimi
sedělipániučitelové,úřednícisi.
magistrátu,ostatníhonoraceaměšťané,
všicknivčernýchšatech,pakpánioficíři
odměstskégardyvuniformách.Nežse
počalyobřady,drželzdejšípankaplanP.
Švehlaskazatelnyřeč,počínajícíheslem:
Vidoucepakvšeckomnožství,žeumřel
Aaron,plakalihozatřicetidnívšecken
důmizraelský.IV.k.
Moj.,k.20,v.29.Řečtabylavelmi
jadrná,jasnáapohnutliváatýkalase
nejvícenašívlasti,povinnostíČechůk
svémunároduaksvéřečiazásluh
zemřeléhonašehoJungmanna,jehožnám
coobrazavzornejčistší,nejvřelejšía
nejšlechetnějšíláskykvlastiak
člověčenstvupředstavil.Kukonciukázal
námvelebnýpáncestu,ponížkráčeti
musíme,chceme-libýthodnívěrnými
následovníkyzemřeléhovůdcesvého
slouti.Nebylooka,abynezvlhlo,asrdce,
abysebylonepohnulo,kdyžřečník
skončil.
Službybožíkonalsasistencízdejší
důstojnýpanvikářJ.Fastr,přispívajetím
laskavěaochotněkezvelebeníposlední
úcty,prokázanénezapomenutelnémuotci
nynějšínárodnostinaší.Upostranních
oltářůsloužilomšesvatével.
duchovenstvořáduaugustiánů.P.
Blätterbauer,hudebníředitel,vyvolil
vhodnéktétoslavnostiMozartovo
Requiemasneúnavnouochotnostístaral
seozdařiléprovedenímistrovskéhodíla
toho,cožsemujaknáležípovedlo;po
rekviíchzpívaloseještěLiberaa
skončenybylysmutkovéobřadyopěts
českýmizpěvypánůliteráků.
Největšízásluhyozřízeníaobjednávání
všechpřípravaozvelebenívšehozískali
siváženýpanměšťanostaE.Fail,pánové
DrKlement,J.Adamovicazdemeškající
MDrF.Prášil,kterývlastnoručněkatafalk
stavěl.Budtežjimvšemzdeveřejnédíky
vzdány,jakožidůstojnémupanuvikáři,
ostatnímuvel.duchovenstvu,váženým
pánůmučitelům,sboruměšťanskégardyi
všempánůmhudebníkůmaliterákům.
OpětpodaliDomažličanédůkaz,jaksvatá
jimječestvlasti!
Jednaselskáženavyjdoučzkostela,
viděvšitampřípravyksmutkové
slavnosti,ptalasesedláka,kterýjivně
potkal:„Povězmipak,Hantone,kohoten
davlidaoplakáváazakohotaslavnost
bude?“„Slyšeljsem,žehumřílvPraze
jedensvatýmuži“odpovědělsedláka
mluvilvesvéprostosrdečnostipravdu.
JungmannjeaZůstaneČechůmsvatým!
Písmosvatédí:Aleti,kteřížjinévyučují,
skvítisebudoujakobleskoblohy;akteříž
kspravedlnostipřivozujímnohé,jako
hvězdynavěčnévěky.Daniel,k.12,v.3.
Jungmannrozžehlbleskpravdyvnašich
srdcích,aprotožsejménojehopro
všechnyvěkynaobzorunašínárodnosti
skvítibudecohvězdanejjasnější.
VLASTENKÁM!
Vás,vyzdárnédcerynárodučeského,
týkajíseslovamá.Slyšelyjstezajistéz
pověstíaznovinonašichbratřích,jižních
Slovanech,jakámuka,jaké
pronásledovánítrpíprovlastasvoboduod
divokýchakrutýchMaďarů,kteřísitak
nelidskyadivěpočínají,jakobyteprv
nynízestepasiatskýchsembylivtrhli.
Vítetaké,ževstaltentoposudutištěný
národSrbůaHorvatůprotinim,žestřásá
jařmostoleté,ježbylcizívedralecnaněj
vložil,žestaříimladí,ženyimuživše,co
jimnejdražšího,sradostínaoltářvlasti
kladou.Neposílajísestryslovanskésvé
muže,syny,bratryamilencedobojes
nářkemaproklínáním,ne,onyshrdinnou
myslísnimiseloučí,pobádajíceje,byse
covítězovédomůnavrátilianavěky
hrdéhonepřítelepokořili.Odnichučme
sevlastsvoumilovatabuďmepyšnýna
to,žetentojunáckýnárodbratrským
nazývatprávomáme.
VzývejmeBoha,bypopřálzbrani
chrabrýchjunákůvítězství,neboťbyzle
byloproSlovanstvo,kdybynárodten
klesnoutiměl;avšaknejenslovy,i
skutkemdokažmesvouvzájemnoulásku.
Tovíte,žepotřebujíHorvatépomoc
peněžitou.Nužepospěšte,sestrymilé,a
položtebezsobeckéhopočítání,cokterá
můžete,naoltářvlastislovanskéapošlete
dárkytysvroucímpozdravembratrům
Horvatům.Takukážete,žejstéSlovanky,
jakýmisebýtihonosíte.
B.
Prosíme,abysepříspěvkytakové
oznámilyredakcíNárodníchnovin,byjeu
veřejnostpodala.
Redakcí
PRÁCESPORNÉ
KÁVOVÁSPOLEČNOST
Scénazespolečenskéhoživota,zvlášť
krásnépleti
Panradaodcházeje:„Tedyzasevisita,
proklatévisityjásinemohukabátkoupit
dluhůplnoalevisitamusíbýt.Játito
jednouvšeckovyházím!“Stakovou
přitlačísipanradaklobouknahlavua
bouchnedveřmi.
„Tytyvyházíšhubou!“ušklíbnesepo
němpaníradová,obrátísekslečně
Kamile,svédceři,kteráčteprávě
zajímavýrománodPauldeKočka,
poroučíjí:„Tednechčteníapojďmi
pomoci,mámejetuhnednakrkuundich
willnichtdieSchondhabenabyseřeklo
jakooburgermeistrové,žesemusína
kafečtyryhodinyčekat.“
„Prosímtě,mutr,dejmistímpokoj!“
odpovíslečna,anisenepohnouc.Radová
chceněcoodpovědít,vtomalepřicházído
dveříslužka.„Jejichmilosti,“vyřizuje,
„nenesucukr,anirum,anitothé,kupec
mitonechtělnadluhdát,dokudjejich
milostinezaplatístarýdluh!“
„Impertinentníchlap.Nemohlajítk
jinému,onahloupá?“hněvásemilost.„I
jejichmilosti,tidruzíbyměvyhodili,ten
jeznichještěnejzdvořilejší,“usmějese
služebná.
„No,tedyšlakněmu,řekla,žesenechám
uctivěporoučet,abymělještědoprvního
strpení,žesesnímspořádám.“Služka
odejde.„Tojenace,takovýskandál
člověkudělajípropakatel!“hněváse
radováajdechystatnastůl.Slečnasi
nevšímá,cosekolemníděje,tvářejíhoří
roznícením,okosejíkalí;najednouale
položíhlavudodlaní,očizavře,rukas
knihousklesnedoklína.
„Ichbitťichcožpakjsiutéknihyusnula?
Jdiseustrojitalespoň,abychombylyv
ordnunkuatydrchnyabynemělyočem
klepat.Žrichtujsitrochukokšlevíš,že
přivedednesHerrvonOslovatoho,cos
tebounabáletoliktancovaljakpaknowie
heiBtérdenn,jetoprýgutsbesitzrasynz
lantu.“
Slečnasetrochuzesvéhopolosnění
probudí,protahujesechvilku,zívápak
knížkuschovádostolku,zvolnavstanea
povídá:„Mutr,jájsemmüdwie
zerschlagen!“Natojdekestolu,prohlíží
všechnytalíře,vezmesjednohokoblihua
začnejíst.„Prosímtě,nebermito,“
ulekneseradová,,,ichhobsgezähltpro
každoujedna,třibyzbyly—abyse
nezdálo,jakobychjemělascélovany.
Kdopakbysejichdokrmil,apotekrováby
samavlkasnědlaastaráKlepanda,das
weiβtanatokontoanineobědvá!“
„Auchdie!Pročtu,mutr,zveš?Jeto
cugmeinosoba.“„No,daswärschön
abychjinepozvalatabykrásně
klačovala.“„Acobudemsmáčetkekafe,
mutr,hastkeineKipfel?“Služebná
zaslechneposledníslovoapovídápro
sebe:„Budetesmáčetděvečky.“Dálepak
vyřizuje,ževidělamilostpaní
půlmistrovouzdomuvycházet.Totrhne
matkouidcerou,oběpospíší,bysebei
všeostatnízrichtovaly.
Pochvíli
Slečnasedísnačesanýmikokšlemi,držív
rucevyšívání.Paníradovámákopfputza
ještěsematamněcoopravuje.Tu
najednouozvesepřededveřmišust,šum,
šepot,služebnévyběhnouzkuchyně,je
slyšetasidesetkrátposoběopakování
„Poníženěrukulíbám“.Paníradovási
povídá:„Noendlichužjsoutuslyším
kuňkavýhlasfrajleLidy.“Klepánína
dvéře,paníradovávolá„herein“přiskočí
kedveřím,slečnasrozestřenounáručí
běžíprotifrajleLidy,paníradováobjímá
alíbájednupanízadruhou,jakoby
srdečnostíserozplynoutchtěla.
Paníradová:„Erlauben,Frauvon
Bürgermeister,tojetennovýprofét,co
dostalizPrahy?
Wunderschönkrásnějimpasujeinu,toje
hnedvidět,cojegusto,tadytikrejčí!“
Paníbürgermeistrová:„Ah,kdopakbyzde
sidalšít!Alezdásemi,žejezueinfach,
koštovalměstozlatýchstříbraakdotona
němvidí?Začtrnáctdníbudemítkaždá
řemeslnickáholkatakovýprofét.“
Panídoktorová:„Tojetonejhorší,že
nemůžečlověknicprosebemít,hnedto
každámá.
Pomýšlejímojemlikařka,onasemne
onehdyptá,vkterémkrámuvPraze
kupujukloboukyaparasolky,chcenaléto
dceřikoupit;žeprýkdyžnatovynaloží,
abytobylodůkladné.Po-mýšlejíjá
myslela,žemnešlaktrefí!“
SlečnaKamila:„Nein,dasistunerhört!“
PaníKlepanda:„Takovámotyka,ta
potřebujeklobouk!“
SlečnaKamilašeptáslečněLidy:„Sama
bylatakémotykaděvka!“SlečnaLidyse
ušklíbne.
Paníradovápobízípaničkyksezení.
Paničkyseupejpají,žádnánechcesednout
naprvnímístoažádnánesedánaposlední
konečněsepřecerozesednouazačnou
plést.Slečnysedíopodálustolkublíže
okna,vyšívánímsezaměstnávajícea
chvilkamitišespolušeptajíce.—
Paníradovákpaníbürgermeistrové:
„FrajleKádyafrajleFinyjelytedydo
Nebylovakobrštovic?“
„Jo;FräuleLipysamaproněpřijela,“
povídápurkmistrová.„Tojsou
unzertrennlichtyholky.
MajítamdnesTanzunterhaltung!“
SlečnaKamilašeptáslečněLidy:
„Poslouchej,unzertrennlichtyholky!—
VčeramipovídalaKáda,žetyšaty,co
mělaLysánabále,nebylynovy,žebyly
barvenynajplavémžejitokoštovalogroš
stříbrapomysli,toješpína.“
„Achnichtmöglichpfuiteuflgrošstříbra,
obarvenéšatydotakovéhobálu!Akčemu
bylaKádaustrojena,aFina,mělytohona
sobějakopalméslové.Kokety,kdyby
nebyliuobrštůoficíři,všakbyseknim
nešmajchlovaly.“
„Wundertmich,žetamnenídoktorka,“
tichounkošeptáKamila,abytořečená
paní,ustolusedící,neslyšela,„vždyťona
máeinintimesVerhältnissobrlajtnantem
Séblkliremcelýsvětsiotompovídá!“
„Však,kdybyhonetraktýrovala,nechtěl
byji,staroukobzu.“-Slečnyseušklibují.
PaníKlepanda:„Alestoumlíkařkouto
minejdeanidohlavyjátoznámturotu
jaktopárgrošůmá,chcetovylíztvýšnež
člověk,kterýmápřecebildunk.Aleonijí
přece,panízdoktorů,neřekliotom
krámu;jábychjivyvedlanavrch
makovice.“Panídoktorová:„Gottbewohr
jájínepovědělaalemojepanskájítopo
straněřekla.Jetosmutnávěc,že
nedostanečlověkpoctivou,upřímnou
služku.Každánáspostraněšidí.“Paní
apatykárová:„Itomajítakovýungebildet
folkvšeckodohromadyžádnázanic
nestojí.
Jádevětkráttenrokvekslovala—ajeden
většíčertneždruhý,kradly,pomlouvaly,
mlsalyaneplechytropily.“
PaničkyseusmějíaLidyšeptáKamile:
„Aťřeknepravdužejesamačertskoupáa
žárlivá.
Námtakyděvečkupřemluvila,apakji
vyhnalaatumělamutrzrovnaráda.“Paní
radová:„TakovéštěstíjakoSkalická,
nemážádnáznásutésekaždádržíich
kannnichtbegreifen,žesekaždýkní
táhne.Přeceunsereinertakévícodělat.“
Paníkomisarka:„Jo,toholtkaždáneumí;
vždyíjsoumužštítakédonívšickni
zblázněni.“Paníkancelistovápolohlasitě:
„Onajedobrá,skaždýmvlídněmluvíaje
prývzdělaná.“Paníbürgermeistrová
urputně:„Ijdoumlčej,vždyťjineznají,to
sejentakmluví;hrdáje,sotvažesemnou
onehdymluvila.Gebildetpěkněgebildet,
jápřecevím,cojebildunk,mám
Weltkenntnisalejakseonachová,tojsem
neviděla,tonenípěknýaufführunk.Já
bychsebylalieberkdovíkdevidělanežu
níneulich,jakjsmebylyzványnačaj.“
PaníKlepanda:„Tenčaj,cosito
vzpomínajízamódyjetobryndatoje
mněmilejšíšálekkafe.“
Paníapatykářová:„Jádržímsnima,Frau
vonKlepanda,
člověksetohonicnenají.“(Paničkyse
smějou.)Paníkomisarova:„Aletoje
první,coslyším,FrauvonBurgermeister,
žebyliuSkalické.Bylajsemčtyrydnina
venku,pozvanánamasopustupřátel
méhomužetovědí,sprostílidéčlověk
jimtonemůžeodepřítmělajsemdost
dlouhouchvíli.Jsemneugierigprosím
jich,jakseunterhaltovaliuSkalických,
copaktamviděli,kdotambyl?“
„Nejvícmužští,tovědí,taképánizPrahy
aufführovalamijecoliteráci.“„Literáci!“
ozvesepaníKlepandová,„hmtojetoho
tojsoutakoví,cozpívajínakruchtě?“
SlečnaKamilaseušklíbneapovídá:„Ne,
FrauvonKlepanda,literátje,copíše
knihy.“
„Hm,takjsoutopísaři—takénicnóbl,“
odpovízasepaníKlepandová.
„Nóblaniřeč,“pohodípanípurkmistrová
opovržlivěhlavou.„Kdybychtobyla
vědělazumvoraus,zajistébytamKady
aniFinybylynesmělyjít.Timužští,ono
setotamchovájakodomaonějakém
solidbetragenaniřeč.Jámyslila,pániz
Prahy,notosebudouděvčatadobřebavit
(tadyprosímjichproněmnoho
unterhaltunkunení)alelitovalajsem
toho.“
„Copaktamdělali,prosímjich,“vyzvídá
komisarova,„žeprýjetamhrozněfreitón
skandálníjánechcipánbůhchraň
pomlouvataletaksepovídá.“
„Jetopravda,jeimhöchstenGrád
unschicklich;kdyžjsemtamvešla,
poklonilsekaždýjakopanákdřevěný,
rukupolíbitanijimnenapadloahned
všecko,vyslečno’mybylyvnejvětším
verlegenheitukdopakseznádojejich
vymyšlenéřečiapaktuimpertinencíříct,
žebychomjimělyumět.IchbittSie!Ato
ještěvšeckonic.Konečnězačaljedenz
těchpánůhrátnapiano;vzpomnělosito
tancovat.Tancovali.Jásedělavsitzzimru
pakjsmešlitakédosalonupomýšlejí,
kohovidímzamojídceroutancovat.Neto
byneuhádlipanskouodSkalickýchs
jednímztěchliteráků!“
„Ahdasistinfamtojeskandálžese
nestydí!“takajinakzaznělov
shromáždění.
„Ichsag’sihnen,“pokračovala
purkmistrová,„žejsemnevědělahanbou
kdejsemmojedceraseslužkouvjednom
kole.Jájitakéhnedvytrhlazkola,
ustrojilyjsmeseašlyštandepédedomů.
Jinápaníbyseentschuldigovalažesestal
irrunk-aleonamiještěřekladoksichtumojivisitužesnadnoentberuje.“
„Tojevidět,ženemátaosobadobrý
rozum,“ozvalasepaníKlepanda.
„TořeklpanzOslovataké,“pravilapaní
radová,„ženenípřidobrémrozumu.Má
býtüberspannt;schonihreSproche.—
Vždyťjínenírozumět,kdyžmluvíčesky.
Přecečlověktakyumídobřečesky—ale
tojecumoc.“„Takykouří,“uštěpačně
prohodilaLidy.
„Kouří!“sprásklarucepaníKlepandová,
„kouří,kdotojaktěživslyšelabyženská
kouřila!“
„AhslečnaKamilatakékouřila,“usmála
sedoktorka.„PanobrlajtnantSéblklirto
povídaljedenkrátunás,žejítoeinzik
krásněslušelo.“
„Kdovíkohovidělpanobrlajtnantvždyť
onsenaslečinkyaninedívá,“odsekla
Kamila.—
Vtomzaklepánonadvéřeanadovolení
vešlidopokojedvapánové,jedenměl
velikýnos,druhýbylvelicečervený.—
PrvníbylpanDlouhý,druhýpanzOslova.
PanzOslova,kterýbyljižvspolečnosti
znám,hnedzačalsdámamisebavit;paní
purkmistrovyptalsenaslečnys
přiměřenýmkomplimentem,paní
doktorky,jaksebavilanabále,paní
komisarkulitoval,žemělavenkudlouhou
chvíli,ujišťoval,žejispolečnostnabále
pohřešovala,paníKlepandovémluvilo
jejíAmine,čtvernohémtomazlíčku,paní
kancelistovásehoptala,cobyměla
dětemudělat,žesenastydly,paní
lékárnicesistěžovala,žebylynabále
špatnékoblihy.—Aprokaždoumusel
mítpanzOslovaodpověď,radua
poklonu;bylzačátečník,dostalseteprvdo
městacopraktickýlékař,atudymubylo
protekcítřeba.—Panípurkmistrovái
paníradovábylymuvelicenakloněny,
dílemžemělydcery,dílemžebylvelice
uhlazený,zdvořilýčlověkanikdyjinak
nepřišeldovisitynežcoživýobrázek
národníhožurnálu.—Druhýdoktor
nenadělalsnimimnohoceremonií,byljiž
ženat,apřišelkpacientkámtřebasv
juchtovýchbotách,nadčímžsepaní
purkmistrovávždyvelicemokýrovala.
Kdyžsepobavilspaničkami,obrátilsek
slečnám,ježzatímspanemDlouhýmo
bálemluvily.PanzOslovapaničkyho
radějijmenovaly„Herrvon“,krásnějijim
tojménodoušíznělonežjednoduché
„doktor“—sehnedvpletldořečia
pomohlslečnámkritisovat.Rádbybyl
řeklještějednouslečněKamile,žebyla
královnouplesu,kdybynebylapřítomna
panípurkmistrováaslečnaLidy,kteréto
byljižtakéřekl.Přecetovědělaletak
chytřenastrojit,ževytáhlzkapsyšvadlou
kytičku,aKamilejiukazuje,pošeptal,to
žejetaodní,avěčněžejibudenasrdci
nosit.Potéintráděstrčiljizasešikovně
dokapsy,abytopanípurkmistrováani
paníkomisarkanepozorovaly,aslečna
Kamilavšeckablaženasladcesenaněho
usmálaatroškusivzdychla.SlečnaLidy
zatímsnažilasezasebýtcomožná
milostnoukpanuDlouhémuamluvitco
nejlépečesky,neboťjipanDlouhý
ujišťoval,žepřijdeještějednoučeskářeč
domódy,mluviljíoměkkostičeskéřeči,
uvádějecodůkaz,ženynírodičenejdříve
nechávajíučitdětičesky,abysiprodruhé
řečijazykoblomily.Paníradovéseto
nelíbilo,žetengutsbesitzrůsynvíces
LidymluvínežsKamilou,bylabyto
přecejenlepšípartieneždoktor,kterýnic
nemá;přetrhlatedyřečotázkou,kdy
budoudávatpánovétytanzunter-haltunky
ajaktobude?„HerrvonOslovaje
AusschuB,ne?“zeptalasepaní
purkmistrová.
„Ano,milostpaní,jáipanDlouhý,můj
přítel.“„Notedynámpovědí,jaktobude
akdovšeckotambude?“vyzvídalapaní
Klepandová.
„Jakráčítevědět,stavíseužstoletna
zdejšíradnicivěž,aposudnesešlyse
prostředkyktomu,abysemohladostavět;
iusnesloseněkolikmladíkůzdejšícha
okolních,zpouhévlasteneckélásky,s
povolenímslavnéhomagistrátu,ktomuto
účeludáttřibesedy.Budetonastřelnici
—vojenskábandabudehrátvchodného
budedvacetkrejcarůstříbra.“
„Tobudealepřitomjídlozadarmo?“ozve
sepaníapatykářka.
„Ne,prosímmilostpaní,cokdosní,musí
sizaplatit,alemuzikantůmsenemusí
platit,adámypozvemzadarmo.Zítra
začnemzvát,každývjednomdíleměsta
katalogdammámjižzde!“dokončilpan
Dlouhý.
„Kdopaktambudevšecko;—budepřece
společnostnóbl?“vyzvídalapaní
purkmistrová.
„Jásám,milostpaní,nejsemtakznámzde
vspolečnosti,alerokovaloseotomv
celémshromáždění,atudydoufám,že
budekvětspolečnostivybrán,“zdvořilese
uklonilpanDlouhý.
„PozvoutaképaníSkalickou?“ptalase
dálepanípurkmistrová.
„Ozajisté,onajepaníonašivlast
zasloužilá,kupujevšeckyčeskéknihy,
mnohojichičte,mluvíčesky,akdyž
některývlastenecpřijdesem,každého
pozvenačaj.“Paničkyzůstanousedět,ani
žádnánemrká,panípurkmistrovájeale
červenějšíačervenější,krčínos,ohrnuje
pysk,konečněvyrazízlostně:„Kde
Skalickáje,tamjánepůjdu,anisvédcery
nedovolím!“
„Játakénejátéžneanijá!“ozývalosev
společnosti.PanDlouhýseděljako
ohrable,nossemuzdelšilokolikcoulů
nevědělaničíje,aprosilkonečněo
vysvětleníaponaučení.Aletobyloještě
horší,každáchtělapovídat,každávěděla
něconapaníSkalickoukaždéublížila,
každouurazilananejvýš.Jednají
vytýkala,ženeníhospodyně,druhá,že
vedesvobodnýživot,—třetí,žeje
koketa,čtvrtá,žekouří,pátá,žesiz
nikohonicnedělá,šestá,žemá„ein
intimesVerhaltnis“,sedmátoaosmáono
jedinákancelistovámlčela.Konečně
přišelpanzOslovakslovu.„Milostpaní,
neračtesehoršit,tomuseudělákonec;pro
jednuosobunesmítrpětspolečnost,a
dokoncekdyždávápohoršenícelému
městu.Nesmímedopustit,abyseněžnýa
cudnýcitnašichdamurážel.Jámyslím,
žemi,příteliDlouhý,přisvědčíš?“
„Ano,játozítravshromážděnípřednesu,
abysepaníSkalickánezvala.“
„Tak,aťcítí,jakýtrestnásleduje,kdyžse
chcevymknoutzkolejenašehoživota,“
doložípanzOslova.Společnostmu
přisvědčí,usmívajísezasevšechněch
tváře,slečnaLidytisknepanuDlouhému
rukuaslibujemu,žebudena,Rezedě“
deklamovatjednu„bázeň“.Vtomvkročí
dodveřípanrada,společnosthovítá,on
senavšestranyklaní,panípurkmistrové
líbáruku—svémanželcedáhubičku.
Zatímjekávauvařena,slečnaKamila
začnenalívat,akekávěsmáčejípaničky
rohlíčkya„děvečky“.
VÝKLADHISTORIE
Scénapřimandlovánívhokynářském
krámkuvPraze
PaníFrantiška,Nanynka,Marjánkaaještě
asidvěpaničkystojívkrámkukaždáu
svéhokošesezaloženýmarukama,čekají,
ažbudepaníToničkasmandlováním
hotova.Hokynář,panJosef,stojí
uprostředkrámku,vkožichuažnazem
dlouhém,aposlouchápaničky,jaksi
povídajíohroznéudálosti,kteráprýsev
jednomdoměstala.Tamprýstraší,
každounocchodíbíléstrašidlosesvětlem
podomě,ajednouzabloudiloopůlnocido
kvartýrukjednéstarémilostpaničceata
setakulekla,žejiztohohnedtrefilšlak.
„Aťjsemnehodnásvéhojména,kdyžto
nenípravda,“dokládalapaníMarjánka.
„Ubohámilostpanička,vždyťmitoještě
předsmrtívšechnopověděla,tuhlenatěch
mýchrukouskonala;Pánbůhjídejvěčnou
slávumělajsemuníkaždodennějistý
vejdělečekahrníčekkafe.Vysokébyloto
strašidlo,jakotuhlepanJosef,mělobílou
plachtupřessebeažádnýkšichtvruce
neslosvíčku!Takyprýcosimluvilo,ale
chudákmilostpaničkanevědělaco,
nevědělaanikdeježádnýdiv
propánakráledvéřezavřenyatunajednou
přijdetoopůlnoci!
Náššpiclík,tentodobřecul,nechtělse
zpodposteleanihnout,dělalnámštandáry
celounoc.
Můjnebožtíkdědek,dejmuPánbůhlehké
odpočinutí,—vždyckyříkával,žetuv
těchnašichkončináchmnohomordůse
stalo—žeskorovkaždémdoměněkolik
těchmrtvýchtělodpočívácotenŽižka
zabilatinemajívhroběpokoje.“
„Nicto,paníMarjánko,nemajímizazlé,
jejichpandědečekbylhodnýčlověk,ale
tonemohldobřevědět;taktonení!“
přetrhlpanJosefpaníMarjánceřeč.
„Kdyžčlověkčte,dovísenejlépepravdy,“
přitěchslovechsáhlnapoličkumezi
kořalkovéláhve,mezihrncesesýrempro
starouknihusumaštěnýmadeškamaa
odfouknazníprach,zdvihljivzhůru,řka
vážnýmhlasem:„Tutostojí,černéna
bílémtohojásedržím,tuknihubych
nedalanizanevímco.Tutostojíotom
Žižkovi;chtějícovědět,paníMarjánko,
tobyljenerál,chlapík,abyhopohledalna
udatnost.Jásloužilcísařipánučtrnáctelet
byljsemmusejívědětugranatýrůjávím,
cotojevojenskýstav.Jsmelidéchybující
mělonŽižkatakésvojehříchy,aleco
námjepotom?
Mysprostílidéanisineumímepomyslit,
jakýchstarostítakovýjenerálmá;on
nemůžemítočivšude,ktomumásvoje
adjutanty,ktomujsouoficíři,abyse
ohlíželi.Protosemutakénemůževšechno
nahřbetvložit.“
„Toťjerichtiklidémajízléhuby,člověk
sejimnikdynezachová.“„Takprosíme
jich,paneJosef,povědínámněcootom
Žižkovi;člověkktomunepřijde,abyse
doknihypodíval,amezilidmisepravdy
nedozví!“prosilypaničky.
„Inu,pročpaknetojáodsrdcerád
každémupovím.Jáaninečtujinou
kronikunežtuaumímjinazpaměť.Tak
poslouchají,prozatímjimpovímjenněco
vkrátkostiotompanuŽižkovi,jakýto
bylferinaajaksedostalvlastněk
vojanskémustavu.Vidějí,“začalnynípan
Josef,položivknihunapoličkuazapaluje
sikrátkoudýmku.„CojeteďPlatejz,tam
bylněkdypurkatamzůstávalpanstrejček
tohoŽižky,hodnýpán,Staročech.Žižka
pocházelzjednévesnicezvenkova;tatík
jehoaleumřel,atusihovzaltenjeho
strejčeksemdoPrahyaposílalhodo
školykpiaristům,abyzněhopřecněco
bylo.Cotoalebylovšechnoplátno;milý
tenhochsehrozněneradučilanejmilejší
bylomu,kdyžsemohlnauliciskluky
prát.Mělsnímtenpanstrejčekelent!Ale
mělhoukrutněrádavšechnomu
prominul;takrostlmilýŽižkaabylz
něhopořádnývejrostek,silnýaveliký.
Jednoujelpanstrejčekněkamnavenkov;
nežodejel,zavolalmiléhohochaksobě.
,Teďjeduven,Hanzi,atotipovídám,ať
minetropíšžádnénešvárytady,ať
neslyšímžaloby,’povídalmu.,Aještěto
tipřikazuju,aťminechodíšdo
ristkomory’(vědí,tobylakomora,co
mělizbraňsloženou).Hanzivšechno
přislíbilpanustrejčkovi;alesotvažepaty
zdomuvytáhl,octnulsevristkomoře,
jakobyhotamvystřelil.
TamvidělmilýHanziristunkyjaksepatří,
nacelétělo,šavle,flinty,kvéryapagnety,
všechnoseleskloavtakovémordnunku,
žebyloradostsepodívat.Toťserozumí,
žesemilýHanzijenzholanatonedíval;
kousekpokouskuvzaldorukyakonečně
sivzalcelýristunk.Slušelomuto
kapitálně.IchodilHanzínekkaždýdendo
ristkomory,execírovalseastrojildo
ristunku.Netrvalamualedlouhota
radost;panstrejcpřijelabylopovšem.
Panstrejcalebylčlověkprotřelého
rozumu;onpoznalhned,žeHanzi
neposlechl.,TyHanzi,’povídámujednou,
,mněsevšeckozdá,žesbylv
ristkomoře?’Hanzidrželnapočestnost,
nelhal,řeklhned,žebyl,žemutonedalo
pokoje,aodtédobyženemástánípři
učení,jakobymuučaroval,žejenmyslí
navojenskýstav.,Tojsemjávěděl,žeto
budetakové,protojsemtitozapovídal,já
nechtělztebemítvojáka.Alekdyžtouž
takPánbůhusoudil,tedyaťsestane.
Vybersizmojíristkomory,cotinejlépe
svědčí,zmaštalekoněadejse
asentýrovatklejtarům!’Hanzisi
poskočil,políbilpanustrejčkovirukušel
hneddoristkomoryavybralsiuniformu,
samézlatoastříbro.Kdyžseustrojil,byl
hochněcofajn!Strejčekmudalnacestu
hodněpenězaonseodebralkcísařipánu.
DřívalestavilsedomausvésestryKáti;
oniměliporodičíchbarákahospodářství
ktomuaKátitovšeckozatímspravovala.
Jakdomůpřijel,hnedjířekl:,Víš-lityco,
Káti,játitenbarákdávámavšeckoco
patříkněmu.Jábuduvojákemaženitse
nebudunikdy.Nechsitotedyavdejse.’
Kátibylaráda,toťserozumí,amilej
Hanzijelpřímoucestoudológrukcísaři;
tenkrátezrovnabylavojnasTatarama,a
tojimpřišeljakonazavolanou!“„Ale
jakpaktobylo,vždyťtenŽižkabyl
slepý?“ptalysepaničky.„Nesedajísina
rozum;jakpakbyhobylivzalinavojnu
slepého;topotomteprvoslepl.“„Akterak
setostalo,ževPrazetoliklidípobít
dal...“„Aprosímjich,paneJosef,alenení
užtenpanŽižkaživ?“PanJosefměluž
chytrouodpovědnajazyku;vtomale
ozvalyseuvchodudokrámkuhlasy:
„Nalejoumištamprlikmínky“„dajmiza
grošdříví!“aještěvícejiných.PanJosef
muselodbývatkuntyapaničkysi
vzpomněly,žemajíplnékošeprádlak
mandlováníazačalysehrnoutdopráce;
panJosefmuselodložithistorické
přednáškynapodruhé.
ŠALAMOUNHERŠL
Starálegenda,nynítrnovánasvětlo
vydaná
VjednomměstečkunaMoravětopřed
dávnými,dávnýmičasyvypadalodocela
jinaknežliteď.Kdybytistařínebožtíkově
velko-amaloměšťanévstalizhrobů
svých,anibysvérodinnéměstečkouž
nepoznali,taksevšechnoproměnilo:je
tamžidovna,tédřívenebylo;okolo
kostelabývalylípy,užjichtamnení;je
tamkrásnávinopalnajakopalácaškola
naspadnutí,todřívenebylo;doma,v
kosteleaveškolesemluvilo,zpívaloa
učilohezkypomoravsku,teďtam
nemluvípomoravsku,nežlikdyžbabaz
dědinyprodávávejceanebchlapzelína
trhu;tenkrátetamžilisousedé,matky,
mládenciapanny,teďjsoutam
milostpáni,milostpaničky,švihácia
frajlinky;jindybylovměstěbohatství,že
setolaryadvacetníkymohlyměřitina
věrtele,teďjetamholážebrota,takže
mnohýztěchmilostpánůměšťanůani
jedenšindelnastřešenemůženazývati
svým.—Jenjednojesttam,cobývalo,a
jakmijednoupansyndikusřekl,inavěky
věkůvbude:hádkamezivelko-a
maloměšťanyoměstsképastviště.—
Pozor!Povědělijsme,žepředdávnými
časybyloveměstečkuvelikébohatství;
opravdubylo:velkoměšťanmívalzlaté,
maloměšťanstříbrnéknoflíkynakabátě,a
každýtoliktěchstříbrňákůvpunčochách
anebkočičíchmiskách,žejimaž
plesnivěly.Zatěchkrásnýchčasůjeden
jedinýžid,ŠalamounHeršl,bylv
městečkujedinýmčlověkemchudobným,
takchudobnýmjakozanašichčasůto
ubohéstvoření,kteréčeským
spisovatelstvímsechcevyživiti,—ztoho
užmůžeteposouditi,cotobyloza
mrzáka.
ŠalamounHeršlprodávalkanafasy,fajfky,
křemínky,hubku,sirky,ocílky,pikslya
mejdlo;stímchodilposvětě;jehodrahá
druhápolovice,Salt,prodávalapentličky
ašňůrkyobyčejněvpáteknatrhuv
městečku.Obamělijednuspekulacíve
dnevnoci,totižjakbymohlizjednoho
grošeudělatideset,abysemohlidostatik
takovémubohatství,jakémajítikřesťané,
tigoimové.Nicnaplat,nešloto,coza
tejdenvydělali,tovšábesprasklo.„Coto
je?“ptalseŠalamoun.„Cojeto?“ptalase
Sáli—anevěděliuž,jakýmzpůsobemz
bídyvyváznout.
BylonajařeaZelenýčtvrtek.Šalamoun
Heršlsuzlemnazádechubíralseokolo
kosteladosousednídědiny.Velebnýpán
právědostihlučněkázal,takžeto
Šalamounslyšetimohl,acoslyšel?„Ato
sipamatujte,codátechudobnému,továm
Bůhtisíckrátnahradí.“Šalamounvěděl
dost,jakoblesksiposkočil,zatleskal
rukamaazvolal:„BlahořečímJehovah!
Užtomám,užtomám!“Nešeldodědiny,
obrátilseapřímodomů.„Užtomám,
Sáli,užtomám!“křičelnaprahu.
„Copak?“ptalaseSáli.„Co—pročti
goimovéjsoubohatíajámuselažposud
zůstatibídákem.“
AteďvypravovalSáli,coslyšelkázat.
Sálitakézatleskalarukamaazvolala:„Už
tomámelUžtomáme!“Byloradostiv
Izraelů!Jakzačít?—Inu,umluvilise,že
zceléhokrámunadělajíhromádek,žesik
tomuještěvypůjčípenízeaževšecko,
všeckorozdajímezichudé.
Stalosetak.Prvnívandrovníkdostal
kousekkanafasu,druhývšeckyocílky,
třetíhubku,čtvrtýšňůrky,pátýpentličky,
dratarůmdalifajfky,handrlákům
křemínkyachudobnýmzblízkévesnice
(nebvměstečkužádnýchnebylo)ty
vypůjčenépeníze,atiztohomělinejvětší
radost,většínežlitivandrovníci,dratařia
handrlácidohromady.Začtrnáctdníměli
vyklízenojakopoohni.„AkdyžetoBůh
tisíckrátnahradí?“ptalaseSáli,oblékajíc
vypůjčenousukni,nebvšecko,šaty,
peřiny,hrnce,rendlíkyatd.,rozdalianic
sinepodrželi.„Safraporte,tonevím,
neposlouchaljsemdále,alepočkej,půjdu
sezeptat.“TakřeklŠalamounašel.Za
půlhodinyzasepřišel,alemělnosopůl
lokteaobličejocelýloketdelšínežli
obyčejně.„Vaj,vaj,“naříkalsi,„a
náhradunedostánémažkdysivnebi—
vaj,vaj!“Sálisicetakéněkolikráte
vzkřikla„vaj,vaj“,potompopadlaloketa
začalaŠalamounaměřit,žemuselutéci
oknem,nechtěl-lipozbýtiživota,neb
věru,šlotooživot,takbylaSáliHeršlová
rozkacena.
Šťastněvyskočilautíkalcomohl,ale
kam?Dolesa—odvázalsičerný
hedbávnýšátek,ažeseoběsí.Užužstrkal
hlavudosmyčky—vtomslyšelzasebou:
„Fuj,žide,coděláš,žečertuduši
oddáváš?“aohlédnuvsevidělvelikého
pánavdlouhém,černémzapnutémkabátě
ažpopaty,nahlavěmělkloboukse
širokoustřechou,vjednérucevelikou
knihujakomisál,vdruhénůžtakový,
jakýmseobyčejněkošeruje.Židdostal
strach,poklonilseazačalpovídata
naříkat,jakseošidil.Odpovědělten
veliký:„Nepotřebuješsiještězoufat.Já
jsemdoktor,atovelmišikovnýdoktor;
budeš-limivěrněsloužit,budusestarat,
abychtizesvéhovýdělkutisíckráte
nahradil,cosrozdalmezichudé.Ale
musíšmivěrněsloužit,sicebudesteboui
stvýmpokolenímběda.Nemášumnenic
naprácinežlitutoknihuatennůžnosita
potomsvědomitězacházetsplatem,který
dostanuzahojenínemocnýchatoběna
starostodevzdám.
Konečněmusíšvždyzamnouchoditia
nesmíšpromluvit,ledabudeš-litázán.“
Židpřisahal,žebudevěrněsloužit,vzal
knihuanůžašli,doktornapřed,židnatři
krokyzaním.Šlicelýdenavečerpřišli
dokrásnéhoměsta.Vhospoděseptal
doktorhospodského,cotunového.„Ach,“
odpovědělhospodský,kulatýjako
bečička,„mámevelikýsmutek,králův
princjetěžcenemocen,užbylokonsilium
aneníprýmupomoci,třebažekrál
přislíbilkaždémuplnousvětnicizlata,kdo
byprinceuzdravil.“
Řekldoktornatovážně:„Jdikukrália
řekni,žeprincezejtrauzdravím!“„To
trefa,“vzkřiknulŠalamoun.„Mlč,žide!“
okřiknulhodoktorasedlsisnímzastůl.
Sedělihodinu,dvěadoktorsenemělk
tomu,dátvečeři.Heršlsihlademazlostí
nehtykousal;nicnaplatdoktorkonečně
lehnuvsinalavicibezvečeřeusnul,po
chvilceučiniltakiŠalamounazdálose
mucelounoc,žeseválívtésvětniciplné
zlata.
Ránopršelojenselilo.Oosmihodinách
přijelpředhosspodukrálovskýkočárpro
doktora;bylstříbremvykládanýa
červenýmdamaškempotažený.Šalamoun
Heršlhopprvnídoněhosnožemas
knihou.Zachvilkupřišeldoktor.„Žide,
dolů,půjdempěšky!“kázalažidslézaje
škareděsetvářilabručel,alepotichu,aby
hodoktorneslyšel:„Jetorozum,takový
déšť,takkrásnýkočár,apřecvblátěse
brodit.Toječistýdoktor,fi,hanba,fifi!“
Přišlidopaláce.Králuplakanýjepřivítal
naschodech.Šalamounmuhonemchtěl
podatruku,doktorhoaleodstrčila
poklonivseuctivěpředkrálemprosil,aby
hozavedliknemocnémuapakhose
židemuněhonechalisamotného.
Mezitímcojimslužebnícičistiliboty,
dostalŠalamounHeršldobrémyšlénky:
Dámsinatohodoktoradobrýpozor,jak
kurýruje,můžebýt,ženěcopochytnu.
Hubumámdobrou,starýjsemdost,proč
bytakézemnenemohlbýtidoktor?
Uvidíme!
Vkrásnémpokoji,vhedbávnýchpeřinách
leželprincafantazíroval.Doktorkněmu
přistoupilaomakalmupuls,potom
pokynulavšichniažnažidavyšli.
Šalamounsiteďvšechnodobře
pamatoval,codoktordáledělal:odhodil
peřinunastranu,otevřeltuvelikouknihu
aodříkávalmodlitbu,costálanastránce
69,pakvzalnůž,uřízlprincovihlavua
natozaseříkalmodlitbu,cobylana
stránce20,konečněpoložiloběrucena
uříznutouhlavuařekl:„Salvumfacfilium
tuum,domine!“,načežhlavavokamžení
kostatnímutělupřirostla,aprinc
vzkřiknuv„hurá!“,rovnýmanohamaz
lůžkavyskočilazačalpopokojitancovati.
Tedsedvéřeotevřely,králpřišelavida
synazdravéhoskákatibylbyradostískoro
domdlobpadl,kdybymuhonemnebyli
daliolejíčekpodnos.Objímalialíbalise
oba,králprinceaprinckrále,atrvaloto
hezkydlouho,nežlikrálsivzpomnělna
doktora,načežhnedsepoklonil,nemaláto
čest,neboťkráltensepředžádným
neklaněl,azvolal:„Jaktimámvděčnost
svouukázati?“
„Dejtejen,cojsteslíbil,“padlmu
ŠalamounHeršldořeči,„světniciplnou
zlata.“
„Držhubu,žide!“zvolaldoktoraobrátiv
sekukráliponíženěmluvil:„Vaše
královskéVeličenstvo,nežádámnicnežli
třistarédobrésyrečky,nebjsmevčeranic
nevečeřeli,chcemesetedydnesvečer
posilnit.“
Králzahanbensezačervenaljakopivoňka,
ŠalamounHeršlleknutímzbledljako
stěna.„Jak?
Jentřisyrečky?“zvolalkrál.„Jakže
takovouhloupost?“vzkřiklHeršl.
„Tolikanicvíc,“odpověděldoktorvážně,
„anestane-lisevůlemá,princhnedzas
onemocníapotommuužnepomůže
žádný,anijá!“Král,ačnerad,nebbyltuze
dobrýpán,obávajeseodobréhosynáčka,
splnilvůlidoktorovu,seŠalamounemale
mělimnohocodělat,nežlisepoddal.
Třepalsebou,nadával,vyplísnildoktora,
syrečky,tuhloupost,nechtělproživýsvět
vzítidorukyateprvtu,kdyžmudoktor
hrozil,žehonamístědázeslužby,vzal
je,strčildokapsy,přitomalepořádplival
askřípalzubami,ažbylidalekoza
městem.
Kvečerupřišlidodruhéhoměstečka.
Šalamounnicnemluvil,vždyťsezlostína
doktoranemohlanipodívat,jenžmu
všechnutakkrásnounadějitakukrutným
způsobemzmařil.
Doktortéžmálomluvil,bylunavenýa
brzyzdřímnul.
„Co?Zasežádnávečeře?Mámhlady
zcepenět?“takzlořečilŠalamoun,akdyž
semukonečněžaludekvzbouřil,vytáhl
pomaloučkutyvpapíruzavinutésyrečky
zkapsyaspolknuljeden.Potomsilehla
takéusnul.
Časněránošlizasedále.Zabranouřekl
doktor:„Šalamoune,dejsemtysyrečky,
posnídáme.“Židmrzutěodsekl,otvíraje
kapsu:„Vemtesijesám,jásetakové
ošklivostianinedotknu—
krásnétosnídaní!Fi,fi!“
Doktorvytáhlsyrečky,rozdělalpapír,
jímžbylyovinuty,avida,žejsoujendva,
uleknutzvolal:,,Cojeto?Kdejetentřetí?
Vždyťjsmedostalitři!“
„Cojávím?“odbývalhoHeršl,„jáse
nemohunaněanipodívat,hnedjemi
nanic.Králnástušímošidil.“
„Tonenípravda,“řekldoktor,„jásám
viděl,jaktřivzalzhrnceazavinuldo
papíru.Povězpravdu!“
„Abyměhnedčertvzal,jestlijsemsejich
jendotknul;neane,jakpravím,raději
umřítnežstaréhosyrečkusedotknout,“
takasiatodlouhosevymlouval
Šalamoun,ažhokonečnědoktormusel
utišititím,žemuvěří.
Zasešlidaleko,daleko.Kdyžbylo
poledne,přišlikvysokémudubu.„Zdesi
trochuodpočinem,“řekldoktor,sedlsina
měkkoutrávuabrzyvelmidobřeusnul.
ŠalamounHeršlnespal,alerozvažoval:
„Cotenumí,tonenížádnýkunšt,tojá
takytrefím.
Omakatpuls,odříkatmodlitbuzestrany
69a20,potomhlavuuseknout,rucenani
položitaříci,Savumflákfidriumdum
dumjemine’anemocnývyskočírovnýma
nohamazlůžka,začnetancovatajezdráv.
Kdypaktentinahradítisíckrát,cosdal
chudým,bude-liodkaždéhopacientajen
syrečkyžádat?Jetotaškář,bůhvícobere
postraněatebechcejentakpouhým
slibemošulit.Ne,holečku,jánejsem
dnešní;zůstaňjenzdetřebadosoudného
dne,játiukážu,žesnamnenedozrál.“
Tořkapřisoběpopadlknihuanůža
zmizelvblízkémlese.
Napředutíkalcomohl,potomšelzvolnaa
přisoumrakuseoctnulvevelikémměstě.
Vhospoděseptalpaníhospodské:„Cotu
nového?“
Dostalzaodpověď:„Achmámeveliký
zármutek.Našeprinceznajetaktěžce
nemocna,žejíužnenípomoci.Králslíbil,
žedákaždémutolikpeněz,cosiunese,
neníalenicplátno,doktořiužneznajípro
nižádnémedicíny.“
Šalamounsiřekl:„Jentolik,cosiunesu,
tenprvníkrálbylpřeceštědřejšíinuale,
tamtobylprincazdejejenprincezka
neškodí,všakjáněcounesu.“Natokázal
hospodské:„Jdikukráliařekni,že
princeznuzejtrauzdravím.“Hospodskáse
daladosmíchu,kdyžjíaleŠalamoun
ukázaltuvelikouknihuaznícosičetl,
čemuonanerozuměla,tuuvěřila,žeto
musíbýtčlověkveliceučený,aběžela
horempádemkekráli.
Ránopřijelpředhospodukočársešesti
koňmi,byltakéstříbremvykládanýa
červenýmdamaškempotažený.Šalamoun
sevněmrozčepýřilataksenafoukl,že
opravduvypadaljakodoktor.
Přijeldopaláce,uvrathoočekávalkrála
taksmutný,jakobybylprávěpřišelz
pohřbu.
Šalamounmupodalrukuapánovitěřekl:
„Bonžúr!“
Šliposchodechnahoruakrálhozavedl
doskvostnéhopokoje,kdeprincezna
leželatakévhedbávnýchpeřináchataké
vefantasii,alebylatuzekrásná,buclatá,
jakobyjizmáslauplácal,takžese
starémuŠalamounovimnohemvícelíbila
nežlitenprinc.Omakalpulsapotomřekl:
„Marš,všichniven“azavřeldvéře.
Odhodilpeřinunastranu,otevřeltu
velikouknihuaodříkávalmodlitbu,co
stálanastránce69,pakvzalnůž,usekl
princezněhlavuanatozaseříkal
modlitbu,cobylanastraně20;konečně
položiloběrucenauseknutouhlavua
řekl:
„Savumflákfidriumdumdumjemine.“
Ano,bylojeminehlavahonemktělu
nepřirůstala,princeznanekřikla„hurá“,
nevyskočilarovnýmanohamazlůžkaa
nezačalapopokojitancovati.Taubohá,
krásná,buclatáprinceznaanisenepohnula
aŠalamounsinadníškubalbradua
křičel:,,Vaj,vaj!“
Natenkřikseotevřelydvéře,akrálvida
svoujedinoudceruškubezhlavy,bylby
zlostížidaroztrhalalítostípadldomdlob,
kdybymunebylidomlouvaliakdybymu
honemtakénebylidaliolejíčekpodnos.
Opřelsitedypěstěvbokyazlostísetřesa
kázal:„Postavtehnedšibenici,zavolejte
kataaodevzdejtemužida,aťmihohned
oběsí.Jásenatobudukoukatoknem.“
Židprosil,plakal,křičel—alenic
nepomohlo.Katpřišel,abyltohrozný
chlap,popadlžidaasnímkšibenici,a
liduzanímsevalilotolik,nebylomožná
jepřehlídnouti,tímméněpočítati.
ŠalamounHeršlsestudenýmpotemna
čeleužstálnaschodečku,užmělatopo
druhéhlavuvesmyčcevtombyloslyšet
zdalekavolati:„Zadržte,zadržte,
zadržte!“Všichniseohlédliaviděliběžeti
kšibeniciznáméhonámdoktoravtom
dlouhémkabátěavtomkloboukustou
širokoustřechou.„Tojetrefa!“vzdychl
židautřelsipot.
Doktorkázaljednomuzešerhův:„Jdiku
králiařekni,žemuprinceznuzase
oživím,abytedyžidovidalpardon.“
Šerhaběželdivžeduchapopadal;král
uslyševtunovinu,myslilsi:Mluví-li
pravdu,budedobře,lže-li,dámpotomoba
oběsitanachvilcetakmnohonezáleží
staňsetedy.Pokynulapřivedlidoktorase
židemdopaláceazavřeliobakmrtvé
princezněnahodinu.Takovýtermíntotiž
jimkráldalsvýhrůžkou,ženení-li
princeznazahodinuživa,obabudou
viseti.
Doktoršelpřímoklůžku,vněmž
princeznabezhlavyležela,položilrucena
hlavu,řekl:
„Salvámfacfiliamtuam,domine!“adive
divoucí!Všeckakrevnajednouzmizela,
hlavavokamženíktělupřiskočilaa
princeznakrásná,buclatávzkřikla
„hurá!“,rovnýmanohamazlůžka
vyskočilaazačalavbílékošilencepo
pokojitancovatjakoPepita,žebylověru
radostnanisedívati,avskutkudoktorse
takéusmálaŠalamounsamouradostí
dělalbezpřestáníkotrmelce.Naten
rámussepředčasemdvéřeotevřely,král
přišelavidadceruškutancovativzkřiknul
taky„hurá!“,popadljiazačalsní
tancovatihodněvysoko.Kdyžužbyli
upachtěni,zastaviliseakrálřekl:„Vy
pánidoktoři,žádejteteďcochcetea
všechnodostanete.“
„Dejtenámjen,cojsteslíbil,“řeklten
pravýdoktorvtomdlouhémkabátěas
tímkloboukemstouširokoustřechou,
„tedytolikpeněz,cotenžidzdeunese.“
„Ódsrdcerád,pánové,pojďtejenhnedse
mnoudopokladnice.“Šli.ŠalamounHeršl
sicestouříkalvduchu:„Hle,jak
zmoudřel,snadvtomokamžení,kdyžjá
zhloupěl.Abrahame,Jakube,dejtemisílu
Samsonovu,jennahodinku,prosímvás!“
Přišlidokomory.Tymůjbože,jakýto
pokladzdeŠalamounneuviděl.Hromady
diamantů,dukátů,tolarů,dvacetníků,
konečněitěchmědákůvbylozdenafůry.
Šalamounpořádsikousalpyskyaštípal
sedolejtek,jenabysepřesvědčil,žeto
všeckonenísen,nýbržpouhá,čistá
skutečnost.
„Counesete,tobudevaše,“řeklkrál
Šalamounoviatensenatovrhljako
hladovývlk,jakobytochtělvšecko
pohltit.Napředstrkaldukátyzaňadra,
potomdiamanty,stříbro,mědákydo
kapes,dopunčoch,mezibotyadopytlů
přichystaných.Pozdvihnulsekonečně—
abac—
zaseležel,měltohotoliknasobě,žese
nemohlaninanohouudržeti.„Ubertemu
trochu,uberte,“řekldoktor.„Vaj,nene,
radějipřidejte!“vzkřiknulŠalamouna
potomčtvernožkyseplazilsdoktoremz
paláce,zabránuažnazelenoulouku,kde
sedoktorzastavil.„Žide,“řekl,
„zdeserozdělíme.Napředmialeještě
jednoupověz,zdalijsitenjedensyreček
nesnědl?“
„Namoudušine;užmipřeckonečně
věřte.Ještějednou,namouduši,
nedotknuljsemseho,“dosvědčoval
Šalamoun.
„Dobřetedy,věřím,“mluvilzasedoktor,
„ateďudělejtřispravedlivéhromádky,
spravedlivé,totipovídám!“
„Udělám,udělám,“odpovědělHeršla
začalděliti.Najednuhromadudal
diamantyazlato,nadruhouvšeckostříbro
anatřetívšechnytychudákyměďáky.
Dokončivdílořekldoktorovi:„Jářku,
nejspravedlivějšíbybylo,kdybystevysi
vzaltostříbro,protožedoktorstvímsi
můžeteještěmnoho,tuzemnohovydělati,
jásivezmuzanáhraduazatypřestálé
smrtelnéouzkostituhromádečkutěch
kamínkůažluťáčků,atyměďákybyste
mimohlnechatzasekrozdělenímezi
chudobné.“Přitomsialevduchumyslil:
Houbyužjimdám.
„Ne,“odpověděldoktor,„kdyžtomutak
chceš,jásitřebavezmustříbro;ty
dostanešměďáky,diamantyadukátyale
dostaneten,kdotenjedensyrečeksnědl.“
„Abyměhnedčertvzal,jestlijsemho
nesnědl!Namouduši,ještěhomámv
žaludku;zdenůž,vyřežtemižaludeka
podívejtese,jestlitamnení,adejtemi
potomtuhezkouhromádku.
Namouduši,neumímlhát,mluvím
pravdu!“Taksvatosvatěpřiznávalsežid,
žetenjedensyrečeksnědl.
Teďsedoktornajednouproměnil,šatjeho
sestalbílýmjakosníh,tvářjehoseleskla
jakoslunceařekl:„Jájsemveliký
kouzelník;chtěljsemtivyplnitnaději
tvou.Všeckytytřihromádkyjsoutvojea
takmáštisícatisíckrátnahrazeno,cosdal
chudobným.Zatoale,žesměobelhala
chtělošiditi,tyacelétvépokolení——
—“aha,rádibystevěděli,coten
kouzelníkŠalamounuHeršlovidále
povídal,aletojávámnepovím,kyš,kyš,
nepovím,vybystesesmáli,namnebyale
přišlivšichniheršlovcizměstečka,vybili
bymně—avybystekonečněmohli
myslit,ževšechnoto,cojsempovídal,je
svatápravda.
NEJNOVĚJŠÍANEJPŮVODNĚJŠÍ
SLOVANSKÝSELAMČILI
KVĚTINOMLUVAJakýsistarýlatinář
jednoukdesinapsal:omnetulitpunctum,
quimiscuitutilidulce,t.j.kdyžsmidal
hrách,dejmitakykusuzenéhomasak
tomu.Mytéžsedržímeslavnétézásady,
baještěvíce;jiždostihrachuauzeného
masadalijsmevRachejtlích,nynítéž
musímeněcopronašemilostnémilujícía
milovanékrajankypřipraviti.Dlouho
jsmenadtímlámalisihlavy,ažkonečně
jsmepřecevyštudovaliEncyklopedii
lásky.Znamenitédílototoobsahujemezi
jinýmznamenitou„květinomluvu“,
napotom„láskyřečposunkovou“,paki
„gratulanta“,„slovadoknihpamátních“,
„galantoma“atd.atd.Naukázku
podávámevšemroztomilýmČeškám,
totižtěm,ježRachejtlečtou,několik
stránekzeslavnékvětinomluvyažádáme,
abyvypsalyvšeobecnýsněmananěmse
rozhodly,máme-livEncyklopediilásky
pokračovatičilinic:načežnechťse
velemoudrýrozsudekženskéhotoho
sněmu„vydavatelstvuRachejtlído
Jičína“,toserozumívefrankovaném
dopisu,oznámí.
Úryvekzkvětomluvy
Aksamitník(Afrikáne).Podmým
manžestrovýmšpenzremtlučeprotě
srdcevemně,onožneznáfalšeaninevěry.
Aloe.Nedělejtedlouhékomedieastrachy.
Anýz.Propána—ažbudetezasvtak
mizernémrozmaru,zůstaňtedomaačtěte
kritikyvObzoru.
Angrešt.Mámkuříoka,nemohuna
procházkusvámi.(Početangreštůseřidí
podlemnožstvíkuříchok.)
Balšám.Vzkažtemi,slečno,kdomálepší
pomádu,BrichtaneboProchaska?
Bez(Flieder,Holunder,Syringa).
Nepůjdete,slečno,vnedělidoFlídrmíl
tancovat?
Bodlák(Distel).Nenílibo,pane
Svingulante?
Brambořík.Kdyžmášhlad,nepišlipsprífy
—anebohladovémutěžkomilostnépísně
dělat.
Břečťan.Neviňtesetakpevněokolomne;
zlámetemižebra.
Březovýkvět.Nedostalajste,slečno,bití,
žejstevčerapřišlapozdědomů?(Slečna
odpovídáslzičkami;početslziček
znamenápočetran.)
Březovýprut.Užvidím,hochu,žesmrdíš
bitkou.
Chmel.Nebyljstevčeraochmelený?
Celer.Anividěttěužnechci.
Cibule.Kdymězaspozvetenavlaský
salát?
Citron.Co?Aha,jižrozumím!Baanoatd.
Čemeřice.Obdivujivášostrovtip.
Česnek.Krásnédlouhéprstymáte,unich
nehtyjakopazourkyčesneku.
Čočka.Nečtlajste,slečno,poslední
svazekRachejtlí?
Dračíhlava.Tykudrdlinkyvámroztomile
sluší.
Dub.Nechcivás—zdubuseudělaly
prknaaztěchprkenjstevy.(Tose
rozumí,žesenepošlecelýdub.)
Fialka.Holka,sednisizapec,někdotě
najdepřec.
Heřmánek.Kdyžtělíbám,jemitosladko
jakomed.
Husínožka.Zdásemi,slečno,žemáte
znamenitévlohykuplování;škodažeje
zanedbáváte.
Jablko.Vybystebylavrájizajistécelé
jablkosamasnědla.
Jalovec.TysbylvčerazaseuHalánků.
Jaterník.Kobrmádobréjitrniceala
madrilena.
Jetel.Vyjstealednesnakvašen.
Kapusta.Tobychsivyprosil,abymi
někdolezldozelí.
Karafiát.Měljsemtě,holka,rád,užtěmá
kamarád,amněmůžePánbůhdát,žebudu
milovatděvčejakkarafiát.
Kmín.Jsemopojen,nikolivšakláskou.
Kočičípazourek.Krásnéručinky!
Koňskékopyto.Onožky,nožky!
TakovýchjsoujendvapáryvČechách.
Kozíbrada.Vousyvámnarostly,ale
rozumnepřinesly.
Koukol.Vidímetětakrádijakorolník
tentokvítekvpšenici.
Kukačka(Knabenkraut).Neptejse,má
milá,brzo-lisitěvezmu,kukačkaby
hrozněmnohokrátzakukala.
Laskavec.Dalajsimikvinde,najdusi
štěstíjinde.
Lilie.Rádbychje,frajle,políbil,alemám
namalovanévousy.
Mandle.Vyjstesepřebral,kuptesihořké
mandle.
Měsíček.Bledálunasvítí,srdceteskno
cítí,poje!,mádrahá,našpacír.
Narcisek.Utřetesihubu,mátemlékona
bradě.
Okurky.Jakkrásný,antickýnos,jsem
celýfuč!
Ořech.Zevnějšekspanilý—vnitřek...
Pantoflíček.Nemohukvámpřijítdnes,
mámroztrhanéboty.
Pepř.Láskajepeprná,ažádnýcerbulát.
Petrklíč.Prosímtě,půjčmidvakrejcary
prohausmistra.
Pomněnka.Nezapomeňtenásvefiakru
dovéztnaFidlovačku.
Pomaranč.Prosím,onijsouzajistéz
venkova.
Puškvorec.Uctivělíbámrukavice.
Rozmarin.Bu´dsiměbrzovemte,anebo
půjdudokláštera.
Řebříček.Kdebychnašelřebříkktvému
srdci?
Růže(růžemechatá,Moosrose,růže
křímská,Alpenröschen,růžeplaná,wilde
Rose;růžestolistá,Centifolieatd.).
Prosímvás,kdypakmizaspřinesete
růžovýolej?
Řípa,hledejTurka.
Salát.Protigustužádnýdišputát,jeden
salátrádadruhýcerbulát.
Šafrán.Obdivujivášlabutíkrk.
Švestka.Děkuju;slivoviceminesvědčí.
Tabák.Vydýmátezrovnajakomladý
literát.
Tulipán.Pane,vyjstemudrc.
Turek.Tvámaláhlavičkaměokouzlila.
Vikev.Prosím,nejsouonihluchej?
Vodnice.Hlavubysteměldostvelkou.
Vrba.Kamaráde,dělejpíšťaly,dokudje
míza.
Vinnáréva.Rádbych,alenemámpeníze.
Zimolez.Nedivtese,žemáláskajetak
chladná;takovádrahota—nadříví
nestačí.
PŘEKLADY
DIBLÍK
Obrazvenkovskéhoživotavpětijednáních
odCharlottyBirch-PfeiffrovéOSOBY:
ZeŽernova:
StarýBARTÁK,zámožnáhospodář
MatkaBARTÁKOVá,jehožena
PAVElaVÍT,dvojčata,jejichsynov
ŠĚPÁN,BENEŠ,ADAM,sedláci
StaráVOSTŘEBALKA,jejichmatka
VERUNKA,jejívnučka
KmotrMARKYTA
ZBoušína:
StrýcŘÍHa,sedlák
MADLENKa,jehodcera
ZUZKA,MAŘENKA,DOROTKA,selská
děvčata
Posledníjednáníorokpozdějinežli
předešlá
Místoděje:ŽernovaBoušín,vesnicev
KrkonošskýchhoráchJEDNÁNÍPRVNÍ
Ouhednáselskásvětnice,skrátkou
dekorací,prostředníapostrannídvéře,
vpravonauzavřenékulisevisívelké
dřevěnéhodiny,podnimistojístůl
strakatéprostřený.Vlevovprvníkulise
otevřenéokno.Vpravoivlevovpopředí
dřevěnéstoliceastolička.
VÝSTUPPRVNÍ
MatkaBARTÁKOVÁ.OtecBARTÁK.
MATKA(stojícuoknavenvyhlíží,velmi
znepokojena;krojmábohatéselský)Ani
sluchuaničuchuponich—aniPavelani
Vítneníkspatření!Můjbože,jakých
starostímitenhochnadělá!
OTEC(šedesátník,statný,bohatý
hospodář—zpostranníchdveřív
domácímoděvusdýmkouvruce)Nu
jakže,panímámo,ještětuvašehomazlíka
nemáme?
MATKAŽelbohu,dosudnic!Paveljiž
přeshodinuzanímvyběhnul—zdáse,že
hotakénenašel.
OTEC(sednesi)
Nu,jensetakneděs,stará,jakobytušloo
život!Vždyťvíš,jaksvévolnýtohoch,ten
Vít.
Kdožpakví,comuzasdohlavyvlezlo.
MATKA(sepnoucruce)Právěto!Pocelý
denaniseneukáže,aránotakčasně
vyběhneabezsnídaně!
OTEC(pozloben)Nevídáno!Alecožpak
sepřihodilo?
MATKAVímjáto?Jižpodlouhýčasbyl
smutnýanevrlý,nemohasnésti,žebratr
jehoPavelpřespolníprácipřijalustrýce
ŘíhyvBoušíně.Jetopřecejensvatá
pravda,žedvojčataneradnoroztrhovat.
OTEC(vždykouří)Atojsoukomedie!Na
tobychsepodíval!Dvojčatajsoulidé
jakodruzí,amají-ližítmezilidmi,musí
uvykatživotujakovšickni.Pročpaksi
Pavelztohonicnedělá,pročtenráda
statečněpracuje?JentenVít,tenVítek,
tenVíteček,torozmazlenéklouče,proč
tomusemávšeckodítpovůli?
MATKAAkdožpakhotakrozmazlil?
OTECAsnadjá?
MATKATedyjá?
OTECNutiše,obajsmeasistejněvinnia
stejněkpolitování;(nepokojné)jenžeani
takanijinaksenedovíme,kdevězí,amně
tověrujižpomalusamémudivno—
MATKA(zoufale)Jetohrůza!Jetok
zbláznění!VčerakvečeruběželkBoušínu
Pavlovivstříc,vesel,žejejzaseuhlídá,
vrátilsealesám,velmipozděavelmi
smuten.Ptámseho,kdenechalPavla,tu
onnevrlepraví:„Máještěnapráci,přijde
zejtra!“Natomněaninedádobrounoca
běžídokomory.Ránohotuvícnebyloak
obědutakénepřišel.StarýKosinaviděl
prýhopostráníchběžetikbařinám,odté
chvílenikdoneví,kamsepoděl.
OTEC(nepokojukrývaje)Hm,acožpak
Pavel,cotenříkal,kdyžsezBoušínadnes
navrátil?
MATKALeklse,ažcelýzbledl,anamou
otázku,jestlisesnadspolurozhněvali,
začervenalseazvolal:„Alematko,cosi
myslíte,mohusenasvéhoblížence
hněvat?“Natoodběhlcelýzděšený,chtě
poněmpátrati,a—
OTEC(ukazujekedveřům)Nu,ateďje
zas—(Vyskočí.)Jakže,sám?
VÝSTUPDRUHÝ
PAVEL,pozdějiVERUNKA,PŘEDEŠLÍ.
PAVEL(vlesklýchbotkách,dopůllýtek
bílépunčochy,zlutékojenky,vzelené
kazajce,nakrkumáhedbávnýšáteka
vydrovkuvruce,velmizkormoucený)
Ano,pantáto,sám!—Neníknalezení,
panímámo!
MATKAPomozPánbůh!(Sklesnena
židli.)Kdyžtyhonevedeš,Pavle,pakse
mujistěněcovelmizléhopřihodilo!
PAVEL(polekán)Matičko!
MATKAAchano,musímtojižvyznat!
Pozorovalajsemhovčeraanaslouchalau
komory,atamon,chudáček,ustavičně
vzlykal:„Pavelmnevícnemiluje,ajábez
jeholáskynemohužítjámusímumřít!“
PAVEL(spráskneruce)Tutomáme!
Hnedmnětonapadlo,žesnadněco
takovéhokdyžprotože(Zajiknese.)
MATKA(netrpělivé)Protože?Nu,
takžpakmluvvenstím!
PAVEL(mrzutě)Inuprotoprotožeje
blázen,matinko!Kdyžpromnevčera
přišel,abymnedoprovodildomů,tu
náhodouviděl,žeinu,žejsemseshezkou
Madlenkou,totižsdomácídcerou,víte
taktrochuškádlil.
MATKACože?
PAVELInuvíte,onasesmála,ajájištíp
taktrochudotváře;bylotoaleponejprv,
můžetemivěřit,maminko!
OTEC(dosebebruče)Nu,anebyloby
zle,třebatobyloipodruhé.
PAVEL(zvědavě)Copravíte,pantáto?
OTECPranic!Mluvdál!
PAVELNu,atusitenblázínekmyslí,že
jsemdo„Madlenkyzamilován,aježárliv
ažhrůza.
(Dupne.)Jetokřížstímnezkušeným
chlapcem!
MATKA(chlácholícho)Vždyťjedvojče,
Pavlíčku!
PAVELAjátaké,matko,amilujuhood
srdce,apřálbychmutřebadomandele
děvčatsezamilovat,jenabymne
netrýznil.(Odhodlán.)Aletečí,matko,
poraďte,kdesemámještěpochlapci
shánět,kdejekterávševědoucíosoba,
jenžvnocividíavedneslídí?
MATKANamoutěvěru,známjá
takovou!Jakžpak,comyslíte,pantáto,
nemělbysinechathádat?Jámyslím,tam
zabařinou,rozumíte,ustaréVostřebalky,
nemohlbysetamalespoňptát?
PAVELJakže,utéčarodějnice?Ne,
matko!
OTECBa,jetočarodějniceazlýdrak,ale
stejnápravda,žesvouvědomostíkantorai
rychtáředokapsystrčí;nadělalanámpřed
čtyrycetirokydostitrampotsvou
prohnanouzchytralostí!
Hm,(vrtěhlavou)víona,kdecoskrytoa
ukradeno,ví,copotkatimákoho,taby
mohla,tavíalenámnepoví!
PAVELBaprávě,protoženáspříliš
nenávidícelourodinu,baistatkusena
půlhodinyvyhýbá!
MATKA(zádumčivě)Ovšem,mátoale
téžsvépříčiny!Všakvíteco?Tajejí
vnučka,tendiblík,jeprýjižskoro
chytřejšíaprohnanějšínežstarácož
abysmenatuseobrátili?
PAVEL(uskočí)Jakže,natohozlostného
křečka?Zachraňbůh!Milejšímiještěta
staránežtamladáčarodějnice!
OTECMášskoropravdu,hochu!Jeto
zlostnéanevlídnéstvořeni,všech
rozšafnýchlidívevsipravépokušení.
Všetečnájakostraka,umouněnáa
rozcuchanájakonetopýraneodbytnájako
cvrček.
MATKA(vpadne)Aletakéveseláa
švitornájakocvrček,pravýtodiblík;
doopravdypřecežádnémuneublížía
mnohémujiždobřeposloužila.Jenji
vyhledej,budetisnadnápomocna.
PAVEL(vnesnázích)Ne,matko,to
nežádejte,radějivyhledámtustarou.
VERUNKA(zascénou)Puť,puť,puťl
Sem,slepičko,sem!Puť,puť,puť!
OTEC(naslouchaje)Kdybytendiblíkco
živnašemudvorusebylpřiblížilanebyl
semuodjakživanatisíckrokůvyhýbal,
řeklbych,žeslyšímjehopronikavýkřik.
(Pěknábíláslepicevlítneoknempřes
jevištěasednenahodiny.)
MATKA(polekaná)Propána,comitotu
letípřeshlavu?
OTEC(sesmíchemnaslepicíukazuje)
Cizetokuře,chcesituunáspohovět.
VERUNKA(zascénou)Puť,puť,puť,ty
oškliváslípko!
(Strčíhlavuoknemdosíně,poslepicise
ohlížejíc.)Aha,čtveráku,teďtěmám!
(Skočírázemdosednice,oblečenave
sprostousukni,sobstárlouhnědou
šněrovačkou,košilkumázhrubého
nebílenéhoplátna,nakrkusametovou
stupku,nanížvisíněcozaňadry
schovaného,modrépunčochyahrubé
selskéstřevíce;nahlavěmámalý
strakatýšátečekavlasyrozcuchané.
Jakmileseoctnevesvětnici,zavřerychle
oknovásebou.)Tudymijižnevyletíš,
putičko!Sdovolením!(Bezohleduna
přítomnéchopíserychlestoličky,postaví
jinastůl,pakpřišoupnekstoluslepici,
skočínani,nastůl,nastoličku,strhnesi
zástěrkuapřehodíjikuřetipřeshlavu.)
VŠICKNI(spodivenímapásnutímji
pozorují)
OTECCotytudělášvnašísednici?
VERUNKA(vezmekuřepodpaždí,
ohlídneseapravíchladné)Vždyťvidíte,
jdusiprosvouslepičku.
MATKA(spodivenímamrzutě)Toťale
divnámanýra,diblíku!Kdotětoučil,
skákatvcizémdomělidemdooken?
OTEC(hněvivě)Postolechažidlicích
tancovat,křečkuty!
VERUNKA(zvolnastoupádolůapostaví
stoličkuižidlinasvámísta,pakodvětí
veseleapolouštěpačně)Nenítomou
vinou,kmotraBartáková,ževášpan
Lapák,jenžvašídrůbežipokojdává,po
slepičkáchchudýchlidísehoníajimpo
životěslídí.Kamvášpesmouslepičku
zazené,tammněmusíbýttakédovoleno
sijizasevzít.Ostatněodpusťte,žejsem
svýmsprostýmstřevícemvyleštěnésíně
vašepokálela;rádosetobeztohonestalo.
OTEC(přísně)Protoprovšeckojsiale
mohladveřmipřijít,diblíku,jakoostatní
rozšafnílidé.
VERUNKA(sevzdornýmsmíchem)Tak,
azatímbybylaslepičkaoknemzas
vyletělapanuLapáčkovizrovnadotlamy!
Nemějtezazlé,kmotřeBartáku,vždyťse
tobeztohovíckrátenestane.Ostatně
kdybyvámpřišlazasejednouchuťna
mnevolat,vězte,žeminakřtudalijméno
Verunka.Poroučímse!(Odchází.)
OTEC(podsebe)Tynezbedo!
MATKA(váhavě)Poslyš,Verunko!
Jestliženášpestvémukuřátkusnadublížil,vyhledejsimezinašídrůbežíjiné,
třebatonejhezčí.
VERUNKA(určité)Děkuju!Tokuřátko
jsemsitakřkazvejcetesamavypěstila,a
protojemitakmilé,žeojinénestojím,a
kdybymělozlatápírkaatřebasistříbrnou
chocholku.
(Hladíckuře.)Kdomnejednouotuhleto
kuřátkopřipraví,tenmihodosmrtiničím
nevynahradí.(Lstivě.)Kdybyvašeulízané
dvojčepanVítektakhlenáhodoupřišelk
ourazu,bylbyvámKosinůvJiříkaneb
KlímůvJosífeknáhradou?
MATKA(běžíjívstříc)Jak,tyoněmvíš?
PAVEL(rychle)Verunko,tysvidělamého
bratra?
VERUNKA(měříjejodhlavykpatě,
vyšpoulíústaaodvrátísesousměškemod
něho)Myslíte,žebychvámoněmdala
zprávu?
MATKA(třesoucse)Mněale,jehomatce,
přecetuláskumněprokážeš?
VERUNKANevědělabychproč!
Prokázalijstemikdycodobréhoamilého
pocelýtenčas,cojsemmezivámivůlí
Pánabohavyrůstalajakotarokytavlese?
Popřálijstemněbožíhosluníčka,kde
jsemsihosamanevyhledala?Inuovšem,
vyjsteboháči,jáchudýsirotek,ošklivý
diblík;jetovpořádku:kdyžvylidéomne
nedbáte,jázasnedbámovás!(Vesele.)
Mámsepřitomtakédobře.(Náhle
uštěpačně.)Pročpakseneptátemébáby,
staréVostřebalky?Vždyťprýje
čarodějnice!Tavívšecko!Jestlisejízlíbí
vámříci,kdeseasivášnezvedený
mazánekuschoval,pakčiňte,cojásesvou
slípkou;jdětesiproněj,vezmětesiho,
jestliakdekolivhonaleznete.(Rychlese
obrátíautečeprostřednímidveřmi,
volajíc:)Puť,puť,puť!Pojďnahraj,
miloušku,nahradstebou!
OTEC(postně)Tvoještěstí,mělajsičas,
žestáhla,tyžábo!Schutíbychho
zaškrtil,tohodiblíka!
MATKA(chlácholícho)Jenseupokojte,
pantáto!Onazatonemůže,žetakdivoce
vyrostla,aktomujilidéustavičněškádlí
protujejímatku,cosvojákemutekla.
PAVELTasinedáublížit,taumísplácet.
Všakbudjakbud,jástarouVostřebalku
přecevyhledám.
MATKA(úzkostlivě)Jendejpozor,
synáčku,aťtěneubrané!
PAVELIvždyťmnesnadnekousne.
(Odejde.)
OTEC(zlostně)Matko,totipovídám,
tentokrátpředemnouchlapceneuchráníš.
Mámnanějnaměřeno,ajakmilehoPavel
přivede—
MATKABudehladový,pantáto,avysi
nezkazítevečeři;jenkdybytuužbyl!
(Vezmeotcepodpaždí,kterýbručía
hlavouvrtí.Odejdou.)
PROMĚNA
Otevřenákrajinavceléhloubcejeviště,
vpravovdruhékulisechaloupkastaré
Vostřebalky,vlevonauzavřenýchkuliších
kolméskalnístěny.Vprvníkulise
kamennálávka,vporadíšikmopřes
jevištěřekaÚpa,pobřeháchrákosím
porostlá,přesnivedezjevištěmůstek;
levástranaholá,skalnatá,pravá
stromovímpřeplněnázařekouchodníka
křovina.Soumrak.
VÝSTUPTŘETÍ
StaráVOSTŘEBALKA,kmotrKLÍMA
vystoupívpravozchatrče.
VOSTŘEBALKA(šedesátiletá,vstarém
obnošenémoděvu,,shrbená,sberlí,hlas
jejípronikavý)Tedytak,tak,tedyJosífka
zasepopadlykřeče—vida,vida!
KLÍMABaprávě,kmotra,želpánubohu!
VOSTŘEBALKA(spotutelnýmsmíchem)
Tedyvyjstetomuubohémuchlapcimůj
lekvarnedaliužívat?
KLÍMA(sytrafyn)Baprávě,kmotra!
VOSTŘEBALKA(významně)Dalijste
mutopotřikrát,připrvnímkuropění,v
polednepřiklekáníavpravoupůlnocpři
ouplňku?
KLÍMA(vnesnázi)Baprávě,kmotra,—
ba,baprávětaksestalo!
VOSTŘEBALKA(vytýčíse)Kmotře
Klímo,vyjstelhář!KdybybylJosífek
užíval,bylbyzdráv.Prodalajsemvám
jakživašpínumístomedicíny?
KLÍMAToprávěne,kmotra!Alepřišelk
námfelčaratennámřek,žetavaše
medicínajenekřesťanskýhokuspokus,
praváčertovina;aJosífekženenípohan,a
žesesnímmusípokřesťanskuzacházet
—potom,kmotra,vyhodilnámtu
medicínuzokna.
VOSTŘEBALKA(plosiněbijeberlío
zem)Jakže,můjdrahocennýlík?Táhněte,
odkudjstepřišel!Cotuještěchcete?
KLÍMA(vytáhnepapír)Ba,ba,kmotra.
Nehněvejtese,vždyťjájdu.AleJosífka
popadlykřečezas,amojestaráposlalamě
semzasařekla:„JdisPánembohem,
Klímo,jdiktébábě,ajestlinašemu
chlapcipomůže—“
VOSTŘEBALKA(sesmíchem)Hahaha,
nicvámnepomůže!
KLÍMA(rozvinepapírzapapírema
vyndáznějpeníz)Bapomůže,kmotra.
Mojestarářekla:
„Dejjítenhlepěkný,hladký,stříbrný
pětirýnčákapřinestinkturu,“Co,kmotra?
VOSTŘEBALKA(rychleponěmsáhne)
Jakže,pětirýnčák?(Prohlížípeníz
překvapenýmprakem.)Tentospraví,
mátepravdu,tenjedobréhorázu.(Volá.)
He,Veruno,přinesmouapatyku!—Zas
někdeběhá,tovětřidlo,tendiblík.
Neslyšíš?(Zdvihneberlu.)Nopočkej,ty
poběhlice,tyucítíš,ažsevrátíš!(Jdek
chaloupce.)Pojďte,kmotře,dámvámten
lekvar.
KLÍMADobrá,kmotra.Alekmotra,vytu
holkutuzebijete,ztohonepojdenic
dobrého.
VOSTŘEBALKA(postavíse)Acovy
tomurozumíte,zpozdilče!Především
třebaztéholkyničemnoumatkujejí
vyklepat.Učtemnevychovávat;pěstujte
sisvůjbravamněpřenechteléčeníamoje
vlastnívychování.(Odejdou.)
VÝSTUPČTVRTÝ
VÍT,pozdějiVERUNKA.
VÍT(sám,vyjdemeziskalamivlevov
stejnémkrojijakoPavel,jenžetrochu
štíhlejšíaoutlejší;jebledýaouzkostlivě
semtampohlíží)Ach,kdejsemseoctnul!
ToťhořejnícestakBoušínuatamstojí
domektéčarodějnice.Hu,jakjen
přicházímdotohozlověstnéhookolí.
(Jdekupředu.)Bolestíahlademcelý
zmámen,mdlýjakštvanázvěř,nemohu
vícezmísta.
(Uvrhnesenalávku.)Hm,všejedno,ať
zhynutadynebotam.
VERUNKA(vystoupívpravoza
chaloupkou)Ivida,toroztomilédvojče!
(Pošpičkáchsepřiblíží.)Nujak?Copak
námschází?(Outrpněprosebe.)Chudák,
jakbídněvyhlíží!
(Nahlas.)Aj,aj,Vítku,copaktytuhledáš?
VÍT(obrátíseknípolekán)Ach,toten
zlýduch!(Svévolně,jakodítě.)Nech
mne,zlostnýdiblíku,táhnisvoucestou;
nemámstebou.
VERUNKA(súsměvem)Alejástebou,
tytvrdohlavče!Jakže,nanašípůdě,na
našílávceseroztahuješaposílášmne
pryč?
VÍT(vstanenapolo)Mášpravdu,proč
bychnešel;všejedno,kdeumru.
VERUNKATedytak,tychcešumřít?Je-li
tomutak,nechcitipřekážet.Umírej
spánembohem.(Odchází.)
VÍTTedytymyslíš,ženamněnic
nezáleží?
VERUNKAIjásijenmyslím,žetakový
hoch,jenžvpouhémzlatémštěstíplave,a
přeceumřítchcetakbezpříčiny,jebuďto
blázen,nebobezbožník.Avěru,obounení
škoda.
VÍTBezpříčiny?Cožtyrozumíš;
nemilujícžádného,nevíš,jaktobolí,
(plosiněaplačtivě)kdyžčlověkztratí
toho,kteréhožnadevšeckymiloval.
VERUNKA(blížísemu)TomyslíšPavla,
není-lipravda?
VÍT(zlostně)Bapravda,Pavla;ten
zrádce,kterýsedoMadlenkyzamiloval.
VERUNKA(leknese)Jak?Vida!Odkud
tytovíš?
VÍT(sesměšnoubolestí)Jižmnohotýdnů
jekemněvždychladnější;včerajej
napadnu,jakŘíhovicMadlenku(zoufale)
bralzabradu,apřitomnanikoukaltak—
inu,taksenamnejakživnepodíval!
VERUNKA(shumorem)Nenímožná!
VÍT(rychle)Tujsemsipředevzal,že
nechcižít,atakénebudu.Usoužímse,
utrápímse,uzlobímseazahynuhladem,a
všicknisamýmpláčemnademnoumusejí
zamnou!
VERUNKA(chladně)Ibožechraň,tose
nestane;tobyzatostálo,protebese
utrápit,tyhloupýchlapče!
VÍT(vyskočí)Posmívášsemi,ošklivý
šotku?Alevěru,aninevím,pročsetus
teboudořečidávám.
VERUNKAVěru,játakéne.PanVítekmi
tučestužhezkýchpárměsícůneproukázal
—
musítobýtdoopravdyvelmizlé,žesese
mnouspouštíš.
VÍTDejmipokoj,tyochechule;jižjdu.
(Chopíseusrdce.)Oběda,cosetose
mnouděje?
(Padnenalávku.)
VERUNKA(sesmíchem)Inu,dějeses
teboujakosbláznem,kterýsinebylv
stavujídloodvyknout.Oddětinstvíházel
jsipomněkamením,atokdekolivjsemti
docestypřišla.
Počkej,teďtitosplatím.(Sáhnedokapsy
avytáhnekrajícčernéhochleba.)Pozor,
chlapíku,chytej,hochu,chyť!(Hodímu
chléb.):
VÍT(hltavěponěmsáhneAco—coteď
sním?
VERUNKAJetomávečeře,aleneměla
jsemještěčasdonísedát.Muselajsem
běžetzaslepičkou,apaknejsem-ani
zčástitakhladová,jaktyvypadáš.(
Dobrosrdečněáškádlivě.)Jenjezte,pane
Vítku,nenítozčarodějnépece,jetood
pekaře.Chuťprojde.Trochuvícotrubv
tom,nežliseprodvojčatanavašemstatku
peče,čistítoalezuby.
VÍT(sámsseboubojuje)Diblíku,diblíku,
nemělbychtopřecejíst,ačkolivjsem
hladovjakovlk;alepřece—věru—
nemůžu.
VERUNKA(sesmíchem)Protožetochléb
odemne!Nuovšem,takvelikýpán!
VÍT(odhodlaně)Netak,játialevždycky
ubližoval,napotkáníjsemtinadával
proto,poněvadžtoostatnítakédělali.
Vidíš,zatovšeckozlénesmímteď
přijmouttakovoudobrotuodtebe.(Vrací
jichléb.)Nechsitenchléb.
VERUNKA(strčíchlébdokapsy)Pro
mneazamne.Chceš-litedymermomocí
hlademumřítajenproto,žePavelvzal
Madlenkuzabradu,vykážutialespoň
místo,kdetomůžešspohodlímvykonata
kdetinikdovcestěnebude,ledaPánbůh,
atohotysebeztohonebojíš.
VÍT(pokorně)Kdotitořek,diblíku,žese
Pánabohanebojím?
VERUNKANumyslím,žetakový
ničema,kterýzdětinskésvéhlavosticelé
svérodinětakovýzármutekpůsobí,nemá
anipojmuobázniboží.
VÍT(podivenazahanben)Diblíku!
VERUNKAAvšeckotopocházíjenz
toho,ženikohonemiluješnežsebe
samého.Pavlachcešdonutit,abyjenpro
tebebylnasvětě.Toalenenívůleboží,
jinakbynebylhochyaděvčatastvořil;
(důvěrně)mezinámavšakřečeno,Vítku,
tyjentakděláš,jakobysichtělsiublížit,
azatímnatoaninemyslíš.Věřmi,Vítku,
ažnatěpřijdetenpravýhlad,kteréhoty
anineznáš,ažtitakdoopravdykhrdlu
sáhne,pakvylezešpovšechčtyřechze
svéhodoupěteabudeškřičetpochlebě,že
toažtamvevašemstatkuuslyší.
VÍT(zahanben,dupnevzdorně)Neane,
toneudělám,nestydaté,mladévýžlety.
Cožpaktyvíš,comischází!
VERUNKACotischází?Itotihnedle
povím;práce,atonamáhavá,hrubýšat,
tvrdýchléb,nevšakjednoudenně,ale
denněránoivečer,vydatnývejlupek—to
tischází.Taškola,vkteréopovržený
diblíksedmnáctrokůvězí,vkterénabyl
rozum,anižsestalbezbožným,takyby
jinéhochlapíkaztebebylaudělala.Pojď,
dovedutědojeskyně,kamzalézávám,
kdyžminěkdybabiččinahůlpřílištvrdá
bývá.Tamrozjímej,ažsenasytíš,čili
vlastněvyhladovíštak,ažsetizachce
domůjít,apakodproshezkypantátua
panímámuanikdyvícetakovéhlouposti
nevyváděj;budetitaknejlépe.Nemyslíš?
—Nuže,zamnou,zamnou!(Běžípřes
můstekzaskaliska.)
VÍT(bezpohnutí,strhnesiouzkostía
korkemšátekskrku)Panemůj,cosetose
mnouděje?
Propadnulbychsevztekemazahanbením
—apřecemusímzaní,kdybychinechtěl.
Myslím,tendiblíkžeumíčarovat.(Běží
zaVerunkoupřesmůstek,kdežoba
VÝSTUPPÁTÝ
VOSTŘEBALKA,KLÍMAvyjdouz
chaloupky.
VOSTŘEBALKATeďvítevšecko,
kmotře;poslechnete-linavlas,bude
Josífekzdrávamůžeještězejtratancovat.
KLÍMABa,kmotra,užhovidím.Dobrou
noc!(Odchází.)
VOSTŘEBALKA(volázaním)Jen
nezapomeňtepřiprvnímkuropění.
KLÍMABa,kmotra,toťjehlavnívěc.
(Odejde.)
VOSTŘEBALKA(sama,posměšně)..Ba,
hlavnívěc,tyhlupáku,jensaméčáry,toť
serozumí.Tenvesnickýlidcomůže
pochopit,tomunevěří.(Smějese.)Bez
kejklůničehonepořídíš;zaříkánía
podvod,tentizaplatí.(Zhlídnehedbávný
šátekVítův.)Ukozla,kdesetuvzalten
pěkný,skvostnýšátek.Bohatýchsousedů
todítě,kteréhoztratilo.(Vesele.)Pro
Verunkupěknáparádaproneděli.
(Mrzutě.)Bez-tohotaholkarostejakoz
vody,denněvícpotřebuje.Tokůzlejíaž
hrůza,pořádjenskáčeanicnedělá.Ale
vtipná,čipernáje,ažznístrach,ktomu
potřebná,vléčenípříručná—velmi
užitečná.(Náhledivoce.)Kdejenasvězí?
(Křičí.)Verunko,diblíku,křečku,—
neslyšíš?
VÝSTUPŠESTÝ
PAVEL.VOSTŘEBALKA.
PAVEL(vyběhnevlevo,uchvácen)Slyšte
mne,matkostará!
VOSTŘEBALKA(uleknuta)Jak,proživý
svět!NenítoPavelzbohatéhostatku?
Hej,chlapče,pročpaksenežehnáša
neděláštřikříže—nestojítusnad
Vostřebalkapředtebou,„tačarodějnice“?
PAVELNechtětěchstarýchnešvarů,
matko,adovoltemirozumnéslovo.
Budete-liochotná,škodavámztoho
nevyplyne.(Sahádokapsy.)
VOSTŘEBALKA(chtivě)Aha,tyzvoníšs
tolary!Mášdobře,staráVostřebalka
milujetyběloušky,(nastrkujeruku)a
penízejsoupeníze,pánisvěta,adělajíz
leckohopána;cobybyltvůjotecbez
peněz!(Zlostně.)Zvašehostatkuale
nepřijímámnic,azavšeckobohatství
světavámtakéneudělámnic!
VERUNKA(vrátíseazastavísenamostě
přeszábradlípřehnutaposlouchajíc)
PAVELSpravedlivénebe,cožnemáte
kouskasrdce,matko?Poslyštepak!Můj
bratrVítsenámztratilodvčírka,rodiče
jsouzoufalí,bůhvícosemupřihodilo.Vy
jstevševědoucí,mohlabystenámporadit,
snadpomoctjednímslovem!
VOSTŘEBALKA(spotutelnýmsmíchem)
Ivida,najednoujsemvámdobrá!Toťje
pěknáhistorie.StarýBartáktedyumírá
strachyprosvéhorozmazlenéhosyna?Aj,
aj!(Kýváhlavou.)Tobybylanemilá
příhodaprotakovéhoboháče.(Ponáhlé
myšlénce.)Holá!(Vy-táhnehedvábný
šátek.)Jetisnadpovědomátahleparáda?
PAVEL(vykřikneachopísešátku)Jakže,
Vítkůvšátek?Jaksevámdostaldoruky?
VOSTŘEBALKA(sevyteklouradostía
třesavýmhlasem)Je-litoVítkůvšátek,
tedyseposvépolovicishánějtamvtůni
mezirybami.Přisamémbřehutamhle
zdvihlajsemsiho,hezkédvojčátko!—
Pozdravmihezkypantatínka,slyšíš,
Pavlíčku?Hihihi!(Odejdedochaloupky.)
VÝSTUPSEDMÝ
PAVEL.VERUNKA.(Zvolnasestmívá.)
PAVEL(celýbezsebevrhnesenazem)
Tamvtůni!Vít,můjbratr—achběda—
ne,tonenímožná!
VERUNKA(smostu,pochvíli,
odměřeně)Jevámtaklítovašehobratra,
Pavle?
PAVELIvždyťjsemsitomyslel,že
někdezasnasloucháš,tyvšetečnásojko!
Cotuchcešodemne?
VERUNKA(ještěnamostě)Bylajsem
blázen;popadlamneoutrpnostachtěla
jsemvámříci,žeVíteksenetopívtůni,
—chtělajsemvámzasepomoci—
PAVEL(rychle)Ženenívtůni?Atytedy
víš,kdeje?
VERUNKA(zpíváprosebe)Cvrčkumalý,
milý,vtrávěšvitořivý,tralala—nuaco
víc?
PAVEL(dupne)Tytedyvíšanepovíš
(prosebně)ikdyžtěhezkypoprosím?
VERUNKA(zkrátka).Ne.
PAVELVerunko,cokolivjenžádáš,všeti
dám:mouberušku,točernékůzlátkojen
mluv!
VERUNKA(vyrazívsmíchu)Pavle,vy
jstehlupák!
PAVEL(hrozivě)Diblíku!
VERUNKA(sestupujesmostu)Hnedvám
povímproč.Jstehlupákproto,žeseještě
domníváte,ževámjenslovíčkozase
uvěřím.
PAVELVerunko
VERUNKAMyslíte,žemámtakkrátkou
paměťjakovy?Kdovásvytáhpředrokem
zvodytamblízkomlýna,zrovnapřed
kolem,kdyžjstepotměoposvíceníz
boušínskéhodomuběželsamýmstrachem
předbludičkoudonejhlubšítůnězabředl?
PAVELTystobyla,Verunko!
VERUNKAAcobysebylosvámistalo,
kdybychvámnebylapřišlasdlouhou
tyčkounapomoc?
PAVELBylbychsedostalpodkolaabyl
bychtamzahynul.
VERUNKATakjest.Alecopakjstemi
slíbil,kdyžjsmeobamokříapolomrtví
šťastněkbřehuvybředli?
PAVEL(prosebně)AleVerunko!
VERUNKA„Diblíku,“praviljste,„zatu
službužádejcochceš—berouška,
slepičku,kůzleanebcokolivjiného.“Aco
jánato?
PAVELOdbylasmne,ženicnepotřebuješ.
VERUNKAAlenatojstemnezapřísahal,
žeodemnenemůžetetakovouslužbubez
odplatypřijímat,ajázasnato:„Tedy
dobrá,Pavle.Vokamženísamanevímco,
aleažjednoukvámpředstoupímařeknu:
,Pavle,tohletosemilíbí,tobychráda,dáš
mněto?’„
PAVEL(zarazen)Slíbiljsem,žedám—
bude-litototižvmémoci.
VERUNKANatojstemidalrukua
odešeljste,aodtěchdob—jetomucelý
rok—vyhýbaljstesemikdejstemohlna
půlmílecesty.Nejsemužděťátko,Pavle,
avím,žejentenjerozšafnýčlověk,kdo
svéslovodržíarádvyplňuje.
PAVELJsemzahanben!
VERUNKAAj,tomneprávětěší.
PAVELAproč?
VERUNKAProtožeovásnestojím.
PAVELAproč?
VERUNKAProtožesámzanicnestojíte.
PAVEL(uražen)Diblíku!
VERUNKASlyštemne,Pavle,nevážímsi
vás,aniotcevašeho,animatkyvaší—
neboťzvásudělaličlověkanevděčnéhoa
pověrečného.Bázlivostanevděkjsou
nejhoršívadymužského!
PAVELNemluvdál—cojsemdlužen,
zaplatímti.
VERUNKAZaplatíte!—IvidaICokoliv
aleodváspochází,torovněžnenávidím.
Kdyžvámpocelýrok,odtéchvíle,covás
neboháVerunkazvodyvytáhla,ani
okamžičeknezbyljedinýmslůvkemji
poctíti,—tujstedokázal,žejstézléhoa
zatvrzeléhosrdce,panePavle;jinakby
vámbylopřecenápadnébylo,pročsev
celémsousedstvuozbabělosti
Bartákovéhoblížence,jenžpředbludičkou
jakoposedlýdovodyskáče,nicnepovídá,
—atubystesibylnaprstechvypočet,že
asitendiblík,taštěbetavástrakaumítaké
hubudržet,abylbystepřišelařekl:
„Děkuju,Verunko!“ajednostisknutíruky
bylobyjícouznalostmilejšíbývalonež
všeckyhloupédary—aVerunkabysi
myslela,žejstestatečnýhoch,kdežtonyní
naopaksvámipohrdatmusíaždosmrti.
Jetomutak,Pavle?—Ateď’dobrounoc!
(Odcházíkdomku;Zatímsesetmělo.)
PAVEL(zaní)Verunko,čímtězase
udobřím?Omluv!
VERUNKA(zastavíse)Jestlimnehezky
odprosíte,Pavle
PAVEL(spraven)Tojeneslýchané,já
tebe
VERUNKAAno,začněte:„Verunko,
anebotřeba:diblíku,jádvojčeBartákovic,
prosím“nechcete?
PAVEL(Polozlostně)Vždyťnemáš
rozumudělámvše,comohu.Nicnového
neslíbím,alepřistarémzůstanu;povíš-li
mi,kdeVítanaleznu,pakžádejkdechceš
akdychcešacochcešodemne.
VERUNKAAleodprositpřecene?Dobrá!
(Pronikavé.)Buďsi!Jstetedyhotov
vždyckymibýtpovůliavyplnit,očvás
požádám,jenkdyžtonebudenicproti
Pánubohuapočestnosti?
Dáteminatoruku?(Podávámuruku.)
PAVEL(plácnejídoruky)Zdemějslib
můjpodruhéabudjista,žehodozajista
splním.
VERUNKA(chladněukazujekmůstku)
Dobrá!Ateďjdětetamtopřesmůstek,
pakpěšinkoudesetkrokůažkvoříškám,
zanimijevskáleskulina,atamnaleznete
Vítka.
PAVELDiblíku,neděláš-lisizemne
blázna,jestlihotamnaleznu,pakse
přesvědčíš,žePavelneníanitaksurového
atakzatvrzeléhosrdceažetidosvé
nejdelšísmrtivděčnýmbude.(Běžípřes
můstekazmizízaskalinou.)
VERUNKA(skáčejakozběsilaatleská
rukamaplnasmíchuaradosti)Hahaha!
Takjsemtěchytla,tyhezkédvojče,ty
pyšnýsedláku,tyzbabělé,nevděčné
klouče,tytedyneodprosíš,kdyžkomu
místopoděkováníublížíš?Hej,mátě
diblík,mátěvpazourechchraňsešotka!
Hahaha!Azejtrajeposvíceníapouťv
Boušíně,basatamhrajeašalamajezpěva
radostvšudetancovatsebudediblíktaky
hopsáhej,hopsasazkola,holky,sólo!
(Měsícnáhlevyjdesvitěvpravona
skaliska.Verunkastojítak,žestínjejí
padánaskály.)Všakvyzvíte,vypyšné
holkyzBoušína,cotenškaredýcvrček
umí!Tenbudeskákat.(Spatřístín.)Aj,
pěkněsevítáme,panestíne!(Divoce.)
Hej,hochu,tymůjnejvěrnějšítanečníku,
ukažnám,comyspoludovedem!(Zpívá,
přitomsidávátaktaházírukamaktanci.)
Cvrčkumalý,milý,vtrávěšvitořivý,nic
siztohonedělej,třebajsmetusami,
veselojesnámi,poskočmesispolu,hej!
(MezitancemvrátísePavelsVítemruku
vruceahledízlekánnaVerunku.Vpůli
mostu)
PAVELPánbůhsnámi!Koukej,Vítku,co
todělátaVerunka?
VÍT(súžasem)Propána,točaruje!
PAVELDiblíku,cotoznamená?
VERUNKA(ohlídnese)Zejtraje
posvícenívBoušíně—cožnevíte?Ajási
pozvalasvéhotanečníka;mysespolu
cvičíme.Hahaha!(Tančídálazpívá:)
Cvrčkumalý,milý,vtrávěšvitořivý,
tralala—nuacovíc?
VÍT(Pavlovi)Pojď,pojď,jásejíděsím!
VOSTŘEBALKA(zascénou)Verunko!
Verunko!
VERUNKA(zastavítanec)Hned,babičko,
hned!(Pozdravístín.)Dobrounoc,můj
černýčiprnýtanečníku!Zejtrazas!(K
bratřím.)Dobrounoc,vyzbabělci!Pavle,
nasvůjslibaťminezapomenete!Haha!
(Běžídodomku.)Cvrčkumilý,švitořivý!
PAVEL(odVítaodvlečen)Mámdobrou
paměť,nestarejse!(Konecco
nejrychlejší;oponaslítne.)
JEDNÁNÍDRUHÉ
Předsíňvelkéhospody,uprostředvratas
vyhlídkouvotevřenoukrajinu;na
dřevenýchstěnáchvisívěnce;odčasuk
časuveseláhudba.
VÝSTUPPRVNÍ
ŠTĚPÁN,BENEŠ,ADAMavíceselských
synkůsvátečníobletěných,skytkamiza
klobouky,vyhlížíotevřenýmivraty.
ŠTĚPÁNHnedletubudou,užjehezkou
chvílipomši.
ADAMAnačtučekáme,natyholkyz
Boušína?Užtumámenašichholekdost!
ŠTĚPÁNProtožezceléhokraje,zevšech
holektyzBoušínajsounejhezčí.
ADAM(uštěpačně)Nejhezčíanejbohatší,
hahaha!
BENEŠAsnadsinemyslínaMadlenku
Říhovic?TutislupneBartákovicdvojče
jakolusk.
ŠTĚPÁNJakže,Pavel?Natosepodívám!
(Vstoupídopředu.)BENEŠStará
Pelegrinkatodávnomésestřenicisvěřila.
MadlencesetenPavlíčeklíbí.
ŠTĚPÁN(postně)Tak,tenPavlíček?Co
jeohodněmladšínežona?Idejtesi
pokoj!Vímtolepší,cotéselíbí.
BENEŠ(uštěpačně)Přecejenhořela,když
jitenPavlíčekbralzabradu;Říhovic
oráčititodosvědčí.
ŠTĚPÁN(hodípánovitěhlavou)Uvěřím,
teprvažtosámuhlídám.Všakhle,tamuž
při-chází.Vivat!Tečisikaždýsvouholku
hledejte.Jáznámsvouatajemá.
BENEŠAco,nebude-lizBoušína,bude
odjinud,vždyseještěnanásdostane.
ŠTĚPÁNInuarci,protebe,kropáči,bude
holka,cohusypase,vždyještědobrá,a
starápannatitakéještězbude.Buďbez
starosti.
ADAM(smějese)Hahaha!
BENEŠMějsenapozoru,Stepané!Pýcha
předcházípádapotanciteprvpranice.
(Vpravozascénouzapočneveselá
musika.)
ŠTĚPÁNTanečníkhezkéMadlenky,ten
senebojí.Vida,tampřichází,prvnía
nejhezčí.
VÝSTUPDRUHÝ
MADLENKA,ZUZKA,MAŘENKA,
DOROTKAaještěDVĚHOLKY.Vystoupí
vpáru,rukuvruce;zanimihejno
selskýchsynků.Holkymajíbílépunčochy
sčervenýmicviklemi,černéaksamitové
šněrovačkysezlatýmiportami,
naškrobené,krátké,nadýchanérukávky,
krátké,růžovělemovanésukněabílé
zástěrky;nahlaváchmajíplachétkyana
ramenoučervenéfábory.
ŠTĚPÁNVivatnašeposvícení!
ADAMVivatnašeposvícení!
VŠICKNIVivat,vivat!
ŠTĚPÁN(vyhazujeklobouk)Sláva
hezkýmholkámzBoušína!
VŠECKY(sesmíchem)Pěkněděkujem.
MADLENKA(živě)Aj,díky,díky,
Štěpáne!(Ohlídnesekedveřům.)Aleco
toslyším?Vyjsteužzačalitancovat?
Doufáme,žejstenanásčekali.
ŠTĚPÁNItoťserozumí.Timuzikanti
vásjenompřivítali.
MADLENKATojestvpořádku.Nevidím
tuale—jstetuvšicknizeŽernova?
BENEŠUžjsmevšicknipohromadě.
Nikdoneschází,jentovzácnépanstvo,ty
dvojčata.
MADLENKA(protáhle)Ivida,tak!
ŠTĚPÁN(postněnaBenešepohledná)Nic
to;myslím,žebezdvojčattakébude
veselo.(PoklonísepředMadlenkou,ruku
jípodávaje.)PannoMadlenkoŘíhovic,
uctivěvásprosímotanec,oprvní,o
poslední,acomezitím,topřídavkem.
MADLENKA(spoklonou)Jemilíto,
Stepané.Nemějtezazlé,užjsemale
BartákovicPavlovislíbila.
ŠTĚPÁN(odskočí)Jakže!Panno
Madlenko?Amnějsteneslíbila?
MADLENKASlíbilajsemsvámi
tancovat,alekdyajestlizrovnao
posvícení,tojejiná.
Prodnesvyhledejtesijinou.
BENEŠ(otočísenakramfleku)Třeba
staroupannu,Stepané,nebopasačku,něco
tivždyckyještězbyde.
VŠICKNI(sesmějou)
ŠTĚPÁNJmenujuseŠtěpán,rozumíš?
(VyteklehrozíBendovi.)BENEŠAjá
Beneš,třebapředmuzikou.(Hudba
utichne.)
VÝSTUPTŘETÍ
PAVEL,VÍTzprostředku.PŘEDEŠLÍ.
VŠICKNI(pozdravujíse)Ividíme,
dvojčata!
MADLENKA(svýčitkou)Nezdáse,žesi
tuzepospíchali.
PAVEL(Madlence)IpozdravvásBůh,
pannoMadlenko!
MADLENKA(uštěpačně)Děkuji
poslušně,panePavle.Myslelajsemuž,že
dnešníposvícenísvašímpantátouasvaší
panímámouzapecístrávíte.
PAVEL(ohnivě)Ne,tojstesinemyslela,
Madlenko;vždyťznátePavla,ženení
peciválek.
VÍT(jenžseZuzkoubylrozprávěl)
Pantátachtěl,abysmehopomšiještě
domůprovodili.
PAVELNuamyslím,žeposlouchatse
musí,topřecnahlídnete,Madlenko.
MADLENKA(přívětivékPavlovi)Hezké
tobyloodvás!(PolokVítovi.)Obajste
statnísynové.(KPavlovi.)Nuateď,
Pavle!(Mrkánaňjakobyvesrozumění.)
Kdyžjstemnevčeratakpěkněprosil,tedy
myslím,dejtezahrátaprvnítaneček—
BENEŠ(jenžbylŠtěpánovuvzteku
unikajeažkvratůmpostoupil,pohlíží
vlevozascénu)Hejsa,Stepané,tamhle
máštanečnici!Tasevystrojila,tahoří!
ADAM(hledízevrat)Nevídanáparáda,u
všechblesků!Tasevyfintila.Nahlavěmá
kokrheljakostrašidlo.
ZUZKAaMAŘENKADiblík,diblík!
MADLENKA(téžzvrathledíc)Fi,ta
žába!(Hudbazačne.)Pojďte,Pavle!
PAVEL(jenžtopřizvolání„diblík!“se
zalekl,zůstanenepokojněseohlížejena
svémmístě)VÍT(polekánšepcePavlovi)
Vyhněmesejí;jeznístrach!(Obase
obrátíkodchodu.)
VÝSTUPČTVRTÝ
VERUNKA,PŘEDEŠLÍ.
VERUNKA(jenápadněoblečena,majíc
nasoběstaromódnídlouhýkabátek.,
červenousuknismnožstvímfaldůase
plutýmlemováním,střevícese
špalíčkama,strakatouzástěrkuanahlavě
kokrhel;všeckonanívisí,jakobyvězelav
cizíchšatech.Vystoupísdrzostímezi
tanečníkyaprojdoucjejichřademnedbá
naousměšky.MinoucMadlenkuzastoupí
Pavlovicestu,načešzvšicknipodivenia
zaraženiumlknou)Zdemnemáte,Pavle
Bartákovic.Cojsteodemnevčeratak
snažněžádal,abychvástotižbrzyoněco
poprosila,teďtosplňuju.Žádámvásse
všíuctivostíotanec,oprvníaoposlední,
amezitímnepůjdetedokolasežádnou
holkouanisežádnouženou,kdyžvámto
nedovolím.Taktochciataktobude.
VŠICKNI(udiveni)Cotoslyším?Slyšeli
jste?
PAVEL(jakobleskemzmámen,celýv
ohni)AleVerunko,jáMADLENKA
(vztekemsetřese)Diblíku,Pavelje
odvčírkasemnouzamluven!
VERUNKAMněalezamluvilsedříve,už
předrokem,avčerasetojenzasobnovilo.
Jednáseteďjenoto,komuznásdvou
PavelBartákovicvslibudostojí.
PAVEL(bojujesvnitřnímvztekem)
Veruno,jáNuovšem,daljsemtislovo,
máštoprávo,žádaticochcešodemne,
jenžejsemsenenadal
MADLENKA(zlostněmuskočídořeči)
Jakže,tahleosobamáprávožádatodvás,
Pavle?
Tojejiná!Držtesitedyslovo,věruže
vámužvcestěnebudu.(Sezlostným
smíchem.)Ovšem,nakohohezkýdiblík
právamá,aťsisnímtancuje.Jiného
beztohoneuloví,apromězbydouvšickni
ostatníjedenjakodruhý,tančitumíkaždý.
PAVEL(hněvivé,skorobolně)Nenadal
jsemse,pannoMagdalenoŘíhovic,že
vámjedenjakodruhý,jenkdyžtančit
umí.(SodvrácenoutvářírukuVerunce
podávaje.)Tancovattytakéumíš?
VERUNKA(svítěznoudůvěrou)Toťse
ví,žeumím,ajak!(HrděodejdesPavlem
ktanci.)VÍT(chcezanimi,Pavelmu
všakzabrání)
VŠICKNI(hledíspodivenímzanimi)
ZUZKA(spráskneruce)Není-ližpaktok
zbláznění!Sdiblíkemjdetopyšnédvojče
dokola
—ajindyaninássinevšímal.
MAŘENKANeníjinak,tamujistě
udělala.
MADLENKA(vztekpřemáhajíc)Acomi
potom?Aťsiskáče,skýmsemulíbí.
stepané,pojďtevyteďsemnoudokola.
ŠTĚPÁN(pitvorněsekloní)Jemilíto,
pannoMadlenko,nemějtezazlé,užjsem
aleshezkouDorotkouzamluven.(Vezme
děvčepoaodvedevpravodokola.)
MADLENKA(kousnesedortů,prosebe)
Splatíšmnětutohanbu,počkej,Pavle!
VÍT(prosebe,radostně)Tedytu
Madlenkupřecenemiluje.(Jdepro
Madlenku.)Semnoupojďtedokola,
panno,anehoršetesetaknaPavla.Ten
dotíravýdiblíkmunejspíšučaroval.
MADLENKA(jizlivé)Toťserozumí,
svoukrásouatoučervenousuknís
faldama.Mějtesedobře,Vítku,pro
dnešeknebudusežádnýmzvašehostatku
tancovat.(Odejdevpravo,zanídva
tanečníci.)
VÍTJsempřecežádostiv,jaksetenPavel
stímdiblíkemvkolevyjímá!(Odejdeza
ostatními.)
ZUZKA(vytekle)TenPavelztratilhlavu!
HolcezBoušína,dceřisvéhohospodáře
takovouhanbuudělat!
MAŘENKAPovídám,žemuudělala,a
vímtakéčím.KmotraPelegrinkamito
vyzradila.Natéčernésametce,conosína
krku,visížabíháček,akdyžstím
porozpráví,aťžádácochce,všecko
prorazí.
ADAM(sesmíchem)Kýhošlaka!Naten
žabíháčeksemusímepodívat.
BENEŠ(kZuzce)NejkrásnějšíZuzanko,
cotomuříkáte,půjdemspolu?
ZUZKA(površím)Tancujetesicejako
moták,Beneši,kdyžmialeslíbíte,že
holkyzBoušínanatomdiblíkupomstítea
námktéžabínožcepomůžete,budete
dnesmůjprvní,můjposledníacomezi
tím.
BENEŠDobrá,platí;tobudebezčárů.
Teďaledokola;nežsetampárkrát
otočíme,uvidíte,cojsemzachlapíka.
VŠICKNI(odejdouvpravo.Vnásledující
scéněhudbasečasemopakuje.Dvéře
zůstanoudokořán.)
VÝSTUPPÁTÝ
VÍTvpravovystoupí,hnedzanímPAVEL.
VÍT(vsměšnémhněvu)Nenítok
vydržení;nevím,cosouditotomPavlovi.
Jakovesnáchstojínepohnutývedletoho
diblíka,anisihonevšímaje,hledájenom
vždyMadlenku,jenponísepídís
tesknýmazrakoma.Ach,onjipřecjen
miluje.(Hudbautichne.)PAVEL
(vyběhnecelýrozjařen)ZaplaťPánbůh,
jedentanecbychbylpřestál;jaktoale
dálepůjde,tonevím,hněvemahanbou
myslímzahynout.AchVíte,kdybysvěděl,
jakjemiokolosrdce!
VÍT(jakodříve)Namouvěru,hůřti
nemůžebýtnežlimně,vidatěvtakové
tísni..Alekdepakjsizůstavilsvou
tanečnici?
PAVEL(vytekle)Tam,kdejsmestáli,
kdyžhudbautichla.
VÍT(ohnivé)Aletancujetatřasořitkana
mouvěrujakočamrda;radostsenani
podívat.
Škoda,ževtakbláznovskýchčáráchvězí.
Jinaktinamouvěrusvouhbitounožkou
nedělalahanbu,aočkamátendiblík—to
jsouočka,namouvěru,hezčíchneníve
světě.
PAVEL(spodivením)Cotitonapadá;dej
sipokoj,stakovouřečímněnespomůžeš.
Comipotomzlostnémdiblíku;ale
Madlenka,ach,Víte,coasMadlenkao
mněmyslí.(Dupne.)Mámnezašpatného
sprosťáka,aBůhví,žejímnejsem,Víte!
VÍT(trpce)Nuovšem,naMadlencezáleží
tistokrátvícnežnaostatníchlidech,toť
patrno.
Aleproživýbůh,pročpakjsijitakurazil,
kdyžtohodiblíkataknenávidíš?
PAVELTobychmarnětoběicelému
světuvysvětloval.Dostnatom,slovomé
dostala,teďjsemvpasti.Kdožbysibyl
pomyslil,žetapotměšilážábatakovou
léčkumněpřichystala.
VÍT(prostosrdečně)Inu,vděčnostnaši
přecezasluhuje.Včeranejenžemi
pomohla,přivedlamnetakékrozumu.
Ach,kdybysvěděl—!
PAVELNemluvovděčnosti,dnešním
dnemjevšeckovyrovnáno;dnešníhanbou
jsmesikvit.
VÝSTUPŠESTÝ
MADLENKA.PŘEDEŠLÍ.
PAVEL(jdejívstříc)Ach,Madlenko!
VÍT(vzdornéseobrátí)
MADLENKA(prosebe)Jsmetusami,
zdaližpakmneodprosí.
PAVELMadlenko,vímto,žemátetisíc
příčinsenamnehněvati,snadnavždy.
Nejtajnějšímupřánímémupřišlajstetak
vroucněvstřícazaslíbilajstesepromne
bezméhovědomí.
MADLENKA(vícbolněnežvhněvu)
Myslelajsem,ževáspotěším,překvapím;
jábláhová,mohlajsemsenadíti,žemi
takovouhanbuuděláte?
PAVEL(ohnivě)Jájsemsenenadal,
Madlenko,jsemnevinen;aletendiblík
strojilmiléčky.
(Šeptemkní.)Všeckovámzjevím,vám
jedinévšecko,upřímně(Zvenčísmích,
křikavolání:Aťhoukáže!Aťnám
začaruje!J
PAVEL(uskočíodMadlenky)Coseto
děje?
VÍTNěcosdiblíkem.
MADLENKA(vsmíchuprosebe)Ateď
začnoutyrejdy.
VÝSTUPSEDMÝ
VERUNKA,ZUZKA,MAŘENKA,BENEŠ,
ŠTĚPÁN,ADAM,synkovéaděvčata.
PŘEDEŠLÍ.
VERUNKA(bezčepce,srozpuštěnými
vlasy,šátečeknakrkumápolostrmený,v
rucedržízllatýmedailon,hněvivá,třese
senacelémtěle)Nechtěmne,nechcia
neudělámto!
NĚKTEŘÍ(křičí)Onamusíamusí!
VERUNKAŽádnýmnenedonutí,natose
podíváte!
PAVEL(kBeneši)Cotomátestou
holkou?Cochcete?
ZUZKAVtompenízitady,cojsmejíza
ňadryvytáhli,uschovávážabíháček.
BENEŠNechťjetocokoli,dostnatom,
žetímhochymámíažejítododává
kuráže.
MADLENKA(vítězně)Mátepravdu,ať
námtoukáže,tačervenásuknička,ta
hezkáčarodějnicenaošklivcizhlídnutá;
aťzvíme,jaksedvojčatalákají.
VŠICKNI(kromPavlaaVíta)Ukažtežabí
háček!Semstímčarováním!
VERUNKA(divoce)Kdonamnesáhne,
tomuočivyškrábu!
BENEŠ(vsmíchu)Dejtepozor,ta
maličkámádrápy,ajestlijidohřejem,
udělásenetopýremaulítne.Jejímatka
takéumělalítat,ulítlasvojákem.
VERUNKA(trhnesebou)Itybídníče!
(Přemáháslze.)
BENEŠ(jakobynebylslyšel)Dceruška
nemělaještětenkrátperoutka,ata
čarodějnábabkajejípověsilananizatím
tenháček,abymohlauletět,kdysejí
zlíbí.
ZUZKALítatumí,tojepravda,tojsme
viděli.
VERUNKA(sopovržením)Vyhloupá
chaso,myslíte,žebychzlomyslnosta
nesmyslvášvytrpěla,kdybychlítat
uměla?Ažebychtrpělavašenásilí,
kdybychdrápyměla?Ej,kdybychuměla
čarovat,tobysevámzlevedlo!—Na
moubabičku,kterávámužtolikrát
spomohla,lajete,vynevděčníci,protože
mávícerozumuvesvéšedivéhlavěnež
celávesdohromady;nazýváteji
čarodějnicí—styďtese!Abychvámale
projednounavždydokázala,jakéčárypři
soběnosívámajakájsembezbožnice—
(Otevřepenízavyndáznějsloženou
modlitbičku.)Nuže,Madlenko,přečtětesi
to.
MADLENKA(vnesnázích)Jájásnad
bychjá
VERUNKA(vítězně)Inuovšem,načpak
bystečtla,kdyžneumíte.Jstehezká,
bohatánepotřebujetečístapsát.(Obrátíse
vzdornékPavlovi.)Pavle,proukažtemi
ještětuláskuapřečtětejimto.Mněvěřit
nechtějíapřesvědčitsenemohou.
PAVEL(Polomrzutě,polomevytekuna
ostatnípopadnemodlitbičkua(té)
„Modlitbičkapobožného,opuštěného
sirotkaknejblahoslavenějšíbožírodičce.“
VŠICKNI(spraveniodstoupí)Ach
modlitba!
PAVEL(pohnut)Ubohýdiblík!
VERUNKA(odejmemuzasmodlitbičku,
slotyjidopouzdraauschovázaňadry)
Slyšelijste,tojsoumoječáry.Stou
modlitbičkouvstávámapotésekladu
spát.Ťoťmécelébohatství,apojiném
aninetoužím.Stoumodlitbičkounasrdci
vím,žeomněPánbůhvíaženademnou
bdí,jakonadkaždýmsirotkem.Neukázala
jsemvámtosnadproto,žesevásbojím,
radějibychseodvásrozškubatazašlapat
dala.Ukázalajsemtoalekvůlisvéstaré
babičce,kterépřezdíváte,ačkolimnev
báznibožívychovala.Omněmysletesi
třebatohonejhoršího,nicmipotom.Co
minatomzáleží,jakémíněníomněmá
takpověrečná,surováahloupáchasajako
vyakterouzceléhosrdcenenávidím.
VŠICKNI(mimoPavlaaVíta)Jakáto
řeč!—Vyžeňteji!Vemtenanikamení!
PAVEL(vstoupímezině,scelousilou)
Zpátky!Kdosejídotkne,bědamu!Játu
stojím:Bartákovicdvojče,Pavel!
VÍT(přistoupíkněmu)Ajásním!
VŠICKNI(bručí)
PAVELRadímvám,buďtezticha;ten
diblíktupouhoupravduvámzvěstoval,vy
zbabělci!
Řádníchlapíci,jenžsenestydínebohou,
malomocnouholkunapadat;jsouto
švarnéholky,ježztakovýchhrubostíse
radují.
VŠICKNI(bručí)
PAVELSlyšteto,pannaVerunkajepro
dnešníposvícenímávyvolenátanečnice.
Kdojíjenslovemublíží,urazilmne.
Pamatujtesito,hoši!(Hudbazapočne.)
PAVELHoj,tamzashudbazačíná!Byli
jsmeteprvjednotívkole.Sólo,hoši!
Pojď,Verunko!(Všeobecnýrucha
podivení.)
VERUNKA(překvapenímočimajiskří,
dechihlasjejísetřeseamocípřemáhá
plát)Jakže?
Pavle,vy—vyseujímátediblíka?—
Diblíka,kterývámublížilvíc,nežlisemu
zdálo,jakmuanivesnunenapadlo?To
jsemneočekávala—tojehezkéodvás.
Jstehodnýčlověk,Pavle.Nebudualedéle
státinasvém;učiniljstemizadost,ba
mnohemvíce.Nechci,abysteještědéles
opovrženýmsirotkemseobíral;tancujte
nynípodlechutěsvé,voltepodlesrdce
svého,buďtevesel,zdrávašťasten.Já
vámděkuju.(Odbíhákprostředku.)
PAVELNikoli,děvče,zůstaň;jáchci
dostátslovusvému.
VERUNKA(vrtíhlavouaodmítáPavla
rukama)Vyjstepoctivýčlověk,Pavle,—
jsmesikvit.(Odběhne.)
PAVEL(chvílinarozpacích)Nuže,Vítku,
anipomyšlenídotance.Půjdemedomů.
(Odchází.)
VÍT(radostněhonásledujeprostředkem
vlevo,aninepozdravě)MADLENKA(se
zlostnýmsmíchemjeprovádí;ostatní
vyjevenivrozličnýchtlupáchstojíbez
pohnutí)Oponaspadne.
JEDNÁNÍTŘETÍ
KrajinasdomkemVostřebalkyjakov
prvnímjednání.Večer.
VÝSTUPPRVNÍ
VOSTŘEBALKA,pozdějiVERUNKA.
VOSTŘEBALKA(vyjdezdomu,majíc
pláštíkpřessebeakošíkvruce)Mrzímne
tověru,žetaholkadomanení,skutečně
mnetomrzí,takpozděještěvydatsedo
Boušína.Kovářaleplatídobře,avtak
zlémčaseneradnopromeškatvýdělek.
(Obracísekdomku.)Dodomkumizatím
nikdonevlezetahloupáchasavyhýbáse
muzdaleka.(Smějese.)Jetopřecevelká
výhoda,žejsoulidistrašpytlové.Pověra
jenejlepšímhlídačemmýchpokladů.(Jde
kmůstku.)
VERUNKA(zpravéstrany,bezdechu,
rozčilena)Babičko!Probůh,babičko!
VOSTŘEBALKA(uleknuta)Kýhošlaka!
Ne,taholkamneulekla!—Verunko,jsi
toopravdu?Takčasněodmuziky?Vždyť
jsibylajakoposedláanedalaspokoje,ažs
mneuprosila.Cožtětakbrzydomů
přihnalo?
VERUNKA(rozzlobena)Ne,tahanba,ten
smích,torouhání!(Dupne.)Babičko,játo
nepřežiju,jánechcibýtdélenasvětě,
takhlene!Avyjstenavšemvinna;proč
setaktváříte,jakobystedoopravdy
čarovala?
VOSTŘEBALKA(strpkýmsmíchem)
Protožetovynáší,protožetěpřecekrmit
musímapo-něvadžsedlákstarébábě,co
čaruje,platívícneždoktorovi.
VERUNKATedypropeníze!
(Netrpělivě.)Vždyjenopenězíchmluvíte
aovýdělkách,apřecejsemještěnic
takovéhouvásnespatřila;vímale,
babičko,ženejstechudá,atubychráda
věděla,pročnamnetakovécáry
navěšujete?
VOSTŘEBALKA(zlostně)Cože?Cáry?A
nenítosvátečníoblekanejvzácnějšíšperk
tvénebožkymámy,cotakmarnábývala?
VERUNKA(strpkýmsmíchem)Inu
ovšem!Mněsetosamotnédřívedosti
líbilo—cožjározumělašatům!Alejak
jsempřišlamezilidi,tumibylojasno,že
jsemvyfintěnajakoblázen!Babičko,já
nechcisicežádnouparádu,ale—(s
důrazem,náhle)takénechcijižnikdy
směšněvypadat!Slyšte,babičko,toho
jsemsenenadálá,žemnetaktuze
nenávidíaženámitakhrozněopovrhují,
sicebychBartákovicPavlanikdynebyla
donutilasemnoujítdokola!
VOSTŘEBALKA(zaražena)Jakže!
Blázníš?Pavla—BartákovicPavlažejsi
donutila?
Tohohrdopýška?Jdimi,tyvhrdlolžeš!
VERUNKA(vzdorně)Jánelhunikdy—
tovíte,babičko!
VOSTŘEBALKA(vztekysetřese)Tedy
tajedovatáspřežzBartákovicdvora—ty
dvojčatasteboumají?Jistěžetoněco
znamená!Hnedsevyznej,comášza
pletky?
VERUNKAPranic,babičko!(Ostřenani
pohlédne.)Radějivymialevysvětlete,
pročsevždyckytakdurdíte,kdyžjeotěch
dvojčatechajejichrodinědostmalá
zmínka?
VOSTŘEBALKADotohotipranicnení!
(Zlostněkřičí.)Diblíku,tedyPavels
teboutancoval?Jestližejsidoněho
zamilovaná—!?
VERUNKAZamilovaná?(Vyrazív
smíchu,vtomsezajikne.)Já?Hahaha—
ne,tone,babičko!
VOSTŘEBALKACože?Tysezatvrzuješ
avysmívášse?Anechcešsbarvouven?
(Zdvihneberlu.)Nu,jenpočkej,hnedse
pravdydopídíme!
VERUNKA(srukamakřikemslovenýma
pevnépředbabičkuvstoupí)Babičko,tu
hůlnechtěspokojem;jásejižtlouci
nedám!Nejsemvícežádnýmděckem—
slavímdnessedmnáctýdensvého
narození—sbitímbudeodedneška
konec!
VOSTŘEBALKA(berlupomaluspouští)
Tak—?Pravda,dnesjedentvého
narození!Namoutěvěru,chudáku,(skoro
pohnuta)natobychbylamálem
zapomnělalVERUNKA(chopíjizaruku,
náhle,dobrosrdečněavášnivě)Nic
nedělá,babičko!Děkujuvámzakaždou
ránu,zakaždousuchoukůrku,kterýchjste
miudělila;naučilajsemsetrpělivostia
skromnosti.Teďalebudejiná—to
postačilo,akdybystesemnedostmálo
ještědotkla,(sdůrazem)bránitbychse
arcinesměla,alemuselabychvámutýct
—ajábychturadějidosmrtipřivás
vydržela,vámbylakruce,vásošetřovala
avászastala,kdybystenemohlasamaz
místa.
VOSTŘEBALKA(skorosplátem)Máš
pravdu,vnoučátko!Ovšem,kdobymne
zastal,kdoošetřoval,kdybytebeumne
nebylo?
VERUNKA(vezmejipevnězaruku)Nu,
tedyvidíte,babičko,ateďsmilujtesejiž
nademnou!Dejtemitřebarežnoukytlici,
aleaťječistá,aťjehezkycelá,beztěch
ošklivýchzáplat
—slovem,aťnejsemvšeredných
hadrách!
VOSTŘEBALKA(padajícdostarého
tónu)Ikozla!Jentakzůstaň,jakjsibyla
dosud!
Marnivostaparádapřivedlamatkutvouk
páduaotcetvéhodohrobu.(Zvýšeným
hlasem.)Vyhlížejsispánembohem
vždyckyjakožebrácká;lépe,kdyžseti
budouposmívat,nežabytěnaposled
svedliazkazili,děťátko!Ateďmusímdo
Boušína.
VERUNKAJakže!AždoBoušína?Ještě
dnes?Alebabičko,toťsepředpůlnocíani
nevrátíte?
VOSTŘEBALKA(vchůzi,dychtivě)Není
taképotřebí,jenkdyžpenízkypřinesu—
penízky!Ulehnisitřeba,nedočkáš-lise.
Tyšatyaťmitakyhezkyuložíš,rozumíš?
Bylobyjichškoda,kdybysepokazily.
Slyšíš?Mějsedobře!(Odchází.)
VERUNKA(hledízaní)Tyšatyuložit?
Bylobyjichškoda?(Popadnezástěru.)
Pěknécáry,krásnáškoda!(Trpce.)
Hahaha,uložímjenavěky!(Trhásišat.)
Pryčstebou,tystarosvětskákytle,ty
švábskýkokrheli!Radějisezasedosvé
nuzotypřevlíknu!(Běžíkmůstkuavrhá
šaty,znichžserychlevysvitklá,do
řeky.)Pryčsvámi!PlavsikBoušínu,
maškaro,kterájsitolikhanbyabolesti
VerunceaPavlovizpůsobila!(Pod
kazajkoumášněrovačkuakošilkus
krátkýmirukávky,takžeoblekslušnýa
vkusnýzůstane,Zpředešléhooblekujen
sukníapunčochyzbydou.)Ach,já
nebohá,cojsemtodnesvyvedlalCosio
mněpomyslí!(Dásedousedavéhopláče,
zakryjetvář,obrácenazádykPavlovi.)
VÝSTUPDRUHÝ
PAVEL,VERUNKA.
PAVEL(skloboukemaholí,kazajkumá
hojenupřesrameno;vyjdezpravéstrany
azůstanepodivenstát,kdyžviděl,jak
Verunkašatydovodyhází)Jakže!Tysto,
diblíku?Cotupláčeš?
Cotuděláš?
VERUNKA(polekanávyskočíazvolnase
kněmuobrátí)Acovytadyděláte,Pavle?
PAVELPřitakvelkévoděnemožno
brodempřejít,musímpřesmůstekk
Boušínu.
VERUNKA(sejdesmůstku,třesoucím
hlasem)Nebuduvámtedyvcestě.
PAVEL(odměřeně)Děkuju!(Jde
doprostředmostu.)Diblíku,dobrounoc!
VERUNKA(sesklopenouhlavouslze
přemáhajíc)DobrounocISpětedobře,
Pavle!
PAVEL(obrátíse,náhle)Aleprosímtě,
pročpakpláčeš,diblíku?
VERUNKA(vsmíchustírásirukama
slze)Ivždyťužnepláču!
PAVELTylžeš!Cožpaktvéočinevidím
—jsouzalité!Stalosetiněco?Ublížilti
někdo?
Posmívalisetizas?
VERUNKANe,ne,Pavle!Vyjstesemne
takjadrnězastal,žesenamnejižnikdoz
těchnelidůneodváží!
PAVEL(netrpělivě)Načsetedytakdivně
tváříš?Bezpříčinynebudešpřecetak
znepokojena?
VERUNKA(zakryjesirukamatvář)
Prosím—nechtěmne,Pavle,—vždyť
pakvíte—
PAVEL(vpatrnémbojisámssebou)
Trápíšsesnadprotenkřik,cojsmeměliv
hospodě?Dojmultětakpříliš?
VERUNKA(náhle)Trápímse,žemilý
Pánbůhtakbídnéhosirotkanaživu
nechává,kterýnikomukradosti,nikomu
kuprospěchu,všemÍsoběsamémujen
trápenípůsobí.(Vrhnesenalávkuvlevo,
zakrývajíctvář.)
PAVEL(dojat)Skoromijílíto!(Blížíse
kní.)Diblíku,věřmi,žetělituju—věř
mi—odsrdce.Ažpodneszvyklýtebeza
uštěpačnéhoposměváčkamíti,anijsem
nemyslel,žetaképlakatumíš.
VERUNKA(pozdvihnehlavujako
změněna,odtéchvílejemnáapřívětivá)
Inu,soudiljstejakodruzí;myslelijste,že
citunemám,aprotojstepomněšlapalia
protojstemnenenáviděli.
PAVEL(přistoupíblíž)Soudiljsem,
Verunko,žejsizlostná,akaždýzatoměl.
(Šetrní.)Jestližetěnenávidí,věřmi,žeto
hlavnějentvouvinou.
VERUNKA(pokorněposlouchajíc,sepne
ruceaskloníhlavu,tichýmhlasem)
Nenadálájsemse,žetaknáramněse
mnouopovrhují.Ovšem,vymáteprávok
tomu,protivámjsemseprohřešila—
ostatnívšaknemajíktomužádnépříčiny.
PAVEL(jemně,alepřísní)Nemysli,že
teboupovrhuju;ačkolijenzpomstyjsi
mnektancipobídla,přecevím,žejáto
byl,jenžsedříveprohřešil.
VERUNKAMátepravdu,vašipýchu
chtělajsemzahanbit,myslíc,žejste
nevděčný,věrolomnýabázlivý.Ode
dneškaalevím,žeseumítezastat
pronásledovaného,žesenebojítecelých
zástupůažeslibadanéslovovámsvaté
jsou.Aprotobychrádaumřela
zármutkemalítostí,žejsemtakovou
hanbunavásuvalila.(Vášniví.)Alejako
žePánabohamiluju,Pavle,nevědělajsem,
žeMadlenkutakdoopravdymilujeteaže
vásnešťastnýmsvýmnápademojejí
láskupřipravím.
PAVEL(skoronetrpěliví)Nevídáno,hněv
Madlenčinmisrdceneutrhne.Nechmetu
holkustranou,jenotebeseteďjedná,
nebožátko,kterásamasoběskorobez
příčinytakpřílišubližuješ.
VERUNKA(poposedne,jakobyPavlovi
chtělamístapopřáti)Pavle,nemyslím,že
siubližuju.Známsebeichybysvé,a
kterýchneznám,jenmijevšeckyvyčtěte,
aťsepolepším,bude-litovmémoci.
PAVEL(podiven,přiblížísekní,
podepírajeseohůl,akazajkamuspadne
nazem)Jelikožjsitakjemnáapřístupná,
Verunko,ačbychsetohonikdybyl
nenadal,tedytiupřímněabezvýčitky
povím,pročteboukaždýtakopovrhuje,
třebajsiniko-municzléhoneudělala.
Hlavnítohopříčinaje,ženasebenic
nedbáš,žesenechovášjakojinédospělé
holky,aležeskotačíšjakodítě,jakopravý
hoch.Kdyžtinapadne,vyšvihnešsena
kteréhokolivkoněnapastvěarejdíšs
nejrozpustilejšímihochyozávod.
Smělýmbýtastrachuneznatjestovšem
chvalitebnávěc,jenžeuděvčetetakové
důkazynebezpečnéodvahynejsouna
místě.Lidemjetonápadné,proto
přicházíšdořečíadozlépověsti,třebajsi
bylajinakpočestnáarozšafná.Takové
pomlouvánítědopálí,aprotožemášostrý
jazejčekabystřejšírozumnežtvoji
pomlouvači,odpovídášjim,předhazuješ
jimtajnéslabosti,kterýchtyjsiopětna
nichvyslídila,—aprotosetěbojí.Bázeň
paktvořínenávist;apotom—mezinámi
řečeno—bylobyzáhodno,abysjistých
hloupostínechala,kterétěu
nejshovívavějšíhovpodezřeníuvádí.
VERUNKA(pokojně)Jakýchhloupostí?
PAVEL(zajikavě)Nu,jakonapříklad
včeranavečer,cojsitropila,kdyžjsme
odcházeli?
VERUNKA(zamyšlena)Včera?Ach
ovšem,alejenhlouposti;skákalajsem,
zpívalaaradovalasepodlesvého
způsobu.Bavilajsemsesesvýmstínem,
nemajíctukohojiného.Tojáčasto
dělávám—takovéhlouposti.Jetoněco
zlého?
PAVEL(Polozvědavě,Polosnedůvěrou)
Tyspřecejendivnáholka,diblíku!Člověk
nikteraknevypátrá,jsi-livlastnědobrá
nebozlá.(Mezinásledujícířečípřisedák
níbezvolně.)VERUNKAJátovlastně
samanevím.Myslelajsemsicedosud,že
nejsemzlá,kdyžalevyotom
pochybujete,musímotomznovapřísně
rozjímat.Jenaletaképovažte,jakbídný
bylaždosavádmůjlos.Vsedmémroku
ztratilajsemmatku.Nenímipovědomo,
pročonajeulidívtakzlépověsti,avím
toliko,žeprýsvojákemněkamdosvěta
utekla.Pamatujisejen,žemnevelmiráda
mívala;(spláčem)onaalebylatajediná
vesvětě,comnekdymilovala,aprotona
niniczléhodopustitnemohu.Otecmůj,
mrzutý,nevlídnýmuž,pranicsimne
nevšímalabrzynatozemřel;slovem,
poslednípolíbenímatkyjemájediná
krásnáupomínka.Odtěchdobsemnou
každýstrkal,nikdomnenepohladil,nikdo
promnesoucituavlídnéhoslovaneměl.
Cotedyžádáteodbídného,opuštěného
sirotka,jakojájsem?(Pláče.)PAVEL
(hledísvépohnutípřemoci)Aleprosímtě,
Verunko,jenomzaseneplač.
VERUNKA(stírásislze)Mátepravdu,
pláčemsenikdyneospravedlním,buduse
bránitskutkemaminulostí.(Přísnéa
pokojně.)Osiřelá,opuštěnábylajsemi
babičcejenkobtíži;bitímahladem
vychována,bylajsemtaknešťastná,žeby
sekámenbylnademnouustrnul,alelidi
naopak:tinamneláliapředhazovalimně
chybumatkymé.Vidíte,tojsemnesnesla.
(Shlubokýmcitem.)Nebohámatkamá
třebaschybila,zůstanepřecematkou,
kteroudosmrtivsrdcinositnepřestanu.A
kdyžmitedyněkdomatkupředhodí,když
jipřezdívávojačkou,(chvějeseploští)tu
setakdopálím,žetěmlidemtakéjejich
špatnékouskypředhodím;alevěřtemi,
Pavle,(vložírukunasrdce)žejsemse
dosavádvždyckyslovyjenbránilaa
doopravdynikomuneublížila.
PAVEL(vždypozorlivěji,soucitně)To
bylohezkéodtebe,Verunko!
VERUNKA(pokojně)Bylatomá
povinnost,Pavle.Cosetohotýče,žena
sebenedržím,jakpravíte,toztoho
pochází,žejsemchudáaženemám,co
bychhezkéhonasebeoblékla;azadruhé
vímdobře,žejsemnehezkáaškaredá,
anižbychbylatakzpozdilámyslit,že
šperkemnebopentličkouomákhezčí
budu,nežsemilémuPánubohuzlíbilo,
abychbyla.
PAVEL(spatrnýmpodiveníma
zalíbenímnanipohlíží)AleVerunko,bez
téstarosvětsképarádynebylabysanitak
zlá,akdožví,kdybystakhezkoukytlici
oblékla,jakomáMadlenka
—
VERUNKA(pokojně)Zůstalabychjen
přecediblíkem.Ostatněmánehezkost
mněještěmálostarostínadělala.
(Rozmarné.)Vždyťvím,žemněmilý
Pánbůhprotukrásužádnépředhůzky
nedělá,ajájemutakéne.
PAVEL(dychtivé)Alevždyťtipovídám,
žedokoncenejsianejsiškaredá.ItenVít
dnespovídal,žemášroztomiléoči,—a
věru,(hledínani)tojsouočijakotrnky.
VERUNKA(chladně)Icomipotom,jaké
očimám,conatom,žesetomunelíbím,o
kohonestojím.Kdybychalebylahezká,
bylabychspokojena,kdybychselíbila
jenomvyvolenémusrdcesvého,(se
smíchem)třebabymnecelýostatnísvět
drželzasovu,—nestaralabychseotoani
tolikhle.(Mlaskneprstem.)
PAVEL(prohlížíjizpytavýmprakem)Na
moutěvěru,tojetipodobné.Toběnení
každývhod,jenkdyžumítancovat.
Poslyš,diblíku:cojsemnasvětě,mně
tolikmyšlénekhlavunemátlojakodnes
následkemtvýchřečí.Ach,kdybytě
všicknitakznali,jakojá—
VERUNKAIcomiponich!Vždyťjsem
vámřekla,žebychjenjednomusechtěla
zalíbit.
PAVEL(míříjiprakemaodsedátrochu
odní)Předemnousealeospravedlňuješ;
ztohobysetedydalosoudit,že—
(zajiknese)žejátojsem,kterémuse
chcešza—
VERUNKA(nepokojná,vyskočí)Ibože
opatruj!(Ohlížíse.)Alevida,slunceuž
zašlo,nastávánoc.(Vesele.)Nevidíte
tamtosvatojanskémušky,nepřeskakují
tambludičky?Hoj,toječasprodiblíka;
nechtěhoosamotě!
PAVEL(vyškolí)Ukozla,jámusím
pospíšitkBoušínu.
VERUNKA(Polouštěpačně)Nebohý
Pavle,připravilajsemvásopěknou
hodinku.
PAVEL(vážně)Ne,Verunko,otušmne
nepřipravila,alezpůsobilasmiji.
Nelituju,žejsemodmuzikytakčasně
odešel.
VERUNKA(zvědavě)Apročjsteto
udělal,Pavle?
PAVELZhnusilasemitachasa,jenžs
teboutaknelidskyzacházela;nechtěljsem
také,jednoustebouzamluven,sjinou
pustitsedokola.
VERUNKARceteraději,žebyMadlenka
beztohosvárnavícnebylatančila.Ale
upokojtese,jestližejsemvássvašímilou
rozdvojila,takévássnízasesmířím.
PAVEL(roztržitě)Acož,Madlenkanení
dávnoještěmojemilá.(Hladísivlasys
čela.)Nechmetohoteď.Předevšímbych
radějisteboubylsmířen.
VERUNKA(vrozmaru)Jakže,semnou?
Nu,jámyslím,žejsmekamarádi.
PAVELAch,tonenímožná,vždyťjsem
tětakurazil,vždyťjsemtakopovržlivěs
tebouzacházel.Nechaljsemtěpotanciv
kolestát,anižbychtěbylohubičkužádal,
jaktomravazpůsoboposvícení.
VERUNKA(snucenýmsmíchem,
znepokojena)Ajvěru,Pavle,natojsem
aninepomyslela.
PAVEL(ohnivě)Alejánatovzpomněl,a
toteď,Verunko,samajsimnektanci
pobídla,žádámteďsvéprávo.(Blížísek
ni.)
VERUNKA(přísně)Právovaše,Pavle,
bylonahubičkupotancipředevšemi
lidmi,kdyžbylden;tehdyjstenani
nevzpomněl,žádátejiteď“,kdyžjsme
sami,kdyžsetmí;teď,Pavle,zasjá
nechci.
PAVELApročne,Verunko?
VERUNKAProtožesetonesluší,Pavle,
protoženějsemvícežádnédítě.
PAVEL(chcejiobejmout)Verunko!
VERUNKA(vytrhnesemu,uskočí
několikkroků,chvějícímhlasem)Ne,
Pavle,nikoli!
Chcetemnejenpolíbit,protoželícmou
jiždobřenevidíte.Zejtrazabíléhodne
stydělbystesesnad,žejstenehezkého
diblíkalíbal.Napotkáníbystesečervenal
aklopilbysteoči,kdybychvámdocesty
přišla,atobychodnynějškanesnesla
více,kdežtojstemnepoznal,jakomnejen
Pánbůhzná.Hanbouabolestístalabych
sezasezlou,ajátonechcianebuduvíce.
(Trochuveseleji.)Zejtravámdopomůžuk
hubičceodhezkéMadlenky,atusijistě
vyznáte:Diblíkmělvčeravícerozumu
nežjá,dvojče,PavelzBartákovicdvora.
(Podávámuruku,vesele.)Tedydobrou
noc,příteli,spětedobře!
PAVEL(zaraženapozloben)Tobějehej,
mítvícerozumunežjá,protožejsimne
samotná,jaksezdá,rozumuzbavila.
Čarovatumíš,anamouvěru,žebychbyl
notnězbabělýahodenpolitováníi
posměchu,kdybychteďtakhlebez
hubičkyodtah.(Dupne.)Pravímti,
Verunko,žeseodtudnehnu,dokudk
právusvémunepřijdu.(Jestslyšetihlasy.)
VERUNKA(běžíklevéstraněa
naslouchá)Pst,zticha,Pavle,neslyšeljste
hlasy?Tamněkdopřichází.
PAVEL(poslouchá,polekán)Namou
věru,mášpravdu.
VERUNKA(rychle)Hlasyseblíží—to
jsoulidézBoušína—jižsevracíod
mužiky.Hej,Pavle,tečinohynaramena,
chcete-lijepředstihnout.(Snuceným
smíchem.)Anechcete-li,zůstaňtesi,
máte-lidostisrdnatostizejtravcelém
krajibýtrozkřičen,žechodíteza
diblíkem.
PAVEL(dupne,chvilkunerozhodnut,dá
siklobouknahlavuahodíkazajkupřes
rameno)Verunko,ještějsmespolu
nedomluvili—prozatímdobrounoc!
(Odběhnepřesmost.)(Hlasyseblíží.)
VERUNKA(majícruceslovenéhledíza
ním)Ej,tenutíká!(Malápřestávka.)Tak
velikátohanbavkraji,mýmhochembýt!
(Vyšpoulíústa.)Utíkejsi,Pavle,utíkej,
jižtědozajistanedostihnou!Buďsi!Zejtra
tedysmířímtěshezkouMadlenkou,ale
oddiblíkajakživhubičkunedostaneš!
(Odejdedodomku.)(Hlasyzcelase
přiblížily.)Oponaspadne.
JEDNÁNÍČTVRTÉ
Ouzkásvobodnákrajina,prostředjeviště
stromy,vpravostudnice,zaníširokýdub,
uněhožlávka.
VÝSTUPPRVNÍ
PAVEL,pozdějiVÍT.
PAVEL(spravéstrany,bezkazajky,
udýchán,hledívlevo)Nemejlím-lise,byl
topantáta,cotamdoŘíhoviczahrady
vklouzl.Cotoznamená?Nikdytamnebyl,
ledavneděli,atoužpředpůlrokem.Za
kabátemmělkytku,jaksemizdá.(S
nucenýmsmíchem.)Propána,snadnejde
nanámluvy!(Jdekstudni.)Tovedronení
ksnesení;volkyaťzatímodpočinou,mně
jetakéoddechutřeba.(Sednenalávkua
stírásipotsčela.)TaMadlenkamněani
neděkuje,kdyžjipozdravím.Jemiproto
takteskno,prototakhorko?Odtoho
posvíceníjsemjakovyměněn;snadmiten
diblíkneučaroval?Dobřejen,žejsemji
nepolíbil,mělavícrozumunežjá.
VÍT(rychlepravoustranou,ohlížejese)
A,dobřežetěnalézám,Pavle!
PAVEL(podiven)Ukozla,Víte!Pozdrav
těBůh,hochulAlecotěsemvede?
Vždyťneníneděle!Přišeljsisnads
pantátou?
VÍTIuchovej,tenotomneví.Vykradl
jsemsezaním,abychtitozvěstoval.Otec
amatkajižpodvadnyseradili,adnes
pantátanajednouvytáhlsvátečníkabáta
poslalmnepřespole.jáalezachvílise
navrátil,atunáhodouzpozorovav,žesvou
dýmkuzapomněl,nesujizaním;mám
alespoňvýmluvu.Viděljsihojiž?
PAVEL(znepokojen)Jenzdaleka;ale
jestlisenemejlím
VÍTInu,vyplísnítebetrochuprotenkřik
umuziky,apaktěsmířísMadlenkoua
PAVELDejmipokojrozumíš?
VÍTInu,vždyťužnicprotitomunemám
—diblíkmiotevřeloči.
PAVELCože,diblík?Avidělsho?
VÍTInu,protojsemseprávěopozdil,
jinakbychbylpantátustokrátpředešel.
Sotvajsemjipoznal—takzměněná,tak
přívětivá,takčistotná.
PAVELAj,věru,mysleljsem,žejiani
cítitnemůžeš.
VÍTInu,cobývalo,tojižnení,jásitě
beruvšadyzapříklad;odedneška—
vlastnějižodmuziky—semizcela
zalíbila.
PAVELTak?Itoťneslýcháno!(Prosebe.)
Vida,tomuseteďtakyzalíbila.
VÍTAjakhezkyrozumněrozprávěla!
Povídalami
PAVELSnadneovečerupomuzice?
VÍTMyslíšsnadomuzice?—Ne,onami
jendrželakázaní,žejsemneznaboha
svéhlavý,sobeckýchlap
PAVELTojepěknévyražení.
VÍT—protožetiMadlenkunepřeju.
PAVELTak?
VÍTBratřižesinemajípřekážet,žese
majípodporovatvlásce.
PAVELAlecojetéholcepořáddonašich
pletek?
VÍTInezlobse,Pavlíku,onatodobře
myslí.
PAVELAťsealestaráosebe!
VÍTTysnevděčnýhoch;onamnehezky
napomenula,abychtineztrpčoval
živobytí,abychbylpřičinlivýapřestal
vzdychatabýtmrzutý,ažemnepakcelý
světbudemoctdobřevystát.
Natojá:„Atytaké,diblíku!“Atamladá
čarodějnicedalaminatorukuasmálase
akývalahlavou,asvítilaočkamaa
ukazovalatakovézoubky
PAVELTak?Zoubkyočkačarodějnicei
toťbyčlověkVÍTUhlídáš,žeteďbudujiný,aode
dneškamějsiMadlenkurádjakchceš,
nemámnicprotitomu.
PAVELNic?
VÍTPranic!
PAVELNo,tomnetěší!Alejáteďtaké
nemámnicmítprotiholce,kteroutysi
vybereš?
VÍT(zaražen)Nu,tosesnadsamosebou
rozumí.
PAVELPřijdenato,kdotojest!Každou
tinebudutrpět,(zajiknese)apředevším
varujsediblíka,rozumíš?
VÍTDiblíka?Inu,tabyprávěmohla
člověka
PAVELuhranout!Rozumíš?Aprototě
varuju—jestližejižnejsitakéztracen,
(prosebe)jakojáslovem,(zlostné)diblík
jestrašněnebezpečný,tosipamatuj,toho
sechraň!SicetěVÍT(polekán)Ale
propánajenpaksevzpamatuj!Vždyťje
dobřejižnanianinepomyslím.
PAVELDobřeuděláš!Zapomeňnato,
jakovždyckyděláváš.
VÍT(sáhnedokapsy)Anamoutě
pantátovadýmka!
PAVELVidíš,darebáku,aprotojsi
vlastněpříběh.Poslyš,pantátajetamu
Říhů,mohlbystamtaktrochu
přezvědět,cotamvařejí.
VÍTPokusímese,pokusíme!Alemyslím,
žesetodánaprstechvypočítat.Poslyš,
Pavle,kohobudešmítradši,mnenebo
svouženu?
PAVELAlebláhový,otomneníaniřeč!
VÍTInu,jestlitěsMadlenkousmířejí—
diblíktoalespoňpovídal.
PAVELUžzasezačínáš!(Dupne.)Táhni
svoucestou!
VÍTInu,vždyťmnesnadnesníš!Cotijen
zastendiblíkudělal?
PAVELMámjájítsfajfkouzapantátou?
VÍTNe,ne—jižjdu!Tennebohýdobrý
diblíček!(Zajdevlevo.)PAVELMněse
zdá,žetenmarnivýkluksedoní
zbouch.Tobybyloneštěstíprorodinu,
kdybyužtakovýholobrádekalezticha,
vždyťjsmestejnéhostáří.Aleonjeo
desetletpozadusrozumem,ajáho
ovšemtakénemámnazbyt—vždyťmne
takynapadlablázniváchvíle,žejsemji
chtělpolíbit!—Hm,škodapřec,žeztoho
nicnebylo!Onamianizhlavynejde!
Pořádjihledám,všenadarmo—atomu
chlapečkovivběhnesamadocesty!—
Pořádjividímpředsebouateďsemi
docelazdá,žejislyším!(Vstoupnena
špičky.)Namoutě—
onato,ajdezaMadlenkou!Věru,tadrží
slovo!Totosemnouškublo!Stůjcostůj,
procelýsvětmusímsedozvědít,jaktoasi
tendiblíknavlíkne,tuMadlenu
uchlácholit!
VÝSTUPDRUHÝ
MADLENKAaVERUNKAzprvníkulisy
vpravo.PAVEL.
MADLENKA(svědramanaramenou)
Dejmipokoje,diblíku!Třetídento,co
mnesvouzdlouhavouřečípronásleduješ;
(podstavívědra)nemysli,žetijenslova
věřím.Propouhévyzrazení,kdeVítvězel,
ontisvéslovoktancisteboujistěnedal.
VERUNKA(slušněoblečena,vzadují
vlasyvisívedvouvrkočíchpřítulní)To
ne,aleobnovilho;vždyťpravím,žebylo
předrokemjiždáno,kdyžubohýdoté
tůnězabředlpředsamýmkolem.
MADLENKAAtostuhnedbylataképři
ruce?Ivždyťvím,vím!
PAVEL(prosebe)Namoutěotom,že
jsemtamstrachypředbludičkouuvázl,
nepovídáanimuk!
VERUNKAPavelsimyslel,žemiza
takovouslužbujedíkypovinován,amísto
cobysteseprotonaňhoršila,mělabyste
hospíšechválit.Hoch,kterýzavázán
vděčnostíihanbuipotupusnáší,
zasluhujevěruténejupřímnějšílásky!—
Jábychbylapyšnánani.
MADLENKA(površím)Ty?Nuovšem!
AleŘíhovicMadlenka,kterámůžena
každémprstědesetženichůovinout,tabýt
pyšnánaláskuzpozdiléhochlapce?
Hahaha!
VERUNKANesmějtese,panno
Madlenko!Natakšlechetnésrdce,jako
jestPavlovo,mohlabyseiprincezna
pyšnit!Pavelvámstojízavícnežvšickni
ostatnídohromady!Nejenžeje
nejstatnější,nejbohatšíanejhezčí,máť
takétonejlepšísrdce.Actíotcesvéhoi
matkusvou,budetedyiženusvouna
rukounosit.Amimotohojepřičinlivý,
správnýapočestný.Vy,Madlenko,jste
jehoprvníláskou.Natakovémchlapíkusi
můžetezakládat,věřtemi,Madlenko!
MADLENKAVšicknisemejlíte!Olásce
mnětenblbýhochještěanislovíčkoneřek
—
scházímuktomukuráž!
VERUNKAJakže?Nicževámneřek?Ani
slovíčkoolásce?(Dřívepodivena,opětse
vzpamatuje.)Aletřebane—jehoočivám
todávnozvěstovaly—alespoňo
posvícenípřiténešťastnémuzicebylcelý
zoufalý!
MADLENKACožpakmyslíš,žejsem
slepá?Nedívalsezrovnataktéžnatebe,
jakobysaniošklivánebyla?Atojsi—
můžešmivěřit!Aneběželpotomza
tebou?Aj,tobybylhezkýženichpro
ŘíhovicMadlenku;ijensihonech,ty
dotíravá!Budetobeztohoprvnía
poslední,kterémujsipadladooka!
PAVEL(ponáhlémnápadupřejdezadem
pošpičkáchjeviště)VERUNKA
(třesoucímhlasem)Ach,kdožpakomně
mluví,mnesinikdonevšimne!
MADLENKAPovídámti,žetiho
přenechávám—jakživajsemnatoho
čahounanepomyslila.
PAVEL(jakobypravéteprvrychle
vystoupil)Aj,tujste,Madlenko!Pantáta
mnekvámposílá,mátejítdodvora.(Jako
byVerunkuteďteprvzhlídl.)Ivida,
Verunka!IpozdravPánbůh,diblíkul
CožpaktebepřivádíkBoušínu?
MADLENKA(rozzlobenaPavlovou
vlídností)Taosobaminejdeskrku;
blázen,hučímipořáddouší,abychses
vámismířila!
PAVEL(jakobyudiven)Semnousmířila?
Alecožpakjítonapadá?Cožpaksespolu
hněváme?
MADLENKA(spravena)Nu,přecebych
myslela—vašechováníumuziky!Máte
špatnoupaměť,Pavle!
PAVELMejlítese,Madlenko,—mámaž
tuzedobrou.Dobřevím,žejsemvámo
tanectenkráteanineřekl,alevyžejstese
mněsamanabídlateprvpředhospodou!
MADLENKA(kousnesedortůaodvrátí
se)
PAVELNebylbychvámtakédal
košíčkem,kdybychnáhodou,vítesama
proč,nebyljižzamluvenbýval.Aledejme
tomu,žesehněváme.Prosímtě,diblíku,
pročsedotévěcipleteš?
Myslíšopravdu,žesemámerádis
Madlenkou?Itonámaninenapadlo!
MADLENKA(stajenýmvztekem)Vždyť
jsemtotédolézavéholceužtakéřekla!
Teď!jsitosamaslyšela,diblíku.
VERUNKA(sprásknerucepodivením)
AlePavle,—vždyťjsemsamaviděla—
PAVEL—žesMadlenkoupohrávám?—
Inu,kdožpakbyserádsholkama
neškádlil;alekaždouhnedmilovat,kterou
zabraduvezmu,asnadnaposledizaženu
vzít—itymůjboželMADLENKA
(nanejvýšrozzlobena,hledívšezakrýt
úsměškem)Nejsvrchovanější!Aninám
nenapadlo,toťserozumí—anatomy
dva!Jájsembeztohonevěstou,atakového
holobrádkaanibychnechtěla.Tenaťsi
obskakujediblíka,jenaťvesvé
nezkušenostineprohloupne,mohlobyse
stát,žemujednoukomínemvylítne
někamzamámou.Dejtesinatuještěrku
pozor,Pavlíčku!Uklouzne-livám,—
takovýklenotuždosmrtinenajdete,a
kdybysteprojelceloučeskouzemskrz
naskrz!Tedymnohoštěstívespolek,
roztomilýpárečku!Ha-haha!(Pokloníse
smlsni,seberevědraaodběhne.)
VÝSTUPTŘETÍ
PAVEL,VERUNKA.
PAVELAtobybylačistáženapromne
bývala—zatýdenbychjíbylkrk
zakroutil!
Verunko,(obrátíseknisjasnoutváří)na
mouvěru,kdybytebenebylo,mělbychji
užnakrkua—copaksetialestalo?
Bledájakostěna—třesešsenacelém
těle!
VERUNKA(přemáháse)Pavle,prosím
vásprobůh,covámnapadlotakhles
Madlenkouzacházet?Továmdonejdelší
smrtineodpustí!
PAVELTakytonanínežádám.Věz,že
jsemvšeckoslyšel,cojstetumluvily.A
kdybychitosnesl,coseméosobytýkalo,
tojsemjíodpustitnemohl,jakzlomyslně
tvédobrésnaženízneuznala,—apak
jsemchtěl,abysizaslechlazjejíchúst,
jakjsmevlastněksobědosavádstáli.
VERUNKA(vždyvícepohnuta)Ale
Pavle,pozbyljsterozumu?Hezká
MadlenkaPAVELIcohezká!Tyjsi
desetkráthezčí!Onajejakoobrázek,tys
aleživákrása;hezká,kdyžtancuješ,
hezká,kdyžnapomínášaprohříšníkado
vodyskáčeš,ahezkáažhrůza,kdyžse
bráníš!Verunko,ještětěvidímstěma
jiskřícímaočima,jakjsitamvkruhutěch
zbabělcůstálaajimvzdorovalastou
rozcuchanouhlavou,ještětěslyším,jaks
mněkvečerutamdodušemluvila,ajak
přísnájsibyla,žejsemtěproživýsvětani
políbitnemoh!Apřečešmněvhlavě
uvázlatakhezká,takrozumná,tak
počestnáatakroztomiláVERUNKA
(chvějesenacelémtěle)Jaktomluvíte?
PAVELTeďteprvvím,jakmážena
vypadat,kdyžmámužepocelýživot
upoutat.
VERUNKA(hlubocedojata)Jakže!Mne
žebyněkdomohlmítrád?
PAVEL(srdeční)Atoserozumí!
Verunko,ujmisemne,jábychbylvstavu
(vytáhnekniruce)snísttěsamouláskou!
VERUNKA(couváažklávce,rukamase
bráníc,paknáhleksrdcisáhne,adusíc
pocitsvůj,převalísebezsebenalávkuo
dubopřena)Nene,tonenímožná!
PAVELVerunko!Svatýbože,coseto
dějestebou?(Vezmejizaruku.)Ruka
jakoled!
Verunko,takžpaksevzpamatuj!
Verunko!
VERUNKA(oddychnesizhluboka)
PAVEL(třejíruce)Teďdýchla!Verunko
!Přicházíksobě.(Kleknepřední.)Můj
dobrýdiblíku,cojeti?
VERUNKA(jemnějejodstrčí)Nevím—
Pavle—nevím—jakživosemito
nepřihodilo—
bylomi,jakobychmělaumřít!Ach,
prosímvás,nechtemne,Pavle!
PAVEL(vyskočí)Alebože,čímpakjsem
tiublížil?
VERUNKA(vzpamatujteseouplně)
Nebylotohezkéodvás,Pavle;takjstemi
nemělpřijít!Jsoucitytaksvaté,kterými
rozšafnýabohabojnýhochnesmí
zahrávat.
PAVEL(vyjeven)AleVerunko,vždyť
nejsemneznaboh,abychtakovýmslovem
hrál!
Vyznaljsemtijento,cocítím,—miluju
těopravdunadevšecko!(Chceji
obejmout.)VERUNKA(vytrhnesemua
utečenadruhoustranujevišti)Probůh,
Pavle,nechtěmne!
PAVEL(zaní)Verunko,takhletěodsebe
pustitnemohu!
VÝSTUPČTVRTÝ
VÍT,otecBARTÁK,ŘÍHA,PŘEDEŠLÍ.
VÍT(běžíkuspředotcem,jakobyPavla
chtělvystříct)
OTEC(vsvátečnímkabátě,skytkou,
zadržíVítazašos,pohlížejezlostněna
skupenívpředu)VÍT(leknutímcelýbez
sebe)Pavle,neslyšíš?
PAVEL(polekánpustíVerunku)Toje
pantátal(Jdevpravoustranu.)ŘÍHA
Vidíte,strejce,Madlenkamělapravdu!
OTECSuďtoPánbůh—vlastnímočím
těžkověřit,žesetumůjsynstou
poběhlicíobírá!
(Přísně.)Pavle,pročseškádlíšstou
holkou?
PAVEL(pokorně,aleurčitě)Neškádlím
setusVerunkou,pantáto,mluviljsemtu
snívevšípočestnostidůležitéslovo.
OTEC(mrzutě)Amůžešnámtyslovave
všípočestnostitadynahlasopakovat?
PAVELBudete-liporoučet—(syijikavě)
tedymusím,pantáto!
ŘÍHAAjájemusímslyšet,Pavle,nežli
vámsvoudceruzaženudám!
PAVELMně?Vašidceru?Žádaljsemji
odvás?Anebžádalasnadvašedcera?
ŘÍHAMístovásptalseotec—amísto
dcery,kterésemáloptám,pověděljsem
sám.
PAVELAj!—Avy,pantáto,anisemne
neptáte,kdyžsetujednáoženu,skterou
pocelýživotmámzůstatvpokojiav
lásce?
OTECVím,žetiMadlenkajižhezkýčas
vhlavěvězí,aponěvadžjsidosáhlvěku,v
kterémneradnočlověkusamotnýmzůstat
—(ohlídnesepoVerunce)abyjinak
neupadlvosidla—,tedyjsemsevydalk
strýciŘíhovidoBoušína,atujsmesese
strýcemšťastněshodli.PannaMadlenka
přinesetřitisícetolarů,tymášsméstrany
takétolik—nemátesitedycovyčítat,a
smlouvajeukonce.
PAVELDovolte,pantáto,žeodmlouvám.
Myseksoběnehodíme—Madlenkamne
nemůževystát,ajáonitakénestojím—,
tedyztésmlouvynenínic.
OTECJakže!Tyseotciprotivíš,a
vzdoruješsvémuhospodáři?Poslouchat
budeš,jakojsizvykloddětinství!
ŘÍHA(pokojné)Jennetakzhorka,
kmotře!Nežpůjdemdále,aťpoví,cotus
diblíkemvyjednával.
PAVEL(zkrátka)Tosamé,coasijednal
pantátaspanímámou,nežsevzali.Činil
jsemnámluvy!
OTEC(celýustrnut)Jakže?Cože?
PAVELŘekljsemtotižVerunce,žeji
držímzanejhodnějšíanejhezčíholkuna
světě,žejizceléhosrdcemilujuažeji—
svašímpovolením—žádámzaženu.
(všichninajednou)
ŘÍHASlyšíte?
OTEC(bezsebe)Pavle!
VÍT(chtěotcechlácholit)Pantáto!
VERUNKA(dřívepokojná,najednou
radostněpohnuta,vzpamatujeseaupadne
vpředešloulhostejnost)
OTEC(pochvílidušenýmhlasem)Smým
dovolením,pravíš?Dobrá,žetita
čarodějniceještětolikrozumunechala.S
mýmdovolením!(VyteklenaVerunku
pohlédne.)Aletodovoleníneobdržíš
nikdy!Ažpřijdešzaseksobě,doufám,
náhlídnessám,ženemohupropouhý
rozmarzamilovanéhochlapcedostatku
svéhopřijmoutzadcerutuzlopověstnou
žebračku.
PAVEL(stěžísepřemáhaje)Pantáto,vy
—
VERUNKA(pokorně,aleodhodlaně
přistoupíkBartákovi)Žebračku?Toprávě
nejsem,kmotřeBartáku;třebavhadrech
chodila,přecejsemodnikohoanikrejcaru
nechtěla,aninepřijmula.Omoupověst
postaraliselidé,zatumálomohu.Žesi
alezadcerunebohéhodiblíkanepřejete,
tomurozumím;takéjsemseposudanitak
nechovala,abychsepočestnémumuži,
jakovyjste,zalíbitmohla.Slibovatvám,
žesepolepším,nebudenicplátno,protože
jednuchybumám,kterouzměnitnemohu
akterávámasnejvíc(trpce)píchádoočí.
Neříkámvámtoale,abychsivás
naklonila;nenapadlomivtíratsedovaší
rodiny;mluvímjen,(blížísekBartákovi)
abychvásvyvedlazomylu,žesnadmezi
mnouaPavlemopravdujsouzamilované
pletky,—ktěmjevždyckydvoulidí
zapotřebí.Praví-liPavel,žemnemiluje,
—
jázasnato,žedobřevím,žesepromne
nehodí.(Zkrátka.)Taktostojísnámi,
kmotřeBartáku;jestližetovášsyn
nenahlíží,jázatonemohu;známsvou
povinnostaopakuju:Pavle,jáseprovás
nehodím!—Synváškonejteď,cozas
jemupřísluší,atímjsmeukonce.
KmotřeBartáku,mějtesedobře!(Odejde
vlevo.)
PAVEL(zničen)Verunko,poslyš!Ne,tak
tynemyslíš!
OTEC(chopíhozaruku)Semnoupůjdeš,
Pavle!
PAVEL(zničen)Alekam?
OTECKŘíhovůmnanámluvy!
PAVEL(vytrhnese)Radějipodkola!
Madlenkusidosmrtinevezmu!(Odběhne
vpravo.)VÍT(zaním)AlePavle,Pavle!
ŘÍHA(spráskneruce)SudtoPánbůh!Ta
holkamuučarovala!
OTEC(vrtíhlavou)Nu,třebatonebyly
čáry,vidímpřec,žetendiblíkje
nejpodivnějšístvořenípodsluncem.Řího,
taholkamusípryč!Postarámseoto,žeji
odstraníme;toostatnísepaksamosebou
poddá.(Odejde.)
ŘÍHA(vrtěhlavou)Uhlídáme!Budu
spokojen!(Odejde.)
PROMĚNA
ChaloupkaVostřebalky.
VÝSTUPPÁTÝ
VOSTŘEBALKAaMARKYTAvyjdouz
domku.
MARKYTAJensitohezkyrozmyslete,
kmotra;panfarářtaképovídal,žebyto
holceneškodilo,abypřišladosvěta.Tady
jicelýsvětškádlíapronásleduje,avámje
beztohokobtíži.
VOSTŘEBALKAAkdovámtořekl,
kmotra?Verunkajemipodporou,aťsi
farářpovídácochce.
MARKYTAVysejenosebestaráteao
holkunic.Vměstěbysejídobřevedlo,a
kupecFialajerozšafnýmuž,ajehoženu,
mousestru,znáte.Lepšíhozaopatřenído
smrtinenajde.
VOSTŘEBALKAAkdovámřekl,že
hledámtakovéhozaopatření?Nemáme
tohozapotřebí!
MARKYTAInupromne,Verunkaovšem
takénechce;vidím,žejínenípomoci.
Mějtesedobře!(ZhlídneVerunku.)Ale
vida,tampřichází—taumíutíkat!
VÝSTUPŠESTÝ
VERUNKAlevoustranou.PŘEDEŠLÉ.
VERUNKA(uchvácenárychlepřiběhnea
voláještěnamůstku)KmotraMarkyto,
neodcházejte;sečkejte,mámsvámico
mluvit!(Přiblížísekní.)DejPánbůh
dobrývečer,paníkmotra!Nemluvilajste
sbabičkouotéslužběvměstě?
MARKYTAInuovšem,onatakénechce.
VERUNKA(rozčilena)Milákmotra,
prosímvás,jennachvilkuskočtetamdo
domku,jázatímsbabičkoupromluvím.
MARKYTA(přívětivě)Isradostí,járáda
počkám,kdyžztohovypadneněco
chytrého.
(Odejdedodomku.)
VERUNKA(táhnestaroudopředu)
Babičko,tuslužbumněPánbůhposílá;já
musímpryčodtud.
VOSTŘEBALKA(uleknuta)Coto
znamená,diblíku?Neslíbilasmi,žeumě
zůstaneš?
VERUNKA(náhleustanovena)Všakvy
mnesamapoženete,babičko,ažvám
povím,žemusímodtud,atoskrzPavla
Bartákovic.
VOSTŘEBALKA(jedovatě)Cotomáš
zasestímPavlem?
VERUNKA(chladně)Zamilovalsedo
mneařeklsvémupantátovi,žemnechce
zaženu.
VOSTŘEBALKA(spráskneruce)
Zbláznilajsise?Tožepovídalpantátovi,
tomunadutémuBartákovi?(S
překvapením.)Aj,tobylaaspísničkapro
tohopyšnéhotátu!Acoonnato?
Neutloukhonamístě?
VERUNKA(chladně)Praviljen,že
zlopověstnéhodiblíka,tužebračkuzkola
čarodějnic,nikdynepustídodomu.
VOSTŘEBALKA(postně)Ovšem,to
věřím,tověřím,takésetonestane.
ŽebráckátakénepotáhnedoBartákovic
dvora,hihihi!
VERUNKA(pevně)Toťserozumí,
babičko;alePavelsitovzaljednoudo
hlavyanedámítupokoje.(Lstivé.)Ajá
konečně—inu,mámtakéočiatakésrdce
atakékrev—kdybymnepaklítost
napadla
VOSTŘEBALKA(náhle)Jakže,lítost?S
Bartákovýmsynem?Snadbysho—
(Odhodlaně.)Buďsi,mášdobře,jsi
rozumnáholka;pustímtě,diblíku!
VERUNKA(rychle)Alednesještě,
babičko,viďte?Předsoumrakemještěk
Skalicidorazím,tambudenocleh,azítra
časnězránabudunacestěkměstu.Bude
vámpakvšemulehčeno;jentorychles
kmotrouvyjednejtezatímseještěs
drůbežírozloučím.
VOSTŘEBALKADobřemáš,můj
diblíčku!(Hladíjílíce.)Ovšemžetě
všudepohřeším,žetupakbuduzcela
samotná,(strpkouradostí)aletapotěcha
mizůstane,ženatohoBartákataké
jednoudošlo,atenPavelmunadělá
starostí.(Temnějíhučídoucha.)Musíš
vědět,žetotrpcebolí,kdyžseněkomu
vezme,comárád;tohryženasrdci,to
životužírá,atenstarýtodávnozasloužil,
tomutopřeju.Dobřetaknaněho,hihihi!
(Odejdedodomku.)VERUNKA(hledíza
ní)Ztébabičkyjdestrach;bůhvícojí
Pavlůvotecasiudělal.(Chceodejítza
domek.)
VÝSTUPSEDMÝ
VÍT.VERUNKA.
VÍT(přiběhnelevoustranoubezdechu)
VERUNKA(uleknuta,prosebe)Vít?Co
tentuchce?(Nahlas.)Codobrého,Víte?
VÍTJá,já-
VERUNKASnadsemnenebojíš?
VÍTTone.Alepřišeljsem—(Náhle.)
Inu,chtěljsemsetěptát,Verunko,jestli
to,cosřeklapantátovi,tišloodsrdce?
VERUNKANatosespolehni,Víte!
VÍT(váhavě)TedyopravdunechcešPavla
zamuže?
VERUNKANechci.Nelíbísetitosnad?
VÍT(naivně)Inu,cožoto!Mněbyseto
líbilo,aleprosímtě,kamtostímPavlem
dojde?
Tampodstráníleží,rvesivlasyapřísahá,
žepodstřechunepůjdeažetěnenechá.
VERUNKA(snepokojem)Jetosnadmá
vina?Jámutoneporoučela.
VÍT(vnesnázích)Inu,lidémyslí,žejeto
tvouvinou.
VERUNKA(sopovržením)Myslejí,že
jsouvtomčáry,není-lipravda?
VÍTTakalespoňpovídají,aprotoževím,
žemášdobrésrdce,tedytěhezkyprosím,
abysmupomohla.
VERUNKAAmuněcopředepsalaproti
lásce?
VÍT(vždyvícevrozpacích)Inu,něco
takového,akdybysizrovnamuselamít
nějakouoběťznašírodiny,protožemáš
nanásnamířeno,tedybysmohlanamne
nalíčit.
VERUNKA(sesmíchem)Mejlíšse,Víte!
Nemějstrachu,nemusítobýtzrovna
nikdozvás;jávím,žetodobřemyslíš,
(klepámunarameno)jsialehrozně
zpozdilý,kdyžnatakhloupéřečidost
malouváhukladeš.Naštěstívím
přirozenějšíajednoduššíprostředekPavla
vyhojit.
VÍT(rychle)Ajaký,prosímtě?
VERUNKAZvíštozejtra.
VÍT(Polospochybností)Ajsijista,žeto
spomůže?
VERUNKA(rozmarně)Inu,nepomůžu-li
jámu,nenímuvůbecpomoci.(Ohlídne
se.)Avšakhle,tamtopřicházíbabička—
odejdirychle,víš,žezvásnikohonemůže
vystát.
VÍTJakže!Takhlemneodháníšaanidost
malouútěchujemunevzkážeš?
VERUNKA(pokojné)Zejtravámvšemuž
budespomoženo;teďaleužběž!(Obrátí
sekdomku.)
VÍT(vzdorněposadísiklobouknahlavua
odchází,poprvníchslovechVostřebalky
sealezastavíaposloucháspodivením)
VÝSTUPOSMÝ
VOSTŘEBALKA.MARKYTA.PŘEDEŠLÍ.
VOSTŘEBALKA(vyjdezdomkus
uhlíkem)Nu,Verunko,užjsmevpořádku,
hnedsemůžešvydatinacestu;dostaneš
dvatolaryzávdavku,stímpohodlně
vyjdeš.
VÍT(prosebe)Propána,onajdedosvěta;
toťjezoufalýprostředek!(Odběhne.)
MARKYTA(přívětivě)Nu,Verunko,
doufám,žesevámvměstědobřepovede.
—Přijďtetedyjenzamnou,kmotra,tam
váshnedvyplatím.(Odejdevpravo.)
VOSTŘEBALKAHnedpřijdeme;musím
jenještěkpředstavenémuprodomovní
list.—Ateďsirychlespořádejuzlíček,
Verunko,ukmotryčekámnatebe.
VERUNKAHnedlebuduhotova.
VOSTŘEBALKAJensipospěš,diblíku;
neradabych,abytěněkdozdržel,
rozumíš?
VERUNKANebojtese,babičko;jáchci
pryč,atumnežádnýnezdrží.(Odejdedo
domku.)VOSTŘEBALKA(hledízaní)I
tovím,tovím,rarášku!Mášmladou
hlavu,aletvrdoujakojá.Toužtakvězív
rodině.ChválaBohu,žejetakpevnáta
holka.
VÝSTUPDEVÁTÝ
OtecBARTÁK.VOSTŘEBALKA.
OTEC(rozčilen,alevzdorný,abysvůj
nepokojnevysadil,přijdejíprávěvstříc)
Stůjte,stará,naslovíčko!
VOSTŘEBALKA(couvne)Chvalkaždý
duch!—TojeBartákstělemsduší!
OTEC(ostře)Jakvidíte,anibezdušeani
beztěla,ahledávás.
VOSTŘEBALKAMyslelajsem,žejen
tamnahořeopětseshledáme,Bartáku,—
tam,kdenavásještějedenčeká.
OTECNechtětoho—poslyšterozumné
slovo.Nepřišeljsemvzlémoumyslu.
VOSTŘEBALKA(spráskneruce)Ivida,
ukazujesnadtakytkanakabátětenváš
úmysl?
Přicházítesnadprodiblíka,protu
žebračku?
OTEC(odhodíkytku)Vemjirarach!Taje
tévšímrzutostipříčina!(Odhodlané.)
Slyšte,kmotra,jetomuuždlouho,co
jsmebylipřátelé.
VOSTŘEBALKAHihihi,anisenato
nepamatuji.
OTECJáalejentoještěvím,žepeníze
jsouvašímživotem.
VOSTŘEBALKAZnátemnejakosebe
samého,kmotřeBartákul
OTECTakédobře!Budetevědět,žese
Pavel,můjsyn,dovašehovnoučete
zbláznil.
VOSTŘEBALKA(schladnýmvztekem)
Tovím.
OTECOnamu,jakseříká,udělala.
VOSTŘEBALKAMožná;vždyťjemladá
ajezméhorodu.
OTECOnahotakzbláznila,že—
VOSTŘEBALKA—žesijichcevzítza
ženu,—toužvím,toužvím.
OTECNu,auvšechrohatých,snadsi
nemyslíte,žetodovolím?
VOSTŘEBALKAInu,myslímsi,žejsem
takébývalajednoumladáatakéměla
srdce,ažejsmesesvašímbratrem
Antonínemtakémilovali,ažejsembyla
takéchudá,jakotendiblík,abratr
Antonínůvžesevztekalahrozil,žeraději
statekicelouvesvypálí,nežabyžebračku
zašvegrušipřijal,hahaha!Antonínbyl
dobrák,avy,jehostaršíbratr,měljsteho
vrukou,vámkvůlimneopustilaoddalse
chlastu,ažbídnězahynul;vypakzůstal
jsteživadědiljste.
Jetomučtyrycetlet,Bartáku,apřecemi
toještězhlavynevyšlo,jakožemitoz
hlavynevyjde,ikdyžsetamvočistci
spolushledáme.(Třesoucímhlasem.)Ale
vašehoAntonínamělajsemráda.
VERUNKA(ukážeseudveřísuzlíčkema
poslouchá)
OTEC(znepokojenupomínkou)Nechtěty
smutnéhistorie;cojsemtenkrátučinil,
mohusámpředsebouzodpovídat,svámi
seotohádatnebudu.
VOSTŘEBALKATakénemusíte.Chtěla
jsemvásjenupomenout,žeteďnasvém
synovitaképoznáte,conešťastnáláska
znamená.Mámetovkrvi,kdosisnámi
začne,tenupustitnemůže,ajakomůj
Antonínskonal,rovněžtakseutrápil
Verunčinotec,kdyžmuženautekla.
(Vítězně.)Avašemusynovisetakélépe
nepovede,kdyžsejednoustímdiblíkem
zapletl.
(Smějese.)Uhlídáte,přesvědčítesea
poznáte,jaknešťastnáláskažere,apřitom
budevámsynvášamůjAntonínstále
předočima.
VERUNKA(spráskneruce)
OTEC(ustrašeněasevztekem)Aproto
právěchci,abytovnoučátkozvašeho
pokolenínámpřišlozočí,aprotojsemse
přemohlapřišelkvám,stará,abychvás
počtyrycetiletech—
VOSTŘEBALKA(ousměšně)Snad
uprosil—ne?
OTECUprosil—vás?Ne,tydračice,
ledabychsebylzbláznil!Chcisetu
vykoupit,rozumíte?Vašelakomstvíchci
podplatit,měšcivašemuchcilichotit.
VOSTŘEBALKATobyldobrýnápad,
Bartáku!Dobřejstevěděl,žekdyžjste
mněláskuvzal,žemněnezbylonicnež
láskakpenězům.
OTECNu,zkrátka,dámstotolarů,jestli
diblíkavyženetečiprovdáte.
VOSTŘEBALKAJakže,stotolarů?Vyť
jstesestalmarnotratníkemnasvástará
kolena.Aletomněnestačí.
OTECTedydvěstě.
VOSTŘEBALKAIvida,hihihi!Aleitoje
miještěmálo.
OTEC(dupne)Babo,tedypětset!
VOSTŘEBALKANenímožná!Tapýcha
tustaroulakomostvevásdocelapřehluší.
Hm,nebylabytozlákoupě.Hm,pětset
—tisíc—dvatisíce?Jdětesitřebaještě
dál,přecejensevámvysměju.Taklacino
svámistaráčarodějnicevyjednávat
nebude.Kdybystemistatekidětii
dobytekpřepustil,nebylabytopřece
žádnánáhradazaAntonínaamůjztracený
život.
Vidímvás,žeještěkemněpřilezetea
mnesepjatýmarukamaprosvéhoPavlao
diblíkapoprosíte,astaráVostřebalkavám
doočířekne:„Radějisichalupunad
hlavouzapálím,nežabych—“atakdále.
Udělaljstezemnezloučarodějnici,
zůstanutedyzlouaždosmrti.Ateďjsme
protenhlesvětkvit,Bartáku.Na
shledanoutamnahoře!Hihihi!(Odejde
vpravo.)OTEC(dupne)Ďáblety,což
nejsikusmíření?
VERUNKA(přistoupíkněmu)Kmotře
Bartáku!
OTECHrome,tujezastamladá!
VERUNKAVšeckojsemvyslechla,
kmotře,cojstesbabičkoumluvili.
OTECTímlépe;tedysnadnahlídneš—a
přijmeš,coonazamítla.
VERUNKANicopenězích,kmotře,
nemocnésrdcetolarynevyplácejte.Ale
zkrátkavězte,žejsempřijmulaslužbuv
městě(chvějícímhlasem)aže,jakmnetu
vidíte,jdudosvěta,abychvašemuPavlovi
vícnaočíchnebyla.Mátetotedy
zadarmo,cojstechtělpenězmikoupit.
OTECDiblíku,jestližesizemneblázny
neděláš—
VERUNKAInu,vždyťsnadbrzyuvidíte,
kmotře,půjdu-ličilinic.
OTECPůjdeš-li,jsivěrunejrozumnější
holkanasvětě,abudemněhroznělíto,že
jsemtikdyublížil.
VERUNKANicnedělá,kmotře,—zvykla
jsemužtomu.Jenzatovásprosím,ze
začátkuhezkysvéhoPavlahlídejte,
(pohnuta)aťprvnízprávupokojně
přeslechne—zapárneděl,(sklopíhlavu)
doufám,vykouřísemunebohýdiblík
beztohozhlavy.(Jdesiprouzlík,který
dříveupustila.)
OTEC(prosebe)DejžtoPánbůh!Aletak
tuzelehkétopřecnebude—taholkamá
něcodosebe—takněco—(Hladísi
čelo.)Namouvěru,bylbychvstavuji
politovat!(Odhodlaně.)Nuže,Bůhtě
opatruj,diblíku,navšechcestáchtvých,a
jestlibudešslovodržetajestlidoopravdy
odněhoupustíš,rádpakvšeckutu
trampotuzapomenu.Přejuti,abyseti
dobřevedlovcizině.(Odejdevpravo.)
VERUNKA(hledízaním,strpkým
smíchem)Abysemidobřevedlo?Inu
ovšem,hůřsemitamvciziněnepovede
nežtadymezitěmipenězožrouty,jenž
cituanisrdceneznají.—
NebohýbohatýPavle,kýžbysesbylna
diblíkajakživnepodíval!(Sesklopenou
hlavouodcházívpravodoporadí.)
VÝSTUPDESÁTÝ
PAVEL.VERUNKA.
PAVEL(bledý,celýbezsebe,s
vyjedenýmivlasyatd.,přeběhnemůsteka
voláudušenýmhlasem)Verunko!
Verunko!
VERUNKA(leknutímpustíuzlík)
Spravedlivénebe,tojePavel!
PAVEL(jakovesnáchsejíblížíapadne
přednískorobezevšísíly,taktyjívcestě
leží)Verunko,nechoď—nesmíšjíta
nepůjdeš—ledapřesmoumrtvolu!
VERUNKA(třesoucsespráskneruce)Ale
tymůjbože!Pavle!(Namáhásejej
pozdvihnout.)Takžpakpřecevstaň!
(Třesením.)Cožpakjsipozbylrozumu?
PAVEL(Polovstyčen)Možná,možná!
Neboťodtéchvíle,conamnezvolalVít:
„Verunkachcepryč!“,myslím,žese
všeckovůkolmnepropadá!Jestlimne
nespasíšslovy:„Tedyzůstanu!“,taksezblázním!
VERUNKA(přemáhajícse)Nešťastný
hochu!Cožpaksámnenahlížíš—
zapomínáštakdocela,žemášotcea
matku—ajážejinakjednatnemohu?
PAVELAproč?Natoodpověz.Proč
musíšodtud?
VERUNKAKdyžtynemáštoliksílymne
opustit,musímsesamaotopokusit,
protožemusímeodsebe—amusíme,
jestliženemámeobazahynout.Jenměj
strpení,ažkrátkýčasuplyne—všecko
zahojí—anibolestanimyšlénkatvá
nebudevícetaksilná.Žítnámspolu
nedají,tedyjetaklépe.
PAVELAlecojásipočnu,Verunko!Stále
natěmysle,zahynuprotopřece.Aty
zatímtamvměstěsiudělášznámost
kdožvísjakýmpánemanabídnéhosynka
zBartákovicdvorazapomeneš,který
zatímtvouvinoupřišelorozum!
VERUNKA(odhodlána)Slyšmne,Pavle!
Uspokojíšsezatím,jestlitipřivšem,co
misvatého,slíbím,žekdyžmneteď
pokojněnechášodejítavměstě
pronásledovatmnenebudeš,zaroksena
tomsamémmístěopětuhlídáme?—Játi
natodávámsvéslovo,žetětadyode
dneškazarokbuduočekávataženebudu
mítkromtebežádnéhopřítelenatom
světě.
PAVEL(podiven)Inuovšem—alejestli
mnejenchcešuchlácholit?
VERUNKA(vložírukuksrdci)Zasebe
stojím—diblíkještěnikohonepřelhala
nikomunezrušilslovo!
PAVELTysepořádusmíváš,Verunko,a
přecetipořádslzepotvářikanou.(Vezme
jizaruku.)Všeckotislíbím,dáš-limně
památku—dostmalýzávazek—,abych
těměljistší,abychmohlbýtpokojnější!
VERUNKA(vytrhnesemuauškubneza
ňadrymedalion)Dámtipamátku,dámti
závazek.
Hle,tojevšecko,comám;předtouzlou
chátroujsemtoovšemskrýtnemohla—
jetoalenejdražšímůjklenotnasvětě,
jedinápamátkapoméztracenématce,a
zatutopamátkujsemvstavustokrátživot
odvážit.(Podámupeníz.)Vemsiji,
Pavle,auschovejtam,kdejátono-sila,
—nikdydalekoodsrdce;budeš-lihodný,
budetipřitomvždyvolno.Zaroksitu
památkutadyzaseodtebevyžádám—
kdybychsetialemělazpronevěřit,do
smrtipodžádnouvýmínkoumijinevrátíš.
Jsešspokojen,Pavle?
PAVEL(sjiskřícímaočimauschová
medalion)Akdyžsetuzarokdostavíma
svěřenýklenotsdobrýmsvědomíma
věrnýmsrdcemzasenavrátím,—pak,
Verunko—?
VERUNKA(sradostnoutváří)Nu,pakti
řeknu:„Pavle,tysvěrnýastatnýhoch!
Dokázaljsi,že—“(Zajiknese,abyse
neprozradila;rukama,sitělotisknea
výřaty,slzedusíc,zhloubíduše:)Vždyť
potomdobrýPánbůhtuještěbude—aten
seonásdvajistědobřepostará.
(Zdvihneuzlík.)Anynísbohem,Pavle!
Buďhodný,aPánbůhtěneopustí!
(Odběhnevpravoaniseneohlídnouc.)
PAVEL(roztouženězanírucevytáhne,s
trpkýmbolem)Tedyodedneškazarok,
Verunko?
VERUNKA(zakulisou)Ano,Pavle,za
rok!
PAVEL(zakryjesiobličej)
Oponarychlespadne.
JEDNÁNÍPÁTÉ
Orokpozději.Jinásednicenastatku
Bartákové,sprostřednímiadvěma
postrannímidveřmi.
Vpopředívlevovelikýkulatýstůl,vpravo
malýstolekavedleněhovelikálenoška.
VÝSTUPPRVNÍ
OtecBARTÁK.MatkaBARTÁKOVÁ.VÍT.
OTEC(sedívlenošceopřenostoleka
kouřízkrátkédýmky)Cožpakjstevšickni
oněměli?
Pročnicnemluvíte?—Víte!
VÍT(šedinaberanuařezenásadu,
vzdorně)Acoporoučíte,pantáto?
OTECCotamkutíšvzadu?
VÍTZlámaljsemtopůrko,kroužímsijiné.
OTEC(kouříbezdýmu)Acotomuříkáš,
ženaPavlapřirekrutýrcepadnullos?
VÍTNebylobysetostalo,kdybysteho
předrokembyloženil.Teďhledejte,
koupíte-lizanějjiného.
MATKA(prádlorovnajíc)Vždyťsnadse
někdonajde.
OTEC(pomarnémnamáhánízdýmky
kouřvyvodit)Kozlasenajde!Vcelévsi
nemánikdochuťnavojnunežjediný
Beneš,atohozaskomisenechce.Iabydo
toho—zasminehoří!
(Praštídýmkouozem.)Tovíkozel,proč
nejsemvstavuanisvédýmkydržetv
pořádku!
Pořádmnětozhasíná,pořádmneto
dopaluje.
MATKAAletakéjstenebyluždávnotak
mrzutýanepokojný.(Odneseprádlodo
truhly.)VÍT(pořádkrouže)Atoužpo
celýčas,cosetendiblíkzasedomůvrátil.
OTEC(vyskočí)Namoutěvěru,všeckose
mizasodtéchvílemate,celýrokjsme
mělipokojamírvdomě.Pavelbyltak
moudrýapracovitý
VÍTAtoproto,žetoVerunceslíbil.
OTECIdržsvouprostořekouhubu,já
mluvímspanímámou.—Odtěchdob,co
setaholkavrátila,jePavelcelýjako
vyměněný,nemluví,nepracuje,nejí
ničehoVÍTAtakénespí;játovím,
pantáto!
OTECAtakénespíslyšíš,matko?Aproto
takšpatněvyhlíží.Jetokzbláznění!
Všeckoto,abyjenomsvouhlavuprosadil.
Jenabychpískal,jakonchcetancovat.
Hahaha!Alevšakonsevemnězmejlíteď
zrovnane!Kdybytendiblíkbylvměstě
zůstal,kdoví,cobychbylneudělal.Aleta
potutelnážábavzdorpěknýchřečípřece
slovonedržela.
MATKANu,nu,pantáto,jensetakdo
tohovztekunenuťte!Víte,žesiprotu
nebohoutastaránasmrtelnéposteli
poslala,atatosepocelýčasažkjejí
smrtiodníaninehnula,snikým
nemluvila,jenskmotrouMarkytou,aod
tétovím,jaktustarouošetřovala,jakden
inocurakveprobděla,modlícsezatu
babičku,kterájípřecenikdynicdobrého
neudělala.
Pobožnájetaholka,tosejímusínechat.
VÍTAvčerapřipohřbuanisinikoho
nevšimla,odrakveaodvelebnéhopána
aniokanespustila.
OTECO,tojsoujentakmanýry,známe
to,těmsejistěvměstěpřiučila—tojen,
abyPavlatímvícdopálila,protožese
obává,žezatenrokPaveltrochu
zchladnul.
VÍT(rozzloben)Pantáto,teďnemluvíte,
comyslíte!Zatakšpatnouholkuji
nemáte,alejensitotakvymejšlíte,abyste
sevevztekuudržel.
MATKAPropánakrále,Vítku!
OTEC(vztekemustrnulý)Kluku,coseto
opovažuješ?(Zdvihnepěst.)Mámsnad
býtsvýmvlastnímdětemproposměch?
MATKA(blížísekotci)Alepantáto!
VÍT(postavísepředotce)Tone,pantáto!
Božechraň!Chcivásjenpozornáučinit,
žediblíkovikřivduděláte.Verunkaje
hodná,zgruntusrdcerozšafnáholka;
kdybybylajenprstemkývla,bylbyzaní
Paveltřebanakrajsvětautíkal.Onaale
jejnapomenula,aonsevrátilksvé
povinnostiakrozumu.Acomnesetýče,
jestližeužnejsemtaksvévolný,
lehkomyslnýchlapec,cojsemjindybýval,
čemutoděkujinežjejídomluvě?Onaze
mneudělalačlověka,ajestliPavlovitu
Verunkunedáte,taksejižsnámaoběma
rozžehnejte.
Pavelutečedosvěta,ajázaním,akdyby
hoiVerunkatakrádanemělaaho
nechala,tedysejázačnuoniucházet.
Pavlovijipřeju,alenikomujinémuna
světě.Teďtovíteanynísirozložte,
můžete-linámvšemspomoci.
MATKA(spráskneruce)Tutomáme,teď
užtakétenzačíná!
OTEC(vnejvětšímvyteku)Nenípotřebí
mnohorozkládat;vidím,žejsteoba
posedlí,aževámbudenejlípspomoženo,
kdyžvásobazabijuavyženu.
MATKA(kyneVítovi,abyseodstranil)
VÍTKdyžjednouděláte,nebudedruhého
zapotřebí,apomoctotakéžádnánebude.
(Odejde.)OTEC(chcezanim)
MATKA(zastavího)Alepantáto,jenpak
mějterozum!
OTECChcešsejízastávat?Smilujse,
svrchovanénebe,moustarouužtikluci
taképřemluvili!Chceš-lidiblíkovitaké
snaddělatadvokáta?Chcešsepřimlouvat
zatupoběhlici,nakteroucelávesprstem
ukazuje?
MATKA(vložímurukunarameno)Jenu
vásbudusepřimlouvat,jenmezinámato
povím,žechciradějituVerunkuzadceru
uvítat,akdybysenámicelýsvětsmál,
nežabychsenasynovidočkala,žeby
počalzezoufalstvídohospodchodita
kořalkupít,ažbyzahynuljakovášbratr
Antonín,kterémusetakébránilopřivést
žebračkudodomu.
OTEC(bezsebe)Cože,tymněužtakés
takovoupřicházíš?Nechmrtvýchs
pokojem;jednaljsemtak,jakjsemza
dobréuznal,anynísživýmitakéjinak
jednatinebudu.
MATKAAjávámněcopovím,pantáto.
Kdyžjstejindysvévěcibývaljistý,jednal
jstevždyckypokojněarozvážně;vtéhle
záležitostialechovátesejakopravý
blázen,(hrozímu)aponejprvvesvětě
mátetajnostipředemnou.
OTEC(zaražen)Cotomluvíšo
tajnostech?
MATKAVymnenepodvedete,pantáto;
vím,žejakmilesediblíkvevsizase
ukázal,žejstešelkpanufarářiajej
požádal,abyvměstěukupceFialyco
nejpřísnějipoVeruncesevyptal;vím
také,ževámvčerapřinesodpověď.
OTEC(mrzutě)Acoztoho,codál?Chtěl
jsemjenvědět
MATKA(skočímudořeči)jestlijstéjí
ublížilčilinic?Akdybystebylnani
zaslechlněcozlého,jistěbystetaktichýa
podpálenýnebyl.Ateď,abystejenvnitřní
hlasvsoběpřehlušil,dokazujeteakřičíte
se,místoabystetuhezkoupříležitost
použil,zatovšeckozlé,cojste
Vostřebalcezpůsobil,nevinnémuvnoučeti
zasedobrýmskutkemseodměnit.Ale
vzpouzejtesejakchcete,člověkpřecjen
musí,coPánbůhchce.(Oddychnesi.)Tak
—teďjsemsikonečněodlehčila;nyní
víte,comyslím,adělejtesiteď,co
chcete.(Odcházíkprostřednímdveřím.)
OTEC(patrněpohnut,přemáháse,dupá
nohama,tlučepěstímanadhlavou,chce
mluvitaspolknetozase;konečnězvolá)
He,stará!
MATKA(rychleradostněseohlídne)
OTECAteď,abystověděla,teďzrovna
ne!(Chcevlevoodejit.)MATKA(plosině
otevředvéřeachceodejit,vtomvejde)
VÝSTUPDRUHÝ
PAVEL.PŘEDEŠLÍ.PozdějiVÍT.
PAVEL(bledýazasmušilý)Dobrýden!
MATKAAj,Pavle,vrátilsejižkmotr
Říha?Našelněkoho,kdobyšelmístotebe
navojnu?
PAVELIcomipotom!Pověztemiraději
OTEC(zastavísevedveřích)Jak?Žeti
potomnicnení?Jetitojedno,budeš-li
vojákemnebone?
PAVEL(podívásenaotce,vzdorně)
Všeckomijedno,aťbudunebone!
VÍT(rychleprostředkem)StrýcŘíhase
vrátil,večerprýknámzavítá!
OTEC(rychle)Nuže,našelněkoho?
VÍTTřizajednoho.KmotrKlímajeviděl,
jsouprýtoalesamílazařikomisesisotva
znichvybere.
OTECTutomáme!Hnedjsemvěděl,že
tenŘíhanicnepořídí,musímsámdo
města.
PAVEL(odhodlán)Poslyšte,pantáto!
Prasknijižokonebozubdovoltemipár
upřímnýchslov:Losnamnepadl,ajá
půjdu;nepotřebujetesepojinémohlížet
jetovůleboží,azdejšíživobytímámpod
krk.
OTECJakže?Taksesnámimluví?A
protojsibylpocelýroktichýapřičinlivý,
abysi,jaksetutendiblíkzaseukáže,
znovusenechalpoštvatprotinám?
PAVELŽeVerunkanikohoneštve,továm
myslímdostjasnědokázala.Ostatnějsem
snícelýrokaninemluvil.
OTECJakže?Tysjianinevyhledal,když
sevrátila?
PAVELMuselbychbýtšpatnýchlap,
abychseposvéholcenesháněl.Chtěl
jsemjíříci,žejsemplnoletý,ažebudem
spolupodělkovat,ažesesnaduživíme
beztěchproklatýchpeněz.
OTECAtobezméhosvoleníabezmého
požehnání?
PAVELAch,aniobojímněvíc
nespomůže—akdybystebyldesetkrát
povolnější.Verunkanechce.Třikrátjsem
tamuníbylatlouklnadvířka—aprosil
azapřísahalji—aslyšeljejíkrokajejí
vzdechy,aleonamněneotevřela.Vímto,
žejehrdá,avyjstejítakublížil,žejižani
omněvíceslyšetnechce.Aniseneozvala.
OTEC(zvědavě)Ivida,tojeslušnéodníl
Jevidět,žesevměstěnaučilamanýry,—
nahlížísama,žeztohonicbýtnemůže.
PAVELNevím,conahlíží;jájenvím,že
jeVerunkapromneztracena,ajájsem
ztracensní!
Nemátevícesyna;jsemrád,ženamnelos
padl,—jásedostavím.
OTEC(leknutípřemáhaje)Atymyslíš,že
tobudutrpět?
PAVELPodlezákonamámbýtvojákem,a
tensevásnebudeptát,pantáto!
OTEC(zarazíse,polekán)
PAVELAjápůjdubezbolesti!Vojnaa
jistásmrtmneminoutnemohou.Tam
najdupokoje,avámhotutaképřipravím
—staňsevůlePáně!(Odejdevpravo.)
VÍTOtče,snadPavlanepustíte
doopravdy?
OTECApročne?(Pochvilce.)O
takovéhotvrdohlavcenenícostát—aťsi
táhne,takovéhosynaneoželím!
MATKA(polekaná)Pantáto,tonení
možná,tomunepřipustíte!
OTECApročne?Mámsiodtakového
chlapcenechatpředpisovat?Itoťabydo
tohoradějitisícláteřnejklikatějších,
nejjedovatějších—(Slyšetiklepánína
prostřednídvéře.)Eh,kdotoklepá?
(Křičí.)Kdojeto?Vejděte!
VÝSTUPTŘETÍ
VERUNKA.PŘEDEŠLÍ.
VERUNKA(vsmutečníchšatechslušnéa
čisté,alejednodušeoblečena;jenaní
pozorovatměstskézpůsoby;řečjejíje
nelíčená,aleodměřená,celábytost
pokojnější,alevtváříchspíše
příjemnějšíhovzezření)
VŠICKNI(uleknuticouvnou)
(všickninajednou)
OTECJakže!Diblík?
VÍT(radostně)Aj,Verunka!
MATKAItymůjdobrýbože!
VERUNKA(pokojně)Dobrývečer,
kmotřeBartáku!(Kostatním.)Dobrý
večervšemvespolek!
MATKA(skorosrdečně)Ivítámtě,
Verunko!
OTEC(nemohasevzpamatovat)Cože?
Vítáme?My—vnašemstatku?—
Hledáš-liPavlaBartákovic,mohlasisho
dátvyvolat!
VERUNKAKdybychtochtěla,bylby
mnePavelvmémdomkunašel;nemám
všaksnímcodělat—hledámvás,
pantáto.
OTECCože?Mne?
VERUNKA(skromně)Rádabychsvámi
něcomezičtyrmaočimavyjednala.
OTEC(vrozpacích)Nenímožná!—Nu,
vždyťsitomohupomyslit,aprotožti
radímnapřed,uspořmněisoběmrzutosti.
VERUNKAMyšlénkynikdovědět
nemůže.Akdyžvásjenomalé
vyslechnutížádám,kdyžvámzjevím,že
miradyapomocirozšafnéhomuže
potřebíaževelebnýpánto,kterýmnek
vám,pantáto,posílá,—(přívětivě)tedy
mnesnadpřecechvilčinkuvyslechnete.
OTECNu,kdyžjetovelebnýpán,tedy
spánembohem—ale—inudobře—vy
ostatnísetedykliďteven!
VÍT(kmatce)Vidíteto,matko!Jábych
tualeradějizůstal.
MATKANe,hochu,pojďme!Zatím
doskočímsamakpanufarářiatamses
nímporadíme.
(PozdravípřívětivěVerunkuaodejdes
Vítem.)
OTECNu,acodál?
VERUNKAKdyžsemépozůstalosti
ujmete,bylabychbezstarostiamohla
bychpokojněsPánembohemjítdosvěta.
OTEC(podiven)Jakže?Tytunechceš
zůstatmezinámi?
VERUNKA(vrtíhlavou,jemné)Myslím,
žetakbudenejlépe.Neokusilajsemtuv
mémrodištimnohodobrého;nalezlajsem
tujenhněvanenávist,kmotřeBartáku!
OTEC(vrozpacích)Nu,takzlesnad
nebude.Bylajsisicedivokáanezkrocená
holka,zazlomyslnoutěalenikdonedržel,
jenomtakzamalou—
VERUNKA(súsměvem)—čarodějnici?
Není-lipravda,kmotřeBartáku?
OTEC(jinepokojněprohlíží,pakse
mimovolněusměje)Bůhmnetrestej,
skorotověřímaždosavád!
VERUNKA(súsměvem)Nu,tedyvám
budetímspíševhod,kdyžseodklidím.
(Přísně.)Vidíte,pantáto,vnašíkrajiněi
nejrozšafnějšílidé,třebaseneptali,zdali
tozasloužím,taktuzemnepomlouvají—
OTEC(patrněsepřemáhaje)Nu,cose
pomluvydotyče,kdybytujenotošlo,
kdyžjábychseotozasadil,takbych,
myslím,hnedlevšeckouvedldopořádku.
VERUNKA(radostně)Jakže!Vybyste
chtěl—vysám,kmotře?
OTEC(potsisčelastíraje)Inu,bylobyto
jenmoupovinností—povinnostíkaždého
rozšafnéhočlověka;neboťinejvětšítvůj
odpůrcenesmělbysepravděopřítamusel
bytidátsvědectví,(spřemáháním,ale
pevní)žejsisenapříkladvměstě
příkladněchovala,ažesenapříklad
kupecFialaotoběvyjádřil,žepracovitější
apočestnějšíabohabojnějšíděvčejakživ
neviděl.Acomyslíš,Verunko,mněby
přecemuselidátvíru,čine?
VERUNKA(jiskříočima)Vám?—Ato
věřím!
OTECNutedy,diblíku,zůstaň
spánembohemvesvémstarémdomku;věř
mi,domovzůstanepřecejenvždycky
domovem.
VERUNKA(vážně)Tonejde,pantáto;
svobodnéděvčeneušlobynikdy
pomluvám.
OTEC(žertemivážně,abyjiozkoušel)
Nu,abysivšemurázemušla,tedysevdej.
VERUNKA(hledícnaňpevněs
přesvědčením)Rádabychsevdala,
nebudutozapírat,alemyslíte,žestím
„ráda“jeužvšeckoodbyto?Upřímně
řečeno,nechcitakledakoho,azkrátka:
mámvtomtakésvouhlavu.(Předstoupí
ažkněmu.)Aznátesnadpantátuči
panímámu,kteříbysitozahanbu
nepokládali,zlopověstnéhodiblíka
přijmoutdodomu?
OTEC(strpkýmsmíchem)Ikdopakseza
našichdnůpopanímáměapopantátovi
ptá!
Najdešjichdost,kteřísitěbezevšeho
požehnánípřecevezmou.
VERUNKA(pevně)Takovýchalejázase
nechci;komuneníčtvrtépřikázanísváto,
tohobychsivzítnemohlaanesměla,a
kdybymněsrdcenadtímpuklo.
OTEC(přechází,chvilkamajizpytavě
pozoruje)Namouvěru,diblíku,toti
věřím,tybystobylavstavudokázat.
(Odhodlaně.)Buďsitedy!Poručnictví
přijímám,(podávájíruku)aotvou
maličkoupozůstalostbudepostaráno.
VERUNKA(potřásámurukou)Pěkně
děkuji,paneporučníku!—Velebnýpánse
přecenemejlil!
OTECAletečimitaképověz,(lstivěse
usmívaje)bylatojedinávěc,prokterou
jsipřišla,—
he?
VERUNKANe,pantáto!Přišlajsemvám
takéříci,žepředrokem,kdyžjsemodtud
odcházetiměla,jednomuchudákovive
svéouzkostisvatýslibjsemučinila,žena
nějzarokpřednašímdomkemčekat
budu,nebude-limnetotižpocelýtenčas
pronásledovatavyhledávat.Tenubohý
svémuslovudostál;jámumusímtaktéž
dostáti.Onmnevyhledá,onmnenajde.
Nuže,teďtovíte,paneporučníku,abyste
senamnenehoršil,žezavašemizády
něcopočínám.Bránitsivtomnedám,a
takbudetedynejlépe,kdyžchtějnechtěj
svolíte.
OTEC(smějese)Inu,když„chtěj
nechtěj“akdyžsibránitnedáš,—(mrká
očima)alejenjednobychrádzvěděl,co
tomuchlapciasiřícihodláš?
VERUNKAInu,řeknumu,žeznašílásky
přecenicnebude,protožemnejehostarej
dokoncenechcezadceru.
OTEC(potměšile)Apročpaktenstarej
nechce?
VERUNKA(hledímupřímodooči)Inu,
tojejehověc;jsemmunejspíšetuze
chudá.
OTECIkozla!Bohatáovšemnejsi,ale
domekmášpřece—nadiblíkavždyještě
velkýdost.
VERUNKANu,kdyžnejsemchudá,tedy
snadproto,žejsemškaredá.
OTEC(horlivě)No,poslouchej,cosetoho
dotyce,(sezalíbenímnanipohlíží)
škaredáprávěnejsi.Musímsetiupřímně
vyznat,žejsisetamvměstětuzeku
svémuprospěchuzměnila;atytvojeočka,
tojsoudvětrnkyvhlavě.Přisámbůh,není
potřebíčarování,nejenholobrádkům,i
zkušenýmlidemsetomusílíbit.Apakjsi
takéhodná,rozšafnáholka.
VERUNKA(sradostnýmpřekvapením
sepneruce)Inu,kdyžanichudoba,ani
nehezkostmunevadí,akdyžkonečněsám
nahlíží,ženejsemlehkomyslná,baže
jsempočestná,tedydokoncenevím,proč
svémuhodnémusynovibrání?
OTEC(jiskříočima,abyslzyzatajil)Na
mouduši,játotakénevím!Inu,myslím,
mělabyshosnadpřecepoprosit—kdož
ví,zkusto.
VERUNKA(snáhloupřísností)Já
poprosit—já?Ibožechraň,pantáto,toť
bybylobrácenýsvět!Kdoseomne
uchází,musíkemněpřijít;kdomnechce
zadceru,tenpodlestarých,vzácných
zvykůmusíkemněnanámluvypřijít,
jinakmnenedostane.
OTEC(zaražen)Ivida,vida!Aleholka,
tyťjsinesmírnězpyšněla!(Semtam
přechází.)VÝSTUPPÁTÝ
PAVEL.VÍT.PŘEDEŠLÍ.
PAVEL(zascénou)Jak?Onajeunás?(
Vratydosíně.)Pusťtemne,pusťte!
VÍTAch,nerozhněvejzaseotce!
PAVEL(vytrhnese)Comipotom;déle
seneudržím!Pojdiztohocochce,a
kdybycelýsvětmneslyšelacelýsvět
mnezdržoval,najednuvěcmusímse
ještěptáti,nežserozejdeme.
OTEC(pokojně)Ptejse,synu,ptejse—
játibránitnebudu.
VÍTAj,ukozla!
PAVEL(spodivením)Pantáto,jakže?
OTEC(urputně)Nu,cochcete?Cosena
mnetakdíváte,kluci!(Snuceným
vztekem.)Jsem-lituvcestě,mohujít!Nu
ovšem,ovšem,jámusímjít.(Polohlasněk
Vítovi.)Atystutakézbytečný.Musíšo
všemvědět,má-lituPavelsdiblíkemco
řídit;musíšdovšehoomočit?
(Odejdevlevo.)
VÍT(prosebe)Ne,tapanímáma,tase
podiví!
PAVEL(hledízaotcem)Pozbyljsem
rozumu?Cožpaksesnímpřihodilo?
VERUNKA(jemní)Chtěljstesemnena
toptáti,Pavle?
PAVELNe,ne,Verunko;alechtěljsem
—(Zajiknese.)
VÍT(pošpíčkáchsekradekudveřím)
VERUNKANuže,pročnemluvíte?
PAVEL(spřemáháním)Víteotom,
Verunko,žecojstesezměstavrátila,že
jsempotřikrátvásvyhledal?
VERUNKAVímotom,Pavle;poznala
jsemváspohlase;alevpřítomnosti
umírajícíbabičkynesmělajsemvás
vyslechnout.
PAVEL(súctounanipohlédne)Vyťjste
hodné,pobožnédítě,Verunko!
VERUNKAUčinilajsemtakéslib,ževás
bezvědomíotcevašehonevyhledám.
PAVEL(leknese).Verunko!
VERUNKAAprotojsempřišla,abychmu
řekla,žesednessejítmusíme;neboťdnes
tomurokaden,Pavle,(svroucím
úsměvem)atyjsivevšemtakstatněv
slovědostál.
PAVEL(chvějese)Aty,Verunko,smíšty
svoupamátkuzpětžádati?
VERUNKA(blížkněmupřistoupí)Nosil
jsijivěrněpřisobě?
PAVEL(vytáhnemedalionzpodkošile)
Ažpotuchvílizrovnanasrdci,anikdy
mnenetlačila,protožejsemvždynatě
vroucněvzpomínalatebesmyšlénkoui
skutkemhodenzůstal,Bohaprose,abyses
pohnulamouláskou.
VERUNKA(sesklopenýmprakem)Ach,
cojsitoučinil,Pavle?OdBohajsito
vyprosil,ajáuboháteďmusím—
PAVELMusíš,probůh,co?
VERUNKAMusímvyznat,žejsemtěod
dětinstvímělaráda.Soužilajsemhezkého
chlapce,pronásledovalajsemho,jenaby
semnoumluvil.Kdyžpakjsemdorůstala,
tujsemvednevnocipojehocestách
slídila;aprotokdyžsetopil,bylajsemtak
nablízku,uvnitřplesajíc,žemukpomoci
přispíšitmohu.Akonečněvidouc,žejsem
láskujehozískala,uleklajsemsenáhlého
štěstísvého,anevěřícneočekávaněkrásné
lásce,stěžkýmsrdcemdosvětajsem
odešla.(Spráskneruceradostně.)Jakráda
jsem,ževzkoušcesvéobstál,žerozmilý
hochnebohéhodiblíkadosudmiluje,—a
protojensimnevezmi,jsemstělemis
dušínavěkytvá!
(Vrhnesemuksrdci.)
VÍT(pohnut,bijesevčeloaodvracíse
Polovsmutku,polovradosti)PAVEL
(chvějeseatisknejisradostíksobě)
Verunko,diblíčku!Nejsvětějšíbože,
(mezipláčemasmíchem)tojepříliš
radostíapřílišblaha!Alenynípojď,pojď,
holka,opusťmetenpráhnesrdečnépýchy
ahrdosti.Rychlezamnou,aťdokážeme
všemmamonářům,jaknesmírněšťastnýi
bezpenězmůžečlověkbýt.
VERUNKA(potutelné)Tiše,Pavle,nelaj
taknapeníze.Babičkajenpřeceměla
pravdu;jetopřecpodivné,kdyžječlověk
má,jakoukurážpotomnabyde!
VÝSTUPŠESTÝ
OtecBARTÁK,pozdějimatka
BARTÁKOVÁ.PŘEDEŠLÍ.
OTEC(vsvátečnímkabátě,skytkou,
kloboukemaholísezlatýmknoflíkem,
vážněvstoupípředVerunku)Panno
Verunko,vnučkonebožkyVostřebalky,
diblíkudobřenámznámý,vidítetupřed
seboustaréhoBartáka,kterývámdosavád,
želbohu,mnohoubližoval.Odpustítemu
snad,kdyžteďvejménusynasvého,zde
přítomnéhoPavla,kterýnavzdorsvého
tátyavzdorcelémusvětutakvěrněa
vytrvalemiloval,jakožtootec
nadřečenéhosynavevšíuctivostico
pravýstarosvětskýnámluvčíhezky
poprosímapožádám,abystemupodle
srdcesvéhonasvédobrésvědomí
pověděla,jestlichceteBartákovicPavla
zamužeazdepřítomnéhostarého
hříšníkazapantátu.
MATKA(ježbyladílřečivyslechla)
Dobrá,starý,taksemnělíbíte!
PAVELAlematko,copaksetuděje?
MATKA(sesmíchem)Inu,vidíš,pantáta
semuselpoddat.
OTEC(urputně)Nu,ajetokdivu?Ta
holkazatonemůže;alečarovatpřece
umí.
MATKAAmátakypeníze!
VERUNKAAlemlčte,prosímvás!
MATKAIproč!Velebnýpántouž
spočítal.—Slyšte,starý,taholkamá
desettisícstříbrnýchtolarů!
OTEC(leknutímpadnedožidle)Deset
tisíc,povídáš?Propána,diblíku,tyťjsi
nesmírnýboháč!(Náhlepolekán,
vyskočí.)Pavle,atysvěděl,žejetak
bohatá?
PAVELIcož,věděljsem,žejebohatá
jakoláska,kterásežádnémukráli
nevyrovná,třebakrejcaruvkapseneměla;
jenzatovásprosím,abyvámvždydrahá
byla,tamáVerunka,kterávámibez
penězhojněštěstíipožehnánídodomu
přinese!
OTECBudenašídcerou!
MATKA(žehnáVerunku)Azůstanena
věky!
Oponaspadne.
PRAVZORTARTUFFA
HistorickáhraopětijednáníchodKarla
FerdinandaGuzkowaOSOBY
LUDVÍKČTRNÁCTÝ,králfrancouzský
LIONNE,ministr
DELARIVE,komoří
LAMOIGNON,president
LEFÊVRE,parlamentnírada
DUBOIS,králůvosobnílékař
CHAPELLE,akademik
MOLIÈRE
ARMANDEherečka
MADELEINEherečka
MATH1EU,měšťanpařížský
GERMAIN,sluhaChapellův
LOINSON,veslužběuArmandy
LOKAJKRÁLŮV
SLUHAMINISTRŮV
DŮSTOJNÍK
DVAKOMISAŘI
SLUHADIVADELNÍ
VYSLANEC
DějkonásevPařížiroku1667.
JEDNÁNÍPRVNÍ
PokojvbytuChapellově.
VÝSTUPPRVNÍ
GERMAIN.LEFÊVRE.
LEFÊVREDobréjitro,milýGermaine.Je
Chapelledoma?
GERMAINLituji,paneparlamentnírado,
panChapellezránajižodešel.Alepaní
Chapellová?—Nelíbísevejíti?—
Snídánípřichystáno.
LEFÊVRENeobmeškám.Mámpanu
Chapellovizprávudáti,kterámuveliké
potěšenízpůsobí.—JesnadvAkademii?
GERMAINAkademiemáprázdniny.Šel
cestoukPalaisRoyal.
LEFÊVRETedyšeldokrálovského
divadla,abypřítomenbylzkoušcesvé
truchlohry.Jakžesejmenuje?
GERMAINNebukadnezar.
LEFÊVREPodivnýtitultruchlohry.
Pomalubudejedna.Snadnebudejehokus
přílišrozvláčný?
GERMAINBude-liselíbit,musípan
Chapellejenvám,paneparlamentnírado,
ztohoděkovati.
LEFÊVREAno,jájsemzachovalmožnost
existencítomutoNebukadnezarovi.—
Molièrenechtěl,abysekusten
představoval.Myslím,žesebál,abyse
herechlavnírolevpátémaktunezdráhal
pojevištiléztiatrávužráti.Jáaleupíral
Molièroviprávotruchlohruakademika
zavrhnoutiaobžalovaljsemsměléhotoho
samovládcenašehodivadla.Jážijujenv
zákonech.
Právníkjsatělemadušídovedljsempřed
soudem,žeMolièrealespoňkčítači
zkoušcepřivolitimusel.Amyslíte,že
zkouškatadnesseodbývala?
GERMAINNemýlím-lise,slyšímpana
Chapella—ansejižvrací.
VÝSTUPDRUHÝ
PŘEDEŠLÍ.CHAPELLE.
LEFÊVREDobréjitro,dobréjitro,milý
Chapelle!
CHAPELLE(přicházízamjšleně,počítaje
naprstech)
GERMAINPanChapelletušímpočítá
verše.(Stranou.)Onjetakskoupý,žesei
jehověršumvždyněkolikstopnedostává,
nikdájichalepřespočetnebývá.
(Odejde.)CHAPELLE(probereseze
zamyšlení.
Kdotumluvil?Ahmilýpříteli,játě
nepozoroval.
LEFÊVREZdálose,jakobysvjakémsi
poetickémviděnisevznášel—
CHAPELLEDíkytvémunamáhání
přicházímodzkouškyméhokusu.
LEFÊVREAjaksedařilo?
CHAPELLEKdyžvšechnavyjádření
hercůuvážím,smímvevšískromnostise
vyznati—
velmiskvěle!—
LEFÊVREPřijmipřánímé.—Přicházím,
bychsteboujinývýsledeksdělil,kterýne
taktvépodivuhodnéskromnosti,animé
zákonníznalosti,jakovícetvémuštěstíco
děkovatimáš.
Obávánítvojestranuchoulostivosti
biblickéhoobsahutvéhokusušťastněje
odstraněno.
CHAPELLETypřicházíš—?
LEFÊVREOdalmužníkakrálova!
Vyjádřilsemně,žesezřídkakdystává,
abysejistástranaprotizpracování
biblickýchpředmětůopírala.—
Nebezpečnožejento,vzbuditinelibost
jistýchosob,kteřízanašichčasůs
náboženstvímvdůvěrnějšímspolkužijí
nežmysvětáci,banežsamiknězi.2osob
těchjmenovalmněonenšlechetnýa
vpravděnábožnýknězvšemohoucího
muže,kterýmožnážebyjediněvolbu
látkyktvétruchlohřenepříznivě
posuzovatimohl.
CHAPELLEPresidentLamoignon?
LEFÊVREAno,presidentaLamoignona!
Jákněmu,zkoumám,poslouchám,
prohodímto,ono,adosáhnupotěšitelného
výsledku,žesehlavanašich
všemohoucíchpobožnůstkářů,vrchní
správcevšechdobročinnýchspolkůa
chudýchpokladnic,strašnýodsuzovač
všechhříšníkůahříšnicnašehohříšného
stoletínejenmilostivěotoběvyjádřil,ale
ihotovjestnavštívititebe,bytištěstípřál
kskvělýmvýsledkůmtvéhoducha.
Musímtiříci,žesehlasitíhodláoprvní
příštěuprázdněnémístovAkademii.
CHAPELLEŽepřijdekemně
Lamoignon?Bohatý,všemocný
Lamoignon.—Jáhlasmudám.Nuž,vše
sevýbornědaří.—Jakvidím,nebude
Molièredélesamovládcevkusu.Při
dnešnímzkušebnémčteníseděljakopěna.
—Viděljsemtonaněm,žehovýtvorný
můjduchzničil.—Ostatníhercičetlirole
svojestichouoddaností.Bylaťtoslavná,
odúřaduporučenázkušebnázkouška!
LEFÊVREAkonečnývýsledekamínění
výboru,zdalisetenkusprovozovatimůže
činemůže,jakéžebylo?
CHAPELLEVýborbylbyjistěúsudek
svůjhnedpopřečtenípronesl,aleMolière
bojese,žedojemještěvpříliščerstvé
paměti,odložilhlasovánínaněkolik
hodin.Budemněvšakconevidětzaslán.
Příteli,zvítězilijsme!—Nynípojdmek
snídaní!
VÝSTUPTŘETÍ
GERMAINrychlepřicházíslistem.
PŘEDEŠLÍ.
GERMAINPaneChapelle,právěpřinesl
posel,anemýlím-lise,jetotentýž
divadelníposel,covámpředešlezápornou
—
LEFÊVRETicho!
CHAPELLE(otevřelistačte)
LEFÊVREPrávosetimusípřiřknouti.
Neníťzákonaproto,abyseobcházel.
CHAPELLE(vrávoráksedadlu,naněž
padne)
LEFÊVRE(zdvíhnanazemilenícílist,
dáváGermainovinasrozuměnou,aby
odešel)Coje?GERMAINTajnostirodinné?(Odejde.)
LEFÊVRE(čte)Protokol,sepsáno
zkoušcetruchlohryNebukadnezarodpana
Chapella,spoluúdaFrancouzské
akademie:Antatobáseňzpracovánanení
anidledávnýchprodrámuurčených
zákonů,anižsimůževystavováním
novýchpravidel,jaksezdá—(zdá
podtrhnuto),nároknapůvodnostaneb
zajímavostosobovati,dále,že
provozovánímtétojakvcelku,takv
jednotlivostechnepodařenépráce
obecenstvupříjemnézábavybyse
neposkytlo,spíšekasekeškoděsloužilo,
tedyzníjednohlasnývýrokveškerého
výboru:„Nepřijmouti!“Podepsán:Výbor
královskýchdivadelníchhercůpro
zkouškydramatickýchvýtvorů.Sekretář
LaGrange.—NebylLaGrangeonen
umělec,kterýjednomuztvýchveršů
přílišnoudélkuvytýkal?
CHAPELLE(mlčí)
LEFÊVREKolikosobjednalovtvé
truchlohře?
CHAPELLE(neodpovídá)
LEFÊVRENebylbychsenadál,žetvůj
kustaktragickéhokoncesedočká.—Zdá
se,žejsioněměl?
CHAPELLEOjásepomstím!Odhalím
nestatečnosthercůtěch,vnivečuvedu
Molièra,udámnynějšítudramatickou
literaturuAkademii——nepříjmuto!—
LEFÊVRENejlepšípomstabylabyta,
abysnapsallepšítruchlohru.—
CHAPELLELepší?—Uhistrionůtěchi
Sofoklesbypropadl,kdybynáhodouje
bylurazil.
LEFÊVREŽemášvíceduchanež
Molière,nenípochybnosti.CHAPELLE
Bohužel!
LEFÊVREAvícevtipu.
CHAPELLEBohužel!
LEFÊVREVícesílymášvevýrazu!
CHAPELLEBaprávě!
LEFÊVREPoraztedyMolièranavlastním
jehopoli!—Vypániakademisté!Jájsem
jennotář,jenprávník.—Známvaše
velikézásluhy,aleneumítejichvesmyslu
časupřiměřenémpoužíti.—Divadlomá
býtiprostředníkemmeziuměníma
životem,anaopakmeziživotema
uměním.Pročopisujetevždyjenděje
minulýchstoletíahrdinyvybírátez
národuassyrskéhoababylonského?Proč
nelíčítedějenynějšídoby,nevybírátesi
osobvámblízkých?-Chapelle,napiškus
-cobychtakřekl-oCHAPELLEOprávnících?
LEFÊVRETobybylopřílišnarážlivé.Vol
nějakounectnostanebněkteroupošetilost
našehověku,napříkladsamolibost
učenců?
CHAPELLETobytéžbylopříliš
narážlivé.
LEFÊVRETedylakomství
CHAPELLEPoužiljižMolière.
LEFÊVREOvšemachloubutéži
žárlivost.—Alecomněnapadá!—
(Polohlasné.)Pokrytceuvednadivadlo!
CHAPELLEPokrytce?
LEFÊVREAnopokrytce,liškuvberánčí
kůži,potměšilce,kterýsevkrádádorodin,
obracíočivždyjenknebi,mluvíoláscea
pokoře—paklisenaněhoalepřisvětle
podíváš,—
poznáš,žetopokrytec.
CHAPELLEMyšlénkajedobrá.
LEFÊVREDějsemusízakládatina
nějakéintrice
CHAPELLEOvšem,ovšem
LEFÊVREMusívtomjednatilidé
rozličnýchpovah
CHAPELLEDobře,dobřeLEFÊVRECelekmusíbýtiobrazem
našehověkuaosobyvtomvyličtak,aby
naněmohlprstemukázati.
CHAPELLEVýborně.
LEFÊVREVím,žetodokážeš,mášk
tomudostiduchaiznalostilidí.
Vylíčenímtakovéhotoobrazu,který
nazvatimůžešPokrytec,dokážešcosi
velikéhoCHAPELLEMožná,možná.
LEFÊVREMnětamyšlénkajentak
napadla,anemíním,Chapelle,právonani
sipřiosobovati.
CHAPELLEVím,vím,tys
nejduchaplnějšíčlověkvceléPaříži.Ty
mášideji,mášlátky.
Šťastnýbásník,kterémupopřánoslidmi
zacházeti,kteřímajípraktickouzkušenost
života,kteřínáspovzbuzují,dřímající
naševlohybudí!Tojevždymojeřeč—
jedinéhojenpřítelemíti,jedinéhojen
spolupracovníka,aukázalbychnašemu
století!—Nelíbísetimojipaní
navštíviti?—Posnídámevespolek.Při
sklenicivínapromluvímesiještějednouo
tétozáležitosti.Nemluvprozatímpřed
mojípaníonehoděsmým
Nebukadnezarem,kdybytoaletušila,
potěšji,příteli,prosímtě;kdybyplakala,
tedyzatímspoluposnídejteapotěšji!
(Provádíhokedveřím.)
LEFÊVREJennezapomeň,žesnídání
přichystáno.(Odejdevlevo.)
VÝSTUPČTVRTÝ
CHAPELLEsám,potomMATHIEUa
MADELEINA.
CHAPELLEHa,pomstímseti,Molière,
pomstím,kusempsanýmvetvém
vlastnímzpůsobu!
Slyšíš,Molière?Pomstímse!(Někdo
klepá.)Kdotoklepá?Snadpresident?
MATHIEU(vstrčíhlavudopokoje)Nikdo
zde?Ah(vejde)panChapelle!Jendále,
budoucíumělkyně!Semvstup!Semdo
svatyněvelikéhomuže!
(Madeleinavstoupí.)
MATHIEUPaneChapelle,pamatujetese
navašehokrajana,kramářevkoření
Mathieua,RueduCoq,vpřízemí
CHAPELLESčímmohusloužiti,pane
Mathieu?
MATHIEUSudělenímmněmilosti,o
kterouněkdyinejznamenitějšíbásníci
prositimusí,totižabystemnevyslechl.
Madeleine,pojďsem!
CHAPELLEComábýtstímtomladým
děvčetem?
MATHIEUMadeleine,přistupsnejvětší
uctivostíblížektomutovelikémumuži!
Podívejsenaněhoapamatujsi,toje
básník!
(Madeleineudělánešikovnoupoklonu.)
CHAPELLEVám,jakvidím,pane
Mathieu,sbohatstvímpřibývái
komičnosti.Cozavdalopříčinu,žejste
mnepoctilsvounávštěvou?(Stranou.)
Dramatickýbásníknemůžesenikdystáti
dostipopulárním.
MATHIEU(kMadeleine)Mluvsměle!
Jaksejmenuješ?
MADELEINEMadeleinaBéjartovaze
Chalonsu.
CHAPELLEAh,našekrajanka!
MATHIEUAnopaneChapelle,Chalons
máčest,žemytři,jaktustojíme,vjeho
zdechjsmesenarodili.
MADELEINEChalonsnemázdí.
MATHIEUImlč!Tojerétorickáfigura!
Učseněčemu;taknazvanýpleonasmus
jestto,je-lipravda,paneChapelle?—Oh
jánavštěvujivšeckasezeníakademickáa
dobřeseznámvtěchsezeních
akademických
CHAPELLEZdáse,jakobystechtěl
návštěvusvoutéžprodloužitijako
akademickásezení—
MATHIEUKvěcitedy.Víte,pane
Chapelle,žejsmepomlékustrýcové;
kojnávašehosoukojencebylapomléku
sestramétety.Obajsmezrozenía
vychovánivChalonsu,vyjstevzalnase
úlohuvýrazyokořeňovatiavtipy
osolovatiajázaseveduobchodvsolia
koření,vpravémsmyslutohoslova.—
Vyjstebylvždylaskavkemněastálým
mýmodkupníkem,začežjápřiveřejných
sezeníchhleděl,abysevašimřečímtles
CHAPELLEJstevelmirozvláčný,pane
Mathieu.
MATHIEUMáslabástránka,rádsi
pohovořím.Přinášítoinášobchods
sebou.Musímvámříci,paneChapelle,že
jsempřednedávnémčástsvýchpříjmůna
romantickoucestudonašehorodiště
vynaložil.OChalonssevelmizměnil!
CHAPELLEProbůhžádnýcestopis!
MATHIEUNikoli,jenfakta.Madeleina
Béjartovajechudýsirotek.Jednaz
příbuznýchmýchsejíujala,vychovávala
ji,avšaknemělatolikprostředků,abyjí
čehoposmrtizanechala.
Umřela
CHAPELLE(nevrle)Kdo?
MATHIEUPříbuzná.
CHAPELLEČí?Mázlatá,nechtělabysté
převzítirolipanaMathieu?
MATHIEURoli,paneChapelle!Trefil
jste!Anoroli,roli!Madeleinestalase
mousvěřenkou.
Zpozorovaljsemvmilémtomdítěti
znamenitévlohy—vlohy—
CHAPELLE(vzpurně)Kčemu?
MATHIEUHlasmá—
CHAPELLENestojímsoperouvžádném
spojení.Lituji,paneMathieu,—alemoje
snídání
—panímoje—domácípřítel—
MATHIEUVynámnerozumíte,pane
Chapelle.Mypatřímekctitelůmher
dramatickýchanezameškámežádné
představenívyhlášenéhoMolièra,pravím,
žádné,aponěvadžtatomalámněsvěřená
ukazujetakkrásnévlohykdeklamací,
určiljsemjisdobrýmsvědomímpro
divadlo.
CHAPELLEMnohoštěstíIJdětejenk
vašemuvěhlasnémupanuMolièrovi.Co
chceteodemne“?
MATHIEUPaneChapelle,vyjste
akademik!Vypatříteústavu,vkterémse
tajnostiřečistudují.PaneChapelle,
kdybystemne,svéhokrajanaastrýcepo
mléku,atotomaléstvořenízahodné
uznatichtěladátijíjednurolivevašem
Nebukadnezaru—
CHAPELLE(hněvivě)Dejtemipokojs
Nebukadnezarem!
MATHIEUEngažovanájejižpřiherecké
společnostikrálově,alezačátečnice.—
CHAPELLEEngažovaná?UMolièra?
NechťaťjítedypanMolièrerolidá—
MATHIEUJednujiždostalanazkoušku,
paneChapelle,alejájířekl:Madeleine,
půjdemekvelikémuChapellovi,tentě
rolinaučíakrásyjejítiobjasní—
CHAPELLEJázkusuMolièrovaroli
učiti?
MATHIEUTeprvjednujedinouroli,
ubohá!Ovšemťalevnovémkusu
Molièrovu.
CHAPELLE
Již
zase
nový
kus
od
Molièra?
Vážné
dráma,
je-li
pravda?
MATHIEUNikoli;velmiveselé.
Madeleina,plachétodítě,bylajižjedné
zkušebnézkoušcepřítomna—okomsev
tomjedná?
MADELEINE(ostýchavě)Opokrytci!
CHAPELLEJakže?
MADELEINEAno,člověkupokrytci,
lišcevberánčíkůži
CHAPELLECože?
MADELEINEpotměšilci,kterýsedo
rodinvkrádá,vždyjenočiknebiobracío
lásceapokořemluví,paklisenaněhoale
přisvětlepodíváš,poznáš,žetopokrytec.
CHAPELLEToťjesttomá?
MATHIEUVyslovsezřetelněji!
MADELEINERoztomiléintriky—
pikantnícharakteryacelekobraznašeho
věkumohlobyseprstemnatypokrytce
ukázat.
CHAPELLE(vrhnesenasedadlo)Ha!
MATHIEUCojevám?
CHAPELLEUmírám!
MATHIEUNepochopuji
CHAPELLEMojelátka!
MATHIEULekátenás
CHAPELLELátkajestmněukradená.
Pane,jaksejmenujetenkus?
MADELEINEMojerolejmenujese
Dorina.
CHAPELLEJakžesetenkusjmenuje?
MATHIEUUbohásecozačátečnicepři
zkoušcetřáslaabezpochybyjennasvoji
rolipamatovala
CHAPELLE(vyškolíauchopíMatheiua
zaprsa)Titul—titul!
MATHIEUKdyžvámnatitulutolik
záleží—rolimájižvhlavě—aletitul—
najmufiakra
—avpětiminutáchjsemzasezdes
odpovědí.PaneChapelle,upokojtese—
zkoušejtetoděvče—jenjedinývýstup!
Nozačněte!Jednáníprvní,výstupprvní
—naučtejimimice!
Zapřísahámvás—vpětiminutáchjsem
opětzde!(Odejde.)
VÝSTUPPÁTÝ
CHAPELLE.MADELEINE.
CHAPELLEOh,mátentodenmůj
posledníbýti?Vidíte,mámilá,jak
nebezpečnájedráhadivadelní!
Rozmysletesevčasavraťtese,pokud
nenípozdě.—Víte-li,cotopřidivadle
znamená,látka?
MADELEINEMyslím,žemojí
garderobouvždykzdařenícelkupřispěji.
CHAPELLELátka!Látka!Vymně
nerozumíte!
MADELEINEAh,myslím,žerozumím.
—Nevím,bylo-limněpřimémnarození
souzeno,žeseherečkoustanu,alepan
Mathieutakusoudil.Dosudsemito
líbilo.—Počtyrytýdny,cojsemvPaříži,
vodilmnepanMathieukaždývečerdo
divadla.—Chováníjehojesicevelmi
nápadné,tleskáustavičně—
CHAPELLEMolièrovi?
MADELEINEJemunejvíce,aletakéi
dámám,abojímse,žeprvnímůjpokus
přehojnýmsvýmtleskánímpokazí.—
Varovalimnejiž,abychseconejvíc
chránilapřátelskéhotakovéhotleskotu.
CHAPELLEMámilá,pochvalaje
pochvala.Pochvalajesttajediná
jsoucnostvspolečnosti,najejížpůvodse
dnešníhodnenikdoneohlíží.Pochvalaje
vždyvítaná,vkaždétřídě,jakv
šlechtické,takvměšťanské,nechť
přicházíjižzdola(ukazujenaparter)nebo
shora(ukazujenagalerie).
MADELEINEProsím,paneChapelle,
řeknětemi,zdalitodlepravidelumění,
kdyžvnovémkuseMolièrověasitakto
hrátibudu—
CHAPELLEJakoupakrolipředstavujete?
MADELEINEDuchaplnou,roztomilou
komornou,kterávšechnynitěintrikvruce
držíanejvícekodhalenípokrytce
přispívá.
CHAPELLEZcelamojeidea!
MADELEINEPokrytecpřicházíaleteprv
vtřetímjednání.
CHAPELLEAbysenapnutostzvětšila.
Docelamojeidea!
MADELEINEPřivstoupenípřikazuje
svémusloužícímu,abyřekl,žešeldo
trestnice,byrozdělilsvouskrovnou
majetnostschudými.
CHAPELLETojeroztomilé!
MADELEINETuspatřípokrytecmne.—
Zprvusenamneutrhne,potomsepasena
mojíkráse—opravdunamojíkrásetak
tovýslovněvrolistojí—
CHAPELLEJakobychjižslyšelhlučný
potleskobecenstva.
MADELEINECochceona?—zeptáse
mnepokrytec.Jásezajíknu,jsemv
rozpacích,onpoužijetohoavytáhna
kapesníšátek—
CHAPELLEKapesníšátek?
MADELEINEAno,kapesníšátekahodí
mněhonašíji—taktoasi.Vezměteváš
šátek!Toťjestpravdivýobrazonoho
pokrytce—toťonsám!
LAMOIGNON(mluvíještěven)
Frangois!Uložmůjžíněnýobleka
kajícnoukošiliapros,abytěBůhosvítiti
ráčil!
MADELEINENamouvěru,doslovný
opisméscény.PřísnýpanChapellechce
mnebezpochybyzkoušet?
LAMOIGNON(předstoupí,ohlížíseapo
krátkémpomlčenípraví)Cochceona?
Kdojeona?
MADELEINE(stranou)Můjbože,docela
jakovtomkuse!(Nesmělestavíse,chtíc
hrátikomedii.)„—vámříci“—
LAMOIGNONRádbychspanem
Chapellemmluvil.—Kdojeona?
MADELEINE(stranou)Cosimámotom
mysliti?
LAMOIGNON(stranou)Rozkošnéděvče!
Cožpakmneneohlásili?(Ohledávási
kapsy.)MADELEINEProboha,vytahuje
šátek—
LAMOIGNONVzrůstmávnadný,šíji
půvabněklenutou.—Použijiobyčejného
svéhoprostředku.(Vytáhnešátek.)
MADELEINE(stranou)Onznáscénutak,
jakjiMolièrepopsal—Jesttovyslanec
Akademie,kterýmnechcezkoušet.—
LAMOIGNON(nahlas)Boženanebesích,
dítě,jakmůžešchodittakobnažená—
kterakmůžekdostakovouosobou
mluviti,kterávnadysvojetaknaodiv
staví—
MADELEINE(stranou)Smyslslovjeho
jepravý,—aleslovnaznačnýchsenedrží.
Jámudámslovonaznačné:(hlasitěa
úsečně)Pane,cochcete?Kčemu?
LAMOIGNON(stranou)Roztomiláto
maláčarodějnice!(Hlasitě.)Přikrylasi
ním—omámenísmyslů!—krásnou
(bitímiseknísešátkemvícavíce),
ošklivou,vnadnou,černou,bíloušíji,
(chcejišátkemzakrýti)maláEvo!
MADELEINEPane,vypřidávátekvaší
rolitolikslov,ževámjižnemohu
vyhověti.
LAMOIGNONMojíroli?—Jánevidím
nežliskutečnost.
MADELEINEJávímpředobře,vymne,
chudé,venkovskéděvče,chcetejen
zkoušeti,alemusítesetakéslovdržeti,
kterévámpanMolièrepředepsal.—
LAMOIGNONMněslova?PanMolière
žebymněslovabylpředepsal?Hehe!
Tedyjstevy,rozkošnádámo,bezpochyby
komediantkanajmutávslužběkrásného
hříchu.—
MADELEINEJsemMadeleinaBéjartová
zeChalonsu,engažovanáukrálovského
divadlanazkoušku,našestměsíců.Gáže
mámtýhodnědesetlivresů,rukavičky
darmo.PanChapelleslíbil,žesemého
dalšíhovzděláníujme,panChapellejeale
přílišzaneprázdněn.Ach,snadvy
vzděláváteherce?
LAMOIGNONJáhercevzdělávat?Akdo
nevzdělávávnynějšímčaseherce!Vždyť
chcevšeckokomediihráti,akdosám
nehraje,vzděláváktomujiného.—Moje
estetickézásady,mojevědomostiv
deklamacíaakcí(přibližujesek
Madeleiněvícavíce)kvůlitak
roztomilémuzjevuupotřebiti,jakojste
vy,pannoBéjartovázeChalons,
engažovanánakrálovskémdivadlenašest
měsíců,nazkouškustýdennígážídvaceti
livresů—
MADELEINEDeset,jendeset,pane!
LAMOIGNONPročnedvacet,z
privátníchprostředků,andílku?—
Rukavičky—hedbávnéšaty—krásnýbyt
vprvnímposchodívRueRichelieu,
lahůdkynatabuliobstarámjá,paštiky
—trůffle
MADELEINEJaktomumámrozumět?
LAMOIGNONMékrásnédítě,tobybyly
začátkymédramaturgie—přísahámti,že
jenuměleckýcitktakovémutvorujakoty
—(Obejmeji.)
VÝSTUPSEDMÝ
PŘEDEŠLÍ.CHAPELLEaLEFÊVRE.
LEFÊVRE(venku)Kdejetamalá—ha!
Cojeto?
LAMOIGNON(leknese)
CHAPELLENemějlím-lise—
LEFÊVRE—bylotoobejmutí!
MADELEINETentopánchtělmojevlohy
zkoušeti.
LEFÊVREAnetakévašictnost?
LAMOIGNONTatomladiceprosilamne,
bychsníjednuroliprostudoval.
LEFÊVRETaktak!Vysekrásně
zdokonalujete,bystebylpřijatdo
Akademiekrásnýchumění.(Stranouk
Chapellovi.)Škoda,tutoscénubysmohl
bylupotřebiti.Noupokojse,příteli,
myslím,žesetilátekvždydostávatbude,
kupříkladudomácípřítelaneb
korunovanýbásníkapodobnézeživota
vzatécharaktery.(Poklonísesusměchem
Lamoignonovi.)Dobréjitro.—(Odejde.)
CHAPELLEMůjbudoucípanekolego,
prosímtisíckrátezaodpuštění—byljste
úmyslu—
MADELEINE—držetidramaturgické
přednášky
LAMOIGNON(stranou)Mlčte.(Hlasití.)
Velicelitujiosuduvašítruchlohry,tím
více,anjsemsedověděl,ževámnáhodav
tétomladédáměumělkynipřivedla
MADELEINEPomyslete,paneChapelle,
tentopánumíceléscényzMolièrova
novéhokusunazpaměť.
LAMOIGNONNazpaměť?Kterýtokus?
CHAPELLEAh,novýkusodMolièra,v
kterémvšeckytyvlkybičovatchce,cose
podpláštěmctnostimezinámivlekou,
LAMOIGNONTakovétopředmětychce
panMolièrenadivadlopřivádět?
MADELEINEPanChapellesámchtěl
pokrytcetakovéhovylíčitLAMOIGNON
Koho?Vy?MADELEINEJednuzmocnýchosobností
znejvyššíchstavů,muže,kterýtitulea
úřadyrozdávájentakovýmlidem,kteřísi
napobožnéhrají.
CHAPELLE(stranou)Tazatrolená
žvástalka!
MADELEINEArcinepříteleosvětya
zdravéhorozumu.
CHAPELLENevěřtejí,panekolego!
Naopak,jenMolièrepředmětten
zpracoval,asicestakouhořkostí,že
narážlivostjehonaAristofanaupomíná.
Pomysletejižprvnívýstuppokrytce!—
Komornástojínajevišti—pokrytec
vystoupí—zhlédnedívku—chtivěkní
potměšilectenpřistoupí,paseočísvých
navnadnéjejíšíjiakonečně,abyse
nasytilpohledu,přistoupíkníahodíšátek
LAMOIGNONŠátek?(Hrastáváse
napnutější.)
MADELEINEVýborně,právětaklíčil
Molièrepřizkušebnézkoušceokamžení,
kdepokrytceodhalil
LAMOIGNONŽehoodhalí?Vposměch
vydáspoluhercům,Paříži,Francouzsku,
bacelémusvětu?(Úzkostjehovyrůstá.)
Jak,panChapelle-?
CHAPELLESnadnepohrdnete,můj
budoucípanekolego,sskrovným
snídáním?Pojďte,vím,žemilujete
trüffle,tymalétrüfflezLanguedocu,
kteréhlubokovzemiležíLAMOIGNON
(vrozčilení)Ano,ano—tymalé,hluboko
ukrytéaletenkus,cojetozaopovržlivý
kus?—
CHAPELLEMojepanídostalamalou
zásilkutrüfflíaletytomajízvláštnínázev,
nejmenujísetruffes—(táhnehossebou).
LAMOIGNONNe,ne,tentodruhjmenuje
seTartuffes,milýpaneChapelle,—ale
jaksejmenujetenpopudlivýkus?
CHAPELLEMátepravdu—alepojďte—
mojipaníbudetotěšiti,kdyžvámbude
mocizamilovanévašejídlopředložiti.
VÝSTUPOSMÝ
MATHIEUvrazídodveří.PŘEDEŠLÍ.
MATHIEUStůjte!Tujsem!Pane
Chapelle,—odzamilovanéhojídla
pokrytce,malýchtrufflízLanguedocu,—
mátennový,podivuhodný,odceléPaříže
jižzbožňovanýkusjménoTartuffe!
Přicházejekdivadlu,potkalmne
oznamovačzkoušek.Dnesvečerpo
představeníprvnízkouška.Vosmidnech
musísešestnáctezkoušekdržetiapotom
vensTartuffem.CeláPařížsnapnutostí
provozováníkusutohoočekává.Všechny
lóžejsoujižnadesetpředstavenízadány.
Obecenstvodivžekasunezteče.Jeťto
Molièrůvmistrovskýkus.Madeleino,
nemámečasukzmaření.—Tvůjprvní
pokus!Tvojesláva,tvojevítězstvíjes
vítězstvímTartuffaspojeno!(Táhne
Madeleinussebou.)
MADELEINE(sepokloní)Dobré
chutnání,pánové,kmalýmvašim
tartuffkům!—(S
Mathiemmodejde.)
CHAPELLE(všecekztrnulýdívajesena
Lamoignona)Tartuffe?
LAMOIGNON(téztaknaněhosedívá)
Tartuffe?—
Oponaspadne.
JEDNÁNÍDRUHÉ
PředsíňuministraLionna.Vporadí
koridor.Vpopředístulaněkolikseslí.
VÝSTUPPRVNÍ
ARMANDE.LEFÊVREvchází.
LEFÊVREJe-limožná,slečnaArmande,
prvníumělkyněnašehostoletí,zdev
předpokojí?
MámJehoExelencipanuministrovi
ARMANDENechtě,paneparlamentní
radoIJestlialejenjednazkytic,které
jstemnězamojihrunejednouzvašílóže
najevištěhodil,zupřímnostidánabyla,
tedybychvásprosila,abystenamístě
mémzáležitostjednumupřednesl,která
mneveliceznepokojuje.—
LEFÊVRECeláPařížví,jakivevyšších
kruzíchkaždéhozajímáte.—Vím,žepan
ministržádnépříležitostineopomine,by
vámposloužil.Mámsnad
ARMANDENe,ne,paneLefêvre!Mluvte
zamne!(Stranou.)Molièrežárlíscelým
světemLEFÊVRE(stranou)Kčemují
třebaministra,kdyžkráljejípříznivec?
ARMANDE(hlasitě)Známovám,pane
Lefêvre,žemáMolièreúmyslnovousvoji
veselohruvetřechdnechprovozovati.
LEFÊVREKnávratukráleTartuffa,o
němžceláPařížmluví.JehoMajestátnost
budesevelmitěšiti,ažvászaseuvidí—
ARMANDEBudevámpovědomo,že
mistrovskétodíloopředmětujedná
LEFÊVRE—kterýmémunešťastnému
příteliChapelloviukradenbyl.Jstesnad
kvůlitékrádežizde?
ARMANDEChapelle,otomničehož
nevím.Přicházímalevskutkuzapříčinou
jednékrádeže.
LEFÊVRESnadvámbylosrdce
ukradeno?Tobykrálevelminešťastného
učiniloARMANDEAlenikolichudšího,
nežjest,paneLefêvre.—Dvořenívaše
mnenutí,bychsamasministrem
promluvila.(Chcekněmujíti.)
LEFÊVREProsím,popřejtemněsvé
důvěry.Panministrjechurav,osobní
lékařJehoMajestátnostijeuněho.Vaše
krásnéoči
ARMANDE—přispějísnadkuzdravení
panaministra.(Chcevejíti.)LEFÉVRF
(žertovně)Mejlítese,tamtoneníkabinet
ministrův.Cožnejsemvašídůvěryhoden,
rozkošnáArmande?
ARMANDENebudete-lizacházetzpravé
cesty,chcitosvámiještějednouzkusiti
LEFÊVREJsemťcelývsluchproměněn.
ARMANDETedyslyšte!Víte-lipak,coje
vdivadelnímsvětěknihanapovědova?
LEFÊVREKnihanapovědova?Ivím!
Měchjeto,kterýmserozžehujezhaslá
paměť,ochraňujícístrojahromosvodpro
nahodilétěžkénesnáze.
ARMANDEZnepokojujetocelou
divadelníspolečnost,ženepochopitelným
způsobemvčerazránapřipátézkoušce
Tartuffaknihanápovědníspultu
napovědovaodcizenabyla.
LEFÊVREHerecLaGrange,kterýseprý
velmišpatněučí,budenadtímv
zoufalství!
ARMANDENejenon,myvšickni.Nikoli,
žebychomnemělivíceexemplárůtoho
kusu,otonenístarost.Považteale,coto
znamená,kdyžsenápovědníkniha
veselohry,protijejížtendencíbytuatam
intrikypovstatimohly,zdivadelních
prostornepochopitelnýmzpůsobem
ztratila.PředevšímnesmíMolièreotéto
případnostianislovasedověděti.
LEFÊVREAčehobysebylobáti?
ARMANDEMolièrejenevýslovně
dráždivýacitlivý.—Všudevidí
nepřátele,všudestrašáky.Kdybyse
dověděl,žeknihaTartuffanapovědovi
ukradena,řeklby:nynísedonesek
arcibiskupupařížskémuauvededo
podezřenídílo,kteréjsempsaljenz
ohledunadobrémravyanáboženství.
LEFÊVREPříhodajevskutkupovážlivá.
Nemátenikohovpodezření?
ARMANDEOdnějakéhočasupozoroval
sejistýčlověk,kterýsekaždéránoa
každývečerkezkouškámTartuffatajně
dotmavýchprostorprodivákyloudíval.
Někteřízpracovníků,kteříčistíparterní
lóže,pravili,žepřizametáníchvošťatyo
něcoživéhozavadili,cotajněshrbenotam
sedícsevyplašiloarychlepřesopěrkudo
parteruskočilo.—Nechtícedělat
výtržnostpřizkoušce,strašidlotodále
nepronásledovali.Kdyžalenápovědapo
krátkémodstraněnísevtřetímjednánído
budysenavrátilaknihynapultěnenašel,
tuteprvpracovnícikchyběsvésepřiznali
ajedenznichpravil,žedomnělého
zlodějepoznal.
LEFÊVREAkdotomábýti?
ARMANDEBezpochybyMathieu,kramář
vkořenízRuedeCoq.
LEFÊVREJakžabyseobydlípana
Mathieuprohledalo,anižbysepřitom
jakýohlednaMolièrabral—
ARMANDEOvy,kterýjstetakvřelým
přítelemMus,odvraťtebouři,kteránad
hlavouMolièrovoustojí,akdyby
vypuknoutiměla,byhozdrtila!(Ohlédne
se.)Covidím?—Onto,Molière!—
Dovědělsesnadjiž?—Nesměleseohlíží.
—Zdemnenesmíviděti—
LEFÊVRECohoaspřivádídopaláců
ministra?
ARMANDE(stranou)Stopovalmne—
nedůvěrajehoneznámezí—jakujdu?
LEFÊVRETamto,Armande!(Ukážena
východvpravo.)
ARMANDEAtaumluvenázáležitost
LEFÊVREPřednesuneprodleně
ministrovi—stávápřísnýchzákonůproti
lupičůmrukopisů.
—Jásámjichněkolikvynašel—
spolehnětesenamne—Mathieu,Ruede
Coq—rozkazkjehozatknutímusíse
vydobýti.Tudy,tudy—rozkošná
Armande!(Odvádíjistranouvena
vyprováqí.)
VÝSTUPDRUHÝ
MOLIÈREsám.PozdějiLEFÊVRE.
MOLIÈRE(rozčilen)Mámsedále
odvážiti?Vždyjižpozoruji,žechová
tajnosti.—CokrálveVersaillesumešká,
doufaljsem,žetěmtozáhadnýmvěcím
konecbude.—Všechny,všechnyjsou
falešné,samápřetvářka,jakmilesitváře
líčidlemnatřou!Klamnajevišti,klamza
jevištěm—žádnýpravýcitnemástálosti
vjichprsou—tuvěrnéještěvnašínáruči
ajenkrokdálenajevištěa—ha,jižpatří
zrakyjejichcelémusvětu,tupokukují
zamilovanýmokemtam—onam—
nahoru—dolů,atojmenujíumělectvím,
tojmenujívnikativduchasvýchrolí!
LEFÊVRE(vracejese)Dobréjitro,pane
Molière.—Jakpřicházíbásník,kterýco
nevidětúřadbezpečnostinepotřebným
učiní,dodomůjeho?NeboťMolièreto
záhytakdalekopřivede,ženebude
zločinu.
MOLIÈREJestslečnaArmandeu
ministra?Viděljsemjidopalácůjednoho
zjejíchctitelůvkročiti.
LEFÊVRE(oknemukazuje)Vizte!Tamto
kráčírozkošnátasylfidaponáměstí.
MOLIÈREVskutku,jetoona.Cozde
dělala—okradliji?
LEFÊVRE(stranou)Jakétotváření!Jako
byhrálvrolilakomce.(Hlasitě.)
Okradena?Vytojste,paneMolière!
MOLIÈREJá?LEFÊVRE(stranou)Zrovnajakobyv
Lakomcihrál.Ajávidímtobezplatně.
MOLIÈRE(stranou)Cožmněnějaká
krádežzatajenabyla?Comněbylo
odcizeno?
LEFÊVREViděličlověka,kterýsedo
zkoušekvašehonovéhokusuvetřel,a
mezitímcovšicknisnapnutoupozorností
súlohamisvýmisezanášeli,všatnici
jednuzvašichnejlepšíchvlásenekukradl!
MOLIÈRETak,tak!Haha!Snadonu
vlásenku,kteroumívámvkuse
Nenávistník?—TochtělaArmandeudat?
Tedyvlásenkumněukradli!
LEFÊVRE(stranou)Lehkověrný,jako
dítě!
MOLIÈREVsadilbychse,žezlodějten
nějakýherecjezprovincie,kterýtamv
mémkuseNenávistníklidupohostinsku
hrátimáapeněznemá,abysiktomu
vlasykoupil.
LEFÊVREAnebjetojedenz
obdivovatelůMolièrových,kterýv
provinciinaceduleoznámitidá:Ponejprv:
„Nenávistníklidu,veselohravpěti
jednáníchodMolièra.PanAdambude
hrátiroliAlcestavevlastníMolièrovc
vlásence.“—Jakýtolomoz?
VÝSTUPTŘETÍ
MATHIEUvedenoddvousluhů.
PŘEDEŠLÍ.
MATHIEU(zascénou)Toťjeneslýchané
—měšťanapařížského—jakmůžekdo
obdivovateleMolièrova—paneMolière
—ustrňtese,jaksemůžekdodomýšleti,
žebychsejáopovážilnavášmajetek
sáhnouti!JáJeanPierreMathieu,Ruede
Coq—opatrovníkadivadelnímatka
MadeleinyBéjartové—
MOLIÈREMathieu,jstevytenzloděj
vlásenky?
LEFÊVRE(stranou).Proklatésetkání!—
MATHIEU.Zlodějvlásenky?
LEFÊVREOdveďtevěznědo
vyslýchárny!
MATHIEUPane,jáchtělprávědo
vyslýchárny.VyslýchámMadeleinu
Béjartovou,kterámánevyrovnatelnouroli
vkuse,jehožmanuskriptjsemodciziti
měl—
MOLIÈREJakže?
LEFÊVREPryč,pryčsním!
MOLIÈRE(zbledna)RukopisTartuffa
ukraden?—
MATHIEUJá,kterýjsemsnadšenímpři
všechzkouškáchkusutohotajněpřítomen
bývalanazpaměťsehonaučil,—jáměl
bychnápovědoviknihuTartuffaodciziti?
—
MOLIÈRECoslyším?
LEFÊVREMolière,prosím—upokojtese.
—SlečnaArmandesdělilamnězprávu,že
senepochopitelnýmzpůsobempsaný
exemplárTartuffaztratil.Následkem
udánítohonemohlosejinaksouditi,nežli
žeosoba,kterátakpodezřivýmzpůsobem
divadloprolízá—
MATHIEUMolièremnezná,Molièreví,
comojerucevstavujsouproumění
dokázati.—
Aledíloodciziti,kterésvětutajným
zůstatiměloažkotevřeníopony—
MOLIÈRE(rozčilen)PaneLefêvre—
propusťtepanaMathieu.Statečnýtenmuž
jestnevinen!BylťmněTartuffeodcizen
—hledělose,abymněodcizenbyl,byho
předprovozovánímodsoudili.—Ovy
neznátetyspádyzávistiaúkladů—pád
podobnéhozpůsobuseještěnepřihodil—
aznepokojujemnetakvelice,že—
VÝSTUPČTVRTÝ
DUBOISvycházírychleslístkemvrucez
pokojeministrova.PŘEDEŠLÍ.
DUBOIS(vedeLefêvrastranoua
povážlivídávámuotevřenýlist)
MATHIEUTojetělesnílékařkrálův,
nechťmnevyšetří,jsem-lijakého
zlodějstvíschopen—
LEFÊVRE(slistemkMolierovi)Molière,
bylobytolehkomyslněodnásjednáno,
kdy-bychomvámobsahtohoto
anonymníholistuzatajovatchtěli,který
bylprávěministrobdrželamněpan
Dubois,tělesnílékařkrálův,sdělil.Čtěte!
—
MOLIÈRE(čtesvelikourozčilenosti)
Paneministr!Roznášísepověst,žeseoto
jedná,svobodudivadlananeslýchaný
posudzpůsobzneužívati.—PanMoléře
vesvévášni,chtějesepomstítivzdělané
tříděobecenstvazato,žestavhercůnení
prvnímveFrancouzsku,—
karánímjejichtakzvanýchpošetilostía
nepravostídotknulsedrzourukoui
ctnosti.—PodjménemTartuffezamýšlí
vystavitinajevištěcharakter,kterému
nábožnostprvníctnostíživotaplatí.—
Dobrávěcočekáváodministra,žeon
provozovánítakovéhopaskviluzamezía
beztohosklesloujižmorálníčest
Francouzskapředočimakřesťanstva
zachrání.—Jistýpočetctnostmilujících
lidí.(Stojízaražen.)
MATHIEUJednaztěchtodušíctnost
milujícíchkustenukradla!Aleupokojte
se,paneMolière,jájdudomůazpaměti
vámtenkussestavím.—Neotíralaseo
mnenadarmochvošťataložníchklíčnic.
Tartuffenebudezabaven;Tartuffebude
žíti,Tartuffeznovukživotupovstanez
mépamětiavěčněžítibude!(Odběhne.)
(Úřednísluhovénásledují.)DUBOISPane
Molière,vašeosobnípřítomnostbude
panuministrovivelmivítaná.Jeho
Exelencí!
VÝSTUPPÁTÝ
LIONNE.PŘEDEŠLÍ.
LIONNEAh,dobréjitro,Lefêvre!Co
říkátetomulistu?
LEFÊVREJesttověrupotěšitelné,že
Molièreprávěpřítomenjest.
LIONNEJakže,panMolière,onsám?
MOLIÈRE(vzímničnémrozčilení)Ano
Exelencí,jásám,všecekještěrozčilena
ohromendojmemdenunciace,kterouv
třesoucíserucedržím.
LIONNENovýkus,kterýzamýšlíteco
nejdříveprovozovati,uvádísev
podezření.
MOLIÈRENikoli,Exelencí,vpodezření.
Zhanobivšelživěpravýzáměrkusutoho,
chtělinapotomodpovědnostprovozování
vložitinasvědomímuže,kterýalepříliš
spravedlivaprávamilovnýjest,nežaby
věcuměníobětovalpokrytcům—
LIONNEAleumění,milýMolière,nesmí
obecnýmústavůmpříčinukpohoršení
zavdati.
AvšaksděltemněupřímněobsahTartuffa
auvidíte,zdaliumímsatiruodpaskvilu
rozeznati.
Posadmese!(Posadíse.)
DUBOIS(šíranou)Jižjedenácthodin—
avšak—Molièraposlouchat—(Vezme
sesli.)LEFÊVREZmeškámsicesoudní
sezení—aletakovéhocossehnedzase
nepřihodí.(Vezmesesliasedne.)(Sedli
všickni.)
MOLIÈRE(ačkolivvelicerozčilen,
nezapomíná,skýmmluví)Exelencí,
dovolte,abychnejprvepřipomenul,jakou
úlohujsemfrancouzskémudivadlu
vytknul.Začasumýchpředchůdcůbyly
veselohrynemravné,rozpustiléfrašky.
Pokusiljsemsesslabýmisvýmisílamio
to,dátijíhlubšíaušlechtilejšívýznam.—
AnoExelencí,umíniljsemsihájitiosvětu
protilži;zbraňkbojitomunašeljsemv
poesii.Osměliljsemsenajevišti
představitisobectví,marnostipodvodve
všechjehozpůsobechabyloťmně
svědectvídáno,žejsemdivadlualespoň
většívážnostidobyl.
LIONNECosetohotýče,uznalnejen
národ,aleiJehoMajestát-nostLudvík
Čtrnáctývšíchvályhodnésnahy
Moliérovy—
LEFÊVRE(stranou)Štěstí,žechváleté
Chapellepřítomennení.—
MOLIÈREDokončivřadukomických
charakterůpředstavujícíchvášně
lakomství,nedůvodnoužárlivost—
marnolibost—umíniljsemsivylíčiti
jednohozdruhunej-nebezpečnějších
podvodníkůnašíspolečnosti,asicectností
sehonosícíhopokrytce.Dalekobudižode
mnechtítiopravductnostnédušežertem
divadelnímurážetiadobrévěcinaújmu
býti,alenedusí-lijakomůralidskou
společnostonafalešnánábožnost,kteráby
rádavšeobjemnou,všemocnouláskuboží
covýsadumaléjednéstranykdosažení
svýchzáměrůpoužila?Těmtonepřátelům
společnostilidské,kteřípronásledují,jak
praví,zútrpnosti,nenávidí,jakpraví,z
lásky,těm,Exelencí,jsemvypovědělv
Tartuffuboj,bojpoctivý,aočekávámode
všech,kteříjsoučistéhosvědomí,žepři
méstraněstátibudouLIONNEUkažte,
jakýjstenaznačilsirozměrbitvy?
MOLIÈREVTartuffuvylíčiljsemzmatek
jistérodiny,kteráobětísestala
takovéhotopokrytce.—Otecmůj
spřízněnbylsjistýmmužem,který
nejpoctivějšímzpůsobemznamenitého
jměnínabyl.Chtějejměnítohoiksvé
rozkošipoužíti,odstěhovalseDuplessiss
krásnouaspanilousvojíženouadvěmi
malýmiroztomilýmidceruškami,
jedinýmitodítkami,navenek,kdepo
nějakýčasšťastněsnimižil.Tupřivedlv
lůnotétorodinyzlýduchmuže,kterýpod
rouškouctnostizkázoucelérodinysestal.
—Získajesinejprveláskustarématky
Duplessovy,stalsevkrátkémčase
přítelembohatéhoonohomuže,jehož
důvěruzpočátkujenknadvládnutíjeho
saméhoupotřebil,ažkonečněcelým
domemvládl.Přátelství,láskaduševní
bylokaždédruhéjehoslovo.—Duplessis,
jsapovahyzádumčivé,ztratilvšecken
smyslpropraktickýživotakonečně
odevzdalisprávusvéhojmění
licoměrnémupříteli.
Výbornětohoumělzločinectenpoužíti.
—DarmovarovaliDuplessa,slepádůvěra
poutalahokčlověku,kterývždyjeno
ctnostimluvil.Konečnězesvéhoklamu
strašnýmzpůsobemvytrhnutbyl.—
Seznal,žehanebníktenfalešnou,
smyslnousvojífilosofiíijehoženuAdélu
omámil,aletakseslablýbyljižjehoduch
nepřirozenýmctnostkováním,žev
okamžení,kdesepřesvědčitimohlo
hanebnostiženyipřítele,místocobyse
bylpomstítiměl,vúchvatuomrzelostiav
zmatenísmyslůživotsivzal.Sjměním,o
kterébylrodinuoloupil,opustil
podvodníkdům,zanechajeznectěnouženu
aubohédětivnejvětšíbídě.Matkaumřela
žalemadětidostalysedocizíchrukou.
Nemožnobyloztisíců,kteréjimpatřily,
dostatipronějenalmužnuzrukou
podvodníkatoho.Protiprávnímustíhání
ohradilseklausulemi,stupovalodstupně
kstupnianynístojíalene!Neníťjiž
osobou,jenideou,kteroukmému
Tartuffupoužítijsemsidovolil.(Lionne
vstal,druhýtéž.)LIONNEMolière,
LudvíkČtrnáctýustanovilměnatoto
místo,abychprotinepřátelůmmravního
pořádkuvjehozemibojoval.—Takovým
aleneníbásník,kterýkrásnésvojevlohyk
prospěchunynějšíhoabudoucíhopokolení
vynakládá!—Přitakovýchtookolnostech
nemámprotiprovozovánívašehoTartuffa
ničehožknamítání.
DUBOISaLEFÊVREVýborně,Lionne!
MOLIÈRECítímsezahanbena,Exelencí;
zčehojsem,dlužímuměnímému,které
milujiakteré—toťpýchamoje—zatoi
mnemiluje.
LIONNEAkdojepravzorvašeho
Tartuffa?
MOLIÈRE(vyhýbavě)
On—snadjiž—nežije.Amimoto,pane
ministr,vidětběhativkaždéuliciTartuffů
rozličnéhodruhu,žebyjichnajedno
máchnutírukydesetnakaždýprst
nachytal.
LIONNENevyhýbejtemně,Molière!
Řekněteupřímně,mohlbyněkdoTartuffa,
nehleděnazemřelýjehopravzor,Zvláště
nasvojiosobupotahovat?
MOLIÈREPřiznávámse,žejsemse
přičiňovaltuatamjednotlivétahy
takovýchtopokrytcůvyzkoumati.—Mezi
jinýmslyšeljsemtakénásledující
anekdotu.Karciotcovitohoto
temnomilovnéhospolkupřišlomladé
selskéděvčezLimoges,roztomilé,mladé,
svěžístvoření,kteréslužbuhledajíc,se
nadalo,nikdeželépeschovánanebude
jakovtakovémdomě.—Kráskata
vesnickámělanakrkubavlněný,červeně
kostkovanýšátek.—IpřitočilseTartuffe
kní,jakobyprohlížetichtěl,zjakélátky
tenšátek.—Vezmarohšátkudoruky,
nejdřívpolehounku,potomalesilnějiza
rohtahal,akdyžmladéděvčecouvati
přednímzačalo,následovaljí,ažmu
konečněšátekvrucezůstal.Vtom
okamženívstoupídodveřípřítelTartuffa.
„Proumučenouhodinu,cotuděláte,
Tartuffe?“—ptásehopřítel.—
Leknutímzbledlýpokrytecvzpamatujese
pravíjektajícímhlasem:„Milýbratřev
Pánu,právějsemchtělpoučitiseo
průmyslubavlnářskémvLimogese.“—(
Všicknisesmějí.)LEFÊVREVida!
Nedávnojsemijákohosivpodobných
průmyslníchstudiíchpřekvapil.
SnadtonenípresidentLamoignon?
MOLIÈRELamoi—?(Zamlčíse.)Já
nelíčilvTartuffu—jednotlivoujenosobu
—nýbržjistýdruhlidí.
LIONNEMolière,není-livevašem
Tartuffunictakového,cobystátu
nebezpečnébýtimohlo,budtežbez
starosti.—Tartuffesmíexistovatpro
francouzskédivadlo—máte-liještě
jakýchlóžíkzadání,—prosímojednu.
Nejsrdečnějšímojepřáníkpředvídanému
slavnémuvýsledku!
MOLIÈREOh,jakseprsamášířípři
myšlénce,žebásníkrukuvruces
moudrostíknížatarozvážnoumírností
státníkůkráčetismíavelkémusvému
povolánísevěnovati—vznášetisenad
zemíačervánkyrozžehatilidemvspánku
pohříženým!Tatohodina,Exelencí,
dodávámněsmělostisradostnějšímcitem
dálenatrnitémojídrázekráčeti.—Čas
jest,bychdozkouškyšel.Odpusťte,žese
poroučím.(Rychleodejde.)
LEFÊVRE(bereklobouk)Jsoutopřece
jenrozdílnélátky,znichžjedobrýmůj
ChapelleatentoMolièreutvořen.
DUBOIS(téžkloboukbera)škoda,ženaši
Tartuffovédivadlonenavštěvují;scéna,
kdebyseconapomahateleprůmyslu
limogeskéhoviděli,způsobilabyjim
zvláštnípotěšení.
LIONNEKrálMolièramiluje,nechci
(roztrhnelist)víceponoukánítaková
přijímati.—
SLUHA(ohlašuje)Panpresident
Lamoignon!
(Všicknispodivenímnasebepohlédnou.)
DUBOISUvidímečástvýjevuzTartuffa
dřívenežobecenstvonadivadle.
LIONNECoasichce?
LEFÊVRETuje.
VÝSTUPŠESTÝ
LAMOIGNON.PŘEDEŠLÍ.
LIONNEPřítelpresident,vzácnátočest!
LAMOIGNONOdpusťte,milýbratře,
nejsemťpánemsvéhočasu.—Tujsou
milosrdnéspolky,dobročinnánadání,
opravyuniversitní,zřizováníškol,aco
všedoživotamužesahá,kterýbyrád
budovustátunamravnízákladpostavil—
DUBOISJakviděti,jdouvámstarostityk
duhu.
LAMOIGNONMyslíte,doktore?—
Ohledejtemipuls!—Avšakne—nechtě
—nevěřímjižlékařům.
DUBOISVy,kterýtakoplývátevěrou?
Kdopakvásonipřipravil?
LAMOIGNONNašisatirikové!Doktůrku,
nynísivPařížizevšehoposměchtropí.
LEFÊVREIzestudiumprůmyslu
bavlnářského.
LAMOIGNONBavln—jakpřicházítena
bavlnu?
LEFÊVRE(stranou)Hle,hle,jakse
zarazil.(Hlasitě.)Ovšem,coseve
Francouzskutolikovcíostřihuje,nemůže
obavlněřečibýti,je-lipravda?
LAMOIGNONTímnarážítenaadvokáty,
paneparlamentnírado!Odtédoby,co
námnašimodernísatirikovépověděli,jací
notářijsou,nedáseovčístřížkničemu
lépepřirovnatinežlikprocesům!—
Nechmetoho!—MilýLionne,přináším
vámnepříjemnévyřízení.
LIONNEPřítelLamoignonbývávždyjen
poslemmíru!
LAMOIGNONNeradpřevzaljsem
záležitost,kterávámmrzutostzpůsobí.—
Požívánívšeobecnédůvěrymátakésvé
zléstránky.
LIONNEJenpřednestesvojižádost!
DUBOISSoukromnázáležitost?—(Sahá
poklobouku.)
LAMOIGNONOnikolidoktore,veřejnál
Ažpřílišveřejná!—Jistýpočet
ctihodnýchměšťanůpařížských,počtem
dvěstěsedmdesát,uložilimně,abych
vámpodaltutoprosbuazapříznivý
rozsudeksepřimluvil.(Vytáhnezkapsy
velikýzávitekpapíru.)LEFÊVRESnadsi
přejí,abyzčervenýchšátkůlimogeských
closeplatilo?—
LAMOIGNON(stranou)Cojenchce
ustavičněstěmičervenýmišátky
limogeskými?
LEFÊVRE(stranou)Onenpřítelprůmyslu
neníjinýnežLamoignon.
LAMOIGNONDvěstěsedmdesát
měšťanůpařížskýchžádávonomlistu—
nepamatujisedobře—myslím,žejeto
hříšnázáležitostdivadelní—žádají—
LIONNE(bylzatímčetl)Maličkost!
ZápovědTartuffa!
LEFÊVREaDUBOISJe-limožná?
LAMOIGNONZápověď—coje
Tartuffe?
LIONNE,LEFÊVRE,DUBOISTartuffe!
LAMOIGNONTartuffe—pravda—
divadelníkus!—Myslíse,žebyve
Francouzskuvelképohoršenítozpůsobilo,
kdybysemělodovolitiprovozováníkusu,
vněmžvšicknipřátelépořádkuvposměch
seuvádí.
LEFÊVREVšickni,panepresidente?Jen
jeden!
LAMOIGNONKdoto?Ovšemjenjeden
—
DUBOISkterýaleceloustranu
representuje.
LAMOIGNONOněchdvěstěsedmdesát
měšťanůvidívzlomyslnémtomkuse
mnohourážlivéhoaprosípanaministra,
abyprovozováníTartuffazapověděl.
LIONNEJednojménopohřešujivtomto
seznamu,asicejménovaše,Lamoignone.
LAMOIGNONIcomnědotakového
světáctví?—Dlemévíry,kteráje
skálopevná,spočívádobrávěcnapříliš
pevnýchzákladech,nežabyjímohl
takovýmodloslužebníkBaalůvvčem
uškoditi.
LIONNEVýborně,Lamoignone!Tutéž
odpověďdejtevašimklientům.—Ve
třechdnechbudeseTartuffeMolièrův
provozovati.
LAMOIGNONŽebude—vetřech—ve
třech——dnech—?
LEFÊVREHercibylitakpilní,žetřeba
jenněkolikaještězkoušek.Zvlášťdobře
dařísejimscénasešátkem—
LAMOIGNONKterá?
LEFÊVREKterá?—Cožjevíce
podobných?
LAMOIGNONPánové,ještějednou
opakujivám,cojsemioněm(sdůrazem)
dvěstěsedmdesátiznejprvnějšícha
nejváženějšíchměšťanůpařížskýchbyl
řekl,totižžedobrávěcposměchu
kejklířovabátisenemusí,ale—
DUBOIS—alekejklířtenmáprýmnoho
duchaaznamenitévlohyknapodobování.
LAMOIGNONOtomsevyconejdříve
přesvědčíte—
DUBOISKdo?Já-?
LAMOIGNONOvšemževy.Nevíte,že
pošťastnémvýsledkuTartuffapříštíjeho
novykussebudejmenovatNemocnýv
důmnění?
DUBOISMolièresinebudeznemocných
posměchtropiti.
LAMOIGNONZnemocnýchnikoli,alez
lékařů.
DUBOISAcobymédiemohlnalékařích
haněti?
LAMOIGNONDejtesiukázatiprvnídvě
jednáníveselohry,kterouuNinonde
Lenclospředčítal.Vněkolikaměsících
nebudoujenTartuffové,aleiDiafoirusové
posměchuPaříževydáni.
DUBOISDiafoirus?KdojetoDiafoirus?
LAMOIGNONDiafoirusjenejvětší
nedoukmezivšemilékaři,cojichkdy
bylo,mastičkářbezsmysluarozumu,
kterýpurgancemilidiubíjí,nesvědomitý
pěstovatelkuchyňskélatiny,kterýobdržel
pochvaluodfakultymontpellierskéza
novýdruhpilulek,zchlebauválených,za
tinkturuzvodystudničnéazaflastrz
obyčejnésmoly.Pane,zarokbudoulékaři
kočáryprodávati,ajakselékařu
nemocnéhoukáže,zedveříhovyhodí.
DUBOIS(dívásenahodinky)Klábosím
—klábosímahodinyutíkají.—Pravilo
semně,žebylouNinonypřitěchdvou
jednáníchMoliérovýchmnoho
uštěpačnéhosmíchu,—alenedbejtenato,
Exelencí,—divadlomusímítisvobodu!
LAMOIGNONJeštějedenlékařjevté
veselohře,jistýPurgon,apotomlékárník,
jménemFleurant—Kvetoucí,poněvadž
lékařispoluslékárníkynejlépekvetoua
sespravují,kdyžnemocnínamizinu
přichází.PurgonaDiafoirusúhlavníjsou
nepřátelé,bojujícespoluonemocnétělo
ubohéhoArgantapilulkamialekvařemi.Nevím,kterémuznichDuboisvíce
podobenbude,čiDiafoirovičiPurgonovi.
Jistoale,žesilékařipřispíšitimusí,abysi
bohatousvojipraxisujistili,neboťpo
vydáníMolièrovakusuNemocnýnebudou
Pařížanévědět,jakrozeznatlékařeod
dryáčníka.
DUBOISMělybysepřecejen,Exelencí,
divadelnísvobodějistémezevytknouti,
ježbytakovýčlověkjakoMolière,který
jaksemizdá,naslezinutrpí,zkrátka
hypochondrista,překročitinesměl.—
Ovšem—arci—Jetojentakmojeprosté
mínění.—Dobréjitro!—
(Rozmrzenodejde.)
LEFÊVRE(dívásenaministra,kterýčte
přípis)Přípisúčinkuje.—Pane
presidente,máMolièrevesvémstolku
takénějakýkusprotiprávníkům?—Mne
taksnadnoneobrátíte.
LAMOIGNONPaneparlamentnírado,
bylobymnělíto,kdybystemyslil,žejsem
Molièrůvprotivníkažezapovídáníkněha
divadelníchpředstaveníschvaluji.
LEFÊVREVčemsedotýkáMolière
právníků?Abyťiprávníků,jájsem
notářemaprvnímhuissieremunejvyššího
soudu.
LAMOIGNONMolièrenebudese
právníkůdotýkati,onsejich/áždotknul.
LEFÊVREVčem?
LAMOIGNONVTartuffu.
LEFÊVREVTartuffu?
LAMOIGNONČetljsemTartuffa.
LEFÊVREZdalipakvíte,žebylbásníkovi
jedenexemplárukraden?
LAMOIGNON(leknese)Vshromáždění
—oněchdvousetsedmdesátiměšťanů—
leželexemplárjedenotevřen.—Jaktam
přišel,nevím.—Zdeje!(Vytáhnez
kapsyknihuvmalémčtverci.)
LIONNEJakže?Tojeonodílo,kterénás
počínátakzajímati?
LEFÊVRE(rozčilen)Jsemžádostiv,kde
Molièreprávníkyanotářesměšnýmičiní.
LAMOIGNONDovolte!—Večtyřech
jednáníchplatíjásotobecenstvajen
pokrytci,vpátémbéredějjinýobrat.—
Tartuffepřivlastnivsicizedědictví
podvodem—
LEFÊVREstojípodvodem?
LAMOIGNONČtěte—Tartuffe,
přivlastnivsicizedědictvípodvodem,
zaopatřilsikodicilLEFÊVREKdetustojí
kodicil?
LAMOIGNON—zaopatřilsikodicil,
kterýmoprávněnmájetnikemsestal
značnéčástiOrgonovajmění.—
Soudnictví—slyšíte,soudnictvívspojení
spokrytstvímpředstavujesevosobě
jistéhopanaLoyala
LEFÊVREKdetustojípanLoyal?
LAMOIGNONLoyal,právník,notářa
prvníhuissierunejvyššíhosouduv
čařihraduneboKalkutě,kdechcete—
haha,kdopakbypřitomnaPařížmyslil?
LEFÊVREUkažtemně,očemmluví
loyálnítenpanLoyal?
LAMOIGNONJednánípáté,výjevčtvrtý.
Čtěte,copanLoyalosoběpovídá:Jájsem
panLoyalzNormandie
LEFÊVREJakže?JíjsemzNormandie!
LAMOIGNONNechcivástímpopouzeti.
Kvámseobracím,Exelencí.—PanLoyal
vykládátutocelousvousoustavu
ničemnýchuskoků,prokteréžstav
notářský,jaksámvíte,vnevelmidobré
pověstiupařížskéhoobecenstvastojí.
Myslíte,Exelencí,žebudeparterplakati
přitakovýchmístechjakoto,kdyžubohý
ošizenýOrgonřekne:Dalbychsto
louisdorůzato,kdybychsměldátitomu
panuLoyaloviránu,kteroubycítildo
smrti.
LEFÊVRETojepříliš!Nebylbychvěřil,
žeMolièreistavnotářskýsměšnýmučiní.
Exelencí,musísedivadluvytknoutijisté
meze—meze,kterébymužjakoMolière
—muž,kterýsezlobí,kdyžpřiprohraje,
překročitiseneopovážil.
LIONNEPřejetesitedy,abyseTartuffe
zapověděl?
LEFÊVRETonikoli—nižádným
způsobem—jestliže—avšak—přeji
dobréjitro!
(Rozmrzelýodejde.)
LIONNEVmnohémvámdávámza
pravdu,Lamoignone;jásámnenáležímk
těm,kteřírozpustilostkrásnéliteratury
schvalují.Avšakvíte,jakéhonadělá
povykutakovázápověd,aznáteito,že
králzaujatvojnou,správouzeměa
stavbami,cožhoodčtenízdržuje,
nicméněudrželneobyčejněživýsmyslpro
umění.Molièramiluje—
LAMOIGNONProvozováníTartuffabude
JehoMilostikrálivelmilichotit—
LIONNELichotit?Jakto?
LAMOIGNONPoněvadžsenakonci
tohotokusupikantněnaněhosamého
poukazuje.
LIONNENaJehoMajestátnost?
LAMOIGNONJednazjednajícíchv
tomtokuseosobpočínásitaksměle,že
držíLudvíkuČtrnáctémuchvalořeč.
LIONNEPodivno.Ktomuhozavedlojen
dobrésrdcejeho.—Chvalořečta,jak
myslím,platilajencituspravedlnosti
knížete?
LAMOIGNONNikoli,Exelencí,nakonci
jevíseradostnadtím,žejeLudvíku
Čtrnáctémumilejšískromnánábožnost
nežřáděnílicoměrnýchTartuffů—
LIONNEHm,hm!—Toprozrazujemálo
taktu!
LAMOIGNONJehoMajestátnostjeaž
podnesvpochybnosti,coasioboji
jansenistů,omisiíchvprovinciích,o
bratrskýchspolcíchmysletimá,—tu—
bohudíky,osmělísedivadelníhereca
ukazujemupředcelýmFrancouzskem,co
simáonynějšímbojidobrévěciproti
světáctvínašídobymysleti!
LIONNEKrálcítilbysevelmiuražena,
kdybysikdodovolilprohlašovatiukrytév
jehonitrutheorieazásady.—
LAMOIGNONJmenovitě
prostředkovánímjistéhoministerstva—
LIONNE(divásenaknihu)Lamoignone,
oznamtetěmtoctihodnýmměšťanům
pařížským,žesecítímnakloněna
pomýšletinablahočlověčenstva.—
KnihututomůžeteMolièrovizaslatis
podotknutím,žepřecejenprovozování
Tartuffazapovědětimusím.(Odejde.)
LAMOIGNON(jásaje)Ha,všicknijsou
Tartuffové!Všickni!Všickni!(Odejde.)
Oponaspadne.
JEDNÁNÍTŘETÍ
PokojuLudvíkačtrnáctého.
VÝSTUPPRVNÍ
DELARIVE.PotomlokajaLIONNE.
DELARIVE(sámuokna)Minutapo
minutěubíháatoužebněočekávaná
odpověďnepřichází.—Sotvatuší
Armanda,jakvelicesejíobírákrálovský
jejíochrance.Zdáse,žeVersaillesna
obrazotvornostprávětakpůsobíjako
světlosvítilenv—
LOKAJJehoExelencípanministr.
(Odejde.)
LIONNE(vchází)Dobréjitro,komoří,—
dlouhojstesezdrželiveVersaillu.
DELARIVEDostčasnějsměsevrátili,
abychomsesrdečnězasmáli.—Pojďte,
Lionne!Králvásobejme,připraviljste
muveseléráno—hahaha!(Táhneho
smějesestranou.)
VÝSTUPDRUHÝ
MADELEINAsamavodivupážete.
MADELEINETujsem!—Začínámsvou
divadelnídráhuspřestrojováním.Tartuffe
jezapovězen,musímetedykomediihráti
naulici!Armandepravilamně,abych
tentolístekpánoviodevzdala,kterýani
starýanimladýnení,aniošklivýani
hezký,muži,kterýsejmenujekomoří
Delarive.
VÝSTUPTŘETÍ
DELARIVE.MADELEINE.DELARIVE,
Páže,kteréhoneznám—
MADELEINEPane,ženejsteanimladý
anistarý,anihezkýaniošklivý,tovidím,
alejste-limužajmenujete-lisekomoří
Delarive—
DELARIVEByljsipřijat,typrostořeký
chlapče,uJehoMajestát-nostivčase,co
sezdržovaldvůrveVersaillesu?
MADELEINENemohuzato,pane,že
přijímajícemne,dřívesevásnezeptali.
TentolístekmáseJehoMajestátnosti
králiodevzdativašívlastnírukou.
DELARIVEOdkoho?
MADELEINEJehoMajestátnostzajisté
rukupozná
DELARIVENevíte,ženemátepřijímati
žádnéholistu,dokudsevámodevzdatel
jehonejmenoval?—Jakdlouhonosíto
chlapčískotenoděv?
MADELEINETeprvhodinu.
DELARIVEAnižbystebylpředstaven
komořímuslužbuzastávajícímu.—Aten
hrubýsamet—ašpatnéprýmy
MADELEINEZtohopoznáte,pane
komoří,jakýchšmejdůdovolujedozorství
královskéšatnice—
DELARIVESlyšímpřicházetiJeho
Majestátnost—pryč
MADELEINELístek,pane,jeoddámy.
Propříhoduzůstanuvevedlejšímpokoji,
kdybymnesnadJehoMajestátnostco
poslazpátečníodpovědiupotřebitiráčila
DELARIVE(strkajeMadeleinustranou)
Jakátohrubáuniforma!Člověkbymohl
mysleti,žesiintendantoděvypropážata
vypůjčujezMolièrovydivadelníšatnice
MADELEINE(vodchodu)Anebonaopak
žedivadelníšatniceodintendantakupuje
odloženélivraje.—Neznátetenpříběho
těchštěbetavýchnůžkách?Bylyjednou
jednynůžkyDELARIVEVari!Kliďse!
Král!(Madeleinavpravorychleodejde.)
VÝSTUPČTVRTÝ
LUDVIKČTRNÁCTÝ.LIONNE.
DELARIVE.
LUDVÍKHahaha,Lionne!Tojeveselá
historie!—
LIONNEVašeMajestátnost,ráčíte—
LUDVÍK—býtivelminemilostivým!
SotvažejsemjennatřidnizPařížese
vzdálil,jižpřicházímdotakového
zmatku.
LIONNEMysliljsem,žejednámve
smyslupořádku,zapovídajeprovozování
kusu,kterýsepodobávícepaskvilunež
díluuměleckému.
LUDVÍKVyjstezapovědívašícelou
Pařížpobouřilavládumojivtakovém
světleukázal,jakobysepředveršem
divadelníhohercetřástimusela.Tím
nabývajíoni,jichžpotlačitichcete,
mučenickéslávyati,cosebojí,vyhlížejí
protinimjakodětinové.
LIONNEKdybysteráčili,Sire,kusten
čísti—?
LUDVÍKProboha,Lionne,comyslíte!K
tomupotřebovalbychtřiprázdnéhodinya
toliknazbytjichnenínafrancouzském
trůnu!(StranoukDelarívu.)Jakjes
Armande?Poptávaljstese?
DELARIVEBudenásledovatspolečnost,
kteráseodeberedoLyonu,kamžMolière
meziprázdninamikpohostinskýmhrám
zvánjest.
LUDVÍKTyprázdniny,tadovolená,
všeckotozapovím.—NechsiLyon
vystavídivadlo.
Delarive,velmisipřeji,bychseopětsešel
sArmandou!
DELARIVEDary,cojíVašeMajestátnost
poslala,přijala.
LUDVÍKMůjmilý,tonicneznamená!
Herečkynejsouhloupé.Myjezbožňujeme
—onysitonechajílíbit—ničehožnám
nedovolí—daryalenašepřijmou.
DELARIVETaksemněskorozdá,jako
bytutenlístekodArmandy—oddámyje.
—
LUDVÍKListek(otevřejej)odArmandy!
„Sire,píšuVámvnejvětšížalosti.—
ZápovědTartuffa(čtejakoprosebe)—
jakmůžepanovník—vznešenýchzásad
—roliElmíry—
dovolte,abychVámdnes,vzdorzákonům
divadelním,vlóžiVašíMajestátnosti—
(nahlas)velkomyslnouochranuuměnía
vědám—zápovědkusu—Armandy
vděčnost—úcta—
láska—l“(Skomickouindignaci.)
Lionne,nepochopuji,jaksemohlkus
zapověděti,kterýobsahujetakvýtečných
rolí!—Neslýcháno,jaksejménomoje
činínepopulárním,—jápovažujizápověd
tutozanepříhodnou,ošklivoua
nepochopuji,pročbysemělohledbrátina
pokrytce,kčemuapročotévěcitolikse
zvoniloapročkonečnějádonucenbýti
mámověcechrozhodovati,kteréseměly
zanechatipřirozenémujichběhu.—
LIONNEKdyžporoučíte,Sire,postarám
seihnedoto,abyzápověďkprovozování
Tartuffaseodvolala.—(Pokloníseachce
odejít.)
LOKAJ(přichází)
LUDVÍKJetuještěněkdokaudiencí?
LOKAJPanpresidentLamoignon.
LUDVÍKLamoignon?Cožpakpřivádí
nábožnéhotohomužeksvětáckému
Ludvíku?
LIONNE(stranou)Nyníseještěpozdržím
—
VÝSTUPPÁTÝ
LAMOIGNONvejde.PŘEDEŠLI.
LUDVÍKNejstevkostele,presidente?V
tutodobuvástamobyčejněnajítimůže.
LAMOIGNONPřivedlomne,abychVaši
MajestátnostzVersaillusevrátivšíve
zdravíavmladistvékrásekvetoucíspatřil
—
LUDVÍKNepřihodilosenicnovéhozamé
nepřítomnostivparlamentu?
LAMOIGNONZřízenízemskéstojínatak
pevnýchzákladech,žemáloizměni
novin.
LUDVÍKApomyslete,Lamoignone,
přecezapovědělimojiradovéaministr
nevinnoukomedii,kteráprovyražení
obyvatelstvapařížskéhosemělanamém
divadlepředstavovati!
LAMOIGNONVašeMajestátnostmini—
LUDVÍKTartuffamíním,odMolièra,
básníka,kteréhosivážíma
vyznamenávám.Mùže-litouraziti
jedinkoupobožnouduši,kdyžsefalešná
ctnostnapranýøstaví?
LAMOIGNONŽesepøitépøíležitosti
èehooTartuffudozvídám,mámjenVaší
Majestátnosticodìkovati.Divadloje
zcelamimooboronìchvìcí,nakteré
høíšnémojeoèipohlíží—
LIONNE(stranou)Šibal!
LUDVÍKNeuznáváte,jaktrefnátolátka,
jakpouènáanevinná?
LAMOIGNONVelicenevinná.Litujijen
ubohédeputace,kteréèekajívpøedsíní,
abyVašíMajestátnostidíkyvšechvìrných
poddanýchvzdalyzapotlaèeníTartuffa—
LUDVÍK(podiven)Delarive!
DELARIVE(jdekedveøímaotevøe)
LUDVÍKDeputace—mněštěstípřáti,že
jsemTartuffazapověděl?Haha!Aťvejde
tensměšnýprůvodgratulantů!Kdybytu
bylMolière,zajistéudělalbyztoho
komedii!
VÝSTUPŠESTÝ
DUBOIS.LEFÊVRE.CHAPELLE.
PŘEDEŠLÍ.
LUDVÍKBuďtevítáni,pánové,vPaříži.
DobrýDuboise,jakvyjsteseoctnulmezi
těmitodeputacemi?Jsemzdráv,cesta
mnědobřesloužila.Copohlížítetak
vážně,Dubois?Snadmněnepřicházíte
takéděkovati,žejsemTartuffa
zapověděl?
DUBOISSire,vejménuvšechlékařů
pařížských
LUDVÍKHaha,Dubois?Zdásemi,žejste
seumluvilinikoliprotiMolièrovi,—ne
—sním,abystenímžertpřipravili.
DUBOISSire,bezžertu,kamtomávésti,
kdyžsidivadlosmídovolitivposměch
uvádětikaždýstav,každouživnost,každé
uměníivědu?
LUDVÍKDubois,vycolékařchcete
brojitiprotismíchu?Smíchjedinýjest
lék,kterýzlékárnypředepsatisenedá!
DUBOISMolière,jakzevšehoviděti,má
vúmysluzponenáhlasnížitikaždéumění,
každouvědu.—Právězasepracujesatiru
protilékařům.Kdyžklesnedůvěrav
lékaře,potom,Sire,přestanevšechen
mravnípořádekvstátu.Lidébudoupadati
jakmuchyašpatnětobudepotomvypadat
sarmádouVašíMajestátnosti.
LUDVÍKKdejeCondé,kdejeTurenne,
abymněnatoodpověděli,zdali
MolièrovyveselohryzbavíFrancouzsko
obyvatelstva!O!O!O!—Avy,Lefêvre,
bojítese,žeseMolièrovýmiveselohrami
zavedeveFrancouzskunebezpečnámóda,
bysenevedlypře?
LEFÊVRESire,přicházímcoposlanec
rozhněvanéhosborusoudnického.
Právnícipařížštípomnoholetjižcítili
jedovatéšípy,kteréMolièrevesvých
komediíchnaněmetával.Ačkolivtěmito
hádkamipraxejejichmnohotrpěla,mlčeli
protopřece.—VTartuffuzapomínáse
aleMoliéretakdalece,žestrážníkům
bitímvyhrožuje,kdyžtitovejménu
zákonamajetnostnedbalýchdlužníků
právemzabavují.—Žádnýstát,Sire,
neobstojí,kdesestrážímbitímhrozí.—
LUDVÍKPánové,kamtopřicházíme?
Nemusel-lijsemdoomrzeníse
naposlouchati,žeRacine,Corneille,
Molière,Boileauajá,mydohromadyže
obnovujemevěkAugustův?—
Kdojetentopán?
DELARIVEChapelle,spoluúdAkademie.
LUDVÍKDostzleproslávuakademika,
kdyžsenaprvnípohledhodnosttananěm
nepozná.
NepřicházítesnadvejménoAristotelovo?
CHAPELLESire,kdyžseMusámjednoho
dnedostalocti,žesmělyoblétativznešené
snyVašíMajestátnosti—
LUDVÍKJálíhámvelminízko,milý
Chapelle.
CHAPELLEKdyžseMusámtéctidostalo
jednohodnesnyvaše—
LUDVÍKJánespávámmezidnem,
Chapelle,—noacosestalotenkráte?
CHAPELLETenkrátezaložilaVaše
MajestátnostAkademii—
LUDVÍKOvšem,ovšem,pročpakjstedo
níještěnezvoliliMolièra?
CHAPELLESire,divadelníhoherce!
Básníkafrašek,kterýsepravidelnedrží.
—Vejménutěchtopravidel,vejménu
věčnýchtěchzákonůkrasoumnýchstojím
předVašíMajestátnostiaprosímco
nejvřelejianejpokorněji,abymilostivě
okasvéhoobrátitiráčilanazkažený
nynějšívkusavznešenouochranuapřízeň
svojiodejmulaliteratuře,kteráse
osmělujedržetivícešpanělských,
anglickýchaitaliánskýchnežlivěčně
krásnýchpravzorůřeckýchařímských.—
AnoSire,tentoMolière,místocoby
ideálusloužitiměl,sbírálátkysvoje—na
ulici,lidi,jakýchžkaždouchvíli
potkáváme,upražené,nečisté,takjestaví
najevištěamluvitijenechávářeči,Sire,
řeči,kterévícavícekobyčejnépróze
životaklesají.OMajestátnosti,vTartuffu
přicházíjednascéna,kdelicoměrnýten
podvodníkjednéženskéosoběšátek—
LAMOIGNONDržtesevěci!
LUDVÍKŠátek?
CHAPELLEAnoSire,Tartuffepřibližuje
seElmířesdvojsmyslnýmúmyslem—
LUDVÍK(stranou)TojeroleArmandy!
CHAPELLEElmírahoodstrkuje,onjíale
vysvětluje,žeseElmířinašátkujenproto
dotknul,abyprůmyslbavlnářský—
LAMOIGNONPřicházítedopodrobností
—
LUDVÍKJenhonechtě,presidente!Scéna
zdásebýtioriginální—
CHAPELLENebuduoscéněmluviti,Sire,
aniovynálezubavlny,aleorýmu,kterýsi
autorpřitomdovoliludělatiakterýje
protivšempravidlůmmetriky—
vynechaltotižvjednéslocedevátou—ne
—ne—sedmou—ne—přecedevátou
—nebo—ne,ne,sedmouslabiku.
Akademienapsalaotomtopředmětu
zvláštnípamátníspis,vněmžseotom
obšírnějednáakterýtutoVaší
Majestátnosticonejpokornějipodáváma
kbrzkémupřečteníodporučuji.
LUDVÍK(vezmepodávanýmufolianta
polomíhonastul)Oh,jápřečtumaloutu
brožurku,conejdřívzačnučíst!Jsem
velkýpřítelčtení!—Tedyceláarmáda
protijednéveselohře!
Panepresidente,obracujisekvám.
Pohružtesevdušivašehopána,rozvažte
postavenímojekčasu,prozkoumejte
nejtajnějšímyšlénkymojeapotom
rozhodnětejednodušenadosudem
Tartuffa—tak,jaksitosámpřeji—
LAMOIGNONSire—já—oTartuffu?
LIONNE(stranou)Obracísena
Lamoignona!Postavenímémucoministr
hrozínebezpečenství—
LUDVÍKMámzdeještěněkteré
záležitosti.(Hledávpapírechamluví
přitomsDelarivem.)LAMOIGNONa
LIONNEMajestátnosti!
LUDVÍKMluvtestěmipány,
Lamoignone!
LIONNEPánové,—slyšíte—
LUDVÍKNikoli,Lionne,Lamoignon!Já
začínámLamoignonovidůvěřovat—
LIONNE(stranou)Onobdržímojemísto
—
LAMOIGNON(stranou)Ministr—
samovraždou!
LIONNE(rychle)Sire,jározumímnyní
úplněvašimúmyslům.—Pánové,slyšíte,
žeJehoMajestátnostjestpřílišvelikým
ctitelemkrásnýchumění—
LAMOIGNON(téžrychle)akomedie,než
abyzvědavostiobecenstvaLIONNE
(opravuje)vyraženíobecenstva—
LAMOIGNONvyraženíobecenstva
představeníodepřel,které—LIONNE
kterým—
LAMOIGNONodtoho—
LIONNEskrzekteré—
LAMOIGNON—odkterého—
LUDVÍKChválabohu,mámještěrádců,
kteříhloubíméhosrdceprozkoumali!
Slyšelijste,pánové,žezápovědministra
neschvaluji.Radímvám,radímivšem
těm,kteřívászplnomocnili,abystesměle
doprvníhopředstaveníTartuffašlia
pochybnostivaševyrovnalihojným
potleskem,zároveňsobecenstvem.Avy
panepresidente,mějtemneomluvena,já
Tartuffazapovědítinemohu.Neboť,
pamatujtesi,pánové,vevšechdobáchod
chvíle,kdykrálovstvízačalonudit,počaly
serepubliky.Anezapírám,pánové,žeje
krásnébýtikrálemFrancie!(Odejde
vlevo.)
DELARIVE(zanim)DUBOIS(pohlíží
dlouzenaLefêvra,pakstručni)Dobré
jitro!(Odejde.)LEFÊVRE(právětak
pohlížínaChapella)Dobréjitro!
(Odejde.)CHAPELLE(pravítakna
Lionna)Exelence,dobréjitro!(Odejde.)
LIONNE(pohlížínaLamoignona)Pane
nástupce,—dobréjitro!(Odejde.)
LAMOIGNON(sámanecítěse)On
zůstaneministremavšejeztraceno!
Zničen,obětovánvýsměchuPařížea
celéhosvěta!Tartuffejsemjá!Orgonje
Duplessis,ElmírajeAdéla—
Molière,kdotěuvedlvříšimrtvých?
SvatýRozume!Dejmiradu,(sepneruce)
snažnětěprosím,zchytralostrysí,
moudrosthadí,mrštnostkočičí,shodmi
smyčku,třebajentenkousmyčku,aspletu
zníintriku—!Modlil-lijsemsekdy
falešně,kéždnesupřímnýpohledk
nebesůmmipřinesepomoc.
VÝSTUPSEDMÝ
MADELEINE.LAMOIGNON.
MADELEINE(stranou)Vida,tujeopět
můjTartuffe!Je,probůh,vskutkudoté
rolezblázněn!
LAMOIGNON(mumlá,jakobyse
modlil)Kdybychmohlnějakvzbuditu
králenenávistprotiMolièrovi!
MADELEINE(stranou)Hraješestou
scénutřetíhojednání!Doznáványnísvé
hříchyachcesvéhopříteleOrgona
dojmoutipokorou.
LAMOIGNON(jakodříve)Satane,
pomoz!
MADELEINEBravo,paneTartuffe!
Znamenitě—
LAMOIGNONCojest?Modlímse!
MADELEINEHaha,právětakMolière
naznačovalpřizkoušcetotomodlení.
LAMOIGNONKdojste?Neruštemnev
mépobožnosti!
MADELEINEVedleMolièrajste
nejznamenitějšíherecvceléPaříži.
(Šíranou.)Alecotočiním!Vždyťse
prozradím—pozná-limne—
LAMOIGNONHleďme!Toje—jakože
jsemživ—Madeleina—
MADELEINEPst!Prstnaústa.Mlčet!
LAMOIGNONJakjstesesemdostala,
milédítě?
MADELEINEVevěcinašehoobapolného
příteleMolièra.Víte-lipak,že
představeníTartuffajezakázáno?
LAMOIGNONOhutěštemne—(opraví
se)—utěštese,JehoVeličenstvopravé
ráčiloprovozovánítéveselohryopět
dovolit—
MADELEINECoříkáte,dovolit?Továš
hlas—
LAMOIGNON-vymohlodvolánízákazu!
NynímůžetedobýtvšechsrdcívPaříži,
vy—
čertíku!
MADELEINETedbychvásmohlalíbat,
objímat—nezdásemijiž,žejstetak
hrozněošklivý,—Tartuffesebudehrát
—vámkvůli?
LAMOIGNONLichotnice!Alejakjstese
dostaladotěchšatů?
MADELEINEDotěchšatů?—Nu,
poněvadžjstepravýpřítelMolièrůva
protožemilujeteumění,poslyšte!Děvče,
řeklamiArmanda,nascéněsetiasisotva
ještěpodařívystoupit,vezmisitedy
alespoňtenhleoblekkrálovskéhopážete!
—Ale—cotodělám—sedmýpa-ragraf
divadelníhozákoníkazakazujevynášení
zákulisníchtajemství!
LAMOIGNONApsala—Jeho
Veličenstvu—není-ližpravda—Jeho
Veličenstvu—jenžArmanduochraňuje
—kterýjiláskyplnoupažíochraňuje—
asitak,jakojázdetebeobjímám
—tymůjzlatoušku!
MADELEINEChraňbůh!Načtomyslíte?
—NěcotakovéhobysipanMolière
vyprosil.
LAMOIGNONMolière?Molièretě
protěžuje?
MADELEINEMne?Cotoříkáte?Tobysi
slečnaArmandavyprosila!
LAMOIGNONArmanda—Molière—
důvěrnákorespondence—
MADELEINEAlenesmímmařitčas—
můjpěstounMathieumávúmyslu
shromážditvšeckykořenářezPaříže,aby
slavnostnímzpůsobemžádaliJeho
Veličenstvo,abyodvolalozákaz!Nynímá
přijítakráliprovolatslávu!Musímvidět
přáteleMoliérovyaArmandinyaovás
chcivypravovat,žejstezachránil
Tartuffa!AažhoMolièrezahrajepo
pětadvacáté,řeknumu,žeznámherceze
staréškoly,kterýMolièravystřídáa
přijmejehoúlohu,amužtensepokládá
zašťastného,žesemubudoujako
Tartuffoviobdivovatnikoličtyřistěny,
nýbržlidézceléhosvěta.(Rychleodejde.)
LAMOIGNON(sám)Myšlenkytohoto
dítětejsoutaknaivní,žebyčlověkmohl
jejíhloupostpovažovattéměřza
duchaplnost.Akdotoje?Akdoje
Mathieu?Kdojsoutimojizrádci?
Pobouřitlid—CožužneníBastily?
VÝSTUPOSMÝ
DELARIVE.LAMOIGNON.
DELARIVE(ohlížíse)Vyještězde,pane
presidente?(Jdekedveřím,otevřeadívá
sedopředsínipoMadeleiní,alenevidíjí.)
Podivno—odešel.
LAMOIGNONHledátetopážátko,
barone?—
DELARIVEOvšem.Viděljsteje?—
LAMOIGNONBylatoherečkaMadeleina
Béjartová,nověengažovanýúd
královskéhodivadla.
DELARIVEJakže—jsempřekvapen.
LAMOIGNONCožjstetonepozoroval—
nakonturáchjejílivreje?
DELARIVE(stranou)Oh—jakémají
bystréočitictnostnílidé!
LAMOIGNONMalémupážetibylatu
dlouháchvíle.Kdyžslyšel,žeTartuffe
dovolen,pravilmně:„Ojakšťastnýbude
Molière!(Sdůrazem.)PříjmyzTartuffa
určenyjsouksňatkunašehoředitelese
slečnouArmandou.“—Jáneznám
Armande,aniMoliéra,povídám,anižmne
zajímajíúčelydivadelníkasy,aleondále
ještěvypravoval,žedruhýdenpo
provozováníTartuffaMolièreseslečnou
Armandousezasnoubí,dámouto,cohraje
vTartuffuElmíru.
DELARIVE(překvapen)Jakže?Molières
Armandou?
LAMOIGNONSlyšímzvoniti.—Musím
odejítiaBohazaodpuštěniprositi,že
jsemseobíraltakdlouhosvětskými
záležitostmi.Zdalipakivyhříchůsvých
litujete?Jduavzpomenunavásv
modlitbě.(Odejde.)
VÝSTUPDEVÁTÝ
LUDVIKČTRNÁCTÝ.DELARIVE.
LUDVÍKPřecekonečněpokoj!Dostal
poseldobráponaučení?
DELARIVE(stojizaražen)Sire,podivíte
se,jakojásepodivil.—Právěnyníjsem
slyšel,představeníTartuffažemázvláštní
účel—
LUDVÍKJednásetuopeníze?
DELARIVEMátobýtivěno,které
MolièreArmandekjejímusňatku
darovatichce—
LUDVÍKKjejímusňatku?—Jakže?S
kým?
DELARIVESMolièrem.
LOKAJ(ohlašuje)Ředitelkrálovského
divadlažádáomilost,a“bysmělVaší
Majestátnostipoklonusložiti—
LUDVÍK(vrozpacích)Molière—
Armande—
SLUHA(otvírá)
VÝSTUPDESÁTÝ
MOLIÈREradostnědojat.PŘEDEŠLÍ.
LUDVÍK(indignýrován)Molière!Co
slyším?Molière,vyzamýšlíte—
MOLIÈRE—VašíMajestátnostise
poděkovatizazprávu,kterámne
nejšťastnějšímčlověkemučinila.
LUDVÍK(rozmrzele)Jak,Molière,jeto
pravda,žespředstavenímTartuffatajné
účelyspojujete?
MOLIÈRESire,jenzřejmýúčel,ctnost
ospravedlnitiapokrytstvíodkrýti.
LUDVÍKTojsoujenřeči,fráze,nicnež
fráze!Jámámzcelajinézprávy,asice,že
jstepsalTartuffajenprototaknarážlivě,
abystesihodnělidípřilákal!—
MOLIÈREDobřebyloby,Majestátnosti,
kdybychsibylpřivšechsvýchkusech
chvalitebnýtakovýúčelvytknul.—Sire,
Tartuffaprotozapověděli,anprýjetrůnu
nebezpečným—
LUDVÍKJánemluvímotrůnu—
MOLIÈRE—žejezávadnýproti
pravidlůmAristotela—
LUDVÍKJánemluvímoAristotelovi—
MOLIÈREVašeMajestátnostodvolala
zápověď—celáPařížjevpohnutí—
LUDVÍKPařížbysimohlapokojedáti.
MOLIÈREObecpařížskápřijde,abyVaší
Majestátnostislávuprovolala.
LUDVÍKObecaťušetřímýchuší!
Molière,jásivásvážím,alenelíbíse
mně,žesemnědovšechzáležitostí
mícháte.—Vy—nikohonešetříte!—
Půjde-litotakdále,nejsemanijápřed
vámijist!
MOLIÈREMajestátnosti!
LUDVÍKAno!—Můžetezapříti,žes
provozovánímTartuffajenprototak
spěcháte,poněvadž—
MOLIÈRE—poněvadždoLyonujeti
zamýšlímažebychrádnovýmkusems
Pařížíserozloučil—
LUDVÍKToneníjedinápříčina—vy
mátehlubšízámysly—zamýšlíte
okolnostivašejinakzměniti—
MOLIÈREJakže,Majestátnosti,
vědomosttohožebyvásjižbyladošla?
—Ano,Sire,jámiluji,milujinejvěrnější,
láskynejhodnějšíučeniciMus,miluji
žákynimojiArmanduapokládámseza
šťastna,žejsemzasemilován—
LUDVÍKŽejstemilován?—Zpříjmů
Tartuffachcetesidomácnostzříditi—jak
prozaické!
Probásníkajakprozaické!—
MOLIÈRESire,všechnyfrancouzské
penízemajínasoběobrazvelmi
poetickéhokrále.
LUDVÍKMolière,jávzalTartuffavašeho
podochranu,protilékařům,právníkům,
akademikům,jáitopřipouštím,žese
kněžstvokusemvašímuraženocítit
nemusí——alenynípřecejenslyším—
MOLIÈREMajestátnosti,odkudtanáhlá
nedůvěra—
LUDVÍKKčemutenúchvat—tenspěch!
—Jsoumístavelmichoulostivá,ba
závadnávTartuffu.
MOLIÈREMajestátnost,vcelkubude
výborný—
LUDVÍKJak?Ivscéně,kdesElmírou
hrajete?Jensepřiznejte—kdyžvy
TartuffahrajeteaArmandeElmíru—s
tímšátkem—,tojepřecejenneslušná
scéna—scéna,kterápřesahujemeze
divadelnísvobody.—Ano,chcise
zasmáti,arádsevdivadlezasměji—ale
nikolinaútraty(zajíknese)—slušnosti.
MOLIÈRE(usmějese)Sire,slušnosti?
LUDVÍKAno,scénatamácosi
pikantního—připustím,žeivtipná,—
alejetopřespříliš—
azkrátka,jájinacházím—(zajíknese)
—nemravnou—
MOLIÈRE(jakobysoblakspadl)
Majestátnost—nemravnou?
LUDVÍKAno!—Kdopaksemůže
podívatinatakovouscénubezzastydnutí?
Neníťdivadloproto,abysepřítomnépaní
uráželydvojsmyslnostmi.Musíteuznati
sám,Molière,kdyžsekupříkladu
Armanděblížíte—
MOLIÈREElmíře,Majestátnosti—!
LUDVÍKKdyžjířeknete:JáMolière,já
—
MOLIÈREJáTartuffe,Majestátnosti!—
LUDVÍKTartuffeneboMolière,Molière
neboTartuffe—jetopřecejenvPaříživ
roku1667—jetoskutečný—šátek,jsou
toskutečnéruce—
MOLIÈREMojehra,Majestátnosti,bude
takslušná,jakjenmožná!
LUDVÍKSlušnáneboneslušná—jámám
vtakovýchvěcechzkušenost,kterámne
neklame.
(Slyšetizdalihudbu.)—Odkteréhočasu
trvádůvěrnývášpoměrsArmandou?
MOLIÈREDvěléta,cojsmesislovodali.
LUDVÍK(prudcedupnenohou)Dvěléta
—tonenípravda!—Tafalešná,
licoměrná——
MOLIÈRESire—
LUDVÍKJděte!—Strojtesvatbu!Svatbu
prozaickou!—(Stranouzlostně.)—Dvě
léta!—
MOLIÈRETonemohudříveučiniti,až
uvidím,jakýbudepříjemzTartuffa.
LUDVÍKLitujivás—počkátesiještě!
MOLIÈREJakže,Majestátnosti!
LUDVÍKNezapovídámTartuffa,ale—co
znamenátahudba?
DELARIVEMěšťanstvopařížskéblížíse
Louvrů,abyVašíMajestátnostiza
odvolánízápovědiTartuffadíkyvzdalo.
LUDVÍKDíky!Díky!Tonemiluji.—To
nechci!Přenáhlenétojednání!
Demonstrace,kterédělajízloukrev!—
Útokynastátbylybymnělhostejné,
neboťstojípevněmůjstát.—Útokyna
soudnictvíopomítám,neboťmiluji
spravedlnost,—církvesetonetýká,
neboťne-ochraňujepokrytce,—na
Aristotelumněnezáleží,tohoaťsihájí
Akademie—alenačemmnězáleží,toje
mravnost!—Ano,Molière,mravnost!Já
nezapovídámTartuffa—tonikoli
—ale—(stranou)codělat,abychčasu
nabyl?—
MOLIÈRE(stranou)Coasiuslyším!—
LUDVÍK(stranou)Ano,tak.(Nahlas.)
Molière,pošletemiexemplárvaší
veselohryařeknětePařížanům,žeLudvík
ČtrnáctýprovozováníTartuffaani
nezapovídá,aniždovoluje,abyseale
spravedlnostizadostučinilo,odhodlalse
LudvíkČtrnáctýknejtěžšíproněhooběti
—onbudeTartuffačísti!—(Pokyne
Delarivuaodejde.)
DELARIVEUbohýMolière,králrychle
jedná,alepomalučte!(Odejde.)
MOLIÈRE(zavrávorá,jakobydomdlob
padnoutiměl)Coasikrále—protimně
—
popudilo?(Venkutroubísetušaslyšetije
volání„sláva“.Oběkřídladveříse
otevrou.Jevidětiposlance.)
VÝSTUPJEDENÁCTÝ
MATHIEUvpolovojenskéuniformě.
MOLIÈRE.NaposledDŮSTOJNÍK.
MATHIEUSire,vejménuměšťanstva
pařížského(váfytěkroííkupředuapokloní
se).Ahvyjsteto,paneMolière!Kdeje
král?
MOLIÈREČteTartuffa.
MATHIEUDovolen,nebozapovězen?—
MOLIÈREVedvouletechsetosnad
rozhodne!
MATHIEUVedvouletech?O
zlomyslnosti!(Jdekoknu.)Vrátímese
tedyihneddomů.—
(Voláoknem.)Pánové,ticho!Králčte!
MOLIÈREChcetesedostatdoBastily?—
Jdětedodivadla,Mathieu,avyřiďteve
jménumém,abysednešnídivadelní
cedulevydalysčernýmokrajem.Akdyž
sebudumusetpředobecenstvem
ospravedlnit,pročjsemtoudělal,
vstoupímpředněnajeviště,dozářesvětel
—
aseslzavýmokemjimvypravovatbudu
—
MATHIEU(vytáhaješátek)Budeme—
plakati—
MOLIÈRE(vstoupneažksamým
svítilnám)Současnícimoji!Pařížané!
Černémocnostizvítězily!—Tartuffe,ve
kterémjsemvámchtělukázatiobraz
pokrytce,jezapovězen.Čítoruka,v
temnusekradoucí,černourouškou
nedůvěryzastřelanejjasnějšíoko
Francouzska,vím—vímito—
MATHIEU—žemusímezvítěziti—já
roznítímgaleriekvzteku—dobydu
hlavníhosvícnuDŮSTOJNÍK(vešela
položímurukunarameno)Pane!
MATHIEUCopravíte?
DŮSTOJNÍKCobuřičapopuzovatellidu
pojďtesemnou
MATHIEUNazavřenésedadlo?
DŮSTOJNÍKAnopane,doBastily!
MATHIEUJakže?
MOLIÈRENačírozkaz?
DŮSTOJNÍKNarozkazpanapresidenta
Lamoignona
MOLIÈRELamoignon?Ano!Nynínechť
setorozhodne!Nadvéřevašehovězení,
Mathieu,nadivadelníoponu,doknihy
dějinnapíšudnesvečercopočátekboje
tatoslova:Pařížané,chtěljsemvám
představitiTartuffa,alepanpresident
nechcevidětinajevišti—(sdůrazem)
sebesamého!(Všichniodejdou.)
Oponaspadne.
JEDNÁNÍČTVRTÉ
BytArmandyvdivadle.Vůkolleží
všelikétoaletníadivadelnípotřebya
maličkostikoblekunáležící,mezijinými
turbanaplášťturecký.Vprávoalevovisí
narohatinách(Stander)dvěmařadama
pěknéšaty,kterézoboustranoponytvoří,
takabysemohlzaněschovati.
VÝSTUPPRVNÍ
LOUISON.LAMOIGNON.Vejdou.
LOUISONMadeleinaBéjartovabydlí
nynízdeuméslečny.
LAMOIGNONUArmandy—nevěsty
velikéhoMoliéra?Obydlítojeblízko
divadla—
LOUISONSdovolením,pane,jevsamém
divadle.Odtudvedechodbapřímodo
šatniceherců.
LAMOIGNONHer—?—Aleslečna
Madeleinenehrajesnaddnesvečer—?
LOUISONČekádosudsprvnímsvým
pokusemnaTartuffa.—Tuje!(Odejde.)
VÝSTUPDRUHÝ
MADELEINE.LAMOIGNON.
MADELEINE(přicházízbočníjedné
strany,nesoucpřesráměšaty)covidím?
—PřicházítekMoliérovi,abystevstoupil
mezikrálovskédivadelníherce?
LAMOIGNONVždyještětenpodivný
omylchováš,roztomilédítě!
MADELEINEcovássempřivádí?—
Chodítesbíratnachudéherce?—My
jsmevevelikýchnesnázích.—
ObecenstvochcejenTartuffaviděta
nenavštěvujeanidivadlo.Kdybychzítra
vystoupilavjinémkuse,bylobyvdivadle
snaddvacetrecensentů,aleanipětlidí
zdravéhoúsudku.
LAMOIGNONMolièreaArmandejsouv
divadle?Četljsemjenaceduli.
MADELEINEObecenstvopozůstáváz
pětadvacetiosob.Aniútratyzaosvětlení
setímnezapraví.Cožádáte?
LAMOIGNONRozmiláMadeleine,
nehoda,kterápotkalavašehopříteleivás,
dojímámnevelice.
MADELEINESpisyMathieuovyjsou
zabaveny.
LAMOIGNONSmutné!
MADELEINEDůmnášjezavřen.
LAMOIGNONVelmismutné!
MADELEINEKdybymnenebyla
Armandavelikomyslněpřijalapodsvoji
ochranuLAMOIGNON—bylbychjávás
vzaldonáručíapřipravilvámkrásnější
los,takový,jakéhojstehodná.
MADELEINEPoníženěděkuju.
LAMOIGNONDovoltemně,Madeleino,
abychsevásnaněcozeptal.JménoBéjart
jevašepravé?
MADELEINEJakvámtopřišlonamysl?
Pokudsepamatuji,říkalimivždy
MadeleinaBéjartová;bylotoaletaké
jménopříbuzné,kterámnepřijalaza
vlastní.
LAMOIGNONRodičevámzáhyumřeli
—jaksejmenovalvášotec?
MADELEINETojetajemstvím,pane,
kterénemohuvyzradit.
LAMOIGNON(stranou)Onamnezradila
Moliérovi,anižmneznala.(Nahlas.)Otec
tvůjnezemřelpřirozenousmrtí—
MADELEINEJak?–
LAMOIGNONMatkatvojezemřelaza
krátkýčasponěm,atvojejménoje
MadeleineDuplessisová.
MADELEINE(plačíckvapíkněmu)
Spravedlivýbože,vyznátemojejméno,
znaljstemojenešťastnérodiče?
LAMOIGNONAno,Madeleine,znaljsem
otcetvéhoimatkutvou—
MADELEINEOpročpakjstemitohned
neřekl?Otecmůjnežpadldo
zádumčivosti,velicemilovaldivadelní
herce—
LAMOIGNON(hněvivě)Ijdistvými
herci!Avšak(lichotné)povídejjendále!
MADELEINEOtecmělmnohopřátel.Já
asestramojebylyjsmeještěděti,když
otecumřel;alepovídalosenám,žebyl
milovánazbožňovánodceléhosvěta.Měl
hodnéidaremnépřátele,neboťbyl
nesmírněbohat.—Jedenalezjeho
pochlebníkůbylnejzlomyslnější,
nejpodvodnějšízevšech—bydlelv
našemdoměurodičů—omámiljesvým
pokrytstvímapřetvářkouakonečně
okradlotceojměníioživot.—Potom,
zanechavnásvbíděazoufalství,odešel
pryč.—NynímábýtivPaříži
velemocnýmstátnímúředníkem.
LAMOIGNONAtovšeckovypravovala
jsiMolièrovi—
MADELEINEJá?Molièrovi?
LAMOIGNONTysmulíčilasvůjživot,
kdyžtěpřijímalkdivadelníspolečnosti
—
MADELEINEJakpřicházítektakové
důmínce?
LAMOIGNONTysvypravovalamu
příběhsvérodinyaonztohoudělalv
Tartuffumravníobrázeknynějšíhověku
—
MADELEINEJážebychpůvodkyníbyla
Tartuffa?Nikoli!NikdyseMolièreneptal
pomémrodu—
LAMOIGNONNelžeš?—
MADELEINETakovýnezpůsob!Covám
tonapadá?
LAMOIGNONOdpust,Madeleino,dcero
méhonezapomenutelnéhopřítele,—já
patřilknejvěrnějšímpřátelůmtvéhootce!
Jakčastojsemtěnakolenouhoupával,tě
líbal,kdyžtvojematka,tvojekrásná
matka—
MADELEINEJaksimůžetejenmysliti,
ževTartuffuosudmýchrodičůvylíčen!
Mojičistoumatkunemůžeterovnatk
ElmířeLAMOIGNONChranižbůh——
(stranou)Elmírajecelámatka,každéjejí
hnutí.(Nahlas.)Alepovězmi,dítědrahé,
pamatuješ-liseještěnajménozlého
nepříteleotcova?
MADELEINEOdobře!JmenovalseJean
BaptistéLamoignon.
LAMOIGNONJakže—tyznáš—
MADELEINEAlemlčte,žádnémuje
nezjevte!Bojímese,abynásnevypátral.
—Kdyžrodičeumřeli,zavedlaseproti
podvodnémutomupřítelipře.—Aleon
vyhrálvevšechinstanciích.Iobrátilose
potomzanásdvěsestryněkolikdobrých
dušíkzlémutomumuži,aledarmo.
Namístěcobysebylstaratimělonaše
vzdělání,rozloučilnásapřenechal
bídnémuosudu.Osestřeméneslyšela
jsemvíceajásedělabychpodnesvmé
chalupěvChalonsu,kdybysimnenebyl
bohatýměšťanpařížský,dobrýpan
Mathieu,oblíbiladoPařížessebouvzal
—
LAMOIGNONTaksnadseznámilMolièra
slátkouktomukusuMathieu—
MADELEINEKamtomyslíte,Mathieu
známnejencoMadeleinuBéjartovu,
schovankuméijehopříbuzné—
LAMOIGNON(stranou)Molière,
Molière,skýmjsivspojení?(Hlasitě.)
Jsmesami?
MADELEINEPrvníkusjedohrán.
Molièrevždyodpočívázdev
Armandinémpokoji.
LAMOIGNONCože?Vtomtopokoji?
MADELEINEAprávěpřicházípo
schodechnahoru.—
LAMOIGNONPanenanebesích—!—
MADELEINEČehosebojíte?
LAMOIGNONSetkánísezdesMolièrem.
Mámsvépříčinystranitiseprávě
Molièra,adokoncednes.Probůh,skrejte
mne!
MADELEINEAlejenkam?—Tamtoza
šaty.JestitooblekArmandykTartuffu—
LAMOIGNONJestlinásslyšeli!(Hrzí
set.)Mlčte,sice—(vzpamatujese)ne,
ne,nikoli,můjsladkýmalýochránce!
(Schovásezašaty.)
VÝSTUPTŘETÍ
MOLIÈREvoděvuurobenéhoSiciliána.
PŘEDEŠLÍ.PotomARMANDE.
MOLIÈRE(vcházívolnýmkrokema
umalen)KdejeArmande?
MADELEINEChtělasetampřestrojiti,
proposledníkus.—Baletjižpočal?Ah,
vždyťjetu!
ARMANDE(přestrojenazaarkadickou
pastýřku)Ah,Molière!Jaksedaří
dnešníhovečera?
MOLIÈRE(posadíseapodepřehlavuo
ruku)Právětančívícenohnajevišti,než
osobjevdivadle.Smutnýtovečer.Nikdy
neviděljsemještětakprázdnédivadlo.
ARMANDEOh,nezdásebýttakpříliš
prázdné—
MOLIÈRETohojsoupříčinabezplatné
lístky,anijedenzaplacený.Známťjásvé
příjmy.
LAMOIGNON(stranou)Ijámám
bezplatnýlístek,alepřijdemidraze.
MADELEINE(opravujenašatech)Jsem
jakonatrní—
MOLIÈREAnispočístisenedajívšechny
nesnáze,kteréjsounásledkemtakové
zapovědí.—
Zvědavostobecenstvaupnesenatento
jedinýpředmětavše,comimoněj,nemá
jižpronětézajímavosti—
LAMOIGNON(stranou)Chceohlušiti
svůjcit.
MOLIÈRE(sedí)Ano,ano,povolání
dramatika!Jakátosměsiceradostía
bolestí,blahaanevýslovnéhozoufání!
Každémuabysezachoval,alidéjsoutak
rozdílní!Jinoužádajístravuvzdělanci
nežliobecnýdav,alebezjednotycelku
neníprospěchu,nenípovzbuzení.—
Závistdivadelníchbásníkůjesamavsobě
zahanbující.—Nastajichvyvěšuje
výtvorysvékřičíce:Já,já,můjkus!Ne,
můjkus!Aztěchsetsotvaupotřebiti
můžešdvanáctkusůdoroka!——
Aodmrštění?—Mstíse!—Spolkyjejich
roztroušenéjsouvučenýchspolečnostech,
přičasopisech,vkavárnách,vkoridorech
divadlaiparteru,abědajestlichybičku
najdouvdílešťastnějšíhosoka!No,to
bylobyještěksnesení,poněvadžnám
někdypřicházínapomoczdravýúsudek
obecenstva.Alejaknestáléjeitoněkdy!
Sohromnýmnamáhánímproklestitsi
musínovýkuscestu.Jednánízajednáním,
výjevzavýjevemdobýtimusíbojem,a
kdyžjeukonce,můžejedinýnepřítel
celoutunamáhavouprácispisovatelovu
zmařiti.
ARMANDEMolière,maluješvelmi
černýmibarvami—
LAMOIGNON(stranou)NepišTartuffy!
MOLIÈRE(vstane)Nechmne!Čijsem
nedožilsetoho,želidékusymoje
vypískaliproto,žejsempozdravitijich
opominul?—Není-ližlidí,kteřísezlobí,
ženenosímtakovýkloboukjakooni,
takových,jimžaninosmůjnezdásebýti
napravémmístě?—Všenamně
nenávidí,chod,oděv,ivýraztvářepraví
žemámnelidský.—Akevšemutomu
zármutkuještětazápověd!—
LAMOIGNON(stranou)Jestlimnevtom
vztekutunajde,jsemztracen.
MADELEINEAžsetrochuzotavíte,
začnetejinoupráciazapomenetena
Tartuffa.
MOLIÈREMilédítě,přesmrtvolykráčí
senevesele.Avůbec—
LAMOIGNON(stranou)Přesmrtvoly?
Onmneještězabije.
MOLIÈRE(kšatůmseobrací)Cojetoza
oděvy?Pamatujise.Šatysmutečníjsouto
kpohřbuTartuffa.
MADELEINE(stranou)Onhonajde.—
Bože—nyní—
DIVADELNÍSLUHA(volárychle
dveřmi)PrávěpřišlaJehoMajestátnostdo
lóže.
(Odběhne.)
VŠICKNIKrál?
MOLIÈREDoprázdnéhodivadla?—No,
nechťvidí,cosestanezdivadlajeho,
kdyžposlouchatibudenávodypokrytců.
AnebArmande—Nikoli,ne,nechcinato
myslit.—Ach,žertytropiti,kdyžsrdce
krvácí,—smátise,kdyžokoslzylije,—
topatřítakékoněmuměleckým
výtvorům,zaněžseukasyneplatí,ak
tajnostem,ježnevyzkoumalještěžádný
kritikus.(Chceodejít.—Někdoklepá.)
Jakobyněkdoklepal?
ARMANDE(prosebně)Molière!
LAMOIGNON(stranou)Namouvěru.—
Společnostserozmnožuje.—(Zaseje
slyšetklepání.)
ARMANDE(stranou)Mojetušení!—
Madeleine,podívejse,kdotoje!
MADELEINEMnějetakouzko—(Zase
klepá.)
MOLIÈREArmande?—Kdopřekvapuje
těnávštěvoutaktajemnou?
ARMANDE(stranou)Kdybyto—
(Odhodlaně.)Molière!Jábychsipřála,
abytobyljedenzmýchněkdejších
zbožňovatelů—
MOLIÈREArmande!
ARMANDEPročne?Lionnenebo
Lefêvre!
MOLIÈREHa,nebokrál!?
LAMOIGNON(stranou)Nebesa!
ARMANDEAno,abychtěpotrestalaza
tvojižárlivost,přálabych,abytobylkrál!
Schovalabychtětamtozamoješaty—
LAMOIGNON(stranou)Jávlezudo
některéztěchznesvěcenýchsukní—
MOLIÈREArmande?—Tedyještě!
ARMANDEOtevři,Madeleine,aodejdi!
Molière,nekonečnoutvojižárlivost—já
jimusímzhojiti.(SchováváMolièrašaty
nalevéstraně.)
MOLIÈRE(zdráhojese)O,nynísemivše
vyjasňuje!
ARMANDEOtevři,Madeleine,aodejdi!
—
MADELEINE(jdepomalu,ohlížejícse,a
otevře)Zmateknadzmatek.Tovezmezlý
konec!
VÝSTUPČTVRTÝ
LUDVÍK.PŘEDEŠLÍ.
LUDVÍK(bez,pláště,jenvlatu,vejde)
MADELEINE(selekne,udilapoklonkua
odběhne)
ARMANDE(stranou)Král!—Tojsem
očekávala.
LAMOIGNON(stranou)Onto!
MOLIÈRE(stranou)Tedypřece!Haha!O
hadíplemeno!
LUDVÍK(ještěvpozadí)He!Cotuděláte
?Jdemeponávratusvémzasejednoudo
divadla,hledámeMolièra,nudímesev
prázdnémdomě,,nikdonásnevítá,
musímetedysamipřijítikvámArmande,
jakkolitonemilésnadbudepaní
Molièrové’
ARMANDE(málosihovšímáakoketně
obírásejensvojígarderoboustranou)
Velkouvzalajsemnasebeúlohu!
(Nahlas.)VašeMajestátnostzachovalav
pamětiznalostmístnosti,jakokaždýpolní
vojevůdce—
LUDVÍKPamatujetemnenaztracené
bitvy—paníMolièrová.
ARMANDEMajestátnostvždy
předstihuječas.—NázevpaníMolièrová
dostávámtaképředčasem.
LUDVÍKPosadímse,miláArmande;jeto
tážsesle,vnížjsemsedávalazkroušeně
poslouchával,kdyžjstemidrželakázání.
—Jetovpravděstolicestarosti!—
MOLIÈRE(stranou)Bavěru—stolice
starosti!
LAMOIGNON(stranou)Myslím,žetam
Molièresedí,ajázdemusímstát.
LUDVÍKArmande,poméposlední
porážcenebylabysteasiočekávala,že
mnezdeuvidíte?
ARMANDE(odvrátíseodněho;úsečně)
Bylabychsedomnívala,žeseVaše
MajestátnostzabýváčtenímTartuffa—
MOLIÈRE(stranou)Anisenaňještě
nepodívali
LUDVÍKPřečetljsemjižtitul,seznám
osobaprvníscénu!Zdáse,žejeta
veselohrajednazlepšíchvašehopana
manžele—
MOLIÈRE(stranou)Ončetljižjednu
scénu!
ARMANDEVedvouhodináchpřednesl
byMolièreVašíMajestátnosticelýkus.
LUDVÍKNe,ne!Nemilujipředčítání—
mámpřílišnepokojnoukrev.Ne,ne,
avšakdoufám,žeuhlídámTartuffa
jednohodnenajevišti—
MOLIÈREaLAMOIGNON(stranou)V
densoudný!
LUDVÍKNejstesama?
ARMANDENejsem,Majestátnosti!Šaty
mojeokolomnevzdychajíažalují—tu
těchpětskvostnýchoděvů,coseměly
skvítizejtravTartuffu.
LAMOIGNON(stranou)Kdybyseraději
drželasvéroleanemluvilaošatech!
LUDVÍKŠkoda,věruškoda!Vyhlížela
bystevnichrozkošnéalíbilase—
ARMANDE(chladně)VašeMajestátnost
asimaloupozornostnatoobracetibude,
jestlisekomulíbímnebnelíbím—
LUDVÍKJakto?
ARMANDEŽivéúčastenství,jakéhopřed
časem—jaksemizdálo—uVaší
Majestátnostijsemvzbudila,mělo,jak
vidím,krátkéhotrvání—
LUDVÍKŘeknětecityláskyapřátelství?
—
ARMANDEOh,kdybybylvsrdcivašem
cittakovýpromnebýval,Sire?LAMOIGNONaMOLIÈRE(stranou)
Jakátokoketerie!
LUDVÍKArmande,vyjstejednalase
mnoutakchladně,žemnetokonečně
muselourážet.
—Předdvěmarokyvystoupilajste,když
bylMolièreschopnostivaševzdělal,
poprvénadivadle.—Hravašemne
okouzlila.—Hledaljsemosobnívaši
známost.—Milostnostvašeupoutala
mojesrdce.Někdysemizdálo,ževám
nenílhostejnouláskakrálova,—někdy
zasesplácelajstevroucímojioddanost
příkrouchladností—akdyžjsemznovu,
osmělenvámi,doufatipočal,—tustanete
sevypaníMolièrovou—
ARMANDEKdotopraví?
LUDVÍKArmande,nerozhodlosrdce
vaše,nejsteještěodhodlaná?
ARMANDEKdyžmneMolièrepoznal,
bylajsemchudý,opuštěnýsirotek.Onse
mneujal,vychovalmne,vzdělalapozději
zamiloval.Jedináchybauněhoje—
nesmírnážárlivost—
LAMOIGNONaMOLIÈRE(stranou)Jak
sezdá—neníbezdůvodná!—
LUDVÍKJaknepokojnéjetoobydlí!Že
Molièrežárlíanakoho?Snadnavšecky,
namnealestěží?
ARMANDE(koketně)Ubližujetemi,
Majestátnosti!
LUDVÍKŽeubližuji?Armande,jednes
cosivevás,comněvícesmělostidodává,
nežjsemkdykvámmíval—
MOLIÈRE(stranou)Onamnezblázní!
LAMOIGNON(stranou)Kdybychjenv
jistotěbyl,—zdebychsemohlněčemu
přiučit.
LUDVÍKPtámsevásnadobrévaše
svědomí:jemíněnívašeopravdivéstátise
Molièrovouchotí?
ARMANDEOnjetakřkamůjporučník—
přejesitoho—pronásledujemne—
stojímosamělánasvětě—
LUDVÍKOArmande,zachovejtesetěm,
kteřívásmilují!Bučítemnětou,kterou
býtitolikrátejstemijižodepřela!—
Mlčíte?—
MOLIÈREaLAMOIGNON(stranou)Ona
mlčí!
LUDVÍKPročneodpovídáte,Armande?O
mluvte!Ukohonajdetemocnějšíochrany,
nežjeochranakrálova?—Váháte?–
MOLIÈREaLAMOIGNON(stranou)Ona
váhá!
ARMANDESire,náhlépřekvapení—
změnaokolnosti—
LUDVÍKNechtěsinačas—rozmyslete
simojepřání.—Slyšímšumot—nejsme
zdejistí?
ARMANDEDruhéjednáníbaletuzačíná
—conevidětmneMolièrezavolá—
LUDVÍKOdejdu;aledejtemizítra
znamení,abychvěděl,zdaliváspo
představenízdenajduARMANDEZítra
buducelýdenzaměstnanázkouškami.
Molièretrápímneustavičněsvýmirolemi
LUDVÍKStavtesenemocnou!
ARMANDETojmenujedivadelní
nemocí.—Aleněcominapadá—dám
vámznamenímezihrou
LUDVÍKMezihrou?
ARMANDEAno.Obecenstvokolikráte
netuší,žeherecnajevištidvěrolehraje
—jednuproobecenstvo,druhousámpro
sebeseznámouosobouvdivadle.
LUDVÍKZnamenité!
ARMANDEZítrapopředstavení,budu-li
jista,žeMolièrenepřijde,—budu
očekávatiVašiMajestátnostzde.Musím
Molièrapozlobit,abynepřišel.
LUDVÍKVýborně!
ARMANDENežsepočnehráti,začnu
hádkuskrzeobleky;akdyžmámenějakou
rozepřispolu,tonikdynepřijde.—Když
semilestpodaří,mohlabych—
LUDVÍK—dátmiznameníněčímna
vašemobleku.—Modrýmšátkem—
kdybychsemělšťastnýmstáti—
nemyslítemodrým?
ARMANDETonemůžebýt—vtéroli,
cozítrahraji,nemůžesešátkuupotřebiti
—
LUDVÍKTedyněcojiného—
ARMANDEŠátekbylbyovšem
nejvhodnějšíanejpohodlnější—
LUDVÍKCožpakneníkusu,kdebyse
šátkuupotřebitimohlo?
LAMOIGNON(stranousúzkostným
výrazem)Šátku?
ARMANDEVkuseŠkolapanimohloby
sešátkuupotřebiti,alekustennemůžese
dávatproněkterémezeryvnaší
společnosti.—Někdopřichází—bože!
LUDVÍK(dupne)Navrhnětetedypřece
kus,kterýbysehneddávatimohlav
němžbymodrýšátekbyl.
ARMANDESire,Tartuffe!
LUDVÍKTartuffe?
ARMANDETojejedinýkus,vekterém
šátekupotřebitimohu.Jižzvonili—ani
okamženínemámčasu.—Vidíte,Sire,že
tonemůžebýti—
LUDVÍKConemůžebýti—Tartuffe?
Hm,hm,Tartuffejehotov—každou
hodinusemůžedávat—
ARMANDETartuffe?—Sire,rozvažte,
Tartuffe!
LUDVÍKOvšem—ovšem,Tartuffe—
Molièrovazpropadenářečkobecenstvu
—
Lamoignon—ctnostnéspolky—ale
Turkyně,arkadicképastýřkynemajíšátků
—kvůlitomušátkumuselbysedávati
přecejenTartuffe—
LAMOIGNON(strne,stranou)Cože?—
MOLIÈRE(sledujehruArmandys
blaženounapnutostí)
ARMANDEAlepovažte,Sire,Tartuffa?
LUDVÍKOvšem,ovšem—pamatujise
—jsouvtomněkterézávady!—No,
nechťsi!Čipřestanuprotobýtikrálem
francouzským,kdyžsehrátibude
Tartuffe?
ARMANDELékaři
LUDVÍKAhlékaři
ARMANDEPrávníci
LUDVÍKAhprávníci
ARMANDENemravnáscénasšátkem
LUDVÍKSšátkem?—Natojsem
zapomněl!Toťjenejlepšíscénavcelém
kuse.Tumátenejlepšípříležitostvšechno
miříci,anižbystesipotřebovalajakého
násilíčiniti.Bude-lišátekžlutý,tedyzítra
večernepřijdu!Bude-limodrý,tedyse
podařilavašelest,Molièrenepřijde,večer
budenášajástanusenejšťastnějším
člověkem!Anynívásopustím,Armande,
milostnýmůjandělí!(Odejde.)
ARMANDE(vyprovázíhovelmilaskavé
ažkedveřím.Jakzanímzavře,pustíse
dosmíchutleskajícrukama)
MOLIÈRE(radostíazahanbenímzardělý
vyjdezeskrytu)Armande!Je-limožno!
TyszachovalaTartuffa—
ARMANDENo,žárlivce?
MOLIÈRERadostpřemáhámne—jsem
uvytržení!—Armande!Rozkošné,
spanilétystvoření!(Okamženídržíjiv
objetí.)Anynívenkshromážděnénaší
společnosti,bychomjíoznámiliradostnou
zprávu,žejeTartuffezachráněn—
zachráněnláskou!(Obaodejdou.)
(Lamoignonvymotásezšatůastrnule
okolosebeseohlíží.—Delšípřestávka.)
LAMOIGNON(všecekuvytržení)Co
zosnovalomoudrévypočtenívšech
okolností,cospolečnápráceučencůa
oprávněnýchstavůceléhoFrancouzska—
státníudálost—,zmařilokusfulárdu—
koketeriedivadelníherečky!
MADELEINE(rychleotevře)Tuťjste!Co
jsemsenastrachovalaovás.Vdivadleje
plnoplesuajásání.—Tartuffeje
zachráněn.—(Slyšetizascénouhučení
hřmotícíchhlasů.)Slyšítetenhřmot?
LAMOIGNONCotoznamená?
MADELEINEPracovnícividělimuže,
kterýpředtýdnemnápovědoviknihu
Tartuffaukradl.
Jeprývdomě—hledajíhovšude.(Hřmot
stávásehrozivějším.)LAMOIGNONIto
ještě
MADELEINENebesa—jakétotušení!
—Nynípochopuji,jakjstemohl
nazpaměťumětiTartuffa—nešťastníku!
LAMOIGNON(třesase)Zbožňování
Molièra—úctakjehoveleduchu—
studiumzdrojů—
MADELEINEUpokojtese.Vysvobodím
vászato,žejstebylpřítelemmých
rodičů!(Sejmemuvlásenku.)Tuto
vlásenkumůžepotřebovatiMolièrezítrak
Tartuffu!Zdejeplášť!Zdeturban.
(ObléknedotohoLamoignona.)Nyní
budoumysleti,žejstedivadelníherec.
Proveduváscomusulmanapresevšecka
nebezpečenství!
LAMOIGNON(coTurek)Ach!Dalekoto
přišloveFrancouzskulKřesťanstvíje
vyhlazenoaspravedlivísemusíodříkati
víry!(Obaodejdou.)
Oponaspadne.
JEDNÁNIPÁTÉ
Jevištěpředstavujepředpokojíkrálovské
lóže.Vpopředípokoj—skorojakkoridor
—
osvětlenkorunnímsvícnem.Zrcadla.—
Sesle.—Zadnístěnutvoříoponazedvou
dílů,uprostředstavená.—Kdyžse
rozevře,vidětivzdélšenéperspektivě
podprsnízeď(Brustung)lóžekrálovské
—azaní,docelavdáli,dodivadla.
Oponauzpočátkujestavená.
VÝSTUPPRVNÍ
MOLIÈRE.
MOLIÈRE(ustrojenjižprodivadloco
Tartuffeanápadněpodoben
Lamoignonovi,vstoupíadívásedo
zrcadla)Podařilasetanatvářka!—Kde
jenMadeleinatuvlásenkuvyslídila!Jako
byschválnědělanábylaproTartuffa.—
Přiblížilosetedyokamžení,nakteréjsem
stoužebnostíčekal,okamženínikoli
pomsty,ale—odplaty.—Odtřechhodin
jižtlačíseobecenstvovulicíchapřikase
sotvažekomisařipořádekudrží.Takje
mitesklivo,jakovojínupředbitvou.—
KdybyArmandepřecemodrýšátekměla
—nene,onapomůžemivítězstvídobýti
vboji,kterýjsemjenkvůlinípodnikl.—
Ona!OnajedceraDuplessiova!Jíděkuju
zalátkukTartuffu.—Tamtojelóže
princů—tutolóžekrálovská.Vněkolika
minutáchshromáždísetutovpředpokojí
—milostnícikrálovští.—(Rozevře
oponu.)Tuodtudbudesedívatikrálna
ElmíruDuplessovuatřástisebude—
jakojá.—Odpočinusiještětrochu—zde
mnenikdovytrhovatinebude!—Pročby
nemohltakéjednoudivadelníherec
odpočinoutisinaseslikrálovské,když
neopovrhnekrálodpočinutímnasesli
divadelníherečky!(Vejdedolóže,opona
lóžezavřesezanim.)
VÝSTUPDRUHÝ
DUBOIS.LEFÊVRE.PotomCHAPELLE.
KonečněLIONNEaDELARIVE.
DUBOISČlověkmusíutécidokoridoru
—abydýchatimohl.
LEFÊVREDivadlonaplňujesepodsamý
strop—
DUBOISUkasypřišliprýlidék
pomačkáníarozličnýmúrazům—
LEFÊVREDůkazto,želékařineměli
příčinustěžovatisinaTartuffaDUBOIS
Přisatiřenaprávníkyočízvásnespustím
—
LEFÊVREKrálvzaldeputace,kteréproti
Tartuffubyly,všechnydosvélóže.
Neštěstínašedopomohlonámkvelikécti.
Aha!Vidíteváženéhonašehopřítele
Chapella?
DUBOISZdásebýtipohrouženv
hlubokomyslnémrozpočítání.
CHAPELLE(hlubocezamyšlenpočítána
prstech)
LEFÊVREVypočítávášMolièrůvpříjem,
váženýpříteli?—
DUBOISČipočethlav—jápočítámke
dvěmatisícůmlidí—
CHAPELLEVypočítávám,kolikletještě
francouzskývkustrvatimůže,kdyžse
taktopokračovatibude.
DUBOISDokudbásnitbudou
akademikové,neníkočekávaní,abychom
častějividělitakplnédivadlojakodnes.
—
LEFÊVRE(ironicky)Pomyslete,Dubois,
látkaTartuffajeChapellova—onprvní
mělmyšlénkuvystavitinajeviště
pokrytce.
CHAPELLEAno,tojepravda.Bylato
mojepůvodnímyšlénka.
DUBOISMinistrakomoří!
(LionneaDelarivevstoupí.)
DELARIVEJehoMajestátnostnezdržíse
jiždlouho
LIONNEPodepisovaljenještěnařízeník
propuštěníoněchne-pokojníků,kteří
pykalivBastilevášnivézastávání
Tartuffa,kterýžesepresevšeckotopřece
dává,pochopitinemohuCHAPELLENa
štěstíjekramářvkořeníMathieuna
rozkazpresidentaLamoignonavyjmut.
TentoMathieujejedenznejhorších
tleskačů,lidítopravémuuměnívelmi
nebezpečných—
LEFÊVRELamoignon?—Jetotedy
pravda,žeodtédoby,coMolièredržel
řečkobecenstvu,Tartuffanasebe
potahuje.—VespisechMathieuanašelse
dokument,vněmžsedokazuje,žepravé
jménoMadeleiny—Duplessisje.
LIONNEaDUBOISDuplessis?
LEFÊVREJménoonénešťastnérodiny,o
nížnámMolièresneobyčejnouvášnivostí
vypravoval.—Tytodnipře-hledávaje
staréúředníspisy,našeljsemvnich,k
nemalémupřekvapení—velmiurputně
vedenoupři,kterouvedlydětiDuplessovy
předdvanáctiasnebčtrnáctiléty—proti
Lamoignonovi
VŠICKNILamoignonovi!
DELARIVE(uopony)Jaknepokojnéje
obecenstvo!—Jakhlučné!Člověkby
myslel—
VÝSTUPTŘETÍ
MOLIÈREvystoupí.PŘEDEŠLI.
VŠICKNIPresident!
LIONNEVěruon!—Divímse,vyv
divadle?
DELARIVENedostaloseještědivadelním
hercůmkrálovskýmcti,abykdybyli
přivábilipanapresidentaLamoignona—
LEFÊVRE(stranou)Nenípochybnosti,on
jeTartuffe!
MOLIÈRE(vrozpacích)Oblékljsem
vskutkupresidenta?
DUBOIS(stranou)Mluvízmateně.
CHAPELLEPanepresidente,ubezpečuji
vás,ževšechnysílysvojevynaložím,
abychtutosatiruMoliérovujaknáležíve
všechčasopisechrozebral.Přesvědčítese,
žejeveFrancouzskuještěpér
MOLIÈRE—husích
CHAPELLEHusích?
LIONNE(stranou)Opravdu—zdáse,
jakobynebylpřisobě.(Hlasití.)Pane
presidente,záležívámmnohonaosudu
rodinyDuplessisové—
LEFÊVREBezpochybyvámznámobude,
žeMadeleina,mladáherečka,codnes
poprvévystoupitimá,jednazdcer
Duplessisovýchje?
MOLIÈRE(užasne)Jakže?
LEFÊVREVspisechMathieuových,
kteréhojstezatknoutidal,—dokazujese,
žejstevdoměrodičůtohotoděvčete—
MOLIÈRERodičů?Madeleinabylaby
sestraArmandy?—Nebesa!—Slyším
zvonecnápovědy—prvníznamení—
zprávaoMadeleine—Ha!—Vtřetím
jednání,pánové,seuvidímel(Odběhne.)
VŠICKNI(pustísedosmíchu)Molière!
CHAPELLEMolièrejakožtoTartuffe!
LIONNEPodivuhodný!Vtělený
president!
LEFÊVRENenípochybnosti,Lamoignon
jeTartuffe—Lamoignonje(stranou)
podvodnýpřítelDuplessisův!
DELARIVETobudenejvětšíMolièrova
role!—Podívejtesejennatolidem
přeplněnédivadlo!Pojďte!Naokamžení!
(Rozevřeoponu.)
VŠICKNI(kráčejípozvolnadolóže,
zůstanoualevpozadí.Oponasezanimi
zavře.)
VÝSTUPČTVRTÝ
LAMOIGNONvstupujeopatrné.Později
PŘEDEŠLÍ.
LAMOIGNONJižtedyuzavřenoabez
zázrakůodvolánonebude.—CeláPařížje
vpohnutíkaždývidětichcectnostné
pokrytcenajevišti!—Narážliváslova
jízlivétésatiry—
zaznamenávajíseapřijistýchpřílišdo
okapadajícíchscénáchvypukne
přenesmírnýjásot!
Interdiktneminevšeckyty,conakomedii
šli,—aleprodnešnívečerpřijdejiž
pozdě.—Avšeckoto—rádbylbych
vyzradilkráliintriku,kdybychjinebyl
slyšelnataknebezpečnémmístě.—Tudy
musíjíti—kdybychseodvážil—zde
jedinébezpečnéjemístovcelémdomě
(Předešlívycházejízlóže.)
LIONNEAhMolière!Dejtesinačas!
DELARIVEPohlednatakplnédivadlo,
Molière,mácosiokouzlujícíhoDUBOIS
Tomnožstvíočekávajícíholidu,Molière
LEFÊVREZdátesebýtivšecekzaražen
nadtím,žeMadeleineBéjartovavlastně
MadeleineDuplessisovaje.—
LAMOIGNON(stranou)Nebesa!Onimne
držízaMolièra!
CHAPELLEOvšem,paneMolière,vyjste
silátkukTartuffunevymyslil,slyším,že
jetoopravdivýpříběh,kterýnámvněm
ukazujete—
LAMOIGNONZakohomnedržíte?
DELARIVEZanejvětšíhobásníka,
kteréhomáFrancouzskovkomedii,za
nejpravdivějšíhomravolíčitelesvého
času,zavzorpozdějšímvěkům
LIONNEAnoMolière,kdybystechtěl
šetřitiúřadů
DUBOISMolière,kdybystechtělšetřiti
lékařů
LEFÊVREMolière,kdybystechtělšetřiti
notářů
CHAPELLEMolière,kdybystechtěl
šetřitiakademiků!
LAMOIGNONPánové,jájsempresident
Lamoignon!
LIONNEPodobenjstemunápadně
DELARIVEVěrnájehokopie!
DUBOISSjásotemváspřijmou!
LEFÊVREStracharozpačitostzlosyna
takpravdivěseodznačujevevašem
obličeji,jakobystevskutkustálvedle
mladéselkyzLimogesasnírozprávělo
průmyslubavlnářském—
LAMOIGNONChcetemnezblázniti?
DUBOISTakovýtovýbuchzlostibude
vámnáramněslušeti,ažsehanebnosti,
kterýchjstenatropilvdoměubohého
Duplessis,odkryjí,ažduchvámi
zklamanéAdélyahlasyopuštěnýchdětí,
kteréjstedonutil,žesivýživuhledati
muselypřidivadle—
(Začínásehrátouverturazascénou.)
DELARIVEOuverturapočíná—
VŠICKNI(stranou)Král!–
VÝSTUPPÁTÝ
LUDVÍK.PŘEDEŠLÍ,kteřísevšickni
hlubocepokloní.
LUDVÍK(přicházísezaloženýmarukama
/armverschräkt/arozčileněpřecházísem
tam)Dobrývečer,pánové!AhLamoignon
—dobrývečer,Lamoignone—Jakvy
sempřicházíte?
Nenípamětníka,abyváskdobylvdivadle
viděl.
LIONNESire,jetoMolièrejakožto
Tartuffe
LAMOIGNONJázajdu—
DUBOISVšicknijsmehotovídle
vznešenéhopříkladuVašíMajestátnostis
Tartuffemsesmířiti,cojsmeMolièrav
přestrojeníviděli.
LAMOIGNONSire—
LUDVÍKPravda—jakpakbytaképřišel
presidentdohříšnéhodivadla!
Podivuhodnášalba!
(Stranou.)JetoMolière,nemohuse
podívatmudoočí.—(Hlasitě.)Pánové,
pojďtedomojílóže!
CHAPELLESire,—jakátočest!
LUDVÍKVšickni,všickni,kteříjstebyli
protivníciTartuffa!—Molière,vyjdětek
dílu!Jstejaksirozmrzen?—Měljste
snadmalouhádkuzakulisemi?Pojďte,
pánové!Příklademsvým,Molière,
donutímnepřátelevaše,ževámbudou
tleskati.(Vstoupídolóžeažksamé
podprsnízdi\Brustung\avtomokamžení
strhneseohromnýjásot.Ouverturaukončí
setušemapotomumlkne.)
DUBOISAha!Vítajíhoprototakhlučně,
žezápovědodvolal—(Následujekrále.)
CHAPELLEPřipojmese,abysetleskaloi
nám!(Všicknivstoupídolóže,zustanou
alevícevporadí,blížekjevišti.—
Záclonazůstanerozhrnutá.)
LAMOIGNON(zůstanesámavypuknev
zoufalýsmích)Hahahaha!Onimnedrží
zaMolièra!Duplessisjemezinimi—a
zámkyutruhelmýchseotvírajíasvědčí
protimně!Jižpočalascéna—slyšímjiž
tyvražednéverše—nynívystoupíElmíra
—ha,tuje!Králnahýbásedolů—šátek
—
LUDVÍK(senáhlezdvihneseseslea
přicházípomalukpopředí.Všickniuctivé
serozstoupnounaoběstrany,akdyž
projde,vslušnévzdálenostistáti
zůstanou.)LAMOIGNON(uhnesezcela
nastranu)Šátek—bylžlutý!—(Dlouhá
přestávka.)LIONNE(stranou)Urazilo
králeněkterémísto?—
DUBOIS(stranou)Snadnějakáosobní
narážka—
CHAPELLE(stranou)Anebšpatnýrým
—
LAMOIGNON(prosebe)Šátekbylžlutý!
DELARIVEVašíMajestátnosti,—ráčíte
poroučeti—smělbych—
LIONNEŘečvtomkusezdáseVaší
Majestátnostisnadpřecepříliš
svobodnou?
CHAPELLEJánapočítaljižšestšpatných
rýmů!
LIONNEPřejesivašeMajestátnost,aby
sevydalprotest—
LEFÊVRENebomandát?
LUDVÍK(sedneaopřehlavuoruku)
Nehezké,nehezké—jestlimneklamala!
LAMOIGNON(plosiněstranou)Haha!
Oblekynejsoudobřevolenyvkusetom.
——Tenžlutýšátek!——(Slyšeti
tleskání.)
LIONNEPřeje-lisiVašeMajestátnost,
poručím,abyseoponaspustila—......
CHAPELLEOhLudvíkČtrnáctýjepřece
jenLudvíkČtrnáctý.
LUDVÍKChapelle,tobyla
nejhlubokomyslnějšímyšlénka,kterou
jstekdyvyslovil.Covidím?Molièreještě
zde?—(Všickniobrátísena
Lamoignona.)LAMOIGNON(zmužíse
odhodlaně)Sire,kdybychseodvážitisměl
apovědítivámzprávuLUDVÍKOčem?
—
LAMOIGNONTýkásetooděvu.—O
šátkuElmířině!
LUDVÍKJak—vyvíte?Pánové,(ukazuje
nalóži)vstupte!—Zanechtenáso
samotě!
(Všicknisepokloníaodstoupívporadí.)
LAMOIGNONSire,zprostětemne
ukrutnéhotohoomylu.Jájsempresident
Lamoignon!
LUDVÍKVskutku!JsteLamoignon—co
víteoElmíře—
LAMOIGNONLudvíkovaušlechtilámysl
adůvěrazklamánaježenskoukoketerií—
abyvymohlaprovozováníTartuffa,
vynalezlalest—
LUDVÍKJakže?—ProtožádalaArmande
—
LAMOIGNONmodrýšáteknaznamení!
LUDVÍKOšemetné!Ošklivé!Aleodkud
víte—
LAMOIGNONNáhodouseznámiljsemse
sonoumladouherečkou,kterádnes
poprvévystoupí—(Slyšettleskáníza
scénou.)
LUDVÍKKomutozasetleskají?
DELARIVE(zporadí)Vystoupilapoprvé
maláBéjart-Duplessisova.
LAMOIGNONZajistésinyníVaše
Majestátnostpřeje,abysepředstavení
ihnedukončilo—
LUDVÍKZklamán—zrazen!Podivno,že
mnětumalouMadeleinunepředstavili
(potlesk).
Zdáse,žeselíbí.—Delarive,má
schopnosti?
DELARIVEVýborné!
LAMOIGNONMáseoponaspustit?
LUDVÍKJeštěne,ažpoprvnímjednání
—
LAMOIGNONJe-lipravda—zítra
oznámísevžurnálech,žesekusjendo
konceprvníhojednánídohrál,Jeho
Majestátnostaležeopustilasvojilóžijiž
poprvníscéně?
LUDVÍKBezpochyby!Tojetenpravý
prostředek!
(Tleskáse.)
LAMOIGNONĎábelskéruce!
LUDVÍKDelarive,líbíse?
DELARIVEVšeobecně!
LUDVÍKJakjeoblečená?
DELARIVEModrýšátek—
LUDVÍK(vstane)Modrýšátek?Hm,hm,
musíbýtivnadnátaMadeleine!Zdáse
býtisvěží
—zajímavá—takněco—čehoposud
nebylo—
LAMOIGNONSire,poroučítekočár?
LUDVÍKPresidente,—rádpozoruji
vyvinovánímladýchschopností—(tleská
se)musívýborněhráti.—Nechcibýti
takovýmukrutníkem,abychjíodchodem
svýmubližoval.—
Presidente,—nechtěještětenčlánekpro
žurnály!
LAMOIGNON(uvytržení)Sire,dobrá
věc!
LUDVÍKDelarive,(Delarivepřijde
z_pozadí)kdyžjsmejižzde—ajinak
strávitivečernevíme,myslím,abychom
sepodívalinatenkusaždokonce.
Myslíte?Půjdeme?—
DELARIVEJakáněžnost,jakáto
velkodušnost!—Madeleinezvítězínad
Armandou—totižvjejíroli—
LUDVÍKJápřejuštěstícelémusvětu—a
byťtošloinamojeútraty.—Madeleine
musíbýtiznamenitýtalent!—Od
nynějškabudujenochranceumění,a
nikolijenumělkyň.—Pánové,pojcite,
chcividětikusaždokonce!—(Vejdedo
lóže.Všicknihonásledují,mimo
Lamoignona.Záclonasezanimishrne.)
VÝSTUPPOSLEDNÍ
LAMOIGNON.PozdějiMOLIÈRE.Potom
ARMANDE,MADELEINEaMATHIEU.—
NaposledLUDVÍKaOSTATNÍ.
LAMOIGNON(sám)Všeckoztraceno!
Všeckototam!Odsouzenjsemza
posměchsloužitinejpozdnějšímještě
věkům.—Mámprchnouti?—Mám
zůstati?—Mámsedívatisámnasebe?
MOLIÈRE(jakožtoTartuffe,rychle
vkročí)
LAMOIGNON(vidívMolůmsámsebe)
Ha!Kdojsi,člověče?—Pryčodemne—
příšero!
MOLIÈREZnášmne?—Cítíš,kdojsem?
—Jsemtvojesvědomí!Tebeastín
obětovanéhotebounešťastníkachtěljsem
ukázatsvětu.Viz!Tamdolestojí
DuplessiscoOrgon,Elmíracoženajeho,
tebouzavedenáknejhanebnějšínevěře!
—Čistéhlasypanenské,kterézaznívajík
tvýmuším,jsouhlasydětítvéhopřítele,
teboudobídyvyhnaných,sesterto,které
teprvnyní,vokamžení,kdezlosynství
tvojenajevovyjítimá,cosestryse
poznaly.—Vez!Jaktutopředtebou
stojím—stíntvůj,podobatvá—,tak
vystoupímnynínajevištěajásot
obecenstvanepřivítáMolièra,ani
Tartuffa,alepresidentaLamoignona!—
MATHIEU(pojednéstraněvede
Madeleinu,podruhéArmande,kteránese
vrucerusouvlásenkuapřesrámeněkteré
jinékusyoděvu,cožMolièrepozději
potřebuje,jmenovitěmodrýšátek)
Chválabohu,Molière,žepřicházímvčas!
Stálomnetoaletřitisícelivresůkauce!
MADELEINEVámtedymámeco
děkovatizapovědí,ukradenouknihu
nápovědovu,Bastiluimimickánavedení?
—Špatnýčlověče,kdybystenebylspolu
příčinou,žejsemsestrunašla—
(OvineráměokolopasuArmandy.)
MOLIÈREZdestojídědičkyoněchpeněz,
oněžjsioloupilotcejejich,oběťtvého
pokrytstvíapotměšilosti!—Slíbíš,že
chcešpojistitiMadeleinetřicettisíclivrů?
LAMOIGNONTřicetti—Cobymněto
nynípomohlo?
MOLIÈREZapodílArmandy,kterýtéž
třicettisíclivrůobnáší—kteréhoseale
mojeArmandeodřekla,poněvadžjá,díky
Muse,uživitijimohuzmýchprostředků
—,zatenpodílzřídíšdivadelníškolu,
akademiiprovzděláníuměníhereckého,
abyschopnostvylíčováníma
představovánímodkrývatinešlechetnosti
pokrytcůveFrancouzskunevymřela.
Slíbíš,žetakuděláš?
LAMOIGNONJakétorouhání!
MOLIÈRESlyš—paklitakučiníš,cojá
učinitichci.—Vděčenzaideu,kteroujsi
mněmimovolněktomutokusudal,—
nechcipřece,abysenatebeukazovaloa
volalo:Vidíte,tojepresidentLamoignon!
—Molièredokážeti,žemášlechetnější
srdcenežty!Zdešátek,jakýtynenosíš!
—Zdehlava,kteránenítvojí!—(Dávási
přitomrusouvlásenkunahlavuamodrým
Mikemovineseokolopasu.)
LAMOIGNONJak?—Cože?—Znátiže
mnenebudou?
MOLIÈRETvojeskutkyano,aleosobu
tvojichciušetřiti.(Venkuhlučnýpotlesk.)
Slyšíš—
jaktějižočekávají.—Přísahej,že
vyplníš,cojsemodtebežádal,ajávyjdu,
jakzdestojím!
LAMOIGNONPřísahámpřisvětle
pravdy!
MOLIÈRE,ARMANDE,MADELEINE
Výborně,Tartuffe!
LUDVÍK(kterýbyljiždřívepáchnu
trochurozhrnul,—vejdespány£ló$e)
Ne,takne,Lamoignone,přísahejtepřilži,
černéjakonoc!Cojsemtomuselslyšeti!
—Molière,vyprokazujete
velikomyslnostmuži.,kterýjíhodennení.
LAMOIGNON(stranou)Tobudeposlední
denméhoživota!
LUDVÍKNicmineušloztoho,cosezde
mluvilo,ačemujsemnerozuměl,
vysvětlilimititopánové.—Lamoignone,
tacíjsoutimuži,kteřínejenFrancouzsko,
aleimneopanovatichtějí.
——Vy—pravzoreTartuffa,nikdy
nepřibližujtesekknížeti,kterýpokrytce
navždyvypovědělodveslasvéhostátu.
Netřebamijiždalšívašíslužby—
LAMOIGNONSire,milost—
LUDVÍKNikdy!—Vtomokamžení
složtesvojidůstojnost!(Obrátísek
druhým.)Tedydvěsestry?(Jdek
Madeleině,kterouzvědavěprohlíží.)
KrásnáMadeleino,přeju,abystetak
velkouumělkynísestala,jakouje
Armande,aleumělkynínajevišti,nikoli
—(svytýkavýmpohledemnaArmande)
zakulisami!
ARMANDE(prosebně)Sire—
LUDVÍKDobře,dobře.JáberuMadeleinu
podsvojiochranu.AvyMolière—moji
pánové,zvláštnímitočinípotěšení,—že
právěnynímohuukázatiFrancouzsku—
zhlavnílóže—vMolièružeumění,v
odkrytípakavypovězeníjehonepřátel
(podívásenaLamoignona)žesvobodu
myšlénekasvědomíctím!Následujte
mne!(Odejdevpravoodherce.)
CHAPELLEDovelké,hlavnílóže!
(Kvapněnásledujekrále.Delarive,
Lionne,LefívreaDuboisjdouzaním.)
MATHIEUAh,paneexpresidente,nyní
půjdupodhlavnísvícenahojným
potleskempřikaždémmístě,kterésena
váspotahuje,pomstímsezaBastilu!
MOLIÈRENezapomeňtenavýmínky!
Sicezítra,přidruhémpředstavení
Tartuffa,ukážuvlkavpravémjeho
kožichu.—Přítelkyně,mojesestry,nyní
najeviště!—
MATHIEUAjánasvojestanoviště,pod
hlavnísvícen!(Všickničtyřivjednu
stranuodejdou.)—
LAMOIGNON(sám)Jdětě,jenjděte!Na
jevištijsemnapolovyhrál—vživotě
jsemprohrál
—alepočkejte—počkejte—!(Odejde.)
Oponaspadne.
VLÁDAALÁSKAanebMATKAV
ZÁPASUSDCEROU
činohravpaterujednáníodKarla
EdmondaChojeckého
OSOBY
MaršálD’ANCRE(45let)
KAREL
D’ALBERT,jemrálníkapitánkrálovského
zámkuLouvru
(31let)
GASTONDELAFORCE(25let)
THEMINES(48let)
RAYMUNDDETOURS,astrolog(65let)
RIZZI,veslužběEleonoríně(40let)
XAINTRAILLES
dvořané,šlechtici
SABRAN
NANGIS
VITRY
PÁŽE
POSEL,veslužběpanímaršálové
PETR,služebníkRaymttndův
KAPITÁNGARDY
PANARMANDDERICHELIEU
PRESIDENTNEJVYŠŠÍHO
HRDELNÍHOSOUDU
ELEONORACONCINOVA,choťmaršála
ďAncre(36let)
BEATRIX
MARKÉTA,opatrovniceBeatricina
Soudcové.Šlechticové,dvořané,dámy.
Pávata.Gardy.Stráže.Lid.
JEDNÁNÍPRVNÍ
Rayymundovolaboratorium.
Vpozadí,kamžokoobecenstvavniknouti
nemůže,jsoupeci.—Velikásednice
středověkéhoalchymisty.,astrolaby,
velikéknihy,pergamentovézávitky,
alembiky,křivoly,teleskopy.,číšea
podobnénáčiní.Tuatamvázys
květinamiajinépředmětyosvědčující
přítomnostRenské.
VÝSTUPPRVNÍ
BEATRIX.MARKÉTA.PETR.
(Beatrixpracujícíjehlou—Petrje
zaměstnánupecí.)
PETR(běžíkoknu)Coje?—Ah,neníto
nic.Kdykolislyšímjakýkřikzulice,zdá
semi,žetamchtějízabítinašehopána.
MARKÉTABudešmlčet?
PETRO,namouvěru—alchymista—co
tomutenhloupýlidrozumí—timufikají
sprostěčarodějník.
MARKÉTABudeš-lipakmlčet?
BEATRIXCopravíPetr?
MARKÉTA(jdoucseusaditisprácísvou
vedleBeatrix)Praviljen,žebybylměl
mistrRaymundaspoňsenasnídat,prve
nežvyšel.
PETRBaže.Tojábychsetakové
neprozřetelnostijakživnedopustil—já
ne!
BEATRIXMůjubohýotec—
MARKÉTAOnseživívědou.
PETR(stranou)Ano—zároveňaleovšem
takédryáky,kouzelnýminápojiaamulety,
ježprodáváazaněžsepořídíněconazub.
Dobřeříkánášpán:bludmusíživit
pravdu.
MARKÉTACoztebebudeza
prostomilounevěstu!(Ukazujícjíobdobu
prohlavu,jížprávěpřipravuje.)Zamých
dobnosilijsmeširšíčepeni.
PETRBaprávě,celéstodoly;člověkse
mohlpodtímukrýtpředdeštěm.
MARKÉTA(dadoucseznovadošití)
Nečinímtikomplimentů,alenevím,je-li
přidvořemnohoděvčat,abymělytvou
ušlechtilostatvézpůsoby!Bůhví—když
jdešasvémalénožkyukazuješjakov
poletu,anebkdyžtysvéručkypřišitítak
úhledněpohybuješ,—coždivu,kdyžse
tímněkterýmažhlavasplete.—Jeto
vidětnatomubohémGastonu—prvetak
rozpustilýjonákatyjsizněhoudělala
svatého—ajaktentěmiluje!
PETRTenjevěruubohý.
BEATRIXApročbymnenemiloval?Což
byjejmohlkdovícemilovatinežlijá?
MARKÉTAAjaknanáskvapístou
svatbou.Člověksotvamůžeodpráce
odhlídnout!
BEATRIXDobřemá,žepospícháštěstí
vstret;vždyťnásbeztohozřídkakdy
potká!
MARKÉTANechciříci—Alesvatbase
nepřichystátaksnadnojakooběd—jen
tak—
zhurtasvečeradorána.
PETR(stranou)TaMarkétajeksmíchu!
MARKÉTA(pokračujíc)Naštěstíjezítra
dvanáctého;ajakmistrRaymundpraví,
dvanáctkajesloženázpětkyasedmičkya
tojsousvatáčísla.
PETR(ukazujenaGastona,jenžpřichází)
OpaníMarkéto,—vida,vymátepřece
jenpravdu
—hle,dvěruce—dvěnohy—jedna
hlava,dohromadypět.—Svatéčíslo!
GASTON(vstupuje)
VÝSTUPDRUHÝ
TITÉŽ.GASTON.
GASTON(tiskneBeatriceruceajdek
Markétě,jižobejme)Markéto!Beatrix!
BEATRIXDobrýden,Gastone.
GASTONNudobrá,Markéto.
MARKÉTA(kBeatrix)Tojehubička,jež
semizdála,jakobybylazamýšlenápro
tebe,holoubkumůj;posvatbětijivrátím.
GASTON(kBeatrici,sklonivsekjejí
sesli)Víte-lipak,žepracujetejakovíla?
MARKÉTA(stranou)Dobřetak,jaksety
maléručkydotohoženou.
GASTON(usadíseknohoumBeatrici)
PotkaljsemudveřívašichDuplessis
MornaiesprincemCondé.Jsouťod
několikadnívPaříži.
BEATRIXPrincCondé?
GASTONVelikétojméno,viďte—ale
taktéžvelikáduše,miláBeatrix.Několik
předkůmýchzemřeloprošlechetnoututo
rodinu.Princmitisknulrukutaklaskavě.
—Ahtotím,žejsemnyní—covás
znám,Beatrix—přátelstvíjehohoden.
Vámtoaninamyslnepřišlo—
vám—alejá,pomním-li,jakýjsembyl,
prvenežjsemdotohotodomuvstoupil,—
lehkomyslný—basnadhoršíještě
marnotratník,blázen,—jenžvyhazoval
životsvůjplnýmirukami—dlerozmaru
anáhody!
BEATRIXŠlechetnésrdcevaše,Gastone,
nalézávemněpodnětproměny,knížby
vásbylapřirozenápovahavašepřivedla.
Vypaksnažítesetímoprávnitiláskusvou
avyplnitipropast,jižvyrylosudmezi
synemdelaForceachudoudcerou
RaymundadeTours.
(Mezitoutoscénoupřicházíavychází
Petr,kterýžnapecedohlíží.)GASTON
NikoliBeatrix—Vyjstemnenaučila
pochopit,žeživotnášmájinýúkolajiné
vděkynežtonezřízenéřáděnínašich
vášní.Jámusildobýtimírusvědomí,než
jsemsemohlpovznéstikvám;vyjsteto
jediná,jížjsempovinovánzasvé
šlechetenství—
BEATRIX(dadoucmuruku)Jápakvám
budupovinovánazasvéštěstí!
GASTON(svroucností)AhBeatrice,já
vásmilujucoprvníajedinouláskusvou.
BEATRIXGastonemůj,viďžeopustíme
Paříž?Vtomtodoměmnejakýsistrach
obchází!
Celýdvůrumlouvásesemnasetkanou.
Bůhsámznávšeckytajnosti,ježsetu
odkrývají,všeckypikle,ježtosezdekují.
—Atilidéříkajíotcimému„čaroději“—
jemu,kterýžjepřeceučenec,—ajakna
něj,ubohéhostařečka,dorážejí!Ne-ní-li
pravda,ženásodvedeteodsud?Jánejsem
ctižádostivá—já—skromnýdomek,
někdepodstránínavysluní,kdebych
mohlasptactvemzpívataseslunečkem
seusmívat—dýchatvonnýmvzduchem
lučním—ktomustaréhootcemého—
vás—amoumilouMarkétu.Acožmido
ostatku?
GASTONDrahédítě!
PETR(vyhlídnedogalerie)(Hluk
smíchu.)Ah—ah.Jetomuhodina,co
nikdonepřišel,—
jižmitozačínalobýtkupodivu.
GASTON(kPetrovi)Očekávášněkoho?
PETRConevidětnahrnesesemhejno
větroplachů.(Nápodobíkupce.)Dejtemi
flastr—chcimítmast—nápojlásky—
(KeGastonovi.)Všakuslyšítesám—jako
byčlověkmohltolikalidemnajednou
vyhovět—našinecjemagikem—ale
protočlověkpřeceneumíčarovat.
GASTONPojdte,Beatrix,—jižpouhá
přítomnosttěchtomužůjeprodámu
potupou.
MARKÉTA(zvedáseasbírádílosvé)
Vskutku—takésemusímpostarato
oběd.—Přinesnámdříví,Petře.
PETRJižjdu.(Stranou.)Onaporoučí
učenémujakonějakémunosiči.
GASTON,BEATRIXaMARKÉTA
(odejdou)
PÁNOVÉ(přichází)
VÝSTUPTŘETÍ
PETR,NANGIS,SABRAN,VITRY,
XAINTRAILLESaJINÍPÁNOVÉ.
NANGIS(vcházísplašeně,jakobychtěl
uhánětzaBeatricí,vtomokamženízmizí)
Eh—eh
—(vracesekostatnímpánům,ježto
přicházejí).Cožtulidépřednámiutíkají?
XAINTRAILLESTojetváchyba—
hrome!
PETR(předstoupiv)Tujsem,krásní
pánové.
NANGIS(obrátivse)Ah—tystu?Aty
setedataképočítášzaněkoho?
PETRAlemilostpane—
NANGISNubuďsi.—Platí.—Jsičlověk
—mluv,cojetozaholubičku,kterážpřed
námiutíkáustrašená!
PETRJájsemučeňmistraRaymunda!
NANGISJakstaráje?
PETRJemidvacetlet.
XAINTRAILLESJesirotek—navdaní
—nebovdaná?
PETRJájsemsvobodný.
NANGIS(ukazujemudukát)Ajmenuje
se?
PETROnasejmenujeBeatrix,jetodcera
mistraRaymundaamáosmnáctlet.
NANGIS(dámudukát)Vida,tysvtipný
hoch—kdejepántvůj?
PETRHnedletubude,milostpane!
SABRANZdalipaknamnenezapomněl
tenbalbous?
XAINTRAILLESAnamne,ten
čarodějník?
NANGISHrome—anamne?
PETR(stranou)Tijsoučistězdvořilí.
(Nahlas.)Anopánové,ano.
NANGISMůjnápoj?
XAINTRAILLESMůjhoroskop?Můj
amulet?
(MezitímzjevíseďAlbertnajevišti.)
VÝSTUPČTVRTÝ
TITÉŽ.D’ALBERT.
D’ALBERT(vpozadí)Eh!No—no
pánové,—vždyťpaktohochlapce
udávíte.
NANGISAhpanďAlbert.
XAINTRAILLESGenerálníkapitán
Louvrů!
PETRTensedobřenahodil.(Odejde.)
D’ALBERT(předstoupne)Uvšechvšudy
—Netřebabýtaniďáblem,ani
kouzelníkem,kdobyvámchtělosudváš
předpovědět.Tvůjhoroskop,
XAINTRAILLES?Ještěseponěmptá,
ježtoConcinovévládnouaježtomuhlava
vězímezisekerouašpalkem—jakonám
všem.—Spravedlivýbože—ježto
trnemevšichnistrachemahrůzou
blednem.
SABRANOnmápravdu,namouvěru—
myseusmívámepodsekyrou.
XAINTRAILLESOhtiConcinové!
D’ALBERTTysechcešprávěoženits
krásnouslečnoudeMontluc,on,kterážti
mápřinéstzavěnonáměstnictvív
Dauphine?—Jesttokrásnýskvost,kterýž
zdobívýbavunevěstytvé,
—aleradímti,pospěšsi—tvůjdekretse
máprávěvyhotovit—aleproSaint-Luca.
XAINTRAILLESProklatédušeti
Concinové!
D’ALBERTKýhoďábla!Sabrane,kýčert
vámtotakévlezldohlavy,žejsteunesl
dcerustaréhožidovskéholichváře!Tojen
hříšekmladosti—není-lipravda—ale
považtesi,povídají,žesitenstarýlotrdal
vydratskrzepanamaršálaašlechetnou
jehochoťohromnésumypeněz—aže—
ažeopatrnýdlužníkbymohlsnadnonato
pomyslit,jakbysedluhuzprostil,kdyby
dalspálitnajednéhraniciúnoscežidovky
—ižidovkuovšemivěřitele—,nestoupá
vámdonosučoudhořícíchotýpek,
Sabrane?
SABRANVždyavšadytiConcini.
D’ALBERTTi,
NANGIS,otoběvědí,žessemnoujedna
duše,žesmůjnejlepšípřítel,vědí,žes
povolánnastoupitipomněvkapitánství
královskéhohradu—vznešenétomísto,
kteréžčlověkudávávkaždoudobupřistup
kukráli.MonseigneurďAncreaEleonora
Galigai,jimžtosezalíbitisetinepodařilo,
posadítamněkohozesvýchpřívrženců.
PříteliNANGIS,nejlepšítypřítelimůj,za
prvnípříležitostidajítimístoslužbydýku
neboprovaz.
(Obrátivsekevšem.)Nuteda,coříkáte
mémuproroctví?
NANGISTropíššašky?—Aletysám?
D’ALBERTJá?—Jásedámdoboje.
XAINTRAILLESTosemilíbí!
D’ALBERTAsvolámokolosebevšecky
lididobrévůle!
NANGISTunásmáš,Sabrana,
XAINTRAILLES,NANGIS.
SABRANAno—učiňmehonnaty
Concini!
NANGISAnoazajasnéhodne!Zanechme
jižtemnéúkladytěmtodobrodruhům—a
vzhůru
—kordemkupředu!Přinichjelest,při
násjesíla!
D’ALBERTSíla?—Akdejivzít?—
KdežmátevelmožeFrancieodtéchvíle,
cosekeraTanneguy-Duchátelapřeťalažití
KarlaBurgundského?
NANGISAtysoudíš?
D’ALBERTJásoudím,
NANGIS,žemoudřezvednoutzbraň,
kteroužjsipohrdl.Anolestprotilsti.
ŠtvemechytřeCondéaprotiďAncrovia
ďAncraprotiCondéovi:nenávidíťseoni
jižtolik,žesesraženímnavzájemrozdrtí,
amyjichdodělámenadobro,sebranými
ostatky.
XAINTRAILLESD’Ancraproti
Condéovi?—Alevždyťpakudělali
alianci—jdouteďpospolu—snadproti
nám?
D’ALBERTNikoli.Tojetaknaoko.
Minulostjichjeobtíženavztekema
nenávistí.TěmConcinůmnelze
zapomenoutnadrzostševčePicarda,
jemužpanCondéochráncem.Konečně
nechtěmnejenjednat.Mluvtejenpro
mne.Ažbudechvíletasitmeč,dámvám
vědět.
XAINTRAILLESChválabohu,jáse
postarámomaršála.
D’ALBERTOmaršála!Cožjeotoho,
jehoženytřebasebáti!D’Ancrenenínež
povyšenecštěstí—aleEleonoraGaligai
jesamaosoběideou,soustavou
politickou!—Onaví,žeprvnísílakrále
jeautorita,aprvníctnostínárodu
poslušnost,—onasesnažíosjednocenost
vlády
—aleprosebe.Mužcodoodvahyažena
codolsti.Italiánkacodomstivostitají
myšlenísvépodúsměvem—aukrývá
rukusvoumezikvěty.Aprávěkdyžse
vámnejmírnějitváříausmívá,bučíte
jistí,žesenaváschystákzkáze.Kdyžji
vidímusmívatise,tujižseohlížímpo
hlavě,kterápadnoutimá.Ojájizním—
Máťonazalubemjakésnásilí.Nakoho?
—
(Ohlédnuvsedokola—septem.)Na
Condéa!
NANGISNaprincezkrvekrálovské!
D’ALBERTPomnětesněmustavůve
Blois.
XAINTRAILLESCondéjemocný.
D’ALBERTGuisenímbyl.(Pausa.)
SABRAN(kďAlbertovi)Alepročváhá?
D’ALBERTČlověkváhávždyroznítit
válkuobčanskou.Aleoniseknídostanou
sílouvěci;pakznáteplánmůj—
NANGISDobrýplánto;namnespoléhej.
XAINTRAILLESJápřišelzestatkůsvých
kvůlispiknutí.Spikněmse,jájsemtvůj.
SABRANAjá?
NANGISAnozapomněljsem.Rizzi,
důvěrníkGaligaiovy,oněmžpravili,žeje
veŠpanělích,jeveFlorenci.Teďjsemse
tohodověděl.
D’ALBERTVímto.
NANGISBab.!—Víš-lipaktéž,žeta
pyšnáFlorenčankaGaligaiovaje
zamilovánastřemhlavdoGastona?
D’ALBERTVímto.
NANGISTenčlověkjekzoufání;nelze
mupřinéstnoviny,ledaodevčírka.
D’ALBERT(stranou)Neškodíto,když
člověkčiní,jakobyvědělvšecko.Ah—
onatedymilujeGastona?(Nahlas.)Někdo
přichází!
(Dámamaskýrovanázjevísevchodbě.)
VÝSTUPPÁTÝ
PŘEDEŠLÍ.MASKÝROVANÁDÁMA.
D’ALBERTTujesamanašeFlorenčanka.
(Nahlas,jdenaprotimas-kaře.)Jen
vstupte,tajuplnádceroEvina,vstuptejen!
Snadpřicházípaníhledatnápojek
ochočeníplachéhomilovníka!Mámejich,
balšámprozahojenítěchvěčnětrvajících
ransrdce,mámejich!—
Rozličnéelixírysympatickéitajné,
kterýmižsenepřátelénašiznemociživota
vyléčitidají,takéjichunásmůžetedostat
—
DÁMAVMAŠKAŘEPoznalimne!
(Nahlas.)PravádceraEvina,jakjste
pravil,paneďAlbert!(Pozdravujepány
sňavšiškrabošku.)Pozdravujivás,
pánové!
VŠICKNI(dělajísepřekvapeni)Paní
maršálka!
VÝSTUPŠESTÝ
TITÉŽ.MARŠÁLKOVAvpozadí.
ELEONORA(kďAlbertovisúsměvem)
Jsmedobřeostřeženi,chválabohu,pan
jenerálníkapitánLouvrůvšudedohlíží.
D’ALBERT(spoklonou)Slovíčkouznání
odpanímaršálkyjeminejsladší
odměnou.
ELEONORAJehoMilostkrálnemá
věrnějšíhoslužebníkanadpána;právěmu
totakékrálovnamatkapravila.
D’ALBERT(spoklonou)Kroměpana
maršála!—
ELEONORA(stranou)Lichotímně,myslí
snad,žemocmáseviklá.
D’ALBERT(šeptemkpřátelům)Chceteji
vidětzblednout?—Dejtepozor!—
(NahlaskEleonoře.)Ví-lipakpaní
maršálka,žeseprincovézbrojí?—Že
hugenotovéjsoujižvezbrani?Dům
rakouskýnámkromtohopůsobíveliké
nesnáze—zvláštěvItálii,milostpaní,
—dnesjsemdostalzajímavénovinyz
Florencie.
ELEONORA(živě)Ah—zFlorencie—
(Nedbale.)Ah!
D’ALBERTAnozFlorencie—
drobnůstkyosobní—
ELEONORAProvašiosobu?
D’ALBERT(kladaváhunaslovasvá)Pro
mou—ataképrojiné.
ELEONORA(stranou)Mělbyznátimoje
tajemství?
NANGISCojeto?
D’ALBERT(šeptemkpánůmsúsměvem)
Továmvyložímpozději.
ELEONORA(stranou)Provšecko
ohraďmesenapřed.(Nahlaschladně.)
Víte-lipak,milostpaneďAlbert,žeod
svatbykrálovysinfantkoušpanělskou
všeckotakvypadá,jakobydonJuigo
Cardenas,poslanecJehoMilostikrále
katolického,vládnulFrancii.
D’ALBERT(zkoumajeji)Kterak,paní?
ELEONORAKterak?Můjbože,poněvadž
neníniporadnitajemstvístátních,onichž
bynebylzpravenpředjinými.Samanoc
nemáproněhotajnosti;pravdaťarci,žeje
zastupitelemmocnáře,vjehožzemích
sluncenezachází.
D’ALBERT(stranou)Mělabymít
podezření?
ELEONORACootomsoudíte,
milostpane,mělbysnadněkdovyměňovat
našetajemstvízašpanělskézlato?
D’ALBERTTačarodějnice!
NANGISHle,teďzasďAlbertbledne!
D’ALBERT(kEleonoře)Jakkolije
zkaženostnašehověkuveliká,netroufal
bychsepřecenanikohotakovépodezření
uvrhnout.
ELEONORA(stranou)Trefilajsemho.
Teďmitřebadůkazů.Onzachovámoje
tajemství,abychjehonevynesla.
D’ALBERT(stranou)Nesmíseodkládat.
(Nahlas,nabyvsvobodyducha.)Smím-liž
sidovolit,milostpaní,politovati
netečnost,vnížtotrvátepři
nestydatostechavzpouráchševče
Picarda?Tenničemníkznovapředměstí
pobouřil.
ELEONORA(chladně)Vímto,křičí:Ať
žijeCondé!
D’ALBERTUrážlivýmzpůsobem
vypovědělimaršáladoLesigny.Ten
ubohýsiasizoufá,ženemůžejižříkat:
mojeguberniePeronnská—nebten
nerozváženýLongue-villedobylprý
PeronnykřičejakorebelantivPaříži:Ať
žijeCondé!—
ELEONORAPanzLonguevillesenemá
cochlubitsvoudobývkou,vloudilsedo
městatohojakozloděj.
D’ALBERT(pokračujevpohoršenosti)A
tiAmienštíseaninehýbají!Achevalier
Concini—
váššvagr—tomuzavřoubránuzrovna
přednosem!—AvévodazBouillonu,
jehožposlalinaLonguevilla,zapomene
cestounasvépovstáníazanechá
poslancůmnejlepšídůstojníkysvé,aby
tímbezpečnějiměstosvékobraně
přichystalimohli!
ELEONORAJezrádce!
D’ALBERTAhraběďAuvergne—ten
rozložíjízdusvoupookolníchvesnicích,
místocobyměldorazitnaPeronnu!
ELEONORATenbaba!
D’ALBERTAninemluvímovojsku
Mayennovu,kteréžvyšlozeSoissonsuaz
Noyonu—srozvinutýmipráporyna
pomocpovstalcům—avšetoskřikem
válečným:Condé!Jetověrukneuvěření.
ELEONORA(hledícmudotváři)K
jakémuúčeluchcetemnepopuditproti
princovi?
D’ALBERTKjakémuúčelu?Povímto
bezobalu,paní,—myslím,—ženyní
ještěmůžetebojovatizvítězit,—alezítra
žebybylojižpozdě!
ELEONORA(utlumenýmhlasem)A
kdybychsevydalavboj—cobystedělal
vy?
D’ALBERTNabízímvámkordsvůjco
bojovník.
ELEONORAVyjstenáčelníkmocné
strany—pane—,můžete-ližslíbitna
čestsvouapředBohem,ževyavaši
zůstaneteneutrální.Toťvšecko,začvás
prosím.
D’ALBERTNamoučestapředBohem,
ano!
ELEONORAMámslovovaše?
D’ALBERTSlovošlechtické.
ELEONORA(dadoucmuruku)Jedobře!
SABRAN(šeptemkpánům)Zdáse,žesi
libujemevcitech.
XAINTRAILLES(opička)Snadsetaké
ještěobejmeme.—Budiž!
NANGIS(zticha)Ano,astakjakoksmrti
odsouzení!
ELEONORA(kďAlbertovi)PanCondé
neníještěvítězem.Tímbuďtejist.Jestto
hrdopýšek,kterýžosoběmyslí,žejejiž
králemveFrancii.Máprýarmádu—lid
prýmuposlouchá,alejá,jámámvůli—a
sedmtisícmužůbrabantskýchi
lüttichských,kteřížčekajíjennaslovíčko
odemneajiž-potáhnounaPaříž.
D’ALBERT(stranou)Sedmtisícmužů—
ELEONORA(stranou)Nebudumít
svobodnéhodechu,dokudtentočlověk
budenamécestě.
D’ALBERT(stranou)Aťmějenzprostí
Condéa—všakjápakdoveduzprostit
králeijí.
ELEONORA(kpánům)Pánové,
dovolujemesipožádatvás,jakožipána
Louvrů,bystenámobětovaliněkolik
okamženísvýchveselostí.Jádávámzítra
karuselanelze,abyslavnostmoje
postrádalakvětumladéšlechty
francouzské.
NANGIS(tišekďAlbertovi)Třeba-litam
přijítvezbrani?
D’ALBERT(tiše)Ne!
ELEONORA(tišekďAlbertovi)Princ
tamsnadtaképřijde!(Venkujeslyšet
zdalekahlukakřik.)Čaroděj—dovodys
čarodějem!
D’ALBERTAh,toobyčejnýprůvod
mistraRaymunda.(KEleonoře.)Dobří
obyvatelépařížštínemohousedočkat,až
senovývynosparlamentuproti
hvězdopravcůmvykoná.
VÝSTUPSEDMÝ
TITÉŽ.MistrRAYMUND.
D’ALBERT(kRaymundovi)Jářku
Raymunde,psivámštěkajíaždopat—a
luzatéž.
RAYMUNDNetopýřinemilujísvětla.
(VidaEleonoru.)Ah,panímaršálka!—
ELEONORA(stranoukRaymundovi)
Raymunde,—blížímserozhodnému
okamženísvéhoživota,chtělajsemses
vámiporadit.Zeptejtesezamnehvězd
nebeských—dejtemizítramůjhoroskop.
Zítra,rozumíte,Raymunde?Zítra!Před
bálem!
RAYMUND(tiše)Dobře,panímá,—
doufám,žetentodenbudeprovástak
šťastnýjakopromne,—jáženímdceru
svou,panímá.
ELEONORANužeRaymunde,—(dávámu
náramek)přiložtetotokjejívýbavě—
jesttomůjsvatebnídar.
RAYMUNDMédíkyzani,panímá,díky!
ELEONORA(kpánům)Nužetedana
zítřek,pánové,—těšímse,jenaťmi
nezapomenete—
(Pokloníselíbezně.)Nazítřek.—
(Eleonoraodchází.)
VÝSTUPOSMÝ
TITÉŽbezEleonory.
NANGIS(kRaymundovi)Konečnějsme
samiuvšech—
SABRANMéamulety?
NANGISAnápoj,jejžjsimislíbil?
XAINTRAILLESPekelnýčaroději,—a
můjhoroskop?
RAYMUNDVšeckodostanete.—Jenco
vejdudoméholaboratoře,myslím,žejiž
dávnotajemstvímámhledané;zadeset
minutjsemzasmezivámi,milostiví
pánové!(Odejdenalevo.)‘
D’ALBERTXaintraillessedomnívá
posud,žesehvězdynámizabývají.
XAINTRAILLESAcožbymělylepšího
napráci?Nepravím,žebyhledělyna
sedláky,aleSABRANNangis,tenzasvěří
nasympatickénápoje!
NANGISAh,nápoje—tojejiná!
D’ALBERT(súsměvem)Dostmožná,že
má
NANGISpravduaSabranženemákřivdu;
ovážnététootázcepojednámepozději,
pánové!(
Vytrhnedvalístkyzesvétobolky,znichž
dájedenNangisoviadruhýXaintraillovi.)
Zdemátesvérozkazy.
NANGISBravo!Mámpřátelymezi
Condéovýmilidmi,všakjájichpřiměji,
abypřivedliprinceknějakému
nepřátelskémuskutkuprotiConcinům,to
budekapka,nížplnáčíšepřeteče.
XAINTRAILLESJázassivyhledám
Picarda.Tenmněchválabohuvěří—a
sadímse,žebudeřváthlasitějinežkdy,že
jejprincCondéchráníažepodjeho
ochranousenebojíaničertaaniConcinů?
NANGISAletojevšeckojenmalicherná
hra.
D’ALBERT(jichodváděje)Vpolitice,
přátelé,—neznámnimalýchlidíni
malýchprostředků.(Odejdou.)Jenjděte,
jděte!
VÝSTUPDEVÁTÝ
D’ALBERT.PakPETR.
D’ALBERTOhvyvětrnéhlavy!Hles
takovýmilidmimusímdělatkonspiraci.
Coškodí!—ZaosmdníbudeLudvík
LudvíkemXIII.ajákrálemveFrancii.
PETR(přiběhne)Ah.—Ještěmitohučív
uších!
D’ALBERTCojeto?
PETRNeslyšíte,jakoheňburácí?Jářku,
není-litošílenost,podtěminádobamitak
silnětopit?
—Toťtomusíprasknout.
D’ALBERT(smějese)Ofuj—Aty
opouštíšmistrasvého?
PETRMilostpane,jájsemsenezavázal
nikdež,žesnímdopovětřípoletím.
D’ALBERTTychceštedyvyletětse
mnou—dobřemáš!Aspoňbudešvdobré
společnosti.
PETROhne,dokoncene!Jánechci
vyletětsnikým—aleslyštejen!(Jdeke
dveřím.)MistřeRaymunde!Mistře
Raymunde!(Jeslyšetbouchnutí,explosi,
Petrskočínazpětakřičí).Amůjbože!Tu
tomáme!Nucojsemvámpovídal?—
Onbudenakousky,tenubohýmistr
Raymund.
VÝSTUPDESÁTÝ
TITÉŽ.BEATRIX.GASTON.
MARKÉTA.PakRAYMUND.
BEATRIX(běžíkotci)Otče!
GASTON(téžtak)Raymunde!
PETR(vstává)Onnenímrtev!(Vtom
okamženívejdeRaymundpostrašenýa
upustípaklík.)
BEATRIXCosestalo,otčemůj?
PETROmůjbože!Panno,—stalose,co
semohlostátjiždávno,tymašinyse
rozstřelily,adivževámtootcenezabilo!
BEATRIX(objímajícRaymunda)Ah!
RAYMUNDUpokojse.—Nejsem
chválabohuaniraněnanimrtev.
BEATRIXAh.—Jižtěnenechám
samotná.Ajátamhovořímpokojněa
mluvímoštěstí—
ohtojehrůza!
RAYMUND(jiobjímaje)Jenseupokoj
—dítě—,vždyťnicnení.
PETRVyťmusítebýtpravýsalamandr,
mistřeRaymunde!(KBeatrici.)
Pomysletesi,panno,žejsemmělsotva
časuudělatskokažsem,jinakbyměto
byloisnímzabilo!
RAYMUND(súsměvem)Aposmrtibyti
byloprávějakomně.
PETR(vnesnázi)Ně,jáchtělříci—no
nechť—všakmůžetebýtrád,žejstetak
vyvázl.
BEATRIX(svýčitkou)Zastakovou
neopatrnost!—
RAYMUNDCoplátno,člověksejichv
každémvěkudopouští.Alenehubujmne
—tatobudemáposlední—třebami
čerstvéhopovětří—
GASTONJevámjižlépe?
RAYMUNDByljsemjentrochuomráčen,
nicvíce.
D’ALBERT(předstoupí,držívruce
paklík,jejžRaymundupustil)Tuhle,
mistřeRaymunde,paklík,kterýžsezdá
obsahovativašiučenost.Tenvelký
červenýkřížvypadádocelakabalisticky.
RAYMUND(sahaježivěpopaklíku)Ah
—topsaní—dejte,dejtejen!
D’ALBERT(sesmíchem)Psaní?Snad
zamilovanádokonce!
RAYMUND(sepřemáhá)Dovolte,ať
vámpoděkuji,milostpane!
D’ALBERT(stranou)Kýhočertamůže
mítvtompaklíku?
RAYMUND(stranou)Játrnu,povážím-li,
žetytolisty—!
D’ALBERT(šeptemkeGastonovi,bera
jejzarukuavedajejnastranuprotější)
PanedelaForce,nepletusedovašich
tajemství;aleprávějsemvámchtělříci
—mějtesenapozoru—
panímaršálkaseneradadělísjinýmiv
láscejakovpolitice.
GASTONMaršálka?Jávámnerozumím,
pane?(Mluvítiše,procházejeseporadu.)
RAYMUND(šeptemkBeatrici,kníž
mluvilmezivýjevemprávěpředešlým)
Tatonehodajesnadznamenínebes,dcero
má,hle,vezmitytolisty,jsoutvoje.
BEATRIX(vestrachu)Mámjeotevřít?
RAYMUNDNe,nikoli!(Stranou.)Vždyť
sepomésmrtivšehodovíš,atoještě
dostičasně,bohužel!(Nahlas.)Od
šestnáctiletstřežímcopokladtytolisty,
ježmijakýsitajnýhlasradídnesvložiti
dotvýchrukou,—alepřisahejmi,
Beatrix,přisahejmi,dceromá,že
nezlomíšpečeťtutonežpomésmrti,leč
byživottvůjbylvnebezpečenství!
BEATRIXPřísahámvámto.
RAYMUNDDíky,díky—teďmipodej
ráměsvé.(Berejizaruku.)BEATRIX(ke
Gastonovi,kterýžšeptáještěs
ď’Albertem)Jdetesnámi,panehrabě?
GASTONAno,přijduzavámi.(Oni
odejdou.)
VÝSTUPJEDENÁCTÝ
D’ALBERT.GASTON.
GASTON(kď’Albertovi)Slyštenamou
čest—jesttočirápravda:Připrvní
zmínceoláscepoukázalamnemaršálova
velmijemněkšetrnévážnosti.„Vyjste
milovalmnohožen,Gastone,“pravilami,
„vámjetřebasestry—chcetemneza
sestru?“Jájípolíbilruku—odtéchvíle
neviděljsemvníjenpřítelkyni—aona
vemněnežbratra.Vidíte,žejsemmohl
srdcesvézadat,anižbychjibylzradil.
D’ALBERTNavěkynebudeženská
krásného,elegantníhomladéhomuže
opravduzabratrapovažovat.Snadžechce
poznatirozkošeláskyčisté,dokud
nepřijdecoslepšího.Srdcejejíukolébává
sevspanípřitétozastřenévášni,kterážje
promůjzrakaspoňpatrnáamocná.
Ještějednouvámpravím—pozor—,já
vidímhloubdosrdcelidského,zvláštěpak
dojejího.
GASTONVyjsteprýjimiloval.
D’ALBERT(súsměvem)Já!Já—možná.
GASTONNužemůžetemitisknoutruku
bezstrachu.Nebyljsemnikdysokem
vašímanebuduvěčně.Jedenznašich
pomohlkpozdviženímaršálaďAncrea
paníďAncretohobylapamětná,nicvíc.
D’ALBERTVěřímrád.Nužejávásdéle
nezdržím.Sbohem!
GASTONSbohem.(Odejde.)
VÝSTUPDVANÁCTÝ
D’ALBERTsám,pakRIZZI.
D’ALBERTNechtělmězadůvěrníka—
jetojehoškoda—tobybylbýval
prostředekmněústazavříti.(Jdenaproti
Rizzimujenžvchází.)Oh—Rizzi,tymi
přicházíšvhod—Bůhvídobránáhodatě
přivedla.
RIZZI(vejde)Pan
NANGIS,jejžpotkaljsem,mipravil,že
jstezde.
D’ALBERTTypřicházíšzFlorence?
RIZZIPrávěvtuchvíli.
D’ALBERTPředejeljsikurýrům?
RIZZIAno,jeljsemúprkemapřeletěl
jsemSavojiaBurgundjakovesnách.
D’ALBERTNecestovalstebounikdo?
RIZZIKdybychbylvyjelsněkým,byl
bychpřecedojelsám.
D’ALBERTViděljsimaršálku?
RIZZIPosudne.
D’ALBERTJsounovinytvédobré?
RIZZIVýborné.Manuccibylzajat.
D’ALBERTKdojetenčlověk?
RIZZIUčenýveFlorencii,milostpane;
tímjeprosebe,jedenzbývalých
důvěrníkůEleonoryGaligaiové—tímje
provás.
D’ALBERTJakýzločinbylnaněho?
RIZZIBylobviněnzčernémagie.Tři
měsícepobylvrukouinkvisitorů.
MaršálkamneposlaladoFlorencie,abych
vyznánímjehopřekazil,—alejápřišel
pozdě.
D’ALBERTPovědělco?
RIZZIDalimušpanělskéboty—onnic
—Vzalihonaštipce—Zpívaljen!Ale
—kdyžpřišlamalá—apakvelikáprůba
———
D’ALBERTCořekl?
RIZZI(dělajedobráka)Snadžekřivě
nařknulpanímaršálku.
D’ALBERTJenvenstím!
RIZZIKromtohovypravujíveFlorenci
plnotakovýchhistorií.Mezijinými—
vypravujeManucci,žejednouvnocibyl
probuzensilnýmiránaminadveře.Otevře
—vstoupížena—
bylatoEleonoraGaligaiova,vrhnesemu
knohoumprosíc;onsenecháobměkčit.
Slovem:prosičkamusložídorukou
dcerušku—svatýzávazek—drahé
stvoření—sladkéovoceláskysvés
Lorenzem,učněmManucciho.
D’ALBERTBylotopojejísvatbě?
RIZZINepřední—děvčátkopěkně
urostlé.—Lorenzosekochalvnadějích,
kteréžnebylyvícepochutiženě,jižtosi
MariezMedicisvyvolilazaspolečnici.
Dalosemutonasrozuměnou.Ten
nešikovnýsitroufalpomýšletnapomstu.
Předešlosemu,jednohovečeranalezlijej
zavražděnéhonaprahudomujeho.
D’ALBERTTajinaknemohlazačít.
RIZZIZůstalodítě.BrzodostalManucci
rozkaz,bymudalzmizet.Tensezhrozil
zločinu.
Požádánoktomujiných—alepozdě—
děckozmizelo—jakýsneznámýprýho
zachoval,jaksepraví.
D’ALBERT(spolovičnýmúsměvem)A
tenneznámý?Jaksejmenuje?
RIZZINevím.
D’ALBERTHle,hle,tojedivnářeč,
mistřeRizzi—Jménotohočlověka.
RIZZISnadsehodovím,milostpane?
D’ALBERTKdyžtomutak,tedyjste
zrádcenebohlupák.Nahlupákajsemvás
posudplatilpřílišdraze;nazrádce
zůstávámještěvašímdlužníkem.
RIZZIMilostpane.
D’ALBERT(chladně)Vymátedvojítvář,
mistřeRizzi,—tojevěc,okterouses
váminepři,jejížtonepochybnosttoliko
vyslovuji;vymiprodávátetajemství
Concinů,vynemůžetenežmězradit
maršálce;netřebaminatodokladů—to
věztenapřed—játověřím—natom
dost.Člověk,oněmžpochybuji,je
odsouzen;muž,jehožsebojím,jeztracen.
Továmpravímtakmimojda.Teďdále:
jménotohomuže?
RIZZIJestJordán,téžučeňManucciho,
—aleFrancouzrodem.
D’ALBERTDále?
RIZZIOpustilItálii.
D’ALBERTDále?
RIZZIJeveFrancii.
D’ALBERTTyshonašel?
RIZZIPřicházejedoPařížezměniljméno.
Jetomupatnáctlet.Žádámčtyryadvacet
hodin;dřívesevtomnevyznám.
D’ALBERTMáštedypočemjejpoznat?
RIZZIManuccimuodevzdalpaklíks
třemilisty.Jedenznichosvědčuje
narozenídítěteadruhédvazavraždění
Lorenzeazmizenítédívky.Paklíktenmá
černoupečeťanasoběvelkýčervenýkříž.
D’ALBERTČervenýkříž?
RIZZIAnočervenýkříž.
D’ALBERT(dupnanohou)Ah!(Stranou,
činěvelkékroky.)Hlupáku—tyvšední
člověče—
míttylistyvrukou!,tu—vtéchvíli—a
nicseneozvalovemně,žetudržímosud
svůjvrukou.Všeckotoaťzůstane
maršálovétajemstvím!
RIZZIJábuduněmý.
D’ALBERTOkolikhodinpředjeljsi
kurýrům?
RIZZINebudouvPařížilečdvanebtři
dnipomně,provšelikoupříhodujsemje
podplatil.
D’ALBERTTysdrahocennýčlověk.
(Stranou.)Třidni!Ano—dotřídní.
(Nahlas.)Pojďzamnou!Ne—není
rádno,abynásvidělipospolu,jdi,jdi!—
Ohpanímaršálko,jižvásdržímkonečně!
Alejak?Jak?Ahtypapíry—Těchse
dodělám!
Konecprvníhoaktu.
JEDNÁNÍDRUHÉ
VelikáanádhernágalerievLouvrů.
VÝSTUPPRVNÍ
THEMINES,ELEONORA.Theminesstojí,
Eleonorasedíutabuleplnépísem.
THEMINESAnopanímá,—akdybybyl
stokrátprincemzkrvekrálovské,já
markýzThemineszajmuprinceCondé!
Všeckojenastraženo.Mílidéjsouzde,
lieutenantďElbinesgardistysvýmitam.
Náčelnícisborůstřežívnějšíbrány.Vy
zdemáterozkazkjehozatknutíodkrále
podepsaný—račtemijejdát.
ELEONORAVtuchvíli—čekámjenna
posla—ejhletujejiž(Rizzivejdačeká
narozkazkupředstoupení.)(K
Theminoví.)Vtuchvíli,panezThemines,
vtuchvíli.
THEMINES(pohlédneoknem)Princ
právěkráčípřesdvůr—vcházídosíně
poradní.
ELEONORADobře.—Podívejtese,
prosím,zdalikapitánSanChiarajiž
přišel.
THEMINES(sevzdálíadáváRizzimu
znamení,bymluvil)
VÝSTUPDRUHÝ
PŘEDEŠLÍ.RIZZI.
ELEONORA(iepttmkRisztrau)Tyses
neloudal,porozumělsménetrpělivosti;
dobřetak.
RIZZIJájsemmilostpanítakoddán.
ELEONORAVidělsGastona?
RIZZIViděl—mluviljsemsním—
sotvažemisluchudopřál,zdálsejaksi
nepokojný.
ELEONORANepokojný?Aproč?
RIZZINevím.
ELEONORACožpakbytušilnebezpečí,
ježtohrozíprinciCondéovi?
RIZZINikoli,kdybybylotak,bylbyse
chopilmečesvéhokjehoobraně.Vždyť
víte,tarodina——
ELEONORAAno,vím,jakjsouprincovi
oddáni.
RIZZIAvyjstechtělapředejítinějakému
výbuchu;protojstedalaprositpanadela
Force,abynavásdomačekal.
ELEONORAUhodljsimyšlenímé.
RIZZIProtojsemtakéničehonezanedbal.
Praviljsemmu,žezáležitostivážné
vymáhají,bysesvámisešel;žejej
prosíte,bynavásčekalakaždémujinému
dveřesvézamezil,byjstenebyli
vytrhováni.
ELEONORAAcoodpověděl?
RIZZIŽeposlechne—anožebyvám
sámrádjakésitajemstvísvěřil.
ELEONORA(stranouradostni)Tajemství
lSvouláskusnad—svoulásku,jižtotají
cozločinnějaký,cojsemmuzakázalana
tomyslit!Musilajsem—bylaťto
povinnost.Alejaksladkýbylpohledjeho
ajaksechvělhlasjehozrazujícíprvní
ruchjehosrdce!Jávásmiluju—Odšesti
měsícůžijijedinětouvzpomínkou.
(Nahlas.)Mohutedajednat?
RIZZIMůžete.
ELEONORAAhRizzi,kdybymělaruka
moje,bijícpopanuzCondé,dotknoutise
tétohlavyšlechetné!
RIZZINemátesečehobát.(Stranou.)
Kdybystemněbylaplatilalépenežpan
jenerálníkapitán,nebylbychvászradil,
milápaní.(Pausa.)
ELEONORATysbyljenbídnýcikán,prve
nežjsistopovalstopuméhoštěstí.
Pamatuješ-linato,Rizzi?
RIZZIProrokovaljsemzrukydívkáma
prostopášníkůmveFlorenci;ano,
pamatujisenato.
ELEONORAMnějsitímzavázán,žejiž
nežebráš.
RIZZIAnomadonna,—(stranou)a
slabémuduchutvému.
ELEONORAPovzneslajsemtěkusvé
důvěře.
RIZZIAnomadonna,(stranou)aažketvé
pohrdě.
ELEONORAZasypalajsemtě
dobrodiním,Rizzi!
RIZZIAnomadonna,(stranou)tysmne
donutilakoupitizločinempíďzemě,vníž
ženamáspočívá.
ELEONORANužeRizzi,—zacenu
dobrodinímých—povězmiještějednou
—comohuočekávatodsoudu?
RIZZINaučiljsemsevěděsvévhoře
Titánově.(Vezmesypacíhodiny,kteréž
nastolestojí.)Životnášjesypacíhodiny
adnovénašicozrnkapísečná.(Vysýpá
písekzhodinnastok.)Madonna,—
vložtelevicisvounatentopísek-dobře
tak.(Dívásenapísek.)Vášosudvěru
královskýosud(stranou)anakonci
záhuba.
ELEONORAApak?
RIZZI(sepozvedne)Vidímúspěch!
ELEONORAHledjehosenesrovnáváse
rtyjeho.(Nahlas.)JdipožádatRaymunda
omůjhoroskop.Nepochybujiotvévědě
—aledvaduchovévidívícenežjeden.
RIZZI(stranou)Ataženaspravuje
Francii!
ELEONORANaččekáš?
RIZZIJižjdu,madonna.(Odcházeje
postavísenajednou,kdyžvidíďAlberta,
kterýžvcházísesvýmipřátelí.Šeptemk
ďAlbertovi.)Onaváhá!
D’ALBERT(šeptem)Dobře!(Rizzi
odejde.)
VÝSTUPTŘETÍ
D’ALBERT.ELEONORA.PÁNOVÉ.
THEMINESvpozadí.
D’ALBERT(stranou)Jakjejednoučlověk
nasklonu,tožsevalíaždohlubiny,paní
má.
(NahlaskEleonoře,pozdravivjipokorně.)
Myjdemekmatcekrálově,nechceji
pozdravitpanímaršálkasnáma?
ELEONORAJencoodevzdámnějaký
rozkazpanudeThemines.
D’ALBERT(SeptemkEleonoře)Rozkaz
kzajatí?Nejste-ližspokojenasemnou—
naménaléhánipodepsaljejJehoMilost
král;anochtělsámpartyzánylidem
Theminovýmrozdávat.
ELEONORADrželjstemislovo.
D’ALBERTHrajezačatá.—Teďjen
pevně.Nejmenšíslabostbylabyteď
neštěstím.
ELEONORAJepanCondéještěvradě?
D’ALBERTAnopanímá,kdosisemu
zmíniloslavnosti,jiždnesvečerdáváte,
odpovědělsúsměchem,žeknísnadpošle
komornousvépaní.Víteostatně,jakje
nadutýanestydatýkpřátelůmvašim;a
takmluvilmnohoajménemkrálovýma
jménemveřejnébezpečnosti,kterakje
třeba,bysemaršáludrželvevzdálenosti.
ELEONORAArada,načemseusnesla?
D’ALBERTPandeCondéjejejím
orakulum,vyjímámovšempanaArmanda
deRichelieu,tendržívždyckysvámi.
ELEONORAOpanubiskupuluconském
jsemještěnikdynepochybovala.Vyložte
tokráliamatcekrálové,žesemohouna
mnebezpečit.
D’ALBERT(pozdravujeji)Pojdme.
(Septemkpánům,snimižodchází,a
tónemžertovným.)Mraksedělí,brzo
uslyšítehromobití.(Odcházejí
rozmlouvajíce.)RICHELIEU(vchází)
ELEONORA
(jdouc
mu
vstret)
Pane
Richelieu,
—budtemivítán—
(Všickniodcházejí.)
VÝSTUPČTVRTÝ
ELEONORA.THEMINES.
ELEONORA(stranou)Všeckytytváře
kolemmnejsoupochybné—Ah
Themines.Nujakje?
THEMINESPanímá,SanChiarajes
lidemsvýmnasvémstanovisku.
ELEONORA(přistoupíkestoluavezme
papír)Tujerozkazkjehozajetí—ajá
váhám!Vevšechkoncíchvzpoura—ne-li
záhuba—ajáváhám.—Atenpande
Condé,jehožmámvrukou,—Condé,
kterýžjedušívšízradyavzpoury,Condé,
kterýžmnerozdrtí,jestlijejnezhubím:a
jáváhám!(KTheminovi.)Ručítemiza
zdar,Themine?
THEMINESRučím.
ELEONORA(stranou)AtenRizzimi
nepřichází!
THEMINES(ukazujeoknem)Princse
ubírákmatcekrálové.
ELEONORA(hledíc)Ano,ontoje—
jakobyLouvrenebyldostiveliký,by
pojaljehopýchu!Velikátoctižádost—
malýduch!—Chtíčnesmírný,alesrdce
úzké.PrincideCondé,netřebaminež
fouknoutnatvéslunceazhasne,pouhým
rukymévztáhnutímudusímctižádost
tvou.
THEMINESNaččekáte?Mátevrukou
rozkazkzajetí.ČasovéLigyjsoutitam,
panímá,dejtemitenrozkaz—oostatek
sepostarám.
(Rizzivstoupí.Beatrixjejsleduje.)
ELEONORA(vidoucjej)AhRizzi!
VÝSTUPPÁTÝ
TITÉŽ.BEATRIX.RIZZI.
ELEONORA(jdouckRizimu)Copraví
Raymund?
RIZZITenčertůvčarodějníknechtěl
svěřitsvouhatlaninuledatomutoděvčeti.
BEATRIX(odevzdávajícEleonoře
zapečetěnýpergament)JájsemBeatrix,
dceraRaymundova.
ELEONORA(beroucživěpergament)
Semsním!(Zlomípečeťačtestranou.)
Máhvězdavítězí!—(DadoucTheminovi
rozkazkpážeti.)Tuhle,Themine,rozkaz,
jděte!
THEMINES(zticha,alekladeváhuna
slova)Mrtvéhoneboživého?
ELEONORANezapomeňte,žetoprincz
krvekrálovské.
THEMINESDoBastily?
ELEONORADoBastily.Hleďte,abyste
nešlitoutostranou.Nechcihovidět.
THEMINESDobře.(Odejde.)
ELEONORA(kRizzmu)Tyteďjdina
svouhlídku!
RIZZI(stranou)Musímdátzprávu
jenerálnímukapitánu.(Odejde.)
VÝSTUPŠESTÝ
ELEONORA.BEATRIX.
ELEONORA(kBeatrici,kterážji
pozdravilaachceodejít)Vyjstebyla
poselkynídobrézprávy,milédítě,—vy
mátepozdravitprvnímojevítězství—
pozdržtese.Ahtočekání,točekání!Dala
bychjedenzpalácůsvých,kdobymity
minutyzkrátil.(KBeatrici,podávajícjí
kytaru.)Poj´dsem,miléděvčátko,
zazpívejněkteroupíseňztvéotčiny.
(Přistoupícpřednivevelikémpohnutí.)
Ne,nikoli—hudbaměkčídušiamně
třebavšísílyvůlemé—Anoudálosti
mneunášejí.Jsouťposlové,jenžoznamují
věciveliké,přicházejíceodBohaajdouce
ažkdušinaší!Ah,velmožnýpaneCondé,
vymyslíte,žesimůžetevzítiPeronnu,—
žemůžetevyhnatmanželazPaříže,—že
simůžetetropitposměchzemne,amne,
ženskou,urážeti—Ejhleženskáruka—
rukastvořenáprokuželavřetenodržívás
—alerukasmělá,kterávásrozdrtí.
BEATRIXVyjstevelmipohnutá,
milostpaní!
ELEONORAAvyjstepokojná,ovšem!
Vyjstešťastná,milédítě.Nuhovořme
trochu—
mohu-ližprováscoučinit?
BEATRIXBudteždobráamilostivá
přemoženým.
ELEONORA(beroucjizaruku)Máte
starostoněkoho?Nužemluvte,cočlověk
dobréhoudělá,přinášínámštěstí—
mluvte,mluvte!
BEATRIXTi,kteréžmiluji,nepřebývají
navýšinách,kdežtobouřezuří.
ELEONORAVyjstetakkrásnáalíbezná
—kterakjstemohlažítivtemném
laboratorium—
vevšelikémnebezpečí,ježotcivašemu
nejistáživnostpřináší?
BEATRIXJásemodlímkBohu.
ELEONORAVykladetenáklonnostsvou
namístosvéhozaměstnání?
BEATRIXČasemkochámsevesnách—
atumnezanášejívzpomínkymé,
vzpomínkytomatnéatěkavécosny,do
dobyvzdálené.Tuvidímjinouoblohu,
podnížjsemcodítěžila,—
pakpoleakvěty—nadnimijasnéslunce
—vidím,jakpřenášejíobraznebeské
pannypoulicích,slyšímzpěvykněžstva,
hymnyděvčat,modrékadidlo,anostoupá
knebi,pakzasetance—aopětaopět
zpěvy!Bylotodaleko,velmidaleko—
byltojinýkraj—jinéslunce.
ELEONORAAjménotézemě?
BEATRIXNeznámji—akdyžseptám
otcemého,odpovídámi,žesním.
ELEONORAUbohédítě.—Tysporodu
snadmělavjinémkrajižíti,snadvmé
Florencii,podteplýmnebemitalským!
—Tysníšovlasti,jižjsineznalaaježti
bylaurčena!Okrásnétykraje!Tamzima
srdcenikdánezamrazí—dušesešíří
vroucnostíaprsaoddechujívzduchem
vonným.Okosekochávšťastnémoběhu
přírody,žiježitímatěšísezživota.Zde
pakjevšeckošeréasychravé,člověk
živoří,protožehorečkanámčivybičuje,
protožedušenašejevruchuaprotoženás
ctižádostpohání.Vestrachu,abychomse
nezalknuli,—stoupámetunavýšejako
titanové,pohybujemese,abychomdali
důkaz,žežijeme,azabíjímese,abychom
nebylizabití!—žijvesnáchsvých,milé
děvče,anechmnevméskutečnosti.
(Theminespřicházíkvapně.)
VÝSTUPSEDMÝ
TITÉŽ.THEMINES.
THEMINESTriumf,milostpaní,úplný
triumf.
ELEONORA(stranou)Konečně.
THEMINESMatkakrálovápokládáza
opatrné,abysezajaltéžvévodade
MayenneavévodadeBourbon.Tuje
rozkaz,mámjejvykonat?
ELEONORAOdvedetepanadeCondé
sámosobnědoBaštily.
THEMINESTakjsemhodlal.
ELEONORATouždobouvykonátenové
rozkazyJejíMilosti.Rozložtedobře
kompaniiŠvýcarůasboryšvališérů.
THEMINESJižběžím.
ELEONORA(jejzadržuje)Nebylosnad
přitomkrveprolité?
THEMINESJedenzmýchgardistůdostal
ránupřesramenoodmladéhomuže,
kterýžsevyhrnuljakosršeňnaobranu
princovu.
ELEONORA(chvějícse)Mladýmuž?
THEMINESAspět-nebšestadvacetiletý!
ELEONORA(živ?kTheminovi)Aťmiho
sempřivedou.
(Theminesvychází,vtomokamžení
přicházíďAlbertapřáteléjeho.)
VÝSTUPOSMÝ
BEATRIX,ELEONORA,D’ALBERTa
PÁNOVÉ.
BEATRIX(stranou)Můjbože,coseto
děje?
D’ALBERT(pozdravujeEleonoru)
Podivuhodně!Výtečně—byljsemtím
sámzaražen.PandeCondévycházel
právěvítězoslavněodmatkykrálové.—
„Váškord,“—pravímupanThemines
poklonivseažkzemitakořka.„Můj
kord?“„Tujerozkazkrálův,jávás
zajímám.“Vtomokamženíjej
obklopujoulidéTheminovisevšíúctou.
Jámyslel,žehohnedzardousejí.
ELEONORAAlemladýčlověkjakýsiho
chtělbránit—
D’ALBERTSnadjennaoko,jeťonz
vašichpřátel!
ELEONORAZmých?
D’ALBERT(ukazujenaGastona,kteréhož
strážeprávězpozadípřivádějí)Hleďte
jen!
ELEONORA(stranou)Ontobyl!
BEATRIX(stranou)Můjbože!Gaston!
(Jdekněmu.)
GASTON(šeptem)Mlčtež!
VÝSTUPDEVÁTÝ
TITÉŽ.GASTON.
D’ALBERT(tilekEleonoře)Neměljsem
pravdu,žetobyljedenzpřátelvašich,a
tonejdražších?
ELEONORACochceteříci,pane?
D’ALBERTChciříci,žepandelaForce
senechalodzbrojit,jakmileviděl,žese
jednájménemkrálovým.Můžetejejpo
vůlisvébudzachovat,nebzkazit;pande
Theminesvámjeoddán—ajábudu
němý—
ELEONORAJábuduvězněsama
vyslýchat.(Pozdravujepány,kteřípřední
zmatenistojí.)BEATRIX(tišeke
Gastonovi)Vězeň—slyšeljste?
GASTON(tiše)Všeckovámtovyložím.
(TišekďAlbertovi.)Pane,račtež,prosím
vás,odvéstidomůtotomladéděvče—
buduvámzatopovděčen.
D’ALBERT(tišekeGastonovi)
Prostomilámilka.
GASTON(téžtak)Nikoli—mánevěsta.
—Tutonocmělijsmebýtioddáni.
D’ALBERT(téžtak)Tímlépe.(Stranouk
pánům.)Slíbiljsemvámpletkypolitické,
tujemáte—teďvámslibujupletku
zamilovanou,atopořádnou.Pletka
politickánámuškrtímanžela—pletkazamilovanánászprostí
manželky.(PodávajerukuBeatrici.)
Slečno—
BEATRIX(berouchozarameno)Pande
laForcenenísnadvžádnémnebezpečí,
není-lipravda,pane?
D’ALBERT(tónemposměšným)V
žádném,žádném—Ktomujepaní
maršálovépřílišmilý.
BEATRIXO,tomipadákámensprsou!
—TaoddanostkprinciCondéovibylaby
jejmálemvzáhubuuvedla.
D’ALBERTVděčnostkmaršálcejejzase
znívychvátí.(Vycházejírozmlouvajícei
pánové.)
VÝSTUPDESÁTÝ
ELEONORA.GASTON.
ELEONORA(odevzdajícpážetilístek)
Královématce.(Gastonovi.)Nešťastný!
Cojsteučinil?
GASTONPovinnostsvou.
ELEONORAMěljstenamnedomačekat!
GASTONTobylasmyčka.Bylaťtovůle
boží,žejsemdostalzprávuještěvčas,atu
jsem.
ELEONORAZdáse,jakobystesechtělna
mněmstít.Jádalajenvykonatrozkazy
JehoMilostikrálovské.
GASTONPaní,rcetelépekrálovymatky.
ELEONORABudižteda,královématky.
Jájsemjípovinnaposlušnostíjakokráli
samému.
—Jájsemničím—
GASTONVyjstevším—Královámatka
nemyslíanejednálečvámi.Králsám
podrobujesevašívůli.Apakližeprinc
CondénynívBastile,—jesttoproto,že
jstevyjejtamdalaodvést,apakližekrál
jehozajetípodepsal,jesttoproto,žejste
vymustálapobokuavedlarukujeho.
ELEONORAGastone!
GASTONEh,panímá,mějtesmělost
vyznatsvésmýšleníahrdostskutkůsvých
—NejstevíceveFlorencii—jsteve
Francii—BuďtežFrancouzkou!
ELEONORA(shrdosti)
Pravdumáte,neníťtoItaliánkani
Florenťankavemně—jestitopřijatá
dceraFrancie,kterážzdejednala.Jáchci
zachránitFrancii!—Jájichcizachránit
autoritou—jájichcijednotoupovznést.
Cokoliposlánímémunaodpor,jezločin.
Jápřišlazměsta,kdežtovzpourya
vyhnanstvístřídavěvládla,aznámze
zkušenosti,kjaképropastisedostane
národ,nemá-liramena,ježbyjej
podporovalo,apevnéruky,kterážbyjej
řídila.Chcete-ližučinitizPařížedruhou
Florencii,zFranciedruhouItálii?Pak
ovšemzapřetejednotu,obnovteLigu,
ozbrojtezámkysvéacechy,ustrojte
vzpourunazákladěvšelikýchctižádostía
marností—Paknebudetemítvícekrále,
budetemítkrálický—nebudetuvíce
národupovolanéhoobnovitisvět,budete
mítiplnovůdcůnájemnýchažoldnéřů,
kteřížbudouprodávatisebeiFrancii.
Voltež!
GASTONDílo,oněžsepokoušíte,je
velikéasnadoprávněné,aleprostředky
vašejsoušpatnéacesty,kterýmižkráčíte,
poskvrněnékrví!
ELEONORA(netrpělivá)Krví!Krví!—
(Opanujtese.)Slyšte,Gastone,my
bychomnemělispolurokovato
takovýchtootázkách.Jájsemženská—
milosrdnostbymělabýtiprvníctností
mou.Vímto,přítelimůj;—aleudálosti
námivládnouzačasté.Tentobojnemohl
seskončitjinak.Nezbývalominežvybrati
mezivyhnanstvím—prosebe,anebo
Bastilouproněho,nemůžetemnekárat,že
jsempamatovalanasvoubezpečnost?(S
úsměvem.)Ne—
viďtežene?(Tisknemurameno.)Nuže
hovořmeraději—posaďtesetuvedle
mne,milýšlechtici,apromluvmejako
jindylaskavě.
GASTONJsemvašímvězněm,panímá,
ELEONORABaprávě—jázapomněla—
Vyjstesvoboden.
GASTONJsavězeň,nebylbychvám
zlořečil,alepokudjepanCondéna
Bastile,nemůžebýtipromnestánív
Louvrů.
ELEONORAVymnechceteopustit.
GASTONNetajiljsemvámnikdy
oddanostsvoukprincovi.Můjdědumřel
zajehodědaamůjoteczajehootce,smrt
jemezinámijakopovinnostírodinnou.Já
nemohlumřít—aleaspoňnebuduživ
dlouhovedleté,kterážudeřilatakblízko
srdcemého!
ELEONORAOh—mlčtežjiž.
GASTONKromtohojsemhugenot.
ELEONORAVčerajstebyl,čímjstednes.
GASTONNikolipanímá.Včerajstepro
mnebylaEleonoraGaligaiova,dnesjste
maršálkouďAncre.VčerabylknížeCondé
nasvobodě,dnesjevBastile.Včerajsem
sevásmohlzastatbezhanby,dnes
neumímlečvásnenávidět—Netažtese
mnevíce.Jájsemduchprostřední,budiž,
avšakjámyslím,žesemáčlověk
rozmyslitdvakrát,nežuvrhnenároddo
propastiválekobčanských;atojste
učinilavy—aninezblednouc,bas
úsměvem,sradostí!
ELEONORAGastone!
GASTONBylbychsketou,kdybychvám
tajilsvojemínění.Stydímse,když
pomyslím,colidéomněsouditmusí;
mámtohodostnebýtničím—anebněčím
skrzevás.
ELEONORAVymilujeteněkoho?
GASTONVyčítánomijiž,žejsem
nevěrnýmsvémupřesvědčení,—brzoby
semivytýkalo,žezrazujuvlastsvou—
Jižmnetéměřpovažujízarovnéhovašim
drábům,vašimlokajůmanajatým
služebníkům,ježťvássledují.Cožse
staneteprva,ažvypovládneteFrancii,a
králsámvedlevásdostínupřijde.
Směřujete-ližktomu?ZdaližpanďAncre
nepřikrylsvéhlavypředkrálem?Dojdeto
tam,žeještěkrálpřednímsmekatibude!
Nuže!Jáchcibýtsvýmpánem,abych
nemusilhledětinatytověci,neb
dotknoutiseprincezkrvekrálovskéjest
tolikcosáhnoutinaveškeroušlechtui
Zneuctítikrálejesttolikcouraziticelou
Francii—
ELEONORAVymátemilenku,Gastone?
GASTONJánikdáneumívallháti,paní
má,—takjest.
ELEONORAJesttomutak?
GASTONMohljsemzadatisrdcesvé
zachovavvámpřátelstvísvé.
ELEONORAJesttomutak?—Jesttomu
tak?
GASTONHrdostvašenebduchváš
udusilyvemněvšelikýjinýcit.Vyjste
mneopanovala,vyjstemneučinila
nevolníkem—jenobdivanaplňujepro
vássrdcemé,právějakovašeplníjen
ctižádost.
ELEONORAOh!
GASTONŽádnáoběťnásneváže—žádná
přísaha—jámámsvobodu—konečně—
Kromtohovolímradějiženuvyvolenou
pozdvihnoutiksoběnežbýtipodjejí
ochranou.
ELEONORA(vypukne)Ah!Prohrdost
tedamnetakmučíte!NikolivsáklJestito
nevděk,ježtovásozbrojilprotimně,—
jesttonejápnostvaše,kterážvámradí
odmítatipůvabyvlády!
GASTONJižvidítesama,žemámpravdu,
chtěpovznéstivyvolenousvou,jižproto,
abymnounemohlapohrdat.
ELEONORA(živě)Ne,ne!Játičiním
křivdu!Gastone,—játičinímkřivdu!
GASTONPanímá!
ELEONORAMiluješjitedyopravdu?—
Oslyš,Gastone,—netrapmnejiždéle—
praviliminejednou,žebychbylavšeho
schopná,—ajižtomuteďpočínámvěřit
sama.
GASTONPanímá,—jájsemztěch,kteří
mluví,jakmyslí,akteřímyslí,jakmluví.
ELEONORAVyjstesiučinildivadloz
mýchslzí—mějtesenapozoru!
GASTONŽivotmůjnestojízaležprvní
—
ELEONORAUhlídám,zdaliúportvůj
vytrvádokonce.(Uhodínazvonec.)Sem
Rizzi,—
sem—(Rizzipřijdesestrání.)
VÝSTUPJEDENÁCTÝ
TITÉŽ.RIZZI.STRÁŽE.
RIZZIMilostpaníporoučí!Kammám
odvéstivězně?
ELEONORA(vplošti)Vězně.(Stranou).
Ohjakslabájsem!Posudjejmiluji—
(Klesnedopohovky.)Omůjbože,můj
bože!
RIZZI(přiblíživse)Nuže!
ELEONORA(vstanouc)Nuže,pandela
Forcejesvoboden.Vymiručítesvou
hlavouzajehoživot—Jdětež!
GASTON(stranou)Radějbychvolilsmrt.
(Odejdesestráni.)
VÝSTUPDVANÁCTÝ
ELEONORA(samausednouc)Okterak
jejmiluji—Jakoumilostmizpůsobil—
tennevděčník—Ajáhomilovalacelým
srdcem,celouduší,aonmnenemiluje!—
Ohmůjbože!(D’Albertvstoupí.)
VÝSTUPTŘINÁCTÝ
ELEONORA.D’ALBERT.
ELEONORA(nevidoucďAlberta)Kdyby
mněbylděl:Odřeknisectižádosti,
kteréžtožiješ,tétotouhyposlávěatéto
vůle,kterážztebečinítakořkabohatýra,
—nebylabychváhala—
ahtymůjbože—všeckobychbyla
zapomněla,všebychbylaobětovala.
(Vstanouc.)Aonmnenemiluje!
D’ALBERT(stranou)Občanskáválkami
schází,uhlídám,zdaliměžárlivostnechá
sedět!
ELEONORAJámítsokyni!—(Se
šílenýmvztekem.)Alekterou?—Jen
kterou?
D’ALBERT(přicházípojevištidopředu,
čině,jakobyEleonorynevidělajakoby
mluvilksobě)Kdybysemnenatoněkdo
ptal,odpovědělbych,mladádívka,kteráž
nemázavěnovícnežsvýchosmnáctlet,
ježtonemávícemocineždvékrásných
očí.
ELEONORAZdažmluvítekemně,pane?
D’ALBERTNe,panimá!
ELEONORA(stranou)Ohtenčlověk!
D’ALBERTChtěljsemvidět,jakPaříž
vypadábezhlavá—Pařížbezpráporu!
Nuže—kdobytouvěřil,panímá,—hle
—Pařížjetichá.Matkazajatého
probíhalaulicekřičícabědujíc,žemaršál
uškrtiljejíhosyna.Alesotvažejílid
projeviljakéznámkysoustrasti,jižje
vyhráno;mocvašestojínynípevně.
ELEONORASokyni!
D’ALBERTVévodavendómskýodjelna
koninastranudelaTerre—panz
BouillonudoCharentonuavévoda
mayennskýjeltamzanímsněkolika
šlechticisvéhodomu.Lidsedíval
lhostejněnato,aniodjížděli.Vynyní
opravdupanujete.
ELEONORA(stranou)Sokyni!—
D’ALBERTZdáse,jakobymnepaní
maršálovaanineposlouchala.
ELEONORA(vstanouc,milostné)Mýlíte
se,pane,—mámkaždéslovovašev
paměti.
(Lhostejní.)Vyjstemluvilprávěonějaké
mladédívce,cojstechtělříci?
D’ALBERT:Jesttohistorie,kterásetýká
jistépaní,mépřítelkyněupaní
presidentkyLegayové;conajménu—
položmetonebjiné.Jájípravil:„Paní
má,vymilujete,atajítemněto.„Ona
neodpověděla.Jájsemodpřirozenosti
tvrdošíjný,jápokračoval:„Vyjstežárlivá
—ajáznámvašisokyni.“Onase
zachvěla—právětakjakovynyní.Ohta
žárlivost!
Jápocítiljednoututozmijivútrobách;
celénocistráviljsembezspaníužírán
neviditelnýmhryzemjejím,snášeježhavý
jedjejíhodechu,—ojetoukrutnávěc,ta
žárlivost.Člověkmyslí:jájsemsílou—a
vtomvámjdeokolomužnebožena—a
člověkvámzařvejakolevanebzapláče
jakodítě.
ELEONORA(stranou)Ah!
D’ALBERTČlověkmyslí,žejejiž
vyhojen,—ahletuvnocizavlažného
letníhovečeraspatřítemihnoutisedva
stíny—poznáteje—jdetezanimi,
slyšítejeposmívatisevašimslzímase
rouhatizoufalstvívašemusvýmlíbáním.
Zezmijestanesetusaň—stohlavásaň
—kterážvásužírá—moří—zabíjí—
ELEONORA(popadnehoprudceza
rameno)Jménotéženy?
D’ALBERTJménosokyněpaní
presidentky?
ELEONORANe,mé,mé,jejíjméno,
pane,chci,jejíjméno!
D’ALBERTJižvidíte,žejsempřeck
něčemudobrý.Teďuvěřítevmou
oddanost.
ELEONORAAno,jižvámvěřím.
D’ALBERTPrávěšlaodtud.
ELEONORABeatrix!
D’ALBERTPředchvilkouopřelaseototo
rameno.
ELEONORABeatrix!
D’ALBERTPraviljsemvám,žemá
osmnácteletakrásnéoči.Suďtesama—
ELEONORANikoli,jávámnevěřím!—
D’ALBERTMátepravdu—člověkse
nesmíspoléhatlečnasvéoči,mávěřitjen
vlastnímuším.Kdyvámbudeliboviděta
slyšet,panímá,—buduvámprůvodčím.
ELEONORANikoli,pravím,vámjdejen
oto,abystemnepotrápil,—nicvíce!Vy
jstekromtohomýmnepřítelem.
D’ALBERTVašímnepřítelem?Rcete
raději,žemnecopříteleodmítáte,—v
tombudevícepravdy;nikdásemi
nepovedlováspřesvědčitioméoddanosti.
Apřecejsemjáten,kterýžvászevšech
nejvícemilovalaposudnejvícemiluje.
ELEONORAVěřímvám.Uhlídámtedy
opěttuženu?
D’ALBERTUhlídátejiopět.
ELEONORAUslyšímjich?
D’ALBERTUslyšíte!
ELEONORAHlepane,—odvásmi
přicházíprvníradostníchvíle!—Oh—
bědajim—
běda!
VÝSTUPČTRNÁCTÝ
TITÉŽ.THEMINES.
THEMINES(vstoupivtišekEleonoře)
PandeCondéjenaBastile.
ELEONORADobrá—dobrá.(Tišek
ďAlbertovi.)Jámusímmítdůkazy
nevyvratné,továmpovídám!
D’ALBERTDámvámjichnamístě.
ELEONORAVzáležitostechkrálovských
musímseještěpozdržetvLouvrů—ale
———
D’ALBERTZítrabyjižbylopozdě.
ELEONORAApročto?
D’ALBERTProtoženežhodinamine,
GastonopustíPaříž,protožezahodinujiž
povedeodoltářeBeatrixdeTourscoženu
svou.
ELEONORACoženusvou!Nužepoj
dme!Počkejtenamne,Themines,—jáse
vrátím!
THEMINESNedůvěřujtemužitomuto,
panímá,daljsemzajmoutkurýra
španělského—jakjstebylakázala.Měl
depeše,kteréždosvědčujouvinu
jenerálníhokapitána.
ELEONORAKdejsou?
THEMINES(dávájípapíry)Tujsou.
D’ALBERT(stranou)Tendobrý
Themines.
ELEONORA(pohlédnerychlenadepeše,
kďAlbertovi)Pojďte!
D’ALBERT(stranou)Snáruživostíse
dalekodojde,panímá.
THEMINES(hledízanimi)Tenčlověkje
zlýmduchemFrancie.(Odstoupí,aby
Eleonořecestuučinil,ajdezaní.)
Konecdruhéhoaktu.
JEDNÁNITŘETÍ
URaymundazToursu.
VÝSTUPPRVNÍ
RAYMUND.BEATRIX.MARKÉTA.
Raymundsedíustolku,prohlížípapíry.
Beatrixoblečenaconevěsta.Markéta
spravujejejívlasy.
RAYMUND(mluvísámksobe)Skupení
hvězdjepříznivé.Sňateksemůže
vykonat.(HledístranounaBeatrici.)Nech
ješťastnétodrahédítě!
BEATRIX(jdouckRaymundovi)Jakse
vámlíbím?
RAYMUND(vezmejinakolena)Jsi
velmikrásná!
BEATRIXBaprávě!Nasvatebníden!
MARKÉTAAninetřebatolikkrásy,coty
jimáš,abysemužštízajednouplašili.Za
mýchmladýchlet,mázlatá,—kdybych
bylašlasnaddoToulousynebodo
Bordeaux,bylibytáhlizamnou.
RAYMUND(kBeatrici)Budeš-lipak
trochupamatovatnastaréhoRaymunda?
BEATRIXVždycky,vždycky—Ale
vždyťkromtohobudemevždystebou
živi,lečbysnásnechtělanásvyhnal!
RAYMUND(objímajeji)Mádcero!—
(Stranou.)Jásnadnebuduvěčněmítk
tomusrdce,abychjíodkryltajemství
jejíhorodu.Jetosnadsobectví—buďsi,
snadzločin—nechť,aleabychneměljiž
vícodníslýchati—„otčemůj“,—ne—
tonesmíbýt.(KBeatrici,jížbereza
ruku.)Znáš-limnohodětí,kteréžby
požívalyvíceláskynežtyodemne,dcero
má?
BEATRIXNe,žádné,otčemůj!
RAYMUNDAkdybytibylBůhdalna
vůlivybratisiotce,bylabyshledala
oddanějšísrdce
—bylabysisvybralajinéhonežstarého
Raymunda?
BEATRIXVždyťtyskemnějevil
zbožnost,laskavostmaterskou,opatrnosti
oddanostotcovskou—Onikoli.
RAYMUND(objímajeji)Děkujiti,dítě.
(Ohlédnese.)Kdotopřichází?
PETR(vúsměvu)Tojájsem,mistře
Raymunde,tojájsem—Jetuposelod
královématky,volajívásdoLouvrů.
RAYMUNDJižjdu.(KBeatrici,objímaje
ji.)Dokončijižsvévystrojení.(K
Petrovi.)Kdejetenposel?
PETRTamje.(Stranou.)Tenjetam—
(Odejdou.)
VÝSTUPDRUHÝ
BEATRIX.MARKÉTA.
BEATRIXGastonbymyslímjižmohlbýt
nazpátek.
MARKÉTA(končícstrojbuBeatricinu)
OnšeldátdobréjitropanuzCondéna
Bastilu.Dobřeudělal,jenžetodobréjitro
trochudlouhotrvá—tojepravda.
BEATRIXNašenetrpělivostvidětijej
opětnámdělíčas;těžkomipřivyknout
štěstísvému.
(Slyiísetlouci.)Někdotluče,Markéto!
MARKÉTA(volajíc)Petře!(KBeatrici.)
PanídelaForce!—Tyasibudešpyšná.
(Volajíc.)Petře!
PETR(vcházeje)Tujsem.
MARKÉTANěkdotluče—jdiotevřít.
PETR(stranou)Panjenerálníkapitán
budesemnouspokojen.(Vyjde.)
MARKÉTA(kBeatrici)MistrRaymund
seradilcelounocsehvězdami.
BEATRIXOnsetolikstará,abychbyla
šťastná!
MARKÉTABaprávě;neníťkaždému
štěstípřáno(hledícnani),aletys
prostomilá.(Petrsevrací.)
VÝSTUPTŘETÍ
TITÉŽ.PETR.
MARKÉTA(kPetrovi)Nucoje?
PETRInuvidíte,paníMarkéto,—neníto
hrubědobránovinaprovás—
MARKÉTAPromne.Můjbože,coje?
PETRVašedcera———
MARKÉTABože,snadjenemocná.
PETRBaprávě—shánísepovás—
uložilaseodrána.
MARKÉTAOdránaaposudminedali
vědět.(KBeatrici.)Cotomuřikáš?
BEATRIXSnadtojejenmaličkost.
Ubohásisnadpřeje,abystejiupokojila,
nicvíc.Skočtetamjipolíbitavraťtese
zas.
MARKÉTAChceš,abychšla?
BEATRIXOvšemžechci.—Jeťto
sladkávěc,mítimatkuamítjipřisobě,
kdyžčlověkstůně.(Vedejiažkedveřům,
Markétavychází.)Přijelbrzozas.
PETR(stranou)Teďmámdva—Ať
neřeknou,žejsemjichokradlopeníze.
VÝSTUPČTVRTÝ
BEATRIX.PETR.
BEATRIX(usadícsevmelancholii
stranou)
Jakmálotřeba,byčlověkpřešelod
veselostidosmutku.Předchvilkoujak
jsemtobylaveselá;ovšembyltuoteci
Gaston—celýdůmselíbezněnamne
usmíval—ateďmijeaždopláče:
Markétaukarmelitánů,otecvLouvrůa
Gastonsenevrací—všicknivtužchvíli!
Ažnamnepadástrachztěchtostěn,mezi
nimižjsemvyrostla,kteréžměukrývaly
oddětinství.(Sama.)AchPetře,—coto
děláte—cotozaznamení,načto?(Petr
vyklouzne.)
VÝSTUPPÁTÝ
ELEONORA.BEATRIX.
ELEONORAJávámtopovím.
BEATRIXPanímaršálova!
ELEONORANe,EleonoraGaligaiová—
vašesokyné—
BEATRIXMůjbože!
ELEONORAMyjsmesamotný—(s
úsměškem)GastonjenaBastileupanaz
Gondé—
RaymundjezadrženvLouvrůmým
rozkazem—Markétajeukarmelitánů.
Ohvěruvytomátedobréstrážce!Ovšem
vyjstesemnenenadálá,vidte?
BEATRIX(chladně)Opravdu—paní
maršálovaďAncrebylabylépenasvém
místěvLouvrůusvéhodítěteanebv
doměvLesignyusvéhomanžela.
ELEONORANestavtesenevinnou.—Vy
jstemiporozuměla.
BEATRIXRozumímvám,kdyžtomutak
chcete;alejájsemGastonovizasnoubená
abuduzahodinujehoženou.
ELEONORA(usadícse)Slyštemne.Vy
jstesvedlaGastona—svedla—snadže
jensvoukrásou—buďsi—alezároveň
též—svýmičárami—atojezločin!
BEATRIXMůjzločinjevmélásce.
ELEONORAVášotecječaroděj,má
zlatá.—Onprodávásympatickénápoje
—komulibo
—atuším,žeasnezapomnělnasvou
věduanineodehnalzléhoducha,kdemu
šlooto,ulovitšlechticemilovníka—a
proměnitmilovníkavmanžela,atoje
zločin.
BEATRIXMůjotecjepoctivýmuž.
ELEONORA(vstanouc)Zvašehosňatku
nebudenic.—(Hledícjídoočí.)
Rozumítemně?
BEATRIXJetohrozba?
ELEONORAJe-livámvícelibo,jen
úmluva.KrálvíozločinuGastonově;—
onbudeodsouzen—
BEATRIXOn?
ELEONORAOdsouzenzahodinu,jestli
jejněkdonezachrání.
BEATRIXOhvyjejzachráníte,
milostpaní,—vyjejzachráníte—
ELEONORAVymůžeteodvrátitosud,
kterýžnaňčeká.
BEATRIXJá?
ELEONORAVy!—Vybralajsemvám
chotě—mužebezpečnéhoaoddaného—
jmenujesePetrucci.Zadvěhodinyodejde
doItálie.Dámvámvěnodesetitisícpistol
astatekvToskáně
—vyodejdeteaGastonzůstanenaživu.
BEATRIXKevšemuseodhodlámkvůli
jehoochraně!Jáodejdu,alesama.
ELEONORATobyzbylanaděje,onbyšel
zavámi.
BEATRIXTedazůstanu.
ELEONORAChcetejejzatratit?
BEATRIXOchotnědámzaňživotsvůj;
svéštěstí—svouduši—svéspasení—
alejejzradit
—zapřítsrdcejehoasvépřísahy—Oh
paní—
ELEONORATysnadmyslíš,žesepomsta
mápouhoujehosmrtíukojí?Ozpozdilá!
—Tominestačí—zachovámmuživot
trapný,životplnýmukasmrtelného
zápasu—život,kterýžbudedlouhé
umírání.
BEATRIXTož—ne—jávámnevěřím
—vyjejmilujete,vyodpustíte.
ELEONORANechsipakpřijdeionsám
proseomilost—jáproňbudubez
slitování,jakožonbylpromnebezlítosti.
BEATRIXJávámnevěřím,vyhomilujete
—vyhonezabijete!
ELEONORANužpohledninamnea
opakuj,cosřekla,smíš-li!
BEATRIXVašezrakylhou—vašeústa
lhou—vyjejmilujete,vyjejnezabijete,
vyjejnezabijete.
ELEONORAAmohlabystyjejvidětv
náručijiné,šťastnéhoanevzplanout
nenávistíprotiněmu?
BEATRIXMáláskachcejehoštěstí!
ELEONORAAnemstilabysse?
BEATRIX(snadšením)Jájejmiluji,i
kdybymiřekl:„Štěstíméjevdáliod
tebe“,—
odpovědělabych:„Jdi.“—„Tvá
přítomnostmnenepokojí“,řeklabychmu:
„Straňsemne.“„Tvůjživotjemivcestě“,řeklabych:
„Zabijmne.“-Kdybyvšakmiděl:„Já
jsemodsouzen
—mámumřít,vyrviláskusvouzesrdce
svéhoadejdušisvoujinému,bysmne
zachránila“,tubychmuřekla:„Umři,
umři“,ajábychumřelataké——tose
rozumí——!
ELEONORADosáhnujámocí,čeho
prosboudosícinemohu.
BEATRIXCochceteříci?
ELEONORAMámzdesvémužstvo.
BEATRIX(trnouc)Chceteteďnamůj
životsáhnout?
ELEONORANe——vyzmizíte,nicvíc.
BEATRIXVysipočínátestrašlivěa
hanebně.
ELEONORAOdjedete?
BEATRIXGastonměldůvěruvemne—
jáhonezradím!—
ELEONORA(hrozíc)Jájsemzoněchžen,
cojdouažkrajcíle,—jaknáhlenakterou
cestunohupostaví.Chraňtese!Oh
chraňtese!———
BEATRIXEjhlepaní.(Ukazujejí
lahvičku.)Kapkutétotekutiny—a
kdybychbylaúkladyvašimizapletenaod
hlavydopaty,jedinoukapkousevymknu
ajsemnasvobodě.
ELEONORANatakovévějičkyjenmužští
sedají.
BEATRIXPaní!
ELEONORA(vevyteku)Dočkámetoho!
BEATRIX(otevřelahvičku)Smrtmoje
padninahlavuvaši!(Chcepíti.)
ELEONORA(zadržíjíruku)Ah!Onaby
sevskutkuotrávila.—(Stranou.)Ohcose
todějevemně.Jakýtotajnýhlasmnou
vládne?Jakátohrůzanepochopitelnámne
pojímá!—Jetomásokyněajájinemohu
nenávidět,jakbychchtěla.(Poslouchajíc.)
TojeGaston!
BEATRIXOn!
ELEONORAJeštějejmohuzachovat;ale
vejdituto—chci,byspoznalamuže,
jemužchcešsvěřitživotsvůj,—snadže
jentvoještěstíchráním,ježtosvoje
hledám,—jdi—jdi-BEATRIXJávněho
věřím,paní!
ELEONORAOdpovíšmi,ažjejposoudíš.
BEATRIX(stranou)Bože,couslyším!(
Vejdedokabinetu.)
VÝSTUPŠESTÝ
ELEONORA.GASTON.Gastonkáže
dvěmaslužebníkůmpostavitikošakyne
jim,byodešli,GASTON(nevida
Eleonoru)OBeatrix,Beatrixmá!Tyto
perlybudoukrásněslušetkjejímvlasům
—atentověneczvláště.
ELEONORANení-lipravda,Gastone?
GASTONPanímaršálka!———
ELEONORA(súsměvem)Mápřítomnost
váspřekvapuje—basnadnepokojí.Vida,
takje,kdyžčlověknemápokojné
svědomí.Alebuďtespokojem—já
čekámnamistraRaymunda,kterýžšels
dceroudovedlejšíhokostela.Vyseženíte,
jakvidím?
GASTONAnopanímá—
ELEONORA(vytrhujelistpolistuz
věncemimovolně)Chválímvýborváš.
PožádámmistraRaymundaováš
horoskop.Chcivědět,budete-lišťasten;
—hlenatoprávěčekám,protojsemzde.
GASTONAvšak,paní,—
ELEONORATakteda—vyseženíte.—
Vysedomníváte,žesedovedetesklonit
podpřísnéjařmomanželskéaspokojítese
štěstím,kteréžvždynapředznáte—
všeckodleúmluvy—vpořádku
odměřené—,takovýmživotem,vněmž
každýdenpřinášísvoujednotvárnosta
nudnákaždáhodinažádásvouoběť.Jděte
mi—buďteupřimný,panedelaForce,
přísaha,jižsložítepředknězem,nebude
opravdovějšínežslovo,kteréžjstekdy
ženskédal,—vysevysmějetecírkvi,
vysmějeteseBohuasvatésvazkysňatku
rozvážísetakrychlejakvašezamilované
libůstky.
GASTONJámilujiBeatrix.
ELEONORAKdožvtompochybuje?—
Čisnadjá,jižtojstemilovalsobmyslem!
—O
nebertetentoblahaklam.Vyjstesemnou
dalprotěžovati;vyjstevemněvzbudil
domněnku,žeměmilujete,vyjste
překvapilsrdceméalaskavostmou;atak
jstevzrostl—obohatiljstese—vzaljste
vLouvrůpostavení,kteréžvámjen
oddanostmojeuchystala;apak,kdyžvám
peroutkynarostly,uletěljste;vyjste
mnoupohrdl,mnepotupil—zahodil—
bacovíce—vyjstemnezradil!—Já
jsemnelítostná,není-lipravda?
GASTONKterýžkolimužpříjmeza
podporurukuženské,nadějižse,žejejtáž
jednoubudepoličkovat.Zeslužby
kapitánagardjsemseprávěpoděkoval.
Novýčlověkstojímzdepředvámi.
Dejmežtomu,žejsembylnejvyšším
pošetilcempřivašembláznění,největším
prostopášníkemvevašemrozpuství;ale
srdcemémiposudnáleží;Beatrixjeode
mnepožádala,jíjsemjedal;jejíctností
jsemsepovznesl,jejíláskoujsemse
očistil!—
ELEONORANovýžečlověk?Ty?Nový
náliček,nicvíc!Kteroubystybylposud
nezradil?
BlankazBeaumontuježalobnicínatebe.
—PanídeChaumessvědkemnatebe.—
Zdažjsisedostinemilkovalstěmato?
Blankasepochovaladoklášteraodedne,
kdyžjsijizanechal—
apanídeChaumesztratilapaměťzrády
tvéjenvšílenstvíaskonalaskletbouna
tebe.
GASTON(hroze)Paní!
ELEONORAÓ,játěznám—ty—
Marnotlachjsiachloubekcododucha—
sobecaukrutníkcodosrdce.Tvépřísahy
—jsoulži,—tvélásky—marnosti!Av
ženě,jižmiluješ,jensoběsamémuse
koříš—Oh—hleďtemužepoctivého—
Bavěru—Alevždyťjsisespolčilsevší
holotou,scikánynadvořeZázraků,
rovněžjakoiskejklířinapláce
Maubertském—všehosetichtělozkusit
venkoncem,aživraždysamé,nebco
jinéhotobylonežvražda,onasmrt
daufinskéhošlechtice,jehožjsiponucku
rozplašil,zabilvnoci—
GASTON(sáhnaposvédýce)Ah—již
dost,jižmlčte!
ELEONORAEjhlejakýjsiGastondela
Force!Anyní,může-li,aťseodhodlá
nevěstatvá,kteránásslyší,vložiti
panenskourukusvouvtvourukuzrádnou
—krvízbrocenou.
GASTONProklatá!
ELEONORA(ukazujekBeatrici,kterážse
zjevilavedveřích)Hleď!
GASTONBeatrix.
VYSTUPSEDMÝ
TITÉŽ.BEATRIX.
BEATRIXGastone,rukuvaši—
ELEONORACopraví?
BEATRIXKněznásčeká—pojďte!
ELEONORAAle–
BEATRIXJávěřímvjehopokání!—
(Odcházejí.)Pojďte!
ELEONORA(vypukne)PanedelaForce,
váškord!
(GastonaBeatrixsezastaví.Najejí
znamenívystoupítřimužové,znichž
jedenvepláštizahalen.Gastonodevzdá
mečsvůjjednomuzmužůozbrojených.)
GASTONTuje!
BEATRIX(vrhnesekekolenům
Eleonořiným)Milost!Panímá,milost!
ELEONORAVěříš-linynívmojipomstu?
BEATRIXMilost,milost!
GASTONVstaňte,Beatrix.Mužmusí
umětumříti—vstaňte—vstaňte!
(ObejmeBeatrix.)Sbohem!(Dvazmužů
jejodvedou—třetízůstávávpozadí,
nepohybujese—ramenanakříž
—vpláštizahalen.)
VÝSTUPOSMÝ
ELEONORA,BEATRIXaD’ALBERTv
pozadí.
BEATRIX(skrývajíchlavudlaní)Ahmůj
bože!Můjbože!
ELEONORA(chladně)Jednuhodinuti
dávám—chceš-lijejzachránit(Hrdým
tónem.)Jednuhodinu.(Odejde.)
VÝSTUPDEVÁTÝ
BEATRIX.D’ALBERT.
BEATRIX(usadícsevzoufání)Můj
bože!—Můjbože!Můjbože!
D’ALBERT(předstoupiv)Ubohédítě!
BEATRIX(pozdvihnehlavuajdekď
Albertovi)Ah—vymnelitujete,pane?
D’ALBERTAno,jáváslituji.
BEATRIXŽivotGastonůvjetedyopravdu
vnebezpečí,—pane?
D’ALBERTMaršálkasenavšecko
odváží.
BEATRIXŽebyseodhodlalajejkráli
vydati?
D’ALBERTTasekevšemuodhodlá.
BEATRIXŽebymohlavidětpadnout
toporcemkatovýmtutokrásnou,
ušlechtilouhlavu,jižmilovala?
D’ALBERTCožjínatomsejde—ta
prodalajiždušisvousatanáši.
BEATRIXCožnaninevstanemstitel—
mužnatutoženu.Lovecvlků,kterýžby
Franciizprostiltétovlčiceflorentinské.
D’ALBERTKdoví?
BEATRIX(uchopícAlbertazaruku)Můj
bože—navšeckobychseodhodlala,jen
kdybybylomožnáGastonazachránit.
D’ALBERT(jizadrže)Inapomstu?
BEATRIXNapomstu!—Oh—
předevšímnapomstu.
D’ALBERTSlyšte—vášotecvám
odevzdalvčerapředemnouzde
zapečetěnýpaket,najehožobálcebyl
červenýkříž.
BEATRIXAno—nuže?
D’ALBERTVtomtopaketějsoutřilisty.
BEATRIXTonevím.
D’ALBERTJedenztěchtodokazujevinou
poskvrněnénarozenídítěte,ježtopřišlona
světveFlorenci1599.
BEATRIXTosnadvinoupanímaršálky?
D’ALBERTDruhýjeortelsmrti—
kterýmžodsuzujematkadceru—milenka
milence.
BEATRIXOmaršálka!—Maršálka!A
třetílist?
D’ALBERTTenvypravuje,kterak
milovníkpřišeloživotadcerazmizela.
BEATRIX(sradostí)Ah!(Běžíkeskřínia
zarazíse.)Tylistyjsouzde!Ah—já
přísahala,pane,přísahalajsemotci
svému,ženezlomímpečetě,lečbymišlo
oživot!—
D’ALBERTVybysteGastonanepřežila.
Zachránítejej,zachránítesebe.(Stranou.)
Jdi,jdi,milámaršálko,—celouhodinu
jsiurčila—tobylopřílišmnoho.
BEATRIXTujetenpaket.
D’ALBERTDejtesem.
BEATRIX(držícještěpaket)Vypravíte
teda,žetydůkazyjsouzde?
D’ALBERTDejte,dejtejen.(Otevře
paket,jejžjivzal.)Ano,tujenarozeníjejí
dcery!
BEATRIX(sradostí)Ah!
D’ALBERT(ukazujedále)Ano—
zavražděnímilence!
BEATRIX(sradostí)Dobřetak.
D’ALBERT(dále)Ano,ano,všeckotuje.
(Zarazísenajednou.)BEATRIXCoje?
D’ALBERT(sevzpamatuje)Nic,nic—
(Stranou.)Vojnaje—vojna!
BEATRIXVymnepomstíte?
D’ALBERTAno!
BEATRIXAGastonzůstaneživ?
D’ALBERTAno,ano!—
BEATRIX(svýkřikemstrašlivým)Teď
došlonamne,panímaršálko!Vetaza
veta!
D’ALBERT(rychle)Hletujejiž;nechtě
měsnísama.(Schoválisty—Eleonora
vstoupí.)ELEONORAPročtuaszůstal?
VÝSTUPDESÁTÝ
TITÉŽ.ELEONORA.
BEATRIX(sezdržuje)Paní,vyjstemi
dalahodinučasuztrhatpoutaGasto-nova
—jávámdesetminutkjehozachránění
—desetminut,rozumíte,desetminut!
(OdejdeaEleonorajisledujeočima.)
VÝSTUPJEDENÁCTÝ
ELEONORA.D’ALBERT.
ELEONORA(kďAlbertovi)Toděvčese
zbláznilo!
D’ALBERTBazbláznilo,vícnežbystese
nadálá,onapraví,žejakásicikánkave
Florenci,kterážvyvázlazrukouinkvisice
aspletenásjakýmsiManuccim—
ELEONORA(trnouc)Manucci?
D’ALBERTTaprýjíodkrylastrašlivé
věciprotivámasvěřilaprýjídůležité
papíry,ježtosevástýkají.
ELEONORA(stranou)Spravedlivýbože!
(Nahlasopanujtese.)Cikánka—že
odkryla?
Nějakémrzké,hanebnénařknutí—aco
můžebýtvtěchpapírech?—Cootom
víte?
D’ALBERTJsoutopovídačkyzonoho
světa.
ELEONORANu,slyšme—jámiluji
podivuhodnévěci!
D’ALBERTMluvíprýsetamo
zamilovanépletce,odcerušcekterá
zmizela,—ouškrcenémmilenci———
saménesmyslnévěci—tovíte.
ELEONORA(stranou)Můjbože!
D’ALBERTAlejakkolinesmyslnéjsouty
věci,—jsoulidé,kteřítakovévěci
roznášejí,jenkdyžtopohoršeníobecnému
poskytujenějakoupotravu.Asámpan
maršál,kdoví,zdalibymunepřišlachuť
uchopitisevěciveskoku.—Nu—vždyť
znátebeztohojehoobmyslynasňatekse
slečnoudeVendóme.—Tubysemohla
naskytnoutzáminkakrozvedeníavásby
vypovědělidovašehodomuLesignyve
Brie,ježtobypanďAncre—šťastný
manželslečnydeVendóme—přijaltitul
vévodyalen-£Onskéhoapaksedvořilk
obdivuceléPařížesvýmštěstím.Vím
sice,žetenplánnenísnadný;vím,
jakovoumocprovodítenadkrálovou
matkou;vím,žepanďAncrejenvámi
stojí,—alepomocítétocikánky—a
opírajeseotytolisty—
mohlbyledacosdokázat.
ELEONORAAvyjstečetltylisty?
D’ALBERT(lhostejně)Můjbože—
kdepakjá———
ELEONORA(stranou)Onječetl.
(Nahlas.)Vyjesnadmáte?
D’ALBERTNačbymněbyly?
ELEONORA(stranou)Onjemá.
(Nahlas.)Vyvěrunejstevšetečný?
D’ALBERTZaleží-livámnanich—
mohlbychjedostat.
ELEONORA(snažísežertovat)Záleží-li
mi?Mně?Inu—ano—přiznámse,
záleží—rádabychpřecevěděla,jak
dalekoseležpustitimůže.
D’ALBERT(súsměvem)Lež!-Lež!
ELEONORAČibystechtěldátizapravdu
nepřátelůmmým?
D’ALBERTBůhmneuchovej.Aletoje
přecejenjistá,žebylobmýšlentensňatek
mezimilostpánemďAncreaslečnoude
Vendóme.
ELEONORA(stranou)Onlže.(Nahlas.)
CožbysemohlpanďAncretolikerým
nevděkemodsloužitzamouoddanost,
jehoštěstí?
D’ALBERTVíte,jsoulidé!
ELEONORAVyjstemibylvždycky
nepřítelem.
D’ALBERTZdažjsemvásnemiloval
vždycky!Tožtenpříštímanželslečnyz
Vendómemnetímvícedopaluje—Uráží
mneto,kdyžsvámijednátakledabylo,
—aslovemjáhonenávidímvšítou
láskou,kteroužjsemmívalvždyckya
kteroužmámposudkvám.
ELEONORA(stranou)Kamasiměří?
D’ALBERTKromtohonelzemiučinit
kroku,abychnezavadilojehomarnost—
Anivtomskromnémúřadu,jejždržím,
nemámpokoje.Chciprorazittuželeznou
síť,kterážmneobklopuje.—Chcete-liž
takivy?
ELEONORAZdáse,jakobystemi
navrhovalsmrtméhomuže?
D’ALBERTJámluviloženichuslečnyz
Vendóme.
ELEONORA(stranou)Onseodvážilmně
takovýzločinnavrhnout!
D’ALBERTSvámichciseráddělito
vládu—ale—
ELEONORA(stranou)Jižtedajenadobro
odhodlán.
D’ALBERTNuže?
ELEONORA(stranou)Stímčlověkem
musímkonecudělat.(Nahlas.)Amáte
důkazyjehozrády?
D’ALBERTZaopatřímje.
ELEONORAAsnímzároveňonylisty?
D’ALBERTKteréžminulostvašiskvrní
—ano!
ELEONORAJaktotedamíníte?
D’ALBERTMaršálmápřijítdnesvnoci
potajíkmatcekrálové.Onpůjdeopůlnoci
vašígalerií.
ELEONORADobře,dále?
D’ALBERTDobřeteda.—Opůlnocipět
šestodhodlanýchchlapů—přijdemutak
náhodouvcestu—a—ELEONORA(stranou)Tenhanebník!
D’ALBERTMépokojejsouprávěnaproti
vašim,světlobudehořetivevašemokně.
Naznamenípromnejezhasnete—až
budevšeckoodbyto—
ELEONORAKdyžtakchcete!
D’ALBERTNezapomeňte—když
zhasnetesvětlo———
ELEONORAJiždobře——
D’ALBERTNezapomenetetakénamé
depešekešpanělskémuvyslanci;jávám
zanědámvašelisty.
ELEONORAVašedepeše?
D’ALBERTTy,covámnedávno
Theminesodevzdal.Ahnamouvěru!Jáť
mámdobrýzrak.
Teď—kdyžvím,žedáváteoloupit
kurýry,—budunapříštěopatrnější.
ELEONORAMátepravdu—mymusíme
hrátspolusodkrytýmikartami.—Tu
máteklíč!
D’ALBERT(beraklíč)Vyjste
prostomilá!Jáseovšepostarám.—Já
vyberulidiapostavímjesámna
stanoviště.
ELEONORA(živě)Nikoli.Tustarost
vezmusamanasebe;mámjálidioddané.
D’ALBERT(stranou)Rizzi—ah—
dobré!
ELEONORA(stranou)Bědavám,pane
ďAlbert.(Odejde.)Opůlnociteda?
D’ALBERTOpůlnoci.(Stranou.)Nuže
věrnýmůjRizzi,dodíla!
PETR(předstoupí)Jemilostpán
spokojen?
D’ALBERTJsem,uvšechvšudy—a
chci,abysnímtakébyl,chlape!(Podává
mušálekaodchází.)
Konectřetíhoaktu.
JEDNÁNÍČTVRTÉ
KomnatymaršálovéďAncrevLouvrů
VÝSTUPPRVNÍ
ELEONORA.RIZZI.POSEL.
ELEONORA(sedíustolupokrytého
papíry.Poselstojípřední.Rizzivpozadí
naněpozoruje.)
POSEL(tišekEleonoře)Jeljsemcvalem,
dohoniljsemmaršálazapětadvacethodin
předPaříží—méposelstvíjeukonce.
ELEONORAPrůvodmaršálův?
POSELJečetný.MilostpánďAncrebude
vPařížiojedenáctéhodině.
ELEONORANemluvtaknahlas—o
jedenáctéhodině;jetomožná?
POSELAno,panímá,pospíší-li.—Pan
maršálporozuměldůležitostivašich
vzkazů—
zvláštětoho,byvešeldopalácejenmalou
brankou.
ELEONORA(stranou)Vjedenácthodin
—místopůlnoci—D’Albertmůžepřijít.
(Usadísepodpisujíckolikeropapírů.)
RIZZI(stranou)Tenposel—taspokojená
tvářpanímaršálky!Snadnechcenaposled
panuďAlbertovizahrátkousekpo
italiánsku?
ELEONORA(dáváposlovilisty)
KapitánoviďAranches,veliteli
Brabantčanů.Dásevostrýpochodna
Paříž.—(Dávámudruhýlist.)Veliteli
italiánskýchstráží.Onpřijde,onpřijdes
vojemsvýmvustanovenoudobuosadit
příchodykLouvrů.—
(Dávámutřetílist.)Bertrandovide
Montluc,nejvyššímupodkoníkrálové;za
odpověďaťmipošlezprávu,žemá
zbrojnícivsvémoci.Jděte!
VÝSTUPDRUHÝ
ELEONORAaRIZZI.
ELEONORA(kRizzimu)Tidvakurýrové
odjeli?
RIZZIAnopanímá.Alenevědasám,co
seděje,nemohljsemjimdáturčité
naučení.
ELEONORADávno-lijetoumne
způsobem,ptátisenavíc,nežsama
pravím?Rozkazymojejsouvykonány?
RIZZIVybraljsemmuže,jakpaní
maršálovapokynula,—chlapyzkušenéa
odhodlané.
ELEONORAVědí,cojichčeká,zradí-li
mne?
RIZZIŠibenice—Alestojímzato,že
žádnýnemáchutisetaktopovznést.
ELEONORABudouhotovívpravýčas?
RIZZIJsoutu—vmalékomnatěvedle
chodby,ukájícenetrpělivostsvou
několikasklenicemimalvazu.
ELEONORADaljsiodnésttysvícena
ofěru?
RIZZIAno,naoltářnejsvětějšíPanny.
ELEONORAMilosrdnýbože,jakátonoc!
(Nahlas,hledícupřeněnaRizziho.)
Dobřespovědělmužůmsvým,comajína
práci?—Porozumělitidobře?
RIZZIČekajíjennaznamení;světlose
zhasne—prvníčlověk,kterýžpůjde
chodbou—
ELEONORA(živě)Aleažbudeznamení
dáno,topamatuj.
RIZZIAžbudeznamenídáno.(Stranou.)
—Čisnadčekánaněkoho?(Nahlas.)Ten
člověksejižcestousvounevrátí—Ti
hošistímumějízacházet,aniosvětlo
nepožádali.—Onimajíradějišero.
ELEONORAOh,paneďAlbert,—dlouho
jstebouřivybízel;jižpřichází,alenese
blesknavás.(Nahlas.)Viděljsiho?
RIZZIKohoto,panímá?
ELEONORAJenerálníhokapitána?
RIZZI(vnepokoji)Ne—ano—ano—
zahledljsemhotrochu.Předpokojjehoje
naplněnstrážemiapážatyjakobyčejně—
nicvíc.Bylohovidět,jakvsaloněsvém
hrálsesvýmichrty;onsesmálplným
hrdlem.
ELEONORAOnnemáanizdání.—Ah—
kýžmámejižzítřek!(Prohlížejícdepeše
rozházenépostole.)Konečně!
Brabantčanépřicházejívčas.Dobřejsem
jimtunocrozkazyposlala.(Súsměvem
trpkým.)Abychsetakbylaspolehlana
ďAncra!—Ohtenmyslíjennasvou
svobodu.Onicsenestaránežosvou
marnostaosvémilůstky,baanineví,co
sevprovincijehoděje.(Pochvíli
rozmýšlení.)Láska!—Je-ližtopohrdá
Gastonova—anebnebezpečíštěstímého,
coutlumilosrdcemé?Nevímsama—ale
jižjenctižádostmástojívzhůru!——
Nuže—tavzpouravPeronně!Tímlépe!
Samonebenámposílátentoprostředek.
Panmaršáluhlidájenjednustranupravdy
adásetímsnázevzdálit.Tímlépe!
(Slyšísetloucinamalédvéřevpravo.)
RIZZI(spodivením)Tlučeseztéto
strany,panímá.
ELEONORAOtevřte!
RIZZI(stranou)Maršál!cotoznamená?
(Jdeotevřít—azarazísepředmaršálem,
jenžvchází.)
VÝSTUPTŘETÍ
PŘEDEŠLÍ.MARŠÁL,
MARŠÁL(pozdravíEleonoruapolíbíjí
ruku)Vašepřáníjsoumérozkazy.Přála
jstesi,bychbylvPařížiojedenácté
hodině.Tujsem.
RIZZI(stranou)Jižpochopujivšecko;teď
dámeďAlbertovivědět.
ELEONORA(kRizzimu,kterýžodchází
pošpičkách)Neodcházejte.Potřebujivás.
RIZZIJsemvpasti!(Nahlas.)Jámyslil,
žeupřítomnostipanamaršála—já
počkám,milostpaní,vdolenímsále.
ELEONORANe,čekejtevtétochodbě—
přímostojevedveřích.
RIZZI(sekloní)Kslužbám.(Stranou.)Co
seteďstane?(Postavísenasvé
stanovisko;EleonorasďAncremjsouv
popředídivadla.Rizzivchodbě.)
ELEONORA(kmaršálovi)Panemaršále,
vyjste,jaksezdá,vsvátečnímoděvu?
D’ANCREChtěljsempřekvapitslečnuz
Vendómu,kterážmnepoctilapozváním
nasvůjbál.
ELEONORA(stranou)SlečnazVendóme!
(Nahlas.)Anojepravda,onadnešnínoc
dávábál.
D’ANCREVytamnepřijdete?
ELEONORANe,pane,ne.Přiznávámse,
žebychvtuchvílividělačelovašeraději
zakaboněnéstarostínežozářenéveselostí.
D’ANCREPah!Mápolicieseostražila.
—Tabdí—tasestarázamne.
ELEONORAVašepolicie?Alezdalipak
vászpravila,žeseoddávnajižprotivám
osnujerozsáhléspiknutí?Zdalipakvás
zpravila,žesejižhlasovaloovašismrt?
D’ANCREMousmrt?
ELEONORAVynevítenic?Nuževězteto
odemne—anovašismrt!
D’ANCREKdobyseodvážil?
ELEONORA(súsměvem)Nikdo.—
Není-lipravda?Alecožpakseneodvážili
zajmoutiCondéa,princezkrve,uprostřed
královskéhosalonuvtusamuchvíli,když
odcházelodkrále,zářeradostíapýchou?
Akdosetohoodvážil?Dobrodružná
Italiánka—dceratruhlářePegonelliho—
já!
D’ANCRECondénemělvojporuce—Já
vím,žesenepřátelénašihýbají,alemy
mámečímsejimopřít.NašezámkyCaen,
Pontde1’Arche,Quilleboeufseupevňují
—Peronne——
—
ELEONORANešťastníče!Vyjsteseteda
takdobřezahrabalvLesigny,ževámo
našichnehodáchanipověstksluchu
nepřišla!Alevždyťsnadvtuchvíli,cos
vámizdemluvím,králjižpodpisujevaše
svrženízguvernérstvíNormandie!Ale
vždyťjsoujižrozeslánypozemirozkazy,
kteréžvšeckysnahyvašichstraníků
vnivečobrátí.AlevždyťjePeronna
vzbouřenaaLonguevilletamjepánem!
Alevždyťjsouvojevašeobklíčenybez
pomoci,takžerádysložízbraňnavyzvání.
D’ANCREPeronna?—Tojenemožná!
ELEONORA(ukazujemulist)Nemožná?
Čtěte!CaenaQuilleboeufsevzdávají,
Pontdel’Archenevydržídlouhéobležení.
—Vašipřáteléseviklají.Zbývávám
vašichsedmtisícBrabantčanůa
Lutyšských.Tiovšemjsoudobřeplaceni,
tivásnezradí.Alevraťtesenamístědo
Normandie,uchopteseznovavlády,
ozbrojtepřátelysvé,sbírejtepole,vtom
jejedinánadějeudržetiPaříž——chci
řícikrále.—
D’ANCREVím,žesemiškodíuJeho
Milosti;připouštímto—alejedinýsnad
prostředekvynutitrespektodnašich
nepřátelbylbydosáhnoutnejvyšší
postavenívzemi—uchopitmoc
konetabla.SlečnazVendóme—
ELEONORA(přervemuřeč)Slečnaz
Vendóme—Aabystedošelcílesvého,
nebudetesesnadanirozpakovatpřed
prostředkemnejnesmyslnějšímaspolu
nejnevděčnějším.Vybystesechtěls
králemspojitsvazkynerozpustnými.Vy
sníteorozvedení,omémpotupném
zavrženíaosňatkuseslečnouzVendóme.
D’ANCREPaní,kterýodvážlivecsměl
vám—?
ELEONORAOjávímvšecko!
D’ANCRE(stranousnetrpělivostí)Oh—
—(Nahlas.)Vyvítevšecko,paní?—A
vymnemátezazrádce,věrolomce,za
hanebníka?—Alepročtedapečujeteo
můjživot?
ELEONORAPoněvadžosudmůjjesvámi
spojen.
D’ANCRENicvíc?
ELEONORACožtohonenídost?
D’ANCRENubuďsi—dobřetak.Jářku
teda,žeslečnazVendóme—
ELEONORASlečnazVendómevám
slibujemečkonetabla,panemaršále,
markýzeďAncre!
Vězte—já—jádržímvašeštěstí—a
kdybychodvásrukyodtáhla,sesujese.
D’ANCREChcetemněhrozit?
ELEONORAConcini,marnostsepachtí
pohračkách;pravámocnalézá
zadostučiněnívesvévůliavesvésíle!
Nezapomínejte,žejsmeItaliáni.Itálieje
naokopodrobená,alevskutkupanujeduch
jejícelémusvětu—aItáliejenaševlast.
Našiučenci,našimyslitelé,našivznešení
umělcijsoujakosvětla,beznichžbyse
nocsvětemrozložila.Mypak—Concini
—
jáavy—,mynedělámeanikněhanisoch
aniobrazů—alemyjsmeItaliánia
držímevpoddanstvísvémcelouFrancii!
Našepanství—spočívávnašíčinnosti.
Ukažmetedatétozemi,kterážžilaposud
jakozpuduamaní,—žejsmetéžmy
velicíučenci,velicíumělcivuměnílidmi
vládnouti.Nechnászprvudílonašesamo
seboutěší,všakuhlídáme,cobudedále.
D’ANCREJáhledámsílutam,kdeje,—
vmeči!
ELEONORANikoli,hledejtevduchu!—
Ostatekjenic!
PÁŽE(vejdeaodevzdápapír)Nejvyšší
podkoníobsadilzbrojnici.
D’ANCREMožnážemátepravdu!
ELEONORAAtentomečkonetabla,po
němžtaktoužíte,—slečnazVendóme
vámjejnedá,alejávámjejdám!—
D’ANCREAh—jakže?
ELEONORA(nedbale)Pomyslilajsemna
tutodůstojnost—alepřiznámse,žejsem
dřívepečovalaonejnutnější,vášdekretna
konetablajepodepsán.
D’ANCREJe-limožná?
ELEONORAZaněkolikdnívámjejpošlu
—scházínaněmještěstátnípečeť.
D’ANCREEleonoro!Jákvámbylvždy
nevděčnýmavásnehodným!—Ale
vskutkumyslím,žesenazbytstrachujete
—
ELEONORAJávámpřineslavždyštěstí,
věřtemi,příteli!—Zacelýmůjživot
plnýoddanostinežádalajsemvásposudo
nic;odepřetemidnes,kdyžvásžádám,
abystedbalosvoubezpečnost!
D’ANCREDostitoho,panímá,—já
odjedu.
ELEONORA(volá)Rizzi!(KRizzimu,
jenžpřibíhá.)Rychle,koně!Vtom
okamžení—aaťtonikdovpaláci
nepozoruje.
RIZZI(stranou)Ďábla!
D’ANCREDvasloužící,dobřeozbrojeni,
nakoni—aťnamnečekajíuvěže
SvatéhoJakuba
—Aťsipospíší.
ELEONORA(kRizzimu)Odevzdejte
rozkazytytopážetianeodcházejte.
RIZZI(stranou)Proklatážena!—(Jdedo
galerie,dáznamení—pážepřiběhne.
Šeptámudouchaapážezasodejde.)
D’ANCRE(kEleonoře)Jstespokojená,
panímá?
ELEONORANejsem—ďAncre,—a
nebudu,ažbudetepryčpodochranou
nebes.—
Počkejte.(Onavyjde.)
VÝSTUPČTVRTÝ
D’ANCRE.RIZZI.
RIZZI(stranou)Jak?Onachce,abyodjel
——toťobmýšlízrádu.—Tožalekoho
chcedátzmizet.Povede-lisejíjej
odstranit,pakjevšeckoztraceno.Aleco
dělat?(Vzpomenesiněco.)Nuže—
spalmemostyzasebou!
D’ANCRE(stranousúsměvem)Paní
ďAncreježárlivánaslečnuzVendóme,to
jepatrno.
(Přemýšlí.)Tomivysvětlujetennávrat
jejílaskavosti—alepročtenjejístrach?
Meziřečísemnouněkolikrátzbledla?(K
Rizzimu.)Přistupblíže,cosezdeděje?
Pročjepanítaknepokojná?Přinesljsijí
mrzutézprávy?
RIZZI(čině,jakobybylvnesnázích)Nic
milostpane,—nic,cobysemohlopaní
maršálovénelíbit.
D’ANCREDostalajaképoselství—
nějakoutajnouzprávu?
RIZZI(zasnepokojně)Nemilostpane!
D’ANCRENuslyšme—játěberupod
svouochranu!Můžešmluvit.Dalatipaní
maršálkajakérozkazy?Rozumíšmi,
Rizzi,nějakézvláštnírozkazy?
RIZZIJediný!
D’ANCREJaký?
RIZZI(váhaje)Abychseubezpečil,kdy
milostpánodejde.
D’ANCRE(stranou)Chceteda,abych
odešel?(Nahlas.)Čekásnadnaněkoho?
RIZZI(činí,jakobybylvrozpacích)Já
nevím!
D’ANCRETylžeš!(Stranou.)Snad
zamilovanéshledání!Oh—člověk,
kterýžseopovážilpovznéstizrakůsvých
kmanželceConciniho—Ohtenmusí—
(KRizzimuprudce.)Mluv,jménotoho
muže?
RIZZI(chtěodněhopokojněvzítisáček)
Milostpaníčekápanagenerálního
kapitána.
D’ANCRED’Alberta?—Jestlivšakmne
klameš!
RIZZIGenerálníkapitántubudeo
půlnoci,másezhasnoutsvětlona
znamení,žemilostpánodešel.
D’ANCREOpůlnoci!
RIZZI(ukazujenasvíci,kterážstojína
stolkublížeokna)Opůlnoci.Atamjeto
světlo.
D’ANCREAtoběsnadjeuloženoje
zhasnout?
RIZZIAnomilostpane.
D’ANCREDobře;tyzhasneš.(Stranou.)
Ano,zhasnemsvětlo—amápomsta
půjdezaznamenímrychlostíblesku.—
(Nahlas.)Opůlnoci?——
RIZZIJižjechycen.(Nahlas.)Milostpan
ďAlbertpřijdetoutostranou.Paní
maršálovamněodevzdalaklič.
D’ANCRE(stranou)Takodkrývathanbu
moupředevšemi—předlokaji!Dobře,já
zdezůstanu.—Aletenchlapbymnetaké
mohlzradit!Rizzi!
RIZZIMilostpane!
D’ANCRE(nahlas,zdržujese)Chtěljsem
tězkoušet—atysmisedlnavějičkujako
hejl.
Neškodínic—tujetváodměna.(Dává
musáček.)Panímaršálkamisamavšecko
řekla.
RIZZI(dělá,jakobymělradost)Opravdu
milostpane?Ahtímlépe.(Stranou.)
Takovýšpaček
—amyslí,žemne,staroulišku,do
smyčkydostane!
D’ANCRE(tahájejzaucho)Tytrulante,
vidíšvšudejenzločiny.
RIZZI(stranou)Draháhloupost,pane
maršále;načlověka,kterýžnenížárliv,
zatáhljstemnepřílišprudcezaucho.
D’ANCREPanímaršálovamámluvits
jenerálnímkapitánemmýmjménem.
Podivejse,jsou-likonějižpohotově.
RIZZI(stranou)Budeto.(Jdedozadu,
mluvíspážetemnachodbě,kterýžnato
odejde;—
natosevrátí.)Vašerozkazyjsou
vykonány,milostpane.
D’ANCREDobře.(Stranou.)Bůhmne
slyš,jájizabijubezlítostiabez
milosrdenství!
(Eleonoravstoupínáhle.)
VÝSTUPPÁTÝ
D’ANCRE.ELEONORA.RIZZI.
ELEONORA(kďAncrovi)Zdepanemůj,
—tytosvatéostatkyvásuchránívšeho
nebezpečenství.—Mámjepomatce.
D’ANCRE(bereodníškapulíř)Přijímám
jevděčně,panímá.—Mějtepřísný
dohlednapočínánínašichnepřátel—
zvláště(hledíupřeněnani)napana
jenerálníhokapitána.
ELEONORA(sevytyčí)Otohose
nestarejtenic.
D’ANCRE(stranou)Onaztrnulá!—Vím,
jakvelikoucenukladetenaslávuačest
našehodomu.
ELEONORABrzysepřesvědčíteotom
vícenežkdy!
D’ANCRE(beraplašíaklobouksvůj)Na
shledanou.(Chceodejítchodbou.)
ELEONORA(živě)Ne—toutostranou.
Záležíminatajemství.
D’ANCRE(stranou)Bojíse,abychho
nepotkal.(Nahlassúsměvem.)Budiž
teda!(Eleonorajejdoprovází.)
RIZZIDržíseztuha.Tendobrýmaršál—
coonturozumuvypatlá,abymohl
padnoutjakohňupdovlčíjámy.
VÝSTUPŠESTÝ
ELEONORA.RIZZI.
ELEONORA(stranou)Konečněodešel!
(OtevřeoknoavrátísekRizzimu.)Ti
mužijsouještězde?
RIZZIJsou.
ELEONORAJevšeckoticho?
RIZZIAno—ažnatyšikyozbrojenců,
kteříseblížípaláci.
ELEONORATojsounašilidé.—Zítřejší
sluncepozdravíjenjedinýprápor,jenž
budevzhůruvlát.—PráporConcinů!
RIZZI(stranou,pokrčeramenoma)Zítra
—Ohpanímaršálko!Zítraječasem
věčnost!
ELEONORAO,točekání!
RIZZIJaksladkébytibyločekání,
kdybysvěděla,cosetichystá.(Nahlas.)
Másetedatoznamenídáttímtooknem?
ELEONORA(vmyšlenkách)Ano—on
přijdevpůlnoci.
RIZZI(sezhrozí)Opůlnoci.
ELEONORA(seobrátíc)Coje?
RIZZI(nutíseksmíchu)Nic,nic,pravila
jsteopůlnoci?
ELEONORA(sdivokouveselostí)Již
námnetřebačekatvícnežličtvrthodiny,
Rizzi!
RIZZI(stranou,vúzkostech)Půlnoc!Oba
přijdouvtusamuchvíli—atimojilidé
spravujísejenpodlenařízení!Oh!
ELEONORA(jejpozorujíc)Tyjsiv
nepokoji?Zdásemi,žesetřeseš?Tyse
tedaumíšbát?
RIZZIJá?(Ovládnase.)Eh—nemať
každývašismělost—jásetřesuprovás.
ELEONORATožsenetřeš!—(Hledícdo
protějšíhookna.)Jehooknoseosvítilo—
onjetam—ončeká.
RIZZI(stranou)Oh!
ELEONORA(stranou)Stínjehochodí
sematam,jakobysenemohldočkat
svéhookamžení.
(Půlnoctluče.Eleonorapočítákaždýzvuk
úzkostlivé.)
RIZZI(trna)Milostpaní!—(Stranou.)
Hodina—kdybychtuženuzabil!
D’Albertbybylzachráněn!——(Saháza
pas.)
ELEONORA(mezipočtemhodink
Rizzimu)Zhasnisvětlo!
RIZZISvětlo?
ELEONORA(přejde)Nuže—Tyjsidnes
kpolitování!
RIZZIMilostpaní,—zadržte—
počkejmeještě!——
ELEONORAJdimi!Jdimi!(Zhasne
samasvětlo.)Ah——onodpověděl.
(Naslouchá.)Slyšímho!—Vidímho!—
Zastavilse.—Oddechlsi.—
(Oddechnouc.)Ahtenvzduchjezde
těžký.——Onvstoupá!—Ontoužiltak
popostoupení.—Nužeaťvystoupí!Oh
—
paneďAlberte—veliteliLouvrů!—
Včerabybyločtvrtzeměneukojilovaši
ctižádost—
zítravámpostačíšeststoppůdy.——
Udělásevámhlubokéapevnétoposlední
vašeobydlí.
—Samajenohouprozkouším!
RIZZI(stranousechvěje)Hrůzamijdez
ní!
ELEONORASlyšíš?
RIZZIAno,kroky.
ELEONORASlyš,slyš!——
RIZZIAno,dvéřechodbyseotvírají!
ELEONORASlyšdále!(Vchodběje
slyšetlomozy,chřestzbrani—asmrtelný
křikčlověkapobitého.)VelikýBože!—
RIZZI(stranou)Jižjepovšem—Je-lito
maršál?Je-litoďAlbert?Ah—játrnu
příliš.—TobudeďAlbert.(Spustísena
nohyaskrýváhlavurukou.)
ELEONORAKterakvykřiknul!Musilťon
sebránit!Ah!Jednoukonečnězaživota
svéhopoznal,cojestrach!—Jižtedaje
tamprostřenvesvéporážce!Chciho
vidět!(Větrnésvětloaspěchádogalerie.)
RIZZITéženěsevšeckopovede!
ELEONORA(vykřiknevchodbě—pustí
svícennazemavrátísehledíchrozně
polekána—
divžeslovavyráží)Ah!Ah!
RIZZIKterakjebledá!
ELEONORAMůjBože!MilostivýBože!
Ne,jádobřeneviděla,tojenemožná!
(Běžízaskedveřím,vokamžení,kdese
chcevyhrnoutdogalerie,otevřousedveře
aďAlbertsezjevístváříchladnou.)
VÝSTUPSEDMÝ
ELEONORA.D’ALBERT.RIZZI.
Dveřmiotevřenýmijevidětivporadí
halapartníkyspochodněmi.
ELEONORA(couváshrůzounazpět)Ah!
(Aspustísenasesli.)RIZZI(stranou)
Kapitán!—Nutusezadruhéhoschutí
pomodlím.
D’ALBERT(kEleonoře)Povedlosevám,
paní?
ELEONORA(hledícnaňprakem
toulavým)Tověruon.
D’ALBERTAnizavlasjsemseodvašeho
plánuneodchýlil—tamvchodběje
důkaz!—
Jenseupokojte.—Jetoopravduon,
jejžtojsteviděla.(Chladně.)Pochopuji,že
takováudálostduchavašehoponěkud
pomástimůže.—Alekromtohocož
můžebýtjednoduššího?
Chtělajstesiuspořithanburozvedeníma
jáskandálprocesuzavedenéhonamých
zpráváchprodonaJuigadeCardenas—
Bylijsmeztraceni;zítranaBastilea
pozejtříbylabytatohlavamá,nanížmi
záleží,—padlasekeroukatovou.Konečně
sázkajevyhrána.Teďjdejenoto,
abychomvýhrunezmařili.
ELEONORACoseopovažujeteříci?
D’ALBERT(ukazujedochodby)
Opovažujiseříci,ženásobounepřítelleží
tamto,abyvícenevstal,—ažetatokrev,
kdybyinamnežalovala,—senalezne
prolitávevašemobydlíažetydýky,
kdybyiprotimněsvědectvívydávati
mohly,senaleznouvždyvrukouvašich
důvěrnýchmužů,ježtojstevybralaasama
nastanoviskopostavila,opovažujuseříci,
žejstemouspoluvinnicí—aževámjsem
oddán,—cotomuříkáte?
ELEONORA(sklácena)Oh,jájsem
ztracena!
D’ALBERTZtracená—Nikolipanímá,
vládajenarozdělenou;zdejsoumé
výminky—
podávámvámpolovici.
ELEONORAJáabychsesvámidělilao
lup———
D’ALBERTVyjstebylablahouhvězdou
Conciniho—budeteimou—nezměníte
nic—
nežchraněncesvého—icoztoho.Mé
depeše,panímá?
ELEONORAVašedepeše.—Ohne.—Je
tojedinázbraňmáprotivám!
D’ALBERT(ukazujejípapíry)Ani
výměnouzatytolisty?
ELEONORAOhtylisty.(Chcejevzít.)
D’ALBERT(ukazujenalisty)Zrukydo
ruky,paní.—(Vyměnípaketysvé;on
hledínapapíry.)Jsemsvoboden!(Spálí
je.)Svoboden,panímá!
ELEONORA(stranou)Jetostrašlivánoc!
D’ALBERT(hlasemslavným)Eleonoro
Concinova—maršálovaďAncre!Ve
jménuJehoVeličenstvaLudvíkaXIII.—
jávászajímám!—
ELEONORA(sezarazí.Divadlosenaplní
halapartníky.)
Konecčtvrtéhojednání.
PÁTÉJEDNÁNÍ
Velikýsálvhradběvelikéhosouduvedle
síněsoudní.
VÝSTUPPRVNÍ
D’ALBERT.RIZZI.D’Albertsedí.
D’ALBERTTysjiodvedlsámdovězení?
RIZZIAno.Lid,kterýžnáspotkával,
ukazovalnaniprstemakřičel:Tojeta
Galigaiova.Tojeta!Ztéstranyneníse
čehobát—jakvidno.
D’ALBERTNemluvilasnikým?
RIZZISnikým.Pocelýčassetrvalav
jakésitupostia—bezdušnosti,kterážse
smrtipodobala.Lidépřicházelia
odcházeli,anižsijichvšimnula,akdyž
přišliproni,abyjiodvedlisem,pochopila
jenstěží,cojíchtěli.
D’ALBERTAnitopsanínečila.
RIZZIBylajakoohromená.(Nasloucháv
pozadí,paksevrací.)Dobřetojde.Ta
maláBeatriskajepravádceraEvina;
zakouslasedolžijakodojablka.Ona
žalujenamaršálkustakovou
neohrožeností——Vyjstezníudělal
lutici;kdyžjstejípřísahal,žejeGaston
naBastileažestarýRaymundtamzahyne
sním——
D’ALBERTDobřetak!
RIZZIOtecimiláčekjejí!Bylobyna
jednomdost.Aletakéjítododaloodvahu
neuvěřitelnou,onamipřipadájako
tygřice,jížtoukradlimláďata.
D’ALBERTRaymundaGastonjsouzatím
vLouvrů?
RIZZIAno,zavřeni,alekaždýzvlášť!
D’ALBERT(vstane)Jakseortelvynese,
pustíšjenasvobodu.Ah,panímaršálova
(posadíse).—Codělat—všeckotoje
přecjenšeredné—všeckotojemrzké!Já
obmýšlelodpravuprozločinyprotistátu
—amámmístotohoodsouzenípro
skutkyzlopověstné—amělotobýt
hrůzné,atojejendivoděsné,jsem
Tristan,aneBorgianeboMachiavelli!
RIZZISixtuschodiloberli,nežsestal
velikýmmužem!
D’ALBERT(neslyšeho)Mrzké,všední,
malichernéjeto!
RIZZIMilostpánlitujecestu,kterouž
jsmešli.
D’ALBERTŽivotjeboj—běda
přemoženému!—Mužprotimuži—to
jdedobře.Nenímitakolidskoukrev—
mněsehlavnětoprotiví,žestavímštěstí
svénamrtvoluženské;konečně—
RIZZI(oznamuje)PanGastondelaForce.
D’ALBERT(kRizzimu)Svoboden?
RIZZITomusilpodplatitsvéhostrážníka.
VÝSTUPDRUHÝ
PŘEDEŠLÍ,GASTON.
GASTON(chladně)Mépozdravení,
pánové.
D’ALBERT(vstane)Bůhsvámi,panede
laForce.
GASTONMánevěstajezde—pane,kde
je?
D’ALBERT(ukazujenadvéřesoudní
síně)Onajetam.
GASTON(sehne,jakobychtělke
dveřím)
RIZZINenamáhejtese,pane,—tadyse
neprochází.Velikákomora,komora
Tournelly—akomoraediktův—,všecky
jsoushromážděnyvslavnémsezení.
GASTONNezklamalimneteda.
D’ALBERTVyjstetověděl?Těšímne,že
seshodujisvašimivyzvědači.Můžete
poslouchat.
—Jetozajímavé.(Usadíse.)
GASTONAlekterakjedovšehotohomá
Beatriskazapletená?
D’ALBERTKterak,pane?Tojevěc
nadmírujednoduchá.Onaznalachování
maršálové—
onajipřekvapilavtajemnýchpiklecha
tečítovypovídá.Vědělaotom,že
osnovalaspiknutíprotikráli,—a
dokazujeto.
GASTONVyjstezleužildůvěrytoho
dítěte.
D’ALBERTNemluvtetaknahlas,sicji
uvrhnetevpodezření.
GASTONVyjsteučinilzdívky,kteráž
mádostatmojejméno,nástrojpomstya
hanby,adotknuvsejítakto,udeřiljste
mnevlíc.Chcete,abychvámpověděl,
kterakovássmýšlím?
D’ALBERTNežádámtohonavás,neb
myslím,žebystelitovalsvéhlavy.
GASTONMéhlavy?Jájsemvždyhleděl
smrtidotváře,anižjsemkdyhlavy
uklonil,bymneminula.
D’ALBERT(chladně)Nužtedamluvte;
každáurážkaplatíjednobodnutíkordem,
mluvte!
GASTONOdpusťmiBůh—zdásemi,že
mnerouháte.
D’ALBERTNikolipane,jádělámadici.
GASTONVyjstesechtělpomstítna
maršálové,naženské,avyjstesi
nastrojil,abyjiudeřilaBeatrix,dítě!—
Jednátaktomuž,kterýmásrdcevtěle?
D’ALBERT(počítajechladně)Jedna!
GASTONVyjstetisklrukujakopříteli,a
přecejstemnezradil,nehodnězradil—
hanebnězradil!Jednátakčlověkpoctivý?
D’ALBERTDvě!
GASTONPane,udělalivássokolníkem
královským,udělaliváskapitánemgardy
—
generálnímsprávcemLouvrů;—snadže
vásvtomtookamženídělajímaršálem
francouzským—alenamoučest,pane,
—věčnězvásneudělajíšlechtice.
D’ALBERT(sevztekem)Oh—pojďte!
GASTONKonečně.(Chtějíodejít.)
D’ALBERT(sezastaví,stranou)Jsemjá
hlupák!Králbymělzatímdostčasu
odpustit,mezitímcobychjásedole
potýkal.
GASTONVyváhátetuším?
D’ALBERTNepane,jájsemserozmyslil.
Kdyždovolíte,budemesebítzítra.—
Není-ličlověkzrovnabankrotnebo
bankrotář,třebamuvždydělatpořádnost.
(PřiprudkémhnutíGastonovědáďAlbert
biřiciznamení.)Odveďtepanadela
Force.—Starejtese,bychnebyl
vytrhovánvíce.
GASTONOjižtušímúmyslváš.Jdevám
oto,abystedokonalzkázuubohéženya
hlavujejísámnašpalekpoložil.Tohoť
bohdánebude—jápůjdukJehoMilosti
—nechpoznávšeckyvašehanebnosti—
uslyšíjeodemne.—Nashledanou!
(Odejde.)
VÝSTUPTŘETÍ
RIZZI.D’ALBERT.
RIZZIVyhonecháteodejít?
D’ALBERTČehosebát?
RIZZIKrálnenítakpevnýjakovy,
milostpane!
D’ALBERTKrál?Tenbysámnejradši
celétoplemenojednouránourozdrtil.
RIZZITojejiná.
(BeatrixvejdeavkrátcezaníEleonoraa
president.)
VÝSTUPČTVRTÝ
D’ALBERT.BEATRIX.ELEONORA.
PRESIDENT.
D’ALBERT(kBeatrix)Nujakje?
BEATRIXOdsouzená.
D’ALBERTOdsouzena!
BEATRIXJsouotecmůjaGastonjižna
svobodě?
D’ALBERT(kRizimu)Vězňovéjsou
svobodni.Jděte!
RIZZI(odejde.Vtomokamženívejdou
ostatní)
ELEONORA(kďAlbertovi)Stalosek
vašíspokojenosti,pane!
PRESIDENT(podáváďAlbertovi
pergament)Tujerozsudek.Starejteseo
vykonání.
D’ALBERT(pohleděvnaň)Počkejte,
pane,—scházíještěpodpiskrálův.
(Odejde.)
VÝSTUPPÁTÝ
BEATRIX,ELEONORA.
ELEONORARozsudek!Můjortelsmrti!
Avámjemožnáslyšetslovoto,anižse
chvějete?
BEATRIXPročbychsechvěla?
ELEONORAProč?Protožejstemneudala
zčarodějstvíačernokněžství,—ažejste
lhala!
—Protožejstenamnevyneslažalobu,že
jsemsespiklaprotiživotukrále,—aže
jstetolhala!—Protožejstepřísahalana
svatéevangeliumapředBohempravdu
svýchslov,ažejstelhala!
BEATRIXVypaní,jstedalauvěznitotcei
ženichamého,dalajstejeuvrhnoutdo
Bastily—
vybystejebyladaladovéstina
popraviště.
ELEONORAJesttotedapomsta?
BEATRIX(hledícnani)Ano!———
ELEONORAAno!
BEATRIXPomstaatrest!——
Nepokoušejteseoto,pochopit,coseděje
vemně,—samatonevím.Vyjstemne
převrátilasvýmpřibližením.Všeckavaše
násilnost,vašenenávistseozývávemně.
Všechenvášvztekmnoulomcuje.Jestto,
jakobyvašekrevproudilatělemmýma
jakobymnebylBůhutvořilpoobrazu
vašem,abychbylabezlitostiamilosrdí,
jakojstevybylabezlítostiamilosrdí.
ELEONORA(couvázastrašená)Bože!
BEATRIXJižvidíte,žeteďvytrnete
předemnou!Pravímvám—jájsemtrest,
jejžseslalnavásBůh.Aha,vyjsteuvrhla
dožalářeotceiženichamého—dva
nevinné—avyjstesenadálá,žesebudu
rozpakovatnadvašízáhubou?Alenad
čímpakjsteserozpakovalavy?
Nužerozpomeňtese!—Čijstese
zhrozilasmrtiLorenza,kterýžvásmiloval
ajehožjstemilovala,Lorenza,kterýžbyl
otcemvašehoprvorozeňátka?—Ne—
Lorenzoskonalvraždou.
ELEONORA(sepohne)
BEATRIX(dále)Vámizavražděn!
ELEONORAKdotitořekl?
BEATRIXZdasesrozpáčilaukolíbky
dcerysvé,ježtovztahovalaktoběručinky
svéprosíc,anajménomatčinovesladkém
úsměvužvatlala?Nikoli.—Militkování
jejízdálosetizločinemavandělském
jejímúsměvuvidělajsiprokletí—i
odsoudilajsiji—tyEleonoroGaligaiova
—conebezpečíprobudoucnost,co
hrozbuminulosti!
ELEONORAKdotitořekl?
BEATRIXKdyžsevražedníciktobě
vrátiliřkouce:„Kolíbkajeprázdná;dítě
zmizelo“,místocobysbyladěkovala
Bohuasepokála,ozbrojilajsiznovaruce
jejichřkouc:„Jděte“aonisledovalidceru
tvouzměstadoměsta—zItáliedo
Španěl,zeŠpaněldoFrancie—AleBůh
drželnadnírukusvouaonazůstalana
živu.Tyšpatnámilovnice!—Špatná
matko!
ELEONORAMádcera—mádceraže
žije?—Kdotimluvilomédceři?
BEATRIXTvélisty,tváminulost!
ELEONORAMélisty?Tysječtla?Tosty
snad,cojeodevzdala?
BEATRIXJátojsem.
ELEONORATy?Aodkohosjeměla?
BEATRIXOdméhootce.
ELEONORAOdRaymunda?Raymund?
—(Stranou.)Ah,jakátobouře,jakáhrůza
mnechápe!(Nahlas.)Atyjsisirotkem?
BEATRIXJsem.
ELEONORAAtysnikdamatkyneznala?
BEATRIXCovámdotoho.
ELEONORAOhnemluvmitakkrutě!
Slyšmne—tysnikdamatkysvéneznala?
Rci,mluv,odpověz!
BEATRIXNikda!
ELEONORA(celápomatená)Ahmůj
bože—tylisty,vždyťjsouzde!
BEATRIXČtětejeteda,máte-liktomu
smělosti!
ELEONORAPřečtuje.—Akdybymnei
minulostmáhromemprorazila,přečtuje.
(Prohlížílistyuvelikémhnutí.)
BEATRIX(jíukazujekaždýlistprstem)
Hletujerozkaz,jejžjsidalakusmrcení
Lorenza!
—Tuodpověď,nanižjsičekala—jeho
smrt!—Tuzprávaozachráněnídcerytvé
—ajménotu—tu—tu—(Couvnoucs
hrůzouavelikýmvýkřikem.)Ah!Ah!
ELEONORA(čteposlednílist)Raymund
narodilseveFlorenci1599ajmenovalse
PetrJordán!UčenuManuccihoapřítel
Lorenzův.Onjeochráncemdítěte—a
dítětoje—
BEATRIX(klesnekzemiaskryjehlavu
svouvedlaních)Já!-Ah!
ELEONORAO,spravedlnostboží!Pojďk
srdcimému,dítě,kmémusrdci!
BEATRIXAh!
ELEONORA(vytahujícrucekní)
Nechcešobejmoutmatkusvou?
BEATRIXOzlořečtemne,kletemne!
ELEONORAJižjsemtiodpustila!Kde
matkaodpouští,—Bůhodpouští!Ubohá
opuštěná!
Neboháoběti!—Pojď—slyšmne!—
Bůhmiučinilzprvníhopolíbenítvého
mukuiradost,trestiodpuštění!
BEATRIXOh!-ELEONORA(laskavě)Oneobviňujse,
žesmnezhubila.Věřmi,jájsem
odedávnajižodsouzena!—Jenzáminku
ještěhledali—atysnáhodousenaskytla
—ivzalitě—nic—
nicvíc.Jáprotoneběduji.Bůhnečiní
ničehoznáhody;aježtonásspojilopět
předsmrtí,ježtonáspostaviltvářtváři
nadhrobem,—snadžemichtělpřátitu
milost,abysmiulehčilaposledníhodinku
svýmodpuštěním.Odpouštíšmi?Drahá!
Obejmimě—médítě,obejmimne!
(Dvéřevpozadíseotevřouavšickni
vstoupínajeviště.)BEATRIX(uvrhnese
jívnáruč)Omatkomá,matkomá!
(Presidentvrátíse,radovéjejproválejí.)
ELEONORATujsou!Nabuďducha,dcero
má.
BEATRIXMůjBože!MůjBože!
VÝSTUPŠESTÝ
PŘEDEŠLI.PRESIDENT.RADOVÉ,
PANÍ,DÁMYDVORNÍ,PÁŽATA,
GARDY,LID,pakGASTON.
GASTON(vyhrnesenajeviště)Zadržte!
Zadržte!Králnepodpíše.—Králodpustí.
—Králodpouští!—
BEATRIXOh,králdobrý,králje
milostivý.(Obejmematkusvou.)Pane
Bože,budpochválen!Ohmatko,matko
má!Gastone,Gastone,hleonajemá
matka.
(D’Albertsezjevívporadí.)
ELEONORA(vidoucďAlberta)Bože!
VÝSTUPSEDMÝ
PŘEDEŠLÍ.D’ALBERT.
D’ALBERT(odevzdápresidentovi
pergament)Vykonejteortel!
GASTON(chceodvéstBeatrix)Pojďte,
pojďte!
D’ALBERT(sdůstojností)Rozkaz
králův!
GASTON(snazisedálejiodvést)Ah
pojďte,Beatrix,pojďte!
BEATRIXNe.Nikoli.(Vyrvesemuz
rukou.)Ohnechtemne!Nechte!
(Kpresidentovi.)Jájsemlhala—jájsem
lhala!--D’ALBERTPravímvám,vysezhubíte.
—Mlčte!
BEATRIXOjenmluvtenahlas,pane,—
covámztoho,zkazím-lise!(Ukazuje
ď’Albertasoudcům.)Slyšte,pánové!
Tentočlověkjehanebnýčlověk!Onmne
dohnalkekřivépřísaze
—onmivložildoústžalobyzlopověstné;
jájejudávámvašíspravedlnosti.Jáchci
rádaumřít,aleonmáumřítsemnou.On
jemýmspoluvinníkem———
D’ALBERT(ksoudcům)Novýdůkaz,
jakoumoctaGaligaiovamá!Pánové,—
zanechalijstefúriidychtícípojejízkázea
onazníuděláanjela,abyjivysvobodil!
BEATRIXMaršálovajenevinná,pánové.
Onajenevinna!
ELEONORA(předstoupí)Jájsemvinna.
(Ksoudcům.)Vyznávámzločinysvé.—
Žalobabylapravdivá.
BEATRIXZtracena!Ztracena!
ELEONORAMaršálovaďAncredovede
umřít!
BEATRIX(uvrhnoucsejívnáruč)Matko
má!
ELEONORAO—mlč—zhubilabysse,
anižbysmnezachránila.Pronásledovali
bymneještěvtobě.Jáchci,bysžila!—
Sbohem!
BEATRIX(jichcezadržet)Oh,
neodcházej,matkomá!(Zoufale.)Ne!Ne!
(Klesnevemdlobách.)
ELEONORA(obejmoucjinaukrytou)
Dceromá.(Odevzdájidorukou
Gastonovi.)Onamávásjediného!
(ZhlednoucRichelieua.)Ah,panArmand
deRichelieu!Navásjsempočítala,
milostpane.
RIZZI(stranoukď’Albertovi)Nuže,jižje
vyhráno!
D’ALBERT(stranou)Kdožmiteďvládu
vyrve!
RICHELIEU(kterýzslyšeltatoslova)
Uhlídáme!
ELEONORA(sechystávstoupitna
popraviště.Richelieujipodporuje.Beatrix
jevnáručiGastonové.D’AlbertaRisgi
hledíspotěšenímnamaršálku,kteráž
odchází.)Konec.
HONBANALVA
ZfrancouzskéhoodBoženyNěmcové
JulesGérard,důstojníkfrancouzskýv
Alžíru,odArabůLvíbíjcenazván,
vypravujenásledujícíudálost:Bylotov
měsíciúnoru1845;předkrátkýmčasem
dostaljsemodvévodyzAumaléukrásnou
adobrouručnici.Poštěstilosemivtom
čase,cojsemvoněchkrajináchbyl,dva
lvyzabíti,izachtělosemištěstísvého
ještědálezkoušet,nepodařilo-libysemně
výbornoutouručnicíitřetíhoještězabíti.
Zimnice,kteroujsemnásledkemprvních
výletůdostal,bylapříčinou,žejsem
nemohlsostatnímidopoletáhnouti,ak
upevněnísvéhozdravíkekonciúnorado
Bonuseodebral,abychzotavilsena
zdravémmořskémpovětří.Vypravovali
miobyvatelé,žestarýlevvsousedství
nablízkuleženíuDreánuvelikéškody
tropí.
Zprávatanedalamipokoje;sotvajsem
trochuokřál,sebraljsemzbraňsvoua
odebraljsemsenalov.Druhýdenpřišel
jsemdovesniceÚládBenAzizi,půlmíle
vzdálenéodjeskynělva,který,jakmi
stařílidévypravovali,30letjižvté
jeskynisezdržujeadenjakdenpozápadu
sluncejeskynishroznýmřvanímopouští,
vnocidorovinysestupujeatamškody
tropí.Majejistotu,želvazastřelím,nabil
jsemostřeoběručniceavydalsekhorám;
hospodářmůjnechtělmnealesamotného
nechat,nabídlsemikprůvoduažemi
ukážebrod,přeskterýlevpřejítimusí,
chtěsestoupitidorovin.Bylotma,že
jsmesotvaněkolikkrokůpředsebeviděli,
avšakdomácímznámabylakaždácestka
vlese;—bezprůvoduhospodářebylbych
semuselvrátiti.Jdoucečtvrthodiny
lesem,přišlijsmekpotoku,kterýtečeu
patyhoryZbelVronneganazvané.Řváni
lvarozléhalosejižpolese,přicházelo
blížeablížeavůdceméhovelmi
znepokojovalo;došlijsmebrodu,pro
velikoutmunemohljsemaleničehož
kolemseberozeznat,aprotožhleděljsem
sedržetstranoubrodu.Kdyžjsemsena
kámen,kterýsemizdálkmému
předsevzetínejpohodlnějším,pevněbyl
postavil,posílaljsemhospodářesvého
nazpět,abykvůlimnědonebezpečenství
nepřišel,onmialezačaldomlouvat,
abychseijásnímvrátil,žejelovpři
takovétměskoronemožný,akdyžjsemsi
řícinedal,zůstalion,popošedaspadesát
krokůvzdálídohustéholesíka,avněmse
schoval.Ještějsemzanímvolal
napomínajejej,abyseminepřibližoval,
aťslyšícoslyší;pakjsemzbraňsvou
přichystalazavřelnaněkolikokamžení
oči;kdyžjsemjeotevřel,viděljsempo
pravémbokuspádnývýmolapolevémže
mámbrod,atamjsemústíručniceobrátil.
Postavenímébylodobré,amysliljsem
hned,budu-litakšťastenanaprvní
vystřelenílvatěžceporaním,tím
výmolemžesebudumociponěkud
uchránit,kdybynebezpečípřílišhrozilo.
Kdonikdyvzrostlého,staréholvav
divokostineviděl,nemůžesiani
představiti,jakhroznýtobojčlověkas
tímtozvířetem,těloprotitělu;byťizbraň
vruceměl,člověksetupodobámyšcev
drápechkočky.Jábyljiždvalvyzabil,z
nichžmenší500libervážilajediným
uhozenímmohutnétlápykoněvběhu
zastavilavokamženíisjezdcemnakusy
roztrhal.Odtédobypoznaljsemjejich
ohromnousíluaměljsemsenapozoru.
Dýkujsemnikdynepovažovalzatak
platnouzbraň,abymnemohlajedině
vysvobodit,avšakkdyžsečlověkhotovík
bojinaživotanasmrt,másivšechny
možnépřípadynamysluvésti,ito,jakse
pakzachovápřitom,aprotožjsemijá
vytáhldýkuazarazilvedlesebedozemě,
abychvčaspotřebyponísáhnoutimohl.
Stáváseněkdy,žebýválovectakšťasten
alvanajednudvěrányzabije,jestližeho
alejenporaní,tuseshroznýmvztekem
protiněmuobrátíakeskokuhotoví;má-li
lovecdostpřítomnostiduchaasíly,abyse
jehomocnétlápěubránil,můžemuhlaveň
ručnicedootevřenéhochřtánuvrazit,aneb
má-lidýkupřisoběarucesvobodné,
přímodoočínebdosrdcemuji
vbodnouti.
Takovétoapodobnépádyvdušijsem
přemítal,majepřitomočiupřenéna
potok,loketpodpírajeokolenoaručnici
položenumajenarameno;byloask
devátéhodině,kdyžseozvalořvánias
padesátesáhůodemnezprotějšíhobřehu.
Zanedlouhoslyšímzcelanablízkutěžký,
stenajícíchropot,jakobyzhrdla
umírajícíhočlověkavycházejavidím
právěnaprotisobědvasvítícísepunkty
jakžhavéuhly,—bylytoočilva.Pohled
tentakmnezalekl,žemikrevvžilách
stydlaastudenýpotnačelevyvstával.Tu
jsemzpozoroval,žeseočilvovyodemne
podélřekyobracejí;vzpamatovaljsemse,
poručilsebeavšeckysvédrahédovůle
boží,rozloučilsevduchusevšemi,když
jsemrukunakohoutekpoložil,byljsem
zcelapokojný.
Potokbystřešumětekl,přecevšakslyšel
jsem,jaklevpomalu,opatrněvodou
kráčel,najednouvšakneslyšímnicmimo
šumotvody.—Coto,myslímsi,zůstal
stát?Čitěpozorovalachystásekeskoku?
—Takseptámsebesaméhoasnažímse,
abychčernýzávojnocizrakemproniknul,
alenadarmo.Tuslyšímopět,asicepo
levémbokuzcelanablízkulehkýšum—
levvystoupilzvodyaplížilsebahnitým
břehem—přimémpohýbnutíse,jehož
jsemnemohlvtomokamženízdržetse,
zůstalstát.Byljenaspětkrokůodemne,
malýskok,abylbychztracen;ivystřelil
jsemnazdařbůh;—vzářiohnězamihlase
předemnouohromná,neforemnájakási
spousta—apovětřímrozlehlse
hrůzyplnýryk;paknásledovalobolestné,
hrozivéřváni.Slyšeljsem,jaksebouv
bahněhází,paknáhleumlkl.—Měljsem
zato,žeje,ne-limrtev,jistětaktěžce
raněn,žeanikboji,anikdalšíchůzidosti
silennebude,aodebraljsemseradostně
sesvýmprůvodčím,kterýtéžmínění
moje,ženámlevužneuteče,sdílel,do
vesnicenazpět.Každýale,zvlášťkdosám
lovcem,snadnopochopí,žejsem
nedočkavostíokaaninezamhouřil,
sotvažesvítatpočalo,bylijsmeužzaseu
brodu—alelvatamnebylo!Kost,
velikostiprstu,kteroujsmevloužikrve
nalezli,přesvědčilamne,žejsemlvatěžce
ranilanejspíšplecmuroztříštil.
Velikánskýstromnablízkumísta,kde
jsembylnakameněseděl,bylzezemě
vyvrácenaprotimělčiněvbrodu
vymrštěn;ostatněnezanechaltamnepřítel
žádnýchznámekposobě,baikrvavá
stopaztratilasevpotoce,vjehožoužlabí
senejspíškuscestybrouchal.—Druhého
dnenabídlisepodolštíArabové,kteřío
mémlovuslyšelianejvícpříčinmělisobě
nastrašnéhotohohostastěžovati,žemi
jejpomohouhledat;onisedomnívali,že
jelevmrtev,sicebynebylipřišli.Bylo
násšedesát,dílemnakoních,dílempěší;
poněkolikahodináchmarnéhohledání
vracímsedovsinazpět,bychsitrochu
odpočinul,neboťjsemzamýšleldoBonu
sevrátit,—tuslyšímrányzručnica
voláníhurá!
—Nebylopochybnosti,našlilva.—Já
rychlekoněobrátímavjednomtryskuk
horámkvapím;tambylnejvětšízmatekl
Arabové,kteřípěšíbyli,rozutíkávalisena
všechnystranyakřičelijakoblázni,
několikjezdcůstálopředpotokemv
rozpačitostinevědouce,codělatimají,a
jendesetnejsrdnatějšíchpustiloseza
lvem,kterýsvelkýmnamáhánímkhorám
sevlékl.Vidaho,přebředljsemrychle
potokaslezlskoně,tualejižpřední
jezdcovévdivémkvapusevraceli;levse
byltotižnasvépronásledovateleobrátila
shroznýmzařvánímzanimipustil,
skákajeotřechjennoháchpřesskaliskaa
kořání.Kdybyijezdcovébylichtělina
odporsepostavit,koněřvanímlvímtak
zděšenibyli,žejeopanovatnemohli;
letmosnimiuhánělikdomovu,levpak
zůstalvjednévýsecepyšněahrozivě
státi.Otevřenýchřtánhrozilkaždému,kdo
bynablízkomupřišel,smrtí,hřívu
černavouzježilaocasemzlostnězboku
nabokšlehal;krásnýbylvtomokamžení
mohutnýtenkrálzvířat.Odmísta,kde
jsemstál,mohlokelvuas300krokůbýt;
několikArabůshromáždiloseokolomne,
mezinimihospodářmůj,kterýmnevěrně
všudenásledoval.Vidouce,žesechystám
kpochoduzalvem,zdržovalimneamocí
chtělimnenakoněvsadit,jáalenechaje
jimkoněisvrchník,zakterýmnetáhali,
utíkaljsemrychlýmkrokemkupředu.
Jedinýmneneopustil,atobylmůj
hospodář.„Játěpřijalvesvůjstan,“pravil
kemně,„jsemzatebeBohualidem
odpovědným,chcitedystebouvytrvat,
byťbychiumřítiměl.“—Tiskljsem
šlechetnémumužiruku;zatímbyllev
výsekuopustilazašeldohoušti.Opatrně
postupujíce,jávždypohotově,abych
vypálil,hledalijsmešlépějelva,za
výsekousenámvšakztratily,neboťbyla
půdakamenitáalevkrvevíceneztrácel.
Prohledávalijsmestromyahouštiny,tu
šeptámiArab:„Pane,zdezatímhouštím
jelvíjeskyně,jsmeucíle,onzajistédoní
zašel.“„Dobře,tedyhovyplašíme,“
pravímakážuArabovi,abyhodilkámen
dojámy,prohlížejezatímsvouzbraň,
abychzcelaujištěnbyl.—
„Pane,“řeklArab,nežkámenvyhodil,
„tysbyllvutaknablízku,žeshorukou
dosáhnoutimohl,očitvojepotkalyses
jehoočimaaneklesljsimrtevnazem,ba
měljsisílykvystřelení,věřím,žesena
tebesmrtneodváží.“—Věroutouto
posilněnhodilkámendojámyaskočilza
mne.—Vokamženípovyhozeníkamene
lámalysevětveprotějšíhohustého
stromovíameziním,desetkrokůodnás,
ukázalselev;ocasvztýčenjakoprut,
hřívuzježenou,krkvypnutý,přichystánke
skoku—myužseděliaArabkřičel:
„Palte!Palte!“—Levudělalkrok
kupředu,aleneždruhýudělatmohl,svalil
sekzemi—kulkamojevlítlamuasna
palecpodoko.Arabzavýsklaužchtěl
děkovatnebi,tusenepřítelnášzvedl,sedl
nazadnínohy,pakvypnulsevzhůrujako
kůň,nežaleskočitmohl,trefiljsemho
zrovnadosrdce,atuteprvmrtevklesl.—
SjásánímodneslihoArabovédovesnice
asvelikouúctouadíkybyljsemode
všechobyvatelůvítán;lvaodvezljsemsi
doBonu.Kdyžjsempotommrtvolu
prohlížel,shledaljsemknemalému
podivení,žedruhákulka,kterátrefila
čelníkost,pranicjíneuškodila;leželana
nívplochuzšířídlaněaztloušťkydesíti
listůpapíru,rozmáčknuta.
VOLKSSAGENAUSDERALT
SLOVINISCHENMYTHOLOGIE
AusdemVolksmundeumMengsund
LaibachmitgeteiltvonIv.Trdina
(Narodnepovjestiizstaroslovinskoga
bajoslovjapriobtuje
Iv.Trdina)
1
DieErschaffungdesMenschen(Odkuda
čovjek)
ImAnfangewarnichtsalsGott(bog)
alleinundGottschliefundträumte.—
JahrhundertelangdauerteseinTraum.
EndlichkamdiebestimmteZeit(nu
sudjenobi)seinesErwachens.
KaumerwachtausdemTraume,warfer
denBlickumsichherundausjedem
StrahlseinesBlickeswurdeeinStern.
StaunenddarüberstandGottaufund
begabsichaufdenWeg,umdasdurch
seineAugenErschaffenezuübersehen.
Erwandertweiterundimmerweiter,denn
esnimmtnirgendseinEnde,nochfand
sicheineGrenze.
AufseinerWanderungkamerauchauf
unsereErde;unddawarerschonmüde
geworden,derSchweiß(znoj)rannihm
vonderStirn.
EinerdieserSchweißtropfenfielaufdie
Erde,derTropfenbelebtesich(seozlvi),
undsieheda—erschaffenwardererste
Mensch.
EristgöttlichenUrsprunges(bozjamu
rodbina),dochnichtzurWollust(za
rozblude)bestimmt;eristausSchweiß
erschaffenundvonBeginnherbestimmt,
sichimSchweißezunährenundzu
quälen.
2
WieentstanddieErde(Odkudanam
zemlja)
NichtswaraußerGott,Sonne(sunce)und
Meer(more).DieSonnebrannteglühend
(suncepripicase).
Gottwurdeesheiß,undertauchteins
Meer,umzubaden.
Alserwiederauftauchte,bliebihmein
SandkornhinterdemNagel.DasSandkorn
fielherausundbliebimweitenwüsten
Meere(napucini);dennanfänglichblieb
allesdaliegen,woeshingefallen.
DiesSandkornnunistunsereErdeundder
MeeresgrundihreHeimat.
3
DieSagevondemgöttlichenHahne
(Povjestobožjemkokotu)DieErde
(zemlja)warwüste,nichtswarzusehen
alsFelsen(kamen).
Dies‘tatGottleid,underschickteseinen
Hahnhinab,umdieErdenacheigenem
Gutdünkenzubefruchten.
AlsderHahnherabkam,aufdiewüste,
weiteErde,legteereinEiwunderbarer
GrößeundUmfanges(cudnesnageinam
jene).
AlsnundasEiaufbrach,flößenheraus
siebenFlüsse.
DieseFlüssebewässertendasganzeLand,
undbaldfingdieErdezugrünenan.
BlumenundObstgabesüberall,der
WeizenwuchsaufdenFeldernohneZutun
derMenschen,unddieBäumegabennicht
nurÄpfelundFeigen,sondernauchdas
weißeste,süßesteBrot.
IndiesemParadiese(utomraju)lebten
dieMenschensorgenlosundnurdas
arbeitetensie,wasihnenKurzweilund
Vergnügenmachte.
DasParadieswarrundherumvonhohen
Gebirgenbegrenzt,daherwarwederein
Andrang(nasilja)zubefürchten,noch
warenböseStürme(bjesnebure)zu
scheuen.
Waswolltensiemehr?Damitdie
Menschen,ganznursichselbstlebend
(inacesvojiislobodni),allerFreiheit
genießend,ausUnwissenheit(izneznanja)
nichtzuSchadenkämen,gabihnen
tagtäglichdergöttlicheHahn(bozji
kokot)vomhohenHimmeldurchKrähen
einZeichen,wannsieaufstehen,wann
essenundwannsiearbeitensollten.
DasVolk(ljudi)warglücklich—nur
durchdasewigeGekrähe(vjekovjecnim
kukurikanjem)desgöttlichenHahnes
wurdeesverdrießlich.
DafingendieLeuteanzumurrenund
Gottzubitten,ermögesievondem
unruhigenTiere(nemirnezlvotinje)
befreien,undsagten:„Wirwerdenesuns
schonselbstbestimmen,wannwir
aufstehen,essenundarbeitensollen.“
GotterhörteihreBitte.DerHahnbewegte
sichvomHimmel(micasese),doch
krähteernocheinmalihnenzu:,,Hütet
euchvordemSee!“(Guvajtesejezera!)
DieMenschenjubelten,wienievordem;
niemandkonnteihnenmehrdieFreiheit
trüben.Siestandenauf,sieaßen,
arbeiteten,allesinbesterOrdnungnach
altgewohnterArt,wieessiederHahn
gelehrt.
Nachundnachaberwurdensieanderen
Sinnes,einjedermeinte,eswäreeines
freienVolkesunwürdig(danijepristojno
slobodnunarodu)demGekräheeines
Hahnessklavisch(robski)zugehorchen,
unddarumfingjederanzulebennach
eigenemSinne,ohnesichanirgendeine
Ordnungzuhalten.
Durchdiesesentstandenverschiedene
KrankheitenundBedrängnisse.
Sehnsüchtig(zelino)sahendieMenschen
wiederzumHimmel,aberumsonst(nu
zaman),dergöttlicheHahnwarfürimmer
verschwunden.
Nungedachtensieerstseinerletzten
Worte,undwolltenwenigstensdie
beachten—aberderSinnwarihnen
unbegreiflich.„HüteteuchvordemSee!“
sagtederHahn,unddochgabesimTale
keinanderesWasseraußerdensieben
Flüssen,dieausdemEihervorgebrochen
seitdemruhiginihrenBetten(koritom)
dahinflössen.
DameintendieMenschen,dieser
gefährlicheSee(opasnojezero)liege
wahrscheinlichjenseitsderBerge,und
schicktendaherjedenTageinen
Menschenhinauf(naglavicu)aufdie
Wache.
EitelwarihreFurcht—vonkeinerSeite
zeigtesichirgendeineGefahr(pogibli),
umsonstwachtederWächter.
DieMenschenwurdenwiederruhig;aber
ihreHoffart(oholija)wuchsvonTagzu
Tag.AusdenWeizenährenmachtensie
Besen,unddasMännervolk(muskarci),
zuträge,nachdemBrotehinaufzu
langen,branntedieBäumean,damites
herabfalleundsieesohneMüheauflesen
könnten.
Alssiesichgesättigthatten,lagertensie
amFlusse,böswillige,verkehrteReden
führend.
Einergaffte(izbuljiooci)indenFluß,
nicktemitdemKopfe(poklimaoglavom)
undsprach:
„He,Bruder(braco),esistdoch
wunderbar(cudnocudo)undgernewollte
icheswissen,warumdesstetsgleichen
WassersindemFlusseniemehr,nie
wenigerwird?“
„I,“sagtederAndere,„dasistauchso
eineGrille(musica)desHahns!Schlecht
genug,daßwiraufseineWortesoviel
achtenundvordemSeeunsfürchten,der
niebestandundniebestehenwird.Ginge
esnachmir,würdederWächterheute
seineletzteWachtgehaltenhaben.Was
denFlußanbelangt,denkeich,eswäre
besser,wenndasWasserhöherstünde.“
DerNachbarstimmtederersterenAnsicht
bei,aberinBetreffdesWassersmeinteer,
esseihinlänglichgenug.EinAnderer,und
zwareinDickbäuchiger(trbusina),fügte
hinzu:„Ihrbeidehabtrecht,eswäredas
Gescheiteste(najpametnije),wennwirdas
EizerschlügenundunsdanndesWassers
sovielinsLandleitenwürdenalsnötig,
dannkönnenwirauchdesSeewächters
entbehren.“
KaumverbreitetesichdieseRede,alssich
einGeschreiimganzenTalerhobund
alleszudemEisichdrängte,umeszu
zerschlagen.DasEinzigebedauertensie,
daßdieverhaßteWacheerstdenanderen
Tagabgestelltwerdenkönnte,dader
Wächter(straßar)schonhinaufgegangen
war.
DasVolkstelltesichnunumdasEi
herum,undderDickbäuchigeergriffeinen
SteinundschlugdamitindasEi.
MitDonnergetösezersprang(gromomse
razbilo)dasEi,undesfloßsoeineMenge
Wasserausdemselben,daßbeinahedas
ganzeMenschengeschlechtuntergegangen
wäre.DasParadiesfülltesichmitWasser
undwardzueinemgroßenSee.Der
göttlicheHahnwarntenichtumsonst,aber
dasausschweifende(rozpusteni)Volk
wollteihnnichtverstehen.
DieFlut(poplava)reichtebiszuden
höchstenBergen,bisdahin,woder
Wächterstand,welcherderEinzigevom
Verderbengerettetwurde.Alserdas
SteigendesWasserssah,fingeranzu
laufen.—Wasmitihmweitergeschah,
sagteinefolgendeErzählung.
4
DieSagevonKurent
(PovjestioKurentu)
(EsgibtvielSagenvonKurentinKrain,
überhauptumMengsundLaibachherum.
InMengsnennensieihn„svetiKoront“
undhaltenihnfüreinenHeiligen,,,daje
svetac“.ErgiltfüreineArtGottdes
WeinesunddesVergnügens.)
DurchdieSintflutgingdas
MenschengeschlechtzuGrunde,bisauf
einen,undderwareinKrainer!Immer
höherundhöherstieger,bisauchder
letzteBergvomWasserumnutetwar.
DerArmesieht,wiedieEichenund
TannenschonunterWasserstanden,nur
eineeinzelneWeinrebe(vinovaloza)
standnochauftrockenerErde.—Zu
dieserlieferundhieltsichanihrfestin
dergrößtenAngst.
Wiesollihmaberdiesehelfen,dieso
dünnundschwachist?Kurentsahihn,
dennihmdientedieRebealsStab(blase
mulozapalicom)beiseinen
WanderungendurchdieweiteWelt(kad
sirimsvjetomprolaziase).Eswarihm
lieb,wennderMenschinderNotseine
Hilfesuchte(dacovjektoboiteunjega
pornocltrazl).
Wahrist’s(istina),daßKurenteingroßer
Spaßmacher(veliksalivdzija)war,dabei
abergutenGemütes(nuiblagecudi)und
gernehalferjedermannausderNot.
AlserdaherdenKrainerwehklagenhörte,
stellteerdieRebe(sravnilozu)aufrecht
undstrecktesiebisüberdieWolken
hinaus.
NeunJahrewarennachderSintflut
(poplavenestalo)verflossenunddieErde
wurdewiedertrocken.—DerKrainer,an
derRebehängendundmitWeintrauben
undWeinsichernährend,wurdegerettet.
Alsestrockenwurde,stiegerhinunter
unddankteKurent,seinemErlöser
(spasitelja).Dieswarabernichtnach
KurentsSinn.„DieRebebefreitedich,“
spracherzumKrainer,„derRebedanke
(hvalilozu)undmachemitihreinen
Vertrag(ugovor)undverschwöredichund
deineNachkommenschaft(zaseizasvoje
potomke),daßihrsiestetsehrenwollt(da
cetejuuvijekslaviti)undihrenWein
mehrliebenwolltalsallesEssenund
jedenanderenTrank!“—
GerneleistetedenSchwurfürsichund
seineNachkommenderdankbareKrainer,
undessindihmbisheutigenTagdie
EnkelimSchwüretreugeblieben,undwie
manerzählt,liebensiedenWeinüber
allesundfreudigdenkensieanKurent,
ihrenaltenWohltäter(starogdobrotnika)!