Pracovní list Jaké je téma pracovních listů? Poznejte podle obrázků.

Pracovní list
Jaké je téma pracovních listů? Poznejte podle obrázků.
___________________
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Pracovní listy vznikly z projektu „Holocaust ve školství očima dvou národů“.
Stránka 1
Pochody smrti
Obecné informace
Při pochodech smrti byli vězni nuceni pod hrozbou smrti chodit mnohakilometrové pochody, často
bez dostatečného oblečení, obuvi a zásob jídla. Kdo zůstal pozadu, anebo se zastavil, byl na místě
zastřelen. Stejně tak po noci, když se vězni vydávali na cestu, stříleli esesáci do ležících vězňů, aby si
pojistili, že vězeň smrt jen nepředstírá. Většinou je stříleli do týlu.
Když vězně převáželi železnicí, tak v dobytčácích, ve kterých byli napěchovaní tak, že se nemohli
skoro ani postavit, a když se někomu podařilo spadnout, tak byl ušlapán, a často tam byli dlouhé dny
bez jídla a pití. Na potřebu měli jediný kýbl, ale většinou se k němu ani nedostali, takže museli
vykonávat potřebu na místě. Většinou byli ve vagónech všichni mrtví.
Otázky k textu:
1) V jakých vagónech byli převáženi vězni?
_____________________________________________________________________________
2) Jak byli vězni oblečeni při pochodech?
_____________________________________________________________________________
3) Kam stříleli esesáci vězně nejčastěji?
_____________________________________________________________________________
4) Jak poznal esesák, že vězni svou smrt nepředstírají?
_______________________________________________________________________________
Příklady pochodů smrti
Příklad č. 1
LISTOPAD 1944
Začal pochod smrti z Budapešti, který trval měsíc. Vězňů, převážně Židů, bylo na 76 tisíc. Šli směrem
k rakouské hranici. Tisíce byly zastřeleny na cestě nebo zemřely na nemoci a podchlazení. Z rakouské
hranice byli vězni posíláni do různých koncentračních táborů - např. do Mauthausenu.
Pracovní listy vznikly z projektu „Holocaust ve školství očima dvou národů“.
Stránka 2
Otázky k textu:
1) Kdy začal pochod v Budapešti?
_____________________________________________________________________________
2) Kolik vězňů se účastnilo tohoto pochodu?
_____________________________________________________________________________
3) Proč zemřelo tolik lidí během pochodu?
____________________________________________________________________________
4) Kam směřovali vězni z Budapešti?
______________________________________________________________________________
Počátek roku 1945
Další pochod smrti byl z koncentračního tábora Gross-Rosen v Polsku, kdy se vězni vydali na
pochod do neznáma. Bez vyhovujícího oblečení a obuvi kráčeli vězni mrazivou krajinou a
doufali, že je někdo brzy osvobodí.
V sobotu 17. února 1945 prošli vězni Poříčím u Trutnova a Trutnovem do poříčské pobočky
koncentračního tábora Gross-Rosen, kde provedli esesáci za dozoru gestapa z Trutnova
selekci vězňů schopných dalšího transportu.
V pondělí 19. února 1945 dorazil pochod do Choustníkova Hradiště, kde vězni strávili noc.
Ráno se jich 38 hlásilo nemocných, neboť byli fyzicky zcela vyčerpáni a dalšího pochodu
neschopni.
Záhy přišly rozkazy, aby se všichni vrátili do Trutnova a odtud byli transportováni vlakem do
Flossenbürgu.
Teprve v úterý 20. února 1945 dostal transport asi 1 500 kilo syrových brambor, které vězni
hned snědli, jak měli velký hlad.
Pochod pokračoval a každým dnem přibývalo nemocných. Ti, kteří nemohli už dál, byli
esesáky hned na místě zabíjeni.
Po několika dlouhých dnech byl transport u cíle - v bavorském koncentračním táboře
Flossenbürg.
Pracovní listy vznikly z projektu „Holocaust ve školství očima dvou národů“.
Stránka 3
Otázky k textu:
1) Odkud a kam byl pochod plánován?
__________________________________________________________________________________
2) Proč byla provedena selekce v Trutnově?
______________________________________________________________________________
3) Proč se museli vězni vrátit zpět do Trutnova?
____________________________________________________________________________
4) Co vězni jedli v průběhu pochodu?
_____________________________________________________________________________
5) Co se stalo s vězni, kteří už nemohli pokračovat v pochodu?
________________________________________________________________________________
Další otázka:
1) Znáte ještě další pochody smrti (v Polsku, Německu, České republice)?
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________
Metodické pokyny
Jak se dá pracovat s texty.
Co je pro vás známé, podtrhněte. Co je pro vás nové, zvýrazněte vlnovkou. U čeho nesouhlasíte,
udělejte vykřičník. Co je polemické, udělejte otazník.
Pracovní listy vznikly z projektu „Holocaust ve školství očima dvou národů“.
Stránka 4
Zdroje:
Obrázek č. 1
Todesmarsch Krailling.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-01]. Dostupné z:
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Todesmarsch_Krailling.jpg&filetimestamp=2009021
8103709
Obrázek č. 2
Deutschneudorf Gedenkstein 9.Juni1945 (03).JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-01]. Dostupné z:
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Deutschneudorf_Gedenkstein_9.Juni1945_%2803%
29.JPG&filetimestamp=20091212223138
ostatní zdroje
FRANKL, Michal. Zhroucení nacistického Německa. In: Holocaust.cz [online]. 2011 [cit. 2012-06-01].
Dostupné z: http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general12
Pracovní listy vznikly z projektu „Holocaust ve školství očima dvou národů“.
Stránka 5