MAKROEKONOMIE I.

MAKROEKONOMIE I.
JS 2004
(PŘEDNÁŠKY)
MAKROEKONOMIE – společenská věda, má nejblíže k přírodní vědám
- věda o lidském chování, zkoumá lidské chování jako volbu mezi vzácnými zdroji a cíli s alternativním
použitím
1.
PŘEDMĚT - mikroekonomie – analýza chování jednotlivých subjektů (domácnost,
jednotlivec, firma)
- makroekonomie – zkoumá chování ekonom. jako celku (domácí produkt,
inflace, hospod. politika,…)
– vytváří podmínky k chování jednotlivých subjektů
– makro modely by měly vycházet z mikro základu
2.
PŘÍSTUP - pozitivní ekonomie – popis, zjišťuje fakta, zákonitosti (např. jak se vyvíjí
HDP, co ovlivňuje,…)
- normativní ekonomie – obsahuje popis. složku, ale přidává i hodnotové
soudy (růst HDP 3 % = málo nebo hodně)
Liberalismus - systém politických, ekonomických a sociál. hodnot a zásad, založený na preferování polit. a
ekonom. svobody na respektování individuálních práv jednotlivce a soukromého vlastnictví (role státu –
legislativa, obrana, zahraniční politika)
Ekonomický liberalismus - přístup charakteristický pro všechny směry ekonomického myšlení, které zdůrazňují
autoregulační schopnost tržního mechanismu
- ekonom. chápou jako stabilní systém, případné poruchy jsou způsobeny zejména nevhodnými státními zásahy
- role státu – vytváření rovných podmínek pro uplatnění tržních sil (zabezpečení vlastnických práv a smluvních
vztahů)
- charakter. znakem je svobodný mezinárodní obchod, nízké daně, vyrovnané rozpočty, min. role státu
Intervencionismus - tvrdí, že trhy samy o sobě nefungují, pozorované poruchy jsou důsledkem tržních selhání
- systematické a opakované zásahy řeší tržní selhání
- typický pro široký ekonom. směr KEYNESIÁNSTVÍ
Liberalismus + intervencionismus = dva základní přístupy k ekonomii
3.
METODY - abstrakce – klíčová metoda ekonom. teorie, snaží se odhlížet (= abstrahovat)
od detailů a dostat se k jádru ekonom. jevů
- dedukce – myšlenkový proces, při němž se z určitých předpokladů vyvozuje
závěr
- indukce – postupujeme od jednotlivých jevů k obecným závěrům
- empirie – sbírání dat, údajů, zobecníme je
- empiricko-induktivní metody – např. Phillipsova křivka
- abstraktně-deduktivní metoda
- analýza – myšlenkové dělení celku na jednotlivé části, umožní nám lépe
pochopit některé celky
POČÁTKY EKONOMIE
- 1776 vznik ekonomie jako vědy, přelom v ekonom. myšlení - A. Smith – Bohatství národů
Klasická politická ekonomie (1776 – 1870) – předmětem bylo makro (národní bohatství, mezinárodní obchod,
…)
- přístup liberální, známý pojem „neviditelná ruka trhu“
- dělba práce se uplatňuje v mezinárodním obchodu
- zákon absolutní výhody (autorem A. Smith), zákon komparativní výhody (autorem D. Ricardo), používá se
v mezinárodním obchodu
- R. Malthus – Populační teorie – dochází k nesouladu mezi lidmi a potravinami
- J. B. Say – Satův zákon trhů – každá nabídka si najde svou vlastní poptávku
Neoklasická ekonomie (1871) – nahrazuje klasickou ekonomii
- zcela jiný systém, přetrvává dodnes
- přístup je liberální, předmětem jsou mikroekonom. otázky (tržní rovnováha, analýza spotřebitele,…)
- objevena Teorie mezní užitečnosti (marginální veličiny), dynamický rozvoj nové mikroekonomie
- objevitelé – K. Meger – rakouský ekonom, zakladatel tzv. Rakouské školy
– L. Walras – švýcarský ekonom, zakl. Lausánnské školy, autor Teorie
všeobecné rovnováhy
– W. S. Jevons – anglický ekonom, zakl. Cambridgeské školy
– A. Marshall – nej. postava neoklasické ekonomie
– Marshallovo pojetí ceny – cena se utváří jako výslednice střetu
nabídky a poptávky
S↔P↔D
P = cena (price)
S = nabídka (supply)
D = poptávka (demand)
Neoklasická teorie firmy – tržní dílčí rovnováhy
– CETERIS PARIBUS = za jinak nezměněných podmínek
- 1929 – 33 – velká hospodářská krize, zasáhla celý svět
– snaha nalézt nové přístupy
- New Deal – propagátorem bylo Roosevelt na začátku 30. l., významně stoupl podíl státu na ekonomice
Keynesiánská ekonomie – spjata s intervencionismem
- 1936 vydána Keynesem Obecná teorie – zásadní přelom v ekonom. teorii
- témata se přesouvají k makroekonomii
- nabízí nové makro pohledy
- kritika, odmítnutí neoklasické ekonomie
- odmítnut Sayův Zákon trhů
- odmítnuta koncepce nedobrovolné nezaměstnanosti
- odmítnutí autoregulace tržního mechanismu – říká, že hospodářský systém (= tržní ekonomika) je nestabilní –
extrémě tržní ekonomika
– centrálně plánovaná ekonomika
Příčiny problémů – nedochází k automatické přeměně úspor v investice (= jsou příliš nízké investice
v ekonomice)
- investice jsou agregátní poptávkou – úroveň ovlivňuje úroveň zaměstnanosti, výstupů
↓I → ↓AD → ↓produkt
↓zaměstnanost
↑nezaměstnanost
Řešení – státní zásahy, zvyšování státních výdajů (G)
↑G → ↑AD → ↑produkt
↑ zaměstnanost
nastane ekonomický růst
↓ nezaměstnanost
Keynes. pojmy – Teorie efektivní poptávky
– Investiční multiplikátor
– Teorie preference likvidity
- po II. sv. v. velký rozvoj, dominantní postoj, hl. směrem ekonomického myšlení v makro
- velký vliv v teorii i praxi – 50. – 60. l. v USA, GB,…
- v 50. l se rozděluje na dva proudy:
Neokeynesiánství – stává se v 50. – 60. l. hlavním směrem ekonomické teorie
– prakticky orientovaný směr, dává jednoduchá doporučení pro
hospodářskou politiku
- Phillipsova křivka – zkoumá vztah mezi inflací a nezaměstnaností, nepřímo úměrný vztah
– hospodářská politika může volit mezi dvěma cíli
- IS-LM model
Představitelé: - P. Samuelson – autor učebnice ekonomie
- R. Sollon – autor Teorie růstu
Postkeynesiánství – vznik v 50. l., menší vliv
– snaží se o návrat k původní Keynes. teorii
– kritizují neokeynesiánství za odklon od původních Keynes. myšlenek,
kritizují za kompromisy s neoklas. ekonomií
– dostává se do popředí v 70. l. díky krizi
Představitel: - J. Robinsonová
- na přelomu 60. – 70. l. dochází ke krizi ve světovém hospodářství
- tzv. „Ropné šoky“ – výrazné zdražení ropy, došlo k ekonom. krizi = STAGFLACE =stagnuje, klesá produkt,
současně roste nezaměstnanost, roste cenová hladina, růst inflace
- podle Keynes. neměla tato situace nastat – tzv. Krize Keynesiánské ekonomie, především neokeynes.
- v 80. l. se v rámci Keynes. rozvíjí Novokeynesiánství (Nová Keynesiánská ekonomie)
- má vliv k soudobé relativní ekonomii
(Neo)konzervativní ekonomie – 70. – 80. l., má největší vliv v teorii
- návrat k tradičním hodnotám, k předválečnému liberalismu
- liberální přístup ke zkoumání problémů
- „renesance neoklasicismu“
- dominantním objektem zájmu jsou makro problémy
Představitel : R. Lucas – autor myšlenky která říká, že makro modely by měly vycházet z mikroekonomických
základů
- tři směry: - monetarismus
- škola racionálních očekávání
- ekonomie strany nabídky
- pracují s předpokladem stabilního hospod. systému
- kritika Keynesiánství
- neutralita peněz
- hlavním cílem je boj s inflací
- předpoklad liberalismu
- Chicagská škola – jedno z myšlenkových center konzervativní ekonomie
☺ MONETARISMUS
- tvůrcem tohoto směru byl M. Friedman
- vzniká již v 50. l., vymezuje se od Keynesiánství, v této době je zatím v ústraní zájmu
- v 60. l. předpověděl situaci, že dojde ke stagflaci
- v 70. l. se dostává do popředí v teorii i hospod. politice
- peníze mají klíčovou roli v ekonomice
- tzv.- „Zlaté pravidlo monetární politiky“ = množství peněz v ekonom. by mělo růst stabilním tempem
- Friedman je autorem Přirozené míry nezaměstnanosti
☺ ŠKOLA RACIONÁLNÍCH OČEKÁVÁNÍ
- založena na hypotéze nacionál. očekávání (autorem Muth)
- 1971 R. Lucas – znovu oživil hypotézu rac. očekávání
- tvrdí, že ekonom. subjekty se chovají rac. (= ve svém chování zohledňují všechny dostupné
informace)
- závěr: - hospod. politika je v lepším případe neúčinná, v horším případě škodlivá
- lepší případ = anticipované státní zásahy (= zásah, který je očekáván),
hospod. subjekty se podle něj chovají
- horší případ = vláda provede zásah, který subjekty neočekávají –
destabilizace ekonomiky (= neanticipované státní zásahy)
- v současné době hlavní proud celé konzervativní ekonomiky → NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE –
širší, zahrnuje více teorií
☺ EKONOMIE STRANY NABÍDKY
- konec 70. – 80. l.
- silně prakticky zaměřený směr, velký vliv na hospod. politiku v 80. letech
- teoretický přínos je omezený
- v 90. l. už neexistuje, koncepce převzata předcházejícími dvěma směry
- Lafferova křivka – zkoumá závislost mezi výší daň. sazeb a příjmů do státního rozpočtu
Neokonzervativní hospodářská politika
- rozmach v 80. l., široce aplikován v USA
- tzv. Reganomika v USA, Thatcherismus v GB
- liberalizace ek.
- deregulace, privatizace, snížení daní
- vytváření stálých pravidel, která by dlouhodobě platila
- nízká inflace (v BRD – H. Kohl dělal svoji politiku)
- široký Keynesiánský směr, v současné době dvě koncepce – Keynesiánský a liberální směr
MODEL AS – AD
(Agregate supply – Agregate demand)
P = cenová hladina
Q = produkt (HDP)
Q* = potenciální produkt
AS = agregátní nabídka, nabídka všech firem, výrobků a služeb
AD = agregátní poptávka, všech ekonomických subjektů
Q* - potenciální produkt, dosahován při plném využití výrobních faktorů
- při plné zaměstnanosti je na trhu práce rovnováha
E – equilibrium = rovnováha výrobních faktorů, průnik mezi AS a AD
- ti, co práci hledají ji najdou, firmy dostaly co potřebovaly, lidé jsou nezaměstnaní dobrovolně (všichni lidé si
mohou práci najít, pokud chtějí)
- dobrovolná nezaměstnanost je přirozeným jevem
§
§
Plná zaměstnanost – na trhu práce je rovnováha, ti co hledají práci ji najdou, nezaměstnanost je
dobrovolná
Přirozená míra nezaměstnanosti - při výrobě produktu – plné využití výrobních faktorů
§
Téměř plné využití výrobních faktorů – pouze daná zaměstnanost
AGREGÁTNÍ NABÍDKA
- nabídka všech firem, všech výrobků a služeb (celého výrobku = HDP)
- suma cen všech výrobků a jejich množství
n
AS = ∑ Qi Pi
i =1
Krátkodobá agregátní nabídka:
- vyjádřena křivkou, vyjadřuje závislost mezi cenou a produktem
- za potencionálním produktem je ┴ k ose x
- říkáme, že AS je determinována potencionálním produktem
- pružná se pak mění na kolmici
- zvyšuje-li se cenová hladina (cena výrobků a služeb), firmy jsou ochotny nabízet větší objem výrobků a služeb
Náklady – variabilní – rostou s objemem výroby
– fixní – nezvyšují se postupně, ale skokem (světlo, energie, nájemné, mzdy,…)
- roste-li cenová hladina, firmy získávají zisk, proto křivka dobře reaguje na změnu úrovně cen
- nabídka musí být na Q* zavěšena, nesmí být samostatná!!!
- firmy musí reagovat na poptávku (nepracují na 100%), např. pracovali 6 h, budou pracovat 10 h – musí pružně
reagovat
- reakci na poptávku mohou přetížit výrobní faktory = agregátní nabídka se přesune za potenciální produkt
- přímá úměra cenové hladiny a produktu
Dlouhodobá agregátní nabídka:
- vyjádřená potenciálním produktem
- možný produkt při plném využití výrobních faktorů
Ekonomika se přehřívá = potřeba dobrovolníků z přirozeně nezaměstnaných, nezaměstnanost klesá, vzniká
přezaměstnanost
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
- poptávka všech ekonomických subjektů po všech výrobcích a službách firem
AD = C + Ig + G + X
X (EX – Im)
Poptávka všech ekonom. subjektů v dané ekonomice
C = poptávka domácností (= veškeré obyvatelstvo)
Ig = potávka firem po velkých investicích
G = poptávka vlády, státu
X = čistý export = rozdíl mezi exportem(= peníze do země přicházejí) a importem
Firma poptává hrubé investice = veřejné statky (atomová elektrárna, velká vodní díla, výbava armády, dálnice,
budovy, potraviny,…)
Vyšší Im snižuje hodnotu hrubého domácího produktu
CETERIS PARIBUS – roste-li cenová hladina, zákonitě klesá poptávka, uvažovaná poptávka při dané cenové
hladině, agregátní výdaje na produkt
Teoretická poptávka – předpokládaná poptávka při cenové hladině. Je efektivní pouze tehdy, jestli je přetažená
do in.
Agregátní nabídka i poptávka se pohybují. Druhým ukazatelem se vždy začne pohybovat se zpožděním nebo se
pohne vlivem vnějšího zásahu (pohne-li se nabídka, poptávku necháme fixní)
AD a AS, Q* - pohybují-li se vlevo → snížení těchto veličin
- pohybují-li se vpravo → zvýšení veličin
Rovnováha na poptávaném produktu
Q* = 2 300 mld. (loňský HDP)
E = nabídka popt. produktu (equilibrum)
AS = 2 300
AD = 2 300
Jsme na potenciálu, E je na potenciálním produktu, ve stejné rovnováze je i AD. Výdaje jsou v určitém období
2 300 mld. Kč. Tato částka jde na produkt. Reálná poptávka = vše co projde trhem. Statistika zaznamenala 2 300
Kč.
AD = C + Ig + G + X = efektivní AD – ekonomika vydá 2 300 mld. na produkt, který nabídly firmy
1)
Q* = 2 300
AS = 2 000
AD = 2 000
- když sníží výrobu, AS se posune doleva
Pohybujeme nabídkou, popt. je fixní. Firmy začnou snižovat výrobu, AS se posune v grafu doleva, E se
přesunula do nevýrobních faktorů. Skutečný, aktuální produkt se posunul pod potenciální produkt, tzn.
skutečný < potenciální produkt. Poptávka bude stejná jako nabídka, protože se snížením produktu se zvýšila
cenová hladina. Začne fungovat nedobrovolná nezaměstnanost.
Např.: Zdraží-li se ropa, zdraží se nafta, petrolej (meziprodukty se ↑), zvýší se mzdy, daňové zatížení, dotkne se
to především firem
AS´– zvýšení cenové hladiny, vzniká nová E´ rovnováha
- skutečný produkt je posunut pod potenciální produkt
- ekonomika se dostala do oblasti nevyužitelnosti výrobního faktoru (práce)
= nedobrovolná nezaměstnanost (lidé nenajdou práci), zvýší se pokles skutečného produktu
STAGFLACE – situace, kdy ekonomika je sužována těmito třemi problémy, zvýšením počtu nezaměstnaných
sníží výdaje domácnosti
RECESNÍ MEZERA – ekonomika se dostává do recese (přes dvě čtvrtletí), pokud pokračuje, nastane deprese =
krize
RECESE – se sebou nese:
- snížení skutečného produktu pod potenciální produkt
- zvýšení nezaměstnanosti
- pokles cenové hladiny – DEFLACE
2)
- návrat přezaměstnanosti na
přirozenou míru nezaměstnanosti
3)
Q* = 2 300
AS = 2 500
AD = 2 500
Výrobní faktory přicházejí ze zahraničí, vláda sníží úroky, daňové zatížení firem, mzdy se udrží na úrovni.
Firmy začnou díky nízkým nákladům maximalizovat zisk, který bude z rozsahu prodeje. AS se sníží, krátkodobá
AS se posune vpravo. Skutečný produkt bude 2 500, průnik nabídky a poptávky. V zaměstnanosti se bude
projevovat přezaměstnanost, mezera je růstová a je provázena deflací.
- vláda zlevní peníze pro firmu = sníží DPH, mzdy jsou nepružné směrem ↑
- firmy začnou max. zisk = snížení ceny = ↑ poptávka = firmy vydělají více
- přezaměstnanost
Poptávka se posune doleva, poklesne produkt, zvýší se nezaměstnanost, AD se nepohne. Je zde recesní mezera,
která je provázena poklesem cenové hladiny = deflační mezera.
- zvýšení úrokových sazeb z úvěrů firem, ↑ daň. zatížení obyvatelstva, stát utáhne výdaje státu, transfery
(sociální poj.), C↓, Ig↓, G↓
- i kdyby Ex › Irz = AD půjde dolů
C + Ig + G + X (Ex – Im)
§
§
§
§
pokles produktu
↑ nezaměstnanost (o nedobrovolně nezaměstnané)
AS se pohne později, zatím ne
pokles cenové hladiny = DEFLAČNÍ MEZERA
AD se pohybuje rychleji než AS. Vycházíme z potenciálního produktu. Firmy jsou na nějaké úrovni – zvýší se
výdaje, sníží úrokové sazby z úvěru a také úrokové sazby z vkladu. Celkově se zvýší AD, zvýší se produkt,
cenová hladina, je přezaměstnanost = růstová mezera, je provázena inflací = inflační mezera. Vzrostl produkt,
snížení míry přirozené nezaměstnanosti. Zvyšování AD za zatím fixních nákladů s sebou nese zvyšování cenové
hladiny produktu. Zvyšování AD za zatím fixní nabídky se sebou nese zvyšování cenové hladiny, snižování
nedobrovolné nezaměstnanosti.
- zvýší se reálná agregátní poptávka, sníží se úrokové sazby z úvěru (↓ všech úrokových sazeb i z vkladů, šetřit
nemá smysl, domácnosti vše utratí)
- sníží se daňové zatížení, ↓ přímé daně
C + Ig + G + X (Ex – Im)AD se celkově zvýší!!!
Růstová mezera je provázena inflací = INFLAČNÍ MEZERA
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
- pravidelné kolísání skutečného aktuálního produktu kolem potenciálního produktu
Vrchol = bod zvratu – nejvyšší úroveň skutečného produktu nad produktem potenciálním, odtud začne křivka
klesat
Kontrakce – má dvě části – od vrcholu po potenciální produkt
– pod potenciálním produktem
- produkt klesá z přehřáté části ekonomiky (je zde přezaměstnanost), přesouvá se pod produkt potenciální, nese
s sebou zvýšení nedobrovolné nezaměstnanosti
- je zakončena dnem (sedlem) = fáze zvratu
Expanze – má dvě části – ode dna po potenciální produkt
– od potenciálního produktu až po další vrchol
- tyto fáze se neustále opakují, střídání souvisí s periodou hospodářského cyklu = hospod. cyklus je doporučen
projití všemi 4 fázemi (= ode dna ke dnu, od vrcholu k vrcholu), musí vždy procházet přes potenciální produkt
- kolísá-li skutečný produkt pod potenciální, nejde o hospod. cyklus
- musí být dokončena amplituda (= projití všemi 4 částmi)
Amplituda – vyjadřuje vzdálenost vrcholu nebo dna od potenciálního produktu, může se ↓↑ nebo zůstat stejná
- ↓ tlumený hospodářský cyklus
- ↑ explozivní hospod. cyklus
1
3
5
7
9 11 13 15 17 19 21 23
Konjunktura – vždy spojená s expanzí ekonomiky
- jsou 3 různé názory na význam tohoto slova:
§
§
§
nastává tehdy, kdy ekonomika roste nad předcházející vrchol
když ekonomika začne růst nad potenciální produkt – ekonomické boom (nese s sebou
přezaměstnanost, inflační mezera)
vždy, kdy ekonomika jde nahoru
- je snaha udělat tlumený hospod. cyklus
- nejlépe, kdyby agregát. nabídka byla na úrovni potenc. produktu
Příčiny:
• vnější (externí) – přichází z okolí, mohou to být politické problémy, války, revoluce, přírodní
katastrofy, může se omezit import, embargo, působí prioritně
• vnitřní (interní)- vznikají uvnitř ekonomiky, mohou mít také politický podtext, výrazné změny
v oblasti národního hospodářství, špatně nastavená makroekomika. U slabé eko působí silně, u silné
(např. USA) slabý otřes
• kombinace – samozřejmá, základem jsou vnější příčiny, které dovedou vyvolat vnitřní problémy
Strana poptávky – vyústění fungování základních příčin
- změna agreg. poptávky, posun doprava nebo doleva
Strana nabídky – příčiny, které mají vliv na nabídky
Kombinace
Politický hospodářský cyklus – patří mezi vnitřní
Okunův zákon – (Okun- americký ekonom), zjišťoval vývoj skutečného produktu k potenciálnímu
v procentickém vyjádření, změny úrovně nezaměstnanosti v souvislosti s produktem
- je poměr 2:1 (2 % produktu : 1% nezaměstnanosti), vyjádřil, že klesne-li skutečný produkt o 2 % pod produkt
potenciální, zvýší se míra nezaměstnanosti o ± 1 %
Délky cyklů:
• krátkodobé – 3-3,5 roku (Kitchinovy), neznamenají pro ekonomiku žádnou přítěž, jsou způsobeny
změnami zásobování a rozpracované výrobě
• střednědobé – kolem 10 let (Juglarovy), příčiny jsou v kolísání investiční aktivity, nejdůležitějším
hospodářským cyklem
• dlouhodobé – 40-60 let (Kuznetsovy), spojeny s významnými změnami technologie výroby (objevy,
vynálezy, válkami, revolucemi,…)
EKONOMICKÝ RŮST
= růst reálného produktu v čase (musí být očištěn od inflace) – z krátkodobého pohledu
graficky lze znázornit jako ekonomickou expanzi = poptávka se zvýší (posune vpravo) (viz výše Rovnováha na
popt. produktu)
- posun v ekonomice země, růst reálného potenciálního produktu
↓
nižší
↓
při délce recese cca 6 měsíců na tom bude
ekonomika v této fázi lépe
- v obou případech může dojít k ekonomické krátkodobé recesi
Růst reálného potenciálního produktu (faktory):
- růst objemu faktorů při daném objemu výroby (roste objem pracovní síly)
- zvýšení produktivity výrobních faktorů při jejich daném stavu (změní se úroveň jejich produktivity =
zvýší se potenciál země)
- kombinace dvou předcházejících
Produkt
E ≡ Q ≡ Y (≡ jsou identické)
Hrubý domácí produkt (GDP)
- veškerý objem finální produkce vyjádřené v peněžních jednotkách, vytvořených v daném čase a to výrobními
faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, komu náleží (např. v ČR – výr. faktory české, německé,
rakouské,…)
- započítávají se sem produkty, které byly v daném čase vyrobeny a v témže roce prodány
- finální produkt, který prošel trhem
Metody výpočtu:
§
výdajová
- postavena na základě součtu výdajů všech ekonomických výdajů na produkt
GDPCT = C + Ig + G + X
CT = tržní cena
C = výdaje domácností (veškerého obyvatelstva)
Ig = výdaje firem (veškeré investice)
G = výdaje státu (armáda, stavby,…)
X = příjmy a výdaje související s čistým exportem a importem (statky a služby)
-
spojen s agregátní poptávkou
problémem nepřímé jsou daně Tn = rozdíl mezi cenou za zboží zaplacené kupujícím a peněžní
částkou, která zůstane prodávajícím, rozdíl musí odvést, obsažena v tržní ceně!!!
GDPCVE = GDPCT – Tn
CVE = ceny výrobních faktorů
§
důchodová
- vychází z výpočtu národního důchodu (NI)
Národní důchod = součet důchodů všech ekonomických subjektů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů
NI = W + S + r + z + i
W = hrubé příjmy ze závislé činnosti
S = hrubé příjmy z nezávislé činnosti
r = renty (např. úroky z banky)
z = hrubé zisky firem
i = čisté úroky
Ig = In + a
In = čisté investice
a = amortizace
GDPCT = N + a + Tn
NDP = GDP – a
NDP = čistý domácí produkt
NDP = C + In + G + X
- stát sleduje, jak se na daném produktu podílejí čisté investice
- In je vždy nad úroveň amortizace
Tržní cena = položky, které obsahují nepřímou daň
Ceny výrobních faktorů = pokud odečteme tržní cenu
§
odvětvová metoda
- vychází z metody výdajové, součet výdajů ekonomických subjektů na produkt, vytvořený
v jednotlivých odvětvích
- - vytváří strukturu v jednotlivých odvětvích
Hrubý národní produkt
- veškerá finální produkce vyjádřená v penězích, vytvořená v daném čase národními výrobními faktory bez
ohledu na to, ve které části světa působí
- započítávají se důchody, které získává vlastník výrobních faktorů, dochází k přelévání důchodů plynoucí
z vlastnictví aktiv – toky důchodů z vlastnictví aktiv
GNP = (GDP – Out) + Inp
Out = odtoky (např. co plyne cizincům)
Inp = vše naše, co je v zahraničí
- sleduje se, jak se stát svými výrobními faktory stojí v zahraničí, stále je ale GDP nejdůležitější
Ekonomická síla – dána objemem GDP a změnou v čase, vyjádřená v nominální hodnotě
Ekonomická úroveň – souvisí i s ekonomickou úrovní obyvatelstva
– celkový objem GDP na obyvatele, dynamika je velmi výrazná
– slouží ke zjištění v čase, na jaké úrovni jsou státy
Národní důchod
PI = NI – sp – tF – ZF + T
PI = osobní důchod
NI = národní důchod
sp = platby tvořící fondy sociálního pojištění
tF = daně firem
ZF = nerozdělené zisky firem (část k využití např. rozšířené reprodukci, neplyne domácnostem)
T = transfery, platby (jdou z fondů), které dostávají domácnosti jako dávky, domácnost musí zaplatit přímé daně
DPI (DI) = PI - tD
DPI = disponibilní důchod
- s růstem DPI spotřeba roste, ale stále pomaleji
DPI – C (spotřeba)
– S (úspory)
Funkce C
MPC ↓ (mezní sklon ke spotřebě), např. 0,75
(Very important!!!)
Funkce S
MPS ↑ (mezní sklon úspory) => 0,25
MPC + MPS = 1
PENÍZE
§
hotovostní – mince, bankovky, musí být přijímány všemi ekonomickými subjekty, hrají v ekonomice
velkou, ale ne významnou roli
§
bezhotovostní (bankovní) – uloženy v bankách = peněžní depozita, mohou být uloženy na úrok
o
o
-
bez výpovědní lhůty – nakládat s nimi může jakkoli, mají rychlý obrat,
tzv. „peníze na požádanou“
s výpovědní lhůtou – čím je delší lhůta, tím méně často mohu s penězi
manipulovat, úroková sazba je vyšší
likvidace peněz – schopnost (rychlost) transakce peněz, čím více likvidní, tím lépe se dají použít
=>hotovostní
Dluhopisy: - obligace – bývají na velké objemy peněz
- pokladniční poukázky
Peněžní agregáty: - každý následující agregát obsahuje všechny agregáty předcházející
snižující se likvidita
D = úvěrová agregát, zahrnuje i dluhy vzniklé z vypůjčených úvěrů
- peníze, které se aktivně v ekonomice otáčí, největší rychlost má M2, rychlost se vyjadřuje rovnicí směny:
P*Q=M*V
V=
P.Q
M
M=
P.Q
V
P = cenová hladina
Q = reálný produkt
M = množství peněz v ekonomice
V = rychlost obratu peněz (kolik zabezpečí ekonomika transakcí za danou dobu jednou peněžní jednotkou)
-
množství peněz je přímo úměrné k objemu nominálního produktu (P * Q) a je nepřímo úměrné rychlosti
obratu peněz
rychlost obratu peněz se mění velmi pomalu, peníze mají reálné účinky v krátkém a dlouhém období –
schopnost vytvářet produkt, ↓ nezaměstnanosti, ↑ cenové hladiny
- situaci, kdy peníze v ekonomice nemají reálné účinky nazýváme NEUTRALITA PENĚZ
- v dlouhém období jsou peníze neutrální = nemají reálné účinky, efekt je jen ve zvyšování cenové hladiny
- s Q a M souvisí poptávka a nabídka peněz = TRH PENĚZ = je určen úrokovou sazbou, množstvím peněz,
nabídkou peněz, poptávkou po penězích
- nabídka peněz – spojena s bankovním systémem, národní banka ovlivňuje celý bankovní systém, probíhá zde
nabídka peněz, je spojena s úrokovou a úvěrovou sazbou
- větší nebo menší nabídka je spojena s monetární politikou
- poptávka po penězích – motivy:
• transakční – ekonomické subjekty musí řešit dobu od jednoho důchodu ke
druhému, od jednoho získání peněz ke druhému
• opatrnostní – vyplívá z potřeb ekonomických subjektů překlenout
nepředvídatelné okolnosti (např. nemocenské, nezaměstnanost,…), vede ke
zvýšení poptávky po penězích
• spekulativní – významně souvisí s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty,
změnou úrokové sazby z vložených peněz, když začnou úrokové sazby klesat,
je větší poptávka po likvidních penězích
– funkce: - poptávka po penězích v hotovosti (likvidních)
1) rostoucí fce úrokové sazby – ekonomické subjekty mají menší poptávku po
penězích pokud rostou úrokové sazby z vkladů
2) rostoucí fce důchodu – ekonom. subjekty mají větší poptávku po penězích,
rostou-li jejich důchody
3) rostoucí fce inflace – pokud se cena výrobků a služeb zvyšuje a my je
zakoupíme, máme větší větší objem peněz
- znalost těchto fcí slouží především centrální bance
MD = ( k * Y – h * R) * P
Y = důchod
R = úroková sazba z vkladů
k = kladná konstanta, vyjadřuje míru růstu poptávky po penězích vyvolanou růstem důchodu o jednotku
h = kladná konstanta, vyjadřuje míru poklesu poptávky po penězích vyvolanou růstem úrokových sazeb o 1 %
- jestliže se ↑ Y, celková poptávka se ↑
- jestliže se ↑ R, celková poptávka se ↓
- jestliže se ↑ P, celková poptávka se ↑
Mezinárodní trh peněz
- tzv. devizový trh
- měnový kurz – vyjadřuje jednotku ceny jedné měny k ceně jiné měny
– neměl by sem zasahovat stát
– mění se „volnou hrou“ nabídky a poptávky, vždy sledujeme dvě měny
- poptávka i nabídka je po euru!!!
- je-li volná hra nabídky a poptávky, vždy se někde protne, z rovnováhy vyplívá, že dnes je kurz 33,20 Kč za
EUR => devizový systém (ve směnárnách je valutový systém)
- zvýšení poptávky po měně vyvolá její zhodnocení (= apreciace)
- zvýšení nabídky určité měny vyvolá její znehodnocení (= depreciace)
- měna vůči jeiné nemůže zároveň apreciovat a depreciovat
- jestliže jedna měna posílí, druhá musí oslabit
- zvýšili jsme poptávku po EUR, vznikla nová rovnováha, nabídka zůstala stejná
- nové E vytvořilo EUR dražší, tzn. že vůči měně apreciovalo (posílilo), naše měna depriciuje
- nabídka EUR klesla, došlo by ještě k větší apreciaci EUR
- na zvýšení poptávky zatím za jinak stejných podmínek byl vyvolán tlak na apreciaci EUR
- na zvýšení poptávky reaguje zvýšení nabídky tak, že kurz se nezmění
- na devizovém trhu se veličiny pohybují, záleží na tom, jak bude reagovat druhá
- může být vytvořeno E ještě níž než původní (převis nabídky EUR) => zlevnění EUR
Revalvace – změna měnového kurzu úřední cestou (např. od tehdy do tehdy se EUR bude nakupovat za 32 Kč)
= posílení Kč
Devalvace – podniky budou moci laciněji nakupovat EUR, ohrožení mezinárodního trhu peněz
Intervence národní banky na centrálním trhu:
- změna měnového kurzu, mění se úroveň přechodu výrobků přes hranice
- jestliže je naše měna slabá, je ovlivněn export
- měnový kurz musí sledovat slabé státy
Intervence na devizovém trhu:
- zahraniční měna se nabízí = ↑ nabídky
- zahraniční měna se skupuje = ↓ nabídky
- jestliže centrální banka potřebuje posílit Kč vůči USD, vezme USD a prodává je za Kč do ekonomiky,
po této intervenci Kč posílí
- jestliže má Kč oslabit, centrální banka intervenuje obráceně = skupuje USD, nabízí Kč = snížení
nabídky USD, snížená nabídka Kč (depreciace)
TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST
Trh práce
- určen cenou práce
- vyjadřuje se počtem osob, směn nebo jedním ukončeným úkolem
L = práce
WO = rovnovážná sazba (forma důchodu)
LO = rovnovážné množství zaměstnaných lidí
- osa y – mzdová sazby (za hodinu práce, plat ke stavu k jeho měsíční výši,…)
- z pohledu makro sledujeme nabídku a poptávku po práci
- poptávku po práci mají firmy, práci nabízí domácnosti
- je rozdíl v hodnocení práce dělníků, úředníků,…
- v úvahu musíme brát průměrnou mzdu
- dělí se do segmentů – sleduje se jak vypadá trh práce v určitých zaměstnáních (lékaři, ekonomové)
– čím je hlubší, tím jsou přesnější údaje (vychází se z rovnováhy, kdy se nab. = popt.)
Nabídka práce
-
od určitého bodu se vrací zpět
pokud jsou domácnosti v nižších důchodových pásmech, jsou ochotny zaměnit volný
čas za práci
- v bodě X dochází ke zlomu => domácnost má už dostatečný důchod, začíná uvažovat o možnosti se více
věnovat volnému času, nachází se totiž ve vyšších důchodových pásmech = DŮCHODOVÝ EFEKT
Poptávka práce – má klesající efekt
Pracovní síla – Ekonomicky aktivní – 1. část – lidé, ekonomicky aktivní ( = zaměstnaní)
– 2. část – nezaměstnaní, kteří práci aktivně hledají
– Ekonomicky neaktivní – nejsou v zaměstnaneckém poměru, práci si nehledají
L = počet lidí zaměstnaných v rovnováze nabídky a poptávky, část ekonomicky aktivního obyvatelstva
A – B = zaměstnaní
B – C = nezaměstnaní v celé škále nezaměstnanosti
Nezaměstnanost
Ø nedobrovolná – zahrnuje nezaměstnané, kteří aktivně hledají práci
Ø dobrovolná – ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
Přirozená míra nezaměstnanosti - dobrovolná nezaměstnanost v případě, pokud je ekonomika na své
potenciální úrovni
- sleduje se jako podíl nezaměstnaných na ostatním obyvatelstvu = míra nezaměstnanosti
§
obecná míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce
u=
U
× 100(%)
L
u = míra nezaměstnanosti
U = počet nezaměstnaných
L = zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako u U)
§
specifická míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce, sleduje nezaměstnané v určité skupině
lidí (cizinci, lékaři, ekonomové,…)
§
registrovaná míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce, v čitateli jsou nezaměstnaní
registrovaní na Úřadu práce nebo u soukromých zprostředkujících agentur
- nezaměstnaný musí prokázat, že usiluje o zřízení vlastní firmy nebo musí doložit na Úřadu práce, že
práci hledá
- ve jmenovateli jsou všichni registrovaní zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako v čitateli)
- dnes kolem 10 % registrovaných nezaměstnaných
CENOVÁ HLADINA A INFLACE
Cenová hladina – průměrná cena všech výrobků a služeb sledovaná v daném období a čase
- pokud je cena všech výrobků a služeb sledovaná v čase, mění se:
o klesá – DEFLACE
o roste – INFLACE – zvyšování úrovně průměrné cenové hladiny, měří se cenovými indexy:
§
§
§
index spotřebitelských cen (CPI) – index změny cen služeb a zboží, které patří do
spotřebitelského koše
index cen výrobců – v prvovýrobě, ceny a jejich změny, které zajímají výrobce
implicitní cenový deflátor
Výpočet inflace (deflace) - měří se výběrovým šetřením ( = ze skupin např. potraviny, odívání, kultura,… se
vyberou tzv. reprezentanti – zjišťují se prostřednictvím zpravodajských šetření)
- u reprezentantů se počítá indexový vzorec = vezme se cena sledovaného výrobku v roce (např. 2003),
porovnává se s cenou tohoto reprezentanta v roce základním (např. 2002) = bazickém
- váha ( = násobitel množstvím nebo násobený výdaji či výkony, reprezentant je v ceně sledovaného roku ku
reprezentantovi v roce bazickém = cenový index), je fixní pro to dané sledování, množství výdajů domácností
- reprezentanty agregujeme do skupiny reprezentantů – skupiny agreg. do souboru – souborem je spotřební koš
- agregace- vážený aritmetický průměr, vypočítá se z celkového indexu nebo implicitním cenovým deflátorem
= počítá s hotovými indexy HDP (např. cena daného HDP ( = váha) děleno tentýž HDP, ale oceněný
nominálními cenami předchozích let) => zjistíme cenu cenové hladiny
Příčiny inflace
Poptávková
Nabídková
Kombinace
Setrvačná inflace – setrvačně pokračuje
- ekonomické subjekty se snaží přizpůsobit rostoucí cenové hladině
- skutečná inflace – vede ekonomické subjekty k předpokládanému zvýšení cenové hladiny, střídá se
předpokládaná a skutečná inflace
Čistá inflace – počítá se ve státech, kde existuje regulace cen
= zvýšení cenové hladiny výrobků a služeb bez započítání změn v oblasti cen (např. u energie)
Inflační cíle
Růst inflace – z období na období se zvyšuje procento o které vzrostla cenová hladina
Pokles inflace – procento zvyšování se po obdobích zmenšuje
Deflace – absolutní pokles cenové hladiny
Inflační spirála
- zahájena přehřátá nebo recesní ekonomika, střídá se zvyšování nabídky a poptávky, cenové hladiny
PLATEBNÍ BILANCE
- vztah národní ekonomiky k okolnímu světu prostřednictvím toků (služeb, zboží, kapitálu), vývoj je svázán
s vývojem devizového účtu
- je statistický, účetní záznam, sestavený na základě podvojného národohospodářského účetnictví, který
sumarizuje všechny ekonom. transakce mezi subjekty domácí země a subjekty cizí země za určité časové období
1. Míra růstu – inflace
uvnitř ekonomiky
2. Míra nezaměstnanosti
3. Míra růstu – reálného produktu
4. Vztah ekonomiky k okolnímu světu – vstup platební bilance
- vykazuje nám SALDO
Makroekonomická otevřenost ekonomiky:
Ø otevřená – dostává se mezinárodních vztahů
- výstup C + I + G + NX
- prostřednictvím 2 roků
- tok zbožový (běžný účet ho zaznamenává)
- tok kapitálový (finanční účet)
Ø uzavřená – ekonomika, která se nedostává do žádných vztahů (interakce)
s okolním světem
- její produkt je determinován prostřednictvím součtu C + I + G
Tok zboží a služeb
Vývoz – doma vyráběné zboží a služby, které se finálně prodají v zahraničí
Dovoz – úhrn zboží a služeb vyráběné v zahraničí a spotřebované na domácím trhu
Čistý export (vývoz) - export – import
Výkonná bilance – E – I = + kladný (= přebytek)
– E je nižší než I - deficit
– E = I – vyrovnané
Základní faktory bilance
- preference spotřebitelů (např. obliba burákového másla u nás a v USA)
- devizové (měnové) kurzy, Kč se zhodnocuje – levnější zahraniční zboží
- zahraničně-obchodní politika (cla, kvóty, právní normy), poměr relativních cen
Tok kapitálový
Čisté zahraniční investice (NFI) – rozdíl mezi hodnotou nákupu zahraničních aktiv tuzemci a finančních aktiv
do držby netuzemnců
Přímé zahraniční investice – podíl na základním kapitálu – aby zde byla zahrnuta (10 = a více), dle ČNB
Portfoliové investice – všechny investice, které nebudou zahrnuty do přímých zahraničních investic
Faktory:
- úrokový diferenciál – rozdíl zahraniční a domácí úrokové sazby (míry)
- riziko země – riziková marže
– politické, ekonomické riziko (inflace)
- vnější nerovnováha – export vůči HDP
– import vůči HDP
obrat zahranič. obchodu – export + import vůči HDP
- běžný účet vůči HDP
- obchodní bilance vůči HDP
Kapitálový účet – zahrnuje převody kapitálového charakteru nevýrobních, nefinančních hmotných aktiv a
nehmotných práv (patenty, autorská práva)
Saldo chyb a opomenutí – jejich součet musí být roven 0, jsou vykazovány
Změna devizových rezerv
Horizontální struktura – závisí na potřebě ekonomické analýzy, BÚ (5 položek), FÚ (ostatní inv., přímé
zahraniční inv., portfoliové inv.)
Pohyb zboží – hodnota na jedné straně rozlišuje export zboží – import zboží
- zboží může být dále rozděleno na tzv. SITC (0 – 9) = standardy pro mezinárodní klasifikaci
- vyčlenění důležité komunity
Pohyb služeb – patří se telekomunikační n., cestovní ruch, pojištění,…
Základní trendy vývoje:
- Pohyb důchodu (výnosu)
- Transfery – dary, nenárokové pohyby
Běžný účet
- všechny transakce, které jsou spojeny s dovozem a vývozem zboží a služeb
- zahrnuty jsou „viditelné transakce“ (pohyb zboží), a „neviditelné transakce“ (pohyb služeb, např. doprava,
pojištění, kultura, turistika)
- výkonová (výnosová) bilance – úroky, dividendy
- tok transferu – jednostranné platby (nenárokové služby – dary)
Finanční účet
- jsou zaznamenávány investice a další kapit. transakce, je jedno z jakých zdrojů jsou (ostatní investice, přímé
zahraniční inv., portfoliové inv.)
- Přímé zahraniční investice – zkl. kapitál – krátkodobý (obchodní úvěry, krátkodobá výpomoc)
– dlouhodobý (portfoliové investice)
Vertikální struktura – ovlivňuje vztah k devizovému trhu, když bude devizová nabídka = kreditní operace (+)
- devizová poptávka = debetní operace (-)
Tok zboží a služeb – export zboží, služeb, kapitálu = +
- import zboží, služeb, kapitálu = nejprve poptávám eura a pak teprve nakupuji = –
Dílčí salda – např. tok zboží a odečteme export zboží – import zobží
- tok služeb, tok výnosů, tok dlouhodobého kapitálu, tok krátkodobého kapitálu
Kumulativní salda – standardně členěná platební bilance
- 1. kumulativní saldo = výkonná bilance (export zboží a služeb – import)
- dílčí saldo – tok zboží a služeb
1.
2.
3.
4.
Výkonná bilance – kumulativní saldo
Bilance na běžném účtu – tok zboží, a služeb, transferů, výnosů
Základní bilance
Maximální likvidita
Jak ovlivní: - nabízené množství bude vyšší než poptávané množství
- devize je větší než poptávané množství, tržní plat je na zhodnocení na determinaci produktu = kaulazita
- dopad na export se sníží (negativní) a sníží se také čistý export, poptávka, důchod
MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA (MAKROREGULACE)
- smyslem je dosažení ekonomické stability
- patří sem 4 zákl. ukazatele:
Ø produkt – potřeba co největšího objemu a růstu
Ø nezaměstnanost – je možné ji regulovat státem, nedobrovolná by měla
být co nejmenší spojená s co největším využití výrobních faktorů
Ø inflace – cenový růst, státy nechtějí mít nulovou inflaci, je spojena
s hospodářskými cykly, u nás 2-3 % (čistá = regulace cen), souvisí se
stabilitou ceny
Ø platební bilance – není možné z krátkodobého hlediska zajistit její
vyrovnanost, z dlouhodob. hlediska (4-5 let) se státy snaží ji mít
vyrovnanou
- aby mohla působit, musí vlády splnit její úlohy:
§
§
§
zajištění právního rámce fungování tržního mechanismu – fungování všeho (legislativa,
prostor pro chování firem, domácností, státu), bez řádného plnění nefunguje správně
co nejlepší zajištění alokace zdrojů – souvisí s tím, aby stát vytvořil takové parametry, aby se
šetřilo výrobními prostředky
vytvoření potřebného sociálního zázemí
- jestliže je vše splněno (= makroekonomická stabilita), makro politiky mohou dosáhnout svých cílů
Monetární politika
= peněžní a úvěrová
- řídí ji centrální banka, svojí bankovní legislativou řídí i celý bankovní systém
- ovlivňuje úroveň nabídky peněz = ↑ nabídky peněz – působí expanzivně, ↓ nabídky peněz působí restriktivně
- v každém státě je bankovní systém tvořen vlastními i zahraničními bankami, ty plní úkoly centrální banky
- týká se jen nabídky peněz
↑ M, ↓ úrokových sazeb = expanze
↓M, ↑ úrokových sazeb = restrikce
Nástroje:
- přímé – změna úrovně úvěrových limitů (spotřební, investiční), jestliže centr. banka chce dělat expanzivní
politiku, sníží úrok. sazby, zvýší objem peněz a délku doby splatnosti
– u restriktivní naopak (peníze jsou méně přístupné)
- nepřímé – repo sazba (repo tendr) – nástroj, kterým centr. banka ovlivňuje likviditu peněz u jednotlivých bank
(např. banky si mohou na 14 dní uložit do centrální banky na repo sazbu 2 % = uložené peníze více vydělají,
nejsou tak vpuštěny do ekonomiky), zvýšení repo sazby znamená restrikce
– lze o ni žádat každý den, pokud chce centr. banka udělat expanzi => impuls
pro vpuštění peněz do ekonomiky
– slouží k odčerpání likvidity bank
– kolaterál – dluhopis, CP o uložení peněz
– reverzní operace – odkoupení kolaterálu, vrácení peněz a 2 % bavíc
•
diskontní sazba – 1 %, jen v mezibankovním systému, není moc využívaná
– půjčení peněz od centrální banky na diskontní sazbu (↓ diskont. sazba = expanze a
naopak), je vyhlašována
•
lombardní sazba – 3 %, jen v mezibankovním systému, půjčka velkého objemu peněz
– půjčit si může až po ověření centrální bankou, protihodnotou jsou dluhopisy dané banky
(↓ lombard. sazby = expanze a naopak)
•
povinné minimální rezervy – v průměru 2 % z depozit (14-ti denní repo sazbou), každá banka ze svých
depozit musí povinně uložit průměr. 2 % u centrální banky na svůj clearingový
účet – slouží k monetární polit. (↓ = expanze a naopak)
•
operace s CP – snaha o pozměnu peněz, které jsou v ekonomice (většinou v likvidní podobě)
– emise a prodej nebo zpětný nákup + úrok (dán zákonem)
– pokud chce centr. banka dělat restrikci - ↑ úrokové sazby nebo je nechá nastavené a udělá
operace (emisi a prodej) s CP
– pokud chce doladit restrikci, udělá jen emisi a prodej CP
– dlouhodobé CP(obligace), splatné do 1 roku (pokladniční poukázky), úroková sazba se
zvyšuje s délkou uložení
•
automatické facility – možnost půjčit si peníze přes noc (tzv. overnight operace)
– depozitní facilita = uložení přes noc (100 mil. a více), zúročeno diskontní sazbou
– permanentně využívána, odčerpává likviditu bank
– marginální zápůjční facilita – zúročena lombardní sazbou, banka si může přes noc
vypůjčit, využíváno minimálně
- při určité P. existuje určitá N peněz, když dojde ke snížení P po penězích (pokud národní banka nereaguje),
vznikne nové E = sníží se úrokové sazby, množství peněz v ekonomice = expanzivní monetární politika
- na snížení P po penězích reaguje zvýšení N = pokračování v expanzi, dosáhne toho, že snížením P po penězích
se podaří množství peněz udržet
- zvýšená P po penězích, pokud národní banka nereaguje, vznikne nové E
= zvýší se množství peněz v ekonomice, zvýší se úrokové sazby =
restrikce
- národní banka chce ale dělat expanzi, snaží se udržet úrokové sazby =
pokud se úrok. sazby udrží na původní výši, množství peněz se zvýší =
expanze
- centrální banka i celý bankovní systém svojí restriktivní politikou reaguje na změny P po penězích
- ať udělá restrikci nebo expanzi a chce reagovat na P, musí sledovat jen jednu z veličin (i, M)
- vznik nové P po penězích, banka dělá expanzi = zvýšení N peněz, snížení úrok. sazeb na trhu peněz
přetáhneme na trh investic = zvýšení objemu peněz na možné investice, zvýšení úrovně investic, dojde ke (podle
Keynese): ↑ AD = C + I + G + X
- změně E, zvýšení produktu a snížení nedobrovolné nezaměstnanosti, posun dopředu (zvýšení objemu
produktu)
- nastane dlouhodobá expanzivní monetární politika
- zvýší se nabídka peněz o 5 % = zvýšení cen finálních výrobků firem
využívající výrobní faktory, ale i ceny výrobních faktorů, rostou tak
dlouho až je zvýšená cen. hladina stejná jako zvýšená cena výrobních
faktorů = i při zvýšení cen výrobků firma nic nevydělá
- ekonomika strádá, omezuje se výroba, snižuje N (ovlivní Q) = posun
doleva až do své úrovně na Q*, ale při daleko vyšší cenové hladině
- dlouhodobá monetární expanze nevede ke změně Q, zaměstnanosti,
ale ke zvýšení cenové hladiny = inflační charakter
Fiskální politika
- řízena ministerstvem financí, svými prostředky řídí a ovlivňuje úroveň veřejných financí (= státní rozpočet)
- na příjmové stránce ovlivňuje úroveň daní, cel, poplatků
- na výdajové stránce souvisí se státními transfery, státní rozpočet je nástroj na který jsou navázány státní
podniky, rozpočet organizací, krajů, regionů, vč. veřejných financí
- není tak rychlá jako monetární
- nic nenabízí, ale přikazuje, dokáže ekonomiku velmi ovlivnit
- státní rozpočet – vyrovnaný, přebytkový (P>V, fáze expanze), schodkový (deficitní, V>P, fáze kontrakce)
- v některých státech jsou permanentně P>V = strukturovaný deficit státního rozpočtu:
§ omezit výdaje
§ emise CP (= vytěsňovací efekt), souhrnné investice jsou
vytěsňovány státními investicemi
§ emise peněz (inflace), půjčeny od ministerstva financí, ze státní
pokladny vytečou přes státní investice
Nástroje:
- záměrná opatření – dohoda o struktuře příjmů, výdajů a sazeb
- vestavěné stabilizátory – snaží se pomoci ve stabilizaci hospod. cyklů a to tak, že v době expanze
brzdí nárůst AD, v době kontrakce brzdí snižování AD (čím vyšší důchody, tím vyšší daň) – progresivní
daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti
- výkup zemědělských přebytků
- přebytek, snížení cen zemědělských produktů, stát vykoupí
přebytkovou část
- výroba nižší, co se vykoupilo se vrátí zpět na trh
- subvence k cenám zemědělských výrobků – stabilizují cenu, aby se nezvyšovala
- ovlivňuje především AD
Keynesiánské pojetí fiskální politiky:
-
jde přes poptávkovou orientaci (AD)
v AD jsou málo zastoupené soukromé investice, proto se investice musí podpořit a AD vytáhnout:
§
účinnost státních výdajů – jejich vzrůst
- tzv. multiplikátory státních výdajů = e *
1
,
(1 − MPC )
vyjadřuje o kolik se zvýšil Q, jestliže se státní výdaje zvýšily o
jednotku, MPC – mezní sklon ke spotřebě (např. MPC 0,75 = 4)
§
účinnost čistých daní – rozdíl mezi daněmi a transfery (= daně selektivně vydávané, různé soc.
podpory)
- snížením daní v daných transferech se čistá daň sníží a zvýší
AD
- multiplikátor čistých daní - o kolik se zvýší produkt, jestliže se
čistá daň sníží o 1 % (čistý bod)
t=
MPC
0,75
=
= 3 , t = e −1
1 − MPC (1 − 0,75)
- kritika Keynes. způsobu protěžování AD je spojeno s vytěsňováním:
§ úplné – stát něco dá do ekonomiky přes státní výdaje, dojde k úplnému vytěsnění
§ neúplné (částečné) – domácnosti se finančně podílí, stát vůbec, pak se ale začne podílet větší
částí, domácnosti trochu ušetří, celková částka se ale zvýší, AD se pohne, ale jinak než u úplného
§ nulové (žádné) – stát investuje veřejný statek, na který domácnosti nic nedají, není zde žádné
vytěsnění
- teorie časového zpoždění – pokud se něco v ekonomice začne dít, ekonomové to zjistí cca za 3 – 4 měsíce
• informační zpoždění
• rozhodovací zpoždění – rozhodnutí, jak problém řešit
• legislativní zpoždění
• realizační zpoždění – až se to uzákoní, vypracují se upravující předpisy
Pojetí ekonomie strany nabídky
- hl. představitelem je Laffer
- prosazují nabídku – je potřeba podpořit firmy, ti si pak sami vytvoří poptávku
- kritizují daňový systém a volají po daňovém snížení daňově zatížených firem – podpora AS. snížení daňového
zatížení firem, zvyšuje se chuť k podnikání, zvýší se Q a daňový základ (i když se ohodnotí sníženou daňovou
sazbou – zvýší se výběr daní)
§
§
- pokud roste daňové zatížení dál, příjmy se začnou snižovat
- zájmem státu není vydělávat (Lafferova křivka), ale zvýšit
daňový základ
- stát potřebuje daně k podpoře AD, Q
Důchodová politika
- mzdová a cenová
- svými nástroji se snaží zamezit mzdové inflaci (vyvolána nezvládnutelným ↑ mezd, rostou rychleji než produkt
práce = inflační tlaky (↑ poptávky))
- v oblasti cenové politiky se snaží zajistit udržení určitých cen (jejich regulaci nebo zpomalení deregulace)
- výrazně přispívá k zajištění ekonomické stability země
Mezinárodní obchodní politika
- působí na přechod výrobků a služeb za hranice naší země (obchodní a platební bilance), přispívá k ekonomické
stabilitě
- prosazuje volný obchod (co nejmenší zásah státu), volná hra nabídky a poptávky po cizích měnách, volné
kurzy, prosazuje myšlenku co vyrobím vyvezu, co nevyrobím dovezu
Protekcionistická politika – protěžuje se vlastní ekonomika, tzn. brání svoje hospodářství
- nasadí např. cla na dovoz, kvóty (= kolik mohu dovézt, vyvézt)
MUNDELL – FLEMINGŮV MODEL, MODEL IS – LM – BP
Celková křivka IS – LM – BP
E – Vyjadřuje úroveň domácí úrokové sazby, která se
rovná mezinárodní úrokové sazbě – rovnovážná úroková
sazba, souvisí s ní rovněž Q
- při určité úrovni rovnováhy na trhu zboží, peněz,
platební bilance
Křivka IS
- osa kvadrantu, každý bod vyjadřuje stejnou úroveň výdajů
- vyjadřuje určitou úroveň úrokové sazby a produktu, kdy
existuje rovnováha na trhu zboží
- v IS – LM – BP modelu vyjadřuje fiskální politiku
- tam, kde prolíná osa kvadrant = agregátní výdaje
- odvozeno z trhu zboží
- určitý objem produktů při určité úrokové sazbě
- pokud dojde ke snížení úrokových sazeb (může být postupné)
na i2, vyvolá to zvýšení výdajů – každý bod vyjadřuje
rovnováhu
- v prostoru má možnost se pohybovat vpravo (expanze), vlevo
(restrikce)
- posílená poptávka (depreciace) vyvolá její posun vpravo,
dojde-li k apreciaci, naše zboží se stane nevýhodným = čistá hladina exportu musí klesnout
Křivka LM
- má rostoucí charakter, odvozena z trhu peněz
- při dané nabídce je vytvořena daná výše úrokových sazeb i1
- působením různých jevů dojde k nárůstu v ekonomice
- pokud se zvýší Q, dojde ke zvýšení i jeho nominální hodnoty = zvýšení úrovně popt. po penězích, zvýšení
úrokových sazeb
- když dochází k postupným změnám Q, postupně se mění i popt. po penězích
- křivka znázorňuje monetární politiku
- každý bod vyjadřuje rovnováhu mezi úrokovou sazbou a Q na trhu peněz
- je-li monetární politika expanzivní, dochází k posunu křivky LM doprava při restriktivní doleva
Křivka BP
- v modelu IS – LM – BP vyjadřuje rovnovážnou platební bilanci
- každý její bod vyjadřuje vazbu mezi i a Q při rovnováze v platební bilanci
i0 = ir – mezinárodní úroková sazba
- pokud dojde k poklesu produktu, dojde k poklesu množství peněz,
které mohou být určeny pro import = snížil se mezní sklon importu
- pokud se sníží import za jinak nezměněných podmínek, čistý export
se zvýší = zvýšení obchodní bilance jako součást běžného účtu
platební bilance – stane se přebytková
- aby se mohla dostat do rovnováhy, přebytek se kompenzuje úbytkem
na kapitálovém účtu (= snížení úrokové sazby domácí pod světovou,
vytvoří se úrokový diferenciál)
- když se Q zvýší, dojde ke zvýšení množství peněz, ze kterých můžeme importovat = zvýšení mezního sklonu
k importu = import se oproti předcházejícímu období zvýší
- Q se zvýší za jinak nezměněných podmínek = snížení čistého exportu a to v platební bilanci, snížení
obchodní bilance, která je součástí běžného účtu – platební bilance se stane schodková, musí být kompenzován
nárůstem kapitálového účtu
- zvýšení nebo snížení Q vyvolají změny čistého exportu v platební bilanci
Sklon křivky BP – vyjadřuje mobilitu kapitálu
Dokonalá mobilita kapitálu, pevné měnové kursy
- čím je mobilita vyšší, tím je křivka BP plošší
- dokonalá mobilita – Křivka BP je vodorovná s osou x (většinou ji mají malé ekonomiky)
- dokonalá kapitálová mobilita – křivka BP je kolmá k ose x,jakákoliv změna nevyvolává žádné pohyby
kapitálu
- centrální banka při odchylování měnového kurzu provádí intervence na devizovém trhu
- intervence ve vztahu k vlastní měně vytváří tlaky na apreciaci dobo depraciaci
- jsou-li stanoveny pevné kurzy, banka nemůže provádět nezávislou monetární politiku, musí sledovat úroveň
měnových kurzů a musí provádět zásahy do měnových kurzů a dodržovat je = intervence na devizovém trhu
Fiskální expanze
- provedeme-li fiskální expanzi (= IS doprava) = zvýšení
úrokových sazeb na úrokové sazby světové, hrozí tak
apreciace měnového kurzu, centrální banky musí intervenovat
– zvýšení nabídky peněz, snížení úrokových sazeb (= stlačení
apreciace) do úrovně i = zvýší se Q, sníží nezaměstnanost,
nevíme kde je Q*
- při dokonalé mobilitě pevných měnových kurzů je fiskální
expanze vysoce účinná (ve spolupráci s monetární politikou)
Monetární expanze
- sledujeme izolovanou fiskální expanzi
- provedla se monetární expanze = snížení úrokových sazeb pod
úrokovou sazbu svět. úrovně, vytváří se zde prostředí pro zvýšení
Q
- na expanzi reaguje centrální banka následnou restrikcí = snížení
nabídky peněz domácností, ekonomika se vrací zpět, až domácí
úroková sazba je v rovnováze se světovou
- při dokonalé mobilitě kapitálu a pevných kursech je monetární
politika neúčinná
Dokonalá mobilita, flexibilní měnové kursy
Fiskální expanze
- zvýšení státních výdajů = fiskální expanze, dojde k nárůstu
úrokových sazeb, centrální banka na to nemusí reagovat
Čistá expanze – zvýšení úrokové sazby nad světovou úroveň
vyvolají apreciaci, ta zdraží export a slevní import
- za inak stejných podmínek se čistý export sníží, sníží se AD
(agregátní výdaje), které souvisí s úrovní Q a s pohybem křivky
- dojde tak k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu
- při dokonalé mobilitě kapitálu a flexibilních měnových kurzech
je čistá fiskální expanze neúčinná
Monetární expanze
- posun křivky LM vpravo souvisí se snížením úrokových sazeb
pod úroveň světových úrokových sazeb, je vytvořen tlak na
depreciaci (zlevní naše exporty) = zvýhodněn – j
- AD (výdaje) se zvýší, ve vztahu ke křivce IS se křivka LM
posune vpravo = posílení produktu
- nastane konečné zvýšení reálných produktů
- monetární expanze je vysoce účinná (v časovém zpoždění),
vede ke zvýšení reálných hodnot (Q a nezaměstnanosti)
ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKA
- ucelené ekonomické myšlení
Merkantilismus
= obchodní učení
- 16. – 17. století, rozeznávají se 2 vývojová stádia:
- raný merkantilismu – je plněna doktrýna peněžní bilance
- rozvinutý merkantilismus – obchodní bilance
- zaměřeno na podporu exportu prostřednictvím ochran. opatření: - dovozní cla, dotace výrobců
k vývozu do zahraničí
- intervencionistický přístup – státní zásahy
- bohatství bylo ztotožňováno s drahými kovy, zvyšování zlata v tuzemské ekonomice – těžba
zlata, války
- zahraniční export – podpora
Klasická škola politické ekonomie
- 1786, teorie Absolutní východy (Smith), Komparativní výhody (Ricardo)
- navazovaly další směry:
Německá historická škola
- Friedrich List – předchůdce, nejvýznamnější
– výchovný protekcionismus
– ochrana tuzemského zboží proti cizímu levnému = cla
– na přechodné období se zavedou cla, bude se zdražovat až budou tuzemští
obchodníci konkurenceschopní, pustí se volný trh
20. století
- Heckseher – Ohlin
- teorie vybavenosti výrobními faktory
- specializace země na zboží, které je náročné na výrobní faktory, kterého má země relativní
dostatek (oproti ostatním výrob. faktorům)
ROLE STÁTU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
- důvody – sociologické (nezaměstnanost)
– ekonomické
- ospravedlňují stát, aby zasáhl do národního hospodářství
- přístup může být – liberální
– protekcionální (= intervencionismus, zásah)
Teorie absolutních výhod (A. Smith)
- země A má absolutní výhodu než země B v produkci určitého zboží, jestliže může produkovat toto zboží při
využití menšího množství zboží (zdrojů) než země B. Při stejném množství výrob. faktorů v obou zemích
kritériem bude, která země vyrobí více zboží.
Př. Předpoklad, A i B produkují 2 statky = PC + TV, obě země mají stejné množství výrob. faktorů.
1. Země A může vyprodukovat 100 000 ks TV nebo 300 000 ks PC.
max. využití výrob. faktorů
vylepšený poměr = zvýšení výrobních možností
1 TV…3 PC
1 PC …1/3 TV … náklady ušlé příležitosti (oportunity cost)
zvýší-li se PC o 1 jednotku, sníží se TV o 1/3 jednotky
2. 80 tis. TV (může vyprodukovat) nebo 400 tis ks PC
náklady ušlé příležitosti: 1 TV … 5 PC
1 PC … 1/5 TV
A má absolutní výhodu (specializaci) u TV, B u PC
Výhodná směna je, že 1 TV je 3 až 5 PC
1 PC… 0,2 až 0,33 TV
Vybere se poměr, aby to bylo výhodné pro obě ekonomiky
120 (= 400 * 0,3)
1 TV …3,33 PC => 1 PC ... 3/10 TV, stanoven směnný poměr
Teorie komparativních výhod (Ricardo, 1815-1820)
- mezinárodní dělba práce na základě komparativních výhod
Př. Předpoklad (stejně jako předchozí)
1. Země A může vyprodukovat 100 tis. TV a nebo 300 tis. PC, náklady ušlé příležitosti 1 TV ... 3 PC, 1 PC ...
1/3 TV
2. Země B může vyprodukovat 80 tis. TV nebo 200 tis. PC, náklady ušlé příležitosti 1 TV ... 2,5 Pc, 1 PC ... 4/10
TV
v obou případech má absolutní výhodu země A, nelze využít
teorii obsolutních výhod
Kompara – země se soustředí na výrobu takového statku, ve kterém dosahuje vyšší produktivity ve srovnání s
jinými odvětními, popř. je při jejich výrobě méně neefektivní
1 TV ... (2,5; 3) ..................... 1 TV ... 2,7 PC
1 PC ... (1/3; 0,4) .................. 1 PC ... 0,37 TV (stanoveno trhem)
Země A se bude specializovat na Pc, země B na TV, protože je méně neefektivní.
Můžeme aplikovat absolutní nebo komparativní výhody.
Utváření ceny vrámci zahraničního obchodu
Předpoklady: - volný obchod – bude možnost docházet k mezinárodní zbožové arbitráži (možnost docházet k
nezávislému nákupu a prodeji za účelem zisku)
- 2 země = 2 ekonomiky, export A = emport B, ceny zboží jsou uváděny ve stejných cenách (EUR)
Po – cena v případě, že nedochází k exportu a importu (u A je vykazovaná nižší než u B)
– zvýší se D u A a S u B. Ceny se vyrovnají = rovnovážná cena P1 (volný pohyb zboží)
Protekcionismus
- dovozní cla – příjem státního rozpočtu
- kvóty – určitý počet statků za dané období (= omezené), potom se dává clo nebo se zamítne
- dovozní depozita – 10 % z ceny dovezeného zboží se odvádělo centrální bance (bezúročně) na 3-6 měsíců, teď
jsou zrušena
Důchodová politika – dostudovat si sami