Zásobování objektů plynem , domovní plynovod

Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Vítejte na přednášce,
Přeji příjemnou pohodu
Váš přednášející
Ilona Koubková
1
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Vlastnosti a hoření plynů
Plynárenská soustava
•
1) Historie
•
První záznamy v Číně, znalost a rozvoj plynů se traduje od 17. století, postupně první pokusy o
využití zplyňování.
1801 – 1805 založení 1. plynárenské společnosti v Londýně.
1805 – 1. plynové osvětlení – na Pall-Mall v Londýně – toto je počátek veřejného plynového
osvětlení vůbec . Do této doby byl plyn vyráběn jen přímo v místech spotřeby.
První plynovody navrhovány z olověných trubek.
1815 – patent na výrobu svítiplynu . Tento patent obdržel Angličan Winsor v Paříži, musel odejít
z Anglie.
Další významnou osobností, která se zasloužila o rozvoj výroby svítiplynu je Angličan Samuel
Clegg.
1813 vypracoval kompletní technické podklady pro veřejnou dodávku plynu.
13.12 1813 - plynové osvětlení na Westminsterském mostě, tento den ve světě prohlášen za
vznik plynárenství, jako průmyslového oboru.
České země – využití až od roku 1848.
Zkapalněný propan – butan – počátek používání je v úzké spojitosti se zpracováním ropy,
zemních plynů a jejich produktů - využití cca od roku 1930.
Zemní plyn – historie zemního plynu je velmi stará, sahá do hluboké minulosti a plyn daleko
předstihuje existenci svítiplynu. přírodní zemní těžili Číňané již někdy v 10.století př.n.l. – z vrtů
hlubokých až 200 m rozváděli vyvěrající plyn bambusovými trubkami do solivarů, sušáren a
příbytků, pro otop a osvětlení.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ilona Koubková
2
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Novodobé využití zemního plynu má svůj počátek v USA.
V roce 1820 v Pittsburgu v Pensylvánii se při vrtech na slanou vodu narazilo
náhodně na zemní plyn.
V roce 1823 byl již ZP zaveden do New Yorku a použit k veřejnému
osvětlení.
Prvním městem v USA kompletně zásobeným zemním plynem se stal roku
1883 Pittsburgh.
Mezitím se začal objevovat ZP i v Evropě.
U nás poprvé v roce 1901 u Hodonína.
Nejvýznamnější ložiska objevována především v 50. a 60. letech – Francie,
Alžír, Západní Sibiř, Španělsko, Nizozemí, Velká Británie, Norsko.
V Českých zemích využití až v roce 1931 – pokusné vrty na Kyjovsku.
V roce 1951 – v Českém Těšíně provedena první záměna svítiplynu
zemním plynem v Československu.
1958 poprvé přiveden ZP z ložisek na jižní Moravě do Prahy.
1967 uveden do provozu první mezinárodní plynovod „ Bratrství“ o délce
482 km z bývalého Sovětského svazu.
Záměna svítiplynu za ZP giganticky začala v Českých zemích v r. 1969.
1970 – dohoda o tranzitním plynovodu ze SSSR přes Slovensko, Moravu,
Čechy do Rakouska a Německa.
1996 – konec záměny SP za ZP městem Bílina, celá ČR na ZP.
Ilona Koubková
3
Zásobování objektů vodou, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2) Současnost a druhy plynů
Topné plyny ( plynná paliva ) jsou plynné látky jejichž spalováním získáme
technicky využitelné teplo za ekonomicky a ekologicky přijatelných
podmínek
Přehled topných plynů – viz přílohy
- dělení plynů dle energetického obsahu
A - Spalné teplo Qs [ MJ. m-3 ] teplo ( teoretické ) uvolněné úplným
spalováním jedn. množství plynu teoret. množstvím O2 nebo vzduchu za
konst. tlaku a teploty. produkty spalování v plynném stavu, kromě vody.
B - Výhřevnost Qi [ MJ.m-3 ] – spalovací teplo zmenšené o výparné teplo
vody, skutečná hodnota, všechny produkty jsou v plynném stavu, včetně
vody.
QS > Qi …………. viz přílohy
Zemní plyn – směs uhlovodíků s proměnlivou příměsí neuhlovodíkových
plynů. Hlavní složkou je CH4 ( metan ).
4 základní druhy
- ZP suchý – 95 – 98% metanu, nepatrné množství vyšších uhlovodíků
- ZP vlhký – 90% metan, větší množství uhlovodíků
- ZP kyselý – vyšší množství sulfanu ( nutno odstranit !! ) náročné při těžbě
- ZP s vyšším obsahem inertů ( dusík, oxid uhlič. )
Ilona Koubková
4
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Technické požadavky na jakost plynů
Ilona Koubková
5
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Rozdělení topných plynů podle spalného tepla
Ilona Koubková
6
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
• Vyšší uhlovodíky tvoří tzv. plynný kondenzát
• Vznik ZP
• doprovází ropu – ropný ZP, plyn spíše vlhký – primární, pokud
došlo k migraci ložiska přes propustné horniny – sekundární –
suchý.
• uhelná ložiska – karbonový plyn – ten je vždy suchý.
• Zásoby ZP
• Hlavní – Západní Sibiř ( Jamalský poloostrov ), Střední Východ (
50% Irán )
• Další – Severní Amerika, Asie, Kanada
• Málo – Afrika, Jižní Amerika, Západní Evropa ( Norsko, Nizozemí,
VB )
Ilona Koubková
7
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Plynárenský systém České republiky
Ilona Koubková
8
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Plynárenská soustava CR – Doprava ZP
Tranzit z Ruska, vlastní těžba bezvýznamná, 90% z Ruska, 10% Z Norska (
do celkového tranzitu ! ).
ČR je napojena na mezinárodní tranzitní systém délky 2240 km s 6 ti
hlavními kompresními stanicemi.
Současná přepravní kapacita tohoto tranzitu dosahuje 50 mld. m3 / rok.
900 km VVT – přetlak nad 4 Mpa – páteř vnitrost. systému.
Lanžhot – Hora sv. Kateřiny ( přes Prahu )
Lanžhot – Rozvadov
Praha – Rozvadov
ZP se dopravuje na stále větší vzdálenosti a ve stále větších objemech a
z toho plyne i vyšší přepravní tlak.
Dálkově VVT až 10 Mpa !!
Podmořské trasy ( Tunis – Sicílie ) tlak větší než 20 Mpa.
Materiál - moderní oceli pro VVT rozvody plynu
bezešvé – menší DN 100 – 200 mm
svařované – nad DN 200mm – 700 mm
moderní svař. z ocel plechů – DN až 1420 mm
Ochranné pásmo pro plynovod – pruh 1 – 12 m na každou stranu.
Většina plynovodů je vedena pod zemí, jen málo % je nadzemních.
Ilona Koubková
9
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Na trase 5000 km dlouhého plynovodu je cca 30 – 40 kompresorových
stanic ( po 100 – 400 km ). V oblastech spotřeby přibudou do systému
předávací a redukční stanice, přes které se přepouští plyn do národního
nebo regionálního systému.
Z ekonomických i technických důvodů musí být využití mezistátního
plynovodu po celý rok rovnoměrné. Naproti tomu odběr plynu vzhledem
k jeho využívání pro vytápění vykazuje rozdíl mezi zimou a létem 7 : 1 ( i
více ).
Proto jsou v odběratelských zemích na magistrální plynovod připojeny tzv.
podzemní zásobníky ( kryjí nerovnoměrnost léto – zima a smlouvy ČR ).
Doprava ve formě – ZZP – zkapal. ZP
výhoda 1m3 ZZP = 600 m3 ZP
zkapalnění : plyn ochladíme na kritickou teplotu tk a stlačíme na kritický tlak
pk.
pro ZP tk = - 82,5 oC
pk = 4,63 Mpa
nebo zkapalnění za atmosférického tlaku při teplotě t = - 162 oC ……. toto
se využívá.
ZPP se připouští do zásobníků lodí a tankerů, pak se stlačí do cílových
zásobníků na území státu, kde se skladuje.
Ilona Koubková
10
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Podzemní zásobníky
a)
Podzemní zásobník v porézní struktuře
1-krycí vrstva, 2-voda, 3-plyn, 4-uskladňovací
horizont
b) Kaverna v solném ložisku
nebo v žulovém masivu
1 - solné ložisko (žul.masiv), 2 - kaverna
Ilona Koubková
11
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Rozvod ZP
VVTL →– VTL →– STL – uliční řady a přípojky
NTL – domovní rozvod ( 2 –5 Kpa )
VVTL , VTL – speciální ocelové trubky
STL , NTL – ocel, plasty
plasty – PE s přísnými požadavky
pozor !! rPE – vodovody
PE – plynovody ( černé trubky se žlutými pruhy )
PE do max. 600 mm !! ( NTL )
nové sítě STL DN 225 mm – hlavní páteř
63 – 160 mm – uliční řady
32 – 50 mm – přípojky
PE – svařování na tupo.
Metody sanace – opravy – vtahování plast. potrubí.
Tlak plynu
NTL do 5 Kpa ( 2 – 5 Kpa )
STL 5 – 400 KPa
VTL 400 KPa – 4 Mpa
VVTL nad 4 Mpa
příloha – obr.
Ilona Koubková
12
Zásobování objektů plynem , domovní plynovod
•
Schéma postupné redukce tlaku plynu
Ilona Koubková
13
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
uskladnění plynu – nutnost z důvodu nerovnoměrné spotřeby, nerovnoměrnost i
v jednotlivých měsících zimního období.
Podzemní zásobníky
- porézní struktury
- podzemní kaverny viz. obr.
tlak 4 – 25 Mpa
V ČR zásobníky z porézních struktur pouze na Moravě, kavernové zásobníky –
hornické zázemí, např. u Příbrami.
Pro špičkové krytí - ZZP.
Protikorozní ochrana – vývoj
- snaha o vysokou životnost neb je většina plynovodů pod zemí,
- v začátcích NTL sítě litinové, ocel. tr. bez ochrany,
- později ochranné povlaky – nátěry dehtové a asfaltové laky, izolační obal ( juta +
asfalt ),
- později skelná vata místo juty ( SKLOBIT )
- dnes plasty – na trubku se vtlačí v továrně roztavený PE, kt. po ztuhnutí vytvoří
několika milim. vrstvu – např. BRALEN
- plast + tenká vrstva ketonu - nejdokonalejší
- všechna dálková vedení mají ještě tzv. katodickou ochranu
- v poslední době problém bakteriologické koroze – u starých typů izolací –
v zemních dutinách sulfátredukující bakterie- exkrementy, jejichž agresivita
způsobuje korozi. Tato koroze je však výjimečná – musí existovat zvl. podmínky –
anaerobní prostředí + vysoká koncentrace těchto bakterií.
Ilona Koubková
14
Zásobování plynem, domovní plynovod
•
Další druhy plynů
•
Bioplyn – vzniká anaerobním vyhníváním, bez přítomnosti kyslíku, látek org. původu
– kalový plyn = bioplyn – v oblasti živočišné výroby. Výhřevnost až 24 MJ/ m3.
Propan – Butan – zkapalněné uhlovodíky, výhřevnost 46 MJ/m3 ( kapal. stav )
95 MJ/m3 ( plynný stav )
Spalování plynů a vlastnosti – viz.další snímek
zákon zachování hmoty + zákon zachování energie
- pouze přeměna energie
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
základní vlastnosti :
tlak, objem, měrná hmotnost [kg . m3 ]
hutnota = relativní hustota – d [- ] / měrná hmotnost plynu ku měrné hm. vzduchu
hoření plynu, zápalná teplota
Wobeho číslo – charakterizuje spalovací vlastnosti plynů
W = Qs / d1/2 [ MJ /m3 ]
•
SP : jedovatý, se zápachem, nevýbušný
ZP : nejedovatý, bez zápachu, silně výbušný
•
další viz přílohy
Ilona Koubková
15
Zásobování plynem, domovní plynovod
• Spalování zemního plynu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zemní plyn v ČR dodávaný sítí Transgas obsahuje zpravidla 97 – 98 % CH4 –
metanu.
Spalování je téměř totožné se spalováním metanu
CH4 + 2O2 +(N2) = CO2 + 2H2O + (N2)
Kyslíku je ve vzduchu ………. cca 21 % celk. objemu
Dusíku je ve vzduchu ……….cca 78 % celk. objemu
Pro spálení 1 m3 CH4 je zapotřebí ( 2+ 8 ) = 10 m3 vzduchu
Při dokonalém spalování vzniká ve spalinách min. množství CO.
Avšak při nedokonalém spalování ( při nedostatku vzduchu na spalování ) může
vznikat nezanedbatelné množství CO ve spalinách, které může být za daných
podmínek život ohrožující (zpětný tok spalin ).
Koncentrace CO ve vzduchu – 0,003% ……… bezpečná
- 0,03 % ………..bolest hlavy
- 0,3 % ………… otrava, ohrožení života
CO se váže na Hb ( hemoglobin) 260 x rychleji než kyslík a vytváří životu
nebezpečný COHb ( karbonylhemoglobin ).
Ilona Koubková
16
•Vlastnosti topných
•
plynů
ZEMNÍ PLYN
SVÍTIPLYN
PROPAN BUTAN
charakteristika
bezbarvý
bez zápachu
hořlavý
výbušný
dusivý
nejedovatý
lehčí než vzduch
bezbarvý
hořlavý
výbušný
jedovatý
lehčí než vzduch
bezbarvý
specif. zápachu
hořlavý
výbušný
nejedovatý
dusivý
těžší než vzduch
složení
různé dle nalezišť
85 – 98 % CH4
2 – 6 % CnHm
inerty N2,CO2, S, H2S, H2
různé dle výroby
40 – 60 % H2
2 – 15 % CO
2 – 15 % CO2
20 – 30 % CH4
1 – 10 % N2
S, H2S, NH3, O2
40 – 65 % Propan
35 – 60 % Butan
0,79
0,4 – 0,6
2,2 – 2,3
0,6
0,5
1,8
spalné tepl o [MJ . m -3]
36 – 40
17 - 18
99 - 119
Výhřevnost [MJ . m -3]
32 - 35
14 - 15
94 - 110
zápalná teplota [ oC ]
650
560
400 - 500
5 - 15
5 - 40
1,5 - 11
0,34
0,64 – 0,9
0,32
1 900
1 955
2 000
10
4
25
hustota
[ kg . m -3 ]
hutnota
[-]
meze výbušnosti ve směsi se
vzduchem [ % ]
spalovací rychlost [m . s–1]
teoretická teplota plamene
[ oC ]
spotřeba vzduchu na spálení 1 m3
plynu [ m3 ]
Ilona Koubková
17
Zásobování objektů plynem , domovní plynovod
•
Schéma zásobování STL
Ilona Koubková
18
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Schéma zásobování NTL
Ilona Koubková
19
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
Plynovodní přípojka
K připojení plynového odběrného zařízení na plynovod
Vzdálenost od budovy :
- min. 4 m – pod vozovkou, chodníkem, bez chráničky
- 2 – 4 m - pod vozovkou, chodníkem, uložení v pískovém loži
min. 1m - pod vozovkou, chodníkem, uložení v ocelové chráničce
Při prostupu obvodovou zdí – ochranná trubka
Materiál : plasty – převážně PE
ocelové trubky – bezešvé, svařované
Dle pracovního přetlaku : nízkotlaké NTL ………….. do 5 kPa
středotlaké STL ……………. 5 – 400 kPa
Pro každý objekt samostatná přípojka, pokud nerozhodne jinak správce
plynovodního řadu, vedení kolmo k ose plynovodního řadu,
Krytí min. 0,6 m – max. 1,2 m , spád min. 0,4 % přednostně do plynovodního
řadu.
Ilona Koubková
20
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Typy domovních
přípojek z LPE
VARIANTA A
Přípojka do výklenku ( niky ) v
obvodové zdi připojovaného
objektu.
VARIANTA B
Přípojka do pilíře s přístřeškem
přizděného k obvodové zdi
připojovaného objektu.
Ilona Koubková
21
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Typy domovních
přípojek z LPE
VARIANTA C
Přípojka do samostatného
objektu – přístavku v oplocení.
VARIANTA D
Přípojka v zemi – hlavní uzávěr
umístěn před připojovaným
objektem.
Ilona Koubková
22
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Předběžná světlost DN NTL, STL přípojky
odpovídá nejblíže vyšší hodnotě v rozměrové řadě k vypočt. D.
D = K . [ Q1,82 . L / ( pz + 100 )2 – ( pk + 100 )2 ] 1/4,8
D ….. Vnitřní průměr v ( mm )
K …… koeficient 13,8 ( pro ZP )
Q …… dopravované množství plynu ( m3 / h )
L ……. Délka potrubí v ( m )
pz , pk .. Počáteční, resp. konečný pracovní přetlak ( kPa ) na začátku, resp.
konci přípojky
Světlost potrubí má být navržena tak, aby střední rychlost proudění
nepřekročila :
a)
10 m/s pro pracovní přetlak do 5 kPa včetně
b)
20 m/s pro pracovní přetlak nad 5 kPa.
Min. světlost DN přípojky STL DN 15 mm ( plastová min. DN 25 mm !! )
Min. světlost DN přípojky NTL DN 32 mm ( plastová min. DN 40 mm !! )
Ilona Koubková
23
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
• Hlavní uzávěr plynu HUP
Rozhodující slovo má provozovatel distribuční soustavy !!
Dle dnešních požadavků zpravidla vně objektu v rámci plynoměrné
sestavy:
a) Plynoměrná skříň v rámci oplocení
b) Plynoměrná skříň ve výklenku na fasádě
c) Zemní souprava – jen se schválením distributora sítě
d) Uvnitř objektu výjimečně, 1 m za prostupem obvodovou zdí, max.
1,8 m nad terénem nebo obvodovou zdí, v samostatné místnosti
nebo s ochranou proti neoprávněné manipulaci, jen se souhlasem
distributora sítě,
e) U výškových budov vždy vně objektu na přístupném místě ( nad 50
m obytné budovy, nad 30 m ostatní budovy ).
Ilona Koubková
24
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Ukončení přípojky v nadzemní skříni
Ilona Koubková
25
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Plynoměrná skříň
Ilona Koubková
26
Zásobování objektů vodou, domovní plynovod
Měření a regulace
1) Regulátory plynu
•
Domovní rozvod – vždy nízkotlaký, je-li uliční řad , přípojka o
vyšším tlaku, nutno osadit regulátory – umístění :
a)
Za HUP do společné skříňky – nejčastěji
b)
V rámci regulační řady – např. plynové kotelny,…
c)
Před plynoměr – v objektu
d)
Před spotřebič – v objektu
Regulátor Premagas B 10
průtok plynu do 10 m3 / h
Regulátor Premagas B 40
průtok plynu do 40 m3 / h
Ilona Koubková
27
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
2) Regulační řada
Využití v objektech o větším průtoku plynu a pro nerovnoměrné odběry.
( např. plynové kotelny,… )
Schéma hlavních částí měřícího zařízení regulační stanice
1- uzávěr se zemní soupravou, 2 – uzávěr, 3 – filtr, 4 – bezpečnostní rychlouzávěr,
5 – plynoměr, 6 – regulátor, 7 – pojistné zařízení
Ilona Koubková
28
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
2)
Plynoměry
Každý odběratel samostatný plynoměr, plynoměr dodává a připojuje ( odpojuje)
příslušný plynárenský podnik .
Rozdělení : a) objemové – membránové ( membránové komory ) - bytové
- rotační ( otáčivé písty ) – laboratoře,…
Měří přímo průtok v m3/h .
•
b) rychlostní – turbínové ( oběžná lopat. kola )
- vírové – elektronické snímání
- ultrazvukové s elektr. snímáním
Velmi přesné měření, velké průtoky, měří rychlost, průtočné množství plynu
nutno dopočítat.
c) dynamické – tzv. clonové průtokoměry – speciální provozy
Viz prospekty v rámci přednášky
Ilona Koubková
29
Zásobování objektů plynem , domovní plynovod
•
Membránové plynoměry
Ilona Koubková
30
Zásobování objektů plynem , domovní plynovod
•
Rotační pístový plynoměr
Turbínové plynoměry
Ilona Koubková
31
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Ultrazvukový plynoměr
Ilona Koubková
32
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
Membránový plynoměr
1 – stoupačka
2 –odbočka
3 – rozpěrka
4 – uzavírací kohout
6 – plynoměr
9 - rozvod
Ilona Koubková
33
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
• Hlavní uzávěr plynu HUP
Dle dnešních požadavků zpravidla vně objektu v rámci plynoměrné
sestavy:
a) Plynoměrná skříň v rámci oplocení
b) Plynoměrná skříň ve výklenku na fasádě
c) Zemní souprava – jen se schválením plynáren
d) Uvnitř objektu zcela výjimečně, jen se schválením plynáren
Ilona Koubková
34
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Umístění plynoměru :
•
•
•
•
•
•
- ve výklenku
- v byt.jádru ( !! Viz. ČSN 74 71 10 )
- v přístavku
- ve sloupku
- ve skříňce
- v oddělené místnosti
•
Pojmy :
•
•
•
•
Větraný prostor – prostor s výměnou vzduchu přirozeným nebo mechanickým
způsobem. Je jím prostor trvale větraný, přímo nebo nepřímo větratelný.
Trvale větraný prostor – prostor se stálou výměnou vzduchu, spojený s venkovním
prostorem neuzavíratelnými otvory (otvorem).
Přímo větratelný prostor – prostor nebo místnost, v němž lze výměnu vzduchu s
venkovním prostorem zajistit otevřením oken, balkónových dveří, větracích křídel,
žaluzií nebo mechanickým (nuceným) větráním. Za venkovní prostor se též považuje
otevřená větrací šachta o půdorysné ploše nejméně 1 m2.
Nepřímo větratelný prostor – prostor nebo místnost, který lze vyvětrat přes
sousedící trvale větraný nebo přímo větratelný prostor, např. otevřením
propojovacích dveří anebo neuzavíratelnými otvory.
Nevětraný prostor – prostor nebo místnost bez stálé výměny vzduchu přirozeným
nebo mechanickým způsobem, a to i když je propojen (dveřmi, popř. jinými otvory) s
dalším nepřímo větratelným prostorem nebo nevětraným prostorem.
Ilona Koubková
35
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
• Typ a velikost použitého plynoměru
•
•
•
•
•
•
A) pmax ( údaj na štítku ) nemí být menší než provozní přetlak plynu v
přívodním potrubí.
B) Qmax ( plynoměru ) >= Qmax ( odb.místa )
Qmax ( odb.místa ) = x . Qmax
x = 1,3 …………… ZP
x = 0,73 ………….. PB
C) Qmin ( plynoměru ) = údaj na štítku < min.spotřeba plynu instalovaných
spotřebičů.
Ilona Koubková
36
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
Pravidla pro umístění plynoměrů :
- místa dobře přístupná, větraná, nebo přímo či nepřímo větratelná
- ochrana před nepříznivými vlivy povětrnostních podmínek
- místa se snadnou manipulací
- poloha číselníku – viz.předešlý obrázek
- zavěšení na potrubí ( jen do průtoku 10 m 3 / h )
- nad 10 m3 / h – na pevné podložce, či konzole
- v domácnostech a provozovnách se upřednostňuje umístění mimo byt
nebo provozovnu ( chodby, sklepy, schodiště , výklenky, možnost i v
jiném podlaží , ale s označením plynoměru kódem , či číslem uživatele )
• - plynoměry mohou být umístěny ve spol.prostoru s vodoměry,
regulátory,…
• - v krajním případě lze umístit plynoměr do instal.byt.jader nebo
samost.instal.šachet – pouze starší zástavba !! , nově se tento způsob
neupřednostňuje !!
• - umístění plynoměru v kotelně a regulačních stanicích – omezeně, dle
ČSN 07 0703.
Ilona Koubková
37
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Krom předešlého, další zákazy pro umisťování plynoměrů :
•
•
•
•
- v chráněné únikové cestě ( dle ČSN 73 0802 , 73 0804 )
- ve světlících a větracích šachtách
- v cizím bytě nebo prostoru jiného uživatele
- v menší vodorovné vzdálenosti než 1 m od zdrojů tepla.
•
Obtok :
- u plynoměrů provozních, nesloužících pro obchodní měření
- u plynoměrů sloužících pro obchodní měření ve speciálních provozech (např.
nemocnice, hotely, závodní kuchyně, pekárny,….. )
Spád :
- musí být vždy !! Od plynoměru ke spotřebiči .
Ilona Koubková
38
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Ukázka umístění plynoměru – před rekonstrukcí ve starší zástavbě
Ilona Koubková
39
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Schéma vnitřního plynovodu
!! Pozor na umístění HUP
Dle nových předpisů !!
( viz násl. obrázek )
Mimo objekt !!!
Ilona Koubková
40
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Příklady umístění HUP v budovách
Ilona Koubková
41
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
Potrubí a uzávěry pro domovní plynovod :
- ocelové se zaručenou svařitelností
- trubky měděné dle TD 700 01
- trubky z PE ( pouze pro vnější plynovod uložený v zemi )
•
•
•
•
•
•
Uzávěry :
- přednostně se používají plnoprůchodné kulové kohouty
- ve spodní části stoupacích vedení
- před plynoměrem
- před domovním regulátorem
- před každým spotřebičem nebo sestavou spotřebičů ( velkokuchyně,
laboratoře)
- na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro
technologické účely
- před místnostmi s nebezpečím výbuchu nebo požáru – viz. ČSN 33 20003, ČSN 33 2320.
•
•
Ilona Koubková
42
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Vnitřní plynovod
•
- vedení volně ( po povrchu ), pod snadno odnímatelnými dílci ( obložení stěn,
spec.podhledy ), pod omítkou nebo v instalačním podlaží, šachtách nebo
kanálech,
- v laboratořích , učebnách, kuchyních pro veř.stravování, dílnách, apod. lze
plynovod vést též v podlaze, ale jen pokud je to nutné z hlediska dispozičních
důvodů,
- rozebíratelné spoje jen před uzávěry, jinak svařované spoje
- vnitřní plynovod vedený po povrchu má být uložen min. 10 mm nad podlahou
a alespoň 20 mm od stěn.
•
•
•
•
Plynovod je zakázáno bez zvláštních bezp.opatření vést :
•
- výtahovými šachtami, šachtami pro shoz odpadků, nepřístupnými a
nevětranými šachtami a otevřenými větr.šacht. o půd.ploše menší než 1 m2
- komínovými průduchy a komínovým zdivem
- za i pod stabilně zabudovanými předměty
- chráněnými únikovými cestami, s výjimkami dle přísl.předpisů
- půdami, které jsou neobydlené
- v podlahách, kromě výjimek, ve schodišťových stupních nebo stropech
- prostorami jiného uživatele, kromě stoupacího potrubí ( né do obyt.místn.)
•
•
•
•
•
•
Ilona Koubková
43
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
Kde se plyn vést nedoporučuje :
- v garážích, prádelnách a kotelnách , kromě přívodu ke spotřebičům v nich
umístěných,
Nutno splnit následující podmínky :
- plynovod je veden nejkratším možným způsobem
- na části plynovodu procházející uvedenými prostory nejsou armatury a
rozebíratelné spoje.
Prostup plynovodu podlahou, kde je zvýšená možnost koroze (vlhké
prostory)
Ilona Koubková
44
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Ilona Koubková
45
Prostup stropní konstrukcí
Ilona Koubková
46
Prostup dutou stropní konstrukcí
Ilona Koubková
47
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Vedení plynu v podlaze
Ilona Koubková
48
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
Odvodnění a čištění stoupaček : a) spád ležatého rozvodu od stoupačky
b) spád ležatého rozvodu ke stoupačce
1 - ležatý rozvod, 2 - uzávěr stoupačky(kulový kohout), 3 - stoupačka,
4 - T-tvarovka na čištění, 5-trubkový odvodňovač.
Ilona Koubková
49
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
Odvodnění ležatého rozvodu pro spád do budovy
Upřednostňujeme spád do plynovodního řadu
•
•
Odvodnění ležatého rozvodu
1 – trubkový odvodňovač, 2 – čistící tvarovka
Ilona Koubková
50
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Příklady upevnění plynovodu
Ilona Koubková
51
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Ukázka vedení ležatého rozvodu
Ilona Koubková
52
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Plynovod je zakázáno bez zvláštních bezpečnostních opatření vést:
a) nepřístupnými a nevětranými šachtami a dále otevřenými větracími šachtami o
půdorysné ploše menší než 1 m2,
b) místy, kde by byl nadměrně vystaven mechanickému poškození (např. projíždějícími
vozidly), nadměrnému mechanickému nebo tepelnému namáhání apod. s respektováním
příslušného předpisu,
c) chráněnými únikovými cestami, s výjimkami uvedenými v příslušných předpisech,
d) půdami, kromě případů, kdy je plynovod zaveden do bytových půdních prostorů, ateliérů
apod.;
e) ve schodišťových stupních nebo ve stropech, kromě prostupů stropy;
f) prostorami jiného vlastníka, kromě stoupacího vedení;
g) za i pod stavebně stabilně zabudovanými předměty (např. za obezděnou vanou).
Poznámka: Zvláštním opatřením pro vedení různými prostory je např. uložení plynovodu
do chráničky.
Stoupací vedení, kromě spotřebního rozvodu, nesmí procházet pokoji a kuchyněmi v
bytech.
Plynovod je zakázáno vést výtahovými šachtami, šachtami pro shoz odpadků, komínovými
průduchy, komínovým zdivem a komínovým tělesem a místnostmi určenými pro elektrická
zařízení, jako jsou např. trafostanice, strojovny výtahů apod.
V garážích, prádelnách a kotelnách se vedení plynovodu, kromě přívodu ke spotřebičům v
nich
umístěných, nedoporučuje. V ostatních případech, s výjimkou prostorů stání a vnitřních
komunikací hromadných garáží, lze plynovod těmito prostorami vést, pokud jsou splněny
následující podmínky:
a) plynovod je veden nejkratším možným směrem; nemá být veden pokud možno
úhlopříčně;
b) na části plynovodu procházející uvedenými prostory nejsou armatury a rozebíratelné
spoje.
V garážích musí být plynovod chráněn proti mechanickému poškození vozidlem.
Ilona Koubková
53
Zásobování objektů plynem, domovní plynovod
•
Dekuji za pozornost
Ilona Koubková
54