Š vý carska c okola da

Transkript

Š vý carska c okola da
Švýcarska cokolada
Jak to všechno začalo
Příběh švýcarské čokolády začíná v roce 1819, kdy jistý
Francois Louis Cailler otevírá první švýcarskou čokoládovnu
v Corsier, poblíž Ženevského jezera. Továrna byla vybavena
stroji, které on sám vynalezl. Vyráběl čokoládu z kakaa, tuku
a vody, barvou připomínala světlý asfalt a byla nepatřičně
tvrdá. Svému umění výroby čokolády se naučil v italském
Turínu u firmy Caffarel.
Dalším významným
zakladatelem švýcarského
čokoládového impéria
Philippe Suchard se o
výrobu čokolády začal
zajímat čistě náhodou.
Čokoláda byla v této době
považována za zázračný lék, a proto ho jeho nemocná matka
požádala, aby jí přinesl čokoládu z lékárny. Když si mladý
Suchard, vyučený cukrář, uvědomil, kolik stojí kousek
čokolády, začal se zajímat o její vlastnoruční výrobu. V roce
1824 se mu podařilo propašovat do Ameriky a poté zde
výhodně prodat kufr hodinek, které mu tím dopomohly k
zisku, který investoval do čokoládovny v Serriéres u
Neuchatelského jezera. Jeho první čokoláda přišla na svět v
roce 1826. Čokoládu vyráběl na strojích, které si sám navrhl
a dokonce dal vzniknout prvnímu míchacímu a drtícímu stroji „mélangeur“. Později se k
němu připojil také jeho syn, který se staral o obměnu strojů a vývoj nových výrobků. Staral se
také o obchodní činnost a reklamu a v roce 1880 začal jako první v Evropě přibalovat k
výrobkům litografii.
První, opravdu jemná čokoláda
Dalším významným mužem, který se podílel na vývoji výroby čokolády, byl Rudolphe Lindt,
který jako první vyrobil čokoládu, která se doslova rozplývala na jazyku. Lindt totiž vynalezl
„konšování“, čímž se výrazně zlepšila kvalita čokoládových cukrovinek. Název tohoto stroje,
konše, pochází pravděpodobně z latinského termínu pro lasturovitý tvar. Konš se skládal z
mělké granitové vany se zaobleným dnem, po němž se pohybují válce na robustních
ocelových ramenech. Kyvadlový pohyb po zaobleném dnu způsobuje pohyb čokoládové
hmoty a zpětný tok do vany. Vzniká tak tření, dochází ke zvýšení teploty a čokoláda získává
vynikající chuť a dosud nepoznanou jemnost. Používání konše se záhy rozšířilo do celého
světa a Švýcarko se tak dostalo na vrchol obchodu s čokoládou.V roce 1899 převzala
Lindtovu továrnu firma Chocolat Sprüngli of Zurich, která již tenkrát za tuto známou značku
zaplatila jeden a půl milionu zlatých franků. Dnes patří firma Lindt & Sprüngli mezi
nejvýznamnější výrobce luxusní švýcarské čokolády.
Populární čokoládová tyčinka „Toblerone“
V roce 1868 založil cukrář Jean Tobler firmu Jean Tobler,
Confiserie spéciale, ve které vyráběl vlastní cukrovinky a
distribuoval čokoládu jiných výrobců. Později, od roku 1899 se
specializoval pouze na výrobu vlastní čokolády.
V roce 1908 se jeho syn Jean Tobler osmělil přijít tna trh se svou
trojúhelníkovou tyčinkou, máčenou v čokoládě s náplní medovo
- mandlového nugátu. Tyčinka Toblerone dostala jméno po svém
vynálezci a zároveň byla inspirována italským nugátem
„Torrone“. Tabulky čokolády Toblerone měly svým
trojúhelníkovým tvarem připomínat švýcarské Alpy, které byly
vidět z oken továrny a staly se známé po celém světě.
Na závěr
Když tito pánové zpopularizovali čokoládu v jejich zemi, nikdo z nich ani nesnil o tom, že již
o několik desítek let později hrstka těchto švýcarských průkopníků položí základy celému
světovému čokoládovému průmyslu a budou tak moci držet krok s velkými zahraničními
konkurenty, jejichž jména již byli známy po celém světě. Jejich nadání a tvůrčí dovednosti
byli nevyčerpatelné.