Digitalizace českých filmových děl

Transkript

Digitalizace českých filmových děl
Digitalizace českých
filmových děl
Obsah
Předmluva ...................................................................................................................................................................
2
1. Strategie digitalizace českých filmů ve správě státu .............................................................................................
4
2. Návrh koncepce digitalizace českých filmových děl ............................................................................................
6
3. Digitalizace kin – přechod z analogové na digitální projekci ................................................................................. 11
4. Ukázky poškození filmového materiálu .................................................................................................................. 13
5. Restaurování obrazu............................................................................................................................................... 14
6. Digitalizace filmů Jana Špáty – případová studie .................................................................................................. 16
7. Přílohy .....................................................................................................................................................................
A. Návrh filmů určených pro první etapu digitalizace ...........................................................................................
B. Složení pracovní skupiny pro digitalizaci českých filmů ..................................................................................
C. Přehled digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření ....................................................................................
D. Přehled digitalizovaných kin v České republice ..............................................................................................
E. Přehled plánovaného nasazení 35mm a digitálních kopií nových filmů v českých kinech ..............................
F. Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti
souvisejících činností ........................................................................................................................................
G. Doporučení Evropské komise o digitalizaci a zpřístupnění kulturních materiálů .............................................
H. Projekt Europeana – evropské kulturní dědictví přístupné on-line ....................................................................
–1–
19
21
25
26
27
29
35
41
44
Předmluva
Ministerstvo kultury se zabývá problematikou digitalizace již několik let. Impulzem k tomu nebylo jen doporučení
Evropské unie ze srpna 2006 týkající se digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti on-line a uchovávání
digitálních záznamů, ale také zjevná potřeba reagovat na stále se zrychlující technologický vývoj, jeho možnosti
a v návaznosti na ně na nové nároky a požadavky uživatelů celosvětové informační sítě.
S digitalizací je ovšem spojeno mnoho otázek, např. autorská práva a rozsah a způsob digitalizace děl, největším
problémem je ale nesmírná časová a finanční náročnost procesu digitalizace a následně uchovávání a v budoucnu
nezbytná migrace dat.
V oblasti audiovize se jedná o dvojí problematiku – digitalizaci kin a digitalizaci kinematografických děl.
Cílem digitalizace děl není jejich uchovávání, protože uchovávání na filmovém pásu je prokazatelně bezpečnější
a levnější, ale co nejširší možné zpřístupnění divákům všemi v současné době používanými způsoby. Je sice možné
diskutovat o tom, jaká je hodnota předvedení díla v kině a jaká třeba na displeji mobilního telefonu, ale v souvislosti
s posunem životního stylu nelze tuto druhou možnost a priori odmítnout. Narůstá počet diváků, kteří před kinem
dávají přednost soukromí domova vybaveného přístroji pro vysoce kvalitní vysílání, a ty rovněž nelze pominout.
Co se týče kin, lze zcela krátce konstatovat, že nebudou-li digitalizována, ve výhledu tří let bude při vyšších
nákladech na výrobu nových kopií jejich program omezen pouze na starší díla, což bude jistě znamenat odliv
diváků z kin, a ve výsledku snížení finančních prostředků na novou českou filmovou tvorbu.
Leží před námi velký a závažný úkol a tato brožura je jedním z prvních a zásadních kroků, neboť popisuje
problematiku a navrhuje její řešení.
prof. Václav Riedlbauch
ministr kultury
–2–
Filmová díla jsou nedílnou součástí národního kulturního dědictví. Umožnit divákům tyto hodnoty i nadále poznávat
proto patří k prioritám Evropské komise v oblasti audiovizuální politiky. V době, kdy k digitálnímu uvádění filmů
přistupuje stále více kin i vysílatelů, se nezbytnou podmínkou pro zpřístupnění jakéhokoli audiovizuálního obsahu
stává právě jeho digitalizace.
V srpnu 2006 vydala Evropská komise Doporučení týkající se digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti
on-line a uchovávání digitálních záznamů, ve kterém mimo jiné vyzvala členské státy ke stanovení cílů v digitalizaci
archivních materiálů a vytvoření národních strategií pro uchovávání digitálních materiálů a přístup k nim.
V návaznosti na toto doporučení se digitalizace kulturního obsahu stala jedním z úkolů státní kulturní politiky
České republiky pro léta 2009–2014.
Program Evropské unie MEDIA, jehož cílem je podpora evropského audiovizuálního průmyslu, nefinancuje přímo
digitalizaci filmů, ta je v kompetenci jednotlivých států. Finančně však podporuje řadu projektů napříč Evropou,
jejichž cílem je právě zpřístupnění nebo alternativní forma distribuce audiovizuálního obsahu. Jedním
z podpořených projektů je například portál Europa Film Treasures, který nabízí přístup k bohaté kolekci filmů z řady
evropských filmových archivů včetně našeho Národního filmového archivu. V České republice program MEDIA
podpořil portál dokumentárních filmů DocAlliance.com. Bez existence digitálního obsahu by však tyto projekty
nemohly fungovat.
Jsem proto velmi ráda, že kancelář MEDIA Desk Česká republika mohla spolupracovat s ministerstvem kultury na
uspořádání semináře Digitalizace českých filmových děl. Seminář proběhl 21. dubna 2010 v prostorách zastoupení
Evropské komise v Praze a setkal se s mimořádně velkým zájmem odborné veřejnosti i médií. Zároveň bych tímto
chtěla ještě jednou poděkovat všem, kteří věnovali svůj čas přípravě prezentací na seminář a jsou zároveň autory
příspěvků v této publikaci.
Daniela Staníková
MEDIA Desk Česká republika
–3–
1
Strategie digitalizace českých filmů
ve správě státu
Podle § 106 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb., o právu
autorském, se za výrobce českého zvukově obrazového
záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od
1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 považuje Národní filmový
archiv (NFA).
Za výrobce zvukově obrazového záznamu
audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965
do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních
předpisů vykonává práva autorská Státní fond České
republiky pro podporu české kinematografie (SFČR), je
považován tento fond.
Helena Fraňková – Odbor médií a audiovize MK ČR
Digitalizace těchto kinematografických děl, přičemž
některá z nich jsou součástí národního kulturního
dědictví, je pro stát přínosem, a to hned ze dvou
důvodů.
Výnos z prodeje práv k filmům vyrobeným v letech
1965–1991, tedy v době státního monopolu, je jedním
z dosud funkčních zdrojů Státního fondu ČR pro podporu
a rozvoj české kinematografie generujících příjmy.
Tento zdroj však postupně slábne vzhledem k menšímu
zájmu ze strany hlavních odběratelů, tuzemských či
zahraničních provozovatelů televizního vysílání, kteří
vysílají ve vysokém rozlišení (HD). Restaurování
a digitální přepis jsou nutné proto, aby staré filmy mohly
být zpřístupňovány prostřednictvím nových technologií
(nosiče Blu-ray, televizní vysílání v HD, moderní kina
s digitální projekcí). Tyto filmy budou pak opět
obchodovány v ČR a v zahraničí. Jelikož všichni
vysílatelé budou postupně přecházet od roku 2011 na
HD vysílání, je tento proces nevyhnutelný. Pokud budou
kinematografická díla zrestaurována a digitalizována,
lze očekávat mírně zvýšený prodej licencí – a naopak,
pokud digitalizace filmů neproběhne, lze očekávat
snížený zisk z prodeje licencí.
Pokud nebudou kinematografická díla zrestaurována
a digitalizována, nebude tzv. českou filmovou klasiku
možno divákům zpřístupňovat, jelikož veškeré
distribuční cesty budou již digitální.
Dalším důvodem pro digitalizaci filmů je i tzv.
mediální/filmová výchova – vzdělávání v oblasti
kinematografie a mediální gramotnosti. Je důležité
začlenit mediální výchovu nejen na úrovni základních
škol, ale i v systému průběžného vzdělávání
v souvislosti např. i s prevencí audiovizuálního pirátství.
Školní videotéky mají zásadní pozitivní vliv na budování
divácké základny a povědomí dalších generací
o významu kinematografie a jejího významu jako
základu národního kulturního dědictví.
Digitalizace a restaurování českých filmů ve vlastnictví
státu je velice nákladné. Jedná se o vysoce odborný
a technicky i finančně náročný proces. Zároveň
vyžaduje zabezpečené digitální úložiště pro ukládání již
restaurovaného a digitalizovaného materiálu. Finanční
prostředky SFČR samotného, zvláště po roce 2011,
jsou pro digitalizaci jednoznačně nedostačující. Do
tematických okruhů strukturálních fondů v gesci
ministerstva kultury ani výzvy e-government nelze
digitalizaci zařadit, a proto je nutné hledat finanční
prostředky jinde.
Ministerstvo kultury proto problematiku digitalizace
českých filmů ve správě státu zařadilo i do materiálu
Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie
a filmového průmyslu 2010–2016, která je v současné
době předložena vládě.
–4–
© Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Souček
Marketa Lazarová (r. František Vláčil, 1967)
–5–
2
Návrh koncepce digitalizace
českých filmových děl
Východiska
Film je od svého vzniku nerozlučně spjat s technikou
a technicky podmíněna je i jeho prezentace. S rozvojem
technologie v průběhu 20. století přicházely nové
formáty, které umožňovaly snadnější šíření filmů
a přinášely divákům větší komfort – televizní vysílání,
videozáznam atd. Projekce z filmového pásu byla však
stále nejkvalitnějším a standardním způsobem
prezentace filmového díla v kinech.
Koncepce digitalizace českých filmů
Filmová rada, která sdružuje české filmové profesní
asociace, festivaly a instituce, ustavila v roce 2009
pracovní skupinu (PS) pro digitalizaci českých filmů
s cílem navrhnout postup, který by umožnil zpřístupnit
zlatý fond české kinematografie v digitálním prostředí
jak v kinech, tak v ostatních distribučních kanálech v co
nejlepší dosažitelné kvalitě (složení pracovní skupiny
naleznete v příloze B).
Revoluční změna přišla s vývojem digitálních projektorů
s vysokým rozlišením, které postupně dosáhly obrazové
kvality filmových projektorů. Celosvětová digitalizace kin
začala okolo roku 2005 a v současnosti je naprostá
většina nových filmů produkována tak, aby byly
k dispozici jak na filmových, tak digitálních kopiích.
Hlavním přínosem digitálního kina je vedle snížení
nákladů na výrobu filmových kopií pro distributory
a flexibility programování pro kina především vyšší
kvalita projekce a širší nabídka filmů pro diváky.
Jak podrobněji zmiňuje příspěvek ministerstva kultury,
většinu českých filmů vyrobených od počátků české
kinematografie do doby, kdy byla privatizována státní
filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního
filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu
a rozvoj české kinematografie. NFA pečuje o 2305
hraných filmů. Vzhledem k tomuto obrovskému počtu je
nezbytné určit klíč, podle něhož se budou filmové tituly
postupně převádět do digitální podoby. Prioritou je
zpřístupnit v digitální podobě ve vysokém rozlišení ta
díla, která jsou součástí zlatého fondu české
kinematografie a je o ně stále zájem mezi diváky.
Už v předešlém textu byla zmíněna skutečnost, která je
pro digitalizaci klíčovým východiskem: S postupujícím
přechodem kin na digitální projekci bude pokračovat
útlum výroby filmových kopií, až filmová kopie jako
distribuční médium zcela zanikne.
Pracovní skupina při Filmové radě (viz příloha B)
Filmové archivy uchovávají filmová díla na filmových
kopiích. Aby bylo tyto filmy možné i v budoucnu
promítat v kinech, je nezbytné zajistit jejich postupný
převod do digitální podoby ve vysokém rozlišení.
Vzhledem k tomu, že současně probíhá i transformace
televizního vysílání na HD rozlišení a v oblasti home
videa přechod k nosičům Blu-ray, využije se digitalizace
k výrobě distribučních masterů i pro tyto nové formáty.
Zároveň je možné u starších filmových děl provést
digitální restaurování původních podkladových
materiálů.
Vysoké rozlišení obrazu (HD) s využitím digitálních
technologií pro uložení dat se během tohoto desetiletí
stane základním standardem pro všechny distribuční
kanály audiovizuální tvorby. V nejbližších letech získají
digitální technologie spojené s HD na trhu natolik
dominantní postavení, že o audiovizuální díla, která
nebudou splňovat podmínky pro distribuci ve vysokém
rozlišení obrazu, přestane být zájem.
Pracovní skupina vybrala z celovečerních hraných
a animovaných filmů 200 titulů, které podle jejího názoru
představují nejlepší díla české kinematografie od roku
1898 do roku 1993 (viz příloha A).
Vybraná filmová díla tvoří „první vlnu“ filmů, které by
měly být v co nejkratší době digitalizovány, aby je bylo
i nadále možné využívat a zpřístupňovat divákům.
Výběr zahrnuje filmy ze všech období českého filmu
a nechybí v něm díla žádného z velkých filmových
režisérů.
Vzhledem ke komplexnosti problematiky digitalizace
a restaurování filmových archivů a vývoji technologií jak
v oblasti IT, tak i v oblasti zpracování filmového
materiálu nebylo cílem tohoto materiálu navrhnout
konkrétní technologické řešení na základě právě na trhu
dostupných technologií, ale spíše deklarovat a určit
některé postupy tak, aby digitalizace probíhala
s dlouhodobou perspektivou a získaná digitální data
byla použitelná i v budoucnu, přestože k uspokojení
okamžitých edičních potřeb by se nabízely jednodušší
a levnější varianty.
–6–
Při využití technických kapacit, které jsou v současné
době v České republice k dispozici, by bylo možné
převést 200 vybraných filmů během 3–4 let. Přestože jde
o poměrně vysoké tempo, jež předpokládá každý týden
dokončení jednoho filmu, je namístě opět zdůraznit, že
každé zdržení digitalizace filmů bude znamenat omezení
užití klasických českých filmů a následně i snížení
výnosů, které jsou jedním z příjmů SFČR, resp. NFA.
Aby budoucí využití klasických českých filmů nebylo
znemožněno přechodem na výlučně digitální způsob
šíření, doporučuje pracovní skupina, aby byla první
etapa digitalizace vybraných českých filmů provedena
nejpozději do konce roku 2015.
Digitální restaurování filmových děl
Cílem digitálního restaurování filmového díla je pořídit
z dochovaných materiálů identickou kopii filmu v digitální
podobě.
Digitální restaurování filmového díla můžeme obecně
rozdělit do následujících výrobních etap:
a) příprava nebo výroba zdrojových filmových materiálů,
b) skenování, resp. přepis zdrojového materiálu obrazu
a zvuku,
c) digitální restaurování obrazu a zvuku,
d) uchovávání restaurované digitální kopie filmového díla,
e) výroba digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření.
A. PŘÍPRAVA ZDROJOVÝCH MATERIÁLŮ
Filmový archiv pečuje o originální negativy k českým
filmům v nejrůznějších formátech, tak jak byly během
celého období od vzniku kinematografie používány.
Od počátků kinematografie slouží k záznamu obrazu
černobílý filmový negativ s šířkou pásu 35 mm. Barevný
35mm filmový negativ se začíná používat od konce
40. let, vedle nejrozšířenějšího obrazového formátu
1:1,37 se objevují i další formáty obrazu, včetně
širokoúhlého formátu Cinemascope. Záznam zvuku je
prováděn buď prostřednictvím optické, nebo
magnetické stopy, která je zaznamenána na 35mm
filmovém negativu, resp. na 35mm magnetickém pásu.
Pro převod obrazu do digitální podoby je ideálním
zdrojovým materiálem duplikační pozitiv, tzn. první
kopie originálního negativu, která je již jasově a barevně
zkorigovaná. Sken je možné provést také z originálního
negativu nebo pozitivní kopie. Pro skenování obrazu je
nutné připravit podkladový materiál v co nejlepší kvalitě
a čistotě – případně budou muset být provedeny
nezbytné laboratorní práce, nebo i výroba nových
duplikačních negativů.
Pro převod zvuku do digitální podoby je třeba nasnímat
optické zvukové stopy z filmové distribuční kopie, či
magnetické stopy z magnetických pásů.
–7–
B. PŘEPIS ZDROJOVÝCH MATERIÁLŮ
Podstatou přepisu zdrojových materiálů je přenos co
nejvíce informací z původního filmového pásu. Nejde
tedy o pouhé „kopírování“, ale především o získání
plnohodnotného digitálního otisku původního díla.
Takto získaná data by měla naplnit základní definici tzv.
digitálního intermediátu, tzn. digitální otisk filmového
materiálu by měl umožnit jeho zpracování v takové
kvalitě, jaké by bylo dosaženo klasickou laboratorní
cestou.
Důležitým kritériem, které ovlivní časovou i ekonomickou
náročnost následného digitálního restaurování, je stav
zdrojového filmového materiálu a volba obrazového
rozlišení plánovaného digitálního otisku.
K otázce obrazového rozlišení digitalizované podoby
dat je třeba přistoupit s respektem k obecně platnému
a používanému pravidlu – nasnímat daný zdroj
v dvojnásobném bodovém rozlišení, než bude jeho
výsledné využití. To zaručí v budoucnosti možnost
rekonstruovat původní nezkreslený originál z jeho
digitálního otisku, a bude tak naplněna i jedna
z možných funkcí digitálního archivu – uchování děl
pro budoucí generace v ne horší kvalitě, než je originál.
Elementárním předpokladem je co nejcitlivější
zacházení s archivním filmovým materiálem – sken je
prováděn postupně, jedno filmové pole za druhým.
Pro digitalizaci zvuku platí podobná koncepce jako při
digitalizaci obrazu – nepodcenit prvotní nasnímání
signálu.
Je klíčové zvolit správné typy snímačů a jejich
adekvátní nastavení pro každý konkrétní snímaný
materiál.
C. DIGITÁLNÍ RESTAUROVÁNÍ
Po nasnímání (digitalizaci) zdrojových materiálů budou
získaná data dále zpracována.
Za použití speciálních počítačových programů,
statistických postupů a případně nasnímaných
informací o mechanickém poškození filmové podložky
bude materiál analyzován a následně podroben jak
automatickým, tak i ručně prováděným úpravám.
V obrazové části se jedná o odstranění prachu,
škrábanců, viditelného mechanického poškození,
eventuálně i o doplnění chybějících částí obrazu,
potlačení vertikálních i horizontálních nestabilit, redukci
šumu, zvýšení ostrosti atd.
Dále je ještě zapotřebí provést tzv. barevné korekce.
Nejedná se o žádný kreativní zásah do filmového díla,
jak by se mohlo zdát, nýbrž o standardní krok sladění
tonálního a barevného podání obrazu s platným vzorem
pro daný film. Vzorem by měl vždy být jeden
z distribučních masterů, z něhož byl film promítán
svého času v kinech či odvysílán v televizi.
Současně s digitálním restaurováním obrazu probíhá
obdobně restaurování zvuku.
Výsledkem těchto činností by měl být vyčištěný digitální
otisk původního obrazového a zvukového materiálu –
restaurovaná digitální kopie neboli master.
D. UCHOVÁVÁNÍ RESTAUROVANÝCH
DIGITÁLNÍCH KOPIÍ
Nákladný restaurační proces musí být v dalším kroku
adekvátně zachován: Je potřeba počítat s ukládáním
i nekomprimované verze finální digitální podoby díla
spolu s jejími distribučními a archivními náhledy. Tento
nekomprimovaný restaurovaný digitální master může být
v budoucnu použit jak pro případné další zpracování
a zkoumání daného díla, tak i pro generování
distribučních kopií podle aktuálních technologických
požadavků zákazníků.
Z technologického hlediska jde o práci s datovými
soubory, jejichž archivování, uchovávání a replikování je
řešeno dnes již standardní IT infrastrukturou.
–8–
E. VÝROBA DIGITÁLNÍCH MASTERŮ
PRO DISTRIBUCI
Restaurovaný digitální master slouží jako základ pro
výrobu digitálních distribučních masterů nezbytných pro
šíření filmových děl v digitální podobě. Distribuční
digitální mastery by měly zachovávat nejvyšší možnou
míru kvality záznamu s ohledem na technické možnosti
daného distribučního formátu. Výsledná úprava
(formátování) obrazové a zvukové složky do
distribučního formátu nesmí zasáhnout do díla jako
takového.
Jako vhodné se jeví připravit 4 výsledné distribuční
verze digitálních materiálů, dle druhu použití:
■ Master pro digitální kino (DCP – Digital Cinema
Package).
■ HDTV master (HDcam SR)
Studiový formát, který se stal standardem pro šíření
a distribuci záznamů ve vysokém rozlišení mezi
postprodukčními pracovišti, televizními stanicemi
a authoringovými studii. Vhodný pro výrobu
televizních masterů, stejně tak pro další zpracování
do formátu Blu-ray.
■ Televizní master ve formátu Digital Betacam
Akceptovaný ve všech televizích jako master pro
televizní rozlišení, zároveň slouží jako master pro
výrobu DVD.
■ On-line master
Soubor umožňující manipulaci a distribuci k finálnímu
poskytovateli obsahu prostřednictvím on-line sítě.
Z těchto on-line masterů poskytovatel vytváří soubor
pro svoji konkrétní službu (iTunes, Netflix, Videoteka
Telefónica…).
Podrobněji viz příloha C.
Z důvodu bezpečnosti se doporučuje od každého filmu
vytvořit minimálně 2 kopie výsledného digitálního
distribučního masteru, kdy jedna kopie je archivována
jako záložní master a druhá je využívána jako
distribuční master pro výrobu klonů.
Časová a finanční náročnost
první etapy digitalizace
Finančně a časově nejnáročnější částí digitalizace filmů
vybraných pro první etapu bude obrazový sken
a digitální restaurování. Náklady na přípravu zdrojových
materiálů vycházejí z celkové metráže vybraných filmů,
která činí 509 700 m.
Současná rychlost skenování je cca 1,5 minuty na
1 metr filmu. To znamená, že ke zpracování celkové
metráže je třeba 12 743 hodin. Při standardních
pracovních směnách se jedná o 4 roky při
dvousměnném provozu.
Náklady na digitální restaurování obrazového záznamu
ovlivní doba manuálního retušování obrazu, která je
závislá na stavu podkladového materiálu, množství
nečistot a jiných obrazových vad. Předpokládaná doba
práce na kvalitní obrazovou retuš 1000 m filmu je
100 hodin, tj. v celkovém souhrnu 50 970 pracovních
hodin. Aby bylo digitální restaurování hotovo ve
stanoveném termínu, znamenalo by to použití
8 pracovišť.
Rychlost digitálního restaurování zvukového záznamu
bude určena mírou poškození a chybějící informace ve
zvukovém pásu, jeho množství a formy poškození.
Po restauraci obrazu a zvuku přijdou na řadu barevné
korekce, poté sesazení obrazu a zvuku a kontrolní
projekce kompletně zrekonstruovaného díla
z digitálního masteru.
Další část nákladů bude tvořit výroba digitálních
distribučních masterů pro jednotlivé druhy šíření, export
a archivace digitálního zdrojového masteru a další
činnosti spojené s ukládáním dat.
–9–
Obecná škola (r. Jan Svěrák, 1991)
– 10 –
© Ateliéry Bonton Zlín, Jaroslav Trousil, Alena Červená
Petr Vítek – Digital Cinema Experts Group při Evropské komisi
3
Digitalizace kin – přechod
z analogové na digitální projekci
Nastupující éra digitalizace v mnoha odvětvích začala
zasahovat i do oblasti projekce filmových děl. Jak již
bylo zmíněno v úvodu předchozí kapitoly,
kinematografický průmysl z důvodu relativně složitého
výrobního a následně i projekčního řešení velmi dlouho
digitalizaci odolával, ale i zde již byla většina problémů
vyřešena a v současné době probíhá přechod
z analogové projekce (35mm projektory) na projekci
digitální (digitální projektor a odbavovací server) velmi
dynamicky na celém světě.
Česko bylo v digitalizaci kin dlouhou dobu velmi
„pozadu“. V roce 2008, kdy bylo možno v USA již dva
roky chodit na filmy z digitálních projektorů, nebyla v ČR
jediná digitální instalace. První byla realizována
v prosinci roku 2008 a od té doby došlo k rychlému
nárůstu počtu digitálních instalací. V současné době
máme u nás 68 zdigitalizovaných sálů, 34 v multiplexech
a 34 v klasických kinech (viz příloha E). Tímto jsme
během jednoho roku v počtu instalací předstihli velkou
část menších evropských států.
Tento masivní nárůst byl jednoznačně zapříčiněn
postupem Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj
české kinematografie, který se rozhodl digitalizaci
v České republice podporovat a do dnešního dne
vypsal již tři vlny digitalizace. V prvních dvou vlnách
takto rozdělil mezi 37 kin částku 38 555 000 Kč a ve třetí
vlně by měl rozdělit částku v přibližné výši 25 000 000 Kč,
která umožní digitalizaci dalším asi 20 kinům. Fond
poskytuje maximálně 50 % z celkové výše rozpočtu při
zachování maximální možné podpory ve výši
1 250 000 Kč.
Technologicky probíhá digitalizace na základě
dokumentu DCSS (Digital Cinema System
Specification), který vytváří a aktualizuje tzv. DCI
(Digital Cinema Initiative), tedy spojení 7 největších
hollywoodských studií. Dokument obsahuje kompletní
technologický popis přechodu na digitální projekce,
včetně popisu výroby a zabezpečení kopií, distribuce
a technologických požadavků na kina. Materiál je
koncipován tak, aby nemohlo dojít k zásadní změně
technologie, která by donutila některý subjekt
z digitálního řetězce kompletně měnit již zakoupenou
velmi nákladnou technologii.
Již na jiném místě zde bylo poznamenáno, že přechod
na digitální projekci má velkou řadu výhod jak pro diváky,
tak pro producenty, distributory i provozovatele kin. Pro
diváky jde jednoznačně o vždy stejně kvalitní obraz
a zvuk. Digitální kopie se s počtem projekcí nepoškozuje,
tudíž bude vždy stejně kvalitní, což v českých kinech
bude vítaná změna. Pro producenty, hlavní hybatele
digitalizace, jde o velkou úsporu finančních prostředků,
neboť výroba digitální kopie je výrazně levnější a levnější
je také její distribuce, což ocení distributoři. Pro
provozovatele kin je největší výhodou dostupnost
premiérových titulů, na které z důvodu omezeného počtu
35mm kopií museli někdy čekat i několik měsíců po
premiéře. Další velikou výhodou a v dnešní době asi
nejsilnějším argumentem pro digitalizaci je možnost 3D
(stereoskopických) projekcí, které jsou po fenomenálním
úspěchu Cameronova filmu Avatar největším tahákem
digitálních kin.
– 11 –
Velkou nevýhodou digitálního kina je vysoká vstupní
investice. Digitální kino bez 3D systému se pohybuje
dle velikosti sálu mezi 2–3 mil. Kč. 3D systém vychází
okolo 1 mil. Kč. Digitální technologie nemá však
takovou životnost jako 35mm projektory, které bez
problému fungují více než 30 let. Digitální projektory
a servery počítají s životností okolo 10 let.
Vedlejším efektem digitalizace je postupný úbytek
35mm kopií, a tedy výrazný problém pro
nezdigitalizovaná kina, která tak budou mít ještě větší
problémy s dostupností filmových titulů. Tato situace již
pomalu nastává a během dvou let, kdy dojde ke
kompletní digitalizaci multiplexů (zatím mají
zdigitalizovány v průměru dva sály v každém komplexu),
může dojít k situaci, že distributor nevyrobí 35mm kopii
a bude dostupná pouze digitální verze. (Stav
u plánovaných premiér viz příloha F)
Z tohoto důvodu je vyvíjen velký tlak na co nejrychlejší
digitalizaci a na zapojení „veřejných“ peněz do tohoto
procesu, neboť bez těchto prostředků může v horizontu
2–3 let dojít k uzavření velkého počtu hlavně menších
kin. Počítáme-li, že v ČR je přibližně 500 kin, a za
předpokladu, že SFČR bude digitalizaci podporovat
v současné výši, bude digitalizace českých kin trvat
cca 12–13 let. A to ještě za předpokladu, že mají kina
všechny ostatní technologie v pořádku a že stav kina
odpovídá současným standardům.
Digitalizace kin v Evropě – trojnásobný nárůst počtu digitalizovaných kin
Počet digitalizovaných kinosálů v Evropě se k 1. lednu 2010 zvýšil na 4693, což představuje meziroční
nárůst o více než 200 %. Nejvíce (3904) digitálních kin je v západní Evropě, která tak vykázala nárůst
o 198 %. V digitalizaci vede Francie, kde je nyní 19 % sálů s digitální projekcí, následovaná Velkou
Británií (14 %) a Německem (12 %).
Zbylých 789 digitálních kin se nachází ve východní Evropě a v oblasti Středozemí, kde digitalizace
vykazuje ještě rychlejší vývoj než v západní Evropě – počet digitálních kin zde vzrostl o 258 %. Nejvíce
digitálních kin má nyní Rusko – 352 sálů představuje 7,5 % podílu na celkovém počtu evropských kin
– a Polsko, kde je těchto kin 176.
Digitalizované kinosály tak v roce 2009 dosáhly 13% podílu na trhu oproti 4,1 % v předchozím roce.
Počet digitalizovaných kin a sálů v Evropě
2004
2005
Digitalizované sály
30
55
Digitalizovaná kina
27
45
2006
204
148
– 12 –
2007
527
358
2008
897
550
2009
1 529
815
2010
4 693
2 374
4
Ukázky poškození filmového materiálu
Film je stále nejkvalitnější nosič obrazové informace. O jeho kvalitě svědčí i to, že přežil v podstatě beze změny více
než 100 let a stále je považován za nejvhodnější médium k archivaci. Filmový záznam je nejblíže vnímání lidského
oka, ale zároveň je velmi citlivý a náchylný k poškození.
Aleš Boštička – Barrandov Studios, Kateřina Morvai – Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Opěla – Národní filmový archiv
V následujících ukázkách je předvedeno několik z mnoha typů poškození filmového pásu:
Na obrázku je vidět poškození, které vzniklo
ozubeným transportním válečkem, kdy film vyskočil
z dráhy. Příčinou byla mechanická závada na stroji.
Změní-li se síla tahu, dojde při posunu filmu k jeho
přetržení.
Nejčastější závadou na filmu jsou rýhy. Ty mohou být
na obou stranách filmu. Dochází k nim nejen
mechanickou závadou na strojích, ale i lidskou
chybou při manipulaci.
Při skladování filmů je nutno dodržet stanovené
parametry teploty a relativní vlhkosti. Pokud je film
skladován v nevhodném prostředí (sklepy apod.),
může dojít k růstu plísně na emulzi filmu.
Chybějící nebo jinak poškozená perforace je také
častý jev u filmu. Příčina vzniku je nejčastěji opět
v mechanické závadě strojů.
Tak jako plíseň může vzniknout i degradace filmové
podložky (octový syndrom), při níž dochází
k nevratným pochodům a úplné destrukci filmu.
– 13 –
Aleš Boštička – Barrandov Studios, Kateřina Morvai – Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Opěla – Národní filmový archiv
5
Restaurování obrazu
Procesu digitalizace filmu předchází laboratorní
restaurování obrazu. To umožňuje při použití klasické
technologie nejlepší zachování původního charakteru
obrazu a vytvoření kvalitního materiálu pro dlouhodobou
archivaci. Restaurování se samozřejmě provádí při
zachování všech autorských práv, se zřetelem
k původní podobě filmu a technologickým možnostem
doby, kdy film vznikal.
Již laboratorně restaurovaný obraz je přitom
nesrovnatelně kvalitnější než původní materiál. Má
výraznější a realitě lépe odpovídající barvy. Dokáže
daleko věrohodněji zobrazit povrch a strukturu materiálů
a zachytit více detailů, jako jsou kontury obličeje nebo
zdobení nábytku a budov. Objekty ve druhém plánu
jsou zřetelněji vidět a naopak předměty v prvním plánu
nesplývají s pozadím. Původní charakter díla se
restaurováním přitom vůbec nemění.
Následné digitální procesy pak nabízejí ještě další
možnosti odstranění vad filmového materiálu, které
vznikly častým nebo nesprávným používáním
(viz str. 13). Filmové dílo tak získává zpět svou původní,
časem a opotřebením nedotčenou podobu.
Digitální procesy jsou časově i finančně nesrovnatelně
náročnější. Vzhledem k vývoji digitalizace kin
a televizního vysílání, popsanému v předchozích
kapitolách, jsou naprosto nezbytnou podmínkou pro
další zpřístupnění audiovizuálního díla divákům.
Následující ukázky umožňují srovnání původních a zatím
pouze laboratorně zrestaurovaných záběrů z českých
filmů.
Povrch na Karlově mostě je viditelně z dlažebních
kostek, detaily ozdob na Mostecké věži i sochy
na mostě jsou vidět lépe a nesplývají.
Pražský hrad v pozadí vystupuje jasněji.
Adéla ještě nevečeřela (r. Oldřich Lipský, 1977)
– 14 –
Adéla ještě nevečeřela (r. Oldřich Lipský, 1977)
Herci mají přirozenou barvu pleti, skvrny na plášti
Miloše Kopeckého jsou vidět zřetelněji.
Dřevěná zeď v pozadí má reálnější barvu i strukturu.
Hoří, má panenko (r. Miloš Forman, 1968)
Je poznat, že ruina na obrázku je vyhořelý dům
a že okolo domu je sníh a ne například písek.
Všichni dobří rodáci (r. Vojtěch Jasný, 1968)
Barvy obličeje i oblečení Vladimíra Menšíka jsou
sytější, v pozadí je možné rozeznat kameny i trávu.
– 15 –
6
Digitalizace filmů Jana Špáty –
případová studie
Projekt Restaurované filmy Jana Špáty je prvním
komplexním projektem digitalizace a restaurování filmů
(nejen dokumentárních) v České republice. Při udílení
výročních filmových cen Český lev 2009 projekt získal
Cenu za audiovizuální počin roku.
stejné kvalitě, jak byly natočeny. Do filmů proto nijak
nezasahovali, opravovali pouze technické chyby
a vady, které vznikly procesem nebo mechanickým
poškozením. Všechny dokumenty jsme digitalizovali ve
vysokém rozlišení a využili všech dnes dostupných
technologií k tomu, abychom ze zdrojových materiálů
(ve většině připadů 35mm intermediát) přenesli na
digitální nosič maximum informací zachycených
autorem a odstranili „artefakty“ (špínu, škrábance,
zvukové lupance...), které na těchto materiálech
zanechal čas a zastaralé technologie.
Jan Špáta (1932–2006), filmový režisér a kameraman,
zanechal výraznou stopu v české dokumentární
kinematografii druhé poloviny 20. století. Stovkou svých
děl povýšil dokumentární film na drama, svým
originálním režijním názorem a kameramanským
viděním obohatil českou kulturu. Filmy Jana Špáty jsou
nyní divákům přístupné v mnohem vyšší kvalitě, než
tomu bylo dosud.
Richard Němec – Verbascum
Po procesu restaurování nabízíme divákům filmy v co
nejvěrnější podobě, která se limitně blíží originálnímu
stavu filmů. V této kvalitě měl ale možnost filmy vidět
prakticky jen tvůrce při dokončení filmu. Filmové kopie
se dále promítaly v kinech různé kvality často bez
dodržení norem, které od 90. let zanikly úplně. Filmové
pásy se používáním a postupem času mechanicky
poškozovaly v obrazové i zvukové stopě. V televizi se
filmy vysílaly z analogových nosičů, na něž byly
přepsány na z dnešního pohledu nekvalitních
zařízeních, která často nesnímala ani celé filmové
políčko. Často se na nich vyskytovaly zvukové
a obrazové chyby, tzv. dropy (viz obrázek s chlapcem,
str. 18). Pokud někdo chtěl vidět nějaký Špátův film
jinde než v kině, prakticky neměl možnost, protože filmy
existovaly pouze na soukromých nedostupných VHS
kazetách.
Původním záměrem našeho projektu bylo zpřístupnit
Špátovy filmy na DVD. Mysleli jsme si, že to bude
jednoduchý úkol, ale postupem času jsme zjistili, že
neexistují dostatečně kvalitní videomastery s filmy, ze
kterých by bylo možné vyrobit DVD master. Z tohoto
důvodu jsme se rozhodli všechny vybrané filmy
digitalizovat a restaurovat do stavu, jak by si to Jan
Špáta pravděpodobně přál.
Díky autorskému týmu Špátových nejbližších příbuzných
– dokumentaristů (Olga Špátová, Olga Sommerová,
Jakub Sommer) se nám podařilo zajistit autorskou
kontrolu, která je při digitalizaci filmových děl nezbytná.
V žádném případě nemůže dojít k úpravě filmu do
podoby odlišné od záměru autora, tím by byl porušen
autorský zákon a také elementární restaurátorský
princip. Záměrem autorů projektu bylo uchovat filmy ve
Všechny intermediáty se nejprve chemicky laboratorně
vyčistily a poté byly nasnímány v rozlišení 2K a zapsány
na videonosiče HD CAM SR. Volba na tuto technologii
padla proto, že je vhodná jak pro digitální kino, tak i pro
veškeré další použití (HD televize, Blu-ray). Technologie
4K ještě není tolik rozšířena a přesahovala finanční
možnosti tohoto projektu. Záměrem autorů bylo vytvořit
nové mastery v kvalitě, která bude v nejbližší době plně
uspokojovat potřeby všech běžných způsobů
distribuce.
Přestože se filmy přepisovaly z vyčištěných
zabezpečovacích materiálů, i na nich byly více či méně
znát stopy času a mechanického poškození. Poté
nastoupil složitý a náročný proces samotného
digitálního restaurování, který nakonec zabral podstatně
více času, než kdokoliv předem očekával. Jde o mnoho
filmů na různých materiálech, a proto se objevovalo
i mnoho druhů různých chyb a poškození. Na opravách
obrazové složky pracovaly více než dva roky desítky
techniků a odborníků a strávily na nich tisíce hodin.
Některé opravy bylo možné provést automaticky
pomocí speciálního softwaru, jiné se musely řešit
manuálně, tj. okénko po okénku.
Původním zvukovým masterem každého filmu, ze
kterého by se dalo vycházet, byl 35mm magnetický
pás. Ten se však nedochoval ani u jednoho filmu,
a proto jsme museli přepisy provést z distribučních
filmových kopií. Ty byly však poškozené a často
neúplné. Celý zvuk bylo nutné následně zremasterovat,
odstranit šumy a lupání a také znovu sesynchronizovat
s obrazem. Všechny filmy byly natočeny ve formátu
mono a tak také zůstaly.
Dosud jsme pro distribuci používali především DVD.
Digitalizace však možnosti distribuce výrazně rozšířila,
protože vznikla řada nových masterů připravených i pro
– 16 –
další, kvalitativně vyšší způsoby šíření filmů.
Nezanedbatelným přínosem projektu jsou nabyté
zkušenosti odborníků, kteří se na projektu podíleli
a zažili úskalí, která s sebou digitalizace přináší.
Vzhledem k tomu, že se jedná o první projekt
digitalizace v historii českého filmu a navíc o komplexní
projekt takového rozsahu, lze z něj vycházet při dalších
projektech digitalizace filmů. Náročnost restaurování
jednotlivých filmů byla velice odlišná vzhledem k různé
kvalitě vstupních materiálů a míře jejich poškození,
z čehož vyplývá nutnost vzít v úvahu vždy fakt, že se
nejedná pouze o rutinní práci, ale že každý film
vyžaduje individuální přístup.
Úspěch potvrzuje i fakt, že DVD set se Špátovými filmy
se umístil v distribuční síti Panther, která zásobuje
většinu obchodů v ČR CD a DVD, na 15. místě za rok
2009 mezi všemi hudebními CD a videonosiči.
Ze zkušenosti s tímto projektem je evidentní, že
digitalizované filmy mají daleko větší možnosti šíření jak
ve standardním, tak ve vysokém rozlišení, které bude
v budoucnosti více a více převažovat. Ukázalo se také,
že diváci skutečně požadují vysokou kvalitu, kterou jsou
ochotni náležitě ocenit, a že filmy, které nebudou
dostupné v kvalitní zdigitalizované podobě, postupem
času ztratí konkurenceschopnost na trhu.
Překvapivé byly i výsledky distribuce. Protože podobný
případ doposud neexistoval, netušili jsme před
zahájením prodeje, jaký zájem o kolekci filmů bude.
Výsledky předčily naše očekávání: Set 4 DVD Jan Špáta
byl vydán v listopadu 2009 v nákladu 1000 ks a byl
rozebrán během deseti dní. Úspěch se opakoval
i s dalšími čtyřmi reedicemi, přestože cena kompletu
byla relativně vysoká v porovnání se záplavou
levných DVD.
Výstupy projektu Restaurované filmy Jana Špáty:
■ Výroba chybějících zajišťovacích filmových materiálů intermediát.
■ Digitální restaurované videomastery 18 filmů Jana Špáty v délce deset hodin v HD kvalitě na nosičích
HD CAM SR dostačující pro současné standardy distribuce: Blu-ray, HD TV, digitální kino a další.
■ Set 4 DVD „Jan Špáta – 18 dokumentárních filmů klasika české kinematografie“.
■ Pásmo „Restaurované filmy Jana Špáty“, které mělo festivalovou premiéru na festivalu v Karlových
Varech a do kinodistribuce jej uvedla dne 2. 11. 2009 společnost Aerofilms.
■ Celovečerní dokumentární film Největší přání 2 je přepsán do formátu DCP určeného pro digitální
kino, v roce 2010 bude mít premiéru v kinodistribuci.
■ Webové stránky projektu, které mapují i Špátova další díla: www.janspata.cz.
Na projektu se podíleli:
Námět: Jakub Sommer
Koncepce, dramaturgie: Olga Sommerová,
Olga Špátová
Producent: Richard Němec
Koproducent: Radovan Polách
Produkce: Magdalena Novotná
Obrazové korekce: Olga Špátová, Jakub Sommer
Remastering zvuku: Václav Flégl
Technologická supervize obrazu: Ivo Marák
Produkce digitálního restaurování: Jitka Chaloupková
Obrazová postprodukce: studio UPP
Zvuková postprodukce: studio Soundsquare
Realizace: Verbascum, s.r.o.
Podpora: Státní fond ČR pro podporu a rozvoj
české kinematografie
Distribuce: Indies MG, Verbascum, s.r.o.
– 17 –
Ukázky z filmů v kvalitě dostupné před digitalizací (vlevo), výsledný obraz po provedení všech kroků restaurování (vpravo).
Země svatého Patricka (r. Jan Špáta, 1967)
Respice finem (r. Jan Špáta, 1967)
Země svatého Patricka (r. Jan Špáta, 1967)
– 18 –
7
Přílohy
A. Návrh filmů určených pro první etapu digitalizace ............................................................................................... 21
B. Složení pracovní skupiny pro digitalizaci českých filmů ...................................................................................... 25
C. Přehled digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření ........................................................................................ 26
D. Přehled digitalizovaných kin v České republice .................................................................................................. 27
E. Přehled plánovaného nasazení 35mm a digitálních kopií nových filmů v českých kinech .................................. 29
F. Doporučení EP a Rady EU o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících činností ........................ 35
G. Doporučení EP o digitalizaci a zpřístupnění kulturních materiálů ........................................................................ 41
H. Projekt Europeana – evropské kulturní dědictví přístupné on-line ........................................................................ 44
– 19 –
© Ateliéry Bonton Zlín, Jiří Kučera
Slavnosti sněženek (r. Jiří Menzel, 1983)
– 20 –
A
Návrh filmů určených
pro první etapu digitalizace
1. Filmy Jana Kříženeckého (1898–1908),
režie Jan Kříženecký
2. Cikáni (1921), režie Karel Anton
3. Příchozí z temnot (1921), režie Jan S. Kolár
4. Šachta pohřbených ideí (1921),
režie Rudolf Myzet, A. L. Havel
5. Dobrý voják Švejk (1926), režie Karel Lamač
6. Kreutzerova sonáta (1926), režie Gustav Machatý
7. Pohádka máje (1926), režie Karel Anton
8. Batalion (1927), režie Přemysl Pražský
9. Erotikon (1929), režie Gustav Machatý
10. Takový je život (1929), režie Carl Junghans
11. Varhaník u sv. Víta (1929), režie Martin Frič
12. C. a k. polní maršálek (1930), režie Karel Lamač
13. Tonka Šibenice (1930), režie Karel Anton
14. Muži v offsidu (1931), režie Svatopluk Innemann
15. Ze soboty na neděli (1931), režie Gustav Machatý
16. Extase (1932), režie Gustav Machatý
17. Před maturitou (1932), režie Vladislav Vančura,
Svatopluk Innemann
18. Řeka (1933), režie Josef Rovenský
19. Hej – rup! (1934), režie Martin Frič
20. Marijka nevěrnice (1934), režie Vladislav Vančura
21. Jánošík (1935), režie Martin Frič
22. Bílá nemoc (1937), režie Hugo Haas
23. Hlídač číslo 47 (1937), režie Josef Rovenský
24. Panenství (1937), režie Otakar Vávra
25. Svět patří nám (1937), režie Martin Frič
26. Cech panen kutnohorských (1938),
režie Otakar Vávra
27. Cesta do hlubin študákovy duše (1939),
režie Martin Frič
28. Eva tropí hlouposti (1939), režie Martin Frič
29. Kristian (1939), režie Martin Frič
30. U pokladny stál (1939), režie Karel Lamač
31. Babička (1940), režie František Čáp
32. Turbina (1941), režie Otakar Vávra
33. Městečko na dlani (1942), režie Václav Binovec
34. Šťastnou cestu (1943), režie Otakar Vávra
35. Řeka čaruje (1945), režie Václav Krška
36. Čapkovy povídky (1947), režie Martin Frič
37. Jan Roháč z Dubé (1947), režie Vladimír Borský
38. Podobizna (1947), režie Jiří Slavíček
39. Siréna (1947), režie Karel Steklý
40. Špalíček (1947), režie Jiří Trnka
41. Hostinec „U kamenného stolu“ (1948),
režie Josef Gruss
42. Krakatit (1948), režie Otakar Vávra
43. Svědomí (1948), režie Jiří Krejčík
44. Císařův slavík (1949), režie Jiří Trnka
45. Daleká cesta (1949), režie Alfréd Radok
46. Divá Bára (1949), režie Vladimír Čech
47. Němá barikáda (1949), režie Otakar Vávra
48. Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář
(1949), režie Martin Frič
49. Bajaja (1950), režie Jiří Trnka
50. Císařův pekař – Pekařův císař (1951),
režie Martin Frič
51. Divotvorný klobouk (1952), režie Alfréd Radok
52. Pyšná princezna (1952), režie Bořivoj Zeman
53. Staré pověsti české (1952), režie Jiří Trnka
54. Měsíc nad řekou (1953), režie Václav Krška
55. Osudy dobrého vojáka Švejka I.–III. (1954–1955),
režie Jiří Trnka
56. Jan Hus (1954), režie Otakar Vávra
57. Stříbrný vítr (1954), režie Václav Krška
58. Cesta do pravěku (1955), režie Karel Zeman
59. Dědeček automobil (1956), režie Alfréd Radok
60. Dobrý voják Švejk (1956), režie Karel Steklý
61. Ztracenci (1956), režie Miloš Makovec
62. Poslušně hlásím (1957), režie Karel Steklý
63. Škola otců (1957), režie Ladislav Helge
64. Tam na konečné (1957), režie Ján Kadár, Elmar Klos
65. Vlčí jáma (1957), režie Jiří Weiss
66. Zářijové noci (1957), režie Vojtěch Jasný
67. Touha (1958), režie Vojtěch Jasný
68. Tři přání (1958), režie Ján Kadár, Elmar Klos
69. Vynález zkázy (1958), režie Karel Zeman
70. Zde jsou lvi (1958), režie Václav Krška
71. Král Šumavy (1959), režie Karel Kachyňa
72. Probuzení (1959), režie Jiří Krejčík
73. Romeo, Julie a tma (1959), režie Jiří Weiss
74. Sen noci svatojánské (1959), režie Jiří Trnka
75. Holubice (1960), režie František Vláčil
76. Vyšší princip (1960), režie Jiří Krejčík
77. Baron Prášil (1961), režie Karel Zeman
78. Ďáblova past (1961), režie František Vláčil
79. Trápení (1961), režie Karel Kachyňa
80. Konkurs (1962), režie Miloš Forman
– 21 –
81. Pytel blech (1962), režie Věra Chytilová
82. Transport z ráje (1962), režie Zbyněk Brynych
83. Až přijde kocour (1963), režie Vojtěch Jasný
84. Černý Petr (1963), režie Miloš Forman
85. Ikarie XB 1 (1963), režie Jindřich Polák
86. Křik (1963), režie Jaromil Jireš
87. O něčem jiném (1963), režie Věra Chytilová
88. Smrt si říká Engelchen (1963), režie Ján Kadár,
Elmar Klos
89. A pátý jezdec je Strach (1964),
režie Zbyněk Brynych
90. Atentát (1964), režie Jiří Sequens
91. Čintamani a podvodník (1964), režie Jiří Krejčík
92. Démanty noci (1964), režie Jan Němec
93. Hvězda zvaná Pelyněk (1964), režie Martin Frič
94. Každý den odvahu (1964), režie Evald Schorm
95. Kdyby tisíc klarinetů (1964), režie Ján Roháč,
Vladimír Svitáček
96. Limonádový Joe (1964), režie Oldřich Lipský
97. Obžalovaný (1964), režie Ján Kadár, Elmar Klos
98. Starci na chmelu (1964), režie Ladislav Rychman
99. Ať žije republika (Já a Julina a konec veliké války)
(1965), režie Karel Kachyňa
100. Bílá paní (1965), režie Zdeněk Podskalský
101. Bloudění (1965), režie Antonín Máša, Jan Čuřík
102. Intimní osvětlení (1965), režie Ivan Passer
103. Lásky jedné plavovlásky (1965),
režie Miloš Forman
104. Obchod na korze (1965), režie Ján Kadár,
Elmar Klos
105. Perličky na dně (1965), režie J. Menzel,
V. Chytilová, E. Schorm, J. Němec, J. Jireš
106. Dáma na kolejích (1966), režie Ladislav Rychman
107. Hotel pro cizince (1966), režie Antonín Máša
108. Kdo chce zabít Jessii? (1966),
režie Václav Vorlíček
109. Kočár do Vídně (1966), režie Karel Kachyňa
110. Konec srpna v hotelu Ozon (1966),
režie Jan Schmidt
111. Mučedníci lásky (1966), režie Jan Němec
112. Návrat ztraceného syna (1966), režie Evald Schorm
113. O slavnosti a hostech (1966), režie Jan Němec
114. Ostře sledované vlaky (1966), režie Jiří Menzel
115. Romance pro křídlovku (1966), režie Otakar Vávra
116. Sedmikrásky (1966), režie Věra Chytilová
117. Ukradená vzducholoď (1966), režie Karel Zeman
118. Dita Saxová (1967), režie Antonín Moskalyk
119. Hoří, má panenko (1967), režie Miloš Forman
120. Marketa Lazarová (1967), režie František Vláčil
121. Noc nevěsty (1967), režie Karel Kachyňa
122. Rozmarné léto (1967), režie Jiří Menzel
123. Stud (1967), režie Ladislav Helge
124. Svatba jako řemen (1967), režie Jiří Krejčík
125. Údolí včel (1967), režie František Vláčil
126. Čest a sláva (1968), režie Hynek Bočan
127. Farářův konec (1968), režie Evald Schorm
128. Nebeští jezdci (1968), režie Jindřich Polák
129. Ohlédnutí (1968), režie Antonín Máša
130. Spalovač mrtvol (1968), režie Juraj Herz
131. Všichni dobří rodáci (1968), režie Vojtěch Jasný
132. Žert (1968), režie Jaromil Jireš
133. Adelheid (1969), režie František Vláčil
134. Den sedmý – osmá noc (1969), režie Evald Schorm
135. Ecce homo Homolka (1969),
režie Jaroslav Papoušek
136. Já, truchlivý Bůh (1969), režie Antonín Kachlík
137. Kladivo na čarodějnice (1969), režie Otakar Vávra
138. Ovoce stromů rajských jíme (1969),
režie Věra Chytilová
139. Po stopách krve (1969), režie Petr Schulhoff
140. Případ pro začínajícího kata (1969),
režie Pavel Juráček
– 22 –
141. Skřivánci na niti (1969), režie Jiří Menzel
142. Směšný pán (1969), režie Karel Kachyňa
143. Smuteční slavnost (1969), režie Zdenek Sirový
144. Světáci (1969), režie Zdeněk Podskalský
145. Zabitá neděle (1969), režie Drahomíra Vihanová
146. Pasťák (1969/1990), režie Hynek Bočan
147. Hlídač (1970), režie Ivan Renč
148. Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970),
režie Věra Plívová-Šimková
149. Na kometě (1970), režie Karel Zeman
150. Ucho (1970), režie Karel Kachyňa
151. Už zase skáču přes kaluže (1970),
režie Karel Kachyňa
152. Valerie a týden divů (1970), režie Jaromil Jireš
153. Vražda ing. Čerta (1970), režie Ester Krumbachová
154. Archa bláznů (1970/1990), režie Ivan Balaďa
155. Dívka na koštěti (1971), režie Václav Vorlíček
156. Petrolejové lampy (1971), režie Juraj Herz
157. Tři oříšky pro Popelku (1973), režie Václav Vorlíček
158. Páni kluci (1975), režie Věra Plívová-Šimková
159. Dým bramborové natě (1976),
režie František Vláčil
160. Hra o jablko (1976), režie Věra Chytilová
161. Marečku, podejte mi pero (1976),
režie Oldřich Lipský
162. Adéla ještě nevečeřela (1977), režie Oldřich Lipský
163. Ať žijí duchové! (1977), režie Oldřich Lipský
164. Čarodějův učeň (1977), režie Karel Zeman
165. Stíny horkého léta (1977), režie František Vláčil
166. Balada pro banditu (1978), režie Vladimír Sís
167. Kulový blesk (1978), režie Ladislav Smoljak,
Zdeněk Podskalský
168. Panna a netvor (1978), režie Juraj Herz
169. Božská Ema (1979), režie Jiří Krejčík
170. Housata (1979), režie Karel Smyczek
171. Lásky mezi kapkami deště (1979),
režie Karel Kachyňa
172. Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979),
režie Věra Chytilová
173. Krakonoš a lyžníci (1980),
režie Věra Plívová-Šimková
174. Postřižiny (1980), režie Jiří Menzel
175. Signum laudis (1980), režie Martin Hollý
176. Vrchní, prchni! (1980), režie Ladislav Smoljak
177. Kalamita (1981), režie Věra Chytilová
178. Pozor, vizita! (1981), režie Karel Kachyňa
179. S tebou mě baví svět (1982),
režie Marie Poledňáková
180. Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983),
režie Věra Chytilová
181. Sestřičky (1983), režie Karel Kachyňa
182. Slavnosti sněženek (1983), režie Jiří Menzel
183. Tři veteráni (1983), režie Oldřich Lipský
184. Zánik samoty Berhof (1983), režie Jiří Svoboda
185. Straka v hrsti (1983/1988), režie Juraj Herz
186. Co je vám, doktore? (1984), režie Vít Olmer
187. Džusový román (1984), režie Fero Fenič
188. Prodavač humoru (1984), režie Jiří Krejčík
189. Krysař (1985), režie Jiří Barta
190. Vesničko má středisková (1985), režie Jiří Menzel
191. Pavučina (1986), režie Zdenek Zaoral
192. Smrt krásných srnců (1986), režie Karel Kachyňa
193. Bony a klid (1987), režie Vít Olmer
194. Nejistá sezóna (1987), režie Ladislav Smoljak
195. Šašek a královna (1987), režie Věra Chytilová
196. Pražská pětka (1988), režie Tomáš Vorel
197. Čas sluhů (1989), režie Irena Pavlásková
198. Vojtěch, řečený sirotek (1989), režie Zdeněk Tyc
199. Kouř (1990), režie Tomáš Vorel
200. Obecná škola (1991), režie Jan Svěrák
– 23 –
© Ateliéry Bonton Zlín, Jaromír Komárek
Všichni dobří rodáci (r. Vojtěch Jasný, 1968)
– 24 –
B
Složení pracovní skupiny pro digitalizaci českých filmů
Pracovní skupina byla rozdělena na část uměleckou, která provedla výběr filmů pro digitalizaci, a část
technologickou, jež navrhla nejvhodnější technický postup digitalizace a zabývala se také ekonomickými a právními
aspekty procesu.
Umělecká část
Eva Zaoralová
Jan Lukeš
Michal Bregant
Ivo Mathé
Tomáš Baldýnský
Jaroslav Sedláček
Miroslav Zelinský
Vladimír Opěla
umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary
filmový historik
proděkan FAMU
rektor AMU, člen prezidia ČFTA
filmový publicista a producent
filmový publicista
předseda Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
ředitel Národního filmového archivu
Technologická část
Vladimír Opěla
Jitka Kohoutová
Petr Vítek
Aleš Boštička
Kateřina Morvai
Pavel Borowiec
Felix Nevřela
Tomáš Srovnal
Jiří Myslík
Marek Jícha
Martin Preiss
Pavel Strnad
Jiří Srstka
Ivo Heger
Petr Stránský
Daniel Hromádko
ředitel Národního filmového archivu
obchodní referentka Národního filmového archivu
člen Digital Cinema Experts Group při Evropské komisi
ředitel filmových laboratoří Barrandov Studios
ředitelka Ateliéry Bonton Zlín
ředitel DVD Group
ředitel CINEPOST
technolog CINEPOST
člen předsednictva Asociace českých kameramanů
člen předsednictva Asociace českých kameramanů
člen předsednictva Asociace českých kameramanů
předseda Asociace producentů v audiovizi
ředitel Dilia
zvukař
ředitel Brickbox Digital Media
jednatel Brickbox Digital Media
– 25 –
C
Přehled digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření
Výsledný digitální restaurovaný master slouží jako základ pro výrobu digitálních distribučních masterů nezbytných
pro šíření filmových děl v digitální podobě. Výsledný digitální master by měl mít formu, která je běžným standardem
akceptovaným v daném odvětví a je běžně využívána pro distribuci filmových děl.
Druh použití
Archiv
Digitální kino
Blu-ray
HDTV
SDTV
On-line
Nosič
Digitální distribuční master
Digitální kopie (DCP + klíč)
HDcam SR (Full HD)
HDcam SR nebo HDcam (Full HD)
Digital Betacam
Počítačový soubor (MPEG2, H264)
– 26 –
D
Přehled digitalizovaných kin v České republice
Název kina
Alfa
Atlas
Centrál
Centrum Panorama
Dům kultury Střelnice
Evald
Jas
Káčko Dobřany
Květen
Kino Miloše Formana
Radnice 70
Sněžník
Sokolovna
Svět
Svět
Modrý kříž
Svět
Svět
Světozor
Světozor
Velké kino
Vesmír
Vltava
Čas
Kotva
Crystal
Vesmír
Divadlo
Hvězda
Hvězda
Máj
Milevsko
Hvězda
Cinema City
Cinema City
Cinema City Flora
Cinema City Galaxie
Cinema City Zličín
Město/obec
Počet
zdigitalizov.
sálů
Sokolov
1
Praha
2
Hradec Králové
1
Varnsdorf
1
Rumburk
1
Praha
1
Tanvald
1
Dobřany
1
Teplice
1
Čáslav
1
Jablonec nad Nisou
1
Děčín
1
Týn nad Vltavou
1
Hodonín
1
Cheb
1
Kutná Hora
1
Louny
1
Znojmo
1
Praha
1
Třeboň
1
Zlín
1
Náchod
1
Kralupy nad Vltavou
1
Karlovy Vary
1
České Budějovice
1
Česká Lípa
1
Pelhřimov
1
Rakovník
1
Uherské Hradiště
1
Přerov
1
Litoměřice
1
Milevsko
1
Kadaň
1
Plzeň
2
Pardubice
1
Praha
2
Praha
2
Praha
2
Počet sálů
v kině
celkem
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
8
9
9
10
Legenda
jednosálové kino ■ dvousálové kino ■ multiplex nadnárodního provozovatele
■ multiplex lokálního provozovatele
n. a. – údaje nejsou k dispozici
– 27 –
Počet
zdigitalizov.
3D sálů
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
2
1
2
2
2
Datum
instalace
projekce
13/2/2009
27/8/2009
24/9/2009
15/12/2009
2/6/2010
1/3/2010
14/9/2009
3/12/2008
2/12/2009
1/6/2010
n. a.
2009
10/8/2009
20/5/2010
n. a.
1/2/2010
26/2/2009
13/5/2010
26/11/2009
2/12/2009
2010
7/9/2009
16/12/2009
16/12/2009
20/12/2009
7/1/2010
27/12/2009
3/1/2010
2/1/2010
15/1/2010
18/3/2010
21/1/2010
3/2/2010
2009
2009
2009
2009
2009
Název kina
Město/obec
Počet
zdigitalizov.
sálů
CineStar
Hradec Králové
1
CineStar
Jihlava
1
CineStar
Liberec
1
CineStar
Mladá Boleslav
1
CineStar
Pardubice
1
CineStar
Plzeň
1
CineStar
Olomouc
1
CineStar
České Budějovice
1
CineStar
Ostrava
2
CineStar (Village Cinemas) Anděl
Praha
2
CineStar (Village Cinemas) Černý Most Praha
1
Golden Apple Cinema
Zlín
2
Ládví
Praha
1
Palace Cinemas – Letňany
Praha
1
Palace Cinemas – Nový Smíchov
Praha
1
Palace Cinemas – Olympia
Brno
1
Palace Cinemas – Park Hostivař
Praha
1
Palace Cinemas – Slovanský dům
Praha
1
Palace Cinemas – Špalíček
Brno
1
Palace Cinemas – Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
3
Počet sálů
v kině
celkem
8
4
8
4
6
8
7
8
8
14
8
6
6
8
12
10
8
10
7
5
Počet
zdigitalizov.
3D sálů
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
Datum
instalace
projekce
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
18/8/2009
2009
2009
2009
15/4/2010
2009
2009
29/4/2010
Statistika
Celkový počet zdigitalizovaných kin
Z toho: malých kin
multiplexů alespoň s jedním zdigitalizovaným sálem
Celkový počet zdigitalizovaných sálů
Počet sálů s 3D
Počet sálů pouze s 2D
(Zdroj: Unie filmových distributorů)
– 28 –
58
33
25
68
60
8
E
Přehled plánovaného nasazení 35mm a digitálních kopií nových filmů v českých kinech
Plánovaná
premiéra
01. 06. 10
01. 06. 10
03. 06. 10
03. 06. 10
03. 06. 10
03. 06. 10
03. 06. 10
10. 06. 10
10. 06. 10
17. 06. 10
17. 06. 10
17. 06. 10
17. 06. 10
22. 06. 10
24. 06. 10
24. 06. 10
01. 07. 10
01. 07. 10
08. 07. 10
08. 07. 10
08. 07. 10
15. 07. 10
15. 07. 10
15. 07. 10
15. 07. 10
15. 07. 10
22. 07. 10
22. 07. 10
29. 07. 10
29. 07. 10
29. 07. 10
05. 08. 10
05. 08. 10
12. 08. 10
Majitel distribučních
práv pro ČR
XtremeCinemas
XtremeCinemas
Warner Bros
Go Crazy
Bontonfilm
MediaHotel
H.C.E.
SPI
AČFK
Bioscop
Falcon
Falcon
Bontonfilm
Aerofilms
Bontonfilm
Palace Pictures
SPI
Bontonfilm
Bontonfilm
Palace Pictures
H.C.E.
Bontonfilm
Bioscop
Aerofilms
AČFK
Palace Pictures
Warner Bros
Bontonfilm
Bontonfilm
H.C.E. [35mm]
AČFK
Bontonfilm
H.C.E.
Warner Bros
12. 08. 10
Falcon
Originální titul
Český titul
Educa I – 1. díl
Educa II – 1. díl
Sex and the City 2
Kei hei hup
Green Zone
Hurvínek na scéně
Furry Vengeance
Ghost Writer, The
Yo, también
From Paris with Love
Back-Up Plan, The
Toy Story 3 (in 3D)
A-Team, The
The Big Four
Solomon Kane
Killers
Twilight Saga: Eclipse, The
Män som hatar kvinnor
Predators
Serious Man, A
Letters to Juliet
Shrek Forever After
Rebound, The
Single Man, A
Mr. Nobody
Centurion
Inception
Agora
Knight & Day
Arnacoeur, Le
Bunny and the Bull
Get Him to the Greek
Kajínek
Cats & Dogs: The Revenge
of Kitty Galore
Salt
Educa I – 1. díl
Educa II – 1. díl
Sex ve městě 2
Kung Fu Kyborg
Zelená zóna
Hurvínek na scéně
Chlupatá odplata
Muž ve stínu
Já taky
Bez soucitu
Záložní plán
Toy Story 3: Příběh hraček 3D
A-Team
Thrash metal živě
Solomon Kane
Vrahouni
Twilight sága: Zatmění
Muži, kteří nenávidí ženy
Predátoři
Dopisy pro Julii
Shrek: Zvonec a konec
Sexy 40
Pan Nikdo
Počátek
Agora
Zatím spolu, zatím živi
Bunny a býk
Dostaň ho tam!
Kajínek
Jako kočky a psi:
Pomsta prohnané Kitty
Salt
Legenda
Film je distribuován pouze analogově ■ Film je distribuován analogově i digitálně
■ Film je distribuován pouze digitálně
Úplné údaje nebyly ke dni uzávěrky k dispozici
– 29 –
Plánovaná
premiéra
12. 08. 10
19. 08. 10
19. 08. 10
19. 08. 10
19. 08. 10
19. 08. 10
26. 08. 10
26. 08. 10
02. 09. 10
09. 09. 10
09. 09. 10
09. 09. 10
09. 09. 10
09. 09. 10
09. 09. 10
16. 09. 10
16. 09. 10
16. 09. 10
16. 09. 10
16. 09. 10
16. 09. 10
16. 09. 10
23. 09. 10
23. 09. 10
23. 09. 10
30. 09. 10
30. 09. 10
30. 09. 10
07. 10. 10
07. 10. 10
07. 10. 10
07. 10. 10
07. 10. 10
14. 10. 10
14. 10. 10
14. 10. 10
Majitel distribučních
práv pro ČR
Bontonfilm
Palace Pictures
Falcon
H.C.E. [35mm]
H.C.E.
Bioscop
Bontonfilm
Bontonfilm
SPI
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Bioscop
SPI
Bontonfilm
Bontonfilm
Falcon
Palace Pictures
Warner Bros
H.C.E. [35mm]
H.C.E. [35mm]
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Warner Bros
Bontonfilm
AČFK
Bontonfilm
Bontonfilm
Falcon
Go Crazy
Falcon
Go Crazy
Warner Bros
Originální titul
Český titul
Ondine
Machete
Sorcerer’s Apprentice, The
Illusionist, The
Expendables, The
When You’re Strange
Last Airbender, The
Největší z Čechů
Step Up 3-D
Blood Age
Grown Ups
Marmaduke
Henri IV
Immortel, Le
Around the World in 50 Years 3D
Dinner for Schmucks
Flickan som lekte med elden
Karate Kid
Possession
Going the Distance
Bébé(s)
Aventures extraordinaires
d’Adele Blanc-Sec, Les
Resident Evil: Afterlife
Ramona and Beezus
Román pro muže
Jonah Hex
Wall Street 2: Money Never Sleeps
Bibliothèque Pascal
Labyrint
Habermannův mlýn
Adjustment Bureau, The
Other Guys, The
Scar
Eat, Pray, Love
Cherrybomb
Legend of the Guardians
Ondine
– 30 –
Čarodějův učeň
Iluzionista
Poslední vládce větru
Největší z Čechů
Blood Age
Machři
Marmaduk
Jindřich IV.
Blbec k večeři
Dívka, která si hrála s ohněm
Karate Kid
Babies
Neobyčejná dobrodružství
Adély Blanc-Sec
Ramona
Román pro muže
Wall Street 2: Peníze nikdy nespí
Labyrint
Habermannův mlýn
Správci osudu
Benga v záloze
SCAR 3D
Jíst, meditovat, milovat
Cherrybomb
Legenda o sovích strážcích
Plánovaná
premiéra
14. 10. 10
14. 10. 10
14. 10. 10
21. 10. 10
21. 10. 10
21. 10. 10
28. 10. 10
28. 10. 10
28. 10. 10
28. 10. 10
04. 11. 10
04. 11. 10
04. 11. 10
04. 11. 10
04. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
11. 11. 10
18. 11. 10
Majitel distribučních
práv pro ČR
Bontonfilm
AČFK
Palace Pictures
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Falcon
Bontonfilm
Warner Bros
H.C.E.
Falcon
Falcon
H.C.E.
Bontonfilm
Bontonfilm
18. 11. 10
25. 11. 10
25. 11. 10
25. 11. 10
25. 11. 10
02. 12. 10
02. 12. 10
02. 12. 10
09. 12. 10
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Bontonfilm
Palace Pictures
SPI
Bontonfilm
Falcon
Warner Bros
Bontonfilm
09. 12. 10
09. 12. 10
Bioscop
Palace Pictures
Falcon
Falcon
Bontonfilm
H.C.E.
AČFK
Bioscop
Go Crazy
Warner Bros
Originální titul
Český titul
Scott Pilgrim vs. the World
Animal Kingdom
Switch, The
Despicable Me
Občanský průkaz
Takers
Beastly
Paranormal Activity 2
Town, The
Red
Social Network, The
Don’t Be Afraid of the Dark
Saw VII
Charlie St. Cloud
Přežít svůj život
Dotkni se duhy
Cestou z pekla
Born to Be a Star
Unthinkable
Utomlyonnye solntsem 3: Citadela
Howl
American, The
Swimsuit Issue, The
Harry Potter and the
Deathly Hallows: Part I
Hlava – ruce – srdce
Faster
You Again
Unstoppable
Warrior
Saxana – veletrh strašidel
Megamind
Easy
Due Date
Chronicles of Narnia,
The: The Voyage of the Dawn Treader
You Will Meet a Tall Dark Stranger
Eagle of the Ninth, The
– 31 –
Já, padouch
Občanský průkaz
Chmatáci
Netvor
Paranormal Activity 2
Město
Red
SAW VII
Přežít svůj život
Dotkni se duhy
Cestou z pekla
Unaveni sluncem 3: Citadela
Harry Potter a relikvie smrti – 1. část
Hlava – ruce – srdce
Saxana – veletrh strašidel
Megamysl
Letopisy Narnie:
Plavba Jitřního poutníka
Plánovaná
premiéra
16. 12. 10
16. 12. 10
23. 12. 10
2011
06. 01. 11
13. 01. 11
13. 01. 11
13. 01. 11
13. 01. 11
20. 01. 11
20. 01. 11
27. 01. 11
27. 01. 11
03. 02. 11
03. 02. 11
10. 02. 11
10. 02. 11
10. 02. 11
17. 02. 11
17. 02. 11
17. 02. 11
24. 02. 11
24. 02. 11
24. 02. 11
03. 03. 11
10. 03. 11
17. 03. 11
17. 03. 11
17. 03. 11
24. 03. 11
24. 03. 11
24. 03. 11
30. 03. 11
31. 03. 11
31. 03. 11
07. 04. 11
14. 04. 11
05. 05. 11
Majitel distribučních
práv pro ČR
Bontonfilm
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Falcon
Bioscop
Bontonfilm
Warner Bros
Falcon
Bontonfilm
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Warner Bros
Falcon
H.C.E.
Falcon
Bontonfilm
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Falcon
Bontonfilm
Bontonfilm
Originální titul
Český titul
Luftslottet som sprängdes
Tron Legacy
Little Fockers
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Love and Other Drugs
Cabin in the Woods, The
Debt, The
Green Hornet, The
Morning Glory
Gulliver’s Travels
Fotbalová jedenáctka
True Grit
Tangled [Rapunzel 3d]
Burlesque
Secretariat
Fimfárum – Do třetice všeho dobrého
Friends with Benefits
Life as We Know It
Můj vysvlečenej deník
How Do You Know?
Perrier’s Bounty
Battle: Los Angeles
Rodina je základ státu
Cheaters
Yogi Bear
Pretend Wife
V peřině
I Am Number Four
Rango
Priest
Odcházení
Night Chronicles: Devil, The
I Hop
Roommate, The
Mars Needs Moms!
Gnomeo and Juliet
Rio
Thor
– 32 –
Fotři jsou lotři
Zelený sršeň
Hezké vstávání
Gulliverovy cesty
Fotbalová jedenáctka
Na vlásku
Fimfárum – Do třetice všeho dobrého
Můj vysvlečenej deník
Bitva: Los Angeles
Rodina je základ státu
V peřině
Rango
Odcházení
Rio
Thor
Plánovaná
premiéra
19. 05. 11
Majitel distribučních
práv pro ČR
Falcon
02. 06. 11
09. 06. 11
09. 06. 11
16. 06. 11
23. 06. 11
23. 06. 11
30. 06. 11
07. 07. 11
14. 07. 11
Bontonfilm
Bontonfilm
Bioscop
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Warner Bros
21. 07. 11
04. 08. 11
11. 08. 11
18. 08. 11
25. 08. 11
02. 09. 11
15. 09. 11
22. 09. 11
22. 09. 11
23. 09. 11
29. 09. 11
13. 10. 11
10. 11. 11
10. 11. 11
01. 12. 11
15. 12. 11
22. 12. 11
Bontonfilm
Bontonfilm
Falcon
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Bontonfilm
Falcon
Bontonfilm
Falcon
Falcon
Falcon
Cinemart
Bontonfilm
Bontonfilm
Bontonfilm
Originální titul
Český titul
Pirates of the Caribbean:
On Stranger Tides
X-Men: First Class
Fast Five
Lidice
Kung Fu Panda: The Kaboom of Doom
Rise of the Apes
Your Highness
Transformers 3
Untitled Kristen Wiig Project
Harry Potter and the
Deathly Hallows: Part II
First Avenger: Captain America, The
Cowboys & Aliens
Smurfs, The
Johnny English 2
Zookeeper, The
African Cats: Kingdom of Courage
Change-Up, The
Underworld 4
Poslední z Aporveru
Celebrity s.r.o.
21 Jump Street
Skank Robbers
Straw Dogs
Čtyřlístek
Puss in Boots
Mission: Impossible IV
Alvin and the Chipmunks
(Zdroj: Unie filmových distributorů – Plán filmových premiér č. 17 – 2010)
– 33 –
Rychlá a zběsilá pětka
Lidice
Kung Fu Panda 2
Transformers 3
Harry Potter a relikvie smrti – 2. část
Johnny English 2
Poslední z Aporveru
Celebrity s.r.o.
Čtyřlístek
Kocour v botách
Mission: Impossible IV
Alvin a Chipmunkové 3
Obecná škola (r. Jan Svěrák, 1991)
– 34 –
© Ateliéry Bonton Zlín, Jaroslav Trousil, Alena Červená
F
Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti
souvisejících činností
Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví
a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslovych činností (2005/865/ES)
Evropský parlament a Rada Evropské unie, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
a zejména na článek 157 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise1), s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru2), po konzultaci s Výborem regionů, v souladu s postupem stanoveným
v článku 251 Smlouvy3), vzhledem k těmto důvodům:
1. V čl. 151 odst. 4 Smlouvy se stanoví, že Společenství má ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smlouvy
přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.
2. Kinematografie je formou umění zaznamenanou na snadno poškoditelném nosiči, a proto je nutné, aby
veřejné orgány učinily rozhodné kroky k zajištění jejího uchování. Kinematografická díla jsou podstatnou složkou
našeho kulturního dědictví, a proto si zasluhují úplnou ochranu.
3. Kinematografická díla mají nejen kulturní hodnotu, ale jsou i zdrojem historických informací o evropské
společnosti. Poskytují komplexní historické svědectví o bohatosti kulturních identit Evropy a rozmanitosti jejího
lidu. Filmové snímky jsou významným prostředkem, který umožňuje poznávání minulosti a podporuje úvahy
občanů o naší civilizaci.
4. Cílem tohoto doporučení je podpořit lepší využívání průmyslového a kulturního potenciálu evropského filmového
dědictví, a to podporou politik inovace, výzkumu a technického rozvoje v oblasti uchovávání a restaurování
kinematografických děl. Níže doporučené kroky jsou zaměřeny na zajištění podmínek nutných pro
konkurenceschopnost filmového průmyslu Společenství a zrychlení rozvoje jeho konkurenceschopnosti.
5. Filmové dědictví je důležitou složkou filmového průmyslu a podpora jeho uchovávání, restaurování a využívání
může přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti tohoto průmyslu.
6. Rozvoj evropského filmového průmyslu má pro Evropu vzhledem k jeho značnému potenciálu v oblastech
přístupu ke kultuře, hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst rozhodující význam. Nejde jen o výrobu
a promítání filmů, ale i o shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl.
Podmínky pro konkurenceschopnost těchto průmyslových činností souvisejících s filmovým dědictvím je třeba
zlepšit, zejména pokud jde o lepší využívání technických novinek, například digitalizace.
7. Plné využití tohoto potenciálu je podmíněno existencí úspěšného a inovačního filmového průmyslu ve
Společenství. Lze je usnadnit zlepšováním podmínek pro uchovávání, restaurování a využívání filmového
dědictví, jakož i odstraňováním překážek bránících rozvoji a plné konkurenceschopnosti filmového průmyslu,
zejména shromažďováním, katalogizací, uchováváním a restaurováním filmového dědictví a jeho
zpřístupňováním pro vzdělávací, kulturní a výzkumné účely či pro jiné podobné nekomerční využití, vždy
v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími.
8. Celková konkurenceschopnost filmového průmyslu se zlepší díky rozvoji prostředí podporujícího spolupráci
mezi určenými subjekty, jimiž mohou být evropské, národní nebo regionální archivy, filmové ústavy nebo
podobné instituce, v otázkách týkajících se uchovávání a ochrany filmového dědictví.
9. Členské státy byly usnesením Rady ze dne 26. června 2000 o uchovávání a zhodnocení evropského filmového
dědictví4) vyzvány, aby spolupracovaly při restaurování a uchovávání filmového dědictví, kromě jiného na
základě využívání digitálních technologií, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v tomto odvětví, podporovaly
postupné budování sítí evropských archivních dat a zvažovaly případné využívání těchto sbírek pro účely
vzdělávání.
Úřední věstník C 123, 30. 4. 2004, s. 4.
Úřední věstník C 74, 23. 3. 2005, s. 18.
3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. října 2005.
4) Úřední věstník C 193, 11. 7. 2000, s. 1.
1)
2)
– 35 –
10. Evropská úmluva o ochraně audiovizuálního dědictví stanoví, že každá smluvní strana musí, legislativními či
jinými odpovídajícími prostředky, zavést povinnost ukládat pohyblivý obrazový materiál, který tvoří součást jejího
audiovizuálního dědictví a byl vyroben nebo vznikl v koprodukci na území dotyčné smluvní strany.
11. Ve sdělení Komise ze dne 26. září 2001 o určitých právních aspektech týkajících se kinematografických a jiných
audiovizuálních děl5) bylo posouzeno povinné ukládání audiovizuálních děl na národní či regionální úrovni
uložené zákonem jako jeden z možných způsobů, jak uchovat a ochránit evropské audiovizuální dědictví, a bylo
zahájeno zjišťování současné situace, pokud jde o ukládání kinematografických děl v členských státech.
12. Na zasedání Rady (pro kulturní/audiovizuální záležitosti) dne 5. listopadu 2001 její předseda poznamenal, že
obsah sdělení Komise přijala Rada příznivě.
13. Ve svém usnesení ze dne 2. července 20026) ke sdělení Komise Evropský parlament zdůraznil význam ochrany
kinematografického dědictví a podpořil přístup Evropské úmluvy o ochraně audiovizuálního dědictví, která
v době intenzivních technologických změn představuje důležité měřítko. Postupný přechod na digitální
technologie umožní větší konkurenceschopnost evropského filmového průmyslu a v dlouhodobějším horizontu
přispěje ke snížení nákladů na katalogizování, ukládání, uchovávání a restaurování audiovizuálních děl.
Současně s tím budou vytvořeny nové příležitosti pro inovace v oblasti ochrany filmového dědictví.
14. Členské státy byly usnesením Rady ze dne 24. listopadu 2003 o ukládání kinematografických děl v Evropské
unii7) vyzvány, aby zavedly, pokud tak dosud neučinily, účinné systémy ukládání a uchovávání
kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví v národních archivech, filmových
ústavech a podobných institucích.
15. Všechny členské státy již zavedly systémy pro shromažďování a uchovávání kinematografických děl tvořících
součást jejich audiovizuálního dědictví. Čtyři pětiny těchto systémů jsou založeny na zákonné nebo smluvní
povinnosti ukládat veškeré filmy nebo alespoň filmy, které získaly podporu z veřejných finančních prostředků.
16. „Pohyblivým obrazovým materiálem“ se rozumí každý soubor pohyblivých obrazů zaznamenaných libovolnými
prostředky a na libovolném nosiči, bez ohledu na to, zda jsou doprovázeny zvukem či nikoli, a schopných
vyvolat dojem pohybu.
17. „Kinematografickým dílem“ se rozumí pohyblivý obrazový materiál libovolné délky, zejména hraná, animovaná
a dokumentární kinematografická díla určená pro promítání v kinech.
18. „Kinematografickými díly tvořícími součást jejich audiovizuálního dědictví“ se rozumí filmová výroba, včetně
koprodukce s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, označená jako taková členskými státy nebo subjekty
určenými členskými státy na základě objektivních, průhledných a nediskriminačních kritérií. Audiovizuální
dědictví členských států dohromady představuje evropské audiovizuální dědictví.
19. Aby se zajistilo předání evropského filmového dědictví budoucím generacím, je třeba je systematicky
shromažďovat, katalogizovat, uchovávat a restaurovat, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním
souvisejícími.
20. Evropské filmové dědictví by mělo být lépe zpřístupněno pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné
nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími.
21. Převod držby kinematografických děl na subjekty pověřené jejich archivováním neznamená převod autorského
práva a práv s ním souvisejících.
22. V čl. 5 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001
o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti8) se
stanoví, že členské státy mohou stanovit výjimku nebo omezení u zvláštních úkonů rozmnožování
uskutečněných veřejně přístupnými knihovnami nebo archivy, které nesledují přímý ani nepřímý hospodářský
nebo komerční prospěch,
Úřední věstník C 43, 16. 2. 2002, s. 6.
Úřední věstník C 271 E, 12. 11. 2003, s. 176.
7) Úřední věstník C 295, 5. 12. 2003, s. 5.
8) Úřední věstník L 167, 22. 6. 2001, s. 10.
5)
6)
– 36 –
Berou na vědomí úmysl Komise:
1. zvážit zavedení povinnosti pro příjemce finančních prostředků EU ukládat jednu kopii evropských filmů, které
získaly podporu z finančních prostředků EU, alespoň v jednom národním archivu;
2. podporovat spolupráci mezi určenými subjekty;
3. zvážit financování výzkumných projektů v oblasti dlouhodobého uchovávání a restaurování filmů;
4. podporovat evropskou standardizaci v oblasti katalogizace filmů za účelem zlepšení interoperability databází,
mimo jiné spolufinancováním standardizačních projektů a rozšířením výměn osvědčených postupů, při
současném respektování jazykové rozmanitosti;
5. usnadnit sjednání standardní smlouvy na evropské úrovni mezi určenými subjekty a nositeli práv, v níž budou
stanoveny podmínky, za nichž mohou určené subjekty zpřístupnit uložená kinematografická díla veřejnosti;
6. sledovat a vyhodnocovat, v jakém rozsahu opatření stanovená v tomto doporučení účinně fungují, a zvážit
potřebu dalších kroků.
Doporučují, aby členské státy zlepšily podmínky uchovávání, restaurování a využívání filmového dědictví
a odstranily překážky bránící rozvoji a plné konkurenceschopnosti evropského filmového průmyslu tím, že:
1. budou podporovat intenzivnější využívání průmyslového a kulturního potenciálu evropského filmového dědictví
na základě systematických opatření týkajících se uchovávání a restaurování, a to podporou politiky inovací,
výzkumu a technického rozvoje v oblasti uchovávání a restaurování kinematografických děl;
2. přijmou do 16. listopadu 2007 legislativní, správní nebo jiná vhodná opatření, která zajistí, aby byla
kinematografická díla tvořící součást jejich audiovizuálního dědictví systematicky shromažďována,
katalogizována, uchovávána, restaurována a zpřístupňována pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné
podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími;
3. určí vhodné subjekty, které budou nezávisle a profesionálně plnit úkoly veřejného zájmu popsané v odstavci 2,
a zajistí, aby jim byly poskytnuty nejlepší dostupné finanční a technické prostředky;
4. budou podporovat určené subjekty v tom, aby s nositeli práv po dohodě nebo smlouvou stanovily podmínky, za
nichž mohou být uložená kinematografická díla zpřístupněna veřejnosti;
5. zváží, zejména za účelem propagace filmového dědictví, zřízení nebo podporu národních filmových akademií či
podobných subjektů;
6. přijmou vhodná opatření k častějšímu používání digitálních a nových technologií při shromažďování, katalogizaci,
uchovávání a restaurování kinematografických děl;
Shromažďování
7. budou provádět systematické shromažďování kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního
dědictví, a to na základě zákonné nebo smluvní povinnosti ukládat nejméně jednu vysoce kvalitní kopii těchto
kinematografických děl u určených subjektů. Při stanovení podmínek jejich ukládání by členské státy měly zajistit, aby:
a) během přechodného období pokryly alespoň vyrobená kinematografická díla nebo kinematografická díla
vzniklá v koprodukci, která získala podporu z veřejných finančních prostředků na národní nebo regionální
úrovni; po uplynutí tohoto přechodného období by měly pokrýt, pokud možno, veškerou výrobu včetně té,
která nezískala žádnou podporu z veřejných finančních prostředků,
b) uložená kinematografická díla měla dobrou technickou kvalitu, usnadňující jejich uchování a možnost
rozmnožování, a aby spolu s nimi byla případně poskytnuta metadata ve standardizované formě,
c) k uložení došlo v době zpřístupnění filmu veřejnosti, a v každém případě nejpozději do dvou let od této doby;
– 37 –
Katalogizace a vytváření databází
8. přijmou vhodná opatření (která by posléze mohla vést ke kodexu archivace filmové výroby) na podporu
katalogizace a roztřídění uložených kinematografických děl a na podporu vytváření databází obsahujících
informace o těchto filmech, s využitím evropských a mezinárodních standardů;
9. budou podporovat evropskou standardizaci a interoperabilitu filmografických databází a jejich dostupnost
veřejnosti, například prostřednictvím internetu, zejména aktivním zapojením určených subjektů;
10. využijí možnosti vytvořit síť databází zahrnující evropské audiovizuální dědictví, společně s příslušnými
organizacemi, zvláště s Radou Evropy (Eurimages a Evropská audiovizuální observatoř);
11. vyzvou subjekty pověřené archivováním, aby zhodnotily archivy tím, že je na úrovni EU roztřídí do sbírek,
například podle témat, autorů a období;
Uchovávání
12. přijmou legislativní opatření nebo použijí jiné metody v souladu s vnitrostátní praxí, aby zajistily uchovávání
uložených kinematografických děl. Opatření v oblasti uchovávání by měla zahrnovat zejména:
a) rozmnožování filmů na nových paměťových nosičích,
b) uchovávání zařízení pro promítání kinematografických děl na různých nosičích;
Restaurování
13. přijmou veškerá vhodná opatření povolující v rámci jejich právních předpisů rozmnožování uložených
kinematografických děl za účelem restaurování a současně umožní nositelům práv mít na základě dohody mezi
všemi zúčastněnými stranami prospěch z průmyslového potenciálu svých děl zlepšených restaurováním;
14. budou podporovat projekty restaurování starých filmů nebo filmů vysoké kulturní či historické hodnoty;
Zpřístupnění uložených kinematografických děl pro vzdělávací, kulturní, výzkumné
nebo jiné podobné nekomerční využití
15. přijmou nezbytná legislativní nebo správní opatření, která umožní určeným subjektům zpřístupnit uložená
kinematografická díla pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu
s autorským právem a právy s ním souvisejícími;
16. přijmou vhodná opatření pro zajištění přístupu postižených osob k archivovaným kinematografickým dílům, vždy
v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími;
Odborná příprava a mediální gramotnost
17. budou podporovat odbornou přípravu ve všech oblastech souvisejících s filmovým dědictvím za účelem
podpory intenzivnějšího využívání průmyslového potenciálu filmového dědictví;
18. budou podporovat využití filmového dědictví jako způsobu posílení evropské dimenze ve vzdělávání a kulturní
rozmanitost;
19. budou podporovat a propagovat vizuální vzdělávání, vzdělávání zaměřené na film a mediální gramotnost
na všech stupních vzdělávání, v programech odborné přípravy a v evropských programech;
20. budou podporovat úzkou spolupráci mezi producenty, distributory, provozovateli vysílání a filmovými ústavy
pro účely vzdělávání při současném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících;
– 38 –
Ukládání
21. zváží zavedení systému dobrovolného nebo povinného ukládání:
a) sekundárních zdrojů a propagačních materiálů souvisejících s kinematografickými díly tvořícími součást
národního audiovizuálního dědictví,
b) kinematografických děl tvořících součást národního audiovizuálního dědictví jiných zemí,
c) pohyblivého obrazového materiálu jiného než kinematografická díla,
d) kinematografická díla minulosti;
Spolupráce mezi určenými subjekty
22. budou vybízet a podporovat určené subjekty za účelem výměny informací a koordinace jejich činnosti na
národní a evropské úrovni s cílem například:
a) zajistit koherenci metod shromažďování a uchovávání a interoperabilitu databází,
b) vydávat archivní materiály, například na DVD, opatřené titulky v co možná největším počtu jazyků Evropské
unie, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími,
c) sestavit evropskou filmografii,
d) vytvořit společné normy pro elektronickou výměnu informací,
e) vytvářet společné výzkumné a vzdělávací projekty a současně podporovat rozvoj evropských sítí filmových
škol a muzeí;
Sledování tohoto doporučení
23. každé dva roky informují Komisi o krocích učiněných na základě tohoto doporučení.
Ve Štrasburku 16. listopadu 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. Borrell Fontelles
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
Bach of Lutterworth
– 39 –
© Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Souček
Marketa Lazarová (r. František Vláčil, 1967)
– 40 –
G
Doporučení Evropské komise o digitalizaci a zpřístupnění kulturních materiálů
Doporučení Komise Evropského společenství ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu
a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/585/ES)
Komise Evropských společenství, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek
211 této smlouvy, vzhledem k těmto důvodům:
1. Dne 1. června 2005 Komise představila iniciativu i2010, která usiluje o optimalizaci přínosů nových informačních
technologií k hospodářskému růstu, k vytváření pracovních míst a ke kvalitě života evropských občanů. Komise
učinila z digitálních knihoven klíčové hledisko iniciativy i2010. Ve svém sdělení „i2010: digitální knihovny“ ze dne
30. září 20051) stanovila svou strategii pro digitalizaci kolektivní paměti Evropy, její dostupnost on-line a její
uchovávání v digitální podobě. Uvedená kolektivní paměť zahrnuje tištěný materiál (knihy, časopisy, noviny),
fotografie, muzejní předměty, archiválie a audiovizuální materiál (dále jen „kulturní materiál“).
2. Členským státům by měla být doporučena opatření pro používání této strategie, jejichž cílem je prostřednictvím
internetu optimalizovat hospodářský a kulturní potenciál kulturního dědictví Evropy.
3. V této souvislosti by měl být podporován rozvoj digitalizovaného materiálu z knihoven, archivů a muzeí.
Dostupnost uvedeného materiálu on-line umožní občanům v celé Evropě k němu přistupovat a využívat jej
k zábavě, studiu nebo práci. Rozmanité a mnohojazyčné dědictví Evropy získá jasný profil na internetu.
Digitalizovaný materiál lze navíc opětovně použít v odvětvích, jako jsou cestovní ruch a vzdělávání, nebo při
nových tvořivých činnostech.
4. Závěry Rady ze dnů 15.–16. listopadu 2004 o pracovním plánu na podporu kultury pro období 2005–2006 navíc
zdůrazňují příspěvek tvořivosti a tvůrčích odvětví k hospodářskému růstu v Evropě, jakož i potřebu
koordinovaného úsilí v oblasti digitalizace.
5. Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví
a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností2) již členským státům doporučilo přijmout vhodná
opatření k častějšímu používání digitálních a nových technologií při shromažďování, katalogizaci, uchovávání
a restaurování kinematografických děl. Pokud jde o kinematografická díla, toto doporučení v řadě aspektů
doplňuje doporučení Evropského parlamentu a Rady o filmovém dědictví.
6. Digitalizace je důležitým prostředkem pro zajištění širšího přístupu ke kulturnímu materiálu. V některých
případech jde o jediný prostředek, který zaručí, že tento materiál bude dostupný budoucím generacím.
V členských státech proto v současné době probíhá řada iniciativ v oblasti digitalizace, ale úsilí je roztříštěno.
Vzájemně sladěná akce členských států, pokud jde o digitalizaci jejich kulturního dědictví, by vedla k větší
soudržnosti při výběru materiálu a zabránila vícenásobné digitalizaci. Rovněž by vedla k vytvoření
bezpečnějšího prostředí pro společnosti, které investují do digitalizačních technologií. Přehledy stávajících
a plánovaných činností v oblasti digitalizace a kvantitativní cíle pro digitalizaci by pomohly k dosažení těchto
záměrů.
7. Sponzorování digitalizace ze strany soukromého sektoru nebo partnerství soukromého a veřejného sektoru
může zapojit do digitalizace soukromé subjekty a mělo by se nadále podporovat.
8. Investice do nových technologií a zařízení pro digitalizaci ve velkém rozsahu mohou snížit náklady na
digitalizaci při zachování nebo zlepšení kvality, a měly by se tedy doporučit.
9. Společný mnohojazyčný přístupový bod by umožnil prohledávat distribuované – tj. uchovávané na různých
místech a různými organizacemi – digitální kulturní dědictví Evropy on-line. Takový přístupový bod by zvýšil
viditelnost kulturního dědictví a zdůraznil společné prvky. Přístupový bod by měl stavět na stávajících
iniciativách, jako je Evropská knihovna (TEL), v rámci kterých evropské knihovny již spolupracují. Měl by pokud
možno úzce spolupracovat se soukromými nositeli práv ke kulturnímu materiálu a se všemi zúčastněnými
stranami. Je vhodné podporovat silné odhodlání členských států a kulturních institucí dospět k takovému
přístupovému bodu.
1)
2)
KOM (2005) 465 v konečném znění.
Úřední věstník L 323, 9.12. 2005, s. 57.
– 41 –
10. Pouze část materiálu v knihovnách, archivech a muzeích patří mezi volná díla ve smyslu, že se na něj nikdy
nevztahovala nebo již nevztahují práva duševního vlastnictví, zatímco zbytek je chráněn právy duševního
vlastnictví. Vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví jsou klíčovým nástrojem na podporu tvořivosti, měl
by se kulturní materiál Evropy digitalizovat, zpřístupňovat a uchovávat při plném respektování autorského práva
a práv s ním souvisejících. Významné jsou v této souvislosti zejména čl. 5 odst. 2 písm. c), čl. 5 odst. 3 písm. n),
čl. 5 odst. 5 a 40. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května
2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.3)
Mechanismy udílení licencí v případech, jako jsou např. osiřelá díla – tj. díla chráněná autorským právem, jehož
nositele je obtížné nebo dokonce nemožné určit – a díla, která již nejsou vydávána tiskem nebo (audiovizuálně)
šířena, mohou usnadnit udílení práv a následnou digitalizaci a dostupnost on-line. Takové mechanismy by tedy
měly být podporovány v úzké spolupráci s nositeli práv.
11. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů mohou obsahovat překážky pro užití volných děl, například tím, že
vyžadují správní úkon pro každé rozmnožení díla. Veškeré takové překážky by měly být zjištěny a měly by být
učiněny kroky vedoucí k jejich odstranění.
12. Usnesení Rady C/162/02 ze dne 25. června 2002 o zachování budoucích památek – uchování digitálního
obsahu pro budoucí generace4) navrhuje cíle a předběžná opatření pro uchování digitálního obsahu pro
budoucí generace. V současné době však v členských státech neexistují jasné a úplné politiky v oblasti
uchovávání digitálního obsahu. Neexistence takových politik ohrožuje přežití digitalizovaného materiálu a může
vést ke ztrátě materiálu vytvořeného v digitálním formátu. Rozvoj účinných prostředků pro uchovávání
digitálních záznamů má dalekosáhlé důsledky, nejen pro uchovávání materiálu ve veřejných institucích, ale
rovněž pro jakoukoli organizaci, která má povinnost nebo která hodlá uchovávat digitální materiál.
13. Několik členských států zavedlo nebo zvažuje zákonné povinnosti vyžadující, aby producenti digitálního
materiálu poskytli jednu nebo více rozmnoženin svého materiálu pověřenému depozitnímu subjektu. Účinná
spolupráce mezi členskými státy je nezbytná k zamezení značné rozdílnosti pravidel pro povinnou
rozmnoženinu digitálního materiálu a měla by se podporovat.
14. „Webharvesting“ je nová technika pro sběr materiálu z internetu pro účely uchování. Její součástí je aktivní
shromažďování materiálu pověřenými institucemi namísto čekání, až bude deponován, čímž se minimalizuje
administrativní zatížení producentů digitálního materiálu, a proto by tato technika měla být upravena
vnitrostátními právními předpisy.
Doporučuje, aby členské státy:
Digitalizace a dostupnost on-line
1. sbíraly informace o současných i plánovaných digitalizacích knih, časopisů, novin, fotografií, muzejních
předmětů, archiválií, audiovizuálního materiálu (dále jen „kulturního materiálu“) a vytvářely přehledy takových
digitalizací s cílem zabránit zdvojování úsilí a posílit spolupráci a synergie na evropské úrovni;
2. vypracovaly kvantitativní cíle pro digitalizaci analogového materiálu v archivech, knihovnách a muzeích,
a uvedly přitom očekávaný nárůst objemu digitalizovaného materiálu, který by mohl tvořit součást evropské
digitální knihovny, jakož i navýšení rozpočtů přidělených veřejnými orgány;
3. podporovaly partnerství mezi kulturními institucemi a soukromým sektorem s cílem vytvořit nové způsoby
financování digitalizace kulturního materiálu;
4. zřídily a udržovaly zařízení pro digitalizaci ve velkém měřítku, a to jako součást středisek kompetence pro
digitalizaci v Evropě nebo v úzké spolupráci s nimi;
3)
4)
Úřední věstník L 167, 22. 6. 2001, s. 10.
Úřední věstník C 162, 6. 7. 2002, s. 4.
– 42 –
5. podporovaly evropskou digitální knihovnu v podobě mnohojazyčného přístupového bodu k distribuovanému –
tj. uchovávanému na různých místech a různými organizacemi – digitálnímu kulturnímu materiálu Evropy, a to
prostřednictvím:
a) podněcování kulturních institucí, vydavatelů a dalších nositelů práv, aby učinili své digitalizované materiály
prohledávatelné prostřednictvím evropské digitální knihovny,
b) zajištění, aby kulturní instituce a případně soukromé společnosti používaly společné normy v oblasti
digitalizace za účelem dosažení interoperability digitalizovaného materiálu na evropské úrovni a usnadnění
mezijazyčné prohledávatelnosti;
6. zlepšily podmínky pro digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnost on-line, a to prostřednictvím:
a) vytváření mechanismů pro usnadnění užití osiřelých děl, v návaznosti na konzultaci zúčastněných stran,
b) zřízení či podpory mechanismů na dobrovolném základě pro usnadnění užití děl, která již nejsou vydávána
tiskem nebo šířena, v návaznosti na konzultaci zúčastněných stran,
c) podpory dostupnosti seznamů známých osiřelých a volných děl,
d) odhalování překážek ve svých vnitrostátních právních předpisech bránících dostupnosti on-line a následnému
využívání kulturního materiálu, který patří mezi volná díla, a uskutečňování kroků k odstranění těchto překážek;
Uchovávání digitálních záznamů
7. stanovily vnitrostátní strategie pro dlouhodobé uchovávání digitálního materiálu a přístup k němu, které budou
plně respektovat autorské právo a které:
a) popíšou organizační přístup a uvedou úlohy a zodpovědnosti dotčených stran i přidělené prostředky,
b) budou obsahovat konkrétní akční plány s naznačenými cíli a harmonogram pro dosažení specifických cílů;
8. si vzájemně vyměňovaly informace o strategiích a akčních plánech;
9. zapracovaly do svých právních předpisů ustanovení umožňující vícenásobné rozmnožování a migraci
digitálního kulturního materiálu prováděné veřejnými institucemi pro účely uchovávání a při plném respektování
právních předpisů Společenství a mezinárodních právních předpisů o právech duševního vlastnictví;
10. při určování politik a postupů, pokud jde o povinnou rozmnoženinu materiálu původně vytvořeného v digitálním
formátu, zohlednily vývoj v ostatních členských státech s cílem zabránit značné rozdílnosti mechanismů pro
odevzdávání povinných rozmnoženin;
11. zapracovaly do svých právních předpisů ustanovení umožňující uchovávání webového obsahu pověřenými
institucemi za použití technik pro shromažďování materiálu z internetu, jako je například „web harvesting“, a při
plném respektování právních předpisů Společenství a mezinárodních právních předpisů o právech duševního
vlastnictví;
Následná opatření k tomuto doporučení
12. informovaly Komisi po 18 měsících od vyhlášení tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a poté
každé dva roky o akcích provedených na základě tohoto doporučení.
V Bruselu dne 24. srpna 2006.
Za Komisi
Viviane Reding
členka Komise
– 43 –
H
Projekt Europeana – evropské kulturní dědictví
přístupné on-line
Europeana je projekt vytvoření Evropské digitální
knihovny Europeana jakožto společného
mnohojazyčného přístupového bodu umožňujícího
on-line přístup ke kulturním materiálům z celé Evropy
v digitální podobě. Uživatelé z celé Evropy tak získají
snadný přístup ke knihám, tiskovinám, fotografiím,
kinematografickým a audiovizuálním dílům, archivním
dokumentům, muzejním sbírkám, pamětihodnostem
a archeologickým památkám bez ohledu na místo
uložení.
European Film Gateway
Součástí projektu Europeana je i projekt European Film
Gateway, portál sdružující evropské filmové archivy
ze 14 zemí a umožňující přistup k více než 790 000
digitálním položkám, jako jsou filmy, plakáty, fotografie
a zvukové záznamy. Na projektu se podílí i Národní
filmový archiv. Projekt je financován Evropskou komisí
v rámci programu eContent plus.
http://www.europeanfilmgateway.eu/
Prostřednictvím projektu Europeana by mělo být do
konce roku 2010 zpřístupněno 10 milionů
digitalizovaných děl. K partnerům projektu patří mimo
jiné i Louvre nebo Rijksmuseum, v České republice to je
Národní knihovna. Provoz projektu financuje Evropská
komise a členské státy.
http://www.europeana.eu/portal
Provoz kanceláře MEDIA Desk financuje Ministerstvo kultury
a Evropská komise.
– 44 –

Podobné dokumenty

3 - Bontonfilm

3 - Bontonfilm PRSTENŮ); Ving Rhames (PIRAŇA 3D) a Danny Trejo (MACHETE) jsou zárukou našlapané a ultra divoké akční zábavy.

Více

archivní pomůcka v PDF

archivní pomůcka v PDF korespondence, dochovaná pro nČkolik generací ParishĤ, nabízí materiál pro studium mentality a životního zpĤsobu mČšĢanských elit stĜední Evropy v 19. století, resp. mentality nové šlechty. Je tĜeb...

Více

Vít Jedlička – Devizové rezervy

Vít Jedlička – Devizové rezervy 1. Definice a původ devizových rezerv V nové éře nekrytých peněz devizovými rezervami vedle zlata a jiných kovů obvykle rozumíme mezinárodní likviditu v podobě volně směnitelných deviz, nebo jinýc...

Více

Katalog 5. ročníku výstavy

Katalog 5. ročníku výstavy ve standardním rozlišení na rozlišení 1080i. Díky tomu si můžete přehrávat filmy a televizní vysílání v jasnějším a ostřejším obrazu a získáte tak výraznější divácký zážitek. Zařízení MediaStation u...

Více

Uživatelská příručka (česky - 1.46 MB

Uživatelská příručka (česky - 1.46 MB Kontakt http://www.fujitsu.com/fts/ Copyright © Fujitsu Technology Solutions GmbH 2012. Všechna práva vyhrazena. Datum vydání

Více

1) učební texty – Základní témata

1) učební texty – Základní témata atmosférických vlivech na vodní vlny.

Více

Krása ve filmovém dokumentu

Krása ve filmovém dokumentu Znovuzhodnocení Špátovy tvorby nám může pomoci znovu navázat kontakt s problematikou řemeslné práce, umění jako vztahování se ke kráse a kultivaci člověka a jeho postoje ke světu. Tato aristotelská...

Více

Digitalizace českých filmových děl

Digitalizace českých filmových děl filmových kopiích. Aby bylo tyto filmy možné i v budoucnu promítat v kinech, je nezbytné zajistit jejich postupný převod do digitální podoby ve vysokém rozlišení. Vzhledem k tomu, že současně probí...

Více