cestopis ze Zakarpatské Ukrajiny

Cestopis Zakarpatská Ukrajina 2007
www.p3.cz
Velikonoce na Zakarpatské Ukrajině
... nádherná příroda, přátelští lidé a výborná vodka ...
Podnikli jsme malý přechod Verchoviny, podívali se na dřevěné kostelíky, zažili pravoslavné
Velikonoce a to všechno za 4 dni.
1.den – čtvrtek 5. března 2007
přejezd vlakem Brno – Ostrava – Čierna nad Tisou
Nastupujeme v Brně do vlaku, v Ostravě přistupuje zbytek naší skupinky Ka-Ma-Ro, Poldi a
Bohdana s Terezkou, je nás tedy 8 statečných. Až do Čierne nad Tisou jedeme na slevu CITY
STAR zpáteční (celkem cca 700Kč/osobu). V Žilině je ECčko plné a místenky nám nikdo prý
neprodá, riskujeme a nastupujeme bez nich. stojí nás to sice 170Kč navíc, ale pan průvodčí
nás usadí a tak pochrupkáváme až do Košic. Přestupujeme na přehřátý vlak do Čiernej (lístek
do Čopu pro nás všechny přijde na 310 SK) a paní průvodčí nás instruuje jak přestupovat na
hranicích (běžet rychle na konec nástupiště, nechat si od ní podepsat jízdenku a počkat na
celníky). Vše proběhlo jak řekla. Jediný vagůnek okupují ještě další existence, které se nebojí
ve voze kouřit, vlak se pomalu šine na východ a koleje se rozestupují. Přehazujeme čas na
hodinkách +1hod a tak máme rychle pátek...
2.den - pátek 6. března 2007
přejezd: Čierna nad Tisou – Čop – Beskyd
trasa po poloninách: Beskyd – Verchnyj Studenyj – hora Rabočin - Roztoka
... vyžilá nádražní hala vedle super moderní budovy slouží pro celní a pasovou kontrolu.
Cizinci musí vyplnit „bumážku“, celník si z ní něco utrhne a zbytek vám vrátí – pozor tento
zbytek je třeba mít při výjezdu! Na nádraží měníme eura od místního veksláka v kurzu
6,3hřivny za 1 euro, chvilku sedíme v místním kafé a pak si kupujeme jízdenku do stanice
Beskyd (64 hřiven/7 dospělých a 1 dítě). Vlak vyjíždí v 5.33, na místě budeme v 8.38 hod.
Vlak ráno zaplní převažeči zboží a rozdavači časopisů. Vystupujeme dle plánu a ještě
netušíme, jak náročná túra nás dneska ještě čeká.
Podle map 1:100.000 z internetu se perfektně orientuje, mírně fouká, je trošku zimněji, ale
stoupáme do kopce a to nás zahřívá. Na severních loukách a ve žlebech se drží ještě sníh,
ale na planinkách už kvetou podběly. Objevujeme napajedlo a provádíme první hygienickou
očistu po dvou dnech. Sešupem po skalách se dostáváme nad konec dědinky „Verchnyj
Studěnyj“. Okolo lyžařského střediska Beskyd scházíme k „novému“ kostelu. Zde se lidé
modlí a místo zvonění se točí velikánskou řehtačkou. Taky je tu obchůdek a v něm výborná
místní pivečka a nepřekonatelná smetanová zmrzlina! Na protějším svahu je unikátní
dřevěný kostelík s malebným hřbitůvkem. Místní borci prohánějí sajdky, ostatní asi
doma sledují televizi. První setkání s vesnickou architekturou – samostatné nízké domky
většinou čtvercového nebo mírně obdélníkového půdorysu, trojitá okna, přivázaný pes, do
ulice dřevěný plůtek, mezi domy jen tráva. U domu stodola a někdy i stáj. Cesty jsou
prašné a všude v potocích se válejí neskutečné hordy plastových lahví....
Stoupáme opět nahoru a po mírném táhlém hřbetu se dostáváme k lesu, stále stoupáme a
vůbec se nám nechce věřit, že opravdu jdeme dobře. V lese je hodně polomů, které se musí
obcházet a to nás stojí mnoho sil. Nakonec se objeví Roztoka a zelený pensionek „ U
Leva“. Uf-uf. Nataša s Leonidem nás přivítají jako své hosty, i když oficiálně ještě otevřeno
nemají.
1
Cestopis Zakarpatská Ukrajina 2007
www.p3.cz
Na uvítanou dostáváme vodku, pijeme i pivečko, jíme kuřecí vývar a klobásu s kaší, ale
stejně největší úspěch (alespoň u mne) má domácí ochucené sádlo (prý ho Nataša dává jen
dobrým lidem a k boršči). Jedeme druhé kolo vodek, ale dle jejich zvyku, že je-li ve
společnosti dívka musí se pít 1x nebo 3x, taky je-li „dobrý hospodář“...takže bude ještě třetí
kolo velkých panáčků a zasloužený spánek.
Výrok dne:
Poldi po náročné túře ke svému čaji: „Normálně nesladím, ale dneska si dám dvě kostky.“
3.den - sobota 7. března 2007
výlet okolo dřevěných kostelíků: Rozotka – Rečka – Potok – Bukovec - Roztoka
Snídáme na lehko na pokoji a pak jedeme maršrutkou k odbočce na Rečku. Místní žiďák po
nás chce 4 hřivny/osobu, domorodci jezdí tak za 2, ale budiž. V první zatáčce na nás
vykoukne jarní louka posetá bledulemi, sněženkami, čemeřicemi, o kus dál objevíte
blatouchy, ladoňky a křivatec s devětsilem. V Rečkách je čilý ruch – rodinky putují do
kostela na mši, my kupujeme maróženoje a sušenky na váhu v jednom obchůdku a o
pár set metrů v dalším zase svačinkujeme výbornou kávičku s jinými sušenkami. Vesnička
je to dlouhá, domy jsou podél cesty, která se mírně zvedá směrem k Potoku. Na svazích
okolo jsou všudypřítomní slámoví panáci.
Potok je malinkatý, zapadlý kout s ustrnulým časem – barevné domky, opuštěné stáje,
sem tam nějaká babička či dědeček a klid. Ani psi neštěkají. U dřevěného kostelíka na
potoce je instalovaná starobylá pračka. Místní vekslák láká peníze za fotografování pračky,
že ji prej postavil a udržuje, dávám mu 2 hřivny. Sice nesouhlasí a mele něco o Svaljavě a 5ti
hřivnách, ale to mu musí stačit, kdoví kdo to postavil.... Přehoupnete-li se přes hřebínek, na
kterém je kamenný kříž, a jedno údolíčko malého potůčku s neznámou kytkou dostanete
se přímo na konec Bukovce. Čím blíže ke státní cestě, tím jsou domy upravenější a dvorky
uklizenější. Na horním konci však natrefíte na pejsky na řetězu, babičky u chaloupek na
lavičkách, staré vozy, krásné louky a pěkný dřevěný kostelík. Bereme si hned první
maršrutku (resp. to není oficiální maršrutka, ale někdo, kdo jede okolo a má ve voze volno) a
„U Leva“ nás čeká pravý ukrajinský boršč a pelmeně. Mladí ještě večer vybíhají na kopec
pálit pneumatiky – místní velikonoční zvyk omladiny, ale my ostatní se jdeme trošku vyspat
na zítřejší ranní obřady.
4.den - neděle 8. března 2007
svěcení „pásky“, výlet na poloniny nad Roztokou
Moc se nám vstávat nechce, ale šlapeme nočním údolím až ke kostelu v Ráztoce. Všechny
domečky mají rožlou lampu k silnici, asi součást veřejného osvětlení. Před kopečkem ke
kostelu Nataša holkám váže šátky a kluci sundávají čepice a bereme si speciélně
připravenou „pásku“ pro nás. Kostel je plný a probíhá mše. Pop v zákulisí odzpívává mši,
příchozí se jdou podívat k obrázku madony a hodí pár hřiven do mističky. Ostatní čekají
venku na svěcení „pásky“ – jídla naaranžovaného do proutěného košíku. Všichni udělají kruh,
z „pásky“ se sundá dečka, zapálí se v ní svíčka a za „pásku“ se postaví „gazda“ – to je ten,
co vede domácnost. V Roztoce stáli za „páskama“ většinou ženy. Pop nejdříve jedenkrát
s kadidlem obejde celý kruh s ministrantama a pak jde znovu a svěcenou vodou (při tom
množství věřících má velkou štětku a kýbl) světí košíček a i věřící. Tak jsme očištěni od
hříchů a máme posvěcené jídlo i bez 40ti denního půstu. Za Popem chodí ještě pomocník
s košíkem a vybírá za „pásku“ po 5ti hřivnách. Pop na závěr připomíná, že je rád za tak
hojnou účast a věří, že se ve stejném počtu setká se všemi i na zítřejší mši... :-).
2
Cestopis Zakarpatská Ukrajina 2007
www.p3.cz
Po vysvěcení jdou všichni domů, rodina se sejde, jí se jídlo, pije a kecá. Leonid nám dává klíč
od pensionu a my jdeme, oni ještě zůstanou u rodičů. V pensionku na pokoji na nás ještě
čekají výborné talířky s dobrůtkami a víno.
Páska obsahuje:
• hutný nesladký mazanec na způsob chleba
• ozdobená velikonoční vajíčka (natvrdo)
• špek, klobásky, tvarohový sýr
• domácí zákusky
K jídlu
•
•
•
•
•
se ještě navíc podává:
nastrouhaná červená řepa s křenem
vepřové maso v huspenině
nastrouhaná mrkvička s olejem a kořením
salát na způsob našeho vlašáku
červené víno
Děkujeme moc, Natašo a Leonide, mňam! Po delikatesním jídle a víně uléháme a budíme se
v poledne. Loučíme se s pensionem „U Leva“ a stoupáme do hor. Naskýtají se nám nádherné
pohledy na loučky a lesy okolo, na dědinku Roztoka s kostelíkem, kde jsme byli ráno, na
poloninu Boržava, která je ještě na vrcholcích nádherně zasněžená. V závětří nacházíme
ideální místečko ke spaní a děláme si večerní hřejivý ohýnek. Občas přeběhne bachyně
s mláďaty, občas se slunce schová za mraky.
5.den - pondělí 9. března 2007
velikonoční pondělí, návrat z polonin přes Skotarskoje do Volovce
přejezd Volovec - Čop
Velikonoční ráno ukázalo paprskama, že bude krásně, holky dostaly pomlázku a my kluci
zase ručně malované perníčky a čokoládky. V klidu snídáme a vítr vane planinou.
Pomalinku scházíme po táhlém hřbetu kolem rozkvetlých plání petrklíčů až nad vesničku
Skotárskoje. Pozorujeme mosty a tunely železniční trati a dole ve vesnici i místní borce jak
oblévají slečny. V obchůdku zaparkujeme na jedno a skvělé sušenky. Pan Gala se zvěční.
Už je to jenom kousek po silnici do Volovce, člověk musí přežít zdejší podnikatelské baroko
ve formě hradů a zámků. Ve Volovci konečně objevujeme restauraci, kde se vaří (hotel
Grand) – ke spokojenosti nám stačí boršč a „děrůni“ (opečené bramborové placky s náplní
masa, bryndzy..). Kupujeme lístky na cestu do Čopu a vodku Chortitzu. Vzhledem k tomu, že
není tak pozdě, nebudeme spát ve Volovci, ale přejíždíme do Čopu, kde už to známe a
obsazujeme novou supermoderní nádražní kavárnu. Hrajeme UNO a Beng a v 2.30 se
přesouváme do starého nádraží na odbavení.
6.den - úterý 10. března 2007
přejezd Čop – Ostrava - Brno
Těšíme se domů. V čierne nad Tisou nám celník nechce věřit, že jsme všichni nekuřáci a
Terezce promlouvá do duše, ať neodmlouvá. V Košicích jsme grogy, mají tu výborné
čerstvé ranní pečivo a tak jediný mínus má narvaný vlak z Žiliny do Ostravy a nějaké bacilky,
které Terezce na posledních pár kilometrech obsadily žaludek. Část výpravy končí ve Frýdku,
Poldi v Ostravě (Normálně nesladí, ale dneska si dala do čaje 3 kostky!) a my v 15.00 v Brně.
3
Cestopis Zakarpatská Ukrajina 2007
www.p3.cz
cestování do a po Ukrajině
Nejlépe se na Zakarpatskou Ukrajinu dostanete vlakem. Spojení je díky nové službě
Slovenských železnic na spojení z Čierne nad Tisou do Čopu (trať 190) poměrně pohodlné –
viz http://www.zsr.sk. Z Čopu pak navazují vlaky dále do vnitrozemí. Spojení naleznete na:
http://www.poezda.net – vyhledávání spojů na Ukrajině, zvolte angličtinu a do výběru stanic
„from“ a „to“ zadejte jen první písmenko, systém vám sám nabídne stanice.
Na Ukrajině jezdí vlaky sice pomalu, ale načas. Mají několik kategorií a druhů vagónů. Vcelku
krásný přehled je na http://blog.zarohem.cz.
Koupě lístku zabere čas – chtějí údaje o jméně a příjmení, u dětí do 14ti let (někdy je však
limit i 12) chtějí i datum narození, vše se totiž vypisuje na lístek, tak se nedivte, že když
berete 8 lístků jako my, tak u pokladny stojíte 20 minut (a to jsme komunikovali v ruštině!).
Ceny lístků:
trasa
prostředek
Čierna n. Tisou - Čop
vlak
Čop – Beskid
vlak
Roztoka – Rička (rozcestí)
maršrutka
Bukovec (rozcestí) – Roztoka maršrutka
Volovec – Čop
vlak
Čop – čierna n. Tisou
vlak
cena
40Sk na osobu
7,55 hřiven na osobu
4hřivny na osobu, ale místní jezdí asi za míň
3,75hřivny na osobu
7,55 hřiven na osobu
20 hřiven na osobu (drahé, protože je to
mezistátní lístek)
Nádraží jsou čistá a bez existencí, třeba to v Čopu je celé z mramoru! Takové v Česku
nenajdete!
ubytování
My jsme spali v penzionku „U Leva“, který se nachází o odbočky do Roztoky na hlavní silnici
P160 Volovec – Mižhirja. Nabízí ubytování v pokojíčcích po 3-5ti lidech nebo na louce u
pensionu ve vlastních stanech. Výborně se tam vaří a můžete si koupit na baru nějaké
sladkosti nebo sušené ryby. Čepují „Lvivskoje“. Na pokojích TV, teplá voda ve sprše.
Kontakt:
Nataša a Leonid
telefon:
+38 0314625219
mobil:
+38 0501010775
Ceny:
ubytování v pokoji bez jídla – v zimě 50 hřiven, v létě 40-45 hřiven
boršč – 6,50
pelmeně – 6,50
čaj – 2,00 hř.
pivo – 2,50 hř.
vodka – 25 hř / lahev
http://www.ski.lviv.ua/lodges/private/zustrich-u-leva.php
4
Cestopis Zakarpatská Ukrajina 2007
www.p3.cz
průvodci a mapy
My jsme používali průvodce – Zakarpatská Ukrajina I (Poloniny, Lesní Karpaty), autoři Michal
Kleslo a Otakar Brandos, nakladatelství Sky 2002. K dispozici už novější verze z r. 2007.
http://www.karpaty.com.ua – (na stránce viz menu карти=mapy) výborné vojenské mapy
v měřítku 1:100.000, my jsme podle nich chodili a nemají chybu. Je nutno mít trošku hezky,
aby jste se mohli orientovat podle okolních kopců, občas jsme používali Romanův kompas na
hodinkách.
další mapy Ukrajiny:
http://www.alpina.cz/ukrajina/mapy - mapy zakarpatské oblasti (1: 250.000)
http://www.infoukes.com/ua-maps - různé typy map všech měřítek
jídlo a pití
Klasickou restauraci hledejte spíše pod označením KAFE-BAR. Není to ani kavárna, ani bar
plný pijanů. Je to spíše naše klasická hospůdka. Jídlo je levné a chutné. Potraviny nakoupíte
v „magazině“ nebo jsou obchůdky na dědinkách označeny „pradůkty“ nebo obligátně „kafé“,
tam jsou většinou i lavičky na sezení a udělají vám čaj či kávu. Obchůdků je hodně,
v některých vesnicích i 3-4, je v nich všechno od banánů přes chleba po hrnce a prací
prášky, k tomu navíc vám útratu spočítají na sčotu.
Vydatný oběd, obsahující boršč, hlavní jídlo a pivo, se dá v levnější restauraci pořídit zhruba
za 13-18 hřiven (boršč stojí okolo 3,50, hlavní jídlo 5-8 a pivo 2,5 hřivny, chleba k jídlu
0,20/kus)
Boršč – výborná polévka, ale někdy tak hustá, že je to i hlavní jídlo. Správný boršč obsahuje
červenou řepu, zelí a domácí sádlo a smetanu.
Pelmeně, vareniky – skoro jako italské torteliny, ale větší. Těsto se plní masem, houbama,
zelím nebo i na sladko marmeládou a jablky. Zalévá se octem, přidává se zakysaná smetana
a opepřuje se.
Děrůni – opečené bramborové placky s náplní masa, bryndzy, aj.
Šašlik - masový špíz, maso je naložené předem v marinádě. Griluje se s cibulí, zeleninou,
ale masa je nejvíc.
Holůbci – kapustové rolky, podávají se teplé na talíři polité smetanou
Medovník – trošku jiný než ten náš, trošku měkčí a smetanovější. Dá se koupit v kdejakém
„kafé“ (cena cca 1,80 hřivny).
recepty:
holůbci - http://in.ihned.cz/c4-10021110-19440080-n0A000_d-carske-selo-ukrajinske-tradicea-jidlo-v-pracharne
ukrajinský boršč - http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=136
medovník - http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=115
Nejlepší vodkou je prý „Chortitza“ (z těch mnoha druhů pak Platinum – cena cca 22
hřiven), na druhém místě pak „Ivano-Frankivskaja“. Každopádně jakákoliv kolkovaná je
výborná (cena 8-25hř.) a s žádnou v Česku dostupných se nedá srovnat – je jemňoučká,
5
Cestopis Zakarpatská Ukrajina 2007
www.p3.cz
lahodná a pije se úplně sama. Ukrajinci mají přísloví : „Pívo i vódka, ďéňgi na vjétěr“ –
prostě kombinovat pití se nevyplácí!
počasí
My jsme měli 8-17°C, foukal silnější vítr a zesiloval, polojasno až oblačno. Viditelnost první
dny tak 15km, ostatní pak 5km a opar. Na horách se ale počasí může změnit během hodiny
– nepodceňovat!
www.accuweather.com - aktuální počasí, jinak náš oblíbený server na určení počasí kdekoliv
na světě - na 3 dny po hodinách + 15tidenní předpověď. My jsme měli zadáno nejbližší
město „Volovec, Ukraine“.
náklady a ceny
U nás hřivny neseženete, na hranicích u veksláka byl kurz 6,3 hřivny/ 1 €, v penzionu „U
Leva“ jsme také část útraty platili v eurech a kurz měli 6,2 hřivny/ 1 €. Ve větších městech
jako Volovec jsou i bankomaty na karty Visa, ECMC apod.
Náklady na cestu pro 1 osobu:
(přepočet měn: 1 Sk = 0,82 Kč, 1 hřivna = 4,50 Kč – stav k 04/2007)
700
480
250
180
40
35
100
142
43
2.922
Kč
Kč
Kč
Sk
Sk
Sk
Hř
Hř
Hř
Kč
- cesta Ostrava – Čierna nad Tisou zpáteční (sleva City Star)
- pojištění na 6 dní
- jídlo na cestu
- příplatek za IC ve vlaku..ach jo...
- lístek Čierna n. T. – Čop
- jídlo na Slovensku
- ubytování v pensionu 2dni
- jídlo (polévky, piva, zmrzliny, chleba, sušenky, vodky)
- cestování po Ukrajině
celkem na 1 osobu
dobré tipy
• nezapomeňte si vzít opalovací krém, na horách je slunce intenzivnější
• mobilní síť je skoro všude, dokonce i na horách, jen v hlubokých údolích je občas
problém
• při vstupu vyplníte vstupní bumážku a kousek vám nechají. Pozor! Tento kousek
neztratit, budete ho muset vrátit při odjezdu!
• určování času je na Ukrajině složitější. Někteří lidé používají náš čas, někteří Kyjevský
(+1 hodina), někteří si nehrají na zimní a letní a mají furt ten stejný... Každopádně
když budete informovaní o čase, opravdu se zeptejte jaký čas ten člověk myslí –
nejlepší je ukázat si navzájem hodinky a srovnat to, pak vám bus nebo maršrutka
neodjede.
• Zakarpatská Ukrajina byla kdysi součástí Československa, jak to opravdu bylo si
můžete přečíst tady - http://members.tripod.com/~pf_cz/zu/
• všechno možné a nemožné o celých Karpatech (mapy, popisy, odkazy) http://www.karpaty.net/index.htm
6