RESTAUROVÁNÍ NÁSTĚNNÝCH MALEB V KLÁŠTEŘE

RESTAUROVÁNÍ NÁSTĚNNÝCH MALEB V KLÁŠTEŘE

RESTAUROVÁNÍ NÁSTĚNNÝCH MALEB
V KLÁŠTEŘE TIBETSKÉHO BUDDHISMU
NAD VSÍ DISKlT V ÚDOLÍ NUBRA
KRAJ LADAK, J&K, INDIE
Jihozápadní cíp Tibetu, Ladak,
je nejzachovalejší oázou
živé tradiční tibetské kultury.
Buddhisktické klášery jsou
nejzřetelnějším znakem, odlišujícím
kraj Ladak od jiných oblastí
vysokohorské pouště západního
Himálaje a Karákoramu.
Severozápadně sousedící Baltistán
leží na pákistánském území a byť jej
legendární Swen Hedin před sto lety
nazval Malým Tibetem, dnes je
obýván muslimy, hovořícími ovšem
starou tibetštinou. Kláštery zmizely,
nahrazeny mešitami.
Podobně dnes do indického Ladaku postupuje ze západu, z Kašmíru, islamizace. Narůstající
muslimská komunita je lépe organizovaná, velmi životaschopná. Buddhisté jsou spíše nositely
tradičních hodnot, nezbožňují hmotné statky a konzumní svět.
Zaslouží si naši podporu, zaslouží si ji i jejich kultura, v níž sakrální architektura a umění hrají
prvořadou roli.
Klášterní budovy a jejich nástěnné malby, sochy knihy, to vše naléhavě potřebuje záchrannou
konzervaci. Mezi Ladačany jsou umělci-tradiční malíři, ale není tu k dispozici jediný restaurátor.
Ladacké skvosty si péči zaslouží pro svou historickou a uměleckou hodnotu, pro svou roli
v duchovním životě i pro svou funkci v sebeuvědomění Ladačanů, čelících v současnosti sílícímu tlaku
islamizace.
Indická vláda (svou Archology Survey of India) preferuje záchranu památek hinduistických, ale i pro
ty jí chybí zkušení pracovníci. Záchrana památek buddhistických je téměř výhradně v rokou
zahraničních restaurátorů. Archology Survey of India proto přivítala také náš projekt.
Občanské Sdružení pro Tibet si klade za cíl přispět k zachování hmotných památek kulturního
dědictví tibetského buddhismu (jedinečných klášterních budova jejich výzdoby) v kraji Ladak.
Náš projekt v prvé řadě sleduje výchovu ladackých restaurátorů.
str. 3
V červenci 1999 jsme klášter školy gelug nad vesnicí Diskit v údolí Nubra navštívili pouhou náhodou
- přijeli jsme na bicyklech přes průsmyk Kardung La (5 600 m n.m.). Lobsang Khečok nás požádal
o pomoc s pořízením pohlednic kláštera. Během dvou dnů jsme nafotili a doma pak nechali
vytisknout kolekci osmi snímků rituálních hudebních nástrojů, celkem 10 tisíc pohlednic.
V následujícíh letech jsme je postupně do "naší" Diskit gompa doručili, v roce 2002 jsme přivezli
navíc osobní počítač s tiskárnou a úmysl amatérsky restaurovat tři posvátné stúpy, čhorteny.
Dobře jsme se připravili už doma, nacvičili jsme práci s jílem a přivezli jsme vyleštěná mosazná
nákončí čhortenů. Pak už to bylo jen radostné povyražení.
Po týdnu jsme překvapeně zjistili, že mniši vzali naše počínání mnohem vážněji. Uspořádali obřadné
posvěcení restaurovaných stúp, děkovali bohům a nás na znamení díků obdarovali starobylou
mosaznou konvicí. Získali jsem však mnohem víc - jejich důvěru.
Navázali jsme na ni koncipováním projektu záchranné konzervace
ladackých klášterů a ustavili jsme k tomu v roce 2003 občanské
Sdružení pro Tibet. Projekt má za sebou dvě ověřovací fáze,
obě na budovách a nástěnných malbách v Diskitu. Uskutečnily se
v létě 2005 a 2006.
S němou výčitkou
se na nás obracely
poničené obrazy
bádhisattvů.
Bílá Tára snad
nejnaléhavěji ....
str. 4
"Zachraňme Bílou Táru" je název současné
fáze našeho projektu.
Bílá Táraje ztělesněním lásky a soucitu.
V lhačungu kláštera Diskit je ohrožena
ze všech stran, laskavý úsměv ji to však
nevzalo.
V roce 1947 po vzniku samostatné Indie
a po následné pozemkové reformě ztratily
ladacké kláštery svou ekonomickou soběstačnost, téměř ustala údržba jejich budov včetně kritckého
místa zatékání srážkové vody - plochých střech.
V posledních desetiletích deště nabyly více charakter přívalových lijáků. V klášterech Hemis
a Čoglamsar způsobily nedávno pád budov, v Lehu a opět v Čoglamsaru v roce 2010 došlo krom
destrukce mnoha domů, žel, také k zavalení osob sesuvy bahna.
Ničivý účinek vody, zatékající do svatyní, je markantní na degradaci nástěnných maleb. Ty přitom
představují nejstarší a nejcennější výbavu budov. Nejsou však jen svědectvím dávného mistrovství
svých tvůrců, či snad jen dekoracemi, jsou stále užívanou obrazovou učebnicí ikonografie a buddhistické filozofie vůbec. Mnohdy mají hodnotu historického dokumentu.
Buddhističtí poutníci se zobrazeným božstvům na stěnách svatyní klaní, modlí se k nim, ale také se
o stěny opírají, v tlačenici se o ně otírají. Fresky nad oltářem jsou velmi často zčemalé kouřem
z máslových lampiček.
Nejrozsáhlejší poškození nástěnných maleb je spojeno se statickými poruchami konstrukce budov.
Nedbalá vazba stěn z nepálených cihel, zátěž přílišných vrstev jílu na střeše, rozpadlé tesařské prvky
(věnce), porušené základy budovy, to vše je častou příčinou roztržení stěny. Riziko zvyšují vlivy
tektonické i působení drsného klimatu, v poslední době jsou "živlem" také proudy zahraničních turistů
i masové autobusové poutnictví místních věřících.
K vyřešení problémů je potřeba moderního restaurátorského a památkářského know-how
a náležitých finančních prostředků.
Profesionálové, organizovaní naším Sdružením pro Tibet, jsou schopni toto know-how v Ladaku
demonstrovat i vyučovat.
Str. 5
První restaurátorskou mísí vedl v roce 2005 ak.mal.Jan Knor,
asistovali studenti Libor Kocanda a Lucie Plotěná. Průzkum probíhal
současně se záchrannou konzervací nástěnné malby Ochránců čtyř
světových stran. Byla vybrána nepříliš stará freska, aby se minimalizovalo riziko nezdaru. Šlo také o upevnění důvěry mnichů
v naše schopnosti.
Mniši malým obřadem malbu odsvětili (vlevo)
a práce mohly začít.
(zprava JKnor, L.Kocanda, gondok Tendzin)
Jeden z předních českých restaurátorů, ak.mal. Jan Knor zkoumá
stav malby před vlastním zákrokem.
Omítka byla v celé ploše rozpraskaná, fragmenty se odchlipovaly
od zdiva. Freska byla ve svislých pruzích vybělena vodou stékající
z neudržované a proskující střechy.
V dolní části, ve výši ramen, byla abradována dlouholetým
pohybem poutníků i personálu a celkově znečištěna polétavým
prachem. V levé části utrpěla dva velké ztrátové defekty, zasahující
i do dvou ze čtyř figur.
Bylo třeba volné fragmenty fixovat k podkladu a malbu vyčistit.
Před zatmelením výpadových defektů restaurátoři pokryli kvůli
ochraně ostatní plochu japonským papirem.
Naši práci sledovaly ladacké poutnice s překvapením. Západní
turisté nám projevovali veliké uznání a děkovali s vědomím, že
kulturní bohatství světa - a tedy i Ladaku - je do jisté míry
pokladem celé planety. Zápis do seznamu Unesco by byl určiě na
místě ...
Po dvou týdnech usilovného snažení vypadala plocha přibližně
takto.
Omítka fixována k podkladu, pigment fixován k omítce, malba
vyčištěná, drobné defekty retušovány, střední a velké defekty
vytmeleny.
Libor Kocanda setrval v klášteře Diskit další dva týdny a provedl
ještě retuš pravé figury. Na pokračování zákroku si Čtyři ochránci
počkali do příštího léta (str.8).
str. 6
Střechy ladackých klášterů i domů jsou ploché, kryté vrstvou jílu. Při každoroční pečlivé údržbě jsou
v této úpravě sto odolávat srážkám, jichž např.v městečku Leh spadně ročním úhrnem asi 110 mm.
Jestliže se údržba omezí na pouhé zametánÍ střech (z původně celistvé jílové vrstvy se tak vydrolují
kamínky), pokud nikdo nevyčistí ucpané drenážní chrliče, nezapraví vznikající trhliny, pokud se
nedbá na přísné zachování spádu střech, pak si časem voda najde cestu skrze vrstvu jílu. Pod ní ležící
vrstvy březové kůry, větviček a větví vodu nezastaví. Zateče-li na vnitřní omítky, jsou nástěnné malby
přímo ohroženy - viz následující stranu.
Proto jakýmkoliv restaurátorským zákrokům
na freskách musí předcházet oprava střech.
Y roce 2005 jsme položili novou 5 cm vrstu
směsi jílu (markalak), písku a nařezané suché
traviny (busa) na střechu starého dukhangu,
obsahujícího největší kolekci starých nástěnných
maleb. Ruku k dílu přiložili i gelongové (vlevo
dole).
Také střecha světlíku dukhangu (střední řada
obrázků) se dočkala nové nepropustné vrstvy. Chrání malbu kláštera Tašilhunpo uvnitř světlíku. Tu
jsme restaurovali v r. 2006 (viz str. 9), prosklené dveře renovoval ing.J.Svoboda. (Na obr. vlevo dole
jsou dveře před renovací, netěsní a propouští větrem hnaný písek, skla jsou zašlá nebo chybí.)
Na střechu sarého dukganku stékala také voda ze severní stěny pevnosti (kabdžima), proto jsme
se rozhodli vybudovat drenážní strouhu. Na snimku dole uprostřed Lobzang Taši (s ručníkem na
hlavě) asistuje Radkovi Džiubanovi, vpravo dole Vitek Gola s budoucímgondokem.
str.7
Posudek hodnoty památky provedl historik umění PhDr.P .Kroupa. Klášter byl odborně zaměřen
(ing.arch. 1. Dřevikovský).
Na druhé ze čtyř
zaměřených úrovní je vlevo
stará pevnost kabdžima,
vpravo shora malý lhačung,
velký starý dukhang,
příbytek dalajlamův, dole
síň ochránců - gonkhang.
G)
N
10
15m
Druhou restaurátorskou misi v roce 2006 realizovaly ak.mal.M.Pavlíková, ak.mal.L.Helfertová,
ak.mal.T.Popová a studentka D.Dworoková.
Statiku budov odborně posoudili a stavební dozor zajistili stavaři-památkáři ing.1.Svoboda
a ing.P.Daniel. Nejproblematičtější je zjejich pohledu právě nejstarší svatyně lhačung, pravděpodobně
s nejcennějšími freskami. Nepotvrdili obavy, že pod budovou ujíždí svah. Problém je v chybějící vazbě
zdí ve všech rozích a ve ztrátě vazebné funkce dřevěného věnce, který praskl, resp. se rozpojil. Věnec
bude třeba nahradit. Zakoupili jsme k tomu topolové trámky a chystali se rozebrat atiku střechy
a sejmout torzo starého věnce.
Teprve v této fázi nás zastavily restaurátorky. Zjistily, že cenné nástěnné malby skryté za otlářem
akutně hrozí odtržením a zřícením, zvláště pokud bychom manipulovali na střeše.
Namísto věnce jsme trámy použili k rekonstrukci ochozu kolem lhačungu. Hrozil totiž zřícením.
Na obrázku vlevo ing. Svoboda přidržuje, gelong Lobzang Norbu vládne kladivem.
Na stavebních
pracech se podíleli členové hnutí
Brontosaurus z článku Modrý
kámen v Adamově.
(Na snímku vpravo jsou dva
z nich s gondokem a
ing.Danielem. )
str. 8
Zkušené restaurátorky a pedagožky pražské
Akademie výtvarných umění převzaly fresku Ochránci
čtyř světových stran dobře zaj ištěnou a vyčištěnou.
Úkolem byly drobné retuše i domalba (způsobem
napodobivé rekonstrukce) velkých ztracených partií na
dvou figurách, velké části bordury, náročným úkolem
byla retuš drobnokresby Kola života (Bhavačakra) na
sousední stěně vlevo (str. 9 vpravo uprostřed).
V našem i okolních klášterech jsme pořídili fotografie obdobných provedení téhož tématu, ty pak
posloužily k načrtnutí studijních skic.
Po symbolickém posilnění soustem posvěcené obětiny thorma (oslazená campa, těsto z mouky
z pračeného ječmene a vody) se dámy pustily do zhrauba deseti denního díla.
Dominika mezitím stihla vyčistit a vytmelit vpravo sousedící obraz Zrození buddhismu,
sklízejíc obdiv gondokův (dolní řada ).
str. 9
S chutí do toho .....
.....půl je hotovo
Rekonstrukce velkých ztrátových ploch
vyžaduje opravdové mistrovství. Tady si
neporadí místní malíři, zvyklí tvořit celé
nové figury podle čtvercových šablon.
Naši budoucí studenti budou moci
zpočátku pod dohledem učitele, později
sami, fresky čistit, fixovat, drobně plošně
retušovat. Teprve pokud u řemesla vydrží
léta, až se "převtělí" alespoň pravicí do
dávného autora, budou si moci troufnout
na velké domalby.
Po deseti dnech soustředěné práce se
podařilo malby Ochránců a Bhavačakru
nejen obsahově správně doplnit, ale
hlavně
mistrovsky
vystihnout
styl
dávného mistra. Po náležitém patinování
není vcelku znatelný cizí
zákrok, při bližším zkoumání je ovšem malba rozlišitelná. V tomto "ozdraveném"stavu je připravena
dál úspěšně odolávat zubu času. Ochránci čtyř světových stran budou opět chránit klášter Disk:it.
Do odjezdu týmu zbýval týden. Petr, gondok a Brontíci dokončili ochoz, Jan spravil dveře světlíku
a dámy restaurátorky se sebevědomě pustily do překrásné, staré a cenné malby kláštera Tašilhunpo
ve světlíku starého dukhangu (2 obr.dole). Čištění, zpevnění injektáží, tmelení, retuš, domalba, fixace.
str. 10
Výprava v červenci 2011 měla cíle ponejvíce diplomatické a průzkumné. Po šestileté odmlce měla
zjistit aktuální situaci jak v "našich" klášterech, tak i stav památkové péče v Ladaku vůbec, a připravit
tak konkrétní plán činnosti v letech navazujících, budou-li okolnosti příznivé. Pro obnovení důvěry ze
strany mnichů kláštera Diskit jsme samozřejmě měli v plánu i konkrétní hmatatelné zákroky. Toto jsou
stručné poznatky:
1. Po loňských přívalových deštích (a záplavách v oblasti Lehu s obětmi na životech) velice narostla
naléhavost záchranných restaurátorských pracÍ.
Námi opravená střecha dukhangu vodu nepropouští. Zato do lhačungu zateklo a nejvzácnější fresky
jsou nově poškozeny. Důkladnou opravu střechy jsem museli v roce 2006 odložit ( viz str. 7) a neblahé
důsledky se dostavily. Generální oprava je nezbytná a velmi urgentní. Bude jedním z hlavních cílů
neibližší mise.
Naše patronka Dolkar (Bílá Tára) utrpěla novou
újmu - srovnej s obrázky na str. 3 a 4)
2.Významně se zvýšilo povědomí obyvatel
o důležitosti péče o památky, což naši práci
značně usnadňuje.
Úřad památkové péče Archology Survey of India
(ASI) pořádá v Ladaku krátká školení na toto
téma, kursy základů muzeologie a ve spolupráci
s Centrallnstitute of Buddhist Studies (CIBS) také
kurzy restaurování. Školení jsou to příliš krátká,
nevychovávají odborníky v oboru, ale zřetelně
zvyšují zájem posluchačů o tato témata. Ve vsích jsou zakládány laické spolky, pečující o starou
architekturu. Postrádají ovšem jak prostředky, tak know-how, V celém údolí jsme nalezli stovky nově
ošetřených stúp - šlo o prostý nátěr vápnem, přesto však o svědectví všeobecného zájmu o kulturní
dědictvÍ.
3. Kolegové z mezinárodních nadací, působících v Ladaku, by velmi přivítali spolupráci.
V oblasti se v oboru památkové péče angažují:
Himalayan Cultural Heritage Foundation (TCHF). Její předseda, dr.Sonam Wangčuk, má eminentní
zájem na budoucí spolupráci s námi, m.j. proto, že pochází z údolí Nubra, v němž se naše sdružení
angažuje nejvíce. Velmi nám pomohl v roli tlumočníka při našem oficiálním vstupním jednání
s delegací mnichů kláštera Diskit. Dr.Sonam Wangčuk je osobním učitelem Dvacátého Bakula
Rimpočhe (8 let), což může být kontakt rozhodujícího významu.
Výměna zkušeností v kolegy z THF probíhala
německy.
L
Tibet Heritage Fund (THF) má za sebou řadu
rekonstrukcí historických obytných domů ve
starém Lehu, konzervaci fresek v Leh Guru
Lhakhang a Leh Red Maitreya Tempel, působí
v centrálním
Tibetu,
v kraji
Amdo,
v Mongolsku a Sikkimu. Navštívili jsme jejich
pracoviště v Alči, chrámek Tsatsapuri z 13.
století s mimořádnými nástěnnými malbami.
Konzervační práce zde běží s podporou vlády
Německa,
ve
spolupráci
s univerzitami
v Kolíně n.R. a Erfurtu. THF má zájem vyslat
své restaurátory (3 mladí muži z Ladaku
a Sikkimu se "vyučili" na projektech THF
a prošli školením v Německu) na námi
avizované restaurátorské work-shopy v Diskitu
v příštích sezonách.
str. 11
Namgyal lnstitute of Research of Ladakhi Art and Culture (NlRLAC, založen členem ladacké královské rodiny Jigmet
Namgyalem) s nejznámějším úspěšným projektem záchrany kláštera Basgo.
ACHl Association (ACH!) koncentruje svou pozornost na kláštery školy Drikung Kagyu. Začala s prázdninovými kurzy
památkové péče.
Association for Ladakh Studies (lALS) usiluje po léta o koordinaci snah všech neziskovek v Ladaku, zejm. prostřednictvím
každoročních konferencí. Ta poslední proběhla letos 19.-22.8. v centru Ladaku, v městě Leh.
4. Mnišská komunita kláštera Diskit lépe než dřív chápe potřebu ochrany cenných částím kláštera,
respektuje naše návrhy, mnohem aktivněji se podílí na pracech, přichází s vlastními nápady.
Při úvodním oficielním setkání v důstojných prostorách
starého
dukhangu
jsme
zástupcům
rnnišského
společenství kláštera Diskit podrobně objasnili důvod
naší mise, naši vůli pokračovat v započatém díle a
projekt
eventuelně
rozšířit,
pakliže
nalezneme
potřebnou spoluúčast kláštera samého. Za 8 dnů jsme
splnili hlavní zadání mise - fotodokumentaci cenných
prostor a jejich výzdoby. Dokumentovali jsme také
technický stav budova inženýrských sítí.
Navíc jsme krom průzkumu odvedli také nemalou "viditenou" práci: Demontovali jsme nevhodnou
přepážku v lhačungu, některé plastové chrliče nahradili dřevěnými, poopravili střechy nad dvěmi
svatyněmi, drátěný plot nahradili dřevěným, dopravili jsme do kláštera zásobu stavebního jílu,
nahradili asi 50 chybějících či rozbitých okenních skel, uklidili sklad, vymalovali stěny nové kuchyně,
okolí kláštera zbavili železného a plastového odpadu. To vše za nebývalé aktivní účasti mnichů.
Den jsme věnovali vizuálnímu a fotografickému průzkumu klášterních budov a fresek kláštera
v Hunderu, který je spravován zčásti nadřízeným klášterem diskitským, zčásti vesnickou organizací
Association Thundel Tsogspa Hunder. Její president, pan Tsering Dordže (na obr. vpravo v modrém
triku), vyslovil naději na budoucí pomoc ze strany Sdružení pro Tibet.
str. 12
V závěrečném setkání jsme mnichům předložili plán komplexní revitalizace kláštera Diskit.
Ta by měla postupně zahrnout odbornou pomoc
při rekonstrukci rozvodů elektřiny, vody a kanalizace
při záchranné konzervaci budov, nástěnných maleb a historického mobiliáře
při výuce místních studentů základům restaurování
při koordinaci služeb turistům
při zřízení klášterního muzea.
Týž plán jsem přednesl při oticielní audienci opatovi
a převtělenci Ctihodnému Kušok Tikse Rimpočhe,
který ze vzdáleného kláštera Tikse zaštiťuje
svou autoritou také "náš" Diskit.
S obezřetností zkušeného politika (jímž zajisté byl a je)
plán přivítal a přislíbil, že až se v Diskitu přesvědčí
osobně o naší odborné zdatnosti, rád připojí k dohodě
o spolupráci svůj podpis. Rozhodovací právo v naší věci
přenechává představenému (gondok) kláštera Diskit.
Současnou situaci v Ladaku hodnotíme jako velmi příhodnou pro zahraniční asistenci při zavádění
mezinárodních principů památkové péče. Tato pomoc je naléhavá z několika příčin:
1. Desítky objektů jsou akutně ohroženy v důsledku klimatických změn ve smyslů prudších
a častějších dešťů, které pronikají špatně udržovanými střechami a devastují nástěnné malby
mnohdy nesmírné hodnoty.
2. Přitažlivost památek pro turisty vede k živelnému komerčnímu využití těsného okolí
či dokonce památek samých, často kjejich škodě. Je nutno co nejdříve nalézt rovnováhu mezi
péčí o turismus a péčí o prapůvodní funkci buddhistických klášterů.
3. Narůstající popularita péče o historické objekty může vést k dobře míněným, avšak
neodborným zásahům ze strany nadšených laiků, a tím k nechtěnému poškození historicky
cenných objektů.
Projektu Sdružení pro Tibet s názvem Revitalizace kláštera Diskit hodlá být vzorovým projektem
zahraniční odborné asistence při obraně buddhistického kláštera proti většině faktorů,
ježjej v současnosti ohrožují.
Přejme ladackým mnichům, ať se jim daří pečovat o kláštery i o vlastní duchovní rt/st.