Metody optimalizace fungování MAS 3/4

Pokud se zam stnanec cítí poškozen v d sledku nedodržování zásady stejného zacházení,
m že se domáhat ochrany formou stížnosti u ú adu práce nebo p ed soudem. Diskriminace
však sama o sob není žalovatelná, musí se vázat na konkrétní souvislosti (nap . ve vztahu k
odm ování, funk nímu postupu apod.). U spor týkající se porušování rovnosti z d vod
pohlaví leží d kazní b emeno vždy na stran zam stnavatele.
Základní prameny pracovního práva (Zákoník práce, zákon o zam stnanosti, zákon o mzd ,
zákon o platu a p edpisy je provád jící) jsou dlouhodob založeny na rovnosti (rovném
zacházení) muž a žen, tj. veškeré vztahy související s výkonem práce se realizují podle
jednotných kritérií (postup ) nezávisle na genderové p íslušnosti jejich vykonavatel .
P es p ijetí ady zákon , sm rnic a opat ení, které zem EU aplikovaly (de iure je dosaženo
rovnosti), stále dochází ve spole nosti k diskriminaci na základ pohlaví (platové rozdíly,
diskriminace matek s malými d tmi, p ístup žen k vedoucím funkcím a další).71
Mezinárodní úmluvy závazné pro R:
Úmluva o odstran ní všech forem diskriminace žen (CEDAW)
CEDAW - The Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against
Women) byla p ijata v roce 1979 Valným shromážd ním OSN a je asto považována za
mezinárodní deklaraci ženských práv. Úmluva definuje diskriminaci žen jako „… jakékoliv
rozdíly, vylou ení a omezení založená na pohlaví, jejichž následkem nebo ú elem je oslabení
nebo porušení uznání, radosti nebo uplatn ní žen, a to bez ohledu na jejich rodinný status, na
základ rovnosti žen a muž a základních lidských práv a svobod v politické, ekonomické,
sociální, kulturní, ob anské i jiné oblasti."
Pekingská ak ní platforma
Pekingská platforma pro akci (= Pekingská deklarace) byla p ijata na 4. sv tové konferenci o
ženách, která se konala 4.-15. zá í 1995 v Pekingu. Tento dokument zavazuje státy, které se k
n mu p ihlásily, k dodržování stanovených cíl jako jsou dosažení rovnoprávného postavení
žen a muž a rozvoj žen na celém sv t . Platforma rozd lená do šesti kapitol vymezuje 12
"kriticky znepokojivých oblastí", v nichž se soust e ují p ekážky bránící zlepšení postavení
žen. Jedná se nap íklad o témata jako je chudoba, p ístup ke vzd lání, zdraví i násilí.
Pracovní právo
Od roku 2002 bylo eské pracovní právo obohaceno o mnoho ustanovení týkajících se
rovnosti muž a žen. Právní úprava povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace
v zam stnání obsažená v zákon . 65/1965 Sb., zákoníku práce (dále jen ZPr) spl uje tém
všechny formální požadavky práva EU. Nyní musí být pozornost v nována institucionálnímu
zabezpe ení a národním plán m a program m, které by zaru ily fungování t chto ustanovení
v praxi. Soudy a správní orgány budou muset aplikovat právo v souladu s judikaturou
Evropského soudního dvora (dále jen ESD), která vykládá ustanovení Smlouvy o založení
71
Zdroj: Rovné p íležitosti muž a žen v právních p edpisech. Žena v kurzu. http://zenavkurzu.cz/rovneprilezitosti-muzu-a-zen-v-pravnich-predpisech-cr-2/
106
Evropského Spole enství a Sm rnic Rady v oblasti rovných p íležitostí. Vzhledem k ší i a
složitosti této judikatury to nebude snadno splnitelný úkol.72
Antidiskrimina ní zákon
Právní úprava se výše zmín ných p edpis pracovního práva zdaleka nepokrývá všechny
situace, ve kterých se ženy s diskriminací setkávají. Vláda proto p ipravuje nový zast ešující
zákon o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o rovném zacházení (tzv.
antidiskrimina ní zákon). Návrh tohoto zákona obsahuje všechny diskrimina ní d vody
v souladu se Sm rnicí Rady 2000/43/ES, kterou provádí zásada rovného zacházení mezi
osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický p vod, a Sm rnicí Rady 2000/78/ES, která
stanoví obecný rámec pro boj proti diskriminaci na základ náboženského vyznání i víry,
zdravotního postižení, v ku nebo sexuální orientace, a provádí Sm rnici Rady 2002/73/ES,
která novelizuje Sm rnici Rady 76/207/EHS, o zavedení rovného zacházení pro muže a ženy.
Antidiskrimina ní zákon by m l chránit p ed diskriminací „ve v cech práva na zam stnání a
p ístupu k zam stnání, p ístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výd le né innosti,
ve v cech pracovních a jiné závislé innosti v etn odm ování, lenství a innosti
v odborových organizacích, radách zam stnanc nebo organizacích zam stnavatel /ek,
lenství a innosti v profesních komorách v etn výhod, které tyto organizace svým
len m/kám poskytují, sociálního zabezpe ení a sociálních výhod, zdravotní pé e, vzd lávání
a p ístupu ke zboží a službám, které jsou k dispozici ve ejnosti v etn bydlení, a jejich
poskytování.“73 Zákon sou asn stanoví nároky vyplývající z porušení práva na rovné
zacházení. V souladu s požadavkem l. 8a Sm rnice Rady 2002/73/ES návrh obsahuje též
institucionální zabezpe ení prosazování, monitoringu, analýzy a podpory rovného zacházení
(viz též oddíl 7.1).74
Návrh zákona byl schválen Legislativní radou vlády Vladimíra Špidly 17. ervna 2004. Od
pádu této vlády v srpnu 2004 ekal návrh antidiskrimina ního zákona na schválení novým
kabinetem Stanislava Grosse. P es lobbování nevládní organizace za schválení zákona, tak
šance p ijetí Parlamentem nebyly velké. 198/2009 Sb. Zákon ze dne 23. dubna 2008 „O
rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých
zákon (antidiskrimina ní zákon)“ byl schválen Parlamentem R a byl p ijat v platnost od
zá í 2009.
Úplné zn ní antidiksrimina ního zákona viz p íloha.
5.2.4. Odd lení ešící rovný p ístup
Odd lení pro rovné p íležitosti muž a žen
Odd lení pro rovné p íležitosti muž a žen (dále Odd lení) bylo založeno usnesením vlády
6/98 jako organiza ní jednotka nejnižší úrovn v rámci Odboru pro evropskou integraci
Ministerstva práce a sociálních v ci R (dále MPSV). Úkolem Odd lení je koordinovat
vládní politiku v oblasti rovnosti žen a muž a zajistit harmonizaci eského práva s právem
Evropské unie. Odd lení je zodpov dné za sestavení Priorit a postup vlády p i prosazování
72
Zdroj: P ehled zm n uskute n ných v právním ádu R od první Monitorovací zprávy z roku 2002 k 1. kv tnu
2004
73
Zdroj: P edkládací zpráva k antidiskrimina nímu zákonu
74
Zdroj: P ehled zm n uskute n ných v právním ádu R od první Monitorovací zprávy z roku 2002 k 1. kv tnu
2004
107
rovnosti muž a žen (dále Priority) a vypracování Souhrnných zpráv o pln ní Priorit (dále
Souhrnná zpráva). Funguje sou asn jako sekretariát Rady vlády pro rovné p íležitosti muž a
žen. Odd lení je složeno z vedoucí a ty pod ízených. K profesní kvalifikaci požadované po
zam stnancích/kyních Odd lení v dob nástupu nepat í odborná znalost genderové
problematiky.75
Vznik a cíle Evropské charty
Rada evropských místních samospráv a region (CEMR) a Komise volených ženských
p edstavitelek místních a regionálních orgán , byla adu let aktivní v prosazování rovnosti žen
a muž na místních a regionálních úrovních. V roce 2005, p išel CEMR s konkrétním
nástrojem pro evropské místní a regionální orgány: „M sto pro rovnost”. Tento projekt byl
zam en p edevším na shromážd ní p ípad nejlepších praktik genderové rovnosti v
evropských místních samosprávách a také na sestavení metodologie pro pomoc místním
p edstavitel m a p edstavitelkám v dosažení skute né rovnosti v jejich obcích. Toto bylo
podpo eno 5. ak ním programem EU pro rovné p íležitosti, který je k dispozici v 5
evropských jazycích (anglicky, francouzsky, italsky a špan lsky) na webové stránce CEMR.
Ke konci projektu „M sto pro rovnost”, zahájil CEMR, stale s podporou Evropské komise,
novy projekt a to návrh „Evropské charty pro rovnost žen a muž na úrovni života ve m stech
a obcích” (dále jen Charta). Charta je adresována p ímo místním a regionálním samosprávám
Evropy, které jsou vyzývány, aby ji podepsaly a tím se ve ejn formáln zavázaly k
princip m rovnosti žen a muž a k implementaci závazk nastavených v rámci Charty v
rozsahu svého území. Dokument není právn závazný. Byl zamýšlen, jako nastroj nabízející
konkrétní metody a povzbuzující k pozitivní innosti na místních a regionálních úrovních v
r zných oblastech kompetenci. Charta byla zve ejn na v pr b hu valného shromážd ní
CEMR v Innsbrucku (Rakousko) v kv tnu 2006 p edsedkyni Komise volených ženských
p edstavitelek místních a regionálních orgán , paní Vicentou Bosch Palanca, která u této
p íležitosti prohlásila: „Uvedeni Charty je koncem dlouhé cesty a za átkem nové nad je,
nad je na rovnost. Tato Charta je pom ckou pro dosažení našich ambiciózních cíl , je to
politický dokument stejn jako politický nástroj. Vyzývám všechny volené místní p edstavitele
k jejímu podpisu, implementaci jejích princip a jejímu zve ejn ní ve svých obcích“. Charta
byla sepsána CEMRem ve spolupráci s 21 evropskými partnery, v etn národních svaz
místních a regionálních orgán , m st a evropských organizací. Tato kooperativní práce byla
d ležitým krokem ve vypracování tohoto dokumentu, nebo umožnila zohledn ní rozdílných
kompetencí místních a regionálních úrovní po cele Evrop , stejn jako konsolidaci
r znorodých vizí rovnosti nap i Evropou. Do sepsání Charty se zapojily zejména místní a
regionální samosprávy n kterých nedávno p ipojených lenských stát EU a jejich národní
sdružení. Svaz m st a obci eské republiky (SMO R) byl jedním z partner projektu EU pro
sepsání Charty a na r zných setkáních, které CEMR zorganizoval, se aktivn zapojoval do
diskuzí o obsahu dokumentu a p iblížil pohledy místních a regionálních orgán
eské
republiky na generovou rovnost. Jako sou ást Komise volených ženských p edstavitelek
CEMR (která sdružuje volené ženské p edstavitelky místních a regionálních orgán r zných
evropských zemí) m ly n které místní a regionální volené p edstavitelky a lenky SMO R
možnost debatovat s dalšími lenkami o prosazování genderové rovnosti v Evrop ,
informovat o potížích, kterým elí eské místní a regionální volené ženské p edstavitelky ve
75
Zdroj: P ehled zm n uskute n ných v právním ádu R od první Monitorovací zprávy z roku 2002 k 1. kv tnu
2004
108
své zemi a sdílely p íklady dobré praxe. Z d vodu pokra ovaní práce zapo até
prost ednictvím uvedeni Charty v Innsbrucku se CEMR zavázal na konci roku 2006 k
novému projektu EU pro rozši ování a prosazování Charty po cele Evrop . Tento projekt
probíhal od roku 2006 do roku 2008 a umožnil, nap íklad, p eloženi Charty do r zných
evropských jazyk a to díky spolupráci s národními svazy, leny CEMR. Projekt také
usnadnil komunikaci, v pr b hu r zných setkání v Evrop , týkajících se obsahu Charty, kdy s
ní byli seznamováni volení evropští místní a regionální p edstavitelé. Projektem došlo také k
zahájení procesu reflexe na vytvo ení nástroj pro pomoc signatá m s implementací Charty v
jejich místních/regionálních oblastech. Tato poslední práce vedla k návrhu ady ukazatel ,
který byl dokon en a prezentován v dubnu 2009 v pr b hu 24. valného shromážd ní CEMR v
Malmo (Švédsko).
Jako první obec se k dodržování princip Evropské charty pro rovnost žen a muž na úrovni
života ve m stech a obcích zavázala obec Sta kovice na Litom icku (Místní ak ní skupina
eské st edoho í). Krátce poté sv j podpis k Chart p ipojila i obec Milotice na Hodonínsku
(Kyjovské Slovácko v pohybu). Na po átku roku 2011 rozhodlo o p ipojení se k Chart také
zastupitelstvo obce Záluží, op t na Litom icku (Místní ak ní skupina Pod ipsko). Shodou
okolností jde ve všech p ípadech o menší obce, v jejichž ele stojí již delší dobu
ženy starostky. Na ja e tohoto roku pak p istoupení k Chart schválilo také zastupitelstvo
M stské ásti Praha 18 - Let any.76
Zkušenosti ze Švýcarska p edstavitelky obcí ocenily77
Šest zástupky a zástupc eských obcí z ad politické reprezentace i ú adu zú astnilo
studijního pobytu ve Švýcarsku. Cílem cesty byla vým na zkušeností v oblasti prosazování
rovných p íležitostí žen a muž na komunální úrovni. Projekt koordinuje ob anské sdružení
Fórum 50 % a byl podpo en z Programu švýcarsko- eské spolupráce.
A koli rovnost žen a muž je zakotvena v eském právním ádu, stále p etrvává ada oblastí,
v nichž musí zejména ženy elit znevýhodn ní. Jedná se nap íklad o rozdíly v platech (ženy
dostávají za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty pr m rn o 25 % mén než muži),
nedostate né zastoupení žen v rozhodovacích pozicích i násilí na ženách. Takzvaným
genderovým nerovnostem však musí elit i muži, za všechny uve me nap . znevýhodn né
postavení muž p i p id lování d tí do pé e (až 90 % d tí je po rozvodu p id leno do pé e
matky). T mto jev m lze p itom p edcházet nebo je eliminovat p ijetím p íslušných opat ení.
„Práv m sta a obce mohou sehrát významnou roli p i prosazování tzv. politiky rovných
p íležitostí. Ur itý návod, jak na to, nabízí Evropská charta za rovnost žen a muž na úrovni
života ve m stech a obcích. Odlišná životní zkušenost žen a muž se promítá do nejr zn jších
oblastí našich život , a již se jedná o práci, rodinu, bezpe nost i dopravu. P ihlášením se k
Chart se obce zavazují, že budou tyto odlišné zkušenosti zohled ovat a p ijmou opat ení,
která povedou ke zmenšení stávajících nerovností“, íká koordinátorka projektu Mgr. Marcela
Adamusová.
76
Zdroj: Naše signatá ské obce. SMO R, Praha. http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/rovneprilezitosti/nase-signatarske-obce.aspx
77
Zdroj: Zkušenosti ze Švýcarska p edstavitelky obcí ocenily. SMO R, http://www.smocr.cz/cz/oblasticinnosti/rovne-prilezitosti/zkusenosti-ze-svycarska-predstavitelky-obci-ocenily.aspx
109
„Švýcarsko má v sou asné dob 79 signatá ských obcí, R zatím 4. I proto jsme vybrali práv
tuto zemi jako vhodného partnera pro p edání svých zkušeností a nápad “, dodává.
Jaké konkrétní nápady si tedy zú astn né politi ky a ú edníci z pobytu p ivážejí? „Zaujaly
mne zejména tzv. hlídací maminky, tedy ženy-matky, které krom vlastních hlídají i další d ti.
Musí projít výb rovým ízením a školením, hrazeny jsou áste n z obecního rozpo tu,
áste n samotnými rodi i. V dob , kdy je v R akutní nedostatek míst ve ve ejných školkách,
by podobné opat ení mohlo být vhodným ešením také u nás, a i díky tomu, že je mnohem
flexibiln jší a levn jší než klasické školky“, uvedla Na a erníková, starostka obce
Sta kovice. Mezi další témata pat í nap . možnost flexibilních úvazk a práce z domova na
ú adech, platby za využití za ízení pé e o d ti na základ výše p íjm rodi , využití
ve ejných prostor jako „hracích míst“ pro d ti a mládež i pozice delegáta/delegátky pro
rovné p íležitosti.
Sout ž „Ú ad p l na p l“78
Tuto sout ž organizuje Ministerstvo vnitra R ve spolupráci s Gender Studies, o.p.s. již od
roku 2007. Cílem sout že Ú ad roku „P l na p l“ – respekt k rovným p íležitostem je
monitoring a podpora zavád ní politiky rovnosti žen a muž do práce ú ad ve ejné správy
v eské republice.
Prosazování opat ení zam ených na rovnost žen a muž je sou ástí Priorit a postup vlády
R p i prosazování rovných p íležitostí pro ženy a muže. V souladu s Prioritami a postupy
vlády by tak m l každý ú ad za lenit principy rovnosti do své práce ve dvou základních
sm rech: dovnit vlastního ú adu, tedy sm rem ke svým zam stnanc m a zam stnankyním,
ale také ve vztahu k obyvatelstvu, které na území obce i m sta žije.
Výb rová komise je složená ze zástupc a zástupky ministerstva vnitra, Ú adu vlády R,
zástupc a zástupky ú ad místní samosprávy a Gender Studies, o.p.s. Na základ kritérií
stanovených pro p íslušné kategorie (obce typu I. až III.) dotazníky vyhodnotí a ud lí ocen ní
Ú ad roku „P l na p l“ – respekt k rovným p íležitostem prvním t em umíst ným ú ad m
v každé kategorii. Slavnostní p edání ocen ní nejlepším vybraným ú ad m prob hne v ervnu
2011 na konferenci „Rovné p íležitosti“, kterou každoro n po ádá ministerstvo vnitra
v Praze.
Vládní výbor pro zdravotn postižené ob any79
Vládní výbor pro zdravotn postižené ob any je stálým koordina ním, iniciativním a
poradním orgánem vlády eské republiky pro problematiku podpory zdravotn postižených
ob an . Byl z ízen usnesením vlády R ze dne 8. 5. 1991 . 151. Výbor se zabývá problémy,
které nem že samostatn vy ešit jediný resort. Jeho cílem je pomáhat p i vytvá ení
rovnoprávných p íležitostí pro zdravotn postižené ob any ve všech oblastech života
spole nosti. Prost ednictvím svých zástupc ve Výboru se na jeho innosti podílejí sami
ob ané se zdravotním postižením.
78
Zdroj: 5. Ro ník sout že ú ad p l na p l. SMO R, 2011. http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/rovneprilezitosti/jiz-5-rocnik-souteze-urad-pul-na-pul.aspx
79
Zdroj: Vláda eské republiky. Praha, Vláda R, 2015. http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/uvod-vvzpo17734/
110
Vládní výbor spolupracoval na p íprav Národního plánu pomoci zdravotn postiženým
ob an m (NPP), Národního plánu opat ení pro snížení negativních d sledk zdravotního
postižení (NPO), které vláda schválila v letech 1992 a 1993, a Národního plánu vyrovnávání
p íležitostí pro ob any se zdravotním postižením (NPVP), p ijatého v roce 1998, který byl
každoro n aktualizován. V roce 2004 p ijala vláda R St edn dobou koncepci státní politiky
v i ob an m se zdravotním postižením, z jejíchž cíl a úkol vychází Národní plán podpory
a integrace ob an se zdravotním postižením na období 2006 - 2009 p ijatý v roce 2005.
Aktuáln platný Národní plán vytvá ení rovných p íležitostí pro osoby se zdravotním
postižením na období 2010-2014 schválený usnesením vlády eské republiky ze dne 29.
b ezna 2010 . 253 obsahov i strukturou vychází z Úmluvy o právech osob se zdravotním
postižením.
Výbor p isp l k ší ení informací o problematice zdravotn postižených do široké ve ejnosti
mj. i vyhlášením Ceny VVZPO za nejlepší díla, zam ená na problematiku zdravotního
postižení v tisku, rozhlase a televizi. Sout ž se koná každoro n od roku 1994.
Sekretariát VVZPO administruje Národní rozvojový program mobility pro všechny, jehož
ú elem je podpora realizace komplexních bezbariérových tras ve m stech a obcích. Opat ení
zahrnují odstra ování bariér v budovách státních a ve ejných institucí a zp ístup ování
dopravy.
Sekretariát VVZPO spolupracuje se Sekcí pro lidská práva p i administraci dota ního
programu Podpora ve ejn ú elných aktivit ob anských sdružení zdravotn postižených.
111
5.3.
Praktická ást
Cílem praktické ásti je podrobn popsat rovný p ístup p i procesu výb ru projekt ,
p i kterém je zapot ebí znát celý proces výb ru projekt v období 2007 - 2013. Seznámit se
s pravidly pro výb r projekt . Jaké Fiche a preferen ní kritéria MAS uplat ovaly.
5.3.1. Pravidla pro výb r projekt v letech 2007 - 201380
P íjem žádostí o dotaci na MAS
MAS vyhlašovala Výzvu pro p edkládání projekt minimáln jedenkrát za kalendá ní rok.
Výzvu, formulá Žádosti o dotaci a platné Fiche MAS zve ej ovala na svých internetových
stránkách. Dále mohla být výzva zve ej ována v místních periodikách a na ú edních deskách
v p íslušných obcích mikroregionu. V pr b hu výzvy MAS vyzvala potenciální žadatele ke
konzultacím jejich projektových zám r . Tyto individuální konzultace byly zajišt ny
tajemníkem podle pot eb a požadavk žadatel . Dále byly uspo ádány minimáln 2 seminá e
pro žadatele. Na t chto seminá ích byli potenciální žadatelé informování o zam ení výzvy,
postupu p i podávání a realizaci projektu, zp sobech, jak žádat. Žádosti o dotaci byly
p ijímány v kancelá i MAS manažerem SPL. P ijaté Žádosti o dotaci následn prošli na MAS
kontrolou úplnosti, administrativní kontrolou (tj. kontrolou obsahové správnosti) a kontrolou
p ijatelnosti (do 5-ti pracovních dn od ukon ení p íjmu žádostí). Dále MAS provedla
kontrolu místa realizace projektu. V p ípad zjišt ní nesouladu mezi projektovou dokumentací
a skute ným stavem je žadatel na míst vyzván k úprav projektové dokumentace. Tu musel
provést do 2 pracovních dn .
V p ípad , že po administrativní kontrole zjistila MAS, že je nutné opravit nedostatky,
písemn vyzvala kone ného žadatele s pevn daným termínem k dopln ní Žádosti o dotaci. V
p ípad nedopln ní ve stanoveném termínu ukon ila administraci dané Žádosti z d vodu
nespln ní podmínek Pravidel pro p edložení Žádosti o dotaci.
Po provedení administrativní kontroly a kontroly p ijatelnosti MAS informovala písemn
žadatele o výsledku kontroly do 5 pracovních dn od termínu ukon ení kontroly, doklad byl
zaslán doporu en nebo p edán osobn proti podpisu žadatele.
Výb r projekt
U Žádostí, které prošly kladn administrativní kontrolou a kontrolou p ijatelnosti, provedli
lenové Výb rové komise MAS jednotliv za každou Fichi bodové hodnocení (dle
stanoveného Zp sobu hodnocení preferen ních kritérií - viz p íloha . 3). U každé žádosti
bylo vy azeno hodnocení s nejvyšším po tem bod a hodnocení s nejnižším po tem bod . K
t mto hodnocením nebylo p ihlíženo. Výb rová komise dále, pro každou Fichi zvláš se etla
po et bod pro jednotlivé žádosti, se adila je podle po tu získaných bod sestupn a provede
výb r projekt . V p ípad , že v n které Fichi nebyly vy erpány všechny alokované finance,
p evádí se na neuspokojené projekty z ostatních Fichí. Všechny neuspokojené projekty byly
se azeny podle pr m rného bodového hodnocení na jedno hodnotící kritérium. Nevy erpané
finance byly p id leny projekt m s nejvyšším pr m rným po tem bod , bez ohledu na Fiche.
Výb rová komise poté vyhotovila Seznam vybraných a nevybraných Žádostí s uvedením
80
Zdroj: MAS Lužnice, z.s., www.masluznice.bechynsko.cz
112
bodového zisku a ísla Fiche. V Seznamu vybraných žádostí byly uvedeny jen ty Žádosti,
které bylo možno podpo it v plné výši. Výsledky hodnocení (bodování) MAS zaznamenala do
formulá e každé Žádosti o dotaci. MAS zve ejnila na svých internetových stránkách Seznam
vybraných žádostí nejpozd ji poslední den p íjmu žádostí na RO SZIF v rámci p íslušného
kola PRV. MAS písemn informovala žadatele o získaném po tu bod za jednotlivá kritéria
do 7 pracovních dn od výb ru, u vybraných žádostí pak navíc o závazcích spojených s
ud lenými body. V p ípad , že len Výb rové komise je statutárním zástupcem, v pracovním
nebo obdobném vztahu k žadateli, nebo jiným zp sobem ve st etu zájm , zastoupil ho p i
bodování projekt v dané Fichi náhradník. Náhradníci byli též zvoleni na Valném
shromážd ní len . V p ípad , že pro danou žádost bude k dispozici více náhradník , byl
náhradník, který provede hodnocení vybrán losem.
Žádost o p ezkoumání
Žadatel, jehož projekt byl vy azen na základ administrativní kontroly nebo kontroly
p ijatelnosti MAS, nebo nesouhlasí s bodovým hodnocením, m l možnost do 7 pracovních
dn ode dne následujícího po odeslání písemného vyjád ení MAS podat žádost o
p ezkoumání postupu MAS na danou MAS. Jednání o p ezkoumání postupu MAS svolal
tajemník do 3 kalendá ních dn od obdržení žádosti. V p ípad , že nedošlo na jednání ke
shodnému záv ru MAS a žadatele, m l žadatel právo podat (nejpozd ji v termínu, kdy MAS
p edkládala na RO SZIF vybrané projekty k zaregistrování) žádost o p ezkoumání postupu
MAS na p íslušný RO SZIF, a pokud tak u inil, m l zárove povinnost dát tuto skute nost
MAS na v domí. Po doru ení žádosti o p ezkoumání postupu MAS na RO SZIF byly
doloženy od MAS veškeré dokumenty týkající se projektu a žádosti o p ezkoumání postupu
MAS a bylo zahájeno jeho p ezkoumání. V p ípad , že byl projekt v rámci výzvy vylou en
neoprávn n , byla MAS písemn vyzvána k náprav , tj. musela op tovn svolat jednání
výb rové komise MAS, vyhotovit opravené seznamy a p edložit požadované p ílohy.
5.3.2. Preferen ní kritéria
Preferen ní kritéria se d lí na:
• kritéria povinná, stanovená p íslušnými orgány Ministerstva zem d lství a Státního
zem d lského interven ního fondu (SZIF),
• a na kritéria stanovená MAS.
Povinná preferen ní kritéria jsou stanovena ídícími orgány jednotn pro všechna opat ení
(všechny fiche) a zahrnují následující body:
1.
2.
3.
4.
5.
Vytvo ení každého nového trvalého pracovního místa.
Zam ení dopad projektu na ženy.
Zam ení dopad projektu na mladé lidi do 30 let.
Uplat ování inova ních p ístup .
Víceodv tvové navrhování a provád ní projektu založené na sou innosti mezi
subjekty a projekty z r zných odv tví místního hospodá ství.
Nápl preferen ních kritérií m lo být nastaveno tak, aby zohled ovala odpov dný p ístup
realizátor projekt k místním obyvatel m a životnímu prost edí, vzájemnou smysluplnou
spolupráci místních subjekt apod., což pat í k zásadním princip m programu Leader.
113
Preferen ní kritéria v praxi MAS
O tom, jakým zp sobem byla výše uvedená kritéria napl ována a hodnocena, si rozhoduje
každá MAS sama. Každá MAS si musela stanovit vlastní metodiku, která uvád la co, jakým
zp sobem, a za kolik bod hodnotila každým z povinn daných kritérií. Popis jednotlivých
kritérií m l být stanoven jednozna n , aby lenové výb rové komise, kte í provád li bodové
hodnocení, mohli objektivn posoudit, zda bylo dané kritérium spln no.
Mezi preferen ní kritéria stanovená MAS pat í:
•
•
•
•
•
Míra souladu se Strategickým plánem Leader.
Komplexnost projektu.
asová a v cná návaznost aktivit, organizace projektu.
Zajišt ní udržitelnosti projektu.
Míra kofinancování projektu.
Preferen ní kritéria jsou stanovena u jednotlivých Fichí. Povinn u každé Fiche jsou bodov
zvýhodn ny následující skute nosti. Zp sob a míra zvýhodn ní t chto kritérií je ponechán na
MAS. Vytvo ení každého nového trvalého pracovního místa (v p ípad , že p íjemce dotace
obdrží v tomto kritériu body, musí vytvo it nové pracovní místo, dle níže uvedené metodiky)
Uplat ování inova ních p ístup .
Víceodv tvové navrhování a provád ní projektu založené na sou innosti mezi subjekty a
projekty z r zných odv tví místního hospodá ství.
Zam ení dopad projektu na mladé lidi do 30 let.
Zam ení dopad projektu na ženy.
V p ípad , že je hlavním opat ením dané Fiche opat ení I.1.3.2., je p i posuzování
kritéria p ijatelnosti „inovace“ nutné hodnotit dle následujících bod :
1)
1.1 Inovace pouze pro p edkladatele projektu.
1.2 Inovace pro dané odv tví v eské republice.
1.3 Jedná se o vývoj zcela nového výrobku (složení i obal).
2)
2.1 Jedná se o nový technologický proces balení, nový typ obalu p ispívající ke
zvýšení jakosti výrobku.
2.2 Jedná se o vývoj nové technologie zpracování suroviny (krom balení).
3) Projekt eší prodloužení trvanlivosti výrobku jinou cestou než použitím konzerva ních
látek (dlouhodobé pln ní nadstandardních požadavk obsahu mikroorganism ve finálním
výrobku, výroba sterilních výrobk , balení v ochranné atmosfé e).
4) Jedná se o obaly zachovávající p vodní vlastnosti a charakter suroviny (neprodlužuje
pouze trvanlivost).
5) hodnocení spolupracujícího subjektu (reference z minulosti, patrná minimáln dvouletá
innost subjektu v p íslušném oboru).
114
Metodika definice a zp sob kontroly nov vytvo ených pracovních míst
Nov vytvo ené pracovní místo:
Nov vytvo eným pracovním místem se rozumí zam stnanec v pracovním pom ru se
stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdn , v dvousm nném pracovním režimu 38,75 hodiny
týdn , v t ísm nném a nep etržitém pracovním režimu 37,5 hodiny týdn a v p ípad , že se
jedná o zam stnance mladšího 18 let 30 hodin týdn . V p ípad nap . sezónních pracovník i
kratší stanovené pracovní doby se odpracované hodiny za kalendá ní rok p epo ítávají na
ekvivalentní po et pracovník , tzn. pracovník se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdn ,
v dvousm nném pracovním režimu 38,75 hodiny týdn a v t ísm nném a nep etržitém
pracovním režimu 37,5 hodiny týdn a v p ípad , že se jedná o zam stnance mladšího 18 let
30 hodin týdn . Období, ve kterém je žadatel povinen dodržovat závazek po tu nov
vytvo ených pracovních míst, za íná b žet za 6 m síc od data p evedení dotace p íjemci
dotace a b ží po dobu lh ty vázanosti projektu na ú el.81
Deklarovaný po et nov vytvo ených pracovních míst musí být dodržen za každý jednotlivý
kalendá ní rok v dob vázanosti projektu na ú el. V p ípad , že v dob vázanosti projektu na
ú el nastane období kratší než celý kalendá ní rok, pak bude pro výpo et nov vzniklých
pracovních míst brána odpovídající pom rná ást roku. V p ípad , že bude v rámci ex-post
kontroly po proplacení dotace ze strany SZIF zjišt no, že závazek pracovních míst není ze
strany p íjemce dotace pln n ve stanoveném rozsahu, uloží SZIF p íjemci dotace opat ení k
náprav . Závazek musí p íjemce dotace za ít plnit v plném rozsahu nejpozd ji do t í m síc
od data uložení opat ení k náprav . Lh ta vázanosti na ú el se pro pln ní závazku nov
vytvo ených pracovních míst prodlužuje o dobu, po kterou nebyl závazek pln n. V p ípad , že
p íjemce opat ení k náprav ve stanovené lh t nesplní, nebo jej následn op t poruší b hem
lh ty vázanosti projektu na ú el, bude p íjemci dotace uložena sankce C, tedy vrácení dotace
v plné výši.
Možnosti prokázání vzniku nov vytvo ených pracovních míst:
Vznik nov vytvo ených pracovních míst se ve lh t vázanosti projektu na ú el sleduje bu
na projekt: režim a) nebo na celý podnik: režim b).
Do žádosti o proplacení p íjemce dotace uvede, podle jakého režimu se rozhodl prokázat
vznik nov vytvo ených pracovních míst. Druh režimu, podle kterého se p íjemce dotace
rozhodl prokazovat vznik nových pracovních míst nelze m nit b hem lh ty vázanosti projektu
na ú el.
Režim a)
Nov vytvo ené pracovní místo vzniklé realizací projektu musí být obsazeno zam stnancem,
který nepracoval v dob kratší než dvanáct m síc p ed datem nástupu do zam stnání, tj.
vzniku nov vytvo eného pracovního místa jako zam stnanec p íjemce dotace i jeho
p ísp vkové organizace. V pracovní smlouv zam stnance musí být uvedeno místo výkonu
práce, druh práce a stanovená pracovní doba. Zam stnavatel je povinen vést evidenci
docházky zam stnanc na nov vzniklých pracovních místech.
81
Žadatel m že vytvo it nové pracovní místo kdykoli po podání Žádosti o dotaci na MAS v pr b hu realizace
projektu, ale nejpozd ji do 6 m síc od data p evedení dotace.
115
Fiche v období 2007 - 2013:
1. Zvýšení konkurenceschopnosti zem d lc
zvyšování spole enské hodnoty les
s možným
p ísp vkem
ke
Modernizace zem d lských podnik zabývajících se rostlinnou a
živo išnou výrobou.
• Zlepšení ekonomické výkonnosti podnik .
• Zvyšování konkurenceschopnosti zem d lc .
• Podpora uvád ní produkt zem d lské prvovýroby na trh.
• Podpora zpracování biomasy pro vlastní pot ebu.
• Zvyšování spole enské hodnoty les .
• Usm r ování návšt vnosti lesa tak, aby byly sníženy negativní dopady na
lesní prost edí.
• Budování objekt k zajišt ní bezpe nosti návšt vník .
Podpora je zam ena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zem d lského podniku
za ú elem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Dále budou podporovány innosti vedoucích
ke zvyšování spole enské hodnoty les , které zárove p ispívají k ochran vod, p d a lesního
prost edí p ed neukázn ným pohybem návšt vník lesa.
•
2. Podpora zakládání podnik a jejich rozvoje / Podpora emeslných tradic a
podnikání
Podpora a rozvoj mikropodnikání na venkov .
Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace
ekonomických aktivit.
• Vytvá ení nových pracovních míst.
• Rozvoj hospodá ské struktury nezem d lských aktivit.
Podpora je zam ena na vytvá ení nových p íležitostí v podnikání, jejich rozvoje a tvorby
pracovních míst. Oblast podpory je sm ována k zakládání podnik nezem d lské povahy.
P íležitosti se nabízí v rozvoji lidových tradic a emesel. Zajímavou možností v kombinaci
s cestovním ruchem je možnost zvýšení odbytu místní produkce. Realizace této fiche pom že
ke zvýšení stability venkova a zatraktivn ní venkova z hlediska pracovních a podnikatelských
p íležitostí.
•
•
3. Podpora cestovního ruchu
Podpora rozvoje cestovního ruchu.
Podpora rozvoje aktivit v rámci rozvoje venkovské ekonomiky.
Zlepšení stavu a kvality ubytovacích a stravovacích kapacit v regionu.
Zlepšení nabídky dopravních služeb a infrastruktury v oblasti turistického
ruchu.
• Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v oblasti turistického
ruchu.
• Podpora agroturistiky.
Podpora je ur ena na vybudování rekrea ní infrastruktury a rekrea ních za ízení. Výsledkem
realizace této fiche se o ekává zvýšení nabídky kvality služeb v cestovním ruchu a p íliv
turist a ekonomický prosp ch regionu.
•
•
•
•
116
4. Obnova a rozvoj vesnic
Zlepšení stavu základní dopravní a technické infrastruktury obcí, v etn
vodohospodá ské.
• Zlepšení vzhledu obcí.
• Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech.
• Zlepšení stavu životního prost edí v regionu.
• Zlepšení dopravní obslužnosti v obcích
• Tvorba koncepcí rozvoje území a územních plán .
Základním problémem obcí je nízká úrove vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní
infrastruktury. Stav v tšiny komunikací je nevyhovující. Je pot eba rekonstrukce osv tlení,
chodník , ve ejných prostranství. V n kterých obcích absence chodník ohrožuje zdraví a
životy obyvatel. Je pot eba budovat a rekonstruovat obecní vodovody a kanalizace, v etn
istíren odpadních vod. Realizace této fiche umožní zvýšit kvalitu života pro obyvatele a také
pro turisty.
•
5. Ob anská vybavenost a služby
Zkvalitn ní ob anské vybavenosti obcí v oblasti ve ejné správy, školství,
zdravotnictví, kultury a spolkových inností.
• Zajišt ní zázemí pro aktivity místních spole enských, kulturních,
zájmových a sportovních spolk a církví.
• Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech.
• Zlepšení nabídky služeb pro obyvatele a návšt vníky.
V ob anské vybavenosti chybí prost edky na opravu spole enských, kulturních a dalších
objekt . Proto je v nována zna ná pozornost této oblasti. Podpora bude zam ena na
ob anské vybavení a služby. Podpora bude dále poskytnuta také na z izování integrovaných
informa ních a školících center s využíváním ICT. Fiche zvýší kvalitu života na venkov a
podpo í zvýšení nabídky cestnovního ruchu.
•
6. Vzd lávání v ose III. / Vzd lávání a informace
• Podpora vzd lávání na venkov
Fiche vznikla na základ pozitivních zkušeností se vzd láváním ob an (nap . ekologická a
environmentální výchova a osv ta obyvatel). Podpora je ur ena na vzd lávání a informování
subjekt v rozsahu osy III Programu rozvoje venkova. Bude zvýšena informovanost obyvatel
a s tím spojená ochota zapojit se do d ní v regionu. Zvýší se konkurenceschopnost regionu v
oblasti lidských zdroj .
7. Kulturní d dictví
•
•
•
•
•
•
Rozvoj investic zajiš ující vyšší atraktivitu venkovských oblastí.
Zachování historického venkovského rázu obcí.
Podpora obnovy významných kulturních památek a historických prvk
regionu.
Zachování d dictví našich p edk a jejich využití pro další rozvoj regionu.
Vytvá ení koncepcí ochrany kulturního d dictví na území MAS.
Zvýšení informovanosti o historii a tradicích regionu.
117
Podpora je ur ena na vypracování studií obnovy a využití kulturního d dictví, dále zpracování
program regenerace památkov chrán ných území a plán pé e o krajinné památkové zóny,
budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti,
kulturní a um lecké aktivity a tradi ní lidovou kulturu. Fiche zvýší kvalitu života na venkov
a podpo í zvýšení nabídky cestovního ruchu.
118
Režim b)
V p ípad zám ru zam stnavatele obsadit nov vytvo ené pracovní místo vzniklé realizací
projektu zam stnancem, který pracuje i pracoval v dob kratší než dvanáct m síc p ed
datem vzniku nov vytvo eného pracovního místa jako zam stnanec p íjemce dotace, se
p ílohou k žádosti o proplacení zjiš uje pr m rný stav (aritmetickým pr m rem) zam stnanc
p íjemce dotace za posledních dvanáct uzav ených m síc p ed p edložením žádosti o
proplacení a jejich následný celkový nár st a udržení po dobu lh ty vázanosti projektu na
ú el.
5.3.3. Povinné orgány MAS82
Nejvyšší orgán (Výbor)
• Je tvo en všemi partnery MAS, p i emž ve ejný sektor ani žádná ze zájmových skupin
nep edstavuje více než 49 % hlasovacích práv.
• Jeho jednání je upraveno jednacím ádem. Je-li partnerem MAS právnická osoba,
zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje
len jejího statutárního orgánu.
• Nejvyšší orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina partner MAS.
Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných.
Rozhodovací orgán (Rozhodovací komise)
•
lenové rozhodovacího orgánu musí být voleni z partner MAS, p i emž ve ejný
sektor ani žádná ze zájmových skupin nep edstavuje více než 49 % hlasovacích
práv.
• P i rozhodování je hlasovací právo len rozhodovacího orgánu rovné. Je-li
lenem rozhodovacího orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve
smyslu právního p edpisu upravujícího živnostenské podnikání.
• Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku spl ovat také ten, kdo tuto
právnickou osobu zastupuje. Rozhodovací orgán je usnášeníschopný, je-li
p ítomna nadpolovi ní v tšina len . Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu
v tšiny p ítomných.
• Rozhodovací orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho
zasedání.
Výb rový orgán (Výb rová komise)
•
lenové výb rového orgánu musí být voleni ze subjekt , které na území MAS
prokazateln místn p sobí. Je-li lenem výb rového orgánu právnická osoba,
zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu
zastupuje len jejího statutárního orgánu.
• Dobu mandátu len ur uje nejvyšší orgán na dobu max. jednoho roku, opakované
zvolení je možné.
• P i rozhodování je hlasovací právo len výb rového orgánu rovné.
82
Zdroj: Metodika pro standardizaci místních ak ních skupin v programovém období 2014 – 2020. Ministerstvo
zem d lství eské republiky, Praha 2015. http://nsmascr.cz/content/uploads/2014/05/METODIKA-PROSTANDARDIZACI-M%C3%8DSTN%C3%8DCH-AK%C4%8CN%C3%8DCH-SKUPIN_verze-vlada.pdf
119
Je-li lenem výb rového orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná
ve smyslu právního p edpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem
právnická osoba, musí tuto podmínku spl ovat také ten, kdo tuto právnickou osobu
zastupuje.
• Ve ejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nep edstavuje více než 49 %
hlasovacích práv.
• Výb rový orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho
zasedání.
Kontrolní orgán (Kontrolní komise)
•
lenové kontrolního orgánu musí být voleni z partner MAS.
• Kontrolní orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho
zasedání.
• P i rozhodování je hlasovací právo len kontrolního orgánu rovné.
• Je-li lenem kontrolního orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a
bezúhonná ve smyslu právního p edpisu upravujícího živnostenské podnikání.
Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku spl ovat také ten, kdo tuto
právnickou osobu zastupuje.
• Kontrolní orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina len .
Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných.
• Nejmén jedenkrát ro n podává zprávu nejvyššímu orgánu MAS o výsledcích
své kontrolní innosti.
•
5.3.4. Rovný p ístup vybraných skupin
Ženy a muži
V eské republice bylo k 31. 12. 2013 zjišt no 10 512 419 osob. Ženy v populaci mírn
p evažovaly. P edstavovaly 51 % celkové populace.
Etnické menšiny83
Vymezení pojmu národnostní menšina a p íslušník národnostní menšiny stanoví zákon
273/2001 Sb., o právech p íslušník národnostních menšin a o zm n n kterých zákon , ve
zn ní pozd jších p edpis . Konkrétn § 2 zní:
1. Národnostní menšina je spole enství ob an
eské republiky žijících na území
sou asné eské republiky, kte í se odlišují od ostatních ob an zpravidla spole ným
etnickým p vodem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvo í po etní menšinu obyvatelstva
a zárove projevují v li být považováni za národnostní menšinu za ú elem spole ného
úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zárove za ú elem
vyjád ení a ochrany zájm jejich spole enství, které se historicky utvo ilo.
2. P íslušníkem národnostní menšiny je ob an eské republiky, který se hlásí k jiné než
eské národnosti a projevuje p ání být považován za p íslušníka národnostní menšiny
spolu s dalšími, kte í se hlásí ke stejné národnosti.
83
Zdroj: Národnostní menšiny. Vláda R, Praha, http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organyvlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/
120
Osoby ZTP
Nep íznivé d sledky a dopady vyplývající z existence zdravotního postižení je však možno do
ur ité míry eliminovat propracovaným systémem opat ení, na jejichž realizaci musí
participovat celá spole nost.
eská republika se v posledních dvou desetiletích za adila mezi státy, které si uv domují
zvýšenou odpov dnost za odstra ování bariér bránících ob an m se zdravotním postižením
v plnohodnotné ú asti a zapojení do spole nosti. Systematicky usilovala o postupné ešení
jednotlivých díl ích oblastí, které se bezprost edn zdravotn postižených dotýkají, s cílem
zlepšit podmínky i kvalitu jejich života.84
Prvním p ijatým vládním dokumentem byl Národní plán pomoci zdravotn postiženým
ob an m, který byl schválen v roce 1992 usnesením vlády R . 466. Mezi jeho prioritní cíle
pat ilo zejména odstran ní nejzávažn jších p ípad diskriminace a zahájení systémových
zm n v oblasti podpory ob an se zdravotním postižením.85
Se zdravotním postižením žije každý desátý ob an R. V roce 2012 bylo v eské republice
více než jeden milion lidí s r zným typem a mírou zdravotního postižení. Nej ast ji se
jednalo o osoby starší 60 let, s mírn p evažujícím podílem žen (52 %). Nejrozší en jší
intenzitou bylo st edn t žké zdravotní postižení (41 %) a rozhodující p í inou nemoc. To
jsou základní výsledky šet ení o osobách se zdravotním postižením, které v roce 2013
realizoval eský statistický ú ad ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a
statistiky R. Historicky první šet ení se uskute nilo v roce 2007. Osoby starší 60 let se na
celkovém po tu zdravotn postižených ob an eské republiky podílely tém 59 %, druhou
nejrozší en jší skupinou pak byli lidé ve v ku 45–59 let (skoro každý pátý). Nej ast jší
p í inou zdravotního postižení byla nemoc (65 %), vrozené zdravotní postižení bylo
zaznamenáno u více než každé desáté (9,4 %) a postižení v d sledku úrazu u tém každé
dvacáté (5,5 %) osoby se zdravotním postižením. 86
Ze šet ení u osob se zdravotním postižením (VŠPO 13), které v roce 2013 již po druhé v
historii realizoval SÚ ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky R,
vyplynulo, že z celkového po tu obyvatel eské republiky bylo 1 077 673 osob se zdravotním
postižením. Na tomto po tu se podílelo více žen než muž .87
Statistika o ekonomické aktivit a dávkách sociálního zabezpe ení vyplacených ob an m se
zdravotním postižením p ináší širší pohled na uplatn ní t chto osob na trhu práce. Oproti
výsledk m p edchozího šet ení došlo ke zm nám, v tšinou k horšímu.88
84
Zdroj: Národní plán vytvá ení rovných p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 2014. Vláda R, Praha. www.vlada.cz/scripts/file.php?id=75551
85
Zdroj: Národní plán vytvá ení rovných p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 - 2014.
Vláda R, Praha. www.vlada.cz/scripts/file.php?id=75551
86
Zdroj: eský statistický ú ad. Praha, eský statistický ú ad, 2015.
https://www.czso.cz/csu/czso/se_zdravotnim_postizenim_zije_kazdy_desaty_obcan_cr_20140416
87
Zdroj: Statistika a my. Praha, Statistika a my, 2015. http://www.statistikaamy.cz/wpcontent/uploads/2014/04/18041404.pdf
88
Zdroj: Josef Kotýnek, Ing. Zam stnavatelé cht jí pracovníky bez handicap . Statistika a my. Ro ník 4 4/2014. Odd lení statistiky vzd lávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpe ení.
121
Zatímco z celkové populace R tvo ili nepracující d chodci, resp. d chodkyn , p ibližn
tvrtinu (25,8 %), u osob se zdravotním postižením to byly více než dv t etiny (69,0 %).
Pouze dev t procent osob se zdravotním postižením bylo zam stnáno nebo pracovalo jako
OSV (u celkové populace to bylo 46,7 %) a 8,6 % bylo na pozici pracujících d chodc .
Ostatní ekonomické aktivity osob se zdravotním postižením byly vcelku zanedbatelné. Tento
fakt potvrzuje dosud známou skute nost – podíl zam stnanosti osob se zdravotním postižením
(skupina zam stnaný i zam stnaná, OSV ) byl v pr m ru oproti celkové populaci významn
nižší. Celkový rozdíl inil tém 38 procentních bod . Naproti tomu byl podíl nepracujících
d chodc , resp. d chodky , výrazn vyšší práv ve skupin osob se zdravotním postižením –
rozdíl inil 42 procentních bod . Z hlediska pohlaví se ekonomické aktivity muž a žen se
zdravotním postižením nijak výrazn nelišily. Z porovnání výsledk obou dosud
realizovaných šet ení vyplynulo, že váhov nejsiln jší skupina nepracujících d chodc i
d chodky vykázala pokles o 2,2 procentních bod . Stejn tak i druhá, nej ast ji se
vyskytující skupina zam stnaný i zam stnaná, OSV klesla o 3,9 procentních bod . Pouze u
skupiny pracujících d chodc i d chodky byl vykázán nár st o 5,0 procentních bod .
Vývoj tedy odpovídá trendu posledních let, kdy osoby se zdravotním postižením (stejn jako
zbytek populace R) využívají relativn výhodn jší podmínky pro soub h d chod a
pracovních pom r .89
89
Zdroj: Josef Kotýnek, Ing. Zam stnavatelé cht jí pracovníky bez handicap . Statistika a my. Ro ník 4 4/2014. Odd lení statistiky vzd lávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpe ení.
122
Cizinci
Cizinecká problematika je v eské republice ízena dv ma základními normami – zákonem
o pobytu cizinc a zákonem o azylu a na n navazujícími ustanoveními dalších zákon
a norem. Je ovliv ována jejich neustálými zm nami, zájmy státních institucí, zákonodárné
a výkonné složky i politických stran, do problematiky ovšem vstupují také nestátní
123
neziskové organizace (NNO), obce, zam stnavatelé, vzd lávací, zdravotnické organizace,
odbory a v neposlední ad též církve a církevní organizace. To a fakt, že po et cizinc v R
(též pod vlivem vstupu do EU) stále roste, se odráží ve skute nosti, že se tato problematika
stává nejen sou ástí stále v tšího po tu zákonných a na n navazujících norem, ale též stále
více obecn diskutovaným tématem.
Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním ob anem eské republiky. Nabývání
a pozbývání ob anství R je ešeno zákonem . 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního
ob anství eské republiky, a dále zákonem . 193/1999 Sb., o státním ob anství n kterých
bývalých eskoslovenských státních ob an .
K 31.12.2014 bylo v eské republice na editelství cizinecké policie evidováno 451 923
cizinc . Nejvíce je u nás cizinc z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, N mecka a Polska.
( SÚ) Se vstupem do EU se cizinci rozd lili do dvou základních skupin: ob ané EU, kte í
požívají více práv a daleko jednodušších pravidel pro sv j pobyt v R a tzv. ob ané t etích
zemí.
V sou asné dob se v R jako tzv. strategický dokument užívá Koncepce integrace cizinc
z roku 2005, jež v souladu s nejnov jšími trendy (opoušt jícími donedávna p ístupy
zd raz ující skupinovou identitu imigrant ) klade d raz na individuální za len ní imigranta
do v tšinové spole nosti a na podporu program , jež práv takovou integraci umož ují.
Veškeré státem podporované programy (lhostejno, zda neziskovým i jiným organizacím) by
m ly být s touto koncepcí v souladu. Krom toho i pro R platí tzv. záv ry z Tampere, které
v rámci EU stanovily souhrn základních práv a prevence diskriminace v i ob an m t etích
zemí. Podle nich by, velmi zjednodušen e eno, m l být v i t mto cizinc m zachováván
rovný p ístup a zásady ne-diskriminace.90
Nap . bod 19 preambule sm rnice EU o jednotném povolení uvádí: „S cílem dále rozvíjet
soudržnou p ist hovaleckou politiku, snížit rozdíl v právech, která mají ob ané Unie a státní
p íslušníci t etích zemí, kte í legáln pracují v lenském stát , a doplnit stávající acquis v
oblasti p ist hovalectví, by m l být stanoven soubor práv, zejména s cílem vymezit oblasti, ve
kterých je zajišt na rovnost zacházení s uvedenými pracovníky ze t etích zemí, kte í zatím
nejsou dlouhodob pobývajícími rezidenty, ve srovnání s vlastními státními p íslušníky
lenského státu. Cílem takových ustanovení je zavést minimální rovné podmínky v rámci
Unie a uznat, že tito státní p íslušníci t etích zemí p ispívají hospodá ství Unie svou prací a
da ovými odvody; krom toho mají uvedená ustanovení sloužit jako ochrana, díky níž bude
omezena nekalá sout ž mezi vlastními státními p íslušníky lenského státu a státními
p íslušníky t etích zemí v d sledku možného vyko is ování státních p íslušník t etích zemí.“
Evropská unie eské republice hrozí po Novém roce žaloba ze strany Evropské komise za to,
že nestihla do svého práva implementovat tzv. sm rnici EU o jednotném povolení. Ta
cizinc m dlouhodob žijícím v n které z unijních zemí mimo jiné dává právo na rovný
p ístup k napln ní sociálních práv. esko kritéria sm rnice dosud nespl uje – až 120 tisíc
cizinc , kte í u nás žijí a podnikají s dlouhodobým pobytem, nemá p ístup do ve ejného
zdravotního pojišt ní.
90
Zdroj: Vladislav Günter, Mgr. Cizinci v R. Antropologie. http://antropologie.zcu.cz/cizinci-v-cr
124
S jejich zapojením do ve ejného systému nepo ítala ani novela zákona o pobytu cizinc ,
kterou se vláda Ji ího Rusnoka minulý týden pokusila narychlo protla it sn movnou v
jediném tení. Práv s odkazem na Bruselem stanovenou lh tu, která uplyne 25. prosince.
Poslanci nicmén o novele ani nehlasovali a vrátili ji zp t hned do ty parlamentních výbor .
Vadilo jim mimo jiné, že vládní návrh v p ípad ztráty zam stnání nep iznává cizinc m právo
vstoupit do evidence uchaze o práci a pobírat podporu v nezam stnanosti. „ esko nemusí
p ijímat cizince na práci, ale pokud už je p ijme, musí jim dát rovná práva. ást našich
politik to nechápe,“ komentoval nedotaženou vládní p edlohu Pavel ižinský, právník
Multikulturního centra.91
91
Zdroj: Cizinci nemají v esku rovná práva. Hrozí žaloba EU. http://euro.e15.cz/archiv/cizinci-nemaji-v-ceskurovna-prava-hrozi-zaloba-eu-1046928#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
125
Senio i92
Populace nad 50 let v ku p edstavovala k 31. 12. 2013 37,2 % z celkové populace.
Zastoupení osob ve v ku 65 a více let dosáhlo 17,4 %. Z celkového po tu žen bylo 50 a
víceletých žen 40 % a muž 34 %. U populace 65+letých to bylo 20 % žen a 15 % muž .
Index stá í vyjad uje, kolik v populaci p ipadá osob ve v ku 65 a více let na 100 d tí ve v ku
0-14 let.
Vývoj indexu stá í od roku 2006 do roku 2013 má v R stoupající tendenci. To znamená, že
se zvyšuje po et senior nad 65+ let oproti d tem do 14 let. Bývaly doby, kdy d tí bylo vždy
více než senior , nyní od roku 2006 se pom r obrátil a p ibývá senior . V roce 2006 byl index
stá í 100,2, to znamená, že pom r senior a d tí byl tém v rovnováze. Od té doby je v eské
republice více senior než d tí.
Podívejme se do kraj . Nejprve hlavní m sto. V Praze se index stá í drží od roku 2006
p ibližn na stejné úrovni, v úzkém rozmezí 127,6 až 129,4. Senior oproti d tem je zde
výrazn více než v ostatních krajích, což je zp sobeno tradi n nízkým zastoupením d tí v
hlavním m st a sou asn vysokým podílem senior . V grafu Prahy si povšimn me tém
vodorovné p ímky. Senior je zde velké množství, ale tendence je setrvalá. Proto se dá íci, že
Praha dále nestárne.
92
Zdroj: Senio i v R - 2014. eský statistický ú ad, Praha. https://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-cr-20142gala5x0fg
126
Naopak výraznou stoupající tendenci mají kraje Ústecký, Zlínský a Moravskoslezský. V
t chto krajích každým rokem p ibývá senior oproti d tem a vývoj nenazna uje n jaký zvrat.
Pokud tyto kraje budou udržovat nastín ný trend, brzy zestárnou, zatímco Praha z stane ve
stejných pom rech.
Ve St edo eském kraji se index stá í pohyboval až do roku 2011 v úzkém rozmezí 94,8 až
95,9, avšak v roce 2012 již dosáhl hodnoty 97,4 a v roce 2013 hodnoty 98,8.
Problematický je Zlínský kraj, který má nejstrm jší nár st indexu stá í. B hem osmi let se
vyšplhal z hodnoty 103,7 na hodnotu 123,6. Tém dostihl Prahu a p i sou asném trendu se dá
p edpokládat, že v p íštích letech její hodnoty p ekro í.
Zam stnanc v etn len produk ních družstev bylo v roce 2013 4 055,2 tis., z toho 2 201,9
muž a 1 853,3 žen. Ve v ku 60 a více let t chto lidí bylo v roce 2013 217,1 tis. osob, což je
5,4 % ze všech zam stnanc . Muži tvo ili v tomto v ku 6,3 % zam stnanc a ženy 4,2 %.
Podíly v kových skupin podle ekonomického
postavení 2013
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
6
28
34
3
29
61
23
45-59 let
37
28
21
42
7
8
31
18
60+
30-44 let
15-29 let
25
Osoby mladší 30 let
A jsou stanovená preferen ní kritéria pro mladé osoby do 30 let, tak nikde nejsou zpracované
rovné p íležitosti pro mladé lidi.
127
5.4.
Dotazníkové šet ení
Cílem dotazníkového šet ení bylo zjistit zda mají lidé o problematice rovného p ístupu
pat i ný p ehled a dostatek informací, zda MAS podporovali a podporují rovný p ístup a
jakým zp sobem.
Dotazníkové šet ení probíhalo na základ odeslání dotazníku na emailové adresy jiho eským
místním ak ním skupinám s žádostí o jeho vypln ní a zaslání zp t do stanoveného termínu.
V rámci dotazníkového šet ení bylo osloveno všech 17 jiho eských místních ak ních skupin.
Vrátilo se celkem 9 dotazník , které byly poté zpracovány. Návratnost inila 52,94 %.
Samotný dotazník naleznete v p íloze.
5.4.1. Výsledky dotazníkového šet ení
1. Víte, v em spo ívá rovný p ístup?
128
56 % všech respondent má všeobecnou p edstavu o rovném p ístupu. Nikdo
z respondent neuvedl, že si není jist, tudíž lze p edpokládat, že všichni mají v podv domí
obecný význam rovného p ístupu.
2. Považujete problematiku rovného p ístupu za d ležitý aspekt v práci MAS?
Víc jak 50 % respondent uvedlo, že problematiku rovného p ístupu považují za podstatnou.
3. Uve te, kolik máte zam stnanc v jednotlivých skupinách?
Mezi zam stnanci tradi n p evažují muži. Ve zkoumaných MAS je celkem zam stnáno 39
muž (62 %) a 24 žen (38 %). Rozdíl je zde celých 24 %. V porovnání s celorepublikovým
stavem, kde je rozdíl v mí e zam stnanosti žen a muž 17,2 %, se jedná o vysokou hodnotu.
V roce 2013 inila míra zam stnanosti v R 81 % u muž a 63,8 % u žen. Muži vykazují
vyšší míru zam stnanosti než ženy ve všech lenských zemích EU. (Zdroj: SÚ)
129
Ženy
4 626,1
Míra
ekonomické
aktivity (%)
Míra
zam stnanosti
(%)
Obecná
míra
nezam stnanost
i (%)
4 387,8
Nezam stnaní
(tis. osob)
Ekonomicky
neaktivní (tis.
osob)
Muži
Zam stnaní
(tis. osob)
2 966,8
2 794,4
172,4
1 421,0
67,6
63,7
5,8
2 290,8
2 109,6
181,2
2 335,3
49,5
45,6
7,9
Pracovní
síla
(ekonomicky
aktivní,
tis.
osob)
V R
Populace
osob)
(tis.
P ehled základní charakteristiky ekonomického postavení populace 15 a více let za rok 2011
V tom
Zdroj: SÚ
Dle výsledk dotazníkového šet ení uvedli ty i respondenti, že zam stnává osoby mladší 30
let - celkem 6 zam stnaných v této soc. skupin . A dva respondenti uvedli, že zam stnávají
seniory - celkem 2. Nikdo z respondent nezam stnává nikoho z etnických menšin, osob ZTP
ani cizince.
130
4. Kolik je takových lidí v rozhodovacích orgánech?
Z grafu lze vy íst, že v rozhodovacích orgánech p evažují senio i. Celkem jich nalezneme 17.
Naopak v žádné ze zkoumaných MAS nenajdeme ani jednoho lov ka, kterého bychom
za adili do etnické menšiny, ZTP i cizince.
Dle posledního s ítání obyvatel na území R víme, že má eská republika 10 436 560
obyvatel (5 109 766 muž a 5 326 794 žen). Z toho je senior (65 let a více) 1 644 836 osob.
Z toho zam stnaných 4 580 714 osob. Z toho 1 968 595 osob mladších 30 let (15 - 30 let).
V R žije 1 015 548 osob se zdravotním postižením, ti p edstavují 9,87 % celé populace. (Dle
zjiš ování SÚ z roku 2008 na základ informací praktických a d tských léka .)
Dle dostupných údaj z SÚ víme, že k 31.12.2013 bylo v R evidováno 439 000 cizinc (z
toho 237 000 m lo trvalý pobyt).
131
a) Ve Výboru MAS
Je celkem 13 žen a 49 muž . V procentuálním vyjád ení: 20,97 % žen a 79,03 %
muž .
b) Ve Výb rovém orgánu MAS
Je celkem 21 žen a 43 muž . V procentuálním vyjád ení: 32,81 % žen a 67,19 %
muž .
c) V Kontrolním orgánu MAS?
Je celkem 5 žen a 21 muž . V procentuálním vyjád ení: 19,23 % žen a 80,77 % muž .
Celkem v rozhodovacích orgánech MAS p sobí 25,66 % žen a 74,34 % muž . Nejvíce žen je
zastoupeno ve Výb rových orgánech MAS. Nejvíce muž ve Výborech MAS. Nicmén
v žádném z rozhodovacích orgán nep evládají ženy. Nejv tší rozdíl je v kontrolních
orgánech MAS o 61,54 %. A nejmenší ve Výb rových orgánech MAS, o 34,38 %.
Zvýhod ovali jste v rámci SPL 2007 - 2013 p i výb ru projekt pomocí výb rových
kritérií, ženy, muže, osoby ze ZTP, menšiny, mladé lidi oproti jiným žadatel m?
(nap . povinné preferen ní kritérium na zam ení dopad projektu na ženy)
132
Pokud ano, prosím uve te kritéria, kterých se to týká:
Preferen ní kritéria: zam ení dopad projektu na ženy a na mladé lidi do 30 let.
V uvedeném období jsme výb r projekt ned lali.
Mladé lidi do 30 let, ženy
V rámci SPL 2007 - 2013 jsme byli nepodpo enou MAS a neprobíhal u nás výb r projekt .
Samoz ejm bychom jinak toto povinné kritérium akceptovali.
Vliv na mladé, na ženy, zohledn ní osob se zdravotním hendikepem.
Zam ení dopad projektu na mladé lidi do 30 let, zam ení dopad projektu na ženy, žadatel je
mladý zem d lec
Zam ení dopad projektu na mladé lidi do 30 let. Zam ení dopad projektu na ženy.
Všechny MAS zvýhod ovali v rámci SPL 2007 - 2013 p i výb ru projekt pomocí
výb rových kritérií - povinných preferen ních kritérií.
Dv MAS uvedli, že v daném období ned lali výb r projekt , ale kdyby ano, že by
samoz ejm zvýhod ovali na základ povinných preferen ních kritérií. Jedna MAS bohužel
nevyplnila kompletní údaje dotazníku. A zbylé MAS se jednohlasn shodli, že uplat ovali na
základ povinných preferen ních kritérií a to zejména zam ení dopad projektu na mladé lidi
do 30 let a zam ení dopad projektu na ženy. Jedna MAS dokonce, že zohled uje osoby se
ZTP a jedna že zohled uje, zda se jedná o mladého zem d lce.
5. Jakým dalším zp sobem podporujete v innosti MAS rovný p ístup?
Další a zárove poslední otázka dotazníkového šet ení zjiš ovala, zda MAS podporují rovný
p ístup i jiným zp sobem. Odpov di byly velmi podobné a ve shrnutí m žeme íci, že místní
ak ní skupiny jsou otev enou organizací, která ke všem p istupuje stejn bez ohledu na v k,
pohlaví, národnost, etnické skupin , zdraví a míry ZTP apod. a všem poskytuje stejné
informace. Z výše uvedených soc. skupin obyvatel nemá jako žadatel automaticky
privilegované postavení. MAS posuzují všechny projekty pouze na základ preferen ních
kritérií, která jsou všem p edem známá v dostate ném p edstihu. Preferen ní kritéria, která
zvýhod ovala ur itou skupinu, byla povinn definována pravidly p íslušného programu.
133
5.5.
Záv r
Cíl práce, tedy vytvo it metodiku pro MAS s tématem „Rovný p ístup“ jsme se
pokusili naplnit jak prost ednictvím teoretické a praktické ásti, tak i krátkým dotazníkovým
šet ením. P i práci jsme využili dob e dostupné informace na internetových stránkách institucí
státní správy, samosprávy i jednotlivých ak ních skupin.
Bylo zjišt no, že hodnotící preferen ní kritéria jsou nastavena objektivn a zajiš ují
rovný p ístup ke všem žadatel m.
Pomocí dotazníkového šet ení bylo zjišt no, že ne všechny MAS si myslí, že je rovný
p ístup d ležitým aspektem v rámci práce MAS. V tšina MAS tvrdí, že rozumí rovnému
p ístupu, ale v praxi jej moc neuplat uje.
To by se m lo napravit. Zde je vhodné u init následující opat ení:
1. MAS, které spolupracují na této metodice, p ijmou ú inná a odpovídající opat ení s cílem:
a) zvyšovat pov domí v celé spole nosti na téma „Rovný p ístup“ a podporovat
respektování práv všech dot ených skupin;
b) bojovat proti stereotyp m, p edsudk m a škodlivým praktikám v rámci rovného
p ístupu mezi osobami se zdravotním postižením, cizinci, etnickými menšinami,
seniory a mladými lidmi do 30 let, v etn t ch, které se týkají pohlaví nebo v ku, ve
všech oblastech života;
c) podporovat pov domí o schopnostech a p ínosu všech výše uvedených skupin.
2. Opat ení p ijímaná za tímto ú elem zahrnují:
a) Iniciování a vedení ú inných ve ejných osv tových kampaní s cílem:
•
vychovávat k vnímavosti k práv m všech výše uvedených skupin;
• podporovat pozitivní vnímání všech výše uvedených skupin a lepší
spole enské pov domí v tomto sm ru;
• podporovat uznání dovedností, zásluh a schopností všech výše
uvedených skupin a jejich p ínosu na pracovišti i na trhu práce;
b) výchovu k respektování práv k výše uvedeným skupinám na všech úrovních
vzd lávací soustavy, zejména výchovu všech d tí, od jejich útlého v ku;
c) podporu osv tových program týkajících se výše uvedených skupin a jejich práv.
134
6. Transparentnost
6.1.
Teoretická ást
Teoretická ást metodiky se zabývá pohledem na místní ak ní skupiny jako na sou ást
neziskového sektoru, na historii vývoje neziskových organizací i MAS v R a sou asností
jejich transparentního fungovaní. Obecn se dotýká metody LEADER i standardizace
místních ak ních skupin, kterou v sou asné dob místní ak ní skupiny procházejí.
Zpracovatelem této metodiky je Místní ak ní skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s.
6.1.1. Základní pojem transparentnost
Hlavními nástroji transparentnosti jsou v neziskovém prost edí otev ené rozhodovací
mechanismy a aktivní v asné zve ej ování informací. Transparentnost, podobn jako
spole enská odpov dnost, je aktivitou dobrovolnou a p esahující minimální požadavky dané
zákonem. Jde o rozhodnutí organizace ztotožnit se s p esv d ením, že se nemá za co skrývat
a že otev ené jednání sm ované jak v i organizaci samotné ( len m, správní rad ,
zam stnanc m, dobrovolník m, atd.), tak v i vn jšímu prost edí (partner m, zákazník m,
dárc m, v itel m, státním institucím) je smysluplné a z dlouhodobého hlediska efektivn jší,
než p ístupy netransparentní.
Transparentnost m že mít i rovinu vnit ní a vn jší. Vnit ní transparentností lze rozum t
poctivé vztahy mezi leny organizace, správní radou, výkonnými manažery a dalšími
interními složkami organizace. Vn jší transparentnost pak odpovídá sou asným moderním
etickým praktikám v oblasti public relations a spole enské odpov dnosti organizace
a znamená dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních
operací dané organizace.
6.1.2. Historie transparentního fungování neziskových organizací
Místní ak ní skupiny (MAS) vznikaly nej ast ji jako seskupení obcí a místních subjekt
kolem p irozeného centra, jde obecn o jakási spádová území. Místní ak ní skupiny jsou
spole enství ob an , neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a ve ejné správy
(obcí, svazk obcí a institucí ve ejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova,
zem d lství a p i získávání finan ní podpory z EU a z národních program pro sv j
region. Vznik, velikost i charakteristiku území místních ak ních skupin jasn determinoval
program Leader. Nejvíce MAS vznikaly mezi lety 2002 – 2007, zejména díky popularizaci
programu Leader ve venkovských oblastech a rostoucímu objemu finan ních prost edk ,
které mohly na svou innost získat.
Povolené právní formy místních ak ních skupin jsou:
a) spolek podle § 214 a podle § 3045 ob anského zákoníku (z.s.),
b) obecn prosp šná spole nost vzniklá podle zákona . 248/1995 Sb., o obecn
prosp šných spole nostech, ve zn ní pozd jších p edpis (o.p.s.),
135
c) ústav podle § 402 ob anského zákoníku (z.ú.),
d) zájmové sdružení právnických osob vzniklé podle § 20f zákona . 40/1964 Sb.,
ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis (z.s.p.o.).
Z celkového po tu MAS je cca 66 % spolk , 33 % obecn prosp šných spole ností a zbytek
pak tvo í ostatní právní formy. Místní ak ní skupiny se principy svého fungování adí spolu
s nadacemi, nada ními fondy (§ 306–401 ob anského zákoníku), církevními právnickými
osobami (zákon . 3/2002 Sb.), družstvy (§ 758–773 zákona . 90/2012 Sb.) mezi nestátní
neziskové organizace (NNO).
Neziskový sektor zahrnuje nestátní neziskové organizace, organizace p ísp vkové,
rozpo tové, jakož i odbory, politické strany a hnutí, zájmová sdružení právnických osob,
družstva (pouze ta, která nebyla založena za ú elem podnikání, ale za jiným), nepodnikatelské
obchodní spole nosti, nebo další právnické osoby, jako nap íklad eská akademie v d, eská
televize i eský rozhlas, tedy takové, které jsou z izované samostatnými zákony.
Internetový portál www.czech.cz definuje neziskové organizace jako organizace nezávislé na
státu, které své úsilí sm ují na pomoc ve všech oblastech života. Za základní motiv innosti
není nikdy považován zisk, návratnost investic a podobn , nýbrž dobrá v le a úsilí pomáhat.
Samoz ejm že neziskové organizace mohou vytvá et zisk, nikdy ho však nesmí rozd lit mezi
své leny i vedení. Zisk musí být investován zp t do innosti a pln ní poslání organizace.1
Nadace na našem území vznikaly již od 13. století. Tyto nadace byly zam eny ze za átku
zejména na podporu církví a duchovního vzd lávání. V období husitství došlo k oslabení
postavení církve a dobro innosti se za aly v novat i emeslné cechy. K rozkv tu
dobrovolnictví však došlo až pozd ji, a to v období Národního obrození. Ve snaze
o povzbuzení vlastenectví vznikaly r zné spole nosti, nadace a spolky, které se v novaly
národní kultu e, um ní, v d i rozvoji vzd lávání. Po vzniku eskoslovenské republiky se
za aly rozvíjet spolky na úrovni mezinárodní, spolky eské, n mecké, židovské. Rozvoj
neziskových organizací byl však zma en okupací a následnou 2. sv tovou válkou. Po válce se
n které z nejsiln jších neziskových organizací, které se poda ilo obnovit, dostaly pod silný
vliv politických stran. V období socialismu ale byla innost nestátních neziskových organizací
op t velmi omezena a dokonce masov ízena.2
Vznik nezávislých a svobodných nestátních neziskových organizací je v R možné datovat
do období po roce 1989, nebo tehdy p estalo být p sobení t chto organizací významn
mocensky ovliv ováno. V nov nabyté demokracii nebylo hledisko transparentnosti NNO
zprvu p íliš bráno na z etel, a to z n kolika d vod : obav ze zasahování státu do innosti
neziskových organizací, které mají být nezávislé; neznalosti práva obecn , specificky pak
neznalosti práva týkajícího se v té dob nové problematiky neziskových organizací
a nedostatku zájmu o neziskové organizace jako takové (hlavní d raz byl kladen na
podnikatelské subjekty a ekonomická hlediska).
1
2
Zdroj: Trochtová, I.: Analýza stylu manažerského vedení a jeho vlivu na fungování neziskové organizace
Zdroj: www.tretipatro.cz
136
Již v únoru 1990 byl vládou p edložen Federálnímu shromážd ní SSR vládní návrh zákona
o sdružování ob an (zák. . 281). Návrh zákona vycházel z mezinárodních úmluv – ze
Všeobecné deklarace lidských práv, která v l. 20 zaru uje každému svobodu sdružování
a z Mezinárodního paktu o ob anských a politických právech, který v l. 22 stanoví, že každý
má právo na svobodu sdružovat se s jinými, i právo zakládat na ochranu svých zájm
odborové organizace a p istupovat k nim; výkon tohoto práva nesmí být žádným zp sobem
omezován, výjimkou jsou omezení, jež jsou stanovena zákonem a jež jsou nutná
v demokratické spole nosti v zájmu národní nebo ve ejné bezpe nosti, ve ejného po ádku,
ochrany ve ejného zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. D vodová zpráva
k zákonu o sdružování ob an jako východisko navrhované úpravy uvádí i l. 5 Ústavy SSR
z roku 1960, který upravoval právo ob an sdružovat se v dobrovolných spole enských
organizacích. Návrh zákona tak balancoval na pom rn k ehkém základ , nicmén jeho
základní ú el umožnit svobodné sdružování byl napln n. Návrh zákona sdružování omezoval
pouze negativním vymezením sdružení, která nejsou povolena a tím, že z p sobnosti zákona
vy al sdružování v politických stranách a politických hnutích, sdružování k vyznávání
a projevování náboženství nebo víry a k výd le né innosti nebo k zajišt ní ádného výkonu
ur itých povolání. Zákon .83/1990 Sb., o sdružování ob an nabyl ú innosti dne 1. kv tna
1990. P ijetí zákona vedlo k exponenciálnímu nár stu po tu ob anských sdružení (3.879
registrovaných sdružení v roce 1990, 9.366 sdružení v roce 1991 a 26.814 sdružení po p ti
letech ú innosti zákona v roce 1996)3.
Legislativn , a poprvé významn v ohledu na transparentnost, za aly být NNO státem
regulovány zákonem o nadacích z roku 1997. Tento právní p edpis zp sobil, že z n kolika
tisíc nada ních subjekt jich p etrvalo pouze 150. Od tohoto období, tedy roku 1998, se
za íná stát (prost ednictvím RV NNO - Rady vlády pro nestátní neziskové organizace)
op tovn zabývat pot ebami NNO, zejména v oblasti legislativy, což má za následek
i zp es ování n kterých požadavk v oblasti transparentnosti.
Následn , v letech 2000, resp. 2004 byla oblast transparentnosti NNO ovlivn na zm nami ve
vn jším okolí sektoru. Vznik krajské samosprávy na p elomu milénia s sebou p inesl i p esun
v tších kompetencí v rozd lování finan ních prost edk na místní úrove . Sledování
transparentnosti tak p ešlo z úrovn státu na úrove jednotlivých kraj . V ad p ípad to
z hlediska dopadu na transparentnost NNO bylo pozitivní, nebo p sobnost a dopady práce
neziskových organizací bylo možno lépe monitorovat.
Vstup R do EU, který se odehrál 1. kv tna 2004, pak pro eské neziskové organizace
znamenal další nároky na zvýšenou transparentnost. Organizace žádající financování svých
aktivit z p edvstupních fond nebo následných strukturálních fond EU musely naplnit adu
pravidel týkajících se mj. transparentnosti: p edkládání výro ních zpráv nebo zpráv o innosti,
vedení podvojného ú etnictví (nikoli da ové evidence do té doby u neziskových organizací
velmi oblíbené), ov ené ú etní záv rky, partnerství, prosp šnost v i místu nebo regionu
p sobnosti, aj.
3
Zdroj: Studie pro Koncepci politiky vlády v i nestátním neziskovým organizacím do roku 2020, týkající vývoje
legislativy
137
Od roku 2005 až do po átku ú innosti nového ob anského zákoníku v roce 2014 stát
pr b žn p ispíval ke zlepšení transparentnosti eských NNO, a to zejména prost ednictvím
iniciace legislativních úprav. Jednalo se mj. o novelu zákona o nadacích a nada ních fondech
. 158/2010, novelu zákona o obecn prosp šných spole nostech . 231/2010, novelu zákona
o ve ejných sbírkách . 120/2012.
Utvá ení transparentního prost edí neziskových organizací ze strany státu se v tomto období
zárove za alo významn zam ovat na problematiky spojené s po átkem ú innosti nového
ob anského zákoníku (dále také NOZ) a legislativních norem s tímto zákoníkem propojených,
zejména zákonem o statusu ve ejné prosp šnosti. Téma ve ejné prosp šnosti byla ze strany
státu ešena dlouhodob (již od p elomu milénia), nicmén dosud nebyla dokon ena, ímž
z stáváme jedinou zemí Evropské unie bez úpravy ve ejné prosp šnosti. Dlouhodob se zde
projevovala neochota státu finalizovat právní p edpis, který by nebyl v souladu
s jednozna nou v lí neziskového sektoru. Skute ností však je, že by významn p isp l
k odd lení organizací ve ejn prosp šných od subjekt prosp šných vzájemn nebo dokonce
v bec neprosp šných.4
6.1.3. Sou asný stav transparentnosti a profesionality neziskových
organizací
Ve spole enských v dách odráží pojem transparentnost otev enost, schopnost komunikace
a odpov dnost. Neomezuje se tedy jen na zpr hledn ní hospoda ení, zejména náklad
organizace, nýbrž i na odkrytí inností a služeb poskytovaných organizací, v etn náklad
a efektivitu jednotlivých organiza ních proces . Požadovaná míra transparentnosti je
pochopiteln ur ena kontextem, ve kterém se daná spole enská jednotka nachází. U jednotek
p sobící v neziskovém nebo státním (ve ejném) sektoru je tedy význam transparentnosti
umocn n povahou neziskových inností a p sobením dárc i ve ejnosti jako hlavních
stakeholder organizace.
Otev enost vychází ze svobodného rozhodnutí organizace zve ej ovat o sob informace.
Otev enost organizace m že být sou ástí stylu ízení a organiza ní kultury, její podstatou je
komunikace a hlavními nástroji jsou otev ené rozhodovací mechanismy a aktivní a aktuální
zve ej ování informací.
Odpov dnost znamená závazek i povinnost zodpovídat se ze svých in a ze svého chování.
Nezisková organizace je nap . odpov dná svým zakladatel m, správc m i len m za pln ní
ú elu, k n muž byla založena, nebo zodpovídá ve ejné správ nebo dárci za spln ní cíl
projektu, na n jž od nich dostala finan ní prost edky. Odpov dnost je dána závazkem,
zákonem nebo smluvním vztahem.5
4
5
Zdroj: Bachman, P.: Studie Transparentnost a ve ejná prosp šnost eských neziskových organizací
Zdroj: CVNS: Koncepce zve ej ování výro ních zpráv neziskovými organizacemi
138
Rostoucí ned v ryhodnost eského neziskového sektoru vedla n které z organizací k tomu,
aby se zpr hledn ním situace za aly samy zabývat a vytvá et vlastní standardy
transparentnosti. Taková regulace vlastního chování je nazývána seberegulací.
Transparentnost neziskových organizací je spojena se zp sobem jejich fungování,
hospoda ení a vystupování v i ve ejnosti. Nezisková organizace, která se deklaruje jako
transparentní, by o sob m la ve ejn prezentovat jisté minimum údaj , které p ekra uje
minimum zákonné, tedy to, které již nyní neziskovým organizacím p edepisuje legislativa
nebo je b žnou praxí v ob anských i obchodn právních vztazích.
Prvotní iniciativou neziskových organizací v oblasti seberegulace je zpravidla vytvo ení
vlastního etického kodexu. Jedná se o dobrý zp sob, jak si ujasnit hodnoty, na kterých
organizace stojí, kodex obsahuje zejména poslání, závazek odpov dnosti a transparentnosti,
zp sob využití organiza ních zdroj , úlohu správní rady, zp soby ízení, pravidla pro st et
zájm , úpravu vztah s dárci, aj.
Transparentní organizace by m ly být otev ené dotaz m a ochotné k odpov dím. Poskytovat
o sob údaje nad rámec zde vychází z v le neziskových organizací. Dobrovolná
transparentnost je postavena na vyšší úrove oproti té povinné, vynucované legislativou nebo
p ípadn dalšími institucemi. Nese s sebou p idanou hodnotu, podstatný punc dobrovolnosti,
který vyjad uje uv dom ní si vlastní odpov dnosti.
Dobrovolným aktem, deklarací své odpov dnosti být transparentní, vysílá organizace
ve ejnosti jasný signál, že je aktivní, svou transparentnost bere do svých rukou a nep ebírá
pasivn , co p ijde z okolí - co jí nadiktuje stát pop ípad jiná nad azená instituce.
Transparentní organizace sama ovliv uje a kultivuje prost edí, ve kterém p sobí.
6.1.4. Zákonné povinnosti neziskových organizací
Jak bylo výše e eno, nezisková organizace musí pro své transparentní fungování dodržovat
alespo zákonné minimum p edpis , které upravuje § 214 a § 3045 ob anského zákoníku
(spolky), zákon . 248/1995 Sb. (o.p.s.), § 402 ob anského zákoníku (ústav), § 20f zákona
. 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis (z.s.p.o.).
Dnem 1. ledna 2014 nabyl ú innosti zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník a zákon
. 304/2013 Sb. (NOZ), o ve ejných rejst ících právnických a fyzických osob. Nevýd le ných
organizací se týká spolkový rejst ík, nada ní rejst ík, rejst ík ústav , rejst ík spole enství
vlastník jednotek a rejst ík obecn prosp šných spole ností. Zákon stanoví skute nosti,
které se zapisují do ve ejného rejst íku, a také rozsah dokument , které se zakládají
do sbírky listin. Zákon stanoví lh ty pro úpravu údaj zapsaných ve ve ejném rejst íku.
Osoby jsou povinny p izp sobit zapsaný stav stavu zákonem požadovanému, a to u spolk
do t í let, u ostatních právních forem do šesti m síc od nabytí ú innosti zákona.
Ú elem ve ejného rejst íku je poskytnout každému možnost si kdykoliv ov it, zda ur itá
osoba skute n existuje, jak dlouho, ím se zabývá a zabývala v minulosti, kde sídlí, kdo za ni
jedná atd. To p isp je k lepší transparentnosti zapisovaných subjekt (nehled na úsporu asu
nap . spolk m, kterým odpadne neustálé dokládání stanov i zápis ze shromážd ní, nebo
každý si bude moci ve spolkovém rejst íku ov it, že spolek jako právnická osoba skute n
existuje a kdo je jeho statutárním orgánem). Zákon navíc chrání ty, kte í jednají s dobrou
vírou ve správnost a aktuálnost údaj zve ejn ných v rejst íku (princip materiální publicity).6
139
Nový ob anský zákoník stanoví ohledn ú elu a p edm tu inností právnických osob pouze
malá omezení. Pro všechny právnické osoby platí zákaz v ustanovení § 145:
1. Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž ú elem je porušení práva nebo dosažení
n jakého cíle nezákonným zp sobem, zejména je-li jejím ú elem
a) pop ení nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich
národnost, pohlaví, rasu, p vod, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání
a sociální postavení,
b) rozn cování nenávisti a nesnášenlivosti,
c) podpora násilí nebo
d) ízení orgánu ve ejné moci nebo výkonu ve ejné správy bez zákonného zmocn ní.
2. Zakazuje se založit právnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, ledaže se
jedná o právnickou osobu z ízenou zákonem, jíž zákon ozbrojení nebo vytvo ení ozbrojené
složky výslovn dovoluje nebo ukládá, nebo o právnickou osobu, která nakládá se zbran mi
v souvislosti se svým podnikáním podle jiného právního p edpisu, anebo o právnickou osobu,
jejíž lenové drží nebo užívají zbran pro sportovní nebo kulturní ú ely i k myslivosti nebo
k pln ní úkol podle jiného právního p edpisu.
Další omezení spo ívá v rozd lení právnických osob na ty, které mohou být zakládány za
ú elem podnikání (§ 420 odst. 1: „Kdo samostatn vykonává na vlastní ú et a odpov dnost
výd le nou innost živnostenským nebo obdobným zp sobem se zám rem init tak soustavn
za ú elem dosažení zisku, je považován se z etelem k této innosti za podnikatele.“), a ty,
které mohou podnikání i jinou výd le nou innost mít pouze jako vedlejší, dopl kovou
innost. První skupinu p edstavují tzv. obchodní korporace (obchodní spole nosti a družstva),
druhou skupinu je tradi n ozna ena jako neziskové organizace.
Zdrojem financování nestátních nevýd le ných organizací jsou vedle vlastních p íjm a dar
také dotace ze státního rozpo tu nebo z rozpo t územních samosprávných celk . P i erpání
dotací ze státního rozpo tu nebo z rozpo t územních samosprávných celk jsou nevýd le né
organizace povinny dodržovat ve smlouv stanovené podmínky, zejména doložení zp sobu
a ú elu erpání ve ejných zdroj , správného zaú tování a archivace. Tím se vylou í riziko
snížení nebo odn tí dotace v p ípad odhalení nedostatk p i kontrole ze strany poskytovatele.
Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví, stanoví podmínky, p i jejichž napln ní jsou ú etní
jednotky povinny mít ú etní záv rku ov enou auditorem.7
6
7
Zdroj: http://www.annojmk.cz
Zdroj: Mimo ádná p íloha asopisu Auditor . 3/2014
140
6.1.5. Porovnání MAS a jiných obdobných struktur
P i rozhodování o zp sobu podpory venkovských region bývají vedle MAS asto zvažována
také r zná další uskupení a organizace, které se mohou svou strukturou zdát podobné.
Zpravidla se jedná o r zné územní celky a jejich orgány ve ejné správy, nej ast ji dobrovolné
svazky obcí, euroregiony nebo regiony soudržnosti. A koliv nap . v Monitorovacích výborech
Regionálních opera ních program jednotlivých Region soudržnosti jsou zpravidla zapojeni
i zástupci neziskových organizací i podnikatelé, jejich po et a role zdaleka nedosahuje role
partner v rámci MAS, ale je spíš dopl ková. Všechny tyto typy subjekt jsou ale tvo eny
výhradn orgány ve ejné správy, a nezahrnují tak ve své ídící struktu e zástupce neziskového
a podnikatelského sektoru, nelze je v žádném p ípad považovat za subjekty vytvo ené na
principu komunitního a mezisektorového partnerství. Stejn tak p i srovnání MAS a jiných
místn p sobících organizací, jako nap . Regionální rozvojové agentury (RRA) nebo
destina ních management , lze jednozna n odlišit MAS díky silnému akcentu na
mezisektorové partnerství na všech rozhodovacích úrovních. Na rozdíl od MAS tyto
organizace zpravidla nejsou ízeny volenými orgány, m že se také jednat o soukromé
podnikatelské (komer ní) subjekty fungující na dodavatelské bázi, které byly založeny za
ú elem tvorby zisku, nikoliv jako ve ejn prosp šné subjekty. Oproti t mto, asto tematicky
orientovaným organizacím jsou MAS také komplexn ji zam eny na ešení rozvoje území
jako celku. Ve všech p ípadech je tedy zásadní výhodou MAS p edevším jejich založení na
principu mezisektorového partnerství, které sdružuje místní klí ové hrá e (stakeholdery)
a které je navíc požadováno v návrhu Na ízení o obecných ustanoveních, l. 28, odst. 1, písm.
b). Takto zezdola založené MAS fungují v podstat jako ve ejn prosp šné agentury místního
rozvoje.
6.1.6. Pot eba standardizace MAS
V novém programovém období 2014 – 2020 bude podpora MAS rozší ena do ostatních
Evropských strukturálních a investi ních fond , p es které je možné využít metodu LEADER
jako Komunitn vedený místní rozvoj (CLLD). K implementaci CLLD se k Programu rozvoje
venkova p ipojí Integrovaný regionální opera ní program (pod Ministerstvem pro místní
rozvoj), Opera ní program Zam stnanost (pod Ministerstvem práce a sociálních v cí)
a Opera ní program Životní prost edí (pod Ministerstvem životního prost edí). Provozní
náklady a náklady na oživení Strategií komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou
hrazeny prost ednictvím Integrovaného regionálního opera ního programu z Evropského
fondu pro regionální rozvoj.
Jak již bylo výše e eno, MAS nabývají valnou v tšinou právní formy spolku, obecn
prosp šné spole nosti, mén ústavu nebo zájmového sdružení právnických osob podle
ob anského zákoníku, p i emž v tšina (cca 2/3) má formu spolku. U zapsaného spolku nap .
zákon nestanovuje odpov dnost za dosud provedené úkoly i vykonaná jednání. Díky své
právní form mohou MAS v eském prost edí provád t i další aktivity, které jsou pro takový
typ t les velice rozporuplné a jdou mnohdy proti samotným princip m metody LEADER –
jedná se zejména o podnikatelskou innost n kterých MAS. Pokud pomineme fakt, že MAS
jsou oproti ostatním podnikatelským subjekt m v území zvýhodn ny (na jednom území
funguje pouze jedna MAS, kontakty, aparát, zázemí apod.), samotné podnikatelské aktivity
MAS samoz ejm konkurují ostatním podnikatel m. Obyvatelé regionu a lenové MAS jsou
141
pak logicky také klienty MAS. P i emž je t eba vnímat fakt, že podnikání MAS je mimo jiné
v ad p ípad navázáno na tvorbu projekt a poradenskou innost v oblasti dota ní politiky.
Tímto se dostáváme do situace, kdy sílí obava o st etu zájm . Následn je t žké v bec
d v ovat strategiím MAS, které mohou být v souladu pouze se zájmy aparátu MAS nebo
n kterých zájmových skupin – klient MAS. Z MAS se tak velice jednoduše s násobným
objemem prost edk mohou stát subjekty, které prosazují požadavky bu zájmových skupin,
nebo vlastního aparátu, které mohou stát proti rozvojovým zájm m jednotlivých obcí
a region . Podnikatelské aktivity MAS mohou jít i proti samotnému principu metody
LEADER, a to proti principu partnerství a zejména aktivnímu a dobrovolnému zapojení
aktér do innosti MAS v daném území. P edpokládané násobn vyšší finan ní prost edky
v novém dota ním období pro MAS v kombinaci s podnikatelskými aktivitami také kladou
zna né nároky na zodpov dnost, nap . za vzniklou ztrátu, a to ve spojení s právní formou
spolku m že být velice problematické až nemožné.9
Nutno zd raznit, že tímto zp sobem funguje pouze malá ást z celkového po tu MAS.
V eské republice je mnoho dob e fungujících MAS, které naplno spl ují principy metody
LEADER (tj. zejména zajiš ují spolupráci mezi partnery). Místní ak ní skupiny, které
v jednotlivých regionech realizaci strategie koordinují, jsou osv d ené, solidní a spolehlivé
subjekty, které jsou vytvo eny a také kontrolovány místními organizacemi, a jsou proto velmi
transparentní a d v ryhodné. Jejich kancelá e nechápou svoji roli pouze jako správce
ve ejných prost edk jim sv ených, ale jsou i impulsními centry, animátory d ní v regionu,
komunika ní platformou, a díky tomu se jim da í aktivizovat potenciál území. D ležitým
aspektem je také práce s ve ejností a ob anskou spole ností v bec. Místním ak ním skupinám
se velmi da í mobilizovat dobrovolníky, propojovat r zné místní iniciativy a aktivní
jednotlivce a koordinovat jejich spolupráci. Metodu LEADER a sí místních ak ních skupin
lze proto využít k cíleným ešením problém ve venkovském prostoru, relativn
rovnom rnému pokrytí celého spravovaného území, jednotnému monitoringu, a díky
integrovanému p ístupu také k dosažení kvalitních výsledk . Tyto správn fungující MAS,
založené na aktivit a snaze místních lidí o zlepšení podmínek ve své obci a regionu, jsou na
tom finan n zásadn h e, jelikož nejsou postaveny na výše zmín ných provizích.
Metoda LEADER má primárn dopl ovat aktivity samospráv a státu, zejména podporovat
vznik partnerství mezi ve ejnou správou, podnikateli a neziskovým sektorem. K tomu však
bude docházet pouze za p edpokladu, že innost MAS bude mít ze strany státu nastavená
jasná a jednotná pravidla fungování a stát bude jejich innost pravideln sledovat
a vyhodnocovat. Ministerstvo zem d lství na tuto pot ebu zareagovalo a nastavilo pravidla
a v sou asné dob provádí kontrolu a zodpov dný výb r t ch MAS, které fungují ádným
zp sobem.
9
Zdroj: www.smocr.cz
142
Po více než 10 letech fungování metody LEADER v R jsou všechny MAS, v etn t ch,
které zahájily innost pozd ji a neza adily se do podpory v rámci opat ení PRV IV. 1. 1,
schopny sestavit vlastní strategii a následn ji realizovat pomocí vyhledávání a výb ru
vhodných projekt , které p ispívají k napl ování jejich cíl . Je samoz ejmé, že r zné MAS
tuto svoji innost zvládají na r zné úrovni, n které poskytují žadatel m v tší servis, n kterým
se da í generovat opravdu inovativní projekty, pracují jako skute né rozvojové agentury, další
fungují také jako destina ní managementy nebo koordináto i regionálního zna ení. Každá
MAS má svá specifika, podle potenciálu, zájmu a pot eb daného území. S postupem asu
p ibývá zájem a pot eba standardizace ur itých specifických postup uvnit MAS, a tedy
i certifikace MAS z hlediska rozsahu a kvality poskytovaných služeb. Podobn jako adu
jiných služeb i sekretariát MAS je možné zajiš ovat na úrovni „základní“ i „nadstandardní“.
Jednotná certifikace MAS se tudíž jeví jako nevyhnutelná.
Podle podmínek Na ízení EU . 1303/2013 by MAS m ly prokázat, že jsou schopny
vykonávat jisté innosti. Z toho d vodu vláda R schválila Metodiku pro standardizaci MAS.
Standardizací by se m lo docílit nediskriminaci a maximální transparentnosti MAS v i
široké ve ejnosti, žadatel m i ídicím orgán m. Standardy se netýkají oblastí, na které by se
v budoucnu mohla vztahovat dotace, nýbrž je Ministerstvo zem d lství rozd lilo podle
p edešlých zkušeností a podmínek spole ného Na ízení do tematických okruh : územní
p sobnost, místní ak ní skupina, orgány MAS, kancelá MAS a institucionalizace MAS.
6.2.
Praktická ást
Praktická ást dokumentu se zabývá konkrétními procesy a podmínkami, které by
transparentn fungující místní ak ní skupina m la spl ovat. Jsou zde vyjmenovány a popsány
ty nejb žn jší vnit ní p edpisy, jimiž by se transparentní organizace m la ídit.
Sou ástí praktické ásti je zpracování p ehledu, jak jsou v sou asné dob MAS na území R
transparentní. Bylo zkoumáno zve ejn ní dokument vypovídajících o innosti MAS (výro ní
zprávy, ú etní záv rky a externího ú etního auditu), zdrojem byly webové stránky
jednotlivých MAS a informace dostupné na portálu www.justice.cz.
Jedním ze základních princip fungování MAS je jejich otev enost novým len m. Ti mají
možnost do partnerství bez dalších bariér p istupovat a spolupodílet se tak na rozhodování
o budoucnosti daného regionu a kontrole innosti MAS. lenská základna MAS by tak m la
být co nejširší a r znorodá, rozložení mezi jednotlivé sektory (ve ejný, soukromý a
neziskový) by se m lo blížit t etinovému zastoupení. Dalším zp sobem, jak MAS mobilizují
vnit ní zdroje místních komunit, je zapojování místních aktér do r zných pracovních skupin,
které p ipravují podklady pro další innost MAS, nebo sami realizují r zné aktivity. To jsou
hlavní charakteristiky místního rozvoje zp sobem zdola-nahoru. Nicmén lenství v MAS
není žádnou podmínkou ani p ekážkou ú asti v otev ených výzvách k p edkládání žádostí o
dotace z realizovaných program v rámci dané územní strategie.
Velkou devizou MAS je také jejich transparentnost. Vzhledem k tomu, že MAS jsou tvo eny
širokým partnerstvím, které zastupují desítky místních aktér , podléhají tak ve ejné kontrole
143
t chto subjekt , které mají možnost sledovat veškeré procesy uvnit MAS, volit i odvolávat
leny jednotlivých orgán apod. K pr hlednosti také p ispívá rychlé a komplexní
zve ej ování informací, které je d ležité p edevším p i výb ru projekt k podpo e. Základním
p edpokladem je proto v asné zve ej ování výzev k p edkládání žádostí o dotace a všech
podmínek, které musí p ípadný žadatel splnit, v etn seznamu kritérií, podle kterých budou
žádosti hodnoceny. K publicit výzev pat í nejen zve ejn ní na internetových stránkách MAS,
ale i propaga ní kampa v místním tisku, obecních zpravodajích, e-mailová rozesílka apod.
Po ukon ení výzvy MAS zpravidla zve ej ují seznamy p ijatých žádostí, v etn výše
požadované a p id lené dotace a jejich bodového, v n kterých p ípadech i slovního hodnocení
a jmen hodnotitel , což v porovnání s centráln ízenými programy není zdaleka b žnou
praxí. Tyto zásady transparentnosti otevírají veškeré rozhodovací procesy a zp ístup ují je
ve ejnosti.
lenové orgán zpravidla podepisují estná prohlášení nebo p ímo etický kodex, které je
zavazují k dodržování zásad rovného p ístupu a vylu ují p ípadný st et zájm . Je evidentní, že
v p ípad malých venkovských region se nelze st etu zájm vyhnout úpln , a proto lenové
p íslušných orgán , u nichž hrozí riziko st etu zájm , v dané v ci nehlasují, nebo se celkov
projednávání daného bodu nezú astní. K transparentnosti financování MAS p ispívá také
b žné zve ej ování jejich výro ních zpráv v . finan ní ásti, u ady MAS (u obecn
prosp šných spole ností povinn vždy) navíc kontrolovaných nezávislým ú etním auditem.
6.2.1. Základní transparentní uspo ádání MAS
Každá MAS má vytvo enu vlastní organiza ní strukturu, ve které jsou jednozna n
specifikovány hlavní úkoly všech orgán . Názvy jednotlivých orgán se asto liší, podstatné
je však zabezpe ení 5 základních funkcí - ídící, kontrolní, výb rové, monitorovací
a samoz ejm také výkonné.
Místní ak ní skupina je organizace místního partnerství zastupující ve ejné a soukromé místní
socioekonomické zájmy, p i emž na rozhodovací úrovni nesmí ve ejný sektor ani žádná ze
zájmových skupin p edstavovat více než 49 % hlasovacích práv. M že být partnerstvím
s právní subjektivitou, kdy se partne i spojí v rámci vytvo ené spole né struktury (nap .
spolek) nebo m že mít formu partnerství bez právní subjektivity v rámci organiza ní složky
právnické osobnosti na základ smluv mezi touto právnickou osobností a partnery (nap .
o.p.s.).
Nejvyšším orgánem je vždy shromážd ní všech len , resp. partner (Valná hromada, Valné
shromážd ní, lenská sch ze, Plénum apod.). ídícím orgánem je zpravidla tzv. „Výbor“
(Programový výbor, Výbor partnerství, Rada sdružení, n kdy také Valná hromada apod.),
který zejména schvaluje integrovanou strategii území, rozhoduje o zp sobu výb ru projekt
apod. Na jeho innost dohlíží kontrolní orgán (Kontrolní komise, Revizní komise, Dozor í
rada, Inspektor apod.), který se zam uje na každoro ní kontrolu hospoda ení (vnit ní audit)
i dodržování r zných zásad.
Z programového hlediska je podstatná role Výb rové komise, která hodnotí p edložené
projekty dle p edem stanovených kritérií a sestavuje jejich po adí dle kvality a pot ebnosti,
a také Monitorovací komise, která sleduje napl ování strategie jako celku a samoz ejm také
pr b h realizace jednotlivých projekt , napl ování monitorovacích indikátor a udržitelnost
144
výstup projekt . Tyto orgány p sobí zpravidla bezplatn , p ípadn je len m poskytována
symbolická kompenzace jejich náklad na tuto innost. Stejn jako v jiných organizacích
i zde platí pravidlo, že ídící a kontrolní funkce musejí být odd leny, v ostatních p ípadech
zákaz duplicitního lenství v tšinou neplatí.
Výkonnou pozici má tzv. sekretariát, který je ízený manažerem MAS, který má p ípadn
k dispozici další spolupracovníky. V sou asnosti nejvíce MAS využívá pracovníky v úhrnu
1,5 – 3,5 p epo teného pracovního úvazku, rozloženého mezi více zam stnanc , zpravidla na
zkrácené pracovní úvazky. Provozní (režijní) výdaje na p ímo související innost sekretariátu
jsou hrazeny z jednotlivých program nebo z vlastních zdroj MAS. Sekretariát administruje
veškeré realizované programy a projekty a je zodpov dný za dodržování všech podmínek
a pravidel. innost sekretariátu MAS je zpravidla detailn popsána vnit ními organiza ními
ády a sm rnicemi i jinak standardizována, v n kolika p ípadech dokonce podléhá systému
managementu kvality ISO 9001. P edpokládáme, že základní administrativní postupy budou
v rámci podmínek jednotlivých program standardizovány a každá MAS toto povinné
minimum zapracuje do svých interních sm rnic.
Krom výše uvedených orgán z izuje v tšina MAS také r zné pracovní skupiny, zam ené
zpravidla na r znorodé oblasti - nap . mládež, ženy, památky, školství, životní prost edí,
cestovní ruch apod. Tyto pracovní skupiny se aktivn podílejí na zpracování a aktualizaci
strategie území.8
6.2.2. Zpracování integrované strategie území (SCLLD)
Stejn jako v p edchozím dota ním období budou MAS podpo eny a financovány na základ
schválené a kvalitn zpracované integrované strategie rozvoje území. Prvním úkolem pro
každou místní ak ní skupinu je krom získání právní subjektivity i zpracování dokumentu, ve
kterém vyjád í své cíle a zp soby, jak k t mto cíl m dosp je. V období 2004 - 2006 se
používaly dva pojmy pro ozna ení tohoto dokumentu: strategie (program Leader +) nebo
zám r (program Leader R). V období 2007 – 2013 to pak byl Strategický plán LEADER.
Jde o ucelené rozvojové dokumenty, celkové st edn dobé strategie, které vycházejí ze zám r
dlouhodobého udržitelného rozvoje území p sobnosti MAS.10
MAS v sou asné dob finalizují podobu svých rozvojových strategií pro dota ní období 2014
– 2020 v rámci Komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD). SCLLD území MAS
p edevším vyhodnocuje problémy a potenciál regionu vymezeného území a navrhuje jeho
další rozvoj pomocí konkrétních opat ení. Strategie má analytickou, strategickou
a implementa ní ást.
V analytické ásti je popsán a vyhodnocen stávající potenciál území v r zných oblastech, v .
lidského a finan ního, a jsou zde také zanalyzovány rozvojové pot eby regionu. Analytická
ást také odkazuje na další již schválené dlouhodobé rozvojové zám ry (rozvojové strategie
mikroregion i kraj , r zné tematické strategie - nap . cestovního ruchu, plány pé e
velkoplošných chrán ných území, územní plány velkých územních celk apod.), respektuje
je, p ípadn navrhuje jejich aktualizaci i zm nu na základ znalosti místních podmínek.
P echod do další ásti strategie tvo í p ehledná SWOT analýza. Práv popis návrhu
konkrétního využití silných stránek a p íležitostí a eliminace slabých stránek a ohrožení je
hlavním obsahem strategické ásti. Zde jsou na základ ve ejných diskusí a sb ru podn t
145
a vyhodnocení potenciálu území v p edchozí analytické ásti stanoveny priority strategie
a popsán zp sob jejich dosahování pomocí tzv. Programových rámc . St žejním bodem
strategické ásti je nastavení indikátor a s tím související následné stanovení bodovacích
kritérií pro výb r projekt v rámci Programového rámce, se kterým souvisí schopnost
hodnotitel v pr b hu realizace strategie vybírat nejlepší projekty. Všechny cíle by m ly být
jednozna n a m iteln kvantifikované pomocí indikátor výsledku. V závislosti na jejich
p edpokládaných cílových hodnotách by m l být nastaven i finan ní plán strategie. Je z ejmé,
že strategická ást nebude ešit všechny problémy daného území, ale cílen pouze ty, které
místní partnerství identifikuje jako klí ové a v rámci daného asového i finan ního rámce za
zvládnutelné nebo k jejichž ešení m že alespo podstatnou ástí p isp t.
10
Zdroj: Peroutka, J.: Úloha programu LEADER v rozvoji mikroregionu Chel icko - Lhenicko
Implementa ní ást strategie popisuje organiza ní struktury a procesy, management
a hospoda ení MAS jako takové. Tato ást bude obsahovat informace, které budou spole né
pro všechny Programové rámce vyplývající ze strategie, v . zp sobu monitoringu a evaluace.
ídící orgány MAS jsou p ímo odpov dné za napl ování strategie v i celému partnerství,
které MAS tvo í. Samoz ejm , že skute né napln ní strategie záleží podstatnou m rou na
zajišt ní jejího financování, ale stejn jako reálnost vyty ených cíl i pravd podobnost
úsp chu p i fundraisingu by m li um t pracovníci MAS kvalifikovan odhadnout a do
strategie v reálném m ítku uvést.
Implementa ní ást SCLLD propojuje priority a požadavky komunity z p edm tného území
s dota ními programy, které využívají integrovaný nástroj CLLD a je tvo ena jednotlivými
Programovými rámci (které jsou obdobou dnešního Strategického plánu Leader v rámci
Programu rozvoje venkova 2007 – 2013). Rozpracovává strategii rozvoje na kratší období,
obsahuje typologii projekt obsažených v jednotlivých fichích, odsouhlasené klí ové projekty
v nich obsažených a ur uje zdroje na jejich realizaci (finan ní, lidské, technické a další). P i
plánování erpání dotací je p itom pot eba brát v úvahu také vlastní možnosti financování
v území. Implementa ní ást je možno aktualizovat dle pravidel uvedených v Metodickém
pokynu pro využití integrovaných nástroj (MPIN) na základ vyhodnocení pr b hu a
výsledk akcí a zm n vnit ních i vn jších faktor .
Na obecn formulovanou strategii navazují Programové rámce, které již konkrétn popisují
problémy ešitelné v rámci daného dota ního fondu nebo v rámci jiných finan ních zdroj
(v . t ch vnit ních), a stanovují konkrétní podmínky specifické pro tento fond. Z hlediska
fond by m ly být stanoveny p edevším požadavky na cíle a základní bariéry, které nelze
p ekro it nap . z legislativních d vod . Bližší podmínky, nap . vymezení p íjemc pomoci,
zp sobilých výdaj apod., je vhodné stanovit na úrovni každé MAS samostatn , stejn jako
cílové hodnoty m itelných indikátor .
Na základ p edem stanovené metody a jednotné sady monitorovacích indikátor by m l
pr b žn probíhat monitoring napl ování jednotlivých Programových rámc , a tím i cíl
jednotlivých dota ních program . MAS by pro tyto ú ely m ly poskytovat jednotn
strukturovaná a pr kazná data, která bude možné snadno a p ehledn vykazovat Evropské
komisi.
146
Na rozdíl od jednotlivých Programových rámc je komplexní hodnocení napl ování SCLLD
jako celku spíše vnit ní záležitostí každé MAS, protože míru dosahování jejích cíl mohou
ovliv ovat i jiné finan ní zdroje. Proto by za napl ování SCLLD m ly odpovídat ídící
orgány MAS p ímo celému partnerství tvo ícímu danou MAS.8
Z asového hlediska bude SCLLD zpracována na celou dobu trvání víceletého finan ního
rámce, tedy na období 2014 – 2020, p i emž v polovin její realizace prob hne st edn dobé
hodnocení, které bude podkladem pro její p ípadnou aktualizaci.
6.2.3. Proces napl ování strategie
Je z ejmé, že hlavním zp sobem dosahování cíl a priorit v programovém dokumentu je
podpora ady individuálních projekt , jejichž nositelé se p edem zavážou, že jejich projekty
p isp jí k napl ování cíl a priorit programového dokumentu. Aby MAS byla schopna naplnit
cíle své rozvojové strategie, musí dodržovat následující zásady:
• vybírat projekty s nejv tším a nejefektivn jším p ísp vkem k napl ování cíl , tj. dob e
si nastavit preferen ní kritéria. Proto by si MAS m la do preferen ních kritérií vsadit
nap íklad sledování míry napl ování celkových monitorovacích indikátor pro
jednotlivé fiche,
• vybírat projekty s nejmenším rizikem toho, že v projektu slíbené cíle, tj. monitorovací
indikátory výstup a výsledk nebudou udržitelné,
• aby sledovat a kontrolovat realizaci vybraných projekt . Dbát na to, aby sliby
v projektech dané nez staly jen na papí e. Proto by si MAS m la vytvo it systém pro
monitoring a kontrolu jednotlivých projekt ,
• aby si pr b žn vyhodnocovat celý program, tj. p edevším to, jak se da í vybírat
a realizovat nejlepší projekty. Podle tohoto vyhodnocování pak p izp sobovat procesy,
metody a prost edky používané v programovém dokumentu,
• poskytovat asistenci a možnost vzd lávání pro žadatele a p íjemce, ímž si vlastn
vytvo í p du pro vznik a realizaci dobrých projekt (tj. t ch s nejv tším p ísp vkem
k dosažení cíl rozvojové strategie).
6.2.4. Projektový cyklus
Celý proces výb ru projekt se skládá z n kolika na sebe navazujících fází:
•
•
•
•
•
•
p íprava a vyhlášení výzvy k podávání projekt ,
p íjem projekt ,
hodnocení formální správnosti,
hodnocení p ijatelnosti,
hodnocení kvality (bodové hodnocení),
výb r projekt ,
147
•
•
•
•
kontroly v pr b hu realizace projekt ,
ukon ení administrace projekt ,
kontroly udržitelnosti výstup projektu,
hodnocení výsledk projekt .
Každá z výše uvedených fází je souborem díl ích inností, které musejí být konkrétn
popsány v programovém dokumentu MAS i jeho p ílohách, konkrétn v ásti, která se týká
implementace ve strategii navržených opat ení. A koliv se jednotlivé fáze a innosti, ze
kterých se skládají, od sebe odlišují, jedno by m ly mít spole né. M ly by být do nich
zakomponovány principy, které jsou zárukou pr hledného a nediskrimina ního a
transparentního procesu v i žadatel m o dotaci, jejím p íjemc m, ale i v i všem
zam stnanc m a orgán m MAS, které se t chto administrativních proces ú astní.
Tyto principy lze charakterizovat takto:
• Srozumitelnost
Všechny postupy a pravidla, kterými se administrace projekt ídí, musejí mít písemnou
formu. Nicmén je d ležité, aby tato písemná forma byla srozumitelná a aby nebyla možnost
dvojího výkladu. N kdy je velmi obtížné naformulovat pravidla tak, aby jim každý rozum l
stejn . N kdy je to dokonce nemožné, protože p i formulacích pravidel se nevyhneme
pojm m, kterým r zní lidé mohou rozum t r zn . P ece jenom lidé, kte í v minulosti sbírali
zkušenosti s administrací projekt , za ali používat slova a formulace, které mohou být pro
ve ejnost, tj. i žadatele i p íjemce obtížn srozumitelná. I na to je tedy t eba myslet p i popisu
pravidel a inností spojených s p íjmem, hodnocením a realizací projekt .
• Dohledatelnost
Všechny postupy p i p íjmu, hodnocení a realizaci projekt musejí být nastaveny tak, aby
bylo možné kdykoliv dohledat to, jak probíhaly, s jakým výsledkem a kdo byl za pr b h
zodpov dný. Každá odpov dná osoba by m la po izovat o všech významných
administrativních úkonech písemnou dokumentaci v dostate ném rozsahu, která p ípadn
umožní tyto úkony nezávisle p ezkoumat. Jinými slovy e eno by každý úkon m l zanechat
svoji stopu a tato stopa by m la být kdykoliv dohledatelná.
• Zásada „ ty i o i“
Tato zásada íká, že každá innost v procesu p íjmu, hodnocení a realizace projekt by ze
strany MAS m la být provád na minimáln ve dvojici, kde jeden z dvojice provádí innost
a druhý kontroluje zp sob a bezchybnost provedení. Dodržováním této zásady se eliminuje
riziko neúmyslných i úmyslných chyb na stran administrátora, tedy zam stnanc místní
ak ní skupiny.
• Kompetentnost
Jedna v c je mít dob e napsaná pravidla a srozumiteln popsané procesy a innosti a druhá
v c mít odborn zdatné zam stnance, kte í podle t chto pravidel postupují. Odborná zdatnost,
tedy kompetentnost, je pro bezchybné provád ní všech inností souvisejících s p íjmem,
hodnocením a realizaci projektu zcela zásadní. Sebelepší a sebetransparentn jší pravidla nám
nepomohou, pokud s nimi necháme pracovat málo odborn zdatné a tudíž chybující
148
zam stnance. Naopak však lze íci, že vysoce odborn zdatní zam stnanci jsou schopni
zvládnout a poradit si s chybami v pravidlech a dovést tak celý proces do úsp šného konce.
Každý proces je totiž hodnocen p edevším podle výsledku.
• Závaznost pravidel
Pravidla jsou od toho, aby se dodržovala. Tato v ta samoz ejm platí i pro místní ak ní
skupiny. MAS si svá pravidla tvo í s tím, že budou závazná pro všechny, kte í se jimi mají
ídit. Nejde tedy pouze o žadatele i p íjemce dotací, ale rovn ž o zam stnance, kte í se
podílejí na administrativních procesech spojených s p íjmem, hodnocením a realizacemi
projekt .
Samoz ejm , že je vždy možné dostat se do situace, kdy je pot ebné i dokonce nutné provést
zm ny. Ty by však vždy m ly p icházet ve chvíli, kdy zm nou nebude dot en práv
probíhající projektový cyklus (cyklem je zde mín n proces p íjmu, hodnocení a realizace
projekt vztahujících se k jedné výzv . Každý cyklus za íná výzvou k podávání projektových
žádostí a kon í proplacením posledního podpo eného projektu v dané výzv ). Ú innost zm n
lze vztahovat pouze na projektové cykly, které ješt neza aly.11
(Podrobný postup p i výb ru projekt je popsán v ásti metodiky Proces výb ru projekt )
6.2.5. Vnit ní audit MAS
Místní ak ní skupina provádí innosti, které ve svém výsledku významn ovliv ují t etí
osoby a ur ují, v jakých podmínkách budou tyto t etí osoby pracovat. Jde o innosti, které
vyžadují vysokou míru zodpov dnosti, odbornosti a objektivity, což na druhé stran vyžaduje
možnost kontroly provád ní t chto inností. Krom kontrolní innosti, která je sm rována
k podpo eným p íjemc m a k realizaci jejich projekt by m la být sou ástí administrativních
postup MAS i vnit ní kontrola práce zam stnanc a funkcioná MAS. Tato kontrola zcela
logicky p ichází od poskytovatele dotace, ale místní ak ní skupina by m la mít p ipravené
mechanismy i pro kontrolu provád nou z vnit ních zdroj , tedy jinými slovy pro vnit ní audit.
Kontrolní innost jednotlivých pracovník MAS lze chápat jako nezávislé a objektivní
kontrolní a konzulta ní innosti uvnit organizace místní ak ní skupiny p i hodnocení
a p ezkušování pracovních postup používaných všemi základními složkami MAS p i
realizaci strategie MAS, p im enosti a ú innosti ízení a kontrolních mechanism , a kvality
provád ní sv ených úkol .
Vnit ní audit by m l upozor ovat vedení MAS na nedostatky, které vedou nebo mohou vést
ke ztrátám, chybám, poškozením nebo jiným nežádoucím d sledk m. Vnit ní audit musí také
být zdrojem informací pro ešení specifických problém , jak minimalizovat pravd podobnost
jejich opakování a jak zlepšit kontrolní innosti. Provád ní vnit ního auditu by m lo být
v kompetenci kontrolní komise, která je volena nejvyšším orgánem MAS, zpravidla na období
t í let. Kontrolní komise by m la zkoumat a hodnotit dodržování a ú innost t chto metodik
a postup :
• kontrolních pravidel MAS,
• pravidel pro monitoring a evaluaci integrované strategie území,
• pravidel pro administraci projekt , tj. od okamžiku p íjmu žádostí a projekt do
okamžiku podání žádosti o proplacení,
149
•
•
•
11
školicího plánu pro leny a zam stnance MAS,
archiva ního a spisového ádu, i jiných ád a sm rnic, jimiž se MAS ídí,
z izovací a další základní dokumentace MAS.
Zdroj: Jarolímek, M.: Zvyšování administrativní kapacity MAS s cílem posílit transparentnost proces
Postup práce kontrolní komise m že být následující:
1. Kontrolní komise (KK) si nechá p edstavit p íslušná pravidla a spolu s jejich autory
nebo garanty ur í
a)
cíle jednotlivých dokument ,
b)
„kontrolní body“ a kdo v nich kdy, co bude poskytovat Kontrolní komisi,
c)
„standardy“- dot ená (kontrolovaná) pravidla, p ípadn
p ípustné / nutné hodnoty,
d)
rizikové momenty v jednotlivých procesech a pravidlech a ohodnotí míru t chto
rizik,
e)
procento kontrolovaných operací stejného typu, tj. nap íklad procento z celkového
po tu provedených kontrol p ijatelnosti u projekt ve vybrané výzv . Procento
bude ur eno na základ zhodnocení rizik p íslušných operací, p i emž se
p edpokládá, že nebude p ekra ována hranice 30% vzorku operací.
žádoucí / vhodné /
2. Jeden z len kontrolní komise (podle plánu nebo dohody uvnit KK) podklady (podle
bodu 1. b) prostuduje a sepíše protokol s identifikací kontrolního bodu, popisem
podklad a hodnocením. Chyby a závady, které p ípadn nalezne, vždy konzultuje
s p edsedou KK nebo podle jeho rozhodnutí s dalším lenem (pravidlo „ ty o í“). Za
správnost protokolu ru í p íslušný len KK.
3. Minimáln dva lenové kontrolní komise následn porovnají pravidla pro realizaci
vybraných inností s vlastním pr b hem t chto inností a sepíší o této innosti zápis.
Se zápisem v první ad seznámí p edsedu KK (pokud nebyl lenem kontrolní
skupiny) a ty zam stnance i leny MAS, v jejichž kompetenci bylo provád ní
kontrolovaných inností.
4. O svých „nálezech“ bude p edseda KK na nejbližším jednání programového výboru
informovat jeho leny a v p ípad zjišt ných chyb a závad navrhne nápravná opat ení.
Rozhodovací orgán MAS potom o t chto nápravných opat ení rozhodne a uloží
sekretariátu MAS jejich realizací.
5. Jednou za rok spolu s výro ní revizní zprávou zpracuje souhrnnou zprávu
o dodržování a ú innosti výše uvedených pravidel a p ípadn navrhne opat ení
k náprav chyb a nedostatk .
150
6. Smí namátkov kontrolovat pln ní výše uvedených pravidel i mimo stanovené
kontrolní body a termíny pokud to není v rozporu s obecn platnými p edpisy.
7. Vždy nejpozd ji do 31. ledna následujícího roku bude kontrolní komisí provedena
kontrola hospoda ení MAS. Následn o této kontrole sepíše zápis, který p edloží
k projednání rozhodovacímu orgánu a následn nejvyššímu orgánu MAS. V p ípad
zjišt ných nedostatk p ijme nejvyšší orgán MAS taková opat ení, která zajistí
v asnou nápravu a neopakování.12
Zpráva kontrolní komise bude sou ástí výro ní zprávy MAS, která by m la být vydávána
každým rokem nejpozd ji do 30. ervna roku následujícího po roku ve výro ní zpráv
hodnoceném.
V souvislosti s p ípadnou dopl kovou hospodá skou inností MAS nebo s realizací vlastního
grantového programu, m lo by být ú etnictví MAS jednou za dva roky kontrolováno externím
auditorem, tedy firmou, která má oprávn ní k provád ní ú etního auditu, pokud každoro ní
povinnost ú etního auditu pro MAS nevyplývá ze zákona (nap . o.p.s.)
6.2.6. Vnit ní ády a sm rnice MAS
K procesu ú inného a efektivního ízení organizace pat í sestavení a vydávání takových
p edpis , které organizaci pomáhají. Každý p edpis musí být stav n tak, aby se zabýval
jednou rozsáhlou oblastí innosti (nap íklad pracovn právní vztahy) a psán srozumiteln pro
každého lena organizace.
D ležitá sou ást vnit ních p edpis je i jejich pln ní a dodržování. Vytvo it p edpis, o kterém
dop edu víme, že jej nebudeme brát vážen , nemá smysl. To, aby zam stnanci organizace
plnili ustanovení t chto p edpis , vychází z jejich vedení a systému práce s nimi.
Zde je podán vý et a stru ná charakteristika t ch nejznám jších a nej ast jších ád
a sm rnic, které se v oblasti neziskového sektoru nej ast ji používají v praxi. N kdy se lze
také setkat s ozna ením tohoto typu interních p edpis jako manuál , metodik, pravidel,
metodických pokyn atd., ozna ení t chto interních p edpis je pln na zvyklostech dané
organizace, doporu uje se však držet se jednotného názvosloví.
Jednotný a funk ní systém interních právních p edpis je nezbytným základem pro
profesionální a bezproblémovou innost každé organizace bez ohledu na její právní formu. To
platí jak pro subjekty podnikatelské, orgány státní správy i samosprávy, ale i pro organizace
neziskové, tedy i MAS. Vždy musejí vycházet ze zákonných p edpis , upravovat otázky
v právních p edpisech neupravené i zákonnou úpravu rozvíjet a dopl ovat. V žádném
p ípad jim nesm jí odporovat; a pokud by se tak stalo, nap . z d vodu neznalosti platné
právní úpravy, byla by tato ustanovení interních p edpis neplatná a neaplikovatelná.
12
Zdroj: Jarolímek, M.: SPL R že rozkvétá kooperací
151
Vnit ní ády a sm rnice jsou dokumenty, které rozpracovávají body z izovacích dokument
(stanovy, zakládací smlouva apod.), které jsou d ležité pro fungování organizace v oblastech
zodpov dnosti osob, komunikace uvnit i mezi jednotlivými orgány, organiza ními
jednotkami, apod. Stávají se nástrojem efektivního a ú inného ízení organizace uvnit
i navenek, prost edkem ešení krizových moment a prvkem stability a jistoty.13
1. Organiza ní ád
Ur uje postavení organizace, p sobnost a strukturu.
Základní skladba p edpisu:
a) Jasn definuje základní pojmy a názvosloví. Ty vycházejí zejména ze z izovacích
dokument . Základní pojmy mají být formulovány jasn a používány ve všech
dokumentech, které MAS používá a vydává. Je zde uveden seznam používaných zkratek.
b) Právní postavení – identifikace
- plný název organizace vycházející ze stanov
- zkrácený název, který se bude používat, vymezení použití
c)
-
Orgány organizace – struktura
jasn definovaný název a postavení
vymezení postavení a p sobnosti
práva a zodpov dnost
d) Symboly
Organizace používají logo, symboly apod. V organiza ním ádu je vhodné tato loga
a symboly jasn ukázat a popsat a vymezit používání a nakládání s nimi.
e) Organiza ní sí
- popisná
- grafická
f) Zásady ízení organizace, tj. kdo organizaci ídí a kdo ji kontroluje
2. Pracovní ád
Zatímco organiza ní ád up es uje a je d ležitý pro chod organizace jako celku, pracovní ád
má za úkol zabývat se problematikou v oblasti pracovn právních vztah . Základem pro
stavbu každého pracovního ádu je samoz ejm zákon . . 262/2006 Sb. v platném zn ní. Je
tedy zbyte né a nesmyslné do ádu vypisovat všechna ustanovení. Uvedou se ta, která chce
organizace jako zam stnavatel zd raznit, p ípadn je rozvést na podmínky organizace. Je
nutno mít neustále na z eteli, že žádné ustanovené pracovního ádu nesmí být v rozporu se
zákonnými p edpisy zákoníku práce (ZP). D ležitost tohoto dokumentu tkví v tom, že m že
p edcházet mnohým nepochopením ve vztazích zam stnavatel a zam stnanec.
13
Zdroj: Krausová Fajtová, J.: Systém a tvorba interních právních p edpis neziskové organizace – ob anského
sdružení
152
Místní ak ní skupiny budou v dota ním období 2014 – 2020 administrovat dva i více
opera ních program (na rozdíl od p edchozího období, kdy byl administrován pouze PRV),
tudíž budou muset navýšit i své personální kapacity. Zpracování pracovního a mzdového ádu
se proto jeví jako velmi vhodný nástroj k nastavení jasných pravidel uvnit organizace
a k p edcházení konflikt .
Základní obsah pracovního ádu:
a) vysv tlení v úvodu, komu je ád ur en,
b) názvosloví, používaná terminologie,
c) zam stnanci
- systém uzavírání pracovního pom ru a pracovních smluv
- vysv tlení služebních cest
- podmínky za jakých m že být ukon en pracovní pom r. (ZP v tomto sm ru nap .
neur uje, co je hrubé a zvláš ´t hrubé porušení pracovní kázn . Pracovní ád tedy
stanoví, co organizace jako zam stnavatel stanovuje jako hrubé porušování pracovní
kázn a co za zvláš hrubé porušování pracovní kázn )
- stanoví se, co je pracovní káze
- pracovní doba:
- rozvržení pracovní doby
- práce p es as
- evidence pracovní doby (jakým zp sobem evidovat, jak zakládat / archivovat /
p edkládat ke kontrole apod.),
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
dovolená (vymezení jak žádat dovolenou apod.),
p ekážky v práci,
systém vyplácení mzdy,
systém zastupování vedoucích pracovník ,
zp sob hodnocení zam stnanc ,
zp sob a metodika podávání a ešení stížností zam stnanc ,
ešení úraz ,
další ustanovení,
p ílohou m že být p ehled všech funkcí v organizaci a jejich pracovní nápln ,
3. Mzdový ád
V tšina organizací si stanovuje výši mezd jednotlivých zam stnanc . M že samoz ejm
p izp sobit mzdy platovým t ídám, které jsou stanoveny vyhláškou MF R a které jsou
vyhlašovány ve sbírce zákon . V p ípad , že si vše stanovuje sama, je vhodné do této oblasti
vnést jasné body. Pro každého zam stnance (i vedoucího) je velice dobré, když ví, na jakou
funkci jaká výše mzdy p ipadá, co lze zam stnanci p iznat za p íplatky a v jaké výši, p ípadn
rozmezí apod.
Co by m l mzdový ád obsahovat:
a) terminologii a používané zkratky,
b) p ehled placených funkcí v organizaci,
153
c) p ehled základních výší mezd pro jednotlivé funkce (uveden odkaz na organiza ní ád
a jeho p ílohu),
d) p ehled p íplatk v organizaci a podmínky ud lování,
4. Hospodá ský ád
Up es uje zp soby hospoda ení organizace a jejích organiza ních složek. ím je organizace
strukturovan jší, tím je lépe mít i v této oblasti jasn definované pravidla. Každá organizace
a neziskové zvláš musí vykazovat pro svoji d v ryhodnost také vysokou míru hospodárnosti
s nakládáním majetku.
Základní skladba:
a) terminologie a používané zkratky,
b) zp sob vedení ú etnictví (jak je vedeno v celé organizaci v etn organiza ních jednotek,
p íp. dalších složek),
c) jaké jsou zdroje p íjm ,
d) zp sob evidence majetku (bude uveden obecn , podrobn jší pravidla je vhodné uvést do
samostatné sm rnice).14
5. Jednací a volební ády
Tyto p edpisy jsou svým charakterem specifické - jednací a volební ády neziskových
organizací podrobn upravují jednání jednotlivých volených orgán sdružení, vzniklých dle
z izovacích dokument (valná hromada, výbor, správní rada atd.) a volby do nich. Týkají se
v tšinou nejvyšších a volených orgán . Jejich pot eba závisí na tom, jak detailn tuto
problematiku upravují z izovací dokumenty dané organizace.
Pro MAS je v sou asné dob povinné mít zpracovaný jednací ád minimáln pro nejvyšší
orgán MAS. Tato povinnost vyplývá z Metodiky pro standardizaci místních ak ních skupin
a bez jejího spln ní MAS neobdrží Osv d ení o spln ní standard MAS, které je podmínkou
pro obdržení dotace v období 2014 – 2020. V p edchozím dota ním období byla povinnost
MAS mít zpracovaný jednací ád pro výb rovou komisi dle pravidel PRV VI. 1.1.
Jednací ády všeobecn podrobn ji upravují kompetence orgán , po et jejich len , jejich
p sobnosti a pravomoci, zp sob jejich volby, odvolávání a zp sob jednání. Dále upravují
p ípravu, svolávání, pr b h jednání, usnášeníschopnost, zp sob usnášení a kontrolu pln ní
usnesení, zp sob po ízení, ov ení zápisu, p ípadn další skute nosti.
14
Zdroj: Ondrák, P.: Vnit ní p edpisy neziskové organizace – pomocný nástroj organiza ního ízení
6. Spisový, archiva ní a skarta ní ád
Archiva ní a skarta ní ád stanovuje zp sob provedení skartace písemností, tedy odd lení
písemností s trvalou hodnotou (archiválií), od písemností bezvýznamných, ur ených ke
zni ení v termínech stanovených zákonem a zp sob práce s archiváliemi na úrovni MAS.
V souladu se zákonem . 97/1974 Sb., o archivnictví, ve zn ní pozd jších p edpis by m la
MAS zajistit odbornou správu písemných, obrazových, zvukových a jiných záznam (dále jen
„písemnosti“) vzešlých z innosti MAS.
154
Pro nakládání s písemnostmi by si MAS m la vytvo it spisový ád a archiva ní a skarta ní
ád. Spisový ád je vnit ním p edpisem pro výkon spisové služby MAS. Spisový ád stanoví
postupy nakládání s písemnostmi, organizaci a p sobnost spisové služby. Spisový ád eší
p edevším nakládání s písemnostmi, se kterými se aktivn pracuje. V okamžiku, kdy práce
s n kterými dokumenty p estává být aktivní (nap . složky projektu po kone ném proplacení
dotace projektu), je dle d ležitosti písemnosti rozhodnuto, zda bude písemnost uložena do
archivu i skartována.
Na každé písemnosti má být proto vyzna en skarta ní znak:
• „A“ (archiv) u písemností trvalé dokumentární hodnoty nebo
• „S“ (skartace) u písemností dokumentárn bezcenných,
• „V“ (výb r) u písemností, u kterých nebylo možno v dob uložení ur it, zda
jsou z hlediska dokumentární hodnoty cenné i nikoliv a skarta ní lh ta.
Skarta ní lh ta stanoví dobu, po kterou musí být písemnost uložena v archivu, nap . „A 5“
znamená, že písemnost má trvalou dokumentární hodnotu a bude v archivu uložena 5 let.
Skarta ní a archivní ád MAS upravuje postup p i t íd ní, ukládání a vy azování písemností
skarta ním ízením podle právních p edpis a podle p íslušných ustanovení tohoto ádu a je
závazný pro všechny zam stnance MAS. Za realizaci a dodržování Spisového ádu,
Archiva ního a skarta ního ádu by m l být odpov dný konkrétní zam stnanec MAS.12
Sm rnice jsou interními p edpisy, které konkretizují jednotlivé oblasti innosti a ízení
organizace, detailn a s množstvím p íloh – závazných vzor upravují danou problematiku.
V souladu s hierarchií vnit ních p edpis vycházejí z platné zákonné úpravy, ze z izovacích
dokument a z ád organizace. Sm rnic je velké množství a záleží vždy na pot eb dané
organizace, jaké sm rnice bude vydávat a aplikovat. Toto hledisko je nutné mít neustále na
z eteli – precizn zpracované sm rnice úhledn za azené v šanonu, které ale nikdo ze
zam stnanc nezná a nepoužívá, nejsou zrovna dobrou vizitkou organizace a d íve i pozd ji
se toto projeví na její innosti a ízení.
1. Ú etní sm rnice
Povinnost vytvo it vnitropodnikové sm rnice jsou zakotveny v zákon . Všechny ú etní
jednotky jsou povinny vést ú etnictví správn , pr kazn , srozumiteln , p ehledn atd.
Sestavení vnitropodnikových sm rnic slouží nejen ke spln ní povinnosti dané legislativou, ale
také ke zkvalitn ní vnit ního ízení podniku. Kvalitn vytvo ené sm rnice pak mohou sloužit
jak ke zjednodušení kontroly vnitropodnikové, tak i da ové. P esto, že celá ada povinností
vyplývá p ímo z právních norem, existuje i celá ada oblastí v etn ú etnictví, kterou si každý
podnik upravuje dle svého uvážení. Každé své uvážení, by však m lo být podloženo
písemným dokumentem, který je jedním z hlavních p edm t p ípadné kontroly.
Vnitropodnikové sm rnice nemusejí p esn opisovat zákony a normy, ale m ly by být
sestaveny tak, aby každý zam stnanec pochopil, jaká jsou pravidla a postupy které by m l
dodržovat. Tyto postupy by pak m ly být popsány tak, aby sm ovaly k zavedení po ádku,
155
zvýšení pracovní kázn a stanovení p esných povinností jednotlivých útvar , a které by
p edcházely p ípadným nedorozum ním.
Mezi povinné ú etní p edpisy pat í:
a) Stanovení ú tového rozvrhu
Ú tový rozvrh jsou povinny sestavit ú etní jednotky na podklad sm rné ú tové
osnovy. (dle §14 Zákona o ú etnictví). Jelikož jsou pot eby každé ú etní jednotky
individuální, je i každý ú tový rozvrh jedine ný. Ú tový rozvrh je možné v pr b hu
ú etního období dopl ovat, v zásad však sestavují ú etní jednotky ú tový rozvrh pro
každé ú etní období.
b) Stanovení systému zpracování ú etnictví
Zákon o ú etnictví (§11, § 12, §13, §16) ponechává prostor ú etním jednotkám pro
sestavení systému zpracování ú etnictví. Je proto nutné správn vymezit nap .
okamžik vzniku ú etního p ípadu, skupinu ú etních doklad a jejich náležitostí v etn
stanovení íselné ady. Dále je d ležité vymezení v asného zápisu do ú etních knih,
stanovení seznamu ú etních knih a deník pro jednotlivé typy zápis , stanovení
popisu projek n programové dokumentace, stanovení software, pomocí kterého bude
ú etnictví zpracováváno, a to takovým zp sobem, aby byl srozumitelný všem
pracovník m.
c) Stanovení odpisového plánu
Ú etní jednotka by si m la stanovit, jakým zp sobem bude vyjad ovat opot ebení
svého dlouhodobého majetku, tj. stanovit základní pravidla pro odpisování
dlouhodobého majetku. Odpisový plán by m l zahrnovat metody odpisování
(rovnom rn , zrychlen ), období zú tování odpis a zp sob za azení a vy azení
majetku, i stanovení odpov dného pracovníka, ur eného pro dodržování odpisového
plánu. Odpisový plán platí pro celé ú etní období a nelze jej v pr b hu ú etního
období m nit.
d) Stanovení systému hospoda ení s dlouhodobým hmotným majetkem
Cílem této sm rnice by m lo být zajišt ní ádného hospoda ení s dlouhodobým
majetkem, jeho v asným p ejímáním, stanovením zp sobu jeho za azení do užívání,
ochranou, opat ením inventárními ísly až po stanovení zp sobu jeho vy azení. Ú etní
jednotka si pak stanoví, jak bude o daném majetku ú tovat, jak jej bude zapisovat do
p íslušné dokumentace a jak jej bude inventarizovat. Dále je vhodné ur it zp sob
evidence a ú tování o drobném majetku.
e) Stanovit zp sob oce ování majetku a závazk v cizí m n
Ú etní jednotka si stanoví zp sob p epo tu, nebo ú etnictví musí být vedeno
v eských korunách (§4 odst. 12), veškerých aktiv po ízených v cizí m n na eské
156