Bulletin 66 - federace dětských domovů čr

Transkript

Federace dětských domovů ČR
BULLETIN č. 66
Vychází na jaře 2006
Obsah:















str.
Přehled 8. jednání výboru FDD ČR
Úloha školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy v ţivotě dítěte
z nefunkční rodiny (část výzkumné absolventské práce)
Odborný seminář ve Stráţnici, 14. – 15. dubna 2005
Vybrané kapitoly z „Právních výkladů“ č. 1/2004
Statut Federace dětských domovů ČR - FICE
Zpráva o zasedání CF FICE Inter, Nizozemí, 11. – 14. května 2005
Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ČR v lehké atletice, malé kopané
a odbíjené, Příbram, 10. – 12. června 2005
Výsledky mezinárodních sportovních soutěţí dětí z dětských domovů Česka, Slovenska,
Maďarska a Rumunska v roce 2005
Odborný seminář v České Lípě, 13. – 14. října 2005
Seznam členů FDD ČR k 1. únoru 2006
Bulletin připravil do tisku Mgr. Jan Pavlas
© FDD ČR, vychází v dubnu 2006
2
3
5
18
20
25
28
30
32
34
35
36
37
39
40
53
8. jednání výboru FDD ČR, Praha, 19. ledna 2005
První společné jednání kompletního výboru v roce 2005 se uskutečnilo v Praze v esteticky i
funkčně velmi zdařile zrekonstruovaném domě, který v Sámově ulici ve Vršovicích spravuje OS
Vhled, a který slouţí nejen rodinám s dětmi v pěstounské péči, ale i dětem z dětských domovů.
Po úvodním slově předsedy výbor zkontroloval plnění úkolů z minulého jednání, podpořil návrh
DD v Uherském Hradišti na ocenění dlouholeté členky FDD ČR paní Boţeny Hrazdírové u
příleţitosti Dne učitelů a poté se začal zabývat přípravou jarního semináře. Zejména bylo
projednáno ubytování a stravování během akce, výše seminárního poplatku a předběţné lektorské
zabezpečení včetně rozloţení jednotlivých příspěvků do obou dnů. Pan Mgr. Ivan Kurz seznámil
přítomné s podmínkou MŠMT ČR, ţe v souvislosti s poskytnutou dotací nelze lektory proplácet
formou faktury, ale lze s nimi uzavírat dohody o provedení práce.
Výbor se poté seznámil se zprávou pokladníka o stavu peněţních prostředků FDD ČR, které
k 31. prosinci 2004 představovaly částku ve výši 183.248,29 Kč (pokladna, běţný účet v KB,
termínované vklady u KB).
Dalším důleţitým bodem jednání bylo odsouhlasení závazných pokynů pro pořadatele
regionálních i celostátního kola Nejmilejšího koncertu. Tyto pokyny včetně kritérií pro hodnocení
(viz níţe) jsou rovněţ umístěny na nových webových stránkách federace, které byly na adrese
www.fddcr.cz zprovozněny v prosinci 2004. Výbor také akceptoval termín konání nové divadelní
přehlídky DD, která se uskuteční v Národním domě v Praze dne 8. října 2005.
I. ZÁVAZNÉ POKYNY PRO POŘADATELE REGIONÁLNÍCH KOL „N. K.“
1) Vzhledem k celkovému počtu vystupujících, a to jak v kolech regionálních, tak zejména
celostátním finále, je nutno respektovat, aby akce nebyla příliš zdlouhavá a nudná, ţe kaţdé
zařízení má k dispozici maximálně 15 minut čistého času, do nichţ se musí vejít všechna jeho
vystoupení (s výjimkou malých jevištních forem). Pro jednotlivé kategorie potom platí časy
uvedené v bodě 4).
2) Vystoupení dětí se můţe zúčastnit 1 dospělá osoba, a to za předpokladu, ţe:
a) je autorem vystoupení, vystoupení zaranţovala, nacvičila apod.,
b) je pro charakter vystoupení nezbytně nutná,
c) nepředvádí ţádné sólové výkony, ale je pouze částí celku (diriguje, udává tempo, zpívá ve
sboru, hraje na doprovodný nástroj, vede taneční vystoupení skupiny …), aby mohla být
bez problému vyňata z hodnocení vystoupení dětí.
3) Soutěţe se nemohou zúčastnit jiné děti neţ děti umístěné do soutěţícího zařízení (PO, ÚV).
4) Soutěţní obory jsou členěny takto:
HUDEBNÍ OBOR
a) zpěv sólový (1 soutěţící bez doprovodu či s doprovodem včetně vlastního, max. 2 písně
libovolného ţánru)
b) zpěv skupin (2 - 4 soutěţící bez doprovodu či s doprovodem, max. 2 písně libovolného ţánru)
c) zpěv sborový (od 5 soutěţících - blok do 8 minut)
d) hudební skupiny (od 2 soutěţících – max. 2 skladby /písničky, instrumentální skladby/
libovolného ţánru: alespoň 1 musí být písnička, 1 můţe být instrumentální skladba; vystoupení
do 8 minut)
e) hra na hudební nástroj (včetně těla), bez zpěvu (od sóla po orchestr; do 5 minut)
TANEČNÍ OBOR
a) klasický nebo moderní tanec (jakýkoliv typ a počet tanečníků, do 8 minut)
b) folklórní skupiny (taneční a pěvecká komponovaná vystoupení, do 8 minut)
3
LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR
a) umělecký přednes (poezie, próza, jednotlivci i skupiny do 5 minut)
b) malé jevištní formy *)
(bez ţánrového omezení, v rámci přehlídky nejlépe zvolit buď ukázku nebo kus do 15 minut,
jinak nutno projednat s pořadatelem)
*) malé jevištní formy nebudou z organizačních důvodů postupovat do celostátní přehlídky
Nejmilejšího koncertu, ale budou vybírány do celostátního finále divadelní přehlídky.
II. KRITERIA HODNOCENÍ
Odborná porota hodnotí zejména:
V HUDEBNÍM OBORU
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
vlastní tvorbu včetně úprav známých melodií,
ladění nástrojů,
instrumentální dovednost,
sehranost či sezpívanost,
čistotu zpěvu a drţení melodické linky,
srozumitelnost textu,
celkový výraz.
V TANEČNÍM OBORU
1)
2)
3)
4)
5)
6)
vlastní tvorbu,
pohybovou dovednost,
originalitu a scénické zpracování,
synchronizaci pohybu s hudbou (včetně pohybu tanečníků v páru či skupině),
kostýmy,
celkový výraz.
V LITERÁRNĚ DRAMATICKÉM OBORU
1)
2)
3)
4)
5)
vlastní scénáře či texty,
hlasitost projevu a srozumitelnost textu, popř. melodickou stránka přednesu,
sehranost vystupujících,
kostýmy a scénu,
celkovou úroveň dramatizace.
Odborná porota může k postupu doporučit vystoupení podle následujících bodů:
1) vystoupení budˇ jako celek nebo i jeho jednotlivé části,
2) nejkvalitnější vystoupení bez ohledu členění na obory a kategorie,
3) celkový počet postupujících vystoupení je limitován cca 30 osobami včetně doprovodu.
4
Úloha školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
v životě dítěte z nefunkční rodiny
(část výzkumné absolventské práce)
Monika Valouchová, DiS.
Jmenuji se Monika Valouchová a jsem absolventka Vyšší odborné školy pedagogické a
sociální v Kroměříţi. Podmínkou uzavření studia na této škole je sloţení absolutoria a vypracování
absolventské práce. Pro svou absolventskou práci jsem zvolila téma „Úloha školských zařízení pro
výkon ústavní a ochranné výchovy v ţivotě dítěte z nefunkční rodiny“. Vedoucím mé závěrečné
práce byl Mgr. Dalibor Křepský, ředitel Dětského domova v Olomouci, a cenné informace
k danému tématu poskytla také Mgr. Jitka Ţlunková, zástupkyně ředitele Dětského diagnostického
ústavu na Sv. Kopečku u Olomouce. Ráda bych zde uvedla část svého výzkumu, jelikoţ si myslím,
ţe výsledky mé práce by mohly zajímat odbornou veřejnost. Výzkum jsem realizovala v dětském
domově a v dětském domově se školou. Jako výzkumnou metodu jsem pouţila interview a
dotazník. Zveřejněná část výzkumu byla provedena formou dotazníků určených pro vychovatele ve
jmenovaných zařízeních a pro ředitele různých dětských domovů v České republice.
Vyhodnocení dotazníků pro vychovatele v dětském domově
a v dětském domově se školou
Dotazník vyplnilo 8 vychovatelů z dětského domova a 8 vychovatelů z dětského domova se
školou. Nejprve jsem zjišťovala jejich věkové sloţení a nejvyšší dosaţené vzdělání, aby si čtenář
mohl utvořit lepší představu, dále následují jednotlivé otázky.
Věk respondentů:
Tabulka č. 1:
Muži
Možnosti
Ženy
Celkem
20 - 30 let
3
37%
2
25%
5
31%
31 - 40 let
1
13%
1
13%
2
13%
41 - 50 let
1
13%
4
49%
5
31%
51 - 60 let
3
37
1
13%
4
25%
Graf č. 1:
5
4
20 - 30 let
3
31 - 40 let
2
41 - 50 let
51 - 60 let
1
0
Muži
Ženy
Celkem
Věkové sloţení respondentů se pohybuje v poměrně širokém rozmezí: 20 – 60 let.
Nejpočetnějšími skupinami byli lidé ve věku 20 – 30 let a 41 – 50 let, kteří tvořili po 31% všech
oslovených respondentů, 25% respondentů uvedlo věk 51 – 60 let a nejméně zastoupenou
skupinou byli lidé ve věku 31 – 40 let.
5
Nejvyšší dosažené vzdělání:
Tabulka č. 2:
Muži
Možnosti
Ženy
Celkem
Střední škola
4
50%
4
50%
8
49%
Vyšší odborná škola
0
0%
2
25%
2
13%
Vysoká škola
4
50%
2
25%
6
38%
Graf č. 2:
8
7
6
5
Střední škola
4
Vyšší odborná škola
3
2
Vysoká škola
1
0
Muži
Ženy
Celkem
Nejvíce respondentů vystudovalo střední školu ukončenou maturitní zkouškou, jejich
procentuální zastoupení činí 49%. 6 respondentů má vysokoškolské vzdělání a 2 respondenti
uvedli, ţe vystudovali vyšší odbornou školu.
1. Zastáváte názor, že dětský domov / dětský domov se školou dokáže dítěti nahradit
rodinu? Svou odpověď prosím zdůvodněte.
Tabulka č. 3:
Dětský domov
Možnosti
Dětský domov se školou
Ano
2
25%
0
0%
Ani ano, ani ne
2
25%
5
62%
Ne
4
50%
3
38%
Graf č. 3:
5
4
3
Ano
2
Ani ano, ani ne
1
Ne
0
Dětský domov
Dětský domov se
školou
6
Nejvíce vychovatelů v dětském domově zastává názor, ţe dětský domov nedokáţe dítěti
nahradit rodinu (celkem 4 respondenti, tzn. 50%). Svoje stanovisko odůvodnili tvrzením, ţe
nemůţou vzniknout dokonalé citové vazby dítěte k jedné osobě, jelikoţ se v dětském domově
střídají vychovatelé na směnách. Tím je znemoţněno společné proţívání důleţitých okamţiků
v ţivotě dítěte a také z tohoto důvodu nelze zajistit jednotné výchovné působení na dítě. V širším
slova smyslu dětský domov nedokáţe dítěti nahradit specifické rodinné prostředí. Stejnou měrou
jsou zastoupeny odpovědi „ano“ a „ani ano, ani ne“ (kaţdou z těchto variant uvedli 2 respondenti).
Zdůvodnění sporné odpovědi „ani ano, ani ne“ byla různá, ale ve své podstatě zahrnovala stejnou
základní myšlenku. Úloha a role matky a otce v rodině jsou nenahraditelné, ale pokud rodiče
neplní základní funkce rodiny, stává se rodina dysfunkční a pro dítě je lepší jakákoli forma
náhradní péče. Dětský domov tedy můţe uspokojovat potřeby dítěte pocházejícího z neutěšených
poměrů lépe neţ jeho nefungující rodina. Faktem však zůstává, ţe lásku rodičů nelze ničím
nahradit. Vychovatelé, kteří si myslí, ţe dětský domov dokáţe dítěti nahradit rodinu, své stanovisko
odůvodňují tvrzením, ţe dítě je v dětském domově vychováváno po všech stránkách a má
moţnost vytvořit si zde citové vazby.
Většina vychovatelů v dětském domově se školou zvolila na danou otázku odpověď „ani ano,
ani ne“ (celkem 5 respondentů, coţ činí 68%). Svoji volbu zdůvodnili tím, ţe v dětském domově se
školou děti citově strádají, trpí nedostatkem citových vazeb, ale naproti tomu se zde uplatňuje více
výchovných podnětů a děti jsou po materiální stránce dobře zabezpečeny. 3 respondenti
(v zastoupení 38%) zastávají názor, ţe dětský domov se školou nedokáţe dítěti nahradit rodinu.
Své stanovisko zdůvodnili absencí citového zázemí a jistot. Ţádný z respondentů nezvolil moţnost
odpovědi, ţe dětský domov se školou dokáţe dítěti nahradit rodinu.
2. Myslíte si, že dětský domov / dětský domov se školou dostatečně připraví dítě na jeho
budoucí život? Svou odpověď prosím zdůvodněte.
Tabulka č. 4:
Dětský domov
Možnosti
Ano
2
25%
0
0%
Ani ano, ani ne
6
75%
5
62%
Ne
0
0%
3
38%
Graf č. 4:
6
5
4
Ano
3
Ani ano, ani ne
Ne
2
1
0
Dětský domov
Z výsledků v tabulce je patrné, ţe většina vychovatelů z dětského domova zvolila na danou
otázku odpověď „ani ano, ani ne“ (celkem 6 respondentů, coţ činí 75%). Nejčastějším
odůvodněním této sporné odpovědi bylo, ţe je snahou dětského domova připravit děti na budoucí
ţivot, ale přesto jsou tyto děti nesamostatné, jelikoţ se hodně věcí řeší za ně. V dětském domově
dostává dítě v podstatě vše, o co poţádá, tak to ale běţně v rodině nechodí a dítě pak neuvaţuje
realisticky. Dítěti v dětském domově chybí také model rodiny, proto neumí řešit kaţdodenní situace
a mnohdy nedokáţe navázat trvalé partnerské vztahy. 2 respondenti (v procentuálním zastoupení
25%) zastávají názor, ţe dětský domov dokáţe dítě připravit na jeho budoucí ţivot mimo toto
7
zařízení, jelikoţ je zde k tomu kaţdé dítě vedeno. Připravuje se na budoucí ţivot stejným
způsobem, jakým by se připravovalo v rodině. U ţádného respondenta jsem se nesetkala se
zápornou odpovědí.
Nejvíce vychovatelů v dětském domově se školou se přiklonilo k odpovědi „ani ano, ani ne“
(jedná se o 5 respondentů, v procentuálním zastoupení 62%). Svůj názor vysvětlují nedostatečnou
samostatností dětí a zároveň jejich neschopností změnit své špatné návyky. Na druhou stranu se
děti v dětském domově se školou naučí pracovním návykům i správnému sociálnímu chování. 3
respondenti (38%) uvedli, ţe dětský domov se školou nedokáţe dostatečně připravit dítě na jeho
budoucí ţivot z důvodu absence příkladu rodinného souţití. Ani jeden z vychovatelů v dětském
domově se školou nezastává názor, ţe toto zařízení dovede připravit dítě na budoucí ţivot.
3. Vypište, jaké povinnosti mají děti v dětském domově / dětském domově se školou plnit.
Touto otázkou jsem se snaţila ukázat, ţe i ústavní zařízení vede děti k samostatnosti tím, ţe
zde musí vykonávat činnosti spojené s běţným chodem domácnosti a ţivota vůbec.
Vychovatelé z dětského domova uvedli, ţe se děti podílí na úklidu společných prostor, svých
pokojů, vykonávají drobné pomocné práce, perou, ţehlí, vaří, vysávají, utírají prach, pomáhají
v kuchyni, pečují o květiny. Mezi další povinnosti dětí patří samozřejmě plnění školních povinností,
příprava na vyučování, pořádek v osobních věcech a pomoc mladším dětem. Kaţdé dítě musí
dodrţovat vnitřní řád dětského domova, plnit pokyny ředitele a vychovatelů.
Vychovatelé z dětského domova se školou uvedli, ţe děti musí plnit veškeré povinnosti určené
vnitřním řádem zařízení. Provádí úklidy, perou si osobní věci, musí dodrţovat osobní hygienu.
Vyţaduje se po nich dodrţování školního řádu, jelikoţ základní škola je součástí dětského domova
se školou. Děti se musí připravovat na vyučování a jsou učeny slušnému chování.
4. Jakým způsobem jsou děti za plnění svých povinností hodnoceny nebo odměňovány?
Tabulka č. 5:
Dětský domov
Možnosti
Slovní pochvala
8
100%
8
100%
Věcná odměna
5
62%
5
62%
Zvýšení kapesného
2
25%
2
25%
Povolení mimořádné vycházky
5
62%
8
100%
Jiné
6
75%
4
50%
Děti nejsou nijak odměňovány
0
0%
0
0%
Graf č. 5:
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Slovní pochvala
Věcná odměna
Zvýšení kapesného
Povolení mimořádné
vycházky
Jiné
Dětský domov
Dětský domov se
školou
Děti nejsou nijak
odměňovány
8
Poloţením této otázky jsem chtěla ukázat, ţe i děti umístěné mimo svou vlastní rodinu jsou
kladně motivovány k činnostem, jejichţ ovládání je naprosto nezbytné pro vedení samostatného
ţivota. Z výsledků v tabulce vyplývá, ţe naprosto všichni vychovatelé v dětském domově uţívají
slovního pochválení dětí při splnění jejich povinností. 6 respondentů zvolilo odpověď „jiné“ a
uvedlo např. povolení návštěvy kulturní nebo sportovní akce, společné posezení v cukrárně,
pochvala před skupinou apod. Stejnou měrou je zastoupeno hodnocení v podobě povolení
mimořádné vycházky a darování věcné odměny (takto odpovědělo po 5 respondentech). Nejméně
vychovatelů (celkem 2) odmění dítě zvýšením kapesného. Ţádný z respondentů neuvedl, ţe by
děti nijak odměněny nebyly.
Nejvíce uţívaným způsobem odměnění dítěte v případě vychovatelů z dětského domova se
školou je slovní pochvala a povolení mimořádné vycházky. Obě odpovědi uvedlo vţdy 8
respondentů. 5 respondentů volí způsob předání věcné odměny a 4 vychovatelé zvolili moţnost
„jiné“. Uvedli např. povolení mimořádného pobytu u rodičů nebo udělení bodů navíc (v tomto
zařízení je zaveden bodový systém s pravidlem – „více bodů, více výhod“). 2 respondenti vyuţijí
moţnosti zvýšit dítěti kapesné. Nesetkala jsem se s odpovědí, ţe by děti ţádným způsobem
odměněny nebyly.
5. Jaký postih čeká děti v případě, že své povinnosti nesplní?
Tabulka č. 6:
Dětský domov
Možnosti
Slovní pokárání
8
100%
8
100%
Sníţení kapesného
2
25%
4
50%
Zákaz vycházek
5
62%
8
100%
Práce navíc
5
62%
5
62%
Jiné
4
50%
3
38%
Děti ţádný postih nečeká
0
0%
0
0%
Graf č. 6:
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Slovní pokárání
Snížení kapesného
Zákaz vycházek
Práce navíc
Jiné
Děti žádný postih nečeká
Dětský domov
Dětský domov se
školou
Touto otázkou jsem se snaţila ukázat, ţe ani děti z dětských domovů nemají vše zadarmo a
jsou přiměřeným potrestáním vedeny k zodpovědnosti a samostatnosti. Všichni vychovatelé
v dětském domově nejčastěji uţívají slovního pokárání jako negativní hodnocení dětí při neplnění
jejich povinností. Shodný počet vychovatelů dětem na určitý čas zakáţe vycházky a zadá jim
nějakou práci v rámci dětského domova navíc. Obě varianty uvedlo vţdy 5 respondentů. 4
respondenti zvolili moţnost „jiné“ a uvedli např. zakázání kulturní nebo sportovní akce, omezení
9
doby vycházek, omezení sledování televize, napomenutí před skupinou. 2 vychovatelé vyuţívají
moţnosti sníţení kapesného a ţádný z nich nezvolil moţnost, ţe děti ţádný postih nečeká.
Všichni vychovatelé v dětském domově se školou dítě při neplnění jeho povinností slovně
pokárají a zakáţí mu vycházky. 5 respondentů zadá dítěti nějakou práci navíc a 4 respondenti
sníţí dítěti kapesné. 3 vychovatelé zvolili odpověď „jiné“ a uvedli např. odebrání bodů v rámci
bodového systému daného zařízení, zákaz odjezdu na různé akce. Nikdo neuvedl moţnost, ţe děti
ţádný postih nečeká.
6. Jak často si přijde dítě pro radu? Vypište, v jaké oblasti.
Tabulka č. 7:
Dětský domov
Možnosti
Hodně často
5
68%
5
62%
Občas
3
32%
3
38%
Velmi zřídka
0
0%
0
0%
Nikdy
0
0%
0
0%
Graf č. 7:
5
4
Hodně často
3
Občas
Velmi zřídka
2
Nikdy
1
0
Dětský domov
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda a do jaké míry důvěřují děti umístěné v ústavním zařízení
tamním vychovatelům. Většina vychovatelů z dětského domova (celkem 5, coţ činí 68%) uvedlo,
ţe děti od nich potřebují poradit hodně často a to v oblasti osobního ţivota, školy a budoucího
povolání. Se 3 respondenty (32%) se děti radí o svých problémech pouze občas. Ţádný
z respondentů neuvedl, ţe by za ním děti přišly s prosbou o radu jen zřídka nebo dokonce vůbec.
Naprosto shodně odpověděli i vychovatelé z dětského domova se školou. 5 z nich uvedlo, ţe
děti se s nimi radí o svých problémech hodně často a 3 odpověděli, ţe pouze občas. Jejich rady se
týkají osobního ţivota a školy. Nikdo neuvedl, ţe se s ním děti radí zřídka nebo vůbec.
10
7. Podporuje dětský domov / dětský domov se školou volnočasové aktivity dětí? Svou
odpověď prosím zdůvodněte.
Tabulka č. 8:
Dětský domov
Možnosti
Ano
8
100%
8
100%
Ne
0
0%
0
0%
Graf č. 8:
8
7
6
5
4
Ano
3
Ne
2
1
0
Dětský domov
Z tabulky jasně vyplývá, ţe naprosto všichni vychovatelé z dětského domova odpověděli na
danou otázku kladně. Tuto zřejmou odpověď zdůvodňovali různě. Dětský domov umoţňuje
návštěvy zájmových krouţků podle přání dětí, zajišťuje účast dětí na nejrůznějších akcích
(sportovní akce, turistika, sezónní sporty, plavecký bazén, zimní stadion). Dále zařizuje různé
výlety, rekreace, ozdravné pobyty apod. Dětský domov se tímto snaţí motivovat děti k vhodnému
trávení volného času.
Stejně odpověděli i všichni vychovatelé z dětského domova se školou. Uvedli, ţe dětský
domov se školou nabízí dětem různé zájmové krouţky a činnosti (vaření, cyklistika, keramika,
fotbal). Dále mohou děti navštěvovat posilovnu nebo se účastnit různých soutěţí. Děti si tak vytváří
vztah ke sportu a k práci. Jeden vychovatel uvedl důleţitou poznámku, ţe se vše odvíjí od aktivity
pedagogických pracovníků.
8. Jakým způsobem dětský domov / dětský domov se školou zprostředkovává dětem
informace o možnostech a způsobech pracovního zařazení?
Tabulka č. 9:
Možnosti
Dětský domov
Spolupráce s úřadem práce
8
100%
0
0%
Rady od pracovníků zařízení
7
87%
8
100%
Umoţnění přístupu na internet
4
50%
7
87%
Jiné
3
38%
0
0%
11
Graf č. 9:
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Spolupráce s úřadem
práce
Rady od pracovníků
zařízení
Umožnění přístupu na
internet
Jiné
Dětský domov
Dětský domov se
školou
Všichni vychovatelé z dětského domova uvedli, ţe v otázkách pracovního zařazení napomáhá
dětem spolupráce dětského domova s úřadem práce. 7 respondentů konstatovalo, ţe dětem v této
oblasti radí pracovníci dětského domova. 4 respondenti uvedli, ţe dětský domov umoţňuje dětem
přístup na internet, kde se o této problematice mohou děti také dovědět cenné informace. 3
respondenti zvolili moţnost „jiné“ a napsali, ţe dětský domov spolupracuje s městským úřadem,
s výchovnými poradci na školách a pořádá různé přednášky a besedy.
8 vychovatelů z dětského domova se školou uvedlo, ţe ve věcech pracovního zařazení dětem
radí pracovníci tohoto zařízení. 7 respondentů zvolilo variantu umoţnění přístupu na internet.
Ţádný z respondentů neuvedl spolupráci dětského domova se školou s úřadem práce ani odpověď
„jiné“.
9. Jakým způsobem podporuje dětský domov / dětský domov se školou start dítěte do
samostatného života?
Tabulka č. 10:
Možnosti
Dětský domov
Zajištění bydlení
7
87%
0
0%
Finanční podpora do začátku
8
100%
0
0%
Pomoc s hledáním pracovního místa
8
100%
2
25%
Poradenství
6
75%
4
50%
Jiné
4
50%
4
50%
Graf č. 10:
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Zajištění bydlení
Finanční podpora do
začátku
Pomoc s hledáním
pracovního místa
Poradenství
Dětský domov
Jiné
Dětský domov se
školou
12
Naprosto všichni vychovatelé z dětského domova uvedli, ţe dětský domov pomáhá dětem při
hledání pracovního místa a zároveň jim poskytne určitý finanční obnos do začátku. 7 vychovatelů
zvolilo moţnost pomoci dítěti v podobě zajištění bydlení. 6 respondentů se přiklonilo k odpovědi,
ţe dětský domov poskytuje dítěti v případě potřeby poradenství týkající se dané problematiky. 4
respondenti zvolili odpověď „jiné“ a uvedli moţnost dětí vyuţít nabídku samostatného bydlení
v rámci dětského domova a také moţnost zaloţení spoření při pobytu dětí v dětském domově, kdy
je jim naspořená částka v době opuštění dětského domova vyplacena.
Nejvíce vychovatelů v dětském domově se školou konstatovalo, ţe toto zařízení poskytuje
dětem pomoc v podobě poradenství a zároveň uvedlo odpověď „jiné“, kterou zdůvodnilo nabídkou
pomoci s výběrem střední školy nebo učiliště. Zde je nutno poznamenat, ţe děti z dětského
domova se školou většinou po odchodu z tohoto zařízení nezačínají vést samostatný ţivot, ale
jsou buď umístěny do výchovného ústavu nebo se vrací zpět do své rodiny. 2 respondenti uvedli,
ţe dětský domov se školou v případě potřeby pomůţe dítěti hledat pracovní místo a ţádný
vychovatel nezvolil variantu v podobě zajištění bydlení a finanční podpory do začátku.
10. Co by se mohlo podle Vašeho názoru v péči o děti v dětském domově / dětském domově
se školou vylepšit, popř. změnit a co je naopak na stávajícím systému péče pozitivní?
Na otázku, co by se v dětských domovech mohlo změnit k lepšímu, odpovídali respondenti
různě. Navrhují např. větší osamostatnění rodinné skupiny v rámci dětského domova, zmenšení
počtu dětí v rodinné skupině z důvodu moţnosti individuálnější péče o kaţdé dítě. Větší zapojení
dětí do chodu dětského domova, aby si uvědomily, ţe nic není zadarmo, ale vše stojí peníze a ty
se musí vydělat. Velice přínosné by bylo zjednodušení podmínek pro odchod dětí do náhradních
rodin. Závaţným problémem dětských domovů jsou také obtíţe při získávání ubytování a
pracovního uplatnění pro děti s ukončenou ústavní výchovou, dále nedostatek finančních
prostředků na provoz dětského domova, vymáhání příspěvků na úhradu nákladů ústavní výchovy
od rodičů, nemoţnost provádět běţné právní úkony bez souhlasu rodičů a také nezájem o
spolupráci s dětským domovem ze strany rodiny dětí. Naproti tomu za velmi pozitivní povaţují
respondenti moţnost dětí rozvíjet svůj talent v nejrůznějších zájmových krouţcích. Péče o děti
v dětském domově je kvalitní, dětský domov spolupracuje s psychologem, který zná problematiku
ústavní péče. Přes všechny výše uvedené výhrady vůči pobytu dětí v dětském domově lze
konstatovat, ţe většina dětí odchází z dětského domova na vyšší úrovni, odnášejí si výuční list
nebo maturitní vysvědčení a šanci integrovat se do společnosti.
Vychovatelé dětského domova se školou se vyjadřovali pouze k jedné části dané otázky.
Poukazovali na záleţitosti, které by se mohly v rámci dětského domova se školou změnit či
vylepšit. Navrhují sníţení počtu dětí na jednoho vychovatele a tímto krokem zajištění větší
moţnosti individuální péče o dítě. Děti by se také měly více podílet na činnostech spojených
s chodem domácnosti (nákupy, vaření, hospodaření s penězi). Dále navrhují, aby neexistovala
moţnost zařazování dětí s uloţenou ochrannou výchovou do dětského domova se školou. Objevil
se i návrh umoţnění větších postihů dětí. Jeden vychovatel je toho názoru, ţe by se dětem mělo
sníţit kapesné, jelikoţ skoro celou jeho výši obětují za cigarety. Dále by uvítal hrazení škod dětmi,
které je způsobily, také by zavedl sníţení hranice trestní zodpovědnosti na 14 let. Dalším návrhem
na změnu v celém systému obecně je zkvalitnění práce některých kurátorů a sociálních pracovnic.
Co se týče vychovatelů samotných, poţadovali by zlepšení jejich finančního ohodnocení. Uvádí,
ţe současná situace nutí většinu pedagogických pracovníků hledat další finanční příjmy mimo svůj
obor.
13
Vyhodnocení dotazníků pro ředitele dětských domovů
Tato část výzkumu byla provedena ve čtyřiceti dětských domovech v ČR.
1. tabulka – základní informace směrodatné pro následující dvě otázky:
Celkový počet dětí v dětských domovech k 31.12.2004:
1252
Z celkového počtu dětí činí počet úplných sirotků:
17
1%
Z celkového počtu dětí činí počet polosirotků:
139
11%
Z celkového počtu dětí činí počet dětí, které mají oba rodiče:
1096
88%
1200
1000
800
Úplní sirotci
600
Polosirotci
400
Děti, které mají oba rodiče
200
0
Dětský domov
Z první tabulky vyplývá, ţe ve čtyřiceti různých dětských domovech bylo k datu 31.12.2004
umístěno 1252 dětí. Z tohoto počtu dětí se zde nacházelo 17 úplných sirotků, 139 dětí mělo pouze
jednoho z rodičů a zbylých 1096 dětí mělo oba rodiče. Údaj „1252 dětí“ je směrodatný pro
následující dvě otázky (součet čísel uvedených v dalších dvou tabulkách vţdy činí 1252).
14
2. tabulka – počet dětí, které byly umístěny do dětských domovů na základě jedné
z následujících možností (údaje se vztahují k celkovému počtu dětí v dětských
domovech k datu 31.12.2004):
Umístění dítěte na základě předběţného opatření vydaného
soudem bez předchozího pobytu dítěte v diagnostickém ústavu:
536 dětí
42%
Umístění dítěte na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní
výchovy bez předchozího pobytu dítěte v diagnostickém ústavu:
274 dětí
22%
Umístění dítěte na základě předběţného opatření vydaného
soudem s předchozím pobytem dítěte v diagnostickém ústavu:
197 dětí
16%
Umístění dítěte na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní
výchovy s předchozím pobytem dítěte v diagnostickém ústavu:
245 dětí
20%
Předběžné opatření bez
pobytu v diagnostickém
ústavu
Nařízení ústav ní v ýchov y
bez pobytu v
diagnostickém ústavu
Předběžné opatření s
pobytem v diagnostickém
ústavu
Nařízení ústav ní v ýchov y
s pobytem v
diagnostickém ústavu
600
500
400
300
200
100
0
Dě ts k ý dom ov
Nejvíce dětí (celkem 536 - v zastoupení 42%) bylo do dětských domovů umístěno na základě
předběţného opatření vydaného soudem, aniţ by před umístěním absolvovalo pobyt
v diagnostickém ústavu. 274 dětí (22%) bylo do dětských domovů umístěno na základě rozhodnutí
soudu o nařízení ústavní výchovy a taktéţ předtím nepobývaly v diagnostickém ústavu. 245 dětí
(v zastoupení 20%) bylo umístěno do dětských domovů na základě rozhodnutí soudu o nařízení
ústavní výchovy, tyto děti však před svým umístěním do dětských domovů absolvovaly pobyt
v diagnostickém ústavu. Nejniţší zastoupení v počtu 197 (16%) mají děti umístěné do dětských
domovů na základě předběţného opatření vydaného soudem, které předtím absolvovaly pobyt
v diagnostickém ústavu.
15
3. tabulka - počet dětí, které byly umístěny do dětských domovů kvůli následujícím
situacím v rodině (údaje se vztahují k celkovému počtu dětí v dětských domovech k datu
31.12.2004):
Rodiče nechtějí pečovat o dítě
245 dětí
19%
Rodiče nedovedou pečovat o dítě
221 dětí
18%
Rodiče nemohou pečovat o dítě
244 dětí
19%
Rodiče nechtějí a zároveň nedovedou pečovat o dítě
159 dětí
13%
Rodiče nechtějí a zároveň nemohou pečovat o dítě
158 dětí
13%
Rodiče nedovedou a zároveň nemohou pečovat o dítě
225 dětí
18%
250
Rodiče nechtěj í pečov at o
dítě
200
Rodiče nedov edou
pečov at o dítě
150
Rodiče nemohou pečov at
o dítě
100
Rodiče nechtěj í a zárov eň
nedov edou pečov at o dítě
Rodiče nechtěj í a
zárov eň nemohou
pečov at o dítě
Rodiče nedov edou a
zárov eň nemohou
pečov at o dítě
50
0
Dětský domov
Údaje vyplývající z této tabulky jsou velice vyrovnané. Přesto lze říci, ţe v dětských domovech
jsou v největší míře umístěny děti pocházející z rodin, kde o ně jejich vlastní rodiče nechtějí
pečovat (245 dětí - v zastoupení 19%). S rozdílem pouze jednoho dítěte stojí na druhém místě
rodiče, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou pečovat o své děti (244 dětí). S téměř srovnatelnými
výsledky následují děti pocházející z rodin, kde se o ně jejich rodiče nedovedou a zároveň
nemohou postarat (225 dětí, coţ činí 18%) a z rodin, kde o ně rodiče pečovat neumí (221 dětí).
Nejméně jsou v dětských domovech zastoupeny děti z rodin, kde se o ně jejich rodiče nechtějí a
zároveň nedovedou postarat (195 dětí – zastoupeno 13%) a děti, o které jejich rodiče nechtějí a
zároveň nemohou pečovat (158 dětí).
16
4. tabulka - počet dětí, které v době od 1.1.2004 do 31.12.2004 odešly z dětských domovů
z následujících důvodů:
Dítě bylo přemístěno do dětského domova se školou nebo do
výchovného ústavu
Dítě se vrátilo zpět do původní rodiny
Dítě bylo umístěno do jedné z forem náhradní rodinné péče (osvojení,
pěstounská péče, poručenství, péče jiné fyzické osoby neţ rodiče)
Jiný důvod
Celkový počet dětí, které odešly z dětského domova v době od
1.1.2004 do 31.12.2004:
50
dětí
120
dětí
62
dětí
82
dětí
16%
38%
20%
26%
314
Dítě bylo přemístěno do
dětského domova se
školou nebo do
výchovného ústavu
120
100
Dítě se vrátilo zpět do
původní rodiny
80
60
40
Dítě bylo umístěno do
jedné z forem náhradní
rodinné péče
20
0
Jiný důvod
Dětský domov
Nejvíce zastoupeným důvodem pro odchod dětí z dětských domovů byl jejich návrat do
původní rodiny (38%). V zastoupení 26% existoval pro opuštění dětských domovů jiný důvod, neţ
je uveden v tabulce, jednalo se např. o odchod dítěte do samostatného ţivota, nabytí zletilosti,
přemístění do ústavu sociální péče, dokončení přípravy na budoucí povolání. 20% dětí bylo
umístěno do jedné z forem náhradní rodinné péče (během jednoho roku bylo tedy do náhradní
rodinné péče umístěno 62 dětí). Nejniţší zastoupení v počtu 16% patří dětem, které byly
přemístěny do dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.
17
9. jednání výboru FDD ČR, Strážnice, 13. dubna 2005
Druhé společné jednání výboru FDD ČR v roce 2005 se konalo v rámci nadcházejícího jarního
semináře ve Stráţnici ve středu 13. dubna. Členové výboru se sešli v budově místního Dětského
domova, který se můţe pochlubit dokončenou rekonstrukcí, jejímţ „následkem“ vznikly velmi
příjemné a uţitečné prostory pro rodinnou skupinu.
… z nových prostor uţívaných jednou rodinnou skupinou v DD Stráţnice.
Po obědě a prohlídce zařízení se v doprovodu paní ředitelky Baňouchové výbor přesunul na
radnici ke slavnostnímu přijetí u starosty města, který se rozhovořil zejména o školství a kultuře ve
městě. Příjemný ráz jednání podtrhlo i ochutnání několika vzorků místního kvalitního vína.
Po skončení oficiálního přijetí pokračovalo jednání výboru jiţ v místě konání semináře, tj.
v zařízení „Interstudent“. Po kontrole závěrů z minulé výborové schůze začala konečná fáze
přípravy nadcházejícího semináře, zejména stanovení pořadí jednotlivých přednášejících a
podrobná organizace. V další části informoval předseda Mgr. Hart o předloţení grantu „Zkvalitnění
vzdělávání ve školách a školských zařízeních“ na MŠMT ČR, poté byly zkontrolovány termíny a
zajištění připravovaných akcí a soutěţí. Mgr. Heller dále informoval o stavu zahraniční spolupráce
a navrhl zabývat se účastí členů FDD ČR na mezinárodním semináři v Holandsku ve dnech 11. –
15.5.2005. Novým členem FDD ČR se stala paní Dagmar Průšová, ředitelka DD Jemnice. Výbor
navrhl, aby členům, kteří v tomto roce končí profesionální kariéru, byl na semináři předán malý
dárek. Jedná se o paní Stanislavu Baňouchovou, ředitelku DD Stráţnice, paní Olgu Havlovou,
ředitelku DD Krompach a pana Josefa Bartáka, ředitele DD Telč.
Odborný seminář ve Strážnici, 14. – 15. dubna 2005
Místo konání: Interstudent, Stráţnice
Počet účastníků: 95 + 3 lektoři
Téma: „Právní aspekty činností v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.“
Přednášející:
 Mgr. Pavel Pátecký, pracovník oddělení péče o pedagogické pracovníky a správních činností,
MŠMT ČR
 JUDr. Vítězslav Ţiška, právník, Učitelská unie
 Mgr. Nora Lastovecká, pracovník odboru legislativy, MV ČR
18
Místo konání – stráţnický Interstudent.
Účastníci semináře sledují zahájení …
Mgr. Pavel Pátecký hovoří o z. č. 563/04 Sb.
19
(text aktualizovaný k právnímu stavu od 1. ledna 2005)
11. Bezúhonnost jako podmínka pro výkon činnosti pedagogického a nepedagogického
pracovníka v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a v zařízení pro
preventivně výchovnou péči
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských
zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, vymezuje v § 18 a § 19 poţadavky, které musí splňovat všichni
pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci v zařízeních a střediscích.
Od 1. ledna 2005 všichni pedagogičtí pracovníci podléhají reţimu zákona č. 563/2004 Sb., o
pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, tento zákon proto rovněţ novelou
obsaţenou v části třetí (§ 40) zrušil definici pedagogického pracovníka v zařízení a středisku a
podmínky na něj kladené, které byly upraveny v § 18 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb.. Zákon č.
109/2002 Sb. ve znění zákona č. 563/2004 Sb. proto nadále obsahuje pro pedagogické pracovníky
v zařízení pouze podmínku psychické způsobilosti, ostatní podmínky vyplývají přímo ze zákona
č. 563/2004 Sb..
Jednou z podmínek pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a činnosti nepedagogického
pracovníka v zařízení a středisku je i bezúhonnost. Pro kaţdou z těchto kategorií je však
bezúhonnost s účinností od 1. ledna 2005 (po nabytí účinnosti zákona č. 563/2004 Sb.,)
definována odlišně. Zatímco nepedagogický pracovník v zařízení či středisku se v souladu s § 19
zákona č. 109/2002 Sb. povaţuje za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzen za
úmyslný trestný čin, pedagogický pracovník se v souladu s § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/2004
Sb. povaţuje za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za
trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka.
Trestní zákon v § 3 říká, ţe „k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento
zákon výslovně, ţe postačí zavinění z nedbalosti“. Pokud tedy není v konkrétním ustanovení
trestního zákona výslovně uvedeno, ţe ke spáchání daného trestného činu postačuje zavinění
z nedbalosti, potom jiţ ze samotného faktu, ţe dotyčný zaměstnanec byl za daný trestný čin
odsouzen, vyplývá, ţe šlo o úmyslný trestný čin.
Spáchání trestného činu nedbalostního v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického
pracovníka by bylo jiţ pravděpodobně nutné vyvozovat ze znění ustanovení trestního zákona,
podle kterého byl dotyčný odsouzen, případně ze znění rozsudku. Příkladem takového trestného
činu můţe být
a) trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže, který spáchá ten, kdo vydá, byť i
z nedbalosti, osobu mladší neţ 18 let nebezpečí zpustnutí tím, ţe jí umoţní vést zahálčivý
nebo nemravný ţivot, nebo ji svádí k zahálčivému nebo nemravnému ţivotu (§ 217 trestního
zákona) nebo
b) trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, který spáchá ten, kdo jinému z nedbalosti ublíţí
na zdraví tím, ţe poruší důleţitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení
nebo funkce nebo uloţenou mu podle zákona ( § 223 trestního zákona).
Pro řešení konkrétního případu je dále podstatné, kdy byl s takovým zaměstnancem uzavřen
pracovní poměr a kdy přestal zaměstnanec splňovat podmínku bezúhonnosti.
Pokud byl pracovní poměr uzavřen před 1. červencem 2002 (tedy před nabytím účinnosti
zákona č. 109/2002 Sb.) a zaměstnanec jiţ v té době nebyl bezúhonný ve smyslu zákona č.
109/2002 Sb., potom by vzhledem k faktu, ţe předchozí právní úprava takovouto podmínku
neobsahovala, byl dán výpovědní důvod podle § 46 písm. e) zákoníku práce, neboť zaměstnanec
za současného právního stavu nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon
sjednané práce (s nabytím účinnosti zákona č. 109/2002 Sb. je přestal splňovat).
Poněkud sloţitější by byla situace, pokud pracovní poměr vznikl jiţ za účinnosti zákona č.
109/2002 Sb., a zaměstnanec jiţ v době jeho vzniku nesplňoval podmínku bezúhonnosti. Potom
jsme toho názoru, ţe pracovní poměr vůbec nevznikl. Teorie hovoří o tzv. nulitním právním vztahu
(takţe o právní vztah vůbec nejde). Příčinou je rozpor příslušného pracovněprávního úkonu,
kterým měl být právní vztah zaloţen - zpravidla pracovní smlouvy či dohody - jako celku se
zákonem, jehoţ důsledkem je neplatnost takového právního úkonu (§ 242 odst. 1 písm. a)
zákoníku práce). Protoţe ale "zaměstnanec" práci vykonává, existuje mezi oběma účastníky pouze
20
faktický pracovní poměr, který však není právním vztahem a nepodléhá právní úpravě obsaţené
v zákoníku práce.
V tomto případě je nutné vyřešit otázku vypořádání plnění, která si dosud obě strany navzájem
poskytly. Posuzování nároků "zaměstnance" je v takovém případě nutné provádět dle ustanovení §
243 odst. 4 zákoníku práce, podle něhoţ nemůţe být neplatnost právního úkonu zaměstnanci na
újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám (v tomto případě je nutné zavinění neplatnosti
právního úkonu přičítat oběma stranám, neboť budoucí zaměstnavatel měl po této osobě
poţadovat prokázání bezúhonnosti ještě před vznikem pracovněprávního vztahu). V takovém
případě musí být tedy uspokojeny veškeré pracovněprávní nároky této fyzické osoby, ať jiţ
vyplývají ze zákona, kolektivní smlouvy
nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele.
Pracovněprávní vztah ovšem přesto právně od počátku neexistuje a na ukončení práce
"zaměstnance" se proto nevztahují ţádná pravidla stanovená zákoníkem práce pro případ
ukončení pracovněprávního vztahu - tuto fyzickou osobu je moţné kdykoliv vykázat z pracoviště,
aniţ by bylo nutné jí dávat výpověď nebo uţít jiný způsob skončení pracovního poměru. Ona sama
můţe rovněţ tuto činnost kdykoliv neformálně ukončit a z pracoviště odejít.
Pro úplnost lze uvést, ţe zaměstnanci ve faktickém pracovním poměru nepřísluší nároky
z neplatně rozvázaného pracovního poměru podle § 61 aţ 64 zákoníku práce. Tato ustanovení lze
pouţít jen v případě neplatného rozvázání pracovního poměru, který platně vznikl.
Obě výše zmíněné eventuality obdobně platí pro podmínku stanovenou od 1. ledna 2005
ustanovením § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. (nedbalostní trestný čin).
Zákon č. 109/2002 Sb. stanoví, ţe bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence rejstříku
trestů ne starším neţ 3 měsíce, který musí být v zařízení nebo středisku předloţen před vznikem
pracovněprávního vztahu (§ 19 odst. 2). Totéţ stanovuje i zákon č. 563/2004 Sb. (§ 3 odst. 3). Je
však nepochybné, ţe pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci v zařízeních a střediscích musí
podmínku bezúhonnosti splňovat po celou dobu trvání pracovního poměru. V pracovněprávních
předpisech ani v zákoně č. 109/2002 Sb. však není stanovena povinnost zaměstnavatele trvání
bezúhonnosti v průběhu pracovního poměru nějakým způsobem kontrolovat. V § 3 odst. 4 zákona
č. 563/2004 Sb. je však stanovena povinnost pedagogického pracovníka předloţit řediteli školy
nebo školského zařízení výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud byl pravomocně odsouzen za
trestný čin, jímţ by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti. Stejná povinnost bohuţel není
stanovena v § 19 zákona č. 109/2002 Sb. pro nepedagogické pracovníky v zařízení a středisku.
Pokud zaměstnanec za trvání pracovního poměru (přičemţ je nerozhodné, zda tento pracovní
poměr vznikl před účinností zákona č. 109/2002 Sb. (event. zákona č. 563/2004 Sb.) či jiţ za jeho
účinnosti) přestal tuto podmínku splňovat, je vţdy dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. e)
zákoníku práce.
Poznámka:
Ve stanovisku č. 11 Právních výkladů č. 1/2004 došlo k zapracování změn vyplývajících ze zákona
č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů.
12. Poskytování kapesného dítěti v plném přímém zaopatření umístěnému ve
školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v době, kdy je dítě u
osob odpovědných za výchovu na základě povolení ředitele podle § 23 odst. 1 písm. a), b) a
c) zákona č. 109/2002 Sb.
Dětem podle § 2 odst. 3, 4, 5 a 7 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních
a o změně dalších zákonů, je poskytováno plné přímé zaopatření. Tím se v souladu s § 2 odst. 8
tohoto zákona rozumí „stravování, ubytování, ošacení, učební potřeby a pomůcky, úhrada
nezbytně nutných nákladů na vzdělání, úhrada nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické
prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla péče vyžádána osobami
zodpovědnými za výchovu, kapesné, osobní dary a věcná pomoc při odchodu zletilých ze zařízení
a úhrada nákladů na dopravu do sídla školy“.
Ustanovení § 20 tohoto zákona říká, ţe dítě má právo na zajištění plného přímého zaopatření.
Na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních je stanoven příspěvek, který hradí osoby
21
odpovědné za výchovu a děti s vlastními příjmy (§ 27). Ten se však za dny, kdy je dítě se
souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení, nehradí.
Dále se nehradí za dobu, kdy je dítě ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Za
dobu, kdy je dítě na útěku ze zařízení, se příspěvek sniţuje o 50 % za kaţdý celý den (§ 30). Jsou
zde tedy taxativně stanoveny výjimky z obecné povinnosti hradit příspěvek.
Poskytování kapesného je upraveno v § 31 tohoto zákona. Výslovně je v § 31 odst. 1
uvedeno, ţe kapesné „náleží po dobu pobytu v zařízení“. Ustanovení § 31 odst. 3 naopak výslovně
říká, ţe „kapesné nenáleží za dny, po které je dítě na útěku ze zařízení nebo je ve výkonu vazby
nebo ve výkonu trestu odnětí svobody“. Toto ustanovení tedy obsahuje taxativní výčet případů, kdy
se dětem kapesné neposkytuje. K pojmu „pobyt“ je dle našeho názoru nutné zaujmout extenzivní
výklad a pojímat ho jako dobu od přijetí dítěte do zařízení (§ 5 odst. 1) aţ do ukončení pobytu
v zařízení z taxativně vymezených důvodů (§ 24 odst. 5) (včetně úmrtí dítěte, které ve výčtu
důvodů chybí). Proto se i svěřenci, kteří jsou fyzicky nepřítomni na základě povolení podle § 23
odst. 1 písm. a), b) a c), musí povaţovat za pobývající v zařízení, dokud nejsou řádně propuštěni.
Argumentem podporujícím tento názor je i dikce písmene § 23 odst. 1 písm. d), kde je vyjádřena
podmíněnost tohoto povolení a pravomoc ředitele toto povolení odejmout, a dále i znění jiţ
zmiňovaného § 31 odst. 3, kdy zákon výslovně vylučuje zde uvedené případy z nároku na
kapesné, ačkoli tyto děti rovněţ v zařízení z pochopitelných důvodů fyzicky nepobývají. Tomuto
výkladu přispívá i praxe, která takovéto svěřence stále počítá do stavu svěřenců zařízení jako
dlouhodobě nepřítomné. Pro úplnost a na podporu našeho výkladu povaţujeme za vhodné rovněţ
uvést znění vyhlášky č. 247/1996 Sb., o výši kapesného a věcné pomoci poskytované dětem a
mládeţi s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou, která byla zrušena
vyhláškou č. 334/2003 Sb. (s účinností od 3.10.2003). Její obsah byl však plně nahrazen zákonem
č. 109/2002 Sb. (účinným od 1. 7. 2002). V této vyhlášce bylo ustanovení téměř doslova totoţné
s § 31 odst. 3 zákona, pouze s rozdílem, ţe začátek věty zněl: „Kapesné mládeži nenáleží pouze
za dny…“. Z takto formulovaného ustanovení výslovně vyplývá, ţe ve všech ostatních případech
kromě vyjmenovaných se kapesné poskytuje. Rovněţ vyhláška č. 64/1981 Sb., o školských
zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kterou zákon 109/2002 Sb. zrušil a
v plné míře nahradil, ve svém § 24 výslovně stanovila, ţe kapesné se poskytuje „i v případě, je-li
mládež dočasně ubytována mimo zařízení nebo diagnostický ústav“.
Pokud se odvoláváme na souvislost s původní úpravou, je nutné zmínit i úpravu příspěvku na
úhradu péče. Ta byla obsaţena v nařízení vlády č. 176/1996 Sb., kterým se stanoví výše
příspěvku na úhradu péče poskytované mládeţi umístěné ve školských zařízeních pro výkon
ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivní péče, které bylo rovněţ zákonem č.
109/2002 Sb. zrušeno a plně nahrazeno. Ačkoli došlo ve vztahu k původnímu nařízení vlády
k jistým formulačním změnám, smysl zůstal stejný a rovněţ okruh výjimek a úlev z hrazení tohoto
příspěvku se nezměnil.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe kapesné se dítěti umístěnému v zařízení poskytuje i
v případě, ţe toto dítě přechodně pobývá u osob odpovědných za výchovu nebo u jiných osob.
Poznámka:
Ve stanovisku č. 12 Právních výkladů č. 1/2004 nedochází s účinností od 1. ledna 2005 k ţádným
změnám.
13. Stanovení příspěvku na úhradu péče poskytované dětem umístěným ve školském
zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v případě, kdy je osoba
odpovědná za výchovu dítěte ve výkonu trestu odnětí svobody
znění pozdějších předpisů, v § 27 stanoví, ţe „osoby odpovědné za výchovu a děti s vlastními
pravidelnými příjmy přispívají příspěvkem na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních“. Za
příjmy se pro účely tohoto zákona povaţují příjmy uvedené v § 6 zákona č. 463/1991 Sb., o
ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoli znění tohoto ustanovení by umoţňovalo
dvojí výklad, podle našeho názoru je nutno jej vykládat tak, ţe podmínka vlastních pravidelných
příjmů se týká pouze dětí a naopak osobám odpovědným za výchovu se příspěvek stanovuje bez
22
ohledu na splnění této podmínky. Tomu nasvědčuje i znění § 28 zákona, které umoţňuje u
sociálně slabých osob tuto povinnost zmírnit a příspěvek sníţit nebo prominout, avšak pouze na
základě předloţení potvrzení o výši příjmů. V tomto případě se tedy i osobě ve výkonu trestu
odnětí svobody stanoví příspěvek ve výši podle § 27 odst. 2 zákona. Ke sráţkám příspěvku na
úhradu péče z pracovní odměny odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody dochází přímo na
základě § 33 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých
souvisejících zákonů, způsobem podle prováděcí vyhlášky č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny
osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z
odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve
znění vyhlášky č. 94/2001 Sb. Pro podrobnosti si dovolujeme odkázat na zmiňovanou vyhlášku,
dále uvádíme pouze informace, které jsou pro řešení tohoto případu zásadní. Podle této vyhlášky
spadá příspěvek na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních pod společný pojem „výţivné
nezaopatřených dětí“ (§ 1 odst. 2 písm. a) této vyhlášky). Tyto sráţky provádí přímo věznice, a to
na základě rozhodnutí soudu, jímţ byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy (odměny
odsouzeného), nebo s písemným souhlasem odsouzeného. Proto je nutné příslušné věznici
nejprve zaslat ţádost o provádění sráţek z odměny odsouzeného v konkrétní výši. S těmito
sráţkami však musí odsouzený vyjádřit písemně souhlas. V opačném případě je nutné podat podle
§ 72 odst. 2 správního řádu návrh na soudní výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy (ze znění
vyhlášky č. 10/2000 Sb. vyplývá, ţe správní výkon rozhodnutí v tomto případě nepostačuje).
Dále je nutné říci, ţe z ustanovení § 28 zákona č. 109/2002 Sb. vyplývá, ţe i v případě osoby
odpovědné za výchovu, která je ve výkonu trestu odnětí svobody, přichází v úvahu institut sníţení,
resp. prominutí příspěvku v případě, ţe příjem této osoby bude po zaplacení tohoto příspěvku niţší
neţ ţivotní minimum. Nelze totiţ říci, ţe by se na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody
nevztahoval zákon o ţivotním minimu. Skutečnost, ţe osoba je ve výkonu trestu odnětí svobody
má jiné dopady, např. takováto osoba se pro stanovení částek ţivotního minima nepovaţuje za
osobu společně posuzovanou, není povaţována za sociálně potřebnou ani v případě příjmů
niţších neţ ţivotní minimum, některé dopady jsou ve sféře státní sociální podpory apod. Toto však
nemá vliv na moţnost sníţení příspěvku podle § 28 zákona.
Pro úplnost na závěr uvádíme, ţe v souladu s článkem CXIX bodem 1. části stodevatenácté
zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
okresních úřadů, vydávají potvrzení o výši příjmů namísto zrušených okresních úřadů obecní
úřady obcí s rozšířenou působností. Ačkoli není tato povinnost nikde výslovně stanovena, tyto
orgány mají jakoţto orgány sociální péče podle zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů
České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, pro
potvrzování výše příjmů nejlepší předpoklady .
Poznámka:
Ve stanovisku č. 13 Právních výkladů č. 1/2004 nedochází s účinností od 1. ledna 2005 k ţádným
změnám.
23
JUDr. Ţiška a právní výklady v jeho podání.
Mgr. Lastovecká nás „učí“ nový správní řád.
Jiţ tradiční „stráţnický večer u vínečka“.
24
Mgr. Hart předloţil členům přítomným na semináři ke schválení návrh změny Statutu „Federace“:
Statut Federace dětských domovů ČR – FICE
V zájmu rozvoje a zkvalitňování péče o děti a mládeţ vychovávané mimo vlastní rodinu,
k prosazování jejich práv ve smyslu Deklarace práv dítěte v České republice i na mezinárodní
úrovni byla ustavena Federace dětských domovů ČR – FICE, která se řídí následujícími články:
Čl. 1
1. Federace dětských domovů (dále jen Federace DD) je občanské sdruţení podle zákona č.
80/1990 Sb. Je součástí mezinárodní nevládní organizace FICE – INTER (Féderation
Internationale des Communautés Éducatives) při UNESCO, UNICEF a ECOSOC, čímţ je
rámcově určen obsah i rozsah její činnosti.
2. Federace DD je profesně zájmová, nepolitická a demokratická organizace působící pod
záštitou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky. Sdruţuje výchovné
pracovníky dětských domovů, dětských domovů se školou, dětských domovů se speciálními
školami, diagnostických i výchovných ústavů, jakoţ i jiné odborné pracovníky, jejichţ činnost je
převáţně zaměřena na oblast péče o děti a mládeţ vychovávané mimo vlastní rodinu.
3. Federace DD působí na území České republiky a její sídlo je na adrese Homole 90, 370 01
České Budějovice. Změnu adresy můţe schválit výkonný výbor zpravidla podle potřeb
bankovních, poštovních i dalších sluţeb souvisejících s pracovním působištěm nově zvoleného
předsedy, předsedkyně.
Čl. 2
Cíle, úkoly a prostředky Federace DD
1. Federace DD:
a) shromaţďuje nejnovější domácí i zahraniční teoretické a praktické poznatky z pedagogiky,
psychologie, sociologie a dalších vědních oborů vztahujících se k výchově mimo vlastní
rodinu a předává je svým členům,
b) zabývá se vzdělávací a metodickou činností formou seminářů, přednášek, publikační
činnosti, informační a poradenské sluţby,
c) pomáhá při zabezpečování návštěv výchovných zařízení v ČR i v zahraničí, výměnných a
studijních pobytů členů Federace DD v členských zemích FICE a zprostředkovává
vzájemné hospitace a stáţe ve výchovných zařízeních,
d) podněcuje vědeckovýzkumnou a metodickou činnost teoretických pracovišť z hlediska
aktuálních potřeb pedagogické praxe a výchovy mimo vlastní rodinu,
e) předkládá návrhy na obsah přípravy odborných pracovníků výchovných zařízení a na
obsah a formy jejich postgraduálního studia či atestací,
f) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy i s ostatními resorty
zainteresovanými na péči o děti a mládeţ při vytváření lepších podmínek pro preventivní,
sociální a výchovnou činnost, svými návrhy se podílí na tvorbě a úpravách legislativních
norem v oblasti mimorodinné výchovy,
g) umoţňuje vzájemná setkání pracovníků i dětí výchovných zařízení s cílem výměny
zkušeností, vzájemného poznávání a společenských kontaktů,
h) pro vnitřní potřebu členů a další vyuţití zkušeností odborníků z oblasti mimorodinné
výchovy vydává Federace DD bulletiny.
2. Federace DD po schválení výkonným výborem organizuje individuální i skupinové studijní nebo
pracovní cesty do zahraničí, účast svých členů na konferencích, kongresech a mezinárodních
akcích FICE – INTER případně akcích národních sekcí FICE – INTER.
25
Čl. 3
Členství ve Federaci DD
1. Členství ve Federaci DD je individuální, pro osoby starší 18 – ti let.
2. Přijetí nového člena schvaluje výbor Federace DD na základě přihlášky.
3. Povinnosti člena Federace DD:
a) dodrţovat statut organizace,
b) platit roční členské příspěvky ve schválené výši.
4. Práva člena Federace DD:
a) volit a být volen do výboru Federace DD,
b) účastnit se akcí pořádaných Federací DD, podávat podněty, návrhy a kritické připomínky
související s činností Federace DD a ţádat jejich posouzení, objasnění, zodpovězení nebo
řešení,
c) být informován o plánech činnosti Federace DD na akcích a prostřednictvím vnitřního tisku.
5. Zánik členství:
a) vystoupením člena na základě jeho písemného sdělení,
b) zrušením členství z rozhodnutí výkonného výboru Federace DD z důvodů
 neplacení členských příspěvků za dobu dvou let
 závaţného porušení statutu FICE.
Čl. 4
1. Struktura Federace DD:
a) Výroční členská schůze, kterou svolává Federace DD jednou za tři roky. Výroční schůze
projednává a schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření za uplynulé volební období a volí
výkonný výbor na další tři roky.
b) Členská schůze, kterou svolává předseda Federace DD zpravidla jednou aţ dvakrát do
roka, případně dle potřeby.
c) Výkonný výbor Federace DD, který má zpravidla 9 nebo 11 členů. Výkonný výbor volí ze
svého středu předsedu, dva místopředsedy, tajemníka, pokladníka, matrikáře,
zapisovatele, dva revizory účtů a vedoucího vnitřního tisku (bulletinu).
d) Předsednictvo Federace DD tvoří předseda, místopředsedové, tajemník a pokladník.
2. Výroční schůze, která je vrcholným orgánem Federace DD, se koná jednou za tři roky,
schvaluje základní dokumenty Federace DD a volí výkonný výbor přímými tajnými volbami na
dobu tří let. Je schopná se usnášet a volit výkonný výbor, pokud je přítomna alespoň polovina
členů. V případě, ţe se v určenou dobu nesejde polovina členů, posune se její začátek o 30
minut a za této podmínky mohou volby proběhnout. Rozhodující je pak prostá většina hlasů
přítomných členů.
3. Výkonný výbor se schází dle přijatého plánu akcí a potřeby je zajistit. Řídí činnost Federace
DD mezi výročními schůzemi a při své činnosti rozhoduje prostou většinou hlasů.
4. Výkonný výbor má právo pověřit zajištěním konkrétních úkolů pracovní skupiny z vybraných
členů Federace DD.
5. Členství ve výboru je čestnou funkcí.
26
Čl. 5
1. Zdroje hospodaření:
a) dotace ministerstva,
b) členské příspěvky,
c) aktiva získaná vlastní činností,
d) dary a prostředky poskytnuté domácími i zahraničními subjekty,
e) jiné zdroje.
2. Z prostředků uvedených v bodě 1. se hradí běţná vydání, náklady na studijní materiály pro
členy a podle rozhodnutí výkonného výboru Federace DD i studijní nebo pracovní cesty členů
do zahraničí.
3. Finanční prostředky Federace DD jsou uloţeny na bankovním účtu.
4. Za hospodaření odpovídá výkonný výbor Federace DD. Všechny platby a příkazy bance
podepisuje předseda a pokladník, případně další členové výkonného výboru Federace DD dle
podpisového vzoru.
5. Pokladník vede jednoduchou evidenci příjmů a vydání a má příslušnou hmotnou odpovědnost.
6. Kontrolu hospodaření Federace DD zajišťují dva revizoři účtů.
Čl. 6
Zastupování Federace DD
1. Federaci DD zastupuje a jejím jménem jedná předseda nebo jím pověřený člen výkonného
výboru.
Čl. 7
Změna statutu
1. Statut Federace DD a jeho změny můţe schválit členská schůze, která je svolávána zpravidla
dvakrát do roka při vzdělávacím semináři.
Čl. 8
Zánik Federace DD
1. Federace DD zaniká usnesením výroční členské schůze prostou většinou hlasů.
2. Výkonný výbor zabezpečí vyrovnání všech finančních i dalších závazků Federace DD ke dni
jejího zániku. V případě zůstatku finančních prostředků zajistí pokladník jejich převedení na
účet Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy.
3. Výkonný výbor oznámí písemně zánik Federace DD jak svým členům, tak i mezinárodní
nevládní organizaci FICE – INTER.
Tento doplněný statut nabývá platnosti dnem schválení členskou schůzí dne 15.4.2005.
27
Zpráva o zasedání CF FICE Inter (Federální rady)
ve dnech 11. – 14.5.2005
Místo konání: Zolle (Veseen), Dordrecht, Rotterdam – Nizozemí
11.5.2005
Po příjezdu a registraci v sídle pobočky FICE – Nizozemí následoval odjezd do nadace „De
Nijensteen“ ve Veselenu, kde bylo zajištěno ubytování. Po seznámení se s činností nadace
zabývající se pomocí ohroţeným a handicapovaným dětem a mladistvým, uprchlíkům a
přistěhovalcům, upřesnili pracovníci nizozemské sekce FICE program následujících dní.
12.5.2005
Odjezd do 80 km vzdáleného města Dordrecht (v blízkosti Rotterdamu), kde se uskutečnila
konference „Foyers“. Nadace „Foyers“ je forma péče o mladé lidi přicházející bez jakéhokoliv
zajištění do velkých měst z venkova, ze zahraničí (převáţně z nizozemských ostrovů v Karibiku).
„Foyers“ jim poskytuje moţnosti ubytování, vzdělání a finanční podporu do doby, neţ si najdou
zaměstnání. Tato organizace vznikla ve Francii, později v Anglii a v dalších evropských zemích.
V Nizozemí působí právě v Dordrechtu a Rotterdamu od 70. let minulého století. Spolupracuje
úspěšně s místní samosprávou, zejména s orgány sociální péče. O tento systém práce
s problémovou mládeţí se zajímá stále více měst. Podle názoru nizozemských odborníků by měl
své opodstatnění i v zemích střední a jihovýchodní Evropy.
Po prezentaci různých forem činnosti, způsobech financování a diskuzi následovala prohlídka
jednoho z bytů mladistvých, kteří jsou v péči „Foyers“. Byty jsou v několika zrekonstruovaných
domech v ulici, která byla v minulosti jedním z center obchodu s drogami. Náklady na bydlení jsou
nízké, po získání zaměstnání si je hradí mladiství sami. V případě nedodrţování reţimu se ruší
nájemní smlouva a mladistvým zůstává volba mezi ubytovnou pro bezdomovce nebo pobytem na
ulici. Zkušenost ukazuje, ţe se mnozí do „Foyers“ opět vracejí a ochotněji se přizpůsobují daným
podmínkám. Více informací na www.foyer.net.
Po ukončení konference, workshopů a prohlídky bytů odjeli účastníci lodí do Rotterdamu. Zde
proběhla beseda s vedoucím střediska pro mladistvé bezdomovce „Maaszicht“. Středisko jim
zajišťuje ubytování, pomáhá získat zaměstnání, moţnost vzdělání. Finanční zdroje získává od
města i sponzorů.
13.5.2005
Celodenní zasedání CF FICE Inter, kterého se zúčastnili zástupci 16 členských zemí FICE.
Program:
1. Informace o zasedání CF a o kongresu v Glasgow, který se konal v září 2004. Vzhledem
k vysokým finančním nákladům byla účast velice nízká.
2. Podporuje se zapojení Národního úřadu pro děti (NCB) Velká Británie do činnosti FICE.
Těţiště činnosti NCB spočívá v přípravě projektů na pomoc ohroţeným dětem, tzn. v prevenci,
práci s rodinou, vyhledávání vhodné náhradní péče. Vypracovává programy pro chudé rodiny,
spolupracuje s různými institucemi.
Více informací na www.ncb.org.UK nebo [email protected].
O členství ve FICE má zájem i americká organizace Keystone, která kromě projektů na pomoc
dětem a rodině vypracovává i mezinárodní programy – v současnosti např. pomoc dětem
z Beslanu, Moldávie, Rumunska.
3. Prezident FICE Inter Theo Binnendijk z Nizozemí informoval o hlavním zaměření FICE:
Národní projekty i projekty v rámci mezinárodní spolupráce, rozšiřování spolupráce
s mezinárodními organizacemi, organizování mezinárodních táborů přátelství. Získávání
financí pro činnost FICE je kromě jiného podmíněno i předkládáním kvalitních projektů,
vypracováním jejich mezinárodní databáze, mezinárodní výměnnou expertíz, inovacemi
v oblasti vědy a praxe.
28
4. Viceprezident D. Lane (VB) připomenul přípravu sborníku k 60. výročí zaloţení FICE.
Jednotlivé sekce budou poţádány o dodání podkladů o činnosti sekce v uplynulých letech.
Koordinátorem pro naši sekci bude M. Kemppainen z Finska. D. Lane navrhuje, aby se
v červnu na jednání Výkonného výboru FICE Inter (CE) projednal návrh na vytvoření
mezinárodního vzdělávacího systému.
5. R. Widmer ze Švýcarska pověřený zpracováním dotazníku rozeslaného před časem
jednotlivým členským zemím upozornil, ţe některé země dotazník nevyplnily. Mezi nimi je i
česká sekce, proto byl R. Widmer poţádán o jeho dodatečné zaslání. Členský příspěvek FICE
ČR byl uhrazen.
6. Po delší době se do činnosti FICE Inter zapojilo Rakousko. Předsedkyně sekce Monika
Niederle informovala o projektu „Kvalita pro děti“, na kterém se kromě rakouské sekce podílejí
např. SOS vesničky nebo Sdruţení pěstounských rodin. Cílem projektu je vypracování
kvalitativních standardů sociálně výchovné práce, prevence, práce s rodinou, shromaţďování
praktických i odborných zkušeností. Spolupracuje se s bývalými svěřenci dětských domovů,
s mladými lidmi z pěstounských rodin, se zástupcem EU odpovědným za tuto činnost.
Připravuje se mezinárodní konference, jejímţ cílem je i vytvoření mezinárodní sítě a jmenování
národních koordinátorů.
7. Anton Tobe, předseda holandské sekce a viceprezident FICE Inter, informoval o projektu na
pomoc dětem z jihovýchodní Evropy (Srbsko, Bosna-Hercegovina, Makedonie, Černá Hora).
Zaměření projektu financovaného holandskou stranou spočívá v pomoci při rozvoji sítě
náhradní výchovné péče – rušení velkých dětských domovů, vzdělávání a profesní příprava,
podpora zařízení na pomoc dětem v regionech, rozvíjení bilaterálních kontaktů mezi
výchovnými zařízeními v Holandsku a jihovýchodní Evropě.
8. Předseda dánské sekce Sören Hegstrup provedl podrobnou analýzu činnosti a organizační
struktury ENQASP, evropské agentury pro vytvoření sítě pro zajišťování kvality studijních
programů pro odbornou přípravu v oblasti sociální práce (k dispozici materiál European
Network for Quality Assurence in Study Programmes in Social Professions).
9. Značná pozornost byla věnována přípravě kongresu FICE v roce 2006, kdy bude volen i nový
prezident a předsednictvo FICE Inter. Návrhy na nového prezidenta vítány.
Kongres se bude konat v Sarajevu 6. aţ 9.9.2006 a bude mu od 2.9.2006 předcházet
mezinárodní konference mládeţe ve věku od 15 do 18 let, popř. 19 let vyrůstající v náhradní
výchovné péči. Z kaţdé země mohou přijet 4 mladí zástupci s dospělým doprovodem (pobyt
zdarma) a měli by se podělit se svými vrstevníky o své ţivotní zkušenosti a záţitky. Jednání
bude probíhat v angličtině. Účast mladých lidí na takovéto akci se setkala s úspěchem jiţ při
kongresu FICE v Glasgow v roce 2004. V nejbliţší době budou zaslány podrobnější instrukce.
10. Podzimní zasedání CF se uskuteční v Rumunsku v Alba Julia v blízkosti Kluje od 21.9.2005 do
22.9.2005. Součástí zasedání bude i konference na téma „Násilí v zařízeních náhradní
výchovné péče a násilí jako obecný fenomén“. Náklady činí 120 €.
14.5.2005
Jednání s předsedou rumunské sekce T. Maresem o přípravě konference „Násilí v zařízeních
náhradní výchovné péče a násilí jako obecný fenomén“, která bude součástí podzimního zasedání
CF v Rumunsku. Podrobné informace a přihlášku, které T. Mares zašle, bude nutné odevzdat do
1.7.2005. T. Mares zároveň poţádal o pomoc dětem v oblastech postiţených v nedávné době
záplavami (např. stavebnice, hračky). Některé mateřské školy a školy přišly o veškeré vybavení.
Kontaktní adresa: Toma Mares, Bucharest, str. Trestiana, nr. 2, bl. 3, sc. B, apt. 45, sector IV,
Romania
Ukončení.
Vlasta Hrdličková
29
10. jednání výboru FDD ČR, Sázava, 8. června 2005
Další společné jednání výboru FDD ČR v roce 2005 se konalo v Dětském domově v Sázavě
v měsíci červnu. Jednání se zúčastnili všichni členové výboru.
Budova Dětského domova v Sázavě.
Po kontrole závěrů z minulého jednání se výbor zabýval zejména hodnocením jarního
semináře ve Stráţnici, který proběhl zdárně zejména díky paní ředitelce Baňouchové a kvalitním
lektorům, avšak byl mírně ztrátový.
Dále výbor hodnotil průběh celostátního kola Nejmilejšího koncertu, které se konalo ve dnech
27. – 29.5.2005 v Kolíně. Akce se zúčastnilo 280 dětí z 39 dětských domovů. Koncert se konal
v městském divadle v Kolíně. Účastníci byli ubytováni v internátě střední školy nedaleko divadla,
stravování bylo zajištěno v restauraci kulturního domu asi 5 minut od divadla. Vedoucí delegací
dostali ihned při registraci podrobný plán koncertu a všechny potřebné informace. Koncert probíhal
celou sobotu. Večer byl uspořádán galakoncert, na který vybírala účinkující děti odborná porota.
Záštitu nad koncertem převzali ministryně školství JUDr. Petra Buzková, hejtman středočeského
kraje Ing. Petr Bendl, biskup Václav Malý a starosta města Kolín Ing. Miroslav Kaisler. Za IDM se
koncertu zúčastnil Mgr. Jiří Košař. Koncert podporovalo několik nadací, mnoho sponzorů a
mediálních partnerů. Časopis pro DD Zámeček věnoval akci speciální číslo. Moderátorkou večera
byla Tereza Pergnerová, osobně se jej zúčastnili i Yvetta Blanarovičová, Michael Foret, za nadaci
Naše dítě Ing. Zuzana Baudyšová a další. Organizaci „koncertu“ lze hodnotit na výbornou, nedalo
se jí nic vytknout. Výbor FDD ČR navrhuje, aby v případě zájmu byl pořadatelem pro rok 2006 opět
DDŠ Býchory. V roce 2007 by se měl Nejmilejší koncert uskutečnit na Moravě.
30
Výbor se dále seznámil se zprávou o průběhu následné akce, která se konala jako
mezinárodní setkání pod názvem „Můj koncert“ v Chomutově ve dnech 1. – 5. června 2005.
Koncertu se zúčastnily delegace šesti států, a to Česka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska,
Německa a Itálie. Účinkovalo celkem 350 dětí z 18 dětských domovů, které předvedly celkem 39
vystoupení. Akce proběhla v Městském divadle v Chomutově. Součástí programu byl jednodenní
zájezd do Prahy za poznáním některých historických památek. Po obědě byla organizována „Malá
plavba Prahou“ po Vltavě v trvání 55 minut. Přítomné děti bavili profesionální umělci. Také
v Chomutově „Koncert“ doprovázely další akce, jako např. návštěva ZOO parku, Kamencového
jezera nebo výstup na městskou věţ, kde pořadatelé zajistili vstup zdarma. V pátek odpoledne byl
Můj koncert oficiálně zahájen v Átriu kostela sv. Ignáce. Vystoupilo na něm 11 domovů. V sobotu
po celý den probíhala vlastní přehlídka dětské umělecké činnosti v hlavním sále divadla. Počátek
galakoncertu byl stanoven na 19. hodinu. V rámci večera vystoupilo 14 domovů a pozvaní hosté.
Záštitu nad koncertem převzal předseda vlády Jiří Paroubek a starostka města Chomutov paní Ing.
Ivana Řápková. Velkým přínosem pro děti byla skutečnost, ţe musely „oprášit“ své znalosti
němčiny a angličtiny, protoţe to byly řeči, s nimiţ se děti mohly domluvit s dětmi z ostatních
výprav, a díky nimţ nakonec navázaly i četná nová přátelství. Všichni účastníci byli s průběhem
pobytu v Chomutově spokojeni a předpokládají, ţe i v roce 2006 bude setkání pokračovat.
O konání „Divadelní přehlídky“ v Praze informovala jako host jednání paní ředitelka Alena
Nováková. Akce se bude konat 8. října 2005 v Národním domě na Smíchově. Do přehlídky bylo
zařazeno celkem 12 vystoupení. Zatím se akce bude konat jako jednodenní.
V rámci sportovních akcí byli členové výboru informováni o průběhu regionálních kol. Ve dnech
10. – 12. června 2005 proběhne celostátní kolo v Příbrami pod záštitou hejtmana Středočeského
kraje Ing. Petra Bendla. Pořadatelem je Dětský domov v Solenici. Závodů se zúčastní celkem 130
dětí a 45 členů doprovodu, vítězové postoupí do mezinárodního kola, které se v roce 2005 bude
konat v Maďarsku poblíţ Balatonu.
Turistický sraz je připraven, jeho organizátorem je Dětský domov v Čeladné.
V souvislosti s konáním sportovních akcí a turistického srazu byla poţádána Nadace Terezy
Maxové o finanční podporu.
Výbor se dále zabýval zprávou o konání CF v Holandsku ve dnech 11. – 14. května 2005,
jehoţ se zúčastnili předseda a 1. místopředseda výkonného výboru FDD ČR (viz dále) a známými
informacemi o připravovaném CF v Rumunsku 20. – 25. září 2005, kde ČR nepředpokládá své
zastoupení. O účasti svých zástupců uvaţuje výbor aţ v květnu 2006 na CF ve Vídni. Kongres
FICE Inter se bude konat v Sarajevu ve dnech 6. – 9. září 2006. Pan Karel Heller v této souvislosti
konstatoval, ţe v dohledné době není šance získat pořadatelství CF v České republice.
Výbor rovněţ přijal nové členy, kterými se stali Marta Camfrlová (vychovatelka, DD Valašské
Meziřičí), Ludmila Halová (vychovatelka, DD Vizovice), Alena Lukeszová (ředitelka, DD Lichnov),
Milan Opravil (ředitel, DD Telč), Miloslava Paclíková (školní inspektorka, ČŠI Frýdlant v Čechách)
a Svatoslav Ryšavý (vedoucí vychovatel, VÚ Višňové).
... prohlíţíme si vnitřní prostory DD Sázava.
31
Hodnotící zpráva
z republikového finále dětí z DD ČR v lehké atletice, malé kopané a
odbíjené konané ve dnech 10. - 12. června 2005 v Příbrami
Pořadatelstvím letošního finále Sportovních her dětí z DD České republiky byl výborem FDD
ČR opět pověřen DD v Solenicích. V průběhu dubna a zejména května 2005 proběhla ve všech
spádových územích jednotlivých DDÚ regionální kola, jejichţ vítězové a závodníci na 2. místech
měli moţnost zúčastnit se finále ČR. Regionálních závodů se zúčastnilo celkem 458 dětí ze 47
dětských domovů a zařízení. Moţnosti zúčastnit se finále nakonec vyuţilo 8 regionů, nepřijela
pouze reprezentace z regionu DDÚ Olomouc - Sv. Kopeček. Zde je však nutno připomenout, ţe
spádové území DDÚ Olomouc je samostatně uspořádáno teprve druhým rokem a bude nutno, aby
výkonný výbor FDD projednal s ředitelstvím DDÚ způsob spolupráce a převzetí určitých záruk pro
regionální kolo, jak pro Sportovní hry, tak i pro Nejmilejší koncert. Větší počet zúčastněných
regionů ve srovnání s loňským rokem (Brno) však nepřinesl, bohuţel, rovněţ větší počet
závodníků i všech účastníků. Bylo to tím, ţe polovina regionů nepřijela s úplnými výpravami a
nemohla obsadit všechny discipliny i míčové hry. Celkem se finálových závodů zúčastnilo 174
aktérů z 24 dětských domovů, z toho bylo 125 soutěţících dětí, 16 rozhodčích a členů
organizačního štábu a 33 pedagogických pracovníků a trenérů.
Ředitelkou závodů byla paní Mgr. Olga Vernerová, ředitelka DD v Solenicích. Hlavním
rozhodčím byl pan Mgr. Jiří Hart, ředitel DDÚ Homole a předseda FDD ČR. Nad závody převzal
záštitu hejtman Středočeského kraje pan Ing. Petr Bendl, který však byl v té době v zahraničí a
svou neúčast omluvil. Slavnostnímu zahájení byl přítomen zástupce hlavního sponzora pan Lech
Navarra z East European Missions. Večer při slavnostním ukončení a předávání velmi krásných a
hodnotných cen byl přítomen a ceny osobně vítězům předával rovněţ pan Manfred Franke, ředitel
EEM. Pro zajištění části nákladů byl poskytnut finanční příspěvek od IDM, dále byly poskytnuty
finanční příspěvky od Klubu přátel dětí z dětských domovů a od středočeského krajského úřadu.
Nadaci Terezy Maxové byla zaslána ţádost o nadační příspěvek - vedoucí grantového oddělení
byl dán příslib jeho poskytnutí. Vyúčtování provede ředitelka závodů, paní Vernerová, jednotlivým
dárcům, v souladu s darovacími podmínkami. V případě získání prostředků od NTM bude
vyúčtování provedeno ve spolupráci s pokladníkem FDD a dle podmínek Nadace Terezy Maxové.
Sportoviště a zajištění závodů
Atletické závody proběhly na atletickém stadionu TJ Baník Příbram vybaveném škvárovým
povrchem. Vybavení skokanských sektorů bylo na průměrné úrovni, stejně tak sektor pro vrh koulí
a kriket. Oproti loňskému roku došlo k vylepšení stavu doskočiště. Dobrou spoluprací sboru
rozhodčích však nedošlo k ţádnému protestu z hlediska určení pořadí, výkonu v technických
disciplinách i dosaţených časů měřených ručně. Velkým přínosem pro tuto činnost byla aktivní
účast pana Mgr. Ivana Kurze, člena výkonného výboru FDD, ve sboru rozhodčích. Bez protestů a
připomínek proběhly i míčové hry v malé kopané a odbíjené. Rozhodující pro tento stav byla
technická porada ředitelky a hlavního rozhodčího závodů s vedením výprav jednotlivých regionů.
Na této poradě byly po konstruktivních připomínkách všech zúčastněných odsouhlaseny závěry k
nasazení do rozběhů, postupový klíč, příprava štafet atd. z hlediska pravidel atletiky. Pro velký
počet přihlášených druţstev v malé kopané byl dohodnut způsob rozlosování do dvou skupin a
postupový klíč a také způsob sehrání zápasů ve finálové skupině. Do čela skupin byly nasazeni
finalisté z roku 2004 - region Dobřichovice a Plzeň a k nim byly vylosovány další regiony.
Z řady vysoce nadprůměrných výkonů vynikají výkony běţců na dlouhých tratích. Vítěz běhu
na 1 500 m Petr Novák z DD Dolní Lánov zaběhl čas 4:48,6 a druhý Josef Chrášťanský z DD
Boršov zaběhl pod 5 minutovou hranici (4:52,9). Stejně vynikající byla děvčata na 800 m, kde první
tři závodnice pokořily tříminutovou hranici. Zvítězila Romana Bartyzalová z DD Boršov v čase
2:44,1, druhá byla Barbora Vaďurová z DD Opava v čase 2:49,4 a třetí Elena Luptáková z DD
Jablonné v Podještědí. V míčových hrách byla jako jiţ tradičně vyšší úroveň zápasů v malé kopané
neţ v odbíjené. Všechny zápasy proběhly v areálu 1. ZŠ v Příbrami, kde také proběhlo slavnostní
vyhlášení vítězů.
32
Ubytování
Ubytování bylo zajištěno v Domově mládeţe v Jiráskových sadech pro výpravy, které byly
ubytovány obě noci. Výpravy, které měly zajištěno ubytování pouze na jednu noc a po slavnostním
vyhlášení vítězů odjely domů, přespaly na karimatkách ve spacích pytlech ve třídách 1. ZŠ, coţ
bylo dáno v propozicích závodů. Ubytování lze hodnotit jako průměrné.
Stravování
Stravování bylo zajištěno ve Školní jídelně 1. ZŠ v Hornické ulici a bylo na velmi dobré úrovni.
Bylo zahájeno páteční večeří, v sobotu byla zajištěna celodenní strava včetně dvou svačin, v
neděli obdrţely výpravy stravu v balíčcích, a to včetně účastníků, kteří odjíţděli po slavnostním
vyhlášení. V průběhu závodů bylo zajištěno občerstvení jak pro děti, tak pro dospělé.
Ostatní zabezpečení
Moţnosti dopravy autobusem do místa konání závodů vyuţila pouze výprava z regionu
Liberec, ostatní účastníci přijeli vesměs sluţebními auty, část veřejnými dopravními prostředky.
Pro tři nejlepší závodníky v atletice, tři nejlepší štafety a druţstva v míčových hrách a pro všech
osm regionálních výprav podle pořadí byly připraveny velice hodnotné ceny, které při slavnostním
vyhlášení výsledků osobně předával ředitel East European Missions pan Manfred Franke.
Po celou dobu závodů byla připravena zdravotní sluţba, která nemusela naštěstí zasahovat.
Těsně před zahájením závodů přijel redaktor Příbramského regionálního deníku a uskutečnil
rozhovor s ředitelkou závodů a pořádajícího zařízení paní Vernerovou. Informaci o sportovní akci
zveřejnila na svých internetových stránkách ČTK.
Závěr
Po uzavření výsledků závodů zasedla nominační komise sloţená ze zástupců všech výprav a
vybrala reprezentanty naší republiky pro mezinárodní finále, které se uskuteční 9. - 11.9.2005 v
Maďarsku (Balatonbodrog).
Celkový průběh závodů, jejich organizace a technické zajištění, společenská úroveň, objektivní
rozhodování a v neposlední řadě výsledky je moţné hodnotit velmi kladně. Všichni, kteří k
úspěšnosti akce přispěli, zaslouţí poděkování. Zvlášť bych ocenil podíl paní ředitelky Vernerové,
která věnovala přípravě akce velké mnoţství času a práce a dovedla ji ke zdárnému konci. Je
třeba také poděkovat všem sponzorům, kteří pomohli akci finančně zajistit - zejména pak East
European Missions. Stejně tak je třeba poděkovat tradičním dárcům - IDM, Klubu přátel dětí z
dětských domovů a Nadaci Terezy Maxové, která v době uzavírání hodnotící zprávy poskytla
grantový příspěvek.
Mgr. Jiří Hart
předseda FDD ČR
Homole 30.6.2005
33
Výsledky mezinárodních sportovních soutěží
dětí z dětských domovů
Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska v roce 2005
Pořadatel:
Termín:
Místo:
Věková kategorie:
FICE Maďarsko
9. – 11. září 2005
Zamárdi – Objekt sportu a ubytování
Atletika – rok narození 1991 a 1992 a později
Míčové hry – rok 1989 a později
Sporty: běh na 60 m dívky
běh na 60 m chlapci
běh na 800 m dívky
běh na 1500 m chlapci
hod kriketovým míčkem dívky
vrh koulí chlapci
skok do dálky dívky
skok do dálky chlapci
Výsledky turnaje v kopané:
1.
2.
3.
4.
Česká republika
Slovensko
Maďarsko
Rumunsko
Výsledky turnaje ve volejbalu:
1. Maďarsko
2. Česká republika
3. Slovensko
Výsledky utkání v lehké atletice:
1.
2.
3.
4.
Česká republika
Slovensko
Rumunsko
Maďarsko
C e l k o v é pořadí ve sportovních soutěžích:
1.
2.
3.
4.
Česká republika
Slovensko
Maďarsko
Rumunsko
117b
56 b
44 b
29 b
34
11. jednání výboru FDD ČR, Přerov, 30. srpna 2005
V pořadí jiţ 11. jednání výkonného výboru FDD ČR během stávajícího volebního období se
v Dětském domově v Přerově zúčastnilo 8 členů (1 člen omluven pro pracovní neschopnost).
Budova DD Přerov zatím stále čeká na rekonstrukci ...
V rámci kontroly závěrů z minulého jednání výboru FDD ČR informoval Mgr. Pavlas o své
účasti na II. „Setkání u kulatého stolu“, které proběhlo 29. června 2005 v Praze v Muzeu Policie ČR
za přítomnosti zástupců MŠMT ČR, MV ČR, zástupců zařízení pro výkon ústavní a ochranné
výchovy, zástupců OSPOD a zástupců občanských sdruţení. Tématem jednání byly zejména
„Současné problémy související s ústavní výchovou ve školských zařízeních, návrhy opatření,
rodinný charakter péče poskytované zařízeními náhradní výchovy, prezentace a srovnání ve
školských zařízeních, zařízeních pro děti vyţadujících okamţitou pomoc a smluvních rodinách“.
V. Kňazovčíková informovala o akci „Vlak štěstí a naděje“ (Siemens), jejímţ výsledkem bylo
převzetí šeku na 152.132,- Kč. Tyto prostředky budou rozeslány jednotlivým domovům, které se
výtvarné soutěţe zúčastnily.
Poté se přítomní členové věnovali organizačním záleţitostem a zejména přípravě podzimního
semináře v České Lípě.
... z interiéru přerovského domova.
35
12. jednání výboru FDD ČR, Česká Lípa, 12. října 2005
Dvanáctá výborová schůze bez účasti jednoho omluveného člena proběhla dne 12. října 2005
v českolipském hotelu Kahan, kam byl svolán další odborný seminář FDD ČR. Před vlastním
zahájením byl výbor přijat starostkou města, paní Hanou Moudrou.
Jednání na radnici v České Lípě probíhalo za přítomnosti zástupců sdělovacích prostředků.
V rámci vlastní výborové schůze došlo nejdříve na kontrolu závěrů z minulého jednání a poté
byla zhodnocena Divadelní přehlídka v Praze. Dále se výbor věnoval především přípravě vlastního
semináře, poté následovalo projednání organizačních záleţitostí, zejména sportovních a kulturních
akcí. Mgr. Hart informoval o formách a průběhu zahraniční spolupráce. Výbor rovněţ přijal nové
členy, a to Hanu Juřenovou, ředitelku DD Pyšely, Martinu Koláčkovou, sociální pracovnici DDŠJ
v Černé Vodě a Danu Šemberovou, ředitelku DDŠJ v Černé Vodě. Členství bylo ukončeno těmto
členům: Heleně Fukalové, Marcele Ingrové, Josefu Kamenskému, Naděţdě Vopelkové a Lumíru
Weinholdovi.
Členka výboru, paní Marie Čápová informovala o převzetí vyznamenání od Rytířského řádu sv.
Václava za celoţivotní práci s dětmi. Byl jí udělen „Kříţ sv. Václava“. Rytířský řád sv. Václava
(EOSW) je mezinárodní nevládní organizace, která pomáhá také dětem z dětských domovů (např.
organizace táborů, pobytů dětí u moře apod.).
Českolipské náměstí s radnicí.
36
Odborný seminář v České Lípě, 13. – 14. října 2005
Místo konání: hotel Kahan, Česká Lípa
Počet účastníků: 98
Téma: „Ukončení pobytu zletilých nezaopatřených osob v zařízeních pro výkon ústavní
výchovy.“
Přednášející a příspěvky:
 Jana Navrátilová, odbor soc. věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, KÚ Libereckého kraje
 Ivana Vedralová, oddělení dávek sociální péče, KÚ Libereckého kraje
 Marcela Ottová, Úřad práce Česká Lípa
 Iveta Blehová a Šárka Bryknerová DiS., Poradenské centrum pro děti a mládeţ s nařízenou
ústavní výchovou, Hrochův Týnec
 Irena Kubátová, DDŠ a VÚM Boletice
 Nikolaj V. Palatajkov, Palatajkov spol. s r. o.
 PhDr. Marie Kučerová, ředitelka DD Kašperské Hory
 Mgr., PhDr. Jiří Pán, ředitel DD Volyně
 Mgr. Eva Podubská, ředitelka DD Radenín
 Stanislav Sadílek, Holliday camp, Staré Splavy
 Blaţena Hricková, vychovatelka DD Ostrava – Slezská
Návštěva zařízení:
 Dům humanity, Česká Lípa
 Farní charita Jonáš, Česká Lípa
 Dům na půli cesty Betel, Litoměřice
 Holliday camp, Staré Splavy
… seminář před chvílí začal.
37
Projekt chráněné dílny: Výroba baletní obuvi a baletních oděvů
Palatajkov spol. s r.o. (celosvětově uznávaná firma zabývající se výrobou baletní obuvi)
Náš projekt má za cíl pomoci dětem a mladým lidem, kteří opouštějí prostředí dětských
domovů a kteří hledají pracovní uplatnění. Projekt nemá ambice řešit problém sám, ale chce se
stát jednou z mnoha součástí celého systému pomáhajícího této specifické skupině v lepší
integraci do společnosti a na trh práce. Aby byl celý proces začleňování mladých lidí do
společnosti úspěšně završen, je potřeba existence dostatečné nabídky podporovaného
zaměstnání vhodného pro mladé lidi opouštějící dětské domovy. Právě tento problém řeší aktivity
obsaţené v našem projektu chráněné dílny na výrobu baletních a divadelních potřeb.
Po ukončení základní školy bude vytipovaným klientům umoţněno nastoupit do odborného
učiliště na specializaci obuvník, krejčí anebo budou mít moţnost absolvovat rekvalifikační kurz
podobného zaměření (to v případě, ţe uţ budou mít vyučení za sebou). Tyto alternativy jsou jiţ
předjednány se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm v Lysé nad Labem a
v současné době existuje moţnost přihlášení do výše zmiňovaných oborů resp. do rekvalifikačního
kurzu.
Úspěšní absolventi (absolventi učiliště popř. rekvalifikačního kurzu) přicházejí do prostředí
chráněné dílny a stávají se zaměstnanci firmy Palatajkov spol. s r. o. Tím dostávají moţnost
ubytování, které uhradí firma Palatajkov a zároveň získávají nárok na vyuţívání doprovodných
opatření projektu (příspěvek na dopravu do zaměstnání a příspěvek na mzdy). Noví klienti nejdříve
projdou tříměsíčním zkušebním obdobím, ve kterém se seznámí s chodem a pravidly chráněné
dílny a budou zaškoleni odbornými pracovníky. V rámci školení probíhajících v kanceláři projektu
získají všechny potřebné teoretické znalosti a naučí se vyuţívat výpočetní techniku, která je
neodmyslitelně spjata s přípravou materiálu pro následné zpracování. V rámci navazujících
tréninkových aktivit se seznámí s ovládáním strojů, technologií zpracování materiálů a všemi
dalšími praktickými dovednostmi potřebnými pro výrobu baletní obuvi a baletních oděvů.
Po úspěšném absolvování zkušebního období bude následovat plnohodnotné zapojení klienta
do výroby baletních a divadelních potřeb s odpovídajícím finančním ohodnocením a pod vedením
odborných pracovníků. Zároveň budou v prostorách kanceláře probíhat další teoretická školení a
vzdělávací kurzy zaručující další profesní růst v oboru. V případě ukončení pracovního poměru
budou klientům poskytnuty informace o moţnostech dalšího uplatnění a budou jim poskytnuty
kontakty na další moţné zaměstnavatele v jejich oboru.
Z důvodu schválení podpory z Evropského sociálního fondu je potřeba jednat přesně podle
harmonogramu projektu. Oficiální spuštění aktivit projektu je 1. listopadu 2005, ale přípravné práce
jiţ běţí několik měsíců.
Kontaktní adresy na subjekty uvedené v textu:
Nikolaj V. Palatajkov
Palatajkov spol. s r. o.
Pštrossova 35/1508
110 00 Praha 1
tel.: 224 934 404
Mgr. Michal Šmíd
Úřad městské části Praha 1
Vodičkova 18
115 68 Praha 1
tel: 221 097 781
[email protected]
Ing. Irena Mázlová, ředitelka
SOŠ a SOU, Strţiště 475
289 22 Lysá nad Labem
tel: 325 551 074
fax: 325 551 330
[email protected]
N. V. Palatajkov představuje svůj projekt.
38
13. jednání výboru FDD ČR, ÚSP Červený Hrádek, 1. prosince 2005
Další společné jednání uspořádal výkonný výbor FDD ČR v ÚSP Červený Hrádek, kam jej
pozvala ředitelka tohoto zařízení a členka výkonného výboru Mgr. Jana Pilná. Omluveni byli
tentokrát dva členové.
Prostředí ÚSP Červený Hrádek a ukázky z činnosti.
Výbor konstatoval, ţe všechny závěry z minulé schůze byly splněny a věnoval se zejména
hodnocení podzimního semináře, jehoţ výrazným pozitivem byla tentokrát nadstandartní publicita
a rovněţ výrazně pozitivní přístup starostky České Lípy. Bohuţel se tentokrát nepodařilo zajistit
výraznou a známou osobnost v rámci odborných referátů, např. chyběli zástupci MŠMT ČR a
MPSV. Výbor se dále věnoval přípravě jarního semináře (6. – 7.4.2006, Javorník na Šumavě),
zkontroloval doposud známé termíny regionálních kol Nejmilejšího koncertu a Sportovních soutěţí,
seznámil se s protokolem ze zasedání CF FICE konaného 21.9.2005 v Alba Julia v Rumunsku a
prostřednictvím Mgr. Kurze s finančním hodnocením podzimního semináře. Dále výbor projednával
informaci o divadelním představení v ND pro DD (23.4.2006), případný výběr dětí z DD na kongres
v Sarajevu, připravované projekty na rok 2006, archivaci materiálu FDD ČR. Byla provedena revize
hospodaření a nebyly shledány ţádné závady. V rámci zahraniční spolupráce výbor projednal
pozvánku pana Tibora Steinera (SR) na IX. Europa Cup Dunaj (sportovní soutěţe, Keczkeméth,
Maďarsko, 23. – 26.6.2006).
39
(text aktualizovaný k právnímu stavu od 1. ledna 2006)
2. K zákonu č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní
výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve
školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony
Dne 1. října 2005 byla v částce 133 Sbírky zákonů vyhlášena pod číslem 383/2005 Sb.
rozsáhlejší, převáţně technická novela zákona č. 109/2002 Sb. Kromě tohoto zákona byly téţ
novelizovány: zákon o soudnictví ve věcech mládeţe (č. 218/2003 Sb.), zákon o rodině (č. 94/1963
Sb.), školský zákon (č. 561/2004 Sb.), zákon o poskytování dotací soukromým školám,
předškolním a školským zařízením (č. 306/1999 Sb.), občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.) a
zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (č. 563/2004 Sb.). Zákon č.
383/2005 Sb. nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni
jeho vyhlášení, tedy dnem 1. prosince 2005.
Zákon č. 383/2005 Sb. přináší do zákona č. 109/2002 Sb. potřebné úpravy, které vzešly
z více neţ dvouletých praktických zkušeností, s cílem dále zkvalitňovat celý systém náhradní
výchovy. Nejdůleţitější změny se týkají následujících oblastí:
 zavedení legislativní zkratky „nezaopatřená osoba“ (§ 2 odst. 6) – jedná se o zletilou
nezaopatřenou osobu po ukončení výkonu ústavní a ochranné výchovy, připravující se na
budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let; této osobě můţe být poskytováno plné přímé
zaopatření za podmínek sjednaných ve smlouvě mezi nezaopatřenou osobou a školským
zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“). Důvodem
zavedení zkratky „nezaopatřená osoba“ je odlišení nezaopatřených osob od dětí, kterým je
v zařízení poskytována péče na základě soudního rozhodnutí, a dále téţ nemoţnost tuto
skupinu osob zejména vzhledem k jejich věku podřadit pod zkratku „dítě“ zavedenou v § 1
odst. 2. Na nezaopatřené osoby se vztahují stejná práva a povinnosti zakotvené v § 20 jako
v případě dětí s nařízenou ústavní výchovou, s výjimkou povinnosti hradit ze svých příjmů
náklady spojené s přepravou do zařízení, které dítě neoprávněně opustilo nebo se do něj
nevrátilo (§ 20 odst. 2 písm. c)). Nezaopatřené osobě nelze uložit opatření ve výchově
podle § 21, neboť v zařízení pobývá dobrovolně.
 vztah zařízení k dítěti po dobu pobytu dítěte mimo zařízení – v nově vloţeném odstavci 8 v
§ 2 je výslovně stanoveno, ţe v době, kdy je pobyt dítěte v zařízení přerušen na základě
povolení ředitele zařízení, nebo v době, kdy je dítě s uloţenou ochrannou výchovou
podmíněně umístěno na základě rozhodnutí soudu mimo zařízení, poskytují dítěti plné přímé
zaopatření osoby, u nichţ dítě pobývá. Kromě pozastavení poskytování plného přímého
zaopatření v uvedené době tak dochází i k sjednocení terminologie se zákonem č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře (§ 7 odst. 4, § 19 odst. 3). Blíţe viz stanovisko č. 3.
 nejvyšší počet dětí ve výchovné skupině v diagnostickém ústavu (§ 4 odst. 2 písm. a)) –
počet dětí byl z původních 4 aţ 6 rozšířen na 4 aţ 8. V rámci tohoto rozmezí určuje velikost
skupiny ředitel zařízení, který by měl zohlednit náročnost výchovného a diagnostického
působení podle aktuální situace v zařízení. Ţádost o výjimku z počtu dětí ve výchovné nebo
rodinné skupině a z počtu výchovných nebo rodinných skupin v jedné budově či ve více
budovách v jednom areálu můţe kromě ředitele zařízení nově podat téţ zřizovatel zařízení (§
4 odst. 6) – tímto je zřizovateli dána moţnost více ovlivnit situaci v zařízení.
 možnost dodatečného předložení dokladů orgánem sociálně-právní ochrany dítěte při
přijetí dítěte na základě předběžného opatření (§ 5 odst. 5) – vzhledem k tomu, ţe v praxi
byla povinnost předloţit doklady (rodný list, občanský průkaz, očkovací průkaz, poslední školní
vysvědčení aj.) při přijetí dítěte k pobytu do diagnostického ústavu mnohdy nesplnitelná,
stanovuje se nově, ţe pokud nelze ze závaţných důvodů při přijetí dítěte na základě
předběţného opatření předloţit některé z dokladů uvedených v § 5 odst. 5, s výjimkou
rozhodnutí o předběţném opatření a písemného vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním
stavu dítěte, zajistí orgán sociálně-právní ochrany předloţení dokladů bez zbytečného odkladu
dodatečně.
40
 přesnější určení osob, které mohou za dítě činit určité právní úkony – zákonní zástupci
dítěte (§ 2 odst. 7 písm. d), § 5 odst. 9 a další) - v některých případech byla legislativní
zkratka „osoby odpovědné za výchovu“ nahrazena uţším a přesnějším pojmem „zákonní
zástupci dítěte“. Zatímco osobami odpovědnými za výchovu jsou rodiče nebo jiné osoby,
kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 2 odst. 2), pojmem
zákonní zástupci dítěte je nutno rozumět osoby, které jsou v souladu se zvláštním právním
předpisem (zákonem o rodině) nebo rozhodnutím soudu oprávněny jednat za dítě;
zákonným zástupcům dítěte je vyhrazeno:
- poţádat v odůvodněné písemné ţádosti o přemístění dítěte do jiného dětského domova,
dětského domova se školou nebo výchovného ústavu (§ 5 odst. 9),
- poţádat o umístění dítěte v diagnostickém ústavu v důsledku poruchy chování dítěte (§ 7
odst. 1),
- poţádat o celodenní nebo internátní sluţby v rámci preventivně výchovné péče (§ 16 odst.
2 písm. b) a c))
- uzavírat smlouvu o poskytování preventivně výchovné péče se střediskem nebo
diagnostickým ústavem (§ 16 odst. 3)
- právo na informace o dítěti (povinnost ředitele zařízení podávat informace na základě
ţádosti - § 24 odst. 1 písm. h)),
- právo na projednání opatření zásadní důleţitosti předem (povinnost ředitele zařízení
projednat předem opatření zásadní důleţitosti se zákonnými zástupci dítěte, nehrozí-li
nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření; nejsou-li
dosaţitelní, navrhnout soudu ustanovení opatrovníka - § 24 odst. 1 písm. i)),
- práva a povinnosti podle § 26 odst. 1 a 2 (např. právo na informace o dítěti na základě své
ţádosti nebo povinnost předat dítěti umístěnému do zařízení na základě jejich ţádosti
finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31).
Jiné osoby odpovědné za výchovu (tj. např. babička, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu
dítě svěřeno do výchovy), mají pouze práva podle § 26 odst. 1 písm. c), d) a e) a povinnosti podle
§ 26 odst. 2 písm. a), b), c) a d).
 povinnost diagnostického ústavu oznámit přijetí, umístění nebo přemístění dítěte do 3
pracovních dnů soudu, který ve věci dítěte rozhodl, orgánu sociálně-právní ochrany dětí
příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte a osobě odpovědné za výchovu, pokud
se jí nedoručuje rozhodnutí o umístění nebo přemístění dítěte (§ 5 odst. 10) – výslovně je
stanovena povinnost oznamovat i umístění dítěte, neboť vzhledem k terminologii § 5 jsou
umístění a přemístění odlišné věci; umístění a přemístění podléhá reţimu správního řízení.
 zkrácení lhůty, ve které si musí zařízení vyzvednout dítě zadržené na útěku, ze 3 na 2
dny od oznámení diagnostickým ústavem (§ 6 odst. 2) – podle zkušeností mnoha zařízení
byla třídenní lhůta příliš dlouhá a v praxi způsobovala spíše problémy.
 možnost diagnostického ústavu zřizovat více než jednu výchovnou skupinu za účelem
dlouhodobé péče (§ 9 odst. 2) – úprava se provádí na základě získaných zkušeností (např.
půjde o skupinu dětí s neurologickou a psychiatrickou diagnózou a skupinu nezletilých matek
s dětmi apod.).
 možnost v odůvodněných případech členit výchovné skupiny podle pohlaví dítěte
v diagnostickém ústavu, který není členěn podle pohlaví dítěte (§ 10 odst. 2) – v praxi se
ukázalo, ţe striktní stanovení povinnosti smíšených skupin můţe v případě silné nerovnováhy
v zastoupení pohlaví způsobit nemoţnost jejího dodrţení; pravidlo tedy nadále zůstává, ale
v odůvodněných případech nemusí být dodrţeno.
 změna limitu věku pro dítě nastupující do výchovného ústavu (§ 14 odst. 3) – v souladu
se zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve
věcech mládeţe a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeţe), ve
znění pozdějších předpisů, bylo zpřesněno věkové rozpětí umísťovaných dětí s uloţenou
ochrannou výchovou z původních dětí starších 12 let na děti mladší 15 let. Soud pro mládeţ
můţe podle § 93 zákona o soudnictví ve věcech mládeţe uloţit mj. i ochrannou výchovu dítěti
mladšímu patnácti let, které se dopustí činu jinak trestného, a to tehdy, odůvodňuje-li to povaha
spáchaného činu jinak trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy.
Obligatorně pak soud pro mládeţ uloţí ochrannou výchovu dítěti, které spáchalo čin, za nějţ
trestní zákon ve zvláštní části dovoluje uloţení výjimečného trestu, a které v době spáchání
činu dovršilo dvanáctý rok svého věku a je mladší neţ patnáct let.
41
 používání stavebně technických prostředků k zabránění útěku dětí v zařízeních, ve
kterých jsou umístěny děti s nařízenou ochrannou výchovou a využívání
audiovizuálních systémů v těchto zařízeních (§ 15) – výslovně se stanoví, ţe z důvodu
péče o děti s uloţenou ochrannou výchovou bude moţné zřídit zařízení, které svým vybavením
zajistí, aby tyto děti ze zařízení neutíkaly. Je tedy umoţněno, aby např. v oknech byly mříţe,
okolo zařízení plot apod. Dále je moţno v takovém zařízení z bezpečnostních důvodů
instalovat kamerový systém. Pokud jde o soulad sledování dětí kamerami s poţadavkem
ochrany lidských práv a zejména práv dítěte, byla právní úprava pojata tak, aby k zásahu do
těchto práv nedošlo.
Listina základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy o lidských právech sledují jeden
základní cíl – ochranu práv a svobod člověka. V tomto případě se jedná zejména o právo na
nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a na nedotknutelnost obydlí. Proto bylo nutné
vymezit, které prostory v zařízeních jsou pojmově vhodné a určené k realizaci těchto práv a ve
kterých by sledování kamerami do těchto práv zasáhlo. Zajisté není sporu o tom, ţe loţnice
dětí a k nim náleţející příslušenství (kuchyňky, šatny, WC, umývárny apod.) jsou prostory
takové povahy, ţe se v nich očekává poskytnutí velké míry soukromí, a jelikoţ slouţí dětem
k uspokojování základních lidských potřeb jako je spánek, hra, osobní hygiena, odpočinek,
stravování a dalších, je nepochybné, ţe dětem plní funkci obydlí a jako takové si zaslouţí
nejvyšší moţnou ochranu. Sledování kamerami by v tomto případě představovalo nadměrný a
neoprávněný zásah do soukromí dětí.
Jinou povahu však mají společné a obsluţné prostory jako jsou chodby, haly apod., kde je
z povahy těchto prostor realizace práva na soukromí vyloučena a do kterých mají přístup
nejen děti, ale i personál, návštěvy, příp. další osoby. Zde jiţ dochází ke střetu zájmů mezi
právem na ochranu soukromí a povinnosti zařízení zajistit bezpečnost dětí i personálu. Jelikoţ
prostory svou povahou soukromé nejsou, je moţné v nich připustit prostorové sledování
kamerami. Totéţ ještě více platí u okolí zařízení, jako je prostor přede dveřmi, zahrada,
oplocení či prostor dětem nepřístupných atd.
Co se týče oddělené místnosti, dochází zde ke značnému omezení osobní svobody dítěte
a navíc pracovníci zařízení jsou ze zákona povinni dítě v zájmu jeho bezpečnosti často
sledovat a kontrolovat. Případné sledování tohoto dítěte audiovizuální technikou je nejen
moţné, ale někdy i vhodné, neboť tím můţe dojít k lepšímu výkonu povinnosti personálu
ohlídat bezpečnost takového dítěte.
Plány pro vyuţívání audiovizuální techniky včetně rozmístění sledovacích bodů
v zařízeních a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních
a jejich jednotlivé druhy schvaluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
 zavedení legislativní zkratky „klient“ (§ 16 odst. 1) – za účelem rozlišení dětí v zařízeních
pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a dětí ve střediscích výchovné péče, která jsou
zařízeními preventivními; klient je legislativní zkratkou pro děti s rizikem poruch chování či s jiţ
rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, u nichţ není
nařízena ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova, a dále téţ pro zletilé osoby do
ukončení středního vzdělávání, kterým je poskytována preventivně výchovná péče.
 pedagogičtí pracovníci zařízení nebo střediska (§ 18 a 18a) – pedagogickým pracovníkem
můţe být ten, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., a dále podmínku
psychické způsobilosti. Způsob provádění psychologického vyšetření upravuje § 18 odst. 3 až
6. Dále je nově v zákoně stanoveno, jaké podmínky musí splňovat osoba, která bude chtít
získat akreditaci pro účely provádění psychologického vyšetření (§ 18a). Akreditace bude
udělována Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ve standardním správním řízení.
Postup při zjišťování psychické způsobilosti, vzor prohlášení před psychologickým vyšetřením,
vzor psychologického posudku, podrobnosti o školení osob ţádajících o akreditaci a obsah
ţádosti o akreditaci upraví v souladu s § 41 odst. 1 písm. h) vyhláška, která bude vydána
v nejbliţší době.
 zřetelnější oddělení režimu výkonu ústavní a ochranné výchovy (§ 20) – je vymezen
základní výčet práv pro děti s nařízenou ústavní výchovou a v nově vloţeném odstavci 3 § 20
je uvedeno, která práva platí také pro děti s uloţenou ochrannou výchovou. Jedinými
vyloučenými právy jsou právo přijímat návštěvy jiných osob neţ osob odpovědných za
výchovu, osob blízkých a orgánu sociálně-právní ochrany dětí a právo na vycházku. Návštěvy
42





a vycházky budou nově u dětí s uloţenou ochrannou výchovou povaţovány za opatření ve
výchově, tedy za odměnu, a budou moci být povoleny za podmínek stanovených zákonem.
upřesnění podmínek výkonu práva přijímat návštěvy (§ 20 odst. 1 písm. o)) – nově bude
postačovat, aby byl pedagogický pracovník o návštěvě pouze vyrozuměn, není však oprávněn
ji zakazovat nebo povolovat. Jediným moţným způsobem omezení tohoto práva bude uloţení
zákazu návštěv jako standardního opatření ve výchově a dále zůstává v pravomoci ředitele
konkrétní návštěvu zakázat nebo přerušit podle § 23 odst. 1 písm. e). Toto právo se nově
nebude týkat dětí s uloţenou ochrannou výchovou – tyto děti mohou přijímat návštěvy
v souladu s § 21 odst. 4 písm. b).
doplnění další povinnosti dítěte plnit požadavky ředitele v případě podezření na
intoxikaci alkoholem nebo drogami (§ 20 odst. 2 písm. f) – krev bude v případě potřeby
moci odebírat pouze zdravotnický pracovník, který je schopen dostatečně posoudit eventuelní
nebezpečí takového odběru pro zdraví dítěte; na toto navazuje ustanovení § 38 odst. 2, které
zakotvuje povinnost zdravotnického zařízení vyhovět ţádosti ředitele zařízení o vyšetření při
podezření z intoxikace dítěte a podle závěru lékaře poskytnout dítěti ošetření ve zdravotnickém
zařízení po dobu nutnou k detoxikaci.
práva a povinnosti ředitele zařízení (§ 23 odst. 1, § 24, § 25) – nově je stanovena pouze
pravomoc povolit dítěti pobyt mimo zařízení, další podrobnosti jiţ budou obsaţeny v zákoně č.
359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke
sjednocení pobytů dětí mimo zařízení do nového písmene a) zůstalo v písmeni b) pouze
oprávnění ředitele podat návrh na podmíněné umístění dítěte s uloţenou ochrannou výchovou
mimo zařízení podle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o
soudnictví ve věcech mládeţe a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech
mládeţe), ve znění pozdějších předpisů.
Dále je upřesněno, za jakých podmínek lze povolit přechodné ubytování mimo zařízení, např.
na internátu (písmeno c)). Výslovně je řečeno, ţe u dětí s uloţenou ochrannou výchovou půjde
o opatření výjimečné a vţdy s přivolením soudu. Písmeno i) reaguje na znění zákona o
soudnictví ve věcech mládeţe, který umoţňuje, aby soud změnil v některých případech
ochrannou výchovu na ústavní a naopak. Můţe jít o motivační prvek na chování dítěte, neboť
reţim obou typů náhradní výchovy se výrazněji odlišuje. V písmeně n) se doplňuje na základě
dosavadních zkušeností nové právo ředitele nařídit vyšetření v případě, ţe vznikne podezření
na akutní intoxikaci dítěte. Povinnost informovat soud pro mládeţ nebo státního zástupce o
výsledku přijatých opatření (§ 24 odst. 2 písm. f)) vzniká na základě zákona o soudnictví ve
věcech mládeţe. V § 25 je upřesněno, která práva a povinnosti se vztahují také na ředitele
střediska.
rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy (§ 24
odst. 3) – v nově vloţeném odstavci 3 § 24 je uveden výčet případů, v nichţ ředitel zařízení
rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, tedy podle správního řádu.
Jedná se o následující rozhodnutí:
a) o úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny
ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyţádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2
odst. 7 písm. d),
b) o umístění dítěte podle § 5 odst. 1,
c) o přemístění dítěte podle § 5 odst. 9,
d) o povinnosti dítěte uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle §
20 odst. 2 písm. c),
e) o zamítnutí ţádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) a c),
f) o zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d),
g) o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v
zařízeních podle § 27 až 29.
Rozhodnutí musí mít všechny náleţitosti stanovené správním řádem (podle § 47 zákona č.
71/1967 Sb., v řízeních zahájených po 1. lednu 2006 pak podle § 68 aţ 70 zákona č. 500/2004
Sb.). Nadřízeným (odvolacím) správním orgánem ředitele dětského domova, dětského domova
se školou a výchovného ústavu je příslušný krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem
ředitele diagnostického ústavu je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy.
43





Podle § 55 zákona č. 71/1967 Sb. (resp. od 1. ledna 2006 podle § 85 zákona č. 500/2004
Sb.) má včas podané odvolání odkladný účinek, pokud zvláštní právní předpis (resp. zákon)
nestanoví jinak. Odkladný účinek znamená, ţe do doby, neţ je o odvolání rozhodnuto,
napadené rozhodnutí nenabývá právní moci a není vykonatelné. Odkladný účinek odvolání
ve vztahu k vykonatelnosti rozhodnutí trvá do doby, neţ je o odvolání rozhodnuto a toto
nabude formální právní moci. Podle § 36 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb. odkladný účinek
nemá odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. b), c), e) a f) a rozhodnutí v těchto
případech je tedy vykonatelné (resp. podle § 74 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. předběţně
vykonatelné) jiţ dnem jeho oznámení.
úhrada péče (§ 27 až 30) – došlo ke zpřesnění výčtu osob, které jsou povinny hradit příspěvek
na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám – nově to budou pouze rodiče.
Je výslovně stanoveno, ţe rodiče, pokud jsou dva, hradí příspěvek rovným dílem (napůl).
V případě, ţe rodič je pouze jeden, bude sám hradit celý příspěvek. Je stanovena povinnost
ředitele zařízení vydat o příspěvku rozhodnutí. Dále je nově upraven výpočet příspěvku –
v případě vyšší inflace bude automaticky docházet k jeho valorizaci. V § 28 odst. 1 byla
zrušena povinnost předkládat potvrzení úřadu o výši příjmů – nově budou rodiče své příjmy
odůvodňující sníţení nebo prominutí příspěvku prokazovat přímo řediteli zařízení. Rodiče jsou
povinni kaţdých 6 měsíců prokázat, ţe splňují podmínky pro sníţení nebo prominutí příspěvku,
a dále jsou povinni bezodkladně oznamovat kaţdé změny v příjmech, které by mohly mít vliv
na výši příspěvku. Pokud tyto povinnosti nesplní, příspěvek se po uplynutí lhůty pro prokázání
splnění podmínek nebo zpětně od doby, kdy došlo ke změně v příjmech, odpovídajícím
způsobem zvýší. Více viz stanovisko č. 6.
zvýšení částek kapesného a věcná pomoc (§ 31 odst. 1 a § 33) – maximální výše
kapesného byla zvýšena u dětí od 6 do 10 let věku na 120 Kč, u dětí od 10 do 15 let věku na
210 Kč a u dětí starších 15 let nebo u nezaopatřených osob na 300 Kč. Ustanovení § 33
upřesňuje, komu a kdy je poskytována věcná, peněţitá nebo poradenská pomoc. Více viz
stanovisko č. 3.
přesnější úprava správního řízení (§ 36) – výslovně je stanoveno, ţe na rozhodování
Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy o právech a povinnostech podle tohoto zákona a
na rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech osob v oblasti státní správy podle §
24 odst. 3 se vztahuje správní řád. Dále jsou upřesněny nadřízené správní orgány (v případě
ředitele diagnostického ústavu je nadřízeným správním orgánem Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy, v případě ředitele dětského domova, dětského domova se školou a
výchovného ústavu krajský úřad). Odkladný účinek odvolání je vyloučen u rozhodnutí o
umístění, přemístění a zrušení pobytu mimo zařízení, neboť vzhledem k povaze těchto
rozhodnutí není časové zdrţení ţádoucí. Více viz stanovisko č. 5.
oprávnění státního zástupce při výkonu dozoru (§ 39 odst. 2) – na návrh Nejvyššího
státního zastupitelství bylo nově zakotveno právo státního zástupce hovořit s dětmi bez
přítomnosti jiných osob a dále téţ právo ţádat od zaměstnanců zařízení a dalších osob
podílejících se na péči o děti potřebná vysvětlení.
přechodná ustanovení (čl. II zákona č. 383/2005 Sb.)
 bod 1 upravuje platnost posudků o psychické způsobilosti vydaných před účinností zákona
č. 383/2005 Sb., tedy před 1. prosincem 2005. Tyto posudky budou platné po dobu 7 let
ode dne jejich vydání. Pokud však vzniknou důvodné pochybnosti o tom, zda pedagogický
pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti podle § 18, ředitel zařízení nařídí
pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a stanoví k tomu
přiměřenou lhůtu.
 bod 2 stanoví tříměsíční lhůtu ode dne nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., tj. do 1.
března 2006, během níţ je ředitel povinen zajistit, aby rozhodnutí o stanovení příspěvku na
úhradu péče vydaná před 1. prosincem 2005, která nejsou v souladu s novými
ustanoveními § 27 a 28, byla nahrazena novými rozhodnutími – viz stanovisko č. 7.
 bod 3 stanoví dvouletou lhůtu ode dne nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., ve které je
nutno uvést počty dětí ve výchovných skupinách a rodinných skupinách a počty rodinných
skupin a výchovných skupin v zařízeních do souladu s novým zněním § 4 odst. 2 až 5.
 bod 4 ponechává do 31. prosince 2005 příspěvek v dosavadní výši, od 1. ledna 2006 můţe
být uplatněn valorizační postup podle § 27 odst. 4.
44
3. Poskytování kapesného dětem a nezaopatřeným osobám, kterým se poskytuje plné přímé
zaopatření, umístěným ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy
Dětem podle § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004
Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb., a nezaopatřeným osobám je v souladu s §
2 odst. 7 poskytováno plné přímé zaopatření.
Dítětem se podle § 1 odst. 2 rozumí nezletilá osoba, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let,
případně zletilá osoba do 19 let; nezaopatřenou osobou je v souladu s § 2 odst. 6 zletilá
nezaopatřená osoba po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na
budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let; nezaopatřeným osobám můţe zařízení poskytovat
plné přímé zaopatření za podmínek sjednaných ve smlouvě mezi nezaopatřenou osobou a
školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“).
Plné přímé zaopatření zahrnuje v souladu s § 2 odst. 7 stravování, ubytování, ošacení, učební
potřeby a pomůcky, úhradu nezbytně nutných nákladů na vzdělávání, úhradu nákladů na zdravotní
péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla
péče vyţádána zákonnými zástupci dítěte, kapesné, osobní dary a věcnou pomoc při odchodu
zletilých ze zařízení a úhradu nákladů na dopravu do sídla školy.
Ustanovení § 20 říká, ţe dítě s nařízenou ústavní výchovou má právo na zajištění plného
přímého zaopatření. Toto právo má podle § 20 odst. 3 i dítě s uloţenou ochrannou výchovou a
dále téţ podle § 20 odst. 5 i nezaopatřené osoby.
Poskytování kapesného je upraveno v § 31. Ustanovení § 31 odst. 3 stanoví, ţe kapesné
nenáleţí dítěti za dny, po které je dítě na útěku ze zařízení nebo je ve výkonu vazby nebo ve
výkonu trestu odnětí svobody.
To znamená, ţe kapesné nenáleţí dítěti ode dne, kdy se útěku dopustilo, do dne, kdy bylo
z útěku odhlášeno, včetně těchto dní. Útěkem se rozumí kaţdé neoprávněné opuštění zařízení,
tedy i v případě krátkodobého útěku (např. několikahodinového) by kapesné nemělo být
vyplaceno za den, ve kterém se dítě útěku dopustilo. Obdobně je nutno interpretovat § 2 odst. 8
zákona č. 109/2002 Sb. – v době, kdy je pobyt v zařízení přerušen poskytují dítěti plné přímé
zaopatření osoby, u nichţ dítě pobývá (coţ v případě kapesného znamená ode dne, kdy dítě
opustilo zařízení do dne návratu, včetně těchto dnů).
S účinností od 1. prosince 2005 byl do § 2 zákona č. 109/2002 Sb. vložen zákonem č.
383/2005 Sb. nový odstavec 8, podle něhož v době, kdy je pobyt dítěte v zařízení přerušen
na základě povolení ředitele zařízení, nebo v době, kdy je dítě s uloženou ochrannou
výchovou podmíněně umístěno na základě rozhodnutí soudu mimo zařízení, poskytují plné
přímé zaopatření – tedy i kapesné – osoby, u nichž dítě pobývá. Poskytování plného
přímého zaopatření zařízením po tuto dobu je tedy pozastaveno.
Kapesné není nutné v těchto případech vyplácet zálohově, neboť ředitel zařízení rozhoduje o
tom, na jak dlouho bude pobyt dítěte mimo zařízení povolen, resp. soud rozhoduje o tom, jak
dlouho bude dítě s uloţenou ochrannou výchovou podmíněně umístěno mimo zařízení. Ředitel
zařízení tedy můţe předem spočítat, jaká výše kapesného dítěti za daný měsíc náleţí – podle § 31
odst. 2 se za období kratší neţ 1 měsíc stanoví podle počtu dnů, v nichţ je dítě v péči zařízení.
Denní výše kapesného činí jednu třicetinu měsíční výše kapesného a vypočtená celková částka se
zaokrouhluje na desetikoruny směrem nahoru.
Pokud dojde k mimořádnému (předem neplánovanému) přerušení pobytu dítěte v zařízení,
(včetně útěku dítěte ze zařízení), zkrátí se o příslušné denní částky výplata kapesného
v následujícím měsíci.
Dále lze uvést, ţe zařízení poskytují dětem péči jinak poskytovanou rodiči nebo jinými
osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. To
znamená, ţe prvotním předpokladem pro to, aby zařízení dítěti poskytovalo plné přímé zaopatření
(a to včetně kapesného), je skutečnost, ţe dítě není v péči rodiče nebo jiné osoby, které bylo
dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Uvedené je podstatné v případě,
ţe dítě je svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dítěte do péče budoucích
osvojitelů (viz § 69 zákona o rodině) nebo do péče budoucích pěstounů (viz § 45b odst. 2 zákona
45
o rodině). Tyto osoby jsou v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. „osobami, kterým bylo
dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu“, tedy osobami odpovědnými za
výchovu. Plné přímé zaopatření dětem poskytují tyto osoby odpovědné za výchovu, nikoliv
zařízení. V případě dětí svěřených do výchovy budoucím osvojitelům nebo budoucím pěstounům
tudíţ nejde o děti uvedené v § 2 odst. 2 aţ 4 zákona č. 109/2002 Sb. a kapesné těmto dětem
zařízení nevyplácí.
Poznámka: Toto stanovisko s účinností od 1. prosince 2005 v plném rozsahu nahrazuje
stanovisko č. 12 Právních výkladů č. 1/2004.
4. Stanovení příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám
umístěným ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v
případě, kdy je rodič dítěte nebo nezaopatřené osoby ve výkonu trestu odnětí svobody
znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a
zákona č. 383/2005 Sb., s účinností od 1. prosince 2005 v § 27 stanoví, ţe „Rodiče jsou povinni
hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních.
V případě, že dítě nebo nezaopatřená osoba má vlastní pravidelné příjmy, podílí se podle § 29 na
hrazení příspěvku.“. Za příjmy se pro účely tohoto zákona povaţují příjmy uvedené v § 6 zákona č.
463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 27 odst. 6 se rodiče, a to i pokud jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, na hrazení
příspěvku podílejí rovným dílem, s výjimkou případů stanovených v § 28 – tj. pokud rodiče doloţí
řediteli zařízení, ţe jejich příjem nebo příjem jejich domácnosti po zaplacení příspěvku
stanoveného podle § 27 bude niţší neţ ţivotní minimum, stanoví se příspěvek v takové výši, aby
jim ţivotní minimum zůstalo zachováno. Vţdy po uplynutí 6 měsíců jsou rodiče povinni prokazovat,
ţe splňují podmínky pro sníţení nebo prominutí příspěvku, a dále bezodkladně oznamovat kaţdé
změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku. Výši příspěvku a podíl rodičů na jeho
úhradě v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení rozhodnutím.
Ke sráţkám příspěvku na úhradu péče z pracovní odměny odsouzeného ve výkonu trestu
odnětí svobody dochází přímo na základě § 33 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu
odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
způsobem podle prováděcí vyhlášky č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve
výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a
chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších
předpisů. Pro podrobnosti si dovolujeme odkázat na zmiňovanou vyhlášku, dále uvádíme pouze
informace, které jsou v této souvislosti zásadní.
Podle vyhlášky č. 10/2000 Sb. spadá příspěvek na úhradu péče poskytované dětem v
zařízeních pod společný pojem „výţivné nezaopatřených dětí“ (§ 1 odst. 2 písm. a)). Tyto srážky
provádí přímo věznice, a to na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí
srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného), nebo s písemným souhlasem odsouzeného.
Proto je nutné příslušné věznici nejprve zaslat ţádost o provádění sráţek z odměny
odsouzeného v konkrétní výši. S těmito sráţkami však musí odsouzený vyjádřit písemně
souhlas. V opačném případě je od 1. ledna 2006 nezbytné poţádat podle § 105 odst. 2 zákona č.
500/2004 Sb., správní řád, o provedení exekuce exekuční správní orgán, kterým je v souladu s §
106 odst. 1 obecný správce daně – celní úřad.
Dále je nutné říci, ţe z ustanovení § 28 zákona č. 109/2002 Sb. vyplývá, ţe i v případě rodiče,
který je ve výkonu trestu odnětí svobody, přichází v úvahu institut snížení, resp. prominutí
příspěvku v případě, že příjem rodiče bude po zaplacení tohoto příspěvku nižší než životní
minimum.
Nelze totiţ říci, ţe by se na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nevztahoval zákon o
ţivotním minimu. Skutečnost, ţe osoba je ve výkonu trestu odnětí svobody, má jiné dopady, např.
takováto osoba se pro stanovení částek ţivotního minima nepovaţuje za osobu společně
posuzovanou, není povaţována za sociálně potřebnou ani v případě příjmů niţších neţ ţivotní
minimum, některé dopady jsou ve sféře státní sociální podpory apod. Toto však nemá vliv na
možnost snížení příspěvku podle § 28.
46
Znění § 28 účinné od 1. prosince 2005 jiţ nevyţaduje prokazování nároku na sníţení nebo
prominutí příspěvku potvrzením okresního úřadu, resp. obecního úřadu obce s rozšířenou
působností, příjmy budou rodiče prokazovat přímo řediteli zařízení.
Poznámka: Stanovisko č. 13 Právních výkladů č.1/2004 bylo upraveno v souladu se
změnami vyplývajícími ze zákona č. 383/2005 Sb.
5. Rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy podle §
24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb.
Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl
účinnosti dnem 1. prosince 2005, odstranil dřívější spory o to, na jaké rozhodování ředitele
školského zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (dále jen „zařízení“) se
správní řád vztahuje a na které ne. V nově vloženém odstavci 3 § 24 je uveden taxativní výčet
všech rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Jedná
se o následující rozhodnutí:
a) o úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze
zdravotního pojištění, pokud byla péče vyţádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2 odst. 7
písm. d),
b) o umístění dítěte podle § 5 odst. 1,
c) o přemístění dítěte podle § 5 odst. 9,
d) o povinnosti dítěte uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle § 20
odst. 2 písm. c),
e) o zamítnutí ţádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) a c),
f) o zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d),
g) o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám
v zařízeních podle § 27 až § 29.
Na tato rozhodování se tedy vztahuje správní řád (na řízení zahájená do 31. prosince 2005
zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, na řízení
zahájená od 1. ledna 2006 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád).
Vztah mezi zákonem č. 71/1967 Sb. a zákonem č. 500/2004 Sb. upravují přechodná
ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., konkrétně § 179. Podle tohoto ustanovení se veškerá řízení,
která nebyla pravomocně skončena před 1. lednem 2006, dokončí podle dosavadních
předpisů, tj. podle zákona č. 71/1967 Sb. Podle dosavadních předpisů se rovněţ postupuje tehdy,
pokud bylo rozhodnutí před 1. lednem 2006 zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu
orgánu. Téţ výkon rozhodnutí, který byl zahájen před účinností tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních předpisů. Pokud bylo řízení pravomocně skončeno před 1. lednem 2006, postupuje
se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového rozhodnutí podle nové právní
úpravy.
Pokud jde o určení odvolacího orgánu, § 36 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. výslovně
stanoví, ţe nadřízeným správním orgánem ředitele dětského domova, dětského domova se školou
a výchovného ústavu je krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem ředitele diagnostického
ústavu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Odvolání se podává u správního
orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Nerozhodne-li správní orgán prvního stupně o odvolání
v rámci tzv. autoremedury (můţe o odvolání rozhodnout, jestliţe odvolání v plném rozsahu vyhoví
a jestliţe tím nemůţe být způsobena újma ţádnému z účastníků, ledaţe by s tím všichni, kterých
se to týká, vyslovili souhlas – viz § 87 zákona č. 500/2004 Sb., resp. do 31. prosince 2005 § 57
odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.), předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do
30 dnů ode dne doručení odvolání.
Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný (suspenzivní)
účinek. To znamená, ţe do doby, neţ je o něm rozhodnuto, a toto rozhodnutí o odvolání nabude
právní moci, napadené rozhodnutí právní moci nenabývá a není vykonatelné. Odkladný účinek
odvolání ve vztahu k vykonatelnosti rozhodnutí trvá do doby, neţ je o odvolání rozhodnuto a
toto nabude formální právní moci. Odkladný účinek má odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst.
47
3 písm. a), d) a g) zákona č. 109/2002 Sb., u odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm.
b), c), e) a f) je odkladný účinek výslovně vyloučen ustanovením § 36 odst. 3 zákona č.
109/2002 Sb., což znamená, že rozhodnutí je vykonatelné již dnem jeho oznámení.
O odvolání proti rozhodnutí o stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované
dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních rozhoduje (s výjimkou odvolání proti
rozhodnutí ředitele diagnostického ústavu) od 1. prosince 2005 opět krajský úřad, a to i
v případě, ţe řízení bylo zahájeno před nabytím účinnosti zákona č. 383/2005 Sb. (tento zákon
totiţ v přechodných ustanoveních nestanoví ţádný zvláštní postup pro probíhající řízení o
odvoláních, o nichţ před 1. prosincem 2005 rozhodovalo Ministerstvo školství, mládeţe a
tělovýchovy).
Jiná rozhodnutí ředitele zařízení neţ uvedená v § 24 odst. 3 nemají povahu rozhodnutí ve
smyslu § 9 zákona č. 500/2004 Sb.
Poznámka: Toto stanovisko v plném rozsahu nahrazuje s účinností od 1. prosince 2005
6. K rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným
osobám ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy podle
§ 27 až § 29 zákona č. 109/2002 Sb.
znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a
zákona č. 383/2005 Sb., s účinností od 1. prosince 2005 ve svém § 27 stanoví povinnost rodičů
hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám ve školských
zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (dále jen „zařízení“). Pokud má dítě
nebo nezaopatřená osoba vlastní pravidelné příjmy, podílí se podle § 29 na hrazení příspěvku. Do
nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., tj. do 1.prosince 2005, měly povinnost přispívat na
úhradu péče osoby odpovědné za výchovu a děti s vlastními pravidelnými příjmy. Novelou zákona
č. 109/2002 Sb. tak došlo k přesnému vymezení osob, které jsou povinny příspěvek hradit – jsou
to rodiče, neboť pouze oni mají v souladu se zákonem o rodině vůči dítěti vyživovací povinnost.
Podle § 27 odst. 6 zákona č. 109/2002 Sb. se rodiče na hrazení příspěvku podílejí rovným
dílem, s výjimkou případů uvedených v § 28. Toto přesné stanovení podílu každého z rodičů
souvisí s novelizovaným zněním § 103 zákona o rodině (toto ustanovení bylo novelizováno
zákonem č. 383/2005 Sb.). V praxi totiž předchozí znění § 103 zákona o rodině působilo značné
problémy, neboť nebyla soudu stanovena jasná povinnost vždy při nařízení ústavní výchovy nebo
uložení ochranné výchovy rozhodovat o výživném. Většinou nebýval v soudní praxi brán zřetel ani
na § 99 zákona o rodině týkající se změny rozhodnutí o výživném při změně poměrů, často pak ani
v situaci, kdy dítě již nebylo v péči ani jednoho rodiče, zůstalo v platnosti původní rozhodnutí o
výživném a např. otec dítěte dál platil výživné k rukám matky, ačkoli ta již dítě v péči neměla.
Nové znění § 103 zákona o rodině tak ukládá soudu povinnost vypořádat se při rozhodnutí o
umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy vždy i s otázkou vyživovací povinnosti a
zohlednit současně předpokládanou výši příspěvku, tedy minimálně zrušit rozhodnutí původní a
vyslovit, že hrazením příspěvku je vyživovací povinnost plněna dostatečně, nebo v případě vyšších
příjmů jednoho či obou rodičů jim stanovit ještě povinnost placení výživného nad rámec příspěvku.
V případě, že je rodič pouze jeden, bude sám hradit celý příspěvek.
Pokud rodiče doloţí (přímo řediteli zařízení – povinnost předkládat potvrzení okresního
úřadu, resp. obecního úřadu obce s rozšířenou působností byla zrušena), ţe jejich příjem nebo
příjem jejich domácnosti po zaplacení příspěvku bude niţší neţ ţivotní minimum, stanoví se
příspěvek v takové výši, aby jim ţivotní minimum zůstalo zachováno. Pokud by takto stanovený
příspěvek byl niţší neţ 100 Kč, příspěvek se nehradí (§ 28 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb.).
Pokud příjem nižší než životní minimum po zaplacení příspěvku prokáže pouze jeden
z rodičů, neuhrazená část poloviny příspěvku připadající na jednoho z rodičů nepřechází na
druhého z rodičů. Tomuto druhému rodiči zůstává povinnost platit pouze původně
stanovenou polovinu příspěvku. Rodiče jsou podle § 28 odst. 2 povinni prokazovat, ţe splňují
podmínky pro sníţení nebo prominutí příspěvku kaţdých 6 měsíců. Pokud tuto povinnost nesplní,
48
příspěvek se odpovídajícím způsobem zvýší po marném uplynutí lhůty pro prokázání splnění
podmínek.
Dále jsou rodiče povinni bezodkladně oznamovat kaţdé změny v příjmech, které by mohly mít
vliv na výši příspěvku. Pokud by došlo ke zvýšení příjmů rodičů a ti by tuto změnu neoznámili,
příspěvek lze odpovídajícím způsobem zvýšit i zpětně od doby, kdy ke změně v příjmech došlo.
Příspěvek za kalendářní měsíc se určí jako součin příspěvkové základny a příspěvkového
koeficientu. Příspěvková základna je rozčleněna do čtyř kategorií podle věku dítěte od 1000 Kč u
dětí do 6 let věku do 1450 Kč u dětí starších 15 let nebo nezaopatřených osob. Pokud není
zařízení vyplácen přídavek na dítě, příspěvková základna se zvýší o součin příslušné částky podle
věku dítěte a koeficientu 0,3 (tj. např. u dítěte do 6 let věku bude výsledná příspěvková základna
činit 1000+1000x0,3, tj. 1300 Kč).
Pokud vzroste úhrnný index spotřebitelských cen zjišťovaný Českým statistickým úřadem a
posuzovaný vždy k 31. prosinci za období předcházejícího kalendářního roku nejméně o 3 %,
změní se příspěvkový koeficient tak, aby změna příspěvku v procentech byla shodná se změnou
indexu v procentech. Toto pravidlo lze použít již pro stanovení příspěvku pro období od 1. ledna
2006. Do 31. prosince 2005 je pak výše příspěvku podle § 27 odst. 1 shodná s výší příspěvkové
základny podle § 27 odst. 2.
Příklad: Pokud by úhrnný index spotřebitelských cen vzrostl za rok 2005 např. o 4,5 %,
příspěvkový koeficient by činil 1,045 a např. u dítěte do 6 let věku by se příspěvek za kalendářní
měsíc určil jako součin příspěvkové základny (1000 Kč) a příspěvkového koeficientu.
1000x1,045=1045, příspěvek po zaokrouhlení na 10 Kč nahoru tak bude činit 1050 Kč.
Zaokrouhlování příspěvku na 10 Kč nahoru se provádí při stanovení celkové měsíční výše
příspěvku, nikoliv při stanovení podílu kaţdého z rodičů na hrazení příspěvku.
Příklad: (bez ohledu na výţivné stanovené soudem) jde o sedmileté dítě, rozvedení rodiče ţijí
kaţdý sám, příjmy otce jsou cca 15 000 Kč, příjmy matky převyšují ţivotní minimum o 356 Kč.
Přídavek na dítě se zařízení nevyplácí. Úhrnný index spotřebitelských cen za posuzované období
vzrostl o 3,6 %.
1. krok – určení výše příspěvkové základny: 1 150 +1 150 x 0,3 = 1 495
2. krok – určení výše příspěvkového koeficientu: 1,036
3. krok – určení výše příspěvku (součin příspěvkové základny a příspěvkového koeficientu):
1 495 x 1,036 = 1 548,82
4. zaokrouhlení příspěvku na 10 Kč nahoru: 1550
5. kaţdý z rodičů by měl hradit: 1550/2=775
6. otec, jehoţ příjmy jsou dostatečně vysoké, bude hradit 775 Kč; matka, jejíţ příjmy převyšují
ţivotní minimum o 356 Kč, bude hradit 356 Kč
Za období kratší než 1 měsíc se výše příspěvku stanoví podle dnů, přičemž denní úhrada
nákladů činí jednu třicetinu výše příspěvku za kalendářní měsíc (§ 27 odst. 5). V § 30 je výslovně
řečeno, že příspěvek náleží zařízení od prvního dne pobytu dítěte v zařízení, pokud bylo dítě
k pobytu přijato v době do 15 hodin. Dále jsou zde stanoveny podmínky krácení, popřípadě
prominutí placení příspěvku.
V tomto případě se vypočtená částka (tj. jedna třicetina výše příspěvku vynásobena počtem
dní) zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě peněz v oběhu, což prakticky
znamená, že se provádí aritmetické zaokrouhlování na padesátihaléře:
a) částka končící na 1 aţ 24 haléřů se zaokrouhlí na celé koruny dolů (př. 100,22 Kč se
zaokrouhlí na 100,00 Kč),
b) haléře u částky končící na 25 aţ 74 haléřů se zaokrouhlí na padesátihaléř (př. 100,35 Kč se
zaokrouhlí na 100,50 Kč a 100,73 Kč se zaokrouhlí na 100,50 Kč),
c) částka končící na 75 aţ 99 haléřů se zaokrouhlí na celou korunu nahoru (př. 100,85 Kč se
zaokrouhlí na 101,Kč).
Obdobný postup při zaokrouhlování se použije i v případě částek vypočtených podle § 29 a 30
zákona č. 109/2002 Sb.
Výši příspěvku a podíl rodičů na jeho úhradě v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení
správním rozhodnutím. Rozhodnutí ředitele zařízení, kterým se stanoví výše příspěvku na
49
úhradu péče, nabude z podstaty věci právní moci vţdy později neţ prvního dne pobytu dítěte v
zařízení, a tak by mohl vzniknout dojem, ţe působí retroaktivně. Jelikoţ zákon přesně stanoví výši
příspěvku pro jednotlivé případy (§ 27 až § 29), má toto rozhodnutí deklaratorní charakter a
pouze z úřední moci tuto výši potvrzuje, pochopitelně s tím, že tato výše příspěvku je dána
v souladu s § 30 odst. 1 od prvního dne pobytu dítěte v zařízení.
Částku určenou v rozhodnutí jsou rodiče, popřípadě dítě nebo nezaopatřená osoba s vlastními
pravidelnými příjmy, uhradit podle § 30 odst. 1 ve prospěch zařízení vţdy do 15. dne kalendářního
měsíce. Do 15. dne následujícího měsíce provede zařízení vyúčtování tohoto příspěvku podle § 30
odst. 5, a v případě, ţe v daném měsíci nastala některá ze skutečností, která má na skutečnou
výši příspěvku vliv (§ 30 odst. 1, 2 a 3), vzniklý přeplatek povinnému vrátí, případně ho pouţije k
započtení na příspěvky na další měsíce. Příspěvek bude povinným zpravidla poprvé hrazen aţ po
nabytí právní moci rozhodnutí o jeho výši, v tom případě se samozřejmě na termín určený v § 30
odst. 1 nebere ohled, ale není v ţádném případě vyloučeno, aby příspěvek byl dobrovolně hrazen
ještě před vydáním rozhodnutí, jelikoţ jeho výše i ostatní podmínky jsou dány zákonem.
Zákon č. 109/2002 Sb. nestanoví ţádnou lhůtu, do kdy musí být řízení o výši příspěvku ze
strany ředitele zařízení zahájeno. Jistě je však v zájmu právní jistoty všech zúčastněných, aby
rozhodnutí bylo vydáno co nejdříve po přijetí dítěte do zařízení.
Závěrem je nutné upozornit na přechodná ustanovení zákona č. 383/2005 Sb., podle nichţ je
ředitel zařízení povinen zajistit, aby rozhodnutí o výši příspěvku vydaná před 1. prosincem 2005,
která nejsou v souladu s § 27 a 28 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném od 1. prosince 2005,
byla nahrazena novými rozhodnutími, a to do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č.
383/2005 Sb., tj. nejpozději do 1. března 2006.
Nová rozhodnutí tak např. budou muset vydat ředitelé zařízení, kteří vydali rozhodnutí o výši
příspěvku vůči jiným osobám odpovědným za výchovu neţ rodičům. Stejně tak budou muset být
vydána nová rozhodnutí v případech, kdy dosud není v rozhodnutí zohledněna skutečnost, ţe
rodiče se podílí na hrazení příspěvku rovným dílem. Nové rozhodnutí bude mít opět pouze
deklaratorní charakter a bude se tedy vztahovat na hrazení příspěvku jiţ od 1. prosince 2005.
Poznámka: Toto stanovisko s účinností od 1. prosince 2005 v plném rozsahu nahrazuje
7. Hrazení nákladů převozu dítěte zadrženého na útěku Policií ČR zpět do
zařízení
Policie České republiky podle § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, „zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou
ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání“. Ačkoli jiţ delší
dobu panují neshody ohledně konkretizace obsahu tohoto úkolu Policie ČR, v praxi ve většině
případů Policie ČR spolupůsobí při navrácení dětí zpět do zařízení, není však povinna dítě
vlastními prostředky dopravit do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále
jen „zařízení“). Proto by ve všech případech, kdy je to s ohledem na okolnosti moţné, mělo převoz
svěřence zajistit zařízení samo.
Pokud tento postup není v konkrétním případě ze závaţných důvodů moţný, postupuje Policie
ČR zpravidla tak, ţe dítě předá do nejbliţšího diagnostického ústavu, přičemţ je zákonnou
povinností diagnostického ústavu (§ 6 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy
nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve zněn pozdějších předpisů) poskytnout tomuto dítěti péči,
a to po dobu nezbytně nutnou. Diagnostický ústav zároveň vyrozumí o této skutečnosti zařízení, z
něhoţ dítě uteklo, a které je povinno si dítě do 2 dnů od oznámení vyzvednout (§ 6 odst. 2 zákona
č. 109/2002 Sb.; lhůta byla zkrácena z původních 3 dnů zákonem č. 383/2005 Sb., neboť
podle zkušeností mnoha zařízení byla třídenní lhůta příliš dlouhá a v praxi způsobovala
spíše problémy). Je však nutné říci, ţe z ţádného předpisu nevyplývá pro Policii ČR povinnost
dítě do diagnostického ústavu dopravovat. Pokud se přesto rozhodne dítě do diagnostického
ústavu dovézt a vzniknou jí s tím nějaké náklady, musí jí být uhrazeny.
50
V souladu s ustanovením § 20 odst. 2 písm. c) zákona č. 109/2002 Sb. má dítě povinnost
hradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení, které neoprávněně opustilo nebo
se do něj nevrátilo.
Tuto povinnost má však dítě vůči zařízení, ve kterém je umístěno, nikoli vůči třetím osobám. To
vyplývá ze skutečnosti, ţe ustanovení § 20 až 25 zákona č. 109/2002 Sb. upravují vzájemná práva
a povinnosti mezi zařízeními a dětmi v nich umístěnými. Pokud tedy náklady na převoz svěřence
zpět do zařízení vzniknou třetí osobě (v tomto případě Policii ČR), má primárně vůči ní povinnost
tyto náklady uhradit zařízení, ve kterém je dítě umístěno. To potom bude částku vymáhat následně
na svěřenci, a to jako náhradu škody vzniklé zařízení zaviněním tohoto svěřence.
K povinnosti Policie ČR uvedené náklady po příslušném zařízení vymáhat lze říci následující.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve
znění pozdějších předpisů, upravuje v § 31 aţ 37 nakládání s pohledávkami a ostatními
majetkovými hodnotami státu. Podle § 35 tohoto zákona lze od vymáhání pohledávky státu
jednostranně upustit pouze v taxativně stanovených případech. Organizační sloţky státu, mezi
které patří i Policie ČR, mají povinnost pohledávky státu řádně vymáhat.
Pro úplnost dodáváme, ţe pohledávka je jedním ze základních pojmů závazkového práva,
resp. závazkových právních vztahů. Pohledávkou se rozumí subjektivní oprávnění jednoho
subjektu (věřitele) závazkového právního vztahu poţadovat od druhého subjektu (dluţníka) tohoto
právního vztahu nějaké plnění, v tomto případě zaplacení nákladů převozu svěřence zpět do
zařízení, které Policii ČR vznikly. Policie ČR však není oprávněna poţadovat úhradu nákladů
přepravy přímo na svěřenci. Takové oprávnění má podle zákona č. 109/2002 Sb. pouze zařízení,
ale aţ následně, tedy poté, co samo náklady přepravy Policii ČR uhradilo.
Povinnost uhradit náklady převozu dítěte zpět do zařízení má v obdobných případech zařízení i
ve vztahu k dalším třetím osobám, kterým by případně vznikly náklady v důsledku převozu
svěřence do zařízení.
Závěrem je nutno upozornit, že podle nově vloženého odstavce 3 v § 24 zákona č.
109/2002 Sb. rozhoduje ředitel zařízení s účinností od 1. prosince 2005 o povinnosti dítěte
uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle § 20 odst. 2 písm. c)
správním rozhodnutím (§ 24 odst. 3 písm. d)).
Poznámka: Ve stanovisku č. 8 Právních výkladů č. 2/2004 došlo k zapracování změn
vyplývajících ze zákona č. 383/2005 Sb.
8. Psychická způsobilost jako podmínka pro výkon činnosti pedagogického pracovníka v
zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a v zařízení pro preventivně
výchovnou péči
Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl
s účinností od 1. prosince 2005 téţ novou právní úpravu týkající se pedagogických pracovníků
ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“)
nebo ve střediscích výchovné péče (dále jen „středisko“) (§ 18 a 18a zákona č. 109/2002 Sb.).
Pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska tak můţe být pouze ten, kdo splňuje
podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále podmínku psychické způsobilosti (§ 18
odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.)
Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením, jehoţ výsledkem je posudek o
psychologickém vyšetření (dále jen „psychologický posudek“). Psychická způsobilost se prokazuje
a) před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku,
b) za trvání pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, a to v případě, ţe
1. vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku
psychické způsobilosti; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí
pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví
přiměřenou lhůtu, nebo
2. psychologický posudek pozbude platnosti.
51
Platnost psychologického posudku je 7 let ode dne jeho vydání. Psychologický posudek je
součástí osobního spisu pedagogického pracovníka a obsahuje údaje stanovené v § 18 odst. 5
zákona č. 109/2002 Sb.
Psychologický posudek je moţno přezkoumat za podmínek stanovených zákonem č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (§ 77 aţ 77 b) - návrh na přezkoumání
posudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdrţení vedoucímu zdravotnického
zařízení, a to prostřednictvím klinického psychologa, který posudek vypracoval; ve zdravotnickém
zařízení provozovaném klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se
návrh na přezkoumání podává tomuto klinickému psychologovi; pokud nebude návrhu vyhověno,
bude postoupen jako odvolání správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto
zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení; správní orgán při
rozhodování o odvolání subsidiárně, tj. nestanoví-li zákon č. 20/1966 Sb. jinak, postupuje podle
správního řádu.
Psychickou způsobilost můţe zjišťovat pouze osoba, které byla udělena akreditace
k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost. Osoba ţádající o akreditaci musí splnit všechny
podmínky uvedené v § 18a odst. 1 písm. a ) až c) (specializovaná způsobilost k výkonu povolání
klinického psychologa podle zákona č. 96/2004 Sb., praxe delší neţ 7 let, z níţ nejméně 5 let je
v oblasti psychodiagnostiky dospělých, proškolení Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy
k jednotným metodám, technikám a vyhodnocování psychologického vyšetření). Po splnění
uvedených podmínek vzniká osobě ţádající o akreditaci nárok na její udělení. Přestane-li
akreditovaná osoba splňovat podmínku stanovenou v § 18a odst. 1 písm. a), Ministerstvo školství,
mládeţe a tělovýchovy akreditaci odejme. Seznam akreditovaných osob se zveřejňuje ve Věstníku
Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy.
Podrobnosti o postupu při zjišťování psychické způsobilosti, vzor prohlášení před
psychologickým vyšetřením, vzor psychologického posudku, podrobnosti o školení osob ţádajících
o akreditaci a obsah ţádosti o akreditaci stanoví Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
vyhláškou (zmocnění k vydání vyhlášky je uvedeno v § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 109/2002
Sb.).
Je nutno ještě zmínit přechodné ustanovení zákona č. 383/2005 Sb., dle kterého posudky o
psychické způsobilosti vydané před 1. prosincem 2005 platí po dobu 7 let ode dne jejich vydání,
pokud nevzniknou důvodné pochybnosti o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku
psychické způsobilosti podle § 18 zákona č. 109/2002 Sb.; v takovém případě ředitel zařízení
nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví
přiměřenou lhůtu. Toto přechodné ustanovení se tedy váţe pouze na pedagogické pracovníky
zařízení (to znamená osoby, které jiţ jsou v pracovněprávním vztahu k příslušnému zařízení).
Konečně lze uvést, že do doby, než bude ustanovení § 41 odst. 1 písm. h) zákona č.
109/2002 Sb. naplněno, tedy do vydání výše uvedené prováděcí vyhlášky a akreditování
prvních osob k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost, lze uzavírat pracovněprávní
vztah jen s těmi osobami, u kterých před vznikem pracovněprávního vztahu byla zjištěna
psychická způsobilost psychologickým vyšetřením podle dosavadních právních předpisů
(tj. podle § 18 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném do 30. listopadu 2005). To
znamená, ţe i v tomto přechodném období můţe být pracovněprávní vztah uzavřen pouze
s osobami, které předloţí řediteli zařízení posudek o své psychické způsobilosti, nejsou však
stanoveny ţádné podmínky, za kterých můţe psycholog tuto psychickou způsobilost zjišťovat.
52
Seznam členů FDD ČR k 1. únoru 2006
příjmení, jméno
Adámek Vladimír
Babková Věra
Balabánová Helena
Balandová Jadwiga
Baňouchová Stanislava
Baroš Václav
Barták Josef
Bartáková Alice
Bedlíková Alena
Beňo Marian
Beránek Jiří
Běláková Milada
Bílý Luděk
Bořánková Eva
Brablec Vladimír
Brázdová Libuše
Bronczková Veronika
Brych Jaromír
Bukač Pavel
Bureš Aleš
Camfrlová Marta
Cigánková Radmila
Coufalová Etela
Černý Josef
Červenková Miroslava
Čubová Miroslava
Divišová Libuše
Dudová Libuše
Duchoňová Dana
Dunajčíková Věra
Dvořák Jaroslav
Dvořák Jaroslav
Dykastová Jana
Faltýnek Vlastimil
Fojtík Roman
Frühaufová Jana
Gabriel Radim
Gabrielová Hana
Gargulák Petr
Gaudek Zdeněk
Gráfová Tatiana
Greifová Vladislava
Háchová Soňa
Halová Ludmila
Hána Jiří
Hanzlíková Eva
Harant Milan
Hart Jiří
Havlová Helga
Heller Karel
funkce
vychovatel
vychovatelka
metodik
psycholog
ředitelka
vychovatel
vychovatel
asistent UHK
vychovatelka
vychovatel
ředitel
ved. vychovatelka
zást. ředitele
soc. pracovnice
ředitel
vychovatelka
soc. pracovnice
ved.vychovatel
učitel
ředitel
vychovatelka
ved. vychovatelka
ředitelka
školní inspektor
ředitelka
vychovatelka
vychovatelka
ved. vychovatelka
vychovatelka
ředitelka
ředitel
koordinátor
ředitelka
ředitel
ředitel
ředitelka
ved.soc. referátu
ředitelka
vychovatel
ředitel
vychovatelka
zástupce ředitele
ved.vychovatelka
vychovatelka
ředitel
soc. pracovnice
ředitel
ředitel
v.v.
ředitel
pracoviště
DD a SŠ Liptál 91, 756 31
PRŠ a ZvŠI Písek, Šobrova 111, 397 01
KÚ MS kraje, 28.října 117, Ostrava, 702 18
DDŠ Těrlicko, Sportovní 561, 735 42
DD Stráţnice, B. Hrejsové 1255, 696 62
DD Nové Strašecí, Okruţní 647, 271 01
DD Telč, 588 56
Univerzita Hradec Králové
DD Karlovy Vary, Jarní 6, 360 01
DD Kroměříţ, U sýpek 1306, 767 01
DD Sazená 39, 273 24
DD Nová Ves u Chotěboře,
DDŠJ Štíty, 789 91
DDÚ Liberec, U opatrovny 3, 460 01
ZŠ a DD, Lidická 86, 796 01 Prostějov
DD Uherský Ostroh, 687 24
DDŠJ Melč 4, 747 84
VÚM Velké Meziříčí, 591 00
DDŠ Býchory 152, 280 00
DD Valašské Meziříčí, Ţerotínova 211, 757 01
DDŠJ Frýdek-Místek, Na hrázi, 736 01
DD Nová Ves u Chotěboře, 582 73
ČŠI Praha
DDŠJ Čeladná 87, 739 12
DD Kašperské Hory, 341 92
DD Polička, 572 01
DDŠJ Ostrava - Slezská, Bukovanského 25, 710 00
DD Solenice, 262 33
ZŠ Frýdlant v Čechách, 464 01
DÚM Praha 2, Lublaňská 33, 120 00
DDÚ Bohumín, Šunychl 463, 735 81
DD Krásná Lípa, Smetanova 12, 407 46
DD Jablonné v Podještědí, Zámecká 1, 471 25
Motýl Havířov, obec.prosp.společnost, 736 01
MÚ Kladno
DD a SŠ Ledce, 273 05
DD Ostrov nad Ohří, 363 01
DD Tachov, 347 01
DD Mikulov, Nádraţní 26, 692 01
DD Pyšely, 251 67
DD Vizovice, Chrastěšovská 65, 763 12
DD Jablonec nad Nisou, Pasecká 20, 466 02
DDŠJ Olomouc, U sportovní haly 1, 772 00
DDŠJ Karviná, Vydmuchov 1835/10, 733 01
DDÚ České Budějovice, Homole 90, 370 00
DD Česká Lípa, Mariánská 570, 470 01
53
Hloušek Milan
Hotová Jitka
Houdová Libuše
Hrdá Hana
Hricková Blaţena
Hrubá Hana
Hrubešová Zdenka
Hudec Luboš
Humlová Danuše
Hybler Petr
Chittussiová Lenka
Janoušková Václava
Jirman Miroslav
Jiroušek Ivo
Juchelková Milada
Juráčková Iva
Juřenová Hana
Kábelová Lenka
Kahan Tomáš
Kaprasová Miluše
Karčmářová Anna
Kaspříková Marie
Kašparová Anna
Klíma Štefan
Kňazovčíková Věra
Kodýdek Josef
Koláčková Martina
Konkolová Jana
Kopačová Jana
Korek Vladimír
Koreš Radim
Kosířová Hana
Kostlán Bedřich
Košař Jiří
Koubová Jana
Kristlová Věra
Krulíková Hana
Křečková Hana
Křemenová Eva
Křepský Dalibor
Kubáň Josef
Kubíček Petr
Kudla Antonín
Kučerová Marie
Kudrnovská Věra
Kuchařová Alena
Kurz Ivan
Lacková Ivana
Lankočí Vladimír
Lányová Boţena
Lukeszová Alena
Lysá Olga
Macíček Pavel
ředitel
ředitelka
ředitelka
vychovatelka
vychovatelka
soc. pracovnice
ředitelka
školní inspektor
ředitelka
vychovatel
profesor
vych. a spec.ped.
ředitel
ředitel
vychovatelka
asistent UHK
ředitelka
ředitelka
ředitel
ředitelka
vychovatelka
vychovatelka
učitelka
vychovatel
soc. pracovnice
ředitel
soc. pracovnice
ředitelka
vedoucí střediska
etoped
ved.vychovatel
v.v.
ředitel
ředitel
ředitelka
ředitelka
soc. pracovnice
vychovatelka
ved. vychovatelka
ředitel
ředitel
vychovatel
vychovatel
ředitelka
vychovatelka
ředitelka
starosta
ředitelka
ředitel
ředitelka
ředitelka
vychovatelka
vychovatel
DD Holice v Čechách, Husova 623, 534 01
DD a SŠ Olešovice 436, 251 68
DD Vysoká Pec 145, 431 11
DD Hodonín, Jarošova 1, 695 01
DD Nymburk, Palackého 515, 288 02
DD Pardubice, Bulharská 235, 530 03
ČŠI Praha
DD a SŠ Vrbno p. Pradědem, Nám. Sv. Michala 17, 793 26
VOŠ a SPgŠ Praha 6, 166 23
DD Tachov, 347 01
DDŠ a SVP České Budějovice, Šindlovy Dvory 25, 370 01
DD a SŠ Předklášteří, Komenského 1200, 666 02
SPŠO Prostějov
Univerzita HK
DD Pyšely, Senohrabská 112, 391 20
DDŠ Hrochův Týnec, Riegrova 1, 538 62
DD Frýdlant v Čechách, Větrov 3005, 464 01
DD Polička, 572 01
DDŠJ Opava, Rybí trh 14, 746 01
DD Dolní Počernice, Nám. Hrdinů 1, 190 12
PPP, Ostrava, Kpt. Vajdy 1, 700 30
DD Lipová u Šluknova 417, 407 81
DDŠJ Černá Voda 1, 790 54
DD a SŠ Frýdek-Místek, Bruzovská 328, 738 01
SVP Kupeckého 576, Praha 4
VÚM Višňové, 671 38
DD a SŠ Písek, Šobrova 111, 397 01
DDÚ Bohumín, Šunychl 463, 735 81
DDŠ Vrchlabí, Jiráska 617, 543 00
DD a SVP Staňkov, 345 61
DD Střekov, Truhlářova 16, 400 03
DD Nová Ves u Chotěboře 1, 582 73
DDŠJ Příbor, Masarykova 607, 742 58
DD a SŠ Ostrava - Slezská, Na Vizině 28, 710 00
DDŠJ Olomouc, U sportovní haly 1, 772 00
DD Nepomuk 278, 335 01
DD a SŠ Ostrava - Slezská, Na Vizině 28, 710 00
DD Dolní Lánov, 543 41
DD Česká Kamenice, Komenského 491, 407 21
MÚ Velvary, 273 24
DD Uherské Hradiště, J. z Poděbrad 313, 686 00
DDŠJ Ostrava - Hrabová, Reymontova 2, 720 00
DDŠJ Lichnov 253, 793 15
DD Stráţnice, B. Hrejsové 1255, 696 62
DDŠJ Nový Jičín, Revoluční 56, 741 00
54
Malimánková Věra
Marková Zdeňka
Melicharová Bronislava
Mojţíšová Eva
Mokryšová Jana
Moťková Lenka
Moudrová Jiřina
Mynář Dušan
Nejezchleba Petr
Nejezchlebová Marcela
Neumann Jan
Neumannová Jana
Němečková Eva
Nosálová Dagmar
Nová Vlasta
Nováková Alena
Novotná Alena
Nýdecká Milena
Olbertová Alena
Opravil Milan
Ospalíková Alena
Ouzká Andrea
Paclíková Miloslava
Pán Jiří
Pavlas Jan
Pavlíková Zdeňka
Petřeková Miluše
Picek Miloš
Pilná Jana
Podubská Eva
Pohlová Eva
Pokorná Anna
Pokorný Michal
Poláchová Svatava
Pospíchalová Šárka
Prollová Drahoslava
Prošvic Pavel
Průšová Dagmar
Přichystal Jan
Puková Věra
Rajskupová Šárka
Roun František
Rounová Jaroslava
Rušarová Věra
Ryšavý Svatoslav
Sekot Jan
Servus František
Siničáková Miluše
Sládková Zdenka
Slámová Elena
Smolová Lenka
Sobol Vladislav
Solaříková Květoslava
soc. pracovnice
vedoucí střediska
vychovatelka
vychovatelka
vychovatelka
vychovatelka
ředitelka
ředitel
ředitel
vychovatelka
ředitel
ředitelka
ředitelka
ředitelka
ředitelka
ředitelka
ředitelka
ředitelka
ředitelka
ředitel
ved. vychovatelka
soc. pracovnice
školní inspektorka
ředitel
ředitel
psycholog
ředitelka
ředitel
ředitelka
ředitelka
v.v.
ředitelka
soc. pracovník
vychovatelka
učitelka
zástupce ředitele
ředitel
ředitelka
etoped
soc. pracovnice
vychovatelka
učitel
soc. pracovnice
zástupce ředitele
ved. vychovatel
ředitel
ved. vychovatel
vychovatelka
vychovatelka
ředitelka
vychovatelka
tiskový mluvčí
ředitelka
DD Vysoká Pec, 431 11
SVP Domek, Zlín, Česká 4789, 760 05
DD Solenice, 262 33
DD Sázava, Benešovská 7, 285 07
DD Praha 9 - Klánovice, Smrţovská 77, 190 14
DDŠJ Přerov, Sušilova 25/2392, 750 02
DD Chomutov, Čelakovského 822, 430 01
DD Cheb, Goethova 16, 350 02
DD Ostrava - Slezská, Bukovanského 25, 710 00
DDÚ Plzeň, Karlovarská 67, 323 18
DD Sázava, Benešovská 7, 285 07
DD Ústí n. Labem, Severní Terasa, 400 11
DDŠJ Štíty, Školní 86, 789 91
DDŠJ Milotice 27, 793 11
DD Telč, 588 56
ČŠI Praha
DD a SŠ Volyně, Školní 319, 387 01
Soukromá praxe Most, 434 01
DDŠJ Příbor, Masarykova 607, 742 58
DD Zbytiny, Koryto 32, 384 41
ÚSP Červený Hrádek 45, Uhlířské Janovice, 285 04
DD a SŠ Radenín 1, 391 20
DDŠJ Frýdek - Místek, Na Hrázi 2126, 738 01
DDŠJ Nový Jičín, Revoluční 56, 741 00
DDŠ České Budějovice, Šindlovy Dvory 25, 370 01
DD Hodonín, Jarošova 1, 695 01
DD Jemnice, Třešňová 748, 675 31
VÚM Olešnice na Moravě, 679 74
DDŠJ Hranice, Purgešova 7, 753 01
VÚ Višňové, Zámek 1, 671 38
DD Karlovy Vary, Jarní 6, 360 01
DD Krásná Lípa, Smetanova 12, 407 46
DDŠJ Lipník n. B., Tyršova 772, 751 31
DD Val. Meziříčí, Ţerotínova 211, 757 01
Motýl Havířov, obec. prosp. spol., 736 01
55
Staňková Dagmar
Steuerová Hana
Suchá Miranda
Suchánek Karel
Šemberová Dana
Šestáková Jana
Ševčík Lubomír
Šimáková Blanka
Šimíčková Jitka
Šindelář Karel
Šindlerová Ivona
Škrášková Zdeňka
Šmídová Jiřina
Šoulová Ivana
Štálová Blanka
Štěpán Jaromír
Švarcová Hana
Tesařová Jitka
Toman Jan
Tomanová Jana
Tomanová Růţena
Tuţinská Kateřina
Urbánková Eva
Urbanová Hana
Urbanová Hana
Valentová Jana
Vavák Karel
Vavřík Jan
Vernerová Olga
Vichta Zdeněk
Vocilka Miroslav
Vondroušová Naďa
Vrbová Marcela
Vydrová Liběna
Werner Jan
Wiesnerová Alena
Zajíc Miroslav
Zajíčková Vendula
Zdralková Blaţena
Zelenková Dagmar
Zemanová Alena
Ţejdl Jaroslav
Ţlunková Jitka
ředitelka
soc. pracovnice
soc. pracovnice
ředitel
ředitelka
soc. pracovnice
ředitel
zástupce ředitele
psycholog
vychovatel
ředitelka
vychovatelka
vychovatelka
ved. vychovatelka
vychovatelka
ředitel
vychovatelka
soc. pracovnice
ředitel
soc. pracovnice
ředitelka
soc. pracovnice
ved. vychovatelka
ředitelka
vychovatelka
soc. pracovnice
spec. pedagog
ved. vychovatel
ředitelka
ředitel
OSVČ
ředitelka
soc. pracovnice
vychovatelka
vychovatel
školní inspektorka
ředitel
soc. pracovnice
vychovatelka
ředitelka
etoped
ředitel
zást. ředitele
DDŠJ Hranice, Purgešova 7, 753 01
DD a SŠ Liptál 91, 756 31
DDŠJ Černá Voda 1, 790 54
VÚM Střílky, Zámecká 107, 768 04
DD a SŠ Radenín 1, 391 20
Ostravská univerzita, Ostrava, 702 00
DD Most, K. H. Borovského 2/1146, 434 01
DDŠJ Horní Benešov, Svobody 428, 793 12
DD a SŠ Nymburk, Palackého 515 , 288 02
DD Zašová 172, 756 51
DD Zbytiny, Koryto 32, 384 41
ÚSP Červený Hrádek 45, Uhlířské Janovice, 285 04
DÚM Praha 4 - Hodkovičky, Na Dlouhé Mezi 19
DD Boršov nad Vltavou 168, 373 82
PRŠ a ZvŠI Písek, Šobrova 111, 397 01
DD Most, K. H . Borovského 2/1146, 434 01
SpMŠI Racek, 256 01
DD Pardubice, Bulharská 235, 530 03
Učňovská škola, Kolín, 280 00
DD a SŠ Vrbno p. P., Nám. Sv. Michala 17, 793 26
DD Solenice, 262 33
VÚM Višňové, Zámek 1, 671 38
Praha
DDŠJ Budišov nad Budišovkou, Dukelská 636, 747 87
DDŠJ Ostrava - Hrabová, Reymontova 2, 720 00
DD Plumlov, Balkán 333, 798 03
ČŠI Olomouc, Wellnerova 25, 772 00
DD a SŠ Deštná 6, p. Dubá, 471 41
DDŠJ Havířov, Čelakovského 1, 736 01
DD Most, K. H . Borovského 2/1146, 434 01
Středisko sociální a psych. péče, Česká Lípa
VÚM Boletice nad Labem, Vítězství 70, 407 11
DDÚ, SVP, ZŠ a ŠJ Olomouc - Sv. Kopeček, Ústavní 9
56
čestní členové:
Čápová Marie
Havlasová Zdenka
Hrazdirová Boţena
Hrdličková Vlasta
Hurcík Emil
Korejs Dalibor
Křivonosková Helena
Lízalová Anna
Lukavský Jan
Nechvátal Rudolf
Sankotová Dana
Strejček Jaromír
Schmalstieg Alfons
Vaňková Iva
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
v.v.
57

Bulletin 66 - federace dětských domovů čr

Transkript

Podobné dokumenty

Horolezecká stěna Aztec Adventure Vertical 3

Přerušení dodávky el. energie

přídavná zařízení k traktorům

BEAD Bazooka TM - final