zpravodaj 2
Transkript
zpravodaj 2
1 ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA Vážené kolegyně a kolegové, končí rok 2009, rok, který na nás všechny kladl značné nároky v pracovním a mnohdy i v osobním životě, protože slova hospodářská recese či krize přestala být jen titulky ze stránek novin, ale stala se realitou, která v menší nebo větší míře ovlivnila i předmět našeho profesního života. Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku v podstatě splnila to co si před rokem předsevzala i když, vždy je co zlepšovat. Nebudu nyní opakovat to co bylo obsahem zprávy o činnosti výboru, kterou jsem přednesl na zářijové valné hromadě v Hrotovicích, ani nebudu „vytyčovat směry do dalšího období“, protože i přes občas se objevující odhady a prognózy na téma „odrážení se ode dna“ jediné co lze považovat za jisté lze shrnout do jediné věty. Že i nadále nás všechny čeká tvrdá práce a překonávání potíží a problémů a Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku se nebude „schovávat v závětří svého sídle na Novotného lávce“ a bude se snažit naplňovat cíle proč byla založena. Tj. bude se snažit žít se svými členy a pro ně. Dovolte mi, abych Vám všem závěrem popřál příjemné prožití Vánoc a mnoho úspěchů, zdraví a osobní spokojenosti v roce 2010. Ing. Milan Těšitel prezident Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku OBSAH Slovo prezidenta ......................................................................................................................................................................1 Zpráva o činnosti výboru Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku za období září 2007 – září 2009 - Ing. Milan Těšitel ........................................................................................................... 2 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení - Ing. Vladimír Mrkvička, Ph.D............................ 3 Záchranná brigáda - Ing. Miroslav Janíček .......................................................................................................................... 5 Z historie pyrotechnické činnosti - plk. v. v. Ing. Jan Pokorný ........................................................................................... 7 Posouzení stability a návrh sanace blokového sesuvu horninového masivu pomocí seismické tomografie v kamenolomu Čebín - Jaroslav Čuhel, Milan Hadraba, Mgr. Radim Kašpar, Ing Josef Krejčíř, RNDr Jiří Novák CSc, Miroslav Solař, RNDr Bohumil Svoboda CSc ........................................................................ 10 Vytvoření mezer v táhlých náložích clonových odstřelů pomocí specielních plynových vaků Bc. Petr Vlček, Václav Sehnalík, Ing. Radomír Šubrt .......................................................................................................18 1000. clonový odstřel v kamenolomu Luleč - Ing. Pavel Křivánek .....................................................................................21 Jubilea v roce 2010 .............................................................................................................................................................. 24 Inzerce .................................................................................................................................................................................. 25 2 ZPRAVODAJ ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝBORU SPOLEČNOSTI PRO TRHACÍ TECHNIKU A PYROTECHNIKU ZA OBDOBÍ ZÁŘÍ 2007 – ZÁŘÍ 2009 Ing. Milan Těšitel prezident Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku Vážení kolegové, vážení hosté, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s činností Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku a jeho výboru za období od poslední valné hromady, která se konala v září 2007 v hotelu Santon na brněnské přehradě. Za tuto relativně krátkou dobu se v naší Společnosti i mimo ni, v životě komunity střelmistrů, TVO a pyrotechniků, mnohé událo a mnohé se změnilo. Především se změnilo složení 15-ti členného výboru, který byl valnou hromadou v r. 2007 zvolen ve složení: Ing. Luděk Bartoš ml., Jiří Bertók Ing. Bohumil Drechsler, Ing. David Jung, Ing. Robert Klíč, Jan Klusáček, Ing. Bohuslav Machek, inženýři Jan a Tomáš Pokorní, Ing. Jan Řehák, Miroslav Solař, RNDr. Bohuslav Svoboda CSc., Ing. Milan Těšitel, Ing. Stanislav Trpišovský CSc. a Ing. Josef Turek . Na svém prvním zasedání si výbor zvolil své vedení a to za prezidenta byl zvolen Ing. Milan Těšitel a za viceprezidenty Jan Klusáček, Ing. Tomáš Pokorný PhD. a Miroslav Solař. Na poslední Valné hromadě byla taktéž zvolena Revizní komise ve složení: Ing. Petr Kubát, Ing. Jiří Petříček a kolegyně Simona Růžičková, kterou si tato skupina zvolila jako předsedkyni Revizní komise a která přednese svou vlastní zprávu. Od zvolení výboru došlo i tentokrát ke změnám v personálním složení výboru. Nejprve na počátku následujícího roku 2008 z důvodů své nespokojenosti se složením vedení výboru a stylu jeho práce se vzdali svého členství ve výboru pánové Ing. Bohuslav Machek, PhD. a Ing. Josef Turek. V souladu se stanovami Společnosti a výsledky voleb na valné hromadě 2007 byli do výboru za odstoupivší kolegy kooptování Ing. Zdeněk Bednařík a Bc. Petr Vlček. Poslední doplnění výboru za Ing. Bohumila Drechslera, který plnil funkci tajemníka výboru a který zemřel letos v červnu, bude v souladu s pravidly a stanovami teprve provedeno na příští výborové schůzi. Relativně vysoká fluktuace členů výboru byla způsobená dílem vyšším věkovým průměrem jeho členů, což je věc do značné míry objektivní, protože zájem či ochota pracovat „nad rámec svých běžných pracovních povinností“ u mladších a plně zaměstnaných kolegů je nižší než u nás starších a v kolegů v postavení majitelů firem nebo jejich manažerů, či dokonce důchodců, kteří se práci pro Společnost mohou věnovat „na plný úvazek“ a kteří v této práci dokonce spatřují svoji životní seberealizaci. Za politování hodný případ lze však považovat odstoupení dvou kolegů v plném produktivním věku a s možnostmi a schopnostmi udělat mnohé pro Společnost, způsobené jejich představami o Společnosti, o možnostech které Společnost jako dobrovolné profesní sdružení má které se poněkud vymykali realitě či byli příliš revoluční a možná svými názory tito pánové „předběhli dobu“. Škodou je, že pro svou netrpělivost či nedočkavost se zbavili možnosti něco ve Společnosti ovlivňovat a v podstatě zradili důvěru, kterou jim dali členové Společnosti při posledních volbách. Výbor společnosti se v souladu s plánem práce pravidelně scházel v sídle Společnosti v Praze na Novotného lávce a většiny zasedání výboru se zúčastňovali i členové Revizní komise. Celkový počet zasedání výboru byl 14 a průměrná účast jeho členů na zasedání byla cca 80 %. Výbor se zabýval především přípravou a zabezpečením loňské a letošní Konference v Hrotovicích a přípravě letošní valné hromady. Dále se výbor spolu s redakční radou Zpravodaje zabýval i jeho přípravou a skladbou, zejména pak nedostatky v pravidelnosti jeho vydávání a některými nedostatky v komunikaci s tiskárnou, která náš Zpravodaj edituje a tiskne. Výbor řešil i možnost zapojení do života Společnosti a větší účasti na Konferencích kolegů z OKD. Pro rozšíření spolupráce a navázání na kdysi výborné vztahy mezi Společností a její předchůdkyní VTS se státní báňskou správu, respektive ČBÚ, oslovil výbor Společnosti nového předsedu ČBÚ pana Ing. Ivo Pěgřímka a jeho 1. náměstka pana Ing. Dušana Havla. Při jednání s ředitelem 2. odboru ČBÚ panem Ing. Františkem Ondrušem, které se konalo se zástupci výboru Společnosti v červenci letošního roku, jsme si vzájemně vyměnili názory, zhodnotili možnosti a shodli se, že rozšíření vzájemných vztahů je v oboustranném zájmu a vzájemně si slíbili, že se budeme snažit například více využít našich konferencí k vzájemné informovanosti na nejširší možné úrovni za účasti odborníků z ČBÚ tak jak je tomu např. na seminářích pořádaných na komerční bázi firmou Montanex, a.s. v Tuchlovicích – Srbech. Podle slov p. ředitele Ondruše tomu nebrání ze strany státní báňské správy nic, s výjimkou, že se jednání povede na slušné a odborné úrovni a že se nebudou opakovat různá napadání pracovníků SBS. Za Společnost jsem přislíbil a převzal osobní zodpovědnost za to, že jednání se ponese v korektním a odborném duchu. Pro zlepšení činnosti výboru a pro odstranění jisté nekoncepčnosti v jeho jednáních a pro zvýšení transparentnosti po připomínkách ze strany Revizní komise se výbor rozhodl vytvořit dokumenty „Jednací řád“ a „Směrnici pro hospodaření s prostředky Společnosti na pohoštění, občerstvení a dary“, které upřesňují pravidla a některá jednání výboru, která nejsou taxativně stanovena stanovami Společnosti jako základním dokumentem a která by mohly vyvolat spory či jistá podezření. Součástí těchto dokumentů jsou i některá upřesněná pravidla pro manipulaci s prostředky Společnosti, která nebyla zatím nikde formulována. Výbor se dále zabýval možností vytvoření systému morálních a věcných ocenění zasloužilých členů Společnosti jako určitou pobídkou pro zvýšení aktivity ve Společnosti a jistě by přivítal i širší diskusi 3 ZPRAVODAJ na toto téma. Výbor ve spolupráci s Revizní komisí dále připravil návrh některých změn a doplnění stanov Společnosti, se kterými budete seznámeni samostatně. Zvláštní kapitolou činnosti byly aktivity týkající se ukončení legislativního procesu při vzniku zákona 376/2007 Sb., který v průběhu roku 2007 novelizoval pro mnohé naše členy důležitou část zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. V době po konání valné hromady 2007 bylo už téměř „vše hotovo“, neboť návrh zákona opouštěl Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a mířil do Senátu a k podpisu prezidentovi a premiérovi. Protože se nám před tímto datem podařilo do zákona prosadit jako možnou alternativu pětidenního předstihu v oznamování přeprav výbušnin zkrácení této lhůty, při splnění podmínky, že vozidlo přepravující výbušniny bude vybaveno systémem umožňujícím sledování jeho pohybu, bylo nutné snažit se o to, aby bylo možné co možná nejdříve tuto možnost využívat. Proto ještě téměř 2 měsíce před dnem 31. 1. 2008, kdy novela zákona č. 61/2008 Sb. vstoupila v platnost, a po předběžné konzultaci s ČBÚ jsem se jménem výboru a celé Společnosti obrátil na ministra dopravy Řebíčka s prosbou na urychlené zpracování pravidel ve smyslu ustanovení odstavce 6) § 25f uvedeného zákona 376/2007 Sb. a s nabídkou účinné spolupráce při formulování pravidel a zavádění systému sledování přeprav v reálném čase pomocí systému GPS. Obdobnou aktivitu vyvíjel v té době a v téže věci i ČBÚ. Výsledek těchto obou aktivit však zůstával dlouho bez jakékoliv odezvy a tak se zatím musíme všichni dál trápit s plněním 5denní lhůty pro ohlašovací povinnost. V současné době, alespoň jak se zdá, se však začíná blýskat na lepší časy. Po vystřídání osoby Ing. Hřebíčka na postu ministra panem Bendlem na začátku tohoto roku se podařilo předsedovi Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a našemu bývalému členovi a funkcionáři p. Ing. Zdeňkovi Osnerovi CSc. kontaktovat nového ministra v této věci a v současnosti se začíná jednat se zástupci ministerstev dopravy a vnitra, ČBÚ a dalšími zainteresovanými o tom jak uvedené ustanovení zákona, sice se zpožděním, ale přece, uvést do života. Pokud mám hodnotit uplynulé 2 roky života naší Společnosti od poslední Valné hromady „jako celek“ a „jedním či dvěma slovy“, pak bych asi použil slovní spojení: „setrvalý stav“. Tj. přeloženo do konkrétních oblastí života Společnosti, pak lze např. pozitivně hodnotit uspořádání loňské konference a to po organizační i obsahové stránce. Drobné organizační nedostatky plynoucí ze souběhu naší konference s jinou akcí ve Sport hotelu v Hrotovicích byly s vedením hotelu projednány a neměly by se letos už opakovat. Za uspokojivé lze, s výhradou k pravidelnosti jeho vydávání a občasné obsahové nouzi, považovat i udržení vydávání Zpravodaje i existenci našich internetových stránek, které s výjimkou krátkodobých technických potíží s diskusním fórem umožňují rychlou a operativní a oboustrannou informovanost členské základny a řídících orgánů Společnosti. Setrvalý stav je i přes několikeré výzvy k vyšší aktivitě a spoluúčasti členské základny na životě Společnosti např. prostřednictvím diskusního fóra na našich webových stránkách, jak je možno kdykoliv se osobně seznámit, tj. hodnotově a poněkud odlehčeně řečeno „zero-absoluto“. Závěrem bych rád za sebe i za výbor konstatoval, že od poslední Valné hromady výbor v hrubých rysech splnil očekávání formulované v usnesení minulé Valné hromady a dovolte mi členům výboru za odvedenou práci poděkovat. Zároveň mi dovolte vyslovit přesvědčení, že toto bude pokračovat i nadále a že se nám podaří v zájmu Společnosti a jejich členů dosáhnout v dalším období i více než dosud. UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA LOGISTIKY A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Ing. Vladimír Mrkvička, Ph.D. děkan Fakulty logistiky a krizového řízení, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Na posledním mezinárodním semináři Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku ve dnech 16. – 18. září 2009 se představila nejmladší fakulta Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a současně nejmladší fakulta v republice. V Hotelu Sport v Hrotovicích tuto fakultu představil zástupce Fakulty logistiky a krizového řízení a současně dlouholetý člen Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku Ing. Miroslav Janíček. V roce 2006 1. září vzniká v bývalých zmodernizovaných kasárnách v Uherském Hradišti Regionální vzdělávací centrum. Po dvou letech 1. září 2008 se jako předzvěst nové fakulty začíná Uherské Hradiště pyšnit Institutem bezpečnostních technologií. Rok na to dochází k dlouho očekávané skutečnosti a opět s datem 1. září 2009 vzniká šestá fakulta – Fakulta logistiky a krizového řízení. Tato fakulta jako jediná na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně je dislokovaná v Uherském Hradišti. Zaměření Fakulty logistiky a krizového řízení Pedagogická, výzkumná a tvůrčí činnost fakulty bude rozvíjena zejména v následujících studijních programech a oborech: 4 • studijní program „Ekonomika a management“, obor „Logistika a management“ (bakalářské prezenční studium, bakalářské kombinované studium a navazující magisterské studium), • studijní program „Ekonomika a management“, obor „Sportovní management“ (bakalářské prezenční studium), • studijní program „Procesní inženýrství“, obor „Ovládání rizik“ (bakalářské prezenční studium), • studijní program „Procesní inženýrství“, obor „Rizikové inženýrství“ (navazující magisterské studium, prezenční i kombinovaná forma). Na naší nové fakultě se snažíme v rámci předmětů především v oborech Ovládání rizik a Rizikovém inženýrství učit progresivní metody. Využití trhací techniky při mimořádných událostech v sobě zahrnuje způsoby hašení požárů pomocí trhací techniky, kácení stromů, vytrhávání pařezů a následně pak vytváření protipožárních pásů. Trhání ledů na zamrzlých tocích, vyprošťování zamrzlých plavidel. Vytváření rýh a břehů pro odtok vody ze zaplavených oblastí do poldrů nebo lužních lesů. Pro výuku těchto předmětů jsem ZPRAVODAJ se rozhodl navázat bližší spolupráci se Společností pro trhací techniku a pyrotechniku a požádal jsem pana prezidenta Ing. Milana Těšitele a viceprezidenta Jana Klusáčka o kolektivní členství naší fakulty ve Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku. V průběhu konference dne 17. září 2009 dopoledne představil zástupce Ing. Miroslav Janíček cíle a směr naší nově vzniklé fakulty. V odpoledních hodinách na valné hromadě jsme byli za kolektivního člena jednomyslně přijati. Děkuji Vám za důvěru, snahou mojí a celé fakulty je rozvíjet spolupráci se Společností pro trhací techniku a pyrotechniku ve všech směrech. Máme zájem spolupracovat především v oblasti, kde se setkává využití trhací techniky při řešení krizových situací. Uplatnění těchto moderních metod je ekonomické, bezpečné a někdy (v nepřístupném terénu) jediné možné. Tyto metody vyžadují vzdělané a připravené osoby po praktické i teoretické stránce. Z těchto důvodů se těším na naší novou spolupráci. Blíží se konec roku 2009, do nového roku 2010 přeji Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku i všem jejím členům hodně pracovních úspěchů, spokojenosti, tvůrčí činnosti a samozřejmě hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a lásky. 5 ZPRAVODAJ ZÁCHRANNÁ BRIGÁDA Ing. Miroslav Janíček zástupce Ústavu krizového řízení FLKŘ UTB, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení ZB UTB – Dobrovolná záchranná brigáda UTB při FLKŘ Uherské Hradiště Je zakládána na principu dobrovolnosti pro studenty a zaměstnance UTB aj. s cílem provádění záchranných prací druhého sledu poté, co profesionální záchranné týmy vykonají svou mnohdy život ohrožující činnost a zajistí oblast mimořádné události. Primární aktivitou spadající pod oblast působení a rozhodování Krajského úřadu ve Zlíně (aktivace, úkoly, velení) je provádění úklidu postižené oblasti, pomoci starším a hendikepovaným lidem při evakuaci, zajišťování denních hlídek v zátarasech a rozvinování upozorňovacích pásek se zákazem vstupu. Příprava členů se bude orientovat na fyzickou a psychickou odolnost, výcvik v plavání, potápění, slaňování, první pomoci i pomoci při záchraně lidského života, střelby, uzlování, kartografie, schopnosti přežití v přírodě, v oblastech postižených záplavami, při velké a náhlé povodni, schopnosti instruovat a radit spoluobčanům v krizových situacích, psychologické přípravě sebe sama i pomoci jiným lidem, k zabránění ztrátám na majetku, životech, ve stresových situacích a dovednosti v komunikaci, ovládání programových prostředků pro tvorbu krizových plánů, havarijních plánů, znalost šíření nebezpečných látek, znalost Krizových informačních systémů a jejich využití v rozhodování. Proč vůbec vzniká potřeba zakládat dobrovolnou záchrannou brigádu? • řada mimořádných událostí posledních let klade mimořádné nároky na profesionální záchranáře a složky IZS, kterých je stále málo, ZB v takové situaci poskytuje doplňkovou záchranářskou kapacitu, kterou mohou složky zodpovědné za řešení krize využít • dopady krizí, zejména povodní, způsobily strach občanů o svůj majetek i životy, vznik ZB podporuje zvýšení jejich důvěry v krajské orgány tak, že jim bude poskytnuta potřebná pomoc, bude-li třeba • založení ZB je viditelným projevem snahy Univerzity i kraje o prevenci budoucích krizí a mimořádných událostí i v očích veřejnosti • rostoucí počet dobrovolných členů může ovlivnit připravenost občanů na krize – pořádání propagačních akcí, poučení o prevenci, poučení o informovanosti občanů o vývoji situace během krizí, včasné varování apod. Jaký má a bude mít záchranná brigáda užitek? • zvýšení záchranářských kapacit kraje • snížení zátěže profesionálních záchranářů v době, kdy je krize již na ústupu • spolupráce Univerzity Tomáše Bati a Krajského úřadu včetně komunálních orgánů státní správy • podpora edukačních aktivit FLKR UTB, poskytování školení a zvyšování kvalifikace členů složek IZC – hasičů, policistů i záchranářů na vybavených tréninkových zařízeních školy • perspektivní kariéra členů ZB ve vlastním životě, podpora jejich zájmu o tuto výjimečnou a náročnou činnost, která přináší ochranu a pomoc občanům kraje i republiky • spolupůsobící faktor na přípravě obyvatel kraje a prevenci v případě vzniku mimořádných událostí • podpora důvěry občanů kraje ve svou bezpečnost a schopnost kraje poskytnout jim náležitou pomoc a ochranu v případě krizí Nemůže se dobrovolná záchranná brigáda plést do výkonu státním složkám? • z vymezení postavení záchranné brigády, tato jako celek vždy podléhá orgánům státní správy, zde kraje, a rozhodování krajského krizového štábu 6 • jednotliví členové mají dostatek vědomostí a zkušeností k poskytnutí první pomoci postiženým občanům při náhlé MÚ v jejich okolí, nebo ke které se náhodně dostanou. Člen také vyrozumí složky ZS a přivolá pomoc pokud na řešení události sám nestačí nebo neví, jak ji zvládnout (dopravní nehody s poraněním, události s ohrožením majetku nebo životního prostředí nebo lidí) ZPRAVODAJ Jakými zákony se řídí činnost záchranné brigády? • - Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR - Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR - Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR - Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS • záchranná brigáda vede svou knihu zásahů a zapisuje v ní historii všech provedených aktivit - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení • v případě hromadného nasazení – svolání celé brigády a výjezdu – komunikuje Kraj s velitelem Záchranné brigády, který vydá pokyn a instruktáž k zásahu. Velitel ZB podléhá děkanovi FLKR UTB a veliteli krizového štábu KÚ. - Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR Jak by mělo probíhat a kdo by měl řídit řešení krizí? • rozhodující velení přísluší HZS • současně s nimi nastupují další 2 hlavní složky IZS – policie a zdravotní záchranná služba • složky IZS koordinují a komunikují svou činnost s Krajským úřadem • na základě potřeb podle situace a rozhodnutí Kraje nastupuje dobrovolná záchranná brigáda k plnění vymezených úkolů • Členové ZB pomáhají složkám IZS – vymezit a vyznačit prostor, podílí se na ustavení hlídek ostrahy, provádějí kurýrní službu při výpadku pojítek, nebrání ani nepřekážejí zasahujícím jednotkám, čekají na výzvu k vlastnímu nasazení, zabezpečují catering, připravují tělocvičny a jiné prostory k noclehu evakuovaných občanů nebo vystřídaných profesionálních záchranářů k odpočinku, provádějí úklid prostor zásahu, poskytují sami první pomoc postiženým občanům, zajišťují přivolání lékaře nebo záchranáře, hlídají vozový park a materiální vybavení záchranářů, zajišťují vstupy a výstupy z postižených oblastí spolu s dohledem policie. - Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy - Zákon č. 300/2000 Sb., Ústavní zákon, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky - Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, kata logizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnosten ského zákona - Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon - Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií - Usnesení BRS ze dne 16. Listopadu 2004 č. 14 • rozhodující řízení budou mít při zásahu hasiči, jeho velení podřízené další složky IZS. Vlastní povolání a způsob nasazení brigády řídí Kraj nebo obec prostřednictvím kraje. Bude o práci v záchranné brigádě zájem? • v současné době evidujeme cca 80 přihlášek (od 1. 8. 2009) • hlásí se k nám studenti i zaměstnanci UTB a dotazy přicházejí i zvenčí • tito mladí lidé cítí, že mají fyzické předpoklady, rádi sportují, chtějí pomáhat Výhody a smysl zakládání záchranné brigády právě dnes • tito lidé vědí, že se mohou naučit dovednosti a schopnosti, které jim mohou pomoci v kariéře • šetří prostředky a lidi profesionálních a státních složek, které jsou po prvním zásahu vyčerpané a unavené • někteří tito lidé poznali v minulosti hrůzy a ztráty za povodní nebo při podobné mimořádné události ve svém okolí, a chtějí přispět a pomoci • nabízí volné poloprofesionální kapacity ve chvíli vleklých nebo dlouhodobých krizí • neodčerpává drahé prostředky a kapacity profesionálních sil ve chvíli, kdy bylo největší nebezpečí již zažehnáno a situace vyžaduje dohled, úklid, pomoc, dokončení finální likvidace pod dohledem malého množství členů IZS • vyškolí a naučí ochotné mladé lidi v profesi, kterou později mohou provozovat jako kvalifikovaní odborníci • mladí záchranáři se mohou jako pomocníci účastnit nácviků a simulací krizových situací, které je v budoucnu mohou potkat a být tak na budoucí zásah připraveni a umět poskytnout první pomoc v případě, pokud se k mimořádné události dostanou • naučí se komunikaci a týmové spolupráci v době, kdy jednotlivé složky IZS, které historicky působily individuálně, teprve slaďují hierarchii velení a synchronizují vzájemnou podporu a sounáležitost. • řada lidí se chce zapojit a být proaktivní než pasivně čekat „než se něco stane„ • řada lidí má někoho z rodiny v profesionálních záchranných složkách a má motivaci to „dělat“ taky Jaké výhody přinese záchranná brigáda škole a jaké kraji? • prestiž a budoucí potenciální školitele popřípadě učitele a pedagogy ve speciálních oborech • spolupráci školy a státních orgánů, zejména Krajského úřadu ve Zlíně, následně jednotlivých členů s Městskými úřady a jejich krizovými štáby • propagaci školy v místě bydliště • navázání součinnosti s občany v místě bydliště a komunálními orgány při prevenci a organizaci občanů i občanských sdružení v principech Civilní ochrany. 7 ZPRAVODAJ Z HISTORIE PYROTECHNICKÉ ČINNOSTI plk. v. v. Ing. Jan Pokorný POKORNÝ & SYN, Děčín S objevem černého prachu před dávnými věky v Číně a jeho rozšířením do Evropy docházelo postupně i k jeho využívání, o čemž máme bezpečné zprávy již z 12. století. Černého prachu bylo používáno skoro 280 let výhradně k účelům vojenským. Nejprve zaváděním dokonalejších zbraní, jako byly muškety, arkebuzy, karabiny, děla polní, pevnostní, obléhací, petardy a další druhy. Ke konci 17. a začátkem 18. století byli dělostřelci více řemeslníky, kteří uměli nejen střílet, ale také dělo sestrojit, udržovat, správně namíchat střelný prach a správně ho podle hmotnosti koule i dávkovat. Černý prach se vyráběl rozmělňováním a míšením surovin ve zvláštních prašných mlýnech neboli stoupách. Takové prašné mlýny – jichž zajisté u nás bylo pro četné války hodně – byly např. v Radvani u Banské Bystrice. Cechovní kniha radvaňských prachařů, jež se zachovala dodnes, obsahuje záznamy z roku 1624. Prašné mlýny byly též v okolí Kutné Hory, na Šumavě, ve Veverské Býtišce u Brna a jinde. Teprve roku 1627 Kašpar Weindl, horník v Banské Štiavnici na Slovensku použil poprvé černý prach k trhání skal. Mužstvo působící u dělostřelectva se muselo rozšířit o další odbornosti, neboť v době válečných výprav se vojska přesunovala na velké vzdálenosti a velmi často po špatných cestách. Proto se vytvořily oddíly, které dovedly spravovat cesty, stavět mosty, zřizovat šance a reduty pro postavení dělostřelectva v polní bitvě nebo při obléhání opevněných míst. K dispozici byli i specielně vycvičení minéři, kteří zakládáním náloží černého prachu prolamovali hradby nebo pevnostní zdi. Nejstarší v historii známý podkopový odstřel byl proveden koncem 15. století janovskými válečníky při dobývání florentského hradu Sarzanella. Technologii podkopového odstřelování k dobývání pevností propracoval francouzský fortifikační inženýr, maršál Sebastian Le Prétse de Vauban (1633 – 1707). Postupem doby tak vedle dělostřelců vznikli i ženisté, minéři, pionýři, sapéři a pontonýři (asi kolem roku 1772). V roce 1803 byla poprvé vyzkoušena šrapnelová střela, sestrojená a pojmenovaná po anglickém plukovníku Shrapnelovi. Byla to dutá střela naplněná puškovými koulemi a explodující za letu. V Rakousku byla vyzkoušena v roce 1836 a v roce 1845 zavedena pro dvanáctiliberní děla. Podstata šrapnelu byla v pozdějších letech využita k sestrojení protipěchotních min. Činnost minérů při zřizování podkopů byla nejvíce využívána při posičních bitvách v rusko – turecké válce 1823, Angličany a Francouzy při obléhání Sevastopolu v krymské válce 1853 – 1856 a největšího rozmachu dosáhla v době 1. světové války v Dolomitech a na západní frontě. Např. 07. 06. 1917 britští pionýři ve WYTSHAETEBOGEN jižně od YPERN odpálili celkem 19 min se 430 tunami Amonalu v hloubce 40 m a zničili tři německé prapory. Dne 13. 03. 1918 odpálili rakousko-uherští minéři 50 tunami trhaviny část Monte Pasubio s italskými zákopy. Výsledkem bylo 485 mrtvých vojáků. Souběžně se začala více používat tzv. „zemní torpéda“. Tato byla i dříve kladena před pevnosti nebo tvrze tam, kudy se musela nepřátelská vojska přibližovat. Byla určena proti lidem, ne proti hradbám a byl to v podstatě kamenometný fugas. Protože bylo nebezpečí, že vybuchnou pod vlastními vojsky, dávala se přednost elektrickému odpálení, které bylo známo již od roku 1900. Hromadně se používala proti Japoncům u Port Arturu (1904 – 1905) a při obléhání Przemyslu ruskými vojsky (1914 – 1915). Zde se již využívalo i vynálezu norského inženýra J. W. Aasena, cituji: „…jest to prostě střela do země zakopaná, která odpálí se elektřinou ze vzdálené centrály. Minový granát tvořen jest ocelovým válcem s jehlancovým hrotem. Kabel, kterýž vidíme po straně, přivádí zápalný proud ke granátu. Tento skládá se vlastně ze dvou dílů – válce a v něm vězícího třaskavého granátu. Mezi základní plochou granátu nachází se volný prostor, kterýž obsahuje slabý náboj prachu a mimo to řetěz 1 metr dlouhý. Granát jest naplněn 400 koulemi z tvrdého olova, kteréž spočívají v třaskavině obzvláště účinné. Granát váží 4 kg.“ Potud citát dobového popisu. Při pokusu byly zakopány tři granáty na trojúhelníkové pole o délce stran 30 m. Na této ploše 2700 m2 bylo instalováno 145 figurín vojáků. Po odpálení granátů bylo zaznamenáno 700 zásahů na 120 figurínách, některé 4 – 5 krát. Ke konci 1. světové války v roce 1917 se na bojišti západní fronty objevily první německé protitankové miny. V té době se všechny tyto miny požívaly nesystémově, jako doplněk drátěných zátarasů a protitankových stěn a příkopů. V období mezi světovými válkami docházelo k velkému rozvoji obrněné vozby, zejména tančíků, tanků a obrněných aut. Souběžně s tímto i k vývoji protitankových min. Tím se v období druhé světové války staly protitankové a protipěchotní miny jednou z nejúčinnějších a nejrozšířenějších zbraní na všech frontách. V letech 1939 – 1945 bylo položeno 110 milionů min. Z toho Německo 35 milionů, SSSR 67 milionů (z toho 40,5 milionu protipěchotních), Anglie a USA 3 miliony, ostatní 5 milionů. Jen na pobřeží Normandie bylo položeno 6,5 milionu min. Při bitvě u Kurska k zastavení německého útoku bylo na 1 míli (asi 1,6 km) fronty položeno 1500 protitankových a 1700 protipěchotních min. Z celkového počtu zničených tanků jich 17 % připadá na protitankové miny. Samotné Německo mělo ještě k 31. 03. 1945 na zásobách: • • • • 6 443 000 ks S – min (Stockmine) 9 698 800 ks Glas mine 43 737 700 ks T – mine 42 a 43 713 500 ks Riegelmine 43 V roce 1944 bylo v Německu vyrobeno 2 886 100 ks R-Mi43, ale naplněno bylo jen 1 381 800 ks. Na více již neměli trhaviny. 8 ZPRAVODAJ Poválečné odminování bylo tak velmi náročné a velmi nebezpečné. Celkem bylo v poválečné Evropě v období 1944-1947 zneškodněno 94 530 000 ks min za cenu 3 407 usmrcených a 5 315 zraněných ženistů a pyrotechniků. Např. 04. 09. 1943 2. rota 170. ženijní brigády 58. armády našla a zničila za jeden den na pobřeží Taganrodského zálivu 6 600 ks PP-MI a 280 ks PT-MI. Vše za pomoci minových bodců, neboť tehdejší minohledačky pod silnou vrstvou naplaveného písku miny nesignalizovaly. Celkem bylo na území býv. SSSR (1,5 mil. km2) v letech 1945 – 1946 nalezeno, odstraněno a zničeno 122 milionů ks různých dělostřeleckých nábojů a 58,5 milionu ks ženijních min. Ve Francii v letech 1945 – 1955 bylo nalezeno a zničeno 13 milionů ks min za cenu 2 127 mrtvých ženistů a 3 630 zraněných. V Německu v letech 1945 – 1947 bylo nalezeno a zničeno 760 tisíc min za cenu 108 mrtvých a 113 zraněných. V Polsku v letech 1945 – 1956 bylo nalezeno 14 milionů 760 tisíc min za cenu 404 mrtvých a 571 zraněných. V Polsku bylo zaminováno 80 % území. Nevybuchlé miny a munice však hrozí stále. Dodnes nejsou odstraněny všechny miny z minových polí v severní Africe, kde se odehrávaly souboje maršálů Rommela a Montgomeryho. Dle oznámení bývalého egyptského ministra zahraničí a dnes generálního tajemníka Ligy arabských států Amra Músy, je v Libyjské poušti a na poloostrově Sinaj v zemi ještě 23 milionů ks pozemních min jako pozůstatek bitvy u El-Alameinu a arabsko-izraelských konfliktů z let 1967 a 1973. Přitom odborníci v uplynulých 20 letech zneškodnili 11 milionů ks min zejména v Libyjské poušti. Ještě před úplným koncem druhé světové války bylo započato s vyhledáváním a zneškodňováním min a nevybuchlé munice na východním Slovensku. Po ukončení války, to je od května 1945 do konce roku 1945 bylo podle archivních materiálů zneškodněno téměř 100 000 ks PT-Mi, 70 000 ks PP-Mi, 500 leteckých bomb a 120 000 ks dělostřeleckých granátů. Pyrotechnická očista probíhala i v dalších poválečných letech. Do roku 1960 při ní zahynulo 78 ženistů a pyrotechniků. va jednotky. Důraz byl kladen na práci s minovou hledačkou, minovým bodcem, znalost minového a dělostřeleckého materiálu sovětské a německé armády a zejména na bezpečnostní opatření při vyhledávání, zviditelňování, vyzvedávání a ničení nevybuchlé munice. Výcvik vedli velitelé čet a družstev, velitel roty se seznamoval s prostorem nasazení. To probíhalo tak, že ŽN V2.VO se s velitelem roty vrtulníkem přesunuli z Trenčína na východní Slovensko. Zde se z vrtulníku provádělo upřesňování prostorů podle pracovní mapy a následně se v obcích za spoluúčasti pracovníků MNV, Štátných majetků, lesů a pyrotechnika KS-VB Košice kpt. Jána Kostě dopracovával harmonogram prací. Po jeho schválení, týlovém a technickém zabezpečení a po zajištění převozu probíhalo vagónování. Železničním transportem se jednotka přesunula do místa vykládky Bardejov a po ose se dále přesunula do Svidníku. V roce 1965 bylo vyčištěno 216,9 ha půdy a nalezeno a zničeno mimo pěchotního střeliva 252 ks dělostřeleckých granátů, 310 ks RG, 1letecká bomba, 776 ks minometných min, 2 dělostřelecké rakety 280 mm, 134 ks ženijních min, z toho 114 ks PP- Mi. Odminovací tank T-55 s MOV najel 546 km a vyčistil 10 ha půdy. V roce 1966 bylo očištěno 187,25 ha a nalezeno a zničeno 170 ks dělostřeleckých granátů, 268 RG, 1 letecká bomba, 638 ks minometných min, 12 ks pancéřovnic, 228 ks ženijních min, z toho 178 ks PP-Mi, 1 ks nástrahy z 1kg TNT. Jak v roce 1965 tak i v roce 1966 odbornou pomoc poskytoval pyrotechnik kpt. Cyril Suchý z VVP Mladá-Milovice. Nedošlo k žádnému zranění nebo mimořádné události. Pozemní miny má ve své výzbroji téměř každý stát disponující armádou. I když se podařilo prosadit zákaz používání nášlapných min, PT-Mi jsou nesporně účinnou zbraní. Mina stojí pouze několik desítek dolarů, může však zničit tank v ceně milionů. Bohužel, jejich vlastnosti z nich činí dlouhodobou skrytou hrozbu. Přibližně 110 milionů min je položeno v 64 zemích světa. K těmto minám je nutno připočítat nevybuchlou submunici z leteckých pum a raketových střel, Série smrtelných zranění a těžkých úrazů v první polovině 60. let si vynutily obnovení asanačních prací. V roce 1963 zahynuli ve východoslovenském kraji 4 dospělí a 16 dětí. V roce 1964 2 dospělí, 2 děti a 23 dětí bylo těžce zraněno. Všichni výbuchem válečné munice. Proto bylo rozhodnuto v letech 1965 a 1966 v rámci polního výcviku odminovacích rot litoměřické a pardubické ženijní brigády pokračovat v pyrotechnické očistě východního Slovenska. Jak v roce 1965 tak i v roce 1966 jsem této samostatné rotě litoměřické brigády velel, zmíním se tedy krátce o těchto akcích. Před odjezdem na východní Slovensko probíhala intenzivní přípra- Foto 1 – Nalezená munice před zničením, Dukla 1965 9 ZPRAVODAJ dělostřelecké granáty, minometné miny, ruční granáty a další druhy munice. Mimo usmrcení a zranění lidí omezují miny přístup k půdě a její obdělávání a ke zdrojům obživy a miliony lidí muselo opustit své domovy. Tyto migrace jsou pak velmi náročné na mezinárodní humanitární pomoc. Protipěchotní miny usmrtí nebo vážně zraní každoročně více než 20 tisíc lidí. Podle Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI)je každý týden zabito nebo zraněno 150 až 200 civilních osob, ponejvíce žen a dětí. Od roku 1975 bylo minami zabito nebo zraněno přes jeden milion lidí. Polovina zraněných zemře dříve, než je jim poskytnuta pomoc, většina dětí umírá ihned po zranění. Hrozná to představa – každých 20 minut jeden usmrcený člověk. Likvidaci této nebezpečné munice omezuje nedostatek financí na odminovací práce (jen jedna třetina peněz jde na vlastní odminování), neexistující evidence o položených minových polích, nesystémově položené miny a nástrahy s vysokým stupněm nebezpečí a také velmi nízké tempo odminovacích prací, ve většině případů prováděných ručně klasickou metodou s minovým bodcem a detektorem kovů. Na jeden tisíc zneškodněných min připadá jeden usmrcený odminovač, jedno těžké zranění na sto nalezených min. I přes všechna tato omezení je ruční odminování zatím jedinou spolehlivou metodou zaručující požadovaných 99,6 % čistoty terénu. Vždyť při práci s minovým bodcem musí odminovač na jeden metr čtvereční prověřované plochy nejméně 675krát citlivě píchnout pod úhlem 30 stupňů do země. Analýza statistik z 2500 lokalit v Afghánistánu (prof. Trevelyan, Západoaustralská universita, 1997) odhalila, že odminovači nalezli 1 až 1 000 předmětů na každých 100 m2 a očistili 3 až 50 m2 za jednu hodinu práce. Na průměrné skupině 30 pracovníků bylo dokázáno, že některý jednotlivec může najít minu po jedné hodině práce, některý po 15 hodinách a někdo může pracovat i jeden měsíc bez nálezu miny. Výzkumné středisko přírodních a lékařských věd amerického ministerstva obrany (USUHS) a úrazové výzkumné centrum (CCRC) provedlo rozbor 232 případů zranění 295 osob. Z tohoto počtu bylo 286 pracovníků odminovacích týmů a 9 příslušníků námořní pěchoty. Ke zraněním došlo při operacích v Afghanistánu, Angole, Bosně, Kambodži a Mosambiku, u příslušníků námořní pěchoty na Kubě. Rozbor zranění ukázal, že 92 % osob mělo zkušenosti z odminování delší než jeden rok, 36 % více než 3 roky. Z počtu zraněných osob by se 59 % (174 osob) mohlo vrátit zpět k odminování po jejich vyléčení. Podrobný rozbor činností ukazuje, že 199 osob byli odminovači, 38 velitelé skupin, 6 psovodi, 3 průzkumníci, 3 řidiči, 18 jiné odbornosti a u 28 nebyla odbornost stanovena. Dvacet osm typů min způsobilo 188 výbuchů (81 %) a zranilo 237 osob (80 %). Devatenáct výbuchů dalších druhů munice (8 %) zranilo 27 osob (9 %) a 25 výbuchů neznámé munice (11 %) způsobilo 31 zranění (11 %). Je pochopitelné, že každý typ miny způsobí jiný úraz. Protitankové miny nebyly iniciovány vozidly, ale byly použity jako nástrahy nebo došlo k výbuchu při manipulaci s nimi. Způsobily 7 úmrtí, střepinové PP-Mi 18 úmrtí a nášlapné miny 12 úmrtí z celkového počtu 37 smrtelných úrazů, z nichž bylo podle příčiny11 vykrvácení, 12 těžké poranění lebky, 1 těžké zranění hrudníku, 2 infekce, 1 chirurgické komplikace, 7 mnohočetná zranění a 3 na neznámou příčinu. Zapuštěné miny způsobily 34 % a časované nálože 26 % všech zranění, při odstraňování vegetace došlo k 7 % zranění, při vědomě nesprávné manipulaci s minami k 23 %, při napíchnutí miny silou k 6 % a při nedodržení pravidel průzkumu k 4 % zranění. Z 295 zranění mělo trvalé následky 89 zranění očí (30 %), uší tlakovou vlnou 41 (14 %), hlavy 166 (57 %) krku 31 (11 %), těla 96 (33 %), rukou 162 a nohou 186 (63 %). Uvádím tato čísla proto, aby každý viděl, jak je důležité znát poskytování předlékařské první pomoci, používat přilbu a brýle nebo obličejový štít, protistřepinovou vestu s ochranou genitálu. Velmi důležitá je rovněž obuv. Toto jsou věci, které se dříve příliš nedodržovaly a ani se jejich dodržování přísně nevyžadovalo podle mé osobní zkušenosti z Bosny v 1996. roce. Všechna tato hrozná čísla vedou k výzkumu a vývoji nové techniky a vybavení pro odminování. Nicméně stále ještě neexistuje vyhlídka na spolehlivý systém nahrazující ruční odminování. Potřeba čistoty 99,6 % odminovaného terénu dle standardu OSN a vysokého stupně jistoty vylučuje užití většiny strojních prostředků pro rychlé odminování. Všude na světě jsou standardními nástroji minéra ruční detektor kovů a minový bodec (bodák, nůž, šroubovák nebo podobné předměty). V posledních letech bylo podniknuto mnoho významných kroků v oblasti technologie detekce, ale většina jich musí být upravena pro použití v terénu a jsou příliš drahé. Jedná se zejména o využití mikrovln, zemních radarů GPR, biosenzorů, biodegradace, neutralizace, nukleárních technologií a infračerveného záření. Statisticky vychází jeden mrtvý minér na 1 000 zjištěných min, jedno těžké zranění na 100 nalezených min. Péče o člověka s amputovanou končetinou v rozvojových zemích přijde na více jak 3 000 USD. Při 250 000 amputací je to více než 750 mil. USD. Oběť miny potřebuje při transfuzi 2x více krve než při zranění kulkou nebo střepinou. Potřeba transfuze je pak 2 – 6 x častější než při válečném zranění. Položení jedné miny je 25krát rychlejší než její odstranění. Výroba jedné miny přijde na 3 USD, její odstranění na více než 1 000 USD. Jedna hodina práce při zaminování představuje přes 100 hodin prací při odminování. Minová pole nejsou většinou nijak označena. Původní označení mnohde obyvatelstvo použilo jako palivové dříví. Často také PP-Mi vymele voda a odnese je na již odminovaná místa. MINA JE VOJÁK, KTERÝ NIKDY NESPÍ A VŽDYCKY SE TREFÍ. Proto dělejme vše za život bez min !!! Prameny: Wolfgang Fleischer: Deutsche Landminen 1939 - 1945, Waffen-Arsenal, Band 164 Fritz Hahn: Waffen und Geheimwaffen des deutschen Heeres, Bernard Graefe Verlag 1986 Mike Croll: The History of Landmines, Set Systems Ltd., Essex 1998 J. G. Veremejev: Vnimanije, miny! ADEF Ukrajina, 2005 Wolfgang Thamm: 55 Jahre Kampfmittelbeseitigung in der Bundesrepublik Deutschland, Biblio Verlag, Bissendorf 2002 Vlastní archiv 10 ZPRAVODAJ POSOUZENÍ STABILITY A NÁVRH SANACE BLOKOVÉHO SESUVU HORNINOVÉHO MASIVU POMOCÍ SEISMICKÉ TOMOGRAFIE V KAMENOLOMU ČEBÍN Jaroslav Čuhel, Milan Hadraba, Mgr. Radim Kašpar, Ing Josef Krejčíř, RNDr Jiří Novák CSc, Miroslav Solař, RNDr Bohumil Svoboda CSc (Lasselsberger s.r.o, GLU AVČR, Destrukce Třebíč s.r.o., Geodyn s.r.o.) 1. ÚVOD V prosinci 2008 došlo ke skalnímu sesuvu podél rotační plochy vytvořené splachováni pískovci odvrtané při přípravě CO. Vrtná souprava byla včas odstraněna. Nad lomovou stěnou vznikly 3 rovnoběžné trhliny (foto 1, 2), z nichž největší je na foto 2 vlevo. Na této trhlině došlo k výraznému poklesu. Vápence vypadly ve velkých blocích a bylo zjištěno že vypadly podél polohy splachových pískovců tmavě červené barvy, která zde tvoří synklinálu skloněnou k východu. Vypadla jen její horní část oddělená řadou vrtů pro clonový odstřel. Přístup k dolní hraně etáže byl ihned zabezpečen a byla přijata následující opatření: Foto 1 Foto 2 • Bylo provedeno zaměření stěny • Byla provedena seismická tomografie 2. GEOLOGICKÉ POMĚRY a) PROTEROZOIKUM (± SPODNÍ PALEOZOIKUM) Brunovistulikum - Brněnský masiv Brněnský masiv, reprezentovaný jeho západní granodioritovou částí vystupuje v jihovýchodním cípu mapy, na západě je omezený okrajovým zlomem boskovické brázdy a výskyty devonu a karbonu které jej doprovází. 11 ZPRAVODAJ • Biotit-amfibolický diorit tvoří nepravidelně omezená tělesa uvnitř granodioritů. Kontakty jsou ostré, nerovné. Na základě geologických vztahů se diority zdají být starší než granodiority. Diority jsou středně zrnité, tmavě zelenošedé horniny, obvykle všesměrně zrnité. Poblíž kontaktu s boskovickou brázdou jsou horniny mylonitizované. Křemen, pokud se vyskytuje, vyplňuje prostor mezi ostatními minerály. Plagioklasy jsou hypautomorfní, intenzivně přeměněné s převládající sericitizací a saussuritizací. Draselné živce jsou vzácné. Amfibol tvoří velká, automorfní až hypautomorfní tmavě zelená zrna, často zdvojčatělá. Místy uzavírá zrna epidotu. Obvyklá je uralitizace amfibolu, především v deformovaných horninách. Podél štěpných trhlin se objevuje světle zelený chlorit. Biotit tvoří velké, obvykle deformované šupiny, vzácně zůstává hnědý, obvykle je baueritizovaný, charakteristická je pro něj epidotizace podél ploch štěpnosti. Typickou akcesorií je apatit, méně častý je titanit přeměňovaný na opakní minerál (leukoxen?). Nápadně vysoký je obsah zirkonů podložený i výsledkem chemických analýz. b) PALEOZOIKUM - VÝVOJ NA VÝCHODNÍM OKRAJI BOSKOVICKÉ BRÁZDY Střední – svrchní devon (eifel – Frans) Paleozoikum na západním okraji brněnského masivu vystupuje v tektonické pozici podél okrajového zlomu boskovické brázdy v nesouvislém pruhu, který se táhne od hradu Veveří (mimo list) přes Kuňky na Dálku a Čebín. Nejsevernějším výskytem na listu je Malhostovická pecka. Jaroš et. al. (1972) rozlišili v této oblasti 8 petrografických typů a 30 podtypů vápencových hornin. Makroskopické rozlišení vápenců v terénu je komplikováno díky jejich silnému duktilnímu i křehkému postižení. Stratigraficky jsou klastika a vápence stáří frasn až eifel (např. Hladil et. al. 1999). Podrobné shrnutí paleontologických dat z této oblasti sestavil Špaček (2000). Kulmské sedimenty geograficky doprovázející vápence zahrnul Jaroslav Dvořák pro účely edice geologických map 1 : 50 000 bez bližších důkazů do rozstáňského souvrství drahanského spodního karbonu • Křemenné slepence (konglomeráty) vystupují v drobných výskytech v jižní části Malé pecky u Malhostovic, roz- volnělé bloky jsou vázány na výskyt bazálních devonských klastik v chudčické oboře. Jedná se o drobno – středně zrnité slepence načervenalé barvy. Kromě dominujícího křemene se ve valounech nachází kvarcity a tmavé silicity. Matrix má křemenno-sericitické složení, dále se objevují K-živec, plagioklas, muskovit, biotit, z akcesorií turmalín a opakní minerály. • Křemenné pískovce a arkózy vystupují v chudčické oboře, tenká šupina v tektonické pozici leží ve svrchní části lomu na Čebínce, drobné šupiny pískovců až prachovců leží i uvnitř vápencového komplexu Čebínky. Tyto červenohnědé středně zrnité pískovce místy obsahují příměs křemenného štěrčíku. Ojediněle jsou kataklazované, mají velmi nezralou subangulární psefiticko-psamitickou usměrněnou strukturu. Kromě opět dominujícího křemene jak monokrystalického tak polykrystalického, jsou zastoupeny v menší míře i klasty jemných kvarcitů s granoblastickou strukturou. Místy se nacházejí drobná zrna živců (plagioklas, Kživec). Základní hmota je tvořena sericitem, místy silicifikovanou křemennou drtí. Z akcesorií je zastoupen: granát, zirkon, turmalín • Světle šedé, masivní, místy kataklazované a mylonitizované vápence vystupují okolo kóty Kuňky, ve starém lomu Dálka a na Čebínce. Jsou to světle šedé jemnozrnné až velmi jemnozrnné, zpravidla masivní horniny. Obvykle jsou dolomitizované, rekrystalizované a kataklazované s puklinkami, které jsou vyhojené různými typy karbonátu popřípadě limonitem. Na Malhostovické pecce mají v jižní části až brekciovitý vývoj. Ze světle šedých vápenců jsou popsány A. Gallem (in Hladil 1979) mechovky a korály odpovídající frasnu. Na základě faunistického společenstva popsal Hladil (1979) sedimentační prostředí Malhostovické pecky jako předútesové. Spodní karbon - vise kulm • Středně až hrubě zrnité droby s vložkami břidlic vystupují v pruhu mezi vápenci a boskovickou brázdou na západních svazích Kuňky. Zelenošedá kataklazovaná, 12 litická droba s ostrohrannými úlomky hornin je strukturně a mineralogicky nezralá. Minerální složení: křemen, draselný živec, plagioklas, muskovit. Větší zrna monokrystalického křemene intenzivně undulozně zháší a jsou subangulární. Častá polykrystalická křemenná zrna mají charakter úlomků. Plagioklasy převažují nad draselnými živci a jsou často sericitizovány. K- živce obsahují mikroperthity. Z úlomků hornin se zde nachází kvarcity, fylity, jílovité břidlice a prachovce. Pórový tmel, místy přecházející do bazálního, je zbarven oxidy železa. Původní jílovitá matrix je rekrystalizována na sericit. V průsvitné těžké frakci dominují většinou zirkony (převaha oválných nad idiomorfními), méně často granáty, nebo apatity. Ostatní minerály (turmalín, rutil, epidot aj. jsou zastoupeny vzácněji). Polohy slepenců popsané v drobách Jarošem et. al. (1972) nebyly při mapování nalezeny. c) TERCIÉR Miocén - baden • Zelenošedé vápnité jíly (tégl) paleontologicky zařazené do spodního badenu jsou nejrozšířenějším neogenním sedimentem. Nejvýznamnější mocnosti těchto šedozelených, místy rezavě skvrnitých smouhovaných silně vápnitých jílů s proměnlivým obsahem prachové a jemně písčité složky dokladované vrty se nachází 900 m jv. od kóty Čebínka, kde bylo podloží zastiženo v nadmořské výšce 134,5 m (123,5 m prachovitých jílů s polohami písků, na bázi 8,5 m štěrku) a 1,5 km sv. od kostela v Drásově s podložím v hloubce 104.0 m. K mikropaleontologickému výzkumu byly odebrány vzorky v místě stavenišť rodinných domků při s. okraji Tišnova, v. okraji Střemchoví a na sz. okraji Čebína, dále ze základové jámy pro sloupy vysokého napětí sv. od Tišnova a dvou výchozů v poli sv. od Hradčan a sz. od Čebína. Byly zde zastiženy zelenošedé, popř. bělavěšedé, nepravidelně rozpadavé, velmi silně vápnité, místy limonitizované jíly s vápnitými konkrecemi (tégly). Kromě těchto vzorků byly použity a nově vyhodnoceny vzorky T. Budaye z mapy 1 : 25 000 4257/3 Boskovice jako meziměřítka pro přehlednou geologickou mapu ČSSR 1 : 200 000 list Česká Třebová M-33-XXIII (j. část listu). Nalezená a popsaná společenstva z oblasti mezi Tišnovem, Čebínem a Malhostovicemi řadíme k facii mořských vápnitých jílů. Mikrofauna těchto pelitických sedimentů se vyznačuje širokým spektrem planktonních i bentózních druhů s hojným početním zastoupením. Ve většině vzorků jsou schránky foraminifer dobře vyvinuté i zachovalé. ZPRAVODAJ písky s kolísavým jílovitým podílem. Nejvýznamnější se nacházejí v oblasti rozšíření devonských bazálních klastik na svazích Květnice a na svazích kolem údolí Závistky. Dále je lze nalézt na prudkých svazích Loučky a Svratky s místy výskytu ortorul a metagranitů • Deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty jsou nejrozšířenějšími svahovými sedimenty pokrývajícími nesouvisle zejména dna depresí reliéfu a úpatí svahů podél vodních toků. Jedná se o hnědé, místy okrově, narezavěle nebo šedě skvrnité a smouhované jílovito-písčité, písčito-jílovité až jílovité hlíny, popř. jíly s velmi proměnlivým až převažujícím podílem úlomků o velikosti do 15 cm. Spíše ojediněle se ve vztahu ke zdrojovým horninám vyskytují bloky o velikosti 0,5 m. Mocnost velmi kolísá, ale většinou nepřesahuje 5 m. • Deluviální písčitohlinité až hlinitopísčité sedimenty, místy i sedimenty deluviálně-eolické. Litologicky jde nejčastěji o hnědé jílovité hlíny až jíly s variabilním písčitým podílem. Místy je přítomen i drobný horninový detrit. 4 Často se zastupují s kamenito-hlinitými až kamenito-jílovitými svahovými uloženinami nebo naopak s různě mocnými polohami eolického materiálu. Deluviálně-eolické sedimenty jsou charakteristické častějším střídáním různě mocných poloh svahovin a spraší nebo sprašových hlín. Nástup eolické sedimentace bývá v profilu poměrně ostrý. 2.1 Výsledky petrografických rozborů Při geologickém posouzení sesuvu byly odebrány vzorky horniny, které vytvořily smykovou plochu sesuvu. Tyto vzorky (foto 3) byly odeslány do laboratoře GLÚ AVČR k petrografickému rozboru. Zprávu vypracoval RNDr Jiří Novák CSc. Vzorky odpovídají splachovým sedimentům s drobovitým tmelem o měkčí konzistenci; podstatné složky tvoří mechanicky neopracované a nevytříděné klasty křemene a kvarcitu (silicitu). Makroskopicky sice připomíná fialově červené pískovce bazálního souvrství devonu (Old Red) z Květnice u Tišnova, které jsou rovněž terestrického původu (Bosák 1980; Dvořák 1997) a přecházejí do laminovaných pískovců. Avšak stratigrafická pozice splachových pískovců je jiná – nahromadily se v horní části vápencového lomu pod vrstvami permského pískovce a slepence nebo v krasových dutinách devonských vápenců. Bazální devonské slepence a arkózové pískovce vystupují naopak v podloží vápenců macošského souvrství a lokálně nad spodnodevonským souvrstvím jílovitých břidlic. d) KVARTÉR Pleistocén holocén Deluviální sedimenty patří na listu k velmi hojným. V rámci nich byly vyčleněny tři skupiny, podle litologické a genetické příslušnosti. Přechody mezi nimi jsou však nepravidelné a pozvolné. Obecně je pro většinu z nich charakteristická kolísavá přítomnost sprašových hlín a spolupůsobení soliflukce. • Deluviální kamenité a blokové sedimenty se vyskytují se hlavně v morfologicky členitém terénu na úpatí příkrých svahů. Jedná se o kameny a bloky křemenných hornin o velikosti až prvních metrů, případně bloky metadioritů do 1 m, rozrušených mrazovými procesy. Mezerní hmota je tvořena písčitými hlínami až hlinitými Foto 3 13 ZPRAVODAJ • Mezi méně stabilní složky drobovitého tmelu z tohoto pískovce lze zahrnout nejen redeponovanou fylitickou břidlici, ale i černošedou jílovitou břidlici, které byly patrně splaveny ze zdrojové oblasti jižně od Tišnova. K tomuto předpokladu nás vede revizní mapování (Dvořák 1997) a potvrzený výskyt spodnodevonského souvrství z fosiliférních jílovitých břidlic (stínavsko-chabičovský obzor). Jílovité břidlice jsou zde tektonicky vyvlečeny podél regionálního zlomu, takže mohly být během hiátu vystaveny fosilní erozivně-zvětrávací činnosti. Tak se staly zdrojem úlomkovitého materiálu. orientace SZ–JV brázdu porušují, vertikální složka pohybu převažuje nad horizontální. Paleozoické vápence a droby vystupují mezi okrajovým zlomem boskovické brázdy a brněnským masivem v nepravidelných tektonických blocích. Zlomové omezené vůči boskovické brázdě je zřetelné z průběhu struktur v mapě i morfologie, charakter styku s brněnským masivem je rozdílný. Lomem Čebínka je odkryt přesmyk brněnského masivu přes vápence, na kótě Dálka je styk subvertikální doprovázený několik metrů mocnou mylonitovou zónou s drobnými vlečnými vráskami, které indikují subhorizontální charakter pohybu na této zóně. • Příměs (meta)silicitů ve splachových sedimentech zřejmě pochází ze silicitových lamin v laminovaném vápenci macošského souvrství, které vystupuje na povrch na z. svahu Květnice. Dle geologické mapy je oddělení karbonských a devonských hornin podél poruchového systému SV - JZ. Příčná tektonika má směr SZ - JV. V případě jejich křížení je možno očekávat únik trhaviny při nabíjení do rozvolněných prostorů a může vznikat nadměrný rozlet. Tyto pukliny bývají pod miocenními pokryvy vyplněny vodou a šíří se jimi nízkofrekvenční vlny při provádění trhacích prací. Poznámka: Přítomnost podzemní vody a tvar vrstevní plochy se ukázal jako příčina sesouvání na lomové stěně. 3. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Při návštěvě lomu byly změřeny následující diskontinuity (v gradech) Z geologické mapy a průzkumných prací vyplývají následní skutečnosti: • Vrstevní plocha .......... 230/70 a) Zvodněný horizont je v následujících horninách: • Kliváž příčná ................ 90/80 • puklinový systém vápenců. • Kliváž .......................... 335/75 • Rozhraní vložky rezavých splachových pískovců b) Hladina podzemní vody se nachází v nadmořské výšce 270 - 290 mnm. Pouze u sondy VL01 je v hloubce 248,1 mnm c) Vydatnost se předpokládá: desetiny l/s 4. GEOTECHNICKÉ POMĚRY Geotechnické vlastnosti hornin jsou stanoveny v závislosti: • na stupni zvětrání • orientaci puklin vzhledem k lomové stěně. Jejich hodnoty jsou dle tabulky č. 1 následující: 5. TEKTONICKÉ POMĚRY Brunovistulikum včetně paleozoického sedimentárního pokryvu je v podloží dřínovského nasunutí zešupinatěno a stavba má duplexový charakter. Nadložní moravikum je na basement nasunuto jako celek.Pro vývoj sedimentární vývoj pánve měl fundamentální význam především východní okrajový zlom, který byl aktivní i v další geologickém vývoji. Další podélné zlomy nebyly mapováním zjištěny. Zlomy název horniny Objemová hmotnost (kg/m³) Pískovce severní st�na Pískovce západní st�na Porušené vápence na kontaktu s pískovci Porušené vápence severní st�na Dtto západní st�na Zdravé vápence severní st�na Dtto západní st�na 2100 2100 2300 2400 2400 2500 2500 Tab. 1 Obr. 1 6. METODIKA A VÝSLEDKY PRŮZKUMU 6.1 Vrtný průzkum Bylo použito vrtů archivovaných v Geofondu získaných pomocí programe e-Earth, Stručsoudržn Poisson t�žitelno úhel modul ná charakteristika těchto st ovo osti p�etvárn vnit�ního převzatých vrtaných sond �SN �íslo t�ení osti je v tabulce č. 2 733050 (MPa) 800 800 900 1100 1100 3000 3000 (deg) 30 40 25 25 35 35 45 ( kPa) 100 200 25 150 300 300 500 0,1 0,1 0,2 0,15 0,15 0,15 0,15 6 6 5 5 6 6 6 6.2 Geofyzikální průzkum 6.2.1 Refrakční seismika Seismické měření bylo provedeno v 5 profilech o délkách 33 - 98 m. Seismické měření bylo provedeno 24 14 ZPRAVODAJ Rok vrtání Nadmo� ská výška Ztráta jádra Hloubka (m) Horniny Mocnost vápenc� 1968 1986 351,1 319,5 318,5 315 305,1 305,4 307,9 308,7 Ne Ne Ne Ne ne ano ne 83,7 34,1 40,1 55 26,3 69,2 48,6 30 76,85 22,4 35,4 43,3 60,8 9,65 0 VM 030 VM 032 VM 033 322,6 303,1 307 ne ne ne 71,3 81 18 nad 69,3 nad 80,95 0 VM 034 VM 035 306,2 318,1 ano ano 146 33,5 134 12,7 Sonda VL 001 LTV1 LTV2 VM 014 VM 023 VM 023A VM 022 VM 024 1968 Podložní hornina konglomerát konglomerát pískovec konglomerát písek bazální pískovec Neogén, pod ním pískovec Neogén pod ním pískovec konglomerát konglomerát Mocnost pokryvu (m) Hladina podzemní vody (m) 3,6 0 0 6,5 0,75 0,2 12 8,6 67 33 24,2 23,5 22,4 23 - Nadmo�ská výška Hladiny Báze podzemní vápenc� vody 248,1 270,65 286,5 297,1 283,1 290,8 265,2 281,6 283 244,4 284,9 286,25 není 1,95 0,05 3,5 38,1 19,1 - 284,5 284.0 - Pod 251,35 Pod 222,1 není 0,2 0,5 35 - 271,2 - 172 304,9 Tab. 2 kanálovou aparaturou ABEM Terraloc Mark 3 s náložkami 0,1-0,15 kg jako zdrojem elastického vlnění. Jednotlivé řezy jsou zakresleny na příloze 21. Vyhodnocení bylo provedeno novým seismickým programem pro tomografii Sandmeier REFLEXW komplete 2D/3D. Náložky trhaviny byly odpáleny na dně vrtů V1- V3 a v bodech X1 a X2 byly odpáleny příložné nálože. Situace tomografických řezů je zakreslena na obr.1. Prostorové uspořádání tomografických řezů a body odstřelů jsou zakresleny na obr.2. Jednotlivé tomografické řezy jsou zakresleny na přílohách 23-28. Všechny tomografické řezy při pohledu od lomové stěny jsou zakresleny na obr.3. Měření provedl Mgr R. Kašpar z Geodyn s.r.o. před terciérem a proto v těchto místech dochází k výraznému poklesu mocnosti devonských vápenců a místy k jejich ztrátě, jak dokázal vrtný průzkum. Obr. 2 Z tomografických řezů vyplývají následující skutečnosti: • Na řezech AB, CD, EF, GH jsou patrné 2 polohy červených splachových pískovců označené jako pískovec 1 a pískovec 2. • Zhruba uprostřed drobné synklinály, kterou vytvářejí spolu s vápenci je patrná příčná trhlina, která se projevila v terénu poklesem. Na přílohách je tato oblast označená jako pásmo trhlin • Na řezu E-F GH, HI, GHX1 je výrazná tektonická porucha, která zapadá k jihu a je zakreslená zelenou čárkovanou čarou na obr. 3. Po ní došlo k zaklesnutí devonu Obr. 3 ZPRAVODAJ 15 6.3 Stabilitní výpočty ných nebo plavených hmot musí být určen na základě výpočtu bezpečnosti proti ujetí vrstev a hmot. Stabilita svahů závisí nejen na smykových parametrech zeminy, nebo horniny, úrovni hladiny podzemní vody, výšce svahu a u hornin především na orientaci a drsnosti puklinového systému. Přesné stanovení stability je možné pouze stabilitním výpočtem a to pro planární plochy a horninové klíny, a pro smykové plochy v horninovém masivu pro smykové pevnosti na puklinách, které závisí na zvodnění puklin jejich drsnosti a orientaci. • Při dobývání hornin pomocí trhacích prací nesmí být výška řezu vyšší než 25 m. Toto neplatí pro dobývání komorovými odstřely. • Pokud při dobývání pomocí trhacích prací bude rozval vyšší než l,4násobek výškového dosahu nakládacího stroje, musí být pro nakládání vypracována provozní dokumentace. 6.3.1 Generální svah Je zakázáno podkopávat nebo podlomovat řezy. Stupeň bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami je pro činnosti prováděné hornicky a hornickým způsobem podle § 34 Vyhlášky 26/89 Sb. ve znění pozdějších úprav stanoven následovně: Při stabilitních výpočtech v horninách se uvažují následující případy porušení masivu dle obr. 4. • 1,5 …………pro svahy trvalého charakteru (stav trvající déle než rok) • 1,3………….pro svahy dočasného charakteru (stav trvající méně než rok) a) po jedné smykové ploše b) po dvou smykových plochách c) překlopením bloku d) po zakřivené smykové ploše • 1,2………….uvažuje-li se o reziduální pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu Stupeň bezpečnosti musí být přiměřeně zvýšen, jde-li o svahy: • v zeminách náchylných k příjímání vody a ke skluzům • proti úklonu vrstev • v zeminách, jejichž mechanické vlastnosti se mohou podstatně měnit odlehčením • v nepříznivých geologických podmínkách (tektonika, úložní poměry a pod) • poddolované 6.3.2 Řezy Výška, sklon musí být určeny: Obr. 4 a) u zemin při výšce řezu nad 6 m podle mechanických vlastností a podle parametrů dobývacích strojů, 6.3.3 horniny - podle puklinového systému b) u hornin podle geologických poměrů ložiska, dobývací metody, parametrů dobývacích a nakládacích strojů. Přitom,výška řezu nesmí přesahovat výškový dosah dobývacího stroje. Stupeň bezpečnosti řezu zemin musí být nejméně: • 1,2……………..u soudržných zemin Skalní stěna byla zaměřena včetně puklinových systému. Pro stabilitní posouzení programem Klín (autor Ing Kloss) byly změřeny hlavní puklinové systémy v lomu. • Vrstevní plocha………..230/70 • Kliváž příčná ……………90/80 • Kliváž………………....… 335/75 • 1,1……………..u nesoudržných zemin 6.3.4 Výpočet stability horninového klínu. • 1,3……………..u řezů trvalého charakteru, (bočních a konečných závěrných) a u řezů, na nichž jsou umístěny dopravní trasy a jiná zařízení • Na základě vybraných základních puklinových systémů pro nejnepříznivější případ, kdy jsou pukliny vyplněné vodou jsou provedeny další stabilitní výpočty. Dále platí: • Při nepředvídané změně mechanických vlastností zeminy v řezu, která vyvolá snížení stupně bezpečnosti, se mohou práce provádět jen za zvláštních opatření určených organizací. • Do výšky řezu se započítávají i hřebeny vytvořené provozem rýpadel. • Postup dobývání proti úklonu vrstev a v dosahu sypa- • Pro jednotlivé vybrané základní puklinové systémy jsou na obr. 5 stanoveny stupně bezpečnosti pro všechny kombinace dvojic puklin. Poznámka: • stupeň bezpečnosti 0 značí že není kontakt ani na jedné puklině. • stupeň bezpečnosti 99 značí že se klín nevytvoří a průsečnice diskontinuit neprotne skalní stěnu. 16 ZPRAVODAJ Vstupní data p�íloze Výpo�et p�íloha Stupe� stability Puklina 1 Puklina 2 st�na 31 32 7,85 81/72 301/68 Severní 33 34 Pukliny se neprotínají do klínu Východní Tab. 3 Obr. 5 Geotechnické vlastnosti hornin pro stabilitní výpočty byly dosazeny dle tabulky č. 1. Tahová trhlina nebyla uvažována, neboť závěrné stěny budou očištěny a provedeny pomocí sanačních odstřelů pomocí řízeného výlomu. Dynamické namáhání a kotvení nebylo uvažováno. Pukliny jsou charakterizovány směrem sklonu/sklonem ve stupních. Po�adové �íslo 1 2 �íslo p�ílohy 35 35A Obr. 7 Smykové parametry pro puklinu Obr puklina St�na Porušený vápenec na styku s �erveným pískovcem Zv�tralý vápenec východní st�na 6 7 270/70 335/75 severní západní Stupe� stability 1,03 15,11 Tab. 4 Z tabulky 4 pro horninový klín vyplývají následující závěry: • Na žádné z uvažovaných stěn nedojde ke vzniku klínové plochy. 6.3.5 Výpočet stability planární plochy Výsledky výpočtů a vstupní podmínky jsou uvedeny v tabulce č. 4 a na obr. 6 a 7 • Složení popisovaných pískovců dle autora neodůvodňuje sklon k rozsáhlejšímu sesouvání, nelze však upřít, že jsou dobrým kolektorem pro podzemní vodu. Mnohem náchylnější k sesuvům je rozhraní zvodněných bazálních klastik a souvrství jílovitých břidlic, jež se nacházejí v hlubším podloží vápencového útvaru. Z tabulky 4 pro planární plochy vyplývají následující závěry: • Při zvodnění vápence je vrstevní plocha s červeným pískovcem nestabilní, což potvrzuje i vzniklý sesuv. • Puklina 335/75 na západní stěně je krátkodobě stabilní 6.3.6 Stabilita zeminy, popřípadě horniny podle smykové plochy Obr. 6 Stabilitní výpočet byl proveden dle programu GEO5. Geotechnické vlastnosti zemin byly zadány na základě tabulky 2. 17 ZPRAVODAJ Obr. 8 (severní stěna) Obr. 9 (západní stěna) Výpočet byl proveden pro více variant pro lomenou smykovou plochu podle Sarmy a jeho výsledky jsou uvedeny na obr. 8 a obr. 9 a v tabulce č. 5. Z tabulky 5 vyplývají následující závěry: • Vrstva červených pískovců vytváří smykovou plochu na severní stěně • Západní stěna je dlouhodobě stabilní 7. TECHNICKÝ ZÁVĚR 7.1 vymezení prostoru ohroženého území Nejnebezpečnější je prostor pod severní stěnou. 7.2 Návrh opatření k sanaci Z výše uvedených zjištění vyplývají následující závěry: • Severní stěna je nebezpečná po dlouhotrvajících deštích a při dynamickém namáhání od trhacích a vrtacích prací. • Západní stěna je krátkodobě stabilní. • Proto bylo doporučeno otočit těžbu od západu k východu ve směru šipky na obr. 10 a vytvořit novou přístupovou cestu na etáž. • Pomocí seismické tomografie a tektonického měření bylo možno stanovit vstupní data pro stabilitní výpočty a na jejich základě pak následně upravit bezpečný postup těžby (obr. 10), Obr. 8 (severní stěna) Obr. 9 (západní stěna) 8. POUŽITÁ LITERATURA 1. ČSN 731001 Základová půda pod plošnými základy Obr. 10 2. ČSN 733050 Zemní práce 18 3. ČSN 721001 Pojmenování a popis hornin 4. ČSN 730090 Geologický průzkum pro stavební účely 5. Zákon 62/88 Sb. v plném znění zákona 66/2001 o geologických pracích. ZPRAVODAJ 12. Dvořák J. (1997): Zpráva o revizním geologickém mapování devonu 1: 10 000 v okolí Tišnova. – Zprávy geol. Výzk. v Roce 1996, 25. 6. Svoboda B.: Znalecký posudek 48/07 13. Dvořák J. – Pták J. (1963): Geologický vývoj a tektonika devonu a spodního karbonu Moravského krasu. – Sbor. geol. Věd 3, 49- 7. Hanžl P.:, Základní geologická mapa 1:25000 List Tišnov 24-321, ČGÚ 2001 14. Kloss Karel,. Metodika predikce plenárního a klínového sesutí skalního svahu. DSG Praha 1980 8. ČGÚ Geologická mapa 1: 50 000 15. GEO 4 , teoretická příručka verze 1.0. Fine 2000 9. Geofond ČR program e-Earth 16. Vladimír Slivka a kolektiv, Těžba a úprava silikátových surovin. Silikátový svaz 2002. 10. Bezvodová B. – Zeman A. (1983): Paleoreliéfy na jižní Moravě a jejich kolektorské vlastnosti. – Sbor. geol. Věd, G 38, 95-140. 11. Bosák P. (1980): Sedimentologie devonu tišnovských brunnid a brněnské jednotky s.s. na Tišnovsku. – MS Archiv PřFUk Praha. 17. Drozd K. Výzkumný úkol OFTR č. 72-02. Stabilitní problémy skalních masivů a jejich vliv na konstrukce. Dílčí úkol č. 7 Stabilita skalních svahů- řešení stereografickými projekcemi. SG Praha 1976 18. Záruba Q., Mencl V. Inženýrská geologie SNTL Praha VYTVOŘENÍ MEZER V TÁHLÝCH NÁLOŽÍCH CLONOVÝCH ODSTŘELŮ POMOCÍ SPECIELNÍCH PLYNOVÝCH VAKŮ Bc Petr Vlček, Václav Sehnalík, Ing. Radomír Šubrt SD-Vrtné a trhací práce, a.s., Bílina, Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá, WESECO CZ, s.r.o., Nahošovice 1. Úvod Myšlenka možnosti vytvořit mezeru v táhlých náložích clonových odstřelů za účelem úspory trhavin nebo i z technologicko-provozních důvodů není úplně nová. Jejímu rozšíření bránily hlavně dva důvody. Prvním z nich bylo, že ekonomický přínos za ušetřené trhaviny byl, vzhledem k jejich nízké ceně a ve srovnání s ostatními náklady na přípravu a provedení trhacích prací, téměř zanedbatelný. Druhým a podle našeho názoru hlavním důvodem byla skutečnost, že neexistoval vhodný a provozně spolehlivý přípravek, který by umožnil přerušení sloupce trhaviny v libovolném místě nálože a umožnil tak vytvoření mezery vyplněné vzduchem nebo ve spodních částech vrtů i zateklou vodou. Rostoucí cena trhavin v posledním období zvyšuje zájem na snížení nákladů na odstřely a tím na jednotku vydobytých hornin, a tak se problematika snížení nákladů úsporou trhavin při trhacích pracích vytvořením mezery v táhlých náložích clonových odstřelů dostává stále více do popředí. Napomáhá tomu významně i skutečnost, že v poslední době byl vyvinut, v praxi odzkoušen a na trh uveden specielní přípravek, umožňující spolehlivé rozdělení táhlé nálože v libovolném bodu a tím vytvoření mezery v náloži a předem určené délce. Jedná se o samonafukovací rozpěrný plynový vak, který spolehlivě udrží hmotnost ucpávky i trhaviny pokud se nad ním nacházejí. Vak se do vývrtu zapouští pomocí ztraceného závěsu samotíží a v předem určeném místě vývrtu dojde k jeho rozepření. Metoda mezerových náloží vytvářených pomocí samonafukovacího rozpěrného plynového vaku byla úspěšně vyzkoušena při odstřelech ve vápencových horninách a o dosažených výsledcích byla podána informace na loňské konferenci o trhacích pracích, pořádané Společností pro trhací techniku a pyrotechniku v Hrotovicích. Těžištěm tohoto referátu je podat informaci o dalších zkušebních odstřelech, provedených v poslední době zejména se zdůrazněním výhodnosti aplikace plynových vaků ve zvodnělých vývrtech bez potřeby komplikovaného odstraňování vody z vývrtů nebo nutnosti používání podstatně dražších vodovzdorných trhavin do dnových částí nálože. 2. Poznatky a zkušenosti s vytvořením mezery v táhlých náložích pomocí plynových vaků v lomu Hrabůvka společnosti Českomoravský štěrk, a.s. 2.1 Lokalita Lom Hrabůvka se nachází asi 5 km severovýchovně od Hranic na Moravě. Surovinou je moravská droba, která se těží v šesti etážích a vyznačuje se značnou tvrdostí. Kamenolom je významným dodavatelem kvalitního přírodního drceného kameniva, a to zejména pro výstavbu a obnovu železničních tratí. 2.2 Aplikace plynových vaků vytvořením mezery vyplněné vzduchem v horní části nálože Clonový odstřel byl proveden dne 22.6.2009 na 2. etáži. Při tomto odstřelu byly aplikovány plynové vaky v horní části vývrtu za účelem úspory použitých trhavin. Na obr.č.1 jsou znázorněny vývrty nabité standardním způsobem a vývrty s plynovými vaky. Odstřel byl rozdělen na dvě části, aby 19 ZPRAVODAJ Obr. č. 1 - Schematické znázornění půdorysné situace odstřelu dne 22. 6. 2009 bylo možné po odstřelu vizuálně vyhodnotit výsledek rozpojení horniny v každé části. skutečného obsahu vody v nich. Suché vývrty byly nabíjeny trhavinou DAP-M standardním způsobem. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny vývrty nabíjené standardním způsobem a vývrty s odlehčenou horní části vývrtu. Vzduchová mezera v odlehčeném vývrtu byla zvolena 1,5 m vzhledem k prvnímu použití této technologie na lokalitě Hrabůvka. Ucpávka byla zkrácena o 1 m ze standardních 3,5 m na 2,5 m. Jak vyplývá z obrázku č. 2, bylo ušetřeno cca 1 m výbušnin v každém vývrtu. Z vyhodnocení výsledku odstřelu jednoznačně vyplývá, že délku vzduchové mezery lze prodloužit. Mez prodloužení pro tuto lokalitu je však nutno ověřit a najít takovou hranici, aby bylo ušetřeno co nejvíce trhavin a zároveň nebyl negativně ovlivněn výsledek odstřelu. Zvodnělé vývrty byly ve spodní části nabity trhavinou Perunit E o hmotnosti 17,5 kg. Tím byl vodní sloupec ze dna Použitím této technologie bylo ušetřeno na 1 vývrtu cca 1 m trhavin, v tomto případě DaP-M, tj při průměru vývrtu 110 mm cca 10 kg. Při ceně kolem 12 - 13 Kč/kg bylo na 1 vývrtu ušetřeno 120 - 130 Kč. Při ceně 145 Kč za 1 plynový vak však nedochází k finanční úspoře. Je nutné však upozornit na skutečnost, že délku vzduchové mezery jsme z důvodu zatímního nedostatku zkušeností v lomu Hrabůvka zvolili obezřetně tj. velice krátkou. Při jejím zvětšení k úspoře jednoznačně dochází. 3. Aplikace plynových vaků ve zvodnělé spodní části vývrtů Clonový odstřel s aplikací plynových vaků ve zvodnělých vývrtech byl proveden dne 17. 8. 2009 rovněž na 2. etáži. Tentokrát jsme zaměřili pozornost na úsporu dražších vodovzdorných trhavin levnějšími nevodovzdornými trhavinami oddělením zvodnělé části vývrtu, tedy v podstatě vytvořením mezery v náloži, vyplněné vodou. Z půdorysné situace (obr. č. 3) je patrné, že vývrty nebyly jako v předchozím případě voleny v určité části odstřelu, ale vývrt od vývrtu dle Obr. č. 2 - Schematické znázornění vývrtů odstřelu dne 22. 6. 2009 20 ZPRAVODAJ Obr. č. 3 - Schematické znázornění půdorysné situace odstřelu dne 17. 8. 2009 vývrtu vytlačen a nahrazen trhavinou. Na obrázku č. 3 je uvedena výška vodního sloupce v jednotlivých vývrtech mezi vodovzdornou a nevodovzdornou náloží. V těchto zvodnělých vývrtech byl spuštěn plynový vak na vodní hladinu. Tím byla voda oddělena a ve zbývající části vývrtu nad vodní hladinou mohly být použity levnější nevodovzdorné trhaviny typu DaP. Pro ilustraci uvádíme na obrázku č. 4 vývrt, ve kterém byly 4 m vody. Četnost těchto vývrtů byla největší. Je znázorněn zvodnělý vývrt před aplikací plynového vaku a před nabíjením trhaviny (a), zvodnělý vývrt nabíjený standardním způsobem bez použití plynových vaků (b) a zvodnělý vývrt, nabitý s použitím plynových vaků (c). Při zapouštění plynových vaků do hloubky až 18 m – 20 m nevznikly žádné problémy a časová prodleva při vhodné organizaci nabíjecích prací je prakticky zanedbatelná. Z rozvalu bezprostředně po odstřelu nebyl proti standardnímu způsobu nabíjení vývrtů zjištěn vizuální prohlídkou žádný pozorovatelný rozdíl. Ke dni podání této informace je rubanina odstřelu již odtěžena a oproti standardním odstřelům byla zaznamenána mírně ztížená těžba v části odstřelu, kde byla výška vodního sloupce 5 a 6 m nad vodovzdornou trhavinou. V ostatních částech odstřelu nebyly zaznamenány žádné změny. Lze konstatovat, že úspora v tomto případě je velmi významná, neboť lze ušetřit v části zvodnělého vývrtu trhavinu v ceně 24 či 35 Kč/kg (dle použitých vodovzdorných trhavin Emsit/Perunit). Ve vývrtu se 2 m vodního sloupce nad vodovzdornou trhavinou, kdy tento by byl použitím vodovzdorných trhavin ještě zvýšen o 3,4 m bylo ušetřeno cca 17 kg dražších trhavin, tj úspora: a) s použitím levnějšího Emsitu 24 Kč x 17 kg = 408 Kč/1 vrt b) s použitím dražšího Perunitu 35 Kč x 17 kg = 595 Kč/1 vrt Nesmíme zapomenout odečíst cenu plynového vaku, tj. 145 Kč. Ve vývrtech s vyšším vodním sloupcem je pak úspora daleko podstatnější. Avšak výši vodního sloupce, kterou lze nenabíjet trhavinou, je nutné posoudit v každé lokalitě dle rozpojované horniny. Obr. č. 4 - Schematické znázornění standardního a zvodnělých vývrtů odstřelu dne 17. 8. 2009 21 ZPRAVODAJ clonových odstřelů. Výchozí parametry pro projektování jsme si následně ověřili ve specializovaném softwaru Q.E.D. Calc. Tento software je určen pro širokou odbornou veřejnost. Program se dělí na 3 základní části - výpočtové vzorce, převody jednotek a kalkulačku. Část převody jednotek usnadňuje přepočítání hodnot mezi metrickým a mílovým systémem jednotek. Nejdůležitější a z našeho pohledu i nejzajímavější je určitě část první - výpočtové vzorce. V této části je obsaženo velké množství světově uznávaných vzorců, které jsou rozděleny do tématických skupin jako jsou - geometrie odstřelu, časování odstřelu, objemy, pre-splitové odstřely, rozlety materiálu a mnoho dalších. Proto jsme si pomocí tohoto šikovného nástroje potvrdili zvolené výchozí parametry pro projektování odstřelů, které byly v souladu s GP TVR. Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové, rád bych se touto cestou s Vámi podělil o své zkušenosti, které jsem získal střeleckou praxí a možností realizovat 1000. clonový odstřel v kamenolomu Luleč firmy Českomoravský štěrk. Odstřel jsme provedli dne 25. 8. 2009 ve 14:00, celkem bylo použito více než 10 tun průmyslových trhavin z naší obchodně-výrobní skupiny Austin Powder International. Průběh odstřelu byl klidný, výsledná fragmentace byla vynikající. Ale vraťme se zpět na začátek. Po teoretické přípravě jsme přistoupili k přípravě praktické. Úvodní záměru jsme provedli v naší společnosti standardním způsobem - tj. pomocí laserových dálkoměrů LaserAce britské společnosti MDL. Tyto laserové dálkoměry se vyznačují vysokou přesností (v řádech cm), dosahem až 300 m (bez odrazného terče) a až 5000 m (s odrazným terčem). Tento způsob zaměřování umožňuje oproti starším metodám nezaměřit pouze hranu a patu lomové stěny, kde se musel dostat figurant s latí, ale i libovolný počet libovolných bodů umístěných kdekoliv na lomové stěně. Nyní můžeme samostatně zaměřit až několik set či tisíc bodů namísto několika bodů jako tomu bylo při použití optických dálkoměrů. Tímto se zvýšila kvalita námi prováděných odstřelů. Kamenolom Luleč fy Českomoravský štěrk a.s. se nachází cca 5 km od města Vyškov a asi 25 km od města Brna. Jedná se o stěno-jámový lom, kde se v 5ti etážích těží moravská droba. Rubanina je nakládána pásovým elektricko-hydraulickým rýpadlem a kolovým nakladačem na automobilovou dopravu. Následně je materiál zpracováván na finální výrobky. Při projektování 1000.CO Luleč jsme vyšli z Generální projektu trhacích prací pro tento kamenolom a z vlastních zkušeností, kdy jsme v tomto lomu provedli více než 60 Obrázek 2: Laserový dálkoměr LaserAce 300 Po precizním zaměření lomové stěny jsme přistoupili k samotnému projektování odstřelu. V dnešní době používáme vysoce sofistikovaný software Quarry 6, který se stal nástupcem staršího Face 3D. Po úvodní záměře a vygenerování souřadnic všech bodů vytvoříme digitální model odstřelu. Po Obrázek 1: Software Q.E.D. Calc jednoduchém rozmístění vrtů získáme možnost detailně projektovat jednotlivé vrty. Vrty projektujeme optimalizací směru vrtu, sklonu vrtu, hloubky vrtu, délky podvrtávky, plánované roviny a to jednoduchým posouváním pomocí tlačítek. Za každé situace máme přesné údaje o velikosti reálného záběru odstřelu. Quarry 6 disponuje jedinečným nástrojem - BurdenMaster. Tato vynikající utilita zobrazuje skutečný nejmenší záběr daného vrtu v celé jeho délce. Nejmenší zá- 22 Obrázek 3: Software Quarry 6 běr není vždy roven záběru v řezu vrtu. Proto BurdenMaster hledá minimální záběr každého vrtu i v prostoru do určité námi definované vzdálenosti. Tímto získáme absolutní jistotu ohledně projektování dostřelu. Po vyprojektování všech vrtů jsme přistoupili k samotném provádění odstřelu. Vrty vytvořilo středisko hromadné výroby fy Českomoravský štěrk a.s. . Pro vrtné práce použili moderní počítačem řízenou vrtací soupravu. ZPRAVODAJ Takto precizně zpracované kontrolní měření by bylo škoda nevyužít. Proto jsme všechny informace přenesli do dalšího unikátního programu. Program Q.E.D.1 je určen k modelaci a simulaci jednotlivých odstřelů. Q.E.D. a obsahuje obrovskou databázi všech reálných produktů používaných v oblasti tracích prací - rozbušky (elektrické, neelektrické, elektronické), trhaviny (bulk trhaviny, dynamity, emulze, DAP, speciální) a mnoho dalšího. Tuto databázi je možno kdykoliv doplňovat o libovolné produkty a používat je při simulování odstřelů. U všech produktů jsou rovněž definovány jejich základní parametry, které jsou podstatné pro modelování a simulování. U trhavin se jedná o měrnou hustotu, detonační rychlost, ale i relativní sílu vzhledem k základní trhavině. U rozbušek se jedná o délku přívodního vedení (shocktuby), rychlost detonace shocktuby, nominální zpoždění, maximální možnou odchylku ale i např. barvu konektoru. Po nadefinování různých typů nabíjecích schémat pro různé typy vrtů lze přistoupit k samotné analýze odstřelu. Jednoduchými nástroji lze zobrazit rozložení energie trhavin v prostoru ve vertikálních i horizontálních řezech, ale i množství trhavin v časovém stupni, očekávanou fragmentaci, podíl jednotlivých frakcí, tvar a rozměry rozvalu a mnoho dalšího. Takto si lze jednoduše ověřit, zda námi zvolené parametry a trhaviny dávají dobrý předpoklad pro kvalitní výsledek odstřelu. Následně jsme jako finální přípravu před odstřelem provedli závěrečné kontrolní měření, opět pomocí laserového dálkoměru LaserAce 300, které nám potvrdilo, že všechny skutečné vrty odpovídají plánu. Všechny vrty i jejich parametry odpovídaly projektu odstřelu. Současně jsme provedli jako součást ZKM inklinometrii všech vrtů první řady tohoto odstřelu pomocí zařízení Boretrak. Inklinometr Boretrak je určen pro měření průběhů vrtů v prostoru. Toto zařízení využívá zabudovaného geo-kompasu a maximálně citlivého dvouosého sklonoměru. Přesnost tohoto citlivého zařízení je až 0,01° a to jak u geo-kompasu tak i sklonoměru. Data z měření je možno následně zpracovat v dalším softwaru Boretrak 3D, které umožňuje grafické zobrazení jednotlivých vrtů. Mnohem užitečnější bylo vložení těchto dat do digitálního modelu ZKM tohoto odstřelu v programu Quarry 6. Tímto jsme získali nejpřesnější model lomové situace - maximálně přesně zaměřenou lomovou stěnu, přesně zaměřené vrty odstřelu a jejich reálný průběh v masivu. Proto díky této kombinaci vysoce sofistikovaných metod lze dosáhnout maximálně reálného modelu situace. Obrázek 4: Inklinometr Boretrak Obrázek 5: Q.E.D. - nabíjecí plán vrtu Pro samotnou iniciaci tohoto odstřelu jsme použili nejmodernější výrobek z dílny tradičního výrobce rozbušek, firmy Austin Detonator s.r.o. - elektronickou2 rozbušku E*Star. Každá rozbuška obsahuje elektronický iniciační modul (počítačový mikročip, kondenzátor a pilule), který zajišťuje zpoždění rozbušky. Použitím této nejmodernější technologie lze dosáhnout maximální přesnosti rozbušky 0,01% z nominálního zpoždění rozbušky. Současně je tato rozbuška nejbezpečnější svého druhu. Při zjištění zdroje cizí energie je rozbuška plně imunní vůči této energii, při překročení bezpečnostní hranice dojde k odpojení bezpečností pojistky uvnitř rozbušky a jejích dysfunkci. Zpoždění rozbušky je možno nastavit od 1 ms až do 10 000 ms s minimálním krokem zpoždění 1 ms. Celkem lze použít až 100 rozbušek ve 100 větvích. Celkový limit jednoho odstřelu je 1 600 ks rozbušek při použití jediného loggeru a jedné roznětnice. K iniciaci je možno použít pouze speciální roznětnici, která zabraňuje jakémukoliv zneužití těchto rozbušek. Rovněž lze použít bezdrátovou roznětnici, která má unikátně zabezpečený přenos signálů. Po vytvoření všech těchto modelů a simulací jsme přistoupili k samotnému provedení odstřelu. K nabíjení jsme použili 23 ZPRAVODAJ Obrázek 6: Q.E.D. - vetilkální řez a rozložení energie Obrázek 8: Odborná přednáška v poli nejkvalitnější trhaviny - želatinovou trhavinu Austrogel P1, emulzní trhavinu Lambrex 1 a sypkou trhavinu Austinit 2 ECO. Nabíjení probíhalo velice hladce a již velmi brzy začali přijíždět první návštěvníci. Po příjezdu všech návštěvníků a jejich přesunu k místu odstřelu proběhla krátká odborná přednáška a odstřelu, použitých trhavinách a použitých rozbuškách. Proběhlo rozdělení a poučení hlídek, jejich rozchod na určená stanoviště, první signál, uzavření bezpečnostního okruhu, první kontrola uzavření bezpečnostního okruhu, druhý signál před odstřelem, druhá kontrola, ... 5, 4, 3, 2, 1, PAL. Průběh odstřelu byl velice klidný, diváci byli spojeni, fragmentace byla vynikající. Po kvalitně odvedené práci se všichni přesunuli do provozovny firmy Austin Powder Service CZ s.r.o., kde proběhlo sportovně zábavné odpoledne. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na realizaci odstřelu i organizaci doprovodného programu. Děkuji. Obrázek 7: Q.E.D. - množství trhavin v časovém stupni Aby se všichni dozvěděli co nejvíce o odstřelu, ne pouze parametry použitých trhavin a rozbušek, ale i něco více, provedli jsme nabití posledních 4 vrtů formou praktické prezentace. Z pléna rovněž zaznělo několik dotazů, na které jsme odpověděli. Odborná veřejnost byla spokojená a následně se odebrala do prostor provozovny k další odborným přednáškám, rovněž velice zajímavým. Po lehkém občerstvení a osvěžení bylo vše ve 13:30 připraveno a mohli jsme přistoupit k poslední fázi odstřelu. Obrázek 9: Průběh 1000.CO Luleč Společnost Austin Powder Service CZ s.r.o. je jediným specializovaným prodejcem všech výše zmíněných zařízení (laserové dálkoměry LaserAce, inklinometr Boretrak) a softwaru Quarry 6 v České republice. Firma disponuje nejmodernějšími modelačními softwary (Q.E.D. , Q.E.D. Calc, Blasting Sollutions aj.) a díky dlouholetým zkušenost a každodennímu kontaktu s kolegy v našich sesterských společnostech jsme dnes lídrem v oblasti modelace a simulace odstřelů. Ing. Pavel Křivánek TVO, technický konzultant Q.E.D. - Quad Errat Demonstratum - to co musí být vysvětleno 1 2 jedná se o elektrickou rozbušku s elektronickým časováním 24 ZPRAVODAJ ZPRAVODAJ 25 ��26 ��������� ZPRAVODAJ EXPLOSIA a.s. Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia je tradiční a nejvýznamnější český výrobce výbušnin, jehož historie sahá do roku 1920, kdy byla založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“ v Semtíně u Pardubic. Tradice názvu EXPLOSIA se odvíjí od roku 1934 a nově od roku 1998. V současné podobě je EXPLOSIA samostatnou obchodní společností s významným postavením na trhu průmyslových trhavin v ČR. Explosia je mezinárodně známý a významný výrobce průmyslových trhavin, které vyváží do řady zemí EU i mimo ni. Explosia disponuje kvalifikovaně obsluhovanými výrobními a skladovými kapacitami, což jí umožňuje nabídnout těžařům nebo společnostem poskytujícím služby trhacích prací prakticky kompletní sortiment průmyslových trhavin a rozněcovadel pro všechny oblasti použití na povrchu i v podzemí. Samozřejmostí jsou dodávky trhavin přímo k odstřelu a provozování mísicích a nabíjecích vozů. Explosia poskytuje svým zákazníkům z řad těžařů ucelenou nabídku služeb. Tyto služby jsou nyní centralizovány ve 100% vlastněné dceřinné společnosti FOSPOL a.s., která je největším poskytovatelem trhacích prací v ČR a v současné době provádí rozpojení cca 10 mil. tun kameniva ročně na zhruba 40 kamenolomech v ČR. Přehled průmyslových trhavin z produkce EXPLOSIA a.s. pro potřeby žádosti o povolení k odběru výbušnin: UN číslo Třída/ klas.kód nepřepravuje se nepřepravuje se 0241 0241 0081 0081 0082 0082 0082 0081 0084 0081 0065 0065 0065 0065 0065 0065 0027 0027 Objednávky: - 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D CE Obchodní název EMSIT 20, vyráběný MNV ŠKODA EMSIT M EMSIT V INFERNIT 45 OSTRAVIT C PERMON 10T PERMON DAP M PERMONEX V19 PERUNIT E SEMTEX 1A SEMTINIT 50 STARTLINE 6 STARTLINE 12 STARTLINE 15 STARTLINE 20 STARTLINE 40 STARTLINE 80 VESUVIT TN VESUVIT THH výrobní závod Pardubice odbytový sklad Lužná u Rakovníka odbytový sklad Krmelín nabíjecí vozy 1019 1019 0589 0519 0589 0589 0589 0589 0589 0589 1019 0589 0589 0589 0589 0589 0589 1019 0589 T: T: T: T: Výrobce Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice 466 82 4312 F: 466 82 2939 725 559 940 F: 313 537 555 736 505 967 F: 558 674 441 736 505 951, 736 505 985 27 ZPRAVODAJ Společnost STV GROUP a. s. již více jak pět let provádí faktickou delaboraci munice a již čtyři roky vyrábí průmyslové trhaviny. V současné době zaměstnává více jak 100 pracovníků. Z pohledu objemu manipulované, skladované, likvidované munice a výroby výbušnin je společnost STV GROUP a. s. jednou z nejvýznamnějších českých společností. Sídlem společnosti je Praha. Společnost provozuje výrobní závod v Hajništi u Liberce, skladový areál výbušnin Rataje u Kroměříže, skladový areál Kotojedy u Kroměříže a skladový areál Chrast u Chrudimi. Od roku 2003 realizujeme záměr, který řeší použití demilitarizovaných energetických materiálů (DEM) v trhací technice. Těší nás, že uvedený záměr je v hlavních rysech totožný s příspěvkem pánů V. Tamchyny a S. Zemana na 3. světové konferenci výbušninářských inženýrů, Brighton, V. Británie, září 2005, který byl zveřejněn ve Zpravodaji č. 4/2005 a s příspěvky o výzkumu možnosti použití bezdýmných prachů jako složek průmyslových trhavin, které přednesli na konferenci Trhací technika 2006 ve Staré Lesné a v Brně pánové Andrzej Maranda a V. Mitkov. Uvedené práce, spolu s výsledky užívání našich trhavin v praxi jednoznačně podporují správnost námi zvolené cesty k výrobě kvalitních a cenově dostupných trhavin. K jejich výrobě využíváme DEM, po jejich vhodné úpravě, jako jednu ze složek - surovinu. Pro povrchovou těžbu postupně vytváříme kompletní sadu těchto trhavin tak, aby tyto trhaviny byly stejně spolehlivé, stejně účinné a stejně šetrné k životnímu prostředí jako průmyslové trhaviny daných tříd. Hlavním přínosem demilitarizované složky je zvýšení výkonu trhavin při výrazném snížení jejich ceny. Nadto našim zákazníkům nabízíme nadstandardní prodejní servis s vlastním skladovacím, logistickým a dopravním zázemím (www.stvtrans.cz). Sada trhavin obsahuje nyní sypkou trhavinu do suchého prostředí DAPMON-50, náložkovanou trhavinu plastické konsistence pro zavodnělé vývrty EMONIT, sypkou náložkovanou trhavinu citlivou k rozbušce DAPMON 30 EXTRA. Sadu námi vyráběných trhavin doplňují trhaviny typu dynamit , emulzní trhaviny a rozněcovadla různých výrobců vždy však vybírané s ohledem na špičkovou kvalitu. Použití DEM jako jedné ze složek průmyslových trhavin nevede ke zhoršení jejich vlastností, ale naopak jejich vlastnosti zlepšuje tak, že se stávají v daných třídách průmyslových trhavin vynikajícími. To lze doložit nejen porovnáním základních výbušninářských charakteristik uvedených v přiložené tabulce, ale i referencemi uživatelů našich trhavin . Jak je patrné, DAPMON 50 a DAPMON 30 EXTRA jsou svými vlastnostmi spíše plně srovnatelné se sypkými trhavinami s obsahem TNT a Al, než s trhavinami typu DAP. EMONIT pak stojí svými vlastnostmi mezi emulzními trhavinami a trhavinami typu dynamit. Samozřejmostí je, že veškeré své aktivity rozvíjíme se zvláštním důrazem na bezpečnost a v neposlední řadě s ohledem na životní prostředí. Kvalita našich výrobků je mimo jiné dána i certifikovaným systémem managementu jakosti dle normy ISO 9001:2000. V případě Vašeho zájmu rádi poskytneme detailní informace na adrese: STV GROUP a. s. Divize průmyslových trhavin P. O. Box 43 768 12 Rataje u Kroměříže Tel.: 606 674 400, 573 364 217, fax: 573 364 219, e-mail: [email protected] Porovnání základních parametrù trhavin Kyslíková bilance % Permon DAP P + 0,6 EXPLO DAP 1 + 0,3 DAPMON 50 - 15,9 DAPMON 30 - 9,0 EXTRA Austinit 2 ECO + 0,1 Polonit V - 2,45 Permon 10 T + 0,17 Lambrex 1 + 2,3 Emsit 1 + 0,5 Emulgit EMEX - 3,86 AN Emonit -21,46 Poladyn 31 + 5,5 ECO Austrogel G1 + 3,0 Perunit 28 E + 2,13 Trhavina Výbuchové teplo kJ/kg 3200 3700 4002 4100 Výbuchová teplota °C 2200 2400 2803 2850 Mìr. obj. zpl. výb. dm 3/kg 900 970 942 910 Detonaèní rychlost m/s 2300 (prùm. 80) 2500 (prùm. 65) 3500 (prùm. 80) 3500 (prùm. 50) Sypná hm. g /cm3 0,7 0,65 0,8 0,9 4200 5392 4079 2800 3101 2600 2895 2749 - 2800 (prùm. 32) 0,7 2400 (prùm. 50) 0,8 3200 (prùm. 65) 0,8 5500 (prùm. 65) 5200 (prùm. 65) 4500 (prùm. 65) - 2039 930 883 928 910 800 1017 3359 3980 2336 2800 996 885 5000 (prùm. 65) 6000 (prùm. 65) 1,3 1,4 4200 4627 2900 3214 880 861 6000 (prùm. 50) 6000 (prùm. 65) 1,5 1,3 Hustota g /cm3 1,1 1,1 1,0 28 ZPRAVODAJ