Velikonoční festival duchovní hudby v Brně 2011
Transkript
Velikonoční festival duchovní hudby v Brně 2011
Velikonoční festival duchovní hudby v Brně 2011 Alena Borková Zmíněný festival slavil letos již dvacáté výročí své existence a stejně jako v předcházejících ročnících se dělil na část předvelikonoční s kompozicemi meditativními a žalujícími a slavnostní úsek povelikonoční, jenž vystihuje atmosféru vzkříšení. Vstupní koncert s podtitulem „Vedle kříže s Tebou stát“ (17.4.) velkolepě vyzněl v katedrále na Petrově v interpretaci Českého filharmonického sboru Brno, sólistů a zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Petra Vronského. Stabat Mater Gioacchina Rossiniho usiluje o vytvoření typické bolestné až dramatické výrazové polohy; přesto prozrazuje skladatele v podstatě operního. S tímto faktem souvisí i technická náročnost sólových partů, jichž se ujali – Hana Škarková, Lucie Hilscherová, Tomáš Černý a Gustáv Beláček, kteří své vstupy vypracovali s detailní precizností; pozornost vzbudila zejména lahodná barva a přirozenost projevu mezzosopranistky. S mimořádnou sugestivností a zřetelností vyznělo sborové Quando corpus morietur; závěrečná fuga v rychlém tempu v akustice chrámu jako obvykle splynula v nezřetelný zvukový nápor. V pondělí pokračoval festival provedením Pašijí podle Lukáše Georga Philippa Telemanna s podtitulem „Ještě dnes budeš se mnou v ráji“ (18.4.) v provedení Kölner Akademie s dirigentem Michaelem Alexandrem Willensem. Soubor z Kolína nad Rýnem předložil brněnskému publiku stylově a zároveň živě vytvarovanou realizaci rozsáhlé kompozice z roku 1744; nevyhýbal se ani dobově oblíbeným repeticím a návratům v „da capo“ áriích. Hudba si přesto uchovala svěžest, a to i díky výborně hlasově disponovaným sólistům (Aleksandra Lewandowska, Lothar Blum, Marek Rzepka). Lahodností hlasu, lehkostí koloratur, přirozeností projevu a zejména obdivuhodnou výdrží se vyznamenala zvláště sopranistka, jíž byla určena většina sól. Výborné akustické podmínky Kostela sv. Janů nahrávaly srozumitelnosti slov a vnímání všech detailů. Ve stejném prostředí proběhl i třetí předvelikonoční večer s podtitulem „Za noci pláče a pláče“ (19.4.). Návštěvníci mohli opět obdivovat interpretační umění Českého filharmonického sboru Brno, jenž zde provedl v komornějších sestavách Lamentace a Žalm pozdně renesančního autora Jacoba Handla Galla, dále proslulé Miserere Gregoria Allegriho (které kdysi čtrnáctiletý Mozart po jednom vyslechnutí v Sixtinské kapli zpaměti zapsal a dal tak světu k dispozici po léta utajovanou skladbu), duchovní moteta Antona Brucknera a meditativní O sacrum convivium Oliviera Messiaena. Sbor zpíval pod vedením svého sbormistra a dirigenta Petra Fialy, který v tempovém rozvržení a dynamice efektně využíval příznivých akustických podmínek. Sóla členů sboru (Alexandra Polarczyk, Petra Hamerníková, Zdeněk Nečas, Jiří Černý, Miroslav Urbánek) stavěla na tónech instrumentálního rázu, což odpovídalo charakteru zvolených kompozic. Za nahrávku Brucknerových motet získal sbor cenu Echo klasik- i tentokrát byli vnitřní kontrastností a emocionalitou těchto skladeb posluchači okouzleni. Povelikonočnímu zájmu publika o hudební oslavu vzkříšení vyhověli pořadatelé opětným umístěním festivalu do prostor katedrály (27.4.). Nemohu nepřipomenout akustické nevýhody, platné pro většinu posluchačského prostoru – výjimku tvoří několik předních řad. Koncert s podtitulem „Zlomil jsi osten smrti“ začínal instrumentální kompozicí Rimského-Korsakova Velké ruské Velikonoce, jejíž jásavá forte a zejména nástrojové barvy (jimiž Korsakov tak vynikal) utonuly v dlouhých dozvucích. Podobně i odstíny Dvořákova a Brucknerova Te Deum byly pro nás zčásti záležitostí představ. Vnímali jsme však euforický výraz, obsažený jak ve struktuře kompozic, tak v momentálním provedení, navozený nadšením mladého šéfdirigenta Komorní filharmonie Pardubice Marko Ivanoviče, který řídil Filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno, jenž na festivalu vystoupil již potřetí. Ze sólistů – Pavla Vykopalová, Kateřina Jalovcová, Peter Berger, Ivan Kusnjer – se výrazněji projevila sopranistka a barytonista. V souladu s prostředím a akustikou gotické starobrněnské baziliky proběhlo vystoupení do Brna se často vracejícího souboru Schola gregoriana pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem s podtitulem „Vstal jsem a již jsem s Tebou“ (29.4.). Nabídlo stylově posvěcený pohled na pojetí velikonočních svátků v době renesance. Mohutný závěr festivalu znamenala proslulá Missa solemnis Ludwiga van Beethovena, dokončená roku 1822, umístěná do katedrály na Petrově s podtitulem „Daruj nám mír“ (1.5.). Jedné z nejvelkolepějších a zároveň nejniternějších výpovědí génia klasicismu se ujali pražští interpreti pod taktovkou Lutze Köehlera, významného německého dirigenta a pedagoga. V podstatě jde o symfonickou záležitost, která daleko předbíhá svou dobu; úloha orchestru a jeho instrumentačních barev je zde značná; sbor znamená rozšíření orchestrální představy do vokální sféry. Pražská komorní filharmonie stejně jako Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Vasilek) vložili do realizace zralého a s nadhledem tvarovaného Köehlerova pojetí veškerou energii. Slavnostnímu provedení odpovídaly i nosné a barevné hlasy sólistů – Dana Burešová, Jana Sýkorová, Jaroslav Březina, Jiří Sulženko- vychutnali jsme zejména krásu hlasového materiálu mezzosopranistky a tenoristy. Velikonoční festival duchovní hudby v Brně výborně plní svou funkci – znamená zastavení v chvatu všedních dnů, připomínku událostí, které předznamenaly celou éru křesťanství. Zároveň je přehlídkou krásných lidských hlasů sborových i sólových – zpěv je schopen nejbezprostředněji tlumočit záchvěvy emocí, je nejrozšířenějším a velmi niterným hudebním nástrojem. Problematika akustiky v rozlehlé katedrále na Petrově je známá-řešení ozvučnicí situaci napravilo jen částečně. Kompenzaci znamená výtvarná atraktivita a velkolepý vnitřní prostor stejně jako možnost pojmout velký počet návštěvníků. Záleží ovšem i na dramaturgické volbě vhodných kompozic, pokud se interpreti nacházejí v oltářním prostoru; hudba, linoucí se s kůru, zní s akustickým rozvržením v souladu. Letošní ročník dal příležitost zejména interpretům z České republiky, hostem byla pouze Kölner Akademie a Lutz Köehler. Oporou festivalu se tradičně stal Český filharmonický sbor Brno s dirigentem Petrem Fialou, jenž před dvaceti lety celou akci založil a zorganizoval.
Podobné dokumenty
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Českého filharmonického
Jihomoravského kraje. Dle uzavřených smluv - s Jihomoravským krajem obdržíme dalších 3 250 tis. Kč a s Městem Brnem 400 tis. Kč. S Městem Brnem se chystá další smlouva na dotaci ve výši 1 000 tis. ...
Vícepříloha č1 - Komorní scéna Aréna
V lednu jsme uvedli českou a zároveň světovou premiéru hry Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní, v režii Ivana Krejčího, v březnu českou premiéru hry Helmuta Kajzara Chlív/Paternoster, v režii Janusze ...
Více