dálková cykloturistika.

Transkript

dálková cykloturistika.
KVĚTEN 2015
ČASOPIS PRO
PROFESIONÁLY
V CESTOVNÍM
RUCHU
DÁLKOVÁ CYKLOTURISTIKA.
VZKVÉTÁ, NEBO ZACHÁZÍ NA ÚBYTĚ?
COT BUSINESS
1
květen 2015
www.
OUTGOING
INCOMING
HORECA & MICE
MĚSTA & REGIONY
STUDENTI & UČITELÉ
CELÝ O TURISMU
COT BUSINESS
2
květen 2015
Jaké oprávnění a kvalifikaci potřebuji k práci
jako cyklistický průvodce?
V nedávné době se na mne opakovaně obrátili lidé, kteří chtějí
podnikatelsky na kole ukazovat krásy České republiky českým
i zahraničním klientům nebo „průvodcovat cyklistické zájezdy“
na silničních nebo horských kolech. Ptali se, zda jim pro tyto
účely stačí živnostenské oprávnění pro průvodce cestovního ruchu, nebo je vyžadováno jiné oprávnění a odborná kvalifikace.
Na jejich dotazy se pokusím odpovědět tímto májovým článkem
do cyklisticky zaměřeného COT business.
Živnostenský zákon zná hned několik živností, jejichž náplní je průvodcovská činnost.
Jde o činnost průvodce cestovního ruchu,
průvodcovskou činnost horskou a poskytování tělovýchovných a sportovních služeb
v určité oblasti, např. v oblasti cyklistiky.
Konkrétní popis rozdílných obsahových
náplní těchto živností nalezneme v nařízení
vlády č. 278/2008 Sb.:
•• Průvodce cestovního ruchu je oprávněn
doprovázet skupiny osob nebo jednotlivců
a přitom v jazyku podle jejich výběru
poskytovat výklad o kulturním a přírodním
dědictví země. Výklad obsahuje zejména
informace o kultuře (historické, umělecké,
archeologické, folkloristické, etnologické,
gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické
a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely
a podobně) a oblastech (turistických regio-­
nech, krajích a podobně). Zajistit další
nezbytné činnosti spojené s doprovodem
skupiny osob nebo jednotlivců, vedením
a kontrolou itineráře, zajištěním programu,
obstaráním základních informací během
cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám. V rámci této činnosti lze prodávat
věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády,
tištěné průvodce a upomínkové předměty.
•• Horský průvodce je oprávněn organizovat
a provádět jednotlivce nebo skupiny v horském prostředí, s výjimkou oblasti ledovců,
skal, canyoningu a všech dalších terénů,
v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek
a materiálu (zejména stoupacích želez,
cepínů, lan, jisticích prostředků), kdy v za-
sněžených horských terénech je provádění
možné pouze ve zvlněných terénech severského typu; v rámci živnosti je též
možný pohyb na skialpinistických nebo
běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách. Je
také oprávněn poskytovat poradenství
věcně související s obsahem živnosti,
půjčovat lezeckou, horolezeckou, skialpinistickou a obdobnou výzbroj a výstroj.
•• Horský vůdce je oprávněn organizovat
a provádět jednotlivce nebo skupiny
ve vysokohorském prostředí, včetně
ledovců, při skalním lezení a horolezectví
na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách,
vedení a organizování vysokohorských
expedic, včetně zajišťování bezpečnosti.
Je také oprávněn poskytovat poradenství
věcně související s obsahem živnosti,
půjčovat lezeckou, horolezeckou, skialpinistickou a obdobnou výzbroj a výstroj.
•• Poskytovatel tělovýchovných a sportov­
ních služeb v oblasti [...] je oprávněn
vyučovat dovednosti příslušného sportovního odvětví a organizovat s tím spojenou činnost pro jednotlivce a skupiny,
včetně půjčování sportovního nářadí,
náčiní a technických sportovních prostředků. Je oprávněn vést veřejné tělovýchovné a sportovní školy.
Z uvedeného rozdělení lze soudit, že těm,
kdo chtějí podnikatelsky organizovat výlety
na silničním nebo horském kole nebo průvodcovat cyklistické zájezdy, živnost průvodce cestovního ruchu spíše stačit nebude.
Cyklistika je totiž sportovní obor a výlet
nebo zájezd na kolech bude organizováním
činnosti pro jednotlivce a skupiny související
s tímto sportem.
COT BUSINESS
3
květen 2015
Podle povahy terénu, ve kterém se bude
průvodcování na kolech odehrávat, lze naopak ještě zvažovat, zda aktivity na kolech
v horském nebo vysokohorském prostředí
nevyžadují rovněž oprávnění k průvodcovské činnosti horské. Na rozdíl od živnosti
průvodce cestovního ruchu, není pro její
výkon potřeba žádná odborná kvalifikace;
k poskytování tělovýchovných a sportovních
služeb v oblasti cyklistiky i k průvodcovské
činnosti horské již je získání odborné kvalifikace živnostenským zákonem požadováno.
Je to proto, že s výkonem těchto regulovaných činností je spojeno nebezpečí pro život
a zdraví osob. Požaduje se:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu
a sport, nebo
c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad
o odborné kvalifikaci vydaný zařízením
akreditovaným Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy. Přehled akre­
ditovaných subjektů je dostupný z:
http://www.msmt.cz/file/34921/ nebo
d) profesní kvalifikace pro příslušnou oblast
tělovýchovné činnosti. Přehled existujících profesních kvalifikací je dostupný z:
http://www.narodnikvalifikace.cz/, avšak
žádná profesní kvalifikace vztahující se
k cyklistice v databázi nebyla dohledána.
Pro praxi je velmi důležité, že požadovanou
odbornou kvalifikaci musí mít nejen cyklistický průvodce podnikatel, ale také cyklistický průvodce zaměstnanec pracující například
pro cestovní kancelář, která cyklistické zájezdy organizuje a je povinna jejich realizaci
zabezpečit odborně způsobilým personálem.
Bez kvalifikace tedy, milý průvodce, s klientem za odměnu na kole nejezdi.
Autorkou článku je
JUDr. Klára Havlíčková
Holubová advokáti, s. r. o.
[email protected]
Dálková cykloturistika.
Vzkvétá, nebo zachází na úbytě?
V uplynulých letech byly investovány nemalé prostředky do budování
cyklostezek a cyklotras i do návazné infrastruktury. Byly to ale účelně
vynaložené prostředky, nebo jen utopené peníze, které se nikdy nevrátí? Je možný další rozvoj bez evropských zdrojů? A jsou vůbec cykloturisté atraktivní cílovou skupinou? Tyto a další otázky si dnes klade stále více lidí. Odpovědi na většinu z nich se hledají jen těžko. Jedno je ale jisté – vždy je to „o lidech“.
Dálkoví cyklisté –
ohrožený druh?
Pro účely tohoto článku se
zaměřme na hlavní uživatele
cyklotras, tedy na dálkové
cyklisty. Ty většinou poznáte
na první pohled – jejich kola
jsou ověšena bagáží jak vánoční stromek. Vše, co potřebují
na svých cestách, totiž vozí
s sebou. Potkáte-li někoho
takového na českých cestách,
půjde s největší pravděpodobností o cizince. A ze všeho
nejpravděpodobněji německy
hovořícího. Podle cykloprůvodkyně Radky Žákové je to tím,
že v Německu je poněkud jiná
situace než u nás. „Zatímco
v Německu převažují dálkoví
cyklisté, tedy ti, kteří jedou
z bodu A do bodu B, tuzemští
cykloturisté obvykle přijedou
do určitého místa, z kterého
podnikají hvězdicovým způsobem kratší výlety,“ všímá si
hlavního rozdílu Žáková.
Na březnové COTakhle snídani
na téma „Cykloturisté – jací jsou
a co potřebují“ nicméně doplnila, že zmíněný stav se podle
jejích zkušeností začíná měnit
a i mezi tuzemskými cykloturisty přibývá těch, kteří neváhají
na kolo naložit věci na pár dní
a vydat se na cestu. „Řekla
bych, že do deseti let na tom
budeme podobně jako v Německu,“ uvedla Žáková. Podle
Daniela Mourka z Nadace Partnerství, viceprezidenta Evropské cyklistické federace, poslední analýza s názvem ADFC
Radreise Analyse ukázala, že
Radka Žáková, Jaroslav Vymazal a Petr Čermák
na žádném důležitém veletrhu
cestovního ruchu a vydává
užitečně informační materiály.
Naposledy třeba českou verzi
oficiálního průvodce po Labské
stezce.
v Německu představují dálkoví
cyklisté většinu všech účastníků. „Dříve byl poměr dálkových
a destinačních cyklistů v Německu dlouhodobě vyrovnaný.
U nás, už s ohledem na to, že
síť dálkových tras není ještě
zcela dobudována, převažují
destinační cyklisté,“ doplnil
Mourek.
Na růstu zájmu o dálkovou
cykloturistiku se však neshodnou všichni zainteresovaní.
Kupříkladu Josef Přib z Klubu
pražských cyklistů a Asociace
výrobců a dovozců jízdních kol
a velomateriálu je úplně opačného názoru. „Na základě prodejů různých typů kol mohu
konstatovat, že dálková cyklistika rozhodně neroste, spíše
umírá,“ řekl na COTakhle snídani. Růst podle něj pozorují prodejci kol zejména u kol městských a klasických silničních.
Ten zároveň potvrdil fakt, že
Česká republika je mezi německými cykloturisty v kurzu:
„Dobrou zprávou je, že Česká
republika se po určité pauze
vrátila do TOP 10 nejoblíbenějších cílů německých cykloturistů, loni skončila na 8. místě.“
Dodejme, že největšímu zájmu
německých cykloturistů se
u nás těší Labská stezka. Logicky, vždyť její německá část
je dlouhodobě nejoblíbenějším
produktem svého druhu… K zájmu o její českou část přispívá
svými aktivitami právě Nadace
Partnerství, která nechybí
COT BUSINESS
Podle některých z dalších
účastníků COTakhle snídaně ale
nejde zájem o dálkovou cykloturistiku odvozovat od počtu
prodaných typů kol. Fakt, že se
4
květen 2015
dnes prodávají spíše městská
a silniční kola než kola trekingová, vůbec nemusí znamenat
úbytek dálkových cyklistů. Je
třeba si uvědomit, že ne každý
jezdí na „předepsaném“ typu
kola. Stačí se postavit k jakékoli cyklostezce či cyklotrase
a člověk rychle zjistí, že
i na dálkových trasách se běžně pohybují cyklisté jak na trekingových, tak horských či
silničních kolech. A dále je
nutné vědět, že dálkové stezky
zdaleka neslouží jen dálkovým
cyklistům, zejména poblíž
větších aglomerací jich zhusta
využívají i místní obyvatelé,
například při cestách do zaměstnání.
A zadruhé – fakt, že dálkových
cykloturistů u nás přibývá,
jasně dokládají data z automatických sčítačů umístěných
na vybraných místech v České
republice, doplněná o údaje
z kvalitativního výzkumu. Celkem má Nadace Partnerství
po republice asi stovku sčítačů
a data z nich hovoří o stále
vyšším využití cyklostezek.
Především kolem velkých aglomerací, ale i na dálkových
trasách. „Například údaje
z Královéhradeckého kraje
říkají, že loni se po tamním
úseku Labské stezky svezlo
více než 220 000 cyklistů,“
uvedl Daniel Mourek a připomněl, že studie prováděná
na jižní Moravě ukázala, že
průměrný počet cyklistů
na tamních hlavních trasách se
pohybuje kolem 200–250 tisíc
osob ročně. Sčítač je také
v Praze ve Vyšehradském tunelu. Momentálně je mimo
provoz, nicméně data za rok
2013 ukazují 325 000 průjezdů.
Jediná nevýhoda sčítačů je ta,
že nedokážou rozlišit cykloturisty od těch, kteří místem
projíždějí každý den za prací
apod. Nadace Partnerství proto
podle Daniela Mourka jednou
za dva roky provádí doplňkové
dotazníkovéšetření, jehož výsledky pomohou odkrýt kvalitativní parametry těch, kdo
po stezkách projíždějí. Mimo
jiné o jejich spotřebitelském
chování, tedy i o výši jejich
výdajů. To je klíčové pro zjištění ekonomického přínosu cykloturistiky a efektivitě budování cyklostezek.
Jsou cyklostezky
efektivní?
„Dotaz, zda lze měřit ekonomický přínos cyklotras, padne
vždy, když se ve městech či
krajích rozhoduje o investicích
do cyklistické či cykloturistické
infrastruktury,“ poznamenal
na COTakhle snídani Jiří Válka,
vedoucí oddělení cestovního
ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje. A odpověď podle něj
není vůbec jednoduchá. Přece
jen ne v každém kraji jsou zatím k dispozici data ze sčítačů
a z dotazníkových šetření. „My
máme štěstí, že jsme stezkami
ce Partnerství. Daniel Mourek
na COTakhle snídani zmínil
pilotní projekt, který na jihu
Moravy zpracovala společnost
Monitoring návštěvnosti, a který řešil ekonomický přínos dálkových cyklotras. Data ukázala,
že jih Moravy si díky dálkovým
cykloturistům každoročně přijde
zhruba na 190 milionů korun.
Každý cykloturista tam denně
utratí zhruba 50 eur. V současnosti pracuje Nadace s Vysokou
školou ekonomickou v Praze
na jednotném modelu pro celou
Českou republiku.
Daniel Mourek (vlevo) a Ernst Miglbauer
napojeni na Sasko, kde je již
delší dobu prováděn monitoring
pomocí sčítačů, a tato data
můžeme používat. A k dispozici
samozřejmě máme i data
z vlastní sítě sčítačů na Labské
stezce a na Krušnohorské magistrále,“ připomněl Válka.
V rané éře budování cyklostezek musel podle jeho slov
úřad čelit určité nedůvěře
a úvahám o tom, že nebudou
stezky dostatečně využity.
Jenže data ze sčítačů spolu
s výsledky dotazníkových šetření ukazují, že obavy byly
COT BUSINESS
zbytečné. „Turisté k nám opravdu po cyklostezkách přijíždějí
a jejich ekonomický přínos není
vůbec zanedbatelný,“ řekl Válka. Přesná data ze sčítačů v Ústeckém kraji jsme ostatně přinesli již v minulém vydání
v rozhovoru s Janem Szántó,
členem Rady Ústeckého kraje.
Jasně ukazují, že cyklistů
na obou páteřních stezkách
v kraji rychle přibývá.
Problematikou efektivity cyklostezek se dlouhodobě zabývá
již několikrát zmiňovaná Nada-
5
květen 2015
Taková data samozřejmě ti, kdo
mají na starosti rozvoj cyklotras, cyklostezek a návazné
infrastruktury, nezbytně potřebují. Bez nich mohou jen těžko
prosazovat své investiční záměry. Důležitost těchto podpůrných dat přitom stoupá nepřímo
úměrně tomu, jak se snižují
prostředky využitelné na podporu cestovního ruchu a tím
i cykloturistických projektů.
Z evropských fondů již na tyto
účely v aktuálním programovém období nelze počítat s ni-
jak velkou podporou – pokud už
nějaké prostředky v Integrovaném regionálním operačním
programu (IROP) budou, nepůjde o závratné sumy. Kraje jako
Ústecký či Karlovarský mají
šanci sáhnout si na finance
z přeshraničních programů,
ve většině oblastí České republiky ale připadají v úvahu jen
národní či lokální (krajské) zdroje. A ty jsou samozřejmě velmi
omezené.
VÝSLEDKY CYKLOANKETY NA SERVERU ICOT.CZ
Považujete cykloturisty za zajímavý tržní segment?
Ano, ale pouze zahraniční
0%
Ano, jejich útraty jsou vyšší než u jiných skupin
57%
Ne, jde o low-cost skupinu
23%
Nevím, na cykloturisty necílím(e)
19%
Šance na podporu z IROP
Na jisté šance získat podporu
z IROP upozornil na COTakhle
snídani jednatel Asociace
měst pro cyklisty Jaroslav Marti­
nek. Pokud by chtěla města
dosáhnout na podporu z evropských zdrojů, budou muset své
projekty koncipovat tak, aby
vyhověly podmínkám specifického cíle 1.2 Integrovaného
regionálního operačního programu, který nese název Zvýšení
podílu udržitelných forem dopravy. Na tento specifický cíl IROP,
který počítá i s podporou „projektů rozvíjejících cyklodopravu“,
je alokováno 473 mil. eur. „Zaklínadlem“ je dopravní obslužnost – projekty by měly v prvním
plánu zlepšovat například možnosti dopravy obyvatel do zaměstnání. Nikde ale není psáno,
že po stezce podpořené z tohoto
zdroje nemohou zároveň jezdit
i cykloturisté…
Podle Jaroslava Vymazala,
předsedy Asociace měst pro
cyklisty, se zlepšováním mobility obyvatel uvnitř měst dosáhne také toho, že se je podaří
bezpečně vyvést mimo města,
kde se budou moci napojit
třeba na dálkové cyklotrasy
apod. Vymazal mimo jiné zdůraznil jednu podstatnou věc –
rozvoj cykloturistiky v daném
městě, regionu či kraji je
do značné míry ovlivněn nasazením konkrétních lidí. Je-li
příslušný starosta či příslušný
úředník pro věc zapálen, jdou
často i věci na první pohled
nemožné. Pro příklad netřeba chodit daleko – například
níků březnové COTakhle snídaně.
V článku již dříve zaznělo, že
na jihu Moravy každý ubytovaný
cykloturista utratí v průměru
50 eur za den. Pro srovnání
přidejme data z Labské stezky,
konkrétně její německé části –
tam podle průzkumu ADAC Radreise Analyse dosahuje průměrná denní útrata asi 70 eur.
Na české straně jsou výdaje
nižší. To je podle Jiřího Války
z KÚ Ústeckého kraje dáno jednak obecně vyšší cenovou hladinou v Německu, ale také skutečností, že na české straně ještě
stále není dobudována potřebná
infrastruktura, kde by mohli
návštěvníci své peníze utratit.
Situace se však rok od roku
zlepšuje a podél tuzemských
úseků dálkových cyklotras vyrůstají hotely, penzio­ny, kempy,
restaurace a další podniky cílící
na cyklisty. Tedy oni to jejich provozovatelé rádi tvrdí, leč realita
bývá někdy poněkud jiná a nejsou výjimky, že se cyklista cítí
spíš jako obtížný hmyz než jako
vítaný host. Stává se dokonce,
že v okamžiku, kdy recepční
zjistí, že se host hodlá ubytovat
pouze na jednu noc a ještě vyžaduje úschovu kola či dokonce
nějaké další speciální služby, je
hotel zničehonic „plně obsazen“.
Jaroslav Vymazal byl po dvě
volební období primátorem
Jihlavy a během těchto osmi
let se mu podařil vpravdě husarský kousek. „Když jsem
do funkce vstupoval, mí předchůdci se mi smáli, že v Jihlavě
se nikdy na kole nejezdilo a jezdit nebude. Dnes už si to nikdo
nedovolí,“ konstatoval Vymazal, sám nadšený cyklista.
„Tehdy jsme měli ve městě půl
kilometru cyklostezky, dnes už
osmnáct. Nebyly možné cyklopruhy na silnicích, dnes je
máme a chystáme další opatření,“ dodal. Během jeho úřadování ve funkci primátora se také
podařilo iniciovat vznik dobrovolného svazku obcí Cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs a vybudovat asi čtyřicet kilometrů této
stezky. Díky tomu všemu se
podařilo také změnit vnímání
cyklistiky u vedení kraje, který
dokonce jmenoval svého cyklokoordinátora a spustil grantový
program na podporu cyklodopravy.
Jsou cykloturisté
zajímavou cílovou
skupinou?
Tuto otázku jsme jakožto anketní položili návštěvníkům zpravodajského portálu iCOT.cz. Výsledky ankety najdete na obrázku na této straně.
Za hoteliéry se k problematice
na COTakhle snídani vyjádřil Petr
Čermák, ředitel hotelu Studánka
u Rychnova nad Kněžnou. Tento
hotel, byť to na jeho webových
stránkách není uvedeno, je
jedním ze zařízení zapojených
Výsledek je jednoznačný, víc než
polovina respondentů považuje
cykloturisty za výdajově zajímavou cílovou skupinu. Podobně se
ostatně vyjádřila i většina účast-
COT BUSINESS
6
květen 2015
do certifikace Cyklisté vítáni.
„Pro hoteliéra by měl být zajímavý každý host, tedy i cyklista.
Žádný certifikát ale nezaručí, že
se hosté budou v daném zařízení cítit dobře. Vždy je to otázka
přístupu daného provozovatele
a zejména jeho personálu,“
konstatoval Čermák. U hotelů
cílících na cyklisty je podle něj
ku prospěchu, je-li provozovatel
sám cyklistou, protože se pak
může lépe vcítit do potřeb této
cílové skupiny. V případě Petra
Čermáka tomu tak skutečně je,
sám je cyklistou vpravdě zapáleným a cyklistické zkušenosti
nemá jen z České republiky, ale
i ze zahraničí. „Každý, kdo chce
poskytovat služby tomuto segmentu, by podle mne měl navštívit třeba Nizozemsko, protože tam velmi dobře vědí, jak se
k cyklistům chovat,“ přidal Čermák jeden zajímavý postřeh.
Zajímavost cyklistů jako hotelových hostů podle něj vyplývá
mj. z toho, že na kolech dnes
jezdí lidé různých sociálních
i věkových skupin. A rozhodně
prý neplatí, že by všichni cyklisté utráceli jen minimum prostředků.
S touto teorií souhlasila i Radka
Žáková, podle které se zejména mezi německými cykloturisty vyskytuje velké procento
manažerů a dalších lépe situovaných jedinců. Důvod je prostý – cyklistika je ideálním prostředkem k „vyčištění hlavy“,
což lidé pracující převážně hlavou čím dál víc oceňují. A situace se v tomto ohledu vyvíjí
podobně (byť s určitým zpožděním) i v českých podmínkách.
Čeští vs. zahraniční cykloturisté
Čeští cykloturisté ale nejsou
zajímaví jen pro české podnikatele. Ostudu nedělají ani v zahraničí, jak na COTakhle snídani
potvrdil i Ernst Miglbauer, rakouský expert na problematiku
cyklistiky a cykloturistiky. „Rakouští hoteliéři mají svým způsobem radši české než německé
cykloturisty, protože konzumují
více služeb a nekoukají na kaž-
dou korunu,“ konstatoval Miglbauer. Pokud jde o poptávku
po jednotlivých částech Rakouska, z důvodu dostupnosti samozřejmě nejvíc jezdí Češi do Dolního a Horního Rakouska, kde
hojně využívají nabídek na prodloužené víkendy. U české klientely ale podle Miglbauera také
velmi dobře rezonují Alpy, zejména u sportovněji založených
jedinců. A poptávka je také
po stezkách podél vodních toků,
které umožňují vytvářet kombinace s vodáckým programem.
Existují ale stále určité bariéry
a rozvoj je stále tlačen poptávkou. Rakouští hoteliéři by mohli
být podle Ernsta Miglbauera
aktivnější, pokud jde například
o tvorbu balíčků pro cyklobusové
zájezdy. A určitým problémem je
stále ještě jazyková bariéra.
Miglbauerovo vyjádření stran
útrat českých cykloturistů je
možná trochu překvapivé, protože čeští experti se většinou
shodují na tom, že Češi za svými
zahraničními protějšky výdajově
zaostávají. „Asi nejzásadnější
rozdíl mezi zahraničním a tuzemským cykloturistou je v tom,
že ti zahraniční v mnohem větší
míře nakupují různé služby, resp.
jejich balíčky. Český cykloturista
má stále pocit, že si vše může
obstarat sám a že to dokáže
výhodněji, než kdyby nakoupil
u cestovní kanceláře nebo jiného zprostředkovatele,“ uvedl
třeba Daniel Mourek. „Naši
cyklisté jsou do jisté míry specifičtí v tom, že mají ve své mysli
nastaven určitý cenový strop,
přes který nechtějí při sjednávání ubytování a dalších služeb
na svých cestách jít. Zahraničnímu cykloturistovi je naproti
tomu mnohdy jedno, jestli
na noc skončí v penzionu nebo
ve čtyřhvězdičkovém hotelu,“
přidala se Radka Žáková.
Jak už bylo uvedeno, vodítkem
pro cyklisty může být při volbě
ubytovacího zařízení certifikace
Cyklisté vítáni, kterou zabezpečuje Nadace Partnerství (www.
cyklistevitani.cz). Certifikát dnes
Jiří Válka (vpravo) a Rostislav Hošek
CERTIFIKAČNÍ KRITÉRIA CYKLISTÉ VÍTÁNI PRO UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Základní požadavky, povinné
1.
Možnost ubytování na jednu noc
2.
Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce)
3.
Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje
4.
Uzamykatelná místnost / boxy pro bezplatné uschování jízdních kol
5.
Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol
6.
Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola
7.
Lékárnička
8.
Informační tabule Cyklisté vítáni
Doplňková nabídka pro ubytovací zařízení, min. 3 položky povinné
1.
Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty
2.
Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol
3.
Možnost zakoupení obědových balíčků
4.
Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola
5.
Prodej cyklistických a turistických map okolí
6.
Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí
7.
Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty
8.
Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty
9.
Přístup na internet
10. Cizojazyčné informační materiály
11. Možnost dobíjení elektrokol
Zdroj: Cyklisté vítáni
v cílových bodech cyklotras
u nás podle jeho názoru chybí
dostatek cyklisticky orientovaných zařízení, což může být
jedním z důvodů, proč se dálková cykloturistika nerozvíjí tak
rychle, jak by případně mohla.
visí ve vstupních prostorech
zhruba tisícovky subjektů v České republice. Pro srovnání – Německo, které je asi osmkrát
větší než Česká republika, má
do obdobného projektu zapojeno asi 5 500 zařízení. Podle
Daniela Mourka by mohlo být
v Česku do projektu zapojeno
minimálně dvakrát tolik subjektů než dnes. „Těším se, až
všechna zařízení podél cyklotras budou automaticky splňovat alespoň základní certifikační
kritéria. Dnes to tak bohužel
není, a tak certifikace a její
komunikace mají stále význam,“
odpověděl na COTakhle snídani
na dotaz ohledně významu
certifikace Mourek. Zejména
COT BUSINESS
Cyklostezky veřejně
prospěšnými stavbami?
Bariér, které brání rychlejšímu
rozvoji cykloturistiky v Čechách
a na Moravě, je celá řada. Nejde zdaleka jen o nedostatek
financí, malé nasazení odpovědných úředníků či neschopnost podnikatelů. Někde je
problém s vlastníky pozemků.
Ano, i cyklistika má své „statkářky Havránkové“, které se
7
květen 2015
nechtějí vzdát pár metrů louky,
a blokují tak stavbu nových
cyklostezek. „V současné době
je zásadní, aby cyklostezky
byly v připravované novele
zákona Ministerstva dopravy
ČR vnímány jako veřejně prospěšné stavby,“ říká Rostislav
Hošek z odboru cestovního
ruchu Ministerstva pro místní
rozvoj ČR. Cyklisté, především
pak rodiny s dětmi nebo senioři, dnes vyžadují zejména bezpečnou cyklojízdu v regionech,
což zaručují právě cyklostezky.
A jejich délka (cca 2 500 km) je
podle Hoška doposud zcela
zanedbatelná k poměru značených cyklotras (36 119 km), což
jsou lesní a polní cesty a účelové komunikace na komunální
úrovni obcí a měst na území
České republiky. „Cyklostezky
jako veřejně prospěšné stavby
v zákoně by byly přínosem pro
řadu konfliktních jednání s majiteli pozemků o jejich vynětí
pro stavbu cyklostezky, neboť
v praxi končí řada cyklostezek
v jetelině či travním porostu,
jelikož soukromí vlastníci pozemků své parcely nehodlají
prodat pro komfort cyklistické
veřejnosti,“ vysvětluje Hošek.
Proto je podle něj důležité
zanést cyklostezky coby veřejně prospěšné stavby do územních plánů obcí a měst, aby se
tuzemská infrastruktura pro
cykloturistiku posunula na vyšší
úroveň.
A pokud jde o dálkovou turistiku jako takovou, zapomínat
nesmíme ani na marketing.
Podle Daniela Mourka je pro
rozvoj dálkové cykloturistiky
u nás klíčové, aby měla každá
dálková trasa svého koordinátora, který se bude starat o její
rozvoj, marketing apod. Zkrátka a dobře, je-li někde položen
asfalt, neznamená to automaticky, že po něm lidé začnou
jezdit…
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Thinkstockphotos.com
a -pmu-
Cykloturistika
v Karlovarském kraji
advertorial
„Živý kraj – Karlovarský kraj, jeden den nestačí…“ – tak zní synonymum
pro jeden z nejmenších krajů naší země. V dnešní době se cyklistika
stále více stává i v tomto kraji fenoménem. Za poslední roky tu vzniklo
nebývalé množství cyklotras a přibyly stovky kilometrů cyklostezek.
Cyklisté začínají Karlovarský kraj
objevovat jako velmi zajímavou
destinaci k trávení volného času.
Kraj protíná vodácky přitažlivá
řeka Ohře, která se stala hlavní
osou i při budování páteřní cyklostezky, která vede podél řeky
i sousedním Ústeckým krajem.
Cyklostezka Ohře je ideální pro
rodinné výlety a stává se doslova cyklistickou dálnicí, protože
přitahuje cyklisty a v některých
úsecích i in-line bruslaře z širokého okolí. Karlovarský kraj také
plně podporuje a zabezpečuje
i pět cyklobusových linek, které
je dopraví na ty nejatraktivnější
místa kraje.
Chebsko – region
historických památek
Na Ašsku, Chebsku a Mariánskolázeňsku je cyklistům k dispozici
množství značených cyklotras,
které je zavedou do všech turisticky významných míst. Na trase
z nejzápadnějšího trojmezí republiky až ke klášteru premonstrátů v Teplé, který bude v letošním roce po rozsáhlé rekonstrukci opětovně otevřen. Na této
trase také můžeme navštívit
i další zajímavosti: dvě Bismarckovy rozhledny – na Háji u Aše
a na Zelené hoře u Chebu, nebo
rozhledny ve Františkových
a Mariánských Lázních či rozhlednu na Panském vrchu
u ­Drmoulu. Cestou potkáme
několik malebných chebských
hrázděných statků a ty nejkrásnější uvidíme v Doubravě, Dolních Lažanech nebo Salajně.
Rozhodně zajímavé jsou hrady
Vildštejn, Seeberg, nebo Chebský hrad či jeden z nejnavštěvovanějších zámků Kynžvart s při-
lehlým golfovým areálem. Přírodomilci se rádi zastaví u nejmladších sopek ve střední Evropě na Komorní a Železné hůrce
nebo v unikátní přírodní rezervaci Soos. A nenecháme si ujít
prohlídky obou lázeňských měst
s jejich jedinečnou architekturou
či zpívající fontánou v Mariánských Lázních. V itineráři rodinných výletů by neměla chybět
ani zastávka na Loretě v Hroznatově nebo v klášteře premonstrátů v Teplé. Děti potěšíte návštěvou lanového centra, parku
miniatur Bohemia nebo obůrky
Hvozd na Krakonoši v Mariánských Lázních, jízdou minivláčkem či návštěvou akvaparku
ve Františkových Lázních.
muzeích v Horním Slavkově
nebo v Krásně, které zaujmou
i menší děti. Za zhlédnutí a zastávku na naší cestě určitě stojí
Kladská, kde se vydáme po naučné stezce přes rezervaci Tajga
kolem Kladského rybníka. U obce
Prameny navštívíme jedinečnou
rezervaci Křížky a Upolínovou
louku, uvidíme technickou národní kulturní památku Dlouhá
stoka nebo památník bývalého
města Litrbachy, zaniklého
po roce 1945. Zároveň by nám
neměla ujít prohlídka historické
Slavkovský les –
jedinečná příroda
uprostřed kraje
Rodinné výlety na kole můžeme
nasměrovat i do panenského
Slavkovského lesa. Ve středověku zde bylo evropské centrum
těžby cínu a po jeho stopách se
můžeme vydat v hornických
COT BUSINESS
8
květen 2015
středověké štoly Jeroným, kde se
v současné době dokončují práce
na moderním zázemí pro návštěvníky. Určitě za zmínku a zastávku stojí i rozhledna na Krásenském vrchu, která je ojedinělá spirálovitým vnějším schodištěm, které čítá 120 schodů. Dále
můžeme navštívit rozhlednu
na tajuplné hoře Krudum. Určitě
nesmíme zapomenout na prohlídku zámku Bečov s relikviářem sv. Maura, který je po korunovačních klenotech nejcennější
památkou v republice.
půlden na pohádkovém výletu
po Ježíškově cestě se dvěma
okruhy. Dále pak mohou dojet
jednou z několika značených
cyklotras do Horní Blatné, kde
stojí za zhlédnutí rozhledna
na Blatenském vrchu nebo věčně zmrzlé Vlčí jámy. Z Horní
Blatné je pak čeká příjemný
sjezd do Ostrova nebo do Karlových Varů anebo se mohou
vrátit na Boží Dar.
Krušné hory s nepříliš
krušnými cyklotrasami
Rodiny s dětmi určitě ocení
výstup do hor využitím cyklobusu nebo atraktivnější variantou –
pomocí nové lanovky z Jáchymova, případně od hotelu Nástup, kam můžeme dojet autem.
Síť cyklotras nazvaných Cyklistika bez námahy umožňuje po zakoupení permanentky na lanovku výjezd i s koly na Klínovec
a po pěti barevně značených
trasách různých obtížností můžeme sjíždět ke spodní stanici
Zapomenuté Toužimsko
lanovek. Hustá síť cyklotras
na náhorní plošině mezi Božím
Darem a Horní Blatnou je jako
stvořená pro rodinné výlety.
Přitom si můžeme projet část
hornické naučné stezky Zlatý
Potok, uvidíme technickou památku Blatenský příkop nebo
rezervaci Božídarské rašeliniště
a nakonec bychom neměli opomenout zastávku na horské
Salaši v Rýžovně, kde můžeme
ochutnat ovčí a kozí sýry. Rodiny
s nejmenšími dětmi mohou
v okolí Božího Daru strávit i celý
COT BUSINESS
Tak trochu zapomenutý region
Toužimska a Žluticka se v poslední době již dostává do povědomí cyklistické veřejnosti.
Vznikla zde síť místních cyklotras, po kterých se dostaneme
k mnoha zajímavostem tohoto
regionu. Trasy vedou zvlněným,
mírně kopcovitým terénem,
vhodným pro rodinné výlety se
staršími dětmi. Čeká nás tu
několik zajímavostí, které bychom si neměli nechat ujít. Především jsou to zámky v Chyši
9
květen 2015
s rodinným pivovarem a zámek
ve Valči s nádherným parkem,
městská památková zóna Žlutice
s místní raritou – zpěvníkem
Žlutický kancionál a zpřístupněným podzemím města, dokonce
i podzemním divadlem. Milovníky tajuplných míst zaujme návštěva stolové hory Vladař s husitskou historií a bývalé vsi Skoky s kostelem Panenky Skákavé.
A rodiny s dětmi by neměli vynechat biofarmu Belina v Nežichově, kde si děti užijí krásný
den s domácími zvířátky.
Více informací naleznete
na www.zivykraj.cz.
www.zivykraj.cz
Není cyklista jako cyklista
aneb o typologii cyklistů
Za dobu, co se zabývám cyklistikou, jsem už mnohokrát od těch, se kterými jsem se o podpoře jízdy na kole
bavila, slyšela: „Já jsem také cyklista“. Teď už ale vím, že mi to o vztahu k připravované aktivitě moc neřekne. Když úředník, který plánuje dálkovou cyklotrasu a sám si žádnou u nás, natož pak v zahraničí, n
­ eprojel,
těžko může vědět, co vše její uživatel potřebuje. Podobně jako ten, co jezdí na kole po stezkách o tom,
co mají nejraději bikeři. A to nemluvíme o srovnání Čechů třeba s Němci nebo Rakušany. Přitom právě znalost potřeb jednotlivých cílových skupin cyklistů je klíčem k úspěchu – pro regiony i podnikatele.
Cyklistika u nás v posledních dvaceti letech
udělala velký skok dopředu. Přestože mnozí
zcestovalí kolaři nás stále srovnávají s cyklisticky vyspělejšími státy na západ od nás,
i u nás se mnohé zlepšilo. Síť cyklostezek se
propojuje, a hlavně delší úseky na sebe
přirozeně natahují více cyklistů, podobně
jako se nové komunikace brzy zaplňují auty.
K základním typům kol (silničnímu, horskému, městskému a skládacímu) přibyla kola
trekingová, freeridová nebo downhillová.
Hitem posledních let jsou horská kola s 29“
ráfky (a nově i 27,5“), hitem poslední zimy
pak tzv. fatbiky pro jízdu na sněhu nebo
třeba v písku. Není to náhoda, že v určitých
oblastech najdete jen určité skupiny cyklistů
a ty ostatní jen sporadicky. Vše vychází ze
specifik regionu a jeho možností – tedy kde
a jak se v něm na kole dá jezdit. Lze tak říci,
že to, jací cyklisté do regionu přijedou,
ovlivňují základní charakteristika regionu,
hlavně jeho profil, ale i lidé – místní samospráva, sdružení obcí a podnikatelé. Podobně jako na horách nemohou prosperovat
hotely bez sjezdovek a upravených běžec-
kých tratí, oblíbené cyklistické regiony těží
z atraktivních cyklotras pro cykloturisty,
bezpečných stezek pro rodiny s dětmi či
seniory anebo singltrailů pro bikery. Ale
hlavně se zlepšující se infrastrukturou pro
cyklisty ve městech vyrůstá, především
v české a moravské metropoli, nová generace cyklistů zaměřená na městská kola
a patřící k různým subkulturám, jako jsou
fixkaři apod. Tisícihlavá návštěvnost velkých
cyklojízd na jaře či na podzim v Praze a Brně
tento trend jasně dokazují.
Silniční cyklisté
(též silničáři či „žiletkáři“)
Zatímco dříve byla rekreační jízda spojená
téměř výhradně se silničním kolem, dnes
tvoří silniční cyklisté jen menší část rekreačních cyklistů. Na silničním kole u nás, na
rozdíl třeba od jižní Francie, jezdí relativně
málo cyklistů. Jsou to většinou muži se sklonem k závodění, ke kterému moderní lehká
silniční kola přímo vybízejí. Cyklisté na silničních kolech jezdí nalehko, dlouhé trasy (někdy i více než 100 km). Silniční cyklista svůj
Obr. 1
mnohdy velice drahý stroj (zvlášť v případě
karbonových modelů) nerad opouští, takže
rád zastaví na oběd či na jedno v hospůdce
s předzahrádkou, aby měl svůj stroj stále
na očích. Takový cyklista vyhledává pouze
asfaltové cesty. Kvalita asfaltu bývá důležitým faktorem pro výběr trasy. Kvůli své
rychlosti nevyužívá vždy cyklostezky, zvlášť
pokud jde o stezky se smíšeným provozem
chodců a cyklistů. Jen málokdy objevíte
silničáře, který na sobě nemá cyklistický
dres. Jen zřídka ho uvidíte na nějakém hradě, protože pro tento typ cyklistů je jízda
samotná důležitější než zastávky na ní,
s výjimkou těch občerstvovacích. Na kole
mívá jen malou podsedlovou brašničku
s lepením a náhradní duší, v rámu pak nezbytný bidon (cyklistická lahev).
Pohodoví cyklisté
Asi nejpočetnější skupina cyklistů u nás.
Kola vytahují s prvními teplejšími jarními
dny. Plánují si kratší trasy 30–50 kilometrů,
a to většinou nenáročným terénem. Často
využívají značených cyklotras i cyklostezek,
Obr. 2
COT BUSINESS
10
květen 2015
Obr. 3
1) Silniční
cyklisté dnes tvoří jen menší část
rekreačních cyklistů
2) Pohodoví
cyklisté jezdí hlavně za pěkného počasí
a své výlety často kombinují s posezením v hospůdce
či návštěvou turistických cílů
3) Dálkoví
cyklisté se nebojí vézt si veškerou svoji výbavu
v brašnách na kole od jednoho ubytování k druhému
pro další orientaci v místě pak také informační tabule. Jezdí hlavně za pěkného počasí a mnohdy výlet na kole kombinují s posezením v hospůdce či návštěvou sportoviště či nějakého turistického cíle, jako je rozhledna, zřícenina hradu, místní pamětihodnosti (kostely, mlýny atp.). Mezi pohodovými cyklisty najdete všechny věkové kategorie od teenagerů až po seniory. Mnohdy
jezdívají ve skupinách s přáteli či rodinou.
Pohodový cyklista jezdí obvykle na trekingovém či horském kole (přesto, že na horách toho obvykle moc nenajezdí), s malou
brašnou na zadním nosiči či na řídítkách.
Kolo si často bere s sebou na dovolenou, ale
zpravidla je pro něj jízda na kole jen jednou
z aktivit během dovolené. Podniká hvězdicové výlety do okolí bydliště nebo z místa
pobytu. Právě tato skupina cyklistů ráda
uvítá doporučení v podobě tipů na výlety
po vhodných trasách. Jako ideální se pro
tuto i následující skupinu cykloturistů hodí
především říční stezky, které mají svou
nenahraditelnou atmosféru a spojují v sobě
aspekty kulturního i přírodního turismu.
Zdatní cyklisté
Ti, kterým se kolo dostalo pod kůži, vyrážejí
na výlety v sedle bicyklu častěji. Díky pravidelné jízdě na kole se mohou vydat
i na delší trasy (i 100 km). Zdatní cyklisté se
totiž rekrutují z těch pohodových a nutno
říci, že jich v Česku stále přibývá. Z jednodenních výletů přesedlávají na prodloužené
cyklistické víkendy a často tráví na kole
i svoji hlavní letní dovolenou. Za tou vyrážejí do vzdálenějších destinací – na druhou
stranu republiky nebo do zahraničí. Mnohdy
znají služby v jiných státech a přísněji tak
hodnotí ty u nás. Jsou to buď mladí lidé se
zájmem o poznávání nových krajů a přírody, nebo již starší lidé, jejichž děti si již dovolenou plánují bez nich (tzv. opuštěné hnízdo). Často jsou to také jednotlivci (singls),
pro které turistika na kole představuje způ-
sob společného vyžití s podobně zaměřenými lidmi. Právě výlety ve skupinách,
které připravuje či organizuje jeden či více
zkušených cyklistů, jsou pro cyklisty v Česku typické. Nemusí to být jen cyklokluby (ty
sdružují spíše cyklisty, co rádi závodí), ale
jen pravidelně se potkávající skupiny kamarádů, kteří spolu podnikají výlety do blízkého či vzdáleného okolí. Mnoho takových
cykloturistů se rekrutovalo z pěších turistů. Pro ubytování volí většinou penziony,
ale i turistické ubytovny s bezpečnou
úschovou kol. Právě tito cyklisté jsou nejčastějšími hosty v zařízeních se značkou
Cyklisté vítáni.
Dálkoví cyklisté
I když takových cyklistů v Česku stále není
tolik jako třeba v sousedním Německu,
postupně jich přibývá. Pro mnohé je totiž
výlet z jednoho místa (bodu A) do jiného
o stovky kilometrů vzdáleného místa
(bod B) atraktivnější. Poznají při něm mnohem větší území. Nebojí se vézt si veškerou
svoji výbavu v brašnách na kole od jednoho
ubytování k druhému. Někdy raději vezmou
spacák a karimatku, aby byli na vyhledávání
ubytování nezávislí. To platí hlavně pro
takové cyklocestovatele z Čech. Ti zahraniční prostě jen vyhledají na trase ubytování
ve chvíli, kdy ho potřebují, a to nezávisle
na jeho ceně. V zemích jako je Německo,
Rakousko či Holandsko, kde je dálkových
cyklistů v porovnání s Českou republikou
mnohem více, volí tento druh cyklistické
dovolené mnoho lidí z vyšší střední třídy,
jako jsou lékaři, manažeři či IT specialisté,
proto se nezřídka zastaví i ve čtyřhvězdičkových zařízeních. Trasu si plánují většinou
sami podle dostupných informací a zkušeností jiných s denními etapami průměrně
60–80 km, někdy i více. Preferují stezky či
málo frekventované komunikace bez převýšení nebo jen s mírným stoupáním, což je
pochopitelné. S těžkými brašnami a někdy
COT BUSINESS
11
květen 2015
více než 20 kilogramy nákladu na kole se
i malý kopec jeví jako ten velký bez brašen.
Proto se „dálkaři“ snaží vyhýbat cestám se
špatným povrchem, a pokud se na ně dostanou, nadšeni z toho nejsou. Zvlášť pokud
je na cestě zastihl déšť a cesta je ke všemu
ještě blátivá, což se na našich dálkových
stezkách bohužel stále ještě stává. Využívají
značených cyklotras dálkových i jiných.
Cestu plánují na více dní – od třídenních až
po několikatýdenní. Zatímco čeští dálkoví
cyklisté si možnosti ubytování předem vytipují, ti zahraniční spíše spoléhají na aktuální
nabídku ubytování v daném místě, kde se
na trase rozhodnou zůstat na noc. Další
informace zjišťují dálkoví cyklisté průběžně
na cestě v informačních kancelářích, na infotabulích i od těch, které potkávají. Jsou to
lidé, kteří rádi cestují a poznávají nové kraje.
Proto také často srovnávají s jinými místy
u nás i v zahraničí a svoji dobrou i špatnou
zkušenost předávají dál.
Sportovní cyklisté
Menší, ale zajímavou cílovou skupinu tvoří
tzv. sportovní cyklisté. Jsou to zpravidla muži
mladšího věku, kteří se účastní cyklistických
závodů pro amatéry. Těch se ale v Česku
pořádá každoročně hodně a na ty nejznámější, jako je Král Šumavy nebo seriál závodů Kolo pro život, jich jezdí stovky. Víkendové akce tak lákají cyklisty se závodním duchem ale mnohdy i kolem. Ta nepatří k nejlevnějším, proto je právě tato skupina cyklistů na svá kola asi nejcitlivější. Jejich bezpečné uložení je pro ně důležitým faktorem
při výběru nabízených služeb. Skupinky
mladých závodníků ale vyhledávají také
místa k tréninkovým pobytům. Jako doplněk
pak využijí třeba bazén, posilovnu či masáže. Jezdí do lokalit, kde se pořádají amatérské i profesionální cyklistické závody, mimo
jiné proto, že tam najdou jak vhodné tratě
pro silniční či horská kola, tak i ověřené
služby pro sportovce.
Rodiny s dětmi
Když si sportovně založený pár pořídí potomky, jejich zavedený sportovní režim to
zpočátku pěkně nabourá. Mnozí z nich volí
jízdu na kole jako aktivní odpočinek v přírodě pro celou rodinu. Mrně posadí do cyklovozíku či do sedačky na kolo a sami vedou
Typický biker miluje jízdu v přírodě mimo
asfaltové komunikace
Tab. 1
ČEŠI VERSUS NĚMCI
Češi
• Převažuje destinační turistika (= s kolem na jedno místo
a odtud hvězdicové výlety).
• Cykloturisté většinou jezdí nízkorozpočtově.
• Ubytování na dálkové trase si často předem plánují, využívají
levnějších kategorií – penziony, kempy, nebo spí pod
širákem.
• Kola si půjčují jen výjimečně.
• Službu cykloprůvodce vnímají často jako zbytečné náklady.
• Pro jízdu po dálkové trase využívají dostupných materiálů bez
podpory/zajištění cestovních kanceláří.
• Většinou jezdí s přilbou.
děti ke šlapání do pedálů již od mala. Jejich
výlety se ale radikálně mění. Z delších tras
přecházejí na ty nejkratší, které jsou děti,
byť ve vozíku, či na sedačce, schopné
zvládnout. To nebývá více než 30 kilometrů.
Ze silnic a cest se přesouvají na pohodové
a bezpečné cyklostezky, kde nejezdí auta
a nejsou kopce. Dítě na kole totiž pozná
stoupání i do malého kopce dřív než starší
nepříliš zdatný cyklista. Rodiny s dětmi
u nás preferují destinační cyklistiku v blízkosti nově zbudovaných cyklostezek zejména podél vodních toků. Lákají je stezky,
kolem kterých jsou dětská hřiště, odpočívky, restaurace s dětským koutkem v přírodě, brouzdaliště (ta bývají spíš v Německu),
koupaliště či jiné atrakce např. se zvířaty
(farma, minizoo). Rodiny s malými dětmi
uvítají půjčení vozíku nebo sedačky na místě už jen proto, že přesun autem s cyklistickou výbavou pro celou rodinu jejich převoz
na místo prostě neumožňuje. Rodiny s dětmi velmi vítají návrhy tras výletů s dětmi
po bezpečných trasách s atraktivními zastávkami. Vzhledem k režimu dětí závislém
na jejich kondici a věku jezdí rodina větši-
Němci
• Převažuje dálková turistika (= s kolem do bodu A a pak
na kole s brašnami do bodu B)
• Mezi cykloturisty je mnoho lidí z vyšší střední třídy (lékaři,
manažeři, IT specialisté) – častěji využívají dražší služby.
• Ubytování na dálkové trase volí podle aktuální nabídky
v místě, kde chtějí zůstat na noc, třeba i v závislosti
na počasí. Využívají informačních materiálů s nabídkou
služeb na dálkové trase (tištěný průvodce trasou) a služeb
infocenter.
• Půjčení kola patří ke standardu služeb.
• Službu cykloprůvodce vnímají jako součást standardu
nabízených služeb cyklistům.
• Dálkové trasy někdy absolvují podle předem připravených
a zajištěných služeb cestovních kanceláří – jen s vouchery
a itinerářem zajištěným cestovní kanceláří.
• Často jezdí bez přilby.
nou sama a plán výletu podrobuje schopnostem a potřebám dětí.
Bikeři
Záliba v jízdě na horském kole v terénu
získala v posledních letech hodně příznivců
zejména proto, že vývojové trendy výrobců
kol jdou neustále dopředu hlavně v této
oblasti. Klasická horská kola s 26“ ráfky,
doplnila kola na 29“ ráfcích s horským obutím, kola celoodpružená, ale i speciální kola
na sjezd (downhill), do náročného terénu
(freeride) a nyní dokonce speciální kola
do sněhu (fatbike). Hlavně díky tomu se
na kolech do přírody vydává stále více mladších cyklistů z řad teenagerů a mladých lidí
do 30 let. Typický biker ale miluje jízdu v přírodě mimo asfaltové komunikace. Jezdí
po cestách v lese i mezi poli, ale rád se projede i po pěkné pěšině (trailu). V Česku tak
vzniklo v posledních letech několik bikeparků, které nabízejí různé možnosti jízdy
na kole v terénu jak na přírodních cestách,
tak na pěšinách upravených pro kola uměle
(singltreky a singltraily). Za takovými možnostmi pak jezdí bikeři i z větších vzdálenos-
COT BUSINESS
12
květen 2015
tí. Nutno říci, že bikeři patří k těm, kteří kopečky spíš vyhledávají, než že by se jich báli,
a to nejen kvůli milovaným sjezdům. Bikeparky tak vznikají spíš v horských oblastech.
Biker vozí na kole obvykle jen malou podsedlovou brašničku s náhradní duší a nářadím na opravu defektu, ostatní, včetně vaku
s nápojem, pak veze na zádech. Trasy,
po kterých jezdí, bývají mnohdy blátivé, tak
batůžkem na zádech eliminuje zablácení
brašny či cyklolahve přímo na kole. Biker
také uvítá, když po návratu z výletu může
své kolo ostříkat od bláta, proto již v některých bikeparcích najdete hadici a opěradlo
v místě, kde si lze umýt kolo. Bikeři používají
GPS častěji než běžní cykloturisté. Je to pochopitelné – některé trasy či jejich spojení
v běžných cyklistických mapách nejsou.
Bikeři tak mohou jet podle trasy, kterou
nahrají do GPS přístroje nebo chytrého mobilu na řídítkách a řídí se jen čarou, která jim
trasu určuje. Přestože mezi bikery je mnoho
amatérských závodníků, jejich dres bývá
často trochu jiný než ten běžně používaný
na silniční cyklistiku. Ten bikerský mají někteří volnější, stejně jako kalhoty.
Závěr
V posledních letech je u nás cyklistika stále
na vzestupu a stává se masovou záležitostí
domácího cestovního ruchu. Je ale nutné
vnímat rozdíly mezi potřebami jednotlivých
cílových skupin a připravovat jim odpovídající podmínky i služby. Je třeba, aby se ti, kdo
připravují podmínky pro cykloturistiku u nás,
vždy zamysleli nad tím, jaké cílové skupině
má sloužit, a vžili se do její situace a potřeb.
Jen tak mohou od nás odjíždět spokojení
cyklisté jak z Čech, tak i ze zahraničí.
Autorkou textu a fotografií je
Radka Žáková,
cykloprůvodkyně, editorka regionálního
cykloportálu www.plzenskonakole.cz
a členka pracovního týmu národního
cyklokoordinátora. Věnuje se popularizaci
cyklistiky na regionální i národní úrovni.
Připravuje marketingové projekty pro
cykloturisty, píše články a dlouhodobě se
věnuje tématu parkování kol.
Jihomoravský kraj je cyklistů ráj
A není se čemu divit: čistý vzduch, nedotčená příroda, nenáročné výletní
trasy i dálkové cyklotrasy; navíc všude kolem atraktivní cíle: památky,
jeskyně, hrady a zámky anebo ochutnávky vína!
lova vás doprovázejí malebné vinice a místní sklepy
a za zhlédnutí tu jistě stojí
i nová Stezka svobody, vyprávějící příběhy lidí, kteří se pokusili Železnou oponu překročit.
Historii Železné opony dokumentuje muzeum ve Valticích,
zřízené v budově bývalé celnice. Stezka Železné opony opouští Českou republiku u Břeclavi,
nedaleko soutoku dvou největších řek regionu – Moravy
a Dyje.
První značená trasa
EuroVelo v České
republice
NA KOLE S IDS JMK
V SEZONĚ 2015
Modré logo trasy EuroVelo 9
provede cyklisty Moravským
krasem s četnými jeskyněmi,
propastí i nečekanými vývěrami podzemních vod, dále malebným údolím řeky Svitavy
až do metropole kraje, města
Brna. Pokračuje regionem proslulým vínem, vinicemi a vinařskou kulturou. Přes malebné
město Mikulov na úpatí Pálavy a kulturní krajinu UNESCO –
Lednicko-valtický areál dovede
cyklisty až na hranici s Rakouskem, kde pokračuje dále na jih.
Jižní Moravou prochází jeden
z nejzajímavějších cykloturistických produktů Evropy mezinárodní Stezka železné opony /
EuroVelo 13. Podél bývalé Železné opony, která po více než
40 let rozdělovala evropský
kontinent na Východ a Západ,
vznikl jedinečný pás přírody
a živoucí krajinný památník.
Územím jižní Moravy prochází
celkem 105 km trasy EuroVelo 13,
v Dolním Rakousku, v oblasti
Weinviertel pak 114 km trasy.
Většina úseků vede po málo
frekventovaných komunikacích,
lesních cestách a bývalých
signálkách a smutnou historii
I v letošním roce mají cyklisté na jižní Moravě od 18. dubna v nepracovní dny možnost využít cyklobusy
a cyklovlaky v rámci Integrovaného
dopravního systému Jihomoravského
kraje (IDS JMK).
Pro letošní sezonu 2015 rozšířilo
KORIDS JMK nabídku cyklovlaků
o Expres Pálava–Podyjí.
Prohlédněte si přehlednou
mapku všech spojení Cyklodopravy
v IDS JMK.
http://idsjmk.cz/kestazeni/cyklodopravaletak.pdf
Výlet na Soutok nám představí
jedinečnou krajinnou oblast
na soutoku dvou největších
moravských řek Moravy a Dyje.
Území Soutoku není nijak rozsáhlé, zato je velmi různorodé
a svým charakterem odpovídá
typickému rázu nivní krajiny
s převážným zastoupením lužních lesů a lučních, mokřadních
a vodních společenstev.
www.jizni-morava.cz
dokumentují desítky předválečných bunkrů a pevností. Trasa
nabízí putování od Vratěnína
přes Národní park Podyjí, jehož
osu tvoří řeka Dyje, protékající
40 km dlouhým hlubokým mean­
drujícím údolím mezi Vranovem
nad Dyjí a Znojmem, k návštěvnickému centru – parku
v Čížově s 350 metry zachovalé
Železné opony včetně strážní
věže. Z Podyjí vás cesta dovede
do významného historického
a vinařského centra, města
Znojma, sídla údělných knížat,
a jednoho z nejstarších moravských měst. Po cestě do Miku-
COT BUSINESS
Ze železničního nádraží
v Břeclavi se vydáme po cyklotrase č. 43 rovnou k loveckému zámečku Pohansko.
Za tímto zámečkem najdete
ukazatele, které vás dovedou
po bývalé signálce až k zrealizovanému povalovému chodníku. Ten nás přivede kolem
informačních tabulí a historic-
13
květen 2015
advertorial
kého hraničního kamene až
k samotnému soutoku řek
Moravy a Dyje.
Jedinečné moravské
vinařské trasy
Síť tras dlouhá 1 200 km je nejen cestou za poznáním jižní
Moravy, ale také putováním
za vínem a lidmi, pro které je
pěstování vinné révy údělem
i celoživotní zálibou.
Moravská vinná (300 km),
­Brněnská (130 km), Bzenecká
(26 km), Kyjovská (85 km),
Mikulovská (82 km), Mutěnická
(65 km), Podluží (115 km), Strážnická (110 km), Uherskohradišťská (75 km), Velkopavlovická
(110 km), Znojemská (185 km).
Deset let stačilo Moravským
vinařským stezkám k tomu, aby
se staly jednou z nejvyhledávanějších cykloturistických destinací
v České republice. Rovinaté Zno-­
jemsko, zvlněná krajina Modrých
Hor kolem Velkých Pavlovic,
strmé vinohrady na svazích Pálavy, vinice pod zalesněnými svahy
Chřibů, výhledy na hřebeny Bílých Karpat z vinic na Uherskohradišťsku – to vše jsou Moravské
vinařské stezky ze sedla kola.
K tomu všemu ale patří jedinečná
atmosféra vinných sklepů, setkání s vinaři a moravská vína. Síť
Moravských stezek, která měří
celkem 1 200 kilometrů a protíná
všechny čtyři vinařské podoblasti,
je tvořena deseti menšími okruhy
pojmenovanými podle hlavních
vinařských center. Celá síť vinařských stezek je poseta desítkami
originálních odpočívadel a stovkami informačních panelů, které
návštěvníkům přibližují historii
vinařství na jižní Moravě.
Text: ORR KrÚ JMK
Foto: Advertum
Trasy po jižní Moravě si můžete
naplánovat a informace získat
na webech:
www.cyklo-jizni-morava.cz
www.jizni-morava.cz
Proč dálkové cyklotrasy končí
u šípkového keře
Jak skutečně vypadají dálkové cyklotrasy v terénu? Jsme připraveni na turisty
z Německa či Holandska, nebo představuje síť dálkových tras jen čáry v mapách? Podívali jsme se blíže na možnosti české cesty k cyklistické velmoci.
Dálkoví cykloturisté s koly zatíženými brašnami, často s přívěsnými vozíky, ve kterých
vezou vše potřebné pro delší
cesty, potřebují ale komfortní
a bezpečné cesty. Ty by se měly
stát základem pro vybudování
sítě tzv. dálkových cyklotras.
Jejich význam pro cestovní ruch
je jednoznačně pozitivní, přesto
vznikají jen velmi zvolna a bolestivě. I když bylo postaveno
Česká republika je protkána sítí
cyklotras, které společně měří
více než 36 000 km. Cyklotrasy
jsou ze svojí definice jen doporučené cesty, vyznačené v terénu známými žlutými cedulkami.
Trasy mohou vést po silnicích,
lesních a polních cestách a také
po cyklostezkách, tedy po samostatných komunikacích vedených odděleně od motorové
dopravy.
více než 2 500 km cyklostezek,
síť dálkových cyklotras je stále
velmi děravá. Cykloturisté tak
často skončí v poli doslova
na tankodromu rozježděném
zemědělskou technikou nebo
na frekventované silnici. Sebelepší marketing tady nepomůže.
Osobní doporučení je nejsilnější
marketingový nástroj – podle
výzkumu z roku 2011, který
realizoval pro CzechTourism
Graf 1 PŘEHLED CYKLOSTEZEK PODPOŘENÝCH ZE STÁTNÍHO FONDU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
dálnice, rychlostní silnice
silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené
silnice I. třídy
silnice II. třídy
0
10
20
hranice kraje
státní hranice
města (obce s rozšířenou působností)
hranice kraje
státní hranice
města (obce s rozšířenou působností)
30
40 km
0
10
20
30
40 km
Rumburk
U19
Frýdlant
Varnsdorf
L02
U22
Děčín
L01
L14
U05
Nový Bor
Ústí
U28
nad Labem
L16
Teplice
Litvínov
U26
Chomutov
Kraslice
K13
K05
Aš
Bílina
U27
U02
U11
Most
K06
K04
Žatec
Cheb
Karlovy
Vary
K11
K01
U06
Mnichovo
Hradiště
U01
H32
H30
H31
H03
H04
Mladá
Boleslav
S34
U12
H25
H17
H10
H02
K03
Neratovice
Slaný
S17
Kralupy
nad Vltavou
S29
K09
Mariánské
Lázně
S25
Rakovník
S20
S33
K10
Lysá n. L.
A02
P05
Kralovice
S28
Praha
Beroun
A01
A03
Tachov
S08
S21
S36
Stříbro
Černošice
P06
P16
Plzeň
P08
P11
P12
P14
S23
S24
Nymburk
S12
S13
S14
S15
S16
Kolín
S07
S06
P17
E11
E09
H26
M31
M32
M33
M34
E35
E41
E42
E44
Čáslav
P03
E45
E46
Žamberk
H09
E26
E32
E01
E34
E24
E21
Vysoké
Mýto
E04
E27
E28
E19
E30
Přeštice
M36
M37
E02
E29
P04
Šumperk
E23
Blovice
Vlašim
Světlá
n. Sáz.
Zábřeh
Hlinsko
T03
M25
E03
Chotěboř
J11
J12
Svitavy
E18
J10
E12
Blatná
P07
Milevsko
M06
J04
J18
J19
Pacov
C14
J08
C15
Pelhřimov
Strakonice
C21
J24
J25
J26
J27
J28
J09
Písek
N. Město
na Mor.
C22
C09
Jindřichův
Hradec
C05
C03
C17
C04
C31
C30
C33
C02
České
Budějovice
C28
C34
C29
C26
C32
C12
C07
C10
J14
Třebíč
C23
Třeboň
Kuřim
J20
Moravské
Budějovice
C27
0
10
20
30
B44
B38
B57
B62
Znojmo
B24
B64
B55
C25
C24
Mikulov
B11 B14
B52 B42 B15
Břeclav
B07 B06
Geografická data poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR, 2008
COT BUSINESS
14
květen 2015
T17
Z79 Z80
Z81 Z82
Z31 Z33
Z58
Z32
Z77
Z39
Z30 Z65
T18
M02
Valašské
Meziříčí
Z53
Uherské
Hradiště
Z50
Z24
Z51
Z52
Rožnov
p. Radh.
Z55
Z05
Z75
Z54
Vsetín
Z07
Z61
Z62
Vizovice
Z66
Z27
Valašské
Klobouky
Z25
Z26
Z01
Z85
Český
Těšín
Třinec
T14
Frýdlant n. O.
Kopřivnice
Frenštát
p. Radh.
Bystřice
p. Host.
Z34
Z36
Z37
Z12
Z74
Z35
Luhačovice
Z38
Z40
Z43
Z10
Z44
Z46
Z42
B63
Uherský
Z72 Z11
B08
Z48
B01
Z45
Brod
Z73 Z66
Z78 Z69
Z02
B60 B34
B26
Z47
B54
Z41
Z70
B61
Veselí
Z49
B41
Z71
n. Mor.
B45
Z60
Z59
B29
B46
B25
B13
B32
B12
B33 B30 B48
B47 Hodonín
B51
B10
B31
B49 B27
B59
B28
B09
B43
Kyjov
Hustopeče
Lipník
n. Beč.
Z03
Z06
Z09
Z08
Z67
Z86
Z19
Z20
Z91
Zlín Z90
Z21
Z18
Z23
Otrokovice
Z87
Z22
Z56 Z57
Z88
Z14 Z15
Z76
Z89
Z63 Z64
Z16 Z17
Z28 Z29
Z68
Kaplice
40 km
B53
B40
Trhové
Sviny
Český
Krumlov
Z13
T13
Nový
Jičín
Z04
Holešov
Bučovice
B39
Židlochovice
Pohořelice
města (obce s rozšířenou působností)
M51
M53 M52
Přerov
M55
M49
M14
M15
M41
M50
M54 M43
Frýdek-Místek
T15
Kroměříž
B35
B36
Slavkov
u Brna
B66
Ivančice
hranice kraje
státní hranice
M28
M42
M10
B18
B19
B20
B21
B58
Šlapanice
C01
Moravský
Krumlov
dálnice, rychlostní silnice
silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené
silnice I. třídy
silnice II. třídy
B65
Odry
M01
B37
Brno
Rosice
Karviná
T19
T08
Hranice
M29
Orlová
Havířov
T11 T16
T12
M44
M58
Vyškov
J13
Dačice
T23
M16
Olomouc
M57
M13
Bohumín
T24
T25
Ostrava
T22
Bílovec
M38
M47
M45
B56
B02
Náměšť
n. Osl.
Telč
C11
C08
M17
M56
M48
Blansko
B17
T01
Šternberk
M26
Prostějov
B03
B50
Tišnov
C06
C35
M23
M12
M11
B23
Velké
Meziříčí
B22
C18
M05
B04
J16
J17
J01
Soběslav
Prachatice
M40
Boskovice
B05
Týn
nad Vltavou
Hlučín
T20
T21
M46
B16
Jihlava
Vodňany
Vimperk
Litovel
M30
M27
Konice
J02
T05
T10
Vítkov
M19
M24
M08
J03
Bystřice
n. Pern.
Kravaře
Uničov
M07
E20
J06
J21
Tábor
C16
C20 C19
J07
Žďár
n. Sáz.
C13
Horažďovice
Sušice
M20
M21
E13
J23
Humpolec
Opava
M18
M22
Mohelnice
Havlíčkův
Brod
Klatovy
T04
M39
M09
E14
Moravská
Třebová
Polička
Bruntál
Rýmařov
E10
T02
J22
Votice
Nepomuk
Krnov
T09
M35
Lanškroun
Česká
Třebová
Litomyšl
Sedlčany
Domažlice
E33
Ústí
nad Orlicí
Příbram
Horšovský
Týn
Králíky
E31
E05 E06
Benešov
Stod
Jeseník
Kostelec
nad Orlicí
Holice
E16
E17
E43
E39
E40
E37
E07
E08
M04 M03
Rychnov
n. Kněž.
H21
H16
E15
E36
Pardubice
Přelouč
H22
H19
E22
E25
E38
S05
Kutná
Hora
Dobříš
Rokycany
H12
H15
H18
S30
Říčany
Broumov
Nové Město
nad Metují
H20
H33
H34
S37
S26
S27
Čerpání celkem
152 866 418,87 Kč
29 502 346,10 Kč
125 492 721,94 Kč
70 754 650,13 Kč
176 829 938,41 Kč
32 878 443,00 Kč
95 528 213,11 Kč
83 128 970,93 Kč
37 910 279,99 Kč
159 950 217,21 Kč
189 698 683,40 Kč
69 819 850,28 Kč
331 238 299,45 Kč
1 555 599 032,82 Kč
Dobruška
Hradec
Králové
H14
Poděbrady
S18
S22
H13
Chrudim
P13
P09
Nový
Bydžov
Hořovice
P02
P15
Č. Brod
S31
S04
S32
P10
Nýřany
P01
Jaroměř
S10
S11
S03
S19
K12
S09
S02
29
9
23
15
9
8
20
20
11
37
29
10
39
259
Náchod
H11
Hořice
S01
Brandýs n. L.-St. Boleslav
Kladno
40
14
46
27
35
17
34
29
16
66
58
25
91
498
H01
H27
H28
Dvůr Králové
n. Lab.
H08
K02
Středočeský kraj a Praha
Karlovarský kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Královéhradecký kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Celkem
H29
Jičín
H06
Podbořany
Počet
příjemců
Trutnov
H05
Nová
Paka
H07
S35
Počet
akcí
Vrchlabí
Jilemnice
L11
U13
Mělník
Kraj
H23
H24
L05
L06
Semily
L08
L09
Roudnice
nad Labem
Louny
U15
Železný
Brod
Turnov
U16
U17
U18
U08
Tanvald
L07
U07
U20
U03
Ostrov
K07
K08
Lovosice
U21
K14
Sokolov
Litoměřice
U09
Kadaň
U04
Jablonec
nad Nisou
L03
U14
U10
U25
L12
Liberec
Česká
Lípa
L15
U29
U23
U24
L13
L04
L10
Zahraniční cykloturisté, kteří
k nám přijíždějí nejčastěji z Německa, ale také z Holandska či
Dánska, jsou většinou zvyklí
na bezpečné a komfortní cesty,
po kterých se dá jezdit prakticky
na jakémkoli kole včetně silničního. Nabízí se tedy otázka, kdo
CELKOVÝ SOUHRN
V LETECH 2000–2014
dálnice, rychlostní silnice
silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené
silnice I. třídy
silnice II. třídy
tým národního cyklokoordinátora, dá na osobní doporučení
85 procent cykloturistů negativní zpráva se šíří rychleji než ta
dobrá. Pokud je navíc trasa
přerušená třeba jen na pár set
metrů, stěží může být vnímaná
jako celek.
Z83
Z84
T06
T07
Jablunkov
by se měl postarat o to, aby
naše dálkové cyklotrasy měly
stejný standard jako v zahraničí?
Labská stezka, která je často
uváděná jako vzor a na jejíž
propagaci se podílí také partneři
ze sousedního Německa, je
vedená po oddělených cyklostezkách jen ze 40 procent.
Jak uvádí sdružení Labská stezka, které vydalo také mapu
trasy, zbývající část vede nejčastěji po silnicích (40 procent)
nebo po lesních a polních cestách (20 procent).
CO BY MĚLY SPLŇOVAT PÁTEŘNÍ DÁLKOVÉ TRASY?
Z hlediska uživatelů by páteřní dálkové trasy měly být:
• dostatečně dlouhé (s možností vícedenních etap),
• přímé (netvořící okruhy),
• bezpečné (vedené po samostatných komunikacích odděleně od motorové dopravy
nebo po silnicích většinou s maximální povolenou rychlostí 50 km/h a nízkým
provozem),
• komfortní (co do šířky, povrchu a stoupání, celoročně sjízdné, vhodné pro rekreační
cykloturistiku a zohledňující potřeby různých uživatelských skupin, např. s úseky pro
rodiny s dětmi),
• atraktivní (propojující zajímavé turistické cíle v regionech a cíle kulturního
a historického dědictví),
• napojené na veřejnou dopravu (vlak, cyklobus, loď, přívoz či lanovka),
• vybavené službami pro cyklisty (ubytovací a stravovací zařízení, přeprava zavazadel,
půjčovny kol a příslušenství, cykloservisy, informační centra apod.),
• průjezdné (s přehledným značením dle doporučených standardů, s možností
orientace i bez mapy jen na základně log a čísel tras).
Zdroj: Metodika tvorby, propagace a značení dálkových cyklotras, 2013 (pro MMR připravil tým partnerů Česko jede)
Výstavba cyklostezek leží přitom v naprosté většině na bedrech jednotlivých obcí. Pro ně je
často cyklostezka velké sousto,
a to i v případě, když leží
na mezinárodní dálkové trase.
Že se cyklostezky staví hlavně
v okolí aktivních měst a méně
podél tras, ukazuje i graf projektů financovaných v posledních
15 letech ze Státního fondu
dopravní infrastruktury.
Když kraje pomáhají
I když zhruba polovina českých
krajů pomáhá obcím a podporuje cykloturistiku a cyklistickou
dopravu svými dotačními tituly,
u dálkových cyklotras se stále
střetávají zájmy jednotlivých
regionů. „Z vlastní zkušenosti
mohu říci, že není jednoduché
dostat k jednomu stolu zástupce nejen krajů, ale i dalších
organizací, které mají své zájmy. S trochou nadsázky tak
každá obec dělá svůj vlastní
marketing,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.
Ani společný úspěch při budování jednoho produktu, který
přesahuje hranice kraje, často
nebývá dostatečným argumentem. U několika dálkových tras
se nicméně taková spolupráce
již podařila a například Labská
stezka, cyklostezka Ohře nebo
některé další trasy jsou dobrým
příkladem, kde se podařilo
proznačit trasu logem, vydat
společně průvodce a nastavit
pravidla pro společný marketing. Za úspěch je možné pova-
Labská cyklotrasa v Lysé nad Labem dnes připomíná bahnitý tankodrom. Během několika
let by tu mohla vzniknout rekreační zóna nabízející zázemí nejen pro obyvatele, ale i pro
projíždějící turisty
žovat smlouvu o partnerství
v marketingu Labské stezky,
kterou letos v únoru podepsali
zástupci dvou krajů (Královéhradeckého a Ústeckého) a statutárního města Děčína.
že souvislé měření tu probíhá
od roku 2009. Jako vůbec první
z krajů v minulém roce nechal
vypracovat studii, jejímž cílem
bylo ohodnotit ekonomický
přínos cykloturistiky. Ta prokázala, že na výši útraty (a tedy
objemu peněz, které zůstanou
v území) má vliv hlavně to, jestli turisté v kraji přenocují a vy­
užijí přitom služeb některého
z ubytovacích zařízení. Je lhostejné, zda cyklisté přijíždějí
na jedno místo, ze kterého se
potom vydávají na okružní výlety nebo zda se jedná o dálkové
cykloturisty obtěžkané brašnami a putujícími z místa na místo.
Zatímco denní útrata přenocujících cykloturistů představuje
1 247 Kč, u jednodenních výletníků je to necelá polovina
(582 Kč). Celkově tak cyklisté
přinesou do území kraje každoročně 190 mil. Kč. Podle průzku-
Klíčová přitom bývá finanční
podpora a koordinační role
právě krajů. Asi nejdál je tady
Jihomoravský kraj, který schválil
svoji první koncepci rozvoje
cyklistiky a začal finančně podporovat obce již v roce 2007.
Zpočátku přispíval obcím formou indivi­duálních dotací především na projektovou přípravu
a realizaci, později od roku 2010
formou dotačních programů
také na údržbu a budování
cyklostezek a drobné infrastruktury. Kraj v rámci realizovaných projektů zahájil instalaci
osmi sčítačů bezmotorové dopravy na různých místech, tak-
COT BUSINESS
15
květen 2015
mu Vysoké školy ekonomické,
prováděném na Labské stezce,
výrazně více utrácejí návštěvníci ze zahraničí, kterých je zatím
1–6 procent z celkového počtu.
Je to hlavně díky výdajům
za noclehy v hotelech; zahraniční hosté si rádi zaplatí
i za kvalitnější ubytování.
Na druhou stranu, Češi podle
tohoto výzkumu často využívají
vlastní chaty nebo bydlí u známých či příbuzných.
Dálkové trasy se budují
hlavně pro místní
Výdaje cyklistů ale představují
samotný vršek stavby, jejíž
základy tvoří nejen bezpečné
cesty, ale také třeba i cyklostojany či odpočívky na cestách.
Jak už bylo řečeno, za stavbu
a údržbu cyklostezek zodpovídají obce a města, na jejichž
katastru úsek trasy leží. Trasa
přitom vůbec nemusí procházet
středem obce, ale třeba jen
na okraji katastru. V takovém
případě znamená přítomnost
dálkové trasy pro obec jediné –
starost o její stav a nutné opravy. Je potom logické, že obce se
do stavby cyklostezky vůbec
nehrnou, místní občany zajímají
především přínosy pro samotnou obec. Důležitější než cykloturistika tak může být hotová
kanalizace, vodovod či místní
fotbalový klub.
To byl také příklad Lysé nad
Labem, přes kterou prochází
dálková Labská stezka. Město
ležící už podle svého jména
na řece ale u Labe nežije. Bezpečné přístupové cesty z města
směrem k řece prakticky ne­
existují, stejně tak dálková cyklotrasa vedoucí podél Labe, která
po směru toku končí u Kostomlátek a navazuje až v Káraném. Samotné město se v uplynulých letech stalo křižovatkou
dvou hlavních silničních tahů
a železnice. Nespokojenost
s dopravní situací byla tak velká, že sami občané nakonec
založili iniciativu Lysá v pohybu,
která uspěla i v loňských komunálních volbách. Hlavním bo-
dem volebního programu přitom
bylo zlepšení možností pro
pohyb ve městě a zvýšení bezpečnosti na silnicích. Úspěch byl
přitom poměrně značný – rodiče
už jednoduše přestalo bavit
pravidelně dovážet své děti
automobilem do školy nebo
do sportovních kroužků kvůli
obavě o jejich bezpečnost. Zastupitelům vadí ale také nedostatečné možnosti pro trávení
volného času a vlažný zájem
o město ze strany turistů.
„Není divu, že k nám cyklisté
za turistikou zatím nejezdí, není
proč, když není kudy jezdit.
Jezdí tedy do Nymburka a Poděbrad, kde během víkendů
rodiny utrácí peníze,“ říká místní cyklokoordinátorka Dana
Hančová. Podle ní ale město
nechtělo budovat dálkovou
stezku jen kvůli přitáhnutí cykloturistů, ale také jako rekreační zázemí pro obyvatele Lysé.
„Kolem cyklostezek, je vždy
živo, cyklostezka přinese život
i městu, přinesla by i našemu,“
plánuje Dana Hančová a pokukuje přitom do nedalekého
Nymburka a Poděbrad, kde jsou
cyklostezky vedoucí po obou
stranách Labe celoročně zaplněné nejenom cyklisty, bruslaři,
pěšími turisty, pejskaři, ale
i rodinami s kočárky, malými
dětmi a staršími občany. Pro ně
tu potom vznikají restaurace
a odpočinková místa. „Naše
Polabí nabízí příležitosti pro
cyklistiku, lodní dopravu a vodní turismus, což přináší obcím
nejenom rekreaci pro své občany, ale také zisky z turistů návš­
těvníků,“ říká Hančová. Jak
vzápětí dodává, sama vnímá
cyklostezky jako místa, kde se
potkávají místní s přespolními
a které oživují město a zvyšují
kvalitu života v něm.
Že dálkové cyklotrasy slouží
hlavně jako rekreační zázemí
velkých měst, si myslí také
předseda Asociace výrobců
a dovozců jízdních kol a velomateriálu Josef Přib: „Například
stezka podél Vltavy v Praze,
Dunajská stezka je obecně považována za nejpopulárnější dálkovou trasu Evropy. Setkávají
se na ní výletníci, sportovci i místní obyvatelé na cestách do sousední vesnice nebo
nejbližšího města
která je protažená až do Vraného, je přece krásný produkt.
Rodina s dětmi se vyhne hlavní
silnici, ve Vraném si mohou
v cukrárně dát zmrzlinu, je to
báječný tip na výlet.“ Dálkových
cyklistů je podle něj na stezkách o poznání méně. „Vždyť
kdo má možnost utéct z práce,
vzít si dovolenou na půl roku
a jet přes celou Evropu? Takových lidí je opravdu jen málo, já
je neznám,“ doplňuje Josef Přib
s tím, že tomu odpovídají i prodeje například expedičních
brašen. Dálková cykloturistika je
podle něj vhodná především
pro skupiny, které nemají děti,
tedy studenty, případně pro
starší manžele po odchodu dětí
z hnízda. Dálková cykloturistika
je tak špičkou pyramidy, která
je založena na spolupráci měst
a obcí, další aktivity jsou už
v režii krajů, specializovaných
organizací nebo privátního sektoru, ať už jde o proznačení,
společný marketing nebo provázání na turistické cíle v okolí,
mezi které ale patří například
i dětská hřiště nebo restaurace
se zahrádkou a nabídkou místních specialit.
jen o to se domluvit. Příkladem
může být chráněný prostor
v podobě cyklopruhů na frekventovaných silnicích I. a II. třídy, tedy na státních a krajských
komunikacích. Jak ukazují zkušenosti, někde se to už daří.
Projektování stezek a opatření
pro cyklistiku podstatně ovlivňuje také silniční zákon, jehož
novela by měla jít do Parlamentu v průběhu nejbližších
měsíců. Jeho součástí by měl
být také tzv. cyklobalíček. Co se
nakonec v rámci tohoto balíčku
podaří prosadit, je otázkou.
V návrhu je hned několik opatření – například obousměrný
průjezd pro cyklisty v jednosměrkách nebo souvislé vedení
cyklostezek tam, kde je kříží
výjezdy například do pole nebo
do průmyslových areálů. Dnes
v těchto místech bývá stezka
přerušena. Zákony a normy
mohou pomoci třeba k tomu,
aby se při nedostatku místa
mohl místo cyklostezky vyznačit jen cyklopruh. Náklady
na vyznačení cyklopruhu na silnici jsou přitom minimálně
o řád nižší než náklady na cyklostezku.
Jde to i bez peněz
Co na to Evropa
Na vytvoření bezpečných cest
nejsou potřeba vždy miliony.
Řadu opatření pro cyklisty lze
udělat téměř bez nákladů – jde
Zatímco Evropská unie se podpoře cestovního ruchu v současné době věnuje jen okrajově, přesto mohou mít cyklo-
COT BUSINESS
16
květen 2015
stezky a infrastruktura pro cyklisty zelenou i v dalším programovém období 2014–2020. Celá
Evropa se potýká se závažným
problémem nedostatku pohybu
své populace, což s sebou přináší řadu důsledků na naše
zdraví. Až příliš snadno jsme si
zvykli na pohodlí, které nabízejí
osobní automobily, výtahy nebo
dopravní eskalátory. Důsledky
jsou zřejmé už dnes – Česká
republika je nejobéznějším
národem v Evropě, kde raketově roste výskyt cukrovky, vysokého krevního tlaku a dalších
souvisejících onemocnění. Recept hledá Evropská unie
v podpoře tak zvané aktivní
mobility, která zahrnuje pohyb
jako součást každodenní dopravy do škol nebo do zaměstnání
na kole či pěšky. K tomu je ale
potřeba vytvořit podmínky.
V současné době připravovaný
Integrovaný regionální operační
program umožní financovat
také stavbu cyklostezek a třeba
i úschovny pro jízdní kola v dopravních terminálech. Šanci
dosáhnout na finance ale budou mít pouze žadatelé, kteří
cykloturistiku a cyklodopravu
budou řešit jako součást vyššího zadání. Jinými slovy, nejde
jen o vytvoření podmínek pro
cyklisty, cílem je budovat silné
a konkurenceschopné regiony
s využitím šetrných forem dopravy. Pro Lysou nad Labem
a další města a regiony to znamená možnost zabít ne dvě, ale
hned několik much jednou
ranou. S využitím prostředků
dostanou možnost zároveň
vytvořit svým obyvatelům
rekreační zónu, postavit
na svém území část dálkové
cyklotrasy, která přitáhne turisty a pomůže místním podnikatelům, a také alespoň částečně
vyřeší problémy s dopravou.
Investice do stezek a infrastruktury pro cyklisty přitom
mohou mít řadu dobrých efektů. Příjmy z cestovního ruchu
budou příjemným důsledkem,
zdaleka ne ale jediným.
Text a foto: Jitka Vrtalová
Jihočeský kraj – kraj vhodný i pro aktivní dovolenou
Z okolí Prahy až k rakouským hranicím se rozkládá kraj plný slunce a radosti ze života. Moderní civilizací málo narušená krajina s množstvím kulturně-historických
památek nabízí návštěvníkům široké možnosti turistického vyžití – od pěší turistiky
a rybaření po vodní sporty či návštěvy historických měst, hradů, zámků a klášterů.
NÁVŠTĚVNOST TURISTICKÝCH CÍLŮ –
TOP 5 JIHOČESKÝ KRAJ 2013
Turistický cíl
Pouze v jižních Čechách můžeme obejít celý „Svět“
Velmi oblíbená je v současné
době i cykloturistika, pro kterou
má kraj také velmi dobré předpoklady. Jižní Čechy jsou protkány hustou sítí cyklotras a cyklostezek. To vše pak doplňují i rozvíjející se služby speciálních
autobusů a půjčoven kol, které
se objevují i na vlakových nádražích. Dá se říci, že v jižních Če-
360,4
Státní hrad a zámek
2.
Český Krumlov
321,6
Státní zámek Hluboká
nad Vltavou – NKP
260,2
Z oologická zahrada Ohrada,
4.
Hluboká nad Vltavou
230,3
Cisterciácký klášter,
5.
Vyšší Brod
chách není oblast, která by cyklisty neoslovila. Oblíbená je rovina Třeboňska či příhraniční oblast Jindřichohradecka a Novohradska, přibývají kilometry tras
podél Vltavy, Otavy či Lužnice.
86,0
Zdroj: Nejnavštěvovanější turistické cíle roku 2013 [online].
[cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2013
rybníků a rašelinišť, lemovaných
hustými lesy a rozlehlými loukami, zde najdeme i drsnější horskou krajinu. Poznávat přírodu
jižních Čech můžeme nejen
na kole, ale i na bruslích, lyžích
nebo na koni.
Příroda jižních Čech je velmi rozmanitá. Kromě typických rovinatých území s množstvím
COT BUSINESS
1. S tezka v korunách stromů,
Lipno
3.
Rybník Svět je oblíbeným střediskem rekreace a vodních sportů, ale i místem vhodným pro
(Zdroj: Pavel Veselý (Japo) stitched by Marku1988, Wikipedia)
turistiku, cykloturistiku a odpočinek Počet
návštěvníků
(v tis.)
17
květen 2015
Mezi nejnavštěvovanější města patří Tábor s Husitským
muzeem a zpřístupněným
podzemím, Písek s nejstarším
gotickým kamenným mostem
v Čechách z 13. století, vyzdobený barokními plastikami,
České Budějovice s jedním
z největších náměstí (Přemysla
Otakara II.) střední Evropy,
Třeboň – lázeňské město s renesančním zámkem či Jindřichův Hradec s oceněním „Historické město roku 2007“.
Jedna z nejzajímavějších českých vesnic – Holašovice u Českých Budějovic – má další turistické lákadlo. Po zařazení
na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO nabídne
návštěvníkům i megalitický
kruh z obřích kamenů (místními
nazývaný jihočeské Stonehenge).
Ing. Iveta Hamarneh, Ph.D.
Jaroslav Martinek: Velký dluh
má naše země ve službách
Na následujících řádcích se můžete seznámit s tím, co obnáší práce národního cyklokoordinátora. V rozhovoru s ­Jaroslavem Martinkem, který
tuto činnost vykonává od roku 2009, se mimo jiné dočtete, kde vidí hlavní problémy bránící rychlejšímu rozvoji cykloturistiky u nás.
prochází městy, a v určitých
případech je ideální zřídit tu
cyklopruh. K tomu je ale zapotřebí souhlas kraje, který ze
zákona takovou silnici spravuje, má na starosti její údržbu
a případně také rekonstrukce.
Přesvědčit kraje, že by pro cyklisty měly vytvořit podmínky,
i to je jeden z úkolů, při kterém
se snažím pomáhat.
dopravní studie, územně plánovací podklady a účastníme se
také řady evropských projektů.
Díky evropskému projektu Central MeetBike jsem mohl pracovat jako národní koordinátor
v letech 2011–2014.
­Jaroslav Martinek, národní cyklokoordinátor
Jak se člověk stane národním
cyklokoordinátorem a co tato
práce obnáší?
V roce 2009 jsem byl jmenován
od tehdejšího ministra dopravy
Gustava Slamečky. Práce byla
tehdy spojená s realizací Národní strategie rozvoje cyklistické
dopravy. Ministerstvo tuto činnost podporovalo finančně, ale
od roku 2011 se tato pomoc
vytratila.
To znamená, že jste národní
cyklokoordinátor a nedostáváte za to ani korunu?
Ano, tak to je. Jsem koordinátor
bez financí a kompetencí. Ale
nebojím se ten titul používat
i nadále. Víte, hodně mě podržela města. Věděla, že ta práce
má smysl, a tak byla založena
Asociace měst pro cyklisty, kde
jsem se stal jejím jednatelem.
Plat v asociaci mám sice jen
symbolický, ale kompetence
jsou dané. Zároveň jsem zaměstnancem Centra dopravního
výzkumu. S kolegy připravujeme strategické dokumenty,
Co je tedy vaším hlavním
­úkolem?
Asi nejpřesnější odpověď, která
mě napadá, je, že dostávám
k jednomu stolu lidi, kteří se
nějakým způsobem podílejí
na podpoře cyklodopravy. Druhým tématem je cykloturistika
a turismus spojený s aktivním
pohybem. Jde o to, jak nabídnout cizincům, ale i místním to
nejlepší z České republiky. Tady
spolupracujeme s celou řadou
partnerů, jako jsou vysoké školy,
koordinátoři jednotlivých dálkových tras, kraje i další zájmové
a profesní organizace.
A neměl by tyto aktivity koordinovat spíš stát prostřednictvím ministerstev nebo některé
ze státních organizací?
Moje práce spočívá hlavně
v tom, že jezdím po České republice a naslouchám, co řeší
a jaké potřeby mají města
i partneři Česko jede. Přímo
v terénu vidím problémy, které
jsou v konkrétních místech,
například co způsobuje nedostatečná legislativa. I když státní
správa má nezastupitelnou roli,
osobně věřím tomu, že koordinace se má dělat zdola. Je třeba
začít u potřeb měst a obcí, u důvodů, které brání budování
bezpečné infrastruktury.
S kým jednáte nejčastěji?
Cyklistika spadá do několika
resortů, které je potřeba spolu
propojit – v první řadě je to
resort dopravy, ale také životního prostředí, cestovního ruchu,
který má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, a některé
úkoly také spadají do resortu
zdravotnictví nebo školství
a sportu. Část úkolů má na starosti stát, něco spadá do kompetence krajů a velkou roli mají
obce a města. Najít shodu
ve společných projektech nebývá vždy jednoduché.
Sousední země, konkrétně
Rakousko nebo Německo, jsou
mnohem dál, pokud jde o služby pro cyklisty. Copak nemůžeme jednoduše převzít fungující
systém, který se osvědčil jinde?
Do určité míry se inspirovat
můžeme, ale musím říci, že
Česko má opravdu svá specifika,
která je potřeba respektovat.
Německý nebo rakouský cykloturista je jiný, má jiná očekávání
než třeba turista dánský nebo
holandský. Moje zkušenosti
z evropských projektů ukazují, že
Můžete uvést nějaký příklad?
Vezměte si například cyklotrasy,
které vedou po silnicích II. třídy,
jež spravuje kraj. Řada z nich
COT BUSINESS
18
květen 2015
ne vše se dá přejmout bez přemýšlení. Ať už se těchto projektů
účastnili partneři z Německa,
Slovenska, Slovinska nebo Polska, prakticky vždy si závěry
upravovali podle národních
zvyklostí. Určitě ale v zemích
kolem nás hledám inspiraci, jak
Českou republiku posunout dále.
Jak jsou z vašeho pohledu české cyklotrasy připraveny pro
cykloturisty ze zahraničí?
Když přemýšlím o propagaci, je
tu celá řada značek cyklotras.
Jen některé z nich ale už dnes
mají vše, co by hotový produkt
měl obnášet – od komfortní
infrastruktury včetně značení
přes návazné služby až po dobrý
marketing. Trasy jako Labská,
Ohře nebo Moravská včetně
nádherné napojující se stezky
podél Bečvy, ty všechny jsou
připraveny pro dálkové cykloturisty ze zahraničí. Ale to jsou jen
dálkové cyklotrasy, na kterých
člověk může strávit několik dní
putováním z místa na místo.
Zároveň by si jednotlivé regiony
měly klást otázku, zda nabízejí
podmínky pro rodiny s dětmi,
pro seniory, pro zamilované páry
nebo pro dálkové cykloturisty.
Velká část lidí je dnes ochotná
cestovat za zážitkem, k tomu
aktivní pohyb zcela jistě patří.
Často lidé tráví dovolenou
na jednom místě a berou si
s sebou kolo třeba jen jako doplněk, který chtějí spojit s wellness aktivitami, ale také třeba
s příjemným nakupováním.
Jak hodnotíte zájem o produkty
typu singltreky, singltraily
nebo MTB resorty, které vznikají po celé zemi?
Jejich obliba jednoznačně roste.
Horská kola byla fenoménem
na trhu během 90. let, v posledních osmi letech vznikla celá
řada možností pro vyžití. První
u nás byly singltreky pod Smrkem a traily v Rychlebských
horách, dnes už jde počet produktů pro MTB do desítek.
tí hustá síť našich lesních a polních cest, která vytváří ideální
podmínky jak si odpočinout
od všedního shonu.
Prakticky každý region by dnes
měl přemýšlet o tom, zda nabízí
podmínky také pro tuto cílovou
skupinu. Pokud dojde k rozumné
domluvě se správcem lesů
a polních cest, nabízí se k využi-
A jaká témata do budoucnosti
považujete za klíčová?
Mým velkým snem je, aby si
Česká republika vytvořila národní produkt aktivní turistiky
Česko jede. Zatím je nabídka
dost roztříštěná, i když řada
věcí se už podařila.
Velký dluh má naše země
ve službách. Například bezpečné
ustájení jízdního kola by mělo být
dnes automatické. Spíše dnes
půjde o to, co nabídnou podnikatelé navíc. Nabídka tematických
prohlídek na kole s průvodcem,
balíčky zahrnující wellness nebo
tipy na výlety po okolí a regionální zajímavosti – to je výzva
pro podnikatele, kteří provozují
hotely nebo jiná ubytovací zařízení. Ale možná jen úsměv servírky posune Česko dále. Asi
každý tuší, kam tím mířím.
U nás v Česku máme tradiční
destinace, o kterých každý ví
a které nabízejí dobré podmínky
pro turistiku. Patří sem například Šumava, jižní Morava nebo
jižní Čechy. Je tu ale řada regionů,
o kterých se ví méně, a přitom
nabízejí velmi podobné podmínky. To hlavní, za čím návštěvníci
přijíždějí, to jsou regionální odlišnosti, místní zajímavosti včetně
jídla. To se musíme naučit prodávat. Velkou příležitostí jsou regionální slavnosti.
Co vám v poslední době udělalo
největší radost
Sleduji, jak se mění podmínky
pro podporu aktivní turistiky.
Například u nás na Hané se teď
postavila stezka Olomouc–Šternberk. Taková stezka se propaguje sama. A teď berte, kolik takových nových stezek máme?
Copak to není pro nás pro
všechny obrovská výzva
na tomto faktu hrdě postavit
propagaci i prostřednictvím
Česko jede. Pro mě je to výzva;
jde o vytvoření něčeho, co má
smysl. Podporovat nové „skvosty“. A to je věc, která mi dělá
radost asi nejvíc.
Text a foto: Jitka Vrtalová
Víno a cykloturistika lákají na jih Moravy více turistů
Kombinace vinařství a cykloturistiky láká do Jihomoravského kraje stále více
turistů. Kupříkladu ve Velkých Bílovicích letos čekají vinaři růst počtu návštěvníků ve srovnání s loňskem o víc než pětinu. Jihomoravský kraj je po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem Česka.
„Hlavní sezona v naší oblasti
je od dubna a dle rezervací
ubytování zřejmě letos vzroste počet až na 60 000, navíc
očekáváme až 40 000 cykloturistů. Ti všichni také navštíví
naše sklípky,“ uvedl Stanislav
Hrabal ze spolku Velkobílovičtí
vinaři.
Za rostoucím počtem návštěvníků na jihu Moravy stojí hlavně cykloturistika a víno. „Cykloturistika je forma aktivního
cestovního ruchu, ke které
má Jihomoravský kraj svým
nížinným reliéfem výborné
předpoklady, a víno je tradiční
součástí zdejší regionální identity. Spojení vína a cykloturistiky je proto více než logické
hotely a penziony. Kvůli zájmu
turistů se také spolek Velkobílovičtí vinaři, který jich sdružuje
padesát, domluvil na týdenních
směnách, kdy bude až pět vinařství mít pro návštěvníky otevřeno každý den.
V regionu roste i počet turistů
z Rakouska. Loni se jich v Jihomoravském kraji ubytovalo
31 000, což bylo o 7,7 procenta
meziročně více. „Předpokládáme, že obdobný vývoj bude
pokračovat i letos,“ dodal
­Herget.
Spojení vína a cykloturistiky poskytuje jižní Moravě konkurenční výhodu
a na mezinárodním trhu poskytuje této destinaci nezaměnitelnou konkurenční výhodu,“ uvedl ředitel Institutu
turismu agentury CzechTour-­
ism Jan Herget.
COT BUSINESS
Ve Velkých Bílovicích se loni
ubytovalo o 20 procent více
turistů než předloni. „A letos je
výhled ještě zajímavější,“ dodal
Hrabal. Okolo obce vyrostla nová
cyklostezka a otevřely se nové
19
květen 2015
Jihomoravský kraj je jedním
z mála regionů, kde návštěvnost v posledních letech roste.
V roce 2012 přijelo na jih Moravy 1,32 milionu návštěvníků,
loni 1,51 milionu.
Text: -čtkIlustrační foto:
Thinkstockphotos.com
Elektrokolo zpříjemní dovolenou,
půjčit si ho není problém
Jen zvolna šlapat do pedálů a přitom se lehce nechat vyvézt i na ten
nejvyšší kopec. To je možná snem všech cyklistů. A tento sen vám
v určitém slova smyslu může splnit elektrokolo. Přitom si ho nemusíte rovnou kupovat, abyste zjistili, jak se na něm jezdí, zda je to skutečně taková pohodička, anebo zda vás to nakonec nebude stát víc
fyzických sil, než kdybyste se na projížď ku vydali na klasickém kole.
Stačí si elektrokolo vypůjčit. Na den nebo dva.
Všichni, které jsme oslovili a kdo elektrokola
půjčují, se shodli na tom, že kola s elektrickým pohonem jsou nejvhodnější pro méně
fyzicky zdatné osoby, starší lidi a seniory,
kteří si na běžné kolo už netroufají. Na elektrokole totiž nebudete jezdit třeba jako
na mopedu – že byste se nechali vozit úplně
bez námahy. „Výhodou elektrokola je vyšší
cestovní průměrná rychlost, jízda téměř bez
námahy, příjemné svezení do kopců zvláště
v parných dnech a především příjemný pohyb i pro ty, co už si na klasické kolo netroufají nebo už na něm jezdit nemohou,“ vyjmenovává Václav Melkus, majitel společnosti
Elektrokola Šumava a dodává, že na elektrokole lidé nemusí podrobně plánovat trasu
a ohlížet se na to, zda zahrnuje delší či prudší
stoupání. Podle Martina Pařízka, ředitele
volnočasových aktivit v Resortu Valachy
Velké Karlovice, kde také elektrokola půjčují,
ocení elektrokolo třeba i páry, které nemají
stejnou fyzickou kondici. „Ten horší se tím
pádem zdráhá s tím zdatnějším vyjíždět
na výlety. Díky elektrokolu se ale síly vyrovnávají a fyzicky slabší sportovec v páru se
stává v terénu vyrovnaným partnerem, což
vytváří výborné podmínky pro společné
zážitky,“ dodává Martin Pařízek. O tom, jak
více či méně náročná bude vyjížďka na elektrokole, rozhoduje totiž jeho nastavení. Cyklista si nastaví nejnižší rychlost, při níž se má
motorek zapnout. Může se tak třeba stát, že
motor se na dvacetikilometrové trase zapne
jen čtyřikrát.
Naopak nevýhodou elektrokol je jejich vyšší
hmotnost, která je daná přídavným motorkem a v případě, že se baterie vybije
COT BUSINESS
20
květen 2015
a v blízkosti není k dispozici žádný zdroj pro
další nabití, je naopak jízda na elektrokole
fyzicky náročnější. Nicméně vypůjčit si elektrokolo není dnes žádný problém. V turisticky
atraktivních lokalitách fungují v letní sezoně
půjčovny a elektrokola si lze bez problémů
vypůjčit i na vybraných nádražích Českých
drah. Podmínky jsou také velmi podobné – je
třeba se prokázat dvěma platnými osobními
průkazy, podepsat smlouvu o půjčení, zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci. Pak už
můžete šlápnout do pedálů.
Například ve Frymburku u Lipna si můžete
půjčit elektrokola v půjčovně Sport-Řezáč.
„Jsme malá půjčovna, k dispozici máme šest
elektrokol, ale toto množství je dostačující,“
říká majitel půjčovny Josef Řezáč. Za půjčení
kola zde zájemci zaplatí 350 korun na den,
kauce je pouze 500 korun. „Doporučuji si
kolo rezervovat alespoň jeden den dopředu,
abyste měli jistotu, že bude skutečně k dispozici,“ dodává Josef Řezáč. Podobně jako
i v jiných půjčovnách, až na výjimky, dětská
kola k zapůjčení nemá.
Stejný počet elektrokol jako v lipenské půjčovně, tedy šest, najdete i v půjčovně Elbikes,
která má pobočky v Liberci a Turnově. Díky
tomu můžete objevovat krásy Jizerských
hor i Krkonoš, aniž byste museli být v dobré fyzické kondici. I tady slyšíme, že dětská
kola nemají k dispozici. Rodinám s dětmi
tak nezbývá, než svým potomkům vypůjčit
běžná kola nebo je vézt ve vozíku za kolem, které taky někde půjčují. „Vratná kauce za půjčení jednoho kola je stanovena
na 5 000 korun a k půjčení potřebujete dva
doklady, většinou občanský průkaz a řidičský průkaz,“ říká Roman Jungwirth, provozovatel půjčoven Elbikes. Nejčastěji si zákazníci podle něj půjčují kola na celý víkend
o pátku do pondělí. Za to zaplatí rovnou
tisícikorunu. V závislosti na modelu dokážou na jedno nabití elektrokola, které půjčuje ve svých půjčovnách Roman Jungwirth
ujet 80 až 100 kilometrů. Přitom nabít lze
kolo na 80 % celkové kapacity zhruba
za hodinu a půl. Třeba během oběda v restauraci. Je k tomu totiž potřeba jen běžná
zásuvka na 220 V. Aby byl akumulátor kola
plně nabit, musí si cyklista vyhradit více
času: přibližně tři a půl až čtyři hodiny.
„Helmu a mapu půjčujeme zájemcům
ke kolům zdarma,“ dodává Jungwirth.
Lesní terény příliš vhodné nejsou
S běžným elektrokolem, které mají ve většině půjčoven k dispozici, je vhodné jezdit
na silnicích, cyklostezkách nebo zpevněných cestách. Těžké terény v lese s velkými dírami a často i nezpevněné cesty nejsou pro elektrokola vhodná. I když existují
i výjimky. Kola speciálně zkonstruovaná
i pro jízdu v terénu mají například k dispozici v Resortu Valachy Velké Karlovice.
„Právě kola vhodná do terénu jsou u nás
v Beskydech s bohatou sítí terénních cyklistických tras velmi aktuální. Hosty tato
loňská novinka v naší nabídce zaujala,
proto ji letos rozšiřujeme a ke dvěma kolům pro dospělé přidáváme i jedno kolo pro
děti. A pokud bude zájem hostů větší, jsme
připraveni během sezony ve spolupráci
s dodavatelem přidat ještě další dvě elektrokola,“ říká Martin Pařízek z Resortu Valachy Velké Karlovice. Právě tady může
na výlet na elektrokolech vyrazit celá rodina, dětské kolo je vhodné od osmi let.
Na kolech Resortu Valachy Velké Karlovice
lze podle výrobce ujet na jedno nabití až
170 kilometrů, ale záleží na členitosti trasy,
hmotnosti cyklisty, rychlosti jízdy i dalších
faktorech. Nicméně v půjčovně vám doporučí trasy hlavně v okolí resortu. Ať už se
jedná o sedmikilometrový nebo dvanácti­
kilometrový okruh. „Pokud se budou chtít
cyklisté vydat o něco dál, k nejhezčím patří
S běžným elektrokolem, které
mají ve většině půjčoven
k dispozici, je vhodné jezdit
na silnicích, cyklostezkách
nebo zpevněných cestách.
hřebenová trasa k hoře Soláň, ke které se
dostanou z údolí Léskové od hotelů Galik
a Lanterna kolem Laďova pramene,“ vysvětluje Martin Pařízek. Pokud by si cyklisté chtěli jízdu na elektrokole nejprve vyzkoušet tzv. nanečisto, mohou si bicykl
zdarma půjčit maximálně na třicet minut.
Jinak v Resortu Valachy Velké Karlovice
účtují za každou započatou hodinu 190 korun, za půjčení na celý den pak 890 korun.
Pokud se nejedná o hosty hotelů, musí
ještě uhradit tisícikorunovou vratnou
­zálohu.
S elektrokolem k vodní
elektrárně Dlouhé Stráně
Až osm elektrokol, z toho jedno pro děti
nad deset let, mají k dispozici v hotelu Pod
Jedlovým vrchem v Loučné nad Desnou
v Jeseníkách. Průměrně zdatný cyklista
na nich na jedno nabití bezpečně ujede
50 až 60 kilometrů, v kopcovitém terénu je
to tak 30 až čtyřicet kilometrů a na horách
do dvaceti kilometrů. A právě tyto nejkratší
trasy využívají i hoteloví hosté v Loučné
nad Desnou. Zhruba polovina z nich jezdí
podle manažera hotelu Petra Bendy k horní
nádrži vodní elektrárny Dlouhé Stráně,
která je od hotelu vzdálena asi 13,5 kilometru. „Dále pro méně zdatné cyklisty doporučujeme trasu z Loučné nad Desnou
do Sobotína, odtud pak do Velkých Losin
na zámek a případně i do lázní a zpět.
Na elektrokole mohou naši hosté dojet
i k pivovarskému muzeu v Hanušovicích.
Pro náročnější zájemce od letoška nově
nabízíme trasu z Karlovy Studánky přes
Praděd a Červenohorské sedlo do Loučné
nad Desnou a zpět přes Skřítek a Rýmařov.“ Nebo lze podniknout výlet spojený
s návštěvou Lesního baru v Lipové-lázních
zájemcům i mapu s vyznačením všech
zajímavých tras v okolí. „Navigaci nepůjčujeme, tu má dnes každý v mobilním telefonu a na helmy se zatím nikdo neptal, ale
i ty bychom na objednávku dokázali půjčit,“
dodává Petr Benda. Cena za půjčení elektrokola je závislá na délce půjčení, vychází
COT BUSINESS
21
květen 2015
však asi na 50 korun za hodinu. Stejně jako
v Resortu Valachy Velké Karlovice i v Loučné nad Desnou půjčí hotelovým hostům
kola bez zálohy, ostatní by si měli připravit
dvě tisícikoruny.
Ani v Jeseníkách se cyklisté nemusejí bát,
že by je půjčené elektrokolo nechalo na holičkách. V hotelu získají zájemci seznam
partnerských míst, kde lze elektrokolo bezplatně dobíjet. Stačí zhruba dvě hodiny, aby
se baterie nabila na 60 % své kapacity, plně
nabitá je pak po osmi hodinách.
Pro kolo do půjčoven
Českých drah
Pravděpodobně nejrozsáhlejší síť půjčoven
elektrokol po celé České republice provozují
České dráhy v rámci programu ČD Bike.
Elektrokola si podle manažerky produktu
Jitky Kocyanové lze půjčit na nádražích
v Domažlicích, Tachově, Karlových Varech
dolním nádraží, Mariánských Lázních, Chebu, Ostravě, Děčíně hlavním nádraží, Kolíně,
Kutné Hoře – město a v Olomouci hlavním
nádraží. Většinou mají České dráhy k dispozici dvě elektrokola, výjimkou jsou Domažlice a Tachov, kde je pouze jeden exemplář
a naopak Karlovy Vary dolní nádraží má
k dispozici čtyři kusy. Rodiny s dětmi ale
mají opět smůlu, pro nejmladší cyklisty
elektrokola nemají. Půjčovné se pohybuje
od tří set korun výš, záleží na konkrétní
půjčovně. Naopak kauce je stanovena jednotně na 2 500 korun za kolo. V každé
půjčovně mají také připraveny helmy, navigaci ale nenabízejí.
„Na elektrokole je možné ujet v průměru
40 až 90 kilometrů. Jízdní dosah však může
ovlivňovat více faktorů, jako je například
průměrná rychlost cyklisty, jaký asistenční
režim podpory jízdy využívá, hmotnost
cyklisty i dopravní podmínky. V průměru
ale ujede přibližně 40 až 50 kilometrů,“
říká Jitka Kocyanová. V půjčovnách ČD
také zájemcům zapůjčí zdarma nabíječku
baterie, kterou mohou elektrokolo sami
dobít. „To se však předpokládá u vícedenních výpůjček, případně na vyžádání zákazníkem. Standardně se elektrokola nabíjejí přímo v půjčovnách a zákazník má při
vypůjčení plný stav baterie. V případě
potřeby plné nabití trvá 4 až 4,5 hodiny,
v závislosti na stavu baterie,“ uzavírá Jitka
Kocyanová.
Text: Martina Vampulová
Foto: Ch-info.ch (CC BY 3.0) / Wikimedia
Commons
Vítězslav Dostál: Život je jak jízda
na bicyklu. Zpátečku nelze zařadit
Jedním z panelistů březnové COTakhle snídaně věnované problematice cykloturistiky byl i Vítězslav Dostál, první Čech, kterému se podařilo na kole objet zeměkouli. Takové hosty na našich diskusních setkáních nemíváme pokaždé, proto
jsme se rozhodli využít příležitosti a cykloturistické vydání COT business obohatit
o jeden „neodborný“ materiál. Věříme, že zkušenosti Vítězslava Dostála ocení
i ryze odborná čtenářská obec. Koneckonců, pohled do zahraničí je zajímavý vždy.
Jak jste se dostal k dálkové
cyklistice?
Ze zvědavosti a z touhy po poznání. Vždy jsem chtěl spojit
sport a cestování a tato kombinace mi připadala ideální.
A co vás přivedlo k rozhodnutí
vydat se na kole na cestu kolem světa?
Motivací, a musím připomenout
sólové cesty, mi byly plavby
a výkony Richarda Konkolské-­ho
– prvního Čechoslováka, který
absolvoval závody osamělých
mořeplavců přes Atlantik (Plym-­
outh–Newport) a následně se
vydal na cestu kolem světa. I to
byl, tuším, závod. Té mé cestě
kolem světa ovšem předcházely
samostatné přejezdy např. USA
(1990) a Austrálie (1992).
Kudy vaše tehdejší cesta vedla?
Než se člověk na takovou cestu
vydá, většinou sní a cestuje tzv.
prstem po mapě. Jelikož nebylo
možné z různých důvodů určit
přesný termín startu, trasu jsem
promýšlel déle a především
s ohledem na politickou situaci
v té které zemi či části světa.
Nutno podotknout, že jsem větší
korekce trasy provádět nemusel – šlapal jsem v polovině
devadesátých let, kdy se svět
zdál relativně klidnější. Konkrétně mám na mysli například
severní Afriku nebo Blízký
a Střední východ. Naopak některé oblasti v Latinské Americe,
jako třeba Peru nebo Kolumbie,
se jeví stabilnější dnes.
Svoji tehdejší trasu si pamatuji
dodnes, aniž bych se musel
KDO JE VÍTĚZSLAV DOSTÁL?
Vítězslav Dostál (55), maturoval na strojnické průmyslovce a prošel několika zaměstnáními. Je všestranný sportovec – věnoval se parašutismu, závodně dělal triatlon,
provozuje vysokohorskou turistiku. S výjimkou šesti let, které strávil na cestách, žije
s rodinou (3 děti) na zděděném rodinném statku ve slezské vesnici Hlubočec. Živí se
zemědělstvím.
Kostarika – 50 000 ujetých kilometrů
Po objetí největšího z ostrovů –
Luzon – následovala cesta
do kontinentální Asie, konkrétně
do Thajska. Dodnes mě mrzí, že
jsem vynechal cyklistické kilometry Vietnamem, Kambodžou
a Laosem. Z Bangkoku jsem přes
jižní Thajsko vjel do Malajsie
a poté do Singapuru. Následovala cesta Indonésií, kde jsem
na ostrově Bali ukončil asijskou
část cesty. Z Denpasaru jsem se
letecky přepravil do australského
Cairnsu a podél Velkého bradlového útesu jsem přes Brisbane,
Sydney, Canberru, Melbourne
a Tasmánii dojel do Adelaide.
Následovaly kilometry po Novém Zélandu, krátká zastávka
ve Francouzské Polynésii
a na Velikonočním ostrově.
Z Hanga Roa jsem odlétal
do Chile. Přes Andy jsem se
dostal do Argentiny, následoval
podívat do mapy. Z Prahy jsem
se vypravil přes západní Evropu
na Gibraltar a lodí do Maroka.
Pak severní Afrikou, s výjimkou
Alžírska a Libye, do Egypta
a přes Suez do Asie. Následoval
Izrael, Jordánsko, Sýrie a Turecko,
kudy jsem se dostal neexistujícím Kurdistánem, kolem jezera
Van, na íránskou hranici. Projel
jsem Írán, Pákistán, severní Indii
a hraničním přechodem v Kodari
jsem vstoupil do Nepálu. Po treku (bez kola) pod Everest jsem
se vydal na trasu z Káthmándú
do Lhasy a dále Tibetem a střední Čínou do Šanghaje, odkud
následoval přelet do Soulu. Jižní
Koreou jsem šlapal do přístavu
Pusan, odtud pokračoval letecky
do japonského Sappora. Přes
ostrovy Hokkaidó a Honšú jsem
došlapal do Ósaky. Z Japonska
následoval přelet na Filipíny.
COT BUSINESS
22
květen 2015
přejezd Uruguayí, Brazílií, Paraguayí a severní Argentinou. Poté
následovaly Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie a Venezuela. Zeměmi Střední Ameriky jsem se
dostal do Mexika a postupně až
na hranice s USA. Přes Texas,
Arkansas a Tennessee jsem dojel
do New Yorku. Následoval přelet
přes Atlantik do Glasgow.
Ze Skotska do anglického přístavu Harwich, odtud přes La Manche do Hoak van Holland, Beneluxem do Francie a Německa.
A odsud už to přes Schwarzwald
nebylo daleko do pohraničního
Zwieselu a naší Železné Rudy…
Co bylo na vaší cestě nejtěžší?
Nejkomplikovanějším momentem bylo dostat se z Jordánska
do Sýrie, když jsem předtím
navštívil Izrael. Ve věci přejezdu
mi nemohli pomoci ani naši
diplomaté v Damašku. V Sýrii
totiž platil (a pravděpodobně
stále platí) zákon, zakazující
vstup do země lidem, kteří bezprostředně předtím navštívili
Svatou zemi. Ani vstup do Tibetu nebyl jednoduchý, podobně
jako obstarání íránského víza.
Z pohledu fyzického není nejsnadnější zdolávat na bicyklu
světové velehory. V Tibetu jsem
vyšlapal do 5 241 m n. m. Bylo
tam chladno a kyslíku pomálu.
Jelikož jsem cestoval sám, bylo
jen na mně, zda si dokážu poradit a posunout se o několik
centimetrů na mapě dál.
Co vám tato cesta dala,
a co vzala?
Nic materiálního mi cesta nevzala ani nedala. Nesmírně mě
ale obohatila duševně a lidsky.
Dala mi větší sociální cítění,
pokoru a trpělivost. Cítím se být
demokratem a Evropanem.
Nikomu bych nevnucoval své
vidění světa, ale „v mém domě
se chovejte tak, jak chcete,
abych se já choval ve vašem“.
Na křižovatce dvou hlavních cest v Bolívii
V poušti pákistánského Balúčistánu
S jakým vybavením jste cestu
absolvoval a jak jste řešil noclehy a stravování?
Na kole jsem měl Shimano STX
a vybavení pro tříletou příkopovou turistiku. Ve skvělých brašnách pražské firmy Testudo
jsem vezl stan, spacák, karimatku, moskytiéru, teplé oblečení,
základní hygienu, vařič, ešus,
lékárničku, walkmana, foťák,
kameru, filmy, nabíječky, stativ,
pár náhradních dílů, nářadíčko,
deník, Bibli a hlavně obrovskou
chuť to dokázat.
Spal jsem obvykle pod stanem,
ale nocoval jsem rovněž na policejních stanicích, u místních lidí,
v levných ubytovnách, v kostele,
v klášterech, jednu noc jsem
přespal i ve vězení… Stravování
jsem řešil převážně podle místních zvyklostí a dostupných
možností.
velmi podobá. Děsím se ranního
rádia, kde zase auto srazilo
cyklistu. Sám jsem jezdil deset
let do práce na kole, tak vím, jak
jsou takové zprávy stresující.
Ovšem to bylo v časech, kdy byl
provoz třetinový.
Prozradíte, na kolik vás tehdejší
cesta vyšla?
Rozpočet jsem měl do 20 USD
na den, tedy kromě letenek.
Měli by to dnešní cestovatelé
podle vás jednodušší, kdyby se
rozhodli vydat se ve vašich
tehdejších stopách?
Technicky a organizačně určitě.
Outdoorové vybavení je dnes
s tím mým nesrovnatelné.
K cestě stačí „evropský“ pas
a nepotřebujete téměř žádná
víza. V polovině 90. let jsme jich
potřebovali desítky. Ale politic-
Je-li hoteliér nebo restauratér sám alespoň
trochu aktivní „kolečkář“, myslím,
že je to na poskytovaných službách poznat.
ky? To už je otázka jiná. Do některých oblastí bych dnes nejel.
Ale ty se dají objet, že?
musíte absolvovat po normálních silnicích. Uvědomuju si, že
jsem značnou část celé cesty
odšlapal v odstavném pruhu,
kde jsem se cítil poměrně bezpečně. Je velká škoda, že se
u nás silnice (s výjimkou I. třídy)
staví úzké – bez tohoto pruhu.
Jsem si jistý, že by to velká část
dálkových cyklistů přivítala.
Dobře se mi jezdilo na Novém
Zélandu a v Austrálii. Bezpečně
jsem se cítil na cestách v Patagonii a v Chile. Mám rád rozlehlé prostory USA a Kanady, mají
tam kvalitní silnice a provoz
není tak hustý jako v Evropě.
Ale brát si příklad z něčeho, co
je pro nás nedosažitelné, je
těžké. Mám na mysli právě ten
provoz.
Vím, že cesta kolem světa nebyla jediným vaším cyklistickým „dobrodružstvím“. Jaké
cesty jste absolvoval poté?
O těch, co cestě kolem světa
předcházely, jsem se již zmínil.
V roce 2006, tedy devět let
po návratu z cesty kolem světa,
jsem se rozhodl pro svou další
velkou výzvu – Panamerikánu.
Cestu z Aljašky do Ohňové
země. Cesta měřila 26 233 km
a trvala 223 dnů. Na ta čísla
nikdy nezapomenu.
Kterou zemi považujete za cykloturistický ráj, z kterého bychom si měli brát příklad,
a proč?
Přiznávám, že nejsem moc
zvyklý jezdit po cyklostezkách,
ale závěr cesty kolem světa
jsem jel Německem po stezce
podél Dunaje a byla to paráda.
No, Němci… Mnoho kilometrů
jsem po cyklostezkách opravdu
nenajel, ani v okolí mého bydliště jich moc není. Velké cesty
COT BUSINESS
A kde jste se naopak jako cykloturista cítil nejhůř, resp.
do které země už byste se
s kolem nevypravil?
Asi nejhorší bylo pro mě šlapání
v Brazílii, kde se mnoho řidičů
chce podobat Ayrtonu Sennovi
nebo Emersonu Fittipaldi. Tam
bych na kole už nerad. U nás se
to v tomto ohledu Brazílii leckdy
23
květen 2015
Na kole jste objel svět, můžete
tedy srovnávat. Jak je na tom
podle vás Česká republika, pokud jde o infrastrukturu potřebnou pro dálkovou cykloturistiku? Které regiony považujete
za nejpřátelštější k cykloturistům a kde vidíte ještě mezery?
Protože jsem na kole zažil i kousek cykloturistického pravěku,
tak snad mohu trochu porovnat.
V této aktivitě jsme urazili obrovský kus cesty. Doslova
od bodu nula. Pamatuju si, kdy
třeba oska středového složení
byla úzkoprofilovým zbožím.
Stála 50 Kčs, ale další padesátkou jsem se musel připomenout.
V létě 1989, cestou do Barcelony, jsem si v rakouských výkladních skříních cykloobchodů fotil
cyklodoplňky, vybavení a bicykly
před prodejnami – neovázané
řetězy. Po revoluci již zajištěné.
Inu Češi, Poláci… Fotil jsem s pocitem, že mě na Západ už nikdy
nepustí – „Jednou po pěti žádostech stačilo, Dostále, nemyslíš?“
Listopad v nedohlednu. A podívejte se dnes. Někomu se to
může zdát málo, ale uvažte, že
nemůžeme chtít, aby to u nás
po pětadvaceti letech fungovalo
usedla na kola a začala si užívat
té laskominy. Upozornil jsem
na to kamaráda Jirku Říhu, zakladatele časopisu Cykloturistika, dnes vydavatele žurnálu
Cykločtení. Dostalo se mi od něj
odpovědi, že jsem rozvoji cykloturistiky svou cestou udělal velkou službu. Tak jsem i trochu
hrdý, že jsem pomáhal národ
český cykloturistický rozšlapávat.
stejně jako v zemích, kde slovo
služba neznělo sprostě a vykořisťovatelsky.
Infrastruktura není vůbec tak
špatná, jak by se někomu
na první pohled mohlo zdát.
Možná by prospělo rovnoměrnější rozložení, ale to nelze
nařídit. Jsou regiony velmi příznivé a k cyklistům přátelské.
Záleží, o jak turisticky exponovanou oblast se jedná.
Kde s poskytováním služeb
začali dříve, mají přirozeně větší
zkušenosti než jinde. V průmyslových centrech asi nebude
situace stejná – zajíždí tam však
patrně též méně cyklistů.Nejdůležitější je, zda je majitel či provozovatel též aktivní cyklista,
anebo se jen tak tváří.
V Ohňové zemi je cíl panamerické expedice
Jak jsem pověděl prve. Je-li
hoteliér nebo restauratér sám
alespoň trochu aktivní „kolečkář“, myslím, že je to na poskytovaných službách poznat.
Zkrátka přemýšlí, co by ještě
mohl ocenit, kdyby se v podobné situaci ocitl on. Stačí
přidaná drobnost, leckdy malý
detail třeba bedna s nářadím,
velká pumpa s manometrem,
olej na promazání, nealko pivo
se slevou pouze pro cyklisty, …
Přivítal bych hustší síť ubytová-
Jak hodnotíte služby, které naši
hoteliéři, restauratéři a další
podnikatelé poskytují cykloturistům? V čem jsme na tom
podle vás dobře a kde by měli
podnikatelé zabrat?
ní. V každé vesnici by měl být
tzv. zájezdní hostinec, jako je
tomu třeba v Rakousku. Jednoduché ubytování, sprcha a jídlo.
Když jsem v roce 1994 odjížděl
na cestu kolem světa, byl tu
stav, jaký jsem znal z 80. let.
Po překročení hranic při návratu
v roce 1997 jsem si všiml změny – nárůstu cyklistů. A nebyl to
jen početný peloton, který mě
doprovázel ze Železné Rudy
přes Plzeň do Prahy. Za ty tři
roky skutečně značná část lidí
Máte před sebou nějaké cykloturistické plány nebo nějaký
nesplněný cykloturistický sen?
Zastávám názor, že správný
cestovatel by nikdy neměl úplně vybalit a ten cyklistický by
navíc měl mít alespoň jednu
nohu stále na pedálu pro případ
„co kdyby“… Mám jak plány, tak
i sny. Zda na ně dojde? Uvidíme. Moje motto zní: Život je
jako jízda na bicyklu, zpátečku
nelze zařadit.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: archiv Vítězslava Dostála
Délka Labské cyklotrasy č. 2 mezi Vrchlabím a Hřenskem
činí 350 km. Zpevněná cyklostezka bez aut je vyznačena na
předchozí mapce fialovou barvou (140 km).
Vytváříme nové příležitosti pro vaše podnikání
Popularita Labské stezky rok od roku roste, přibývají nové
úseky, v letních měsících zpevněné cyklostezky bez aut využívá 1.500 - 3.000 cyklistů, in-line bruslařů i chodců denně.
Na veletrhu Regiontour Brno Labská stezka o.s. převzala z rukou generální ředitelky Czech Tourismu
Moniky Palatkové cenu za autorství a 3. nejlepší
produkt cestovního ruchu v ČR roku 2014/2015.
Riesa
• Jakým způsobem efektivně využít tento potenciál pro
Informujeme o službách na webu a v atlasech
Informujeme o možnostech ubytování, stravování, cykloservisech,
turistických atraktivitách a službách cestovního ruchu v koridoru
Radebeul
řeky Labe. Připravujeme mapovou aplikaci pro mobilní telefony
MAP4TRIP.
Dresden
Meissen
rozvoj vašeho podnikání?
• Po jakých službách je největší poptávka ze strany
cyklistů, bruslařů, pěších turistů anebo vozíčkářů?
Bad
Schandau
Pirna
Königstein
Dolní Žleb
Děčín
Pramen Labe
Špindlerův Mlýn
Ústí n. L.
Velké
Březno
Velké
Žernoseky
Vrchlabí
Litoměřice
Lovosice
Hostinné
Štětí
Les Království
Dvůr Králové
Kuks
Roudnice n. L.
Lázně
Velichovky
Mělník
Jaroměř
Sledujte novinky a registrujte se na www.labskastezka.cz.
Napište nám na [email protected].
Telefonické informace: Jan Ritter, 777 55 66 90.
Smiřice
Neratovice
Kostelec n. L.
Stará
Boleslav
Lysá n. L.
Brandýs n. L.
PRAHA
Lázně Toušeň
Hradec
Králové
Nymburk
Poděbrady
Čelákovice
Lázně
Bohdaneč
Kolín
Vysoká
nad Labem
Kunětická
hora
Velký Osek
cyklostezka bez aut
(asfalt, beton, zámková dlažba)
Týnec n. L. Přelouč
Odpovědi na tyto otázky se dozvíte na pracovním setkání
podnikatelů na téma „LABSKÁ STEZKA JAKO PŘÍLEŽITOST“
dne 2. června 2015 v 13:00 v sídle Labské stezky Nymburk.
Přijďte a získejte nové podněty a informace.
www.labskastezka.cz
Pardubice
COT BUSINESS
24
květen 2015
eŽž’³–‡†‘’‡†žŽõ
˜’âÀ”‘†³”—æý…ŠŠ‘”Ǩ
…›Ž‘”‡‰‹‘”—搱Š‘”›
ƒ„ÀœÀ–±³â͘͘͞
œƒ«‡ý…Š…›Ž‘–”ƒ•
Freiberg
”ƒ‡„‡”‰Ȁ
ƒ…Š•‡
ڐ‹‰•–‡‹
‹’’‘Ž†‹•™ƒŽ†‡
„‡”•†‘”ˆ
™™™Ǥ”—•‡Š‘”›ƒ‘Ž‡Ǥ…œ
—‰—•–—•„—”‰
D
Chemnitz
³«À
Altenberg
Labe
‹™ƒŽ†
l•–Àƒ†ƒ„‡
Marienberg
CZ
Annaberg-Buchholz
Duchcov
Teplice
…›Ž‘–”ƒ•ƒƒ•ž•–⇆‘Š‘âÀ
‹”‘˜
‘•–
Chomutov
Klínovec
COT BUSINESS
25
květen 2015
‹–‘³â‹…‡
‘˜‘•‹…‡
propojky
cyklotrasa
”—搑Š‘”•žƒ‰‹•–”žŽƒ
Cykloturisté mohou vybírat
z pestré sítě cyklobusů
Každým rokem přibývá Čechů, kteří tráví dovolenou aktivně v sedle bicyklu.
Nemusí jít jen o letní prázdniny, ale v podstatě od konce dubna do konce října,
kdy bývá cyklistická sezona, vyrážejí páry, rodiny s dětmi i jednotlivci, aby poznali krásy České republiky ze svého cyklistického sedla. S rostoucím počtem
cyklistů se rozšiřuje i počet cyklobusů, které mohou zájemcům výlety výrazně
zkrátit, pomoci jim se dostat zpět, odkud ráno vyrazili a kde třeba nechali svoje automobily, nebo se vydat i do vzdálenějších končin, které by pro ně pouze
na kolech byly nedostupné.
Před začátkem cyklistické sezony jsme se pokusili zmapovat
trasy cyklobusů v jednotlivých
krajích a prozkoumali jsme
i podmínky, za kterých lze kola
pro dospělé i ta dětská v cyklobusech přepravovat.
Obecně lze říci, že největšímu
zájmu cyklistů o přepravu jejich
kol se těší české i moravské
hory, jako jsou Krkonoše, Jizerské
hory, Orlické hory, Beskydy či
Jeseníky, hodně cyklistů potkáte
také v jižních Čechách, které jsou
trasami cyklobusů doslova protkány. Není se co divit. Zdejší
krajina je k cyklistům přívětivá,
na kopce narazíte jen zřídka
a cesta třeba okolo třeboňských
rybníků je opravdovým zážitkem
i pro menší děti. Cyklobusy se lze
na jihu Čech dostat i na Šumavu,
která si pro cyklisty připravila
zajímavá zákoutí a nezapomenutelné výhledy. Cyklisté často
vyrážejí i do Jihomoravského
kraje, kde je láká například Moravský kras či projížďky Lednicko-valtickým areálem.
Desatero linek na jižní
Moravě
Právě v Jihomoravském kraji řeší
cyklodopravu systémově. Podle
slov Květoslava Havlíka ze společnosti KORDIS JMK, která veřejnou
dopravu na jihu Moravy koordinuje, nezavádí Jihomoravský kraj
samostatné linky jen pro jízdní
kola, ale v rámci Integrovaného
dopravního systému Jihomorav-
Cyklobus společnosti BusLine
ského kraje doplňuje již existující
síť vlaků a brněnské městské
dopravy, kde lze jízdní kola bez
omezení přepravovat. Všude lze
navíc použít jen jednu jízdenku,
která umožňuje s kolem mezi
spoji přestupovat. „V současné
době provozujeme celkem deset
regionálních autobusových linek,
které umožňují přepravovat jízdní
kola. Nejvíce je jich v zajímavém
kopcovitém terénu Moravského
krasu na severu našeho kraje, kde
v Blansku a Skalici nad Svitavou
cyklobusy navazují na vlaky
od Brna, a z Blanska pokračují
dále přes Jedovnice směrem
do Studnice a ze Sloupu přes
Suchý do Benešova,“ říká Květo­
slav Havlík. Další spoje jezdí ze
Skalice nad Svitavou do Olešnice
a z Boskovic přes Velké Opatovice
do Jevíčka. Kromě toho jezdí
z brněnského nádraží linka 602
do Rousínova, odkud pokračuje
do Bučovic nebo Lulče v Drahanské vrchovině a také do Vyškova
COT BUSINESS
a do Nových Sadů, které se nacházejí u Moravského krasu.
Oblast Ždánických vrchů mezi
Bučovicemi a Kyjovem obsluhuje
linka 642 a další cyklobusy jezdí
i v oblasti Bílých Karpat u slovenských hranic z Veselí nad Moravou. Poslední linka v Tetčicích
navazuje na vlak od Brna a jede
přes Ivančice a Oslavany do Mohelna, které je vyhledávaným
východištěm cyklotras na Vysočinu. Největší zájem cyklistů je
tradičně o spojení Blansko–Jedovnice a dále o Vyškov – Nové Sady,
kde se cyklisté vyvezou s koly
do Moravského krasu a odkud
postupně sjíždějí zpět. Pokud jde
o četnost spojů, ty na jižní Moravě
jezdí většinou o víkendech, na některých linkách vyjíždějí autobusy
s cyklonávěsy i ve všední den.
Na těch nejvytíženějších trasách
pak mohou cyklisté se svým
kolem cestovat o víkendech i každé dvě hodiny. „Linky obsluhujeme se standardními linkovými
26
květen 2015
autobusy, za které je připojen buď
přívěs pro 20 jízdních kol, nebo je
autobus vybaven cyklozávěsy
na zádi, kam lze umístit pět kol.
Informace o kapacitě konkrétního
spoje získají zájemci v jízdním
řádu,“ říká Květoslav Havlík s tím,
že jízdní kola cestující na závěsy
nakládají a vykládají sami, řidič
pouze kontroluje jejich upevnění.
Z bezpečnostních důvodů nelze
jízdní kola nakládat a vykládat
na kterékoli zastávce, ale pouze
na těch uvedených v jízdním řádu.
Pokud cestují rodiny s dětmi, lze
dětská kola přepravovat buď
přímo v autobuse – pokud jsou
opravdu malá – nebo na přívěsu či
cyklozávěsu. Pak pro ně platí
stejná pravidla jako pro kola dospělých.
Novinkou letošní sezony na jižní
Moravě je sobotní cykloturistický
vlakový Expres Pálava–Podyjí,
který v Brně a Břeclavi velmi
dobře navazuje na vlaky od Prahy, Ostravy nebo Olomouce,
a cykloturisté tak mohou velmi
snadno podniknout jednodenní
výlet na jižní Moravu. Vlak ráno
rozveze cestující po Pálavě nebo
Znojemsku a večer jej pak mohou využít pro zpáteční cestu.
Platí v něm běžný tarif Integrovaného dopravního systému
Jihomoravského kraje včetně
jednodenních jízdenek.
Jihočeské cyklobusy
propojí České Budějovice
s blízkým i vzdáleným
okolím
Také jižní Čechy a Šumava jsou
cyklobusovými tratěmi doslova
prošpikovány. V letní sezoně
budou opět jezdit cyklobusy
ve všední dny například z Českých Budějovic přes Prachatice
a Volary na Kvildu. Vltavská
linka, která bude v provozu
i o víkendech, povede z Českých
Budějovic přes Český Krumlov
V minulém roce provozoval
Dopravní podnik města Děčína
linkovou dopravu na Sněžník
a Lipno nad Vltavou až do Horní
Plané. Zelená linka, která bude
přes prázdniny v provozu od pátku do neděle, spojí České Budějovice s Třeboní, Jindřichovým
Hradcem, Slavonicemi a zamíří
až do Jemnice, Vranova nad Dyjí
a Znojma. O víkendech budou
brázdit další cyklobusy jižní Čechy i Šumavu. Jedná se o spoje
z Českých Budějovic přes Český
Krumlov a Volary do Kvildy;
z Českých Budějovic, Hluboké
nad Vltavou, Týna nad Vltavou
přes Písek do Orlíku nad Vltavou
či z Českých Budějovic přes Třeboň, Chlum u Třeboně až do rakouského Gmündu. Provoz
na těchto a dalších linkách zajišťuje společnost ČSAD Jihotrans
standardními autobusy pro
41 cestujících v soupravě s cyklovozíkem na 25 jízdních kol.
„Největší zájem je o trasy na Lipno nad Vltavou a Vyšší Brod
a dále o zelenou linku do oblasti
České Kanady,“ říká Jana Holoub­
ková s tím, že nejvyužívanější
spoje jsou většinou v sobotu
ve směru z Českých Budějovic.
Jen v loňském roce přepravily
jihočeské cyklobusy 3 800 kol
a 18 400 cestujících.
Přitom jízdní kolo je přepravováno za 30 korun bez ohledu
na vzdálenost, pokud se s kolem
cyklisté vracejí druhý den, bude
jim kolo přepraveno zdarma,
po předložení jízdenky z předešlého nebo z aktuálního dne.
Cestující pak platí běžné jízdné,
také ve čtvrtek a v sobotu. I Královéhradecký kraj obsluhuje linky
běžnými autobusy s vlekem
na kola. V některých oblastech
loni využíval také autobusy
s vnitřní vestavbou na kola a nosičem kol upevněným na zadní
části autobusu. Maximální přepravní kapacita vleků pak dosahuje na 44 kol.
které se řídí kilometrickým tarifem podle vzdálenosti mezi nástupní a výstupní zastávkou.
Žebříček oblíbenosti vede
cyklobus z Vrchlabí
do Šindlerova Mlýna
Doslova Mekkou cyklistů je Královéhradecký kraj, kde v Hradci
Králové usedají do sedel svých
bicyklů lidé třeba jen proto, aby
se dopravili do práce. Proto není
divu, že Královéhradecký kraj
bude v letošní turistické sezoně
provozovat celkem 22 cyklobusových linek a v provozu bude
na 120 spojů. Cyklobusy budou
na území Královéhradeckého
kraje jezdit v Českém ráji, Krkonoších, v Orlických horách, Adršpachu a některé budou zajíždět
i do Polska. Propojí největší města regionu – Hradec Králové,
Rychnov nad Kněžnou, Trutnov,
Náchod a Jičín. „Pomyslnému
žebříčku nejoblíbenějších cyklobusových tras vládne linka
z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna
a dále na Špindlerovku. Velký
zájem je taktéž o linku z Trutnova
na Pomezní boudy. A poptávaným cílem je rovněž Deštné
v Orlických horách, kam směřují
cykloturisté linkami z Podorlicka
i z Hradce Králové,“ vyjmenovává
David Procházka, vedoucí oddělení dopravní obslužnosti Krajského úřadu Královéhradeckého
kraje. Většina cyklobusů jezdí
během letních prázdnin denně,
v červnu a září pak o víkendech.
Výjimkou je oblast západních
Krkonoš, kam zajíždějí cyklobusy
COT BUSINESS
I na Královéhradecku budou
cykloturistům na přepravu kol
stačit drobné – nepřestupní jízdenka pro kolo stojí 20 korun, ta
přestupní je pak o deset korun
dražší. Dětská kola jsou přepravována jako zavazadlo za pouhých 6 korun, při přestupu za desetikorunu. Cestující pak platí
běžný tarif, který nabízí i speciální
slevy pro rodiny s dětmi.
V loňské sezoně přepravily cyklobusy podle Davida Procházky
zhruba dvanáct až třináct tisíc
jízdních kol. „Uvažujeme, že
přeprava tandemových kol tvoří
minimální podíl z celkového
počtu a že každému přepravenému kolu přísluší většinou jeden
cyklista. Počet cyklistů je tedy
přibližně stejný,“ dodává a zároveň přibližuje plány na letošní
hlavní sezonu. „V oblasti Orlických hor jsme letos zrušili cyklobusy do Pekla, namísto nich bude
z Nového Města nad Metují
do Pekla v provozu turistická
linka. Ve spolupráci s Pardubickým krajem jsme naopak nově
zavedli dva spoje mezi Chrudimí,
Pardubicemi a Novohradeckými
27
květen 2015
lesy se zastávkami Býšť a Bělečko, dále skanzenem v Krňovicích
a Orlickými horami do Kounova,
Deštného v Orlických horách
a do Šerlichu. V oblastech Krkonoš a Podkrkonoší rozšiřujeme
linku z Hradce Králové směrem
na Vrchlabí, která v loňském roce
zaznamenala velký zájem turistů,
a počítáme také s tím, že řada
cyklistů zamíří i do nově otevřeného hospitálu Kuks.“
Krkonošský cyklobus
spojuje Harrachov
s Pomezními Boudami
V Krkonoších budou moci zájemci
využít i další cyklobusy, které
provozuje společnost BusLine.
Už v sobotu 30. května opět vyrazí tradiční páteřní „Krkonošský
cyklobus“ po trase Harrachov –
Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice –
Benecko – Vrchlabí – Janské Lázně – Pec pod Sněžkou – Pomezní
Boudy, tentokrát po dvou letech
uzavírek v Černém Dole opět
po běžné trase přes Černý Důl
a Janské Lázně. Spoje na červené
krkonošské cyklolince budou
jezdit o víkendech až do konce
září a o prázdninách také v pracovních dnech. Od konce května
pak pojede denně i cyklobus
na žluté lince z Jilemnice na Mísečky. Od poloviny května budou
moci turisté využít až v půlhodinových intervalech i horský turistický autobus z Horních Míseček
na Zlaté návrší, ke kterému o letních prázdninách denně přijede
i pár spojů z Rokytnice nad Jizerou. V Českém ráji zůstanou zachovány základní trasy stejné jako
loni, takže cyklisté si mohou nechat převézt kola z Turnova do Jičína a zpět přes Vyskeř i přes
Kacanovy, ze Semil přes Rovensko
do Jičína nebo ze Semil přes Vyskeř, Turnov, Malou Skálu a Kozákov zpět do Semil. „Kvůli stavbě
kanalizace v Rovensku bude
modrá linka (Semily–Rovensko–
Jičín) odkloněna z Lestkova přes
Volavec na Sedmihorky a Ktovou,“ říká PR manažerka společnosti BusLine Nikola Bradíková,
s tím, že provoz českorájských
turistických autobusů bude zahájen 30. května červenou linkou
Turnov–Vyskeř–Jičín a postupně se
pak rozvine do plné šíře nejpozději od začátku prázdnin.
Naopak už na konci dubna vyjely
do Jizerských hor víkendové cyklobusy. Trasa prvního vede z Jablonce nad Nisou na Jizerku po trase Bedřichov – Hrabětice – Josefův
Důl – Tanvald – Desná. A také
letos mohou cyklisté využít dvou
odpoledních párů spojů mezi
Jizerkou a železniční stanicí v Kořenově, které zajišťují přípoje
na vlaky. Trasa druhého víkendového cyklobusu vede z Liberce
přes Bedřichov do Jablonce nad
Nisou a Turnova. Na této trase se
kola přepravují ve speciálně upravených autobusech, které mají
v zadní části místo sedaček instalované stojany na 19 kol. A stejně
upravený autobus jezdí i na jilemnické lince na Horní Mísečky.
Naopak krkonošskou trasu z Harrachova na Pomezní Boudy
obsluhuje linkový autobus s přívěsem, který pojme až 23 kol.
V Českém ráji pak BusLine provozuje městské autobusy s velkým
prostorem pro kočárky a vozíky,
který je k dispozici i pro kola.
Na jedné lince tak lze přepravit až
15 kol. „V loňském roce přepravily
krkonošské cyklobusy asi 3 500
kol a 8 600 cestujících, jizerských
cyklobusů využilo 6 500 cestujících a přepravili jsme zde na tři
tisíce kol. Naopak českorájské
cyklobusy převezly jen asi 600
kol, ale zhruba 12 100 cestujících,“
říká Nikola Bradíková. V případě
včasného avíza ze strany větší
skupiny cestujících s koly dokáže
společnost BusLine zajistit posilový cyklobus. Kromě toho od začátku dubna v rámci Integrovaného dopravního systém Ústeckého
kraje umožňuje BusLine přepravu
kol, a to formou přívěsu za autobusem, nebo formou držáků
na autobusech. „Na Ústecku se
jedná o 14 autobusů s držáky
pravní podnik města Děčína
linkovou dopravu na Sněžník
a od dubna do října na ní přepravil 1 650 jízdních kol.
Čtyři linky také
v Orlických horách
Někteří dopravci přepravují kola na přívěsech, BusLine přímo ve speciálně upravených busech
na 6 kol; na Lovosicku a Lounsku
o 12 autobusů s držáky na 6 kol,
na Vejprtsku o tři autobusy s vlekem pro dvacet kol a dále
na Podbořansku bude jezdit jeden
autobus s vlekem pro 20 kol,
na Děčínsku čtyři autobusy s vlekem pro 20 kol a na Litoměřicku
pak tři autobusy s vlekem pro
20 kol,“ dodává Nikola Bradíková.
cestující pak závisí na tarifu
a slevy pro rodiny s dětmi společnost neposkytuje. Cyklisté
však mohou ušetřit pět procent při použití čipové karty
ODISKA. „K přepravě nepřijímáme špinavá kola, která by mohla
znečistit řidiče při nakládání nebo
vykládání a ložnou plochu cyklovozíku. Cestující je také povinen
nahlásit řidiči přepravu jízdního
kola, jehož hodnota přesahuje
dvacet tisíc korun a samozřejmě
sundat z kola snadno odnímatelné součásti včetně zavazadel,“
upozorňuje Martin Kerlin, podle kterého loni využilo beskydských a jesenických cyklobusů
zhruba tři tisíce cyklistů. Vzhledem k velké poptávce v letošní
hlavní sezoně na lince z Přerova
do Bílé zavedli nové spoje, které
budou jezdit v pátek.
V Jeseníkách
a Beskydech existuje pět
tras
Cyklisté, kteří se vydají do Jeseníků a Beskyd, mohou využít celkem pěti tras cyklobusů. K nejoblíbenějším patří trasa jesenického cyklobusu z Krnova přes
Bruntál a Malou Morávku na Ovčárnu a trasa beskydského cyklobusu z Ostravy přes Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí
a Rožnov pod Radhoštěm
do Frenštátu. Kromě toho jezdí
také cyklobusy z Nového Jičína
přes Frenštát a Rožnov do známého střediska Bílá a z Olomouce přes Malou Morávku do Karlovy Studánky. Společně s koly
mohou speciálními cyklobusy
cestovat i obyvatelé Přerova
přes Hranice, Valašské Meziříčí
do Bílé. Společnost Arriva Morava provozuje v letní sezoně celkem 18 spojů, některé z nich
pouze o víkendu, jiné denně.
„Autobusy na lince z Přerova
do Bílé pojmou 28 kol, na ostatních linkách jsme schopni najednou přepravit až dvacet kol,“ říká
obchodní manažer společnosti
Arriva Morava Martin Kerlin
s tím, že přeprava jízdního kola
stojí 15 korun. Cena jízdenky pro
COT BUSINESS
Z Děčína na Maxičky
Na začátku května zahájil provoz
také cyklobus na lince č. 10
z autobusového nádraží v Děčíně
na Maxičky. „Cyklisté využívají
možnost dostat se bez problémů
do výše položených zastávek,
odkud se vracejí zpět do Děčína
nebo využijí další možnosti k pokračování po okolí Děčína,“ říká
Jiří Štěpánek z Dopravního podniku města Děčína, který linku
provozuje. Během letních prázdnin budou jezdit na této trase tři
spoje denně; v květnu, červnu
a v září budou moci linku cyklisté
využít jen o víkendech. Do vleku
za nízkopodlažní autobus se
vejde 16 kol a doprava kola je
na této jediné lince zdarma.
V minulém roce provozoval Do-
28
květen 2015
Také Orlickými horami brázdí
v letošní sezoně čtyři linky cyklobusů. Jejich tradičním cílem jsou
vrcholy Šerlich a Suchý Vrch.
Na Šerlich vedou trasy z Kostelce
nad Orlicí přes Rychnov nad
Kněžnou a Deštné v Orlických
horách, dále z Jablonného nad
Orlicí přes Žamberk a Rokytnici
v Orlických horách a poslední
možností je trasa z Holic přes
Častolovice, Rychnov nad Kněžnou, Slatinu nad Zdobnicí a Rokytnici v Orlických horách.
Na Suchý Vrch mohou cyklisté
využít trasy z Rychnova nad
Kněžnou přes Vamberk, Žamberk
a Jablonné nad Orlicí. Cyklisté
z Týniště nad Orlicí mohou využít
spoje 660141/6, ze kterého lze
přestoupit na linku jedoucí z Kostelce nad Orlicí. V případě zvýšeného zájmu může tento spoj
sloužit jako posila až na Šerlich.
Všechny čtyři linky jsou obsluhovány pouze o víkendech a státních svátcích a jízdné je stanoveno tarifem IREDO. „Cestující přepravujeme velkými autobusy
o kapacitě až 45 sedících osob.
Pro kola jsou připraveny vleky
s maximální kapacitou 44 kol,
přičemž je z důvodu bezpečnosti
zapotřebí všechna kola, a to
i dětská, umístit na tyto vleky.
Výjimkou jsou motokola, která
z hmotnostních důvodu nebudou
přepravována. K zefektivnění
přepravy využíváme pracovní
sílu, určenou pro nakládání a vykládání kol,“ říká Pavel Vosáhlo
ze společnosti AUDIS BUS, která
cyklobusy provozuje. „Loni jsme
na našich linkách přepravili celkem 4 881 osob a 2 453 kol,“
uzavírá Pavel Vosáhlo s tím, že
i letos očekává ze strany cykloturistů podobný zájem.
Text: Martina Vampulová
Foto: BusLine, Dopravní podnik
města Děčína
Cyklistické kraťasy
Brno plánuje zavést
bike-sharing
Brno chce zavést systém
sdílení kol, díky kterému by
si lidé za peníze půjčili kolo,
přejeli na jiné místo a tam by
ho vrátili. Smyslem je pod-
Problémem Kladna jsou
zanedbaná místa
i cyklostezky
plánu na podzim. Původně měl
být plán schválen v roce 2013,
­zdržení způsobila i novela stavebního zákona a změna terminologie občanského zákoníku.
Dalším důvodem odkladu bylo
vypořádání námitek.
Kladno by se mělo soustředit
na kultivaci zanedbaných míst,
která jsou problémem téměř
celého území města. Zlepšit by
Ústí chce oživit
cyklistický ruch
ve městě
Ústecká radnice chce oživit
cyklistický ruch ve městě, přes
které vede hojně využívaná
cyklostezka Labe. Potíž je zatím
v tom, že cyklisté projedou
podél řeky a příliš se nezastavují. Zájem o tento koníček a zároveň druh dopravy má podpořit
i kampaň Do práce na kole,
pořit cyklistickou dopravu
ve městě, řekl ČTK mluvčí
brněnského magistrátu Pavel
Žára. Primátorův náměstek
Richard Mrázek odhaduje, že
se nakoupí za cenu do deseti
milionů korun 2 000 kol
a půjčovat se budou na desítkách míst Brna. První
projížď ku by lidé mohli absolvovat v příštím roce. Náklady by město vedle nákupu kol mělo s budováním
stojanů a případně úpravami
terénu. Letos chce město
stanovit model, jak službu
provozovat a na kolika místech. „Kola budou k dostání
v desítkách půjčoven. Budou
se nacházet tam, kde to má
smysl. Nebudou v okrajových částech jako Útěchov,
ale určitě se mohou objevit
v Kníničkách, kde je přehrada,“ naznačil Mrázek. Dodal,
že část kol by mělo město,
případně soukromý investor,
koupit už v příštím roce.
Vedení Brna také plánuje,
že umožní cyklistům vjezd
do centra města. Výjimkou
by byla Česká ulice, kde není
provoz možný vzhledem
k její malé šířce a velkému
počtu chodců.
se měla také dopravní obslužnost a s ní související infrastruktura, zvláště pro cyklisty
v centru města. Rozvoj cyklo­
stezek bude řešit nový soubor
projektů, který město letos
připraví, řekl ČTK architekt Ondřej Rys, který má rozvoj města
Kladna na starosti. Kladno by
podle něj mělo mít pro rozvoj
dlouhodobou koncepci, což
usnadní koordinaci jednotlivých
projektů i čerpání dotací. Město
chystá také speciální manuál
pro nakládání s veřejným prostorem. Podle Rysa by dopravní
infrastruktura měla sloužit rovnocenně všem. „Největší dluh
je v tomto směru v oblasti cyklistické dopravy uvnitř města,
ale je potřeba se zaměřit
i na zlepšování MHD a vytváření přívětivějšího a bezpečnějšího prostředí pro chodce,“ uvedl
Rys, který rozvoj města vidí
především v rovině kvalitativní,
tedy aby v Kladně bylo atraktivnější prostředí pro život, práci
i odpočinek. Kladno by letos
mělo schválit nový územní
plán, na nějž navážou regulační
plány a územní studie. Od nich
se pak bude odvíjet celkový
rozvoj města i dílčí projekty.
Jako reálné vidí Rys schválení
COT BUSINESS
kterou připravil magistrát. V minulých letech organizovalo
kampaň občanské sdružení
Ústím na kole. Letos převzala
štafetu radnice v rámci projektu
Zdravé město. Magistrát sestaví
tým, který bude jezdit na kole
do práce. „Chceme podpořit
právě tento druh dopravy, který
může městu ulehčit,“ řekl ČTK
radní David Daduč. Ti, kdo se
do kampaně zapojí, však budou
muset jezdit mezi automobily,
stezky přímo ve městě totiž
chybějí. Minulé vedení radnice
připravilo projekt cyklostezky
do čtvrti Bukov. „Stavba se
nestihla loni, rádi bychom na ní
začali pracovat letos,“ uvedl
Daduč. Radnice by chtěla umožnit cyklistům průjezd centrem,
kam nyní nemohou. „Vyjedná-
29
květen 2015
váme o tom s policisty,“ doplnil
radní. V Ústí nad Labem by také
mohlo vzniknout poblíž hlavního
nádraží informační centrum pro
cyklisty, které by podle Daduče
fungovalo také jako úschovna.
Kolo si lidé mohou půjčit
na třech nádražích u Labe
České dráhy otevřely v Ústeckém kraji půjčovny kol na nádražích v Děčíně, Lovosicích
a Roudnici nad Labem. Kopírují
tak hojně využívanou cyklostezku Labe. ČTK o tom informovala
mluvčí Českých drah Radka
Pistoriusová. Vrátit kolo mohou
cyklisté také na hlavním nádraží
v Ústí nad Labem. „Při zapůjčení
kola je nezbytné podepsat ná-
jemní smlouvu, předložit dva
osobní doklady, zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci,“ uvedla mluvčí. Kola jsou registrována
v systému, který je přímo napojen na městskou policii. „Tím je
zajištěno ještě lepší zabezpečení
půjčených kol,“ vysvětlila Pistoriusová. Půjčení kola na jeden
den vyjde na 250 korun. Obdobná cena je i u jiných půjčoven
v ­Ústeckém kraji. Za 390 korun si
mohou zájemci vyzkoušet elektrokolo. Přilbu k tomu dostanou
na dobu jízdy zákazníci zdarma.
Půjčovny Českých drah budou
otevřené do 1. listopadu.
Text: -čtk- a -redFoto: Thinkstockphotos.com,
Artur Kroc / Wikimedia
Commons
Trendy pro dvě kola
Cykloturistika je jedním ze základních pilířů každé marketingové strategie našich turistických
­regionů. Turisté na dvou kolech tvoří významný segment návštěvníků penzionů a restaurací a masově využívají také další služby. Každý si turisty na kole představí jinak. Definovat je jako jednu
homogenní skupinu nejspíš není možné. Stejně tak je velmi obtížné stanovit, kdy už je to turista,
a kdy jde o jiný typ volnočasové aktivity spojené s bicyklem. Tuto kratochvíli proto nechám raději
kolegům povolanějším a vezmu vás dnes na přehlídku trendů, které s cykloturistikou souvisejí.
Je to dobré, nebo špatné?
Začneme průzkumem. Když nahlédneme
do čísel z průzkumu Domácí cestovní ruch,
který obhospodařuje od roku 2010 CzechTourism, zjistíme, že drtivá část tuzemských
turistů na kolech (86 %, data spojená za letní
sezony v období 2010–2014) stráví v destinaci maximálně jeden den, a to bez noclehu.
Podle průzkumu tvoří návštěvníci s koly jen
5,6 % všech tuzemských návštěvníků
v regio­nech. Je to hodně, nebo málo?
­A můžeme očekávat růst podílu příznivců
cestování na kolech?
Já na to odpovědět neumím. Pozitivní ale je,
že skoro tři čtvrtiny (71 procent) cyklonávštěvníků plánují, že dané místo navštíví
během nejbližších šesti měsíců znovu. Když
se tazatelé ptali jiných návštěvníků, plán
na opakovanou návštěvu byl slyšet méně
často. Návštěvníci s auty by se chtěli vrátit
v 36 procentech případů, cestující vlakem
v 46 procentech a cestující linkovým autobusem v 61 procentech. Návštěvník s kolem
je tedy extrémně věrný fanoušek a zřejmě
stojí za to si jej opečovávat.
Čísla hovoří
Pokud se chceme zabývat cykloturistikou
a jejím potenciálem, bude dobré se rozhlédnout po dalších číslech. Podle Evropské
cyklistické federace (ECF) generuje cykloturistika v Evropě každý rok tržby v hodnotě
57 miliard eur. Síť evropských cyklotras
EuroVelo (kam patří také nedávno otevřená
Stezka železné opony) má podle stejného
zdroje roční potenciál 7 miliard euro, jakmile
bude zcela dokončená.
O něco starší statistiky ECF z roku 2012 ukazují, že každý rok v Evropě podniknou turisté
2,3 miliardy cyklovýletů. Autoři statistiky
zdůrazňují, že díky cykloturistice ožívají zejména venkovské oblasti, kam tito turisté míří
především a kde také utrácejí své peníze.
Růst zájmu o kola a vše s nimi spojené
dokládají také čerstvé statistiky ECF o pro-
O AUTOROVI
Autor článku se věnuje marketingu v cestovním
ruchu. Pomáhá firmám a regionům s tvorbou image,
budováním značky a životem na internetu. Založil
poradenskou agenturu inPuncto, přednáší a píše
o on-line marketingu, pořádá konferenci Vítejte u nás.
Podle svých slov je fanouškem COT business.
www.inpuncto.cz
www.vitejteunas.cz
deji kol ve vybraných evropských zemích.
V Nizozemsku prodejci minulý rok utržili
1 milion eur a prodeje stouply o 4,2 procenta, v Německu byly tržby 4,1 milionu eur
a nárůst tržeb byl 7,9 procenta (!), ve Francii
utržili 3 miliony eur a trh vzrostl o 7 procent.
Pro nás je podstatné, že můžeme nejspíš
očekávat další růst v segmentu cykloturistiky, neboť se k nám postupně dostávají trendy z Evropy, ale vzniká i spousta iniciativ
přímo v našich regionech. Důvody jsou ale
samozřejmě i další.
Města v čele pelotonu
Jedním ze zásadních momentů, který táhne
celý sektor dopředu, je skutečnost, že se
kolo dostává do centra pozornosti v evropských velkoměstech. Hlavním důvodem sice
není turistika, ale píše tzv. chytrá řešení pro
dopravu nebo životní prostředí, ke kterým
může kolo jako dopravní prostředek přispívat. Města do dopravní infrastruktury pro
cyklisty investují a zdaleka už se nejedná
pouze o výstavbu cyklostezek.
Město ne menšího významu, než je samotná Paříž, přijalo strategii, podle které se
chce do roku 2020 stát hlavním městem
cyklistiky. Mimo jiné tam chtějí zdvojnásobit síť cest pro kola ze současných 700
na 1 400 kilometrů a také chtějí pro cyklisty vytvořit 10 000 parkovacích míst. Dopravu ve městě by to mělo radikálně proměnit a počet cest na kolech by měl
na celkové dopravě tvořit namísto současných 5 procent až 15 procent. Mimochodem, je to právě Paříž, která provozuje
COT BUSINESS
30
květen 2015
po celém městě půjčovnu kol, která má
283 000 předplatitelů a ročně tu realizují
na 40 milionů pronájmů kol. Se systémy
veřejné zápůjčky kol experimentují i česká
města. Naposledy toto téma seriózně otevřeli v Brně.
Jsou to také evropská města, která přicházejí s iniciativami na vybudování „cyklistických dálnic“ mezi městskými aglomeracemi.
V Dánsku vznikla jedna taková sedmikilometrová dálnice už v roce 2003 mezi městy
Breda a Etten-Leur. Šířka cesty je v nejužším
bodě 3,5 metru a je osazená speciálními
semafory. Moderní cyklodálnice jsou také
často po celé své délce osvětlené.
Bikesharing, sdílení a služby
Na fenomén sdílení narážíme v našem
seriálu mapujícím trendy v cestovním ruchu neustále. Zmiňované systémy na půjčování kol ve městech jsou jeho dokonalým využitím ve prospěch obyvatel. Nicméně fenomén sdílení má i v případě cyklistiky různé podoby.
Cyklisté mají například svou síť Warm
Show­ers (www.warmshowers.com), která
se zaměřuje na poskytování ubytování
(zpravidla bezplatného) a dalších benefitů
založených na znalosti místních lidí v hostitelské destinaci. Službu využívá celosvětově více než 55 000 aktivních uživatelů.
Služba je obdobou celosvětově nejúspěšnější sítě zaměřené na poskytování bezplatného ubytování CouchSurfing.com,
kterou možná znáte. Mimochodem, existuje internetová služba, která se přímo zaměřuje na vyhledávání lidí, kteří jsou
ochotní vám zapůjčit své kolo, lyže nebo
surfové prkno (www.spinlister.com).
Rostoucí dostupnost kol ve městech
a všechny služby zaměřené na sdílení
posouvají laťku výš. Turisté si zvykají
na nový komfort, a proto bychom měli
myslet i na služby v destinacích a například na vybavení ubytovacích zařízení.
zážitek z vyhlídkové jízdy, nebo je to většinou spíše o cyklotrase/stezce, která odněkud někam vede?
Foto: Thinkstockphotos.com
Půjčovna kol by neměla chybět v žádném
regionu, kde sázejí svou úspěšnost na karty související s turistikou v přírodě, ale už
i ve městech, jak je patrné výše. Rozšiřují
se také elektrokola a různá vozítka spíše
zábavného charakteru.
Sdílené služby mohou mít ale také podobu
služeb poskytovaných bezplatně ze strany
veřejné správy. Například na Znojemsku
rozjel místní Cyklo Klub Kučera Znojmo projekt Self Service. Jedná se o síť bodů technické a první pomoci, které jsou zřízeny ve spolupráci s infocentry, restauracemi a penziony
a cyklisté zde naleznou základní vybavení pro
pomoc s nečekanými problémy. Cykloklub
krom toho provozuje i mobilní informační
službu ve Znojmě a okolí, která nejen poradí,
ale případně i doprovodí na požadované
místo. Pokud budete přemýšlet, jaké služby
by měla poskytovat destinace, která to myslí
s cyklisty vážně, můžete se tu inspirovat.
Infrastruktura musí zlepšit
dostupnost destinace
Dostupnost přitom neznamená to, že se
tam na svém kole dopravím, ale že se
tam dopravím i z větší vzdálenosti a že
tam naleznu odpovídající servis. V tomto
směru vidíme rozšiřující se nabídku cyklobusů a cyklovlaků. Zejména v zahraničí
se města snaží budovat parkovací stání
poblíž nádraží a zastávek veřejné dopravy. Japonská společnost Giken přišla
dokonce s vysokokapacitními podzemními parkovacími domy pro kola, které
jsou navíc odolné proti zemětřesení
a pyšní se přídomkem „eko“.
Vstříc cyklistům vycházejí čím dál více také
podnikatelé, kteří nabízejí kombinované výlety, jako třeba výlet lodí s kolem na palubě.
Příroda a inspirace v balíčku
Jak to udělat, když z individuální cykloturistiky chceme udělat ryzí turistický segment?
Nechme stranou cestovky, které také u nás
nabízejí organizované cyklovýlety takřka
do celého světa. Zejména Francie a Španělsko se profilují jako ráj pro cyklisty-gurmány. Stačí zabrousit na internetu a najdete
přehršli nabídek a hotových balíčků cílených
přímo na tuto podskupinu cykloturistů.
Podobně asi nepřekvapí (nebo ano?), že
všechny slušné destinace nabízejí také
plejádu balíčků zaměřených na rodiny s dětmi na kolech. Ať už se jedná o trasy svou
náročností vhodné pro děti, nebo trasy
vedoucí například kolem ZOO či zábavních
parků. Ony tam často jsou, ale někdy je
potřeba na to upozornit správnou cílovou
skupinu při prezentaci regionu.
Když budete přemýšlet, co by se lákavého
dalo ještě vymyslet, tak například v Oregonu mají stezky pro cyklisty koncipované
jako takzvané vyhlídkové (tzv. scenic
­routes), vedoucí kolem řeky nebo kolem
vyhlídkových bodů. Chápu, něco takového
se najde skoro všude, ale opravdu se s tímto fenoménem pracuje a nabízí se turistům
COT BUSINESS
31
květen 2015
Spíše pro úplnost zmíním v souvislosti s cyklistikou v přírodě ještě adrenalinové bike
trialy a bike parky, kterým se v našich zeměpisných šířkách začíná také dařit, a získávají čím dál více příznivců. Jedná se o velmi
specifický segment, který je do jisté míry
odlišný ve svém chování od těch klasičtějších cykloturistů, jak je máme zažité, a spíše
už jde o sport, než o turistiku. Biketrialisti
jsou náročnější na trasy a jejich obtížnost,
používají odlišnou výbavu, většinou se dopravují na místo autem atp. Nicméně je to
významný segment, který může být pro
destinace s vhodnými přírodními podmínkami velmi zajímavý.
Cyklistika je nový golf
Na závěr ještě zmíním jeden rodící se náhled na cyklistiku, a sice propojení cyklistiky a byznysu. Není to tak dávno, co si manažeři nebo obchodní partneři vyrazili společně na squash nebo tradičně na golf.
Dnes se zdá, že tím mostem mezi nimi je
nově cyklistika. Týdeník The Economist
proto označil ve svém článku už v roce
2013 cyklistiku za nový golf. Vyzdvihuje její
potenciál pro networking a pozitivně hodnotí možnost společného trávení volného
času, aniž by cílem vyjížď ky byla nutně
porážka v golfovém turnaji.
Pravda je, že mezi aktivními segmenty populace může být kolo prostředek, jak o sobě
dát vědět. Ve spojení se sociálními sítěmi
a speciálními mobilními aplikacemi můžeme
dát vědět o svých výkonech, sdílet projeté
trasy a hodnotit penziony po cestě. A jsme
zase u těch on-line trendů…
Tak šťastnou cestu, a nejen
na kolech!
Autorem textu je Ing. Pavel Kovařík,
zakladatel agentury inPuncto, s. r. o.
Tel.: +420 737 534 401
Prague Portal
Oficiální portál mobilních
aplikací města Prahy
www.prague.eu
Zlínský kraj a cykloturistika
inzerce_Prague_Portal_do_COTbusiness.indd 1
Cykloturistika je jedním z významných faktorů cestovního ruchu ve Zlínském
kraji – turistickém regionu Východní Morava. Přírodní podmínky umožňují
vyžití prakticky všech skupin cykloturistů. Východní Morava může nabídnout
jak pohodové trasy vedené v údolích řek, tak příjemné stezky v přírodě,
ale i náročné horské terény pro adrenalinové sjezdy s technickými pasážemi.
V kraji jsou vybudovány dvě tzv.
páteřní cyklostezky – Cyklostezka Bečva a cyklostezka podél
řeky Moravy a Baťova kanálu.
Každá z nich se může pochlubit
roční návštěvností přesahující
200 000 průjezdů.
Cyklostezka Bečva s úhrnnou
délkou 160 km má tři větve.
Jedna je vedena údolím Vsetínské Bečvy z Velkých Karlovic
přes Vsetín do Valašského Meziříčí. Druhá sleduje tok Rožnovské Bečvy z obce Horní Bečva
do Valašského Meziříčí. Třetí
větev pak vede podél řeky Bečvy z Valašského Meziříčí přes
Hranice na Moravě a Přerov
do Tovačova, kde se Bečva
20.4.15 9:41
advertorial
kol, cykloservisů, občerstvení,
ubytování apod. Také z této
páteřní trasy jsou vedeny odbočky do dalších atraktivních
území. Např. z Otrokovic do Zlína, zlínské ZOO v Lešné
a ke hradu Lukovu, z Uherského
Hradiště do Velehradu, Buchlovic a Chřibů.
Detailní informace o cykloturistických trasách a zajímavých
akcích na Východní Moravě
najdete na www.vmnakole.cz.
Text a foto: CCRVM
Druhá páteřní cyklostezka v délce 80 km je vedena z Kroměříže
do Hodonína střídavě podél řeky
Moravy a Baťova kanálu. V okolí
se nachází více než 55 atraktivních turistických cílů, mezi nimi
i památky UNESCO v Kroměříži.
Je zde vybudována a stále vylepšována infrastruktura cestovního ruchu včetně půjčoven lodí,
vlévá do Moravy. Cyklostezka
Bečva je křižována místními
trasami, které vedou na úbočí
a hřebeny Javorníků, Vsetínských Beskyd a Moravskoslezských Beskyd. Z cyklostezky
Bečva jsou dostupné bike arény
se singletrackovými tratěmi
ve Vsetíně, Velkých Karlovicích
a ve Zděchově.
COT BUSINESS
32
květen 2015
www.vychodni-morava.cz
Muzeum
Jindřichohradecka
Muzeum sídlí v budově jezuitského
semináře, kde se nalézá stálá expozice
muzea včetně Krýzových jesliček –
největšího lidového mechanického betlému
na světě, zapsaného do Guinnessovy knihy rekordů.
V roce 2011 zde vznikla řada nových zajímavých expozic,
do kterých vás srdečně zveme.
Muzeum Jindřichohradecka spravuje také kostel sv. Jana
Křtitele a přilehlý minoritský klášter, kde jsou další
výstavní prostory, konferenční sál a knihovna
s badatelnou. Dále zpřístupňuje městskou vyhlídkovou
věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie a expozici Marie
Hoppe-Tenitzerové v Domě gobelínů.
Muzeum Jindřichohradecka, Balbínovo nám. 19/I,
377 01 Jindřichův Hradec, e-mail: [email protected]
Tel.: +420 384 363 660 (pokladna – jezuitský seminář),
+420 384 363 661 (pracovny – minoritský klášter)
www.mjh.cz
Jindřichův Hradec, květen na kole či po svých
Těm, kdo už s jarním počasím odzimovali kola, se vyplatí v květnu zamířit
do Jindřichova Hradce. Spojení sportovního zážitku s atmosférou historického
města je důvodem, proč šlápnout do pedálů a vyrazit na Jindřichohradecko.
TOP 5 míst k návštěvě
Státní hrad a zámek, třetí největší památkový komplex v České republice – Dům gobelínů,
interaktivní muzeum pro dospělé
i děti s ukázkou ručního tkaní –
Muzeum Jindřichohradecka,
muzeum s největším pohyblivým lidovým betlémem na světě, Krýzovými jesličkami – Mu­
zeum fotografie a moderních
obrazových médií, různorodé
výstavy českých i zahraničních
autorů – Aqua show sv. Florián,
unikátní podívaná v podobě
kombinace hudby, světelných
efektů a videoprojekce
Tipy na zážitky
Poznejte okolní krásy přírodního parku Česká Kanada
jízdou Jindřichohradeckou
úzkokolejkou. Přeskočte
od památek k aktivní hře
a zahrajte si diskgolf přímo
v centru města. Překročte při
procházce městem 15. poled­
ník východní délky. Nechte se
provést mobilní aplikací Po­
znej Hradec nebo jeho tištěnou verzí.
TOP AKCE LÉTA 2015
Dny města, tradiční oslavy
města
5.–6. červen
19.–21. červen
Živý Hradec, multižánrový
hudební festival
25. červenec
až 2. srpen
TOP týden, týden nabitý
akcemi
17.–21. srpen
Do klobouku,
mezinárodní busker-fest
22. srpen
Opera na zámku, Polská
krev – Oscar Nedbal
Novinka roku 2015
Stará radnice
Výstavní dům nabídne interaktivní expozice pro děti, výstavu
představující historii města a Jindřichohradeckou úzkokolejku,
součástí je i galerie.
COT BUSINESS
33
květen 2015
advertorial
Akční květen v Hradci
•• 9. května TOUR DE KIDS popr­
vé v Jindřichově Hradci, akce
určená pro děti od těch nejmenších na odrážedlech až
po děti narozené v roce 2004
•• 16. května Běž na Věž, sportovně zábavná soutěž o co
možná nejrychlejší zdolání
153 schodů městské vyhlídkové věže
•• 23. května Přes kopec
na Hradec aneb Jindřichohra­
decký pedál, pohodový společný výšlap do pedálů při
příležitosti oficiálního zahájení turistické sezony.
Informační středisko město
Jindřichův Hradec
Panská 136/I
377 01 Jindřichův Hradec
Tel.: +420 384 363 546
E-mail: [email protected]
www.infocentrum.jh.cz
www.jh.cz
Aktivní dovolená
v Jihočeském kraji
Obr. 1
Jižní Čechy jsou jen zdánlivě zádumčivým krajem, jak
o nich píší básníci. Jeden z nejčistějších regionů v republice
uspokojí i turisty, kteří nechtějí jen dýchat svěží vzduch.
Svoji fyzičku prověří v kopcovité Šumavě, na Lipně i pod
štíty selského baroka.
Malebná krajina plná rybníků a splavných
řek má co nabídnout nejen sportovním
rybářům, ale i vyznavačům aktivního pohybu. Je příjemnou kulisou pro cyklotoulky,
překvapí vodáky, lyžaře i bruslaře. Rozmanitý terén – od pohádkových lesů až po příkré
kopce – umožní sportovat všem bez ohledu
na jejich zdatnost.
„Služeb zaměřených na sport a aktivní relaxaci v posledních letech v kraji přibývá. Vítáni
jsou všichni, kteří chtějí přijet jižní Čechy
poznávat z kola, na lodi, na lyžích, na in-linech nebo třeba z osedlaného koně,“ říká
Magdalena Jiříková z Jihočeské centrály
cestovního ruchu. Nabízí dostatek příležitostí,
jak atraktivně prožít volné dny na jihu Čech.
Na kole nejen za historií
Jižní Čechy přejí bezpečné cykloturistice.
Region protkává hustá síť značených cyklotras a cyklistických stezek. Až pět tisíc kilometrů značených tras zavede turisty památkami, za koupáním i za malebnými výhledy.
„Nenáročné terény najdete na Třeboňsku,
třeba kolem rybníku Svět. Na kole můžete
putovat za selským barokem do Holašovic,
vesnice zapsané na seznamu památek
UNESCO, ale i do nedalekých obcí jihočeských Blat, kde zdobené štíty statků jsou
skoro na každém kroku,“ přidává Jiříková
první tip především pro rodiny s dětmi.
Zdatnější cyklisty už by zavedla raději
na šumavské hřebeny. I oni si ale od náročných výšlapů mohou pak odpočinout na poznávací stezce, která symbolicky vede podél někdejší železné opony – dnes otevřené
státní hranici.
Téměř 110 kilometrů jízdy šumavskou přírodou od prameniště řeky přes zvlněný terén
podél Studené Vltavy až k Lipnu nabízí
Vltavská cyklistická cesta. Ta cykloturisty
zavede právě k Lipnu, kde se vyplatí strávit
několik dnů.
Obr. 3
Obr. 4
Snadná dostupnost, vše
na jednom místě
Fenoménem posledních let na Lipensku se
staly koloběžky. Ať už sjezdové, nebo silniční koloběžky, které jsou podle Falouta
sice náročnější, ale zábavnější. Turisté si
kromě nich v půjčovnách stále častěji půjčují i elektrokola.
„Lipno je na aktivní dovolenou naprosto
ideální,“ míní Jiří Falout ze společnosti LIPNO
SERVIS. „Turisté u nás najdou všechny aktivity na jednom místě. Stačí zaparkovat na centrálním parkovišti u lanovky. Je zdarma.
Z něho pak podle svého uvážení a podle
roční doby mohou vyrazit kamkoliv – všeho
dosáhnou zhruba do pěti minut,“ upozorňuje Falout na snadnou dostupnost.
Z parkoviště tak lze vyjet na kole po Jezerní
cyklostezce okolo jezera. Nebo se vydat
za náročnějšími terény do okolních kopců.
Stačí zůstat i dole v bike parku nebo zavítat
do lanového parku. „Tady si zkusíte, jaké to
je překonávat překážky ve vzduchu. A potom už jen zbývá proletět na kladce nad
terénem. Naučíme vás stabilitu i vázání
uzlů. Pokud vás láká voda, můžete se svézt
na plachetnici nebo se nechat unášet elektročlunem. V klubu plachtění se naučíte
plachetnici ovládat. Stačí si lehnout i jen
tak na pláž nebo se koupat. Pokud je voda
studená, krytý bazén nabídne dostatek
vodních radovánek. Hodně návštěvníků
u nás ráno běhá. Jezdí na Lipno si i zabruslit, protože trasa z Lipna do Frymburku má
povrch speciálně pro in-line jízdu,“ vysvětluje Falout.
COT BUSINESS
34
květen 2015
Sezona na Lipně nemá konce
„Na Lipně sezona nikdy nekončí,“ upozorňuje Jiří Falout a dodává, že si tu po celý
rok užijí hlavně rodiny s dětmi. V oblíbeném jihočeském výletním cíli na březích
lipenského jezera u obce Lipno nad Vltavou v předhůří Šumavy je rušno i v zimních
měsících.
Největší a jediné pětihvězdičkové zimní
středisko na jihu Čech totiž prošlo rozsáhlou
modernizací. Skiareál nabízí pohodovou
jízdu na devíti přehledných a bezpečných
sjezdovkách o celkové délce téměř deset
kilometrů. K nim lyžaře bez front rychle
a pohodlně přepraví tři čtyřsedačkové lanovky. Sjezdové tratě mají příjemný pozvolný profil. Jsou tak ideální hlavně pro rodiny
s dětmi a začátečníky.
Pro ně je vhodná Jezerní sjezdovka s překrásným výhledem na lipenské jezero. Sousední Školní sjezdovka má zcela unikátní
zaměření – slouží k výuce dětí. Klienti lyžař-
1) L ezecká stěna Lezetop v Písku uvítá
začátečníky i zkušené lezce
Obr. 2
2) N
a cyklisty čekají pohodové trasy
i kopcovitý terén
3) S tezka korunami stromů – turistický
hit Lipenska
4) Z rozhledny na nejvyšším vrcholu
jižních Čech na Kleti jsou za dobré
viditelnosti vidět i rakouské Alpy
5) Ve Sportovně relaxačním areálu
na Hluboké čeká návštěvníky
i lanový park
Voda ve všech podobách
Obr. 5
Až se turisté nabaží všech radovánek na Lipně, mohou zavítat do nedalekého Vyššího
Brodu. „Tady kolo nebo auto vymění za loď
a mohou Vltavu začít poznávat přímo
na řece,“ upozorňuje Magdalena Jiříková
z Jihočeské centrály cestovního ruchu
na další jihočeský fenomén – na vodu. Ta je
v jižních Čechách téměř na každém kroku.
Uspokojí očekávání každého turisty.
ské školy Skischool Lipno jsou tak jediní
v České republice, kteří mají vlastní plnohodnotnou sjezdovku dlouhou 1 250 metrů.
Výuku jim zpestří například slalom a odpočinková zastavení.
O zábavu podle Jiřího Falouta nepřijdou ani
nejmenší lyžaři. Učit se lyžovat a hlavně
užívat si sněhu mohou v novém Bambini
parku. Tam je výuka určena pro děti do čtyř
let. „Po vzoru alpských středisek tu probíhá
škola hrou. Bambini výuku vedou speciálně
vyškolení instruktoři, kteří si s dětmi nejen
hrají, ale naučí je i základům lyžování. Děti
mají možnost si odpočinout ve vyhřátém
koutku,“ říká.
Jednou z největších atraktivit Lipna zůstává
Stezka korunami stromů. Tento turistický
hit je otevřený celoročně. V kteroukoliv
dobu lze vystoupat na vrchol čtyřicetimetrové vyhlídkové dřevěné věže. Stačí se jen
vydat po točitém bezbariérovém spirálovém chodníku dlouhém 675 metrů. Dolů
pak odvážlivci mohou sjet po nejdelším
suchém toboganu v České republice.
V zimě nejsou o výstup nad koruny stromů
ochuzeni ani lyžaři, kteří lyžují na nedalekých sjezdovkách. Stačí jen vyměnit přezkáče za pohorky a sjezdové boty i lyže
odložit v úschovně.
Vodáci si na raftu nebo lodi sjedou Otavu,
Lužnici, ale právě i Vltavu. Tu při dostatku
vody a po nezbytné registraci mohou poznávat i v chráněném území Šumavy. Divokou vodu zase okusí na umělém kanále
u Českých Budějovic.
Kdo hledá adrenalinové zážitky, najde jich
dost v lanových parcích, na horolezecké
stěně, při seskoku padákem i paraglidingu.
Jihočeská lanová centra ocení sportovci
i děti – stačí jen zvolit odpovídající překážky.
„Ve sportovně relaxačním centru v Hluboké
nad Vltavou prověří mrštnost a fyzičku
lanové překážky, houpačka pro dospělé
nebo sedmimílové skákací boty. Spleť síťových tunelů s obřím tobogánem a nafukovací trampolína čeká na děti. Adrenalinový
zážitek slibuje obří lanovka, která umožní
dvousetmetrový přejezd přes celý areál,“
přibližuje Jiříková další atraktivitu, kterou
turisté najdou nedaleko jedné z nejnavštěvovanější památky na jihu Čech – hlubockého novogotického zámku.
Seskok, na který se nezapomíná
Adrenalinovou nabídku jihu Čech doplňují
i oblíbené paintballové hry, tandemové
seskoky, létání na padákových kluzácích
nebo sjezdy z jihočeských vrcholků na horských kolech nebo koloběžkách.
Nezapomenutelný zážitek na zájemce čeká
na letišti Hosín nedaleko Českých Budějo-
COT BUSINESS
35
květen 2015
vic, pokud se rozhodnou pro tandemový
seskok z výšky 3 000 až 4 000 metrů. Se
zkušeným tandemovým pilotem poletí šest
až osm minut zavěšeni na padáku. Odvážlivci po přistání dostanou certifikát i natočené záběry.
Nejen odvahu, ale především zdatnost
prověří jeden z největších lanových parků
v České republice. Rozkládá se na ploše
jednoho hektaru na úpatí hory Libín u Prachatic v místě bývalého dioritového dolu.
Na výběr je šest tras s celkovým počtem
88 překážek. Trasy lze různě kombinovat
podle zdatnosti. Nechybí ani lezení po lanech nad propastí.
„Program na jeden nebo více dní pro zájemce připraví v Centru outdoorových programů Slověnický mlýn. Areál ve Slověnicích u Lišova poskytuje velké množství
outdoorových aktivit. Kromě vysokého
a dětského lanového parku, lanovkového
světa, aquazorbingu, lukostřelby a paintballu nabízí i v jižních Čechách ojedinělou
novinku bumperball. Stačí jen vlézt do nafouklé měkké plastové koule,“ doplňuje
nabídku pro aktivní dovolenou na jihu Čech
Magdalena Jiříková z Jihočeské centrály
cestovního ruchu.
Při odjezdu z jižních Čech by byla škoda
minout Lezecké centrum Lezetop v Písku.
Jedno z největších lezeckých center v republice ožilo v bývalém skladu textilní továrny. Na návštěvníky tu čeká 1 500 metrů
čtverečních plochy včetně boulderovky,
stěny k lezení bez lana. Centrum je otevřeno všem, začátečníkům i zkušeným lezcům.
Každý si vybere trasu podle svých schopností. Vybírat lze celkem ze 150 lezeckých
cest všech obtížností.
Text: Stanislava Neradová
Foto: archiv Jihočeské centrály
cestovního ruchu
Nejvíce novinek čeká návštěvníky
v Českém Krumlově
Nejvíce novinek v nové návštěvnické sezoně na jihu Čech slibuje letos zámek
Český Krumlov. Mimo jiné tam zpřístupní dvě nové expozice – kovárnu a konírnu. V průběhu sezony pak kasteláni v kraji uspořádají několik stovek společenských akcí a bude také pokračovat stavební obnova objektů. Rozpočet všech
plánovaných stavebních aktivit přesáhne stovku milionů korun. Novinářům to
řekl ředitel územní správy Národního památkového ústavu Petr Pavelec.
„V rámci letošních stavebních
aktivit v Krumlově začneme realizovat Centrum studijních pobytů,
zahájíme první etapu opravy
střešního pláště a interiérů Mincovny a přípravu projektové
dokumentace na obnovu letohrádku Bellarie. Dokončíme první
etapu rekonstrukce Horské zahrady a zámeckou jízdárnu opatříme
novou klimatizací,“ přiblížil některé z mnoha aktivit Pavelec.
Dokončena bude také první
etapa opravy Špitálu Nejsvětější
Trojice v Českých Budějovicích,
Speciální pozornost si podle
památkářů zaslouží projekt
na vybudování českokrumlovského Centra studijních pobytů.
„Tematicky se zaměří na problematiku správy, obnovy a rozvoje
památky UNESCO, stejně jako
otázky týkající se kultury a venkova v Čechách a střední Evropě.
Tato témata jsou lákavá pro řadu
uměleckých škol a domácích
i zahraničních univerzit, které již
mnoho let usilují o možnost
poznávacích studií s pobytem
v místě,“ přiblížit dotovaný projekt kastelán Pavel Slavko.
v třeboňském zámeckém parku
budou stabilizovány a obnoveny
porosty, dokončí se také obnova
a restaurování západní ohradní
zdi a domku Markéta na zámku
Kratochvíle. Naopak na zámku
Červená Lhota se začne s rekonstrukcí hospodářského křídla.
Svou první návštěvnickou sezonu
pod správou NPÚ zažívá zámek
Vimperk. V provozu je zámecké
muzeum se stávající expozicí
a v nabídce jsou také dva zámecké prohlídkové okruhy. V Třeboni
mimo jiné oslaví 400. výročí
narození Jana Adolfa I. ze
Schwarzenbergu, Kratochvíle
ve Velké hradozámecké inventuře připomene projekt Renesance
renesance, na Landštejně představí archeologické nálezy, na
Hluboké bude Bál princezen a na
dětského návštěvníka se zaměří
Červená Lhota, která letos slaví
550 let od první písemné zmínky.
Akcí budou stovky, zájemci je
mohou vyhledat na webech
konkrétních památek.
Text: -čtk- a -redFoto: Roman Cestr /
CzechTourism
advertorial
Píseckem na kole
Nenáročné rovinaté trasy, ale i adrenalinové sjezdy, klidné rozkvetlé polní cesty, příjemná atmosféra v povodí řeky a vůně píseckých lesů.
Infrastruktura cyklostezek je
na Písecku velmi bohatá a pestrá. Ať už vyrazíte v páru, s rodinou a dětmi, či s přáteli, můžete
si zvolit cyklotrasu dle svých
představ.
Z této cesty je možné navázat
na další trasy, projet se kolem
obory s muflony a daňky, dojet
k vrcholu Píseckých hor –
na Velký Mehelník a vystoupat
na rozhlednu Jarník.
Pro rekreační cyklistiku jsou
vhodné trasy například kolem
řeky. Právě podle zlatonosné
řeky Otavy získala název jedna
z páteřních cyklistických cest
jihočeského kraje, Otavská cyk­
listická cesta. Trasa je v celé své
délce 135 km vedena malebnou
krajinou převážně zvlněným
terénem podél řeky a zavede
vás k místům, jako jsou gotický
hrad Zvíkov, Lázně Vráž, Národní
přírodní rezervace Řežabinecké
tůně či tvrze v Kestřanech. Cesta
vede i samotným historickým
jádrem města Písek kolem nej-
Jste-li vášnivými cyklisty, zapojte
se i do některé z již tradičních
a oblíbených cyklistických akcí.
Můžete vyrazit například
30. 5. na akci Sedláčkovou stez­
kou na kole i po vodě, prohlédnout si hrad Zvíkov a svézt se
lodní dopravou. Také se můžete
27. 6. účastnit cyklistické akce
na Zlatém vrchu s názvem
Na kole, kam oko ze Zlaté hory
dohlédne a 18. 7. se můžete
připojit k akci Jihočeskou kraji­
nou za šunkovou vidinou. Jedná
se již o 9. ročník, tentokrát se
pojede po stopách husitů.
staršího Kamenného mostu
v Čechách z druhé poloviny
13. století. Pár minut od centra
mohou rodiče s dětmi zastavit
například u dětského hřiště
z vrbového proutí.
Nároční cyklisté si přijdou
na své v Píseckých horách, kudy
částečně vede i druhá páteřní
cyklistická cesta Jihočeské kraje,
Vltavská cyklistická cesta.
COT BUSINESS
36
květen 2015
Pro ty, kdo chtějí výlet
na kole spojit s návštěvou konkrétních zajímavostí, je v Turistickém informačním centru
ve Sladovně k dostání svazek
10 vytipovaných cyklostezek
„Na kole krajinou Písecka“
z pera Nadace Jihočeské cyklostezky. Informovat se zde můžete i o dalších zajímavostech
či akcích. Posloužit vám může
i nová mobilní aplikace Písec­
ká bonusová karta, která umožňuje zvýhodněné vstupné
do muzeí, galerií a dalších památek na Písecku.
Bližší informace sledujte
na www.pisek.eu.
www.pisek.eu
Na kole po stopách husitů
Cyklovýlet z Tábora na vrch Beránek, do Mladé Vožice a zpět. Vydejte se
na kole krásnou krajinou severovýchodního Táborska, kudy před téměř
600 lety putovali přívrženci učení Mistra Jana Husa.
Na jaře roku 1419 se konaly
a sílily poutě na hory s velkými shromážděními husitského
lidu – v jižních Čechách například na zalesněný vrch Beránek u Mladé Vožice či na vrch
Burkovák, později nazvaný
Tábor. Tyto poutě vyjadřovaly
touhu věřících po kázání Božího slova a touhu po přijímání
svátostí. Když nebylo povoleno vysluhování svátosti večeře Páně v kostelech, vydali se
www.jchusitske.cz
NA KOLE PO STOPÁCH
DOB HUSITSKÝCH
23. 5. 2015,
Husinec u Prachatic
KIS města Prachatice,
Michal Piloušek, Horní 170
383 01 Prachatice
Tel.: 731 102 862
E-mail: [email protected]
www.kisprachatice.cz
DOUDLEBSKEM NA KOLE
KE KOLÉBCE HUSITSTVÍ
20. 6. 2015, Doudleby
obec Doudleby
Mirka Caplová, Doudleby
Tel.: 724 166 169
E-mail: [email protected]
www.doudleby.com
ZA TAJEMSTVÍM LIPANA
20. 6. 2015, Týn nad Vltavou
Art Centrum Záhoří, Karel Frýd
Dewetterova 451
375 01 Týn nad Vltavou
Tel.: 608 020 350
E-mail: [email protected]
www.zahori18.cz
kněží s velikými zástupy lidí
na tzv. hory, kde se pak konala pod širým nebem bohoslužba.
V rámci cyklovýletu Po stopách
husitů můžete na kole vystoupat až k zalesněnému vrchu
Beránek, z jehož úpatí je krásný
výhled do okolní krajiny. Trasa
výletu začíná v Táboře, městě
s bohatou husitskou tradicí,
přímo na Žižkově náměstí.
Odtud pokračuje severovýchodním směrem po městské
cyklotrase Z a A a dále po CT
1177 přes Čekanice a Jeníčkovu
Lhotu na začátek obce Hlasivo.
Obcí projedeme a na jejím
konci odbočíme vlevo k vesničce Rašovice, odkud je vrch
Beránek na dohled západním
směrem. Po výstupu k památníku se vydáme nazpět stejnou
po CT 1172. U Radvanova mineme nejen místní zámeček, ale
i vrch Větrák, na jehož vrcholu
je zřícenina větrného mlýna.
Po CT 1172 jedeme až k odbočce na Velmovice, čímž se obloukem vyhneme městu Chýnov, abychom se v Kloužovicích
napojili na cyklotrasu CT 1174.
Po té se vrátíme zpět do místa
začátku výletu, husitského
města Tábor.
Text a foto: Nadace Jihočeské
cyklostezky
cestou, abychom dále pokračovali po linii naučné stezky Stříbrná osmička směrem k obci
Stará Vožice. Zde se opět napojíme na CT 1177 a pokračujeme
v cestě do městečka Mladá
Vožice, které bylo za husitských
bojů několikrát přepadeno,
a tamní středověký hrad byl
pobořen. Z města se dále vydáme jihovýchodním směrem
COT BUSINESS
NA KOLE, KAM OKO
ZE ZLATÉ HORY
DOHLÉDNE VII
27. 6. 2015, Drahonice
Dobrovolný svazek obcí Zlatý vrch,
398 22 Ražice 98
Tel.: 389 603 900
E-mail: [email protected]
www.zlatyvrch.cz
S KOLEM KOLEM
TRHOSVINENSKA
ZA JANEM ŽIŽKOU
12. 9. 2015, Trhové Sviny
KIC Trhové Sviny, Žižkovo nám. 32
Tel.: 386 301 488, 734 793 434
E-mail: [email protected]
kic.tsviny.cz
UKONČENÍ CYKLISTICKÉ
SEZONY NA JIHU
ČECH 2015
Poznej svůj kraj –
po stopách husitské historie
4. 10. 2015, Kestřany
DSO SP, Zdeněk Bárta
Tel.: 724 190 322
Ing. František Vodička
17. listopadu 1718, 397 01 Písek
Tel.: 606 795 061
E-mail: [email protected]
www.jihoceske-cyklostezky.cz
37
květen 2015
www.severnipisecko.cz
COT business
B2B 
casopis pro management v cestovním ruchu
PŘEDPLAŤTE SI
COT BUSINESS NA ROK
KVĚTEN 2015
ČASOPIS PRO
PROFESIONÁLY
V CESTOVNÍM
RUCHU
za 940 Kč / 39 € (studenti 740 Kč / 31 €),
a dostanete
AdCamp 2015
pracoval s emocemi
8
Není cyklista jako
cyklista aneb
o typologii cyklistů
ZDARMA 1 číslo časopisu
(11 čísel za�cenu 10)
22
Jižní Čechy
husitské
67
ZDARMA doručování COT business do�schránky
ZDARMA aktuální zpravodajství z�oblasti
cestovního ruchu na�váš e-mail
(každých 14 dní)
DÁLKOVÁ CYKLOTURISTIKA.
VZKVÉTÁ, NEBO ZACHÁZÍ NA ÚBYTĚ?
ZDARMA přístup na�odborný web www.iCOT.cz
a�do�archivu časopisu COT business
16
.
w
ww
NEJČTENĚJŠÍ
ODBORNÝ ČASOPIS
V�CESTOVNÍM RUCHU!
OBJEDNÁVEJTE COT BUSINESS:
ON-LINE na�www.iCOT.cz
E-MAILEM na�[email protected] / [email protected] (do�předmětu e-mailu uveďte „Objednávka COT“)
TELEFONICKY na�+420�225�985�2251 (po–pá od�8 do�18 hod.)
SMS na�+420�605�202�1151 (zašlete sms ve�tvaru COT_jméno_příjmení_adresa)
) pouze předplatitelé z ČR
) předplatitelé ze Slovenska
1
(cena hovoru a sms dle platného ceníku vašeho operátora)
2
www.iCOT.cz
Svojí objednávkou dává předplatitel společnostem SEND předplatné, s. r. o., a�C.O.T. media, s. r. o.,
souhlas se zpracováním poskytnutých údajů k�jejich marketingovým účelům.
COT BUSINESS
38
květen 2015
Pardubice
Aviatická pouť
Přehlídka (nejen) letecké techniky
Místo konání: Letiště Pardubice
Termín: 6.–7. 6. 2015
Koně v akci
16. mezinárodní výstava o koních a lidech,
Místo konání: Agrofert Park (dostihové závodiště)
Termín: 5.– 6. 9. 2015
Apetit Festival Pardubice
Gurmánský festival dobrého jídla a pití
Místo konání: Agrofert Park (dostihové závodiště)
Termín: 20.–21. 6. 2015
Železniční den Jana Pernera
Vyvrcholení oslav 200. výročí narození významné
pardubické osobnosti
Místo konání: nádražní hala ČD
Termín: 12. 9. 2015
Evropská putovní výstava „City and Me“ v rámci
mezinárodního projektu CreArt
Místo konání: Galerie města Pardubic,
Východočeská galerie Pardubice
Termín: 1. 7. – 30. 8. 2015
Zlatá přilba
67. ročník motocyklových plochodrážních závodů
Místo konání: plochodrážní stadion Svítkov
Termín: 18.–20. 9. 2015
Czech Open
Jubilejní 25. ročník, Mezinárodní festival šachu,
bridže a her
Místo konání: Tipsport Arena
Termín: 16. 7. – 2. 8. 2015
Retroměstečko
Retroměstečko (nejen) ČSLA, setkání hasičů
a bezpečnostních složek
Místo konání: Kasárna T. G. Masaryka, Zborovské nám.
Termín: 2.–4. 10. 2015
Pardubický festival vína
Vinařská výstava, ochutnávky, cimbál, prezentace vinařů
Místo konání: zámek Pardubice
Termín: 28.–29. 8. 2015
Velká pardubická
125. překážkový dostih
Místo konání: Agrofert Park (dostihové závodiště)
Termín: 11. 10. 2015
www.ipardubice.cz
www.ipardubice.cz
COT BUSINESS
40
květen 2015
Praha
Pardubice
Nejlepší
začátek výletu?
Na kudyznudy.cz
Vybírejte z tisíců
turistických tipů
a objevujte Česko
www.kudyznudy.cz
COT BUSINESS
41
květen 2015

Podobné dokumenty

Jak skloubit zájmy turistů a stálých obyvatel?

Jak skloubit zájmy turistů a stálých obyvatel? kotví pod hotelem InterContinental Česká republika loni podle všeho zaznamenala nový rekord v oblasti příjezdové turistiky. Ubytovatelé, restauratéři a obchodníci jásají, jejich nadšení ale nesdílí...

Více

Doma v REGIONECH - Asociace regionálních značek

Doma v REGIONECH - Asociace regionálních značek akčních skupin se čile rozvíjí výměnné aktivity hlavně se Slovenskem. Několik projektů ale zamířilo i dále – například do projektu „Za poklady venkova“ se zapojili koordinátoři značek z Polabí, Záp...

Více

výročí ivv iml v české republice

výročí ivv iml v české republice Novohradsko bylo vybráno proto, aby bylo možné odzkoušet funkčnost a spolehlivost jízdních kol s přídavným elektrickým pohonem v kopcovitém terénu, tedy především tak, kde by měl být pro méně pohyb...

Více

Člověče, zapoj se! - Hrdinou může být každý

Člověče, zapoj se! - Hrdinou může být každý vám slíbit, že pokud zopakujete a přesně dodržíte uvedené postupy, změníte svět kolem sebe k lepšímu. Ale snažili jsme se, abyste v každé kapitole, v každém odstavci a na každém řádku našli inspira...

Více

03-2009 - VLAK-SITE

03-2009 - VLAK-SITE 01. 03. 2009 Na Kozí dráhu se vlaky zatím nevrátí (Děčín hl.n. - Oldřichov u Duchcova) Zdroj: ČT24 (http://www.ct24.cz/regionalni/47197-na-kozi-drahu-se-vlaky-zatim-nevrati/) Telnice - Ústecký kraj...

Více

Modelová studie spolupráce a marketingového

Modelová studie spolupráce a marketingového Celkové výsledky relativní nehodovosti 2004/2005 

Více

Report květen 2013 - Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko

Report květen 2013 - Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko 1. Nejnovější česká stezka: Kuks - Hradec Králové Přestože 26 kilometrů zbrusu nové stezky se oficiálně otevře až 15. května, již nyní se zde prohánějí desítky bruslařů i cyklistů, kterým nevadí an...

Více