Milí čtenáři - ZŠ a MŠ Skuhrov nad Bělou

Milí čtenáři,
když jsme se rozhodovali, jestli budeme nebo nebudeme vydávat
školní časopis, netušili jsme, co všechno budeme muset udělat, co
zajistit, co vyjednat. Také jsme nevěděli, jaké budou ohlasy od Vás
– čtenářů. Proto jsme vypsali anketu, kde jste se mohli k obsahu
ŠPRTA vyjádřit. Našli jsme asi sedm odpovědí, které byly vesměs
kladné (jen namátkou: „krutý, dost dobrý, pěkný obrázky“). To nás
těší, protože se stále učíme. Už začínáme chápat, že je třeba si
práci rozdělit, že se termíny musí dodržovat, že čeština není jen
školní předmět, že se na počítačích dá kromě her dělat spousta jiných věcí, a tak
dál. Zatím nás vydávání baví. Jsme rádi, že nacházíme pochopení u našich
učitelů, kteří nám vycházejí vstříc, když se na ně s něčím obracíme. Své články
nám pravidelně dodává Eko-banda, zájem mají páťáci. Věříme, že i další třídy
či party se časem rozhoupou a nějaké zprávy nám tu a tam pošlou. Chtěli
bychom, aby ŠPRT byl časopisem VAŠÍM.
Třetí číslo je zvláštní tím, že je téměř celé zaměřeno na Vánoce a vše, co
s nimi souvisí. Spěchali jsme, abychom jeho vydání stihli v posledním týdnu
před koncem školy, a tak je trošku „šité horkou jehlou“. Snad se Vám i tak bude
líbit…
A závěrem tohoto redakčního povídání bychom Vám chtěli popřát, abyste
měli hezké Vánoce, našli pod stromečkem to, co jste si přáli, aby Vaše dárky
udělaly radost Vašim blízkým, aby o prázdninách napadl sníh, abyste všichni
byli zdraví a aby se Vám v novém roce všechno dařilo.
Vaši redaktoři časopisu
ŠPRT
Páťáci se opět hlásí o slovo
V pátek 31.října jsme měli ve škole skvělý den. Přišli jsme do třídy
v maskách, protože byl HALLOWEEN. Byla tady řada masek – čert, smrtka,
princezny, zlí duchové, smrtka, ďáblíci i čarodějnice. Postrašili jsme trochu i
děti z 1., 2. a 3. třídy. Asi se trochu bály, běhaly po chodbách a volaly o pomoc
paní učitelku. Ten den jsme se učili hrou a trošku jinak než obvykle – bez
rozvrhu.
Paní učitelka připravila čtyři hry, které nám zabraly celé dopoledne.
Hráli jsme tipovačku, soutěžili v matematických hádankách, vlastivědě a hodech
na koš. Byli jsme celý den rozděleni do družstev: Modří draci, Červení ďáblíci a
Černá smrt, která nakonec vyhrála. Její složení bylo: Tereza Šlitrová, Kristýna
Hartmanová, Martin Tobiška a Petra Palečková. Bylo to moc hezké a rádi
bychom si to někdy zopakovali.
Za 5. třídu: Péťa Palečková, Pája Dusilová,
Terezka Šlitrová, Terezka Dušánková
a Vojta Roušavý
Z dopisů Ježíškovi (vážně i nevážně):
Milý Ježíšku,
přála bych si tátu, co by mě měl rád,
tátu, co si se mnou bude občas hrát.
Tátu, který na mě nebude křičet,
a když budu brečet,
tak mě utěší.
Tátu, který mě na srdci pohladí,
a společné tajemství nikomu nezradí.
Odešel jsi nečekaně, bude to pět let,
od té doby se mi rázem změnil celý svět.
Vrať se!
Tvoje
dcerka
Terka
Terezka Slavíková
Milý Ježíšku,
… k Vánocům bych chtěl nové rádio pro paní učitelku, tohle se nedá poslouchat
a větší paměť pro svůj HDD disk v mozku.
Marek Gruškovský
..., aby se mamče konečně povedlo cukroví, ať není jako beton. Tatínek by mohl
místo svého palce trefit kapra.
Libor Blažek
...doufám, že mě vyslechneš, nebo příští rok budu psát Santa Klausovi!
Vašek Kozák
Vašek Kozák
...a ještě něco Ježíšku, ať ti přijede autobus !
Honza Málek
Křížový výslech…
Pokračujeme v rozhovorech s našimi učiteli.
Další otázky jsme si připravili pro pana učitele Mgr. Oldřicha Málka.
1. Proč jste se rozhodl pro povolání učitele? Jak dlouho již učíte?
Na gymnáziu mě chytla matematika, uměl jsem ji i spolužákům vysvětlovat. Možná
proto. Učím od roku 1993.
2. Jste spokojen se současnou kázní žáků?
Musím bohužel konstatovat, že kázeň žáků dramaticky upadá. Vůbec se to nedá
srovnat se stavem, kdy jsem začínal. Slušných žáků je stále dost, ale agresivita
některých „hrdinů“ se značně stupňuje. Ale má to svoji logiku – celkové klima ve
společnosti, kde se slušnost příliš nenosí, výchova v rodinách… Zakomplexovaní
jedinci bez koníčků a zájmů budou vždy na sebe upozorňovat tak, jak upozorňují.
3. Čemu se nejraději věnujete ve svém volném čase?
Já svůj koníček mám – a tím je sport. Trénuji malé začínající fotbalisty, sám hraji
rekreačně florbal, pravidelně cvičím.
4. Která je Vaše oblíbená knížka dnes? Co jste četl jako dítě?
Chvíli musím přemýšlet – mám rád napínavé příběhy (např. od Stephena Kinga)
a literaturu faktu. Ale v poslední době knížky zanedbávám. Jako dítě jsem četl dost
často – nejvíce jsem miloval Robinsona Crusoea a příběhy o Neználkovi.
5.
Vaše oblíbená barva?
Modrá a červená.
6. Vaše oblíbené a neoblíbené jídlo?
Vepřové maso po valašsku (specialita školní kuchyně) a příliš nemusím jakákoliv
sladká jídla.
7. Které byly ve škole vaše oblíbené a neoblíbené předměty?
Nejoblíbenějším předmětem nebyla matematika nebo chemie, ale dějepis! Navíc je to
jediný předmět, ze kterého jsem nikdy neměl žádnou jinou známku než jedničku.
Omlouvám se paní učitelce Vašátkové, ale utrpením pro mě byla výtvarná výchova.
8. Které je vaše nejoblíbenější roční období a proč?
Jednoznačně léto ( teplo, koupání, prázdniny) – a nemusím vůbec zimu.
9. Jak dlouho jste výchovným poradcem a jaký nejvážnější problém jste musel řešit?
Myslím, že od roku 2003 ( po p.uč. Dytrtové). Obávám se, že vážné problémy budeme
muset v blízké době teprve řešit.
10. Víme, že máte rád lední hokej? Kterému týmu fandíte?
Vzhledem k tomu, že jsem pardubický rodák, tak je to jasné – HC Moeller! Pro mě
však stále „Tesla“ nebo „Dynamo“.
Štědrý den
Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při
nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se
zdobila domácnost. Oběd má stále ještě postní charakter (krajově
hubník, kuba či muzika).
Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se
v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19.
století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva,
perníku a pečiva.
Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování
dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou sv. Mikuláše, avšak postupně se
tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván
Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.
K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši
předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování
kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání
střevícem na kurník, barborky, lití olova apod.
V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození
Páně, která připadá na 25. prosince (tzv. vigilie). Proto den tradičně končí půlnoční
mše, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Ježíše
Krista. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je Česká mše vánoční
Jakuba Jana Ryby.
Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní
noci otevírají poklady a probouzejí mrtví.
Zlaté prasátko
Celodenní půst korunovaný spatřením zlatého prasátka je další z
populárních vánočních tradic, kterou praktikují především děti. Ačkoli
odborníci doporučují, aby si člověk jídlo rozdělil do pěti menších porcí
v průběhu celého dne, jednodenní půst jednou ročně podle nich zdraví nijak neovlivní.
Půst by měl trvat až do východu první hvězdy, kdy se usedá ke štědrovečerní večeři.
Jaké budou letošní Vánoce? Bude konečně
sníh?
O předpovědi počasí se naši předkové zajímali o nepaměti. Jako zemědělci
byli totiž na průběhu počasí životně závislí. Proto si ho všímali, zaznamenávali po
dnech a snažili se najít zákonitosti. Tak vznikly pranostiky. Slovo pranostika je
odvozeno z latinského slova prognosis tedy předpověď.
1. prosinec - Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
3. prosinec - O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
4. prosinec - O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře. Na svatou Barboru saně do dvoru.
6. prosinec - Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší. Prší-li na Mikuláše nebo
padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
13. prosinec - Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
16. prosinec - O svaté Albíně schovej se do síně.
17. prosinec - O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
21. prosinec - O svatém Tomáši meluzína straší.
23. prosinec - Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
24. prosinec - Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží. Na tědrý večer
hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.
25. prosinec - Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
26. prosinec - Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro na to.
28. prosinec - Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, vyvedou se příští
léto brambory.
31. prosinec - Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se
nadíti.
A jako prémie ještě několik dalších:
- Když na Štědrý den sněží, na pytle se chmel těží.
- Lepší vánoce třeskuté, než-li tekuté.
- Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle
- Zelené Vánoce, bílé Velikonoce
- Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny.
- Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
- Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
- Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všechno špatně urodí.
- Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Po pečlivém prostudování pranostik už
je jistě každému jasné, jaké bude o letošních
Vánocích počasí. Nebo snad ne?
Štědrovečerní hostina
Večeře v Čechách tradičně začíná rybí
polévkou, jako hlavní jídlo se podává
obvykle kapr. I se štědrovečerní večeří se
pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité
míry přežívají, neboť dnes je tato večeře
nejvýznamnějším rodinným společným
jídlem celého roku.
V posledním desetiletí však společnost
dává stále častěji namísto obalovaného kapra
při štědrovečerním stolu přednost vepřovým
řízkům.
Kapr coby hlavní večerní jídlo však v
českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý
den zůstával postním dnem, a proto i
charakter jídla byl postní; za maso se ovšem
nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18.
století dražší než ostatní druhy masa, a proto
většina domácností musela dát přednost
levnějším alternativám. Nejedl se pouze
kapr, ale např. i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby; obvykle se jedly připravené
nasladko.
Kapr se stává běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19.
století, neboť se díky cenové regulaci stal dostupnějším. Klasickým způsobem
přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je pak kapr načerno,
který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku,
povidel, ořechů a sladkého piva; podával se se šiškami, později s knedlíkem.
Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel.
Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přichází kapr smažený, na něhož
nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z
roku 1895.
Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem taktéž
nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi
rozmanité; základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule,
kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např.
vejce, salám, šunka či sýr.
Nápady na vánoční dárky (pro ty, kteří ještě nenakoupili)
Co koupit mamince ?
Pro maminku by mohl být vhodný parfém, kosmetika, šperky a doplňky…atd.
Co koupit tatínkovi ?
Hodinky, oblečení, dárkové sady kosmetiky, zážitky (např.vyhlídkový let, vstupenka na
sportovní utkání),…
Co koupit bratrovi ?
Např.: hračky, sportovní potřeby, módní doplňky nebo výpočetní technika …
Co koupit sestře ?
Součásti oblečení, doplňky, parfémy, kosmetika…
Pro babičku ?
Vánočním dárkem pro babičku by mohl být například: produkty pro zdraví, kosmetika,
hodinky, nebo šperky…
Pro dědečka ?
Například:nářadí, elektronika, hodiny…
Štědrovečerní závin
35dkg polohrubé mouky, 22dkg másla, 60dkg jablek, 1vejce, 2 lžíce hrozinek,
2 lžíce rozkrájených ořechů, 1 lžíce pískového cukru, 2 lžíce mléka, 1 velká lžíce strouhanky,
2 lžíce octa, 1 vanilkový cukr, 2 lžíce hladké mouky na rozvalování placek, 1 citrón, 1 malá
lžička mleté skořice, 1 vejce na potření
POSTUP:
Z prosáté mouky, másla, vejce, mléka a octa zpracujeme těsto a dáme je na 2 hodiny do
chladničky. Pak je rozválíme na 2 stejně velké placky. Placku rozložíme na suchá plech,
posypeme strouhánkou, na povrch rozložíme oloupaná jablka rozkrájená na slabé plátky,
posypeme cukrem, skořicí, ořechy, hrozinkami a citrónovou kůrou. Přikryjeme druhou
plackou, strany pevně přitiskneme, namažeme rozkvedlaným vejcem a pečeme dorůžova 25
minut.
Studený závin krájíme a posypeme vanilkovým cukrem.
Pozn.:Závin můžeme předkládat i diabetikům, ale místo cukru nakapeme na
jablka 5 tabletek sacharínu, rozpuštěných ve vodě.
Vánoční hubovec horských tkalců
Smaženice bez vajec (asi 1/2 litru) nebo 4 hrsti sušených hub povařených ve slané vodě(1/2
hodiny)
12 rohlíků (nejlépe ze druhého dne)
1 litr mléka
4 lžíce krupice
4 vejce
5 - 6 stroužků česneku (prolisovat)
100 g rozinek propraných
4 bobkové listy nalámané na menší kousky
6 kuliček nového koření
6 kuliček pepře
4 lžíce majoránky
skořice - na špičku většího nože, jak kdo rád
300 - 400g uzeného pokrájet na malé kousky (ale jde to i bez masa)
sůl - podle chuti
3/4 z 1/2 másla
Rohlíky „rozkňohňáme“ v mléce a přidáme všechny přísady, ochutnáme a případně
dosolíme a směs opatrně nalijeme na dohněda rozpálené máslo,
máslíčko vystoupá v rozích odkud ho nabíráme lžící a kropíme jím celý hubovec. Pečeme na
3/4 trouby asi 50 - 60 minut dokud se nevytvoří kůrčička (dozlatova).
Jíme teplý i studený. Mňam. Ať se dílo podaří. Dobrou chuť.
(Je to rodinný recept, který poskytla paní Libuše Nedomlelová)
Vánoční dvoustránkový speciál lukostřelby
Výroba šípů, aneb jak na to…
Chceme-li, aby námi vyrobené šípy měly co nejlepší vlastnosti, musíme
výrobě věnovat náležitou pozornost. Přesnost výstřelu je závislá na tuhosti a
hustotě materiálu, z něhož je vyroben. Čím větší je hmotnost, tím horší jsou
vlastnosti šípu.
Proto jako materiál vybíráme takový, který má co největší tuhost při co
nejnižší hmotnosti. To nám zaručí požadovanou lehkost. Vhodné dřevo je např.
cedrové. Tuhost lze také zvýšit zvětšením průměru dříku (stýbla), tím však šíp
zpomalíme, jelikož neúměrně vzroste tlumící složka materiálu, odpor vzduchu i
hmotnost šípu.
Dalším z tajemství dobrých šípů je
dokonalé opeření. Správně volené a upravené
opeření určuje stabilitu šípu a přímost dráhy za
letu. Nejvhodnější je peří z kachen, hus, krocanů,
ale i většiny dravých ptáků. Naopak nevhodné je
peří bažantů a slepic.
Z celého brku nařežeme dílky, jednotlivá
pera o požadované délce 7,5. Z dílu který jsme
takto získali, odstraníme žiletkou část stvolu až na
slabý proužek. Praporek vložíme mezi dva plíšky nebo slabá dřívka, pevně
sevřeme a zbylou část stvolu srovnáme smirkovým papírem. A praporek je
připraven k nalepení na šíp. Začneme s
jejich výběrem podle tuhosti. Na šípu
musí být totiž nalepena pera stejně tuhá,
jinak by opeření nemělo dokonalou
funkci.
Všechna pera šípu musí být natočena na
jednu stranu. Jedině takový šíp letí
plynule a má dobrou stabilitu.
Zkušenost ukázala, že nejvhodnější vzdálenost pro umístění opeření je 18 mm od
konce zářezu pro tětivu.Nakonec musíme upravit tvar opeření.
Opeření zastřihneme nůžkami.
Pera mají být nízká a dlouhá, aby nezachytávala po výstřelu za luk.
Nyní přistoupíme k výrobě žlábku na tětivu. U dřevěné šípy mají žlábek
přímo vyřezaný nebo vypálený do dříku. Hrany žlábku musí být oblé, aby
nepoškozovaly tětivu.
Stabilita šípu za letu je ovlivňována ještě jednou složkou – těžištěm šípu.
Šíp by měl být „těžký na hlavu“, tedy těžiště posunuté od středu směrem k hrotu
(35 – 45 mm). Takový šíp má velmi dobrou stabilitu a střelba s ním vykazuje
malý rozptyl. od středu šípu směrem k hrotu. Všechny naše šípy by měly mít
těžiště ve stejném místě, je to taková další zkouška stejnorodosti šípů.
Lehké šípy mají tu výhodu, že dráha jejich letu je přímější, tedy při střelbě
na větší vzdálenosti nemusíme střílet tak vysoko, celkový dostřel je delší. Těžké
šípy zase nepodléhají tolik vlivu větru a neodchylují se ze své dráhy.
Autor: Vojtěch Šourek
Silvestr (dříve také Sylvestr) je mužské křestní jméno latinského původu.
Podle českého kalendáře má svátek 31. prosince, tedy na konci roku, proto na
tento den připadají silvestrovské oslavy.
Proč vlastně slavíme Silvestra? Čím je tak významný přelom roku? Proč
něco takového vůbec slavíme? Ano, každý si řekne, vždyť přece ten rok končí, a
po něm začíná rok nový. Když ubíhá rok, ubíhají jednotlivé dny, jednotlivé
týdny, jednotlivé měsíce. Každý den, týden i měsíc začíná a zase končí, a
napadne někoho slavit začátek týdne? Možná konec, protože nemusíme do školy.
A nikdo neslaví ani konec měsíce. Kdyby si někdo udělal ohňostroj 30. června
na oslavu konce měsíce, asi by si sousedé ťukali na čelo… Tak proč tedy tak
velké oslavy při konci roku? Vždyť jen končí jeden měsíc a po něm začíná zase
další. Ne že by se mi nelíbil Silvestr a ohňostroje, ale zajímalo by mě, k čemu to
vlastně všechno je, když pak většinu lidí akorát bolí hlava. A co když se stane
ještě něco horšího? Ale proč a k čemu?
Proto připomínáme: Pozor na zábavnou pyrotechniku, může být velmi
nebezpečná. Hrozí těžké úrazy popálením i amputace končetin!!!
Z podkladů na internetu zpracoval Patrik Hamerský.
Školní pravidelnou relaxační tiskovinu ŠPRT vydává redakční rada 9.ročníku
ZŠ Skuhrov nad Bělou. Šéfredaktor Vojtěch Šourek..
Vychází jednou za dva měsíce. Tisk ZŠ Skuhrov nad Bělou. Číslo 3, prosinec 2008,
distribuce Matěj Šíla, Patrik Hamerský. Pro žáky ZŠ Skuhrov nad Bělou zdarma.
Malované obrázky Daniela Dostálová.