Zpravodaj 03 2013

Transkript

Zpravodaj 03 2013
ODAJZPRAVODAJZPRAVODAJ
MĚSTAMĚSTA
LKÉVELKÉVELKÉ
VICEBÍLOVICEBÍLOVICEBÍLOVIC
1. 6. DEN DĚTÍ
Přejeme všem dětem našeho města
k jejich svátku hodně veselých zážitků,
dobrých kamarádů, úspěchů ve škole
i doma a naplnění tajných přání.
Členové zastupitelstva města
a redakční rada
AJZPRAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZP
AJZPRAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZP
RAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZPRAVO
VODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZRAVODAJ
www.velkebilovice.cz
číslo 3 květen - čer ven 2013
Rekonstrukce obřadní síně
Oprava střešních vikýřů a tašek a zateplení stropu nad obřadní síní
Budování odpočívadla s pergolou v městském parku
Dokončení III. etapy rekonstrukce KD – kuchyňské prostory
Rekonstrukce sociálního zařízení v suterénu KD
Údržba zelených pásů v městském parku
Děti z MŠ oslavily den země
2
forinformace radniceinfo
informaceradniceinform
SLOVO STAROSTKYSLOVOSTAROSTKYSLOV
Vážení spoluobčané,
po dlouhém vyhlížení sluníčka jsme se přece jen dočkali teplých dnů a mohli jsme
naplno zahájit jarní sezonu. Ohlédnutím za uplynulým obdobím tak můžeme uzavřít zimní období, kdy byly činnosti města nasměrovány na údržbu chodníků a vozovek, úpravy porostů v katastru, opravy strojů a jejich přípravy pro jarní práce.
Kromě těchto prací pokračovala dále investiční akce týkající se III. etapy rekonstrukce
kulturního domu, která se posunula ke svému závěru. V těchto dnech se připravuje
kolaudace nových prostor a zároveň jsou sestavovány i podmínky výzvy na jejich
pronájem spojený s užíváním Restaurace kulturního domu. K předání a následné kolaudaci je připravena i stavba „Rozšíření kanalizace na ul. Čejkovská“, která
probíhala od podzimu. V lednu byly zrekonstruovány prostory sociálního zařízení na
zdravotním středisku a následně i sociální zařízení v suterénu kulturního domu
(u malého sálu).
Díky pozdnímu nástupu jara a častým dešťům během květnových dnů je
náročnější údržba města, ke které je směrována maximální péče o zeleň i životní
prostředí. Pracovníci města jsou proto v této oblasti hodně vytížení, neboť vedle
údržby venkovních prostranství a záhonů připravují i výsadbu stromů na ul. Široká
a obnovy zelených pásů ve městě. Všechny práce jsou směrovány tak, aby naše
město bylo upravené a čisté bez znečištěných zákoutí a zaplevelených míst. Záleží
na každém z nás, jak budeme tuto práci dále zhodnocovat, prostory užívat a přispívat k jejich dobrému vzhledu. Součástí práce tohoto úseku je i obnova a úprava
dětských hřišť, která je letos naplánována u sportovního areálu na Fabiáně a v městském parku po dokončení odpočívadel a instalaci dalšího mobiliáře, které jistě neuniklo pozornosti každého, kdo projíždí centrem města.
V následujících dnech bude zahájena rekonstrukce veřejného osvětlení na ulici
Široká (u bytovek), bude rozšířeno i osvětlení u hřbitova a pokračováno v opravě
chodníků (Hřbitovní, Široká).
Pro realizaci projektové dokumentace je připravena vybraná studie pro výstavbu
v lokalitě Morávky II, kde by mělo být v budoucnu postaveno 29 nových rodinných
domů. K této záležitosti není dosud dokončeno jednání se všemi majiteli pozemků
potřebných pro výstavbu inženýrských sítí v této části města.
V příštích dnech bude projednávána realizace havarijního stavu kanalizace
uložené v trase vedoucí od ulice ve Dvoře přes část ulice Čejkovská směrem k hlavní
křižovatce u horní prodejny COOP. Nově by potrubí mělo být uloženo v okraji silnice Čejkovice - Velké Bílovice, na které v současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce. O změně objízdné trasy po dobu rekonstrukce tohoto úseku bude veřejnost
informována před předáním staveniště.
V minulém týdnu byla zahájena oprava obřadní síně na radnici, která si vyžádá
náklady více jak 300 tis. Kč. Obřadní síň byla dokončena v roce 1982 a po této
době nutně vyžaduje řadu oprav. Je do nich zahrnuta i oprava střešních vikýřů
a tašek, kterými do síně zatékalo a zateplení stropu nad tímto prostorem. Místnost
bude nově vymalována, budou provedeny nátěry oken a dřevěného obložení,
oprava lustrů, pořízeny nové žaluzie, nábytek a koberec. Pokud se nevyskytnou
nepředvídané okolnosti, které by mohly narušit stanovený harmonogram prací, bude
obřadní síň znovu otevřena od července t.r. Po dobu rekonstrukce se budou svatební
obřady a společenské události konat v nových prostorách kulturního domu.
Z uvedeného stručného přehledu aktivit je vidět, že budovy i prostranství v péči
města Velké Bílovice vyžadují trvalou údržbu a péči tak jako každý dům, byt nebo
třeba zahrada. Vedení města může i poslední půlroční období považovat z hlediska
všech činností v této oblasti, za velmi úspěšné.
Řešení potřeb a požadavků je každodenní záležitostí vedení města, složitější témata náležející do kompetence členů zastupitelstva jsou postupována k dalšímu projednávání na jejich zasedání. Na každém z nich leží odpovědnost správného
rozhodnutí o tom, co bude upřednostněno, nebo co bude změněno popř. odloženo.
Vše je vždy řešeno s ohledem na finanční zdroje a možnosti dané rozpočtem města.
Proto není vždy možné vyhovět všem požadavkům, které jsou vámi, občany Velkých
Bílovic na vedení města směrovány. Některé osobním dotazem nebo žádostí, jiné
prostřednictvím schránek, které jsou umístěny v místních prodejnách COOP
a v prodejně LIMA.
Od loňského podzimu se v nich bohužel objevují vesměs požadavky stále se
opakující: Chceme kino, chceme bazén, chceme pořádný obchod apod. Reálné
podněty občanů se vedení města snaží řešit podle daných možností, těmi nereálnými se zabývat nebude. O pořízení kina ani bazénu se neuvažuje a tato investice
není zařazena ani do výhledového plánu města, který je sestavován vždy na pět let
dopředu. O zřízení „pořádného obchodu“ a jeho provozu město rovněž neuvažuje.
Takové aktivity jsou záležitostí podnikatelských subjektů a nikoliv veřejné správy.
V posledních šesti letech bylo s několika investory vedeno jednání zaměřené na
možnost výstavby „marketu“, od kterého bylo následně po průzkumu daných
možností a s ohledem na hustotu stávající obchodní sítě v blízkém okolí ustoupeno.
Snahou zastupitelů města je plánovat, řešit a realizovat záměry potřebné pro
rozvoj našeho města, pro spokojenost všech občanů i pro jeho dobré jméno. Věřím,
že se to s vaším pochopením, podporou a tolerancí členům zastupitelstva i v budoucnu bude dařit.
Marie Vlková - starostka
ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY MĚSTAZPRÁVAOČINNOSTIRAD
ZA OBDOBÍ BŘEZEN - DUBEN 2013ZAOBDOBÍBŘEZEN-DUBEN2013ZAOBD
Rada města schválila:
• roční účetní závěrky příspěvkových organizací a rozdělení hospodářských
výsledků do jednotlivých fondů
• vypsání výběrového řízení na dodavatele akce Revitalizace kulturního
domu města Velké Bílovice – zateplení objektu, řízení provede Ing. Karel
Hozík
• uzavření smlouvy se společností Karel Kříž – bezpečnostní služba,
IČ 49132245, Břeclav na rozšíření kamerového systému
• vyhodnocení výběrového řízení pro výběr nejvhodnějšího dodavatele na
akci Chodník Svárov a uzavření smlouvy se společností SWIETELSKY
stavební s.r.o., Hodonín, IČ 48035599
Rada města vzala na vědomí:
zprávu o stavbu komunální techniky města
nákup nového vybavení zasedací místnosti od Seminárního hotelu
AKADEMIE Velké Bílovice
•
•
Rada města uložila:
opětovně zveřejnit záměr pronájmu vinárny pod kulturním domem
zajistit osazení dopravních značek „zákaz vjezdu s dodatkovou tabulkou
mimo majitele pozemků“ na vjezdy u odboček před a za bývalou lokalitou
zahrádek
Marie Vlková, Karel Rybecký,
Svatava Balgová, Karel Osička,
Michal Tetur, členové rady města
•
•
3
forinformace radniceinfo
informaceradniceinform
PLNĚNÍ ROZPOČTU ROKU 2013PLNĚNÍROZPOČTUROKU2
PŘÍJMY - 1 - 4/2013
Pol.
Název
VÝDAJE - 1 - 4/2013
Schv. roz. v tis. Kč
Plnění v Kč
%
1111 DzP FO ze závislé činnosti a funkčních požitků
6 000,00
2 670 163,63
44,50
1112 DzP FO ze samostatné výdělečné činnosti
2 000,00
401 386,88
20,07
1014 Platba útulku pro zvířata
35,00
981,00
2,80
700,00
305 057,03
43,58
2141 Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch
330,00
52 448,50
15,89
43,70
98,31
1113 DzP FO z kapitálových výnosů
Pol.
Název
1012 Zemědělské pozemky
Plnění v Kč
%
54,00
11 855,00
21,95
1121 DzP právnických osob
6 500,00
2 840 306,20
32,00
31 460,00
1122 DzP právnických osob za obce
2 000,00
2 484 820,00 124,24
2212 Silnice
1 061,10
54 056,24
5,09
1211 DPH
12 000,00
5 251 030,39
2219 Chodníky, parkoviště, ostatní plochy
1 831,50
144 144,71
7,87
0,00
1 883,00
2221 Provoz veřejné silniční dopravy - IDS
194,10
194 100,00
100,00
1 800,00
1 689 481,00
2310 Pitná voda
95,00
0,00
0,00
2321 Kanalizace a čistírna odpadních vod
5 339,00
1 818 848,34
34,07
3111 Mateřská škola
1 100,00
500 000,00
45,45
3113 Základní škola
3 218,00
2 101 453,02
65,30
3141 Školní jídelna
1 074,80
400 000,00
37,22
3231 Základní umělecká škola
351,30
104 403,90
29,72
1334 Odvody za odnětí půdy ze ZPF
1340 Poplatky z likvidaci komunálního odpadu
43,76
93,86
1341 Poplatek ze psů
60,00
55 200,00
92,00
1343 Poplatek za užívání veřejného prostranství
200,00
36 970,00
18,49
1345 Poplatek z ubytovací kapacity
70,00
63 174,00
90,25
1349 Zrušené místní poplatky
0,00
95 129,00
2144 Ostatní služby - reklamní plochy
Schv. roz. v tis. Kč
1351 Odvod výtěžku z provozování loterií
100,00
47 023,38
47,02
3314 Knihovna
664,50
188 742,37
28,40
1355 Odvod z výherních hracích přístrojů
750,00
189 329,65
25,24
3315 Muzeum
218,50
14 920,11
6,83
1361 Správní poplatky
150,00
78 005,00
52,00
3319 Kronika
6,00
0,00
0,00
1511 Daň z nemovitostí
5 200,00
112 033,55
2,15
3326 Kulturní památky - sochy, kříže
100,20
0,00
0,00
4111 Neinv.přijaté transfery z VPS - volby prezidenta
82,20
82 200,00
100,00
3341 Místní rohlas
102,00
14 615,44
14,33
4112 Nein.přij.transfery ze SR v rámci dot.vztahu
2 074,70
691 560,00
33,33
3349 Zpravodaj
704,00
401 600,00
57,05
3392 Kulturní dům
0,00
1 072 998,00
270,00
606 283,00
0,00
194 000,00
4116 Ost. neinv. přijaté transfery ze SR
4122 Nein.přij.transfery od krajů
4134 Převody z rozpočtových účtů
4222 Investiční přijaté transfery od krajů
DAŇOVÉ PŘÍJMY A TRANSFERY CELKEM
40 660,90
224,55
19 369 633,71 47,64
120,00
36 117,00
30,10
5 603,40
3 231 317,40
57,67
3399 Ostatní záležitosti kultury - ples, kult.akce
557,00
366 538,70
65,81
3412 Sportovní areál
221,50
76 241,45
34,42
3419 Ostatní tělovýchovná činnost - příspěvky
427,80
375 000,00
87,66
3421 Dětská hřiště a dětské kulturní akce
692,60
60 906,56
8,79
3429 Ost.zájmová činnost - SK Hrozen a Bílovčánek
85,00
29 400,00
34,59
1012 Zemědělské pozemky - pronájmy
210,00
129 176,00
61,51
3539 Zdravotní středisko
536,50
657 372,69
122,53
2119 Průzkum a úhrady za vydobývaný prostor
600,00
306 909,00
51,15
3612 Bytové hospodářství
332,00
92 926,37
27,99
2141 Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch
43,00
1 590,00
3,70
3613 Nebytové hospodářství
352,90
201 597,12
57,13
2144 Ostatní služby - reklamní plochy
75,00
55 165,20
73,55
3619 Ostatní rozvoj bydlení - pozemky Morávky II
2 992,00
0,00
2219 Chodníky, parkoviště, ostatní plochy
14,40
7 260,00
50,42
3631 Veřejné osvětlení
2321 Kanalizace a čistírna odpadních vod
9,00
0,00
3113 Základní škola
215,00
549 741,00
3231 Základní umělecká škola
26,00
15 326,40
1 655,00
182 141,21
3632 Pohřebnictví
289,50
212 913,71
73,55
255,69
3633 Výstavba a údržba IS
70,00
13 310,00
19,01
58,95
3635 Územní plánování
900,00
0,00
0,00
2 611,60
668 235,41
25,59
2 102,60
589 612,64
28,04
642,60
138 882,49
21,61
3724 Využívání a zneškodňování nebezpeč. odpadů
0,00
1 330,22
3725 Využívání a zneškodňování komunál.odpadů
15,00
0,00
0,00
3729 Ostatní nakládání s odpady
80,00
80 000,00
100,00
2 552,20
635 569,20
24,90
37,00
37 000,00
100,00
5 809,50
1 614 918,64
27,80
1,00
0,00
0,00
639,50
235 275,57
36,79
3314 Knihovna
35,00
13 806,00
39,45
3639 Místní hospodářství
3315 Muzeum
15,00
2 868,00
19,12
3722 Sběr a svoz komunálních odpadů
3341 Místní rohlas - hlášení
25,00
8 965,00
35,86
3723 Sběr a svoz ost.odpadů
3349 Zpravodaj
35,00
12 979,85
37,09
3392 Kulturní dům
662,40
301 774,18
45,56
3399 Ostatní záležitosti kultury - ples, kult.akce
125,70
98 070,00
78,02
3412 Sportovní areál
60,00
13 211,94
22,02
3419 Ostatní tělovýchovná činnost
0,00
11 809,60
3421 Dětská hřiště a dětské kult.akce
50,00
34 116,00
68,23
3539 Zdravotní středisko
314,00
119 874,76
38,18
5311 Městská policie
3612 Bytové hospodářství
1 173,40
396 920,35
33,83
5512 Jednotka sboru dobrovolných hasičů
545,80
371 395,83
68,05
6112 Zastupitelstvo obce
3631 Veřejné osvětlení
0,00
1 255,62
3632 Pohřebnictví
10,00
2 567,89
25,68
6171 Městský a stavební úřad
3633 Výstavba a údržba místních inžen.sítí
0,00
185 000,00
3613 Nebytové hospodářství
3745 Veřejná zeleň
4319 Ostatní sociální příspěvky žadatelům
4357 Domov pro seniory
5212 Ochrana obyvatelstva - krizové řízení
6118 Volba prezidenta republiky
6310 Bankovní poplatky
2 237,60
260 921,01
11,66
6330 Převody vl. fondům - sociální fond
3723 Sběr a svoz ostatních odpadů
555,00
140 324,43
25,28
6399 Ost.finanční operace
3745 Veřejná zeleň
56,00
95,64
0,17
6402 Finanční vypořádání min.let - vratka dotace
3 200,00
1 108 078,40
34,63
15,00
500,00
3,33
3639 Místní hospodářství
4357 Domov pro seniory
5311 Městská policie
VÝDAJE CELKEM V TIS.
761,70
192 622,61
25,29
1 560,00
467 380,43
29,96
69,77
82,20
57 354,00
6 567,70
2 779 333,60
42,32
45,00
18 820,04
41,82
224,55
270,00
606 283,00
2 250,00
226 461,00
10,06
20,70
20 736,00
100,17
56 690,50
19 537 625,69 34,46
FINANCOVÁNÍ
5512 Jednotka sboru dobrovolných hasičů
0,00
391,63
6171 Městský a stavební úřad
21,00
150 671,78
717,48
6310 Úroky z bankovní účtů
150,00
41 300,80
27,53
8115 Přebytek hospodaření minulých let
7 568,50
Pol.
Název
Upr. roz. v tis. Kč
Plnění v Kč
0,00
764,60
0,00
8124 Uhraz.spl.dlouhodob.přij.půj.prostředků
-2 017,20
-500 000,00
10 478,30
4 342 830,91
41,45
8901 Operace z peněž.účtů organizace - PDP
0,00
-1 597 794,73
PŘÍJMY CELKEM/včetně transferů/
51 139,20
23 712 464,62 46,37
FINANCOVÁNÍ CELKEM V TIS.
5 551,30
%
-2 077 044,20 -27,44
PŘÍJMY CELKEM/dle ODPA/
6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené
11,01
24,79
-4 174 838,93 -75,20
Zpracoval: ing. Radim Spěvák, dne: 17. 5. 2013
4
forinformace radniceinfo
informaceradniceinform
USNESENÍUSNESENÍUSNESENÍUSNESENÍUSNESENÍUSNESE
ZE 14. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE,ZE14.ZASEDÁNÍZASTUPITEL
konaného dne 7. května 2013 v zasedací místnosti Městského úřadu ve Velkých Bílovicíchkonanéhodne7. května 2013vzasedacímístnostiMěstskéhoúřaduv
Usnesení č. 14/1:
ZM schvaluje doplněný program 14. zasedání zastupitelstva města Velké Bílovice.
Usnesení č. 14/12:
ZM schvaluje podání žádosti o bezúplatný převod pozemků parc. č. 114/50 ostatní
plocha o výměře 454 m2, parc. č. 3153/50 ostatní plocha o výměře 155 m2, parc.
Usnesení č. 14/2:
ZM určuje ověřovateli zápisu Mgr. Svatavu Balgovou a Ing. Antonína Svobodu.
č. 5240/14 ostatní plocha o výměře 26 m2, parc. č. 6361 ostatní plocha o výměře
70 m2, parc. č. 6362 ostatní plocha o výměře 341 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice od
ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Velké Bílovice dne 10. května 2013
Marie Vlková - starostka
Usnesení č. 14/3:
ZM určuje členy návrhové komise Ing. Milana Damborského, Ph.D., Ing. Lubomíra
Maťáka a Ing. Karla Osičku, MBA.
inzerce
Usnesení č. 14/4:
ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rozpočtové opatření č. I/2013.
Usnesení č. 14/5:
ZM schvaluje v souladu s § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve
znění pozdějších předpisů, závěrečný účet města za rok 2012; závěrečný účet Města
Velké Bílovice se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením a to bez výhrad.
Usnesení č. 14/6:
ZM schvaluje v souladu s § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,
ve znění pozdějších předpisů, roční účetní závěrku města Velké Bílovice za rok 2012.
Usnesení č. 14/7:
ZM odkládá projednání smlouvy o bezúplatném převodu nemovitosti č. BP 22/12A,
a to pozemku pozemková parcela č. 5992/8 v obci Velké Bílovice a k.ú. Velké Bílovice
z vlastnictví České republiky do vlastnictví města Velké Bílovice, včetně souhlasu se
zavazujícími podmínkami danými výše uvedenou smlouvou.
Usnesení č. 14/8:
ZM ukládá starostce města oznámit stavebnímu úřadu demolici dvou staveb garáží na
pozemcích parc. č. st. 1400/4 a 1400/5 v obci a k.ú. Velké Bílovice a následně tuto
demolici provést.
Usnesení č. 14/9:
ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o
obcích, ve znění pozdějších předpisů, směnu části pozemku parc. č. 3223/208 o
výměře cca 10 m2 za část pozemku města parc. č. 3223/162 o výměře cca 100 m2
v obci a k.ú. Velké Bílovice s XXXXXXXXXX, s doplatkem rozdílu výměr Kč 350,--/1 m2
se splatností při podpisu směnné smlouvy a ukládá starostce města vypracovat návrh
smlouvy podle tohoto usnesení, tuto smlouvu jménem města uzavřít a podat příslušnému
katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy do katastru
nemovitostí.
Naučte se ANGLICKY!
Máte mezery ve znalostech světového jazyka – angličtiny?
Nyní máte jedinečnou příležitost přihlásit se do kurzu,
který probíhá každý školní rok ve Velkých Bílovicích.
ANGLICKÝ JAZYK VELKÉ BÍLOVICE
www.ajvb.unas.cz
Kurzy angličtiny již od roku 2002
Kurzy všeobecné angličtiny
Úroveň začátečník (Elementary)
až výše středně pokročilý (Upper-Intermediate)
Příprava na FCE
a Státní jazykovou zkoušku
Příprava na státní maturitu
Kurzy obchodní angličtiny
Firemní kurzy přesně pro vaše potřeby
Podrobnější informace:
www.ajvb.unas.cz, [email protected],
tel: 776 720 010 (Jana Leblochová)
Sleva 5% při platbě do 15. 9. 2013
inzerce
Usnesení č. 14/10:
ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a § 85 písm. a) zákona č.
128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zveřejnění záměru odprodeje
pozemku parc. č. 3048/292 vinice o výměře 327 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice.
Usnesení č. 14/11:
ZM schvaluje bezúplatný převod pozemků parc. č. 618/65 zahrada o výměře 673
m2, parc. č. 618/379 ostatní plocha o výměře 52 m2, parc. č. 618/382 orná půda
o výměře 406 m2 a parc. č. 618/395 orná půda o výměře 479 m2 v obci a k.ú. Velké
Bílovice od ČR – Státního pozemkového úřadu.
5
forinformace radniceinfo
informaceradniceinform
KOLEKTIVNÍ SYSTÉM ELEKTROWIN SE PŘEDSTAVUJEKOLEKTIVNÍSY
Novela zákona o odpadech již od srpna 2005
stanovuje výrobcům elektrických a elektronických zařízení povinnost zajistit zpětný odběr, oddělený sběr,
zpracování a recyklaci vyřazených elektrozařízení.
Proto výrobci velkých a malých domácích spotřebičů založili 25. května 2005 ELEKTROWIN a. s.,
jako provozovatele kolektivního systému, jehož
prostřednictvím se rozhodli plnit své zákonné povinnosti.
O výsledcích hovoří čísla
Od roku 2005, kdy v České republice začal fungovat systém zpětného odběru vysloužilých spotřebičů z domácností, do konce roku 2012, Češi
odevzdali prostřednictvím kolektivního systému ELEKTROWIN k recyklaci více než 150 000 tun vysloužilců.
Jen počet lednic překročil v loňském roce hranici
dvou milionů. Hmotnost chladniček má nejvýznamnější podíl na celkovém množství elektroodpadu.
Za celý rok 2012 putovalo prostřednictvím
sběrné sítě vybudované ELEKTROWINem k recyklaci
přes 25 000 tun vyřazených spotřebičů. Chladicích
zařízení z toho bylo 14 250 tun, ostatních velkých
spotřebičů typu praček 8 440 tun, zbytek – 2 350
tun – připadá na malé domácí spotřebiče, jako jsou
třeba žehličky nebo varné konvice.
Nejvíce spotřebičů se loni vysbíralo ve Středočeském kraji, bylo jich 3 197 tun. Nejméně
- 721 tun - v Karlovarském.
V době, kdy společnost ELEKTROWIN započala
svou činnost, přitom třídily domácnosti pouze
1,24 kg elektroodpadů na jednoho obyvatele. Ve
třetím roce činnosti kolektivních systémů již toto
množství dosahovalo 4 kg na obyvatele a v současné
době přesáhlo množství zpětně odebraných elektrozařízení na jednoho obyvatele hranici 5 kg. Díky
tomu Česká republika splnila již v roce 2008, jako
jediná z nově přistoupivších zemí, požadavek Evropské unie. O takovém úspěchu si může třeba
Maďarsko nebo Polsko nechat jen zdát.
Nejdůležitější jsou informace
Stále se zlepšující výsledky zpětného odběru,
odděleného sběru, zpracování a recyklace
vyřazených elektrozařízení ovšem nejsou jen zásluhou vybudované sítě sběrných míst, mobilního
svozu a navazujících zpracovatelských kapacit.
Stejně důležité je neustále zlepšovat informovanost
veřejnosti o fungování tohoto systému, o tom, kam je
možné vysloužilý spotřebič odevzdat, za jakých podmínek nebo to, co se z takto vytěžených materiálů
vyrábí.
Těší nás váš zájem o tuto problematiku, který
zároveň svědčí o vašem kladném vztahu k ochraně
životního prostředí. Máte-li zájem o bližší informace
kdykoli je najdete na internetových stránkách
www.elektrowin.cz.
6
NÁJEMNÉ ZA HROBOVÁ MÍSTANÁJEMNÉZAHRO
Nájemné za hrobová místa, které se bude vybírat na dobu 10-ti let, tzn. na roky 2013 až 2022,
se začne vybírat v polovině měsíce června 2013. Přesný termín bude ještě upřesněn hlášením místního
rozhlasu. Organizace výběru tohoto nájemného bude probíhat postupně podle čísel popisných dle jednotlivých nájemců. Vše bude řádně oznámeno místním rozhlasem!
Cena se skládá z nájemného, které je schválené ve výši 13,- Kč/m2/rok, a z ceny za služby, které
činí 17,- Kč/m2/rok. Celkem tedy 30,- Kč/m2/rok. Příklad: pokud má občan hrobové místo o ploše
5 m2, tak na období 10-ti let zaplatí částku 1500,- Kč.
Upozorňujeme, že vzhledem k množství nájemních smluv nebude možné vybírat nájemné jinak než
podle pokynů, které budou vyhlášena místním rozhlasem. Žádáme proto občany, aby postupovali dle
pokynů v hlášení.
Ekonomický úsek
forinformace radniceinfo
informaceradniceinform
VYHODNOCENÍ ANKETYVYHODNOCENÍANKETYVAHODN
Nedávno jsme zaslechli názor, že je ve Velkých Bílovicích nedostatek
možností, jak mohou mladiství ve věku cca od 12 do 15 let trávit svůj mimoškolní
čas. Nejdříve jsem se tomu podivila, vždyť tu máme ZUŠ a množství sportů,
pak mě ale napadlo, zeptat se na tuto problematiku Vás, obyvatel Velkých
Bílovic, prostřednictvím naší ankety. Celkem odpovídalo 37 dospělých respondentů, a jelikož mluvíme o žácích ZŠ, nemohli jsme se nezeptat přímo jich.
Odpovídalo 37 žáků devátých tříd. Začněme tedy jejich odpověďmi.
Dle očekávání hraje velkou roli v jejich volném čase počítač. Není taky
divu, od dob dětství jejich rodičů se technika výrazně zdokonalila, tudíž není
nutné trávit mimoškolní čas prací na zahradě, poli či v domácnosti, jak žáci
uváděli na svoji obranu. I tak se našlo pár jedinců, kteří navrhují (rodičům) užívat počítač pouze ke studijním účelům (dětí) a programy jako Badoo nebo Facebook považují za ztrátu času.
„Každá rodina má dva počítače a děti si hrají pořád na nich.“
Tvrdnutí u počítače se podle žáků devátých tříd týká zejména těch lenivých.
Lenost, nevychovanost a přílišná svoboda dětí je podle nich velkým problémem
současnosti. Pro ostatní je tu ZUŠ a množství sportů. Na otázku, zda je volný
čas mládeže drahou záležitostí odpovědělo 23 žáků kladně s tím, že mají na
mysli zvláště ZUŠ, s čímž se shodují i odpovědi mnohých dospělých:
„Pro rodiny, které žijí „od výplaty k výplatě“ (tj. podle oficiální statistiky
2/3 českých rodin) to může být nezvladatelné.“
Dalším velkým okruhem, jak vyplnit volný čas, je sport. Děti mohou chodit,
na florbal, do basketbalu, na tenis, do šachového kroužku... Vyjmenované aktivity i ZUŠ jsou však určitým způsobem organizované a formální. Děti přijdou
ze školy a znovu se mají učit noty, být zkoušeny nebo okřikovány trenéry.
V řešení, které žáci devátých tříd navrhovali, proto bylo například kino, koupaliště, slušná cesta na brusle daleko od dopravního provozu, malý skatepark, cyklostezka nebo jen volný přístup na hřiště za školou, kde by se dala natáhnout
síť na volejbal, badminton nebo nohejbal, kam by mohly děti dle chuti zajít
a zahrát si třeba basket. Velká skupina mládeže také propadla novému sportu
– airsoftu (moderní druh vojenského sportu, který je velmi podobný paintballu,
avšak místo munice s barvou se v něm používají malé plastovo-keramické
kuličky, pozn. red.), ale bohužel nemá kde jej praktikovat A skupinka bikerů si
dokonce sama vybudovala vlastní bikerpark na konci ulice Svárov.
„Pro mě tu není moc možností. Nemám na mysli nějaké kluby, ale třeba
skatepark. Je nás tu čím dál víc na kolech a jediné, co tu je, je fotbalové hřiště.“
Nejvíce žáků uvedlo, že svůj volný čas tráví venku s kamarády. Ale co
vlastně nyní znamená, když dítě doma oznámí rodičům: „jdu ven“? Vysedávají
v parku na lavičkách, v čekárně na autobus atd...
„Chybí zde například kino, koupaliště a hlavně místo pro mládež, kam by
mladí mohli jít např. na kofolu. Když jdou do hospody, tak je s tím problém.“
A s tím souhlasí i řada dospělých, a zejména maminky, když vzpomínají na
stánek se zmrzlinou u parku. Cukrárna nebo denní kavárna zde chybí všem
a někteří dotazovaní dokonce uvedli, že jezdí na zmrzlinu nebo zákusek
s posezením až do Břeclavi.
„Děti z Bílovic nemají ani kde oslavit např. vysvědčení.“
Doba se mění. Už není pionýr ani Svaz socialistické mládeže, kino, záhumenky, nákup supermarketu nahradí práci na poli, technika šetří čas. A to
všechno má podle Vás vliv na děti. Nudí se, nemají žádnou zodpovědnost, protože nemusí doma nic dělat, a co hůř děti samotné podle Vás nemají o nic
zájem, jen o počítač, mobil nebo televizi.
„Bohužel staré časy, kdy jsme si hráli venku s ostatníma, měli odřená kolena
a špinavé pusy od třešní, jsou ty tam. Doba pokročila a s ní i chování dětí.“
„A hlavně zákony je kazí. Největší blbost je, že učitel má vychovávat,
a přitom nemůže dítěti dát pohlavek. Ani rodič už nemůže plácnout. Za vše
může společnost, ne rodina, protože společnost rodině brání děti vychovávat.“
Názory na vyžití této věkové kategorie v jejím volném čase se člověk od
člověka lišily. Mnozí z Vás kritizovaly spíše mládež, její chování, její nezájem
a pokládali možnosti volnočasových aktivit za dostačující.
„Takže se nedá říct, že město pro tuto věkovou kategorii nic nedělá. Záleží
na každém, jak se komu chce něco dělat a ne jen vymýšlet blbosti po ulicích.
Necháte jim ten školní areál odemknutý a oni potom ničí malým dětem hřiště.
Za ZŠ na tom basketbalovém hřišti, tam by byl dobrý skatepark a na brusle
a tak. Co ale není zamknuté, to zdemolují. Nevím. Podle mě lidi něco zas kritizují, a přitom nemají řešení.“
„Mají na výběr z několika zájmových aktivit, od fotbalu, florbalu,
tanečních, hasičky, koní a podobně. Já v jejich věku bych ocenila, kdyby
v Bílovicích byla nějaká herna pro mládež s kulečníkem, stolním fotbálkem, šipkami a podobně. Takové zázemí pro deštivé dny. Ale nejsem si jistá, jestli by
v dnešní době nedali bohužel přednost spíše počítači spíš než šipkám. Každý
kroužek není tak finančně náročný, například kroužek mladých hasičů stojí
100 Kč na celý rok, což si myslím, že dá dohromady každá rodina. Co vím,
tak nejvíce finančně náročný jsou samozřejmě kroužky na ZUŠ, ale tak nemusí
chodit přímo do kroužku.“
Druhá skupina pokládala možnosti trávení volného času pubescentů za nedostačující a hlavně drahé.
„Není tu nic, ale řešilo se, že tu má být bazén, ale že by se to neutáhlo.
Ale nebylo by to tak špatné, díky turistickému ruchu, i to kino by se určitě utáhlo.
ZUŠ a sporty jsou možnost, ale ne na RELAXACI. Děti se nemůžou furt jen
učit!!!!! Vše je navíc placené.“
Jako řešení navrhovalo několik dotazovaných bazén, nejlépe místo
lesoparku, nebo kino. Množství z vás také odkazovalo na Středisko volného
času ve Velkých Pavlovicích, které vzniklo z bývalého Domu dětí a mládeže.
Cena kurzů, jako je tanec pro radost, ping pong, badminton, turistika, sběratelství atd., je okolo 100,- Kč na rok. Dále středisko pořádá poznávací zájezdy,
dýňobraní a podobné akce, dobrovolné soutěže ve sběru papíru a víček aj.
Zůstává nám však otázka, zda by to ve Velkých Bílovicích fungovalo stejně jako
v Pavlovicích. Našli by se mezi Bílovčáky dobrovolníci, kteří by ve svém volném
čase zdarma nebo za „kapesné“ vedli nějaké ty kroužky? Nenašli se do teď,
tak nevíme. Vy víte? Tak nám napište.
Redakční rada
POZVÁNKAPOZVÁNKAPO
Město Velké Bílovice ve spolupráci
se Sborem dobrovolných hasičů
a Českým svazem chovatelů zve všechny
děti na
Den dětí
který se uskuteční v neděli 2. 6. 2013
od 14.00 hod.
na sportovním areálu na Fabianě.
Občerstvení zajištěno.
7
ozhovorrozhovorrozhovo
rozhovorrozhovorrozhov
ROZHOVOR O ARGENTINĚROZHOVOROARGENTINĚROZH
S VERONIKOU MÁDLOVOUSVERONIKOUMÁDLOVOUSVER
Jak už jsme informovali v minulém čísle
Zpravodaje, 16. dubna 2013 uběhlo přesně
100 let od osídlení nynější argentinské provincie Chaco velkobílovskými rodáky. Při této
příležitosti uspořádalo město Presidencia Roque
Saenz Peňa, které sdružuje nejvíce našich krajanů, velkolepé oslavy, na které byla pozvána
i delegace z Velkých Bílovice. Dne 12. dubna se
tedy vydala na cestu osmnáctičlenná skupina výletníků, konkrétně 10 tanečníků ze Slováckého
krúžku Hrozen, pět muzikantů v čele s panem
Pavlem Zemánkem, paní starostka s manželem
a paní Zdenka Řeháčková, prezidentka
společnosti Chaco-Checo, která zprostředkovává
aktivity pro naše krajany v Chacu. O tom, jak vše
probíhalo, jsme si povídali s vedoucí taneční
sekce výpravy, Veronikou Mádlovou.
Mohla bys nám přiblížit plán vaší
výpravy?
Po skoro třicetihodinové cestě jsme přiletěli
do Buenos Aires. Od ambasády a od krajanů
jsme měli zajištěné autobusy, kterými jsme přejížděli. Většinou to fungovalo tak, že všude
tam, kam jsme přijeli, byl krajanský spolek,
který se o nás postaral. Dva dny jsme strávili
v Buenos Aires, sedm nocí v Saenz Peňa, dále
jsme přejeli na Iguasu a poté do města Oberá,
v sousední provincii Misiones na severu Argentiny. Ubytováni jsme byli v podstatě vždycky v nějakém hotýlku.
Jak probíhaly oslavy?
Paní starostka by o tom řekla mnohem víc,
ta měla spoustu proslovů. Sloužila se také
slavnostní mše a odkrývala se spousta pamětních desek, na což si Argentinci hodně potrpí
stejně jako na ty proslovy. Samozřejmě nechyběly slavnostní večeře s velkou spoustou jídla
a pití. Ve finále to končilo průvodem městem
s alegorickými vozy, kde se představovaly
8
spolky, které v tom městě působí. Kromě nás
tam ještě byl také jejich spolek v našich
svátečních, hlavně bílovských krojích s turečáky
na hlavách, které jsme jim přivezli. Bylo to moc
pěkné a od roku 2010, kdy jsem tam byla naposled, udělali strašně velký skok dopředu.
Jinak jsme měli denně vystoupení, ať už to bylo
jen součástí divadla, které měli oni připravené
a nás tam zařadili, nebo vystoupení s místními
soubory nebo jen nás samotných. Takže za
těch 14 dní jsme se moc nevyspali. Všechno
bylo sice naplánované, ale s tím, jak oni nakládají s časem, tzn. že mají času pořád dost,
jsme se hodně načekali, což bylo pro nás
Čechy, kteří mají všechno v podstatě nalajnované, dost nepříjemné. Spávali jsme zhruba
6 až 7h denně, protože kromě programů jsme
chtěli mít také nějaké osobní volno. Bylo to
opravdu náročné a rozhodně to nebyla
dovolená.
Takže jste třeba vstávali v sedm
a chodili spát o půlnoci?
Ne, právě naopak. Vstávali jsme v poledne
a šli spát v sedm ráno. Tam je to všechno posunuté, všechno se děje v noci. Vystoupení
mělo začít třeba v osm večer, nakonec začalo
v půl desáté a skončilo o půlnoci. Chvíli po půlnoci následovala večeře, která trvala třeba do
dvou hodin do noci. Poté jsme si sedli na
hodinku, na dvě na balkón, abychom si
vyměnili dojmy a popovídali si. Spát jsme šli
v pět ráno. No, a v jedenáct jsme zase vstávali. Po obědě, který trval zhruba do tří hodin,
začala siesta, což znamená, že od tří do pěti
jsou všechny obchody zavřené, takže není
možné koupit si něco k jídlu. Jenomže v pět
hodin už jsme zase měli třeba zkoušku na vystoupení. Argentinci prostě nejsou zvyklý jíst tak
pravidelně jako Češi, takže ze začátku jsme
buď umírali hlady, nebo jsme zase byli úplně
přecpaní. Ale po nějaké době jsme si už byli
schopni říct o nějaké vody, víno a sendviče
navíc.
nespletl, že jsme byli všichni dobře připravení,
nikomu se nic nestalo, všichni spolupracovali,
byli zodpovědní, chodili včas na srazy a za to
jsme pak byli i pochváleni. Fungovali jsme
opravdu dobře i přes odlišné argentinské
„životní tempo“.
Jací tedy vlastně ti naši krajané
v Argentině jsou? Jaké tradice udržují?
Že je úplně dodržují, to se říct nedá. Ti
starší mají zafixované například nějaká česká
jídla, vzpomínají na takové a makové věci, ale
žijí tam tím argentinským způsobem. Ke
kořenům se vrací hlavně v rámci těch spolků.
Společně slaví 1. máj, den dětí nebo 28. října.
Nevím, jak je to třeba se zvyky na Velikonoce,
jestli se tam taky nahání s žilou a mlátí holky,
ale myslím si, že to alespoň popisují dětem ve
škole.
V české škole?
Do toho českého domu, v rámci českého
spolku, jezdí učitel, který je placený Ministerstvem zahraničí, a učí češtinu nejen děti, ale
i dospělé. A nepůsobí jen v Saenz Peňa, ale
i v Rezistenci a jinde. Dřív tam fungovaly školy
pro přistěhovalce úplně běžně, jenomže během
vlády Peróna, který zakázal veškeré jiné národnostní projevy, než ty argentinské, byly cizí
jazyky i zvyky potlačeny. Tím pádem je střední
generace hodně ochuzená, pokud nemluvila
alespoň trochu doma. Oni většinou trochu
rozumí, ale neodpoví vám, a když ano, tak
hodně lámaně. A ta nejmladší generace je
úplně ztracena. Proto je skvělé, že se znovu učí
česky i české písničky, tance, a je jich opravdu
hodně, těch dětí. Otázka je, co bude, až ty nejstarší ročníky, co se teď o to předávání tradice
starají, už nebudou. Právě proto byla ta naše
návštěva hrozně důležitá, protože hlavně pro
tu střední generaci je to obrovská motivace v té
tradici pokračovat, když všechno vidí a slyší na
živo. A oni sami plánují návštěvu zase u nás.
A jaké jste měli počasí? Zapotili jste
Když jste vystupovali, jak reagovalo obecenstvo?
Samozřejmě strašně moc tleskali a byli
hrozně vděční a i po vystoupení nám chodili
osobně říkat, že se jim to velice líbilo. I Zdena
Řeháčková, prezidentka společnosti ChacoCheco, která vystoupení neznala, říkala, že
i když to viděla asi osmkrát, tak se ani jednou
nenudila. Já osobně musím říct, že jsme
odvedli dobrou práci, že to nikdo, nijak, nikde
se?
Tady jsme shodili zimní bundy a do Argentiny jsme přijeli v kraťasech, i když Argentinci už tam chodili navlečení v bundách,
protože u nich už začínal podzim. Co bylo ale
nepříjemné, tak komáři. Všichni jsme byli
pořád doštípaní a bez repelentu to fakt nešlo.
A co nám ještě vadilo, byla klimatizace, která
jela neustále. Venku bylo 30 stupňů a vevnitř
zima. Tam mají neustále zatáhnuté okna, aby
ozhovorrozhovorrozhovo
rozhovorrozhovorrozhov
se chránili před horkem, do toho ještě
pustívětráky nebo klimatizaci a přitom už chodí
navlečení v bundách.
Čím vás tam hostili?
Nejčastěji samozřejmě masem. Typický argentinský pokrm je assado, velké kusy hovězího masa, upravovaného na otevřených
grilech, které se pak okrajují přímo do talíře,
a samozřejmě empanada, což je taková
taštička, plněná mletým hovězím masem s vajíčkem a nějakým kořením. To jsme měli velmi
často. Potom většinou podávali nějaký zeleninový salát, nejčastěji rajčata, a sendviče. Taky
se hodně poameričtili, takže nechyběla ani
pizza, Coca Cola nebo 7UP. Museli jsme je
přesvědčovat, že chceme jen obyčejnou vodu
a ne sladkou Colu. A třeba pivo je tam mnohem lehčí, než naše nebo tak alespoň působí,
stejně jako jejich víno.
Jaký mají vlastně vztah k vínu jako
rodáci z Velkých Bílovic?
Bohužel jsme byli v oblasti, která s pěstováním vína nemá vůbec nic společného. Je
vhodná spíš na pěstování bavlny. Na víno je
tam moc teplo a ani ta půda na to není dělaná.
Ale obecně mají víno výborné a hodně levné,
tak že tam se dá za pár korun koupit fakt
kvalita. Většinou jsme pili červené, ale i bílé
jsme ochutnali. To bylo většinou sladké. A červené nemá tolik tříslovin, jak jsme tady zvyklí,
a je taky trochu sladší, ale velmi pitelné.
O Argentincích se říká, že jsou
hodně multikulturní, je to pravda?
Národností je v Argentině strašně moc
a několikrát se nám stalo, že když jsme řekli,
že jsme z České republiky, nehleděli na nás,
jako bychom spadli z višně, ale právě naopak
ještě řekli „dobrý den“. Argentinci každoročně
pořádají ve městě Oberá tzv. „Fiesta Nacional
del Inmigrante“, festival všech imigračních
národů. Ale úplně běžně tam potkáte i původní
obyvatele, Indiány. Ti se poznají na první
pohled, úzké oči, kulatý obličej, dlouhé černé,
rovné vlasy, hodně snědí a malí. Jsou vidět
hodně i od cesty, kde mají svoje chatrče.
Na co budete nejvíc vzpomínat?
No, padla tam velká spousta hlášek, na
které jen tak nezapomeneme. Jinak nejvíce
budeme vzpomínat asi na jejich pohostinnost,
kdy jsme se opravdu vyvraceli od stolu úplně
přejedení, taky na kvanta vína, prostě bylo to
tam velice příjemné. Chovali se k nám moc
hezky a bylo na nich vidět, že jsou rádi, že tam
jsme. Někteří naši kluci byli dokonce obleto-
vaní místními slečnami, které se na ně lepily jak
mouchy na lep.
A holky nebyly obletované?
Holky ani ne, protože tam to je trošku jinak
nastavené. Ale ty holčiny kolem patnácti, sedmnácti roků byly u vytržení, konkrétně třeba
z Vaška Matulíka a Radka Zabloudila ze
Žižkova. Pořád se s nimi chtěly fotit a zkoušet
nějaké taneční skoky. Muzikanti byli taky
hodně oblíbení. A třeba Anička Osičková byla
oblíbená u malých dětí a bylo na ní vidět, že
s dětmi ráda pracuje. A na co určitě nezapomeneme, tak na focení, protože celá naše
výprava, to bylo jedno velké focení. Dokonce
i jejich tanec je tím poznamenán. Většina jejich
tanců končí v jakési póze, jakýmsi „sousoším“,
ve kterém se vyfotografují a pak se rozutečou.
A jaké suvenýry jste si přivezli?
Co jsme si přivezli? Nějaké upomínkové
předměty, maté, někdo si přivezl indiánské
pončo z lamí vlny, taky šátky, ale hlavně jsme
se všichni modlili, aby se nám v kufrech nerozbilo víno. Čeho si ale budeme nejvíce vážit
a co nám už nikdo nevezme, jsou vzpomínky
na nové zážitky, na argentinskou pohostinnost
a na to, jak se o nás dobře starali.
Děkuji za rozhovor.
POZVÁNKAPOZVÁNKAPOZVÁNKAPOZVÁNKA
Základní umělecká škola Velké Bílovice
zve srdečně všechny své příznivce na
Závěrečný koncert ZUŠ
spojený s vernisáží žáků a absolventů výtvarného oboru
7. 6. 2013 v 18:00 v KD ve Velkých Bílovicích
Den otevřených dveří
v ZUŠ Velké Bílovice
v pondělí 3. června 2013 od 14:00 - 18:00
V tuto dobu mohou uchazeči se svými rodiči nahlédnout do výuky všech oborů,
které se na naší škole vyučují.
Základní umělecká škola Velké Bílovice oznamuje, že
talentové zkoušky do všech oborů pro školní rok 2013/2014 budou probíhat
10. a 11. června 2013 od 16:00 - 18:00 v budově ZUŠ Velké Bílovice
9
oriekultura a historiekultu
raahistoriekulturaahistor
PEL MEL A JEJICH RUB A LÍCPELMELAJEJICHRUBALÍCPELMELAJEJICH
Přiznávám, že je to zvláštní název pro novou rubriku Zpravodaje. V této
části bychom Vás chtěli stručně informovat o aktuálním dění, jeho pozitivech
i negativech.
1.Všichni jsme jistě zaregistrovali opravu silnice do Čejkovic. Kdo tuto
cestu absolvoval, tak musí být po tolika letech jistě nadšený. Nicméně tato
pozitivní změna nám možná přinese zvýšenou tranzitní dopravu zejména
těžké dopravy, která je již tak nemalá. Navíc na této komunikaci nebude
město oprávněno vybudovat po dobu pěti let žádné technické opatření k usměrnění, konkrétně zpomalení dopravy, jelikož na tuto stavbu přispěla EU.
Takže nám zbydou značky, které budou terčem vandalů a pro srandu mnoha
řidičů a k naštvání obyvatel lokality.
2.Na ulici Podivínská, kolem areálu Zemědělského družstva, probíhá
likvidace chodníku. Tento je na soukromém pozemku a majitel má na toto
plné právo. Město se svým záměrem pozemek odkoupit neuspělo.
3.Orientační a propagační systém ve městě (včetně lokality sklepů) je
v dost ubohém stavu. Od Podivína nás vítají rezavé cedule, sem tam najdeme
sloupy a stromy polepené pozvánkami na úžasnou akci. Mnohdy je to
směsice již neexistujících subjektů, lidové umělecké tvořivosti (v dobrém slova
smyslu), zkrátka však chaosu. Již v řádu měsíců jsou platné Zásady pro oblast
propagace. Našim cílem je tedy tento stav razantně změnit. Nicméně musím
konstatovat, že je to věc přístupu každého z nás. Současně byl schválený
nový vizuální styl městského informačního systému a věřím, že se v krátké
době setkáte s prvními viditelnými prvky. Je to potřeba jako soli!
4.Rekonstrukce Kulturního domu je v Bílovicích dlouhodobě velmi diskutovaným tématem. Čím více plyne čas, tím více jsem přesvědčený, že koupě
a rekonstrukce tohoto zařízení pro potřeby města a jeho občanů bylo
správným rozhodnutím. Neustále se však odkrývají neskutečná „tajemství“
původního majitele a dalších uživatelů. Jako bývalý družstevník si však kladu
otázku, kdo za takto devastující stav odpovídal. Obávám se, že případný
soukromý investor, pokud by chtěl toto zařízení plně zrekonstruovat, by nebyl
schopen zajistit si „normální“ návratnost v reálném čase. Aktuální situace je
taková, že byla dokončena rekonstrukce kuchyně a přilehlých provozů,
v dohledné době se bude realizovat na objektu nová fasáda (opět v návaznosti na podmínky financování s využitím dotací), řeší se další využití
vinárny, a nakonec se připravuje dlouhodobý pronájem restauračního zařízení (v souladu s podmínkami dotací).
5.Mnozí z Vás před několika měsíci registrovali aktivity při dokončování
rekonstrukce městského parku. Pak bylo „ticho po pěšině“ a teď se zase něco
děje. Příčinou bylo prověřování možností zajistit financování s využitím
inzerce
10
nových dotačních titulů. Bohužel podmínky uvedené v dotační výzvě nebyly
pro naši žádost přijatelné, takže se pokračuje a nejpozději letos na podzim
bude dokončeno. Osobně mě velmi těší, když vidím park plný maminek
a dětí. Nejde o to mít krásně zelenou trávu a nesmět na ní vstoupit.
6.V řešení je projekt zastřešení nástupních ostrůvků na autobusovém nádraží. Jakmile bude dokončeno, zmizí stávající čekárna, tj. bude zbourána.
7.S ohledem na trvalý nešvar vandalství, zakládání černých skládek
apod. bylo pořízeno několik fotopastí, které budou umisťovány v potenciálně
rizikových lokalitách a nahodile v čase. Věřím, že to bude jedna z nejrychleji návratných investic. Je ale velká škoda, že si sami na sebe musíme pořizovat takový bič.
Témat k diskuzi je určitě hodně. Je to bezesporu vztah městského úřadu
a občanů, který je někdy nelogicky primárně postavený do pozice nesmiřitelných nepřátel. Dále určitě dopravní bezpečnost, dopravní obslužnost, demografický vývoj a zaměstnanost v místě zejména u mladistvých a seniorů,
tradice, atd. V neposlední řadě je to marketing města, na kterém se bez
rozdílu podílíme všichni svým chováním. Marketing není spojený jen se
zbožím a rozhodně to není zlo. Co Vás napadá jiného?
Karel Osička
zastupitel a člen Rady města
oriekultura a historiekultu
raahistoriekulturaahistor
ZAJÍMAVÉ PŘEDMĚTY Z MUZEJNÍCH SBÍREK – OPLATNICE NA HOSTIESBÍRE
Ve sbírkách našeho muzea se nachází předmět, se kterým se běžně nesetkáváme. Jedná se oplatnici na výrobu hostií, oplatků užívaných při slavení
mše svaté. Forma je dlouhá 70 cm. Připomíná velké železné dvouramenné
kleště, spojené šroubem, zakončené dvěma ovály, které mají rozměr 17,5 x
12 cm. Na vnitřní straně jednoho oválu jsou ve čtyřech kruzích vyryty
náboženské motivy. Na dvou velkých kruzích je uprostřed zobrazen ukřižovaný Kristus. Okraj vzoru oplatnice je lemovaný rytinou, připomínající
plamínky. Ve dvou malých rytinách je zachycen ležící beránek s křížem –
symbol Krista. Na konci ramen kleští je očko a zářezy na zajištění formy.
Stáří formy nelze přesně určit, protože není datována. Oplatnice tohoto
typu se vyráběly na našem území již v 16. století. Podle některých znaků se
dá usuzovat, že oplatnice pochází minimálně z přelomu 18. a 19. století až
první čtvrtiny 19. století, ale může být ještě starší. Stejně tak nemůžeme
přesně určit místo používání oplatnice. Přesně víme pouze to, že ji muzeu
daroval pan František Přikryl z Velkých Bílovic.
Oplatky nebo hostie se vyráběly tak, že se mezi koncové ovály nalilo těsto
z mouky a vody. Oplatnice se sevřela a v rozpálené peci či na otevřeném ohni
se peklo. Výroba hostií tímto způsobem je doložena již od středověku a ve
větší míře se prováděla až do konce 19. století. Oplatky se vyráběly nejen pro
bohoslužebné účely, ale také pro běžnou konzumaci. Potřené medem nesměly
například chybět na štědrovečerním stole našich předků.
Vraťme se ale k hostiím. Dříve si často větší farnosti vyráběly hostie pro
své potřeby samy. V současnosti je v ČR pouze jedno místo, kde se hostie
vyrábí. Je to výrobna v Bílé Vodě u Javorníka na Jesenicku, kde se mimo jiné
ročně vyprodukuje okolo 20 milionů hostií. K výrobě se nepoužívají železné
oplatnice, základní suroviny ale zůstávají stejné, voda a mouka. Z těchto ingrediencí se namíchá těsto, upečou se obdélníkové oplatky a po navlhčení
se vykrajují hostie.
Zajímavostí je, že „sériová“ výroba hostií se od 50. let 20. století
v českých zemích soustředila pouze do dvou míst. Zpočátku hostie vyráběly
dominikánky v Charitním domově Broumov. V letech 1984 – 2001 pak
vyráběly hostie v Bílé Vodě sestry z řádu Dcer křesťanské lásky a poté premonstrátky, od roku 2001 pokračují ve výrobě hostií a dalších produktů
z oplatků civilní zaměstnanci.
Historický kroužek
POZVÁNKAPOZVÁNKAPOZVÁNKAPOZVÁNKA
ÚLETY 2013 a COUNTRY pod Předníma
Josef Kralovič ve spolupráci s místními vinaři a Městem Velké Bílovice srdečně zve všechny příznivce pohodové
muziky na sedmý ročník folkového festivalu ÚLETY 2013, který se bude konat
v sobotu 29.června od 19:00 na náměstí sv. Jana v trati pod Předníma.
V přírodním areálu mezi velkobílovskými sklepy se představí například soubor ZUŠ DÁREČCI, zdejší folkové
rodinné trio MARIÁN & ÚLETY, brněnský bluegrasový EARLY TIMES nebo netradiční
českoamerické seskupení DANIEL AND THE MORAVIA a samozřejmě další skupiny i písničkáři.
Po skončení přehlídky následuje country večer,
kde k tanci i poslechu bude hrát
COUNTRY MUSIC RANCH z Brna.
Občerstvení je zajištěno.
V případě nepřízně počasí akce proběhne v Kulturním domě.
11
oriekultura a historiekultu
raahistoriekulturaahistor
ZAJÍMAVÉ BUDOVY VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH:ZAJÍMAVÉBUDOVY
„CIHELNA“ – DOPLNĚK K OBECNÍ CIHELNĚ „NAD PŘEDNÍMA“„CI
V druhém čísle letošního Zpravodaje se zmínila
členka historického kroužku paní Irena Dojáčková
(roz. Zapletalová) o cihelnách ve Velkých Bílovicích.
Informace čerpala z dostupných zdrojů, především
z kroniky rodu Leblochlů, č. p. 74. Jelikož jsem se
touto problematikou zabýval již v roce 2007 a vlastním i podklady o cihelně a jiných zajímavých tématech z Velkých Bílovic, nabídl jsem jí doplnění údajů
k jejímu článku, které ochotně přijala.
Základním a věrohodným dokumentem je odhad
zkonfiskovaného panství po Ladislavu Velenovi ze
Žerotína, který byl do roku 1622 majitelem břeclavského panství a po porážce na Bílé hoře r. 1620
utekl do Uher a později do Polska. Odhad jeho majetku nařídil dne 10. 1. 1623 kardinál František
z Ditrichštejna, který byl v té době i olomouckým
biskupem, a tím i nejvyšším pánem celé Moravy.
Odhad provedli vysocí úředníci Fridrich z Vlašimi,
Jan Matyášovský z Matyášovic a Jiří Přefrkorn
z Ottopachu. Celková částka odhadnutého majetku
z 11 obcí a dalších důchodů činila 229 tisíc zlatých.
Hodnota majetku Bílovic činila 4.802 zlatých, po Břeclavi (5.237 zlatých) tedy byly Bílovice druhou
KALENDÁŘ AKCÍ - 2013KAL
2. 6. 2013
Den dětí – sportovní areál
7. 6. 2013
Závěrečný koncert ZUŠ I
21. 6. 2013
Závěrečný koncert ZUŠ II
28. 6. 2013
Miss víno Morava 2013
29. 6. 2013
Folkový + Country večer
Pod Předníma
06. 7. 2013
Kulturně sportovní
odpoledne na Krástelce
Zpívání pro radost
na Belegradech
1. 8. 2013
Setkání Pod Předníma
11. 8. 2013
Zahrávání hodů
9. – 11. 8. 2013 Výstava drobného
zvířectva za starou školou
24. 8. 2013
„Zarážání“ hory ve sklepní
uličce Horenského práva
7. 9. 2013
Tradiční ruční stavění máje
8. – 10. 9. 2013 Hody
12
nejhodnotnější obcí. Pro zajímavost uvádím hodnotu
podle činností:
Obilí
960 zl. (bylo možné pěstovat 8 MTU
ozimu a 8 MTU jařin, 1 MTU = 30 měřic)
Dobytek 2.272 zl. (10 koní, 6 dojnic, 60 jalovic,
3.000 ovcí, 60 ks vepřového)
Vinohrady panské
400 zl. (40 beček á 20 zl.,
1 bečka moravská měla objem 534 l)
Vinohrady robotní
240 zl. (12 beček á 20 zl.)
Desátkové víno
400 zl. (20 beček á 20 zl.)
Cihelna - výroba je určena pouze pro šlechtu
Zahrada 30 zl. (zelenina pro šlechtu se do tržeb
nepočítá)
Tvrz
500 zl. (ohodnocení výnosu podle zvyků)
Rybníčky - jedná se o násady pro břeclavský rybník
Celkem 4.802 zl.
Tento dokument nám písemně dokládá existenci
tzv. panské cihelny. Kdo ji zbudoval, jestli to byli Lichtenštejnové nebo Žerotínové, ovšem přesně nevíme.
Lichtenštejnové vlastnili Bílovice v letech 1417 –
1524 a 1638 – 1945. Žerotínové pak v letech 1532
– 1622. Pokud jde o využívání panské cihelny Lichtenštejny, byla využívána pro ostatní potřeby celého
břeclavského panství. U Žerotínů je využívání cihelny
v samotných Bílovicích pravděpodobnější. Na stavbu
sklepů v 16. století, opravu tvrze a můžeme předpokládat, že i na stavbu bratrské kaple (byla
dokončena roku 1591) byla využívána právě
bílovská cihelna.
Pronajatí panské cihelny kolem roku 1866 je
pravděpodobné. Starosta Václav Lebloch se narodil
6. 9. 1829 a v roce 1848 mu tedy bylo 19 let.
Starostou obce byl až v letech 1861 – 1879. Lichtenštejnové preferovali po roce 1620 vlastní sídla
v Lednici a Valticích. Statek v Bílovicích později pronajali Kufnerům.
V článku je obecní cihelně „Nad Předníma“
věnována pouze zmínka o výrobě vepřovic s domněnkou, že byla nejspíše pro svou prodělečnou
zrušena. Čerpání údajů o obecní cihelně pouze
z kroniky Leblochů je poměrně silně zkresleno.
Obecní i panská cihelna vyráběly současně pálené
cihly i křidlice. Ze zápisu Obecního výboru z 8. 8.
1868 zjišťujeme, že Václav Lebloch provozuje obě cihelny sám. Z uvedeného zápisu vyplývá, že starosta
byl pachtýřem (pronajímatelem, pozn. red.) obecní
cihelny. Dne 24. 11. 1867 potvrzuje Obecní výbor
pronájem na tak dlouho, dokud se tento provoz bude
vyplácet. Kromě pálení cihel dostal starosta do nájmu
i prodej materiálu, jehož roční výnos činil 100 – 120
zlatých. Za každou prodanou fůru inkasoval
40 krejcarů a obci odváděl 30 krejcarů.
Významným počinem, souvisejícím s činností cihelny, je stavba nové školy v roce 1869 (zápis
z 9. 8. 1868 připomíná 80.000 cihel v ceně
15 zlatých za 1.000 cihel). Zápis z 2. 8. 1868 ukládá představenému obce coby pachtýři obecní cihelny, aby opatřil tolik materiálu ke stavbě školy, kolik
bude potřeba, a to v té ceně, za jakou prodává cihly
ostatním. Prodej cihel pro stavbu školy má své
pokračování, jak uvádí zápis Obecního výboru
z 18. 7. 1869, kde první radní uvádí, že náš starosta
Václav Lebloch ponechal obci drobný materiál za
15 zlatých za 1.000 cihel, čímž mu vznikla při nedostatku materiálu nemalá škoda, a proto navrhuje
starostovi doplatit 150 zlatých. Starosta přehodnotil
situaci tak, že věnoval těch 15 zlatých na oslavu při
otevírání školy.
Další zmínka o obecní cihelně je uvedena
v zápise Obecního výboru ze dne 5. 12. 1869, kdy
starosta připomíná neustálé stížnosti na kvalitu
křidlice z obecní cihelny. Výrobu proto hodlá ukončit
a požaduje od obce prodej křidlicových destiček pro
výrobu ve vlastní cihelně. V roce 1876 doporučuje
starosta prodej cihelnové pece. V tomto roce žádá
starosta o pronájem domku v obecní cihelně za
8 zlatých ročně, a to na dobu 5 roků, to je do konce
roku 1880.
Další zmínka o dodávce cihel z obecní cihelny je
zaznamenána z 26. 6. 1864, a to pro stavbu
kovárny a masárny.
Zvlášť zajímavá zmínka o obecní cihelně je uvedena v zápise z 12. 9. 1865, kdy se jednalo
o stavbu kasáren pro císařské vojsko ve Velkých
Bílovicích, kdy obec hodlala poskytnout zdarma
pozemek o rozloze 2 jiter (asi 0.7 ha) a dodávku
cihel z místní cihelny. Pokud by se stavěla kasárna
v Podivíně, obec nabídla 100.000 cihel zdarma, a
to včetně dovozu. Tyto informace nám potvrzují, že
obecní cihelna nebyla žádnou popelkou, ale prosperujícím provozem. Nebyla tedy zrušena pro svou
prodělečnou tak, jak se uvádí v článku minulého
Zpravodaje. Při náročném řízení starosty Leblocha si
nelze představit, že tento by na nějaký ztrátový
provoz doplácel.
Poznámka pro redakci:
1)Název „pudmistr“ se pro hlavního představitele obce používal v 17. Století. V první polovině
19. Století je již nazýval výhradně starostou.
2)Myslím si, že ani zrušení roboty v roce 1848
nemělo zásadní vliv na zrušení cihelny. Její prosperita
byla spíše ovlivněna nahrazením doškových střech
(časté požáry) a výstavbou nových domů pro prudký
nárůst obyvatel.
Jan Maděřič st.
oriekultura a historiekultu
raahistoriekulturaahistor
KRAJ BEZE STÍNU 2013KRAJBEZESTÍNU2013KRAJBEZESTÍNU20
Druhý červnový víkend se bude konat v Krumvíři již XXVIII. ročník folklorní
festival Hanáckého Slovácka KRAJ BEZE STÍNU. I Vaše obec či město patří
do tohoto regionu Slovácka, proto bychom Vás rádi pozvali na 8. – 9. června
2013 do přírodního amfiteátru v Krumvíři, kde budete moci shlédnout
vystoupení cimbálových muzik a folklorních souborů této oblasti. Nedílnou
součástí programu je také Soutěž o nejlepšího verbíře Hanáckého Slovácka.
Co čeká návštěvníky na letošním ročníku slavností? Sobotní program
bude zahájen v podvečer prezentací pěti vinařství Hanáckého Slovácka.
Přislíbila nám účast tato vinařství: Sedláček – Vrbice, Bukovský – Kobylí na
Moravě, Vinařství Žarošice, Zezula – Krumvíř a Jan Stávek – Němčičky,
u kterého se můžete těšit na řízenou degustaci. Na podiu potom přivítáme
cimbálové muziky v přehlídce s názvem „Vyrostli u nás“. Vystoupí cimbálová
muzika Vonica Krumvíř, Vojara Velké Pavlovice, Guráš Velké Bílovice, Strunka
a ZUŠ Klobouky u Brna. Cimbálky se budou na jevišti střídat s účastníky
Soutěže o nejlepšího verbíře Hanáckého Slovácka. Na konci programu bude
vyhlášen vítěz, který postoupí přímo do finále Soutěže o nejlepšího tanečníka
slováckého verbuňku na MFF ve Strážnici a dalších pět finalistů, kteří
postoupí do předkola této soutěže. Večer uzavře beseda u cimbálu za doprovodu všech zúčastněných muzik a s ní spojená škola lidových tanců.
Nedělní program bude provázet motto vyjádřené veršem básně Slovácký
plamen od brněnského autora Josefa Suchého: „Sotva spustila kapela, všichni
se v kole točí, ohnivá křidélka na patách, veselé jiskry v očích.“. Hlavním tématem programu bude tedy tanec. Soubory z oblasti Hanáckého Slovácka
SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HROZENSLOVÁ
HOSTIL BŘECLAVANHOSTILBŘECLAV
Až na pár prázdných židlí v zadních řadách, byl velký sál kulturního
domu v sobotu 6. dubna zcela zaplněn milovníky folklórních tanců a cimbálové muziky. Slovácký krúžek Hrozen pod vedením Veroniky Mádlové si
pro diváky připravil jarní vystoupení a jako váženého hosta pozval
Národopisný soubor Břeclavan, který bude příští rok slavit již 60. narozeniny.
Role moderátorů se zhostil mladý pár Kristýna Osičková a Adam Pálka, kteří
nás svými vtipnými vsuvkami provázeli celým programem. A že to byl program neobyčejně pestrý... Jako doprovodné muziky se střídaly CM Vojara
s primášem Antonínem Pavlušem a CM Břeclavan s primášem Františkem
Blažkem, které doprovázely vždy svůj folklórní soubor.
Oba soubory předvedly opravdu náročné taneční kreace. Bouřlivý
potlesk sklidil Břeclavan za ukázku mládeneckého tance z Kalotaszégu.
Hrozen jim však zdatně konkuroval svým tancem od Trenčína a navíc divákům ve své divadelní vsuvce nabídl návod, jak se vinohrad „sám okope,
aj vysmítá“. Pohybově nejvíce náročné vystoupení, jak podotkli také
moderátoři, si však zvolil a perfektně zvládnul Břeclavan. Jednalo se o tance
z Myjavy, kde dívky doslova létaly vzduchem.
Celé vystoupení bylo věnováno památce zesnulého člena obou souborů
Petra Kovaříka z Moravského Žižkova. Po dvouhodinovém programu následovala beseda u cimbálu s degustací vína místních vinařů, kterým, stejně jako
Městu Velké Bílovice, patří dík za sponzorování akce.
ID
předvedou návštěvníkům pásma zaměřená především na tance regionu, ale
k vidění budou také „modernější“ pásma scénická. Z dětských souborů přijaly pozvání Žižkovjánek – Moravský Žižkov, Ždáničánek – Ždánice, Salajenka – Dambořice, Hanýsek ml. – Šakvice, Kostičánek – Kostice jako host
a program zpestří cimbálová muzika ZUŠ Klobouku se svými zpěváčky. Ze
souborů dospělých přislíbili účast Hustopečská chasa – Hustopeče, Hrozen –
Velké Bílovice, Ždáničan – Ždánice a Hanýsek st. – Šakvice. V obou částech
programu budou představeni finalisté soutěže verbířů jak v kategorii dětí, tak
dospělých. Na úplný závěr vystoupí hlavní host, soubor Kunovjan z Uherského Hradiště.
Připraven je také bohatý doprovodný program s názvem Minimikroregionem Kloboucko na kole, autem nebo pěšky. Návštěvníci Kraje beze stínu
budou mít možnost po celý víkend navštívit mnoho atraktivních míst v Krumvíři
a jeho okolí. V místním muzeu bude k shlédnutí výstava „Jak se lehávalo“.
Dále bude otevřena prodejna Materiály na kroje v Brumovicích, kde se
návštěvníci budou moci také poučit a občerstvit. Morkůvky nabídnou
prohlídku Muzea generálporučíka Františka Peřiny. V Kloboukách bude
zpřístupněn jak větrný mlýn, tak místní i muzeum. Po celý víkend bude
otevřena vinotéka Vinařství Josef Valihrach na Kašnici. Do programu bude
také zapojený městys Boleradice a Borkovany s muzeem velikonočních škrabaných kraslic. V areálu Kraje beze stínu bude po celý víkend zajištěno
tradiční občerstvení a v neděli proběhne jarmark lidových řemesel.
Více informací naleznete na našich nových internetových stránkách
www.krajbezestinu.cz či na našich facebookových stránkách.
Programová a organizační rada Kraje beze stínu 2013
OKRESNÍ ZÁVODY V ATLETICEO
Uprostřed dubna v krásný slunečný den vyrazilo atletické družstvo poskládané z dětí naší školy do Břeclavi na okresní přebory v atletice. Velkobílovičtí
sportovci se na atletické dráze objevili po mnoha letech a zanechali za sebou
výraznou stopu. Na první pohled nezkušené družstvo, tvořené všemi kategoriemi chlapců i dívek, si poradilo s nástrahami velké atletiky poměrně
dobře. Vždyť spousta z našich žáků viděla tartanovou dráhu vůbec poprvé
v životě. Někteří se přesvědčili, že se mohou poměřit i s těmi nejlepšími
v okrese a jiní zase poznali, že bez tréninku a píle nemohou dosáhnout
prakticky ničeho.
Z Břeclavi se nám podařilo přivézt sbírku čtyř medailí, dokonce jedné
zlaté. Zásluhu na ní má Matěj Osička, který výborně takticky zvládl svůj běh
na 1500 metrů a bral první místo v kategorii žáků. Stříbrný úspěch si
vysprintoval Filip Riess, který výborným časem 9,64 s jen těsně zaostal ve
finále dorostenců za prvním. Dalšími medailisty byli Ondra Havlíček,
velkobílovický silák, který dokázal vrhnout pětikilovou kouli do vzdálenosti
10,58 m, a Šárka Nováková, jež si v běhu na 800 m téměř s nasazením
svého života doběhla pro druhé místo v kategorii dorostenek. Další výborné
výkony předvedli Vojta Valenta ve sprintu, či Mirek Nečas v kouli, Adéla
Mikulicová ve vytrvalostním běhu a Renata Osičková ve skoku do dálky. Není
důležité vyhrát, ale zúčastnit se, a proto chci poděkovat všem ostatním závodníkům, kteří se na závody přihlásili a kteří nás reprezentovali, jmenovitě:
Markéta Hromková, Bára Pechová, Nikol Mikuličová, Dalibor Šmída, Franta
Opluštil a Dominik Jochmann.
Všem gratuluji k předvedeným výkonům a k úspěšné premiéře ve světě
královny sportu, atletice.
Bc. Petr Zelinka
13
ARGENTINAARGENTINAARG
Vážení spoluobčané, milí čtenáři,
Ve dnech 12. - 28. dubna letošního roku navštívila skupina našich občanů české
krajany v družebním městě Presidencia Roque Saenz Peňa (Saenz Peňa) v daleké
Argentině, kde žije imnoho potomků velkobílovických rodáků. Na oficiální oslavy
100. výročí osídlení argentinského Chaca českými krajany, byli prostřednictvím českého
krajanského spolku Unión Chechoeslovaca ze Saenz Peňa pozváni muzikanti
a tanečníci z našeho města. Dle rozhodnutí zastupitelstva města Velké Bílovice bylo
kekrajanům vysláno pět velkobílovických muzikantů (Zemánek Pavel, Matulík Václav,
Osička Pavel, Osičková Anna a Koláček Tomáš a deset tanečníků slováckého krůžku
Hrozen Veronika Mádlová, Jana Oslzlá, Monika Osičková, Pavlína Hubačková, Martina Poláková, Martin Hemza, Václav Kohout, Robert Osička, Radek Zapletal a Radek
Zabloudil). Spolu s nimi se oslav zúčastnila i starostka města M. Vlková s manželem
a předsedkyní o.s. Chaco-Checo p. Zdenkou Řeháčkovou, kteří byli na návštěvu Saenz
Peňa pozváni starostou města p. G. Cipolini. Celá tato výprava navštívila během svého
pobytu i krajanské spolky žijící v Buenos Aires (spolek Sokol a Sparta) a ve městě Resistencia. Saenz Peňa bylo centrem oslav a zde se celá naše skupina zúčastnila všech
programů připravených v rámci tohoto, pro krajany mimořádně významného výročí.
Naši muzikanti a tanečníci tu vystupovali po dobu šesti dnů v každém kulturním programu, který byl velmi náročný, neboť trval vždy několik hodin.. Vedle této činnosti
připravili krajané v družebním městě Saenz Peňa i další doprovodné akce, které byly
směrovány k vzájemnému setkání s potomky velkobílovických rodáků a k seznámení
s historií a životem prvních českých emigrantů. Součástí programu byla návštěva
výzkumného ústavu bavlny, kde bylo připomenuto 90. výročí jeho založení.
Oslav 100. výročí prvního osídlení argentinského Chaca českými krajany se
osobně zúčastnili i zástupci velvyslanectví České republiky v čele si velvyslancem p. Petrem Kopřivou a také zástupci velvyslanectví Slovenské republiky a další významní hosté
z Buenos Aires a Resistencie, které je hlavním městem provincie Chaco. Po ukončení
oslav vedla naše další cesta na sever Argentiny do provincie Misiones, kde jsme ve
městě Oberá navštívili další český krajanský spolek.
Celý záměr této návštěvy byl realizován z vlastních zdrojů účastníků a za finanční
podpory města Velké Bílovice, p. Stanislava Mádla, p. Martina Osičky, p. Vladimíra
Poliaka, Klenotnictví Opluštilovi, spol. p. Pavla Růžičky, p. Františka Prudíka,
velkobílovických vinařů a spol. Agropol. Velká pomoc a podpora při náročné cestě za
krajany byla poskytnuta i ze strany ministerstva zahraničních věcí ČR prostřednictvím
českého velvyslanectví, které hradilo naše cesty po Argentině. Neocenitelná byla i péče
a pohostinnost našich krajanů, kteří se postarali o ubytování a stravování celé naší
skupiny ve všech navštívených městech a také maximální pomoc při realizaci oslav ze
strany města P.R. Saenz Peňa a jeho p. starosty. Bez této vydatné pomoci by bylo velmi
obtížné cestu do Argentiny uskutečnit, poznat tak blíže potomky našich krajanů, kteří
stále vnímají svůj původ, jejich způsob života, předat pozdravy od jejich příbuzných
našeho města a Velké Bílovice i Českou republiku zde dobře reprezentovat.
V této zvláštní příloze přinášíme fotoreportáž z naší cesty, která obsahuje zejména
setkání s těmi, kteří mají v Argentině předky pocházející z našeho města.
S krajany u českého muzea - dříve českého domu, který založil Jan Osička
z Velkých Bílovic
14
Argentinská děvčata ve velkobílovických krojích, první zprava Miram Botik,
příbuzná rodiny Baumanovy
Členové českého spolku v Saenz Peni
Neteř a švagrová p. Boženy Zapletalové
Richard Hopian a jeho žena Sylva
Alegorický vůz našich krajanů při oslavách (M. Novotná, R.Hopian)
Na čakře u Knížů, kam se přiženil Richard Hopian
Blanka Česalová (1. zleva) se svou neteří při představení její nové knihy
o životě krajanů v Argentině
Valerio Bařina, bratranec Františka a Ludvíka Hanáčkových, rodiče
pocházeli ze Svárova
Divadelní představení o příjezdu rodiny Šašvatovy a Novotné do Saenz Peni
Nejmladší generace milovníků lidových tanců
Návštěva výzkumného ústavu bavlny u příležitosti 90. výročí jeho založení
15
Děti a vnuci p. Pavla Černého
p. Julie Malcová - Hrdinová (1. zprava), odjela z V. Bílovic ve svých
dvou letech
Všechna vystoupení měla vždy hojnou účast krajanů
Margita Šašvatová (1. zprava), vnučka Petra Šašvaty, její dcery a vnučka
Kdo je kdo ? Zleva Robert Bubeník, president českého spolku, vedle Carlos
Jurásek
Paní Bařinová Marie (vpravo), sestra Valeria Bařiny, narodila se ve Velkých
Bílovicích
S vnučkou P. Šašvaty a jejím manželem
16
Na návštěvě u krajanů v Oberá, oblast Misiones
Odhalení pamětní desky u příležitosti 100. výročí osídlení argentinského
Chaca českými krajany
Pan Damborský Jan s manželkou – dle jeho sdělení bydleli blízko kostela
Na návštěvě v družstvu pěstitelů a zpracovatelů bavlny a masa (Pavel Černý
ml. 1. zprava a vedle Karel Hopian
S krajany u pamětní desky věnované panu P. Šašvatovi
a panu J. Novotnému
Setkání Osičků v Argentině (druhý zleva Juan, uprostřed Jiří – vnuci Jana
Osičky, zakladatele českého domu v Saenz Peni, druhý zprava jeho syn Juan
Zdeněk a před ním jeho vnučka)
Setkání s krajany po příjezdu do Saenz Peňa. (2. zleva Pavel Černý st.,
vprostřed Pavel Černý ml. a 1. zprava Václav Černý)
17
oriekultura a historiekultu
raahistoriekulturaahistor
SPIEVA CELÁ DEDINA 2013SPIEVACELÁDEDINA2013SPIEV
Už viac ako dvadsať rokov sa v našej obci Šenkvice organizuje podujatie
s názvom,,Spieva celá dedina“. Od prvého ročníka, ktorý sa konal v roku 1989, sa
táto kultúrna akcia usporadúva pod záštitou a organizačným vedením Spolku žien v
Šenkviciach. Inak tomu nebolo ani tento rok. Navyše, okrem našich domácich spevákov
predstavili svoje talenty aj družobné Velké Bílovice.
V sobotu, 4. mája 2013 čakali návštevníkov na ich miestach dva hlasovacie lístky.
Na prvom mohol každý označiť päť zo sedemnástich ľudových piesní, ktoré ho najviac
zaujali, na druhom vyberali tri z deviatich populárnych piesní. Počas celého večera
zneli tie najkrajšie melódie, striedali sa nielen speváci a speváčky, ale aj kapely a nádherné kroje. Talentovaní speváci – od najmladšej 6 ročnej Dorotky Brůčkové z Velkých
Bílovic a 11 ročnej Kristínky Novákovej zo Šenkvic až po najskôr narodenú „Babulu“
Brunovskú spievali svoje obľúbené piesne v slovenčine a češtine, ba dokonca z pódia
zaznela aj ruština.
Pokým organizátorky podujatia – členky Spolku žien v Šenkviciach spočítavali
hlasy, v sále počúvali všetci návštevníci so zatajeným dychom „Bačovské písně“ v podaní hosťa večera – Michala Tetura, ktorého sprevádzal na klávesy Štěpán Baloun. Po
ich profesionálnom, kultivovanom vystúpení vyhlásili organizátori výsledky speváckej
súťaže a odovzdali všetkým účinkujúcim malé spomienkové darčeky a ceny víťazom.
Ľudová pieseň:
1./ Kaťuša Babula Brunovská
2./ Červená suknička Iva Kubicová, P. Brunovská
3./ Vlaštověnka lítá Dorotka Brúčková
4./ Mamkomoja Alena Speváková
5./ Až sa mamkovydám J.Snovická, E. Grófová
Populárna pieseň:
1./ Poďme si o láske zaspievať F. Noskovič
2./ Anjeli lietajú nízko S. Baričičová
3./ Na návrší taký dom A. Petráš
Okrem toho odovzdali svoje ceny aj prítomní starostovia : Marie Vlkováza dvojjazyčnú pieseň „Červená suknička“ a Peter Fitz za krásny spevácky prejav Jane
Snovickej.
Počas večera vystúpilo 17 spevákov
hudobný sprievod - CM Lália s primášom Martinom Čechom a Šenkvická muzika
s Jožkom Pallom
18
moderovali Františka Šarmírová a Anna Varadinová
klávesy : Štěpán Baloun, gitara Jozef Michálek.
inzerce
kolkaškoly a školkaškoly
aškolkaškolvaškolkaško
PROJEKT BADATEL NA ZŠ VELKÉ BÍLOVICEPROJEKTBADATELNAZ
V únoru letošního roku začal v rámci výzvy Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlašovaného Jihomoravským krajem
na Základní škole Velké Bílovice projekt nazvaný Badatelem za poznáním
vědy, techniky a přírody.
Projekt plánovaný do ledna 2015 je zaměřen na zlepšení vzdělávání na
základní škole v přírodních a technických předmětech s cílem rozšířit a změnit
styl výuky, tzn. přejít od memorování faktů k rozvoji znalostí prostřednictvím
experimentů, praktických cvičení, sledováním a použitím nových ICT technologií.
V rámci plánovaných pěti aktivit projektu tak bude probíhat kroužek Věda
hrou, výuka informatiky s inovativním využíváním ICT, ve fyzice, v přírodopisu
a v chemii budou používány moderní senzory a přístroje pro počítačový záznam a zpracování dat a díky webu budou mít žáci možnost pozorovat své
experimenty i po vyučování. Bude také vybudována a vybavena venkovní
přírodovědná učebna pro výuku biologie a potřeby dětské družiny, vznikne
kroužek technické činnosti a spolu se školní družinou bude rozvíjet manuální
zručnost dětí při práci se dřevem, kovy a plasty a bude vytvořen evaluační
systém školy. Do projektu bude zapojeno přibližně 330 žáků a 11 pedagogů.
Před zahájením samotné výuky, která již započala, probíhala a probíhají
výběrová řízení na dopravce, na novou výpočetní techniku, notebooky a senzory. Učitelé byli proškoleni v práci s využíváním nových ICT technologií,
např. absolvováním kurzů na zpracování videa, tvorbu animace a grafiky,
pro práci se senzory, pro tvorbu e-learningových kurzů a tvorbu audiovizuálních učebních materiálů. Dovednosti získané na těchto seminářích
budou pedagogové následně uplatňovat ve výuce a v kroužcích.
V průběhu projektu budou vznikat nové pomůcky – e-learningové kurzy,
učební materiály, tištěné laminované návody, elektronická kartotéka k technické knihovně a jako doprovodné aktivity proběhnou workshopy, besedy,
výstavky prací žáků a různé motivační exkurze.
Žáci již měli možnost navštívit například v rámci doprovodných aktivitexkurzí strojní závod REC group ve Starém Městě u Uherského Hradiště
a paní učitelky například ekologické centrum Lipka u Brna.
Celý projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, a to ve výši 6.326.030,- Kč. Realizačně je
zabezpečován pracovníky ze strany příjemce dotace a ve spolupráci s externími odborníky.
19
kolkaškoly a školkaškoly
aškolkaškolvaškolkaško
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍPŘIJÍMACÍŘÍZ
V letošním školním roce ukončí docházku do základní školy 38 žáků devátých ročníků. Z tohoto počtu se 6 žáků hlásí na gymnázium a 21 na střední
odborné školy (např. stavební, zdravotnické, lesnickou, vinařskou aj.).
Zbývajících 11 žáků si podalo přihlášky na učební obory (truhlář,
kadeřnice, opravář motorových vozidel, tesař aj.).
Současně bylo přijato 5 žáků z pátých ročníků na osmileté gymnázium
do Velkých Pavlovic.
Všem přejeme úspěšný start do další etapy jejich života.
Mgr. Dáša Haluzová
COCA COLA CUPCOCACOLACU
Již třetí kolo, tentokráte oblastní kolo v Coca Cola cupu se odehrálo v Břeclavi na stadionu MSK Břeclav. Naše škola postoupila a v konkurenci škol Břeclav Kupkova, Mutěnice a Kyjov si nevedla vůbec špatně. Do poslední minuty
jsme hráli o postup, který nám nebyl přán i díky několika zraněním. Ale
pěkně po pořádku...
Tým odjel do Břeclavi s jasným cílem zahrát si fotbal, příliš neinkasovat
a dál se uvidí. Hned v prvním zápase jsme ovšem ukázali, že máme sílu na
to hrát o postup, když jsme porazili ZŠ Kupkova Břeclav 1:0 zásluhou
přímého kopu Filipa Riesse, kapitána výběru. Celý zápas jsme byli lepší,
a také zaslouženě zvítězili. Druhý zápas s mutěnickou základkou byl velice
vyrovnaný. Gól i přes velké šance nepadl, a tak jsme se rozešli smírně 0:0.
Třetí zápas jsme rychle vedli 2:0, když se trefili Petr Svoboda a střídající
Milan Skoupil. Ovšem smůla se nám lepila na paty. Nejdříve nevydržel
vysoké nasazení Michal a poté pro zranění musel odstoupit brankář Jakub.
To už byl stav vyrovnaný 2:2. Do branky se postavil Milan a ve své premiéře
vychytal minimálně jednu velkou šanci. Skóre už se nezměnilo, a tak jsme po
výhře a dvou remízách zůstali na druhém nepostupovém místě.
Za snahu bych chtěl celému týmu poděkovat a brankáři popřát brzké uzdravení.
EXKURZE DO FIRMY KOVOSTEEL
Dne 11. 4. 2013 se zúčastnila naše třída 6. A spolu se 6. B exkurze do
firmy KOVOSTEEL ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Doprovázely nás
pí. učitelka Vízdalová a p. zástupkyně Balgová.
Jeli jsme autobusem, cesta nám uběhla docela rychle. Po příjezdu se nás
ujala paní průvodkyně. Pozvala nás k zajímavé přednášce o recyklaci
odpadu, kterou jsme si vychutnali vleže. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí o třídění odpadu, které je důležité pro záchranu naší planety pro
budoucí generace. Po přednášce nás vláček zavezl na sběrný dvůr, kde jsme
názorně viděli, jak se jeřábem třídí odpad. Pak jsme navštívili KOVOZOO.
Zde nás přivítala hezká kovová zvířátka. Exkurzi jsme ukončili prohlídkou
lodě a majáku, kterou jsme si užili.
Myslím, že jsme strávili zajímavé dopoledne a exkurze byla pro nás
hodně poučná. Děkujeme všem za její uskutečnění a taky paním učitelkám,
že s námi měly trpělivost!
Jana Pálková, 6. A
20
FYZIKÁLNÍ VYSTOUPENÍFYZIKÁLNÍV
– CESTA NA MARS-CESTANAMARSCE
Ve dnech 29. a 30. 4. se žáci z pátých tříd a celého druhého stupně
zúčastnili fyzikální show na téma Cesta na Mars, kterou zorganizovala
p. učitelka Bajáková. Vystoupením provázeli dva doktorandi, kteří se zabývají fyzikou a matematikou na vysoké škole.
Hned na začátku jsme měli možnost pracovat s přístrojem, který měřil
sílu stisku ruky. Dvě nejlepší holky a nejlepší kluk „postoupili“ do „dalšího
kola“, kde měli mít co nejvíce stisknutou ruku, a to po dobu 15 s, což se zdá
málo, ale když si zkusíte mít zatnutou ruku a snažíte se vyvíjet co největší
sílu, tak je to dost dlouho. Potom jsme pomalu přešli k tomu, kolik s sebou musí
mít kosmonauti vzduchu. Číslo nás překvapilo. Takové množství kyslíku! Podívali jsme se také na video z ISS stanice, kde byli nafilmováni kosmonauti ve
stavu beztíže.
Tito fyzikové spolupracují i s kriminalisty, a proto jsme se dostali až ke
smrti Jana Masaryka, syna našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, což
mě asi zaujalo ze všeho nejvíce. Z fyzikálního hlediska je jeho smrt velmi zajímavá. To, že by se mi mohlo po pádu z okna utrhnout srdce, jsem netušila.
Na závěr jsme vypustili maketu rakety, která letěla přes polovinu učebny
fyziky.
Doufám, že takových vystoupení bude na naší škole jen a jen přibývat.
Gabriela Solaříková, 7. A
DIVADLO O DIVADLE VE 20. STOLETÍ
V pátek 26. dubna jsme měli místo necelých dvou vyučovacích hodin divadlo. Dvojice herců z Divadélka pro školy z Hradce Králové nás seznámila
s českým divadlem ve 20. století.
Předváděli nám scénky z různých divadelních her z různých divadel
(Husa na provázku, Semafor, …). Viděli jsme např. ukázky z divadelních her
Válka s mloky, Balada pro banditu nebo Vyšetřování ztráty třídní knihy.
Některé holky litovaly třeba Nikču Langovou, která musela předvádět
těhotnou Eržiku z Balady pro banditu a vyslechnout si milostnou písničku.
Divadlo bylo docela vtipné, pro někoho míň, pro někoho víc.
Solaříková G., 7. A
ŽESŤOVÉ KVARTETOŽESŤOVÉK
27. 3. 2013 se uskutečnil koncert žesťového kvarteta, který se konal
v tělocvičně naší základní školy. V tomto kvartetu pod vedením Luboše Řehánka hráli učitelé ze základních uměleckých škol. Žesťový kvartet tvoří tuba,
pozoun a dvě trumpety, což je nádherná souhra v ladění a barvě tonů. Koncert začínal nejdříve pro žáky 1. stupně, kterým hráli lidové písničky, ale pro
2. stupeň si už nachystali náročnější hudbu, která nás měla poučit o historii
a rozvoji hudebních nástrojů. Hráli od období středověké hudby až po období jazzu. Zaujala nás např. známá skladba Malá noční hudba od
W. A. Mozarta. Pan učitel Řehánek nám koncert zpestřil i zajímavými historkami o skladatelích.
Koncert se nám velice líbil, protože muzikanti velmi dobře hráli a bylo to
poučné.
Adam Pazderka a Tomáš Matulík, 8. A
kolkaškoly a školkaškoly
aškolkaškolvaškolkaško
VE DVOU POSLEDNÍCH ČLÁNCÍCH SE ZAČTĚTE DO MLUVNÍHO CVIČENÍ ŽÁKYŇ DEVÁTÉHO ROČNÍKU NA TÉMA:
PROČ JE DŮLEŽITÉ DODRŽOVAT PRAVIDLAPROČJEDŮLEŽITÉDOD
Pravidla, to jsou zásady, které by měl dodržovat každý člověk bez ohledu
na věk, pohlaví, vyznání, etnickou skupinu atd.
Proč bychom je měli dodržovat? Protože kdyby nebyla pravidla, nebo je
někdo nedodržoval, na světě by byl velký chaos. Každý by si dělal, co by
chtěl. Představte si, že přijdete do divadla a nějaký divák si zuje boty, dá si
nohy na sedadlo, rozvalí se jako doma na gauči a hlasitě začne jíst. Nebyl
by to hezký pohled. Proto by se měla dodržovat pravidla kdykoliv a kdekoliv.
Říká se, že pravidla jsou na to, aby se porušovala. Ale není tomu vždy
tak. Důkazem je výše uvedená situace. Pravidla jsou hlavně zásady slušného
chování, bez kterých by se asi hodně těžko žilo.
Myslím si, že pravidla a zásady jsou velice důležité. Ale i přes mé tvrzení
je občas nedodržuji, např. pravidla, která máme určena doma, ve škole nebo
na ulici.
Na závěr bych se každý měl zamyslet nad tím, kdy a kde je dodržujeme
a jak to ovlivňuje náš život.
Barbora Růžičková, 9. A
Pravidla jsou návod na to, jak udržovat místa v nejlepší atmosféře. Pokud
se pravidla poruší, nelíbí se to nikomu a vznikají pouze problémy
a komplikace v souznění společnosti. V životě jsou vždy nějaká pravidla. Ať
jsou to silniční pravidla nebo pravidla slušného chování. Lidé se štítí osob,
které svým nedodržováním pravidel ohrožují společnost. Na dodržování
pravidel dohlíží policie. Musí dohlížet na všechny, a to bez výjimky.
Kdyby všichni na planetě dodržovali pravidla, hodně věcí by se změnilo.
Nepanoval by rasismus, vláda by nerozprodávala svůj majetek, mladí by nefetovali a obchodníci by nedávali do výrobků náhražky. Líbilo by se to všem,
ale jak lidi přimět k tomu, aby to dělali? Bohužel to asi nikdy nepůjde. Někdo
nedodržování pravidel bere jako vtip, ale není tomu tak vždy a hodně lidí si
to uvědomí, až když vidí následky svého chování. To už je bohužel někdy
pozdě.
Kdyby se každý trochu zamyslel sám nad sebou, nic takového by
nedělal. Pravidla jsou pro dobro lidstva a nedodržují je jen ti, kteří mají
o sobě hodně vysoké mínění!
Barbora Pechová 9. A
INFORMACE Z MĚSTSKÉ KNIHOVNYINFORMACEZMĚSTSKÉKNIHO
Michopulu, H.: Recepty z farmářského trhu 1, 2 – nápady na přípravu
pokrmů z domácích plodin v jednotlivých ročních obdobích
Baláková, A.: Tradiční recepty bez lepku – skvělé recepty z české a moravské
kuchyně, které vás přesvědčí, že i bez lepku se jídlo může stát požitkem
Vožická, M.: Jak přežít konec civilizace – praktické a vtipné rady pro případ, že bychom přišli o vymoženosti civilizace
Duhigg, Ch.: Síla zvyku – proč děláme to, co děláme, a jak to změnit
Martin, G.R.R.: Píseň ledu a ohně - kniha 3. – 5. – další díly slavné fantasy
série
Polách, A.: Bratři ze Soluně – pohnuté životní osudy věrozvěstů Cyrila
a Metoděje
Arutunyan, A.: Mystérium Putin – vysoce aktuální a provokativní kniha americko-ruské politické reportérky
Keleová-Vasilková, T.: Ranč u dědečka – nejnovější román pro ženy od
oblíbené autorky
Ross, A.: Pan Burák – napínavý psychologický příběh s kriminální zápletkou
Munro, A.: Příliš mnoho štěstí – mladé i stárnoucí hrdinky čelící zlomovým
životním situacím v zatím posledním svazku próz
Albrecht, O: Postavte si vlastní město ze stavebnice LEGO® - spousta námětů,
jak krok za krokem z hromady kostiček vykouzlit nový svět
Žáček, J.: Krysáci 2 – Krysáci jsou zase spolu – pokračování oblíbených
příběhů večerníčkovských hrdinů Huberta, Hodana, Ludvíčka a Edáčka
Dvojjazyčné pohádky: Děti krále Líra, Dvanáct tančících princezen, Fin
Drsňák – česko-anglické čtení pro začátečníky
…a řada dalších knižních novinek pro všechny věkové kategorie…
+ nový soubor výměnného fondu pro období květen – říjen 2013
Navštivte naše webové stránky na www.knihovnavelkebilovice.webk.cz
PODĚKOVÁNÍ:
Děkuji Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ Velké Bílovice za úhradu ročního
předplatného časopisu ABC
AKTUÁLNÍ INFORMACE NEJEN O PRÁZDNINOVÉM PROVOZU KNIHOVNY SLEDUJTE NA NAŠICH WEBOVÝCH STRÁNKÁCH A V HLÁŠENÍ
MÍSTNÍHO ROZHLASU!
inzerce
Ing. Ivana Sládková, Věnceslava Osičková
Velké Bílovice, Jízdárna 424
Tel.: 519 347 216, 608 747 452
Nabízí:
- Vedení podvojného účetnictví
a daňové evidence včetně mezd
- Účetní a daňové poradenství,
zpracování daňového přiznání
Půjčovní doba:
Pondělí: zavřeno
Úterý:
12.30 - 19.00
Středa:
8.00 - 12.00
12.30 - 15.00
Čtvrtek:
12.30 - 19.00
Pátek:
8.00 - 12.00
E-mail: [email protected], Tel. 519 346 616
21
kolkaškoly a školkaškoly
aškolkaškolvaškolkaško
TANEČNÍ SOUTĚŽ BRATISLAVATANEČNÍSOUTĚŽBRATISLAVATANE
Dne 13. dubna 2013 jsme se s taneční skupinou Balanc Velké Bílovice
zúčastnili semifinálového kola v taneční soutěži,, Pohyb bez bariér, Dance
stars" v Bratislavě. Za Balanc jelo tančit 75 tanečníků z naší Základní
umělecké školy. Hned od začátku dne jsme jeli s cílem si to pořádně užít
a dobře si zatancovat. Soutěžili zde různé taneční styly, od orientálních tanců,
street dance přes mažoretky až po scénický tanec. Všechny ročníky, kromě
nejstaršího Balancu, byly v kategorii scénického tance. Nejstarší Balanc
soutěžil v kategorii Open, kde proti sobě soutěží různé taneční styly, což se
špatně srovnává, ale zatančily výborně! Ze soutěže jsme si odvezli 6 postupů
do finálového kola a 5 medailí. Byl to pro nás šok, vůbec jsme nečekali, že
na slovenské soutěži obsadíme my, jako Češi tolik předních příček a všechna
první tři místa v jedné kategorii. Měli jsme výbornou motivaci a skvělou podporu od ostatních ročníků, paní učitelek a ostatních diváků. Je to krásný pocit,
mít kolem sebe tak báječné lidi. Láska k tanci z nás udělala úžasný ročník.
Každou hodinu si užíváme naplno, ale někdy bychom nechtěly být naší paní
učitelkou, musí s námi mít spoustu trpělivosti. Za výhru i všechno ostatní
vděčíme naším paním učitelkám, skvělé Lence Růžičkové a Eleně Osičkové.
Tímto bychom jim chtěli poděkovat za to, co nás naučily, bez nich bychom
nebyli tam, kde jsme teď. Byl to krásný den pro nás všechny!
tanečnice z nejstaršího ročníku na ZUŠ
Výsledky soutěže:
dětská kategorie scénického tance:
2. místo choreografie ZVESELA - 3. a 4. ročník, choreografie Lenka Růžičková
1. místo choreografie VALČÍČEK - 5. ročník, choreografie Lenka Růžičková
juniorská kategorie scénického tance:
3. místo choreografie OD SRDCE - 7. roč./1. st + 1. roč./2. st, choreografie
Lenka Růžičková
2. místo choreografie PŘÁTELSTVÍ - 7. ročník, choreografie Elena Osičková
1. místo choreografie POLÁRNÍ ZÁŘI VSTŘÍC - 6. ročník, choreografie Elena
Osičková
kategorie dospělých disciplína open:
4. místo choreografie PEOPLE HELP THE PEOPLE - nejstarší skupina Balanc,
choreografie Lenka Růžičková
Všechny zmíněné choreografie získaly postup do finálového kola
18. 5. 2013 opět v Bratislavě.
Výsledek z finálového kola 18. 5. 2013
Děti
1. místo - choreografie VALČÍČEK - 3. a 4. ročník - choreograf Lenka
Růžičková
4. místo - choreografie ZVESELA - 5. ročník - choreograf Lenka Růžičková
Junioři
1. místo - choreografie POLÁRNÍ ZÁŘI VSTŘÍC - 6. ročník - choreograf Elena
Osičková
3. místo - choreografie PŘÁTELSTVÍ - 7. ročník - choreograf Elena Osičková
4. místo - choreografie OD SRDCE - 7. roč. /I. st + 1. roč./II. st. - choreograf
Lenka Růžičková
Dospělí
1. místo - choreografie PEOPLE HELP THE PEOPLE - tan. skupina Balanc choreograf Lenka Růžičková
Máme velkou radost :-)
22
sportsportsportsportsport
sbortsbortsbortsbortsbort
PARIS DANCE OPEN 2013PARISDANCEOPEN2013PARISD
Taneční skupina Balanc z Velkých Bílovic měla tu čest zatančit si v nádherném pařížském divadle a reprezentovat tak naše město i Českou republiku na mezinárodní otevřené soutěži Paris dance open 2013.
Na soutěži se předvedlo 230 choreografií 20 různých tanečních stylů. Za
Balanc tančilo deset tanečnic dospělé věkové kategorie.
Soutěžily s třemi choreografiemi Lenky Růžičkové a každá získala
medaili, což je obrovský úspěch.
2.místo - choreografie PEOPLE HELP THE PEOPLE - disciplína modern ballet,
malé skupiny (4-10 tanečníků)
2.místo. choreografie THE PLAY - disciplína jazz dance, malé skupiny
1.místo - choreografie DANCING FOR MYSELF - trio (Nikola Zapletalová,
Vanesa Hurtíková, Elena Osičková)
Soutěže se účastnilo deset států - ČR, Slovinsko, Srbsko, Rusko, Černá
Hora, Makedonie, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Francie.
Soutěž probíhala 27. a 28.4.2013 v krásném divadle ve středu Paříže,
hned vedle Champs- Élysées.
V Paříži jsme strávily čtyři dny, byla to pro nás velká zkušenost, pocta
a odměna za hodiny strávené na tanečním sále. Odjížděly jsme s pokorou,
že umístit se bude velmi těžké, ale asi se zúročily zkušenosti, přálo nám štěstí
a nesešla se pro nás tak velká konkurence, což nás po pravdě překvapilo.
Přesto si moc dobře uvědomujeme, že je sice krásné držet medaile, ale příště
může být vše jinak.
Jeden den jsme strávily prohlídkou Paříže, vyšly jsme na Eiffelovu věž,
prošly si překrásné zahrady v Louvre, prohlídly si Place de la Concorde,
Památník Míru a mnoho pařížských uliček. Rozhodně jsme si snažily vše užít
naplno, protože kdoví, zda je možné celou akci zopakovat.
Zážitků a pocitů máme mnoho, samozřejmě velkou radost z ocenění,
prohlídky města.. ale nutno dodat, že celý výlet byl i velmi fyzicky náročný.
Cestovaly jsme v noci, následná přeprava do hotelu, celá soutěž, cestování
po Paříži metrem, autobusem, čekání na letišti, všude přelidněno...ale stálo
to za to ! :-)
Velké poděkování patří Městu Velké Bílovice za finanční podporu, bez ní
by nebylo možné cestu podniknout. Velmi si jí vážíme a snažíme se naše
město a naši Základní uměleckou školu co nejlépe reprezentovat. O to větší
radost pak máme, když se podaří dovézt ocenění i z mezinárodních soutěží.
Pro mě osobně je a vždy bude největší výhrou to, že Balanc existuje patnáctým rokem, překonal spoustu překážek, jde si svou cestou a kromě
společných tréninků je i o přátelství, umění a spolupráci lidí, které pojí jedno
- LÁSKA K TANCI.
Za taneční skupinu Balanc - Lenka Růžičková
inzerce
Prodám sudy na víno, zavíněné,
700 litrů – 1 x
600 litrů – 1 x
550 litrů – 2 x
450 litrů – 2 x
volat můžete po 18:00 hodině
na tel. č. 774 347 387
23
sportsportsportsportsport
sbortsbortsbortsbortsbort
PŘÍBĚH VELKOBÍLOVICKÉHO SOKOLA – 1. ČÁSTPŘÍBĚHVE
V roce 2012 jsme si připomněli 150 let od založení České obce sokolské. V roce
2010 pak 100 let od založení Sokola v našem městě Velké Bílovice.
V tomto článku vzpomenu na jednoho z členů, který se přihlásil do místní jednoty
jako jeden z prvních. Zúčastňoval se cvičení v žactvu a v té době měl deset let.
Tento mladý cvičenec byl můj strýc František Malec, který se narodil 2. června
1900 jako první z osmi sourozenců. Své mládí (více než čtvrtinu života) prožil ve
Velkých Bílovicích. Na toto období pak vzpomínal nejraději, i když na etapu svého
života, kdy opustil rodnou vesnici, také rád vzpomíná.
Základní školu navštěvoval ve Velkých Bílovicích. Doma musel matce pomáhat
s mladšími sourozenci. Přísný otec byl zaměstnán na panském dvoře hospodáře.
Pravidelně cvičil v Sokole a později s ním začal chodit i mladší bratr Josef.
Po ukončení školy se strýc vyučil tesařem. V době učení v roce 1914 vypukla
1. světová válka. Činnost v Sokole byla nuceně zastavena. Při dovršení 18 let na něho
nezapomněli úřady a musel narukovat do rakousko-uherské armády. Po krátkém výcviku
následovalo nasazení na italskou frontu. Zde byl společně s dalšími nováčky v armádě
velmi dobře střežen, aby je nenapadla myšlenka přeběhnutí. Mnozí z nich se nedožili
ani blízkého konce války a vzniku samostatného Československého státu.
Po návratu do Velkých Bílovic se znovu setkal s místními občany a s žijícími členy
Sokola. S bratrem Josefem se opět těšili na společné cvičení a v pokračování další sokolské činnosti. Zanedlouho však opět oblékl uniformu vojáka, tentokráte Československé
armády v Prešově. V důstojnickém sboru se seznámil se spousty legionářů a členů
Sokola.
Po ukončení základní vojenské služby odešel do civilu v hodnosti četaře. Vrátil se
opět do Velkých Bílovic a pokračoval v činnosti v Sokole společně s bratrem, pracoval
ve vinohradech i na polích a také na tesařských zakázkách. Oženil se a rodina se mu
rozrostla o dva syny. Život ubíhal až do roku 1930, kdy se o své místo začal hlásit
podzim. Zastavíme se u druhé neděle v září, kdy začínaly třídenní hodové slavnosti.
Odpoledne na náměstí tančila pod májkou krojovaná chasa za doprovodu dechové
hudby, ve které tloukl na buben strýc, který zaskakoval za nemocného bubeníka.
Křídlovka si svými tóny několikrát za odpoledne vynutila chvilky pozornosti při
vyhlašování různých sól. K večeru zazněla křídlovka znovu a po odeznění tónů vystoupil
zástupce společnosti, která nabízela dobře placenou práci. Oznámil adresu kanceláře
v Hodoníně, kde se sepisují smlouvy. Po večeři dechovka znovu vyhrávala chase
a návštěvníkům téměř až do svítání. Během této slavnostní hodové zábavy dozrávalo
v strýcově hlavě rozhodnutí. A jaký to mělo vliv na dalších více než 67 let jeho života?
Nechť o tom vzpomene strýc vlastními slovy a já vám je předám ve stručnější podobě
tímto způsobem. Jeho velký životní příběh, ve kterém rozhodovaly o osudech lidí dvě
světové války, by nestačilo těchto pár stránek. Krátce z jeho vzpomínek uvedu v dalších
řádcích tak, jak je strýc vyprávěl.
„Rok 1930, to byl zvláštní rok, na který se nedá zapomnět. Čas šel pořád stejným
tempem dál, práce moc nebylo. V podvědomí jsem ale předvídal nějakou změnu. Přišlo
září. Byl tu čas hodů. V neděli jsem se dozvěděl, že jedna společnost se zastoupením
v Hodoníně nabízí dobře placenou práci. V pondělí brzo ráno jsem oprášil a připumpoval kolo a jel do Hodonína na uvedenou adresu. Několik zájemců už tu čekalo. Museli
jsme chvíli čekat, až se začne úřadovat. Když jsem přišel na řadu já, udivilo mě velice
slušné a vstřícné jednání od přítomných úředníků. Nebránilo jim ale nic v tom, aby se
o mně vše nedozvěděli. Na mé následující otázky po jejich krátké poradě mi sdělili, že
se jedná o stavební firmu ve Francii. Souhlasil jsem. Ke konci měsíce jsem měl přijet
podepsat smlouvu a pro doprovodné doklady. Manželce a dvěma synům by
samozřejmě vyřídili doklady a jízdenky do dvou měsíců pro cestu za mnou. Doma
jsem toto vše oznámil. Manželka byla nejdříve proti, ale za pár dnů už s odjezdem
souhlasila“.
„A tak už v říjnu jsem pracoval jako tesař u jedné stavební firmy ve Francii. Po dvou
měsících jsem dostal vyrozumění, že si mám od určitého vlaku vyzvednout rodinu.
Dostali jsme k bydlení slušný byt. Slušná byla vždy i má mzda u stavební firmy. Doma
v rodině jsme se snažili jako druhou řeč používat franštinu“.
24
„Jak čas běžel, už si nevzpomínám na přesné datum, naše firma dostala zakázku
na opevňovacích pracích na Maginotově linii“. *1
„Začal rok 1933. Říšským kancléřem v Německu se stal Hitler. Při jednom z projevů pak prohlásil, že zlomí moc všech politických skupin a sjednotí německý národ. Do
deseti let Německo nikdo nepozná“.
„V březnu stejného roku vystoupilo Japonsko ze Společnosti národů. V říjnu
následně i Německo. Jako důvod tohoto kroku oznámil Hitler, že Německo chce svobodu jednání. V roce 1935 vláda oznámila, že ruší článek Versailské dohody, ve kterém
se uvádělo, že je zákaz zavádět všeobecnou brannou povinnost. Nově vznikající armáda dostala název Wehrmacht“. *2
„V březnu roku 1936 obsazuje německé vojsko demilitarizovanou zónu v Porýní.
V prosince 1937 vystoupila Itálie ze Společnosti národů. V únoru 1938 se stal Hitler
vrchním velitelem wehrmachtu. Zanedlouho prohlásil, že požaduje připojení 10 milionů
Němců v Rakousku a ČSR k Německu. V březnu stejného roku se Rakousko bylo
Rakousko připojeno k Německu“.
„U stavební firmy jsem pracoval již delší dobu jako vedoucí skupiny tesařů. Již
jsem dobře mluvil francouzsky. Pracovali jsme i dále ve vnitrozemí. Vzpomínám na
jednu stavbu. Dohotovili jsme montáž ubytovny pro vojsko, tedy konstrukci střechy. Ale
další úkol jsme ještě neměli určen. Protože pokrývači nepřijížděli, tak jsme střechu pokryli
sami. Rozjel jsem se pak na kole za stavbyvedoucím a informoval jsem ho o situaci.
Vyslechl mě a poslal zpět, že zítra ráno na stavbu přijede. Ráno nás na stavbě navštívil,
dílo prohlédl a zavolal si mě poté ke svému autu. Z něho podal knihu a začetl se do
dokumentu o stavbě. U jedné stránky se dlouze zamyslil a oznámil nám, že jsme dílo
zhotovili dobře až na jednu věc. Každá třetí taška měla být upevněna. Vzkázal nám,
že ihned po návratu nám pošle vedoucího pokrývače s nějakým materiálem a ukáže
nám, co je potřeba dokončit. Upozornil nás, abychom nespěchali z důvodu kvalitní
práce. Podal mi ruku a odjel“.
„Tady jsem poprvé začal přemýšlet o tom, že práce pro tesaře začne ubývat. Dělali
jsme i jiné řemesla než tesařské. Práce bylo stále dost a mzda byla slušná. Uvědomil
jsem si, že v budoucnu musím být mezi prvními, co odsud začnou odcházet. Já hlavně
z důvodu, abych nezabíral pracovní místo domácím pracovníkům. Časem se mi
naskytla příležitost. V jižní Francii nabízel majitel menší zemědělskou farmu ke koupi
nebo k pronájmu. Snadno jsme se dohodli. Od příštího jara jsme sjednali předání
farmy“.
*1 Maginotova linie je pevnostní systém, vybudovaný Francií v letech 1929 –
1940. Linie, pojmenovaná podle André Maginota, ministra války v letech 1929–1932,
který prosadil její financování, chránila hranice s Belgií, Lucemburskem, Německem,
Švýcarskem a Itálií a také některé oblasti ostrova Korsika ve Středozemním moři.
Opevnění na sever od Švýcarska jsou označována jako Severovýchodní Maginotova
linie, opevnění na jih od Švýcarska jako Jižní nebo také Alpská Maginotova linie. Potenciálně nepřátelskými státy bylo pouze Německo a Itálie, kde byla opevnění nejsilnější,
u hranic se zbývajícími státy však hrozil německý útok přes jejich území. Výstavba
opevnění byla motivována především zkušenostmi z první světové války, kdy
pevnostní objekty, umístěné ve strategicky důležitých místech, prokázaly svůj velký význam. Oproti původním plánům však byly některé úseky vybudovány ve výrazně skromnější podobě, především pokud jde o jejich vybavení dělostřelectvem, což se negativně
projevilo při bojích v roce 1940. Maginotova linie byla vzorem pro některé další
pevnostní systémy, především pro československé opevnění a v menší míře polské
opevnění. V dobovém tisku byla prezentována jako nedobytná, což vyvolávalo mylný
dojem, že by měla ubránit hranice bez pomoci dalších složek armády.
*2 Název Wehrmacht (německy branná moc) označuje ozbrojené síly Třetí říše
v letech 1935 – 1945. Wehrmacht byl tvořen třemi hlavními složkami: Heer – německá
armáda, Luftwaffe – letectvo, obnoveno i přes zákaz smlouvy z Versailles rozkazem
Adolfa Hitlera 26. února 1935 a Kriegsmarine – (dosl. válečné) námořnictvo, nástupce
Reichsmarine od 1. června 1935.
Josef Růžička
T.J. Sokol Velké Bílovice
sportsportsportsportsport
sbortsbortsbortsbortsbort
VELKÉ BÍLOVICE MAJÍ HNED NĚKOLIK MISTRŮ REPUBLIKYVELKÉBÍLOVICEM
SE SLIBNOU BUDOUCNOSTÍSESLIBNOUBUDOUCNOSTÍSESLIBNOUBUDOUC
Bilovská „mučírna“ již dávno není místem, kde by se trénovalo vzpírání. Snad je
to tím, že starší generace nepředali nováčkům své zkušenosti a také pro to, že silový
trojboj, sport založený zejména na síle, má stále více fanoušků. Oddíl JUNGGYM si
proto dal za cíl věnovat se právě silovému trojboji. Ten se skládá ze tří disciplín. Je to
dřep, bench press (též nazýván tlak na lavici) a mrtvý tah. Soutěží se buď v jednotlivých
disciplínách nebo v trojboji jako celku. Silový trojboj je hodně podobný vzpírání,
v obou těchto sportech se zvedají velké váhy a závodník má na každou z nich tři
pokusy. Závodníci buď závodí v kategorii RAW - bez vybavení nebo v kategorii EQUIP
- s vybavením. Vybavením jsou v této kategorii myšleny speciální dresy, které pomohou
váhu na čince lépe zvládnout. Z pravidla se říká, že v kategorii EQUIP jsou o 20% vyšší
výkony než v kategorii RAW.
Velkobílovičtí siláci bodují v silovém trojboji
Siláci z Velkých Bílovic se po celý rok svědomitě připravovali na velké soutěže.
Výsledek se dostavil v podobě nominace na Mistrovství ČR v „benčpresu“, které se
uskutečnilo 16. března v Trutnově. Pořadatelem byl domácí oddíl Powerlifting Trutnov,
který závodníkům připravil perfektní zázemí v zasedací místnosti MÚ Trutnov. Z našeho
klubu se kvůli vysoké chřipkové epidemii účastnili pouze dva siláci, a to Vladimír Kučera
a Kamil Jung. Vladimír Kučera závodil v kategorii dorostenci 16 - 17 let do 82,5 kg.
Vedl si nad očekávání dobře, když se výkonem 122,5 kg RAW a 130 kg EQUIP
umístil na prvních místech. Svým výkonem dokonce stanovil nový český rekord a suverénně se tak zapsal do historie tohoto sportu. Druhý ze závodníků, Kamil Jung,
předseda zdejšího oddílu, se představil v kategorii muži do 82,5 kg, kde vybojoval
3. místo v kategorii RAW, a v kategorii EQUIP se stal vícemistrem České republiky.
Mistrovství ČR a SR v silovém trojboji a mrtvém tahu, Podivín
V sousední obci se konalo „mistrovství Československa", jak je účastníci s nadsázkou nazvali, poprvé. Oba státy se dohodly, že zkusí navázat na dlouholetou tradici
a uspořádají společné, otevřené (tj. s mezinárodní účastí) mistrovství. Pod záštitou klubu
Podivín závody pořádal Vladimír Svoboda. Jako místo konání byla vybrána městská
hala, kam se sjeli siláci z celé ČR i SR. Na tyto závody jsme to opravdu neměli daleko,
a proto jsme se účastnili opravdu v hojném počtu. Ondřej Trebula ( kategorie EQUIP
16 - 17 let do 63 kg) získal 1. místo v silovém trojboji (dřep 60 kg, bench press 50 kg,
mrtvý tah 115 kg) a spolu s Vladimírem Kučerou je největším talentem a nadějí našeho
klubu. Vladimír Kučera (kategorie 16-17 let do 82,5 kg) získal 1. místo v silovém trojboji EQUIP (dřep 110 kg, bench press 115 kg, mrtvý tah 180 kg), 1. místo v mrtvém
tahu EQUIP 180 kg, 1. místo v silovém trojboji RAW (dřep 155 kg, benchpress
125 kg, mrtvý tah 200 kg) a s výkonem 200 kg 1. místo v mrtvém tahu.
Za kategorii mužů do 82,5 kg závodil Kamil Jung. Ten se umístil na bronzové
pozici v silovém trojboji a v mrtvém tahu se stal mistrem „Československa.“ Další závodník Aleš Osička (kategorie do 90 kg) obsadil v silovém trojboji RAW po obrovském
souboji bohužel „horší“, 3. místo. Za kategorii veteránů se účastnil náš dlouholetý člen
Bronislav Osička (kategorie do 100 kg), který získal 1. místo v silovém trojboji (dřep
180 kg, benchpress 105 kg, mrtvý tah 205 kg). V kategorii veteránů závodil také František Jung (kategorie 55 - 58 let do 90 kg). Tomu se podařilo vybojovat opět kov nejcennější.
Přes spoustu skvělých závodníků, nejen z Čech a Slovenska, ale také Ruska,
Austrálie a jiných zemí, dosáhl náš klub excelentních výsledků, které jej vynesly na
5. místo celého mistrovství. Za sebou nechal desítky zvučnějších jmen a soupeřů např.
z Prahy, Náchodu nebo Bratislavy.
Do Košic vyrazila v pátek po půlnoci pouze tří členná výprava - Vladimír Kučera
a František Jung včele s předsedou klubu Kamilem Jungem. Pořadatelem byl klub
z Bardějova (nejpočetnější a nejsilnější klub na Slovensku), který jako místo závodů
zvolil obchodní centrum Galérie Košice, kde byla díky velké základně fanoušků
vytvořena velmi silná atmosféra. Do Košic jsme dorazili kolem 8:00 a začali jsme se
připravovat na soutěž, která byla zahájena v 11:30. Prvním závodníkem byl Vladimír
Kučera (kategorie 17 let do 82,5 kg RAW), který si zapsal 120 kg hned v prvním
pokusu a v následujících dvou se snažil překonat vlastní národní rekord v bench pressu
(122,5 kg). Bohužel vlivem vyčerpání z nedostatku spánku se mu ani jednou nepodařilo zvednout 127,5 kg. I přes to dosáhl toho nejlepšího umístění. Veterán František
Jung svým výkonem získal ve své kategorii také 1. místo. A jako poslední, v kategorii
EQUIP bojoval K. Jung, který si výkonem 110 kg zapsal místo druhé.
Soutěžemi v Podivíně a Trutnově se naši závodníci nominovali na Mistrovství
Evropy v Srbsku a Mistrovství světa v Maďarsku, kde mají opět velké šance urvat nějaký cenný kov. Již nyní však víme, že závodů v Srbsku se bohužel nemůžeme zúčastnit, na takovou soutěž nám totiž chybí dostatek financí, které jsme použili na nutnou
rekonstrukci naší staré „mučírny“, abychom vytvořili odpovídající prostředí pro stávající
členy a případné nové zájemce, kteří by chtěli aktivně sportovat. Mistrovství světa, však
vypustit zatím nechceme. A když se podaří, budeme svou účastí na něm dále s radostí
reprezentovat Velké Bílovice.
JUNGGYM
Mezinárodné Majstrovstvá Slovenska v tlaku na lavičke, Košice
V Košicích na Mistrovství Slovenka se sešla opravdu velká konkurence. Kromě
domácích borců ze Slovenska se účastnili také závodníci ze Srbska, Polska, Austrálie,
atd. Českou republiku zde reprezentovali pouze siláci z Velkých Bílovic. Jednalo se
o první závody našeho klubu v zahraničí a představení našeho klubu na mezinárodní
scéně.
25
farníffarní okénkofarnío
farníokénkofarníokénko
V MINULÉM ČÍSLE JSEM VÁS SEZNÁMILA S TÍM,VMINULÉMČÍSLE
CO JE TO FARNOST. DNES BYCH CHTĚLA PŘEDSTAVIT KNĚZE,CO
KTERÝ STOJÍ V JEJÍM ČELE.KTERÝSTOJÍVJEJÍMČELE.KTERÝSTOJÍV
Náš pan farář se jmenuje Libor Salčák, pochází z nedalekého Rohatce a ve
Velkých Bílovicích působí od září 1998. Navštívila jsem jej a položila mu několik otázek.
1. Pane faráři, Bílovice jsou Vaše v pořadí kolikátá farnost?
Je to moje čtvrtá farnost. Nejprve jsem působil jako kaplan v Tišnově. Po roce
jsem byl přeložen do pohraničí. Bydlel jsem s jedním spolubratrem v Loděnicích
u Pohořelic, odkud jsme spravovali několik farností. Já měl na starosti 3, ve kterých
bylo pět kostelů. Třetím mým působištěm byly sousední Čejkovice, odkud jsem byl
přeložen do Bílovic.
2. Odpovíte, jestli a jak jste v Bílovicích spokojen? - I když já předpokládám, že
přijímáte službu zde jako Boží povolání?
Na všech místech jsem byl rád. Střídaly se situace radostné s méně radostnými
i velmi těžkými. Nelze se zavděčit všem. S pomocí Boží lze ale každou těžkou
zkoušku překonat.
3. Povíte nám něco o sobě? O svém dětství? O tom, jak Vás rodiče vychovávali?
O Vašem růstu ve víře?
Zažíval jsem těžké situace od nejútlejšího dětství. V 50. letech, byla naše rodina
v nemilosti tehdejšího režimu. Pán Bůh mě takto připravoval pro budoucnost.
U nás v rodině se žilo křesťanským životem, a bez důvěry v pomoc Boží bychom
těžko s čistým svědomím obstáli.
4. Mě moc zajímá, jakým způsobem si Vás Pán Ježíš připravoval na poslání stát
se knězem?
S naším panem farářem jsme často mluvili o víře, o životě. S mnohými věcmi té
doby jsem nesouhlasil a jako většina mladých lidí, kteří mají své ideály, jsem říkal,
že by se to mohlo dělat jinak. On mi řekl: "Tak pojď a ukaž." To byl asi jeden
z prvních impulzů.
Přesto jsem si myslel, že to není pro mě. Byl jsem aktivním fotbalistou a později
jsem začal hrát i v místní dechové kapele, kterou jsem v letech 1976 - 85 vedl.
Pán Bůh si mě připravoval i skrze kolektiv ve fotbale a muzice, kde je potřeba
pravidelně trénovat, pracovat a snažit se o dobrý společný výsledek. Měl jsem
pěkné zaměstnání, které mi umožňovalo věnovat se mému koníčku - muzice.
A i když to bylo v době totality, mohl jsem podle možností navštěvovat mimořádná
místa, kde se upevňovala, a i rozumově podporovala má víra. Zároveň jsem si
kladl otázku, kde mě chce Pán Bůh mít, jaká je jeho vůle. Zda založit rodinu,
nebo jít cestou ke kněžství. Začal jsem se na tento úmysl denně modlit. Nejprve
1 desátek růžence, později růženec celý. Snažil jsem se také pravidelně každý
měsíc přistupovat ke svátosti smíření, abych byl s čistou duší co nejvíce vnímavý
pro poznání Boží vůle. Až ve 33 letech jsem Pánu Bohu kývl na jeho nabídku
k duchovnímu stavu. Jistě se za mé povolání modlilo více lidí, kterým jsem velmi
vděčný. Když se mě Stanislav Pěnčík, velký propagátor dechové hudby, se kterým
jsem se léta znal, zeptal na mé rozhodnutí, odpověděl jsem mu slovy apoštola
Pavla: "Ve srovnání s Kristem jsou všechny věci nesrovnatelně nicotné, pokud
nesměřují k oslavě Boží a k získání věčného života". I muzika, i když ji mám stále rád.
5. Co byste vzkázal mladým, kteří hledají smysl života a svůj úkol v něm?
Co bych chtěl vzkázat mladým lidem? Život je nesmírný dar. Važte si ho. Je to dar
od Boha a schopnosti, které vám dál mají prospívat nejen vám, ale i druhým.
Naučte se děkovat a dávat. To je cesta k trvalému štěstí a pokoji srdce.
SVATÍ CYRIL A METODĚJSVATÍCYRILAMETODĚJSVATÍCYRILAMETO
(SROV. PETR PIŤHA: SVATÍ CYRIL A METODĚJ)(SROV.PETRPIŤHA:SVATÍCYRIL
Na konci minulého příspěvku do Zpravodaje se objevily, k mému velkému zklamání, tři zdánlivě nesmyslné otázky: Nesrozumitelné byly proto, že se někde vytratil tento úvod k nim:
V letošním roce si naše vlast i celá církev připomíná 1150. výročí příchodu svatých
Konstantina - Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Zkusíme se postupně společně
vydat na výlet v čase, vrátit se o víc než tisíc let zpátky a podívat se jak to bylo,
když se vydali na cestu do cizí země, tito dva vyjímeční vyslanci.
Velká Morava byla prvním státem na našem území. Jádro říše se rozkládalo na
území Moravy a Slovenska, zasahovala i do Čech, Maďarska a jižního Polska
i části Německa. Ačkoliv byla ve své době mocným a významným slovanským
státem, neměla dlouhého trvání. Počátek Velké Moravy je uváděn rokem 833, kdy
kníže Mojmír I. připojil k Moravě nitranské knížectví a upevnil svou vládu nad
celým územím státu. Největší rozmach zažila za vlády knížete Svatopluka v druhé
polovině 9. století. Na začátku 10. stol. se říše rozpadla, když se neubránila nájezdům kočovných Maďarů.
Význam Cyrila a Metoděje pro naše národy i celou Evropu je veliký, naše znalosti
o nich tak velké nejsou. Přijměte tedy k jejich uctění tento malý příspěvek.
Oba se narodili v Soluni, Metoděj r. 815, Konstantin na přelomu let 826/827.
Měli pět bratrů, o nichž se nedochovaly žádné zprávy. Tatínek Lev, byl vysoce
postaveným státním úředníkem byzantské říše. Soudí se, že jeho manželka Marie
byla slovanského původu. V Makedonii žila vedle Makedonců a Řeků početná
slovanská pospolitost. Oba bratři vyrůstali od dětství v prostředí národní a kulturní
rozmanitosti a znali nářečí makedonských Slovanů.
26
Povahy obou bratří byly rozdílné, na jedné straně velkorysá vznešenost, na druhé
soustavná píle a ochota soužit, u obou pevná víra, zodpovědnost a pokorné sebevědomí.
Sv. Konstantin - Cyril
V dětství byl nezvykle nadané, vnímavé a citlivé dítě. První zpráva vypráví o tom,
jak se mu z lovu nevrátil cvičený krahujec, kterého velmi miloval. Marně jej se
slzami v očích vyhlížel. Maminka mu vysvětlila, že tak to v životě chodí. Člověk věci
nabývá i pozbývá. Malý Konstantin usoudil, že přece musí něco být, co člověku
dává trvalou radost, co je vyššího původu a neztrácí se.
Druhá legenda je o tom, jak Konstantin - chlapec měl zvláštní sen. Zdálo se mu,
že byly na louce shromážděny všechny dívky města a místodržící jej vyzval, aby
si vybral některou z nich za ženu. Konstantin s chlapeckou plachostí zvolil tu, která
se jmenovala Sofia - moudrost, neboť se mu zdála nejkrásnější. Řekli mu, že nemohl
volit lépe a dál na to nemysleli. Jenže, tento sen se měl vyplnit. Konstantinovy
výsledky ve škole byly mimořádné, odešel proto do Cařihradu studovat literaturu
a jazyky, filosofii a teologii. Přišel k názoru, že každý jazyk je pokladem moudrosti,
a proto se učil dalším a dalším jazykům, snažil se proniknout do obecných principů jazykové skladby. Doslechl se o něm jeden z ministrů (logother) a pozval jej,
aby se učil s císařovým synem. Pokora, vzdělanost a vlídnost Konstantinova mu
brzy přinesly označení filosof. Toto označení tehdy nemělo tentýž význam jako
dnes, ale šlo o dokonalost života. Filosof tehdy znamenalo spíše "světec".
Určitý čas Konstantin pracoval jako bibliotékář při chrámu sv. Sofie - nejvýznamnější knihovně tehdejšího světa. Stal se učitelem filosofie a oponentem ve sporu
farníffarní okénkofarnío
farníokénkofarníokénko
proti patriarchovi Janovi ve věci obrazoborectví. Vícekrát se stal diplomatickým
vyslancem byzantského císaře. Toužil však opustit císařský dvůr a uchýlil se do
kláštera, kde už předtím pobýval jeho starší bratr Metoděj. Odtud byli oba bratři
povoláni k dalšímu úkolu. Měli se stát vyslanci na Krym k Chazarům, kteří se ocitli ve složité politické situaci. Otázka náboženská se pro ně stala otázkou samostatnosti. Cestou na Krym se Konstantin zakrátko naučil dalším jazykům.
V teologických diskusích bezpečně obstál a podařilo se mu dobře vedenou diplomacií obnovit mír. Při této cestě došlo k nalezení ostatků sv. Klimenta Římského,
které Konstantin popsal v Krátkém pojednání. Jde o vynikající literární dílo. Také
o první archeologickou zprávu, udivující badatelskou metodou i přesností dokumentace.
Po návratu se Konstantin opět stranil veřejného života, přesto že byl ověnčen
úspěchem a ozářen císařovou přízní. Legenda vypráví, že využil nové jazykové
znalosti a vyluštil znaky, které měly charakter nápisu na číši krále Šalamouna,
uchovávané v chrámu sv. Sofie. Šlo o krátký, aramejsko-židovský text, proroctví
o narození Krista s udáním času. Konstantin prožíval jedno z mála klidných období, nabýval sil k největšímu úkolu svého života.
Císař jej pověřil další misií. Na žádost knížete Rastislava měli být na Velkou Moravu
vyslání kněží, znalí slovanského jazyka. Na Moravě bylo již křesťanství hlásáno,
nejprve iroskotskou misií, později přišli němečtí kněží. Těm však při bohoslužbě
rozuměla pouze nejvyšší dvorská vrstva. Druhým cílem Rastislavova plánu byla
snaha zamezit německému politickému vlivu, který pod záminkou christianizace
pronikal na Moravu. Od samého počátku bylo jasné, že půjde o misi krajně obtížnou.
Konstantin byl v této době už nemocen (pravděpodobně tuberkulózou). To byl
ochoten přemoci. Ve svém rozhodnutí však zakolísal, když zjistil, že Slované na
Moravě nemají písmo. Podle legendy prohlásil, že misii nemůže přijmout, protože
bez znalosti písma je neproveditelná a písmo je Božím darem, který nikdo nemůže
stvořit. Císař jej však vyzval k modlitbě o takový dar a on poslechl. Skutečně pak
sestavil písmo, které nazýváme glagolice. Sestavení písma bylo považováno za
zázračný dar, který utvrzoval přesvědčení o Konstantinově svatosti. Spolu s Konstantinem byl na Moravu vyslán i jeho bratr Metoděj. Bratři nevyšli hned, ale nejprve připravovali nejnutnější materiál. Šlo zejména o překlady Písma svatého a
Bohoslužebných knih (postupovali podle pořadí důležitosti pro praxi). Překlady se
týkaly také práva. Na Moravě byl příchod učitelů nejen dlouho připravován, ale
byl slavnostní a srdečně vřelý. Jejich přítomnost po všech stránkách upevňovala
Rastislavovo postavení. První co Konstantin udělal, bylo, že shromáždil schopné
mladé muže a zahájil jejich výuku. Tak vyrostla první generace slovanských kněží.
Úspěchy misie vyvolaly rozhořčený odpor v řadách německých biskupů, kteří se
postavili proti liturgii ve slovanské řeči (dosud se v liturgii používalo jen tří jazyků
- latiny, řečtiny a hebrejštiny).
V roce 867 byli připraveni pro kněžské svěcení první slovanští kandidáti. Konstantin se s nimi vydal nejprve do Benátek, aby tam získal od patriarchy souhlas
pro působení mezi Slovany na jih od řeky Drávy. Tu jej dostihly zlé zprávy o politickém zvratu v Cařihradě. Zde také došlo k polemice o užívání slovanského
jazyka v liturgii a teologii vůbec. Teologicky užívání národního jazyka obhájil, ale
právní problém zůstal otevřen. Bylo třeba souhlasu papeže. Konstantin se tedy
vydal do Říma, kde chtěl dosáhnout nejen vysvěcení žáků, ale i papežského
potvrzení slovanské liturgie. Věděl, že se bude muset hájit od všech nařčení německých biskupů, bylo mu jasné, že tam přijde jako obžalovaný.
Badatelé nejsou za jedno v tom, jak a kdy se k němu připojil Metoděj, nebo jestli
se Konstantin před odchodem do Říma ještě vrátil na Moravu. V každém případě
Konstantin vyšel do Říma již smrtelně nemocný. Jako dar papeži přinášel ostatkysv.
Klimenta a přesto, že šel spíš před soudní dvůr, vedl s sebou kandidáty svěcení.
Nesl i všechny potřebné liturgické knihy ve slovanském jazyce. Cesty trvaly tehdy
dost dlouho. Stalo se, že Moravané vyšli k papeži Mikulášovi, ale do Říma přišli
k papeži Hadriánovi II. Tato změna měnila situaci. Když se nový papež dověděl,
že Moravané nesou ostatky sv. Klimenta, okázale jim vyšel vstříc, takže Konstantin a Metoděj vstupovali do Říma ve slavnostním průvodu jako doprovod
sv. Klimenta. Konstantin sice musel obhájit slovanskou bohoslužbu, ale nebylo to
příliš obtížné. Papež si dobře uvědomil, jak význačnou roli bude v budoucnu hrát
slovanský element a vyhověl soluňským bratřím ve všem. Konstantin tak dosáhl
uznání svého díla, jeho síly však byly vyčerpány a dny sečteny. Vstoupil tedy
v Římě do kláštera, přijal jméno Cyril, a zde po 40 dnech, 14. února 869 zemřel.
Před smrtí zapřísahal Metoděje, aby vytrval, určitě se na Moravu vrátil a pokračoval na společném díle (Možná se vám starším vybaví píseň "Přistup, Moravěnko").
Sv. Metoděj
Narodil se jako první dítě v rodině drugara Lva a jeho ženy Marie kolem roku
815. Životopis uvádí, že byl mohutné a vznosné postavy. Vynikl rychle a stal se
stratégem v oblasti hojně obydlené Slovany. Tento úřad vykonával řadu let, ale
nakonec unaven a znechucen politickými spory odešel do kláštera na hoře Olympu
(v Malé Asii). Tu jej zastihl příkaz císaře, aby doprovázel svého bratra na misii
k Chazarům na Krym. O pravé roli Metoděje pro splnění poslání nemáme zpráv.
Musela být velká, protože jej císař po návratu chtěl učinit arcibiskupem. Metoděj
však odmítl, musel tedy přijmout aspoň úřad opata v klášteře Polychron.
Na Moravě konali oba bratři jediné dílo, jejich práce byla však rozdělena.
Společně pracovali na překladech, Konstantin byl zaměřen na výchovu kněží.
Metodějovi připadly práce organizační a správní. V těchto praktických otázkách
byl zběhlý, vladařsky rozhodný, často i vznětlivý. O vzájemném poměru obou
k velkomoravskému dílu svědčí nejlépe v životopisech připomínaná řeč sv. Cyrila
k bratrovi těsně před smrtí. Konstantin ví, že bratr touží po klášterní samotě
a návratu domů, ale zapřísahá jej, aby neopouštěl započaté dílo na Moravě. Zdá
se jako by Konstantin nesl práci na Moravě z čisté lásky, zatímco Metoděj z povinnosti, ale co je obtížnější? Navíc všechny problémy a nepříjemnosti dvorského
života a politiky na Moravě ležely na Metodějovi, zatímco Konstantin byl jím
chráněn.
Metoděj bratra poslech a věrně v práci pokračoval, i když se stávala stále
obtížnější. Z Říma se vracel ve všem vítězný - byla povolena slovanská bohoslužba,
byl jmenován arcibiskupem pro Moravu a Panonii a zároveň papežským legátem.
Němečtí biskupové všechna tato rozhodnutí ignorovali a Metoděje dali při průchodu Německem zatknout. Uvěznili ho ve švábském klášteře Ellvangen a drželi
ho tam v krutém a nedůstojném vězení víc než dva a půl roku.Situace byla tím
horší, že došlo ke změnám na Moravě. Ambiciózní Rastislavův synovec Svatopluk
- tehdy kníže nitranský, zajal a dal oslepit Rastislava a dosedl na trůn. Svatopluk
dokázal čelit politicko-vojenskému tlaku říše, ale v otázkách náboženských ustupoval biskupům latinského obřadu. Metoděj na zásah papeže Jana VIII. byl propuštěn z vězení a vrátil se na Moravu, bylo mu však zakázáno sloužit slovanskou
bohoslužbu. Vtomto jazyce mohl jen kázat. Badatelé se domnívají, že slovanské
bohoslužby byly konány dál, ať už s vědomím Metoděje nebo bez něj. V roce 879
(10 let po zákazu) byl Metoděj obžalován v Římě, že šíří řecký blud (spor o filioque), příčinu rozkolu mezi východním a západním obřadem. Někteří Řekové
totiž hlásali bludný názor, že Duch Sv. vychází jen z Boha Otce, což nepřímo
popírá božství Kristovo. Západ trval na formulaci Duch Sv. "...vychází z Otce
i Syna". Metoděj opět odešel do Říma a obhájil se. Není bez zajímavosti, že
přitom nepoužil formuli z filioque, ale pravověrnou formuli řeckou ve znění:
"...z Otce skrze Syna vychází". Metoděj pak byl potvrzen jako arcibiskup. Jan
VIII. zřídil památnou bulou Industriae tuaez 25. 6. 880 slovanskou arcidiecézi se
slovanskou liturgií na Moravě. V Nitře byl ustanoven biskupem Wiching a Svatopluk měl navrhnout sídlo ještě jedné diecéze.
Metoděj své právo i dílo obhájil. Po návratu z Říma žil ale i nadále v ustavičných
sporech s biskupem Wichingem i knížetem Svatoplukem. Jeho věk už byl patriarchální a sil mu ubývalo. Zemřel uprostřed svatého týdne, ve středu 6. dubna
885. Jeho pohřeb na jedné straně provázelo přesvědčení o vystoupení Metoděje
do říše věčné slávy, na druhé straně hluboký smutek z jeho odchodu a obavy co
bude dál. Ty se brzy naplnili. Slovanská bohoslužba byla opět zakázána a Wiching, jako nový moravský biskup se postaral o rozehnání Metodějových žáků.
Metoděj byl pochován pravděpodobně u některého z velkomoravských kostelů.
Jeho hrob však dodnes nebyl nalezen. (Příště Dílo C + M).
27
aktualityaktualityaktuality
aktualitvaktualitvaktualitv
PROPAGACE V TURISTICKÉMPROPAG JAROJAROJAROJAROJAROJAR
INFORMAČNÍM CENTRUINFORMAČN
Jaro, čtyři prostá písmena, která dokážou přeměnit sníh v záhony květin
Rádi bychom Vás upozornili na možnost zdarma zviditelnit Vaši činnost
v prostorách Turistického informačního centra. Tato nabídka je určena všem,
kteří mohou zpříjemnit návštěvníkům a turistům pobyt v našem městě. Podnikáte-li v oblasti vinařství, ubytování, stravování, poskytování služeb apod.,
přineste propagační materiály (letáky, katalogy, vizitky ap.) do TIC na Kulturním domě, a to denně od 12:00 do 18:00 hodin. Chcete-li zdarma upozornit na činnost Vašeho zájmového sdružení, klubu, spolku, hudebního
tělesa apod. a nemáte propagační materiály, navštivte Turistické informační
centrum na Kulturním domě (PO – NE 12:00 -18:00 hodin).
MLADÍ HASIČI ÚSPĚŠNĚMLADÍHASIČ
ZAHÁJILI SEZÓNUZAHÁJILISEZÓNU
V sobotu 4. května 2013 jsme vyrazili na první jarní závody v tomto
roce. Tentokrát do nedalekých Tvrdonic. Reprezentovat nás jelo družstvo
mladších i starších. Závodilo se ve dvou disciplínách. Jako první ve štafetě
a poté přišel na řadu požární útok. V obou disciplínách se nám dařilo a bylo
jasné, že bez medailí neodjedeme. Že ty medaile budou dokonce zlaté,
nečekal nikdo z nás. V konkurenci dalších devíti družstev jsme obstáli v obou
kategoriích a domů přivezli 1. místo hned dvakrát.
O den později v neděli 5. května 2013 jsme vyrazili na další
závody do Valtic. Tam nás čekala pouze disciplína požární útok. Opět jsme
soutěžili v kategorii mladší i starší a získali stejné umístění. Obě družstva vybojovala 3. místo z celkových třinácti. Jen tak dál.
SDH Velké Bílovice
28
a spolu se sluníčkem vyhnat zimu. Jenomže v posledních letech to vypadá, že
místo čtyř ročních období jsou jen tři. A jestli nějaké to jaro je, tak de facto
trvá jen pár hodin. Ale jaro se projevuje i jinak. Již v dubnu se ve větší míře
začínají objevovat mláďata některých druhů zvěře, u jiných jsou samice již
v pokročilém stádiu březosti, ptáci sedí na vejcích. Proto bychom se měli
především postarat o klid v honitbě. Podle naší platné legislativy je zakázáno
plašit zvěř jakýmkoliv způsobem. Je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a
kladení mláďat a provádět činnost negativně působící na život zvěře. Rovněž
je zakázáno vlastníkům domácích zvířat (hlavně psů) nechat je volně pobíhat
v honitbě bez vlivu svého majitele. Proto bych chtěl požádat všechny majitele
psů, aby se při procházkách chovali ohleduplně, stačí, když i malý jezevčík
odežene zaječku od svých mláďat a ta se k nim již nevrátí. Letošní zima, i
když byla poměrně dlouhá, tak i díky přikrmování v zimním období, zdaleka
nebyla energeticky náročná na tělesnou kondici zvěře. Zejména zajícům
chlad nevadí, náchylní jsou hlavně na vlhké počasí. Jejich reprodukce, díky
poměrně mírnému počasí v letošním roce, začala již v lednu, takže už začátkem května jsme mohli v přírodě potkávat nejen malé, ale i odrostlé zajíčky. Važme si toho, že i když žijeme v krajině, která je díky svým
zemědělským plodinám náročná na chemické ošetření, i přesto se nestáváme
mrtvou krajinou a zejména s drobnou zvěří se můžeme setkat téměř v každé
lokalitě. Takže až budete smítat ve vinohradě, nebo se jen tak pojedete projet na kole kolem Hradišťku a při tom vám zazpívá skřivánek, ozve se bažant,
nebo přeběhne zajíc přes cestu, tak buďte rádi, ne všude mají ještě takové
štěstí.
Za myslivecké sdružení Polách Petr
kaspolečenská kronikasp
olečenskákronikakronik
JUBILEA
NARODILI SE
ČERVEN
Maršálková Růžena
Oslzlá Františka
Spěváková Anežka
Švrčková Marie
Jaborník Bohumír
Pálková Terezie
Spěvák Pavel
Osičková Františka
Brůček František
Lišťáková Jarmila
Mírová 1124
Slíny 742
Fabian 1184
Svárov 320
Podivínská 1084
Slíny 472
Svárov 317
Široká 1143
Na Aleji 605
Mírová 1140
90
90
80
80
75
75
75
70
60
55
Mírová 1124
Podivínská 619
Slíny 371
Záhumní 1253
87
81
81
50
ČERVENEC
Osičková Leopoldina
Osička Jan
Osičková Anežka
Brůčková Jana
22. 6. 2013 se uskuteční vítání občánků - rodiče, kteří se
budou chtít se svým dítětem tohoto obřadu zúčastnit, se mohou
nahlásit do 14. 6. 2013 na matrice.
Gazda Martin
Podrazilová Zuzana
Strýček Michal
Tuček Richard
Zapletalová Edita
ZEMŘELI
Strýček František
Damborský Petr
Lebloch Vladimír
Sedláčková Terézia
Sedláková Marie
Hanáček Ludvík
Bednaříková Věroslava
T. J. Sokol Velké Bílovice děkuje všem sponzorům, kteří přispěli na zhotovení repliky sokolského praporu. Vzhledem ke složitosti našeho praporu,
množství výšivek, se bude cena za náročné provedení repliky pohybovat
v částce cca 40.000,- Kč.
Předpokládáme, že nový prapor představíme dne 6. července 2013 na
Křástelce při Kulturně sportovním odpoledni.
inzerce
Pronájem budovy č. p. 566 nám. Osvoboditelů,
Velké Bílovice ke komerčnímu nájmu, na základě udělení
souhlasu ČSTV. Kontakt: JUNGGYM občanské sdružení,
tel. 608 885 882, [email protected].
Pro omezený rozsah Zpravodaje nemohly být všchny
příspěvky otištěny. Jejich autorům se omluváme.
Příspěvky budou otištěny v dalším čísle Zpravodaje.
Redakční rada
Příští uzávěrka bude 10. 7. 2013.
Své příspěvky do zpravodaje můžete zasílat na:
e-mail: [email protected]
Městský úřad Velké Bílovice
nám. Osvoboditelů 570, 691 02 Velké Bílovice
Příspěvky neprošly jazykovou úpravou.
Redakční rada si vyhrazuje právo uveřejnit, zkrátit nebo
jinak upravit příspěvky po konzultaci s autorem.
Mezi hlavní sponzoy patří:
Město Velké Bílovice
ZFP, Na Řádku 8, Břeclav, Vl. Poliak, ředitel společnosti Osička, stavební
firma, s.r.o, Podivínská 1309 Vinařské potřeby, Žižkovská 1230 Spěvák
Milan, 1. Máje 1376 Vinařství, Čejkovská 772 Hrabalovi, Čejkovská
744 Zachovalý Jiří, U Školky 366 Očenášek Josef, Záhumní 1247
Očenášek Rostislav, Riegrova 876/45, Břeclav Opluštil Luděk, Fibichova
92, Břeclav Tetur Vladimír, Záhumní 1277 Baloun Antonín, Lúčky 1132
Prudík František, Zahradní 811 Očenášková Eliška č. 252
Prodejní místa zpravodaje:
potraviny Jednota, ul. Svárov
potraviny Jednota, ul. Čejkovská
potraviny LIMA, nám. Osvoboditelů
potraviny Havlíčková, ul. U školky
stánek Osičková, ul. Růžová
jídelna Poláchová, nám. Osvoboditelů
stánek Polláková, ul. Svárov
ZPRAVODAJ MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE - dvouměsíčník, místo vydání - Velké Bílovice, číslo 2/2013, registrační číslo MK ČR E 11607, vydavatel - Městský úřad Velké Bílovice,
nám. Osvoboditelů 570, PSČ 691 02, IČO: 00283673, náklad 820 ks, redaktorky: Irena Dojáčková, Veronika Slámová a Lenka Brůčková, grafická úprava: Štěpán Žďárský,
tisk Adámek, Břeclav, cena 5,- Kč
29
aktualityaktualityaktuality
aktualitvaktualitvaktualitv
SLAVNOST KONÍSLAVNOSTKONÍSLAVNOSTKONÍSLAVNOATKON
Děkujeme vedení města za podporu a pomoc při organizování prvního ročníku
SLAVNOSTI KONÍ, které se konala v neděli 19. května t.r. Poděkování náleží i p. faráři
L. Salčákoviza žehnání koní, p. Josefu Kralovičovi za moderování akce, velkobílovické
chase za pomoc při dekorování jezdců a koní, dechové hudbě Bílovčanka za doprovod během průvodu městem i mladým muzikantů dechovky základní umělecké
školy Velké Bílovice za jejich hudební produkci na sportovním areálu. Velké poděkování
patří i členům JSDH, kteří byli nepostradatelnými a důležitými pomocníky při této akci.
Jejich prostřednictvím byla zajištěna bezpečnost na silnicích při „spanilé jízdě“ koní
městem i na hřišti, kde si mohli návštěvníci akce vyzkoušet jízdu na koních a povozit
se v koňských povozech. Dík patří všem návštěvníkům, kteří na tuto akci zavítali
i p. E. Pollakovi, který pro ně zajistil občerstvení.
Věříme, že druhý ročník SLAVNOSTI KONÍ se uskuteční a bude tak zdařilý jako
ten letošní. Děkujeme za přízeň všem, kteří nás přišli podpořit!
majitelé koní
30

Podobné dokumenty

liebherr 2015

liebherr 2015 ellsou?olods lupoJqutzeu uouol? tgls os olocqc e JulelsoLues 'Ju?nlz ?upnueu €lsf

Více

Hody … Hody, milé hody…

Hody … Hody, milé hody… ZM schvaluje program 18. zasedání Zastupitelstva města Velké Bílovice. Usnesení č. 18/2: ZM schvaluje ověřovatele zápisu z 18. zasedání ZM – Ing. Lubomíra Maťáka a p. Karla Rybeckého. Usnesení č. 1...

Více

Zpravodaj 02 2014

Zpravodaj 02 2014 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Více

Zpravodaj 03 2012

Zpravodaj 03 2012 města místní šetření a předáno odpovědným pracovníkům k dořešení a následné předložení výsledků. Mnohým z vás se možná bude zdát, že náprava věcí se děje pomalu. Zde prosím o vaši trpělivost a tole...

Více

metodika - Matice Velehradská

metodika - Matice Velehradská jim nerozuměli. Kníže Rastislav poslal do Byzantské říše posla s žádostí císaři, aby mu vyslal kněze, kterým by Moravané rozuměli. Císař tento úkol svěřil Konstantinu a Metoději, protože znali slov...

Více

Vysvětlení k příloze 12

Vysvětlení k příloze 12 rock’n’rollu a R’N’B. Jedním z muzikantů, jež stál na počátku hardrocku, byl americký rocker a bluesman Jimy Hendrix, který experimentoval se zkresleným zvukem kytary. Dobře zkreslený „tvrdý“ kytar...

Více