- und Wirtschaftsmuseum

Transkript

1
Bertha von Suttner (1843–1914)
Ein Leben für den Frieden
Život pro mír
100 Jahre Friedensnobelpreis
an Bertha von Suttner
100. výročí udělení Nobelovy ceny míru
Bertě Suttnerové
„Die Waffen nieder!“ – dieser Titel des berühmtesten Romans
Bertha von Suttners war zugleich Programm und wichtigstes
Lebensziel dieser bemerkenswerten Frau. Der hundertste Jahrestag der Verleihung des Friedensnobelpreises an Bertha von
Suttner ist eine ausgezeichnete Gelegenheit, an ihr Werk
zu erinnern und sich damit auseinander zu setzen.
„Odzbrojte!“ – tento název nejslavnějšího románu Berty Suttnerové byl zároveň programem a nejdůležitějším životním
cílem této pozoruhodné ženy. Sté výročí udělení Nobelovy
ceny míru Bertě Suttnerové je skvělou příležitostí připomenout
si její dílo a zamyslet se nad ním.
Bertha von Suttner war nicht nur die erste Frau, die den Friedensnobelpreis erhielt, sie war es auch, die ihren Freund und
Gönner Alfred Nobel zur Stiftung des Nobelpreises inspirierte.
Berta Suttnerová nebyla pouze první ženou, která obdržela Nobelovu cenu míru, nýbrž právě ona inspirovala svého přítele a
mecenáše Alfreda Nobela k uskutečnění myšlenky Nobelovy ceny.
Als Schriftstellerin und Vortragende war Bertha von Suttner
die Galionsfigur einer weltweiten Friedensbewegung. Entgegen
dem Trend ihrer Zeit stellte sie sich unbeirrbar gegen nationalen
Fanatismus, gegen aggressive Parolen von Kriegstreibern,
Hasspredigern und Antisemiten. Sie erkannte die zerstörerische
Kraft dieser Ideologien und meinte prophetisch: "Der nächste
Krieg wird von einer Furchtbarkeit sein wie noch keiner seiner
Vorgänger".
Spisovatelka Berta Suttnerová, která rovněž vystupovala
s přednáškami, se stala čelní osobností celosvětového mírového
hnutí. Navzdory trendu své doby se neochvějně postavila proti
národnímu fanatismu, agresivním heslům válečných štváčů,
kazatelům nenávisti a antisemitům. Rozpoznala zničující moc
těchto ideologií a prorokovala: „Příští válka bude strašlivější
než kterákoliv válka předešlá.“
Bertha von Suttner blieb es erspart, die zerstörerischen Weltkriege des 20. Jahrhunderts mit zu erleben. Wir, die wir um
die Erfahrung dieser fürchterlichen Kriege wissen, haben die
Aufgabe, uns an von Suttners Lebenswerk zu erinnern und es
weiter zu tragen.
Berta Suttnerová se nedožila ničivých světových válek dvacátého století. Úkolem nás, kteří víme, jak děsivé tyto války byly,
je mít na paměti její životní dílo a dále šířit její odkaz.
Die österreichische Außenpolitik wird sich im Geiste Bertha
von Suttners weiterhin für den Frieden und die Einhaltung der
Menschenrechte in aller Welt einsetzen. Denn dauerhafter Frieden und Sicherheit sind nur dort möglich, wo Menschenrechte
garantiert sind.
Rakouská zahraniční politika se v duchu Berty Suttnerové
bude nadále zasazovat o mír a dodržování lidských práv na
celém světě. Neboť trvalý mír a bezpečí jsou možné pouze tam,
kde jsou zaručena lidská práva.
Dr. Ursula Plassnik
Bundesministerin für auswärtige Angelegenheiten
der Republik Österreich
Dr. Ursula Plassnik
spolková ministryně zahraničních věcí
Republiky Rakousko
2
Kindheit und Jugend
Dětství a mládí
Prag. Photographie um 1900 aus Suttners Besitz – Praha. Fotografie kolem r. 1900 z majetku Suttnerové
Die junge Bertha führt an
der Seite ihrer Mutter ein
kostspieliges Gesellschaftsleben.
Mladá Berta vede po
boku své matky nákladný
společenský život.
Venedig 1864
Die vier Brüder Kinsky als hohe Offiziere der österreichischen Armee. Berthas
Vater Franz Josef (zweiter von links) stirbt 75jährig noch vor ihrer Geburt.
Čtyři bratři Kinští jako vysocí důstojníci rakouské armády. Bertin otec František
Josef (druhý zleva) zemřel v sedmdesáti pěti letech ještě před jejím narozením.
Bertha Sophia Felicita Gräfin Kinsky von
Chinitz und Tettau kommt am 9. Juni 1843
in Prag (heute Tschechische Republik) zur
Welt. Obwohl als Gräfin geboren, zählt
Bertha dennoch nie zur „ersten Gesellschaft“. Ihre Mutter Sophie ist eine Bürgerliche und wird nach dem Tod ihres Mannes
von dessen Familie gemieden.
Homburg 1866
In der Hoffnung auf den großen
Gewinn verspielt die Mutter auch
Berthas gesamtes Vermögen in
Casinos.
Doufajíc ve velkou výhru, prohrála
matka v kasinech i celé
Bertino jmění.
Berta Sofie Felicita hraběnka Kinská
z Vchynic a Tetova se narodila 9. června
1843 v Praze. Ač se narodila jako hraběnka, nepatřila nikdy k „prvnímu stavu“. Bertina matka Sofie je měšťanského původu a
po smrti jejího muže se s ní jeho rodina nestýká.
3
Gouvernante bei Suttner
Guvernantka u Suttnerů
Drei Verlobungen – aber keine Heirat:
Baron Gustav von Heine-Geldern,
ein englischer Hochstapler (Name unbekannt),
Prinz Adolf zu Sayn-Wittgenstein-Hohenstein
Trojí zasnoubení – ale žádná svatba:
baron Gustav von Heine-Geldern
anglický hochštapler (neznámého jména)
princ Adolf zu Sayn-Wittgenstein-Hohenstein
Gustav von Heine-Geldern; Bertha löst die Verlobung zum 34 Jahre älteren Millionär.
Gustav von Heine-Geldern; Berta zasnoubení s milionářem starším o třicet čtyři let ruší.
Schloss
Harmannsdorf heute
Zámek
Harmannsdorf dnes
Im Landschloss Harmannsdorf in
Niederösterreich verlebt Bertha im Kreise
der Familie Suttner eine glückliche Zeit.
Na venkovském zámku Harmannsdorf
v Dolních Rakousích prožívá Berta
v rodinném kruhu Suttnerových šťastné
období.
Bertha ist nicht bereit, sich an einen reichen
Mann zu verkaufen. Als Gouvernante für
die Töchter Baron Suttners verdient sie sich
selbstbewusst ihr eigenes Geld. In einen
der Söhne verliebt sie sich: Arthur von
Suttner, ihren späteren Gatten.
Das Dienstpersonal der Familie
Suttner. Als Gouvernante zählt die
geborene Gräfin nun fast dazu.
Služebnictvo Suttnerových. Jako
guvernantka k němu rozená
hraběnka téměř patřila.
Berta není ochotná prodat se nějakému
bohatému muži. Jako guvernantka dcery
barona Suttnera si sebevědomě sama
vydělává. Do jednoho ze synů se zamiluje:
do Arthura Suttnera, svého pozdějšího
manžela.
4
Alfred Nobel
Ansicht
von Paris
Paříž
Alfred Nobel, ein einsamer und
melancholischer Mann, verliebt sich in die
belesene und vielsprachige Bertha.
Alfred Nobel, osamělý a melancholický muž,
se zamiloval do sečtělé Berty vládnoucí
několika jazyky.
Korrespondenzkarte
Suttners an Nobel
Korespondenční
lístek Suttnerové
Alfredu Nobelovi
Nobels Pariser Villa in der Ave.
Malakoff, Berthas noble Wohnund Arbeitsstätte
Nobelova pařížská vila v ulici
Malakoff, kde Berta bydlela
a pracovala.
Alfred Nobel hat mit der Erfindung des
Dynamits Millionen gemacht. Nach
unsteten Jahren lässt er sich in Paris nieder
und sucht via Zeitungsannonce eine
Privatsekretärin. Bertha meldet sich und
wird sofort eingestellt.
Nobels chemisches Labor
Nobelova chemická laboratoř
„Ich möchte einen Stoff oder eine Maschine schaffen können
von so fürchterlicher, massenhaft verheerender Wirkung, daß
dadurch Kriege überhaupt unmöglich würden.“
„Chci vyrobit látku nebo stroj s tak strašlivým a nesmírně ničivým
účinkem, že by to naprosto znemožnilo vést války.“ (A. Nobel)
Alfred Nobel vydělal vynálezem dynamitu
miliony. Po neklidných letech se usazuje
v Paříži a hledá pomocí inzerátu v novinách
soukromou sekretářku. Berta se hlásí a je
okamžitě přijata.
5
Jahre am Kaukasus
Léta na Kavkaze
Auf farbenfrohen Sammelbildchen wird das „exotische“
Leben auf dem Kaukasus dargestellt.
Pestrobarevné obrázky ukazují „exotický“
život na Kavkaze.
Fürstin Ekaterina von
Mingrelien, Gönnerin
der Suttners
Kněžna Jekatěrina von
Mingrelien, mecenáška
Suttnerových
Tiflis, zeitgenössische Photographie aus dem Besitz Bertha von Suttners
Tbilisi, soudobá fotografie z majetku Berty Suttnerové
Um Geld zu verdienen,
schreibt Bertha Fortsetzungsromane für österreichische Zeitungen
und wird dadurch zunehmend bekannt.
Kvůli výdělku píše Berta
pro rakouské noviny
romány na pokračování.
Díky nim začíná být
známá.
Arthur von Suttner, der
um sieben Jahre jüngere
Ehemann. Portrait aus
späterer Zeit.
Arthur Suttner,
Bertin o sedm let mladší
manžel. Portrét
z pozdější doby.
Bertha von Suttner, von ihrem Mann in Georgien
als dicklich und kurzsichtig karikiert
Berta Suttnerová, na karikatuře vykreslena svým
mužem v Gruzii jako obtloustlá a krátkozraká žena.
Aus Liebe zu Arthur von Suttner verlässt
Bertha 1876 Paris. Nach der heimlichen
Hochzeit zieht das Paar nach Georgien. Die
Geldsorgen sind quälend: durch Sprachund Musikunterricht trägt Bertha zum Lebensunterhalt bei.
Z lásky k Arthuru Suttnerovi opustila Berta
v roce 1876 Paříž. Po tajné svatbě se
manželé přestěhovali do Gruzie. Tíží je
finanční potíže: Berta přispívá do rodinného rozpočtu výukou jazyků a hudby.
6
Zurück in Europa – Paris
Zpět v Evropě – Paříž
Ansicht von Paris
Paříž
Der berühmte französische Schriftsteller Émile
Zola, Suttners Korrespondenzpartner
Známý francouzský spisovatel Émile Zola,
korespondenční partner
Suttnerové
„Das Maschinenzeitalter“ –
In ihrem 1888 erschienenen Buch erwähnt Suttner zum erstenmal die internationale Friedensbewegung.
Ve své knize „Maschinenzeitalter“
(Věk strojů), která vyšla roku 1888,
Suttnerová poprvé zmiňuje
mezinárodní mírové hnutí.
Nach Jahren am Kaukasus kehrt das Paar
zurück nach Europa. In Paris erfährt Bertha
von Suttner erstmals von der Existenz einer
organisierten Friedensbewegung. Damit
hat sie das Thema ihres Lebens gefunden.
Im Haus des Dichters
Alphonse Daudet gerät
Suttner in Kontakt mit
der Friedensbewegung.
V domě básníka
Alphonse Daudeta
se Suttnerová setkává
s mírovým hnutím.
Po letech strávených na Kavkaze se
manželé vrací do Evropy. V Paříži se Berta
Suttnerová poprvé dozvídá o existenci
organizovaného mírového hnutí a nachází
tak téma svého života.
7
Die Waffen nieder!
Odzbrojte!
Monatsschrift der österreichischen Friedensgesellschaft
Měsíčník rakouské mírové
společnosti
Auch der Pazifist Leo Tolstoi ist beeindruckt
von Suttners Buch.
I na pacifistu Lva Tolstého udělala kniha
Berty Suttnerové dojem.
Der Antikriegsroman wird weltweit zu einem
der erfolgreichsten Bücher des 19. Jahrhunderts.
Tento protiválečný román se stal jednou
z celosvětově nejúspěšnějších knih 19. století.
Mitgliedskarte der österreichischen Friedensgesellschaft für
Alfred Nobel, der Suttner großzügig unterstützt
Členská karta rakouské
mírové společnosti pro Alfreda Nobela, který Suttnerovou
velkoryse podporuje
„Die Waffen nieder!“ von 1889: ein leidenschaftliches und wegen der realistischen
Schilderungen von Kriegsgreueln verstörendes Buch. Suttner entwickelt sich zur
Vorkämpferin des Pazifismus. Fast im Alleingang gründet sie 1891 die österreichische Friedensgesellschaft.
Die nun berühmte
Suttner als Motiv
der Karikaturisten
Už slavná
Suttnerová jako
motiv karikaturistů
„Die Waffen nieder!“ (česky vyšlo jako
„Odzbrojte!“) z roku 1889: vášnivá a díky
realistickému líčení válečných hrůz děsivá
kniha. Suttnerová se stává průkopnicí
pacifismu. Téměř sama zakládá v roce 1891
rakouskou mírovou společnost.
8
Kampf gegen den Antisemitismus
Boj proti antisemitismu
„Nur ein redliches Mittel gibt es,
Verfolgte vor Verfolgung zu schützen –
sich neben sie zu stellen.“
„Existuje jen jeden skutečný prostředek, jak ochránit pronásledované před pronásledováním – postavit se vedle nich.“ (B. v. Suttner)
„Gedanken zur Zionistenbewegung“ von Arthur von Suttner
in Theodor Herzls Zeitung „Die Welt“
„Gedanken zur Zionistenbewegung“ (Úvahy o sionistickém hnutí)
od Arthura Suttnera v časopise Theodora Herzla „Die Welt“
„Der Judenstaat“ von
Theodor Herzl, eine Tendenzschrift nach dem Vorbild von
„Die Waffen nieder!“
„Der Judenstaat“
(Židovský stát) od Theodora Herzla, tendenční spis po
vzoru „Odzbrojte!“
Zeitgenössische
antisemitische Karikatur
Soudobá antisemitská
karikatura
Theodor Herzl, der Begründer
des Zionismus. Er ist mit den Suttners befreundet, steht dem „AntiVerein“ aber skeptisch gegenüber.
Theodor Herzl, zakladatel sionismu. Se Suttnerovými jsou přátelé,
ale je skeptický vůči spolku
„Anti-Verein“.
Arthur von Suttner
Gegen den immer aggressiver werdenden
Antisemitismus beziehen die Suttners klar
Stellung. 1891 gründet Arthur den „Verein
zur Abwehr des Antisemitismus“ und wird
von Bertha leidenschaftlich unterstützt. Das
Paar macht sich damit Nationalisten, Klerikale und Antisemiten zu Feinden.
Prominente Mitglieder des „Anti-Vereins“:
Prominentní členové spolku „Anti-Verein“:
Ludwig Ganghofer, Schriftsteller – spisovatel
Hermann Nothnagel, Mediziner – lékař
Johann Strauß Sohn, Komponist – skladatel
Carl von Hasenauer, Architekt – architekt
Peter Rosegger, Schriftsteller – spisovatel
Richard von Krafft-Ebing, Psychiater – psychiatr
Suttnerovi zaujímají jasné stanovisko proti
čím dál agresivnějšímu antisemitismu.
V roce 1891 zakládá Arthur „Verein zur
Abwehr des Antisemitismus“ (Spolek proti
antisemitismu), přičemž ho Berta vášnivě
podporuje. Manželé si tím znepřátelili
nacionalisty, klerikály a antisemity.
9
Internationale Kongresse
Mezinárodní kongresy
Bei den jährlich stattfindenden Friedenskongressen hat Suttner ihre ersten großen
öffentlichen Auftritte.
Na každoročních mírových kongresech se
konala první velká veřejná vystoupení
Berty Suttnerové.
Drei wichtige Mitkämpfer der Suttner: der Deutsche Rudolf Virchow, der Schweizer Elie Ducommun und der Franzose Frédéric Passy
Tři důležití spolubojovníci Berty Suttnerové: Němec Rudolf Virchow, Švýcar Elie Ducommun a Francouz Frédéric Passy
Alfred Nobel bleibt Suttner gegenüber skeptisch:
„Meine Fabriken werden vielleicht dem Krieg noch früher ein Ende machen als Ihre Kongresse: an dem Tag, da zwei Armeekorps sich gegenseitig in einer Sekunde
werden vernichten können, werden wohl alle zivilisierten Nationen zurückschaudern und ihre Truppen verabschieden.“
Alfred Nobel zůstává vůči Suttnerové skeptický:
„Mé továrny s válkou skoncují možná ještě dříve než Vaše kongresy: v den, kdy se dvě armády budou moci vzájemně zničit během jediné sekundy, se snad všechny
civilizované národy zaleknou a rozpustí svá vojska.“
Als nunmehr weltberühmte Frau knüpft
Bertha von Suttner auf vielen Friedenskongressen Kontakte und arbeitet unermüdlich
für die internationale Friedensbewegung.
Berta Suttnerová nyní jako světoznámá žena
navazuje na četných mírových kongresech
kontakty a neúnavně pracuje pro
mezinárodní mírové hnutí.
10
Der „Friedenszar“
„Mírový car“
„Völkerwille, blähe die Segel! Das Friedensschiff hat nun einen Kapitän... Wir sehen Land!“
Ein Beispiel für Suttners schwärmerische
Hoffnung auf den „Friedenszaren“
„Vůle národů, zaduj v plachty! Loď míru má již
kapitána... Již je vidět pevnina!“ Příklad
nadšených nadějí, jež Suttnerová vkládala do
„mírového cara“.
„Der Friedensengel
– ein finnländisches
Märchen“ – Die Karikatur weist auf die
Diskrepanz zwischen
Nikolaus’ Ankündigungen und dem
brutalen Vorgehen
seiner Armee in
Finnland hin.
„Anděl míru – finská
pohádka“ – Karikatura upozorňuje na
rozpor mezi
Mikulášovými
prohlášeními a
brutálním postupem
jeho armády ve
Finsku.
Suttner setzt 1894 in den neuen Zaren Nikolaus II. große Hoffnungen. Tatsächlich
erlässt der Zar ein „Friedensmanifest“ mit
der Forderung nach Abrüstung und einer
internationalen Friedenskonferenz. Seine
Politik in Finnland und der Mandschurei
straft ihn allerdings Lügen. Suttner verteidigt ihn lange – und verstört damit viele
ihrer Mitstreiter.
Frau Suttner: So, Du schleifst Dein Bajonnett und das nennst Du,
den Frieden wollen? – Der Russe: Ich schwöre Dir, so lange ich
das Bajonnett schleife, wünsche ich den Frieden.
Paní Suttnerová: Tak ty si brousíš bajonet a tomu říkáš, že chceš
mír? – Rus: Přísahám ti, že dokud brousím bajonet, přeji si mír.
„Der Zar und der Friedensengel“. Nikolaus II.
küsst den abgemagerten Friedensengel, der
vom russischen Bären bereits angenagt wird.
„Car a anděl míru“. Mikuláš II. líbá
vyhublého anděla míru, kterého již
okusuje ruský medvěd.
Suttnerová vkládá v roce 1894 do nového
cara Mikuláše II. velké naděje. Car
skutečně vydá „Mírový manifest“, v němž
požaduje odzbrojení a mezinárodní mírovou
konferenci. Jeho politika ve Finsku a
Mandžusku jej však usvědčuje ze lži.
Suttnerová ho dlouho obhajuje, čímž vyvádí
z míry mnohé ze svých spolubojovníků.
11
Die Haager Friedenskonferenzen
Haagské mírové konference
Suttner reist als Berichterstatterin für Theodor Herzls „Die Welt“ nach
Haag und arbeitet dort auch für den Zionismus.
Suttnerová jede do Haagu jako zpravodajka novin „Die Welt“ Theodora
Herzla a také tam pracuje pro sionismus.
„Europa beeile dich, dich zu verbrüdern, beeile dich, den
Krieg unter deinen Nationen auszuschalten, sonst kann
der nächste Zwischenfall dich zugrunde richten.“
„Evropo, pospěš si se sbratřováním, pospěš si a zabraň
válce mezi svými národy, jinak tě může příští
incident úplně zničit“. (B. v. Suttner)
3.
Der Friedensengel
zeigt der Suttner
die lange Nase.
Anděl míru dělá
na Suttnerovou
dlouhý nos.
Auf Initiative des Zaren wird im Haag 1899
die erste Friedenskonferenz einberufen.
Teilnehmer sind aber nicht Pazifisten, sondern Diplomaten, Staatsmänner und Militärs. Die Diskussion über Fragen der Abrüstung und des Kriegsrechts bringen kaum
Ergebnisse.
„Nach dem Haag!...“
„Do Haagu!...“
„O Bertha, wie riecht das schön!“ –
die europäischen Staatsoberhäupter als Friedenspfeife rauchende Indianer.
„Ó Berto, jak to hezky voní!“ –
hlavy evropských států jako Indiáni
kouřící dýmku míru.
Z carovy iniciativy je roku 1899 v Haagu
svolána první mírová konference. Účastníky
ale nejsou pacifisté, nýbrž diplomaté,
státníci a vysocí důstojníci. Diskuse
o otázkách odzbrojení a válečného práva
nepřinášejí téměř žádné výsledky.
12
Albert von Monaco
Albert Monacký
Der Palast von Monaco. Suttners Postkarte an ihre Haushälterin in Wien mit der eigenhändigen Anmerkung:
„Das ist meine Wohnung.“
Monacký palác: Pohlednice, kterou Suttnerová poslala
své hospodyni ve Vídni, s vlastnoruční poznámkou:
„Toto je můj byt.“
Fürst Albert von Monaco
Kníže Albert Monacký
Gruppenphoto nach der Gründung des Friedensinstituts in
Monte Carlo; links Suttner,
neben ihr Fürst Albert
Skupinové foto po založení
mírového institutu v Monte
Carlu; vlevo Suttnerová,
vedle ní kníže Albert
Das berühmte Casino von Monte Carlo
Proslulé kasino v Monte Carlu
Auch Fürst Albert von Monaco engagiert
sich unter Suttners Einfluss für die europäische Friedensbewegung. Sie erhofft ihn
allerdings vergeblich als künftigen Geldgeber.
I monacký kníže Albert se pod vlivem
Suttnerové angažuje pro evropské mírové
hnutí. Marně však doufá, že se Albert stane
sponzorem.
13
Amerika
Von ihren Reisen schickt Suttner ihrer Haushälterin Kathi Buchinger
zahlreiche Postkarten.
Ze svých cest Suttnerová posílá své hospodyni Kathi Buchingerové
mnoho pohlednic.
„Das ist der Hafen von San Franzisco, wo ich heute
wohlauf angekommen bin.“
„Toto je sanfranciský přístav, kam jsem dnes
ve zdraví dorazila.“
Suttner mit amerikanischen
Frauenrechtlerinnen, neben
ihr sitzend die Frau des Zeitungskönigs Hearst
Suttnerová s americkými bojovnicemi za ženská práva,
vedle ní sedí žena novinového
krále Hearsta.
Der amerikanische Großindustrielle
Andrew Carnegie fördert die Friedensbewegung mit Millionenbeträgen.
Americký velkoprůmyslník
Andrew Carnegie podporuje mírové
hnutí milionovými částkami.
Das Amphitheater von Chautauqua, N. Y. Vor Tausenden hält Suttner ihre englischen Friedensvorträge.
Amfiteátr Chautauqua, N.Y. Suttnerová přednáší tisícům posluchačů v angličtině své přednášky o míru.
Die größten Erfolge hat Suttner in den
USA, wo sie auch als Idol der Frauenbewegung gilt. Trotz Altersbeschwerden reist
sie auf der ständigen Suche nach Gönnern
der Friedensbewegung 1904 und 1912 nach
Amerika.
Největší úspěchy má Suttnerová v USA, kde
je rovněž idolem ženského hnutí. Neustále
hledajíc mecenáše mírového hnutí, cestuje
navzdory stařeckým potížím v letech 1904
a 1912 do Ameriky.
14
Der Nobelpreis
Nobelova cena
Suttner in ihrem Arbeitszimmer in Wien. Im Hintergrund das
palmzweiggeschmückte Bild des 1902 verstorbenen Arthur.
Suttnerová ve své pracovně ve Vídni. V pozadí palmovou ratolestí ozdobený obraz Arthura, zesnulého v roce 1902.
Die Nachricht von der Zuerkennung des
Nobelpreises erreicht Suttner 1905 während
einer Vortragsreise in Deutschland.
Zpráva o udělení Nobelovy ceny Suttnerovou zastihla v roce 1905 během
přednáškového turné v Německu.
Suttners
engster Mitarbeiter, der
Publizist Alfred
Hermann Fried;
im Jahr 1911 erhält
auch er den FriedensNobelpreis.
Nejbližší spolupracovník
Suttnerové publicista
Alfred Hermann Fried;
v roce 1911 dostal
Nobelovu cenu míru i on.
Ohne Suttner gäbe es den Friedens-Nobelpreis nicht, was ihr durchaus bewusst ist.
Dass sie in den ersten Jahren bei der Vergabe übergangen wird, enttäuscht sie sehr.
Sie braucht dringend Geld: für die Friedensbewegung – und für sich selbst.
Die elegante Witwe als Vortragende
Elegantní vdova jako přednášející
Längst ist Suttner für die Karikaturisten
zur verhöhnten „Friedens-Bertha“ geworden: „Es ist sehr beschämend
für die Natur, daß sie
mich uzen will.“
Suttnerová je pro karikaturisty již
dávno vysmívanou „mírovou Bertou“:
„Pro přírodu je velice zahanbující, že
si ze mě tropí žerty.“
Widmung Suttners an Fried: „Dem, der zuerst mein
Jünger, später mein Gehilfe, zuletzt mein Stab geworden
(A. H. Fried) gehört dieser Band.“
Věnování Suttnerové Friedovi: „Tato knížka patří tomu,
jenž byl nejprve mým učedníkem, později pomocníkem
a nakonec se stal mou oporou (A. H. Friedovi).“
Suttnerová si byla dobře vědoma toho,
že bez ní by Nobelova cena míru
neexistovala. Velice ji zklamalo, že byla
v prvních ročnících udílení této ceny
opomenuta. Nutně potřebuje peníze: pro
mírové hnutí – i pro sebe.
15
Vor dem großen Krieg
Před velkou válkou
„Die Menschen begreifen nicht, was vorgeht ... Warum tut ihr nichts, ihr jungen Leute?
Euch geht es vor allem an! Wehrt euch doch, schließt euch zusammen!
Laßt nicht immer alles uns paar alte Frauen tun, auf die niemand hört.“
(Suttner zu Stefan Zweig)
„Lidé nechápou, co se děje ... Proč nic neděláte, vy mladí? Vás se to týká především!
Tak se přece braňte, spojte se! Nenechávejte to vždycky jenom na nás,
několika starých ženách, které nikdo neposlouchá.“
(Suttnerová Stefanu Zweigovi)
Bis zuletzt kämpft Suttner
darum, den drohenden Krieg
zu verhindern.
Suttnerová až do konce bojuje,
aby zabránila hrozící válce.
„Der Balkan
versinkt im Blut“:
1. Balkankrieg 1911,
2. Balkankrieg 1913,
3. Balkankrieg 1914
als Auslöser des
Weltkrieges.
„Balkán
se topí v krvi“:
1911 - první
balkánská válka,
1913 - druhá
balkánská válka,
1914 - třetí
balkánská válka,
která spustila
světovou válku.
In allen Staaten wird hektisch aufgerüstet.
Suttner warnt verzweifelt vor einem großen
Krieg – und wird ausgelacht. Eine Woche
nach ihrem Tod am 21. Juni 1914 wird
der österreichische Thronfolger Franz
Ferdinand in Sarajewo erschossen, einen
Monat später erfolgt die Kriegserklärung
Österreich-Ungarns an Serbien: der Erste
Weltkrieg beginnt ...
Österreich-Ungarn und das Deutsche Reich:
„Solch treue Brüderschaft im Krieg Verleiht
uns Mut und Kraft und Sieg!“
Rakousko-Uhersko a Německá říše: „Tak
věrné bratrství ve válce nám přinese
odvahu, sílu a vítězství!“
In verhängnisvoller „Nibelungentreue“ verbündet:
der österreichische Kaiser Franz Josef (rechts) und
der deutsche Kaiser Wilhelm II.
Spojeni osudnou „věrností Nibelungů“: rakouský císař
František Josef (vpravo) a německý císař Vilém II.
Ve všech státech se hekticky zbrojí.
Suttnerová zoufale varuje před velkou
válkou – vysmáli se jí. Týden po její smrti
21. června 1914 je v Sarajevu zastřelen
rakouský následník trůnu František
Ferdinand, o měsíc později vyhlašuje
Rakousko-Uhersko válku Srbsku: začíná
první světová válka…
16
Suttner und der Nobelpreis
Suttnerová a Nobelova cena
2004 Wangari Maathai
2003 Shirin Ebadi
2002 Jimmy Carter
2001 Die UNO und ihr Generalsekretär Kofi Annan
OSN a její generální tajemník Kofi Annan
2000 Kim Dae Jung
1999 Médicins sans Frontières / Lékaři bez hranic
1998 John Hume und / a David Trimble
1997 Internationale Kampagne für das Verbot von Landminen
und Jody Williams
Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min
a Jody Williams
1996 Carlos Felipe Ximenes Belo und / a José Ramos-Horta
1995 Joseph Rotblat und Pugwash Conferences on Science and World Affairs
Joseph Rotblat a Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech
1994 Jassir Arafat, Shimon Peres und / a Yitzhak Rabin
1993 Nelson Mandela und / a Frederik Willem de Klerk
1992 Rigoberta Menchú Tum
1991 Aung San Suu Kyi
1990 Michail Gorbatschow / Michail Gorbačov
1989 Tenzin Gyatso, 14. Dalai Lama / Tenzin Gyatso, 14. dalajláma
1988 Die Friedenstruppen der Vereinten Nationen
Mírové síly OSN
1987 Oscar Arias Sánchez
1986 Elie Wiesel
1985 International Physicians for the Prevention of Nuclear War
Mezinárodní sdružení Lékaři proti jaderné válce
1984 Bischof Desmond Tutu / Biskup Desmond Tutu
1983 Lech Wałęsa
1982 Alva Myrdal und / a Alfonso García Robles
1981 UNHCR / Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
1980 Adolfo Pérez Esquivel
1979 Mutter Teresa / Matka Tereza
1978 Anwar al-Sadat und / a Menachem Begin
1977 Amnesty International
1976 Betty Williams und / a Mairead Corrigan
1975 Andrej Sacharow
1974 Seán MacBride und / a Eisaku Sato
1973 Henry Kissinger und / a Le Duc Tho (verzichtete auf
den Preis – cenu odmítl)
1972 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena
1971 Willy Brandt
1970 Norman Borlaug
1969 Internationale Arbeitsorganisation
Mezinárodní organizace práce
1968 René Cassin
1965 UNICEF / Dětský fond OSN (Unicef)
1964 Martin Luther King
1963 Internationales Komitee vom Roten Kreuz und die „Ligue des
Sociétés de la Croix-Rouge“ / Mezinárodní výbor Červeného
kříže a Liga společností Červeného kříže
1962 Linus Pauling
1961 Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld
1960 Albert John Lutuli
Die ersten sechs
Friedensnobelpreisträger/-innen.
Prvních šest nositelů/nositelek
Nobelovy ceny míru
1959 Philip Noel-Baker
1958 Georges Pire
1957 Lester Bowles Pearson
1953 George Catlett Marshall
1952 Albert Schweitzer
1951 Léon Jouhaux
1950 Ralph Bunche
1949 Lord John Boyd Orr von Brechin
1947 Die Quäker vertreten durch „The Friends Service
Council“ und „The American Friends Service Committee“
Kvakeři zastoupení Koncilem Společnosti přátel
a Komisí Americké společnosti přátel
1946 Emily Greene Balch und / a John Raleigh Mott
1945 Cordell Hull
1944 Internationales Komitee vom Roten Kreuz
Mezinárodní výbor Červeného kříže
1938 Office International Nansen pour les Réfugiés
Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
1937 Cecil of Chelwood
1936 Carlos Saavedra Lamas
1935 Carl von Ossietzky
1934 Arthur Henderson
1933 Sir Norman Angell
1931 Jane Addams und / a Nicholas Murray Butler
Zwanzig Jahre dauerte die enge Freundschaft zwischen Bertha von Suttner und
Alfred Nobel. Immer wieder versuchte Suttner, den Millionär zur Stiftung einer großen
Summe für die Friedensbewegung anzuregen. Noch eine Woche vor seinem Tod im
Jahr 1896 hatte sie ihm geschrieben: „Und
auch darum bitte ich Sie mit erhobenen
Händen: ziehen Sie niemals Ihre Unterstützung zurück – niemals, selbst nicht jenseits
des Grabes, das uns alle erwartet.“ Von
seinem Testament wusste sie damals noch
nichts.
1930 Lars Olof Jonathan Söderblom
1929 Frank Billings Kellogg
1927 Ferdinand Buisson und / a Ludwig Quidde
1926 Aristide Briand und Gustav Stresemann
1925 Sir Austen Chamberlain und / a Charles Gates Dawes
1922 Fridtjof Nansen
1921 Karl Hjalmar Branting und / a Christian Lous Lange
1920 Léon Victor Auguste Bourgeois
1919 Thomas Woodrow Wilson
1913 Henri La Fontaine
1912 Elihu Root
1911 Tobias Michael Carel Asser und / a Alfred Hermann Fried
1910 Bureau International Permanent de la Paix
Stálý mezinárodní výbor míru
1909 Auguste Marie Francois Beernaert und / a
Paul Henri Benjamin Balluet d’Estournelles de Constant
1908 Klas Pontus Arnoldson und / a Fredrik Bajer
1907 Ernesto Teodoro Moneta und / a Louis Renault
1906 Theodore Roosevelt
1905 Bertha von Suttner
1904 Institut de Droit International / Ústav pro mezinárodní právo
1903 Sir William Randal Cremer
1902 Élie Ducommun und / a Charles Albert Gobat
1901 Jean Henri Dunant und / a Frédéric Passy
Dvacet let trvalo blízké přátelství mezi
Bertou Suttnerovou a Alfredem Nobelem.
Suttnerová se milionáře Nobela opakovaně
snažila přimět k darování velké částky
mírovému hnutí. Ještě týden před jeho smrtí
v roce 1896 mu napsala: „A o to Vás
snažně prosím: neučiňte nikdy konec své
podpoře – nikdy, ani v hrobě, který nás
všechny čeká.“ O jeho závěti tehdy ještě
nevěděla.
17
Suttner und Böhmen
Suttnerová a Čechy
Im Prager Palais
Kinsky am Altstädter Ring wird
Bertha geboren.
Väterlicherseits
stammt sie aus
einer der vornehmsten Adelsfamilien Böhmens.
Berta se narodila
Ihre Kindheit verbringt Bertha mit ihrer
v pražském paláci
Mutter in Brünn. Hier lebt ihr Vormund,
Kinských na
Landgraf Friedrich Fürstenberg.
Staroměstském
Dětství tráví Berta s matkou v Brně.
náměstí. Z otcovy
Zde žije její poručník, lantkrabě
strany pochází
Friedrich Fürstenberg.
z jedné
z nejvznešenějších
šlechtických rodin
v Čechách.
„Die Waffen nieder!“ –
auch die tschechische
Ausgabe erweist sich
als großer Erfolg.
„Odzbrojte!“ – i české
vydání se dočkalo
obrovského úspěchu.
Suttner fühlte sich ihrem Geburtsland
Böhmen zeitlebens verbunden. Sie hatte
die Hoffnung, dass die Friedensidee dazu
beitragen könnte, die nationalen Spannungen innerhalb der Donaumonarchie zu überbrücken. Doch ihr Plan zu einer aus Deutschen und Tschechen gleichermaßen
zusammengesetzten böhmischen Friedensgesellschaft scheiterte.
Der tschechische
Schriftsteller
Jaroslav
Vrchlický, der
von Suttner hoch
geschätzt wird.
Český spisovatel
Jaroslav
Vrchlický,
kterého si
Suttnerová
velice vážila.
Ausgerechnet im Deuschen Haus
in Brünn, dem Treffpunkt der
Deutsch-Nationalen, würdigt
Suttner die kulturellen Leistungen
der Tschechen.
Právě v Německém domě v Brně,
kde se scházeli občané
německonacionálního smýšlení,
oceňuje Suttnerová, co Češi
v kultuře dokázali.
Suttnerová se po celý svůj život cítila
svázána s Čechami, svou rodnou zemí.
Doufala, že by mírová myšlenka mohla
pomoci překonat národnostní napětí
v podunajské monarchii. Ale její plán
české mírové společnosti skládající se
rovnou měrou z Čechů a Němců selhal.
2004 Wangari Maathai
2003 Shirin Ebadi
2002 Jimmy Carter
2001 Die UNO und ihr Generalsekretär Kofi Annan
OSN a její generální tajemník Kofi Annan
2000 Kim Dae Jung
1999 Médicins sans Frontières / Lékaři bez hranic
1998 John Hume und / a David Trimble
1997 Internationale Kampagne für das Verbot von Landminen
und Jody Williams
Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min
a Jody Williams
1996 Carlos Felipe Ximenes Belo und / a José Ramos-Horta
1995 Joseph Rotblat und Pugwash Conferences on Science and World Affairs
Joseph Rotblat a Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech
1994 Jassir Arafat, Shimon Peres und / a Yitzhak Rabin
1993 Nelson Mandela und / a Frederik Willem de Klerk
1992 Rigoberta Menchú Tum
1991 Aung San Suu Kyi
1990 Michail Gorbatschow / Michail Gorbačov
1989 Tenzin Gyatso, 14. Dalai Lama / Tenzin Gyatso, 14. dalajláma
1988 Die Friedenstruppen der Vereinten Nationen
Mírové síly OSN
1987 Oscar Arias Sánchez
1986 Elie Wiesel
1985 International Physicians for the Prevention of Nuclear War
Mezinárodní sdružení Lékaři proti jaderné válce
1984 Bischof Desmond Tutu / Biskup Desmond Tutu
1983 Lech Wałęsa
1982 Alva Myrdal und / a Alfonso García Robles
1980 Adolfo Pérez Esquivel
1979 Mutter Teresa / Matka Tereza
1978 Anwar al-Sadat und / a Menachem Begin
1977 Amnesty International
1976 Betty Williams und / a Mairead Corrigan
1975 Andrej Sacharow
1974 Seán MacBride und / a Eisaku Sato
1973 Henry Kissinger und / a Le Duc Tho (verzichtete auf
den Preis – cenu odmítl)
1971 Willy Brandt
1970 Norman Borlaug
1969 Internationale Arbeitsorganisation
Mezinárodní organizace práce
1968 René Cassin
1965 UNICEF / Dětský fond OSN (Unicef)
1964 Martin Luther King
1963 Internationales Komitee vom Roten Kreuz und die „Ligue des
Sociétés de la Croix-Rouge“ / Mezinárodní výbor Červeného
kříže a Liga společností Červeného kříže
1962 Linus Pauling
1961 Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld
1960 Albert John Lutuli
1959 Philip Noel-Baker
1958 Georges Pire
1957 Lester Bowles Pearson
1953 George Catlett Marshall
1952 Albert Schweitzer
1951 Léon Jouhaux
1950 Ralph Bunche
1949 Lord John Boyd Orr von Brechin
1947 Die Quäker vertreten durch „The Friends Service
Council“ und „The American Friends Service Committee“
Kvakeři zastoupení Koncilem Společnosti přátel
a Komisí Americké společnosti přátel
1946 Emily Greene Balch und / a John Raleigh Mott
1945 Cordell Hull
1938 Office International Nansen pour les Réfugiés
Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
1937 Cecil of Chelwood
1936 Carlos Saavedra Lamas
1935 Carl von Ossietzky
1934 Arthur Henderson
1933 Sir Norman Angell
1931 Jane Addams und / a Nicholas Murray Butler
1930 Lars Olof Jonathan Söderblom
1929 Frank Billings Kellogg
1927 Ferdinand Buisson und / a Ludwig Quidde
1926 Aristide Briand und Gustav Stresemann
1925 Sir Austen Chamberlain und / a Charles Gates Dawes
1922 Fridtjof Nansen
1921 Karl Hjalmar Branting und / a Christian Lous Lange
1920 Léon Victor Auguste Bourgeois
1919 Thomas Woodrow Wilson
1913 Henri La Fontaine
1912 Elihu Root
1911 Tobias Michael Carel Asser und / a Alfred Hermann Fried
1910 Bureau International Permanent de la Paix
Stálý mezinárodní výbor míru
1909 Auguste Marie Francois Beernaert und / a
Paul Henri Benjamin Balluet d’Estournelles de Constant
1908 Klas Pontus Arnoldson und / a Fredrik Bajer
1907 Ernesto Teodoro Moneta und / a Louis Renault
1906 Theodore Roosevelt
1905 Bertha von Suttner
1904 Institut de Droit International / Ústav pro mezinárodní právo
1903 Sir William Randal Cremer
1902 Élie Ducommun und / a Charles Albert Gobat
1901 Jean Henri Dunant und / a Frédéric Passy
Die ersten sechs
Friedensnobelpreisträger/-innen.
Prvních šest nositelů/nositelek
Nobelovy ceny míru

- und Wirtschaftsmuseum

Transkript

Podobné dokumenty

Monika Knoblochová Monika Knoblochová Monika Knoblochová