Celé číslo 1/2010 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Transkript

I_obalka_Obálka 1.3.10 12:51 Stránka 1
Zdravotnictví
v České republice
Týmová spolupráce ≤ Lékaři a sestry ≤ Posuzování pracovní neschopnosti
≤Evropské veřejné zdravotnictví ≤ Zdraví je veřejný zájem ≤ Regulační poplatky ≤ Dopady na domácnosti ≤ 7.rámcový program EU ≤ Lidské zdroje ve zdravotnictví ≤ eHealth a úspory ≤ Zdravotní péče ≤ Služba, poslání nebo živnost?
prosinec ≤ 1/XIII/2010
Časopis je vydáván za podpor y Ministerstva zdravotnictví České republiky
121_obsah_121_obsah 1.3.10 13:37 Stránka 117
Zdravotnictví
v České republice
březen 2010
Vydává
Asociace pro rozvoj sociálního
lékařství a řízení péče o zdraví
ve spolupráci s nakladatelstvím
Sdělovací technika spol. s r. o.
Vážení čtenáři,
Z obsahu
Evropská asociace veřejného zdravotnictví
(EUPHA) uspořádala loni na podzim konferenci evropského veřejného zdravotnictví.
Z České republiky se zúčastnil pouze jeden
účastník. Na tomto příkladu je vidět, jaká důležitost je u nás přikládána celému oboru.
Řízení péče o zdraví je vysoce odborná aktivita spočívající na vědeckých poznatcích.
V evropském měřítku se problematikou
veřejného zdravotnictví zabývá velký počet
odborníků, kteří mají zázemí v dobře pracujících výzkumných ústavech.V ČR takový
výzkumný ústav nemáme i přes to, že chyby a nedostatky, ke kterým dochází v řízení zdravotnictví, jsou nesmírně nákladné.
Záleží na české odborné veřejnosti, zda
pochopí význam veřejného zdravotnictví
a nutnost soustavné odborné přípravy
v oblasti řízení systému péče o zdraví
a zdravotnictví.
Nová vyhláška, platná od června 2009,
která upravuje obory specializačního postgraduálního vzdělávání, neobsahuje a zcela ignoruje obor všeobecného zdravotnictví. Ve vyjádření odborné společnosti
k tomuto politováníhodnému opomenutí
se uvádí: …Příčinu spatřujeme mimo jiné
v nešťastném podcenění oboru „Sociální
lékařství a veřejné zdravotnictví“ a v liché
představě, že školy zabývající se obchodním managementem mohou nahradit
vzdělávání řídících zdravotnických pracovníků v oboru „Veřejné zdravotnictví a organizace zdravotnictví“…
Píšu tyto pochmurné řádky, které jsem si
z větší části vypůjčil z textů tohoto čísla, s cílem vyburcovat aktivitu Vás čtenářů a autorů, tak abychom společným úsilím zvrátili
tento nebezpečný vývoj, který může mít fatální vliv na úroveň zdravotnictví v ČR.
Příznivý rok 2010 přeje
Jan Holčík
Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita
162
Judita Kinkorová
Zdraví v 7. rámcovém programu EU
165
Veronika Krůtilová
Dopady regulačních poplatků na domácnosti
168
Sylva Bártlová
Týmová spolupráce z pohledu lékařů
174
František Vlček a kol.
Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví
182
Rostislav Čevela, Libuše Čeledová
Zdravotní péče v Belgii (II. část)
188
Jan Bruthans, Gleb Kolomeets, Marek Svítek
eHealth a úspory ve zdravotnictví
194
Lubomír Vondráček, Jan Vondráček, Zuzana Volejníková
Co je poskytování zdravotní péče
200
Vít Černý
Předseda redakční rady:
Ing. Alexandr Stožický, CSc.
Redakční rada:
RNDr. Petr Beneš
Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.
Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.
Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.
PhDr. Zdeněk Kučera
MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA
Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.
Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.
MUDr. Mgr. Petr Struk
Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.
Adresa redakce a administrace:
Sdělovací technika spol. s r. o.
Uhříněveská 40
Praha 10, 100 00
tel.: 274 819 625
fax: 274 816 490
e-mail: [email protected]
Vedoucí redakce:
Mgr.Vít Černý
mobil: 736 160 503
Grafika a zlom: Matěj Feszanicz
Příjem inzerce: Redakce
Tisk zajišťuje: PRESS SERVIS s.r.o.
Registrace MK ČR E 7600
ISSN 1213-6050
Indexace a excerpce:
Bibliographia Medica Čechoslovaca
Příspěvky lze zveřejňovat v češtině, slovenštině a v angličtině.
Texty jsou recenzovány.
Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy
(http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503642)
Cena ročního předplatného je 350 Kč (12 Euro), doporučená cena jednotlivého čísla je 100 Kč (4 Eura)
Na obálce: kresba Bruno Mastný
holcik_pletkova 1.3.10 12:59 Stránka 1
SUMMARY:
HEALTH IS A COMMON
INTEREST AND EUROPEAN
PRIORITY
Holčík J.
The 2nd European Public Health Conference was held from 25 to 28 November
in Lodz. It was organized by the European
Public Health Association. EUPHA is an
umbrella organisation for public health
associations in Europe. Founded in 1992,
EUPHA is an international, multidisciplinary, scientific and professional organisation, bringing together around 12 000
public health experts from 40 countries
in Europe. The overall theme of the conference was ”Human Ecology and Public
health“.
Key words: health care, health care system, public health, health services research, human ecology
O autorovi:
prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., přednosta
Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Komenského nám. 2, 662 43 Brno
162
Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010
Zdraví – veřejný
zájem a evropská
priorita
Přínos 2. konference
evropského veřejného zdravotnictví
Holčík Jan
1. Úvod
Konference, které každoročně pořádá
EUPHA (European Public Health Association) (1) jsou neocenitelným zdrojem poznatků, inspirací pro výzkum, výuku i zdravotnickou praxi a vítanou příležitostí pro diskuzi
s mnoha zahraničními experty.
2. konference evropského veřejného
zdravotnictví se konala v Lodži ve dnech
25.–28. listopadu 2009. To, že byla teprve
druhá, vyžaduje vysvětlení.
Evropská asociace veřejného zdravotnictví pořádá každoroční konference již 17 let.
Předchozí konference, která se konala
v roce 2008 v Lisabonu (16. konference
EUPHA), byla první, na jejímž obsahu i organizaci se podílel ASPHER (Association of
Schools of Public Health in the European
Region) (2). Spolupráce obou zmíněných organizací se osvědčila do té míry, že podobně
byla připravována i konference v Lodži.
Na přípravě konference se podílely i další
organizace (3), např. European Commission,
WHO – Regional Office for Europe, European Centre for Diseases Control, European
Environment Agency (EEA), European Public
Health Alliance (EPHA), European Society
for Quality in Healthcare (ESQH), Open Society Institute (OSI) a European Observatory for Health systems and Policies. Proto se
v některých dokumentech objevil i název:
“2nd Joint European Public Health Conference”. Jde o významný výsledek prohlubující se spolupráce mezi všemi, kdo si v Evropě
zdraví váží a kdo pro zdraví lidí chce něco
užitečného vykonat.
Všechny dřívější konference EUPHA byly
zaměřeny na zvolená aktuální témata. Tak
např. konference v roce 2006 (Montreaux)
byla věnována zdravotní politice, v roce 2007
(Helsinky) se konference orientovala na bu-
doucnost veřejného zdravotnictví ve sjednocené Evropě a v roce 2008 (Lisabon) to byla
inovace a zdraví.
Pro konferenci v Lodži bylo zvoleno
téma „Humánní ekologie a veřejné zdravotnictví“. Jak však ukázal vlastní průběh
konference, téma bylo pojato velmi široce.
Mnoho přednášek reagovalo na palčivé aktuální problémy, jako je např. celosvětová
ekonomická krize nebo hrozba světových
pandemií.
Jako ostatně každoročně, celý program
konference se nedal stihnout. Bylo sice možné vyslechnout všechny přednášky pro plénum, avšak další jednání konference bylo
rozděleno do 70 paralelních sekcí, v nichž
bylo souběžně předneseno více než 350 odborných sdělení.
Dalším informačním pramenem bylo vystavení několika stovek posterů, jejichž autoři rádi poskytli podrobnější vysvětlení výsledků svého výzkumu.
2. Plenární zasedání konference
Dominantní částí konference byla plenární
zasedání. První z nich (čtvrtek, 26. 11. 2009)
bylo věnováno dvacetiletému výročí Evropské charty o prostředí a zdraví. Úvodní přednášku přednesla zástupkyně ředitelky Evropské úřadovny Světové zdravotnické organizace Nata Menabde. Podala přehled dosavadních konferencí věnovaných prostředí
a zdraví, jejich hlavních úkolů i dosavadních
výsledků.
Andrzej Rys, ředitel Direktorátu veřejného zdravotnictví při Evropské komisi, poukázal na nárůst incidence astmatu, alergií, obezity a úrazů u evropských dětí. Zdůraznil roli
veřejného zdravotnictví při vytváření zdravého životního prostředí a při motivaci lidí ke
zdravému životnímu stylu.
www.zcr.cz
Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka
Evropského úřadu pro životní prostředí,
zdůraznila přípravu vhodného informačního
systému, který by umožnil popsat stávající situaci i hodnotit dosahované výsledky v jednotlivých oblastech.
Druhé plenární zasedání (pátek, 27. 11.
2009, dopoledne) uvedl Johan Mackenbach
(Erasmus University, Rotterdam), který upozornil, že vliv životního prostředí na populaci
není rovnoměrný, ale že je výrazně podmíněn sociální pozicí lidí a mnoha dalšími sociálními okolnostmi. Pokud by měl být oslaben
vliv některých rizikových faktorů na životní
prostředí, je nezbytné vzít v úvahu rozdíly
mezi jednotlivými státy, uvnitř států a dokonce i rozdíly mezi životními podmínkami lidí
a zvířat.
Jorma Rantanen, bývalá prezidentka Mezinárodní komise pracovního lékařství (Helsinky), se věnovala vlivu pracovních podmínek na zdraví lidí. Poukázala na výrazné
rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, a to v obsahu pracovního lékařství, v dostupnosti
zdravotnických služeb a v jejich konkrétním
dopadu na pracovní podmínky a v přínosu
pro zdraví pracovníků. Zdravotním rizikům
je v průmyslově rozvinutých zemích vystavena zhruba jedna třetina pracovníků, zatímco
v rozvojových zemích je to více než 50 %.
Dostupnost zdravotnických služeb v oblasti
hygieny práce kolísá ve vyspělých státech od
15 % do 90 %; v rozvojových zemích je to od
0 % do 20 %.
Vztahu etiky a veřejného zdravotnictví
bylo věnováno třetí plenární zasedání (pátek,
27. 11. 2009, odpoledne). Prvním přednášejícím byl Zbigniew Szawarski z Národního institutu veřejného zdravotnictví ve Varšavě.
Poukázal na skutečnost, že klasická bioetika
si všímá především jednotlivých osob a že
částečně selhává v oblasti veřejného zdravotnictví, které se věnuje zdraví lidí v populačním měřítku.
Jutta Lindert (Protestant University, Ludwigsburg, Německo) seznámila posluchače
s problematikou násilí a s jeho zdravotními
důsledky. Jedná se zejména o problematiku
stresu, deprese, stavy úzkosti a u dětí o poruchy vývoje. Nejohroženějšími skupinami
jsou děti, starší věkové skupiny a menšiny.
Tématem čtvrtého plenárního zasedání
(sobota, 28. 11. 2009) byly aktuální evropské
problémy. W. Cezary Wlodarczyk z Fakulty
zdravotních věd Jagellonské univerzity (Krakov) poukázal na přetrvávající rozdíly mezi
státy EU v ekonomice, úrovni zdraví, v poskytování zdravotnických služeb i v dalších
oblastech. Snahy o jednotnou evropskou politiku by měly takové rozdíly respektovat.
I když ekonomická krize postihuje všechny
www.zcr.cz
evropské státy, míra jejich postižení je různá
a cesta z krize by měla být v potřebné míře
diferencovaná.
Helmut Brand ze Školy veřejného zdravotnictví a primární péče (Maastricht) se
snažil odpovědět na otázku, jak z veřejného
zdravotnictví v Evropě dospět k evropskému
veřejnému zdravotnictví. Upozornil, že ve
výzkumu se poměrně hodně pozornosti věnuje národním systémům péče o zdraví a že
se poněkud pomíjí potřeba rozvoje společného evropského veřejného zdravotnictví.
Za nosné východisko společného evropského veřejného zdravotnictví označil koordinované vzdělávání a odbornou přípravu specialistů v oblasti veřejného zdravotnictví.
Jednání v plénu bylo uzavřeno pozoruhodnou přednáškou Zsuzsanny Jakab, nově
zvolené ředitelky Evropské úřadovny Světové zdravotnické organizace (SZO). Uvedla,
že rozvoj evropského veřejného zdravotnictví je úzce provázán s budoucí orientací
SZO v Evropě. Za dominantní témata označila výrazné sociální nerovnosti, přetrvávající
ekonomickou krizi, klimatické změny i jejich
důsledky a epidemii chronických neinfekčních nemocí. Upozornila, že problematika
zdraví by se měla stát výraznou součástí práce všech ministerstev. Za hlavní metody práce označila spolupráci, koordinaci, vytváření
spojenectví a rozvoj partnerství. Klíčem ke
změně by měl být soustavný rozvoj výzkumu
a zejména kvalitní vzdělávání a odborná příprava jak řídících zdravotnických pracovníků,
tak všech pracovníků v oblasti veřejného
zdravotnictví. Za jednu z důležitých priorit
označila vysokou odbornost řízení systému
péče o zdraví a autoritu řídících zdravotnických pracovníků spočívající v jejich kompetentním rozhodování směřujícím ke zdraví.
3. Jednání v sekcích
Celkem proběhlo 70 paralelních jednání v sekcích. V jednotlivých sekcích bylo předneseno
4 až 6 sdělení.Velký počet sekcí na jedné straně vylučoval možnost se seznámit se vším; na
druhé straně však umožňoval každému účastníku konference najít si to, co ho nejvíc zajímá,
vyslechnout prezentaci, zúčastnit se diskuze
a popřípadě podrobněji prodiskutovat jednotlivé přednášky s jejich autory.
4. Obsahový přínos konference
Je neobyčejně těžké shrnout v relativně
stručném textu zásadní poznatky, které konference přinesla, a výraznou tvůrčí atmosféru, která ji charakterizovala. Snad nejpovzbudivější byla skutečnost, že nikdo nikoho
nemusel přesvědčovat, že zdraví lidí je dominantním veřejným zájmem i jednou z významných sociálních hodnot.
Rovněž bylo všem jasné, že řešení zdravotních problémů převážně v nemocnicích je
ve svém důsledku plýtvání vzácnými finančními zdroji. Pozornost, kterou účastníci věnovali sociálním determinantám zdraví, zdravotní výchově, zdravotní gramotnosti a všem
dalším okolnostem ovlivňujícím v populačním i individuálním měřítku zdraví lidí, byla
optimistickým základem dalšího zlepšení
zdraví lidí v Evropě.
Důraz byl kladen na potřebu ochrany
a rozvoje základních humánních hodnot. Racionální řízení zdravotnictví je nemyslitelné
bez morálních hodnot. Zdravotnictví pojímané převážně jako zdroj zisků pro silné finanční skupiny a jako „volný ring“ pro komerční
aktivity nemůže hospodárně směřovat ke
zdraví lidí.
Sdělení přednesená na konferenci však
nebyla jen přehlídkou dosažených úspěchů.
Mnozí referující upozornili i na nesnáze, se
kterými se veřejné zdravotnictví potýká
v některých zemích tzv. bývalého sovětského
bloku. Dá se to jednoduše vyjádřit tezí, že
minulost má dlouhou budoucnost. Ukazuje
se, že bude asi ještě dlouho trvat, než bude ve východoevropských zemích doceněna nutnost odborné kompetence řídících
pracovníků.
Konference potvrdila, že v evropském
měřítku se problematikou veřejného zdravotnictví zabývá velký počet výrazných
osobností majících své zázemí v dobře pracujících výzkumných ústavech. Z České republiky se konference zúčastnil, bohužel, jen
autor tohoto sdělení.
5. Závěr
Je žádoucí, aby si co nejvíce lidí uvědomilo,
že politická a ideologická dogmata minulosti
nestačí nahradit novými dogmaty a finančními zájmy vlivných skupin. Řízení péče o zdraví je vysoce odborná aktivita spočívající jak
na vědeckých, a stále se doplňujících poznatcích, tak na praktických soustavně hodnocených odborných zkušenostech.
Dominantním cílem a smyslem péče
o zdraví je zdraví lidí, které je rovněž základním kritériem kvality systému péče o zdraví.
Průběh konference vedl k optimistickému
přesvědčení, že jak vnímání zdravotních problémů v Evropě, tak úvahy o možnostech jejich řešení mají zdravý hodnotový i racionální základ.
Nedostatky, ke kterým dochází v řízení
zdravotnictví, jsou nesmírně nákladné. Je nebezpečné, pokud se některé z takových nedostatků stávají zdrojem zisků pro zainteresované finanční skupiny.
Odpovědnost za zdraví lidí nelze „zprivatizovat“. Společnost, která nepochopí, že
163
zdraví je dominantním veřejným zájmem
a společnou prioritou, musí počítat s tím, že
na tom bude podstatně hůř, než by mohla být.
Záleží na české odborné veřejnosti, zda
pochopí význam veřejného zdravotnictví
a nutnost soustavné odborné přípravy v oblasti řízení systému péče o zdraví a zdravotnictví a zda splní svou náročnou roli v úsilí
o co nejlepší zdraví lidí.
SOUHRN
2. konference evropského veřejného zdravotnictví se konala od 25. do 28. listopadu
v Lodži. Byla organizována Evropskou asociací veřejného zdravotnictví. EUPHA je zastře-
šující organizací pro evropské odborné společnosti veřejného zdravotnictví. Byla založena v roce 1992. Jde o mezinárodní, mezioborovou, vědeckou a odbornou organizaci
sdružující okolo 12 000 odborníků z oblasti
veřejného zdravotnictví ze 40 evropských
zemí. Hlavním tématem konference bylo:
„Humánní ekologie a veřejné zdravotnictví“.
Klíčová slova: péče o zdraví, zdravotnictví, veřejné zdravotnictví, výzkum zdravotnických systémů, humánní ekologie
Text byl zpracován v souvislosti s řešením výzkumného záměru MŠMT č. MSM0021622421.
Literatura
1. The European Public Health Association
( HYPERLINK "http://www.eupha.org"
http://www.eupha.org), [2. 1. 2010].
2. The Association of Schools of Public Health in the European Region (HYPERLINK "http://www.aspher.org" http://www.
aspher.org), [2. 1. 2010].
3. 2nd European Public Health Conference. European Journal of Public Health,
19, 2009, Supplement 1, 230 s. (HYPERLINK "http://eurpub.oxfordjournals.org"
http://eurpub.oxfordjournals.org),
[2. 1. 2010].
Konference Efektivní nemocnice
V pořadí již čtvrtý ročník středoevropské
odborné konference Efektivní nemocnice
2009 proběhl koncem listopadu v Praze
a završil tak další ročník celostátního projektu „Nemocnice České republiky 2009“, vedený občanským sdružením Health Care
Institute.
Letošní téma konference bylo v důsledku společenského vývoje zaměřeno na
Strategie a Vize ve zdravotnictví, aneb Jak
budou a především jak by měli vypadat naše nemocnice a zdravotní pojišťovny za
3 až 5 let. Tématem mnohých prezentací
byl pokus o nástin možného dopadu hospodářské krize na fungování a vývoj českého zdravotnictví. Ne příliš příznivé hospodářské prognózy zazněly z úst ředitelů
největších českých zdravotních pojišťoven,
ale i zástupců Slovenské a Polské republiky.
Mezi zástupci pojišťoven panovala víceméně názorová shoda ohledně receptu na
zmírnění důsledků dopadu ekonomické
krize na české zdravotnictví, a to především v optimalizaci nákupu zdravotní péče,
lepší kontrole výdajů a v neposlední řadě
ve využití nástrojů eHealth pro zvýšení
efektivity poskytované péče a plateb
v systému. Druhé stěžejní téma, vyzdvihované především zástupci top managementu zdravotnických zařízení, bylo přesunutí
role pacienta – klienta do centra systému
zdravotní péče. Důraz je nutno klást především na zvýšení bezpečnosti klienta, eliminaci medicínských pochybení, zabezpečení
zdravotnické dokumentace a v neposlední
řadě zachování profesionálně-korektního
přístupu ke všem klientům systému zdravotní péče. Dosažení zmíněných priorit je
možné, dle vyjádření např. pana ředitele
164
Konference Efektivní nemocnice
Zemana z Fakultní nemocnice Královské
Vinohrady pomocí zavedení nástrojů eHealth jednak do řízení provozu nemocnice,
ale i celého systému zdravotní péče.
Kromě nástinu budoucího vývoje českého
zdravotnictví v oblasti ekonomiky a bezpečnosti, představila konference řadu nových
trendů pro zvýšení efektivity systému zdravotní péče například v oblasti nových trendů
v rámci předávání zdravotnických dat. Jeden
příklad za všechny je projekt mobilní elektronické podpory Zdravotní záchranné služby
Hl. m. Prahy. Projekt je po skončení pilotní fáze úspěšně rozšiřován a zapojují se stále další
zdravotnická zařízení.
Vyvrcholením konference bylo představení výsledků projektu Nemocnice České
republiky 2009.
Cílem projektu bylo, stejně jako v minulých
letech sestavení žebříčku nemocnic, dle hodnocení spokojenosti pacientů, spokojenosti zaměstnanců a finančního zdraví instituce. Hodnocena byla většina fakultních, krajských
a městských nemocnic, celkem 165 zařízení,
dotazník odevzdalo 35 tisíc respondentů. Rozšíření na další zdravotnické subjekty se zatím
dle vyjádření Daniela Vavřiny, předsedy o.s. Health Care Institute, nepředpokládá jelikož hodnocené nemocnice mají majoritní pokrytí
v systému zdravotní péče v ČR.
Hodnocení nemocnic proběhlo letos již
počtvrté, proto lze z výsledků měření vyčíst
nástin vývoje ke kterému v českém zdravotnictví došlo. Největší posun lze sledovat
v oblasti hodnocení spokojenosti pacientů,
kde je prokazatelně vidět větší zájem o sledování kvality služeb poskytovaných zdravotnickým zařízením. Co se týče hodnocení
zaměstnanců zdravotnických zařízení lze, dle
výsledků dotazníků sledovat nepatrné zlepšení vztahu na pracovištích, především zvýšení zájmu nadřízených o názory a problémy
zaměstnanců.
Finanční zdraví nemocnic hodnotila ve
spolupráci se společností Health Care Institute společnost Czech Credit Bureau.
Vzhledem k poměrně velkému počtu respondentů a zapojení téměř 85 % všech
nemocnic existujících na území České republiky má toto hodnocení značnou vypovídající hodnotu. Pro pacienty je zde velkým
přínosem nezávislé posouzení kvality poskytované péče očima ostatních klientů zdravotnického zařízení. Benefit pro zdravotní
management je dvojí. Na jedné straně mohou zástupci nemocnice získat jasný obraz
o spokojenosti vlastních zaměstnanců, jejich
motivaci k práci, vztazích na pracovišti a názorech na chod nemocnice, na straně druhé
jim nezávislé hodnocení finančního zdraví
podá obrázek o ekonomickém statusu nemocnice např. možností srovnáním výsledků
s nemocničním zařízením podobné velikosti
a zaměření.
Kompletní hodnocení lze nalézt na stánkách Health Care Institutu, stojí za to však
zmínit, že nejlepší fakultní nemocnicí se stala
ve všech kategoriích Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, z řad krajských a městských nemocnic získala prvenství v kategorii
spokojenosti pacientů Nemocnice Podlesí
a.s., nejvíce spokojené zaměstnance má Karvinská hornická nemocnice a. s.
Detailní shrnutí projektu Nejlepší nemocnice 2009 naleznete na: http://www.hcinstitute.org/userfiles/file/2009/souhrnnazprava-nemocnice-cr-2009.pdf
Mgr. Jana Venclíková
www.zcr.cz
kinkorová_uvodnik 1.3.10 13:03 Stránka 1
Zdraví v 7. rámcovém
programu EU
Účast ČR v první a druhé výzvě priority na roky 2007–2013
Hodnocení účasti jednotlivých členských států
Témata napříč jsou buď nad výše uvedev rámcových programech Evropské Unii (EU)
nými tématy, nebo jednoznačně nezařaditelje významným nástrojem porovnání úrovně
ná do uvedených pilířů (v první a druhé vývědy a výzkumu ve vybraných oblastech v jedzvě 8 a 5 témat).
notlivých členských státech. Toto téma se také
Hodnocení projektů
stalo významnou prioritou v rámci předsednictví ČR v EU v lednu až červnu 2009. DoklaVšechny projekty byly podány k pevně stadem toho je mezinárodní setkání EUFORDIA
venému datu v plném znění projektu se vše2009 (EUropean FOrum
on Research and Development Impact Analysis), jehož hlavním tématem bylo
hodnocení národních a evropských dopadů 6. rámcového programu (viz http://
www.eufordia2009.eu). Cílem následujícího příspěvku je ukázat účast českých
týmů v 7. rámcovém programu (7.RP) v prioritě
Zdraví. Priorita Zdraví
patří v 7. RP do specifického programu Spolupráce,
v němž je Evropskou komisí (EK) definováno celkem deset priorit, a je po
informačních technologiGraf I: Struktura podpory
ích nejvíce finančně podprogramu Spolupráce (v milionech EUR)
porován (6 050 mil €).
mi požadovanými přílohami. Projekty byly
Obsah priority Zdraví je postaven na
hodnoceny podle tří kritérií:
třech pilířích a je zastřešen akcemi napříč
– excelence – vědecká i technická,
třemi základními tématy. V každém pilíři je
– management projektu,
různý počet témat k podávání projektů.
První pilíř je zaměřen na biotechnologie
– dopad výsledků projektu.
Bodová škála byla 0–5 bodů za každé
a generické nástroje, „Biotechnologie, genekritérium, minimální, tedy prahovou hodrické nástroje a technologie pro lidské zdranotou byl zisk 10 bodů (maximum 15 boví“ (v první a druhé výzvě 5 a 9 témat)
Druhý pilíř je zaměřen na převádění zádů). Podaných a nadprahově hodnocených
kladních objevů do klinických aplikací (tzv.
projektů bylo takové množství, že v něktranslační výzkum) „Integrování biologických
terých případech ani zisk 12 bodů nebyl
dat a procesů: shromažďování údajů ve velzárukou financování projektů. Komise mokém měřítku, biologie systémů“ (v první
hla z fixně daných finančních zdrojů na kaža druhé výzvě 63 a 42 témat)
dou výzvu podpořit jen omezený počet
Třetí pilíř je zaměřen na veřejné zdraví,
projektů (většinou jeden výjimečně dva
„Optimalizace poskytování zdravotní péče
projekty k jednomu tématu). Nadprahově
občanům Evropy“. Témata ve třetím pilíři byhodnocené projekty pak byly umístěny na
la uvedena až ve druhé výzvě (32 témat), taktzv. reserve list, ale jen velmi málo bylo
že zde není možnost srovnání účasti v první
následně převedeno do kategorie financoa druhé výzvě.
vaných.
www.zcr.cz
Hodnocení první výzvy
V první výzvě bylo celkem podáno 914 projektů, formálně odpovídalo stanoveným požadavkům 893 projektů (21 projektů mělo
formální chyby a vzhledem k nim byly tyto
projekty vyřazeny z hodnocení) finančně
podpořeno bylo 152 projektů.
České týmy byly zastoupeny ve 13 finančně podpořených projektech.
V prvním pilíři (biotechnologie, generické nástroje
a technologie pro lidské zdraví) se uplatnily české týmy ve
dvou projektech:
1. v oblasti 1.2. Detekce, diagnostika a monitorování.
Projekt směřuje k vytvoření evropské sítě zaměřené na zobrazování buněk
v lidském těle. V projektu
je zapojeno 21 účastníků z 10 států (2 instituce z celkového počtu jsou
z Izraele), koordinátorem
je Rakousko. Konsorcium
je složeno z 9 univerzit,
8 výzkumných center, 1 společnosti a 3 SMEs. Délka trvání projektu je
48 měsíců.
Jedná se o velký kolaborativní projekt
(s příspěvkem EK do 15.mil.). ČR je zastoupena v projektu Institutem klinické
a experimentální medicíny (IKEM).
2. v oblasti 1.4. Inovativní terapeutické přístupy a intervence. Projekt je zaměřen na
vakcinaci novorozenců proti skupině B
streptokoků (GBS). V projektu je zapojeno 10 účastníků z 8 členských států, Projekt je řízen významnou farmaceutickou
firmou v Itálii. Konsorcium je složeno
z jedné univerzity, 1 výzkumného centra,
5 národních zdravotnických institucí
a dvou nemocnic. Délka trvání projektu
je 36 měsíců.
Jedná se o středně velký kolaborativní
projekt (s příspěvkem EK do 6 mil.) ČR je
zastoupena v projektu Státním zdravotním ústavem v Praze.
165
Ve druhém pilíři (integrování biologických dat a procesů: shromažďování údajů ve
velkém měřítku, biologie systémů), který byl
tematicky nejrozsáhlejší byla i česká účast
výrazně vyšší; účast v 11 projektech:
1. V první oblasti 2.1.1. Zpracování dat ve velkém měřítku se český tým zapojil do projektu zaměřeném vytvoření evropské sítě
pracovišť geneticko-epidemiologických studií. V projektu je zapojeno 20 účastníků
z 12 států (15 partnerů je ze 7 členských
států 2 z asociovaných 2 ICPC a jeden
z USA), koordinátorem je italská univerzita.
V konsorciu je 8 univerzit, 4 výzkumná
centra a 5 společností různého charakteru.
Délka trvání projektu je 42 měsíců. Jedná
se o velký kolaborativní projekt s příspěvkem EK do 15. mil. ČR je zastoupena v projektu Fakultní nemocnicí v Plzni, která je
součásti Karlovy Univerzity.
2. V oblasti 2.1.2. Systémy biologie. Velký
kolaborativní projekt je zaměřen na výzkum T-buněk. V projektu je 14 účastníků
z 9 členských zemí. Projekt je koordinován z Německa, kromě 6 univerzit jsou
zapojeny: 5 výzkumných ústavů a 3 SMEs,
z České republiky je zastoupen jeden
podnik SME – EXBIO Praha a.s. Projekt je
plánován na 60 měsíců – na 7.RP velmi
dlouhý!
3. V oblasti 2.2.1. Mozek a s tím související
choroby byl nejvyšším možným počtem
bodů (15) hodnocen projekt cílený na
strukturované interakce v mozku v souvislosti s chorobami mozku. V projektu je
zastoupeno 8 institucí z 8 členských států; 6 univerzit a 2 výzkumné ústavy. Projekt je malý kolaborativní s příspěvkem
EK do 3 mil. na 36 měsíců. Reprezentantem ČR je Ústav informatiky AV ČR v.v.i.
4. V následující oblasti 2.2.2. Lidský vývoj
a stárnutí byl finančně podpořen projekt
zaměřený na zvýšení účasti starších pacientů v klinických testech. Konsorcium řídí SME z Velké Británie a kromě univerzit
jsou zapojeny i geriatrické kliniky (z ČR
a Itálie) V projektu je také Izraelské pracoviště. Projekt není výzkumný, ale jedná
se o koordinační a podpůrnou akci (CSA)
s příspěvkem do 750 000 a délkou trvání 27 měsíců. Za ČR je v projektu Geriatrická klinika 1.LF UK a všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
5. V tématu 2.3.2. HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza je ČR zapojena ve dvou projektech. První projekt je zaměřen na nové
metody léčby HIV, konsorcium vede Belgický tým a je v něm 8 zástupců z 4 členských států a Zambie – představitel subsaharské oblasti a silného výskytu HIV.
Projekt je střední kolaborativní a dobou
166
trvání 48 měsíců; ČR zastupuje Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.
6. Druhým projektem s podobným zaměřením je projekt koordinovaný Francií
také s 8 účastníky z 5 členských států
(v konsorciu jsou 3 SMEs), za Českou
republiku se opět účastní Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.
Projekt je středně velký a je plánován
na 36 měsíců.
7. V oblasti 2.4.2. Kardiovaskulární choroby
byl podán ambiciózní velký kolaborativní
projekt zaměřený na výzkum aneurysmálních chorob s 15 účastníky z 13 zemí
(jedním z nich je i Turecko), koordinátorem je Francie. Rovnoměrně jsou zastoupeny univerzity, výzkumné ústavy, nemocnice i 3 SMEs. Projekt má trvat 48 měsíců
a podruhé se objevuje za ČR Fakultní nemocnice v Plzni.
8. Ve druhém pilíři má nezastupitelné místo téma 2.4.3. Diabetes a obezita, kde
se uplatnil jeden projekt s českou účastí zaměřený na hledání nových preventivních a léčebných postupů obezity.
Projekt je střední, koordinován Německem, v konsorciu je 11 týmů z 5 členských států, jsou zastoupena 4 SMEs,
a výrazněji Švédsko se 3 týmy, délka
projektu je 48 měsíců a ČR je zastoupena 3. LF UK Praha.
9. Téma 2.4.4. Řídce se vyskytující choroby
bylo pro ČR také úspěšné, neboť je ČR
zastoupena opět ve dvou projektech.
Středně velký kolaborativní projekt studuje „Primary Antibody Deficiences
(PAD). Koordinátorem 11 členného výzkumného týme je Velká Británie, celkem
je zastoupeno 7 členských států, univerzity, výzkumné ústavy, nemocnice a 1 SME.
Projekt je plánován na 36 měsíců a českým zástupcem je Masarykova Univerzita
Brno
10.Druhý projekt, malý svými náklady (necelý 1 mil.), ale s velkým konsorciem 13 institucí z 13 nejen členských států směřuje
k vytvoření účinných nástrojů umožňující
spolupráci akademických pracovišť, průmyslu a SMEs při výzkumu PAD. Projekt
je plánován na 36 měsíců a je v něm zastoupena 2.LF UK Praha.
11.Posledním tématem druhého pilíře-translační výzkum pro lidské zdraví je téma
2.4.5. Další chronické choroby. Tématem
projektu jsou infekční střevní choroby
a moderní léčebné postupy.Velké konsorcium vedené Velkou Británií zahrnuje
13 účastníků ze 6 členských zemí a Nového Zélandu. Střední kolaborativní projekt
je plánován na 36 měsíců. Česko zastupuje Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
Hodnocení druhé výzvy
Ve druhé výzvě bylo celkem podáno
902 projektů, formálně odpovídalo předem
daným požadavkům 864 projektů (38 projektů mělo formální chyby a vzhledem k nim
byly tyto projekty vyřazeny z hodnocení), finančně podpořeno bylo 167 projektů.
České týmy byly zastoupeny v 11 finančně podpořených projektech. Jeden projekt
koordinuje české pracoviště (podrobněji
v textu níže).
V prvním pilíři (biotechnologie, generické
nástroje a technologie pro lidské zdraví)
Se uplatnily české týmy ve třech projektech:
1. v oblasti 1.2. Detekce, diagnostika
a monitorování. Projekt směřuje k vytvoření moderních molekulárních in
vitro diagnostických metod a preanalytických pracovních postupů. V projektu je zapojeno 17 účastníků z 11 členských
států, koordinátorem je německá farmaceutický firma. Konsorcium je složeno z univerzit, 7 soukromých výzkumných center, významné místo zaujímají
4 SMEs, nemocnic, biobank a evropskou
organizací pro standardizaci. Délka trvání projektu je 48 měsíců. Jedná se
o velký kolaborativní projekt (s příspěvkem EK do 15.mil.) ČR je zastoupena
v projektu Ústavem molekulární genetiky AV ČR.
2. V témže tématu je český tým zapojen
v projektu zaměřeném také na výzkum
vysoce výkonných diagnostických metod a geneticky podmíněné choroby.
V projektu koordinovaném holandským
univerzitním medicínským centrem je
12 účastníků z 9 členských států, konsorcium je složeno z univerzitních pracovišť, výzkumných pracovišť a také
SMEs. Délka trvání projektu je 36 měsíců, jedná se o malý kolaborativní projekt s příspěvkem komise do 3 mil. ČR
je v projektu zastoupena 2. LF UK
v Praze.
3. V tématu 1.4. v prvním pilíři byl podán
projekt, který je soustředěn na výzkum
kmenových buněk a podmínek pro nové kultivační technologie s cílem rozšířit aplikace do terapeutických postupů.
V osmičlenném konsorciu je silně zastoupeno Irsko, které je koordinátorem
a z celkového počtu účastníků ze 4 zemí je 5 členů z Irska. V projektu je jedna
spin-off firma (irská), akademická část
konsorcia pochází ze 4 různých zemí,
zbývající členové jsou z farmaceutického sektoru. Délka trvání projektu je
36 měsíců. Jedná se o střední kolaborativní projekt s příspěvkem komise do
www.zcr.cz
6 mil. ČR je v projektu zastoupena Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové.
Ve druhém pilíři (integrování biologických
dat a procesů: shromažďování údajů ve velkém měřítku, biologie systémů), který byl tematicky nejrozsáhlejší byla i česká účast výrazně nižší než v první výzvě, pouze ve třech
projektech:
1. V oblasti 2.1.2. Systémy biologie. Malý
kolaborativní projekt s příspěvkem EK
do 3 mil. je zaměřen na vývoj a implementaci a multidisciplinární strategii
pro analýzy buněčných homeostáz.
Konsorcium je relativně malé 6 členů,
koordinováno Izraelskou univerzitou,
složené ze 4 členských států a dvou izraelských partnerů. V tomto projektu,
jehož úspěch je založen na účasti významných osobností v daném oboru
výzkumu a zkušeným koordinátorem, je
délka trvání 36 měsíců a českým představitelem je Ústav molekulární genetiky AV CR, v.v.i. v Praze.
2. V oblasti 2.2.1. Mozek a s tím související
choroby byl podpořen malý kolaborativní
projekt s cílem ustavení interdisciplinárního týmu z východní Evropy a střední
Asie, tomu odpovídá i složení konsorcia
10 partnerů z 9 zemí, mezi nimi Arménie,
Ukrajina Litva, Estonsko a také za českou
republiku LF UK v Hradci Králové.V projektu budou hlavními výzkumnými tématy
zlepšení diagnózy mentální retardace
u dětí střední Evropy a východní Asie. Jedná se o SICA (Specific International Cooperation Action) projekt s přizváním
neevropských partnerů do výzkumu. Projekt je plánován na 36 měsíců a je koordinován italskou univerzitou.
3. V tématu 2.3. Translační výzkum hlavních
infekčních chorob byl podán malý kolaborativní projekt zaměřený na výzkum nosokomiálních infekcí s hlavním cílem nové
kontroly a identifikace resistentních bakterií, původců onemocnění. Poměrně velké konsorcium 12 účastníků ze 6 členských států. V projektu jsou zastoupena
klinická pracoviště, univerzity, 2 SMEs,
délka trvání projektu je 36 měsíců a za
ČR je v ní zastoupena Vysokou školou
chemicko-technologickou v Praze.
Ve druhé výzvě byla poprvé a nově otevřená témata ve třetím pilíři „Optimalizace
poskytování zdravotní péče občanům Evropy“. V tomto pilíři byly úspěšné tři projekty
s českou účastí:
1. První projekt spadal do oblasti
3.1. Přenos výsledků klinického výzkumu do klinické praxe, lepší využívání
léků, adekvátní používání behaviorálních a organizačních intervencí a nové
www.zcr.cz
zdravotní terapie a technologie. Malý
kolaborativní projekt se 13 partnery
z 10 nejen členských zemí je koordinován Řeckem a jsou v něm 2 partneři z Mexika, jeden z Turecka, Českou
republiku zastupuje Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové, katedra
sociální a klinické farmacie. Projekt je
krátkodobý jen 28 měsíců, soustřeďuje
se na nepřiměřené zásoby, distribuci
a užívání volně prodejných léků, který
je problémem ve vyspělých ekonomikách, stejně jako v rozvojových zemích. Cílem je vyvinout vědecké me-
v něm 12 partnerů z 11 členských zemí,
je plánován na 36 měsíců a ČR je zastoupena Státním zdravotním ústavem
v Praze.
Ze zastřešujícího pilíře napříč tématy
jsou dva projekty s českou účastí:
1. První v oblasti 4.2. Reakce na potřeby
evropské zdravotní politiky, byl podán
středně velký kolaborativní projekt
s neobvyklou délkou trvání projektu
60 měsíců. Je zaměřen na specielní péči o děti narozené mezi 23 až 27 týdnem těhotenství, postižené zejména
plicními infekcemi. Projekt je koordi-
Tabulka 1: Zastoupení jednotlivých pracovišť
v jednotlivých pilířích 1. a 2. výzvy priority Zdraví 7.RP
1. pilíř
2. pilíř
1. výzva
IKEM, Praha
SZÚ, Praha
FN, Plzeň
EXBIO
ÚI AV ČR, v.v.i., Praha
1.LF UK, Praha
ÚOCHAB, Praha
ÚOCHAB, Praha
FN, Plzeň
3.LF UK, Praha
MUNI, Brno
2.LF UK, Praha
MÚ AV ČR v.v.i., Praha
3. pilíř
4. pilíř
tody optimalizace zásob, přístupu
a spotřeby volně prodejných léků. Projekt SICA.
2. Druhý projekt tematicky patří do oddílu 3.2. Kvalita, účinnost a solidarita
zdravotních systémů včetně mezinárodních zdravotních systémů. Projekt je
zaměřen na péči o stárnoucí populaci
s cílem vyvinout standardizovanou metodologii napříč státy EU v domech
s péčí o seniory použitím minimálního
množství dat (MDS). Konsorcium je složeno z 8 členů, je geograficky vybalancováno napříč Evropou, Českou republiku v tomto malém kolaborativním
projektu s délkou trvání 36 měsíců zastupuje 1. LF UK, v Praze.
3. Posledním projektem ve třetím pilíři byl
projekt v oblasti 3.3. Zlepšení prevence.
Projekt je zaměřen na identifikaci nepoměru ve zdravotních systémech v Evropě, s specielní péči o děti a rodiny. Malý
kolaborativní projekt je koordinován sítí
EuroHealth Net z Belgie, účastní se
2. výzva
ÚMG, v.v.i., Praha
2. LF UK, Praha
LF UK, Hradec Králové
ÚMG, v.v.i., Praha
LF UK, Hradec Králové
VŠCHT, Praha
Pharm F UK, Hradec Králové
1.LF UK, PrahaSZÚ, Praha
VFN, Praha
1.LF UK, Praha
nován z Německa, účastní se v něm
9 týmů z 8 členských států, za ČR
je v projektu Všeobecná fakultní
nemocnice v Praze. V projektu jsou
zejména univerzitní pracoviště a nemocnice.
2. Posledním uváděný projektem zároveň
jediným projektem koordinovaným ČR je
projekt v tématu v oblasti 4.1. Podpora
a pomoc mezinárodní spolupráce v oblasti Zdraví. Jedná se o koordinační a podpůrnou akci s příspěvkem Komise 600 tis.
Projekt směřuje k identifikaci společných
výzkumných priorit států EU a EECA
(East European and Central Asia). Konsorcium je velmi široké 17 členů z 11 států mezi nimiž jsou např. Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Moldávie, Rusko,
Ukrajina, Uzbekistán, Gruzie. Koordinátorem je 1. LF UK v Praze. Délka trvání
projektu je 30 měsíců.
Doc. RNDr. Judita Kinkorová
Technologické centrum AV ČR
167
krutilova_pletkova 1.3.10 13:06 Stránka 1
SUMMARY:
IMPACTS OF USER FEES IN
HEALTH CARE ON
HOUSEHOLDS
Krůtilová V.
Background: The user fees were implemented into the Czech health care system in 2008.This paper focuses on the effect of user fees on the budget of the
Czech households and the changes in the
structure of their out-of-pocket payments.
Methods: The methodology of the
World Health Organization was used for
the analysis of the impact on budgets.The
used data was derived from the Household Budget Survey 2007 and 2008 published by the Czech Statistical Office. Five
types of households were monitored
(households headed by employed person
with and without children, households of
unemployed, selfemployers and households of pensioners).
Results: The results show that the
households of pensioners faced to the
highest increase in out-of-pocket payments and overall the highest out-ofpocket payments in 2008 as well. The
household headed by unemployed person had also significant out-of-pocket
payments in 2008. The smallest increase
in out-of-pocket payments is observed by
the households of employees with children. They paid the smallest amount of
user fees in 2008.
Conclusion: The user fees implementation increased particularly the expenditure of vulnerable households (pensioners), however the effect on the changes
in out-of-pocket payments structure in
2008 was not so significant.
Key words: doctor, nurse, team cooperation, competence, conflict.
O autorce:
O autorce:
Ing. Veronika Krůtilová, Katedra veřejné ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Lipová 41a, 602 00 BRNO
168
Dopady regulačních
poplatků na
domácnosti
Regulační poplatky jako nový
výdaj na zdraví pro české domácnosti
V. Krůtilová
Úvod
Od roku 2008 fungují i v českém zdravotnictví regulační neboli zdravotní poplatky. Poplatky pacientů jako jedna z forem spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče
jsou dnes již zcela běžnou součástí zdravotnických systémů řady vyspělých zemí. V zemích jako je např. Belgie, Francie, Rakousko
nebo také Bulharsko mají poplatky a mnohé
další formy spoluúčasti víceletou tradici.
Cíle zavedení zdravotnických poplatků
mohou být různé.V situaci veřejného poskytování zdravotní péče, jejíž financování je
uskutečňováno především z veřejných zdrojů, je pravděpodobné, že může existovat nadměrná spotřeba zdravotní péče plynoucí
z existence tzv. morálního hazardu (v případě, kdy služby nejsou placeny přímo pacientem, ale třetí stranou, se pacient může chovat takovým způsobem, že nepřiměřeně
zvyšuje svou poptávku po zdravotních službách). Z tohoto důvodu je často ospravedlňováno zavedení zdravotnických poplatků za
účelem regulace nepřiměřeně vysoké spotřeby zdravotnických služeb, i přestože poplatky obvykle reprezentují pouze malou
část skutečných nákladů zdravotnických služeb. Ovšem zavedení zdravotnických poplatků za účelem regulace poptávky je ospravedlněno pouze tehdy, pokud je zřejmá
nadspotřeba (morální hazard) v souvislosti
s předplacením či bezplatným poskytováním
služeb (ARHIN-TENKORANG, 2000). Poplatky mohou být rovněž implementovány
jako další zdroj úhrady zdravotní péče k zajištění udržitelnosti financování zdravotnických služeb (ROS et al.; SALTMAN, FIGUERAS, 1997; atd.). Ať už jsou poplatky, resp.
jiné formy spoluúčasti, zavedeny s jakýmkoliv
cílem, je třeba brát v úvahu jejich dopady. Jelikož poplatky mohou mít pozitivní efekty ve
smyslu regulace spotřeby zdravotní péče,
snížení jejího zneužívání či zvýšení příjmů
v resortu zdravotnictví, je žádoucí sledovat
i jejich negativní dopady.
Regulační poplatky jsou placeny v okamžiku čerpání zdravotní péče a jsou součástí spoluúčasti pacientů, resp. při širším pojetí
se jedná o prvek přímých výdajů domácností
na zdraví. Přímé výdaje na zdraví jsou obvykle realizovány v okamžiku spotřeby zdravotní služby a pacient si s ohledem na jeho
příjem vybírá, kolik zdravotní péče je ochoten a schopen zakoupit (MURRAY et al.,
2000:4). Spoluúčast pacientů je nejvíce fragmentována mezi individuálními spotřebiteli
zdravotní péče bez možnosti sdílení rizika.
Proto úhrada zdravotnických služeb formou
přímých plateb pacientů může generovat
vážné finanční ztráty a riziko uvrhnutí některých domácností do chudoby (MURRAY et
al., 2000:4). Řada expertů rovněž upozorňuje, že spoluúčast je obvykle jeden z nejregresivnějších způsobů úhrady zdravotní péče
(bohatší domácnosti platí za zdraví méně
než chudé domácnosti ve srovnání s jejich
příjmy) a forma, která pro mnoho lidí představuje enormní (tzv. katastrofické) finanční
riziko (WAGSTAFF, SALTMAN, FIGUERAS).
Jinými slovy, že spotřebitelé zdravotní péče
nebudou mít dostatek finančních zdrojů na
úhradu potřebných zdravotnických služeb.
Na druhou stranu Berki tvrdí, že katastrofickým finančním výdajům na zdraví
obvykle čelí relativně malé procento populace, i když tyto výdaje tvoří značný podíl jejich výdajů na zdraví. Celkový přístup k řešení problému katastrofických výdajů závisí na
tom, jak je definována katastrofická úroveň
výdajů, a kdo těmto výdajům čelí (BERKI,
1986). Ochrana osob od katastrofických výdajů je všeobecně akceptována jako žádoucí
www.zcr.cz
cíl každé zdravotní politiky. Katastrofické výdaje na zdraví však nemusí být vždy synonymum pro vysoké výdaje na zdraví (DE GRAEVE, 2003). Je možné tedy říci, že výdaj na
zdraví se stává finančně katastrofickým tehdy, jestliže ohrozí schopnost domácnosti
udržet si svůj životní standard (BERKI,
1986).
V případě České republiky zavedení regulačních poplatků znamenalo zcela nový výdaj
pro české domácnosti. I přestože do systému byly zavedeny určité ochranné prvky jako např. roční limit, výše placených regulačních poplatků může být pro některé typy
domácností zásadní a potenciálně může vést
k vytvoření finančních bariér přístupu ke
zdravotní péči.
Cílem tohoto příspěvku je determinovat
dopady regulačních poplatků jako nového
výdaje na zdraví na rozpočty českých domácností a zhodnotit změny ve struktuře vydání na zdraví po zavedení regulačních poplatků v roce 2008. Analýza dopadů na
rozpočty domácností vychází z metodologie
používané Světovou zdravotnickou organizací. Použitá data byla získána z Českého statistického úřadu ze statistiky rodinných
účtů.
Metodologie
Metodologie WHO
Za účelem analýzy dopadů regulačních poplatků na rozpočty českých domácností,
resp. potenciálního zvýšení zatížení jejich
rozpočtů, autorka vychází z metodologie
Světové zdravotnické organizace (WHO).
WHO vytvořila metodologii, jejímž cílem
bylo měření spravedlnosti při financování
zdravotní péče a zabezpečení ochrany finančních rizik. Za účelem zjištění, jak se každá domácnost podílí na výdajích na zdraví,
byl konstruován index příspěvku domácnosti na zdraví (dále HFC) (více WHO, 2000).
HFCi =
výdaje na zdravíi
platební kapacitai
Výdaje na zdraví i představují zdravotní
výdaje na hlavu domácnosti i. Platební kapacita i je efektivní příjem na hlavu snížený
o výdaje nutné k zabezpečení základních životních potřeb (výdaje na jídlo, minimální
ošacení a příbytek) domácnosti i.
Metodologie WHO pracuje s efektivním
příjmem domácnosti, který má lépe odrážet
disponibilní příjem domácnosti než pouze
hodnota současného příjmu. Avšak vzhledem
k problematice definice efektivního příjmu
a zejména dostupnosti potřebných dat o minulých a budoucích příjmech domácností
(změny v příjmu v průběhu období, majetek
www.zcr.cz
domácností, budoucí potenciál výdělku) definuje efektivní příjem pomocí výdajů domácností. Lze konstatovat, že výdaje domácností
odráží lépe kupní sílu domácnosti, tedy to,
co si domácnost může dovolit koupit v daném období, než hodnota příjmů domácnosti v daném roce. Definice efektivního příjmu
prostřednictvím výdajů domácností byla
použita i v dalších studiích, které vycházely
z obdobné metodologie (WAGSTAFF, DE
GRAEVE,VAN OURTI).
Použitá data a metodika
Příspěvek domácnosti na zdraví (HFC) je konstruován souhrnně na základě dat ze statistiky
rodinných účtů za celý rok 2007 a 2008 vždy
pro pět základních typů domácností:
– domácnosti s dětmi
– domácnosti bez dětí
– domácnosti v čele s nezaměstnanou
osobou
– domácnosti důchodců (bez ekonomicky
aktivních členů)
– domácnosti osob samostatně výdělečně
činných (OSVČ)
Výdaje domácností na zdraví potřebné
pro konstrukci HFC byly získány ze statistiky rodinných účtů roku 2007 a 2008, kde
jsou sledovány přímé platby pacientů, doplatky a poplatky. Při výpočtu kapacity domácností platit za zdravotní péči je použita
hodnota celkových spotřebních výdajů jednotlivých typů domácností. Výdaje nutné
k zabezpečení základních životních potřeb
odráží výše životního minima definovaná podle platné české legislativy (Zákon
č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu). Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů
nutná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.Výše životního minima
domácnosti se odvíjí od počtu a věku osob,
které žijí ve společné domácnosti, proto je
pro účely této analýzy jeho výše převážena
hodnotou průměrného počtu členů domácností ve vzorku.V průzkumu se jedná o vícečlenné domácnosti, proto při výpočtu životního minima je vždy hodnota 1 započtena
pro první dospělou osobu domácnosti, hodnota nad 1 bere v úvahu částku pro druhou
dospělou osobu a další osoby v domácnosti,
pro všechny děti ve společné domácnosti je
použita částka pro nezaopatřené dítě ve věku 6–15 let. I přes určité omezení související
se stanovením počtu osob a věku u dětí, se
v tomto případě použití životního minima jeví jako vhodnější oproti použití reálných výdajů domácností na stravu (tak jak je používá
řada výzkumů), neboť reálné výdaje domácností na stravu nemusí odrážet výdaj nutný
na přežití, zejména u některých typů domác-
ností mohou být výdaje na stravu podstatně
vyšší právě z důvodu pořízení potravin, které
mohou být považovány za luxusní, a které si
jiné domácnosti v žádném případě nemohou
dovolit. Proto je použita částka životního minima, která odráží nutné příjmy domácnosti
k zabezpečení společensky uznaných základních potřeb.
Index HFC je konstruován vždy pro rok
2007 a 2008. Rok 2007 je stanoven jako rok
výchozí, kdy neexistovaly regulační poplatky.
Změny ve výdajích na zdraví a potencionální
zatížení domácností v roce 2008 jsou komparovány k výchozímu roku 2007.
Podrobná vydání na zdraví a změny v jejich struktuře jsou analyzovány podle dat ze
statistiky rodinných účtů, která jsou dostupná na vyžádání.
Výsledky
Dopady na rozpočty domácností
Co se týče příspěvku na zdraví jednotlivých
typů domácností, resp. podílu jejich výdajů
na zdraví na spotřebních výdajích snížených
o životní minimum, lze konstatovat, že průměrná česká domácnost vydala na zdraví
3,23 %, resp. 3,77 % její platební kapacity
v roce 2007, resp. 2008. Nadprůměrných výdajů na zdraví dosáhly domácnosti nezaměstnaných a domácnosti důchodců v obou
sledovaných letech. Zatímco v roce 2007 vydaly domácnosti nezaměstnaných 3,91 % jejich spotřebních výdajů snížených o výdaje
na zabezpečení základních životních potřeb,
v roce 2008 tento podíl činil již 4,45 %. Ze
všech sledovaných typů domácností vydávají
na zdraví nejvíce domácnosti důchodců. Příspěvek na zdraví u domácností důchodců činil
5,73 % v roce 2007, v roce 2008 tento podíl
byl o 1,19 procentního bodu (p.b.) větší,
přesně 6,92 % jejich platební kapacity. Vzhledem k tomu, že pro osoby ve vyšším věku je
typická vyšší morbidita, se tento jev zdá zcela přirozený, avšak ve srovnání s ostatními
typy domácností, vydávají domácnosti důchodců ze své „kapsy“ dvakrát více než domácnosti zaměstnaných bez dětí, při srovnání s výdaji domácností pracujících s dětmi je
tento nesoulad ještě o něco větší. Pro srovnání byl tento poměr v roce 2008 u domácnostní bez dětí 3,07 %, u domácností s dětmi
dokonce jen 2,98 % a u domácností osob samostatně výdělečně činných 3,16 %. Jednotlivé hodnoty indexů HFC za sledované typy
domácností jsou zobrazeny v grafu č. 1.
V absolutním vyjádření se výdaje českých
domácností na zdraví zvýšily v průměru
o 59 Kč (částka na osobu a měsíc) v roce
2008. Za regulační poplatky průměrná osoba
v české domácnosti zaplatila 48 Kč měsíčně.
U domácností s dětmi se výdaje zvýšily prů-
169
HFC V %
měrně o 41 Kč a regulační poplatky činily
Zaměříme-li se pouze na ty domácnosti,
domácností, a také z důvodu, že regulační
pouze 27 Kč. Domácnosti OSVČ zaplatily
u kterých po odečtení regulačních poplatků
poplatky jsou novým výdajem, je žádoucí
o 59 Kč více, z toho 33 Kč za regulační podošlo ke snížení ostatních výdajů na zdraví
prozkoumat, zda-li a jak došlo ke změně
platky a domácnosti nezaměstnaných vydaly
ve srovnání s rokem 2007, lze konstatovat,
struktury výdajů na zdraví. Struktura výdajů
na zdraví o 54 Kč více, za regulační poplatky
že domácnosti důchodců kompenzovaly zana zdraví v letech 2007 a 2008 je uvedena
41 Kč. Z výsledků vyplývá, že zvýšení výdajů
vedení regulačních poplatků zejména snížev tabulce 1.
Za pozornost stojí zejména změny ve výna zdraví u těchto typů domácnostní nezpůním výdajů za léky, a to jak na předpis tak
dajích na léky. Zatímsobilo pouze zavedení regulačních poplatků,
co u většiny domácale zároveň se zvýšily i jiné výdaje na zdraví.
8,00
ností se výdaje na
Největší nárůst výdajů na zdraví zazna6,92
7,00
léky na recept zvýšimenaly domácnosti důchodců. Osobě dů5,73
6,00
ly, u domácností důchodce se výdaje na zdraví v roce 2008 zvý5,00
chodců došlo k ješily o 103 Kč měsíčně, avšak regulační
4,45
3,77
3,91
jich snížení. U volně
poplatky činily 105 Kč. Lze předpokládat, že
4,00
3,23
prodejných léčiv se
domácnosti důchodců nejenže čelily největ2,98 2,68 3,16
2,85 3,07
3,00
výdaje snížily u většímu nárůstu, ale zároveň muselo dojít ke
2,53
2,00
šiny sledovaných dosnížení jiných výdajů na zdraví ve srovnání
mácností. Nejvýznams předchozím rokem. U domácností pracují1,00
něji u domácností
cích bez dětí byla výše zaplacených regulač0,00
celkem
bez dětí
s dětmi
OSVČ nezaměstnaní důchodci
důchodců, a to v průních poplatků taktéž vyšší než celkový nárůst
2007
2008
měru o 8 Kč oproti
výdajů na zdraví, avšak jejich zvýšení výdajů
Zdroj: výpočty autorky
minulému roku. Výje sotva poloviční oproti výdajům domácdaje u stomatologa
ností důchodců. Rozdíly v nárůstu výdajů na
Graf I: Příspěvek domácnosti
se téměř nezměnily
zdraví a ve výši zaplacených regulačních pona zdraví v letech 2007 a 2008
u domácností bez
platků uvádí graf č. 2. Zaměříme-li se pouze
na strukturu zaplacených reguTabulka 1: Struktura výdajů na zdraví (v Kč na osobu a měsíc)
lačních poplatků, pak je z grafu
Položka
domácnosti
OSVČ
nezaměstna- důchodců bez
č. 3 na první pohled zřejmé, že
ných
EA členů
bez dětí
s dětmi
domácnosti nejméně zatěžují re2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008
gulační poplatky vybírané u zub258
306
133
174
171
230
129
183
296
399
ního lékaře. Pro všechny do- Výdaje na zdraví celkem
61
29
40
35
41
39
48
122
114
mácnosti, jejichž součástí jsou Léky předepsané lékařem 55
x
18
x
8
x
10
x
13
x
47
i děti (domácnosti zaměstna- Regulační poplatky za léky
ných s dětmi, domácnosti OSVČ Léky bez receptu
80
76
48
45
59
57
41
43
91
83
a domácnosti nezaměstnaných), a další léčiva
představují nejvyšší výdaj regu- Ostatní zdravotnické
5
5
3
4
4
4
2
2
4
3
lační poplatky placené u lékaře. výrobky
V zápětí stojí regulační poplatky Ortopedické
51
48
22
25
24
30
17
23
32
37
za léky na předpis. Významněj- a terapeutické pomůcky
13
15
11
11
17
15
7
3
5
6
ším regulačním poplatkům pla- Lékařská péče
ceným za den pobytu v lůžko- Regulační poplatky
x
16
x
11
x
12
x
14
x
27
vém zařízení čelily domácnosti u lékaře
Stomatologická péče
41
41
15
1
2
3
1
1
2
29
nezaměstnaných.
Shodné charakteristiky lze Regulační poplatky
x
5
x
3
x
3
x
3
x
6
nalézt i u domácností bez dětí u stomatologa
a u domácností důchodců. Nej- Ambulantní zdravotní
3
5
2
3
3
4
1
5
4
4
větší podíl ze zaplacených regu- péče ostatní
10
5
3
1
6
9
7
4
16
18
lačních poplatků činily poplatky Ústavní zdravotní péče
za léky na předpis, avšak u do- Regulační poplatky
x
11
x
5
x
8
x
11
x
25
mácností důchodců téměř tři- v lůžkových zařízeních
krát vyšší než u domácností bez Zdroj: Statistika rodinných účtů 2007, 2008
dětí. Druhou nejvýznamnější podětí a nezaměstnaných, ale výrazně vzrostly
i volně prodejné léky, a výdaji na ostatní
ložkou jsou regulační poplatky u lékaře. Dou domácností OSVČ, a sice o 14 Kč oproti rozdravotnické výrobky, domácnosti bez dětí
mácnosti důchodců navíc čelily značným výku 2007, a u domácností důchodců o 7 Kč.Výsnížily výdaje zejména za volně prodejná léčidajům za regulační poplatky za den pobytu
va a ústavní zdravotní péči (pobyty v ozdraznamnou položku ve výdajích na zdraví rovněž
v ústavní zdravotní péči.
vovnách, nadstandardní služby, apod.).
tvoří i výdaje na ortopedické a terapeutické
Změny ve struktuře výdajů na zdraví
pomůcky (rehabilitační pomůcky, pomůcky očJelikož z výsledků vyplynulo, že zavedením
Závěr
ní optiky, atd.), avšak zde v roce 2008 došlo taZávěrem je třeba zdůraznit, že domácnosti
regulačních poplatků došlo ke značnému
ké k mírnému růstu výdajů (v průměru o 4 Kč)
důchodců vydávají na zdraví nejvíce a to jak
zvýšení výdajů na zdraví u některých typů
s výjimkou domácností bez dětí.
170
www.zcr.cz
v relativním vyjádření (tedy ve vztahu k jejich
platební kapacitě), tak v absolutním vyjádření. V roce 2008 domácnosti důchodců rovněž čelily nejvýznamnějšímu zvýšení výdajů
na zdraví ve srovnání s ostatními typy sledovaných domácností. Toto zvýšení bylo více
než dvojnásobné. Druhým typem domácnos-
www.zcr.cz
Zdroj: Statistika rodinných účtů, zpracováno autorkou
Zdroj: Statistika rodinných účtů, zpracováno autorkou
v Kč/měsíc
průměr v Kč/měsíc
kařů, hlavně u domácností, ve kterých žijí
děti.
Zajímavý je pohled na změnu struktury
vydání na zdraví v roce 2008. Lze konstatovat, že u většiny sledovaných domácností se
snížily výdaje na volně prodejná léčiva (dostupné bez receptu), což by mohlo být
spojeno s kompenzací nákladů
na regulační poplatky za léky
120
vystavené na recept. Naopak
103 105
100
výdaje na léky na předpis
vzrostly (mimo domácností
80
důchodců). Avšak zde je třeba
54
59
59
si uvědomit, že součástí výdajů
60
48 48 50
na léky na předpis mohou být
41
41
40
nejen doplatky, ale také výdaje
33
27
na plně hrazená léčiva, která
20
lze vydat pouze na předpis
(např. určité vitamíny a mine0
celkem
bez dětí
s dětmi
OSVČ
nezaměstnaní důchodci
rály, vakcíny, antikoncepce), naregulační poplatky
meziroční nárůst výdajů
víc ve 3. čtvrtletí došlo k růstu
cen léků a doplatků na léky
Graf II: Nárůst výdajů na zdraví a regulační poplatky (ČSÚ, 2009).
v roce 2008 (průměr na osobu a měsíc v Kč)
Obecně, u všech typů domácností se výdaje na ostatní
zdravotnické výrobky v podstatě ne120
změnily a výdaje na ortopedické a terapeutické pomůcky spíše vzrostly.
100
U výdajů na lékařskou péči nedošlo
80
k výraznějším změnám. Výjimkou byly
pouze domácnosti nezaměstnaných,
60
u kterých byl pokles výdajů poloviční,
naopak ve srovnání s ostatními do40
mácnostmi tento typ domácnosti vydával v roce 2008 mnohem více na
20
ostatní ambulantní zdravotní péči
0
(úhrady optometristům, ošetřovatelcelkem
bez dětí
s dětmi
OSVČ nezaměstnaní důchodci
kám, léčitelům, apod.). Překvapivým
regulační poplatky
v lůžkových zařízeních u stomatologa
může být nárůst výdajů u stomatoloregulační poplatky
ga zejména u domácností důchodců,
u lékaře
za léky
které zde rovněž zaplatily nejvyšší regulační poplatek. Po zavedení regulačGraf III: Struktura
ního poplatku za pobyt v nemocnici
regulačních poplatků v roce 2008
se přibližně o polovinu snížily výdaje
na ústavní péči u domácností bez dětí, s dětti, který vydával na zdraví ze svých „disponimi a nezaměstnanou osobou v čele.
bilních“ zdrojů nejvíce, byly domácnosti neAčkoliv změny ve struktuře a jejich míra
zaměstnaných. Tuto skutečnost lze vysvětlit
se liší, lze identifikovat několik společných
faktem, že je-li v domácnosti nezaměstnaná
vlastností, které by mohly souviset právě se
osoba živitele, je zcela pochopitelné, že tato
zavedením regulačních poplatků, což pro
domácnost má podstatně nižší příjmy a tedy
české domácnosti znamenalo zcela nový výnižší disponibilní zdroje než domácnosti se
daj pro jejich rozpočty. Obecně lze konszaměstnanou osobou v čele.
tatovat, že zavedení regulačních poplatků
Při bližším prozkoumání výše a struktumohlo zapříčinit snížení výdajů na „méně“
ry zaplacených regulačních poplatků bylo
důležité zdravotní služby či jejich přesměrozjištěno, že nejvíce jsou zatíženy regulačnívání na alternativní zdravotní služby, jakou
mi poplatky domácnosti důchodců, a to
jsou např. služby různých terapeutů, léčitelů,
zejména poplatky za léky, nemalou částku
místo návštěvy praktického lékaře (nebo
tvoří také výdaje za návštěvy u lékařů a pospecialisty) nebo služby optometristů místo
byt v nemocnici. U ostatních typů domácnávštěvy očního lékaře. I když při celkovém
ností převažují spíše výdaje za návštěvy lépohledu na změny výdajů v roce 2008 po-
platky evidentně zatěžují domácnosti, zdá se,
že tato zátěž není až tak vysoká, aby způsobila převratné změny ve spotřebě určitého
typu zdravotní péče či od této spotřeby odradila. Ovšem u domácností důchodců by se
jako problematický mohl jevit regulační poplatek za léky, který nejenže představoval téměř 12 % jejich výdajů na zdraví, ale zřejmě
měl i vliv na změnu spotřeby léků.
Avšak uvedené výsledky je třeba brát
s určitou rezervou. Při vyvozování jakýchkoliv závěrů je třeba mít na paměti, že k analýze byla použita průměrná data za určitý vzorek české populace, a že zcela jistě existují
výjimky, které tomuto vzorci ať jedním nebo
druhým směrem neodpovídají. Pro kvalitnější výzkum by bylo vhodné, při dostupnosti
podrobných dat, provést toto zkoumání za
všechny jednotlivé domácnosti.
SOUHRN:
V roce 2008 byly v českém zdravotnictví
zavedeny regulační poplatky. V souvislosti
s tímto opatřením se neustále diskutuje,
zda jejich implementace neúměrně nezatěžuje rozpočty domácností a omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Tento příspěvek se proto zaměřuje na dopady
regulačních poplatků na rozpočty domácností a prozkoumání změny struktury ve
výdajích domácností na zdraví. Pro analýzu
dopadu na rozpočty domácností je použita
metodologie Světové zdravotnické organizace a jsou použita data ze statistiky rodinných účtů v letech 2007 a 2008, které bezúplatně zveřejňuje Český statistický úřad.
V příspěvku je sledováno 5 základních typů
domácností (domácnosti zaměstnanců bez
dětí, s dětmi, domácnosti s nezaměstnanou
osobou v čele, domácnosti osob samostatně výdělečně činných a důchodců). Výsledky ukazují, že domácnosti důchodců čelily
největšímu zvýšení výdajů na zdraví, a taktéž měly nejvyšší zdravotní výdaje v roce
2008. Významným výdajům na zdraví rovněž čelily domácnosti nezaměstnaných.
Nejmenší nárůst výdajů byl pozorován
u domácností s dětmi, tyto domácnosti platily nejmenší regulační poplatky v roce
2008. Co se týče změn ve struktuře výdajů
na zdraví, u většiny sledovaných domácností došlo k poklesu výdajů na volně prodejná
léčiva, což lze vysvětlit jako kompenzaci zavedení regulačních poplatků a růstu cen léků a doplatků na léky. Obecně lze říci, že
poklesly výdaje na nadstandardní zdravotní
služby.
Klíčová slova:
Výdaje na zdraví, spoluúčast, regulační poplatky, dopady na rozpočty domácností
171
Literatura
1. BERKI, S. E.: A look at catastrophic medical
expenses and the poor. [online] Health affairs, 1986. Dostupné z http://content.
healthaffairs.org/cgi/reprint/5/4/138 [cit.
30. 3. 2009]
2. Český statistický úřad: Statistika rodinných
účtů. Podrobná vydání na zdraví 2007, 2008.
Data na vyžádání. Dostupné z <www.cso.
cz>
3. Český statistický úřad: Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2008. Dostupné
z <www.czso.cz>
4. DE GRAEVE, D.,VAN OURTI, T.: Distributional Impact of Health Financing in Europe:
A Review. The World Economy,Vol. 26, No.
10, 2003. Dostupné z http://www.blackwell-synergy.com [cit. 5. 11. 2008]
5. DYNA ARHIN-TENKORANG: Mobilizing
Resources for Health: The Case for User Fees
Revisited. [online] Cambridge: Harvard
university, 2000. Draft C. Dostupné
z http://www.cid.harvard.edu/cidwp/pdf/
081.pdf [cit. 27. 3. 2009]
6. MURRAY, CH., KNAUL, F., MUSGROVE,
P., KE XU, KAWABATA, K.: Defining and
measuring fairness in financial contribution to
the health system. [online]. WHO, 2000.
Dostupné z http://www.who.int/healthinfo/paper24.pdf [cit. 7. 3. 2009]
7. ROS, C. C., GROENEWEGEN, P., DELNOIJ, D. M. J.: All rights reserved, or can we
just copy? Cost Sharing arrangements and characteristics of health care system. Health policy, Vol. 52, 2000. Dostupné z http://
www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V8X-3YWXK1P1&_user=835458&_coverDate=05%2F3
1%2F2000&_alid=723235436&_rdoc=16
&_fmt=high&_orig=search&_cdi=5882&
_sort=d&_docanchor=&view=c&_ct=29
&_acct=C000045159&_version=1&_urlVersion=0&_userid=835458&md5=1d48
12fb15145486767025596145af26 [cit.
25. 2. 2009]
8. SALTMAN, R. B., FIGUERAS, J.: European
Health Care Reform: Funding System Equitably.
[online] WHO, 1997. ISBN 92-890-1336-2.
Dostupné z http://www.euro.who.int/Document/e55787_ch04.pdf [cit. 3. 4. 2009]
9. WAGSTAFF, A. AND VAN DOORSLAER, E.:
Catastrophe and Impoverishment in Paying for Health Care:With Applications to Vietnam 1993-98.
[online] Washington, DC: The World Bank,
2002. Dostupné z http://web.worldbank.
org/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTHEALTHNUTRITIONANDPOPULATION/EX
TPAH/0,,contentMDK:20278877~menuPK:460199~pagePK:148956~piPK:
216618~theSitePK:400476,00.html [cit. 21. 3.
2009]
10.WHO: The world health report 2000. [online] Geneva, 2000. ISBN 92 4 156198 X.
Dostupné z http://www.who.int/whr/
2000/en/whr00_en.pdf [cit. 15. 9. 2009]
11.WHO: What are the equity, efficiency, cost
containment and choice implications of private health-care funding in western Europe?
[online] WHO: Regional Office for
Europe’s Health Evidence Network
(HEN), 2004. Dostupné z < HYPERLINK http://www.euro.who.int/document/e83334.pdf [cit. 10. 10. 2009]
12.Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
Vliv regulačních
poplatků na spotřebu zdravotní péče
Materiál ÚZISu (Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky) nazvaný
„Spotřeba zdravotnických služeb v letech
2005–2008“ prezentuje vývoj spotřeby
zdravotnických služeb v ČR za období
2005–2008 a je pokusem o stručné podchycení dopadu regulačních poplatků ve zdravotnictví v roce 2008. V materiálu se uvádí,
že zavedení regulačních poplatků se projevilo nápadným poklesem počtů výkonů
u všech „zpoplatněných“ zdravotnických služeb s výjimkou počtu ošetřovacích dnů v lůžkových zařízeních a počtu ambulantních stomatologických vyšetření, kde došlo ke
snížení pouze řádově o procenta oproti roku 2007. Se zavedením regulačního poplatku
90 Kč v roce 2008 poklesly počty ošetření
na LSPP pro dospělé o 41,1 % oproti roku
2007. Počty ošetření na LSPP pro děti a dorost poklesly ve stejném období o 25,0 %,
počty ošetření na LSPP stomatologické
o 36,7 %. Tento pokles je bezesporu z velké
části způsobem zavedením systému regulačních poplatků.
Počty receptů přijatých v zařízeních lékárenské péče se letech 2005–2007 pohybovaly kolem 90 mil. kusů. V roce 2008 došlo ke snížení na necelých 69 mil. ks, což je
cca 76,5 % roku 2007. Z celkového počtu
receptů za rok 2008 bylo k plné nebo částečné úhradě zdravotním pojištěním cca
59 mil. ks, což je 73,3 % skutečnosti roku
2007. Úhrady zdravotních pojišťoven za
léčiva na recept se ve stejném období sní-
žily o 820 mil. Kč na 97,6 % skutečnosti roku 2007.
Je pravděpodobné, že v případě nezavedení
regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje. Regulační poplatky, do míry dané
svým rozsahem a celkovým inkasem (5 mld.
Kč – viz Tisková zpráva MZ ČR z 11. 3. 2009),
ulehčily systému veřejného zdravotního pojištění v rozsahu cca 2,5 % ročních výdajů tohoto
systému za rok 2008 (200 592 mil. Kč), respektive – pokud vyjdeme z úvahy MZ tamtéž –
umožnily přesun dalších cca 5 mld. Kč z veřejného pojištění na dříve nedostupné a nákladné
léčby pro vážně nemocné, to vše při zachování
dostupnosti zdravotnických služeb.
Zdroj: ÚZIS
Semináře Společnosti sociálního
lékařství a řízení péče v roce 2010
31.3.
26.5.
20.10.
24.11.
172
Mezinárodní spolupráce ÚZIS (mgr. Holub a mgr. Mazánková).
Ekonomika a management zdravotnictví (doc. Dlouhý a doc. Papeš).
50 let činnosti ÚZIS (mgr. Holub a mgr. Mazánková).
WHO – evropská zdravotní politika (téma bude upřesněno) (dr. Šteflová).
www.zcr.cz
rozhovor_uvodnik 1.3.10 13:44 Stránka 1
Mezinárodní
konference ICEQ 2010
Efektivita, kvalita a spokojenost klientů ve zdravotnictví
Praha, Nemocnice Na Homolce, 16. 3. 2010
Společnost STAPRO s. r. o. navazuje na úspěšnou tradici setkávání managementu
z řad nemocnic, odborníků a zájemců
o problematiku efektivity, kvality a spokojenosti ve zdravotnictví a organizuje další ročník konference ICEQ. Hlavními tématy
konference budou v letošním ročníku
standardy a benchmarking, vzdělávání ve
zdravotnictví a kvalita zdravotní péče.
U všech témat předpokládáme nejen teoretické příspěvky, ale i praktické poznatky.
Konference ICEQ 2009 proběhne podobně jako v předchozích letech v prostorách
konferenčního sálu Nemocnice Na Homolce v Praze. Informace o konferenci
a možnost registrace je na webu konference www.iceq.cz.
Na bližší informace o konferenci ICEQ
jsme se zeptali výkonného ředitele STAPRO
s. r. o. Ing. Leoše Raibra:
Odborná zdravotnická veřejnost je
doslova přesycena konferencemi a semináři zabývající se problémy ve zdravotnictví. Proč by se tito odborníci
měli účastnit právě konference ICEQ
2010?
Oproti jiným konferencím je tato specifická
svým zaměřením. Již od prvního ročníku je
koncipována jako nezávislá odborná platforma pro výměnu informací a zkušeností odborníků z oblasti řízení kvality a efektivity
zdravotní péče. V letošním ročníku jsme se
odklonili od mezinárodního měřítka a soustředíme se na problematiku českého a slovenského zdravotnictví.
Vysoká návštěvnost v minulých letech potvrzuje, že si konference našla své místo mezi akcemi podobného druhu, o čemž svědčí
i fakt, že hosté se účastní pravidelně.
Co můžeme očekávat od letošního ročníku?
Hlavní změnou oproti předešlým ročníkům je změna na konferenci jednodenní.
Snažíme se, aby časový harmonogram nebyl pro posluchače tak náročný jako
v předchozích ročnících. Vybrány budou
nejatraktivnější přednášky a to ve 3 blo-
www.zcr.cz
cích, kterými jsou zdravotnické standardy
a benchmarking; ukazatele kvality péče
a vzdělávání ve zdravotnictví. V loňském
nové podněty pro další práci a jak v příjemné
a neformální atmosféře prodiskutovat aktuální témata.
Výkonný ředitel STAPRO s.r.o. ing. Leoš Raibr
roce vzbudila vysoký ohlas panelová diskuse na téma Standardů zdravotní péče,
proto jsme se rozhodli věnovat i v tomto
roce této diskusi zvláštní prostor.
V čem vidíte přínosy této konference?
Konference přinese nejnovější informace
z příslušných oblastí a pokusí se přiblížit různé úhly pohledu. Je příležitostí, kde načerpat
Pro koho je konference určena?
Odborný program je tvořen pro manažery
zdravotnických zařízení, pro pracovníky státní správy a zdravotních pojišťoven a pro odborníky, kteří se zajímají o problematiku
efektivity, kvality a spokojenosti klientů ve
zdravotnictví.
Děkujeme za rozhovor – Redakce
Mezinárodní konference ICEQ 2010
173
bartlova_pletkova 1.3.10 13:10 Stránka 1
SUMMARY:
THE TEAM COOPERATION
BETWEEN NURSES AND
DOCTORS
Bártlová S.
Recently, the relationships between nurses and doctors have become the centre
of attention. On one hand, the existing
problems can be expressed as a specific
reflection of structural changes in the society; on the other hand, they reflect the
changes in the health care system. In the
developed countries, the social status of
general nurses and doctors has been
changing. Nurses obtain higher education
and competences and improve their position in the current health care system.
The expressions “stressful” or even “conflicting” relationships between doctors
and nurses should not be used without
a reliable previous empiric research. On
the basis of a representative research
performed on doctors (in the particular
article, performed by doctors), the opinions on the problems of mutual relationships, delegation of the competences and
dealing with conflicts of the mutual relationships was searched. In the conclusion
of the article, a strategy to support the
team cooperation of doctors and nurses
was developed (see Appendix).
Key words: doctor, nurse, team cooperation, competence, conflict.
O autorce:
Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., Zdravotně
sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, U Výstaviště 26, 370 04
České Budějovice
174
Týmová
spolupráce
z pohledu lékařů
Vztah všeobecná sestra – lékař
Sylva Bártlová
1. Úvod
Otázky týmu patří mezi ústřední otázky péče o zdraví, neboť předmětem péče je člověk
a jeho zdraví. Základem organizace zdravotní
péče jsou organizační útvary různých podob
(např. oddělení, stanice atd.), ve kterých
pracují pracovníci jednotlivých specializací
a druhů vzdělání stanovených zákonem. Jejich kompetence, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, jakož i pracovně-právní vztahy jsou
přesně stanoveny. Historicky je dán určitý
způsob a podoba vztahů, dále koordinace
a komunikace. V současnosti probíhá rozšiřování kompetencí všeobecných sester, delegování specializovaných činností z lékaře na
všeobecné sestry. Mění se i vztahy mezi pracovníky různých specializací, rozšiřuje se
vzájemná spolupráce. To vše vyžaduje určitý
způsob spolupráce, určitý řád.
Zajištění kvality současné zdravotní péče
však není možné bez týmové spolupráce. Již
nestačí přesné fungování normativně stanovené organizace, vytvořené směry komunikace
a koordinace. Zvyšuje se potřeba integrace,
propojování a návaznost dílčích pohledů a činností. Organizování pracovních týmů znamená
seskupování pracovníků do stále nových a měnících se skupin, pomocí kterých se zvládají
nové úkoly a funkce, zejména nestandardní interdisciplinární povahy.
Role zdravotnického personálu v týmu
a především vztahy mezi všeobecnými sestrami a lékaři jsou zejména v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu. Existující
problémy lze na jedné straně vyjádřit jako
specifický odraz strukturálních změn ve společnosti jako celku, na druhé straně jako odraz změn v systému zdravotní péče. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně
společenského postavení všeobecných sester a lékařů. Všeobecné sestry získávají vyšší
vzdělání, kompetence a zvyšují své postavení
v systému zdravotní péče.
Bez řádně provedených empirických výzkumů však nelze obecně hovořit o napětí
nebo až konfliktnosti ve vztahu lékař – všeobecná sestra. Mezi převážnou většinou lékařů
a všeobecných sester jistě existuje co nejtěsnější a nejlepší spolupráce. Určitou konfliktnost ve vzájemných vztazích lze někdy
považovat za uměle vytvářenou, vyvěrající
z osobnostní charakteristiky jedinců. Vztah
mezi všeobecnými sestrami a lékaři je však
jen jedním z významných aspektů celkové atmosféry na pracovišti, a bude jistě vyžadovat
mnohostranný přístup a výzkum.
Cílem našeho výzkumu je odkrýt hlavní
oblasti a příčiny problémů ve vztahu všeobecná sestra na jedné straně a lékař na straně druhé, zjistit zda kvalita vztahu všeobecná
sestra – lékař v České republice ovlivňuje jejich pracovní spokojenost.
2. Metodika výzkumu
V rámci výzkumu bylo v souladu s projektem
do výběrového souboru zařazeno 535 lékařů,
537 všeobecných sester a 60 sester pracujících v manažerské profesi. Tito respondenti
byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót.
Společnou charakteristikou respondentů byla
práce v týmech, ve kterých působí více lékařů
a všeobecných sester pohromadě.To znamená,
že do výběrového souboru byli zařazeni lékaři
a všeobecné sestry, zaměstnaní v nemocnicích
a odborných léčebných ústavech. Parametry
výběrového souboru byly konstruovány na základě údajů Ústavu zdravotnických informací
a statistiky při Ministerstvu zdravotnictví ČR
(ÚZIS) platných k 31. 12. 2007.V rámci tohoto
článku se zaměříme na názory lékařů ve vztahu všeobecná sestra – lékař.
Z hlediska pohlaví tvoří soubor 46,9 % lékařů – mužů a 53,1 % lékařek – žen, což odpovídá analogické skladbě lékařů ČR. Z hlediska relativních četností činí odchylka
výběrového souboru od základního souboru
www.zcr.cz
0,4 %, což znamená, že výzkum je reprezenprostřednictvím několika znaků. Bylo zjišťovolí odpověď „spíše ne“, zbývajících 1,7 %
tativní pro lékaře České republiky z hlediska
váno, zda si obě skupiny navzájem vyjadřují
tvrdí, že tomu tak určitě není.
pohlaví. Věkové skupiny v kombinaci se skuuznání za práci, zda lékaři vnímají všeobecné
Lze tedy konstatovat, že naprostá většina
pinami dle pohlaví jsou ve výběrovém sousestry jako rovnocenné partnery a zda s nilékařů České republiky vnímá všeobecné
boru zastoupeny procentně takto:Ve srovnámi konzultují otázky, týkající se medicínské
sestry v rámci péče o pacienty jako rovnoní s věkovým členěním základního souboru
části péče o pacienta a zda je též zapojují do
cenné partnery, jinými slovy, přikládají povonepřesahuje odchylka 0,6 %. Lze konstatovědeckovýzkumné činnosti.
lání všeobecných sester určitě stejnou důleOtázka, zjišťující jednání lékařů byla položevat, že výsledky výzkumu jsou reprezentativžitost jako u svého povolání lékaře.
na jako uzavřená v následujícím znění: „Vyjadřuní pro jednotlivé věkové skupiny lékařů ČesNeformální vztahy lékařů a sester
jete všeobecným sestrám uznání za jejich práci?
ké republiky. K územnímu, resp. regionálnímu
Neformální vztahy mezi lékaři a sestrami
1) ano často; 2) ano občas,; 3) výjimečně; 4) ne.“
zařazení dotazovaných slouží členění dle
a jejich úroveň nepochybkrajů ČR, platné od roku
Tabulka 1: Složení výběrového souboru lékařů dle pohlaví a věku
ně ovlivňují vztahy pra2001. Ve srovnání s členěcovní. V rámci výzkumu
ním základního souboru
MUŽI
ŽENY
byly tyto neformální vztačiní maximální odchylka
A
%
ODCHYLKA
A
% ODCHYLKA
0,3 %. Lze konstatovat, že do 34 let
hy identifikovány pro50
9,3
+0,1
57
10,7
+0,1
výsledky výzkumu jsou re- 35–44 let
střednictvím několika in57
10,7
-0,5
67
12,5
-0,1
104
19,4
+0,2
117
21,9
+0,6
prezentativní pro lékaře 45–59 let
dikátorů. Bylo zjišťováno,
40
7,5
-0,2
43
8,0
-0,2
České republiky z hlediska 60 a více let
zda jsou na pracovištích
pohlaví, věku a regionu.
lékařů a všeobecných sesAnalýza získaných údajů
ter
organizována
společenská setkání, a to
Tabulka II: Složení
ukázala, že z uvedených
jak
ve
vlastním
zařízení,
tak mimo něj.
výběrového souboru lékařů dle krajů
Více než 2/3 (68,1 %) lékařů uvádějí, že se
hledisek, jimiž je možné daA
%
ODCHYLKA
setkávají se sestrami i mimo pracovní prostřený soubor popsat a charak- KRAJ
PRAHA
118
22,1
0,0
dí. Z nich 7,7 % tak činí často, převážná většina
terizovat, osvědčují nejlépe
STŘEDOČESKÝ
44
8,2
0,0
(60,4 %) občas. Zbývající necelá 1/3 (31,9 %)
svou požadovanou diferenJIHOČESKÝ
28
5,2
0,0
lékařů uvádí, že se mimo pracovní prostředí
ciační funkci základní dePLZEŇSKÝ
31
5,8
0,0
s všeobecnými sestrami nesetkává.
mografické ukazatele a sice
KARLOVARSKÝ
14
2,6
0,0
S všeobecnými sestrami se mimo pracovní
znaky pohlaví, věku a regio- ÚSTECKÝ
33
6,2
-0,1
prostředí
méně často setkávají nejstarší lékaři
nální příslušnosti.
LIBERECKÝ
18
3,4
0,0
(nad
60
let)
s nejdelší praxí. Zjištěná skutečOstatní charakteristiky KRÁLOVÉHRADECKÝ
30
5,6
0,0
nost
může
být
dána jejich životním stylem
výběrového souboru léka- PARDUBICKÝ
20
3,7
-0,1
a podmíněna případně zdravotním stavem. Léřů nesplňují požadavky na VYSOČINA
20
3,7
-0,3
kaři středních věkových skupin se naopak
reprezentativnost, nicméně JIHOMORAVSKÝ
65
12,2
+0,3
s všeobecnými sestrami scházejí častěji.
umožňují jeho popis proOLOMOUCKÝ
35
6,5
+0,2
V rámci výzkumu bylo jednoznačně prostřednictvím dalších znaků. ZLÍNSKÝ
24
4,5
+0,1
55
10,3
-0,2
kázáno, že setkávání lékařů a všeobecných
Patří mezi ně rodinný stav MORAVSKOSLEZSKÝ
sester mimo pracovní prostředí významně
a znaky, charakterizující léVíce než 4/5 (80,9 %) lékařů uvádí, že
ovlivňuje tento vztah. Platí, že lékaři, kteří se
kaře z profesního hlediska.
sestrám vyjadřují uznání za jejich práci. Mensetkávají se všeobecnými sestrami mimo
3.Výsledky
ší část (28,2 %) tak činí často, větší část
pracovní prostředí hodnotí své osobní vztaCelková charakteristika vztahu lékařů a vše(52,7 %) občas. Výjimečně vyjádří všeobechy příznivěji (jako výborné nebo velmi dobobecných sester byla identifikována proným sestrám uznání za jejich práci 16,7 % léré) než lékaři, kteří se těchto setkání neústřednictvím hodnocení celkových vztahů
kařů, zbývajících 2,4 % tak nečiní nikdy.
častní.Ti naopak významně více hodnotí tyto
mezi těmito skupinami na odděleních, kde
Nezbytným předpokladem úspěšné spovztahy pouze jako uspokojivé. Zjištění platí
lékaři pracují.
lupráce v jakékoliv oblasti je rovnocennost
pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota
Téměř 3/5 lékařů (59,8 %) hodnotí vztahy
v pracovním vztahu. Tato okolnost byla
Chí kvadrát charakteristiky testu nezávislosmezi lékaři a všeobecnými sestrami na oddělev rámci výzkumu lékařů zjišťována prostředti (x2) = 39,698 při 8 stupních volnosti, což
značí silnou souvislost. Vazba mezi setkávání jako výborné (14,4 %) nebo velmi dobré
nictvím uzavřené otázky následujícího znění:
ním lékařů a všeobecných sester mimo pra(45,4 %). Další více než 1/3 (34,2 %) označuje
„Vnímáte všeobecné sestry jako rovnocenné partnery při péči o pacienty? 1) určitě ano; 2) spíše
covní dobu a kvalitou jejich vztahu byla provztahy za dobré, 5,6 % se přiklání k hodnocení
ano; 3; spíše ne; 4) určitě ne.“
kázána i v případě hodnocení těchto vztahů
uspokojivé. Jen minimum (0,4 %) lékařů hodZávěry výzkumu v této oblasti jsou poobecně. Rovněž platí, že setkání mimo pranotí vztahy mezi lékaři a všeobecnými sestrami
měrně jednoznačné. Téměř 9/10 lékařů
covní dobu tyto obecné vztahy pozitivně
jako neuspokojivé. Vážený aritmetický průměr
(88,8 %) uvádí, že v péči o pacienta vnímá
ovlivňují.Velmi silný je rovněž vliv těchto setmá v případě této pětistupňové škály hodnotu
sestry jako rovnocenné partnery. Z nich
kání na kvalitu a vzájemnou spolupráci. Platí,
2,322, modus i medián mají hodnotu 2. Celko42,1 % uvádí, že tomu tak určitě je, 46,7 %
že lékaři, kteří se setkávají mimo pracovní
vě lze tedy konstatovat, že většina lékařů je se
volí odpověď „spíše ano“. Jen o něco více
dobu s všeobecnými sestrami hodnotí svůj
vztahy k všeobecným sestrám na oddělení
než 1/10 lékařů (11,2 %) ve všeovztah z hlediska spolupráce pozitivněji (jako
spokojena a hodnotí je kladně.
Pracovní vztahy lékařů a všeobecných
becných sestrách v rámci péče o pacienty
velmi dobrý), zatímco lékaři, kteří tyto vztasester byly v rámci výzkumu identifikovány
rovnocenné partnery nevidí. Z nich 9,5 %
hy neabsolvují, volí významně více horší hod-
www.zcr.cz
175
nocení (dobrý). Zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota Chí kvadrát
charakteristiky testu nezávislosti (x2) = 30,224
při 6 stupních volnosti, což značí silnou souvislost. Lze konstatovat, že setkávání lékařů a všeobecných sester i mimo pracovní prostředí
pozitivně ovlivňuje jejich pracovní a osobní
vztahy na pracovišti.
V rámci uvedeného výzkumu bylo proto
zjišťováno, jaké faktory nejvíce dle lékařů ovlivňují jejich chování k všeobecným sester, zda
existují případy chování lékařů, které mohou
u všeobecných sester vyvolávat strach a do jaké míry může toto chování lékařů ovlivňovat
kvalitu péče poskytované pacientům.
Faktory, které nejvíce ovlivňují vztah či
chování lékařů k všeobecným sestrám byly
zjišťovány prostřednictvím otázky následujícího znění: „Co nejvíce podle Vašeho názoru ovlivňuje Váš vztah, chování k všeobecným sestrám?“
Lékařům bylo nabídnuto devět různých
faktorů, které mohou mít vliv na jejich chování a lékaři každému z nich přisoudili pořadí od 1 do 9 dle důležitosti, kterou danému
faktoru přisuzují. Číslo 1 znamenalo největší
důležitost, číslo 9 důležitost nejmenší. Pro
každý faktor byl vypočítán vážený aritmetický průměr z pořadí, které mu lékaři určili.Tuto veličinu označujeme jako index. Platí, že
čím nižší je hodnota indexu, tím větší důležitost lékaři danému faktoru připisují a naopak, nejvyšší hodnota indexu signalizuje jeho
nejmenší důležitost.
Lékaři jsou jednoznačně toho názoru, že
největší vliv na jejich vztah či chování k všeobecným sestrám mají jejich profesionální
schopnosti a dovednosti. Tento faktor považují
lékaři za nejdůležitější. Velkou důležitost připisují rovněž chování všeobecných sester, jejich
osobnostním charakteristikám a vzdělání. Lze
konstatovat, že uvedené faktory mají na formování vztahu lékařů k všeobecným sestrám
největší vliv. Naopak bez vlivu je pohlaví všeobecné sestry (skutečnost, zda jde o všeobecnou sestru či všeobecného ošetřovatele), fyzická přitažlivost a věk sestry. Tyto faktory dle
lékařů ovlivňují jejich chování nejméně.
Stanoviska k faktorům, ovlivňujícím
chování lékařů k všeobecným sestrám se
v jednotlivých skupinách lékařů, diferen covaných dle demografických, sociálních
a profesních znaků statisticky významně
neliší. Analyzované rozdíly jsou slabé a lze
je interpretovat pouze jako tendence.
Z tohoto hlediska platí, že lékařky – ženy
a lékaři s nejdelší praxí (31 a více let) kladou větší důraz na vzdělání sestry, lékaři
muži považují za více důležité vzájemné
sympatie, lékařky – ženy naopak připisují
menší důležitost fyzické přitažlivosti. Jiné
tendence nebyly zjištěny.
176
Rozdělení kompetencí
mezi lékaři a sestrami
Častým důvodem nedorozumění mezi lékařem a sestrou a příčinou napětí v jejich vztahu může být skutečnost, že je všeobecná
le bylo zjišťováno, zda by lékaři předali některé
kompetence všeobecným sestrám, a pokud ano,
které by to měly být a zda si myslí, že je dána jasně
hranice mezi kompetencemi všeobecných sester
a lékařů.
Tabulka III: Faktory ovlivňující chování lékařů k sestrám N = 534
POŘADÍ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
FAKTOR
PROFESIONÁLNÍ SCHOPNOSTI SESTER
CHOVÁNÍ SESTER
OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY SESTRY
VZDĚLÁNÍ SESTER
ORGANIZACE PRÁCE NA PRACOVIŠTI SESTER
VZÁJEMNÉ SYMPATIE
VĚK SESTRY
FYZICKÁ PŘITAŽLIVOST SESTRY
POHLAVÍ
INDEX
2,375
3,054
3,740
3,816
4,459
5,605
6,655
7,414
7,809
Graf I: Pověřování sester úkony, které patří do kompetence lékařů N = 535
Otázka, týkající se
počínání lékařů v případě jejich kompetencí byla formulována jako uzavřená následujícím způsobem: „Pověřujete všeobecnou sestru
úkony, které patří do Vaší
kompetence? 1) ano často; 2) ano občas; 3) pouze ojediněle; 4) ne.“
Více než polovina
lékařů (57,2 %) uvádí
Graf II: Stanovisko lékařů k předání
zcela jednoznačně, že
některých jejich kompetencí sestrám N = 535
žádnými úkony, které
patří do jejich kompesestra lékařem pověřována úkoly, které netence, sestry nepověřují. Necelá 1/5 (19,5 %)
jsou v její kompetenci. To může vést až k fapřipouští, že tak činí výjimečně, zbývající
tálním důsledkům, neboť provedení léčebnécca ¼ (23,2 %) tak činí, z nichž většina občas,
ho zákroku všeobecnou sestrou mimo její
pravidelně pak jen malá část (4,9%). Znamekompetenci může v případě zdravotních
ná to, že lékaři v České republice většinou
komplikací pacienta vážně ohrozit její praúkony, které patří do jejich kompetence
covní i právní jistoty. Z tohoto důvodu byla
sestry nepověřují a pokud tak činí, tak je to
problematice kompetencí věnována v rámci
převážně ojediněle. Jen cca ¼ lékařů sestry
našeho výzkumu značná pozornost. Lékaři
úkony, spadajícími do kompetence lékařů
byli dotázáni, zda pověřují všeobecné sestry
pověřují, z nich většina tak činí občas, praviúkony, které patří do kompetence lékařů, o jaké
delně pak 5 %.
úkony se nejčastěji jedná a zda respektují její odmítTestované souvislosti mezi sledovanými
nutí vykonat úkon, který není v její kompetenci. Dáznaky nejsou nikterak výrazné a lze je inter-
www.zcr.cz
pretovat pouze jako tendence. Vyplývá
Souvislosti mezi jednotlivými demograficZ uvedeného vyplývá, že lékaři nejčastěji
z nich, že mladší lékaři mají občas sklon pokými, sociálními a profesními znaky a ochopředávají sestrám své kompetence v admivěřovat některými úkony, které spadají do
tou předat část svých kompetencí všeobecnistrativní oblasti, často je rovněž pověřují
jejich kompetence všeobecné sestry. Rovněž
ným sestrám nejsou statisticky významné
úkony typu převazů a ošetřování ran a apliu lékařů pracujících v operačních oborech
a lze je hodnotit pouze jako tendence.
kace infúzí a intravenózních injekcí.Tyto úkojsme tuto tendenci zaznamenali. Zajímavé je
Z nich vyplývá, že větší tendenci předat část
ny mimo svou kompetenci vykonávají dle lézjištění, že lékaři, kteří všeobecné sestry těsvých kompetencí sestrám mají mladší lékaři
kařů všeobecné sestry nejčastěji.
mito úkony nepověřují, lépe hodnotí své cel(do 44 let) s menší praxí. Proti tomuto přeV souvislosti s kompetencemi lékařů bylo
kové vztahy mezi lékařem a všeobecnou
dání mají naopak tendenci zaujímat negativní
rovněž v rámci výzkumu zjišťováno, zda by
sestrou. Zjištěné souvislosti ve výzkumu jsou
stanovisko zejména lékaři pracující na stanlékaři některé své kompetence všeobecným
však slabé a navíc jsou poznamenány nízkým
dardních ošetřovatelských jednotkách. Celsestrám předali. Jinými slovy, lékaři byli požápočtem případů v některých polích kontinkově však platí, že stanovisko lékařů k moždáni o vyjádření, zda dle jejich názoru existugenční tabulky (u odpovědi „ano“).
nému předání části svých kompetencí
jí mezi kompetencemi lékařů takové, který
Dalším z cílů výzkumu bylo zjistit, kterývšeobecným sestrám je jednotné a zjištění,
by mohly být předány všeobecným sestrám.
mi úkony, spadajícími do kompetence lékařů,
formulovaná pro celý soubor v zásadě platí
Otázka zjišťující tuto okolnost byla položena
jsou všeobecné sestry nejčastěji pověřovány.
i v jeho jednotlivých částech členěných
jako uzavřená a její znění bylo následující:
Otázka byla položena jako polootevřená, to
dle demografických, sociálních a profesních
„Předal/a byste některé Vaše kompetence všeobecznamená, že respondenti vlastními
znaků.
slovy popisovali uvedené úkony
Ti lékaři, kteří by spíše
případně mohli jejich specifikaci
nebo určitě předali některé
odmítnout. Zároveň byla filtrovasvé kompetence sestrám
ná, to znamená, že na ni odpovída(N = 99) byli dále dotázáni,
li pouze ti lékaři, kteří často nebo
o jaké kompetence by se
občas všeobecné sestry takovými
jednalo. Otázka byla tedy
úkony pověřují (N = 229). Znění
filtrovaná a byla položena
otázky bylo následující: „Jakými
jako otevřená, to znamená,
úkony, které jsou ve Vaší kompetenci
že lékaři vlastními slovy popisovali kompetence, ktevšeobecné sestry pověřujete? Napište,
ré by všeobecným sestrám
prosím, nejčastější.“
Většina lékařů (62,4 %) z těch,
předali. Znění této otevřeGraf III: Jsou jasně vymezeny hranice
kteří na tuto otázku odpovídali
né otázky bylo následující:
mezi kompetencemi lékařů a sester N = 534
(N = 229) využila v tomto případě
„Jaké Vaše kompetence byste
všeobecným sestrám předal/a?
možnosti, kterou jim výzkum poVypište je prosím.“
skytl a odmítli tyto úkony specifiOdpovědi lékařů na tuto
kovat. Jen menší část – 86 (37,6 %)
otázku byly podrobeny obsatyto úkony specifikovala. Z následhové analýze a následné kané analýzy vyplynulo, že nejčastěji
tegorizaci. Na základě realijsou všeobecné sestry mimo svou
zace těchto kroků lze konkompetenci pověřovány úkony adstatovat, že lékaři by nejčasministrativní povahy (38,4 %), tj.
těji předali sestrám kompeúkony souvisejícími s vedením dotence, zahrnující úkony admikumentace, vypisováním žádanek,
nistrativní povahy (34,3 %).
sestavováním výkazů pro zdravotJedná se o vypisování nejrůzní pojišťovny, zpracováváním stanějších žádanek, statistických
tistických výkazů, vypisováním rehlášení, zpracovávání výkazů
ceptů apod. Mezi úkony nespaGraf IV: Existence konfliktů ve vztazích lékařů a sester
pro zdravotní pojišťovny, vedajícími do kompetence všeobecdení dokumentace apod. Tyných sester se rovněž často objeným sestrám? 1) ano; 2) spíše ano; 3) spíše ne;
to typy úkonů lékaři uváděli nejčastěji. Do komvují převazy a ošetřování ran (včetně vytaho4) ne.“
petence sestrám by lékaři rovněž předali
vání stehů), které tvoří 31,4 % případů
Jen necelá 1/5 (18,5 %) lékařů České
ordinování běžných, kontinuálně podávaných léa aplikování infúzí či intravenózních injekcí
republiky se přiklání nebo souhlasí s tím,
ků (19,2 %), aplikování infúzí, transfúzí a intrave(22,1 %). Mezi dalšími úkony lékaři uváděli
odběry krve a biologických materiálů
že by některé své kompetence byli ochotnózních injekcí (17,2 %), menší chirurgické zá(5,8 %), měření krevního tlaku (4,7 %) a podáni předat všeobecným sestrám. Převážná
kroky, ošetřování ran či převazy (16,2 %)
vání léků (3,5 %). Jiné úkony byly uváděny ojevětšina (81,5 %) tuto možnost spíše nebo
a aplikování léků, zejména analgetik (11,1 %).
diněle. Patři mezi ně např. cévkování, podávání
zcela odmítá. Znamená to, že lékaři
Uvedené úkony by lékaři předali do kompeteninformací pacientům a jejich příbuzným, hodv České republice nejsou ve většině příce všeobecným sestrám nejčastěji.
Jiné úkony, navrhované lékaři k předání
nocení laboratorních výsledků, asistování při
padů ochotni předat některé ze svých
do kompetence sestrám se objevovaly méně
operacích, při anestézii, provádění očkování,
kompetencí všeobecným sestrám a chtějí
často. Patří mezi ně např. cévkování (5,1 %),
edukace, příprava přístrojů a jejich kontrola,
si je v převážné většině zachovat pro
informování pacientů, sdělování výsledků vysádrové fixace a další.
sebe.
www.zcr.cz
177
šetření pacientům (5,1 %), zjišťování anamnézy (4,0 %), sledování zdravotního stavu pacienta (2,0 %) a fyzikální vyšetření pacienta
(2,0 %). Ojediněle se objevily návrhy na edukaci, aplikaci testu před transfúzí, manuální
vybavení stolice, zabezpečení kontaktu s pečovatelskou službou, provádění odběrů, vybavování informovaného souhlasu apod.
Celkově však s možným postoupením
kompetencí lékařů platí, že lékaři ve velké
většině žádnou ze svých kompetencí všeobecným sestrám postupovat nechtějí, stejně
jako předat určité úkony, které chtějí provádět sami.
Poslední ze sledovaných oblastí v souvislosti s kompetencemi lékařů a všeobecných
sester byl názor lékařů na to, zda jsou jasně
a zřetelně vymezeny hranice mezi jejich
kompetencemi a kompetencemi všeobecných sester. Otázka, zjišťující tuto skutečnost
byla formulována jako uzavřená v následujícím znění: „Myslíte si, že jsou jasně dané hranice
mezi kompetencemi všeobecných sester a lékařů?
1) ano; 2) ne; 3) nevím.“
Většina lékařů České republiky (3/5, tj.
60,0 %) se domnívá, že hranice mezi kompetencemi lékařů a všeobecných sester jsou jasně a zřetelně vymezeny. Další cca 1/5 (21,7 %)
je opačného názoru, to znamená, že tyto hranice za jasné a zřetelné nepovažuje, zbývajících
18,3 % lékařů nemá na tuto záležitost jasný názor a volí odpověď „nevím“.
Analýza realizovaná na základě druhého
stupně třídění signalizuje odchylky v názorech
na tuto otázku u některých skupin lékařů,
i když jejich míra není příliš velká. Platí, že lékaři zaměstnaní v akciových společnostech si
častěji než ostatní myslí, že nejsou dány jasné
hranice mezi jejich kompetencemi a kompetencemi všeobecných sester. Platí to pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota
x2 = 9,165 při 4 stupních volnosti.Téhož názoru jsou častěji lékaři pracující na ARO (platí
pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota
x2 = 12,046 při 8 stupních volnosti). Byla rovněž prokázána souvislost mezi názorem na
jasnou hranici mezi kompetencemi lékařů
a všeobecných sester a hodnocením jejich
spolupráce. Zjistilo se, že lékaři kteří jsou přesvědčeni o tom, že hranice mezi jejich kompetencemi a kompetencemi všeobecných sester
je jasně a zřetelně stanovena, lépe hodnotí své
vztahy se sestrami v rámci spolupráce s nimi
a častěji je označují jako výborné. Toto zjištění
platí pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota x2 = 17,136 při 6 stupních volnosti.
Konflikty ve vztazích
lékařů a všeobecných sester
V rámci uvedeného výzkumu bylo v této
souvislosti zjišťováno, zda a jak často se léka-
178
ři s konflikty ve vztazích k všeobecným sestrám setkávají, jaké jsou jejich základní příčiny
a jakým způsobem vzniklé konflikty nejčastěji řeší.
Otázka, zjišťující existenci konfliktů ve
vztazích lékařů a sester byla položena jako
uzavřená v následujícím znění: „Setkáváte
se v práci s konflikty mezi lékaři a všeobecnými sestrami? 1) ano; 2) ne; 3) nevím.“
jednotkách. Toto zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota x2 = 22,552
při 8 stupních volnosti. Zjištěné skutečnosti
souvisí pravděpodobně s větším počtem krizových situací, vyskytujících se na uvedených
pracovištích a tím i větší pravděpodobností
výskytu konfliktů.
Poměrně silné jsou vazby mezi výskytem
konfliktů na pracovišti a hodnocením vztahu
Graf V: Způsob řešení konfliktních situací (v %) N = 532
Více než 2/5 (43,2 %) lékařů České republiky připouštějí, že se v práci vyskytují jejich konflikty se všeobecnými sestrami. Další
cca 2/5 (40,4 %) tuto skutečnost nepřipouštějí a uvádějí, že se s konflikty nesetkávají
a zbývajících 16,4 % nemá na tuto záležitost
jasný názor a volí odpověď „nevím“. Lze tedy
konstatovat, že konflikty se všeobecnými
sestrami v rámci pracovního procesu připouští necelá ½ lékařů České republiky.
Testování realizované na základě druhého
stupně třídění identifikovalo některé statisticky významné odchylky v souvislostech
mezi výskytem konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami na pracovišti a sledovanými demografickými, sociálními a profesními
znaky. Bylo zjištěno, že konflikty ve vztazích
se významně více objevují mezi lékaři a všeobecnými sestrami, působícími v operačních
oborech, naopak lékaři působící v následné
péči významně častěji volí odpověď „nevím“.
Toto zjištění platí pro hladinu významnosti
a = 0,001, hodnota x2 = 25,033 při 6 stupních volnosti. Větší výskyt konfliktů se všeobecnými sestrami uvádějí rovněž lékaři, působící na anesteziologicko – resuscitačních
oddělení a jednotkách intenzívní péče, menší
naopak na standardních ošetřovatelských
mezi lékaři a všeobecnými sestrami. Platí, že
ti lékaři, kteří uvádějí, že se u nich na pracovišti konflikty se sestrami nevyskytují, hodnotí významně více své osobní i pracovní
vztahy i vztahy ostatních lékařů k všeobecným sestrám jako výborné.V případě, že existenci konfliktů připouštějí, častěji označují
tyto vztahy jako dobré a rovněž tedy volí
průměrné hodnocení.
Uvedené výsledky nám ukazují, že konflikty mezi lékaři a všeobecnými sestrami se
více vyskytují v operačních oborech, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na
jednotkách intenzívní péče, méně na standardních ošetřovatelských jednotkách. Výskyt konfliktů na pracovišti rovněž významně souvisí s hodnocením těchto vztahů. Tam,
kde se konflikty nevyskytují, jsou vztahy významně více hodnoceny jako výborné, v případě výskytu konfliktu je častěji voleno hodnocení průměrné.
U těch lékařů, kteří uvedli, že se setkávají
v rámci pracovního procesu s konflikty
(N = 232) bylo dále zjišťováno, jaká je frekvence těchto konfliktů. Otázka byla filtrovaná a byla položena jako uzavřená v následujícím znění: „Pokud se s takovými konflikty
setkáváte, uveďte kolikrát. 1) denně vícekrát; 2)
www.zcr.cz
denně maximálně dvakrát; 3) denně jedenkrát; 4)
týdně vícekrát; 5) týdně jednou; 6) méně často.“
Denně se s konflikty se všeobecnými
sestrami na pracovišti setkává cca 1/10
(10,7 %) lékařů, týdně cca 2/5 (40,6 %). Zbývající necelá ½ (48,7 %) lékařů uvádí méně
časté konflikty, to je konflikty s nižší než týdenní frekvencí. Znamená to, že frekvence
konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami
kařů v pracovních podmínkách. Mezi nejčastěji uváděnými příčinami je pracovní
přetížení (37,4 %) a únava a vyčerpání
z práce (33,6 %). K nim se řadí i nedostatek sester (29,9 %), který s pracovními
podmínkami úzce souvisí. Špatné pracovní
podmínky způsobené částečně nedostatkem všeobecných sester a vedoucí k pracovnímu přetížení, únavě a vyčerpanosti
Tabulka IV: Příčiny konfliktů mezi lékaři a sestrami
POŘADÍ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
PŘÍČINA
PRACOVNÍ PŘETÍŽENÍ
ÚNAVA,VYČERPANOST Z PRÁCE
NEDOSTATEK SESTER
NEVHODNÉ CHOVÁNÍ SESTRY K LÉKAŘI
OSOBNOSTNÍ RYSY SESTRY
NEVHODNÉ CHOVÁNÍ K PACIENTOVI
ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ
NADŘAZENÉ CHOVÁNÍ LÉKAŘE K SESTŘE
OSOBNOSTNÍ RYSY LÉKAŘE
LÉKAŘ SI NEVÁŽÍ PRÁCE SESTER
LÉKAŘ POVĚŘUJE SESTRU ÚKOLY, KTERÉ NESPADAJÍ DO
JEJÍ KOMPETENCE
LÉKAŘ NERESPEKTUJE NÁZORY SESTER NA
PÉČI O PACIENTA
NADMĚRNÉ POŽADAVKY NA VÝKON
ZMĚNA VZTAHU MEZI ZDRAVOTNÍKEM A PACIENTEM
NĚCO JINÉHO
%
37,4
33,6
29,9
24,5
23,6
21,7
20,9
18,3
17,0
9,2
9,0
8,6
7,5
2,1
0,8
Pozn.: Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť lékaři měli možnost označit až 3
příčiny konfliktů.
na pracovištích není dle lékařů příliš velká,
z větší části se vyskytují méně než jednou
za týden.
Analýzy statisticky významných rozdílů
neprokázaly žádné statisticky významné odchylky v názorech jednotlivých skupin lékařů
na tuto otázku. Znamená to, že zjištění pro
celý soubor jsou podobná i v jeho jednotlivých skupinách. Nutno však podotknout, že
aplikace testovacích kriterií byla díky filtrované otázce omezena nízkým počtem případů v některých políčkách kontingenčních
tabulek.
Klíčovou otázkou související s konflikty
na pracovištích mezi lékaři a všeobecnými
sestrami je problematika jejich příčin.V rámci našeho výzkumu bylo zjišťováno, co je
hlavní příčinou vzniklých konfliktů. Otázka
byla položena jako polootevřená s nabídkou
14 možných příčin a s možností uvedení jiné
příčiny v případě, že nabízená škála možných
příčin nevyhověla. Její znění bylo následující:
„Jaké jsou z Vašeho pohledu příčiny konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami? Můžete zvolit
více, maximálně však 3 odpovědi“. Přehled
možných příčin konfliktů je uveden v následující tabulce.
Hlavní příčiny konfliktů ve vztazích lékařů a všeobecných sester spočívají dle lé-
www.zcr.cz
z práce jsou tedy dle lékařů hlavními příčinami jejich konfliktů.
Do druhé skupiny příčin konfliktů řadí lékaři příčiny související s chováním či jednáním všeobecných sester. Patří mezi ně nevhodné chování všeobecné sestry k lékaři
(24,5 %), její osobnostní rysy (23,6 %) a nevhodné chování k pacientovi (21,7 %). Tuto
příčiny uvádí 20–25 % lékařů.
V nadměrné administrativní zátěži spatřuje hlavní příčinu konfliktů cca 1/5 (20,9 %)
lékařů. Tato zátěž do značné míry souvisí
s pracovními podmínkami, je však specifická
svým charakterem.
Nejmenší důležitost z hlediska příčin
konfliktů připisují lékaři sobě samým, svým
osobnostním rysům, svému chování a jednání. Do této skupiny příčin patří nadřazené
chování lékaře k všeobecné sestře (18,3 %),
osobnostní rysy lékaře (17,0 %), skutečnost,
že si lékař neváží práce sester (9,2 %), že je
pověřuje úkoly, které nespadají do jejích
kompetencí (9,0 %), že lékař nerespektuje
názory všeobecných sester na péči o pacienta (8,6 %) či že má nadměrné požadavky na
její výkon (7,5 %). Tuto skupinu příčin konfliktů považují lékaři za méně významnou.
Lze tedy shrnout, že hlavní příčiny svých
konfliktů se všeobecnými sestrami spatřují
lékaři v pracovních podmínkách, konkrétně
v pracovním přetížení a únavě a vyčerpanosti z práce, způsobené zejména jejich nedostatkem. Na druhé místo kladou příčiny, vyplývající z chování či jednání všeobecných
sester a jejich osobnostních rysů. Příčinám
konfliktů, vyplývajícím z osobnostních rysů
lékařů, jejich chování a jednání připisují menší důležitost.
Aplikované testy statistické významnosti
neidentifikovaly v tomto případě statisticky
významné odchylky ve výpovědích jednotlivých skupin lékařů Znamená to, že názor lékařů na hlavní příčiny jejich konfliktů se všeobecnými sestrami je v podstatě jednotný.
Spolu s příčinami konfliktů mezi lékaři
a všeobecnými sestrami byly v rámci výzkumu zjišťovány i názory lékařů na jejich řešení. Lékaři byli dotázáni, jakým způsobem
vzniklé konflikty v praxi řeší. Skutečnost byla zjišťována prostřednictvích dvou otázek.
První otázka zjišťovala, s kým je konfliktní situace řešena. Otázka byla položena jako
uzavřená a její znění bylo následující: „Konfliktní situace mezi Vámi a všeobecnou sestrou
nejčastěji řešíte? 1) pouze s konkrétní sestrou; 2)
se staniční sestrou; 3) s vrchní sestrou; 4) se svým
nadřízeným.“
Situace je v této oblasti naprosto jednoznačná.Více než ¾ lékařů (77,8 %) nejčastěji
řeší vzniklý konflikt pouze s konkrétní všeobecnou sestrou a neinformují o něm nadřízené. Dalších 13,7 % uvádí, že vzniklý konflikt
řeší se staniční sestrou, 6,0 % vyžaduje řešení na vrchní sestře. Jen 2,5 % řeší konflikt se
svým nadřízeným. Na základě tohoto zjištění
lze konstatovat, že pokud dojde mezi lékařem a sestrou v rámci pracovního vztahu ke
konfliktu, je tento konflikt řešen nejčastěji
jen mezi těmito zúčastněnými a jiné osoby
nejsou k jeho řešení přizvány. Tato praxe
v českém zdravotnictví velkou většinou
převládá.
Aplikovaná testovací kriteria identifikovala silné vazby mezi způsobem řešení konfliktu mezi lékařem a všeobecnou sestrou
a hodnocením vztahu mezi těmito osobami.
Jednoznačně platí, že lékaři, kteří řeší vzniklé
konflikty pouze s konkrétní sestrou častěji
označují své osobní vztahy k nim jako výborné, naopak ti, kteří do řešení zasvětí staniční
sestru hodnotí své vztahy k všeobecným
sestrám převážně pouze jako dobré. Toto
zjištění platí pro hladinu významnosti
a = 0,001, hodnota x2 = 42,243 při 12 stupních volnosti.Velmi silná je rovněž vazba mezi způsobem řešení konfliktů a hodnocením
spolupráce se sestrami. Obecně lze říci, že
pokud lékař řeší vzniklý konflikt pouze
s konkrétní všeobecnou sestrou, lépe hodnotí svou spolupráci s ní. V případě řešení
179
konfliktu se staniční sestrou je jeho hodnocení spolupráce se všeobecnými sestrami
méně příznivé. Zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota x2 = 55,423
při 9 stupních volnosti.
Z hlediska způsobu řešení konfliktů lze
tedy shrnout, že ve velké většině případů řeší lékaři vzniklé konflikty jen s konkrétními
všeobecnými sestrami, se kterými konflikt
nastal. Pokud lékaři používají tento způsob
řešení, jejich vztahy (osobní i pracovní) s nimi jsou z jejich strany hodnoceny jako výborné, pokud řeší konflikty prostřednictvím
nadřízené sestry (nejčastěji staniční) pak své
osobní i pracovní vztahy k všeobecným sestrám hodnotí horší známkou spíše jako průměrné (dobré). Na způsobu řešení konfliktů
je tedy závislá kvalita jejich vztahu.
V souvislosti s touto problematikou byli
lékaři dotázáni, zda jsou na jejich pracovištích organizována setkání k problematice interpersonálních vztahů. Necelé 3/10 lékařů
(29,7 %) uvádí, že na jejich pracovištích jsou
organizována setkání k problematice interpersonálních vztahů.Ve zbývajících 70 % pracovišť setkání tohoto typu organizována nejsou. Obdobné vyjádření bylo k organizování
pracovních setkání k řešení problémů společně s všeobecnými sestrami. Přibližně cca
2/3 lékařů uvedlo, že setkání tohoto typu na
pracovištích organizována nejsou. Posledním
ze sledovaných typů setkání bylo organizování pracovních setkání k řešení problémů
společně se všeobecnými sestrami. Více než
1/3 lékařů (34,4 %) uvádí, že na jejich pracovištích jsou organizována pracovní setkání
k řešení problémů společně se sestrami. Ve
zbývajících cca 2/3 případů (65,6 %) setkání
tohoto typu na pracovištích organizována
nejsou.
4. Diskuse
Na základě šetření zjišťujeme, že většina lékařů v České republice hodnotí vztahy, které
panují mezi nimi a všeobecnými sestrami na
oddělení kladně. Z porovnání s celkovým
hodnocením vztahů lékařů a všeobecných
sester na oddělení vyplývá, že své osobní
vztahy se sestrami hodnotí lékaři pozitivněji
než celkové vztahy ostatních lékařů. Neformální vztahy mezi lékaři a všeobecnými sestrami a jejich úroveň nepochybně ovlivňují
úroveň jejich pracovních vztahů, což naše
šetření potvrzuje. Neformální setkávání lékařů a všeobecných sester i mimo pracovní
prostředí pozitivně ovlivňuje jejich pracovní
a osobní vztahy na pracovišti. Platí, že lékaři,
kteří se setkávají s nimi mimo pracovní prostředí hodnotí své osobní vztahy příznivěji
(jako výborné nebo velmi dobré) než lékaři,
kteří se těchto setkání neúčastní.
180
Lékaři jsou jednoznačně toho názoru, že
největší vliv na jejich vztah či chování k všeobecným sestrám mají jejich profesionální
schopnosti a dovednosti. Tento faktor považují lékaři za nejdůležitější. Velkou důležitost
připisují rovněž jejich chování, dále osobnostním charakteristikám a vzdělání. Můžeme říci, že uvedené faktory mají na formování vztahu lékařů k všeobecným sestrám
největší vliv. Naopak bez vlivu je faktor pohlaví (skutečnost, zda jde o všeobecnou
sestru či všeobecného ošetřovatele), fyzická
přitažlivost a věk. Tyto faktory dle lékařů
ovlivňují jejich chování k všeobecným sestrám nejméně.
Převážná většina lékařů České republiky
je přesvědčena o tom, že vztahy lékařů
a všeobecných sester mohou ovlivňovat kvalitu péče, poskytované pacientům. V americké studii je uvedeno, že respondenti (1 200
odpovědí sester, lékařů a vedoucích pracovníků) vnímají negativní vliv nevhodného chování mezi lékaři a sestrami na výskyt incidentů a pochybení, na bezpečnost a mortalitu
pacientů, kvalitu péče a spokojenost pacientů. Tato zjištění naznačují, že důsledky nevhodného chování mezi lékaři a sestrami sahají mnohem dál, než je pracovní spokojenost,
a ovlivňují komunikaci a spolupráci mezi klinickými pracovníky, která také může mít negativní dopad na klinické výsledky (Rosenstein, Ó Daniel, 2005, s. 54–64).
Častým důvodem nedorozumění mezi lékařem a všeobecnou sestrou a příčinou napětí v jejich vztahu může být skutečnost, že
je sestra lékařem pověřována úkoly, které
nejsou v její kompetenci. To může vést až
k fatálním důsledkům, neboť provedení léčebného zákroku mimo její kompetenci může v případě zdravotních komplikací pacienta
vážně ohrozit pracovní i právní jistoty zdravotní sestry. Z našeho výzkumu jednoznačně
vyplývá, že lékaři v České republice většinou
úkony, které patří do jejich kompetence,
sestry nepověřují a pokud tak činí, tak to
převážně v ojedinělých případech. Jen cca ¼
lékařů dotazovaných lékařů uvádí, že pověřují sestry úkony, spadajícími jinak do jejich
kompetence, většina z nich tak činí občas,
pravidelně to v odpovědích uvádí cca 5 %
lékařů.
Z následné analýzy výsledků vyplynulo, že
nejčastěji jsou všeobecné sestry mimo svou
kompetenci pověřovány úkony administrativní povahy tj. úkony souvisejícími s vedením
dokumentace, vypisováním žádanek, sestavováním výkazů pro zdravotní pojišťovny, zpracováváním statistických výkazů, vypisováním
receptů apod. Mezi úkony nespadajícími
do kompetence sester se rovněž často objevují převazy a ošetřování ran (včetně vytaho-
vání stehů), aplikování infůzí či intravenózních injekcí.
Ti lékaři, kteří by spíše nebo určitě předali některé své kompetence sestrám byli
dále dotázáni, o jaké kompetence by se jednalo, uváděli úkony administrativní povahy.
Jedná se o vypisování nejrůznějších žádanek,
statistických hlášení, zpracovávání výkazů
pro zdravotní pojišťovny, vedení dokumentace apod. Tyto typy úkonů lékaři uváděli nejčastěji. Do kompetence všeobecným sestrám by lékaři rovněž předali ordinování
běžných, kontinuálně podávaných léků, aplikování infúzí, transfúzí a intravenózních injekcí, menší chirurgické zákroky, ošetřování
ran či převazy a aplikování léků, zejména
analgetik.
Konflikty se všeobecnými sestrami v rámci pracovního procesu připouští necelá ½
lékařů České republiky. Konflikty se více
vyskytují v operačních oborech, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzívní péče, méně na standardních ošetřovatelských jednotkách. Výskyt
konfliktů na pracovišti rovněž významně
souvisí s hodnocením vztahů mezi lékaři
a všeobecnými sestrami. Tam, kde se konflikty nevyskytují, jsou vztahy významně více
hodnoceny jako výborné, v případě výskytu
konfliktu je častěji voleno hodnocení průměrné.
Hlavní příčiny svých konfliktů se všeobecnými sestrami spatřují lékaři v pracovních podmínkách, konkrétně v pracovním
přetížení, únavě a vyčerpanosti z práce,
způsobené zejména nedostatkem všeobecných sester. Na druhé místo kladou příčiny, vyplývající z chování či jednání všeobecných sester a jejich osobnostních rysů.
Příčinám konfliktů, vyplývajícím z osobnostních rysů lékařů, jejich chování a jednání připisují menší důležitost. Obdobné
výsledky šetření ukázal reprezentativní výzkum sester v České republice, realizovaný
v roce 2007, který rovněž uvádí, že nejčastější problémy ve vztahu lékaře a všeobecné sestry pramení z nervozity nebo napětí
v jejich jednání, plynoucí z pracovního přetížení. Tuto okolnost zvolila jako hlavní příčinu problému necelá ½ dotazovaných
zdravotních sester. Na druhém místě však
uvádějí všeobecné sestry výkon činností,
spadajících do kompetence někoho jiného.
(Bártlová 2007)
V českém zdravotnictví dle vyjádření lékařů převládá řešení konfliktu v rámci pracovního vztahu mezi lékařem a všeobecnou
sestrou jen mezi zúčastněnými osobami a jiné osoby nejsou k jeho řešení přizvány. Z našeho výzkumu je zřejmé, že nejsou ve zdravotnických zařízeních příliš organizována
www.zcr.cz
setkání k problematice interpersonálních
vztahů a setkání k problematice společné
komunikace mezi lékaři a všeobecnými sestrami. Rovněž organizování pracovních setkání k řešení problémů společně se zdravotními sestrami uvádí jen 1/3 dotazovaných
lékařů.
5. Závěr
Měnící se role nemocného vede k tomu, že
se mění vztah paternalistický – autoritativní mezi zdravotníkem a pacientem – na
vztah partnerský. Tento partnerský vztah
se promítá i do vztahu lékař – všeobecná
sestra. Vytváří se podmínky pro nové náhledy na roli lékaře a všeobecné sestry
a na jinou kvalitu jejich profesionálního
chování. Spolupráce lékaře a všeobecné
sestry by měla být rovněž na úrovni těchto
rovnoprávných vztahů, včetně právní odpovědnosti za prováděné výkony. Kolizím
při vzájemné komunikaci je třeba předcházet, a to především tím, že obě strany vztahu budou znát a respektovat svoje práva
i povinnosti, a to ještě dříve než budou
zdravotní péči poskytovat.
Z pohledu lékařů se zdá, že nejsou žádné
velké problémy ve vztahu lékař – všeobecná
sestra.V našem dalším příspěvku poukážeme
na tuto problematiku z pohledu druhé strany a to všeobecných sester. Můžeme tedy závěrem říci, že vyvážený vztah mezi lékařem
a všeobecnou sestrou přispívá i k lepší kvalitě poskytované péče.
SOUHRN
Vztahy mezi všeobecnými sestrami a lékaři
jsou zejména v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu. Existující problémy lze
na jedné straně vyjádřit jako specifický odraz
strukturálních změn ve společnosti jako celku, na druhé straně jako odraz změn v systému zdravotní péče. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně společenského
postavení všeobecných sester a lékařů.Všeobecné sestry získávají vyšší vzdělání, další
kompetence a zvyšují si své postavení v současném systému zdravotní péče. Bez řádně
provedených empirických výzkumů nelze
všeobecně hovořit o napětí nebo až konfliktnosti ve vztahu lékař –všeobecná sestra.
Na základě reprezentativního výzkumu lékařů a všeobecných sester v České republice
bylo cílem zjistit názory (v daném článku lékařů) na problematiku vzájemných vztahů, předávání si kompetencí, společně s řešením
konfliktů ve vzájemném vztahu. Na závěr článku (viz příloha) je vytvořena strategie k podpoře týmové spolupráce sester a lékařů.
Klíčová slova: lékař, sestra, týmová spolupráce, kompetence, konflikt
Článek byl zpracován v souvislosti s řešením grantového úkolu IGA MZ ČR č. NS/9604-3.
Literatura:
1. Armstrong, M.: Řízení lidských zdrojů.
Praha: Grada Publishing a.s., 2002, 856s.
2. Bártlová,S.: Pracovní vztahy a kompetence všeobecných sester v ČR. Sestra. Praha: 2007, roč.17, č. 3, s. 14–17.
3. Hughes D.: When nurses know best: Some aspects of nurse/doctor interaction
in a casualty department. Social Health
Illness, 1988,10: 1–22.
4. Institute of Medicine editor. 2000: To
eror is human: bulding a safer health system.Washington, DC:National Academie
Press, p.5.
5. Joint Commission on the Accreditation
of Healthcare Organizations: Healthcare at the crossroads: strategie for
addressing the coming nursing crisis.
www.jcaho.org/about+us/public+policy+initiatives/health+care+at+the+cro
ssroads
6. Needleman J, et al.: Nurse-staffing levels and the duality of care in hospitále.N Engl J Med,. 2002, 346
(22):1715–22.
7. Rosenstein A. H.: Nurse – Physician Relationships: Impact on Nurse Satisfaction
and Retention. American Journal of Nursing, 2002, 102, č 6, s. 26–34.
8. Rosenstein A. H., O Daniel M.: Disruptive behavior and clinical outcomes: Perceptions of nurses and physicians. American Journal of Nursing., 2005, 105, č. 1,
s. 54–64.
9. Wicks, D.: Nurses and Doctors at
Work. Buckingham: Open University
Press.1998.
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR
Zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předložení vládě ukládá Radě pro výzkum, vývoj
a inovace zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů.
Při zpracování Analýzy VaVaI 2009 tvůrci
vycházejí z vlastních informačních zdrojů
(zejména Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), z Hodnocení
výzkumu a vývoje a jejich výsledků v letech
2003 až 2007, ze zpráv a analýz provedených
Evropskou komisí a z dalších informačních
zdrojů tuzemských i zahraničních (např. od
National Science Indicators firmy Thomson
Reuters, Úřadu průmyslového vlastnictví
ČR, Evropského patentového úřadu, Úřadu
pro patenty a ochranné známky USA, Českého statistického úřadu apod.).
www.zcr.cz
Z Analýzy VaVaI 2009 vyplývá, že výdaje
státního rozpočtu na výzkum a vývoj v absolutním vyjádření rostou, výdaje vyjádřené podílem na hrubém domácím produktu (HDP)
v podstatě stagnují, ale přesto jejich celkový
objem je na úrovni EU. Opakovaně vyhlášený
cíl zvýšit výdaje státního rozpočtu na úroveň
0,7 % HDP se doposud nepodařilo dosáhnout.
V České republice, stejně jako v ostatních nových členských státech EU, se zřejmě nepodaří
dosáhnout cíle stanoveného v Lisabonské strategii, a to dosažení celkových výdajů na výzkum a vývoj v roce 2010 ve výši 3 % HDP,
ve skladbě jedné třetiny z veřejných zdrojů
a dvou třetin ze zdrojů soukromých.
S cílem zjistit, jaká je výkonnost výzkumu
a vývoje v Česku a jejich přínosy pro ekonomiku a společnost, bylo v roce 2008 provedeno
již páté rozsáhlé hodnocení výzkumu a vývoje
a jejich výsledků. Lze oprávněně očekávat, že
opakovaná hodnocení s upravenou metodikou
budou dostatečným způsobem motivovat poskytovatele i příjemce podpory výzkumu a vývoje, aby kladli důraz především na zvýšení
efektivnosti při čerpání veřejných prostředků
na podporu výzkumu a vývoje, na rozlišení
kvalitních a méně kvalitních pracovišť výzkumu
a vývoje a na postupné zvyšování přínosů pro
ekonomiku a společnost.
V rámci Reformy systému VaVaI v České
republice schválené vládou České republiky
(usnesení z 26. března 2008 č. 287) dochází
k zásadní změně v poskytování institucionální
podpory VaV, kdy jedním z pilířů pro určení
výše podpory je ohodnocení dosažených výsledků VaV jednotlivými výzkumnými organizacemi v předcházejícím období pěti let.
Analýza VaVaI 2009 byla schválená vládou
České republiky usnesením číslo 1580 dne
21. prosince 2009. Celý text analýzy naleznete na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.
aspx?idsekce=549508
181
vlcek_pletkova 1.3.10 13:53 Stránka 1
SUMMARY:
INFLUENCE OF EXTERNAL
EVALUATION OF THE
QUALITY OF HUMAN
RESOURCE MANAGEMENT IN
INPATIENT HEALTHCARE
FACILITIES IN THE CZECH
REPUBLIC
Vlček F., Ivanová K., Sadílek P.,
Marx D.
The level of human resource management
of the healthcare staff is one of the key
factors influencing the quality and safety of
the healthcare services provided by such
staff.The following article contains the result of the national study carried out in
the Czech Republic.The goals of the study
were to both quantitatively and qualitatively evaluate current situation of the management of competencies (privileging) in
inpatient healthcare facilities in the Czech
Republic, with focus on privileging of physicians.The quantitative findings from individual facilities were then cross-analyzed
with 3 external motivational factors – accreditation, certification, teaching status –
to see whether those facilities appraised
by one or more external systems mentioned above have obtained higher score in
the quantitative part of the study corresponding to more sophisticated system of
privileging of physicians. All three examined types of external appraisal showed
statistically significant correlation with higher score in the level of sophistication of
privileging of physicians. In other words,
those inpatient healthcare facilities which
are accredited, ISO certified or have teaching status show more sophisticated level of privileging of physicians.
Key words: Key words: human resource,
quality, safety, healthcare service
O autorcech:
MUDr. František Vlček, zástupce ředitele spojené akreditační komise ČR
doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D., vedoucí
Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky, Univerzita Palackého v Olomouci
PhDr. Petr Sadílek, agentura INRES – SONES,
v. o. s. a Lékařské informační centrum
MUDr. David Marx, Ph.D., ředitel Spojené
akreditační komise ČR
182
Řízení lidských
zdrojů ve
zdravotnictví
Vliv externího hodnocení na kvalitu řízení
v lůžkových zdravotnických zařízeních ČR
František Vlček , Kateřina Ivanová, Petr Sadílek, David Marx
Úvod
Oblast řízení lidských zdrojů v kontextu jejího vlivu na bezpečí a kvalitu poskytované
péče se poprvé začala prosazovat po zjištěních, která přinesla americká studie Harvard
Medical practice study1. Nedostatečné zaškolení nových zaměstnanců a nedostatečné
stanovené spektrum kompetencí personálu
je jednou z nejčastějších příčin nežádoucích
událostí při poskytování zdravotní péče.
V evropském kontextu se navíc tato problematika dostává do popředí zejména díky
volnému pohybu pracovní síly ve zdravotnictví. Tato situace přináší nové argumenty
pro definování jasných doporučených postupů pro řízení lidských zdrojů ze strany
zaměstnavatelů – zdravotnických zařízení
po celé Evropě.
V České republice již od roku 1998 existuje národní systém akreditace SAK ČR.
Stejně tak se v mnoha nemocnicích uplatňuje systém řízení jakosti dle ISO 9000.
V současné době jsou též tři zařízení akreditována dle standardů Joint Commission
International (JCI). Všechny tyto systémy
jsou dobrovolné, poskytované nestátními
organizacemi. V rámci specializace lékařů
funguje v ČR tzv. akreditace pro postgraduální vzdělávání lékařů. Jedná se o státem (ministerstvem zahraničí) udělovaný
status pro zdravotnická zařízení pro jednotlivé obory specializace. Takto akreditovaná zařízení musí splnit sadu formálních
požadavků na spektrum poskytované péče, počet výkonů, přístrojové a personální
vybavení.
Přestože oblast řízení kvality a bezpečí
zdravotní péče je v ČR poměrně rozšířená, řízení lidských zdrojů, a to především
na poli řízení kompetencí lékařů, je stále
poměrně problematická oblast. Legislativa
stanovuje pouze rámcové požadavky na
kvalifikaci lékařů, a to především ve spojení s prováděnými výkony a následnou
úhradou pojišťoven2. K systematické regulaci kompetencí zdravotníků ze strany zaměstnavatele však existuje velmi nejednotný přístup. Obzvlášť u lékařů stále mnohdy
převládá názor, že dosažené vzdělání a specializace jsou dostatečným předpokladem
pro vykonávání kompletního spektra výkonů v dané specializaci a že kompetence lékařů jsou dány jaksi „samo sebou“.
V době, kdy jsou v ČR minimálně již deset let ve zdravotnictví systematicky aplikovány systémy externího hodnocení
jakosti, existuje dostatečná nabídka vzdělávání v této oblasti, včetně řízení lidských
zdrojů pro manažery zdravotnický zařízení, nejsou dostupné žádné souhrnné informace o tom, jak vysoká (nebo nízká)
je úroveň řízení lidských zdrojů v lůžkových zdravotnických zařízeních a o tom,
jaký vliv na ni mají systémy externího
hodnocení3.
Cíl studie
Výzkum byl realizován se záměrem zhodnotit úroveň řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví s důrazem na kompetence personálu
a výsledky jednotlivých zařízení vztáhnout
k jednotlivým typům externího hodnocení.
Cíle výzkumu byly specifikovány následujícím
způsobem:
1. Zhodnotit stav řízení kompetencí v lůžkových zdravotnických zařízeních s důrazem na lékaře.
2. Hledat korelace mezi úrovní řízení kompetencí lékařů a třemi vybranými typy externího hodnocení – akreditace, ISO certifikace a akreditace pro postgraduální
vzdělávání lékařů.
www.zcr.cz
Hypotézy
Formulované cíle byly operacionalizovány
do následujících hypotéz:
1. Předpokládáme, že zaměstnavatelé se
příliš nezabývají tím, že formální kompetence jsou pouze rámcem a že jednotlivým lékařů je nutno přidělit jasně ohraničené spektrum kompetencí a vzhledem
k časovému faktoru tyto kompetence
pravidelně hodnotit a přehodnocovat.
2. Předpokládáme, že největší problémy
s přístupem ke konkrétnímu procesu přidělování kompetencí má střední a liniový management zdravotnického zařízení
(celý tento proces přidělování, odebírání
a pravidelného přehodnocování kompetencí klade navíc vysoké nároky na střední a liniový management zdravotnického zařízení – spolupráce s personálním
oddělením).
3. Pokud jsou kompetence vůbec přidělovány a pravidelně přehodnocovány, neděje se tak na základě objektivních údajů
o práci dotyčného lékaře, ale pouze na
základě zvážení vedoucího/odborného
garanta.
4. Předpokládáme, že ta zdravotnická zařízení, která mají zaveden systém externího hodnocení kvality (akreditace či ISO
certifikace) nebo jsou akreditována pro
postgraduální vzdělávání lékařů, dosahují
vyšší míry sofistikovanosti v oblasti řízení
kompetencí lékařů.
Metody
Časové vymezení studie
Výzkumný záměr a projekt výzkumu byl
zpracován v průběhu července–října 2007.
Jeho oponování proběhlo v listopadu 2007.
Předvýzkum sloužící k ověření instrumentů
a znění jednotlivých otázek byl realizován
počátkem ledna 2008.
Vlastní terénní šetření bylo uskutečněno
v období od 1. února 2008 do 15. března
2008. Shromáždění tazatelských archů, jejich
optická a logická kontrola a vkládání dat do
počítače, matematicko-statistická analýza, tabelování a interpretace dat včetně zpracování a oponování signální zprávy byly provedeny do 31. května 2008.
Návrh studie a tazatelského archu
Výzkum byl koncipován jako sociologický
dle projektu a s využitím výzkumných instrumentů, zpracovaných Ústavem sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty
UP v Olomouci a připomínkovaných Lékařským informačním centrem a agenturou
INRES – SONES. Konečná podoba tazatelského archu byla stanovena na základě vý-
www.zcr.cz
sledků předvýzkumu (studie literatury
v rámci výběru vhodných oblastí dotazování
včetně vybraných kompetencí, připomínkování, pilotování). Otázky tazatelského archu
v oblasti řízení lidských zdrojů byly formulovány tak, aby odpovídaly určité fázi PDCA
cyklu (z angl. „Plan, Do, Check, Act“) nebo
též Demingova cyklu4, ve které se respondent nachází. Tato metodologie již byla s úspěchem použita při hodnocení úrovně evropských nemocnic5 a při vývoji některých
konkrétních programů v oblasti řízení lidských zdrojů6. Kompetence byly hodnoceny
podle podobného schématu s mírně odlišným skórováním (viz kapitola Výsledky).
Cíle a hypotézy byly operacionalizovány
do podoby jednotlivých otázek v rámci tazatelského archu, určeného lůžkovým zdravotnickým zařízení v ČR (nemocnicím a zařízením následné péče). V jeho rámci byly
zjišťovány následující údaje:
– charakteristika lůžkového zdravotnického zařízení (celkový počet lůžek, počet
hospitalizovaných a ambulantních pacientů za rok 2007, roční obrat zařízení, počet personálu – lékařského, nelékařského
zdravotnického a ostatních);
– ukazatelé řízení kvality ve zdravotnickém
zařízení (akreditace SAK, mezinárodní
akreditace dle standardů JCI, certifikace
ISO, jiné dosažené certifikáty kvality,
akreditace k postgraduálnímu vzdělávání
lékařského personálu);
– problematika řízení lidských zdrojů (oblast vstupního a pravidelného hodnocení
lékařů, oblast zapracování lékařů, oblast
hodnocení spokojenosti lékařů), tak jak je
požadována legislativou3 a formulována
v mezinárodních doporučeních7,8;
– řízení kompetencí lékařského personálu,
jejich přidělování a přehodnocování.
Charakteristika
zkoumaného vzorku
V rámci výzkumu byly nejprve kontaktovány
písemně, mailem a telefonicky všechny nemocnice a zařízení následné péče v ČR.
Takto bylo osloveno 192 nemocnic (stav
k 31. 12. 2007 dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky) a 162 zařízení následné péče (stav k 31. 12. 2006 dle údajů
Ústavu zdravotnických informací a statistiky). Na základě vyhodnocení základních charakteristik zařízení a s přihlédnutím k ochotě zúčastnit se výzkumu bylo do výběrového
souboru zařazeno 76 zdravotnických zařízení lůžkového typu, z nich bylo 52 nemocnic
a 24 odborných léčebných ústavů. Vzhledem
k základnímu souboru tvoří výběrový soubor 27,1 % nemocnic ČR a 14,8 % odborných zařízení následné péče ČR. Jejich za-
stoupení je dostatečné pro to, aby bylo možné závěry z kvantitativního výzkumu zobecnit pro základní soubor nemocnic a zařízení
následné péče v České republice.
Analýza dat
Statistické zpracování dat bylo provedeno
programem SASD (statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění
a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů
2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných
znaků byla stanovena na základě chí2 a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle
charakteru znaků.
Každý vyplněný tazatelský arch prošel
důkladnou logickou a optickou kontrolou.
Kontrolovány byly logické vazby a úplnost
a věrohodnost vyplnění. Vyřazeny byly tazatelské archy s nefunkčními logickými vazbami a neúplně vyplněné.
Použitá výzkumná metodika zahrnovala
u vybraných znaků několik úrovní filtrace
během rozhovoru. Pochopitelně zde vznikl
problém dvou typů chybějících údajů – za
prvé tzv. strukturálních missingů, to jsou případy, kdy údaj chybí, protože otázka nebyla
položena na základě podmínky filtru, za druhé tzv. pravých missingů, kdy otázka měla být
položena a nebyla nebo byla položena a nebyla zodpovězena – takovýchto chybějících
údajů nebylo mnoho, nicméně se vždy v dotazových šetřeních vyskytují. Vzhledem k tomu, že pro matematicko-statistické analýzy
je potřeba definovat chybějící nebo nevalidní
údaje jako jednu hodnotu, sloučili jsme oba
typy missingů. Vlastní analýzy pak byly samozřejmě provedeny na základě validních hodnot každého znaku.
Mezi použitými položkami byly spojité
odpovědi. Logicky bylo pak potřeba provést
řadu transformací na datovém souboru,
aby bylo možné hlavní výsledky přehledně
shrnout.
V důsledku zmíněné transformace se
změnil charakter znaků u transformovaných
proměnných ze spojitých většinou na intervalové či kategoriální.
Výsledky
Charakteristika respondentů
Průměrný počet lůžek v zařízeních činil 438
(od 26 lůžek do 2094 lůžek). Průměrný počet hospitalizovaných pacientů za rok činil ve
sledovaných zařízeních v uvedeném období
12 327 osob (od 188 osob do 75 680 osob).
Počet ambulantních pacientů za rok 2007 byl
průměrně 153 469 (v rozpětí od 66 osob do
1 049 520 osob). Celkem 11 zařízení uvedlo,
že pacienty ambulantně neošetřují. Roční
obrat sledovnaných zařízení byl průměrně
183
567 176 711 Kč (cca 22 687 000 Euro),
celkový pak 36 299 309 523 Kč (cca
1 451 972 000 Euro). Nutno však uvést, že
11 zařízení odmítlo tento ukazatel pro potřeby výzkumu uvést. Z hlediska počtu lékařů (v ekvivalentu plného úvazku) jsou ve výběru zařízení zaměstnávající od 3 lékařů do
718 lékařů. Průměr lékařů ve sledovaných
zařízeních činil 83 osob. V případě nelékařského zdravotnického personálu bylo v zařízeních zaměstnáno průměrně 403 osob (od
20 osob do 3101 osob). V případě ostatního
personálu byl průměr 145 osob (rozpětí od
0 osob do 1004 osob).
„Externí tlak“
Z hlediska řízení kvality byla v rámci výzkumu sledována skutečnost, zda zdravotnická
zařízení mají či usilují o různé typy akreditací
či certifikací, týkající se kvality poskytované
léčebné a preventivní péče. Byla zjišťována
akreditace dle národních akreditačních standardů SAK ČR, mezinárodní akreditace dle
mezinárodních akreditačních standardů JCI.
Ověřována byla rovněž skutečnost, zda pracoviště mají či zda se připravují k ISO certifikaci případně k jiným typům certifikátů kvality. Výzkum se zaměřil rovněž na existenci
akreditace k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu.
Akreditaci dle národních akreditačních
standardů SAK ČR vlastní necelá ¼ (23,3 %)
lůžkových zdravotnických zařízení, další více
než ¼ (27,4 %) na získání tohoto typu akreditace připravuje. Zbývající necelá ½ zařízení
akreditaci dle standardů SAK ČR nemá ani
o ni neusiluje. Velmi nízký je podíl zařízení,
majících či připravujících se na akreditaci dle
mezinárodních akreditačních standardů JCI.
Tento typ akreditace mají pouze 2, tj. 3,1 %
sledovaných zařízení a 1 zařízení, tj. 1,5 % se
na tento typ akreditace připravuje. Zbývajících 95,4 % zařízení mezinárodní akreditaci
dle mezinárodních akreditačních standardů
JCI nemá, ani o ni neusiluje.V rámci výzkumu
bylo rovněž sledováno, zda jsou zařízení certifikována nebo v přípravě k certifikaci dle
ISO 9000. Více než 1/3 (35,5 %) zařízení
uvedla, že má ISO certifikaci, 11,8 % zařízení
uvedlo, že se na získání tohoto typu certifikace připravují. Podíl zařízení či jejich pracovišť, majících či připravujících se k získání
ISO certifikace se blíží ½.Více než 1/3 (36,8 %)
ze sledovaných zařízení uvedla, že vlastní jiný
než dosud uvedený certifikát kvality. Z jiných
typů certifikátů byly uvedeny např. Baby friendly hospital, SEKK – systém externí kontroly kvality, systém kritických bodů HACCP,
certifikát správné diagnostiky a další. Posledním ze sledovaných ukazatelů řízení kvality
byla skutečnost, zda má zdravotnické zaříze-
184
ní akreditaci k postgraduálnímu vzdělávání
lékařského personálu. Tuto skutečnost
splňuje 56,6 % sledovaných zdravotnických
zařízení. Toto procento pracovišť uvedlo, že
má akreditaci k postgraduálnímu vzdělávání
lékařského personálu minimálně v jednom,
zpravidla však ve více lékařských oborech.
Aplikovaná testovací kriteria prokázala
statisticky významné souvislosti mezi testovanými znaky. Platí, že akreditaci k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu
mají významně více nemocnice (<0,05), zařízení mající nebo připravující se na získání
akreditace dle národních akreditačních standardů SAK ČR (<0,05) a zařízení mající nebo
připravující se na získání ISO certifikace
(<0,01).
Řízení lidských zdrojů (kromě řízení
kompetencí)
V rámci sledování problematiky řízení lidských zdrojů byla monitorována oblast
vstupního a pravidelného hodnocení lékařů,
dále oblast zapracování lékařů a oblast hodnocení spokojenosti lékařů.
V rámci oblasti vstupního a pravidelného
hodnocení lékařů bylo cílem výzkumu zjistit,
zda v zařízení existuje předpis upravující písemné hodnocení lékařů a v jakých termínech probíhají vstupní a pravidelná hodnocení lékařů. Vnitřní předpis, platný pro celé
zařízení a definující jak odpovědné osoby, tak
termíny a spektrum písemného hodnocení
lékařů má přijato 53,9 % zařízení. Ve zbývajících 46,1 % zařízení tento předpis neexistuje. Vstupní hodnocení všech lékařů nejpozději do šesti měsíců od jejich nástupu do
zaměstnání reálně probíhá v necelých 2/3
(65,8 %) zařízení, v dalších 5 % případů je realizováno jen na některých pracovištích, zbývajících 28,9 % zařízení uvádí, že u nich
vstupní hodnocení lékařů do šesti měsíců od
jejich nástupu do zaměstnání neprobíhá. Poslední ze sledovaných skutečností v oblasti
vstupního a pravidelného hodnocení lékařů
bylo zjištění, zda pravidelné hodnocení všech
lékařů probíhá minimálně jedenkrát za 2 roky. V téměř 58 % zařízení pravidelně hodnotí
všechny lékaře minimálně jedenkrát za 2 roky, v dalších 10 % tak činí jen na některých
pracovištích. Ve zbývající necelé 1/3 (31,6 %)
zařízení toto pravidelné hodnocení v četnosti nejméně jedenkrát za 2 roky neprovádějí.
Další ze sledovaných skutečností v problematice řízení lidských zdrojů byla oblast
zapracování lékařů. Jednalo se např. o způsob
uvedení nového pracovníka do organizace
a fungování pracoviště, jeho seznámení
s vnitřními předpisy vztahujícími se na danou
pozici, osvojení si všech pracovních postupů,
to vše pod dohledem určených školitelů.
V této souvislosti byla zjišťována existence
vnitřních předpisů pro tuto oblast, realizace
dokumentovaných školení v BOZP, protipožární ochraně a neodkladné KPR a další formální zapracování s písemným dokladem. Téměř 60 % sledovaných pracovišť má přijatý
vnitřní předpis definující jak odpovědné osoby, tak termíny a spektrum zapracování lékařů platné pro celé zařízení, v dalších cca 3 %
zařízení mají tento předpis platný pouze pro
některá pracoviště. Zbývající necelé 2/5
(38,2 %) zařízení uvádějí, že vnitřní předpis
tohoto charakteru nemají a tuto oblast tedy
tímto způsobem neřeší. Zjištění, týkající se
existence legislativou požadovaných dokumentovaných školení lékařů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
a v protipožární ochraně jsou totožná.V případě obou typů dokumentovaných školení
platí, že jsou prováděna téměř ve všech
(98,7 %) zdravotnických zařízeních. Dokumentované školení lékařů v neodkladné kardiopulmonální resuscitaci (KPR) je na všech
pracovištích realizováno v 71,1 % zařízení.
Dalších 9,2 % zařízení realizuje toto dokumentované školení pouze na některých pracovištích, ve zbývající 1/5 (19,7 %) pracovišť
tato forma zapracování lékařů není realizována. Poslední skutečností, která byla v souvislosti se zapracováním lékařů zjišťována,
byla existence formálního zapracování lékařů s písemným dokladem (s výjimkou BOZP,
PO a neodkladné KPR). Formální zapracování lékařů s písemným dokladem (mimo školení BOZP, PO a KPR) provádí na všech
svých pracovištích 53,4 % lůžkových zdravotnických zařízení, jen na některých pak
5,5 % pracovišť. Toto školení není vůbec prováděno ve více než 2/5 (41,1 %) zařízení.
V souvislosti s řízením lidských zdrojů bylo v rámci výzkumu rovněž sledováno, do jaké míry probíhá ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu pravidelné hodnocení
spokojenosti lékařů. Pravidelné hodnocení
spokojenosti lékařů probíhá na všech pracovištích pouze v necelých 2/5 (38,2 %) zařízení, vůbec toto hodnocení neprovádějí 3/5
(60,5 %) zařízení.
Řízení kompetencí
Byly sledovány následující kompetence:
– rozhodování o příjmu/propuštění pacienta do/z ústavní péče;
– samostatné vedení léčby (ošetřující lékař);
– provádění konzilií v oboru specializace
dotyčného lékaře;
– ústavní pohotovostní služba;
– práce v odborných ambulancích;
– práce s konkrétními zdravotnickými prostředky (složité diagnostické či terapeutické přístroje);
www.zcr.cz
– rozhodování o nákladných, rizikových, nestandardních či jinak závažných postupech v léčbě (bazální péče, ordinace léčiv
mimo pozitivní list atd.).
U každé ze zmíněných kompetencí byla
zařízení vyzvána, aby přiřadila číselnou hodnotu odpovídající způsobu přidělování dané
kompetence (pozn. – odpovědi 4, 5, 6, 7 bylo
možné označit současně!):
1. kompetence není formálně ani neformálně přidělována;
2. kompetence je přidělována neformálně (ústně bez písemného dokladu) primářem/přednostou či jím pověřeným lékařem oddělení;
3. kompetence je přidělována formálně
(s písemným záznamem do osobního
spisu), o jejím přidělení rozhoduje
pouze dosažené formální vzdělání
(atestace);
(s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje délka praxe v oboru, případně počet výkonů;
(s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje nadřízený
nebo pověřený lékař;
Legenda: 1 – kompetence není formálně ani neformálně přidělována; 2 – kompetence je přidělována neformálně (ústně bez
písemného dokladu) primářem/přednostou
či jím pověřeným lékařem oddělení;
3 – kompetence je přidělována formálně
(s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje pouze dosažené formální vzdělání (atestace); 4 – kompetence je přidělována formálně (s písemným
záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje délka praxe v oboru, případně počet výkonů; 5 – kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem
do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje nadřízený nebo pověřený lékař;
6 – kompetence je přidělována formálně
(s písemným záznamem do osobního spisu), o její přidělení lékař žádá; 7 – kompetence je přidělována formálně, na základě
objektivních dat o kvalitě práce lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality); 8 – jiná situace.
(Poznámka – odpovědi 4, 5, 6, 7 bylo
možné označit současně, proto součet relativních četností může převyšovat 100 %.)
Graf I: Provádění konzilií v oboru
specializace dotyčného lékaře (přidělování kompetence), (N = 72)
Legenda: 1 – kompetence není formálně ani neformálně přehodnocována (odebírána); 2 – kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) neformálně (ústně bez
písemného dokladu, například ze strany primáře/přednosty oddělení); 3 – kompetence
je pravidelně přehodnocována (odebírána)
formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím znovu přidělení či odebrání rozhoduje nadřízený nebo pověřený
lékař; 4 – kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně, na základě
objektivních dat o kvalitě práce lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality); 5 – jiná
situace.
(Poznámka – odpovědi 3 a 4 bylo možné označit současně, proto součet relativních četností může převyšovat 100 %.)
Graf II: Provádění konzilií v oboru specializace
dotyčného lékaře (přehodnocování/odebírání kompetence), (N = 72)
www.zcr.cz
(s písemným záznamem do osobního
spisu), o její přidělení lékař žádá;
7. kompetence je přidělována formálně, na
základě objektivních dat o kvalitě práce
lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality);
8. jiná situace.
U každé ze zmíněných kompetencí byla
zařízení vyzvána, aby přiřadila číselnou hodnotu odpovídající způsobu přehodnocování/odebírání dané kompetence (pozn. – odpovědi 3 a 4 bylo možné označit současně!):
1. kompetence není formálně ani neformálně přehodnocována (odebírána);
2. kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) neformálně (ústně bez
písemného dokladu, například ze strany
primáře/přednosty oddělení);
3. kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně (s písemným
záznamem do osobního spisu), o jejím
znovu přidělení či odebrání rozhoduje
nadřízený nebo pověřený lékař;
4. kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně, na základě
objektivních dat o kvalitě práce lékaře
v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality);
5. jiná situace.
Každá kompetence byla hodnocena samostatně. Výsledky u jednotlivých kompetencí byly velmi podobné, pro ilustraci uvádíme výsledky u jedné z nich (graf I, II).
Konstrukce otázek, zjišťujících úroveň
přidělování a přehodnocování (odebírání)
kompetence umožňuje její vyhodnocení dle
„indexu kvality“.Ten tvoří hodnota váženého
aritmetického průměru. Jednotlivé oblasti
bylo v případě přidělování kompetence možné hodnotit body 1 až 8 s tím, že nejnižší
kvalita byla vyjádřena bodem 1, nejvyšší bodem 7 (bod 8 představuje jinou situaci, která
nemusí být kvalitativně na nejvyšší úrovni).
Pro každou oblast byl zpracován vážený aritmetický průměr odpovědí. Platí, že čím vyšší
je hodnota váženého aritmetického průměru, tím vyšší je kvalitativní úroveň v přidělování kompetence a naopak.
Tato hodnotící škála byla využita v následující analýze druhého řádu, tedy v odpovědi
na jednu z hlavních hypotéz studie: „Ta zdravotnická zařízení, která mají zaveden systém
externího hodnocení kvality (akreditace či
ISO certifikace) nebo jsou akreditována pro
postgraduální vzdělávání lékařů, dosahují
vyšší míry sofistikovanosti v oblasti řízení
kompetencí lékařů
Výsledky uvedené v tabulce I, týkající se
přidělování kompetence, jsou jednoznačné.
Platí, že vyšší kvalitativní úrovně v přidělování kompetencí dosahují zařízení, která se
mají nebo se připravují na akreditaci dle
185
akreditačních standardů SAK ČR, která mají
ropská legislativa dnes stanovuje podmínky
Bylo jednoznačně prokázáno, že v zařízenebo se připravují k získání ISO certifikace
volného pohybu pracovní síly ve zdravotnicních, majících či připravujících se na získání
a rovněž zařízení, mající akreditaci k postgratví9,10,11,12, ale nijak nereguluje způsob řízení
akreditace dle národních akreditačních stanzdravotníků ze strany zaměstnavatelů. Takoduálnímu vzdělávání lékařského personálu.
dardů SAK ČR, dále v zařízeních, majících či
vá studie by pomohla zmapovat situaci v evVe všech těchto případech je úroveň kvality
připravujících se na získání ISO certifikace
ropských zemích a nalézt příklady dobré
v přidělování kompetencí vyšší než v zařízea konečně v zařízeních, majících akreditaci
ních, která uvedené akreditace neTabulka 1: Přidělování kompetencí
mají nebo se na
1
2
3
4
5
6
7
ně nepřipravují. Ve
Rozhodování o příjmu/propuštění
3,578
3,700
3,475
3,771
3,437
3,604
3,543
všech případech je
Samostatné vedení léčby
3,506
3,732
3,256
3,829
3,271
3,681
3,278
rovněž vyšší, než
Provádění
konzilií
v
oboru
3,569
3,711
3,421
3,800
3,386
3,667
3,441
činí celkový průÚstavní
pohotovostní
služba
3,795
3,868
3,762
4,135
3,522
4,000
3,528
měr zařízení (viz
Práce v odborných ambulancích
3,597
3,737
3,432
4,000
3,262
3,822
3,281
sloupec „všichni“).
Práce se zdravotnickými prostředky
3,654
3,795
3,500
3,947
3,395
3,776
3,469
Nejlepších výsledRozhodování o závažných postupech v léčbě
4,098
4,103
4,075
4,361
3,891
4,149
4,029
ků pak dosahují zaLegenda: 1 – všichni; 2 – Akreditováno nebo v přípravě k akreditaci SAK; 3 – Není akreditováno, není v přípravě k SAK;
řízení, mající nebo
4 – Certifikováno nebo v přípravě k ISO; 5 – Není certifikováno, není v přípravě k ISO; 6 – Akreditováno pro postgraduální
se připravující k zísvzdělávání lékařů; 7 – Není akreditováno pro postgraduální vzdělávání lékařů.
kání certifikace ISO
(tabulka 1).
Tabulka 1I: Přehodnocování (odebírání) kompetencí
Podobné výsledk y b y l y z j i š t ě ny
1
2
3
4
5
6
7
i v případě přehodRozhodování o příjmu/propuštění
2,390
2,459
2,324
2,438
2,356
2,405
2,371
Samostatné vedení léčby
2,423
2,526
2,324
2,485
2,378
2,442
2,400
nocování (odebí Provádění konzilií v oboru
2,500
2,639
2,343
2,531
2,476
2,524
2,469
rání) kompetence
Ústavní
pohotovostní
služba
2,487
2,611
2,378
2,576
2,419
2,512
2,455
(tabulka 2). Oproti
Práce v odborných ambulancích
2,457
2,611
2,250
2,594
2,342
2,550
2,333
přidělování kompePráce se zdravotnickými prostředky
2,465
2,657
2,242
2,594
2,359
2,619
2,241
tence bylo její přeRozhodování o závažných postupech v léčbě
2,522
2,618
2,394
2,700
2,385
2,641
2,367
hodnocování/odeLegenda:
1
–
všichni;
2
–
Akreditováno
nebo
v
přípravě
k
akreditaci
SAK;
3
–
Není
akreditováno,
není
v
přípravě
k
SAK;
bírání hodnoceno
4
–
Certifikováno
nebo
v
přípravě
k
ISO;
5
–
Není
certifikováno,
není
v
přípravě
k
ISO;
6
–
Akreditováno
pro
postgraduální
pouze na 5-ti stupvzdělávání lékařů; 7 – Není akreditováno pro postgraduální vzdělávání lékařů.
ňové škále, neboť
jakmile je kompepraxe pro formulaci doporučení v této
tence přidělena pouze na základě dosaženék postgraduálnímu vzdělávání lékařského
oblasti.
ho vzdělání a/nebo počtu výkonů, toto kritépersonálu je ve všech sledovaných oblastech
rium již nemůže být použito pro její
přehodnocování (odebírání) kompetence na
Závěr
přehodnocování, protože je již jednou prokvalitativně vyšší úrovni než v zařízeních,
Všechny formulované hypotézy byly potvrvždy naplněno. Proto byla tato kritéria vykterá uvedenou akreditaci (certifikaci) nezeny výsledky studie:
puštěna pro irelevanci.
mají . Tato úroveň je rovněž ve všech přípaVýsledky ukazují, že zkoumaná zařízení
dech vyšší, než činí průměr pro všechna
Diskuse
dodržují formální náležitosti stanovené legiszařízení.
Studie byla navržena tak, aby postihla co nejlativou v oblasti řízení lidských zdrojů. ŠkoleSOUHRN
širší spektrum poskytovatelů a služeb. Proto
ní v protipožární ochraně a BOZP bylo vyÚroveň řízení lidských zdrojů ve zdravotnicjsou vybrané kompetence obecné, aby se
bráno jako ukazatel pro tuto oblast. Téměř
tví je jedním z klíčových faktorů, které ovlivvztahovaly na většinu lékařských specializací.
všechna zařízení (98,7 %) udávají shodu
ňují kvalitu a bezpečí poskytované zdravotní
Daní za tuto volbu je to, že je velmi složité
s požadavky národní legislativy
péče. Článek obsahuje výsledky celonárodní
a někdy i nemožné či nesprávné stanovit pro
Vybraných 7 kompetencí je velmi zřídka
studie provedené v lůžkových zdravotnicdanou kompetenci validní objektivní indikářízeno na základě objektivních dat o kvalitě
kých zařízeních ČR. Cílem studie bylo jak
tor, který by bylo možné sledovat jako ukajednotlivce. Žádné zařízení neuvedlo odpokvantitativně, tak kvalitativně zhodnotit souzatel kvality u dané kompetence. U komvěď 7 u přidělování a pouze 5 % respondentů
časnou situaci v oblasti řízení lidských zdropetencí ke konkrétním výkonům je to
volilo odpověď 5 u přehodnocování kompejů s důrazem na kompetence lékařského
samozřejmě snazší.
tencí. Možné důvody jsou diskutovány výše.
personálu. Výsledky kvantitativní části byly
Z výše zmíněné polemiky vyplývá i poRole středního a liniového managementu
podrobeny křížové analýze za účelem zjistit
tenciální pokračování studie – její rozšíření
v řízení kompetencí je diskutabilní. Téměř
souvislost úrovně řízení kompetencí se tře„vertikálním“ směrem, tedy zkoumáním říjedna třetina zařízení v případě přidělování
mi externími motivačními faktory – akredizení již pro danou specializaci specifických
a jedna čtvrtina v případě přehodnocování
tací, certifikací a akreditací pro postgraduální
kompetencí vázaných na konkrétní výkony.
nemá zaveden žádný formální proces řízení
vzdělávání lékařů. Výsledky studie prokázaly,
Studii by bylo možné rozšířit i v „horikompetencí. Pouze jedna třetina a jedna pože všechny tři typy externích motivačních
zontálním“ smyslu, tedy aplikací stejné či oblovina zařízení angažuje střední a liniový mafaktorů souvisejí s vyšší kvalitou řízení komdobné metodologie na další země EU. Evnagement v řízení kompetencí přímo.
186
www.zcr.cz
petencí lékařů v lůžkových zdravotnických
zařízeních ČR.
Klíčová slova: kompetence, lidské zdroje,
kvalita, bezpečí, zdravotní péče
Poděkování
Tato výzkumná práce by nebyla možná bez
finanční podpory Ministerstva zdravotnictví
ČR. Autoři by rádi touto cestou poděkovali
MZČR za podporu svého projektu
Literatura
1. Brennan,T.A., Leape, L.L., Laird, N.M.
Incidence of adverse event events and
negligence in hospitalized patients: results
of the Harvard Medical practice Study I.
N. Engl.J.Med. 1991, 324, str. 370–6.
2. Vyhl. MZČR č. 331/2007 Sb.
3. Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce
4. Deming, WE. The New Economics: for industry, government, education. s.l.: MIT CAES, Cambridge, 1994.
5. Lombarts, M J M H, et al. Differentiating between hospitals according to the
"maturity" of quality improvement systems: a new classification scheme in
a sample of European hospitals. Quality
and Safety in Health Care. 2009, Vol. 18,
str. 38–43.
6. M, Ragsdale and J, Mueller. Plan, do,
study, act model to improve an orientation program. Journal of nursing care quality.
2005,Vol. 20, 3, pp. 268–72.
7. JCAHO. Joint Commission International Accreditation Standards for Hospitals: Effective January 2008. Oakbrook, Il: Joint Commission Resources, 2007. 978-1-59940-141-6.
8. Assessing Hospital Staff Competence. 2. s.l.:
Joint Commission Resources, 2007.
9. Směrnice Rady Evropy č. 93/16/EEC
z 5. 4. 1993 v platném znění k usnadnění
volného pohybu lékařů a vzájemného
uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných dokladů o jejich formální kvalifikaci.
10.Směrnice Rady Evropy č. 78/686/EEC
z 25. 7. 1978 v platném znění o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných
průkazů jmenovitých způsobilostí zubních lékařů, včetně opatření pro usnadnění výkonu práva zřizovat a svobodně provozovat služby.
z 16. 9. 1985 v platném znění o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných
průkazů jmenovitých způsobilostí ve farmacii, včetně opatření pro usnadnění výkonu práva zřizovat určité aktivity v oblasti farmacie.
u 27. 6. 1977 v platném znění o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných průkazů jmenovitých způsobilostí
sester odpovědných za všeobecnou péči, včetně opatření pro usnadnění výkonu práva zřizovat a svobodně provozovat služby
Jak sponzorujeme stát
Sumy vynakládané na zdravotní péči strmě
rostou – ze 195 miliard před pěti lety vystoupaly v roce minulém na téměř 260 miliard! Náklady tedy poprvé překročily hranici
čtvrt bilionu. Nejvíce (kolem 200 miliard) zaplatily zdravotní pojišťovny, české domácnosti; při zohlednění inflace a se započtením
výběru regulačních poplatků dosahují jejich
výdaje za rok už více než 43,5 miliard korun.
Protože vím, že všude ve světě rostou náklady na zdravotnictví rychleji, než zdroje
k jejich pokrytí, rozuměl bych zvyšování spoluúčasti pacientů na jejich hrazení jako paralelnímu kroku ke zvyšování podílu státu. Stát
ale uložil platby pouze občanům! Jako by
doufal, že právě třicetikorunové, šedesátikorunové a devadesátikorunové poplatky je
dokáží ucpat.
A tak nejspíš není daleko od věci úvaha,
že skutečným účelem tzv. regulačních poplatků, jejichž přínos se odhadoval celkem na
částku kolem deseti až dvanácti miliard, bylo
pokrýt úspory státu ve dvou oblastech příjmů do systému zdravotního a sociálního pojištění.
První oblast se týká úprav plateb státu za
tzv. státní pojištěnce. Možná vás, stejně jako
mě, překvapí, že dohromady je to dnes už více než polovina všech pojištěnců – celkem
téměř 6 milionů. Ačkoli průměrné výdaje na
zdravotní péči na jednoho občana a rok se
blíží 20 000 Kč, stát za každého z těchto
www.zcr.cz
státních pojištěnců vkládá do systému pojištění jen po 677 korunách za měsíc, tedy
8124 korun za rok. Dohromady je to něco
kolem 47 miliard.
Toto pojistné je velmi nízké. A právě valorizace této částky byla na začátku roku 2008
na dva roky (až do roku 2010) zmrazena.
Teprve nedávno se v rámci protikrizových
opatření začalo diskutovat o zvýšení částky
ze 677 na 790 Kč, což by znamenalo nárůst
příjmů o více než 8 miliard, nakonec však zůstalo u navýšení na 723 korun, což je zvýšení
příjmů jen asi o 3,3 miliardy. Celý systém tedy víceméně žije z pojistného, respektive ze
zdravotní daně 4 milionů lidí, převážně zaměstnanců, kteří platí v průměru nějakých
22 000, zatímco osoby samostatně výdělečně činné kolem 14 000. Příspěvek státu tvoří
nejvýše 23 % příjmů veřejného zdravotního
pojištění, přičemž se týká již zmíněných 58 %
obyvatel, a ti čerpají ve finančním vyjádření
cca 80 % zdravotní péče! Zmrazení plateb za
tzv. státní pojištěnce ochudilo resort zdravotnictví téměř o deset miliard korun, které
bylo třeba vybrat jinak – např. formou tzv. regulačních poplatků.
Druhá oblast souvisí s tzv. zastropováním
platby pojistného, které bylo zavedeno rovněž od ledna roku 2008. Tehdy bylo stanoveno, že maximálním vyměřovacím základem
zaměstnance pro placení pojistného v kalendářním roce bude 48násobek průměrné
mzdy, tj. 1 034 880 Kč za rok. Pokud tuto
částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, přestává on i zaměstnavatel pojistné až do konce roku platit.
Pro představu – týká se to všech osob s měsíčním příjmem nad 86 240 korun. Kdyby se
toto zastropování pro nejbohatší zrušilo,
znamenalo by to zvýšení příjmu systému
o 5 miliard; zatím se však diskutuje maximálně o takovém zvýšení stropu, že by to přineslo navíc nejvýše 2,5 miliardy korun. A možná ani to ne. Takže peníze je třeba získat
odjinud – např. z tzv. regulačních poplatků.
S postupující krizí a klesajícím přílivem financí do systému veřejného zdravotního pojištění se však zdá, že regulační poplatky vše
nezachrání. Navíc si nejsem zdaleka jist, že
všechny prostředky jsou přetaveny v lepší
zdravotní péči o občany.
Že se nejvíce a nejrychleji dá vydělat tím,
že vyberete sice malé částky, ale od velkého
počtu lidí, vědí už dávno výrobci zboží masové spotřeby či organizátoři nejrůznějších sbírek. Tak to teď dělá stát prostřednictvím
automatů na 30–60–90 korun. Solidaritu
mladých, zdravých a bohatých se staršími,
nemocnějšími a chudšími jsme tak obrátili
naruby. Bohatému státu a hodně vydělávajícím šetříme, od nemocných vybíráme.
3. 1. 2010, Zdroj: Aktuálně.cz,
Autor: Jaroslav Hořejší –
Redakčně upraveno
187
svitek_pletkova 1.3.10 13:17 Stránka 1
SUMMARY:
eHEALTH AND SAVINGS
IN HEALTH CARE
Bruthans J., Kolomeets G.,
Svítek M.,
A routine laboratory check-up before
anesthesia is a common procedure in
most hospitals in the Czech Republic.
However, sometimes the examination is
unnecessarily repeated due to an inaccessibility of original results. Even by taking a very conservative approach we have found possible savings of 2.2 million
Czech crowns annualy by a rigorous date
sharing among health care providers in
the Czech Republic. Although this
amount might seem insignificant, it shows
a strong potentional for additional savings
provided by eHeath methods when sharing X-rays, etc.
Key words: health care, eHealth, preoperative examination, heath-care data
sharing, cost reduction
O autorech:
MUDr. Jan Bruthans,
KARIM 1. LF UK a NF VŠE
Ing. Gleb Kolomeets, IZIP a. s.
MUDr. Marek Svítek, KARIM 1. LF UK
194
e-Health a úspory ve zdravotnictví
e-Health a úspory
ve zdravotnictví
Zbytečně opakovaná laboratorní vyšetření
Jan Bruthans, Gleb Kolomeets, Marek Svítek
Úvod
Metodický pokyn ČSARIM [1] výslovně požaduje před anesteziologickým výkonem pouze
„vyšetření moče chemicky“, nikoliv další laboratorní vyšetření, přesto je běžnou praxí ve
většině zdravotnických zařízení požadovat základní laboratorní vyšetření. Přesný rozsah
není sice nikde přesně definován, ale zpravidla
je tím myšleno vyšetření zahrnující krevní obraz, sodný, draselný a chloridový iont, ureu,
kreatinin, jaterní enzymy a základní koagulační
vyšetření (INR, aPTT). Část pacientů si již výsledky přinese od praktického lékaře či z jiného zdravotnického zařízení.
U ostatních pacientů dochází k provedení
náběrů až v příslušném zařízení před anestézií samotnou. Tyto výsledky jsou pak snadno
v elektronické podobě dostupné v nemocničním informačním systému (NIS) příslušné
nemocnice (v současné době již neexistuje
v ČR nemocnice, která by nevyužívala výpočetní techniku [2]. To ovšem neplatí o výsledcích donesených „odjinud“. Ty jsou totiž
takřka výlučně v papírové podobě, do NIS je
už nikdo nezadává, pacient příslušný dokument občas zapomene doma či odesílající lékař místo vypsání výsledků pouze konstatuje
„laboratoř v normě“. Nezřídka v těchto případech bývá indikováno nové laboratorní vyšetření, a to pouze pro relativní či absolutní
nedostupnost původních hodnot. Určitou
roli zde sehrávají i případné obavy z forenzních následků.
Z praktického hlediska se jeví zásadním
problémem zjevná neprovázanost jednotlivých NIS navzájem a s informačními systémy
jiných laboratoří, respektive praktických či
odborných lékařů. Jednou z „disciplín“ eHealth (zavádění informačních technologií do
zdravotníctví) je i použití globálních zdravotních informačních systémů. Pokud by takový
systém v ČR existoval, dalo by se těmto duplicitním vyšetřením snadno zabránit.
Cíl práce
Vzhledem k tomu, že se lze s výše uvedenými příklady setkat v denní praxi poměrně
často, je cílem této práce na základě přehledu čerpané péče pacientů VZP (Všeobecné
zdravotní pojišťovny) registrovaných v systému IZIP (internetové zdravotní knížky) alespoň přibližně zjistit četnost takových situací
odhadnout počet a cenu takto zbytečně
opakovaných laboratorních vyšetření v ČR
a stanovit možnou finanční úsporu v této
oblasti.
Metodika
Podkladem pro vyčíslení možných úspor byl
soubor čerpané zdravotní péče, který VZP
(Všeobecná zdravotní pojišťovna) poskytuje
pro klienty IZIPu. Pro každého klienta je tak
možné dohledat všechny výkony, které na
něho byly za příslušné časové období účtovány (i pokud konkrétní zdravotnické zařízení nespolupracuje s IZIPem). Spoluprací
s jednotlivými zdravotními pojišťovnami by
bylo patrně možné jejich výkazy rovněž
využít.
Omezujícím faktorem se jeví nedostatek
dalších údajů o pacientovi. Ze souboru čerpané péče klientů IZIP (dále jen soubor) tak
jednoznačně nevyplývá, zdali bylo příslušné
opakované laboratorní vyšetření ordinováno
pro abnormální výsledek toho původního
nebo pouze pro jeho nedostupnost. Z výše
uvedených důvodů byly přijaty při výběru
poměrně omezující podmínky, které mohou
v konečném důsledku vést ke značnému
podhodnocení počtu zbytečných duplicitních vyšetření.
Práce vychází z datových souborů za roky 2007 a 2008, které obsahují data o celkem 1 014 851 klientech. Z nich byli vybráni
pacienti, který v daném roce podstoupili
anesteziologický výkon charakterizovaný kódy celkové anestézie (kódy 78111 až 78116)
nebo epidurální/spinální anestézie (78230 či
78231). Předmětem sledování byl pouze první výskyt tohoto kódu v příslušném období,
neboť opakovaný zákrok může signalizovat
celkově horší stav pacienta a spíše odůvodňovat opakovaná laboratorní vyšetření. Do
výběru nebyli zahrnuti pacienti s vykázaným
www.zcr.cz
kódem pro zvlášť rozsáhlé operační výkony
(BupaE) charakterizované kódy výkonů
78117 či 78232, stejně tak byli z výběru vyloučeni i pacienti se spoluvykázanými kódy
78130 (dítě do 3 let) či 78140 (pacient ASA
3E a víc, tedy pacient s řadou přidružených
komorbidit) – u všech těchto pacientů lze
předpokládat oprávněnost duplicitních vyšetření. Při stanovení výše uvedených kriterií
tak výběr obsahoval celkem 101 823 pacientů (tab. I).
Z takto získaného výběru pacientů jsme
pomocí vykázaných kódů pro příslušná vyšetření (tab. II) zjišťovali, zda pacienti v období jednoho měsíce před vykázaným anesteziologickým výkonem podstoupili laboratorní
vyšetření.
Abychom redukovali možnost, že opakované laboratorní vyšetření bylo nutné z terapeutických důvodů, byly hodnoceny pouze
případy, u nichž byla duplicitní vyšetření vykonána právě ve dvou různých zdravotnických zařízeních. Lze totiž předpokládat, že
pokud jsou opakovaná vyšetření prováděna
ve stejném zařízení, jsou všechna v rámci informačních systémů pro zdravotnické pracovníky dobře dostupná, a tedy že opakování
vyšetření z důvodu nedostupnosti předchozích výsledků odpadá (tab. III).
V této souvislosti je velmi zajímavý fakt,
že u celkem 16 625 pacientů (16 % výběru)
vůbec nejsou vykázaná předoperační laboratorní vyšetření. Zdá se tedy, že výše uvedená
teze o obecně všech vyšetřených pacientech
před anesteziologickými výkony se minimálně v některých zdravotnických zařízeních
neuplatňuje!
Laboratorní vyšetření
před anesteziologickým výkonem
Studie se zaměřuje pouze na opakovaná
laboratorní vyšetření u nekomplikovaných
pacientů před operačním výkonem, u nichž
se lze domnívat, že většinu těchto vyšetření
lze přičíst spíše na vrub jejich faktické nedostupnosti než špatnému zdravotnímu
stavu pacientů a nutností jejich opakování
při léčbě.
Naprostá většina zdravotní péče v ČR je
hrazena zdravotními pojišťovnami, a to na
základě vykázání této péče příslušné pojišťovně. Každý provedený výkon má svůj unikátní numerický kód, který je vždy stejný,
bez ohledu na konkrétní pojišťovnu. Na základě těchto kódů lze pak jednoznačně určit
každý jednotlivý výkon. Avšak tyto kódy již
sebou nenesou další informace, jako například průběh výkonu, případné komplikace či
další onemocnění pacienta.
Jak už bylo nastíněno v úvodu, třebaže
aktuální doporučený postup ČSARIM do-
www.zcr.cz
vahy a velmi často (v oblasti eHealth podle
slovně uvádí že „Rozsah laboratorních a konsiliárních vyšetření by měl být vždy určován přínosem
některých studií až v 89 %! [4]) je příjemce
získaného výsledku z pohledu ovlivnění plánu anetohoto přínosu odlišný od faktického plátce
steziologické péče“, je takřka standardem
(například dražší a komfortnější metodu sice
i u zdravého nerizikového pacienta vyšetřit
platí zdravotní pojišťovna, ale přínos je zjevzákladní laboratorní parametry – krevní
ně pro pacienta). Poměrně častou metodou
obraz (pro stanovení případné anemie či záje použití tvz. „Willingness to pay“ (ochota
k platbě), kdy stakeholders (jednotlivé dotčenětu), základní iontogram (Na, K, Cl ionty
né subjekty) sami určují, jak moc si cení nějapro stanovení minerálové dysbalance), renálkého nehmotného přínosu (například zkrání parametry (urea, kreatinin pro stanovení
cení čekací doby, snížení nutnosti cestovat za
funkce ledvin), jaterní testy, respektive enzymy (jako orientační marker
Tabulka 1: Výběr klientů IZIP
jaterní funkce) a dále pak základní koagulační vyšetření (INR,
počet klientů
aPTT), které sice anesteziolog
klienti IZIP celkem
1 014 851
příliš nepotřebuje, ale operatéklienti, kteří podstoupili operaci
rem je zpravidla považováno, byť
v letech 2007–2008
101 823
mylně, za významný údaj
(u pacientů bez předchozí anaTabulka II: Vykázané kódy
mnézy koagulační poruchy je tak
hrubá porucha koagulace, která
laboratorní vyšetření – název
lab.vyš – kód
by se projevila změnou INR
sodík v séru
81593
draslík v séru
81393
a aPTT, velmi nepravděpodobná).
chloridy v séru
81469
Výše uvedený metodický pourea
81621
kyn stanovuje i jak stará labokreatitnin
81499
ratorní vyšetření (respektive
glukóza v séru – kvantitativní vyšetření
81439
předanestetické vyšetření) jsou
aPTT
96621
ještě pro výkon přípustná – tato
INR
96623
by neměla být starší, než jeden
96193
měsíc, není-li důvod vyžadovat
96195
nové vyšetření (např. při změně
kompletní krevní obraz
96197
zdravotního stavu od posledního
96221
vyšetření), u dětí 2 týdny. Četní
Tabulka III: Vyšetření provedená měsíc před anesteziologickým výkonem
Vyšetření měsíc před anesteziologickým výkonem
pacienti vyšetření v 1 ZZ
pacieti vyšetření ve 2 ZZ
pacienti vyšetření ve více než 2 ZZ
autoři pak uvádějí i zkrácení těchto limitů na
1–2 týdny u komplikovaných pacientů s dalšími přidruženými komorbiditami [3].
Samotná definice doporučení ponechává
značnou volnost v interpretaci na jednotlivých lékařích. Není však účelem tohoto článku diskutovat, zda jsou tato vyšetření u dosud zdravého pacienta před nekomplikovaným
výkonem nutná. Případně jakou roli hrají
drobné odchylky od tzv. laboratorní normy.
Určitou roli nepochybně hrají zvyklosti na
konkrétním pracovišti, v poslední době pak
narůstající opatrnost až forenzní alibizmus
zdravotnických pracovníků.
Hodnocení
přínosu systémů eHealth
Zdravotnictví má na rozdíl od jiných oborů
lidské činnosti celou řadu specifik – operuje
s pojmy jako je zdraví, komfort, bezpečí pacienta. Celá řada přínosů je tak nepeněžní po-
počet pacientů
79 823
5 282
93
počet výkonů
396 449
20 505
408
vyšetřením, snadnější dostupnosti údajů
o zdravotním stavu, snížení počtu nutných
vyšetření).
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k velmi dynamickému rozvoji informačních technologií neexistuje celosvětově dostatečné množství studií hodnotících
ekonomické přínosy zavádění eHealth. Dokonce dosud neexistuje ani jednotná hodnotící metodika pro stanovení přínosů
eHealth [5]! Celosvětově je téma hodnocení tedy široce diskutované, ale málo realizované v konkrétních studiích. V budoucnu bude tedy patrně nutné se zaměřit více na
studie zabývající se otázkou, zda se takové
systémy mají šanci ekonomicky zhodnotit
a tedy vůbec realizovat.
Momentálně lze totiž často jedině vyčíslit
pouhou skutečnou finanční úsporu, tedy například v počtu/ceně výkonů, které nemusely
být provedeny. I při tomto konzervativním
195
přístupu jsou však odhadované úspory v oblasti zavedení globálních informačních systémů
v rámci eHealth v řádech miliard dolarů. [6]
Možnosti IZIP jako
globálního informačního systému
Při součtu nákladů na takto vybraná
duplicitní vyšetření se dostáváme k částce
891 855 Kč za 2 roky, a to ze souboru zahrnujícího cca 10 % populace ČR. Pokud bychom dále ve snaze nenadhodnocovat vybraný vzorek považovali za reálnou alespoň
poloviční částku (446 tisíc Kč), vztáhli ji na
celou populaci ČR, pak za jeden rok můžeme
usuzovat na reálné náklady na tato vyšetření
spíše k podhodnocení našich výsledků.
Proto lze předpokládat, že u námi sledovaných zbytečně opakovaných laboratorních
vyšetření před anesteziologickým výkonem bude ve skutečnosti finanční úspora
ještě větší, než zmíněných 2,2 miliónů Kč
ročně. Nezanedbatelnou hodnotu má
i zvýšení komfortu pacienta, který nemusí
podstupovat opakované venepunkce.
Již v úvodu článku jsme konstatovali neprovázanost informačních systémů jednotlivých zdravotnických zařízení. Nicméně
však v České republice
existuje systém internetoTabulka 1V: Duplicitní vyšetření ve dvou různých ZZ
vých zdravotních knížek
název vyšetření
počet pacientů
počet výkonů
náklady (Kč)
IZIP, který by i přes své
draslík v séru
661
1 375
25 003
poněkud jiné primární zav
séru
–
kvantitativní
vyšetření
1
352
2
979
38 853
glukóza
měření dokázal takovýto
chloridy
v
séru
470
978
12
323
systém poměrně efektivně
kreatitnin
924
1
924
28
410
nahradit. Smyslem IZIPu
sodík
v
séru
589
1
227
20
197
bylo poskytnout pacientourea
767
1 589
24 355
vi a následně všem zdraaPTT
3 552
8 730
614 37
votnickým pracovníkům (kteINR
728
1 703
128 343
rým příslušný pacient udělí
celkem
891 855
souhlas) detailní informace
o pacientově zdravotním
Když si uvědomíme, že laboratorní vyšetstavu [7]. Součástí těchto informací jsou po2,2 milionu Kč. Postup výpočtu je přehledně
ření jsou jen zlomkem předopračních vyšetchopitelně i výsledky laboratorních vyšetřeshrnutý ve vzorci:
ření, napadne nás, že další, ještě mnohem
ní. Po velmi slibném začátku se tento projekt
podstatnější úspory, by bylo možné získat
dále rozvíjí i přes značné překážky jak ze
i v jiných oblastech. Asi na prvním místě je
strany některých politiků, tak i ze strany sdětřeba zmínit výsledky vyšetření zobrazovalovacích prostředků. V současné době má
R – celkové reálné náklady na duplicitní vyšetření
cích metod, které zpravidla patří rovněž mezdravotní knížky 1 015 534 pacientů a na
xi – náklady na vybraná duplicitní vyšetření (x1–x8)
zi zřídka sdílené (sdílení obrazových dat je
systému se podílí 9 347 zdravotnických prar – podíl reálného odhadu
s – podíl sledované populace
z mnoha důvodů daleko náročnější, než sdícovníků.
t – počet sledovaných období
lení dat o laboratorních vyšetřeních). ObPokud by s IZIPem spolupracovala všechna zdravotnická zařízení, lze předpokládat,
dobná situace je pak u předoperačních vyVýpočet:
že každý laboratorní výsledek by byl určitě
šetření lékaři interních či jiných oborů.
891855
do systému zaznamenán. A vice versa
Duplicita vyšetření praktického či dokonce
0,1 × R =
× 0,5
2
by každý lékař podílející se na vyšetření či
odborného lékaře dalším lékařem v zařízení,
R = 2 229 637 Kč
léčbě pacienta měl možnost si tyto inforkde bude výkon prováděn, je rovněž poměrmace opatřit (a naimportovat do svého inně častá.
I když se potenciálně ušetřená částka 2,2 miformačního systému). V takovém případě
SOUHRN
lionů korun ročně může jevit v objemu peby IZIP mohl sloužit jako výše zmiňovaný
Před anesteziologickým výkonem je ve většiněz protékajícím českým zdravotnictvím
globální informační systém pro sdílení dat,
ně zdravotnických zařízení běžnou praxí
(259 miliard Kč za rok 2008 [8]) jako zcela
byť jsou jeho primární ambice poněkud
provádět základní laboratorní vyšetření. Němarginální, jedná se pouze o příslovečnou
odlišné.
kdy pak (například z důvodu neprovázanosti
špičku ledovce. Navíc, kromě přímo finančně
Získané výsledky
jednotlivých informačních systémů jednotlivyjádřitelných úspor, je vhodné uvažovat taPočet získaných duplicitních vyšetření ze
vých zdravotnických zařízení) dochází k situké nižší zatížení pacienta nepříjemnými odaci, že jsou laboratorní vyšetření zbytečně
dvou různých zdravotnických zařízení je přeběry (každé laboratorní vyšetření většinou
opakována, čímž dochází ke zbytečné zátěži
hledně vyjádřen v tabulce IV včetně příslušnézahrnuje i žilní punkci!).
pacienta i k plýtvání finančních prostředků.
ho finančního ohodnocení konkrétního vyZávěr
I při velmi konzervativním odhadu jsme
šetření (počet vyšetření x počet bodů za
I v našem relativně omezeném souboru
došli k závěru, že při důsledném sdílení dat
vyšetření x aktuální cena bodu).
mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními
pacientů jsme ukázali, jak by zavedení gloPodle očekávání jsou nejčastěji opakovabálního informačního systému, ať již ve
(například formou rozšíření systému IZIP) by
nými vyšetřeními stanovení koagulačních paformě většího rozšíření IZIPu, či ve formě
bylo možné v českém zdravotnictví ušetřit
rametrů a glykémie, naopak nás překvapilo,
nejméně 2,2 miliónu Kč ročně. I když se na
jiného speciálního systému v rámci e-Heže nedochází k opakovaným vyšetřením
první pohled může zdát tato částka jako zaalth, mohlo přispět k úspoře finančních
krevního obrazu. Zřejmě jde o důsledek skunedbatelná, je takovéto zjištění jasným signáprostředků ve zdravotnictví. Údaje, se ktetečnosti, že u dosud zdravého člověka se dá
lem, ve kterém segmentu zdravotnictví je
rými jsme pracovali jsou sice omezené
předpokládat krevní obraz normální. Takže
možné pomocí metod eHealth (zavádění výa patrně ovlivněné velmi konzervativně naasi ani indikující lékař necítí potřebu toto
početní techniky do zdravotnictví) ušetřit. Při
stavenými pravidly výběru, což mohlo vést
poměrně drahé vyšetření opakovat.
196
www.zcr.cz
podobném sdílení například obrazových dat
by byly získané úspory ještě podstatně vyšší.
Klíčová slova: zdravotní péče, eHealth, předoperační vyšetření, sdílení zdravotních dat,
úspora nákladů
Literstura:
1. Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Doporučený postup
vyšetření před diagnostickými nebo léčebnými
výkony operační a neoperační povahy s požadavkem anesteziologické péče. Schváleno výborem ČSARIM ke dni 18.5.2009. Metodický pokyn, 2006
2. Informační technologie a jejich využití ve zdravotnictví, ÚZIS, 2008
3. McKee RF, Scott EM, The value of routine
preoperative investigations. Ann R. Coll Surg
Engl; 1987;69:160
4. Middleton B., Achieving U. S. Health
information technology adoption: the need
for a third hand. Government intervention,
judiciously and gently applied, can give the
extra assistance needed to boost HIT adoption nationwide. Health Aff (Millwood)
2005; 24: 1269–72.
5. Wohlgemuth WA, Dittmar R, Bayerl B,
Gehlert J, Nagel E, Gesundheitsokonomische
Evaluation von e-Health-Maßnahmen. Public
Health Forum 2008; 60:9e1-9e4.
6. Hillestad R, Bigelow J, Bower A, et
al. Can electronic medical record systems transform health care? Potential
health benefits, savings, and costs. The
adoption of interoperable EMR systems could produce efficiency and safety savings of $142–$371 billion. Health Aff (Millwood) 2005; 24:
1103–17.
7. http://www.izip.cz
8. Popovič I, Aktuální informace ÚZIS ČR, 2009;
41: 1–2
Elektronická zdravotní knížka
Tisková zpráva - IZIP
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 se denně
registrovalo do systému IZIP – Elektronická zdravotní knížka (EZK) v průměru
2 200 nových klientů. Tento pozitivní trend
přetrvává i v roce 2010 a odráží se i na
celkovém počtu uživatelů EZK. Aktuálně
využívá služeb EZK více než 1 300 000 klientů. Podstatné pro plnohodnotné fungování EZK je také to, že se do systému IZIP
zapojilo již téměř 12 000 lékařů a 7 000
zdravotnických zařízení, z toho 66 nemocnic.
Celorepublikově využívá služeb EZK již
více než 1 300 000 klientů, přičemž nejúspěšnějším regionem je v současnosti Karlovarsko. Zde má EZK aktuálně 20 procent
obyvatel, což představuje nejvyšší penetraci klientů systému IZIP na počet obyvatel
ze všech krajů v České republice. Pokud
jde o absolutní čísla, tak nejvíce klientů
EZK najdete v současnosti v Ústeckém
kraji – více než 154 000 uživatelů.
Neustále se zvyšující počet klientů
systému IZIP je důsledkem poptávky lékařů a lékárníků, kteří se rovněž ve stále větší míře do systému IZIP zapojují. Nejrychlejší formou registrace, v řádu minut, je
pořízení EZK na pobočce České pošty vybavené pracovištěm Czech POINT (přes
850 pracovišť v ČR). Na pobočkách Czech
POINT České pošty si mohou pořídit EZK
pouze pojištěnci VZP. Další možností je
požádat o zřízení EZK u svého lékaře (pokud je registrován v systému IZIP) nebo
lékárníka (v lékárnách, které používají informační systém Lekis), na označených registračních místech, případně na webových
stránkách www.izip.cz.
www.zcr.cz
Systém IZIP - Elektronická zdravotní
knížka je navržen tak, aby zlepšoval
kvalitu zdraví a života všech obyvatel
České republiky. „S Elektronickou zdravotní knížkou můžete být skutečně manažerem vlastního zdraví. A díky novým
funkcím, jako je sledování BMI nebo
krevního tlaku, stále aktivněji. Zjednodušeně lze říci, že díky EZK jsou informace
ve správný čas na správném místě, kde
je pacient, jsou i informace, stačí jakýkoliv počítač a připojení k internetu,“ komentuje Jiří Pašek, ředitel společnosti
IZIP, a.s.
Vedení i zřízení IZIP – Elektronické
zdravotní knížky je zdarma exkluzivně pro
pojištěnce VZP ČR. Ovšem i klienti ostatních zdravotních pojišťoven mají možnost
zřídit si a používat EZK v rámci marketingové promo akce zdarma. Získají tak možnost vyzkoušet si práci s EZK na dobu jednoho kalendářního roku, přičemž veškeré
náklady hradí společnost IZIP. Po jednom
roce se klient může rozhodnout, zda
chce ukončit zkušební provoz a EZK
zrušit nebo využívat plnohodnotně služeb
EZK a stát se pojištěncem VZP, která jako
jediná zdravotní pojišťovna na českém trhu
hradí svým klientům EZK plně a bez
omezení.
Společnost IZIP se specializuje na elektronické zdravotnictví s využitím nejmodernějších dostupných technologií prostřednictvím systému IZIP (Internetový
přístup ke zdravotním informacím pacienta). Ten představuje souhrn zdravotních informací pacienta zpracovaný ve formě
Elektronické zdravotní knížky (EZK). EZK
slouží k zapisování a předávání zdravotních
informací mezi pacientem a lékařem
a mezi lékaři navzájem. Díky EZK má pacient přehled o všech vyšetřeních, jejich
výsledcích i léčbě, stává se nositelem
svých zdravotních dat, která může v případě potřeby poskytnout ošetřujícím lékařům. Ti mohou rychleji a kvalitněji rozhodnout o diagnóze, zahájení cílené léčby,
předejít zatěžování pacienta nevhodnou
kombinací léků, či opakovaným vyšetřením. V nouzových případech může EZK
pomoci zachránit život díky tzv. Emergentnímu datasetu – základním informacím o pacientovi jako krevní skupina, alergie apod.
Systém IZIP výrazně zkvalitňuje péči
o pacienta samotného, zároveň zefektivňuje poskytovanou péči a šetří finanční prostředky v celém procesu poskytování
zdravotní péče. Díky své komplexnosti je
velmi kladně hodnocen v rámci Evropské
unie, která si jej zvolila jako referenční
projekt.
Společnost IZIP věnuje maximální pozornost oblasti bezpečnosti dat. Provoz
EZK probíhá plně v souladu s platnou českou legislativou. Společnost IZIP je registrována Úřadem pro ochranu osobních
údajů a je nositelem certifikace ISO 27001
a ISO 9001.
O zřízení Elektronické zdravotní knížky lze zažádat u svého lékaře nebo lékárníka, na označených registračních místech, na webových stránkách www.izip.cz
a na vybraných pobočkách České pošty
(v současné době pouze pro pojištěnce
VZP).
Praha, 1. února 2010
197
rejstrik_rejstrik 1.3.10 12:52 Stránka 156
Rejstřík 2009
Autor
Barták M., Horáková P.
Barták M., Uhman J.
Beneš M.
Bruthans J.
Bruthansová D. a kol.
Buriánek J., Malina A.
Callens M.
Čeledová L.
Čeledová L., Čevela R.
Černý V.
Černý V.
Černý V.
Černý V.
Černý V.
Černý V.
Čevela R. a kol.
Čevela R., Čeledová L.
Darmopilová Z., Malý I.
Dlouhý M., Horváth M.
Geryk E. a kol.
Háva P., Mašková–Hanušová P.
Háva P., Mašková–Hanušová P.
Holčík J.
Ivanová Kateřina
Ježek T.
Kinkorová J.
Kozáková M.
Králová J. a kol.
Líčeník R., Ivanová K.
Malý I., Pavlík M.
Müller A., Jaroš J.
Müller A., Jaroš J.
Nesvadbová L., Davidová E.
Papeš Z.
Pletková K.
PR text
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Rybová L.
Rybová L.
Stolínová J.
Stolínová J. Stožický A.
Struk P.
Šedo J., Marx D.
Šnoplová J.
Šteflová A.
Vavrečková J.
Vondráček J.
Vondráček J.
Vondráček J.
Vondráček J.
Zamykalová L., Šimek J.
Název
K současným reformám zdravotnictví v USA
Dánské zdravotnictví – vybrané charakteristiky
Centrální úložiště elektronických receptů
Seminář „Reforma zdravotnictví, ale jaká“
Ošetřovatelská a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb
Pracovní spokojenost zdravotních sester – stabilizace a pracovní podmínky zdravotnického personálu
eHealth: big brother or „big invention“?
Seminář k zavádění mezinárodní klasifikace ICF
Zdravotně sociální reformy v České republice
eHealth Day 2009
Kulatý stůl skončil. Bude něco dál?
Centrální úložiště dat a e-preskripce
Výroční konference Národní sítě Zdravých měst v ČR
eHealth Days na mezinárodním veletrhu Medical Fair
Zdravotnictví na Mezinárodním strojírenském veletrhu METAV
Funkční hodnocení zdravotního stavu
Zdravotní péče v Belgii – výsledky vlámsko českého projektu o vzdělávání posudkových lékařů (I. část)
Zájmové skupiny v českém zdravotnictví
Ekonomika podpory zdraví
Nádory jako (ne)snesitelná lehkost bytí
Zdravotní politika viszegrádských zemí (1)
Zdravotní politika viszegrádských zemí (2)
Priority evropské zdravotní politiky
Recenze na knihu – Úvod do veřejného zdravotnictví
Správa a řízení neziskových nemocnic
Nová evropská iniciativa pro lepší léky – lepší nástroje pro lepší léky
Situace v ČR v oblasti sterilizace
Preventivní strategie v přípravě lékařů
Klinické doporučené postupy
Odložená péče jako předmět empirických studií
Zdravotnictví bude vždy problematické
Reforma? Postupná evoluce zdravotnického systému!
Ke zdravotnímu stavu etnických minorit v ČR
Purkyně se na nás dívá
Pojem euthanasie – historický vývoj a dnešní chápání
Zdravotnický veletrh Medical Fair
31. Mezinárodní kongres beszpečnosti a ochrany zdraví při práci
Celostátní setkání k místní Agendě 21
Konference INMED 2009: Informační systémy – nástoj efektivního zdravotnictví
Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. jubilantem
Kvalita péče v psychiatrických léčebnách (1)
Kvalita péče v psychiatrických léčebnách (2)
Média a jejich vztah ke zdravotnictví
Recenze na knihu – Úvod do veřejného zdravotnictví
Mezinárodní konference MEDTEL: ČNFeH 2008 eHealth pro uživatele
Analýza krajských zdravotních plánů a koncepcí
Sekce eHealth na konferenci ISSS 2009
Zdravá města a WHO (text z konference Zdravá města – 15 let NSZM-ČR)
Migrace českých lékařů a studentů medicíny
Náhrada škod vzniklých při poskytování zdravotní péče
Zamyšlení nad statutem lidského těla
Ad Kvalita péče v psychiatrických léčebnách
Pronájem dělohy – náhradní mateřství
Etické komise očima zadavatelů
Číslo/strana
II/60–62
III/117–118
II/66–69
IV/157–158
III/90–96
III/82–89
I/30–31
IV/156
I/8–11
I/29
I/35
I/40
I/7
IV/145
IV/153
III/98–101
IV/154–156
IV/130–133
I/28–29
IV/134–137
I/12–20
II/70–78
I/2–5
IV/159
I/22–26
II/64–65
I/32–34
III/102–106
III/108–111
II/48–52
II/53
IV/122–125
I/36–38
II/79
IV/126–129
III/97
III/107
III/111
III/120
IV/152
II/42–47
III/112–116
I/6
IV/158
I/21
IV/138–144
II/63
I/27
II/54–59
I/39–40
II/80
III/116
III/119
IV/146–152
www.zcr.cz
IV_obalka_Obálka 1.3.10 12:57 Stránka 1
NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA
Informační centrum medicíny
Národní lékařská knihovna je veřejnou specializovanou
knihovnou, která
– zajišťuje zpracování a přístup k profesionálním informačním zdrojům z oblasti zdravotnictví a příbuzných
oborů,
– poskytuje moderní knihovnicko informační služby pro
odbornou i laickou veřejnost,
– vykonává ostatní odborné specializované činnosti.
Internetovou branou k tištěným i elektronickým informačním
zdrojům ze zdravotnictví a příbuzných oborů je portál
Medvik http://www.nlk.cz/medvik. Prostřednictvím portálu
Medvik tedy můžete:
– nalézt relevantní dokumenty,
– zjistit jejich uložení,
– objednat si výpůjčku nebo kopii,
– vyhledat a uložit bibliografické záznamy pro další práci,
– přistupovat k elektronickým časopisům a databázím.
Národní lékařská knihovna vás přivítá
jako klasického i internetového uživatele!
Registrujte se na www.nlk.cz
Zpracovávané a zpřístupňované jsou české i zahraniční
knihy, časopisy, sborníky, výzkumné a grantové zprávy,
disertace, staré tisky, CD/DV a elektronické zdroje. Portál
umožňuje dostupnost vybraných medicínských databází
včetně v NLK produkované báze Bibliographia medica
Čechoslovaca.
BMČ je unikátní národní
lékařská bibliografie, která
obsahuje záznamy článků,
abstrakt a recenzí uveřejněných v odborných časopisech a sbornících od roku
1949 včetně elektronických
časopisů a bohemik.
Součástí NLK je Zdravotnické muzeum, památník
českého lékařského stavu,
které uchovává např. sbírku
lékařských a chirurgických
nástrojů od 17. století do
současnosti.
Kontakt:
ČR – Národní lékařská knihovna
Zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví ČR
Sokolská 54, 121 32 Praha 2
Tel.: 296 335 911, fax: 296 335 959, www.nlk.cz

Celé číslo 1/2010 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Transkript

Podobné dokumenty

Reforma zdravotnictví v Nizozemsku

CHCEME JEN TVOJI DUŠI Ulrich Bäumer Rocková scéna a

Cíl

Celé číslo 2/2009 v pdf - zdravotnictví v české republice

Národní plán rozvoje e-health Zdravotnické

Vytváfiení svûtového návyku na drogy

Celé číslo 3/2006 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Sborník abstrakt - ke stažení ve formátu pdf

Číslo 29 - Genetická společnost Gregora Mendela