CHOBOTNATCI LICHOKOPYTNÍCI

CHOBOTNATCI
Největší suchozemští savci.
Sloni – mají dlouhý, svalnatý a pruţný chobot (vznikl prodlouţením nosu a
spojením s horním pyskem) → slouţí k čichání, k hmatání, uchopování
předmětů. Přeměnou dvou řezáků vznikly kly. Mají sloupovité nohy. Ţijí ve
stádech, ţiví se rostlinou potravou. Samice rodí jedno mládě a březí je 22
měsíců.
Slon africký – ţije v Africe, má větší uši a je vyšší, kly má jen samec, na
chobotu má dva hmatové prstíky
Slon indický – ţije v jiţní Asii, má menší uši a je niţší, vyuţívá se pro práci
v pralese a na plantáţích, na chobotu má jen jeden hmatový prstík
LICHOKOPYTNÍCI
Jsou to velcí býloţravci. Prsty na nohou mají zakončeny kopytem, počet prstů je
lichý (1 nebo3). Váhu těla nese prostřední prst. Jsou to dobří a rychlí běţci.
Kůň domácí – vznikl zdomácněním – domestikací divoce ţijících koní, lidé je
vyuţívají jiţ mnoho let – pracovní síla, doprava, sport
Osel – původem je z Afriky, pouţívá se na těţkou práci, vydrţí dlouhou zátěţ
Osel a kůň se dají spolu pářit- potomci je mul a mezek a jsou neplodní.
Zebry – ţijí v afrických savanách, mají černobílou pruhovanou kresbu, stádo
vede samec
Nosorožci – ţijí v Africe, na nose mají jeden nebo dva rohy, tělo kryje silná
kůţe, v přírodě jsou ohroţení
Tapíři – ţijí v Americe a Asii, jsou ohroţeni
SUDOKOPYTNÍCI
Hmotnost těla nese třetí a čtvrtý prst- ostatní prsty zakrněly. Prsty jsou
zakončeny rohovitými kopýtky. Jsou to většinou býloţravci.
a)nepřežvýkavci
Mají jednoduchý ţaludek a potravu nepřeţvykují. Mají úplný chrup
s mohutnými špičáky.
Prase divoké- všeţravec, výborný čich, předchůdce prasete domácího.
Hroch obojživelný- ţije v Africe, většinou ve vodě. Vylézá v noci a poţírá
rostliny. Na prstech má plovácí blány a ušní boltce a nosní otvory jsou
zavíratelné.
b) Mozolnatci
Našlapují na poslední tři články prstů, kryté mozolem
Velbloud-jsou mimochodníci, ţije v suchých oblastech Afriky a Asie-jednohrbýdromedár, dvouhrbý
Lama – ţijí v horách Jiţní Ameriky, chovají se i jako domácí zvířata- pro maso a
srst.
b) přežvýkavci
Jsou to býloţravci. Jejich ţaludek se skládá ze čtyř částí: báchor-zde se potrava
hromadí a natravuje→ čepec-odtud je po malých částech vrácena do ústní
dutiny, kde je znovu rozţvýkána →kniha→slez.
Běţně se chovají tur domácí, ovce domácí, koza domácí (samci někdy i samice
mají rohy →j sou duté a celý ţivot)-chovají se pro maso, mléko, kůţi a srst.
V lesích jsou srnec obecný, jelen lesní (samci mají parohy→jsou kostěné a
shazují je koncem zimy))
Uměle vysazení jsou daněk, muflon,
V Africe a Asii jsou antilopy a žirafy, gazely, buvoly
V tundře sobi, losi, zubři
PRIMÁTI
Vyvinuli se z hmyzoţravců. Přizpůsobili se ţivotu na stromech, ţijí v tropech a
subtropech kromě Austrálie. Jejich končetiny jsou velmi pohyblivé → mají
palec proti ostatním prstům, drápy se přeměnily v ploché nehty. Mají dobrý zrak
a dobře vyvinutý mozek. Často ţijí v dobře organizovaných tlupách. Samice
rodí většinou jedno mládě.
a) poloopice
Ţijí nočním způsobem ţivota, podobají se hmyzoţravcům → protaţený čenich,
velké oči, malý mozek a místo nehtů často drápy. Mají dobře vyvinutý čich a
ţiví se většinou hmyzem. Ţijí v Africe, jiţní Asii a na Madagaskaru.
Lemuři – Lemur kata ţije na Madagaskaru, je denní, ţiví se rostlinami, má
dlouhý pruhovaný ocas (pomáhá při pohybu na větvích i při dorozumívání)
Komby – jsou malé, Komba ušatá je aktivní v noci, ţije v malých tlupách.
b) opice
Jsou nejpočetnější skupinou. Jsou aktivní hlavně ve dne, mají větší zbrázděný
mozek, oči směřující dopředu, jeden pár mléčných bradavek. Mají zkrácený
čenich → špatný čich, mají srst bez podsady, mají nehty. Ţiví se hlavně
rostlinou potravou. V obličeji mají mimické svaly → vyjádření pocitů a
dorozumívání. Podle tvaru nosu se dělí na :
1. ploskonosé – mají širokou nosní přepáţku mezi nosními otvory, mnohé druhy
mají chápavý ocas, ţijí v Jiţní Americe. Patří sem malpy, chápani a vřešťani.
2. úzkonosé – mají úzkou nosní přepáţku, ţijí v Africe a Asii
Makakové – ţijí v Asii, Africe a jeden druh i na jihu Španělska, byli chováni
jako pokusná zvířata
Kočkodani – ţijí v Africe, mají dlouhý ocas a mnohé jsou pestře zbarveni
Paviáni – ţijí v Africe, samci jsou větší neţ samice, mají protáhlý obličej
Guerézy – obývají Afriku, mívají dlouhou zbarvenou srst
c) lidoopi
Jsou nejlépe vyvinuté, mají zakrnělý ocas a řídkou srst, přední končetiny jsou
prodlouţené a zadní nohy silné s velkými chodidly → lepší rovnováha. Mají
dobře vyvinutý mozek → snadno se učí novým činnostem.
Šimpanzi – v Africe v korunách stromů, kde si stavějí hnízda, jsou všeţraví –
plody, vejce, hmyz, drobní obratlovci.
Gorily – v Africe, jsou největší, velmi ohroţené
Orangutani – váţně ohroţený druh, ţije na Sumatře