Chemie a chemický průmysl - Projekt Výuka - Komunikace

CZ.1.07/1.1.13/11.0002
pár otázek
představení
pro rodiče studentů chemie str. 4
školy pohybující se v oboru chemie str. 6
můj obor,
praxe a budoucnost str. 14
1/2009 CHEMIE A CHEMICKÝ PRŮMYSL
che
che mie a
m
prů ický
mys
l
ww
w.
pr
oje
ktv
yk
op
.cz
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
Seznamte se s projektem
VÝKOP
Na trhu práce už delší čas chybí řemeslníci a techničtí
pracovníci. A právě na tuto situaci reaguje Asistenční
centrum, a.s. projektem VÝKOP.
Zaměstnavatelé často nejsou schopni zaplnit volná pracovní místa kvalifikovanými pracovníky, což
do značné míry negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a potenciál dalšího rozvoje.
Když chceme tento problém vyřešit, je nutné, aby
ze škol technických oborů vycházeli perfektně připravení studenti. Zaměstnavatelé by je díky tomu mohli
ihned po škole zařadit do pracovního kolektivu.
Realizační tým Asistenčního centra a.s. chce zejména podpořit snahu o posílení spolupráce mezi
středními školami a firmami působícími v regionu
Ústeckého kraje. V rámci projektu vytvoříme jednotný systém, díky němuž se do praktické výuky žáků
zapojí přímo zaměstnavatel. Studenti tak získají zkušenosti od odborných pracovníků.
Realizovaný projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně v oblasti podpory 1.1 - Zvyšování
kvality ve vzdělávání.
Období realizace projektu: 1. 9. 2008 – 31. 8.
2010
PARTNEŘI PROJEKTU
Střední škola elektrotechniky a spojů, p.o.,
Ústí nad Labem - Stříbrníky,
www.sseas.cz
Střední škola energetická a stavební,
Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
www.ssescv.cz
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří
www.educhem.cz
Střední škola stavební, p.o., Teplice,
www.ssstavebni.tce.cz
Střední průmyslová škola technická, p.o.
Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703,
www.sstvdf.cz
2
CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU
||
||
žáci škol a školských zařízení - žáci středních
škol v Ústeckém kraji
pracovníci škol a školských zařízení - pedagogové středních škol v Ústeckém kraji
ZÁKLADNÍ CÍLE PROJEKTU
Celé nastavení projektu vychází z průzkumu, který
ukazuje, že je nutné vytvořit spolupráci mezi středními školami a podniky. Jedním z hlavních cílů projektu je posílení praktické složky výuky na středních
školách. Zaměříme se především na podporu získávání praktických zkušeností žáků, a to přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Současně budeme monitorovat
a analyzovat aktuální i budoucí potřeby zaměstnavatelů v Ústeckém kraji, aby mladí studovali takové
obory, v nichž získají zaměstnání. Pomocí těchto aktivit chceme dosáhnout takového cíle, aby čerství absolventi škol získali co nejdříve plnohodnotnou práci
v oboru. Bohužel v současné době jde mnoho mladých lidí ihned po škole na úřad práce.
Zároveň chceme pozitivně motivovat zaměstnavatele, aby se zapojili do systému praxí a celé výuky
na středních školách.
HLAVNÍ AKTIVITY PROJEKTU:
||
Kontaktování škol a zaměstnavatelů
||
Realizace odborných praxí
||
Technologické profily zaměstnavatelů
||
Vzdělávání odborníků z praxe
||
Konference a workshopy
e-mail projektu: [email protected]
Obsah
2
Seznamte se s projektem VÝKOP
3
Budoucnost chemie čeká na vás
4
Pár otázek pro rodiče studentů chemie
6
Meziboří, Střední škola EDUCHEM
8
Chemický průmysl v Ústeckém kraji
žije
10
SBG Dresden zajišťuje odborné
pracovníky pro firmy
SBG Dresden sichert Fachkräftebedarf der Wirtschaft
12
Chemie - silný pilíř Ústeckého kraje
14
„Můj obor, praxe a budoucnost“
16
Odborná praxe pohledem lektora
a mistra
18
Chemie je (nejen) věda
20
Co jste určitě nevěděli
22
Chemie ve světě počítačů
BUDOUCNOST
chemie čeká na vás
Úspěšnost absolventů studijního oboru Aplikovaná chemie posuzujeme na naší střední škole především podle
uplatnění jednotlivých žáků
v praxi. Logicky tudíž věnujeme
po celou dobu studia prvořadou
pozornost odborným praxím
u budoucích zaměstnavatelů. Právě u nich se mladí chemici učí ovládat nejmodernější technologie a používat přístrojovou techniku, která dělá z chemie přitažlivý a vzrušující obor.
Velké a zavedené firmy jako Unipetrol RPA, Česká rafinérská, Spolchemie či Lovochemie potřebují zkušené a kvalifikované pracovníky, kteří
zanedlouho převezmou řízení chemických provozů.
Proto právě tito zaměstnavatelé vytvářejí našim žákům výborné podmínky pro zajímavou odbornou praxi na svých pracovištích. Během ní
si chemici doslova „osahají“ jednotlivé části výrobních procesů, naučí se
praktickým dovednostem v moderních laboratořích a od zkušených praktiků načerpají neocenitelné poznatky a pracovní postupy. Přímo pod jejich rukama a před jejich zraky se tak odhalí nejedno tajemství chemie
Nezahoďte svou šanci na úspěšnou kariéru!
21. století a oni pak jsou připraveni postupně převzít obrovskou odpovědnost za kvalitu finálních produktů firmy, se kterými se všichni setkáváme
na každém kroku – benzín, umělé hmoty, barvy, hnojiva a vše ostatní.
Autor:
kolektiv autorů
Vydává:
Asistenční centrum, a. s.
Sportovní 3302
434 01 MOST
Tel.: +420 476 105 840
http://www.asistencnicentrum.cz
[email protected]
Grafické zpracování, tisk:
Raprint s. r. o.
Čepirohy 56, Most
Tel.: +420 777 029 730
www.raprint.cz
Náklad: 150 ks
Pro odborné praxe našich žáků přednostně vybíráme firmy, které mají
silné postavení na trhu, jsou dlouhodobě stabilní, zajišťují svým zaměstnancům kariérní i platový růst a navíc ještě finanční pomoc při studiu.
Firmy průběžně věnují pozornost vyhledávání a zaměstnávání vhodných absolventů. Ti jsou pak zařazeni do vzdělávacích odborných či jazykových kurzů podporujících kariérní růst. Dále jsou jim poskytovány zaměstnanecké benefity, stejně jako programy podporující zdravý životní styl.
Absolvováním odborné praxe v jednotlivých firmách v regionu vzniká
reálná možnost budoucího uplatnění žáků – absolventů oboru aplikovaná
chemie. Právě žáci nynějších základních škol jsou generací, která má velké
předpoklady stát se budoucností české chemie.
Nezahoďte svou šanci na úspěšnou kariéru!
PhDr. Vlastimil Doležal
Ředitel společnosti a školy
Střední škola EDUCHEM, Meziboří
chemie a chemický průmysl
3
PÁR OTÁZEK
pro rodiče studentů chemie
Jméno (dobrovolné): Josef Drengubák
Věk: 60 let
Vzdělání: SOU
Zaměstnání: živnostník
žena
muž
Jaká je dle vašeho názoru současná situace na trhu
práce pro absolventy středního odborného
vzdělávání?
Slušná.
Jméno (dobrovolné): Jiřina Kučerová
Jakým způsobem jste si vybíral školu?
Věk:
40 let
Jelikož jsem se nedostal, tak kam jsem chtěl, šel jsem
tam, kde bylo místo.
Vzdělání: Gymnázium Most
Zaměstnání: účetní
Jakým způsobem ovlivnili vaše osobní rozhodování
o škole vaši rodiče?
Žádným.
Byly v době, kdy jste se rozhodoval o dalším studiu
pro vás zajímavé školy nabízející technické obory?
Ano.
Jaké byly trendy ve vzdělání v té době? Vzpomenete
si, kam Vás ve škole a doma směřovali?
Technika, strojírenství.
Byl pro vás problém nalézt si uplatnění po ukončení
oboru, který jste studoval?
Nebyl.
Jakým způsobem jste ovlivňoval výběr školy vašeho
syna/dcery?
Vybral si sám.
Proč jste zvolili zrovna školu s orientací na chemické obory, co bylo hlavním důvodem?
Budu mít lepší uplatnění na trhu práce.
Myslíte si, že po dokončení školy bude mít váš syn/
dcera dobrou možnost najít si zaměstnání?
Ano.
Myslíte si, že v porovnání s absolventy škol netechnického charakteru bude mít váš syn/dcera větší
šanci na uplatnění na trhu práce?
Ano.
4
žena muž
Jakým způsobem jste si vybírala školu?
Od začátku mě lákalo Gymnázium a byla jsem přijata.
Lákalo mě především všeobecné vzdělání, neboť jsem nebyla ještě rozhodnuta, co bych chtěla dělat dál.
Jakým způsobem ovlivnili vaše osobní rozhodování
o škole Vaši rodiče?
Rodiče mi dali prostor pro to, abych se rozhodla sama.
S mojí volbou souhlasili.
Byly v době, kdy jste se rozhodovala o dalším studiu
pro vás zajímavé školy nabízející technické obory?
Určitě ne, nejsem technický typ.
Jaké byly trendy ve vzdělání v té době? Vzpomenete
si, kam vás ve škole a doma směřovali?
Myslím, že zrovna to gymnázium byl docela trend.
Doma mě k tomu také trochu směřovali, neboť jeho výhoda
je, že člověk získá všeobecný přehled.
Byl pro Vás problém nalézt si uplatnění po ukončení
oboru, který jste studovala?
Ne.
Jakým způsobem jste ovlivňovala výběr školy
Vašeho syna/dcery?
Dala jsem mu prostor pro to, aby se rozhodl, jaká škola
by se mu zamlouvala.
Proč jste zvolili zrovna školu s orientací na chemické obory, co bylo hlavním důvodem?
Mluvili jsme se synem o tom, že je to určitě směr,
ve kterém se uplatní lépe než např. absolvent ekonomické
školy. Hlavní ale bylo, že ho chemie baví.
Myslíte si, že po dokončení školy bude mít váš
syn/dcera dobrou možnost najít si zaměstnání?
Myslím si, že má rozhodně větší šanci než z jiných
škol.
Myslíte si, že v porovnání s absolventy škol
netechnického charakteru bude mít váš syn/
dcera větší šanci na uplatnění na trhu práce?
Určitě. Vzhledem k tomu, že z netechnických škol absolventi v podstatě pořádně nic neumí, kdežto syn bude
mít znalosti z konkrétního oboru. Je ale pravda, že výhodu to pro něj bude mít, pokud bude hledat práci v tomto
vystudovaném oboru. Pokud by se rozhodl, že chce dělat
něco úplně jiného, tak by mohl mít problém větší než
např. studenti netechnických škol.
Jaká je dle vašeho názoru současná situace
na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělávání?
Vnímám, že největší problém je v tom, že hodně zaměstnavatelů chce lidi s praxí, ale přitom není možnost,
kde by absolventi praxi získali.
Jméno (dobrovolné): Šváchová Ivana
Věk: 36 let
Vzdělání: SPŠ Most
Zaměstnání: projektový asistent
žena
muž
Jakým způsobem jste si vybírala školu?
Původně jsem chtěla studovat ekonomickou školu,
ale pro velký zájem jsem se tam nedostala. A jelikož potřebné písemnosti k dalšímu přijetí na jinou školu dorazily ve velkém zpoždění, nebylo v tu dobu z čeho vybírat. Nastoupila jsem tedy na střední průmyslovou školu
– provozuschopnost výrobních zařízení.
Jakým způsobem ovlivnili rozhodování o škole
vaši rodiče?
Po zprávě, že mě nevzali na střední ekonomickou
školu, jsem prakticky nevěděla, kam jinam bych chtěla
jít. Takže jsem dala na doporučení rodičů a šla na SPŠ
v Mostě.
Byly v době, kdy jste se rozhodovala o dalším
studiu pro vás zajímavé školy nabízející technické
obory?
Pro mě ne, i když jsem nakonec technickou školu studovala.
Jaké byly trendy ve vzdělání v té době?
Vzpomenete si, kam vás ve škole a doma
směřovali?
V té době, když jsem se rozhodovala na jakou školu
jít, byla trendem zdravotní škola, gymnázium, ekonomická škola a pedagogická škola.
Byl pro vás problém nalézt si uplatnění po ukončení oboru, který jste studovala?
Ano.
Jakým způsobem jste ovlivňovala výběr školy
Vašeho syna/dcery?
Jelikož synovi jsou blízké technické obory, a sám měl
zájem studovat technickou školu, tak jsem ho v tom jen
podpořila.
Proč jste zvolili zrovna školu s orientací na chemické obory, co bylo hlavním důvodem?
Myslím si, že chemické obory jsou perspektivou pro
další uplatnění.
Myslíte si, že po dokončení školy bude mít váš
syn/dcera dobrou možnost najít si zaměstnání?
Doufám, že ano.
Myslíte si, že v porovnání s absolventy škol
netechnického charakteru bude mít váš syn/
dcera větší šanci na uplatnění na trhu práce?
Ano.
Jaká je dle Vašeho názoru současná situace
na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělávání?
V současné době je situace na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělání stejná jako pro jiné
absolventy.
chemie a chemický průmysl
5
MEZIBOŘÍ,
Střední škola Educhem
Zřizovatel: PhDr. Vlastimil Doležal
Datum založení: 1945
Typ: akciová společnost - soukromá škola
IZO: 600 011 119
IČ: 25014188
DIČ: CZ25014188
VZNIK ŠKOLY
Vznik školy se datuje do r. 1945 rok po skončení
II. světové války zústal na úpatí Krušných hor nedaleko Litvínova opuštěný chemický komplex, který
po dobu války vyráběl z hnědého uhlí pohonné hmoty pro Německou armádu. Po válce potřeboval závod
novou krev, a tak bylo rozhodnuto o vzniku školy.
DÉLKA STUDIA PRO OBA OBORY
Čtyři roky, zakončené maturitní zkouškou, absolventi mohou pokračovat ve studiu na vysoké škole.
APLIKOVANÁ CHEMIE
Aplikovaná chemie je obor, který má širokou univerzální koncepci se čtyřmi zaměřeními, které je možné
dále specifikovat do konkrétních oblastí chemie jako
např. chemická technologie, analytická chemie, zpracování odpadů, monitorování životního prostředí.
PROFIL ABSOLVENTA APLIKOVANÁ CHEMIE
Absolventi oboru mají uplatnění jako technici, technickoekonomičtní a technickoekologičtí pracovníci v chemických výrobnách, laboratořích, službách,
podnikatelské sféře, v hygienických službách, v odpadovém hospodářství, ve státní správě a samosprávě.
ZAPOJENÍ DO PROJEKTŮ
Střední škola Educhem se snaží hned několika projekty pomoc svým absolventům, aby se po škole
uplatnili ve svém oboru. Je partnerem nejen projektu
VÝKOP, ale podílí se například i na projektu Přeno-
6
sitelné kompetence. Jeho cílem je podpořit budoucí
uplatnění žáků na trhu práce v Ústeckém kraji.
PŘÍSPĚVKY ŠKOLE
||
||
||
a) roční školné
- obor Aplikovaná chemie 8 000 Kč
b) roční příspěvek
- Sdružení rodičů a přátel školy 200 Kč
c) možné příspěvky na jednotlivé akce školy
www.educhem.cz
chemie a chemický průmysl
7
CHEMICKÝ
PRŮMYSL
v Ústeckém kraji žije
Chemie a severozápadní Čechy patřily vždy k sobě.
Dnešní Ústecký kraj je vzhledem k celé České republice vnímám jako centrum chemického průmyslu,
což je však často chápáno jako negativní informace.
A to z důvodu, že chemický provoz je často vnímám
jako něco nebezpečného, zastaralého či čichově nepříjemného. Něco pravdy na tom je, nicméně bez chemických továren se moderní civilizace neobejde. To,
co se změnilo je většinou veřejnosti skryto:
MODERNÍ TECHNOLOGIE
Není pravda, že továrny jsou zastaralé. Za posledních
15 let prošly všechny velké chemičky v Ústeckém kraji finančně náročnou technologickou rekonstrukcí,
a proto jsou mnohdy podobné ostatním průmyslovým podnikům.
VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Stále platí, že v případě nehody nebo přírodních katastrof, jako jsou například povodně, jsou chemické
továrny pro své okolí rizikové. Ne sice jako jaderná
elektrárna, přesto by dopady byly veliké. Standardní
provoz nemá na životní prostředí svého okolí velký
vliv – to je veliký rozdíl od minulých dob, kdy měly
chemické provozy ničily (spolu s povrchovou těžbou
hnědého uhlí a elektrárnami) např. na krušnohorské
lesy, či čistotu vody v řekách.
NEBEZPEČNOST
Platí zde pravidlo: čím větší možné nebezpečí, tím
přísnější bezpečnostní předpisy. Chemické továrny
mají přísná pravidla, a proto v nich nedochází k častým haváriím, které by poškozovaly své okolí. Lidské
chyby však nikdy nelze vyloučit, a proto je většina továren mimo obydlené oblasti.
DŮLEŽITOST PRO ÚSTECKÝ KRAJ
Chemický průmysl patří mezi největší a hlavně dlouhodobé zaměstnavatele. Podporuje rozvoj kraje různými formami a snaží se odbourávat negativní pohledy
veřejnosti. V jednotlivých městech: např. v Litvínově,
Ústí nad Labem, Lovosicích, kde chemické továrny
působí, se snaží nad rámec svých povinností finančně
podporovat rozvoj svých měst a mikroregionů.
Autor: Mgr. Viktor Koláček
Unipetrol RPA Litvínov
(bývalý Chemopetrol, a.s.)
Největší chemické firmy v Ústeckém kraji
Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem
Lovochemie, a.s. Lovosice
8
Počet osob, které chemie zaměstnává
6900
Podíl chemie na průmyslu v ÚK
0,1447 %
Počet firem chemického průmyslu v ÚK
254
chemie a chemický průmysl
9
SBG DRESDEN
ZAJIŠŤUJE ODBORNÉ PRACOVNÍKY PRO FIRMY
Odborní pracovníci pro hospodářskou sféru na území
Saska, východní části a celé Spolkové republiky Německo se vzdělávají v Saské vzdělávací společnosti pro
životní prostředí a chemické profese v Drážďanech
(Sächsische Bildungsgesellschaft für Umweltschutz
und Chemieberufe Dresden mbH, dále SBG). Jejích
služeb využívají hlavně společnosti zaměřené na oblasti chemie, biologie a technické ochrany životního
prostředí. SBG je totiž jejich kompetentním partnerem a kurzy pro odborníky, učně i mistry upravuje
s důrazem na konkrétní požadavky firem.
z hospodářské sféry nemohou podniky personálně či
věcně vždy zcela dostát všem požadavkům na vzdělávání. V tomto případě je SBG firmám partnerem a přebírá
tento úkol.
SBG Dresden si také uvědomuje, že firmy potřebují kvalitní mechatroniky. Žádají je hlavně firmy zaměřené na polovodiče a další oblasti špičkových technologií. Proto se společnost snaží předcházet nedostatku
těchto odborných pracovníků v oblasti bývalého „východního Německa“.
Zkušení učitelé, na praxi orientovaná metodika
a didaktika ve všech kursech, seminářích a denním
studiu zajišťují studentům vysokou úroveň vzdělávání.
Samozřejmostí jsou moderně vybavené učebny a technické vybavení.
Filosofií společnosti je snaha propojit profesní
vzdělávání v oblasti přírodních věd a techniky životního prostředí. Ve spolupráci s více než 120 firmami se soustředí jak na prvotní profesní vzdělávání,
tak na dosažení „mistrovského“ i následného studia.
Na institutu SBG působí i kreativní mistrovská škola
malířská a lakýrnická společně s drážďanským institutem pro floristiku. Jsou to nadstavbové stupně vzdělání, které mohou lidé získat, pokud si chtějí zvýšit
svou kvalifikaci. To, že tyto mistrovské školy působí
na půdě SBG je pro samotný institut velkým přínosem. Činnosti obou navíc daleko přesahují hranice
hlavního města Saska.
SBG je podle evropských směrnic uznávanou
vzdělávací organizací se zaměřením na ekologii. Je
také dvojnásobným nositelem projektu „Weltdekade“.
Ten vypovídá, že učni a žáci mistrovské školy patří
k nejlepším absolventům zkoušek u Průmyslové a obchodní komory (IHK) a řemeslnických komor (HK).
Institut působí v rámci tzv. duálního systému. To
znamená, že teoretická výuka probíhá v rámci státní
odborné školy a praktická část ve firmě. Díky komplexnosti profesí a stále narůstajícím požadavkům
10
SBG vzdělává studenty v oborech chemie, biologie
a fyziky: laboranty v oborech chemie, biologie, fyziky
a lakýrnictví, odborné pracovníky chemické výroby,
mechaniky procesů při úpravě povrchů, mechatroniky,
odborné pracovníky pro techniku odpadních vod a odborné pracovníky pro recyklaci a odpadové hospodářství.
SBG disponuje technickým zázemím pro praktické vzdělávání v oblasti přírodních věd a techniky
pro životní prostředí. Nabízí šest zkušebních a víceúčelových zařízení pro technické vzdělávání, fyzikálněchemické, analytické, mikrobiologické laboratoře. Dále
laboratoře buněčných kultur a laboratoř genových technologií, učebny IT a kabinet „elektro“.
Jak už bylo výše zmíněno, zájemci se s pomocí kurzů SBG mohou připravit například na mistrovskou
zkoušku pro získání kvalifikace „mistr v průmyslu“ pro
odborné oblasti: chemie, certifikovaný mistr v oboru
recyklace a odpadového hospodářství a údržby (úklidu)
měst, certifikovaný mistr v oboru pro oblast odpadních
vod…
Mistr v dnešní době musí disponovat odbornými
znalostmi, komunikačními, organizačními, kooperačními schopnostmi a uměním vést pracovníky.
Obsahová stránka a požadavky na zkoušky nástavbové kvalifikace u SGB jsou orientovány zvláště
na vyvinutí požadovaných kompetencí pro tyto
úkony.
Vedle nástavbového vzdělávání SBG nabízí pro firmy přesně dle požadavků rekvalifikace, doškolení, semináře a další podnikové vzdělávání.
SBG DRESDEN
SICHERT FACHKRÄFTEBEDARF DER WIRTSCHAFT
An der Sächsischen Bildungsgesellschaft für Umweltschutz und Chemieberufe Dresden mbH (SBG) werden
Fachkräfte für die sächsische, ostdeutsche und bundesweite Wirtschaft ausgebildet. Mit der Ausbildung
von Fachkräften, darunter Lehrlinge und Meister, hat
man bei dem Dresdner Bildungsträger die Interessen
der ausbildenden Betriebe in den Bereichen Chemieund Biowirtschaft und technischer Umweltschutz in
den Vordergrund gestellt.
Ein weiterer Schwerpunkt ist die Berufsausbildung
von Mechatronikern, welche in vielen Unternehmen
der Halbleiterindustrie und anderen Bereichen der
Hochtechnologie dringend benötigt werden. Die SBG
Dresden unterstützt Unternehmen damit gezielt bei
der Vorbeugung eines Fachkräftemangels und bei deren Ansiedlung an ostdeutschen Standorten.
Die tragende Unternehmensphilosophie der SBG
besteht in der Verbindung von naturwissenschaftlicher und umwelttechnischer beruflicher Bildung, die
sich im Verbund mit mehr als 120 Unternehmen auf
die berufliche Erstausbildung, Meisterausbildung und
Weiterbildung konzentriert. Im besonderen Maße
wird der Bildungsstandort auch von seinen kreativen
Meisterschulen der Maler- und Lackierermeisterschule
und dem Dresdner Institut für Floristik geprägt, die
weit über die Landeshauptstadt hinaus wirken.
Die SBG ist ein nach europäischen Richtlinien
anerkannter ökologieorientierter Lernort und zweifacher Weltdekade-Projektträger, dessen Lehrlinge und
Meisterschüler stets mit zu den besten Prüflingen der
Industrie- und Handelskammern sowie der Handwerkskammern gehören.
Die berufliche Erstausbildung erfolgt im dualen
System, d. h. die Unterweisung erfolgt zum einen theoretisch durch die staatliche Berufsschule und zum anderen praktisch durch das ausbildende Unternehmen.
Durch die Komplexität der Ausbildungsberufe und die
immer mehr wachsenden Ansprüche der Wirtschaft,
ist es vielen Unternehmen personell oder sächlich nicht
immer möglich, allein für die Umsetzung der Anforderungen der Ausbildungsverordnung des Berufes na-
chzukommen. In diesem Fall ist die SBG Partner der
Unternehmen und übernimmt Teile der Ausbildung.
Die SBG bildet in den Berufen Chemie-, Biologie-,
Physik- und Lacklaborant/-in, Chemikant/-in, Produktionsfachkraft Chemie, Verfahrensmechaniker/-in
für Beschichtungstechnik, Mechatroniker/-in, Fachkraft für Wasserversorgungstechnik, Fachkraft für
Abwassertechnik sowie Fachkraft für Kreislauf- und
Abfallwirtschaft ausgebildet.
Die SBG sichert allen Auszubildenden ein hohes
Niveau ihrer Ausbildung. Dafür stehen berufserfahrene Ausbilder, eine praxisgerechte Methodik und Didaktik in allen Kursen, Seminaren und Lehrgängen
sowie modern ausgestattete Seminarräume und technische Einrichtungen.
Die SBG verfügt für die praktische naturwissenschaftliche und umwelttechnische Ausbildung über
ein Technikum mit jeweils sechs Prüfungs- und Mehrzweckanlagen für die verfahrenstechnische Ausbildung, physikalisch-chemische, analytische, mikrobiologische, zellkultur- und gentechnische Labore,
Computerräume sowie ein Elektro-Kabinett verfügt.
Die SBG ist darüber hinaus in der beruflichen
Weiterbildung tätig. Die Vorbereitungslehrgänge auf
die Meisterprüfung zum Industriemeister Fachrichtung Chemie, dem Geprüften Meister für die Kreislauf- und Abfallwirtschaft und Städtereinigung, dem
Geprüften Abwassermeister...
Der Meister in der heutigen Zeit muss über Fachwissen, Kommunikations-, Organisations-, Kooperations- und Führungsfähigkeit verfügen. Die Inhalte
und die Prüfungsanforderungen der Aufstiegsqualifizierung an der SBG sind insbesondere durch ihre Handlungsorientierung darauf ausgerichtet, die geforderte
Handlungskompetenz zu entwickeln.
Neben der Aufstiegsfortbildung ist die SBG aber
auch Anbieter von Umschulungen, Anpassungsqualifizierungen, Seminaren und von betrieblicher Weiterbildung.
Autor: Mandy Rohde
Přeložila: Luise Zelenková
Sächsische Bildungsgesellschaft für Umweltschutz und Chemieberufe Dresden mbH
Gutenbergstraße 6; 01307 Dresden
Tel: +49 351 4445-60
E-Mail: [email protected]
Fax: +49 351 4445-612
www.sbgdd.de
chemie a chemický průmysl
11
CHEMIE
silný pilíř Ústeckého kraje
Než se chemie stala pravou vědou, byla řazena mezi
šarlatánské nauky. Dnes je to naopak tak propracovaná věda, že mnoho chemických procesů je pro
nás v pravém slova smyslu záhadou. Příliš si ani neuvědomujeme, že s výrobky spojenými s chemickým
průmyslem se setkáváme denodenně. Co je však důležitější je fakt, že právě Ústecký kraj se stal jakousi
„mekkou“ chemiků a pro značnou část obyvatel Ústecka je chemický průmysl zdrojem obživy.
BENZÍN Z UHLÍ
Historie tohoto odvětví v kraji má své kouzlo. Když
pomineme fakt, že na mosteckém hradu Hněvín
pobýval jeden z nejznámějších alchymistů magistr
Edward Kelley, ani bližší historie není fádní. Tak
například chemické závody v Litvínově budovalo během druhé světové války několik desítek tisíc zajatců
a totálně nasazených obyvatel tehdejšího protektorátu
Čechy a Morava. Továrna byla samozřejmě německá
a jejím úkolem bylo zásobovat válečnou frontu pohonnými hmotami - ty byly vyráběny z hnědého uhlí.
První roky továrny nebyly nijak růžové - po jednom
z náletů na chemičku v roce 1944 spojenci byl závod
ze 70 % zničen.
V současné době je Unipetrol RPA jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů na Mostecku a chemickému průmyslu se velice daří. Vždyť právě díky
této továrně mají lidé z Mostecka tramvajové spojení
k podniku. Od roku 1965 vede do závodů ropovod
Družba. O sedm let později se přestalo chemicky
zpracovávat uhlí. Působnost společnosti na poli chemie se stále rozšiřovala a dnes její zaměstnanci vyrábí
pro trh především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty, olejové hydrogenáty
a mnoho dalších výrobků.
JAKO V POHÁDCE
Příběh ústecké Setuzy připomíná americký sen. Vznik
společnosti se váže roku 1848, kdy sedlák, řezník
a uzenář Georg Schicht získal u mydláře v Mimoni
potřebné znalosti a na svou žádost dostal živnosten-
12
ské povolení k výrobě mýdla. Stejně jako se mnohý
americký sen začíná budova v garáži, i dnes velice
prosperující firma má své kořeny v ponurém sklepě
rodinného domu Rynolticích u Liberce. Do výroby
slavného mýdla s „jelenem“ byla zapojena celá rodina
a pochmurné začátky netrvaly příliš dlouho. Nejnadanější ze čtyř synů zakladatele Johann navrhl rodině
přestěhovat továrnu do Ústí nad Labem, kvůli jeho
strategické poloze. Rodina však návrh zamítla a snahu vybudovat novou továrnu ve Starém Městě u Děčína naopak zamítla obec ze strachu ze zápachu z varny mýdla. Nakonec přece jen došlo na slova Johanna
a během pár měsíců byla postavena továrna v dnešní
části města Ústí nad Labem – Střekov. Zajímavostí
určitě je, že Johannovi bylo v té době 27 let a brzy se
zařadil po bok Bati a podniku Škoda mezi nejznámější průmyslníky.
CO ANI VODA NEVZALA
Mezi další velice významné chemické podniky se
v Ústecku řadí Lovochemie Lovosice. Už v roce 1904
se v nově postavené továrně Adolfa Schrama začala
vyrábět kyselina sírová a superfosfát. Po druhé světové válce nic nebránilo rozvoji areálu a brzy patřil podnik mezi jeden z nejvýznamnějších chemický kombinátů a tato pozice byla posílena po spojení s továrnou
na umělé hedvábí. Ještě stále v živé paměti má určitě
každý devastující záplavy v roce 2002, ničivá voda se
nevyhnula ani areálu. Dnes se na tuto katastrofální
povodeň už jen vzpomíná a výroba hnojiv je v Lovosicích více jak sto let tradiční záležitostí.
OD LEŠTIDLA K LÉKŮM
Na Ústecku nevznikají jen výrobky určené pro další
zpracování či velkoodběratelům. Např. před dvěma
roky oslavila společnost Balakom Louny své sté výročí. S jejími výrobky se jistě setkal každý, kdo alespoň jednou maloval byt. Přestože tato společnost
jako první v Česku uvedla na trh bezaromátové barvy, tedy barvy se kterými se díky speciální receptuře
a minimu zápachu pracuje o mnoho lépe, její začátky
...
...spojené s výrobou leštidel na boty. To však netrvalo
dlouho a po patnácti letech přešla firma na výrobu
barev a laků z rostliných olejů a pryskyřic.
Své zastoupení v kraji má také chemický průmysl zaměřený na výrobu léčiv. V opuštěném Terezíně
v roce 1949 vznikl původně výzkumný ústav, v jednom z pracovišť se výzkum specializoval na boj se
slintavkou a kulhavkou. V tehdejší době totiž tato
choroba skotu doslova likvidovala poválečné zemědělství. Když v devadesátých letech byly laboratoře
nabídnuty k odprodeji, společnost Dyntec navázala
na dlouhou tradici firmy a dnes kromě vakcinací určených právě pro veterinární využití produkuje také
vakcíny pro kojence.
NEOMEZENÉ PŘÍLEŽITOSTI
Desítky firem rozprostřených po celém kraji, široké
spektrum zaměření výroby od anorganické chemie
přes kosmetiku, chemikálie určené pro automobilový
průmysl i stavebnictví, dusíkatá hnojiva či barvy…
tak by se dal shrnout stav chemického průmyslu v Ústeckém kraji. Stovky pracovních pozic čekají na ty,
kteří chtějí proniknout do tajemství této stále se rozvíjející vědy.
chemie a chemický průmysl
13
„MŮJ OBOR,
praxe a budoucnost“
Praxe ve všech oborech, nejen v těch chemických, je především o studentech, jejich dovednostech, přístupu k práci a příležitostech, které dostanou. Oslovili jsme proto několik studentů ze Střední školy Educhem, a. s. s následujícími otázkami:
Jakým způsobem jsem si vybíral školu?
Budu mít problémy najít práci po ukončení školy?
Jaké já mám zkušenosti s praxí?
Jaké informace mám od známých – jaké mají oni
plány?
Kdy jsem o praxi a potenciálním zaměstnání začal
poprvé uvažovat?
Líbilo by se mi pracovat ve firmě, kde jsem absolvoval praxi?
Jaké představy mám o svém budoucím
zaměstnání?
Co mě na praxi příjemně a nepříjemně překvapilo?
Proč je v současné době tak těžké sehnat práci?
1
3
Střední školu Educhem jsem si vybrala z jediného důvodu. Obor, který studuji si myslím, že má budoucnost.
Zkušenosti z praxe mám hodně velké, kolektiv lidí je příjemný, do práce mě opakovaně zapojují. O zaměstnání
jsem poprvé uvažovala v 17 letech, kdy jsem poprvé absolvovala brigádu v chemickém závodu („chemičce“) jako uklízečka.
Chtěla bych získat pracovní místo na tom samém místě, kde praxi
absolvuji. Příjemně mě překvapil kolektiv lidí a vybavení laboratoře.
Školu jsem si vybrala, protože mě zajímala chemie. Praxe mi dala dobré zkušenosti, které se mi budou určitě
v budoucnu hodit. O zaměstnání jsem ještě nějak moc
neuvažovala, ale určitě, když studuji chemii, tak později bych chtěla v tomto oboru dále dělat. Moc by se mi
nelíbilo dělat tam, kde mám teď praxi. V dnešní době je hodně těžké
sehnat práci. Myslím, že pokud nedostanu práci hned po škole, později
to bude mnohem těžší. Nejraději bych chtěla mít dobře placené místo v chemickém průmyslu. Na praxi mě překvapilo to, že mají pěkné
vybavení laboratoří a nepříjemně mě překvapilo to, že je tam špatný
kolektiv a nepříjemné pracovnice.
4
2
Tuto školu jsem si vybral
kvůli tomu, že mě chemie docela baví a hlavně, abych si udělal maturitu. Zkušenosti s praxí nemám skoro žádné, protože celé dny
jenom sedím a nic nedělám. Do práce
mě vůbec nezapojují. Ve firmě, kde jsem
absolvoval praxi, bych nikdy nepracoval, protože je to nezáživná práce a vůbec by mě to nebavilo. V dnešní době
je velice těžké si kvůli ekonomické krizi práci sehnat. Po ukončení školy si ale
myslím, že nebudu mít problém najít zaměstnání. Podle známých s profesí, co
bych chtěl vykonávat, nebudu mít problém s hledáním místa. O svém zaměstnání mám dobré představy, protože tohoto zaměření se světová ekonomická
krize nedotkla.
Střední školu Educhem jsem si vybrala, protože mě baví chemie a vše co se jí týče. Na praxi jsem byla
v Biologické čistírně odpadních vod. Můj cíl po škole je pokračovat dále na vysoké škole. Na místech,
kde jsem absolvovala praxi, se mi líbilo. Kolegové jsou velmi příjemní a moc hodní. Připravuji se do práce
a paní, která mě zaučuje, se mi věnuje a snaží se mi všechno vysvětlit a taky chtějí, abych si vše vyzkoušela
sama. V dnešní době je to těžké sehnat praxi, protože u nás máme plno nezaměstnaných, jinak řečeno
u nás je máme plno lidí a málo pracovních míst. Chtěla bych patřit mezi lidi, kteří tu práci našli, ale
nikdy nevím, jak to doopravdy bude. Slyšela jsem plno stížností, že si jich ti zaměstnanci nevšímají, ale jako jejich sen
by byl tam najít svou práci, protože se jim tam i přes to všechno líbí. Moje představa o zaměstnání je ta, že bych chtěla
pracovat jako laborantka. Na praxi mě nejvíce překvapilo chování zaměstnanců ke mně. Nic nepříjemného jsem nezažila. Jsem velice spokojená.
14
5
Tuto školu jsem si vybrala, protože nemusím daleko dojíždět a přijali mě bez přijímacích zkoušek. Na praxi mě to baví, jsou tam příjemní lidé. Když nejde o nic složitého, zapojují mě do práce také. Myslím, že to není přímo ten obor, ve kterém bych
chtěla pracovat a dále se rozvíjet. Nedělám to jen proto, abych měla maturitu a mohla dát studovat obor, který mě zajímá, ale vzhledem ke krizi, která vypukla, si nejsem
jistá, že bych našla lehce práci. Ale jsou spolužáci, kteří se o to opravdu zajímají a po škole by chtěli
v tomto oboru pokračovat. A představa o mém budoucím zaměstnání? Chtěla bych pracovat v oboru práv, ale pokud to nepřijde, samozřejmě využiju svých znalostí z této školy a budu pracovat v chemickém průmyslu.
6
Školu jsem si vybírala podle toho, co mě
baví, dle finančních možností, dle blízkosti školy mému bydlišti. Chtěla jsem
také maturitní předmět. Na praxi chodíme do litvínovského chemického areálu České rafinérské, a.s., do laboratoří. Získáváme tak
nové poznatky a zkušenosti s různými metodami a postupy, které se probírají ve škole, a v laboratoři nemáme
prostředky, abychom se mohli těmto metodám věnovat a vyzkoušet si je. Na praxi se seznamuji s chodem
v laboratoři, s novými lidmi apod. O potenciálním zaměstnání jsme začala přemýšlet asi ve 14 letech, když
jsem uvažovala o dalším vzdělávání. Chemie mě vždy
bavila a zajímala, tak jsem měla celkem jasnou představu o tom, jak budu studovat i co chci dělat. Na praxi
se mi líbilo. Firma, ve které mám praxi, je velmi moderně vybavená a lidi jsou tam velice ochotní a vstřícní.
Na praxi mě příjemně překvapilo velice moderní vybavení laboratoře, množství velice zajímavých analytických metod a systém dokumentace. Nepříjemně snad
jen to, že počet laborantů se v laboratořích neustále
snižuje, takže v budoucnu bude hodně lidí bez práce.
Dnes vlastně každý musí mít maturitu, aby mohl něco
dělat, a to ne vždy zrovna to, co by ho bavilo nebo čím
se vyučil. Další věcí je to, že snad všude chtějí firmy
o zaměstnancích nějakou praxi, aby měl za sebou, než
ho přijmou. Proto jsou praxe na středních školách velice
důležité. Myslím si, že po ukončení školy nebudu mít
problém najít zaměstnání. Po ukončení střední školy
chci dále studovat na vysoké chemické škole a chemie
je dnes obor velice perspektivní a rozvíjející se. Někteří
moji spolužáci se chemii v budoucnu nechtějí zabývat
vůbec a chtějí si najít uplatnění v jiných oborech zaměstnání. Jiní chtějí studovat stejně jako já na vysoké
škole a pracovat v chemickém průmyslu. Chtěla bych
dále studovat obor chemické technologie a dále najít
místo chemického technologa, popřípadě bych mohla
najít uplatnění jako laborant v chemické laboratoři.
7
Školu jsem si vybíral sám.
Moc mi pomohli exkurze na dni otevřených dveří
na několika školách. Zkušenosti z praxe? No mám
pocit, že ji celkem rozumím, ale rozhodně musím ještě na tom pracovat. Pomohlo by, kdyby se mi tam někdo mohl věnovat a vysvětlit mi. Všechno, co znám
má totiž z manuálu do budoucna. Určitě
by se mi líbilo procovat ve firmě, ve které jsem momentálně na praxi. V současné době je těžké sehnat práci především
kvůli velké nezaměstnanosti a též k tomu
přispívá, že hodně dětí se hlásí na jednoduché obory jako například kuchař / číšník. Je jich tolik, že práce v tomto oboru prostě neseženete. Po ukončení školy by se ale určitě dalo něco sehnat. Chemie je snad všude. Chemici a ti, co tomu
rozumí je málo, takže šance je veliká. Informací od známých o praxi mám dost,
hlavně od lidí, co jsou v laboratořích. Byl
jsem docela zklamaný, když jsem zjistil,
že lidi na praxi dělají fůru věcí, o který já jenom sním a koukám buď jenom
do manuálu či na pracovníky, jak okolo běhají. Většina spolužáků ze třídy je
toho názoru, že nebudou pracovat v chemickém průmyslu. Moje plány jsou asi
takové, že se budu držet chemie a hledat zaměstnání v tomto odvětví. Příjemně překvapení z praxe nemám asi žádné. Maximálně jen to, že můžu končit
dřív. Nepříjemné překvapení bylo to,
že jsem čekal nějakou práci a ne jen sezení u stolu a koukání do blba. Prostě řečeno, nudu jsem na praxi nečekal.
chemie a chemický průmysl
15
Jméno: Vladimír Šachl
Věk: 61 let
Vzdělání: Střední odborná škola chemická, doplňkové pedagogické vzdělání
Zaměstnání: Střední škola EDUCHEM, a. s.
Jakým způsobem jste si vybíral školu?
Pracoval jsem v chemických závodech a byl jsem osloven, abych znalosti ze svého zaměstnání využil při učení.
Myslíte si, že se představa o středních odborných
školách a řemeslech od doby vašeho studia nějak
změnila?
Samozřejmě, výrazně. Řemesla se po revoluci stala jaksi podřadnými. Začal vládnout trend, že kdo nemá
maturitu, je vlastně skoro méněcenný. To se odráží v tom,
že při výběru školy chce každý rodič, aby dítě mělo maturitu bez ohledu na jeho prospěch a schopnosti.
Máte pocit, že vaše vzdělání probíhalo jinak (hůře/
lépe), než jakým způsobem probíhá dnes?
Nemyslím, že hůře nebo lépe, ale určitě jinak. Nyní
mají žáci větší možnosti, lepší vybavení škol. Ale na druhou stranu jsou na ně kladeny větší nároky, dostávají
mnohem více informací a mnohdy nejsou schopni rozlišit, co je důležité a co ne.
Jaké hlavní problémy vidíte v současném nastavení školství a odborných předmětů?
Problém je v malém počtu žáků a velkém množství
škol, proto si každý může zvolit jakoukoli školu. Školy již
nevybírají kvalitní žáky jako dříve, berou každého. V odborných předmětech je problémem nedostatečné sepjetí teorie a praxe.
Jaký předmět by dle vašeho názoru bylo dobré
posílit nebo úplně chybí?
Nemám pocit, že by nějaký chyběl, alespoň co se týče
chemie. Někdy se žákům zdá, že je příliš mnoho všeobecných předmětů, ale většinou je to nutné k všeobecnému rozhledu.
Jak vidíte dnešní absolventy středních odborných
škol, co jim chybí?
Určitě jim chybí praktické dovednosti, i když mnohdy některým i teoretické znalosti.
16
Co vnímáte jako největší problém absolventů
v praktickém uplatnění?
Nedostatek pracovních míst, ale především to, že
není situace ve školství nijak regulována. Dříve se žáci
umísťovali dle toho, v jakém oboru byl přetlak či nedostatek. Dnes je to plně v režii dětí a rodičů a tím se stává, že je v některých oborech absolventů příliš a v některých málo.
Jaké vidíte hlavní překážky k vytvoření fungující
a trvalé spolupráce škol a firem, která by směřovala k požadovanému systému vzdělávání?
Je nutné najít firmu, která bude ochotna spolupracovat. Školy většinou zájem mají, ale u zaměstnavatelů je to
mnohdy horší. Také by bylo dobré, kdyby firmy žákům
nabízely stipendia.
Váš názor na současné nastavení praxí
pro studenty?
V naší škole mám dobré vztahy s lidmi z praxe, ale
mnohdy to tak není. Navíc si myslím, že by se mělo
do jednání o praxích více zapojit vedení školy a nikoli jen
učitel díky známostem.
Myslíte si, že absolventi středních odborných škol
vycházejí s dostatečným rozsahem informací
a schopnostmi zapojit se do pracovního procesu?
Ne všem zůstávají v hlavě informace ze školy. V dnešní době je dobré, že plno věcí se dá najít a dohledat. Ale
jsou určité stěžejní znalosti, které by žáci měli bezpodmínečně znát po ukončení školy. Bohužel to mnohdy není
pravidlem.
Čím si myslíte, že to je způsobeno?
Tím, že se nyní neselektují žáci dle prospěchu. Dříve jim bylo již na základní škole doporučeno, kam jít dál,
kam rozhodně nejít, ale dnes může kdokoli kamkoli. Navíc školy berou většinou bez přijímaček, takže ani zde nefunguje síto schopných a méně schopných žáků.
ODBORNÁ PRAXE
pohledem lektora a mistra
Jméno: Pavel Weigner
Věk: 60 let
Vzdělání: Střední průmyslová a chemická škola v Mostě
Zaměstnání: vedoucí projektu v UNIPETROL RPA
Jakým způsobem jste si vybíral školu?
Původně jsem chtěl studovat zemědělskou školu. Tu
ale pro malý zájem ten rok neotevřeli, tak jsem nastoupil
na chemické učiliště. Následně jsem si večerně dodělal
střední školu v oboru.
Co vnímáte jako největší problém absolventů
v praktickém uplatnění?
Malý smysl pro zodpovědnost a špatné komunikativní dovednosti.
Myslíte si, že se představa o středních odborných
školách a řemeslech od té doby nějak změnila?
Jaké vidíte hlavní překážky k vytvoření fungující
a trvalé spolupráce škol a firem, která by směřovala k požadovanému systému vzdělávání?
Ano, dříve byla přímá vazba mezi školou a fabrikou,
pro kterou se žák učil nebo studoval. Tomu odpovídala
i osnova školy. Dnes je to příliš rozvolněné. Školy učí často bez ohledu na realitu praxe.
Váš názor na současné nastavení praxí
pro studenty?
Máte pocit, že vaše vzdělání probíhalo jinak (hůře/
lépe), než jakým způsobem probíhá dnes?
Dnes mají žáci veliké možnosti: knížky, internet,
cestování… To všechno bylo dříve omezené. Nicméně
kvalitativně šlo vzdělání spíše dolů. Téměř vymizel zápal,
nadšení.
Jaké hlavní problémy vidíte v současném nastavení školství a odborných předmětů?
Peníze. Ochota firem zabývat se dlouhodobými vztahy se školami. Ale postupně se to mění.
Alibistický přístup z obou stran, i když opět se blýská na změny.
Myslíte si, že absolventi středních odborných škol
vycházejí s dostatečným rozsahem informací
a schopnostmi zapojit se do pracovního procesu?
Informací mají dost, ale moc je neumí aplikovat a následně s nimi pracovat.
Čím si myslíte, že to je způsobeno?
Asi největším problémem je přístup žáků. Obecná
chuť chtít se něco naučit a ne jen získat maturitu. Žít, ale
ne jen přežít.
Nedůslednost při výuce (alibismus). Nesprávné ověřování znalostí. Žáci někdy s úspěchem aplikují metodu:
naučit, projít zkouškou a zapomenout.
Jaký předmět by dle vašeho názoru bylo dobré
posílit nebo úplně chybí?
Vaše postřehy a poznámky k tématu:
V chemii by se asi nejvíce měla škola soustředit na reálné provozy. Vyučované technologie by měly být aktuální, zaměřené na realitu.
Jak vidíte dnešní absolventy středních odborných
škol, co jim chybí?
Uvědomění si, že škola je přípravou na reálné zaměstnání. Jsou výjimky, ale většina absolventů dozrává až
v zaměstnání.
V nedávné minulosti byla realita taková, že bylo obtížné umístit studenta do praxe. Když konečně student
přišel na pracoviště, tak neprojevoval zájem, chtěl si to
hlavně v klidu odsedět, přečíst „knížku“ a pochopitelně
toto vyhovovalo i operátorům. Student byl v „koutě“, nemohl negativně ovlivnit proces, operátor nemusel kontrolovat a školský dozor měl umístěného studenta do praxe
a všichni byli vlastně v pohodě! V lepších případech dostal student reglement a ze strany školitelů bylo „uděláno“
zadost. Efekt stejný!!!
chemie a chemický průmysl
17
CHEMIE
je (nejen) věda
Chemie bývá obvykle jedním z nejméně oblíbených
školních předmětů. A proč vlastně? Možná proto, že
ji často vyučuje podivín v bílém plášti, kterému se
sem tam nějaký ten pokus nepovede a pak se musí
evakuovat celá škola. Většina lidí si navíc myslí, že
to, co se má učit, je naprosto k ničemu a že to nikdy
v životě nevyužije. Něco na tom bude, ale zas tak jednoduché to není.
stroj, který stanovuje kvalitu a kvantitu redukovatelných nebo oxidovatelných látek na rtuťové kapkové
elektrodě. Možná si řeknete, že je to sice hezké, ale
v běžném životě tak nějak polarograf nevyužíváte.
Proto tu máme další příklad.
S chemií se to má asi tak, že je vlastně úplně všude. Nevěříte? Bez ní byste třeba nemohli poslouchat
„empétrojku“ nebo si hrát s mobilem, protože by neexistovaly baterie. Obarvit si vlasy? Možná tak hennou
nebo odvarem z cibule. Léky na chřipku? Leda tak
od babičky. Takhle bychom mohli pokračovat ještě
hodně dlouho.
Úplně běžně se mi stává, že přijdu do místnosti, kde
má minimálně polovina lidí brýle. Logicky by to
mohlo znamenat, že ta polovina lidí s brýlemi má
horší zrak, než ta druhá polovina bez brýlí. Jenže ne
vždy tak tomu musí být. Co když někdo nosí kontaktní čočky?
DOBŘE, ALE CO S TÍM MÁM
SPOLEČNÉHO JÁ?
Bez chemie to prostě nejde. A chemie potřebuje chemiky. I když je Česká republika ve světovém měřítku
poměrně malou zemí, má u nás chemie dlouholetou
tradici. Podívejme se aspoň na dva asi nejznámější
příklady.
Každý rok je ve švédském Stockholmu udělována
série Nobelových cen v několika kategoriích. Jednou
z nich je právě chemie, což není náhoda, protože Alfred Nobel byl významným švédským chemikem.
Před smrtí se rozhodl velkou část svého majetku věnovat na podporu vědy a umění, a proto každý vítěz
dostane kromě medaile a diplomu také finanční odměnu – 10 milionů švédských korun (tedy něco kolem 25 milionů
českých korun) není zrovna málo.
Víte, jak přišel Alfred Nobel k takovému jmění?
Prvním Čechem, který kdy
získal Nobelovu cenu byl v roce 1959 Jaroslav
Heyrovský. A hádejte v jakém oboru? Samozřejmě
za chemii. Konkrétně za objev polarografické metody
a jejího využití v analytické chemii. Vynalezl polarograf, veskrze jednoduchý, o to však geniálnější pří-
18
NECHCI NOSIT BREJLE!
Kontaktní čočky nosí lidé po celém světě. Někteří je střídají s brýlemi, berou si je třeba na sport, zatímco někteří se prostě nesmíří s tím, že by měli nosit
brýle. Jsou naprosto běžnou součástí života. A jejich vynálezcem byl
Čech. Jmenoval se Otto Wichterle a přístroj na odlévání gelových
kontaktních čoček se mu podařilo sestrojit z dětské
stavebnice Merkur (to je taková ta stavebnice s dírkami a spoustou šroubků) s dynamem z jízdního kola.
Jak prosté.
31. BRCHBO LIBEREC
Brchbo není překlep, ale zkratka 31. brigády radiační,
chemické a biologické ochrany, nebo-li elitní chemické jednotky v Liberci. Chemie se totiž hojně využívá také pro vojenské účely, a to nejen ve formě tvorby
biologických zbraní, jako spíše pro odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení.
Česká armáda rozhodně nepatří mezi největší
na světě, její síla je však ve specializaci. Proto jsou
ve světě ceněny například české polní nemocnice
a právě liberecká chemická jednotka, která má dobré
jméno i na světové úrovni. Zúčastnila se například
pověstné operace Pouštní bouře, v současné době působí v Afghánistánu.
BEZ CHEMIE TO PROSTĚ NEJDE
Z těch několika málo příkladů je jasné, že chemie je
opravdu všude a jinak to ani nejde. Rozhodně to není
věda pro každého, ale má své nepopiratelné kouzlo.
Dá se studovat nejen na střední a vysoké škole, ale
chemici se dost často učí celý život. Což má tu výhodu, že je pak většinou nikdo nezkouší a neznámkuje.
A pokud byste náhodou nevěděli odpověď na otázku, kde přišel
Alfred Nobel ke svému jmění, prozradím vám to. Vynalezl dynamit.
Byla to tehdy taková bomba, že mu
to přineslo obrovskou slávu a peníze. Pokud by vás to inspirovalo k tomu, že byste
sami chtěli něco vynalézt a zbohatnout, dejte si pozor,
abyste neskončili jako ten chemik v bublině. Byla by
to škoda.
Foto: http://www.quido.cz/osobnosti/heyrovsky.htm(1)
www.wikipedia.cz (2)
Bc. Jan Jindra
VTIP
Studentka chemie přijde žádat o ubytování a paní bytná říká: „Slečno, vy máte ale štěstí. Před vámi tady bydlel
chemik.”
Slečna se podívá na koberec, uvidí tam skvrnu a vyzvídá: „A tohle to je po tom chemikovi?”
„Ne,” vrtí hlavou bytná. „To JE ten chemik!”
chemie a chemický průmysl
19
Co jste určitě
NEVĚDĚLI
KŘEMÍKOVÉ SOUČÁSTKY
ZE SCHRÁNEK ROZSIVEK
LOKALIZOVANÝ ELEKTRON
V ATOMÁRNÍM OBALU
Rozsivky jsou hnědé řasy z rodu Chromaveolata s křemičitou schránkou. Každá rozsivka vypadá jako Petriho miska. Jednotlivé buňky jsou ve dvou složitě ornamentovaných
křemičitých miskách, jedna je větší, druhá menší a zapadají
do sebe.
Když Rutherford svými experimenty v roce 1911 prokázal,
že atomy mají malé kompaktní, kladně nabité jádro, bylo
jasné, že elektrony jsou nějakým způsobem lokalizovány
v jeho okolí. K popisu se přímo nabízel planetární model,
ve kterém by elektrony kroužily kolem jádra, stejně jako
planety ve sluneční soustavě obíhají kolem Slunce.
Schránky rozsivek mají cca 10 mikrometrů v průměru
a jsou rozmanitých tvarů – válcové, trojúhelníkové nebo
ve tvaru hvězd.
Nová technologie přetváří tyto tvary do křemíkových
součástek. Principem je povaření křemičitých schránek
s hořčíkem při 650°C. Hořčík reaguje s křemíkem v oxidu
křemičitém na oxid hořečnatý a původně křemičité schránky se promění ve směs oxidu hořečnatého a křemíku. Ten
se propláchne kyselinou, která odstraní oxid hořečnatý
a zůstane pouze čistý křemík.
Využití těchto schránek je možné v nanotechnologiích
jako miniaturních plynových detektorů nebo nových generací baterií.
Autor článku: Stanislav Mihulka, www.osel.cz
Bohrův model atomu z roku 1913 vycházel z toho,
že elektrony se v atomárních obalech nesměly pohybovat
po libovolných drahách, ale jen po určitých drahách splňujících do modelu z vnějšku dodaná pravidla. Bohrův model
úspěšně popsal spektrum
atomu vodíku, nicméně pro
popis dalších kvantových
systémů musela vzniknout
regulérní kvantová teorie.
V běžných atomech platí
pravidla kvantové teorie
a elektrony mají nenulovou
pravděpodobnost výskytu
Lokalizovaný
v různých místech atomárelektron
ního obalu. Tyto pravděpodobnosti vytvářejí tzv. orbitaly. U elektronu nemůžeme
současně znát jeho polohu a hybnost. Uměle lze ale vytvořit vysoce excitované atomy (tzv. Rydbergovy atomy), které mají velikost téměř 1 mm. V takových atomech lze pomocí laseru a cílených impulzů elektrického pole připravit
elektrony na lokalizovaných drahách. Elektrony se po několik oběhů chovají jako klasické částice obíhající atom podobně jako planety obíhají Slunce. Poprvé se to podařilo
pracovníkům Univerzity v Rice v roce 2008.
Zdroj: University of Rice
Centrická rozsivka
20
NEJMENŠÍ MOŽNÝ VYPÍNAČ –
KONTAKT ZAJIŠŤUJE JEDINÝ ATOM
ZLATA
Vědci sestrojili zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)
nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde
o nejmenší možné řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde
o využití technologie, pro kterou se razí označení MCBJ
(Mechanically Controllable Break Junction).
Základem technologie MCBJ je substrát tvořený bronzem s příměsí fosforu. Tato látka je volena pro určitý stupeň pružnosti. Na povrch takové základny se nanese tenká
izolační vrstva z umělé hmoty (polyimid), na tu pak teprve
tenoučký zlatý film (120 nm). Proužek zlata je vytvořen
elektronovou litografií do tvaru špiček dotýkajících se velmi
úzkým hrdlem (okolo 100 nm). Pod tímto zúžením je tenká vrstva umělé hmoty odleptána, aby zlatý proužek visel
volně v prostoru. Konečná fáze spočívá v ohýbání bronzové
základny. Tlak na základnu s cílem jí prohnout se provádí
tyčinkou. To umožňuje postupovat s přesností mikrometru. Nejužší místo hrdla
tvořeného zlatým proužkem
se začne protahovat „jako
žvýkačka“ až do bodu, kdy
se přetrhne. V tomto bodě
se vyvíjený tlak na ohyb záDvě metalické elekkladny poněkud sníží. Tím
trody se sub-atolze docílit toho, že se atomy
márním rozpojením
zlata začnou znovu téměř
dotýkat jeden druhého. Přibližování elektrod lze takto
docílit s přesností stokrát větší, než-li je velikost jednoho
atomu.
Vzniklé hroty elektrod mají tvar „pyramid z kulečníkových koulí“, přičemž špičku takové pyramidy tvoří jediný
atom. Když se oba konce k sobě dostanou na vzdálenost
0,1 nanometru, začne zařízení fungovat jako miniaturní
spínač. Vrcholy zlatých pyramid jsou totiž pastí pro jiné
molekuly. Chycené molekuly v takovém obvodu získávají
zajímavé vlastnosti a prapodivně se chovají v elektrickém
poli. Když se například zvýší napětí, chycená molekula vodíku začne náhle mezi oběma zlatými hroty divoce
vibrovat. V tom okamžiku odpor takového obvodu prudce
klesne. Tak se stalo, že mladík přišel k objevu nejmenšího vypínače na světě, jehož „zapnuto“ a „vypnuto“ závisí
pouze od toho, zda necháme molekulu vodíku mezi dvěma
zlatými hroty třepat, či ne.
Autor článku: Josef Pazdera, www.osel.cz
NOVÉ FORMY UHLÍKU
Ze základních znalostí chemie víme, že se uhlík nejčastěji
vyskytuje ve dvou formách, a to jako grafit a diamant. Grafit je forma uhlíku s šestiúhelníkovou krystalovou mřížkou
připomínající včelí plástve. Diamant je forma uhlíku s diamantovou krystalovou mřížkou, která představuje nejtěsnější možné uspořádání atomů se čtyřmi vazbami.
Dalšími formami uhlíku jsou podle posledních objevů
fulerény, nanotrubice a nanopěna. Fulerény jsou látky složené ze sférických molekul uhlíku tvořených dutou klecí
z mnoha atomů. První 60-ti atomový fulerén byl syntetizován v roce 1985. Připravují se uměle pyrolýzou organických
sloučenin laserem.
60-ti atomový fulerén
Nanotrubice jsou podobné struktury, s tím rozdílem,
že místo koule připomínají válec, který může být libovolně
dlouhý a vnitřní objem nemusí být uzavřený.
Uhlíkovou nanopěnu vytvořil tým vědců z australské národní laboratoře poté, co vystavili uhlíkový terčík
v argonové atmosféře
působení výkonného
laserového pulsního
systému s frekvencí 10
tisíc pulzů za vteřinu.
Mikrostruktura, která
se vytvořila po zahřátí
na teplotu 10 000°C,
připomíná pospojouhlíková nanopěna
vané sítě uhlíkových
trubiček dlouhých pouze 5 nm. Nejzajímavější vlastností
nanopěny je to, že vykazuje magnetické vlastnosti, které
po několika hodinách při pokojové teplotě ztrácí. Vědci
zkoušejí využití nanopěny při léčbě nádorů.
Autor článku: Martin Žáček,
Aldebaran bulletin
chemie a chemický průmysl
21
CHEMIE
ve světě počítačů
Žádný vědní obor se v dnešní době neobejde bez použití počítačové techniky a programů, které vědcům
značně pomáhají v jejich práci. Samozřejmě nelze
srovnávat vybavení vědeckého pracoviště s tím, co má
k dispozici
„obyčejný
smrtelník“,
ale zkusme
se podívat,
jaké volně
dostupné
softwarové
pomocníky
má k dispozici, pokud
Zdroj obrázku:
si chce rozhttp://www.ecobyte.com/periodictable/
šířit své obzory.
Po zadání slov „chemické programy“ nebo „chemie“
do internetového vyhledávače nalezneme mnoho
odkazů na relevantní stránky. Při jejich procházení zjistíme, že mnoho z nich jsou velmi jednoduché
a užitečné programy,
které většinou vytvořili sami studenti pro
zjednodušení svého
studia.
Usnadnit si můžeme
vedení laboratorních
Zdroj obrázku:
prací, dále si můžeme
http://www.slunecnice.cz
ověřit znalosti o chemických prvcích v různě zpracovaných periodických
tabulkách. Můžeme také správně pojmenovávat molekuly sloučenin jejich názvoslovím a vytvářet z nich
3D objekty, s kterými lze pohybovat a následně ex-
portovat do CAD programů. Všechny získané poznatky lze také otestovat. Kromě volně dostupných
(free) verzí programů jsou na mnoha internetových
stránkách k dispozici i studentské verze programů
Zdroj obrázku:
http://boinc.berkeley.edu/
placených, které se jistě vyplatí vyzkoušet.
Trochu jinou kategorií, jak přijít do styku nejen s chemií, je projekt BOINC americké univerzity v Berkeley. Ten používá jinak nevyužité výpočetní síly
počítačů k distribuovaným výpočtům řešícím malé
projekty z mnoha problémových oblastí (ty zahrnují lékařství, biologii, matematiku, fyziku, astronomii a jiné). Každý, kdo se chce do projektu zapojit,
si stáhne klienta (program), vybere projekt, který by
rád podpořil a nechá na svém počítači běžet aplikaci
zpracovávající přidělené úkoly.
Je mnoho cest, jak si rozšířit své znalosti, jakou z nich
se vydáte, záleží jenom na vás.
Další zajímavé odkazy:
http://www.anachem.umu.se/cgi-bin/pointer.exe?software
http://chemware.co.nz/
http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/programy/programy.htm
http://www.slunecnice.cz/rodina-domacnost/vzdelavani/chemie/
22
Autor: Bc. Jana Egerová
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
Usilujete o
Rozvoj
Společnosti
Chybí Vám
Kvalifikovaní
Pracovníci
Využijte
náš projekt
CZ.1.07/1.1.13/11.0002
www.asistencnicentrum.cz
www.projektvykop.cz
Partneři projektu:
Asistenční centrum, a.s.
Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem - Stříbrníky, p.o.
Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří
Střední škola stavební, Teplice, p.o.
Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703, p.o.
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
1
Q
7
P
6
O
5
N
4
M
3
L
2
K
87 Fr
0,86
Francium
Francium
8
2
18
32
18
Radium
Radium
226,03
5 000
88 Ra
0,97
II
Baryum
Baryum
2
8
18
32
18
9
2
2
8
18
18
9
2
2
8
18
9
2
2
8
9
2
IV.B
III
Aktinium
Actinium
227,03
10 700
89 Ac
1,0
III
Lanthan
Lanthanium
138,91
6 170
57 La
1,1
III
Yttrium
Yttrium
88,91
4 470
39 Y
1,1
III
Skandium
Scandium
44,96
3 100
21 Sc
1,2
III,IV
2
8
18
32
18
10
2
2
8
18
19
Thorium
Thorium
232,04
11 700
90 Th
1,1
IV
Cer
Cerium
32
8 Protaktinium
2 Protaktinium
18
2
8
18
32
21
9
2
231,04
15 400
91 Pa
1,1
IV,V
2
9
2
8
18
22
8
2
2
8
18
32
12
2
2
8
18
13
1
2
8
13
1
Praseodym
Praseodym
20
VI.B
VII.B
Unh
Uran
Uranum
238,03
19 000
92 U
1,2
III,IV,V,VI
Neodym
Neodymium
144,24
7 000
60 Nd
1,1
III
Unilhexium
106
263,92
Wolfram
Wolframium
183,85
19 300
74 W
1,3
II,III,IV,V,VI
Molybden
Molybdaenum
95,94
10 200
42 Mo
1,3
II,III,IV,V
Chrom
Chromum
52,00
7 190
24 Cr
1,6
II,III,IV
Uns
145
61 Pm
1,1
III
Unilseptium
107
262,12
Rhenium
Rhenium
186,21
21 000
75 Re
1,5
I,II,IV,VI,VII
Technecium
Technetium
97
11 500
43 Tc
1,4
VII
Mangan
Manganum
54,94
7 430
25 Mn
1,6
II,III,IV,VI,VII
2
8
2
8
18
32
23
Neptunium
Neptunium
237,05
19 500
93 Np
1,2
III,IV,V,VI
Promethium
2 Promethium
8
18
23
8
2
2
8
18
32
13
2
2
8
18
13
2
2
8
13
2
přechodné prv. alkalické kovy
kovy alk. zemin
halogeny
vzácné plyny vnitřně př. prvky
2
8
18
21
8
140,12
6 670
58 Ce
1,1
9
140,91
6 770
59 Pr
1,1
III,IV
2
Ha
III,IV
105
262,11
Tantal
Tantalum
180,95
16 600
73 Ta
1,3
V
Niob
Niobum
92,91
8 570
41 Nb
1,2
III,V
Vanad
Vanadium
50,94
6 110
23 V
1,5
II,III,IV,V
2
Ku
2
8
18
32
11
2
2
8
18
12
1
2
8
11
Hahnium
Hahnium
104
261
Hafnium
Hafnium
178,49
13 100
72 Hf
1,2
IV
Zirkonium
Zirconium
91,22
6 510
40 Zr
1,2
IV
Titan
Titanum
4 790
4 500
22 Ti
1,3
2
nekovy
polokovy
kovy
V.B
Kurčatovium
Kurčatovium
2
8
18
32
10
2
2
8
18
10
2
2
8
10
2
skupenství při 20 °C
pevné
Li
kapalné Br
plynné
H
III.B
2
8
18
32
24
8
2
2
8
18
24
8
2
2
8
18
32
14
Uno
Plutonium
Plutonium
244
19 800
94 Pu
1,2
II,IV,V,VI
Samarium
Samarium
150,40
7 540
62 Sm
1,1
II,III
Unniloctium
108
265
Osmium
Osmium
190,20
22 600
76 Os
1,5
2
8
18
32
25
8
2
2
8
18
25
8
2
2
8
18
32
15
Une
Americium
Americium
95 Am
1,2
243
11 700
III,IV,V,VI
Europium
Europium
151,96
5 260
63 Eu
1,0
II,III
Unnilennium
109
266
Iridium
Iridium
192,22
22 400
77 Ir
1,5
II,III,IV,VI
102,91
12 400
45 Rh
1,4
II,III,IV
Kobalt
Cobaltum
58,93
8 830
27 Co
1,7
II,III
Rhodium
Rhodium
2
2
8
18
16
1
2
8
15
Ruthenium
Ruthenium
101,07
12 200
44 Ru
1,4
III,IV
Železo
Ferrum
55,85
7 870
26 Fe
1,6
II,III
2
2 II,III,IV,VI,VIII
2
8
18
15
1
2
8
14
2
2
8
18
32
25
9
2
2
8
18
25
9
2
2
8
18
32
17
1
2
8
18
18
2
8
16
2
2
8
3
I.B
Uun
247
Curium
Curium
96 Cm
1,2
III
Gadolinium
Gadolinium
157,25
7 890
64 Gd
1,1
III
Ununnilium
110
Platina
Platinum
195,09
21 400
78 Pt
1,4
II,IV
Palladium
Palladium
106,42
12 000
46 Pd
1,3
II,IV
Nikl
Niccolum
58,70
8 900
28 Ni
1,7
II,III
2
8
18
32
27
8
2
2
8
18
26
9
2
2
8
18
32
18
1
2
8
18
18
1
2
8
18
1
I,II
Uuu
247
Berkelium
Berkelium
97 Bk
1,2
III
Terbium
Terbium
158,93
8 270
65 Tb
1,1
III,IV
Unununium
111
Zlato
Aurum
196,97
19 300
79 Au
1,4
I,III
Stříbro
Argentum
107,87
10 500
47 Ag
1,4
I
Měď
Cuprum
63,54
8 960
29 Cu
1,7
Uub
162,50
8 540
66 Dy
1,1
III
Ununbium
112
Hydrargyrum
Rtuť
200,59
13 500
80 Hg
1,4
I,II
Kadmium
Cadmium
112,41
8 650
48 Cd
1,5
II
Zinek
Zincum
65,38
7 130
30 Zn
1,7
II
II.B
8
2
2
8
18
32
28
251
Kalifornium
Californium
98 Cf
1,2
III
Dysprosium
2 Dysprosium
8
18
27
9
2
2
8
18
32
18
2
2
8
18
18
2
2
8
18
2
26,98 hustota kg/m
2 700
značka prvku
13 Al
1,5
elektronegativita
Hliník
český název
Aluminium
latinský název
III
VIII.B
hmotnostní číslo
elektronová konfigurace
oxidační číslo
VIII.B
protonové číslo
VIII.B
2
8
18
32
29
8
2
2
8
18
28
9
2
2
8
18
32
18
3
2
8
18
18
3
2
8
18
3
2
8
3
2
3
Einsteinium
Einsteinium
99 Es
1,2
254
Holmium
Holmium
164,93
8 800
67 Ho
1,1
III
Thalium
Thalium
204,37
11 800
81 Tl
1,4
I,III
Indium
Indium
114,82
7 310
49 In
1,5
III
Gallium
Gallium
69,72
5 910
31 Ga
1,8
III
Hliník
Aluminium
26,98
2 700
13 Al
1,5
III
Bor
Borum
10,81
2 340
5 B
2,0
III
III.A
2
8
18
32
30
8
2
2
8
18
29
9
2
2
8
18
32
18
4
2
8
18
18
4
2
8
18
4
2
8
4
2
4
Fermium
Fermium
100 Fm
1,2
257
Erbium
Erbium
167,26
9 050
68 Er
1,1
III
Olovo
Plumbum
8
2
18
32
32
8
2
2
8
18
32
8
2
2
8
18
32
18
2 Mendelevium
101 Md
1,2
258
Thulium
Thulium
168,93
9 330
69 Tm
1,1
II,III
Bismut
Bismuthium
208,98
9 800
83 Bi
1,7
6
2
8
18
18
6
2
8
18
6
2
8
6
2
6
8 Mendelevium
18
32
31
8
2
2
8
18
31
8
2
2
8
18
32
18
III,V
207,2
11 300
82 Pb
1,5
II,IV
121,75
6 690
51 Sb
1,8
III,V
Arsen
Arsenium
74,92
5 720
33 As
2,2
III,V
Fosfor
Phosphorum
30,97
1 820
15 P
2,1
III,V
Dusík
Nitrogenium
14,01
1,15
7 N
3,1
II,III,IV,V
Antimon
Stibium
5
2
8
18
18
5
2
8
18
5
2
8
5
2
5
V.A
Cín
Stannum
118,69
7 300
50 Sn
1,7
II,IV
Germanium
Germanium
72,59
5 350
32 Ge
2,0
IV
Křemík
Silicium
28,09
2 330
14 Si
1,7
IV
Uhlík
Carboneum
12,01
2 250
6 C
2,5
II,IV
IV.A
Nobelium
Nobelium
102 No
1,2
259
Ytterbium
Ytterbium
173,04
6 980
70 Yb
1,1
II,III
Polonium
Polonium
209
9 200
84 Po
1,8
II,V
Tellur
Tellurium
127,60
6 240
52 Te
2,0
II,IV,VI
Selen
Selenium
78,96
4 790
34 Se
2,5
II,IV,VI
Síra
Sulphur
32,06
2 070
16 S
2,4
-II,IV,VI
Kyslík
Oxygenium
16,00
1,31
8 O
3,5
-II
VI.A
-I
103 Lr
1,2
260
Lutecium
Lutecium
174,97
9 840
71 Lu
1,1
III
Astat
Astatium
85 At
1,9
210
-I,III,V,VII
Jod
Iodum
126,90
4 940
53 I
2,2
-I,V,VII
Brom
Bromum
79,90
3 130
35 Br
2,7
-I,V
Chlor
Chlorum
35,45
2,96
17 Cl
2,8
-I,III,V,VII
Fluor
Fluorum
19,00
1,56
9 F
4,1
8 Lawrencium
2 Lawrentium
18
32
32
9
2
2
8
18
32
9
2
2
8
18
32
18
7
2
8
18
18
7
2
8
18
7
2
8
7
2
7
VII.A
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
Aktinoidy
Lanthanoidy
2
8
18
32
18
8
I
1
223
2
Cesium
Cesium
8
2
8
18
137,33
3 510
56 Ba
0,97
II
18
8
I
132,91
1 870
55 Cs
0,86
Stroncium
Strontium
2
87,62
2 600
38 Sr
0,99
Rubidium
Rubidium
2
8
18
8
II
I
85,47
1 530
37 Rb
0,89
Vápník
Calcim
Draslík
Kalium
2
2
40,80
1 550
20 Ca
1,0
II
8
8
I
39,10
860
19 K
0,91
Hořčík
Magnesium
24,31
1 740
12 Mg
1,2
Sodík
Natrium
2
2
8
II
2
I
22,99
966
11 Na
1,0
2
8
18
18
8
1
2
8
18
8
1
2
8
8
1
2
8
1
Berylium
Berylium
9,01
1 850
4 Be
1,5
II
II.A
Lithium
Lithium
3 Li
0,97
2
I
6,94
2
534
2
Hydrogenium
Vodík
1,008
0,08
1 H
2,2
I
I.A
1
1
PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ
2
8
18
32
18
8
2
8
18
18
8
2
8
18
8
2
8
8
2
8
2
0
Radon
Radon
222
8,95
86 Rn
2,0
0
Xenon
Xenon
131,30
5,42
54 Xe
2,2
0,IV,VI
Krypton
Krypton
83,80
3,44
36 Kr
3,6
0,IV
Argon
Argon
39,95
1,64
18 Ar
3,9
0
Neon
Neon
20,18
0,83
10 Ne
4,0
0
Helium
Helium
4,00
0,15
2 He
4,5
VIII.A