ctvrtstol ceskeho ICT

Transkript

ZVLÁŠTNÍ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA | ZÁŘÍ 2015
čtvrtstol českého ICT-obalka.indd ob1
18.09.15 8:39
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44
-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%Ě¶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
&340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*«
&340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3.
."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+
6äMFUWÈNQPNÈIÈNFCâUÞTQĶÝOâNJ%ĶLVKFNF
*OGPSNBĲOÓTZTUÏNZ)&-*04
18.09.15 8:40
ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT
|
EDITORIAL
Vážené čtenářky,
vážení čtenáři,
dostalo od svých nizozemských kolegů osobní počítač
Philips. Úsměvné, že? Proto jsme z celé té záplavy vybrali jen ty opravdu nejdůležitější a prostor věnovali i jiným tematicky laděným článkům.
Věděli jste kupříkladu, že v IT původně pracovalo dajak určitě neuniklo vaší pozornosti, vydavatelství IDG
leko víc žen než mužů? Programování byla totiž půCzech Republic a spolu s ním jeho vlajková loď, magavodně především dámská doména. Ještě v roce 1994
zín Computerworld, letos slaví krásné výročí 25 let
byl podíl žen v IT na 38 procentech, což je v absolutexistence.
ních číslech o osm tisíc žen více než předloni.
Protože takové chvíle se často neopakují, ve vydavaVíte třeba, že počet českých firem, které se věnují
telství jsme se rozhodli, že by si naše narozeniny zaICT, se za posledních deset let stabilně drží kolem
sloužily menší oslavu. Namísto velkolepé party jsme
Radan Dolejš
30 tisíc? Nebo že prodej serverů na českém trhu za povybrali oslavu formou speciální přílohy Čtvrtstoletí česVedoucí projektu
sledních dvacet let vzrostl o 2 043 procent a notekého ICT, která bude mít daleko větší trvanlivost než
booků dokonce o 2 750? Nebo naopak že výdaje za audio- a videoněkolik skleniček kdesi u baru.
přístroje konstantně klesají už sedm let?
Při přípravě přílohy jsme si uvědomili, že byť se to nezdá, stejně
Pozornosti doporučuji také článek od analytika Michala Řičaře
starých firem z oblasti ICT je v Česku požehnaně. To nás samoz firmy Bisnode, který na základě získaných dat udělal poměrně
zřejmě těší, protože všichni víme, jak turbulentním oborem, kde kápečlivou a velice zajímavou analýzu stability ICT firem. V článku se
men nezůstává na kameni často ani měsíc, informační a telekomutřeba dozvíte, podle jakých snadno dostupných údajů můžete zjistit,
nikační technologie jsou.
jestli je váš partner spolehlivý či potenciálně nedůvěryhodný.
Ostatně to zjistíte i sami, pokud nahlédnete dovnitř přílohy a zaNa závěr přílohy Čtvrtstoletí českého ICT jsme zařadili několik
čtete se do článků. Snažili jsme se třeba vystihnout všechny milautorských příspěvků velkých osobností z oboru, každý z nich pojal
níky z domácího ICT za 25 let. Avšak aby se sem vešly všechny, to
svůj text jinak. Je to takové osvěžující čtení, ke kterému se i po leby naše příloha musela být asi tak dvakrát větší a nepsat o ničem
tech rádi vrátíte.
jiném.
Mimochodem, první zásadní zprávou, kterou jsme z českých
Přeji vám příjemné čtení a děkuji za vaši dlouholetou přízeň.
■
luhů a hájů dohledali, je, že Sdružení československých podnikatelů
IDG touto cestou děkuje všem, kteří se o vydání publikace zasloužili, zejména hlavním partnerům:
ZÁŘÍ 2015
čtvrtstol českého ICT.indd 3
|
3
21.09.15 11:21
Redakce časopisu Computerworld vyhlašuje 3. kolo soutěže
IT produkt 2015
Cílem je vyzdvihnout produkty s takovými vlastnostmi,
které přinášejí významné pozitivní odlišení od konkurenčních produktů
stejné kategorie. Může přitom jít o celkové inovativní pojetí produktu,
pozoruhodné funkční zdokonalení, výrazně zjednodušené ovládání
nebo třeba o výjimečně příznivou cenu.
Podrobná pravidla soutěže i další doplňující informace naleznete na adrese
cw.cz/it-produkt
Uzávěrka 3. kola přihlášek je 9. 10. 2015
O možnosti přihlásit produkty uvedené na trh po tomto datu se prosím informujte na [email protected]
IDG touto cestou děkuje dalším partnerům, kteří se o vydání publikace zasloužili:
4
|
ZÁŘÍ 2015
21.09.15 11:21
Obsah
ANALÝZA
Čtvrtstoletí českého ICT v číslech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Proměny českého IT z pohledu analytiků IDC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Java po 20 letech: Jak navždy změnila programování . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Ženy vystřídali muži. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Je IT obor stabilním a perspektivním odvětvím? Jak pro koho!. . . . . . . . . . 15
HISTORIE
Významné milníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Mooreův zákon po 50 letech: Minulost a budoucnost . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Microsoft oslavil 25 let Solitairu rozsáhlou královskou
on-line bitvou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Nejlepší vzdělávací hry 90. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Titulní strany prvních Computerworldů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
OSOBNOST
Fenomény doby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Můj pohled na IT z perspektivy 25 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
IT renesance 2.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
České IT: Od dinosaurů ke cloudu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Nejen o Invexu a obchodnících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Malé zamyšlení nad světem a budoucími trendy v IT . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
Velká datová revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
Pořád stejný kompromis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Nevidím žádného e-lídra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Nezastupitelná role médií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Lídři ztrácejí svá postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Korupce ničí byznys . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Internet: Byznys nečekaných možností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
ZÁŘÍ 2015
|
5
21.09.15 11:21
|
ANALÝZA
Čtvrtstoletí českého ICT v číslech
Informační a komunikační technologie významně ovlivnily životy lidí, organizací
i států. Mnozí jejich působení hodnotí pozitivně, sílí ale i negativní reakce.
Zcela konkrétně se tedy zeptejme, kdo měl před čtvrtstoletím doma osobní počítač,
kdo mobilní telefon a kolik z nás si dovedlo alespoň představit možnosti počítačových sítí? A právě tyto odpovědi nejlépe a nejobjektivněji charakterizují uplynulých
25 let ve světě informačních technologií.
LUKÁŠ KŘÍŽ
Telefonie a internet
Před 25 lety připadalo v České republice
15,72 pevné telefonní linky na sto obyvatel.
okusme se alespoň částečně zmapoJeště o jedno desetiletí dříve to bylo 11,43.
vat vývoj informačních a komunikačMaximální penetrace v populaci dosáhly
ních technologií v České republice.
pevné linky v roce 2000. Tehdy jich MezináDostupná data byla získávána metodickými
rodní telekomunikační unie evidovala 37,77
postupy, které se v průběhu let proměňona sto obyvatel. Následoval strmý sestup,
valy. I přesto nabízejí jistou kontinuitu a rozběhem něhož se zastoupení pevných linek
hodně zachycují trend. Veškerá data prev populaci dostalo zhruba na hodnoty roku
zentovaná v tomto článku pocházejí ze
1993, tj. pod 20. Průměr zemí Evropské
zdrojů ČSÚ, není-li uvedeno jinak.
unie se pohybuje zhruba na dvojnásobku.
Například společnost Gartner ještě
Počet bytových telefonních stanic v přev roce 1999 uváděla, že nejprodávanějším
počtu na sto domácností kulminoval podle
typem osobního počítače je „deskside“,
informací ČTÚ v roce 1999 na hodnotě
a rozlišovala také desktopy, notebooky, laptopy, ultramobilní
Fixní širokopásmové připojení ve vybraných zemích OECD, 2014
stroje a transportovatelné počítače. Zpětné
Pořadí Země
DSL
Kabel Optické/LAN Ostatní Celkem
1. Švýcarsko
28,4
14,4
4,3
0,3
47,3
srovnání u řady ukaza2. Nizozemsko
18,1
19,2
3,5
0
40,8
telů v podstatě není
3. Dánsko
20,7
11,5
8,1
0,4
40,6
možné, ale pro zá9. Německo
28,3
6,7
0,4
0
35,4
kladní orientaci histo21. Rakousko
17,9
8,4
0,3
0,1
26,8
rické údaje postačují.
27. Maďarsko
8
12,1
3,7
0
23,8
29. Česká rep.
9
4,9
3,7
0
17,7
Oficiální statistiky na
30. Slovensko
8,2
2,7
5,3
0
16,2
technologický vývoj re31. Polsko
7,6
5,9
0,6
1,7
15,8
agovaly se zpožděním
OECD
14,1
8,6
4,5
0,2
27,4
a zejména v 90. letech
Pozn. drátové rozvody; Přepočet počtu připojení na 100 obyvatel
Zdroj: OECD
místo dnes známého
spojení ICT operovaly
Bezdrátové širokopásmové připojení ve vybraných zemích OECD, 2014
spíše s kategoriemi
Pořadí Země
Sate- Pozemní Standardní Samostatné Celkem
litní
fixní
mobilní
mobilní
elektrotechnického
1. Finsko
0
0,1
9,1
122,4
131,6
průmyslu.
2. Japonsko
0
0
95,6
20,4
116
Řadu relevantních
3. Austrálie
0,3
0,2
88,9
25,7
115,2
ukazatelů začali statis16. Česká rep.
0
10,1
15,7
46,4
72,2
tici sledovat až po roce
20. Rakousko
0
0,2
40,4
25,1
65,7
21. Německo
0
0
44,2
18,9
63,1
2000, ale najdou se
22. Slovensko
0
5
47,6
8,3
61
i takové, které mají
25. Polsko
0
6,7
39,9
11,8
58,4
dlouhou historii. Za34. Maďarsko
0
1,2
15,5
16,2
32,9
čněme tedy s těmi, jež
OECD
0,2
0,6
66,9
10,5
78,23
mají nejdelší časovou
Pozn. přepočet počtu připojení na 100 obyvatel
Zdroj: OECD
řadu.
P
6
|
76,9. Následoval setrvalý pokles, přičemž
aktuálně se jejich zastoupení v populaci
domácností dostalo pod hranici 20 stanic
na sto bytů.
Účastníci pevné telefonní sítě, kteří využívají pro přenos hlasu protokol IP (VoIP),
se objevují ve statistikách od roku 2008.
Tehdy jich ČTÚ evidoval 309 tisíc, z toho
224 tisíc připadalo na nepodnikající fyzické
osoby. V roce 2012, ze kterého pocházejí
poslední data, jich bylo 617 tisíc, přičemž
na podnikatelské subjekty připadá necelých
43 procent stanic (účtů).
V roce 1991 evidovala Mezinárodní telekomunikační unie v tuzemsku 1 242 uživatelů mobilních telefonních služeb. O dva
roky později šlo o 14 tisíc a na přelomu století o více než 4,3 milionu. Stoprocentní penetraci karet SIM – vůči počtu obyvatel –
překročila Česká republika mezi lety 2003
a 2004. Po roce 2008, jenž přinesl nejvyšší
počet uživatelů, přišel dvouletý mírný pokles. Před dvěma lety bylo v tuzemsku
zhruba 13,7 milionu aktivních karet SIM.
Pevné internetové připojení figuruje
ve statistických podkladech až od konce
90. let. V roce 1999 připadaly na sto obyvatel necelé dvě přípojky. Následoval relativně strmý nárůst, který dosáhl maxima
o šest let později. Tehdejší hodnota činila
téměř 23 pevných přípojek na sto obyvatel,
přičemž vytáčená forma převyšovala vysokorychlostní zhruba trojnásobně.
Poté došlo k překvapivě výraznému
poklesu a následnému kolísání přírůstků
a úbytků. Před dvěma lety disponovalo
pevným připojením k internetu v tuzemsku
17 lidí ze sta. Od roku 2010 se data popisující pevné internetové připojení a pevné vysokorychlostní připojení téměř neliší. Vytáčené připojení v přehledech stále figuruje,
pouze má velmi nízké zastoupení.
Výdaje a investice do ICT
Podnikové výdaje na informační a komunikační technologie v ČR mezi lety 1993
a 2013 rostly průměrným tempem 9,24
procenta ročně. Poměrně záhy překročil
jejich podíl na HDP hranici deseti procent,
aktuálně se pohybuje kolem 15 procent.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
vývozce do ČR patřily Německo, Spojené
ICT zboží. V roce
státy a Velká Británie. Čínský podíl na tu2008 byla poprvé
zemském importu ICT zboží tehdy nedosaaktivní, na což navá76 %
2013
hoval ani jednoho procenta.
zala i v letech 2011
a
následujících.
71 %
2010
Aktuálně se dovoz
Výdaje domácností
66 %
2005
ICT produktů pohyOsobní počítač mělo v roce 1999 k dispobuje kolem hodnoty
zici 17,5 ze sta českých domácností. Ještě
54 %
2000
400 miliard korun.
před pěti lety zhruba v pětině chyběl. PředVe sledovaném čaloni jich na sto domácností připadalo již více
0%
20 %
40 %
60 %
80 %
100 %
sovém horizontu se
než sto, konkrétně 103,7. Průměrné roční
Audio, video
Telekomunikační zařízení
tuzemský import
výdaje na tzv. zařízení pro zpracování dat
více než zdesetináv tuzemských domácnostech mezi lety
Fotografická zařízení a optické přístroje
Telekomunikační služby
sobil. Na celkovém
1999 až 2013 vzrostly více než dvojnáOstatní (přenosná média pro zvuk a obraz)
IT technika
dovozu se ICT zboží
sobně. Z 229 korun na jednoho člena se
podílí od roku 2000
zvýšily na předloňských 585 korun na jedvíce než deseti procenty.
noho člena.
Nejvyšší výdaje na ICT vygenerovala Česká
Výdaje na spotřební elektroniku, konrepublika v roce 2011. Jen těsně tehdy neVětšina českého zahraničního obchodu
krétně na audio- a videopřístroje, naopak
překročily 700 miliard korun.
s ICT zbožím probíhá se státy Evropské
v průběhu let postupně klesaly a v roce
Investice do informačních a komunikačunie. Největšími odběrateli tuzemské pro2013 byly nejnižší za předchozích 13 let.
ních technologií rostly ve sledovaném interdukce jsou dlouhodobě Německo, NizoStejný vývoj nastal i v případě fotografické
valu průměrným tempem 7,4 procenta
zemsko a Velká Británie. Největší objem
techniky. Za produkty spotřební elektroniky,
ročně. Pouze ve třech letech meziročně
importu ICT zboží aktuálně pochází z Číny
do nichž statistici zahrnují i osobní počítače ▶
poklesly. Během dvaceti let se více než
(46 procent). V 90. letech však mezi přední
zečtyřnásobily. Aktuálně se jejich hodnota
pohybuje kolem 160 miliard korun ročně,
Výdaje domácností na ICT a spotřební elektroniku
z nichž zhruba polovina připadá na softMeziroční
700
20 %
ware. Investice do aplikačního vybavení
změna
600
výdajů
představují přibližně sedm procent z ob15 %
500
domácností
jemu celkových investic. Na HDP se podí400
na ICT
10 %
lejí necelými dvěma procenty.
300
Mezi největší investory do informačních
200
v Kč
5%
a komunikačních technologií patří v tuzem100
v%
sku zpracovatelský průmysl (22 %), odvětví
0
0%
informačních a komunikačních činností
–100
–5 %
(24,5 %) a finanční sektor (9,8 %). Největší
–200
–300
část celkových výdajů na ICT připadá na
–10 %
zpracovatelský průmysl (34 %), následují
informační a komunikační činnosti (12 %).
2013
2012
2011
2010
2008
2007
2006
2005
Zahraniční obchod s ICT zbožím
Zahraniční obchod s ICT zbožím
Kategorii ICT zboží tvoří v pojetí statistiků
počítače, komunikační zařízení, spotřební
elektronika a elektronické součástky. Mezi
lety 1993 a 2013 se tuzemský vývoz ICT
zboží zvýšil téměř šedesátinásobně. Ze
sedmi miliard roku 1993 vzrostl na 414 miliard korun roku 1993. Podíl vývozu ICT
zboží na celkovém vývozu z ČR se zvýšil
téměř osminásobně. Z necelých dvou procent vzrostl na 13 procent a v některých letech kolem roku 2010 i na vyšší hodnoty.
Česká republika měla mezi lety 1993
a 2007 pasivní obchodní bilanci v kategorii
2004
2003
2002
2001
2000
2009
Výdaje domácností na ICT
dovoz
vývoz
bilance
miliardy Kč
450
40
400
350
20
300
0
250
–20
200
150
–40
100
–60
50
–80
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
ZÁŘÍ 2015
|
7
17.09.15 17:41
ANALÝZA
IT odborníci v letech 1993 až 2013
Mzdy IT odborníků v letech 2002 až 2013
160
40 %
140
35 %
40 000
120
30 %
35 000
150 %
20 000
145 %
60
15 %
15 000
40
10 %
10 000
IT odborníci celkem (v tisících)
a související periferie, vydala průměrná
česká domácnost, resp. jeden její člen
předloni jedno procento ze svých celkových
spotřebních výdajů. V roce 1999 to bylo téměř dvakrát tolik: 1,9 procenta.
Deset procent českých domácností disponovalo v roce 1999 mobilním telefonem.
Zhruba třetinu z nich však nevlastnily, šlo
o přístroje zapůjčené zaměstnavatelem.
Předloni chyběl mobilní telefon v 1,7 procenta tuzemských domácností, zbývajících
98,3 procenta jej k využití měly. Zastoupení
firemních přístrojů se dlouhodobě pohybuje
kolem deseti procent.
Výdaje českých domácností na teleko-
»
Počty IT odborníků v populaci rostly
relativně pomalu. Stotisícovou hranici
překročily teprve v roce 2008. Nejvíce
přibývaly profese věnující se poradenství v ICT.
munikační služby a zařízení se na celkových
spotřebních výdajích v roce 1999 podílely
2,4 procenta. Předloni to byly 4,2 procenta.
Jeden člen průměrné domácnosti vydal
v roce 2013 za mobilní telefon 278 korun
ročně, za jeho provoz (hlas a data) 3 172 korun a za internetové připojení 1 357 korun.
V součtu prostředků na telekomunikace,
tj. přístroje a služby, šlo o 5 119 korun. Mezi
lety 2008 a 2013 se absolutní částka výdajů
|
% žen
135 %
130 %
2013
2012
2011
2010
120 %
2009
125 %
0
2008
5 000
2007
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
0%
140 %
2006
0
8
155 %
25 000
20 %
5%
160 %
30 000
80
20
165 %
2005
25 %
170 %
2004
100
175 %
45 000
2003
|
2002
Průměrná měsíční mzda v Kč
% průměrné mzdy v národním hospodářství
v této kategorii nijak výrazně neměnila.
Mediálně avizovaný pokles cen telekomunikačních služeb tedy statistici zachytí
nejspíše až za rok 2014, dojde-li k němu.
IT odborníci
V roce 1993 pracovalo v tuzemsku necelých 60 tisíc IT odborníků. Tehdejší klasifikace KZAM je dělila na vědce a odborníky
v oblasti VT a na technické pracovníky v oblasti VT. Největší zastoupení měla kategorie
operátoři a obsluha VT, konkrétně 20,5 tisíce osob. Mezi programátory patřilo necelých 16 tisíc lidí.
Počty IT odborníků v populaci rostly relativně pomalu. Stotisícovou hranici překročily až v roce 2008. Nejvíce přibývaly
profese věnující se poradenství v ICT.
Z necelých 2 tisíc roku 1993 vzrostl jejich
počet na téměř 23 tisíc roku 2010. Tímto
letopočtem končí užívání klasifikace KZAM
a nastupuje mezinárodně srovnatelná CZ-ISCO. Podle ní před dvěma lety pracovalo
v České republice téměř 150 tisíc IT odborníků. Největší zastoupení mezi nimi
měli analytici a vývojáři (41,3 tisíce)
a technici provozu a uživatelské podpory
(57,5 tisíce).
Informační technologie bývají označovány za typicky mužskou doménu, alespoň
z hlediska zaměstnání. Ale v roce 1993
v řadách IT odborníků působilo 36 procent
žen, o rok později dokonce 38 procent. Od
těch dob jejich zastoupení v podstatě trvale
klesá, neboť do rozšiřujícího se oboru nastupují především muži.
Předloni pracovalo v IT profesích necelých 14 tisíc žen. V roce 1993 jich bylo
zhruba 22 tisíc. Ve věkové struktuře se snižuje zastoupení lidí do 24 let, zbývající rostou včetně nejvyšší kategorie nad 55 let.
Vzdělanost IT odborníků se rovněž v průběhu času zvyšuje. Necelé tři pětiny mají
vysokoškolské vzdělání, téměř dvě pětiny
středoškolské. Mírně, ale trvale se snižuje
podíl osob se základním vzděláním.
Mzdové ohodnocení
Odměňování IT odborníků sledují statistici
v tuzemsku od roku 2002. Obecně platí, že
vyšších mezd dosahují specialisté, typicky
programátoři. Jejich měsíční příjmy jsou
v průměru nad hranicí 150 procent celkové
průměrné mzdy v tuzemsku. V případě
techniků se tato hodnota pohybuje do 150
procent. V absolutním vyjádření pobírali tuzemští IT odborníci předloni v průměru
něco málo přes 43 tisíc korun. Muži měli
zhruba o dvě procenta více, ženy o téměř
15 procent méně.
Rozdíly nejsou natolik výrazné, pokud
porovnáme některé typy profesí a odměňování mužů a žen, sledované podle nejvyššího dokončeného vzdělání. Zejména osoby
s vyšším odborným a bakalářským vzděláním se mzdovou hladinou nijak zásadně ne-
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:41
Výdaje a investice do ICT
19 %
700
17 %
600
celé národní
hospodářství,
miliardy Kč
15 %
500
13 %
400
300
11 %
200
9%
100
7%
0
5%
Výdaje
jako % z HDP
Výdaje za ICT
94
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
Investice do ICT
19
93
odlišují. Dodejme rovněž, že zastoupení
žen je pro vyvozování zásadních závěrů
o nerovnoprávnosti mezi pohlavími v této
oblasti příliš nízké.
IT odborníci s praxí 9 až 16 let pobírají
nejvyšší mzdy od 46 tisíc do 47 tisíc korun.
Rozdíly mezi méně a více zkušenými však
povětšinou nejsou výrazné. Stejně lze vyhodnotit i diference finančního ohodnocení
v rozdělení podle velikosti podniků. Nejvíce
si vydělají IT odborníci organizací s 250 až
999 zaměstnanci, v roce 2013 to bylo
51,8 tisíce korun.
V krajském členění dosahovali nejvyšších průměrných měsíčních mezd IT odborníci v Praze, konkrétně 52 620 korun. Za
nimi se umístili jejich kolegové z Jihomoravského kraje, ale dělilo je téměř 10 tisíc
korun. Nejnižšího mzdového ohodnocení
dosahovali na základě dostupných dat IT
odborníci v Olomouckém kraji (28 644 korun). V Pardubickém kraji dokonce ženy –
ICT specialistky překonaly výší mezd své
mužské kolegy (36 869 korun).
Nemalé rozdíly panují v odměňování IT
odborníků v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru. Veřejná správa vykazuje
v oblasti odměňování i dnes nivelizační
trend. Má to svá pozitiva. Například platy
mužů a žen se odlišují pouze minimálně.
Ale na druhé straně IT odborníci nepodnikatelského sektoru dosáhnou na zhruba
62 procent mzdové úrovně svých kolegů
v podnikatelském sektoru. Nejvyšší finanční ohodnocení obdrží specialisté
a technici ve finančním a pojišťovacím odvětví. To své IT odborníky ve srovnání
s průměrem národního hospodářství odměňuje o více než třetinu lépe. Na opačném
ANALÝZA
19
|
19
konci srovnání stojí odvětví kulturních, zábavních a rekreačních činnosti. Jeho IT odborníci dosahují na necelých 55 procent
celkového průměru.
ICT sektor
V tuzemském ICT sektoru působí 32,6 tisíce podnikatelských subjektů. Věnovaly se
výrobě ICT prostředků, obchodu s nimi, telekomunikačním činnostem a poskytování
relevantních služeb. Oproti roku 2005, kdy
samostatná statistika tohoto odvětví
vznikla, se jejich počet zvýšil o zhruba čtyři
tisíce. Kategorie ICT zpracovatelský průmysl své zastoupení spíše snižuje (2 456),
zato posilují řady obchodníků s ICT (2 243).
Podniků, jež se věnují ICT službám, přibývalo do roku 2012, poté došlo k mírnému
poklesu (27 945).
Dvě třetiny zástupců ICT sektoru tvoří
fyzické osoby, tj. podnikatelé. Mezi devíti
tisíci právnických subjektů dominují domácí
podniky, těch pod zahraniční kontrolou je
zhruba stejně jako v roce 2005. Před pěti
Podniky v českém ICT sektoru
7%
35 000
6%
30 000
5%
25 000
4%
ICT služby
3%
20 000
2%
15 000
1%
10 000
0%
–1 %
5 000
–2 %
0
–3 %
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
obchod s ICT
Výroba ICT
(ICT zpracovatelský průmysl)
lety jejich počet ovšem atakoval hranici
dvou tisíc.
Podle očekávání roste i počet zaměstnaných osob v ICT sektoru. Kulminoval sice
v roce 2008, ale současné počty nejsou
o mnoho nižší (140 tisíc). Největší pokles
zaměstnanců mezi lety 2005 až 2013 vykázal ICT zpracovatelský průmysl, v němž
aktuálně pracuje o pět tisíc lidí méně
(24,5 tisíce). Nejvyšší přírůstky vykazuje
segment ICT služeb. Od roku 2005 v něm
přibylo přes 25 tisíc lidí (104 tisíc).
Tržby podniků ICT sektoru od roku 2007
překračují hodnotu 600 milionů korun. Nejvyšší byly v roce 2008. Necelou polovinu
generují podniky ze sektoru ICT služeb, podobně jako v případě jiných ukazatelů klesá
zastoupení ICT zpracovatelského průmyslu.
Dvě třetiny tržeb tuzemského ICT sektoru
připadají na podniky pod zahraniční kontrolou, domácí se pohybují mezi 130 miliony
a 200 miliony.
Průměrná měsíční mzda fyzických osob
v ICT sektoru vzrostla ze 29, 5 tisíce korun
roku 2005 na 41,3 tisíce korun roku 2013.
Mezi lety 2012 a 2013 došlo k prvnímu, třebaže jen mírnému poklesu. Nejvíce si vydělají zaměstnanci podniků pod zahraniční
kontrolou (48,6 tisíce), nejméně fyzické
osoby (15,1 tisíce). Zde je ale výkaznictví
zjevně zkreslené. Platí rovněž, že velké
společnosti platí svým zaměstnancům více
než malé s méně než 50 zaměstnanci. Rozdíl činí poměrně dramatických 16 tisíc korun, resp. 50 procent z pohledu pracovníků
malých firem.
■
změna počtu
Autor je spolupracovníkem redakce
ZÁŘÍ 2015
|
9
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
Proměny českého IT
z pohledu analytiků IDC
Je zajímavé sledovat, že až při ohlédnutí v čase si uvědomíme, jaké technologie
a možnosti dnes máme a s jakou samozřejmostí je vnímáme. V uplynulých 25 letech
jsme byli svědky neustále se zrychlujícího rozvoje, zkracování životního cyklu
technologií i změnou způsobu, jakým informační technologie využíváme. Není jediný
důvod předpokládat, že by tato dynamika změny v budoucnu zpomalovala. Informační
technologie či inovace obecně budou naopak zásadním způsobem ovlivňovat současné fungování organizací napříč všemi ekonomickými odvětvími a rovněž budou
měnit návyky a chování jednotlivých uživatelů.
PAVEL ROLAND
90. letech došlo mezi zeměmi regionu střední a východní Evropy
k zásadním transformačním procesům a přeměně ekonomik do tržních podmínek. Česká republika patřila mezi politicky a ekonomicky nejstabilnější, což se
pozitivně odráželo v investicích do informačních a komunikačních technologií.
Z hlediska meziročních růstů investic do
IT, které se pohybovaly každoročně od roku
1990 v řádu desítek procent, byla Česká republika z pohledu této metriky celosvětovým lídrem, a přitahovala tím značnou pozornost výrobců a dodavatelů informačních
technologií.
Pokud nahlédneme do IDC archivu, například v roce 1995 se analýzy zaměřovaly
hlavně na trh osobních počítačů, tiskáren
a serverových systémů. Pro ilustraci,
v roce 1995 se prodalo v České republice
celkem 250 tisíc osobních počítačů. Na
trhu byly dostupné i notebooky, jejichž podíl činil 10,8 % a prodáno bylo 27,5 tisíce
kusů.
Mezi nejprodávanější osobní počítače
patřily značky Autocont, Compaq, Escom,
resp. notebookové značky FIC Leo a Chicony. V tomto roce už nastupovaly prodeje s procesorem Pentium, nicméně nejprodávanější osobní počítače měly
konfiguraci 486DX/66Mhz, 4MB RAM,
540MB HDD.
V
10
|
Rostoucí dynamika změn
Od roku 1995 do současnosti jsme byli
svědky výrazných změn jak obecného, tak
i technologického charakteru. Připomeňme
si alespoň ty nejdůležitější.
K obecným faktorům, které pomáhaly
rozvoji a zavádění informačních a komunikačních technologií, nepochybně přispěl
poměrně vysoký příliv zahraničních investic. Restrukturalizovaly se podniky jak po
procesní stránce, tak i v oblasti informačních technologií. Vstup České republiky
do Evropské unie v roce 2004 umožnil
čerpání evropských fondů, které v rámci
jednotlivých programů směřovaly i na
podporu informačních a komunikačních
technologií. Důležitá byla rovněž liberalizace telekomunikačního sektoru v roce
2001. Obecně rozvoj internetu od fáze
vytáčeného k širokopásmovému a mobilnímu významně ovlivnil investice do
ICT, ale i jejich možnosti v budoucím
období.
Mezi výrobci, distributory a poskytovateli
služeb informačních technologií se odehrála řada fúzí, akvizicí, zániků a vzniků nových organizací a jen malý počet hráčů,
kteří působili na trhu v 90. letech, vydržel
na trhu až do současnosti jako například
Autocont, HP nebo Dell.
Dalším důležitým katalyzátorem byla globální finanční krize, která se v plném rozsahu projevila v ČR v roce 2009. Důsledkem byl tlak na snižování nákladů, tlumily
se investice do ICT technologií, ale na druhou stranu se hledaly cesty, jak mnohem
efektivněji ICT technologie využívat.
V důsledku klesajících cen IT technologií
se postupně kromě podnikové sféry začal
saturovat i segment domácích uživatelů.
V průběhu let se měnila dostupnost různých zařízení mezi uživateli, např. poptávka
po segmentu notebooků zvyšovala postupně svůj podíl (na 68 % v roce 2015).
Dnes běžně používáme zařízení jako tablety, smartphony nebo nastupující vlnu zařízení typu tzv. IT wearables.
U datových center velkou vlnu konsolidace způsobily virtualizační technologie
a růst výpočetního výkonu, který od základu
změnil způsob využívání serverů. Navíc samotná výpočetní kapacita se nakupuje dnes
nezřídka jako služba v cloudu a jednoznačně do budoucna se většina hrubého
výpočetního výkonu bude přesouvat do obřích datových center poskytovatelů cloudových služeb.
S postupující úvodní hardwarovou saturací trhu přecházelo těžiště investic do softwarových řešení a IT služeb. V oblasti SW
dominovaly zejména podnikové informační
systémy a postupně se přidávaly bezpeč-
Český trh osobních počítačů, serverů a tiskových zařízení ve srovnání
let 1995 a 2015 (Počet nově dodaných kusů a hodnota v mil. USD)
1995
2015
2015/1995 % změna
Osobní počítače (ks)
254 020
1 154 680
+ 355 %
Desktopy
217 525
371 193
+ 71 %
Notebooky
27 495
783 487
+ 2 750 %
Servery (ks)
Servery (mil. USD)
1 187
98,18
25 439
126,44
+ 2 043 %
+ 29 %
Tisková zařízení (ks)
200 964
435 185
+ 117 %
Source: IDC, 2015
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
Co je IDC
IDC je přední světová, analytická a poradenská společnost, která analyzuje
informační a komunikační technologie
a predikuje technologické trendy již od
roku 1964. V 60. letech ji založil Patrik
McGovern, který kromě již existující publikační činnosti v rámci skupiny IDG viděl potřebu kvantifikace aktuálního dění
na trhu informačních technologií.
Zároveň IDC po celou dobu působí
jako výlučně soukromá společnost zaručující nezávislost ve vlastních postojích a názorech na aktuální technologické dění.
Změny ekonomicko-politických poměrů ve střední a východní Evropě
(CEE) na začátku 90. let umožnily společnosti IDC expandovat i do tohoto regionu. Zakladatelem první IDC pobočky
v tomto regionu a zároveň prvním analytikem byl Steven Frantzen v r. 1990.
Ten nadále působí i v IDC, nyní na
pozici group vice president pro výzkum
v regionu EMEA a jako managing director pro region CEE a MEA. Pod jeho vedením z pražské pobočky vzniklo regionální centrum pro střední a východní
Evropu a Střední východ a Afriku (MEA)
s celkem 21 lokálními pobočkami,
s 280 zaměstnanci, pokrývající výzkum
pro 60 zemí regionu.
nostní SW, vzdálený přístup do aplikací
a mobilních aplikací. V oblasti IT služeb původně investice směřovaly hlavně do implementace a poskytování podpory a postupně
se přelily do outsourcingu v různých obměnách, na který navazuje nastupující vlna
cloudových služeb jako odpověď na hledání
cest alternativní dodávky IT a snižování
nákladů.
Zásadní změny pro IT i vlastní
byznys přicházejí nyní
I přes výše popsanou dynamiku změn
v průběhu posledních 25 let zásadní obrat
přichází až nyní, a v důsledku technologických inovací se začínají odehrávat změny
v organizacích i v chování uživatelů
a zákazníků.
Jsme svědky digitální transformace,
která v posledním roce významně nabrala
na rychlosti a dále poroste. To s sebou přinese kolize mezi tradičním a novým světem, světem nových inovací, technologií
a procesů. Rostoucí množství nových technologií dává lidem a organizacím možnost
dělat věci po svém. Ve spoustě případů
práce s novými technologiemi má významný dopad na společnost jako celek.
Třetí platforma technologického
vývoje a inovací
Dnešní realitu nejvýrazněji ovlivňuje přechod na tzv. třetí platformu technologického vývoje a inovací, kterou IDC analyzuje
od roku 2007. Třetí platforma je postavená
na informačních a komunikačních technologiích, které formují čtyři pilíře: 1. mobilita,
2. cloudové služby, 3. velké objemy dat
a datová analytika (tzv. big data) a 4. sociální sítě. Tyto pilíře či oblasti fungují společně
a vytvářejí vzájemnou synergii. Technologie
třetí platformy umožňují novou vlnu inovací a jejich další růst zejména z byznys
pohledu.
Inovační akcelerátory vše posouvají
dále
Trend bude nadále akcelerovat, začínají se
objevovat nová řešení, která budou převratně měnit způsob našeho života. IDC
sleduje novou vlnu technologií (označuje je
jako inovační akcelerátory), které by bez
funkčních technologií třetí platformy nemohly existovat.
Patří sem internet věcí postavený na automatizovaném přenosu dat mezi různými
zařízeními a senzory bez nutnosti lidské interakce. Robotizace, která bude stimulovat
další přesun znalostí z digitálního světa do
skutečného světa. Příkladem mohou být
automobily, které se samy řídí, nebo drony
doručující zboží. Kognitivní systémy, jež sbírají data, analyzují je, učí se z nich, nabízejí
řešení a vytvářejí nové myšlenky. Anebo 3D
tisk, jenž s největší pravděpodobností naruší podobu tradičních odvětví, jakým je například výroba.
Realita třetí platformy je zároveň
příležitostí pro připravené
Prostupování digitální transformace a narušování dosavadního fungování tradičních
rámců je neodvratné. Jakákoliv změna
nebo inovace v jednom prostředí se budou
přenášet do jiného prostředí či odvětví.
Technologie a inovace postavené na třetí
platformě přinášejí výhody pro organizace,
zákazníky, zaměstnance, ale zároveň představují výzvu, protože mění a narušují zaběhlé postupy.
Samotná digitální transformace tak pro
organizace a uživatele není cílem, ale kontinuálním procesem, kdy neustálé změny
a inovace je třeba vnímat ne z pohledu hrozeb, ale naopak z pohledu příležitostí.
■
Autor je senior research manager, IDC CEMA
ZÁŘÍ 2015
|
11
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
Java po 20 letech: Jak navždy
změnila programování
Java spojila zdravé myšlenky a přebalila je do praktického formátu,
který zaujal programátory.
ELLIOTTE RUSTY HAROLD
řipomeňme si, jaký byl svět programování v roce 1995, přestože to není
snadné. Například objektově orientované programování bylo sice akceptovaným, ale zřídka praktikovaným paradigmatem. Velká část tzv. objektově orientovaných programů byla jen o málo více než jen
přejmenovaným kódem jazyka C, který používal syntaxi >> namísto printf a class
místo struct.
Tehdejší programy běžně trpěly aritmetickými chybami ukazatelů nebo jim došla
paměť v důsledku úniků. Zdrojový kód
bylo jen stěží možné přenést mezi různými verzemi Unixu. Mluvit o spuštění
stejného binárního kódu na různých procesorech a operačních systémech bylo
šílené.
Java to všechno změnila. Zatímco na
platformě závislý, ručně alokovaný procedurální kód C s námi bude i nadále minimálně
dalších 20 let, Java dokázala, že to byla
volba, nikoli potřeba. Poprvé jsme začali
psát kód v objektově orientovaném jazyce
s automatickou správou paměti a nezávisle
na platformě. Jazyky, které přišly po Javě,
zejména C#, musely překonat vyšší laťku
produktivity vývojářů, kterou nově nastavila
Java.
James Gosling, Mike Sheridan, Patrick
Naughton a ostatní programátoři Green
Projectu společnosti Sun nevynalezli většinu důležitých technologií, které se díky
Javě začaly rozsáhle používat. Většina z klíčových vlastností, které zahrnuli, byla již
známá odjinud:
■ Základní třída Object, ze které se odvozují všechny třídy: Smalltalk.
■ Silná statická kontrola typů při kompilaci:
Ada.
P
12
|
■ Více rozhraní, jednonásobná dědičnost
implementace: Objective-C.
■ In-line dokumentace: CWeb.
■ Virtuální stroj pro více platforem a byte
kód s kompilací JIT (just-in-time): Opět
Smalltalk, hlavně dialekt Self společnosti
Sun.
■ Garbage kolektor: Lisp.
■ Primitivní typy a řídicí struktury: C.
■ Duální systém typů s neobjektovými primitivními typy pro účely výkonu: C++.
Java však přesto založila novou oblast.
V žádném jiném jazyce předtím ani potom
neexistovalo nic jako kontrolované výjimky.
Java byla také prvním jazykem, který začal
používat Unicode v nativním typu řetězce
a v samotném zdrojovém kódu.
Hlavní síla Javy však spočívá v tom, že
byla vytvořena jako praktický nástroj k vykonání práce. Zpopularizovala dobré myšlenky z dřívějších jazyků jejich přebalením
do formátu, který byl průměrným programátorům v jazyce C známý, ačkoli (na rozdíl
od C++ a Objective-C) Java nebyla přísnou
nadmnožinou jazyka C. Ve skutečnosti to
byla právě ochota nejen přidávat, ale také
odstranit funkce, co z Javy udělalo jazyk
o mnoho jednodušší a snadnější k naučení
ve srovnání s jinými objektově orientovanými potomky jazyka C.
Java neměla (a stále nemá) syntaxi
struct, union, typedef a hlavičkové soubory.
Objektově orientovaný jazyk neomezený
požadavkem spouštění zastaralého kódu je
nepotřeboval. Podobně Java moudře vypustila myšlenky, které se v jiných jazycích
vyzkoušely a jsou považované za neuspokojivé: vícenásobná dědičnost implementace,
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
aritmetika ukazatelů a nejvýznamnější –
přetěžování operátorů. Tento dobrý vkus na
počátku způsobil, že i po 20 letech je Java
stále relativně bez problematických oblastí,
kterých jsou u jejích předchůdců příručky
plné.
Zbytek programátorského světa však neustrnul. Od doby, kdy jsme poprvé začali
programovat v jazyce Java, se objevily tisíce programovacích jazyků, ale většina
z nich nikdy nedosáhla více než jen nepatrného zlomku kolektivní pozornosti, než nakonec zmizela. Java nás zaujala prostřednictvím appletů, což byly malé programy
běžící uvnitř webových stránek, které dokázaly komunikovat s uživatelem a zvládly
více než jen zobrazení statického textu, obrázků a formulářů. V současné době už není
tolik zřejmý původní přínos, ale vzpomeňme si, že v roce 1995 neexistoval ani
JavaScript, ani DOM, a formuláře HTML
komunikovaly se serverovým skriptem CGI,
který byl napsaný v jazyce Perl, což bylo to
nejlepší dostupné řešení.
Ironií je, že applety nikdy moc dobře nefungovaly. Byly zcela izolované od obsahu
stránky a nedokázaly číst, ani zapisovat kód
HTML, jako to umí JavaScript. Bezpečnostní omezení zabránila appletům inter-
agovat s lokálním souborovým systémem
a síťovými servery třetích stran. Tato omezení způsobila, že se applety hodily pro jednoduché hry a animace, ale nedokázaly
významně více. Navíc i tyto nedůležité
způsoby ověření konceptu trpěly nízkým
výkonem raných virtuálních strojů
v prohlížečích.
V době opravení nedostatků appletů vývojáři prohlížečů a uživatelského rozhraní
již dávno Javu opustili. Technologie Flash,
JavaScript a nedávno HTML5 přitáhly naši
pozornost jako mnohem efektivnější platformy pro zajišťování dynamického webového obsahu, který Java slibovala, ale nepodařilo se jí to.
Applety nás přesto inspirovaly k práci
s Javou, takže jsme poznali čistý jazyk,
který odstranil mnoho komplikací, se kterými jsme zápasili u alternativ, jako je například jazyk C++. I jen samotný automatický
garbage kolektor byl dostatečným přínosem. Applety sice byly nepřiměřeně propagované a jejich přínos nebyl dostatečný, ale
Java byla přesto zatraceně dobrý jazyk pro
řešení dalších problémů.
Java byla původně zamýšlená jako klientská knihovna nezávislá na platformě, ale
podařilo se jí skutečně uspět v oblasti
serverů. Servlety, JSP (Java Server Pages)
a řada podnikově zaměřených knihoven,
které byly jak na běžícím pásu sestavovány
a pojmenovávány různými matoucími zkratkami, nám a podnikům vyřešily skutečné
problémy. Nehledě na selhání marketingu
Java celosvětově dosáhla v odděleních IT
statutu téměř standardu. (Zajímavost: Jaký
je rozdíl mezi Java 2 Enterprise Edition
a Java Platform Enterprise Edition? Pokud
si myslíte, že je J2EE nástupcem JEE, je to
přesně obráceně). Některé z těchto podnikově zaměřených produktů byly velmi významné a inspirovaly open source alternativy a rozšíření jako například Spring,
Hibernate a Tomcat, ale všechny stavějí
na základech od společnosti Sun.
Pravděpodobně nejdůležitějším přínosem open source k Javě a k programování
je JUnit. Metodika TDD (vývoj řízený testy)
se již zkoušela dříve s využitím jazyka
Smalltalk. Jako mnoho jiných inovací tohoto jazyka však metodika TDD nedosáhla
široké známosti a přijetí, dokud se neobjevila v jazyce Java. Když Kent Beck a Erich
Gamma vydali v roce 2000 JUnit, metodika
TDD rychle přešla z experimentální praxe
několika programátorů ve standardní způsob vývoje softwaru 21. století. Jak prohlásil Martin Fowler: „Nikdy předtím v oblasti
vývoje softwaru nebyl důvod ke vděčnosti
tolika lidí za tak malý rozsah kódu,“
a těchto nemnoho řádků kódu bylo napsáno v jazyce Java.
Po dvaceti letech od svého vzniku je
Java propracovaným stabilním nástrojem.
Stala se jedním z pevně ustavených pilířů,
vůči kterým se ostatní jazyky bouří. Lehčí
jazyky jako Ruby a Python na teritorium
Javy významně zaútočily zejména v komunitě start-upů, kde je rychlost vývoje důležitější než robustnost a rozsah – kompromis,
který sama Java na počátku využila, když
výkon virtuálních strojů silně zaostával za
zkompilovaným kódem.
Java samozřejmě také neustrnula.
Oracle pokračuje v začleňování osvědčených technologií z jiných jazyků, jako jsou
generické typy a metody, autoboxing, enumerace a nejnověji lambda výrazy. Mnoho
programátorů se poprvé setkalo s těmito
myšlenkami v Javě. Ne každý programátor
Javu zná, ale ať už ji znají nebo ne, každého
programátora současnosti ovlivnila.
■
ZÁŘÍ 2015
|
13
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
Ženy vystřídali muži
IT je velice progresivní obor, obzvláště z vývojového hlediska za poslední dvě dekády,
kdy se stal nedílnou součástí pracovního i osobního života. S postupným rozmachem
technologií a výraznými proměnami se samozřejmě mění i personální stránka ve
firmách v tomto odvětví či jednotlivých odděleních. Stoupá počítačová gramotnost
všech zaměstnanců a IT pracovníci musejí stále držet krok. Mění se složení týmu,
ale také pracovní náplně, a v neposlední řadě i kariérní postup a ocenění.
IVA RYLICHOVÁ a EDITA KIRBY
ituace na konci 80. let a začátku let
90. minulého století byla taková, že
počítačová gramotnost obecně byla
minimální a zároveň byl i minimální počet
odborníků, kteří se tak stali velice vyhledávanými a jejich pracovní pozice velice
lukrativní.
Počítače se používaly převážně jen
v akademických institucích a firmy (potažmo i domácnosti) disponovaly komunikační technologií, jako byly pevné telefonní
linky, faxy, telefonní ústředny. Zajímavostí
je, že ve firmách tato zařízení často obsluhovali zdravotně hendikepovaní.
Počítače byly velmi drahou záležitostí
nejen při pořizování, ale také svými nároky
na prostor a provoz, zabíraly celou místnost
a jejich obsluhu zajišťovalo několik zaměstnanců, kteří pocházeli převážně z řad akademických pracovníků. Důvodem vysokých
nároků byl i tzv. high performance computing, tedy výpočetní cluster, který slouží
ke zvýšení výpočetního výkonu za pomoci
více počítačů.
Z počátku se na práci s počítačem pohlíželo jako na sci-fi, což samozřejmě platí
i o dalších technologiích, např. mobilních telefonech. Neexistovala skoro žádná odborná literatura a programátoři byli spíše
tvůrci odborné dokumentace a hlavně manuálními pracovníky pro děrování štítků
(jedna z prvních metod programování). V rolích těchto programátorů kupodivu převládaly ženy (koneckonců první známou programátorkou byla dcera básníka lorda
Byrona – Ada Lovelaceová).
Postupem času začaly vznikat první skupiny počítačových nadšenců – administrátoři sítí a technici, programátoři začínali pro-
S
14
|
gramovat v jazyce Pascal a Cobol. A na
pracovním trhu začaly vzrůstat požadavky
na nalezení vhodných kandidátů – zpočátku
to byli technici a obchodníci s výpočetní
technikou.
Obrovský „boom“ nastal počátkem 90.
let, a to v oblasti prodeje výpočetní techniky, kde byla největší poptávka po pozici
obchodní zástupce v oblasti hardwaru.
A s tím samozřejmě rostla i potřeba naplnit
pozice programátorů, IT techniků, správců
sítí a administrátorů. Požadavky byly zpravidla velmi jednoduché, stačilo mít nadšení
pro věc, logické uvažování, ochotu
samostudia.
Se zakládáním společností a podnikatelstvím vzrostla potřeba na elektronickou výměnu informací a zpracování účetnictví
a také na kandidáty z řad analytiků, účetních
a programátorů (zejména v jazyce C, Visual
Basic, dále Oracle), konzultantů informačních systémů, testérů a dokumentaristů.
Požadavky na uchazeče se rozšiřovaly.
Zahrnovaly analytické a logické uvažování, u pozic konzultantů proklientský přístup, schopnost pochopit potřeby klienta,
schopnost nalézat řešení, empatii, výborné
komunikační dovednosti. Zároveň razantně
vzrostla jazyková vybavenost. Vznikly požadavky na bezpečnost sítí, a tím také pozice
administrátoři sítí a network specialisté
(TCP/IP a další). Postupem času zde logicky
vznikly i pozice systémový architekt, bezpečnostní analytik, procesní inženýr starající se o IT bezpečnost obecně.
Se vstupem internetu na český trh se
objevila nová oblast uplatnění, začali se využívat programátoři webových stránek,
webdesigneři, nyní writeři. Požadavky na
kandidáty se rozšířily o kreativitu, design,
marketingové znalosti, schopnost zacílit
a zaujmout. Do IT světa vstoupily marketing a reklama pro nepočítačové oblasti,
skrz celý trh.
Z dalších novinek, které se v personální
oblasti objevily s rozmachem IT a internetu,
můžeme jmenovat projektové řízení a zavádění metodologií procesního a projektového řízení a s tím spojenou poptávku po
projektových manažerech, byznys analyticích, IT analyticích a konzultantech pro
implementaci nástrojů.
Do hry tak vstoupily požadavky typu
schopnost řízení lidí, vysoká odolnost
stresu, time management, vyjednávání,
znalost metodologií.
»
Z počátku se na práci s počítačem
pohlíželo jako na sci-fi, což samozřejmě
platí i o dalších technologiích, například
mobilních telefonech.
V současnosti se, na rozdíl od počátků
tohoto oboru, trh v IT projevuje jednoznačně převisem poptávky po IT specialistech nad jejich zdroji. Při hledání zaměstnání i uchazečů již dlouho nefunguje pasivní
inzerát, hledání kandidátů probíhá na základě networkingu po celém světě – sociální sítě, LinkedIn, Twitter, Facebook,
Google komunity, komunity programátorů
i pomocí finanční odměny za doporučení.
Klasický nábor se posunul více k executive
search a headhuntingu.
S celým vývojem pracovního trhu i zde
vidíme tendence po alternativních formách
zaměstnání, využívá se hodně bodyshopping IT zdrojů (dříve outsourcing), začínají
převažovat kandidáti na projektech na IČ
než na pracovní poměry. Finanční ocenění
pozic vzrostlo geometrickou řadou, nyní
patří mezi nejlépe placené profese.
I když IT infrastruktura bývá zastoupena
stále převážně muži, začínají čím dál častěji
programovat ženy, jak studentky, tak ženy
na rodičovské dovolené. Možná se zde projevuje odkaz Ady Lovelaceové…
■
Autorky jsou ředitelky poboček personální
společnosti Experis IT (divize ManpowerGroup pro vyhledávání IT specialistů)
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
Je IT obor stabilním a perspektivním
odvětvím? Jak pro koho!
Sledování určitého oboru v čase za pomoci kritických ukazatelů může významně
rozkrýt jeho potenciál, silné a slabé stránky či pravděpodobný budoucí vývoj. Takováto deskripce může posloužit nejenom současným hráčům na trhu, také však těm,
kteří zvažují vstup do zkoumaného odvětví.
ROA, úpadky, dluhy atd. Podle závěrů v dílčích ukazatelích má pro IT obor smysl podniky považovat malé do výše tržeb 30 milionů, střední od 30 milionů do 500 milionů
korun a velké od 500 milionů.
MICHAL ŘIČAŘ
Analýza IT oboru
ro náš účel jsme se zaměřili na IT
obor od roku 2006 a pokládali jsme
následující otázky: Jak se obor vyvíjel
před krizí a jak se mu podařilo krizí projít?
Je v současné době stabilnějším a silnějším než kdysi? Jaké jsou jeho struktura
a konkurenční prostředí? Kdo je v IT oboru
solventní a solidní partner? Čeká obor růst,
či stagnace? Na tyto a další otázky jsme se
pokusili odpovědět za pomoci komplexní
analýzy, kterou bychom rádi představili
v následujícím textu.
Každý obor je tvořen firmami, které společně interagují a vytvářejí konkurenční prostředí a synergii pro koncového spotřebitele. Z pohledu struktury trhu se na odvětví
můžeme podívat optikou (1) množství a dominance jednotlivých firem nebo (2) portfolia substitučních výrobků služeb či optikou
(3) bariér vstupu nových konkurentů anebo
(4) podnikohospodářské struktury firem atd.
Každý pohled je relevantní a společně utvářejí komplexní představu o způsobu fungování trhu. Pro tento účel jsme využili škálu
finančních indikátorů, počtu insolvencí
a výše dluhů za zdravotní pojišťovnou. Jak
spolu tyto informace souvisejí a jak nám
mohou pomoci v naší analýze?
Pokud použijeme vhodné finanční indikátory v čase, které navíc rozdělíme podle velikosti a dominance firem na trhu, můžeme
si udělat velmi přesný obrázek, jak obor dokáže saturovat malé, střední i velké firmy.
Jinými slovy, jaká je konkurence na trhu
a jaký je jeho potenciál a bariéry pro nově
příchozí. Také nám tyto indikátory poskytnou odpověď na kapitálové požadavky
u jednotlivých velikostních skupin a rele-
P
vantně odpovědí, jaké můžeme očekávat
zisky na každou korunu kapitálu. V neposlední řadě taktéž dostaneme odpověď na
otázky, jak si obor stál před a po krizi a jaké
měla dopady na firmy podle jejich velikosti.
Množství insolvencí v letech je velmi
vhodným ukazatelem reflektujícím stabilitu
oboru při externím šoku do ekonomiky. Celkově tento indikátor tedy vyjadřuje rizikovost odvětví. Zajímat nás bude, zdali jsou
stejně ohroženy velké a malé firmy a jak
čelily náročnějším podmínkám v kontextu
finanční a hospodářské krize z let 2008
a následně.
Dluhy za zdravotní pojišťovnou nám mohou sdělit, jak jsou firmy náchylné k nesolventnímu chování vůči dodavatelům, neboť
pokud společnost není schopna platit ani
základním státním ústavům, pak je velmi
pravděpodobně v kritické situaci. Tato informace nám pomůže rozkrýt, jací obchodní
partneři jsou náchylnější k nezaplacení vystavené faktury, a tedy částečně rozkryje
dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Položme si nejprve otázku, jak můžeme
změřit velikost a dominanci firmy na trhu.
Můžeme kupříkladu využít velikost aktiv jakožto ukazatel disponibilního kapitálu či
množství zaměstnanců, kteří reflektují velikost firmy. Nicméně pravděpodobně se
shodneme, že nejvhodnějším ukazatelem
jsou v tomto kontextu tržby, které zohledňují nejenom velikost společnosti, ale také
její tržní podíl, a tedy dominanci na trhu.
Celý následující text tak budou tržby klíčovou dělicí komponentou, která rozdělí firmy
na malé, střední a velké. V těchto velikostních skupinách pak budeme měřit veškeré
ostatní veličiny jako počet zaměstnanců,
velikost aktiv, produktivitu práce, ziskovost,
Po úvodní metodické části můžeme přistoupit k samotné analýze a jejím výsledkům. Začněme se zaměstnaností a produktivitou práce, neboť jsou to právě
zaměstnanci, kteří za využití zakoupeného
či najatého kapitálu generují veškeré hodnoty podniku. Navíc IT obor je specifický
také v tom, že vyžaduje poměrně značné
nároky na lidský kapitál jak z hlediska vzdělání, tak dalšího rozvoje a technicko-technologického vývoje.
Velké IT firmy mají
1,5× produktivnější zaměstnance
než střední
Nejprve jsme zkoumali vztah mezi velikostí
tržeb a počtem zaměstnanců, u nichž jsme
zjistili, že tím, jak se firmě zvyšují tržby, najímá větší množství nových pracovníků, postupem času počet nových zaměstnanců
klesá navzdory tomu, že tržby stále rostou.
Tento závěr je dosti důležitým a zajímavým faktem z ekonomického pohledu, neboť na našich datech jsme prokázali, že bez
ohledu na to, zdali byla či nebyla krize,
velké firmy měly a mají zhruba 1,5× produktivnější zaměstnance než střední firmy
a střední firmy jsou přibližně 2× produktivnější než firmy malé.
To je zásadní poznatek, který bezprostředně implikuje efektivní organizaci práce
IT firem, a lze říci, že management najímá
skutečné odborníky a lidi, kteří dokážou přispět přidanou hodnotou. Jak vidno, pokud
IT společnost disponuje značným tržním
podílem, není to náhoda, jde o kvalitní
a produktivní pracovní sílu, která dokáže
velmi dobře využít investovaný kapitál do
podnikání.
▶
ZÁŘÍ 2015
|
15
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
Produktivita investovaného kapitálu
v IT sektoru roste s velikostí firmy
a jejím podílem na trhu
Podívejme se nyní, jaké množství majetku
a zdrojů je investováno do společností podle jejich tržního podílu měřeného za pomoci tržeb. I v tomto případě lze pozorovat
velmi silnou závislost mezi velikostí tržeb
a celkovými aktivy firmy.
Velmi zajímavý výsledek je opět to, že
bez ohledu na krizové období či klidné
vody ekonomiky velké a střední firmy obdrží z každé investované koruny do aktiv
zhruba 1,5 Kč tržeb, platí tedy přibližně
poměr 1 : 1,5 aktiva vs. tržby. Zatímco
u malých společností tomu tak bohužel
vůbec není. Ty nejmenší firmy s tržbami
do 500 tisíc korun v průměru investují
3 miliony do aktiv, což činí poměr 6 : 1
aktiva oproti tržbám.
Jinak řečeno, malý podnikatel – investor
musí vynaložit 9× více kapitálu a najatého
majetku než podnikatel střední či velký, investující pouze 1 Kč, aby oba získali 1,5 Kč
tržeb z vynaložených aktiv. To je opravdu
velmi zásadní rozdíl a značná motivace pro
malé investory překlenout svou velikost!
Podle našich dat lze doporučit, aby podnikatelé dospěli alespoň do stavu aktiv
o velikosti pěti milionů korun, které již poskytují příznivý poměr 1 : 1. I zde tedy můžeme učinit významný závěr o produktivitě
kapitálu, která je značně rostoucí s tím, jak
se firma zvětšuje a dominuje na trhu.
A tedy i v kontextu kapitálu lze říci, že
management IT společností velmi vhodně
dokáže řídit investovaný majetek a najímat
efektivně takový kapitál, který přináší hodnotu firmě, a to i v případě její značné
velikosti.
Struktura majetku a zadlužení je
efektivnější a stabilnější u velkých
firem
Jak společnosti využívají dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a jak se zadlužují, aby dosahovaly výše uvedených
výsledků?
Na to nám vhodně odpovědí poměry
mezi dlouhodobým nehmotným majetkem,
hmotným majetkem a cizími zdroji, to vše
vztáhnuté na celkový majetek firmy. Opět
bez ohledu na krizi, ty nejmenší společnosti
(do milionu korun tržeb) využívají zhruba pě16
|
Produktivita zaměstnanců
3 000 000
2 500 000
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
0
do
Tržby v Kč 200 000
200 000 až
500 000
2013
500 000 až
1 milion
2011
1 mil. až
3 miliony
2008
3 mil. až
5 milionů
5 mil. až
10 milionů
lineární (2013)
10 mil. až
30 milionů
Zdroj: Bisnode
Zadlužení
120 %
100 %
80 %
60 %
40 %
20 %
0%
do
Tržby v Kč 200 000
2013
200 000 až
500 000
2011
500 000 až
1 milion
1 mil. až
3 miliony
2008
tinu dlouhodobého nehmotného majetku
a 40 % dlouhodobého majetku z aktiv, zatímco střední a velké firmy polovinu, tedy
10 %, resp. 20 %. Opět z ekonomického
pohledu dosti zajímavý a zásadní závěr, jak
dělat efektivněji byznys.
Z hlediska zadlužení se pak malé firmy
mají tendenci více zadlužovat – využívají
mezi 60 až 80 % cizí kapitál, zatímco
střední a velké firmy stabilně okolo 50 %.
Navzdory tomu, že jsme prozatím nehovořili o rizikovosti, je již nyní patrné, jaké firmy
v oboru jsou náchylnější k insolvenci a dalším potížím.
3 mil. až
5 milionů
5 mil. až
10 milionů
lineární (2013)
10 mil. až
30 milionů
Zdroj: Bisnode
Malé IT firmy hospodaří
v rizikovějším prostředí než střední
a velké
Obrázek o způsobu hospodaření s majetkem a cizími zdroji uzavře pohled na
likviditu L3, tedy poměr mezi oběžnými
aktivy a krátkodobými závazky. V kontextu výše uvedeného lze závěry již
předpokládat.
Malé firmy ve značně větší míře využívají financování oběžných aktiv dlouhodobými zdroji – poměr je u těch nejmenších
10 : 1, přitom u středních společností padá
na 4 : 1, až se pomalu dostává u velkých fi-
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:41
|
ANALÝZA
L3
25
20
15
10
5
0
do
200 000
Tržby v Kč
200 000 až
500 000
2013
500 000 až
1 milion
2011
rem na 2 : 1. Z finanční teorie víme, že financovat oběžná aktiva dlouhodobými
zdroji není nejstabilnější a nejefektivnější
politika řízení společnosti.
Likvidita tak reflektuje hospodárnost a rizikovost, které jsou tedy u malých firem
značně horší než u středních či velkých.
V IT sektoru v ČR historicky krachují
jen malé firmy
Veškeré dosavadní závěry se nám reflektují
do počtu úpadků v jednotlivých velikostních
skupinách. Náš závěr je jednoznačný, malé
společnosti fungují a hospodaří ve značně
rizikovějším prostředí než firmy střední
a velké. Alespoň se to tak jeví podle způsobu financování, nakládání s aktivy, schopností generovat tržby atd.
Zkusme naši hypotézu dotáhnout do
konce a podívejme se, jak se vyvíjí počet
úpadků a dluhů v každé skupině. Data napříč sledovaným obdobím (2006–2014) potvrdila, že malé firmy jsou mnohem více náchylné k úpadku než velké. Zdá se sice, že
riziko 1–1,5 % u malých firem je stále dosti
malé, nicméně u středních a velkých společností jde o 0% míru insolvence za celé
sledované období.
Čili veškeré úpadky, které se historicky
v IT oboru odehrály, se týkaly malých firem.
Nejhůře je na tom společnost v případě,
kdy o sobě nepodá žádné informace – nejsou známy jak tržby, tak dokonce ani kategorie tržeb. V takovém případě je riziko in-
1 mil. až
3 miliony
2008
3 mil. až
5 milionů
lineární (2013)
5 mil. až
10 milionů
Zdroj: Bisnode
solvence až 6,5 %! Měli bychom si tedy
dávat pozor na svého obchodního partnera
a sledovat, zdali skutečně podává o své činnosti informace.
Z pohledu stability oboru je opět nutné
rozlišit malé a velké firmy. U malých organizací při externím šoku do ekonomiky
(rok 2008) je patrné, že jsou značně ohroženy a minimální úpadková míra v letech
2006 a 2007 se skokově 6× zvýšila v roce
2009 a následujících letech, zatímco
střední a velké IT firmy jsou i v krizovém
období stabilní a mají svůj stálý byznys,
který umožňuje překlenout i náročná
období.
V případě dluhů je situace obdobná
a nejmenší firmy jsou vzhledem k velikosti
disponibilních tržeb i aktiv značně ohroženy dluhy. Skupina malých firem zaujímá
100% podíl v dluzích, tedy střední a velké
firmy nedluží. Výjimkou bylo krizové období, kde i střední společnosti byly dlužníky vůči VZP, nicméně průměrná výše
dluhu vzhledem k tržbám nebyla významná, takový závěr nelze učinit u malých firem.
V IT je zásadní velikost firmy
Došli jsme tedy k závěru, že v IT oboru
velmi záleží na velikosti organizace, kterou
jsme měřili podle velikosti tržeb, resp. tržního podílu. Z ekonomické teorie víme, že
riziko a výnos spolu úzce souvisejí. Je rozumné požadovat, aby vyšší riziko přinášelo
vyšší výnos vice versa. Na závěr se tedy
podívejme, zdali tuto elementární ekonomickou úvahu IT obor splňuje.
Bohužel z našich dat vyplývá, že je tomu
přesně naopak a nejmenší firmy do 1 milionu korun tržeb mají ukazatele ziskovosti
jako ROA, provozní zisk/tržby či celkový
zisk/tržby značně záporné až –20 %, zatímco u středních a velkých společností se
napříč celým obdobím (před krizí, v krizi i po
krizi) ve zmíněných ukazatelích drží stabilní
míra 10% zhodnocení.
To je pro střední a velké firmy velmi
dobrá zpráva o stabilitě oboru. Z pohledu
ziskovosti na investovaný vlastní kapitál
(ROE) jsou na tom organizace o něco lépe.
Zde ty nejmenší v průměru dosahují 0, zatímco střední a velké mezi 30 a 40 %. Stále
tak jde o extrémní rozdíly.
Jaké jsou tedy závěry z analýz?
Prozkoumali jsme IT obor z několika pohledů a došli jsme k jednoznačným závěrům. Obor jako celek generuje přidanou
hodnotu, je schopen středním a velkým firmám poskytnout značnou stabilitu i v krizovém období, taktéž ziskovost a disponuje
i velmi dobrou mírou zhodnocení tržeb
z každé investované koruny.
To je velmi dobrá zpráva pro silné hráče
s potenciálem růstu. Také jde o indikátor
stability a potenciálu oboru – střední
a velké firmy, kterých evidujeme okolo 700,
jsou tahounem celého IT oboru, a poskytují
tak solidní platformu do následujících let
s velmi dobrými vyhlídkami produktivity,
efektivity i technicko-technologického
rozvoje.
Na druhé straně jsme nalezli extrémní
slabinu IT v podobě malých firem, kterých
je zhruba 5,5 tisíce, a dalších zhruba 2,5 tisíce společností, jež neuvedly základní informace o své činnosti a u nichž jsme nalezli značně rizikové chování (6,5% míra
insolvence!).
Naším závěrem tak je jednoznačné doporučení rozvoje podnikání malých IT podnikatelů ve snaze překlenout pomyslnou rizikovou laťku za současného apelu na
všechny firmy, aby monitorovaly zejména
malé obchodní partnery k prevenci ztrát
a vleklých sporů.
■
Autor je analytikem společnosti Bisnode
ZÁŘÍ 2015
|
17
17.09.15 17:41
|
HISTORIE
Významné milníky
Dát dohromady všechny milníky v tuzemském ICT za uplynulých 25 let nebylo vůbec jednoduché. Výsledek snažení najdete
v naší časové ose historických událostí. Našli jsme jich hodně
a určitě jsme jich hodně vynechali, za což se omlouváme,
ale snažili jsme se. Pojďte s námi zavzpomínat.
MAREK DOSTÁL
1990
březen Sdružení československých podnikatelů dostává
osobní počítač Philips od svých
nizozemských kolegů. Využít jej
chce hlavně na zjednodušení
a zrychlení administrativní
práce v ústředí jako například
k založení a vedení kartotéky,
psaní dopisů atd.
červen Je podepsán tzv.
Letter of Intent s americkými
provozovatelskými telekomunikačními firmami Bell Atlantic
a US West. Cílem je vytvoření
akciové společnosti, jejímž
předmětem podnikání je výstavba a provoz veřejné buňkové radiotelefonní sítě
a v dalších deseti letech rozvoje a modernizace československé telekomunikační sítě.
Projekt má do pěti let přinést
o milion hlavních telefonních
stanic více, následně další dva
miliony.
1991
září Firma Eurotel (společný
podnik firem Bell Atlantic, US
West a Správy pošt a telekomunikací ČSFR) spouští provoz
první sítě mobilních telefonů
18
|
v tehdejším Československu –
analogovou síť EuroTel NMT.
říjen Na trh ČSFR vstupuje
Alcatel Business Systems s cílem dosáhnout 25procentního
podílu. Soustředí se hlavně na
instalaci a údržbu telekomunikační techniky a marketingovou
činnost.
listopad Siemens dodává
tzv. spojovací systém za zhruba
26 milionů marek pro modernizaci telekomunikační sítě
v Brně. To tak získává 60 tisíc
účastnických telefonních
přípojek.
prosinec Celkem 57 počítačových systémů dodává během roku do ČSFR přední výrobce výpočetní techniky
Texas Instruments. Napojuje
se na něj více než 2 500
pracovišť.
prosinec Zakázku v hodnotě
čtyř milionů liber získává britská
společnost International Computer Limited (ICL), a to na vybavení 6 000 obecních a městských úřadů v Česku.
1992
březen Společnost Philips
investuje v příštích až pěti letech v Československu 20 milionů marek. Vybuduje za ně
novou technologickou linku
na výrobu telekomunikačních
systémů, které jsou určené
pro správy pošt a telekomunikací, železnice, ministerstva
apod.
říjen V Olomouci se koná
první konference svého druhu
o počítačových virech v ČSFR.
Své antivirové programy představuje 15 firem, virů bylo popsáno zhruba 1 500.
říjen Výměnné disky pro
osobní počítače firmy SyQuest
začíná nabízet společnost
Heartware. Jedna disková jednotka nahrazuje zhruba 40 disket typu AT. Cena disku o velikosti 88 MB je 3 350 Kčs,
mechanická část 10 940 Kčs.
1993
leden Společnost Tesla zakládá společný podnik s nizozemskou pobočkou americké
firmy AT & T, která v roce 1993
získá zakázku na dodávku
a montáž optického spojového
zařízení. AT & T vlastní 70 procent akcií společného podniku,
Tesla vkládá nemovitý majetek,
AT & T technologii a výrobní
program za několik desítek milionů korun.
květen Microsoft začíná
v Česku prodávat nový systém
MS-DOS. V promočním dvouměsíčním období je jeho cena
79 dolarů, poté zdraží na 130
dolarů.
srpen Společnost Tesla Stropkov, výrobce telefonní přístrojů,
přichází o český trh. Dodávala
na něj přitom 200 tisíc přístrojů,
SPT Telecom ale po konkurzu
dává přednost slovinské a italské konkurenci.
říjen Evropská banka pro obnovu a rozvoj půjčuje SPT Telecom 80 milionů dolarů, tedy asi
2,4 miliardy korun, na modernizaci a rozšíření telefonní sítě.
Další půjčky uzavírá firma
s Evropskou investiční bankou
a Světovou bankou – všechny
tři úvěry zajišťují dohromady
asi sedm miliard korun. Telecom chce investovat 6,5 miliardy.
1994
leden Česko protíná nový
telekomunikační systém, jehož páteří je dvacetivláknový
optický kabel o délce 533 kilometrů, položený na trase
Liberec – Praha – Brno –
Břeclav. Je napojen na sítě
Německa a Slovenska s cílem
zkvalitnit telefonické a datové
spojení.
květen Multimediální programy za čtyři miliony korun daruje školám Microsoft, už dříve
firma věnovala zařízení a programové vybavení za 200 milionů korun.
říjen Začíná se prodávat přelomový operační systém Microsoft Windows 95.
říjen Dvanáct zahraničních firem projevuje zájem o vstup do
SPT Telecom. Vítěz výběru
získá majetkový podíl ve výši
27 procent.
listopad Celkem devět vysílačů a řada převaděčů pro programy České televize se uvádí
do provozu. Až na 75 procent
se má do konce roku také zvýšit podíl diváků, kteří tak mohou sledovat ČT2.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
1995
červen Společnost Dattel se
stává prvním konkurentem dosud monopolního SPT Telecom
v oblasti zavádění telefonů. Obdržela totiž licenci ministerstva
hospodářství na provozování
multifunkční sítě v Praze.
červen V Česku začíná působit společnost Callback, která
nabízí zprostředkování telefonického spojení se 140 zeměmi
světa. S firmou, která se chce
stát přímým konkurentem Telecomu, je možné volat o 10 až
52 procent levněji než s oficiálními tarify v ČR.
prosinec Celkem 18 subjektů
se účastní tendru o provozovatele digitálních mobilních telefonů GSM v České republice.
prosinec Česko a Slovensko
patří k zemím s největším podílem nelegálně získaných počítačových programů. Ukazuje to
zpráva sdružení výrobců programů Software Publishers Association, podle níž je 84 procent programů v podnikových
počítačích získáno nelegálním
kopírováním.
1996
únor Největší ryze český dodavatel komunikačních systémů, společnost Gity, se
stává novým provozovatelem
neveřejných telekomunikačních
služeb. Ty jsou určeny především pro podniky a instituce.
březen Dvě licence na provoz
digitální mobilní telefonní sítě
celoevropského standardu
GSM v ČR získávají společnosti
|
HISTORIE
EuroTel a Radiomobil. Ta je
společným podnikem Českých
Radiokomunikací a konsorcia
T-Mobile.
březen Už 50 tisícům zákazníků poskytuje v síti NMT450
služby společnost Eurotel
Praha, za poslední rok jde
o 70% růst. Nejlevnější mobil
nabízí Eurotel za 13,7 tisíce bez
DPH, paušály se pohybují od
jednoho tisíce do 7,5 tisíce korun, minutová sazba od 4,4 do
9,9 Kč.
březen Osobní počítač vlastní
7,4 procenta a tiskárnu k němu
4,9 procenta českých domácností. Telefon má 39,5 procenta, mobilní telefon pouze
0,6 procenta a fax 1,2 procenta
domácností. Největší počet domácností, celkem 55,5 procenta, vlastní fotoaparát.
duben Obrat firem působících na českém počítačovém
trhu se loni vesměs proti předchozímu roku zvýšil o desítky
procent, uvádí to žebříček
Computerworld 100. První dvě
místa obsazují výrobci hardwaru z USA – IBM a Hewlett-Packard, za nimi následují největší domácí prodejce, pražský
holding Elko, a Podnik výpočetní techniky, poskytující komplexní počítačové služby.
září Pod společným jménem
NEXOS Group začínají na českém počítačovém trhu vystupovat firmy NEOS Computer,
DAXTA Communications, GTI
System a CCS Computer Clean
Service. Cílem spojení je nabízet
zejména velkým českým podnikům komplexní služby v oblasti
informačních technologií.
listopad Společnost NetLink
uvádí na český trh první síťový
počítač (Network computer).
Využívat se má hlavně v průmyslových podnicích a v bankovnictví.
1997
červen V Praze je spuštěna
vysokorychlostní počítačová síť
TEN34 CZ. Není určena pro komerční využití, ale pro vybrané
vysoké školy a vědecká pracoviště. Náklady na provoz jsou
přibližně 100 milionů korun.
červen Studentskou počítačovou síť LISTNet, která má
umožnit připojení do celosvětové sítě internet, otevírají studenti VUT v Brně. Propojeny
jsou všechny brněnské vysoké
školy a Akademie věd.
listopad Celkem 430 tisíc nových telefonních linek instaluje
letos v tuzemsku SPT Telecom.
Do konce roku v ČR je instalováno 3,25 milionu telefonních
linek.
1998
říjen Americká firma Apple
Computer zahajuje prodej nového počítače iMAC, jehož
cena se pohybuje okolo 53 tisíc
korun a zahrnuje bezplatné měsíční připojení k internetu. Vedení firmy počítá s prodejem
zhruba 800 až 900 kusů iMac
v ČR a SR.
říjen ČTÚ zakazuje společnosti RadioMobil novou službu
Paegas Internet Call, která přes
internet má spojit hovory do zahraničí výrazně levněji než SPT
Telecom.
říjen Na trh výpočetní techniky vstupuje společnost Acte-
bis, která patří mezi největší
evropské distributory informačních technologií.
prosinec Britská softwarová
a počítačová společnost Logica
kupuje za 6,3 milionu liber českou softwarovou společnost
FCC Folprecht. K existujícím 70
zaměstnancům české pobočky
firmy Logica tak přibývá dalších
270 pracovníků, čímž vzniká
v ČR jedna z největších společností poskytujících služby v oblasti informačních technologií.
1999
leden Na Českých drahách
má firma ČD Telekomunikace
vybudovat síť optických kabelů
pro budoucího konkurenta SPT
Telecomu. Síť v hodnotě přibližně deseti miliard korun má
být dokončena v tomtéž roce.
září Výběrové řízení na licenci
pro mobilní síť vyhrává Český
Mobil, jehož majoritní vlastník
je kanadská TIW, 49 % vlastní
IPB. Výsledek tendru následně
napadlo česko-britské konsorcium Orange-GiTy, které skončilo druhé.
říjen Americká společnost
Sun Microsystems, která vyvíjí
pracovní stanice, servery a programové vybavení pro počítačové sítě, získává kontrolu nad
firmou NetBeans ČR. Ta se zabývá hlavně výrobou nástrojů
pro vývoj programového
vybavení.
listopad Více než tři čtvrtiny
obyvatel ČR už slyšely o internetu, zjišťuje agentura Sofres
Factum. Více než čtyři pětiny
uživatelů internet hodnotí jako
důležitou součást života a jedna
třetina lidí si myslí, že se počí- ▶
ZÁŘÍ 2015
|
19
17.09.15 17:42
tačová síť takovou součástí jejich života stane.
prosinec Obavy z příchodu
roku 2000 a před takzvanou počítačovou chybou tisíciletí Y2K
se nepotvrzují.
prosinec Nejvíce navštěvovaným serverem v ČR je Seznam,
který zaznamenává denně
1 224 zhlédnutých stránek.
Další příčky obsazují servery
post.cz a mujweb.cz.
2000
leden Italská telekomunikační a internetová firma Tiscali
uzavírá předběžnou dohodu
o koupi 80 procent akcií ČD Telekomunikace, která má vybudovat a provozovat optickou
telekomunikační síť podél tratí
Českých drah.
říjen Připojení k internetu pomocí technologie DSL představuje na brněnském Invexu společnost KPNQwest Czechia.
DSL umožňuje rychlost připojení až 7,5 megabitu za
sekundu, což více než 130×
překračuje tehdejší přístupovou rychlost na internet pomocí komutované linky a více
než 50× převyšuje rychlost
linky ISDN.
listopad Maďarský integrátor
počítačových systémů Synergon získává 50 procent plus
jednu akcii české technologické
firmy Infinity.
prosinec Rakouský integrátor
počítačových systémů S & T
System Integration & Technology Distribution se domlouvá
na převzetí české firmy Neos
Computer.
20
|
|
HISTORIE
2001
duben Evropská banka pro
obnovu a rozvoj (EBRD) kapitálově podpoří třetího českého
mobilního operátora, Český
Mobil. Kupuje nové akcie firmy
v hodnotě 25 milionů dolarů.
červenec Mobilní operátoři
EuroTel, RadioMobil a Český
Mobil společně dokončují pokrytí pražského metra signálem
GSM. Ve všech 48 doposud
dobudovaných stanicích metra
je tak možné používat mobilní
telefony.
září Telekomunikační společnost Aliatel, která disponuje
druhou největší telekomunikační sítí v ČR, hodlá investovat
přibližně 1,8 miliardy korun především na modernizaci páteřní
sítě a na nákup nové technologie. Investice mají osmdesátkrát zvýšit kapacitu přenosové
sítě ze současných 2,5 gigahertzu (GHz).
říjen Český výrobce ochranného softwaru pro počítače
a počítačové sítě, společnost
Tiny Software, otevírá pobočku
ve Velké Británii.
listopad Operátor Český Mobil, který provozuje síť Oskar,
se rozhoduje nepodat nabídku
do aukce licencí pro mobilní systém třetí generace UMTS. Vyvolávací cena licence je stanovena na 3,5 miliardy Kč, když
operátoři odmítají jejich nákup
v tendru za 6,7 miliardy Kč.
prosinec Dohromady přibližně 2,7 milionu až 2,8 milionu
nových zákazníků mají podle
odhadů odborníků i operátorů
v tomto roce společnosti Eurotel, RadioMobil a Český Mobil.
Počet uživatelů mobilů tak dosahuje sedmi milionů.
prosinec Koncoví uživatelé si
mohou koupit českou verzi nového operačního systému MS
Windows XP. Cena Windows
XP ve variantě pro přechod ze
starších verzí pro domácnosti je
3 700 korun (99 dolarů), upgrade rozšířené profesionální verze
pro firmy vychází na dvojnásobných 7 400 Kč (199 dolarů).
2002
březen Fúze českých poboček Hewlett-Packard a Compaqu, které v tuzemsku dosud
fungovaly samostatně, se završuje. Zintegrovaly do jedné
firmy pod název H-P.
březen Tuzemský dodavatel
řešení v oblasti informačních
technologií APP Group se spojuje se společností Ness Technologies, a změní tak jméno na
Ness CEE.
červenec Končí značka Paegas, společnost RadioMobil
mění název sítě na T-Mobile.
říjen Klienti Živnostenské
banky jako jedné z posledních
velkých bank v ČR mohou
začít využívat služby GSM
bankovnictví.
říjen Český Mobil přislíbil, že
v dalším roce budou už jeho zákazníci moci posílat MMS. Dosud je nabízí jen Eurotel, RadioMobil službu připravuje.
a Compaq dokončují fúzi. Obě
počítačové firmy, které dosud
v rámci České republiky fungovaly jako samostatné společnosti s ručením omezeným,
se integrují do jediné firmy
s obchodním jménem Hewlett-Packard.
listopad Majoritní vlastníci
společnosti PVT v čele s firmou
J & T Investment Advisors nabízejí odkup akcií ostatním akcionářům společnosti. V rámci
povinné nabídky chtějí za jednu
tisícikorunovou akcii PVT zaplatit 2 050 korun, což je zhruba
průměrná tržní cena.
listopad Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvádí
do provozu nejvýkonnější počítač ve střední Evropě. Superpočítač japonské provenience
NEC SX-6 nahrazuje pět let starého předchůdce. Meteorologové takto mohou na novém
počítači modelovat a sledovat
vývoj počasí pro oblasti s rozlišením devět kilometrů.
prosinec Ministerstvo informatiky zjišťuje, že ministerstva
a ostatní centrální státní úřady
většinou nepoužívají počítačové
programy, na které nemají
platné licence. Problémy s nelegálním softwarem však přetrvávají u státní samosprávy,
kde dosud neexistuje účinná
kontrola.
prosinec Mobilní operátor
T-Mobile začíná nabízet posílání
SMS na pevné linky.
2004
20 0 3
březen Tuzemské pobočky
společností Hewlett-Packard
červen Český Mobil žaluje
u pražského městského soudu
konkurenční Eurotel a T-Mobile
o více než 1,6 miliardy Kč jako
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
HISTORIE
náhradu škody z doby, kdy
firmy účtovaly klientům nižší
sazby za volání do svých sítí
a vyšší hovorné do sítě Českého Mobilu.
listopad Eurotel i T-Mobile
začínají nabízet rychlý přístup
na internet. Eurotel prostřednictvím technologie CDMA,
T-Mobile přes EDGE.
září ÚOHS ukládá firmám
Eurotel Praha, Český Mobil
a T-Mobile souhrnnou pokutu
44 milionů korun za to, že
v roce 2000 a na začátku roku
2001 uzavřely zakázané dohody, na jejichž základě své
sítě propojovaly pouze mezi
sebou, a ne prostřednictvím
třetího operátora. Tím znevýhodnily další účastníky trhu
i spotřebitele.
prosinec Elektronický podpis
si v rámci bezplatné akce ministerstva informatiky pořizuje
zhruba šestina obcí (1 000
z 6 250 obcí), běžná cena certifikátu je 770 Kč.
září Společnost Motorola se
stává kromě Siemensu druhým
dodavatelem technologie pro
připojení na internet EDGE pro
T-Mobile.
listopad Češi holdují počítačovým hrám a ročně za ně utrácejí 500 milionů až 600 milionů
korun.
listopad Německá softwarová firma SAP hodlá do Prahy
přesunout části svého správního oddělení. Má vytvořit pět
stovek nových pracovních míst.
listopad Společnost Siemens Business Services získává zakázku na provoz ekonomického informačního
systému pro Českou správu
sociálního zabezpečení.
V rámci zakázky v hodnotě 188
milionů korun má zajistit transformaci starého systému na
nový a zabezpečit jeho provoz
pro 690 uživatelů ve zhruba
100 pobočkách.
listopad Společnost NextiraOne Czech získává stoprocentní podíl ve firmě CORE
Computer, která se zabývá výstavbou datových sítí.
prosinec Počítačová firma
Hewlett-Packard investuje
22 milionů korun do regionální
centrály pro řízení dodavatelského řetězce počítačové techniky pro oblast Evropy, Blízkého
východu a Afriky.
2005
červen Španělská telekomunikační firma Telefónica přebírá
51,1 procenta akcií Českého
Telecomu. Firma zároveň zaplatí Fondu národního majetku
zbývajících 90 procent z kupní
ceny 82,6 miliardy korun.
červen Největší světový mobilní operátor Vodafone přebírá
Oskar Mobil od kanadské TIW
spolu s rumunským Mobifonem. Firma za obě společnosti
platí kanadské TIW zhruba
3,5 miliardy dolarů.
srpen Společnost Dial Telecom kupuje od lucemburské
firmy Zeta Osteurope 99,75
procenta akcií společnosti InWay. Dial Telecom se tak stává
alternativním operátorem, který
poskytuje na Slovensku i v ČR
hlasové, datové a internetové
služby.
září/říjen Americká počítačová firma Apple otevírá
v Praze svůj první obchod
v Česku. Provozuje jej společnost MacSource, největší tuzemský dealer značky.
září/říjen Čínská společnost
Lenovo, která koupila počítačovou divizi IBM, otevírá v Praze
první kontaktní a servisní centrum v Evropě.
září/říjen T-Mobile (dříve RadioMobil) jako první na českém
trhu spouští rychlou mobilní datovou síť UMTS.
listopad ÚOHS dává Českému Telecomu pokutu 205 milionů korun za zneužití dominantního postavení. Operátor
od roku 2002 nabízel tarify
s hovorovými kredity nebo volnými minutami, a bránil tak přechodu svých zákazníků ke
konkurenci.
prosinec Softwarová společnost ICZ dokončuje akvizici
firmy Exprit, která se zaměřovala na správu elektronických
dokumentů.
prosinec Softwarová firma
Cleverlance kupuje konkurenční
společnost Brain Systems.
prosinec EuroTel nabízí telefonování včetně videohovorů
prostřednictvím sítě UMTS.
2006
leden V ČR je zavedena přenositelnost telefonních čísel na
mobilních telefonech po přechodu k jinému operátorovi.
červenec Eurotel ukončuje
provoz sítě NMT.
červenec Společnost PVT,
která se zabývá dodávkami počítačových systémů, se pře-
jmenovává na Asseco Czech.
Změna souvisí s přechodem
firmy pod nového majitele, polskou skupinu Asseco.
říjen Microsoft otevírá
v Praze evropské centrum
pro podporu mobilních technologií.
listopad Firmu Radiokomunikace kupuje za 1,2 miliardy eur
(33,6 miliardy korun) skupina
zahraničních investorů, složená
z americké investiční banky
Lehman Brothers, investiční
firmy Mid Europa Partners
(MEP) a Al-Bateen Investment
ze Spojených arabských emirátů. Skupina spolu se 100 procenty akcií Radiokomunikací
získává i 39,2 procenta akcií
české pobočky mobilního operátora T-Mobile International.
listopad Microsoft začíná
prodávat nové herní konzole
Xbox 360 v ČR, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
2007
leden Na český trh míří čtvrtý
mobilní operátor. Majitelem licence je společnost MobilKom,
dostává název U:fon.
květen Evropský parlament
schvaluje návrh nařízení, které
má operátory donutit zlevnit
roaming. Cenová regulace má
platit tři roky a ceny mají klesnout zhruba o polovinu.
listopad Sedm firem projevuje zájem o vytvoření Integrovaného rozpočtového systému, který je součástí
projektu Státní pokladny.
Nabídky podávají společnosti
Logica, CMG, SAP, Hewlett-Packard, Telefónica O2, IBM,
ZÁŘÍ 2015
|
▶
21
17.09.15 17:42
IDS Scheer, NESS Czech spolu
s Accenture.
listopad Tuzemská softwarová firma Cleverlance kupuje
antivirovou společnost AEC,
což jí má umožnit především
prodávat existujícím zákazníkům i služby v oblasti informační bezpečnosti.
listopad Většinový šedesátiprocentní podíl v tuzemské
softwarové společnosti Profi nit získává firma New Frontier
Holding, registrovaná ve Vídni.
2008
únor Pobočka Microsoftu
otevírá v Brně první inovační
centrum v Česku. Úkolem je
podpořit nadějné začínající IT
firmy a nabídnout jim přístup
ke zdrojům a špičkovým
technologiím.
květen Investiční fond Intel
Capital spolu s 3TS Capital
Partners získává minoritní podíl
v největší skupině tuzemských
internetových obchodů, Internet Mall. Investují 28 milionů
eur.
srpen Softwarová firma ICZ
koupila stoprocentní podíl ve
společnosti Ales v ČR a na Slovensku, která je předním dodavatelem systémů pro řízení letového provozu.
říjen Softwarová firma Ness
Czech dokončuje akvizici společnosti Logos. Výnosy po sloučení mají přesáhnout dvě miliardy korun.
listopad Poradenská společnost v oblasti IT Capgemini kupuje sto procent české poradenské firmy Empire a 70 %
22
|
|
HISTORIE
její dceřiné společnosti Sophia
Solutions. V následujících letech má mít Capgemini možnost získat zbývající 30procentní podíl v Sophia Solutions
uplatněním opce.
prosinec Softwarová společnost ICZ kupuje stoprocentní
podíl ve společnosti Delinfo,
která se zaměřuje na vývoj
a tvorbu speciálních informačních a geografických informačních systémů. Mezi její zákazníky patří především česká
armáda.
prosinec První mobil s operačním systémem Android od
Googlu (pod označením G1
a výrobce HTC) začíná prodávat
v Česku T-Mobile.
2009
září T-Mobile kupuje část
Českých Radiokomunikací,
které poskytují maloobchodní
telekomunikační služby koncovým zákazníkům. Získává tím
přes 100 tisíc uživatelů hlasových a internetových služeb
Radiokomunikací.
prosinec T-Mobile jako poslední z operátorů pouští testovací provoz sítě UMTS ve vybraných částech Prahy.
2010
květen Technologická firma
KIT digital kupuje poskytovatele
řešení pro vysílání videa a televizí na internetu, společnost
Benchmark Broadcast Systems
se sídlem v Singapuru. Za 100
procent akcií platí KIT digital
v rámci transakce přibližně 9,5
milionu dolarů.
červen T-Mobile pouští na internetu on-line půjčovnu počítačových her s více než třemi
stovkami titulů.
září Policie uskutečňuje ve
14 evropských zemích včetně
Česka koordinovaný zátah proti
údajným počítačovým pirátům.
Jejich síť ilegálně kopíruje a šíří
filmy, které jejich vlastníci
a producenti ještě ani nevydali
na nosičích DVD.
říjen Americká společnost
Apprise Software, která se zabývá vývojem počítačových
programů, zřizuje v Brně svou
první evropskou pobočku, v níž
zaměstnává 100 lidí.
říjen Novým většinovým
vlastníkem společnosti Vltava
Stores, která patří mezi přední
internetové obchodníky v Česku, se stává česká investiční
společnost Milestone Partners.
Dosavadní jediný vlastník obchodů Vltava Stores, firma GPL
Limited, si ve firmě ponechává
menšinový podíl.
listopad Tablet Apple iPad se
začíná prodávat v Česku.
listopad Výrobce antivirového softwaru AVG Technologies otevírá v Brně nové výzkumné centrum.
2011
květen Operátoři se pokrytím
rychlé sítě 3G přibližují polovině
tuzemské populace. Nejlépe na
tom je Vodafone se 48 procenty, T-Mobile 45 % a Telefónica
pokrývá 43 procent obyvatel.
září Až 1,5 miliardy korun na
dotacích mohou získat podnikatelé na podporu investic do za-
kládání nebo do rozvoje center
pro vývoj softwaru, středisek
sdílených služeb, budování
datových center nebo do výstavby a rozvoje servisních
středisek pro high-tech
výrobky.
říjen Microsoft dokončuje
převzetí internetové komunikační společnosti Skype.
prosinec Městský soud
v Praze vyhlašuje úpadek
společnosti MobilKom, která
provozuje mobilní síť U:fon.
Celkové závazky firmy jsou
2,15 miliardy Kč. Věřitelé mohou do 30 dnů přihlásit své
pohledávky.
prosinec Operátoři podle
ČTÚ účtují firemním zákazníkům průměrně až o pětinu nižší
cenu než soukromým osobám.
2012
srpen V Česku je možné využít technologii bezkontaktních
plateb (NFC) prostřednictvím
aplikace v chytrém mobilním
telefonu. Využívat ji může prvních 2 000 zájemců, kteří mají
potřebný typ telefonu a jsou zákazníky Komerční banky.
říjen Společnost SoftwareONE, která se zabývá prodejem
licencí k počítačovým programům, vstupuje na český trh.
Česko se má stát vstupní branou pro další expanzi ve střední
a východní Evropě, kde firma
má dosud zastoupení jen v Polsku a Rusku.
říjen Vydavatelství Ringier
Axel Springer CZ v síti Telefóniky provozuje prvního virtuálního operátora v ČR –
Bleskmobil. Ten nabízí volání
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
z předplacených karet za poloviční cenu, minuta hovoru má
stát po celý den 2,50 Kč.
listopad Výrobce počítačů
Dell otevírá spolu s největším
světovým producentem čipů
Intel první značkovou prodejnu
v Česku.
listopad Největší tuzemský
prodejce počítačových her
Game Czech kupuje na Slovensku vedoucí herní značku
Brloh a její distribuční síť
11 prodejen.
2013
leden Firma OKsystem se domlouvá s ministerstvem práce
a sociálních věcí, že pro něj
bude opět zajišťovat provoz systému pro výplatu sociálních
dávek.
říjen Česká firma Comprimato Systems zabývající se
komprimací videa získává 200
tisíc eur od fondů Credo Ventures a Y Soft Venture Capital.
Každá firma získává v Comprimato desetiprocentní podíl.
říjen Makléřská společnost
Cyrrus kupuje menšinový podíl
v brněnské softwarové společnosti SodaTSW, která vyvíjí
bezpečnostní a monitorovací
software k ochraně koncových
pracovních zařízení uživatelů
a šifrování obsahu na nejrůznějších datových úložištích.
listopad Společnost Etnetera
Logicworks, která se zabývá IT
službami a servisem zařízení
Apple, kupuje obchodní aktivity
firmy AboutMac.
listopad Seznam.cz plánuje
investice do vlastního datového
|
HISTORIE
centra v hodnotě 200 milionů
korun během deseti let.
listopad PPF kupuje 65,9 procenta v Telefónice CR za 63,6
miliardy korun, postupně podíl
navýšuje až k 83 procentům.
listopad Už třetí inovační
centrum v ČR otevírá společnost Microsoft. Centrum má
přinášet nové příležitosti pro začínající firmy a studenty z hlavního města a regionu středních
a západních Čech.
prosinec V Česku je poprvé
odsouzen distributor nelegálního softwaru nepodmíněným
trestem. Softwarový pirát
z Mostecka má jít na 20 měsíců do vězení kvůli prodeji
nelegálních kopií softwaru od
Microsoftu a Adobe.
prosinec ČTÚ počítá s vyčleněním další frekvence pro
rychlé mobilní sítě. Má je uvolnit digitální televizní vysílání
i rozhlas.
prosinec Během jednoho
roku se v ČR objevuje přes
50 mobilních virtuálních operátorů. S odhadovaným počtem
600 tisíc až 700 tisíc zákazníků
získává podíl necelých pět
procent.
2014
T-Mobile přebírá tuzemskou pobočku telekomunikační firmy
GTS, která je po Telefónice největším tuzemským provozovatelem pevných sítí.
červenec O2 kupuje virtuálního mobilního operátora Gorila
Mobil, který dosud působil v její
síti. Získává tak více než 50 tisíc aktivních SIM karet.
srpen Na český trh vstupuje
čínský výrobce mobilních telefonů THL.
vytvořená společnost Cetin,
která vlastní a spravuje pevné
a mobilní sítě a datová centra.
září Počet zákazníků mobilních virtuálních operátorů přesahuje jeden milion.
červen Americký internetový obchod Amazon z Prahy
řídí IT služby a nábory zaměstnanců pro pobočky v evropských zemích. V nových kancelářích v Dejvicích zaměstná až
500 lidí. V ČR působí firma od
roku 2013, v Dobrovízi u Prahy
otevírá centrum vráceného
zboží pro německý trh. Ve stejném místě buduje i distribuční
centrum, kde má práci najít
2 000 lidí.
říjen Hlavní část superpočítače, který má fungovat v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě,
dodá americká společnost Silicon Graphics International
(SGI). Vyhrává téměř rok a půl
dlouhé soutěžní řízení.
říjen Původně česká IT společnost GoodData zabývající se
analýzou dat získává investici
561 milionů korun od skupiny
vedené fondem Intel Capital.
Dohromady s dalšími investičními vlnami GoodData získá
celkem 2,2 miliardy Kč.
listopad Počet IT odborníků
v Česku se za posledních deset
let více než zdvojnásobuje na
letošních 148 tisíc lidí.
prosinec Softwarová firma
Unicorn Systems kupuje od
technologické společnosti WBI
Systems dvě divize – NAV
a BSC, které vytvářejí oborová
řešení a implementují informační systémy na produktech
společnosti Microsoft.
prosinec Antivirová firma Safetica získává na další investice
2,5 milionu dolarů od Ondřeje
Tomka, který již ve společnosti
drží čtvrtinový podíl.
2015
duben O2 se rozděluje na dvě
společnosti – jednou je operátor O2 poskytující služby koncovým zákazníkům, druhou nově
červenec Konica Minolta Business Solutions Czech kupuje
dodavatele vnitropodnikových
softwarů Webcom.
červenec Technologická firma
Foxconn investuje v ČR do roku
2018 zhruba 2,5 miliardy korun.
Peníze mají směřovat do jejích
závodů, vybudování výzkumného centra a datových center.
červenec Novým vlastníkem
největšího českého a slovenského prodejce videoher a herních konzolí JRC Czech se
stává společnost Hamaga.
červenec Japonský koncern
Ricoh kupuje od českého podnikatele Milana Maděryče společnost Impromat CZ, která je
dodavatelem tiskových, počítačových a klimatizačních zařízení
pro kanceláře.
červenec Antivirová firma
Avast kupuje vývojářskou firmu
Remotium, která vytvořila aplikaci umožňující firmám zabezpečit data, k nimž mají zaměstnanci přístup pomocí osobních
mobilů a tabletů. Transakce
spolu s plánovanými investicemi ve firmě vychází Avast na
více než 50 milionů dolarů.
■
ZÁŘÍ 2015
|
23
17.09.15 17:42
|
HISTORIE
Mooreův zákon po 50 letech:
Minulost a budoucnost
Mooreův zákon, který poskytoval vodítko pro výrobu levnějších, menších a rychlejších počítačů, platí i po padesáti letech.
AGAM SHAH
dyž si navléknete nejnovější chytré
hodinky nebo se díváte na iPhone,
pravděpodobně si nevzpomenete na
Mooreův zákon, který se 50 let používal
jako plán s cílem vyrobit počítače menší,
levnější a rychlejší.
Je docela možné, že by se bez existence
Mooreova zákona nevyvinuly nové typy počítačů, jako jsou například brýle HoloLens
společnosti Microsoft – holografická nositelná elektronika, pomocí které mohou uživatelé interagovat se vznášejícími se obrázky. Po celá desetiletí byl Mooreův zákon
vodítkem pro vývoj moderní elektroniky,
i když v posledních letech byl jeho význam
předmětem diskuze.
Mooreův zákon není vědecká teorie, ale
soubor odpozorovaných jevů a následně
vytvořených předpovědí, které spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore
uvedl ve svém článku poprvé publikovaném v časopise Electronics Magazine
19. dubna 1965. Tyto předpovědi byly ještě
následně modifikovány. Jeho základní předpověď uvádí, že hustota tranzistorů neboli
počet tranzistorů na dané oblasti křemíku
(die) se každé dva roky zdvojnásobí, což
vede ke zdvojnásobení výkonu. Volně přeloženo to znamená, že za 18 až 24 měsíců si
za stejné množství peněz můžete koupit
počítač, jenž je výrazně rychlejší než ten,
který máte dnes.
Technický průmysl to původně interpretoval tak, že bude docházet ke zlevňování
výroby čipů změnou velikosti: jak se hustota tranzistorů zdvojnásobuje, zmenšuje
se velikost čipů, zrychluje se zpracování
a cena za procesor klesá. V uplynulých padesáti letech zakládal technologický svět
výrobní plány a strategie na tomto kon-
K
24
|
ceptu, což vedlo k menším, levnějším
a rychlejším zařízením.
Výrobní pokrok také zvýšil energetickou
účinnost čipů a pomohl prodloužit dobu
práce při napájení z baterií.
„Bez Mooreova zákona bychom podle
mého názoru neměli na dlani chytrý telefon,“ prohlašuje Randhir Thakur, výkonný
viceprezident a generální ředitel divize Silicon Systems Group ve společnosti Applied
Materials.
»
Mooreův zákon se používá jako hlavní
princip při vývoji nositelné elektroniky, internetu věcí a dokonce i robotů, jež dokážou
rozpoznat objekty a dělat rozhodnutí. Ovlivňuje také automobily či domácí spotřebiče.
Inženýři předpověděli, že Mooreův zákon přestane v příštím desetiletí platit v důsledku fyzických a ekonomických problémů. Konvenční počítače by mohly
nahradit kvantové počítače a systémy,
které by využívaly mozku podobné nebo
neurální čipy pracující jinak než současné
procesory. Křemík také možná nahradí čipy
vyráběné z nových materiálů, jako jsou například grafen a uhlíkové nanotrubice.
Intel použil Mooreovo pozorování nejprve pro paměťové produkty a výhodou
byla nižší cena za bit. Potom došlo k použití
Mooreova zákona pro integrované obvody –
první čip Intel v roce 1971 nesl označení
4004 a měl 2 300 tranzistorů. Nejnovější
čipy Intel mají miliardy tranzistorů a jsou
3 500× rychlejší a 90 tisíckrát energeticky
úspornější.
Od té doby byl Mooreův zákon dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobil změnám
ve sféře počítačů. Byl silou stojící za extrémním zvýšením výkonu počítačů v deva-
desátých letech a za snížením spotřeby
energie v posledních deseti letech, uvedl
Mark Bohr z Intelu.
„Druh výkonu, který jsme měli na desktopech před 15 lety, je nyní dostupný
v současných noteboocích a chytrých telefonech,“ uvádí Bohr.
Mooreův zákon se používá jako hlavní
princip při vývoji nositelné elektroniky, internetu věcí a dokonce i robotů, jež dokážou rozpoznat objekty a dělat rozhodnutí.
Ovlivňuje také pestrou škálu výrobků, jako
jsou automobily, zdravotní přístroje a domácí spotřebiče, jejichž funkce více využívají integrované obvody, popisuje Bohr.
Inženýři se však shodují, že Mooreův zákon by již mohl být na pokraji své platnosti,
protože čipy se začínají blížit svými rozměry
atomární úrovni a dokonce i pro Intel je
těžké udržet tempo. Gordon Moore během
50 let Mooreův zákon revidoval a několikrát
vyjádřil pochybnosti o jeho dlouhodobé
platnosti. V nedávném rozhovoru pro časopis IEEE Spectrum Moore řekl, že udržet
krok je stále „těžší a těžší“.
Inovace společnosti Intel udržely platnost Mooreova zákona za pomoci nedávného technologického pokroku, kterým je
technologie FinFET – tranzistory jsou umístěné nad sebou, takže se na čipy vejde
více funkcí. Intel vynaložil miliardy dolarů na
postavení nových továren a zavedení inovací, jako jsou například napnutý křemík,
High-K Metal Gate a FinFET, pomohlo prodloužit platnost Mooreova zákona.
„Protože na tom Intel tvrdě pracuje,
objevují se každý den nové výpočetně náročné aplikace,“ uvádí Xian-He Sun, uznávaný profesor počítačových věd Illinoiského
technologického institutu v Chicagu.
Je však stále obtížnější vyleptat nepřetržitě rostoucí počet funkcí do stále menších
čipů, které jsou více náchylné k široké řadě
chyb a poruch. Při návrhu a výrobě čipů
jsou potřebné větší pozornost a další procesy a personál, aby se zabránilo chybám.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Kromě toho by mohl probíhající výzkum
nových materiálů a technologií vytlačit křemík a přinést změnu, která by základním
způsobem transformovala Mooreův zákon.
Velký zájem je o rodinu tzv. materiálů III-V –
sloučenin na bázi prvků ze třetího a pátého
sloupce periodické tabulky – například
GaAs nebo InGaAs.
„Mooreův zákon se mění na něco, co se
týká nových materiálů,“ říká Alex Lidow,
veterán polovodičového průmyslu a výkonný ředitel společnosti EPC (Efficient Power Conversion).
EPC vyrábí možnou náhradu křemíku
(GaN), který je lepší vodič elektronů a přináší vůči křemíku výhody výkonu a energetické účinnosti, uvádí Lidow. GaN se již používá pro transformace energie
HISTORIE
a bezdrátovou komunikaci a jednou možná
najde cestu do digitálních čipů, ale Lidow
neuvádí žádné časové období.
„Poprvé za 60 let existují rozumné alternativy, které spočívají v lepším materiálu,
a nikoli v menší velikosti,“ uvádí Lidow.
Ekonomika výroby menších a rychlejších čipů je také složitá a lze ji přirovnat
k akrobacii. Je stále dražší postavit moderní továrny a výnosy z výroby těchto
čipů stále klesají. Důležité nástroje, jako je
například EUV (extrémně ultrafi alová) litografie, která přenáší předlohy obvodů na
substráty, by také umožnily zmenšit čipy
na ještě menší rozměry, ale zatím nejsou
k dispozici.
„Polovodiče se vždy potýkaly s problémy, které představovaly jakési silniční
retardéry. Teď ale jdeme proti zdi,“ vysvětluje Jim McGregor, hlavní analytik společnosti Tirias Research.
Experti nedokážou předpovědět, jak na
tom bude Mooreův zákon za několik let, ale
možná přestane platit, protože fyzika a ekonomika výroby menších čipů již nebudou
dávat praktický smysl.
Dědictví Mooreova zákona však bude
přežívat v modelu snižování cen komponent, což také vede k levnějším zařízením
a počítačům, uvádí McGregor.
Mooreův článek z roku 1965 ohlašoval
éru stále rostoucích technologických změn.
„Vzali jsme servery o velikosti místnosti
a zmenšili je na velikost mobilního čipu. Je
úžasné, co se lidem za tu dobu podařilo,“
raduje se McGregor.
■
Microsoft oslavil 25 let Solitairu
rozsáhlou královskou on-line bitvou
Celý život trénovali a letos dostali příležitost zazářit na turnaji
Solitairu společnosti Microsoft.
IAN PAUL
o dvaceti pěti letech tréninku v jasně
osvětlených kancelářích během dne
a v temných místnostech v noci dostali šanci ukázat, co se naučili: Společnost
Microsoft naplánovala na červen on-line
turnaj v Solitairu. Uživatelé hrající klasický
Klondike, FreeCell nebo Spider mohli poměřit své schopnosti ve hře Solitaire vůči
ostatním soupeřům z internetu.
P
V rámci společnosti Microsoft se konala
interní soutěž mezi zaměstnanci, na kterou
navázalo veřejné národní utkání v USA, zahájené v červnu (o dalším turnaji celosvětového rozsahu se uvažuje). Soutěž začala
v Microsoftu v pondělí 22. května a gigant
použil stejné výzvy ze svého interního turnaje v internetovém utkání následující
měsíc.
Soutěž ve hře Solitaire společnosti
Microsoft oslavuje 25. výročí od uvedení
původní verze hry Solitaire ve Windows 3.0
v roce 1990. Ano, je to již 25 let, co kancelářský personál začal trávit tisíce, ne-li miliony pracovních hodin hraním těchto návykových karetních her dodávaných v rámci
systému Windows.
Co tomu předcházelo
Navzdory dlouhé historii Solitairu v systému Windows si Microsoft dopřál krátký
oddech od her tím, že je nezahrnul do výchozího nastavení systémů Windows 8
a 8.1. Namísto toho museli hráči najít
a stáhnout Solitaire ze služby Windows
Store. Microsoft se rozhodl tento nedostatek napravit v systému Windows 10 tím, že
klasické hry Solitaire vrátil tam, kam patří:
integroval je opět do systému do nabídky
Start.
Návrat Klondiku
Ve Windows 10 se bude Solitaire stále zobrazovat v moderní verzi uživatelského rozhraní představeného s Windows 8, ale dojde k návratu na správné místo, stejně jako
se vrátí samotná nabídka Start. Ve Windows 10 nebudete muset hrát hry v celoobrazovkovém režimu, protože tento nový
operační systém zobrazuje moderní aplikace na tradičních počítačích v oknech.
Pokud chcete rozvíjet své schopnosti
v této hře, stáhněte si z webu Windows
Store sadu Microsoft Solitaire Collection.
K dispozici je také verze pro Windows
Phone.
■
ZÁŘÍ 2015
|
25
17.09.15 17:42
|
HISTORIE
Nejlepší vzdělávací hry 90. let
Kolikrát jsme je jako děti hráli? Připomeňme si tyto nostalgické hity v době,
kdy posíláme do školy vlastní děti.
BENJ EDWARDS
okud jste vyrůstali během 90. let, je
pravděpodobné, že jste hráli alespoň
jednu vzdělávací počítačovou hru, a to
buď ve škole, doma, nebo dokonce na počítači maminky či tatínka v práci. Tyto hry se
snažily zároveň bavit i vzdělávat podle zásady „škola hrou“. Upřímně řečeno, některé byly natolik zábavné, že je byla radost
hrát dobrovolně.
Prošel jsem si starší vydání časopisů
PCWorld a Macworld z dané doby a vybral
některé z nejlepších vzdělávacích her této
éry klasických osobních počítačů. Pro pořádek uvádím, že jsme tento článek omezili
na tituly pro osobní počítače, takže zde nenajdete žádné konzolové hry.
Už jste připraveni vrátit se do školy? Tak
jdeme na to.
P
Super Solvers: Treasure Mountain
(1990)
Vydavatel: The Learning Company, platformy: MS-DOS, Macintosh, Windows
Ve hře Treasure Mountain (Hora pokladů) je
vaším cílem vylézt na horu a posbírat přitom maximum pokladů. Název hry byl zvo-
Super Solvers: Treasure Mountain (1990)
26
|
len velmi dobře. Po cestě se snažíte chytat
elfy do své elfí sítě. Jakmile je chytíte, dají
vám veselí elfové otázku, a pokud ji
správně odpovíte, napovědí vám, jak můžete najít další poklad. Po cestě se hráči učí
horolezectví, neomezený materialismus,
chytání elfů a samozřejmě také logicky
myslet. Je to zábavná hra.
Spelunx and the Caves of Mr. Seudo
(1991)
Vydavatel: Brøderbund Software, platformy: Macintosh
Předtím, než v roce 1993 bratři Rand a Robyn Millerovi vytvořili velmi úspěšnou adventuru Myst, vymysleli řadu vzdělávacích,
dobrodružně-průzkumných her pro platformu Macintosh včetně titulů The Manhole (1988), Cosmic Osmo and the Worlds
Beyond the Mackerel (1989) a v roce 1991
také titulu Spelunx (Speleologie a jeskyně
pana Seuda). Všechny tři využívaly jako svůj
herní engine novou multimediální platformu
Apple HyperCard a hráčům umožnily ponořit se do nádherně ilustrovaných fantastických světů, kde se vaše mysl mohla toulat
a zkoumat při tom interaktivní hračky, které
se vyskytovaly na různých obrazovkách.
Castle of Dr. Brain (1991)
Vydavatel: Sierra On-Line, platformy:
MS-DOS, Macintosh, Amiga
Castle of Dr. Brain (Hrad doktora Mozka) je
svérázná vzdělávací hra obsahující obrazovky, na kterých řešíte rébusy klikáním
myší z perspektivy první osoby. Je to hra
ve stylu Shadowgate s více roboty a méně
zrcadly. Ve hře jste postavou potenciálního
asistenta stejnojmenného dr. Mozka a hledáte cestu hradem, abyste tak vyhráli soutěž. Varování před vyzrazením děje: Přes
hrad se dostanete, protože společnost
Sierra vydala v roce 1992 podobně dobře
přijímané pokračování – The Island of Dr.
Brain (Ostrov Dr. Mozka). Další vaše osudy
jsou však neznámé.
Mario Teaches Typing (1992)
Vydavatel: Interplay Entertainment, platformy: MS-DOS, Macintosh
Pokud potřebujete procvičit své schopnosti
psaní na psacím stroji či počítači a máte
rádi postavičku Maria z Nintenda, je to pro
vás perfektní hra. V rámci řady vzdělávacích
titulů pro osobní počítače s postavou Maria
z devadesátých let – viz také: Mario is Missing (Nezvěstný Mario) a Mario’s Time Machine (Mariův stroj času) – hra Mario Teaches Typing (Mario se učí psát na psacím
stroji) přinesla nečekaně štědrý přístup licencí od společnosti Nintendo. Pro gene-
Spelunx and the Caves of Mr. Seudo (1991)
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Castle of Dr. Brain (1991)
raci dětí, která vyrostla při provázení Maria
dobrodružstvími na konzolích a milovala
učení s pomocí svého kníratého instalatéra,
to však dávalo smysl.
The Incredible Machine (1992)
Vydavatel: Sierra On-Line, platformy:
MS-DOS, Macintosh
Pokud by Rube Goldberg navrhl počítačovou hru, byla by to The Incredible Machine
(Fantastický stroj) – kombinace klasických
logických hlavolamů se znalostmi z mechaniky a fyziky dohromady tvořící virtuální
herní prostor. V této hře má hráč v každé
fázi nějaký úkol, například dostat míč do
koše. Hráči musejí použít dodané díly k sestavení stroje, který úlohu splní. Tato hra
učí děti vytvářet komplikované, nepraktické
The Incredible Machine (1992)
HISTORIE
Mario Teaches Typing (1992)
stroje, jež by nikdy v reálném světě nefungovaly. Ale i tak to bylo úžasné.
Museum Madness (1994)
Vydavatel: MECC, platformy: MS-DOS,
Macintosh
Je pozdě v noci a počítačový virus (mějte
se mnou strpení) přivedl k životu exponáty
vašeho oblíbeného místního muzea! Hrajete jako chlapec, který musí s pomocí vnímajícího robota (se jménem MICK podle
anglického „Museum Interactive Computer
Kiosk“, tedy Muzejní interaktivní počítačový kiosek) dát věci do pořádku vyřešením
rébusů a učením se historie. Museum
Madness (Muzejní šílenství) je dobře ilustrovaný a nápaditý titul, který ve své době
děti dobře přijímaly. Je celkem jasné proč.
Logical Journey of the Zoombinis
(1996)
Vydavatel: Brøderbund Software, platformy: Windows, Macintosh
Logical Journey of the Zoombinis (Logická
cesta Zoombiňanů) je velmi vychvalovaná
a graficky bohatá hra s rébusy, která učí
děti logicky myslet.
Ve hře došlo k zabrání ostrova Zoombini
národem Náfuků a vaším úkolem je pomoci
Zoombiňanům s různými hádankami na
cestě do jejich nového domova (s názvem
Zoombiniton, pokud byste rádi znali jeho
jméno).
V letech 2001 a 2002 následovala dvě
pokračování a fanoušci úspěšně založili
kampaň na Kickstarteru, takže příběhy
Zoombiňanů budou pokračovat.
▶
Museum Madness (1994)
ZÁŘÍ 2015
|
27
17.09.15 17:42
|
HISTORIE
Logical Journey of the Zoombinis (1996)
Pajama Sam: No Need to Hide When
It’s Dark Outside (1996)
Vydavatel: Humongous Entertainment, platformy: Windows, Macintosh
Postava Pajama Sam se poprvé objevila
v této barevné adventuře pocházející od
Pajama Sam: No Need to Hide When It’s Dark Outside (1996)
tvůrců série Putt-Putt. Pracoval na ní Ron
Gilbert, který se proslavil již za svého působení ve společnosti LucasArts. V této hře,
jež byla poprvé vydána v roce 1996 pro systém Windows 3.1, děti provázejí postavičku Pajama Sam dobrodružstvími, která je
učí nebát se tmy. Úspěch této hry inicioval
řadu dětských knih vydaných v letech 1999
a 2001 a několik pokračování vydaných do
roku 2003. V roce 2008 portovala společnost Majesco Entertainment tuto klasiku na
konzoli Nintendo Wii.
■
PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK
Asseco Central Europe
Historie společnosti Asseco Central Europe sahá do roku 1990. Před 25 lety deset
nadšenců informačních technologií založilo společnost s názvem Asset a vytvořilo
bankovní systém pro Českou a Slovenskou spořitelnu. O deset let později se od
Assetu odčlenila softwarová divize, a vznikl tak Asset Soft, který v roce 2004 uzavřel
strategické partnerství s polskou společností Comp Rzeszów. Tyto dvě společnosti
položily základy mezinárodní skupiny IT společností s názvem Asseco, která je dnes
šestým největším producentem softwaru v Evropě podle žebříčku Truffle 100. V našem
regionu je skupina Asseco zastoupena společností Asseco Central Europe.
roce 2006 vstoupilo Asseco Central
Europe na burzu cenných papírů ve
Varšavě, a stalo se tak první slovenskou společností přímo kótovanou na zahraniční burze cenných papírů. Získané
zdroje se v roce 2008 rozšířily o další
upsání akcií a společnost postupně hledala
takové akvizice v sousedních zemích, které
by jí přinesly přidanou hodnotu, rozšířily podíl na trhu nebo ji obohatily o novou kompetenci. Takto společnost vstoupila v roce
V
28
|
2007 i na český trh, a to prostřednictvím
akvizice firmy PVT.
Asseco Central Europe je dnes jedním
z nejsilnějších softwarových
domů ve střední a východní
Evropě. Působí na Slovensku, v České republice, MaBANKOVNICTVÍ
ďarsku, Německu, Rakousku
a Švýcarsku. Realizuje náročné projekty pro komerční
IT
INFRASTRUKTURA
sféru, jakož i státní správu
a samosprávu, postavené na dlouholetých
zkušenostech s rozsáhlými projekty softwarových řešení na míru. V České republice
se stala součástí nejvýznamnějšího projektu českého e-governmentu – tvorby základních registrů státní správy. Dominuje na
trhu stavebních spořitelen v ČR prostřednictvím core systému StarBUILD, který používají čtyři z pěti stavebních spořitelen
v České republice.
K dalším významným úspěšným projektům, které Asseco Central Europe v České
republice v posledním období realizovalo,
patří dodávka e_Portálu pro Českou správu
sociálního zabezpečení a dodávka klíčových
prvků statistického informačního systému
pro Český statistický úřad.
www.asseco.com/ce
32-,âġ291,&79Ë
ZDRAVOTNICTVÍ
9(ě(-1È635È9$
STAVEBNÍ
632ě(1Ë
GEOGRAFICKÉ IS
BUSINESS
INTELLIGENCE
ERP
UTILITY
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Banka jako vaše
inteligentní asistentka?
Pojem informační management je poměrně široký, co konkrétně Adastra
svým klientům nabízí?
PAVEL KYSELA
abýváme se budováním datových
skladů a analýzou obchodních informací, datovou kvalitou, master data
managementem i oblastí tzv. velkých dat
(big data).
Na počátku bylo poskytování statických
dat (reportů) nezbytných pro řízení firmy.
Když naši zákazníci začali tušit, co se v jejich organizaci děje, začali se ptát proč. Přišla éra sofistikovaných analýz a následně
předpovídání budoucnosti na základě statistických modelů.
Nyní začínáme žít v digitální ekonomice.
Stále více věcí se děje v reálném čase, zákazníci očekávají rychlé odezvy a individuální přístup přes různé komunikační kanály,
tj. mobilní aplikace, web, sociální sítě apod.
Obchod i služby se přesouvají z kamenných poboček do virtuálního světa internetu. V marketingu a PR hrají stále větší roli
digitální média. A tam všude hrají data
a správná práce s nimi čím dál zásadnější
roli.
Z
Jaký to má ale pro firmy reálný přínos?
Všem našim klientům jde ve svém základu
o to samé, jak získat nové zákazníky, jak si
udržet současné a prodat jim nové produkty. U finančních institucí se k tomu přidávají systémy na výpočet kreditního rizika, to znamená komu ještě můžete půjčit
a komu už ne, a pro neplatiče nepopulární
vymáhací systémy. U pojišťoven a telekomunikací systémy na detekci podvodného jednání a tak dále. Vše má jedno společné, a to je intenzivní práce s daty.
Z pohledu našich klientů se velmi zjednodušeně dá říci, že všechny tyto systémy
přispívají ke zvyšování tržeb, omezování rizik a větší provozní efektivitě.
Z pohledu koncových zákazníků bank,
pojišťoven, telekomunikačních operátorů
apod. jde hlavně o zákaznickou zkušenost. Většina z nás nechce být zahlcena
nesmyslnými nabídkami a nucena procházet zdlouhavými procesy. Poskytovat
znovu a znovu ty samé informace, pokud
potřebuje novou službu nebo produkt.
V budoucnu by se např. banka měla chovat jako vaše velmi schopná a inteligentní
asistentka. Co to znamená? Zná vás, šetří
váš čas a myslí za vás. Udělá za vás
práci, kterou zvládne sama. Když se blíží
nějaká významná událost, připraví pro
vás nabídku na míru, a protože vás dobře
zná, nezatěžuje vás zbytečnou
administrativou.
Jak taková práce s daty vypadá v praxi?
Například zapojením informací ze sociálních
sítí lze navýšit prodej úvěrů o 5–10 %, aniž
to vede ke zvýšení rizika defaultu. Nebo na
základě analýzy chování uživatele na internetu je možné nabídnout personalizovanou
reklamu přímo na míru, tak aby nabídka
konkrétního produktu přišla ve správný čas
a na správném místě.
Příkladů je nepočítaně, ale řada z nich je
součástí obchodního tajemství, ať už našeho nebo našich klientů.
Kdo jsou vaši klienti?
Historicky pracujeme pro firmy, které mají
k dispozici velké objemy dat, jako jsou
banky, pojišťovny, telekomunikační operátoři, velké maloobchodní společnosti, energetické společnosti, v menšině pak státní
správa. Chodí k nám ale také středně velké
firmy, které nám svěří stavbu celého systému. Ty jsou flexibilnější, rychlejší a ve
změnách méně konzervativní. Úspěšné
projekty pro menší společnosti pak často
přilákají pozornost firem větších. Tak se
také stalo, že strategii velkých dat pro druhou největší kanadskou banku Toronto-Dominion nebudou dělat IBM, Accenture
ani Teradata, ale právě Adastra.
Do velkých dat se vkládá mnoho nadějí.
Jste si jistý, že oprávněně?
Je pravda, že o big datech se mluví už
dlouho, málokdo má ale jasnou představu,
jakým způsobem by je chtěl a mohl využít. Postupně se big data stávají z akademického pojmu realitou, jsou ale
a budou jen rozšířením informačního
managementu.
Bude to trvat nějakou dobu, ale už teď
jsou nadnárodní instituce, kde je CIO klíčovou postavou vedení. To dokládá, jaký
význam mají v dnešním světě data a informační technologie. Přitom ještě před dvaceti lety management banky na pojem informační management vůbec neslyšel.
Říkali si: „Jaké nápady by ajťák mohl přinést představenstvu banky?“ Teď je to jinak. IT už není jen něco, co běží někde na
pozadí, ale zásadně ovlivňuje chod společností, jejich strategii i produkty.
Kdo je Adastra
Mezinárodní softwarová a konzultační
skupina Adastra Group se specializuje
na správu dat a informační management. Společnost česko-kanadského
původu loni poprvé na příjmech překonala hranici dvou miliard korun. Poskytuje poradenství a řešení pro správu dat
a jejich využití pro banky, telekomunikační společnosti a automobilky. Aktuálně získala například prestižní zakázku
od druhé největší banky v Kanadě,
Toronto-Dominion.
Letos firma očekává celkové globální
tržby kolem 102 milionů amerických
dolarů, tedy zhruba 2,5 miliardy korun.
V příštím roce by pak tržby měly vzrůst
o více než deset procent na 116 milionů dolarů.
Pavel Kysela je ředitelem pražské
pobočky. Do firmy, jež má pověst nenápadného, ale o to silnějšího hráče na
trhu, nastoupil před třinácti lety.
ZÁŘÍ 2015
|
29
17.09.15 17:42
|
Asseco Solutions: 25 let cesty vzhůru
Řekne-li se 25 let českého IT, hovoříme především o firmách, které vznikaly jako „garážovky“ v 90. letech, aby posléze psaly dějiny až do dnešních dnů. Mezi nimi patří jedno
z předních míst tehdejší společnosti LCS International, dnes Asseco Solutions ČR.
HANA JANIŠOVÁ
ehdy se začala prosazovat „PCéčka“
a my jsme věřili, že mají velký potenciál rozvoje, – vzpomíná Jiří Šach, jeden z původních majitelů LCS. „Počátky
firmy se datují do doby ekonomické transformace v ČR. Předvídali jsme, že brzy
vznikne množství firem pružnějších než dosavadní socialistické kolosy a že ekonomický software bude pro ně přesně tím, co
ke své činnosti potřebují.“
Na cestě trhem postupovala firma
rychle. V roce 1991 spatřil světlo světa
první informační systém z její dílny – Helios. O pět let později byl na trh uveden
druhý – Noris. Obrat v té době skokově
vzrostl téměř na dvojnásobek.
Ve druhé polovině 90. let nastal další zásadní zlom – zcela se změnil model řízení
firmy. Do té doby byli majitelé společnosti
zároveň členy top managementu. Nyní se
rozhodli stáhnout se z vlastního řízení a ze
zaměstnanců, kteří se do té doby ve firmě
vypracovali, vybrali nový management.
T
Akvizice s lidskou tváří
Většina firem s růstovým potenciálem zpravidla dříve či později přistoupí k akvizici jiné
firmy. LCS se koncem 90. let pro tento způsob expanze také rozhodla. Menší hradecká
společnost Softprofes, která se také zabývala vývojem a prodejem podnikového softwaru, v roce 2000 oslovila pražskou „konkurenci“ s návrhem spojení. Nejprve došlo
k vytvoření společné firmy, do níž LCS investovala peníze a Softprofes své know-how. Po dvou letech obě společnosti plynule přistoupily k dokončení akvizice, jejímž
cílem bylo kompletní začlenění firmy.
„Šlo o přátelské převzetí,“ vzpomíná
Jiří Hub, dnes výkonný ředitel Asseco
Solutions ČR, který měl tehdy akvizici na
starosti. „Softprofes měl své zavedené
firemní procesy. Pokud jsme chtěli usku30
|
tečnit změny, musely být jemné a postupné, aby se nenarušil běh firmy a nedošlo k poklesu produktivity.“
Období akcelerace
Nastalo nové tisíciletí a s ním i prudká akcelerace. V roce 2006 byl vytvořen dlouhodobý strategický plán. Názvy všech produktů byly sjednoceny pod značku
„Helios“ – Helios Green, Helios Orange
a Helios Red. Management se začal zabývat úvahami o dalších směrech, například
o začlenění do skupiny firem a expanzi do
zahraničí.
Od slov k činům nemá být daleko. A tak
již v roce 2007 bylo ohlášeno začlenění největšího tuzemského producenta podnikových informačních systémů do skupiny
Asseco, významného mezinárodního poskytovatele služeb v oblasti IT. Pro LCS
a systémy Helios se tak otevřely zcela nové
možnosti.
Události roku 2012 pak potvrdily, že očekávání spojená se začleněním do nadnárodní skupiny se naplnila. Akvizice celkem
tří společností – ARCON Technology, JPN.
consulting a NZ SERVIS – se uskutečnila
během necelých dvou měsíců. Tak vypadala tehdejší bilance českého lídra na poli
podnikových informačních systémů.
Systémy i lidé, na které se lze
spolehnout
Přenesme se však do současnosti. Asseco
Solutions dnes nabízí systémy HELIOS firmám v komerční sféře, a to ze kteréhokoli
oboru podnikání. Její produkty však již před
několika lety vystoupily z rámce komerční
sféry a dnes pomáhají řídit také instituce
veřejné správy.
Asseco Solutions v rámci svých produktů neustále zohledňuje poslední trendy.
V současné době jsou například její vývojáři
před dokončením nového projektu založeného na vlastním frameworku pro vývoj
moderních podnikových aplikací.
„Jeho záměrem je poskytnout zákazníkům řešení využívající technologické možnosti cloud computingu, mobility a IoT,“
vysvětluje Radek Klášterka, vedoucí systémového vývoje. „První funkční oblastí, na
kterou se projekt soustředí, je predictive
maintenance a v rámci toho hlavně na ‚chytré‘ plánování zdrojů, identifikaci problémů
před jejich výskytem a snížení prostojů.“
Nicméně nejen moderní technologie jsou
tím, na čem lze stavět úspěch IT firmy.
„Jsem šťastný, že pracuji právě v oblasti, kde na rozdíl od technologií se základní lidské hodnoty příliš rychle nemění,“
říká Jiří Hub. „Ačkoli trend velí ‚přesuňte
všechna svá data do cloudu‘ či ‚komunikujte více a více elektronicky, třeba přes
sociální sítě‘, jsem přesvědčen o jednom:
osobní kontakt mezi lidmi nelze ničím
nahradit.“
Jak šel čas
■
■
■
■
■
■
■
■
■
■
1990
1991
2000
2003
2006
2007
2009
2012
2013
2014
Založení společnosti LCS International
Systém HELIOS uveden na trh
Akvizice společnosti Softprofes, pozdější pobočky LCS v Hradci Králové
Umístění LCS v žebříčku Technology Fast 50, Deloitte & Touche
Názvy systémů z produkce LCS se sjednocují pod HELIOS
Začlenění společnosti LCS do nadnárodní ICT skupiny ASSECO GROUP
Změna názvu LCS International na Asseco Solutions
Akvizice společností ARCON Technology, JPN. Consulting, NZ SERVIS
Nové cloudové řešení HELIOS One
HELIOS Mobile vítězem dvou soutěží o produkt roku
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Stojíme po vašem boku!
polečnost Avnet je váš distribuční
partner, s nímž můžete již více než
17 let počítat, pokud jde o komplexní
inovační řešení zaměřená na tržní trendy,
která vytvářejí potenciál pro růst vaší společnosti. Mezi naše zákazníky patří nezávislí
výrobci softwaru, výrobci OEM, výrobci systémů, systémoví integrátoři a prodejci
s přidanou hodnotou. Díky našemu silnému
mezinárodnímu zázemí a komplexnímu
portfoliu služeb vám náš tým kvalifikovaných profesionálů s rozsáhlými zkušenostmi i znalostmi může nabídnout maximální podporu a úzkou spolupráci
s většinou největších dodavatelů hardwaru
a softwaru na světě. Zakládáme si na tom,
že nejsme jen distributorem vyspělých
technických řešení, ale předním distributorem s přidanou hodnotou na českém trhu,
který naslouchá svým partnerům, pomáhá
jim akcelerovat jejich růst a vyhledávat obchodní příležitosti.
S
Naši přidanou hodnotu vám nabízíme například v podobě obchodní podpory prodeje
a marketingu, finančních služeb či odborných školení našich obchodních partnerů
realizovaných v našem vlastním vzdělávacím středisku Avnet Academy.
■ Profesionalita
■ Lidé
■ Transparentnost
vrhů řešení na míru a odborných konzultací.
Jednou z výhod, které poskytujeme, je nejen kompletní nabídka produktů níže zmíněných značek, ale i široké znalosti o jejich
možném propojování a synergii.
Pro nás je totiž důležité nejen ohlížet se
zpět, ale především dívat se dopředu. Tým
odborníků společnosti Avnet vždy hledal
pro vás, naše obchodní partnery, ta nejlepší
řešení odpovídající vašim požadavkům, přáním a potřebám. Požadavky trhu se ale neustále vyvíjejí a nyní nastal čas na změnu.
Pojďme společně odložit sentiment a povýšit náš vztah na vyšší úroveň. Akcelerujte
s námi vaše obchodní příležitosti. Transparentně, efektivně a bez kompromisů.
■ Korektnost
■ Vyhledávání příležitostí
Vykročte spolu s námi do nové
éry partnerství.
www.avnet.cz
V neposlední řadě vám jsme schopni poskytnout i vlastní technologické služby
a před- i poprodejní podporu produktů,
které na českém trhu nabízíme, včetně ná-
Autorizované distribuce:
EMC, Hewlett-Packard, IBM, Kaspersky
Lab, Lenovo, Oracle, PGP Software,
Symantec, VMware, Zimbra.
Spolehněte se na DNS
DNS klademe důraz na dokonalý zákaznický servis a individuální přístup
ke každému projektu. Naše služby
svým rozsahem pokrývají kompletní cyklus
přípravy a realizace náročných IT projektů.
Pomůžeme vám s realizací vašeho projektu
od návrhu přes předprodejní podporu až po
jeho samotnou realizaci. Spolehnout se na
nás můžete také v oblasti poprodejní podpory, finančních, marketingových a vzdělávacích služeb.
Společnost DNS se během svého osmnáctiletého působení na českém trhu vyvinula ve velmi úspěšnou, sebevědomou a finančně stabilní firmu – distributora
s přidanou hodnotou – s obratem dosahujícím dvou miliard korun. Takového úspěchu
dosahuje firma s pomocí 70 zaměstnanců
divizí Dell, HP, IBM, Infrastruktura a bezpečnost, Lenovo, Software a Storage. Rozsah a kvalita poskytovaných služeb, široké
produktové portfolio i technologické znalosti řadí DNS na špičku v oboru. Společ-
V
nost je součástí skupiny eD’ system Czech.
Pravidelně se umísťuje na předních místech
v soutěži „ChannelWorld Awards“ vyhlašované magazínem ChannelWorld.
Můžete se na nás spolehnout. Nabízíme
vám předprodejní podporu:
■ Mapování obchodních příležitostí.
■ Podpora prodejního schématu
VAD–reseller–zákazník.
■ Příprava obchodních nabídek a návrhů
technických řešení – konfigurace, sizing,
návrh komplexních projektů zahrnujících integraci hardwaru, softwaru a služeb.
■ Praktické ověření funkčnosti technického řešení (proof-of-concept).
Poskytneme vám podporu při realizaci IT
projektů, především:
■ Logistická podpora – zajištění dodávky
všech projektových komponentů v daných
termínech do smluvených lokalit.
■ Implementace a systémová integrace.
Zajistíme vám poprodejní podporu, protože pro nás projekt implementací nekončí:
■ Technické služby – certifikace konzultantů DNS a jejich zkušenosti umožňují nabídnout obchodním partnerům kvalitní technické služby pro všechny produkty.
■ Provoz školicích a kompetenčních
center.
■ Prezentace a školení – produktové
a technické prezentace připravené na míru
podle individuálních požadavků partnera.
Prezentace pro koncového zákazníka, organizované pod hlavičkou partnera na podporu jeho obchodního projektu.
■ Laboratoře vybavené IT technologiemi
pro ověřování funkčnosti technických řešení, např. LiveLab.
■ Technický helpdesk s certifikovaným
personálem.
■ Zápůjčky techniky – krátkodobé nebo
dlouhodobé zápůjčky našich demosystémů
pro testování, vývoj aplikací nebo prezentaci koncovému zákazníkovi.
Podívejte se, co všechno umíme na:
http://www.dns.cz/video!
ZÁŘÍ 2015
|
31
17.09.15 17:42
15
Pomohli jsme
vzniknout 8 virtuálním
operátorům.
Za 15 let existence
Cleverlance jsme
úspěšně dodali více
než 5 000 projektů
různého zaměření
a rozsahu.
Přes 3 000 000
uživatelů nosí v kapse
naše mobilní aplikace.
1 569 000 zákazníků
dostává lepší služby díky
našemu CRM řešení.
Naším produktem pro penzijní
společnosti je obsluhován
1 000 000 klientů.
Jiří Bíba
Pro lepší bezpečnost
našich zákazníků jsme
za uplynulý rok simulovali
372 hackerských útoků.
Předseda představenstva
Cleverlance Group
V Cleverlance se zabýváme především IT vývojem jdeme cestou inovací a pro naše klienty připravujeme
i řešení na míru. To bychom samozřejmě nedokázali
bez našich specialistů. Dnes je nás více než 500 a stále
rosteme.
Na naší „firemní standartě“ najdete CREATE IT!
Ono „iT“ si můžete vyložit jako zkratku pro informační
technologie nebo jako „to“, co je nutné vždy znovu
vytvářet a obnovovat. Jsme stále lépe kompetenčně,
| ZÁŘÍ 2015
32
odborně
vybaveni, máme rozsáhlé zkušenosti
v oblastech telco, banking či industry.
Dodáváme našim klientům IT technologie. Naším
největším bohatstvím jsou ale lidé. Jejich kompetence,
profesionalita a snaha o vlastní rozvoj. Najdete u
nás lidi s podnikavým duchem. Specialisty s nápady
a vytrvalostí při jejich realizaci. Složitost pro ně
představuje příležitost, nikoli problém.
www.cleverlance.com
17.09.15 17:42
|
Editel CZ – vedoucí poskytovatel EDI
polečnost Editel CZ je více než 21 let
předním poskytovatelem služeb
v oblasti elektronické výměny dokumentů (EDI, z anglického originálu Electronic Data Interchange) nejen v České republice. Díky pobočkám v Rakousku (kde
firma sídlí), na Slovensku, v Maďarsku
a Turecku a také díky více než 18 franšízovým partnerům v dalších zemích zaujímá
unikátní postavení ve střední a východní
Evropě.
Editel CZ se specializuje především na
elektronickou fakturaci, archivaci obchodních dokumentů, B2B integraci a automatizaci firemních procesů jak tuzemských,
tak mezinárodních firem a nabízí širokou
škálu produktů, služeb a poradenství
v těchto oblastech. Společnost se v době
svého vzniku zaměřovala na elektronickou
komunikaci v rámci finančního sektoru. Po
několika letech rozšířila své aktivity do oblasti FMCG a retailu. V současnosti patří
S
k zákazníkům Editel CZ firmy ze všech
podnikatelských odvětví od spotřebního
zboží, drogérie, stavebnictví, nábytku, farmacie, fashion, dopravy, logistiky až
po horeku.
Jádrem služeb, které Editel CZ nabízí,
je vysoce dostupná eXite byznysová integrační platforma. eXite umožňuje plně automatické zpracování procesů souvisejících s dodavatelským řetězcem:
elektronické objednávky, elektronické dodací listy, bezpapírové faktury, příjemky
zboží, avíza o vrácení zboží, zprávy o prodejích a hlášení stavu zásob, ale také informace o dopravě, příkazy k bankovním
převodům, platební příkazy, výpisy z účtu,
kmenová data a další. Integrační platformu využívá pro výměnu elektronických
obchodních dokumentů více než 15 000
zákazníků ve střední a východní Evropě
a každý rok eXite přenese více než 300
milionů transakcí.
Kromě eXite byznysové integrační platformy nabízí Editel CZ celou řadu souvisejících produktů a služeb od webového řešení vhodného pro malé a střední
společnosti až k plně integrovanému řešení pro velké podniky. Produktová řada
pokrývá všechny oblasti komunikace
a integrace elektronických dokumentů
od výměny elektronických obchodních
dokumentů, jejich archivace až po implementaci celého obchodního a zúčtovacího
procesu. Řešení pro důvěryhodnou elektronickou archivaci, monitoring a vyhodnocování obchodních případů společnosti
Editel CZ bylo redakcí časopisu Computerworld zvoleno IT produktem roku 2014
v kategorii informační systémy. V srpnu
tohoto roku společnost Editel CZ představila novou generaci internetového řešení
pro výměnu elektronických obchodních
dokumentů a elektronickou fakturaci –
webové EDI.
Podceňovaná rizika
Únik dat klientů britské banky Lloyds ukázal, že zabezpečení citlivých informací
ve firmách je často naprosto nedostatečné.
daje o více než deseti tisících zákazníků britské banky Lloyds se dostaly
do nepovolaných rukou. Jde o VIP
zákazníky této banky, kteří si platí doplňkové pojištění domácnosti a mezi lety 2006
a 2012 uplatnili pojistný nárok. Údaje o těchto zákaznících byly na úložném zařízení, jež
se ztratilo z pojišťovny Royal Sun Alliance
(RSA), která poskytuje zmíněné pojištění.
Tato zpráva je jednou z mnoha novinek
o ztracených nebo ukradených osobních
údajích, které se objevují v médiích. Ve
velké většině jde o zprávy z USA, na něž
podle statistiky Breach Level Index (BLI)
společnosti Gemalto připadá polovina
z veškerých hlášených úniků dat. V prvním
pololetí 2015 došlo podle tohoto zdroje na
celém světě k 888 únikům dat, což představuje 10% meziroční nárůst. Objem nahlášených ukradených nebo ztracených dat však
Ú
dramaticky klesl; tato statistika je ale ovlivněna jednorázovými megaúniky dat desítek
nebo stovek milionů záznamů. Těch bylo
více v roce 2014, přestože letos došlo
v USA k úniku 79 milionů záznamů z obchodního řetězce Anthem a 21 milionů záznamů z amerického vládního personálního
úřadu.
V čele žebříčku evropských zemí je Velká
Británie, kde bylo v prvním pololetí 2015
hlášeno 63 úniků dat. Pro porovnání: na
druhém místě je podle tohoto zdroje Německo s pouhými osmi úniky dat.
Panují obavy, že evropské statistiky nejsou úplné. V Evropské unii totiž neplatí tak
přísná legislativa ohledně hlášení úniků
osobních údajů, jako je tomu ve Spojených
státech (především například v Kalifornii).
„Je s podivem, jak nezodpovědně se
firmy a instituce chovají k citlivým datům,
jako jsou třeba osobní údaje zákazníků a občanů. Je zarážející, ke kolika únikům dat dochází a jak banální bývají jejich příčiny,“ komentuje Peter Stančík, security evangelist
společnosti Eset.
V souvislosti se statistikou úniků dat BLI
objednala společnost Gemalto průzkum
mezi IT manažery a manažery IT bezpečnosti ve firmách u agentury Vanson
Bourne. Průzkum probíhal v řadě zemí;
zúčastnilo se ho přes 900 respondentů,
z toho 50 bylo z České republiky. Polovina
respondentů tohoto průzkumu se domnívá,
že do jejich firemní sítě se mohou dostávat
neoprávnění uživatelé – a 30 % respondentů zaznamenalo v uplynulém roce průnik IT perimetrem ve své organizaci. Firemní data přitom byla chráněna šifrováním
pouze v 16 % případů.
„Šifrování je přitom ideální technologií
pro prevenci vzniku škod z úniků dat tohoto
typu,“ komentuje Peter Stančík ze společnosti Eset.
ZÁŘÍ 2015
|
33
17.09.15 17:42
|
Vnímání IT hrozeb
se mění pomalu
Současní útočníci jsou organizovaní, trpěliví, jejich motivy mohou být relativně
krátkodobé – např. finanční obohacení – ale i velice dlouhodobé s cílem
destabilizovat tradiční fungování společnosti, říká senior manažer oddělení
IT poradenství společnosti EY Petr Plecháček. Jak dál hodnotí uplynulých
25 let v oblasti bezpečnosti?
Jak se z vašeho pohledu změnilo
vnímání IT hrozeb za poslední
čtvrtstoletí?
Já bych si spíše položil otázku, zda se vnímání IT hrozeb mění dostatečně rychle, aby
dokázalo reagovat na velice intenzivní posuny v hrozbách. Škála hrozeb je opravdu
nepřeberná, o řadě z nich se často ani neuvažovalo, dokud nebyly zneužity. Řekl
bych, že v našich zeměpisných šířkách
stále převládá pasivní, někdy i pouze papírová bezpečnost.
Dost často se rovněž setkávám s reakcí:
my přece nejsme tak zajímaví, abychom se
stali terčem kybernetického útoku, popřípadě s velice silným sebevědomím, že jakýkoliv útok bude včas odhalen. To je podle
mě chybné a krátkozraké, tak by žádný moderní bezpečnostní manažer neměl
uvažovat.
Jaké nás podle vás čekají další změny?
Věřím, že se začalo měnit povědomí, kdo je
či může být útočníkem. Již to nejsou osamocení lidé, kteří si chtěli zneužíváním slabých míst organizace a snahou proniknout
do jejích systémů dokázat svou výjimečnost a dosáhnout osobního uspokojení.
Současní útočníci jsou organizovaní, trpěliví, jejich motivy mohou být relativně krátkodobé – např. finanční obohacení –, ale
i velice dlouhodobé s cílem destabilizovat
tradiční fungování společnosti.
Je třeba přistoupit od reaktivního pojetí bezpečnosti k proaktivnímu přístupu.
Neptat se pouze, jakým hrozbám a zranitelnostem čelím teď, ale pokusit se podívat i za roh a přemýšlet, jakým hrozbám
budu čelit v budoucnosti. Zároveň nena34
|
stavovat pouze detekční obranné mechanismy, ale i proaktivní. Ideální bude, když
se podaří prosazovat bezpečnost od prvopočátku, tzv. security by design/default.
Úskalím tohoto přístupu samozřejmě je,
že bezpečnost bude brzdou rozvoje nebo
bude vnímána jako nutné zlo. Komu se
podaří najít správnou rovnováhu, ten bude
úspěšný.
Jak u nás v praxi vypadá zavádění
opatření, která předpokládá kybernetický zákon. Kde vidíte zatím slabiny?
Kybernetický zákon vnímám jako skvělý počin, jehož slabinou a nejtěžším úkolem je
jeho uvedení do praxe. Mám obavu, aby se
ze splnění požadavků zákona nestalo papírové, alibistické cvičení. Jeho principy jsou
podle mě v něčem jiném.
Kybernetický prostor je všude kolem nás
a je jen jeden, kdežto v naší tradiční společnosti rozdělujeme věci na moje organizace,
můj majetek, konkurence apod. Nicméně
všichni bez rozdílu čelí hrozbám z kyberprostoru, který je jednotný a žádné hranice neuznává. Pro mě je jedním ze základních
principů zákona „naučit se spolupracovat“.
Dá se předpokládat, že pokud jsem čelil
útoku, který jsem úspěšně zvládl, můj protějšek, třeba i od konkurence, může čelit
podobné hrozbě.
Když mu jednou pomohu já, podruhé to
může být naopak, tudíž společně dokážeme
překonat složitější a sofistikovanější hrozby.
Dalším rizikem je, že magická formulace
„za účelem splnění požadavků kybernetického zákona“ se stane zástěrkou pro čerpání finančních prostředků, jejichž účelnost
bude zpochybnitelná.
Správa rizik patří mezi důležité úkoly
manažerů bezpečnosti. Stanovit přitom
správnou rovnováhu mezi náklady na
ochranu a přijatelné riziko není vůbec
jednoduché. Existují nějaké nástroje či
návody, které toto rozhodování těmto
lidem usnadní?
Rozumným přístupem je neanalyzovat rizika izolovaně, ve velké většině případů
ještě tabulkovou metodou. I velice sofistikovaná tabulka špatně zachytí souvislosti.
Analýza a správa rizik nemůže být samostatná disciplína, neboť rizika se vážou k aktivům. Nezapomínejme, že spousta aktiv
má informační charakter a jsou využívána
k naplnění cílů organizace.
Přistoupíme -li tedy k analýze rizik přes
„byznys impact“ analýzu, získáme velice
dobrou představu, jak je které aktivum důležité, jakou hodnotu vytváří, tudíž kolik by
stálo, kdyby se s aktivem něco stalo. Pak
je třeba správně analyzovat, jakým hrozbám a zranitelnostem je vystaveno a s jakou pravděpodobností. Z tohoto přístupu
lze získat lepší představu, kolik si můžu
dovolit investovat do ochrany a kdy se raději poohlédnout po jiném způsobu řízení
rizika.
Pro mnohé firmy je doslova noční
můrou riziko, které jim mohou přinést
vlastní nekalí zaměstnanci. Snaha
o cílenější eliminaci těchto hrozeb ale
donedávna za vnějšími riziky výrazně
pokulhávala. Jaký je současný stav?
Nejslabším článkem bezpečnosti je velice
často člověk. V rámci perimetrů organizace tedy její zaměstnanci. Domnívám se,
že případů, kdy chce vlastní pracovník cíleně uškodit, bude minimum. Ve většině
případů, kdy ohrožení bezpečnosti bude
vycházet zevnitř, půjde o neúmyslný
počin.
Upřímně, kdo z nás je neustále ve
střehu, aby se nestal objetí sociálního inženýrství či nezpůsobil nechtěný únik dat, byť
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Hodně diskutované jsou zásahy do soukromí cílenou reklamní nabídkou, které dokážou být velmi otravné.
V principu bych očekával definování
úrovně, do které je analýza velkých dat
ještě anonymní. Jde o nesnadný úkol, nicméně začít se důsledněji věnovat kontrole
ochrany osobních dat je správný začátek.
Základem je přitom sladit lokální legislativy
a řešit kontroly v nadnárodním měřítku.
s dobrým úmyslem (např. personální inzerát
s popisem požadavku na konkrétní technologické znalosti). Organizace vynakládají nemalé částky na osvětu, to je určitě správně.
Cílem by mělo být přesvědčit zaměstnance, aby chránili hlavně sebe a svou „kybernetickou identitu“.
Když začne zaměstnanec rozumně nakládat se svým soukromým mobilem, svou
domácí Wi-Fi, chováním na sociální síti,
bude to mít pozitivní dopad i na bezpečnost
organizace.
Ohledně sběru big dat se někdy zmiňují
rizika ztráty anonymity uživatelů. Je
toto riziko v tuzemsku reálné, jak se na
to dívá legislativa a jaká opatření byste
navrhl?
V současném elektronickém věku sběru
dat nelze zamezit. Spojováním velkých objemů dat je možné naprosto přesně charakterizovat jedince a předpokládat i jeho budoucí chování. V celé řadě případů bude
„inteligence“ pocházející z dat prospěšná,
napadá mě třeba využití v energetice.
Nedávno rozvířila veřejné mínění zpráva
o dálkovém ovládnutí vozidel Chrysler/
Jeep hackery. Jaký vliv to může mít na
průmyslová odvětví, která se zatím
otázkami vnějšího zabezpečení zabudovaných IT systémů ve svých řešeních
možná až tak intenzivně nezabývala – ať
už jde o automobilový průmysl, medicínská zařízení či utilitní systémy typu
Scada nebo ICS?
Rozhodně to nebyla první zpráva podobného charakteru. Principiálně veškerá zařízení, která elektronicky komunikují a dělají
operace, jsou napadnutelná. Netvrdím, že
je snadné prolomit komunikační protokol,
že to nebude stát nemalé úsilí a prostředky,
ale možné to je.
Automobilový průmysl negativně ovlivnil
trend různých asistentů, při jejichž designu
byla bezpečnost upozaděna, a hlavní úsilí
bylo věnováno jejich spolehlivosti a funkčnosti. To, s čím se setkáváme, je tedy důsledek přístupu. Bohužel obdobnou paralelu
nalezneme i v dalších průmyslových odvětvích, kde se bezpečnost Scada systémů začíná v poslední době také intenzivně
skloňovat.
Scada systémy musely být rovněž primárně dostupné a funkční, a to šlo na úkor
bezpečnosti. Prostřednictvím úspěšného
útoku na Scada systém lze získat kontrolu
nad televizním vysíláním, distribučními sítěmi, řízením dopravy, a to by mělo být pro
firmy dostatečně znepokojující. Říká se, že
bezpečnost Scada se nachází nyní ve
stejné situaci, kde byl „IP svět“ před dvaceti lety.
Byl bych rád, aby si organizace nové
hrozby uvědomily a zkusily penetrační test
svých Scada systémů, ideálně však někým
jiným, než je jeho dodavatel a správce.
Naše zkušenosti v této oblasti jsou totiž
alarmující.
ZÁŘÍ 2015
|
35
17.09.15 17:42
|
GORDIC: Více než
20 let s vámi
Přední tvůrce a dodavatel informačních systémů pro veřejnou správu přispívá
rozvoji českého e-governmentu už více než dvě desetiletí.
JAROMÍR ŘEZÁČ
GINIS jako cloudové řešení má
perspektivu
polečnost GORDIC® je dlouhodobým
lídrem na trhu specializovaných softwarových aplikací pro oblast státní
správy a samosprávy. Její informační systém GINIS® je v tomto oboru již řadu let
nejpoužívanější aplikační platformou. Za
22 let svého působení na trhu si firma vybudovala široké portfolio klientů. Dnes jejich počet přesahuje šest tisíc. Mezi nejvýznamnější patří Ministerstvo obrany ČR,
hlavní město Praha, Ministerstvo vnitra ČR
nebo Kancelář prezidenta republiky.
GORDIC® je společností stoprocentně
českou, s transparentní vlastnickou strukturou a silným analytickým, metodickým
a technologickým zázemím v podobě více
než 170 projektových manažerů, implementátorů, programátorů, analytiků, metodiků
a dalších odborných pracovníků.
Softwarové produkty firmy zabezpečují
zejména zpracování ekonomických agend
a jejich nadstaveb (ERP+), řízení dokumentů (DRMS) a vedení specializovaných
správních agend a registrů. Aplikační vrstvy
GINIS jsou poskytovány jako on-premise řešení nebo formou cloudu. Současné vývojové aktivity následují i další současné
směry rozvoje IT se zaměřením na otevřenost, mobilitu dat, kybernetickou bezpečnost, open data, interaktivitu, business intellince a další.
Firma se účastní partnerských programů, v rámci kterých čerpá podporu při
realizaci zákaznických řešení. GORDIC je
Microsoft Partner – Silver Competency,
Oracle Gold Partner, CA Platinum Partner,
IBM Business Partner atd. Kvalita firemních
procesů je zajištěna zavedenými systémy
podle norem ISO 9001, ISO/IEC 20000-1
a ISO/IEC 27001.
Výročí 25 let českého ICT je kromě ohlédnutí se zpátky také příležitostí k zamyšlení
se nad současnými IT trendy. Dovolím si
krátké pozastavení nad dvěma z nich, které
vnímám jako aktuální a důležité.
S
36
|
»
Předávání zdrojových kódů mezi firmami je pouze chimérou vyvolanou buď
taktizující konkurencí, nebo opravdovými
neznalci. Opomineme -li ekonomické dopady a problémy s autorskými právy,
opravdu někdo věří tomu, že úpravy v rozsahu milionů řádků kódu může odpovědně
dělat někdo jiný než udržovaný autorský
tým?
Druhým trendem je cloud. Koncentrace
a integrace aplikací, platforem a služeb do
zabezpečených a udržovaných center a zásadní zvýšení uživatelské mobility jsou nezbytností, a to nejenom ve veřejné správě.
V našem privátním cloudu (www.gloud.cz)
již několik let dlouhodobě nabízíme první
aplikační vrstvy našim zákazníkům, další
máme připravené. Některé aplikační vrstvy
GINIS zase provozují naši zákazníci z řad
Za úspěchem naší firmy stojí slušnost, loajalita, optimismus, práce,
odpovědnost, odbornost a trocha potřebného štěstí. Na tyto stavební kameny, které nás za více než 20 let dovedly k našemu dnešnímu
výsadnímu postavení v oblasti IT ve veřejné správě, sázím i v dnešní
době.
Ing. Jaromír Řezáč, majitel a generální ředitel
Tím prvním je otevřenost. Je nepochybné, že otevřenost systémů, resp. platforem bude hrát stále zásadnější roli. Dlouhodobě jdeme tomuto trendu naproti.
GINIS jako otevřená platforma umožňuje
díky širokým možnostem svých standardizovaných a udržovaných rozhraní (SOA,
WS, XML, 56XG) integraci jakýchkoliv aplikací a systémů třetích stran. Navíc disponuje „účetními programovacími jazyky“ pro
uživatelskou tvorbu algoritmů, sestav
a výkazů.
Realizovaných integrací jsou již tisíce,
z toho i mnoho set orchestrovaných integrací na bázi standardizovaných webových
služeb, a to s více než stovkou firem, často
i konkurenčních. Otevřenost systémů však
nemůže být zaměňována za poskytování
zdrojových kódů. V případě, že bychom tyto
kódy zpřístupnili, lze předpokládat, že by to
přineslo anarchii, chaos a nefunkčnost na
úkor kvality, stability a bezpečnosti. S integrací totiž garantujeme reálné odezvy systému, kvalitu dat a jednotnost ekonomických procesů ve smyslu jednotné
metodiky.
krajů a měst ve svých datových centrech
jako interní cloud.
V současné době intenzivně testujeme
GINIS v prostředí masivního nadnárodního
cloudu společnosti Microsoft (azure.microsoft.com/cs -cz). Je nutno konstatovat, že
s velmi pozitivními výsledky. Již tento rok
budeme nabízet některým našim zákazníkům poskytování našich aplikací a služeb
prostřednictvím tohoto perspektivního
cloudu. S dalším masivním cloudovým řešením přichází koncept sdílených ICT služeb veřejné správy na centrální úrovni.
GINIS lze tedy centralizovaně poskytovat
jako službu zákazníkům, a to formou privátního, veřejného nebo government
cloudu.
Je však nutno zvolit princip maximální finanční, personální a procesní ohleduplnosti
vůči zákazníkům a uživatelům a jejich lépe
či hůře integrovaným, leč funkčním systémům a metodikám. Cílem jistě nebudou
anarchie, nervozita a nefunkčnost, ale bezpečnost, důvěryhodnost, stabilita a funkčnost, a to s přihlédnutím k ochraně již
smysluplně vynaložených investic.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Příběh ICZ
Mezi firmy, které se mohou s dobrým pocitem ohlédnout o čtvrtstoletí zpět a dohlédnout opravdu až na začátek, docela určitě patří společnost ICZ. Prameny jejího
dnešního širokého vějíře spolehlivých produktů a progresivních řešení nalezneme
skutečně již v samém počátku devadesátých let.
yly to tehdejší „průkopnické“ firmy,
jako např. Softwarové aplikace a systémy (SA & S) Praha, AMIS Brno,
Decros České Budějovice a další, jež se
díky svému profesionálnímu přístupu a kvalitní produkci postupně úspěšně etablovaly
na českém trhu IT a které po několika letech samostatné specializované existence
dospěly k myšlence spojit úsilí a vytvořit
celek schopný efektivně uspokojit potřeby
zákazníků v mnohem komplexnějším záběru. Záměr uzrál ve společné rozhodnutí –
a v závěru dekády vzniká nový konzistentní
celek, firma ICZ.
Myšlenka sjednocené firmy záhy prokázala svou životaschopnost. ICZ dynamicky
rostla a postupem času se vyvinula ve Skupinu ICZ. Její nabídku i dnes tvoří základní
kameny původního nosného portfolia, jimiž
jsou např. zakázkové softwarové aplikace,
velké databázové registry veřejné správy,
specifická řešení pro zdravotnictví či oblast
informační bezpečnosti. Zahrnuje však také
systémy pokrývající oblasti další, jako jsou
např. řízení dokumentů, důvěryhodné archivy, systémy pro výrobu a logistiku, řízení
letového provozu, některé specifické systémy pro obranu a ucelenou bezpečnostní
infrastrukturu – to vše přirozeně se zahrnutím konzultací, analýz, testů atd.
Jestliže jsme v několika souvislostech
zmínili bezpečnost, je to přirozené. Ta se
totiž vine nabídkou ICZ již od počátku jako
červená nit – ať již jde o primární aspekt dodávky (řešení kybernetické bezpečnosti,
ochranu utajovaných skutečností, Důvěryhodnou výpočetní základnu® ap.) nebo
„jen“ o samozřejmou součást dodávky systému primárně zacíleného na některou ze
zákaznických odborných oblastí (veřejná
správa, zdravotnictví, výroba ap.).
V průběhu let ICZ byla a stále je v řadě
oblastí pionýrem nových řešení a přístupů.
Ať už šlo třeba o nasazování systémů pro
B
sdílení a archivaci zdravotní obrazové dokumentace PACS, začleňování technologií
čárových kódů, resp. RFID do informačních systémů, realizaci systémů spisové
služby, resp. správy dokumentů a jejich
obsahu, zavádění elektronických podpisů,
implementaci systémů pro rozpoznání
hlasu, popř. dalších biometrických prvků,
vytváření virtuálních řešení a mnohé jiné
průkopnické novinky, stála ICZ (či její součásti) jako řešitel a realizátor vždy v první
řadě.
Sídlo společnosti ICZ na Kavčích horách
v Praze.
Foto Jan Horák
Dobrým příkladem může být třeba Registr živnostenského podnikání, který pro
svou práci využívají všechny živnostenské
úřady v ČR a ve své správě má MPO ČR.
Aplikaci s tímto celostátním záběrem
uvedla ICZ do provozu na jaře roku 2006,
nicméně první systém tohoto zaměření
vytvořila již v první polovině 90. let. I softwarová technická podpora je po celou
dobu bezchybného provozu zajišťována
společností ICZ, a to formou svěřené
správy. Jde přitom o jeden z prvních případů, kdy bylo zajištění provozu centrálního informačního systému veřejné
a státní správy realizováno právě touto
moderní efektivní cestou.
Průkopnickou roli hraje ICZ také ve
světě elektronického zdravotnictví. Projekt
ePACS, který vznikl v ICZ roku 2007 s cílem nahradit klasické neelektronické předávání obrazové dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními elektronickou formou,
dnes propojuje na 270 zdravotnických
zařízení.
Jiná oblast: v souvislosti se členstvím
naší země v EU probíhá mezi její centrálou
a vrcholnými orgány ČR intenzivní komunikace, při níž jsou kromě neklasifikovaných
zpráv přenášeny také utajované dokumenty. Pro tento účel vybudovala ICZ v letech 2004–2005 jedinečný systém EU, Extranet ČR, který zcela bezpečně odděluje,
příslušně šifruje, dále distribuuje a automatizovaně řídí výměnu informací mezi Bruselem a desítkami uzlů sítě českých ministerstev a dalších orgánů státní moci.
Další neobyčejně rozsáhlý a významem
unikátní projekt se roku 2002 rozběhl např.
na České správě sociálního zabezpečení.
V jeho rámci byly systematicky digitalizovány a obsahově vytěžovány archivní dokumenty úřadu staré až několik desítek let,
Přes dvacet let se též osvědčují logistická řešení ICZ kombinující unikátně
agendu manuálního a automatizovaného
skladu s využitím technologie RFID.
Vysokou kvalitu produkce dokazuje bezpochyby také skutečnost, že se ICZ jako
jedna z mála českých firem podílí na projektech NATO; v poslední době např. na řešení
pozemních systémů pro podporu operací
bezpilotních letounů Global Hawk.
Ve výčtu úspěšných počinů, jichž ICZ dosáhla, bychom mohli jistě pokračovat dále
a dále, zkusme si však místo toho na závěr
položit a současně i zodpovědět otázku:
Čím tedy ICZ během posledních pětadvaceti let byla a je? ICZ byla i je firmou
s úspěšnou a zajímavou historií, jedním
z primárních stavebních kamenů mozaiky
českého světa IT, především však zárukou
nabídky moderních špičkových řešení, bezpečných a spolehlivých technologických postupů a zejména dlouhodobě konzistentního, skutečně partnerského vztahu
k zákazníkům.
ZÁŘÍ 2015
|
37
17.09.15 17:42
38
|
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
-DNĀHOÈDVV,QIRUPDÈQ¬PV\VW¨PHP.
'RVY¨KRURNXH[LVWHQFHOHWRVYVWXSXMHWDN¨RVWUDYVN VSROHÈQRVW.DWPLWHFVURY¼UREFH
DLPSOHPHQW WRU(53&50úHĀHQ¬VQ ]YHP,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.3URKO¨GQÔWÔVLPLOQ¬N\
YKLVWRULLY¼YRMHLQIRUPDÈQ¬KRV\VW¨PXLFHO¨VSROHÈQRVWL
1991
1992
1996
=DORēHQ¬VSROHÈQRVWL
.&72VWUDYDVSROVUR
8YHGHQ¬SUYQ¬JHQHUDFH(53SURGXNWX
,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.QDWUK
SUR06'26
=PÔQDQ ]YXVSROHÈQRVWLQD4JLU
VURDXYHGHQ¬GUXK¨JHQHUDFH(53
SURGXNWX,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.QDWUK
SUR06'26
2001
2003
2005
8YHGHQ¬WúHW¬JHQHUDFH(53SURGXNWX
,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.QDWUK
SUR06:LQGRZV
2WHYúHQ¬VORYHQVN¨KR]DVWRXSHQ¬SRG
Q ]YHP.6/29(16.2VUR
=PÔQDQ ]YXVSROHÈQRVWLQDVRXÈDVQ¼
Q ]HY.DWPLWHFVURD]PÔQDQ ]YX
VORYHQVN¨FHQWU O\QD
.DWPLWHF6ORYHQVNRVUR
2010
2011
2012
2WHYúHQ¬'DWRY¨KRFHQWUD.
Y2VWUDYÔ
8YROîHQ¬PRELOQ¬KRNOLHQWDSURZHERY¨
SURKO¬ēHÈHDXYHGHQ¬,QIRUPDÈQ¬KR
V\VW¨PX.YHYHU]L
8YROîHQ¬PRELOQ¬KRNOLHQWD
SUR26$QGURLGDXYHGHQ¬QRYŸHU]H
,QIRUPDÈQ¬KRV\VW¨PX.VQ ]YHP
.021'(
2013
2014
2015
8YROîHQ¬PRELOQ¬KRNOLHQWDSURL26
DXYHGHQ¬QRYŸHU]H,QIRUPDÈQ¬KR
V\VW¨PX.VQ ]YHP.3257$/
8YHGHQ¬QRYŸHU]H,QIRUPDÈQ¬KR
V\VW¨PX.VQ ]YHP.VHQVH
8YHGHQ¬QRYŸHU]H,QIRUPDÈQ¬KR
V\VW¨PX.VQ ]YHP.SRLQW
ZÁŘÍ 2015
|
39
17.09.15 17:42
|
Komix
omix je česká společnost založená
v roce 1992. Naším heslem je: „Dáváme technologiím smysl.“ Již přes
dvacet let úspěšně aplikujeme moderní informační technologie ve třech klíčových
oblastech:
■ Řešení pro e-government v klíčových
státních institucích. Naše informační systémy umožňují zákazníkům výkon všech
jejich činností, které pro ně vyplývají z legislativy. Máme hluboké oborové, legislativní a procesní znalosti v oblastech, na něž
se dlouhodobě zaměřujeme (doklady a evidence obyvatelstva).
■ V oblasti business intelligence dodáváme řešení na platformě Qlik pro manažerské informační systémy, analýzy a reporting. Naše řešení dává zákazníkům na
jednom místě spolehlivé informace pro klíčová rozhodnutí ve správném čase. Potřebné informace mohou snadno a rychle
analyzovat přímo „business users“ bez pro-
K
Tomáš Rutrle, generální ředitel, Komix
středníka z IT. Máme rozsáhlé zkušenosti
z implementace řešení Qlik v České republice a máme na Qlik vysoce specializovaný
tým, který slučuje znalosti nástroje i problematiky řešení.
■ V oblasti zdravotních pojišťoven dodáváme kompletní informační systémy, portály, systémy pro validaci a pro rizikovou
analýzu.
■ Specializujeme se zejména na dodávky
informačních systémů nebo aplikací na klíč,
dále pak integrační nebo transformační pro-
Se zákazníky budujeme
efektivní podnik
inerva Česká republika byla založena v roce 1992. V začátcích
vzniku trhu ICT v České republice
společnost začínala jako dodavatel hardwaru, ale záhy se vyprofilovala jako dodavatel softwarových řešení pro výrobní firmy.
V roce 1996 založila svou pobočku na Slovensku, která v příštím roce oslaví 20 let od
vzniku. Minerva působí v České republice
na sedmi místech. Partnerské spojení
s americkým vendorem QAD s globální působností se ukázalo velmi prozíravé a fungující do současnosti včetně solidních prognóz do budoucnosti. Minerva dodává
podnikové aplikace pro výrobní a distribuční
podniky, stěžejním produktem je oborově
orientovaný ERP QAD. Zákazníci mohou
QAD využívat formou on premise, cloud
nebo hybridní formou. QAD existuje ve
M
40
|
dvou verzích: Standard Edition (SE) a Enterprise Edition (EE), přičemž verze QAD EE
byla vyvinuta pro nadnárodní holdingy. QAD
EE se mimo jiné vyznačuje internacionalizací, jež umožňuje instalaci jazykových verzí
nad jednou databází.
V ERP QAD si zákazníci i auditoři oblíbili
graficky zpracované procesní mapy, které
zpřehledňují procesy ve firmě. Uživatel se
díky mapám snadno orientuje v informačním systému a může zvolit klasické textové
menu nebo používat grafické mapy. Grafika
procesní mapy je provázána s konkrétní
funkcí, nejde tedy jen o zobrazení.
Zaostřeno na průmysl: Minerva se v souladu s QAD zaměřuje na dodávky komplexních IT řešení pro automobilový průmysl,
strojírenství, elektrotechniku, potravinářství, farmacii a výrobu spotřebního zboží.
jekty. Společnost Komix také poskytuje
konzultační služby zaměřené jak na návrh
informačních systémů, tak na jejich kvalitu
a provoz. Naší vizí je být silným a respektovaným partnerem na trhu IT v České
republice.
Chápeme, že svět kolem nás se mění
stále rychleji. Vděčíme za to velkou měrou
bouřlivému rozvoji ICT technologií a možnostem, jež lidem dávají. Naším posláním
je tyto možnosti proměňovat ve skutečná
řešení, která usnadní lidem život, zefektivní
jejich práci a firmám poskytnou dlouhodobou konkurenční výhodu.
Zakládáme si na tom, že naše řešení
jsou efektivní a spolehlivá. Realizované projekty mají silné zázemí v našem různorodém kolektivu, kde se doplňují znalosti zkušených odborníků se svěžestí, kreativitou
a elánem mladších kolegů. Společně sdílíme vášeň pro hledání jednoduchých odpovědí na složité otázky a spolu se zákazníkem vytváříme unikátní know-how, které
nám umožňuje nalézat společná, často
neotřelá řešení.
Minerva obsluhuje více než 150 zákazníků
podnikajících ve výše zmíněných odvětvích
nejen na území České republiky a Slovenska. Mezi zákazníky Minervy se řadí například Senior Flexonics, ESSA Czech, Fuji
Koyo, LKW Komponenten, Unex, První brněnská strojírna Velká Bíteš, VOP CZ,
Omnia KLF, Tescan Orsay Holding, TSE,
Tesla Liptovský Hrádok, United Bakeries,
Madeta, Hamé, St. Nicolaus, Severochema, Colorlak, Bioveta, VULM SK, Hranipex, Sporten, KORADO a metal design slovakia. Minerva implementuje rychle
a kvalitně. Zákazníci mohou počítat s výrazně kratší dobou implementace než
u srovnatelných ERP systémů. Konzultanti
Minervy jsou experti na danou oblast a nastavují podnikové procesy na základě best
practices. Naším cílem je společně se zákazníkem vybudovat efektivní podnik, ve
kterém budou všechny podnikové procesy
pracovat maximálně efektivně v souladu
s firemními strategickými cíli.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
NAVERTICA
Společnost NAVERTICA v letošním roce vstoupila do čtvrtstoletí své působnosti
na trhu podnikových informačních systémů. U této příležitosti jsme připravili rozhovor
s jejím zakladatelem a ředitelem Stanislavem Matýškem. Jeho firma na počátku
90. let začala u nás jako první používat ERP systém Navision (nyní MS Dynamics
NAV). V současné době je společnost úspěšným dodavatelem rozsáhlých řešení
podnikových informačních systémů u nás i v zahraničí.
Stanislav Matýšek, ředitel spol. NAVERTICA
Jak jste se dostal vy osobně k oblasti
ICT a kdy jste se rozhodl právě v této
oblasti začít podnikat?
K informačním technologiím jsem měl vždy
blízko, vycházelo to již z oboru, který jsem
studoval na vysoké škole, i z pozdější pracovní pozice. Potřeba informačních technologií byla na konci osmdesátých let patrná
v libovolném oboru a já se zabýval ve svém
volném čase vývojem zakázkového softwaru na vlastním osobním počítači. A hned
na začátku roku 1990 jsem založil vlastní
firmu.
Když jste začali používat software
Navision jako nástroj pro vlastní podnikání, jaké byly jeho dopady?
Úplný začátek lze nalézt ve snaze řídit
vlastní podnikání v oblasti hardwaru. Vývoj
vlastního softwaru nikam nevedl, a proto
jsme v zahraničí koupili systém Navision.
Tento software jsme pro vlastní potřebu lokalizovali do češtiny a uzpůsobili jej české
legislativě. Díky jeho používání jsme mohli
naši obchodní činnost skutečně řídit, analyzovat, jak se nám daří. A na základě dostupných výsledků jsme postupně začali měnit
také naše podnikání.
V té době jste se tedy zaměřili na
podnikové informační systémy jako váš
hlavní produkt?
Ano, pokud bych to měl stručně shrnout,
v průběhu několika následujících let jsme
postupně většinu produktů v oblasti hardwaru opustili. A naopak jsme začali rozvíjet
sféru softwaru a služeb. Rozhodli jsme se,
že nebudeme vyvíjet software od základů,
neboť na to nebudeme mít sílu, ale že budeme vyvíjet jen aplikační software nad celosvětově používanými platformami. A brzy
se ukázalo, že námi lokalizovaný a rozšiřovaný software Navision hledají i další firmy,
naši noví zákazníci. A to vedlo k tomu, že
jsme jej začali sami prodávat těmto zákazníkům. Také jsme společně s dánskou firmou
založili Navision Software ČR a distribuovali
licence dalším partnerům.
Takže jste v devadesátých letech stáli
vlastně u počátku zavádění jednoho
z dnes celosvětově distribuovaného ERP
systému na našem území?
Ano, naše firma byla na tomto území první
firmou, která systém nejen používala, ale
podílela se také na jeho vývoji a distribuci
dalším společnostem. Svůj podíl v Navision
Software jsme později odprodali zpět dánské firmě. Ta poté prošla dalším vývojem
a po vstupu na burzu ji koupila společnost
Microsoft.
Můžete, prosím, stručně charakterizovat
zaměření společnosti NAVERTICA dnes?
Zaměřujeme se na dodávky a údržbu informačních systémů včetně souvisejících
služeb (implementace, podpora). Systém
Dynamics NAV tvoří jeden z klíčových produktů našeho portfolia dodnes, ale už jde
o software společnosti Microsoft, která
nám dává k dispozici další platformy, jež
jsou v naší nabídce podnikových řešení,
jako jsou Dynamics CRM, Dynamics AX,
SharePoint. A samozřejmě je to také know-how, přidaná hodnota, kterou získává náš
zákazník. Naši pracovníci nemají jen znalost
produktu, ale také zkušenosti v procesní
oblasti.
A na závěr ještě pohled z praxe. Na co
by se firma měla při hledání spolehlivého dodavatele na poli podnikových
»
Na začátku 90. let jsme podnikali v oblasti
hardwaru, brzy jsme si ale uvědomili, že postrádáme kvalitní software, kterým bychom
naši firmu mohli řídit. Díky navázání spolupráce s dánskou firmou, která vyvíjela podnikový systém Navision (předchůdce dnešního Dynamics NAV společnosti Microsoft,
pozn. red.), jsme se stali první společností,
která si systém pořídila a následně začala
toto ERP řešení distribuovat na území tehdejší České a Slovenské republiky.“
informačních systémů zaměřit
především?
Pokud firma používá systém, na kterém je
závislá ve své denní činnosti, ať už jsou to
ERP nebo CRM systém, tak by si také měla
být vědoma toho, jak velké problémy jeho
nefunkčnost způsobí. To je jeden aspekt,
který by zákazník měl vzít v úvahu, jestli
nejenom produkt sám o sobě, ale i partner,
který k tomu poskytuje služby, mu zajistí,
aby mohl s tím systémem pracovat dlouhodobě – trvale a bezproblémově. Druhý
aspekt je ten, že je třeba myslet dopředu,
jaká je situace dnes a kam se firma posune
třeba za tři roky nebo za pět let. A s tím se
pojí i úvaha, zda mu současný systém bude
nadále stačit, jestli ho bude dodavatel dále
rozvíjet apod. A samozřejmě by se měl zákazník zajímat o serióznost a schopnosti samotného dodavatele, kvalifikaci pracovníků,
rozsah poskytovaných služeb, schopnost řídit projekty, ale také zda mu poskytne něco
navíc, vlastní know-how.
NAVERTICA
Česko • Slovensko • South Africa
www.navertica.com
ZÁŘÍ 2015
|
41
17.09.15 17:42
42
|
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OKsystem
Společnost OKsystem slaví letos 25. výročí svého vzniku. Založit soukromou
IT společnost v roce 1990, pár měsíců po velkých politických a ekonomických
změnách, vyžadovalo velkou odvahu. Ještě náročnější bylo se čtvrtstoletí prosazovat,
růst a při tom reagovat na měnící se podmínky. Během té doby nastoupily osobní
počítače, internet, on-line služby, mobilní zařízení, sociální sítě a cloud, objevily se
viry, kybernetické útoky a zcizování dat.
eská republika je malý trh se složitou
a často se měnící legislativou. To se
přirozeně promítá do podnikového
softwaru i do informačních systémů pro
veřejnou správu. Aplikační systémy jsou
natolik svázané s místním prostředím, že
původní české systémy nelze jednoduše
nabízet v zahraničí a naopak zahraniční systémy jsou přizpůsobovány českým podmínkám jen s velkými kompromisy a vysokými náklady.
Dlouhodobě uspět v takto dynamickém
oboru vyžaduje zvolit vhodnou specializaci,
odpovídající velikost společnosti, přijímat
správná strategická rozhodnutí, sestavit,
rozvíjet a udržovat kvalitní a stabilní tým zaměstnanců. OKsystem má nyní více než
250 zaměstnanců, obrat téměř půl miliardy
Kč, specializuje se na návrh, vývoj a provoz
velkých informačních systémů, například
systémů pro nepojistné sociální dávky a zaměstnanost, a své zkušenosti využívá pro
vývoj obecně použitelných softwarových
aplikací a podporu informační bezpečnosti.
Náš první programový systém OKmzdy
pro zpracování mezd a platů si pořídily tisíce firem a organizací. V roce 2004 jsme
začali s vývojem modulárního systému
nové generace OKbase, který je určen pro
řešení kompletní personální agendy.
OKbase má v současnosti 20 modulů – pro
mzdy, personalistiku, docházku, plánování
směn, vzdělávání, stravování atd. Podle
funkce a uživatelské role se používají
funkčně bohatý java klient, webový prohlížeč nebo mobilní klient. Všechna data jsou
Č
uložena v jedné databázi, uživatelé mohou
pracovat s OKbase odkudkoliv prostřednictvím internetu bez potřeby cokoli instalovat. K OKbase poskytujeme širokou škálu
služeb – implementaci, podporu, hosting,
outsourcing zpracování mezd, školení a odborné konzultace. OKbase lze charakterizovat jako moderní komplexní systém, s vy-
sokou mírou
přizpůsobitelnosti potřebám
uživatelů, přitom
stále za dostupnou
cenu. OKbase je naším
klíčovým produktem, který používají
střední a větší korporace a organizace veřejné správy, od několika set do desítek tisíc zaměstnanců.
S rozvojem síťových komunikací, internetu a elektronických služeb přišla potřeba
zajistit bezpečnost programových systémů
a databází. V této oblasti jsme jednou z nemnoha firem, které vyvinuly vlastní řešení
v oblasti aplikované kryptografie, PKI a využití čipových karet. V našem portfoliu je
jako součást OKbase systém pro správu čipových karet, šifrovacích klíčů a certifi kátů
a platforma OKsmart pro transparentní použití čipových karet pro identifikaci, autentizaci, elektronický podpis. Uvedené technologie integrujeme do našich aplikací nebo
je nabízíme jako platformu pro řešení třetích stran.
V posledních letech máme početný tým
pro vývoj mobilních aplikací, který kromě
vývoje na zakázku vytvořil a rozvíjí systém
BABEL Business Edition, fi remní platformu
pro šifrovanou komunikaci. BABEL je určen
pro ochranu firemní komunikace před neoprávněným odposlechem, zamezuje zneužití obchodních tajemství a osobních
údajů, je plnohodnotnou a zcela bezpečnou
alternativou k běžně používaným komunikátorům a e -mailu. BABEL posílá a bezpečně ukládá šifrované zprávy a dokumenty mezi zařízeními s iOS, Androidem,
BlackBerry a PC Windows. Není potřeba
se obávat úniku informací, neboť přenášená data jsou šifrována mezi koncovými
body a BABEL server je pod plnou kontrolou a správou zákazníka. BABEL je možné
snadno integrovat s firemními aplikacemi
a rozesílat z nich šifrované zprávy uživatelům. BABEL je strategickým produktem nejen pro český trh, ale zejména
pro zahraničí. V USA jej ve spolupráci s americkými partnery nabízí
a prosazuje naše dceřiná společnost OKsystem, Inc.
ZÁŘÍ 2015
|
43
17.09.15 17:42
|
RON Software
polečnost RON Software byla založena v roce 1992 a dala si za cíl vyvíjet
aplikační ekonomický software. První
produkty byly určeny pro operační systém
MS DOS. Začínalo se s produktem pro autodopravce a následně se přidal vývoj mzdového systému. S přechodem na platformu
Windows se vyvinul docházkový systém,
který se stal nosným produktem
firmy. Přidáváním dalších agend se
společnou databází postupně vznikal mocný RON HR systém.
Dnešní RON HR systém je postaven z agendy pro zpracování
mezd, personalistiky, docházky, přístupového systému a stravování.
Vše pracuje na společné databázi,
která nahrazuje nutnost exportů
a importů dat mezi samostatnými
aplikacemi několika dodavatelů. Velkým bonusem systému je jeho modularita. Zákazník si může zvolit jed-
S
notlivé moduly podle své potřeby. Nemusí
tedy pořizovat velký balík softwaru i s moduly, které nebude používat. Uživatelé si
volí práci v klasické aplikaci, webovém prohlížeči nebo na mobilním telefonu.
RON Software se může pochlubit vlastním vývojem hardwaru pro docházkové, přístupové a stravovací systémy. Dceřiná spo-
lečnost zajišťuje vývoj a výrobu těchto
zařízení. Softwarová komunikace tak zůstává zcela pod kontrolou. Za kompletní nasazení systému zodpovídá vedení se svými
techniky, konzultanty, vývojáři.
Zákazníci ženou vývoj stále dopředu.
V letošním roce přicházejí na řadu nové
personální moduly. Mezi novinky patří modul Organizační diagramy pro vytváření grafických schémat struktur společnosti, dále
Schopnosti a dovednosti, které umožňují
práci s kompetenčními modely, a v neposlední řadě modul E-Learning, kdy je možné
vytvářet e-learningové kurzy a „propojit“ je
se standardním modulem Vzdělávání a školení. Hardwarová divize finalizuje práci na
novém docházkovém terminálu s dotykovým displejem.
Během působení společnosti se podařilo
implementovat RON řešení v různých konfiguracích u více než 3 500 zákazníků
v České republice a na Slovensku. Cílem
RON Softwaru je, aby zákazníci využívali
HR systémy efektivně a byly jim pomocníkem při vedení personálních agend.
22 let na cestě s našimi zákazníky
álové
ofesion
ICT pr 000 globálně
www.ness.cz
Globální partner v oblasti business procesů a technologií – vývoj softwarových
produktů a aplikací, systémová integrace, konzultace a distribuce software.
R, 5
500 v Č
bratu
80 % o
ši
tvoří na
21 % z
Smart
íci
lí zákazn
stá
• Finance
• Státní správa
• Výroba
• Energetika
• Telco
0
0
TOP 3
ů v ČR
zákazník
ns
Solutio
nt
rnme
eGove
• Katastr nemovitostí
• Portály výběrových
řízení
• Základní registry
rce
omme
C
Digital
• Elektronické obchody
• Internetové
samoobsluhy
• Klientské zóny
• Online marketing
rcing
Outsou
• Nearshore
• Offshore
• Outsourcing ITO
• Sourcing
• Cyber Security Center
ství
artner
gická p
Strate
44
|
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Sovte – již 25 let s vámi
polečnost Sovte je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů technologie
a řešení pro potisk, laminaci a kódování karet pro identifikační systémy, technologií pro logický a fyzický přístup do počítačů či objektů. Sovte byla založena v roce
1990 v Praze a je to plně česká soukromá
firma. Zpočátku se firma věnovala analýzám
a projektům automatizace informačních systémů (IS) a prodeji HW prvků pro systémy
s čárovými kódy.
V roce 1993 firma započala dlouhodobou
a velmi úspěšnou přímou spolupráci s výrobcem tiskáren FARGO (nyní součást HID
GLOBAL), který je špičkovým inovátorem
ID card technologie. V roce 1999 se od
firmy FARGO odštěpila a nově tak vznikla
firma PRIMERA Technology. Společnost
PRIMERA dnes nabízí velmi sofistikované
automatické CD/DVD/BD duplikátory /tiskárny (publishery), inkoustové a laserové
tiskárny pro plnobarevný potisk etiket. Uve-
S
dené výrobce po celou dobu jejich existence výhradně zastupuje Sovte pro český
a slovenský trh.
FARGO dnes vyrábí kompletní spektrum
zařízení nejen pro potisk a laminaci karet,
ale do tiskáren vsadila postupně kodéry pro
celou škálu čipových karet. Sovte se svým
aplikačním i inovativním vývojem zasadila
o přípravu – integraci celých ID systémů
pro kompletní personifikaci karty včetně
PROCESY
DOKUMENTY
ARCHIVACE
aktivace čipových karet
v jediném procesu zpracování. Nabídkou ID card
security systémů a profesionálních řešení získala
firma postupně celou řadu
významných uživatelů nejen v průmyslu, státních
institucích, univerzitách,
velkých soukromých
korporacích, apod., ale
i v menších společnostech a klubech.
Dnes slaví 25 let
svého úspěšného
působení na trhu
zejména českém
a slovenském!
Ing. Karel Pištěk, CSc.,
zakladatel společnosti
Sovte
JSME TU
PRO VÁS A VAŠE
DOKUMENTY
www.602.cz
ZÁŘÍ 2015
|
45
17.09.15 17:42
|
Skutečný potenciál je v lidské
představivosti a kreativitě
Právě do IT nyní CEO řady společností vkládají nové naděje. Už nejde jen o hledání
úspor nebo zrychlení procesů, ale o hledání nových zdrojů příjmů, oslovení nových
klientů. To, co skutečně rozhoduje, je zákaznická zkušenost.
FILIP TOMÁNEK, TRASK SOLUTIONS
tojím v čele jedné z mála ryze českých IT firem, která dnes čítá přibližně 350 zaměstnanců. Mezi naše
klienty patří největší bankovní domy i nejvýznamnější telekomunikační, energetické
nebo průmyslové společnosti v České
republice.
Stále, a v dnešní době rychlých změn
snad ještě více, si našich klientů vážíme.
A pořád nás naše práce baví. Teprve po
20 letech ve vedení IT společnosti si člověk
uvědomí, jak málo toho o IT opravdu ví. Budoucnost je otevřená a dříve nemyslitelné
je na dosah ruky.
S
Začátek: Propojení světů
To, co je dnes pro řadu klientů synonymem
profesionality a odborných znalostí, se nezrodilo ze dne na den. Firmu s názvem
Trask solutions jsme založili v roce 1994.
Začátky v malém dejvickém bytě přebudovaném na kanceláře byly možná skromné,
ale bavily nás nové výzvy. Začali jsme něčím, co bylo na svou dobu nevídané – propojením dvou naprosto rozdílných světů,
světa technologií Microsoftu a světa sálových počítačů IBM v prostředí největšího
bankovního domu v ČR, České spořitelny.
Filozofie Trasku je od počátku postavena
primárně na udržování dlouhodobých
vztahů s klienty. Právě díky tomu jako firma
rozšiřujeme nejen svůj záběr v IT, ale současně i neustále prohlubujeme znalosti ve
sféře byznysu svých klientů.
Změna IT a jeho role
IT se nyní více než kdy jindy nachází v hledáčcích CEO řady společností. Přestože IT
rozpočet tvoří v průměru pouze 4 % celko46
|
vých nákladů společností (ačkoliv například
v bankovním sektoru je toto číslo vyšší),
v dnešní době směřují pozornost a tlak na
zodpovědnost za úspěch právě do řad IT.
Není cílem ušetřit náklady jako v minulosti již tolikrát. CEO si nyní uvědomují, že
IT může vydělávat. Každý nový hráč na trhu
je mladší, rychlejší a přichází s konkrétní inovací. A právě proto nyní více než kdy jindy
má IT možnost si svou pozornost zasloužit.
IT, to jsou konkrétní odpovědi
IT je obor unikátní ve svém vývoji, rychlosti
a dynamice. Zároveň však musíte být svým
klientům partnerem, který je schopný přinést nový, zajímavý pohled do jejich oboru
podnikání. Více se zajímáte o byznys, další
směřování svých klientů – jak funguje
banka, jak se vyrábí auto.
IT v našem podání už nejsou kabely
a hučící stroje, ale odpovědi na konkrétní
otázky: Jak můžeme lépe obsloužit klienta
na pobočce banky? Který parametr výkonu
motoru auta klienta přiměje si vůz koupit?
Jaká barva? Kolik času potřebují piloti na
předletovou přípravu? Jak zjednodušíme
práci lidem v terénu? Co když spojíme
údaje o počasí a katastrální mapu?
Svět kolem nás digitální?
Vždy je kam jít dál. Ani po 21 letech na trhu
není v Trasku o nové myšlenky a vize
nouze, právě naopak. Ať jsou to biometrie
a řešení založená na takzvaném biometrickém dynamickém podpisu, která spolu se
systémy DMS a důvěryhodnými archivy
umožňují směřovat ke zcela bezpapírovému
prostředí. Nebo například mobilní reporting,
portálová řešení, nástroje pro zpracování
a analýzu big dat nebo technologie pro digitální banku.
Dnes, právě v době, kdy Trask slaví 21
let, jsme svým klientům mnohem blíž než
kdykoliv předtím. Daleko víc se s nimi bavíme o byznysu, přemýšlíme spolu s nimi
nad novými cestami, jak se zlepšovat a posouvat dál. Bavíme se s nimi, kde všude
například vznikají data o jejich zákaznících
a jejich nákupním chování. Jak ona data využít. Pomáháme jim zlepšovat to nejdůležitější – zákaznickou zkušenost.
Zpátky ke strojům?
Přestože za mnohými inovacemi současnosti stojí právě IT, málokdo si to uvědomí.
Proto jsme tady my, abychom našim klientům pomáhali dělat věci lépe. Nic nás netěší více, než když lidé pochválí banku za
její inovaci. Budoucnost je otevřená a dříve
nemyslitelné je na dosah ruky. Říkáme
„zpátky ke strojům“, ale ten opravdový
potenciál je v lidské představivosti
a kreativitě.
Autor je CEO firmy Trask Solutions
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
Předp
latné
4
časop
isů pr
o hlas
ující z
darm
a
Anketa pro prodejce, dodavatele služeb, distributory a profesionály
v prodejních kanálech IT a spotřební elektroniky
Hlasujte pro IT distributory a výrobce roku!
www.distributor-roku.cz
Chci pĺipo
menout
hlasování
ChannelWorld Awards je pokračovatelem historicky nejstarší
nezávislé ankety IT Distributor roku, ve které obchodní partneři
v České republice a na Slovensku od roku 2006 hodnotí spolupráci
s distributory a výrobci ICT a spotřební elektroniky.
Organizátor:
Metodický garant:
Generální partner:
ZÁŘÍ 2015
|
47
17.09.15 17:42
|
Vláďa Kovář zase programuje
Firma Unicorn patří k největším tuzemským softwarehousům. Úspěšná je nejen
v Česku, ale také daleko za našimi hranicemi. Firmu před pětadvaceti lety založil,
řídí a dodnes vlastní Vladimír Kovář.
Letos vaše firma Unicorn slaví pětadvacetileté výročí. Jaká bude oslava?
Neplánujeme nic. Vlastně jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, že bych kvůli tomu dělal
nějaký ohňostroj. Ale když se o tom tak
spolu teď bavíme, tak by si to možná nějakou oslavu zasloužilo. Ještě uvidíme.
Když jste před čtvrtstoletím zakládal
Unicorn, měl jste představu, jak velikou
firmu časem vybudujete?
Vždycky jsem chtěl mít velkou firmu. Pořád
si připadám, jako bych byl na začátku.
Unicorn se 1 300 zaměstnanci vám přijde
malý? Jaká je tedy vaše představa velké
firmy?
Představoval jsem si, že budu mít velkou
fabriku s komíny, která bude vyrábět věci,
o něž půjde se fyzicky opřít. Závidím podnikatelům s klasickou továrnou, kteří si mohou sáhnout na své výrobky. Takové štěstí
nemám. Když ukazuji náš pobočkový systém v České spořitelně nebo Tatra bance,
prezentuji jen nějaká čísla na obrazovce.
Navíc je to jen špička ledovce, složité back-end systémy, které poskytují data, ani vidět nejsou.
Z představy o továrně mi zbyla jen část –
práce s lidmi. Zaměstnávám přes 1 300 lidí,
kteří každý den tvoří něco, s čím pak pracují
další miliony lidí. Jinak se můj pocit, co je
velká firma, pořád mění.
Tak to vezmeme jinak. Jaká byla vaše
první meta s Unicornem a kdy jste jí
dosáhl?
Roční tržba ve výši milion dolarů. To jsem
udělal po dvou letech podnikání a dosáhl
jsem jí prakticky sám. Měl jsem tým tří lidí,
ale na práci jsem prakticky byl sám. Měl
jsem jednu asistentku a kolegu, který se
staral o účetnictví. Ten je mimochodem dodnes finančním ředitelem. Měli jsme tehdy
neskutečnou produktivitu. Postupně jsme
48
|
se stali normálním podnikem se standardním poměrem tržby na zaměstnance přes
jeden a půl milionů korun ročně.
Další meta?
Sto milionů korun, to jsme měli v roce
1996. Dalším cílem byla miliarda, což byl
extrémně velký cíl, tenkrát to neměla žádná
IT firma. Splnili jsme ho v roce 2007. Říkal
jsem si, že to už je dobrý výsledek. Stál mě
jedno Porsche.
Jak to?
Když jsme dosáhli na těch 100 milionů, můj
kolega David Kimr v kanceláři prohlásil, že
teď uděláme tu miliardu. Odpověděl jsem,
že až budeme mít miliardu, tak mu koupím
Porsche. No, dneska jezdí do práce v červeném Porsche.
Další ambice samozřejmě máme. Děláme v pětadvaceti zemích světa, chtěl
bych, abychom byli všude. Tržby se blíží ke
dvěma miliardám, Unicorn je v českém IT
světě jasná ikona. Chtěl bych být stejnou
ikonou i v Evropě. Třeba v energetice s naším systémem Damas už teď patříme k vyhlášeným světovým firmám, kdy ve výběrových řízeních porážíme i společnosti jako
Siemens nebo ABB. Teď například řešíme
velkou zakázku v Kolumbii.
Jak jste se k ní dostali?
Už se o nás prostě v energetice ví a oslovili nás napřímo. Ví se o nás, že jsme jedna
z pěti firem na světě, které umějí splnit požadavky moderního řízení energetiky,
máme vynikající poměr cena výkon a navíc
zvládneme náš systém rychle nasadit.
Měli jsme výhodu, že jsme začali s liberalizací energetiky poměrně pozdě, takže
jsme mohli IT systém Damas postavit na
zelené louce bez zátěží z minulých let.
Proto je rychlý a pružný, ale také už má
patnáctiletou historii, takže je i poměrně
robustní.
Energetika je tedy pro vás klíčovým
oborem?
Na domácí půdě stavíme hlavně na finančnictví, energetika je hned druhá. Ale ve
světě se prosazujeme právě energetikou.
Nicméně jsme schopni třeba přes naši nizozemskou pobočku sehnat i zásadní zakázky z finančního sektoru.
Jak finančnictví, tak energetika jsou
strategické státní obory. Procházeli jste
nějakými státními šetřeními?
Nejsem si vědom, že by nás někdo prověřoval. Náš software například řídí vedení
elektřiny ve všech čtyřech kabelech mezi
Evropou a Velkou Británií, a nikdo nás,
myslím, neprověřoval.
Historicky jsme u všech podniků v Česku začali malými zakázkami, které se postupně rozrostly. V České spořitelně jsem
v roce 1995 za sto tisíc korun radil, jak si
mají dobře udělat datový model úlohy. Potom po nás chtěli tohle a támhleto. Spolupráce se rozrostla do dnešní velikosti i bez
prověřování.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
Tak v devadesátých letech se obchodovalo jedna radost.
To ano, to bylo období, kdy nám služby
firmy doslova rvaly z rukou. Dnes už jsou si
klienti vědomi svých rozpočtů a chtějí za ně
udělat maximum možné dobré práce. Myslím, že náš poměr kvality a výkonu je na
trhu nejlepší, a proto u našich klientů děláme plno zakázek. Často nás pak limituje
risk management zákazníka, kdy už pro něj
děláme příliš mnoho věcí a byl na naší
firmě extrémně závislý.
Ale samozřejmě jsou klienti, které dosud
nemáme, byť o ně usilujeme několik let.
Tam začínáme opět malými zakázkami,
které se snad jednou rozrostou.
Setkali jste se při expanzi do světa
s problémem, že jste z východní
Evropy?
Ano, třeba ve Švýcarsku při jednom výběrovém řízení o nás hlasovalo představenstvo v poměru 6 : 5 pro zadání zakázky.
Problémem nebylo naše řešení, ale právě
skutečnost, že jsme firma takzvaně z Východu. Ale myslím, že jsme je už přesvědčili, že neudělali chybu.
Učím sebe i ostatní
Sám jste začínal jako programátor,
pak jste řídil firmu. Programujete ještě
někdy něco?
Problémem programování je, že nestačí jen
hbitě napsat kód. Je to komplexní znalost,
kde se také musíte trefit do toho, co ještě
dělat, co už nedělat, nebo třeba vysvětlit
klientovi, že jeho požadavky nejsou příliš
dobré, že rychlost světla prostě nepřekoná.
Určitě mám ve firmě kluky, kteří píšou
programy hbitěji než já, ale právě ten kom-
plexní pohled jsem tady kolem sebe všechny z počátků Unicornu učil. Pak jsem se
spíš učil řídit firmu a posléze to zase učil lidi
kolem sebe. To se mi, myslím, povedlo
a už to dělat nemusím.
Loni jsem se proto podíval znovu na programování a zjistil jsem, kde máme mezery.
Tak jsem se k tomu zase vrátil. Svět programování se totiž za ty roky výrazně změnil,
hodně do popředí jdou virtualizace, mobilita
a malé mikroaplikace namísto robustních
serverových systémů. Tomu se musíme
přizpůsobit.
Proto jsem si v lednu sedl a naučil jsem
se Ruby, Javascript, JQuery, HTML5
a spoustu dalších věcí. Zjistil jsem, co
všechno moje firma umí, ale i co se musí
naučit.
cie, Španělska nebo třeba Ukrajiny. Bohužel
zájemců o technické vzdělání je obecně
málo.
Nepoužíváte Javascript?
Samozřejmě že programátoři umějí Javascript, ale nemají takový přehled a znalost, jak vše šikovně propojit, kterou chci,
aby měli. Neumějí udělat tu syntézu, což
mě prostě od přírody jde dobře. A tak zase
učím opět kolegy programování, ale také se
přirozeně učím i od nich.
Firma jednoho muže
Co jste je už za toho půl roku naučil?
Změnili jsme už některé postupy. Je to
práce, která mě strašně baví a přináší mi
uspokojení.
Učíte je to tedy i na své vlastní vysoké
škole?
Samozřejmě, Unicorn College to má také
v osnovách. To je můj dlouhodobý projekt,
který mám velice rád. Mým snem je mít
evropskou školu, jež bude vzdělávat ročně
500 lidí z Evropy v IT. Nevidím důvod, proč
by v Praze nemohli studovat i lidé z Fran-
Kdo je Vladimír Kovář
Vladimír Kovář před pětadvaceti lety ve třech lidech založil společnost Unicorn, která
dnes zahrnuje desítky firem z různých odvětví a patří mezi největší středoevropské
producenty softwaru. Je to také největší česká společnost poskytující komplexní služby
v oblasti informačních systémů a informačních a komunikačních technologií.
Byl mimo jiné zvolen Podnikatelem roku 2008. Pravidelně také přednáší studentům
na vysokých školách informatiku a management. Věnuje se řadě různých charitativních
projektů. Kromě svého největšího koníčka jménem Unicorn skládá písně, hraje na kytaru a sportuje.
Všechny absolventy zaměstnáte?
Cílem není, aby všichni pracovali v Unicornu. Ze zhruba 50 až 70 absolventů ročně
beru tak třetinu.
Plánujete třeba magisterské studium?
Chtěl bych, ale nemáme na splnění všech
zákonných podmínek, které jsou pro magisterský cyklus třeba. Musel bych výrazně
ustoupit ze svých požadavků, musel bych
přijmout profesory, se kterými nechci spolupracovat. Tím směrem jít nechci. Věřím,
že nám vyjde spolupráce se Škodou Auto,
o akreditaci žádáme totiž spolu.
Unicorn je výrazně postaven na vaší
osobě. Připravujete firmu na dobu bez
Vladimíra Kováře?
O identitě majitele přemýšlíme s kluky
z firmy často. Jsou dvě možnosti – buď
budu mlžit, nebo to přiznám. Jinak to nejde. Za to, že mi firma patří, se nestydím
a myslím, že by bylo složité osobu
Vladimíra Kováře ve firemní identitě
nepoužívat.
Ale to neznamená, že by tady byl nemístný absolutismus. Nikoho tu neprotlačuji na základě známosti, firma je otevřená.
Každý, kdo má ochotu a schopnost pracovat, pozitivní přístup k podniku, se tady má
dobře.
Přemýšlel jste někdy nad odchodem
z Unicornu?
Vůbec neřeším, že by firma neexistovala.
Prodávat ji určitě nebudu. Z mého pohledu
je Unicorn jako dobré pole. Proč bych prodával dobré pole, když má pravidelné
a dobré výnosy? Raději se o něj budu dobře
starat, abych měl výnosy dlouho, než se ho
zbavit za jednorázovou cenu.
Mám čtyři děti, které se kolem firmy
motají, a můj management je mladý. Takže
máme před sebou spoustu dlouhých
úspěšných let. Mým důležitým úkolem teď
je naučit děti hospodařit s relativně velkým
majetkem. Musejí se naučit žít s ním, a ne
na jeho úkor. Myslím, že jim to půjde.
ZÁŘÍ 2015
|
49
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Fenomény doby
Každá doba má své fenomény, tedy i svět informačních technologií. Pravda,
člověk by očekával, že právě samotné technologie budou tím dominantním
fenoménem, ale jak ukazuje současnost, nemusí tomu tak být.
LADISLAV BEČVAŘÍK
Osmdesátá léta minulého století
Zasedací místnost URŘVT (Útvar racionalizace a řízení výpočetní techniky při NVP
hl. m. Prahy), U radnice 3, Praha 1.
Projednávané téma: Stav rozpracovanosti
projektu MIS (Městský informační systém).
MIS obsahuje 24 informačních okruhů;
každý okruh reprezentuje oblast ovlivňující
život velkoměsta a vyžadující pro svou
efektivní správu a řízení podporu výpočetní
techniky a počítačové grafiky, tj. např. obyvatelstvo, zeleň, doprava, životní prostředí,
geologie, inženýrské sítě ad.
První část programu
jednání – financování
Jako každý rok nebyly finanční prostředky
pro úkoly ÚRŘVT Radou NVP hl. m. Prahy
v období do konce léta schváleny, ovšem
příslib o pozitivním výsledku onoho schválení do konce roku byl ze strany pracovníků
útvaru více než reálný (pozn.: A skutečně to
tak každý rok dopadlo).
Druhá část jednání
Stav rozpracovanosti jednotlivých subprojektů, standardní jednání o provozních problémech při jejich řešení.
Organizace PUDIS (Projektový ústav dopravních a inženýrských sítí) byla realizátorem hned tří informačních okruhů – životního prostředí, geologie a technického
vybavení. IO TVY (informační okruh technického vybavení), jak byl tento okruh ve
zkratce nazýván v definiční studii MIS, neznamenal nic jiného než pořízení a aktualizaci digitální technické mapy města formou
informačního systému.
Kromě zpracování obsahu datových modelů jednotlivých inženýrských sítí byly navrhovány i technologické linky pro sběr,
zpracování a aktualizaci dat. PUDIS nedisponoval jak potřebnou programátorskou ka50
|
pacitou, tak hardwarovým zázemím, pouze
počítačem ADT 4000 pořízeným za 4,5 milionu korun, vyráběným v ZPA Trutnov s feritovou pamětí max. 64 kB (pozn.: počítač
ADT byl vyvinut jako klon počítače Hewlett-Packard HP2100/HP1000).
Proto PUDIS využíval programátory a vybavení podniku VUMS (Výzkumný ústav
matematických strojů), v týmu tehdy pracoval i Jan Sokol (pozn.: Mj. kandidát na prezidenta v roce 2003). Pro grafické prostředí
se využívalo kreslicího plotteru Kongsberg
se vstupem předpisu kresby přes děrné
štítky a se získáním výsledku zakázky
(jobu) – grafického výkresu – cca za 2–3
dny, čas zpracování jobu se musel objednávat minimálně týden dopředu.
Zařízení bylo ve vlastnictví GŘ VHMP
(Generální ředitelství Výstavby hl. m.
Prahy). Co se týče zpracování jobu, stačila
jedna drobná chyba na děrném štítku
a šoupě na vodovodním řadu bylo vykresleno např. v místě toku řeky Vltavy.
Třetí část jednání
Organizační úkoly pro další období.
V případě IO TVY šlo o pořízení interaktivní grafiky. V rámci tohoto úkolu byla složena pracovní komise z resortu ministerstva
obrany, ČÚGK (Český úřad geodetický a kartografický), SÚGK (Slovenský úřad geodetický a kartografický) a NVP hl. m. Prahy.
Komise oslovila dopisem všechny renomované společnosti dodávající odpovídající
výpočetní techniku s potřebným grafickým
SW, např. ESRI, Intergraph, Bull ad. Řada
firem neodpověděla nebo odepsala, že jejich systémy nemají povolení pro vývoz do
střední a východní Evropy (např. společnost
ESRI, jejíž technologie jsou v oblasti GIS –
geografický informační systém – na Magistrátu hl. m. Prahy a jím řízených organizací
dnes rutinně provozovány).
Součástí oslovení byla též žádost o poskytnutí demosystémů pro vyzkoušení základní potřebné funkčnosti řešení. Nakonec
se podařilo zajistit „kulaté razítko“ od zástupců zmíněných čtyř resortů pro produkt
Microstation ver. 3 distribuovaný v té době
firmou Intergraph (dnes firmou Bentley
Systems).
Tento systém byl provozuschopný na
prvních stolních počítačích centrálně importovaných do ČR pod značkou Leonardo,
které byly dodávány v rámci státního projektu: 2000 AIP (2000 automatizovaných inženýrských pracovišť).
Někdy v současnosti
Zasedací místnost MHMP (Magistrát hl. m.
Prahy), Mariánské nám. 2, Praha 1.
Projednávané téma: Zahájení a prolongace projektů IT.
První část programu jednání
Financování.
Podána informace o tom, že rozpočet
MHMP byl standardně zpracován jako konzervativní, z pohledu IT (informační technologie) však příznivě, neboť došlo k navýšení
prostředků pro IT v kapitole běžných výdajů
na více než jednu miliardu korun. Jde o obzvlášť inspirující informaci, vezme-li se
v úvahu skutečnost, že v posledních letech
se podařilo zrušením nevýhodných smluv
snížit výdaje na IT na méně než tři čtvrtiny
miliardy.
Kdo je Ladislav Bečvařík
Po gymnáziu vystudoval obor automatizované systémy řízení ve stavebnictví na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Později studoval finanční management při nadaci Open
University v ČR. Šest let působil v Projektovém ústavu dopravního inženýrství (PÚDIS)
jako projektant a vedoucí střediska, v roce 1992 se stal soukromým podnikatelem
a jedním ze zakladatelů a spolumajitelů firmy HSI. V počátcích historie společnosti
zastával post ředitele softwarové divize, v současné době je ředitelem firmy.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
vané veřejné zakázky a dále absence nutnosti zásahu do autorských práv a licencí
vytvořených v rámci jejich plnění.
Nutnou podmínkou je také zachování
principu efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. Při ukončení této části byla konstatována nutná spolupráce s advokátní kanceláří pro tuto oblast.
Druhá část jednání
Možnost zahájení IT projektů v nejkratším
možném termínu.
Diskutována problematika výběrových řízení, zejména aplikace zákona č. 137/2006
Sb., kdy nabídková cena je jediným výběrovým kritériem. V této souvislosti proto byla
projednávána možnost uplatnění JŘBÚ
(Jednací řízení bez uveřejnění). Byla zdůrazněna nutná návaznost na předchozí realizo-
Třetí část jednání
Organizační změny v řízení IT.
Řešeny organizační dopady odvolání radního za informační technologie a zrušení
příslušného výboru zastupitelů. Problematické IT zakázky se tak přidělí do kompetence ostatních radních, což s sebou přinese eliminaci nevhodné jednosměrné
koncentrace vlivu na IT a rozložení rizik
mezi více rozhodovacích subjektů.
(Pozn.: A jak je to s technickou mapou
Prahy? Ta je nyní v gesci IPR Praha (Institut
plánování a rozvoje hl. m. Prahy), který je
příspěvkovou organizací a jehož zřizovatelem je hl. m. Praha. Potýká se proto s identickými problémy.)
■
GRAND
PRIX 2015
N OV I N K A !
TO NEJLEPŠÍ Z ICT
THE BEST OF ICT
CIO Grand Prix je ocenění udělované
časopisem CIO Business World.
Jeho cílem je vyzdvihnout
nejvýznamnější počiny z oboru ICT.
Přihlášky do dalšího kola CIO Grand Prix 2015
zasílejte nejpozději do 9. 10. 2015.
Více informací naleznete na:
www.cio.cz/grandprix
ZÁŘÍ 2015
|
51
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Můj pohled na IT z perspektivy 25 let
Ohlédnu-li se dnes za sebe, vidím pestrobarevnou duhu vlastních emocí, které se
skládají v jeden vjem obsahující moji dlouholetou zkušenost z působení v oboru IT,
dnes ICT. Kdybych jej měl nějak popsat, musel bych zmínit několik paralelních
pohledů na tutéž časovou plochu. Pokusím se tedy o zjednodušení a vytvoření stručné
vzpomínky.
BOHUSLAV CEMPÍREK
ohled na historický vývoj IT má určitě
svůj sociální rozměr. Na počátku 90.
let jsem byl mladý a nabitý ohromnou
energií. Neopouštěla mě přirozená motivace k velkým výkonům. Nezřídka jsem trávil noc na pracovišti, víkendy nepočítaje.
Prostě jsem patřil ke generaci, která se
dnes v zasvěcených kruzích označuje jako
generace X. S významem slov korupce,
klientelismus či trollování jsme se v té
době opravdu nesetkávali.
Neznali jsme však ani význam spousty
dalších slov, které dnes patří k fundamentům jazyka, např. slovo marketing. Já
osobně jsem se s ním paradoxně začal vážněji seznamovat až poté, co jsem byl zahraničním vedením společnosti Digital jmenován do funkce ředitele marketingu.
Panovala atmosféra vzájemné spolupráce,
často dokonce i mezi jinak poměrně ostrými konkurenty. Jedním slovem by se tehdejší atmosféra dala popsat jako všudypřítomné a bezbřehé nadšení, které nás v té
době opanovalo při většině vykonávaných
činností. Myslím, že dnes je tento popisovaný sociální rozměr trhu zásadním způsobem ovlivněn nastupující generací označovanou jako generace Y, a to se vším, co
k tomu patří.
Pochopitelně tou mnohem zásadnější
sférou trhu, která se s časem dramaticky
vyvíjela, byla oblast filozofického využívání
IT prostředků a hlavně úroveň technologických možností IT. Nesnažím se zde o nějaký chronologický výčet technologických
milníků vývoje, ale chci zmínit některé rozcestníky, na nichž se obor IT v uplynulých
25 letech ocitl a které považuji ze svého
osobního pohledu za zásadní.
Asi nelze opomenout velmi určující boj
o místo na slunci mezi operačními systémy.
P
52
|
Zprvu dominantní prostor tzv. proprietárních OS byl velmi efektivně atakován OS na
platformě Unix, aby tyto systémy následně
musely začít respektovat především marketingově silný MS Windows. Zápolení operačních systémů pochopitelně úzce souviselo s rozvojem hardwaru. Devadesátá léta
přinesla nástup osobních počítačů i pro profesionální a průmyslové využití a nastal
soumrak centrálních superpočítačů i s jejich
přístupem dávkového zpracování úloh.
Počítačové nadšence opanovala myšlenka, že výpočetní výkon budou zajišťovat
tzv. clustery propojených počítačů. Jedna
z teorií dokonce počítala s vytěžováním výpočetního výkonu osobních počítačů propojených na globální úrovni. Nezní to dnes
úsměvně? Tento starý rozpor mezi centralizovanými na jedné straně a distribuovanými
systémy na straně druhé se v určité fázi
zdál být rozhodnut. S příchodem doby, kdy
se člověk snaží a snažit bude dál o digitalizaci prakticky všeho, má však tento spor
nové dějství. Nyní to vypadá, že opravdu
„velká data“ je třeba spravovat centralizovaně. Moderní systémy, označované pojmem cloud, představují z určitého pohledu
a trochu nadneseně centralizaci všeho od
hardwaru až po data.
Další samostatnou kapitolu si zasluhuje
stále hrubě podceňovaná bezpečnost. Zatímco v polovině 90. let nás trápila obava,
aby nám hackeři nenabourali aplikaci či nepoškodili naše pracně vytvořená data, dnes
se právem strachujeme nejen o naše soukromí, peníze a majetek, ale na místě je už
i obava o naše zdraví a dokonce i vlastní životy. Přehnaná není ani diskuze o možném
ochromení infrastruktury a obranyschopnosti států. Smutné je, že pro dostatečnou
eliminaci těchto hrozeb děláme stále tak
málo!
»
S významem slov korupce, klientelismus či
trollování jsme se v té době opravdu nesetkávali. Neznali jsme však ani význam
spousty dalších slov, která dnes patří k fundamentům jazyka, např. slovo marketing.
Technologie, které zcela zásadním způsobem za uplynulé čtvrtstoletí ovlivnily veškeré celospolečenské chování i naše
osobní životy a mimořádně urychlily celkové životní tempo, jsou samozřejmě komunikační, zvláště pak ty mobilní. Komunikace umožnily vznik internetu se všemi
jeho aplikacemi a globálními společenskými
dopady. Už si jen obtížně vzpomínáme na
dobu, kdy písemná sdělení putovala standardní poštou několik dní nebo jak se organizovaly schůzky bez existence mobilních
telefonů.
Až nevěřícně dnes kroutíme hlavou, že
přístup k informacím byl jen prostřednic-
Kdo je Bohuslav Cempírek
Vystudoval obor Technická kybernetika na bývalé Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Následně pracoval v Chotěbořských strojírnách jako projektant řídicích systémů pro potravinářské investiční celky a později v Ústavu jaderného výzkumu Řež na
pozici vedoucího programátorské skupiny.
Obchodní zkušenosti získával od roku 1991, kdy byl přijat do prodejního týmu nově
založené české pobočky americké společnosti Digital Equipment. V různých funkcích
zde pracoval až do poloviny roku 1998, kdy z pozice ředitele marketingu a nepřímého
prodeje odešel do společnosti Alcatel Czech. Na místo generálního ředitele akciové
společnosti ICZ byl jmenován v březnu 2006.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
tvím knih a časopisů a že se studovalo
v tak „obskurních“ prostorách, jakými byly
vědecké knihovny. Naše děti si jistě nedovedou představit, že by kdykoli a odkudkoli
nemohly mluvit se svojí maminkou.
A mému synovi by jistě dříve chyběla možnost neustálého on-line ověřování si pravdivosti mých výroků na „Wiki“. Avšak přes
všechna nesporná pozitiva musím na stejném místě zmínit též určitou sociální degradaci, kterou s sebou přinášejí moderní sociální sítě, a alarmující slepou důvěru
většiny uživatelů v informace nejen zde,
ale kdekoli na „netu“.
»
Přes všechna nesporná pozitiva musím
zmínit určitou sociální degradaci, kterou
s sebou přinášejí moderní sociální sítě
a alarmující slepou důvěru většiny uživatelů
v informace nejen zde, ale kdekoli na „netu“.
Na závěr se ještě jednou vrátím ke
své úvodní větě o pestrobarevné duze
vlastních emocí. To, co v ní stojí, mělo příčinu v řadě průvodních efektů: IT byl mladý
dynamický obor, ve kterém platila jasná pravidla a pracovat v něm mi přinášelo opravdovou radost a životní náplň.
Jak plynul čas a společnost procházela
různými proměnami, i trh IT se stával jiným. Zpočátku možná nenápadně, později
však stále neodbytněji se někdejší upřímná
snaha o zavedení technologicky revolučních a užitečných systémů do našeho života postupně přeměnila v nástroj politických šarvátek, mediálních útoků
a korupčních podezření. V některých případech možná i důvodných, v drtivé většině však vykonstruovaných. A kdo že je
nakonec obětí? Bohužel právě oblast IT
a její uživatelé…
Byl bych však velice nerad, kdyby moje
úvaha vyznívala tak, že v dnešní době přestává pršet a moje duha se pomalu rozplývá, to určitě ne! Chtěl jsem jen připomenout notoricky známý fakt, že ve světě se
vše neustále mění a náš ICT svět rozhodně
nebyl a nebude ušetřen. Tomu musíme neustále podřizovat své vnímání a chování
a ze všech sil pomáhat prostřednictvím našeho sice mladého, ale o to důležitějšího
oboru k dalšímu posunu civilizace kupředu.
I poté, co se obloha rozjasní.
■
ZÁŘÍ 2015
|
53
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
IT renesance 2.0
Psal se začátek roku 1987 a já vyhořel u talentových zkoušek na FAMU. V sebeobraně
před základní vojenskou službou jsem si pak vysokoškolskou přihlášku přesměroval
na brněnské VUT (kde jsem si následně mnohokrát vyslechl, že „komedianti“ nemají
na technice co dělat). Uplynul sotva rok a já jsem shodou okolností vyhrál celostátní
kolo SVOČ (Studentské vědecké a odborné činnosti) s balíkem výukových programů
pro matematiku, a tak jako mnozí jiní jsem nečekaně a šťastně uvízl v IT.
JIŘÍ G9 DEVÁT
ozšíření osobních počítačů čili „pécéček“ v závěru osmdesátých let minulého století nastolilo v oblasti informatiky po celém světě novou éru a neméně tak i v Československu, kam se po
desítkách let embarga najednou dařilo ve
velkém – byť draze – dovážet moderní techniku. Počátek poslední dekády 20. století
představoval všeobecné nadšení z osobních
počítačů a Computerworld požíval popularity dnes srovnatelné třeba s Top Gearem.
Tak jako počítače opustily výpočetní střediska (se svými bílými plášti a gumovými
přezůvkami), uchopila nové možnosti informatiky zcela nová generace inovátorů. Potenciál osobních počítačů začali vnímat
kromě kybernetiků a elektrotechniků i architekti, chemici, ekonomové, lékaři…
Řada z nich si uvědomila, jak jim počítače
mohou zkrátit cestu k náročným výpočtům,
modelům či analýzám.
R
Kdo je
Jiří G9 Devát
Zkušený harcovník v oblasti informačních technologií. Devět let pracoval pro
Microsoft, z toho šest let jako generální
manažer tuzemské pobočky. Tři roky
působil jako viceprezident pro informační technologie a inovace a místopředseda představenstva Českých aerolinií
a pak vedl českou pobočku firmy Cisco.
Mezi jeho zájmy patří kinematografie,
cestování, móda, sport, hudba, vaření
a charita.
54
|
A protože byl ekosystém osobních počítačů stále ještě v plenkách, nezbylo osvícencům všech oborů, než se sami vrhnout
do programování a osedlat „pécéčka“
vlastními silami. Odtud byl už jen krůček
k založení mnoha českých a slovenských IT
firem a boomu informatiky 90. let uplynulého století.
I bez těchto samouků by IT pokrok pádil
nezadržitelným tempem, kdy např. Intel
uváděl nový procesor prakticky každý druhý
měsíc. Byla to však ona směsice nadšenců
z nejrůznějších oborů lidské činnosti, které
se žádný jiný obor – bankovnictví, stavebnictví, energetika – nemohl rovnat. Ta vytvářela z české informatiky ostrov nekonečných inovací nejen v technologiích, ale
i v prodeji či marketingu, v čemkoli jsme se
mohli inspirovat jinými (rozuměj: našimi původními) obory.
To nás všechny povzbuzovalo v ambici
dokázat, že „IT přeměňuje společnost“,
jakkoli se nám toto tvrzení zdá z dnešního
pohledu nadnesené. Až to exprezidenta
Václava Klause přinutilo k prohlášení: „Jenom mi, prosím vás, netvrďte, že největším
vynálezem lidstva je počítač.“* Do tohoto
kvasu nakonec dobře zapadl i v úvodu zmíněný chemický technolog se specializací
v matematickém modelování a sklony k filmovému a divadelnímu umění.
Uběhlo 25 let a z české informatiky se
stalo standardní odvětví ekonomiky, předvídatelné a regulované. Řada původních inovátorů se ocitla na penzi nebo tzv. diverzifikovali, případně realizují svůj inovační
potenciál v biotechnologiích, udržitelných
energetických zdrojích či umělé inteligenci.
Nastala snad doba abiturientských večírků
(za vlastní) a pouhého vzpomínání na časy,
kdy se názvy Dell a Lidl veřejnosti nepletly?
Trvalo to celé čtvrtstoletí, ale nadále již IT
bude zřejmě jen běžně dostupnou
komoditou.
Anebo ne?!
V uplynulých pěti letech prošly informační technologie ohromnou změnou, kdy
středem veškeré inovace se stal jejich uživatel. Smartphony, sociální sítě, cloud…
a internet věcí! IT nejen proniklo, ale začalo
i proměňovat – teď už doopravdy – řadu jiných odvětví: rekreační sport, medicínu,
telematiku a také třeba mou oblíbenou
filmařinu.
Dnes IT k sobě nevábí osvícené lidi z jiných oborů jako před 25 lety, ono k nim
rovnou bezostyšně proniká.
Proto věřím v českou IT renesanci 2.0,
kdy inovace osloví novou generaci českých
osvícenců. Ve strojírenství, v elektrotechnice, ve zdravotnictví, ve všem, co umíme
dělat dobře a mohli bychom dělat ještě
lépe s pomocí IT.
Na viděnou na oslavě padesátin!
■
*) A dodal důrazně: „Tady ta vidlička,“ zatímco pozdvihl část svého příboru při slavnostním obědě v brněnském hotelu Voroněž během veletrhu Invex, „je největším pokrokem lidstva.“ „To netvrdím, pane
prezidente,“ opáčil jsem zdvořile. „Podle mého soudu je totiž největším vynálezem lidstva lžička.“
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
ZÁŘÍ 2015
|
55
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
České IT: Od dinosaurů ke cloudu
Už 25 let trvá cesta českého IT, především však softwaru, směrem k uživatelům –
nejen těm českým. Mezi lidmi, kteří dnes pracují v IT společnostech, není málo
takových, kteří pamatují samotné začátky tohoto byznysu u nás. A někteří z nich
prošli za tu dobu od rolí pěšáků až na pozice v top managementech IT firem.
Mají tak možnost ohlížet se za minulostí i utvářet budoucnost českého IT.
Mezi ně patří i Jiří Hub, výkonný ředitel společnosti Asseco Solutions ČR.
JIŘÍ HUB
Jak vnímáte čtvrtstoletí českého IT?
Pro mě se historie českého IT nepíše 25
let, ale ještě o pár let déle. Osobně je vnímám od doby mých studií na střední škole,
a sahá tak až k děrným štítkům. Moje první
setkání s výpočetní technikou bylo ovlivněno zkušeností s „počítači“ Atari, Commodore či ZX Spectrum. V té době jsme je
však využívali hlavně jako herní konzole,
v jejichž společnosti jsme strávili mnoho
stovek hodin.
Pochopitelně u těchto zařízení se nedalo
mluvit o českém IT, spíše o IT pro budoucí
české uživatele, nicméně splnila svůj úkol –
vyvolala v nás o tuto oblast zájem. Ostatně
mnohý budoucí vynikající programátor začínal právě takto. První masověji používaný
„minipočítač“ vyrobený v Čechách se jmenoval SMEP, což znamenalo „Systém malých elektronických počítačů“ (a říkalo se
mu familiárně „Smepka“).
Šlo vlastně o kopii počítačové techniky
ze Západu v produkci zemí RVHP, ale na
rozdíl od originálů to byla nevzhledná krabice s nepříliš spolehlivou funkcionalitou.
To ale je ještě prehistorie…
Celá 90. léta jsou obecně považována
za zlatý důl českého podnikání. Platilo
to i v IT?
Po sametové revoluci nastal v oblasti informačních technologií bouřlivý rozvoj.
V Česku v jednom okamžiku došlo k synchronizaci touhy po podnikání s obrovským
potenciálem nerozvinutého trhu. A zejména trh IT byl na počátku 90. let absolutně nenasycený. Navíc to byla i doba
bouřlivého rozvoje technologií souvisejících
s PC. Nastala překotná „computerizace“
56
|
především podnikové sféry, a tak firmy,
které do tohoto vlaku včas nastoupily, zaznamenávaly v té době běžně dvoj - i trojciferný růst.
Byl onen neuvěřitelný růst v té době
obecným jevem, nebo se týkal jen firem,
které měly neobyčejné štěstí nebo
výjimečné lidi?
Příležitost měli tehdy všichni a obrovské
množství společností ji také využilo. Nicméně jen ti s kvalitním podnikatelským záměrem a dobrou strategií se v prvních deseti letech vyprofilovali v klíčové hráče.
Důležitou roli hrála mimo jiné i vhodně
zvolená diverzifikace produktového portfolia. Produkty v oblasti IT mají různé životní
cykly, takže v případě, že jeden z nich právě
vyžaduje citelnou investici do dalšího rozvoje, mohou firmu táhnout ty další. Důležitým prvkem, který vedl k úspěchu, byla
také ochota firmy investovat do rozvoje lidí.
Rozhodujícím faktorem, zejména v první
dekádě uplynulého čtvrtletí, bylo i to, zda
společnost dokázala ustát přerod z „garážové“ firmičky na několiksethlavou společnost. S tím souviselo i případné předání výkonného vedení ze strany majitelů do rukou
managementu.
Právě v naší společnosti byl jedním z akcelerátorů růstu fakt, že původní majitelé
byli velmi osvícení, a když se počet našich
zaměstnanců začal blížit stovce, přestali
kombinovat role vlastníků a manažerů a ponechali si dohled nad jejím dalším rozvojem z pozic v dozorčí radě. Pro řízení fi rmy
vybrali mladé lidi, kteří se do té doby ve
firmě vypracovali a měli touhu sebe i společnost dále rozvíjet. Tím, že změnili její
strukturu na takovou, která může fungovat
i bez jejich přítomnosti, de facto připravili
naši společnost na dlouhověkost. Ti vlastníci firem, kteří zůstali výkonnými řediteli,
podle mého názoru svou společnost z pohledu dalšího rozvoje v podstatě
zakonzervovali.
Za mezník v historii českého IT se
považuje přelom tisíciletí s jeho strašákem Y2K. Vývoj českých IT firem se pak
začal ubírat trochu jiným směrem než
do té doby. Proč a jakým?
Přelom tisíciletí byl opravdu signifikantní.
Proč? Jednak si všichni majitelé a manažeři
najednou uvědomili, jak důležitou roli hrají
počítače a zejména software ve firemním
životě. To bylo pro další rozvoj českého IT
velmi přínosné, protože do té doby je
mnozí považovali jen za nutné zlo. Kromě
toho bylo milénium přelomem i v ekonomickém cyklu IT firem.
Devadesátá léta představovala bouřlivý
rozvoj, kdežto první dekáda nového tisíciletí
se nesla ve znamení konsolidace, tedy akvizic a snižování počtu společností. Ne všechny IT firmy vzniklé v předchozím desetiletí
byly totiž připraveny na budoucnost. I my
jsme v roce 2000 uskutečnili svoji první
akvizici – hradeckou společnost Softprofes.
Konec první dekády, konkrétně roky
2009 a 2010, podle mého názoru znamenaly završení období konsolidace a sou-
Kdo je Jiří Hub
Ještě před dokončením vysokoškolského studia působil v LCS International v oddělení marketingu, kde postupně vytvořil plnohodnotný tým
marketingových specialistů. V roce
2000 vedl vyjednávací tým během akvizice firmy Softprofes. V následujících
letech byl jmenován ředitelem marketingu a později též ředitelem finanční
divize. Ve stejnou dobu se stal členem
představenstva společnosti LCS. Po integraci do nadnárodní skupiny Asseco
group se firma přejmenovala na Asseco
Solutions.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
časně nástup ekonomické recese. Po
tomto období byly schopné přežít pouze
silné firmy s jasně nastavenou strategií
a investicemi do budoucnosti. V současné
době se zdá, že se trh opět zotavuje, nicméně osobně jsem přesvědčen, že období
konsolidace ještě neskončilo.
Koneckonců i my jsme v posledních pár
letech uskutečnili další tři akvizice. V následujících letech budou velmi pravděpodobně
velké firmy pohlcovat mnohé střední
a světu IT budou vládnout giganti. Zůstane
množství malých, specializovaných společností, nicméně významně se sníží objem
„střední třídy“.
Jaký vidíte směr vývoje v oblasti IT
firem pro vzdálenější budoucnost?
Giganti budou nadále zbytňovat, ovšem nikoli pouze akvizicemi, ale především přibíráním dalších aktivit. Příkladem může být
Microsoft. Donedávna společnost postavená především na vývoji operačních systémů a kancelářských balíků je dnes globálním poskytovatelem softwaru, platformy
i infrastruktury a v neposlední řadě též výrobcem hardwaru.
Vidíte v takhle rozdané hře někde místo
pro mladé, začínající firmy?
V oblasti velkých ERP jejich roli příliš nevidím. Ale v současné době je čím dál víc na
pořadu dne přesun v podstatě všeho do
cloudu a na mobilní zařízení. A právě mladé
„start-upové“ firmy mají v této oblasti velkou šanci. Mohou například vyvíjet aplikace, které zvyšují komfort uživatelů, zejména při využívání a prezentování dat.
Některým se již daří slušně prosazovat.
A co velké firmy a cloud či další trendy
současnosti?
Tradiční firmy dnes umějí vyvíjet své systémy v extenzi, kterou nové společnosti
nemají možnost jen tak dohnat. Na druhé
straně je pro ně velmi složité – zejména
vzhledem k silné zákaznické bázi a léta zdokonalovanému a propracovanému informačnímu systému – jej od základu překlopit
do nových technologií. Není jednoduché se
náhle začít orientovat čistě na cloud a mobility… Ti chytří ze silných hráčů však proto
už dávno investují do laboratoří, kde vzniká
„něco jinak“.
■
ZÁŘÍ 2015
|
57
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Nejen o Invexu a obchodnících
Rád bych popřál IDG vše jen to nejlepší k mladým pětadvacetinám a do budoucna,
aby vás bylo (ještě) více vidět a slyšet, a to zejména v duchu vaší velkorysé mise –
uvedené skromně dole na vašich webových stránkách.
58
|
PAVEL KALÁŠEK
řed 25 lety vypadal samozřejmě ICT
svět úplně jinak a nabízí se jistě
otázka, kdo a jak se na vývoji do dnešních dnů podílel či nepodílel a kdo se podílet měl. No a zde byla nebo měla být role
médií a „poradenských“ médií možná daleko agresivnější.
Na počátku, v devadesátých letech, bylo
slovo – Invex. Marketingové peníze tekly
proudem, firmy se předváděly velikostí
a rozmanitostí něčeho, co se už sotva dalo
nazvat stánkem. To vše přes den a v bujařejší podobě do pozdních večerních hodin
a pak noční velkolepé party ovládly Brno.
V té době se na Invexu dokonce občas
i něco prodalo.
Role Invexu však byla v té době nezastupitelná. Národ se na všech odborných i jiných úrovních seznamoval s fascinujícím
světem IT (to C doprostřed přišlo až o něco
později). Sem nelitovala přijet ani velká
jména expandujícího byznysu – Bill Gates
i Michael Dell a další – a Invex si moc nezadal ani s mnohem prestižnějším CeBITem.
O tom, že si sem nedovolil nepřijet žádný
český premiér, ani nemluvě. Interně v Československu zde vznikla komunita „ITíků“,
která navazovala na některé užitečné aktivity minulosti (například SOFSEM) a stála
i později na důležitých rozcestích.
Pro IT firmy to byla doba velkých příležitostí a velkých marží. Jako dnes vidím, když
se jednomu z našich partnerů podařilo prodat naši vlajkovou loď, které jsme něžně
a familiárně říkali Emeralda. Tu pak vystavil
na Invexu a postavil k ní ochranku – Emeralda měla svého bodyguarda. Vypadalo to
dost úsměvně, ale byl v tom kus oprávněné
pýchy. Obchodníci, kteří se v této profesi
dožili dnešních dnů, vzpomínají se slzou
v oku na dobu, kdy prodej jednoho většího
serveru zajistil splátky hypotéky na poměrně dlouhou dobu.
Novináři, ať už přišli odkudkoliv, na nás
byli hodní a všichni si tak nějak mysleli, že
tento ráj už bude pořád. Nicméně je třeba
konstatovat, že se hrálo hodně podle pravidel, i když s postupně rozděleným trhem
P
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
začaly být „divné praktiky“ čímsi, co mělo
tento svět postupně srazit na kolena. IT
průmysl měl obrovskou příležitost být vzorem průmyslu, který hraje fér, kde se soutěží, kde vyhrají kompetence, kvalita a odvaha pustit se do těžkých věcí a ty vyřešit.
Nestalo se tak, škoda…
Vysoké marže se projedly, jen málokdo
využil polštář z tohoto období k akceleraci
své odborné a obchodní pozice. „ITíci“ si
vesměs zvykli na velmi vysoký standard
(i když stále brblali, že v Rakousku berou
kolegové daleko více) a marže šly dolů
a dolů. Objevily se služby a komplexní řešení jako návod na cestu správným směrem.
Ne všichni to však takto pochopili – pilířem všeho snažení byly produkty. Servery
»
Obavám se, že se neobjeví strategie budování a využití ICT, která by přirozeně vyzobávala ze všeho toho dobrého, co se v Evropě
i ve světě podařilo implementovat a využívat.
se například prodávaly s určitou úrovní podpory. A procentní vyjádření slevy se aplikovalo stejnou měrou na cenu podpory. Budoucnost, kdy bude železo za hubičku,
nikoho moc neděsila a vizionáři mohli své
pochybnosti volat třeba do studny.
Křivka „odchodu“ Invexu se protínala
s křivkou zrození a rozmachu SPIS(u) –
Sdružení pro informační společnost, což ra-
Kdo je Pavel Kalášek
Je skutečný veterán českého ICT. Mimo jiné devět let řídil českou pobočku HP, která za
jeho působení získala řadu ocenění (např. Nejobdivovanější firma, Nejlepší zaměstnavatel). Byl také zvolen Osobností roku. Patřil k zakládajícím členům SPIS a byl jeho dlouholetým viceprezidentem. Přes rok také pracoval jako generální manažer LogicaCMG.
Od roku 2006 pracuje jako nezávislý konzultant.
ději vypíšu, neboť samotný SPIS vám Google jen tak nenajde. Sdružení bylo další
velkou nadějí teď už ICT průmyslu, s ambiciózními plány jako – budeme mít ministerstvo informatiky, prosadíme zákon o elektronickém podpisu, budeme preferovaným
partnerem Rady vlády pro informační společnost, které se vesměs podařilo naplnit,
leč dopady pro budoucnost ICT v ČR byly
problematické. Dnes se snažíme pyšnit datovými schránkami, centrálními registry
a podobně, ty se však narodily jinými
cestami.
Obávám se, že ani dnes, ani v blízké budoucnosti se neobjeví strategie budování
a využití ICT, která by přirozeně vyzobávala
ze všeho toho dobrého, co se v Evropě, ale
i ve světě podařilo implementovat a využívat. Stále se nám někudy vrací syndrom
české cesty. Opět se my – mrňous na
mapě – snažíme být průkopníky nových postupů a cest – českých. Jsem přesvědčen
o tom, že je to škoda.
Vždyť i při integraci toho nejlepšího, co
najdeme, je třeba vysoké profesionality a je
zde obecně značný prostor pro vlastní
tvorbu. Navíc se domnívám, že je dobře,
když se nejlepší zkušenosti z komerční
sféry přenášejí postupně do veřejné správy,
a ne že vznikají zákony, které vůdcovství
státní správy nařizují.
»
IT průmysl měl obrovskou příležitost být
vzorem průmyslu, který hraje fér, kde se
soutěží, kde vyhrají kompetence, kvalita
a odvaha pustit se do těžkých věcí a ty
vyřešit. Nestalo se tak, škoda…
Vysoké marže se projedly.
Možná mi to nebudete věřit, ale po tom
všem zůstávám optimistou – přilepeným na
můj oblíbený výrok: Příroda si vždy nakonec
pomůže. A zde je role právě takových institucí, jako je IDG, nezastupitelná.
Ať se vám daří.
■
ZÁŘÍ 2015
|
59
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Malé zamyšlení nad světem
a budoucími trendy v IT
Úvodem bych rád pogratuloval Computerworldu za úspěšné působení na českém
trhu po čtvrtinu století a popřál mu hodně štěstí a úspěchů v dalších dekádách.
A to obzvláště proto, že současná média i žurnalistika jako taková budou procházet
hlubokými proměnami.
JAN KAMENÍČEK
inulých 25 let bylo pro celý svět
revolučních, protože během tohoto období začaly informační
technologie měnit principy fungování celého světa způsobem, který nemá v celé
historii lidstva obdoby. Od vynálezu knihtisku v 15. století začalo lidstvo díky možnosti rychlého šíření informací akcelerovat
rozvoj na celé planetě. Telegraf, rádio a televize tento rozvoj ještě urychlily, ale masivní penetrace internetu v dnešní době má
na rozvoj této planety nedozírný dopad.
Dnes téměř polovina všech lidí na zemi má
okamžitý přístup k téměř nevyčerpatelné
zásobě informací, a to díky rychlému rozvoji
IT technologií umožňujících rozjet množství
start-upových firem pokrývajících zákazníky
celého světa s minimální investicí.
Největší zásluhu na šíření informací mají
bezesporu sociální média. Například Facebook má více příznivců, než je celá populace Spojených států. To má obrovský dopad například na tradiční marketing, protože
dnes pouze 14 % populace věří tradiční reklamě a téměř 80 % zákazníků preferuje referenci ať už v ústním podání nebo přes sociální média či blogy.
Globalizace a rozvoj komunikačních technologií zcela změní 60 let přetrvávající architekturu informačních technologií. Už nikdy se nám nepodaří udržet si tradiční
představu datového centra provozujícího
veškeré aplikace pěkně doma pod zámkem, za branami firewallů a demilitarizovanou zónou.
Moderní IT bude používat významné procento moderních „cloud native“ aplikací,
které jsou plně distribuované a jejich apli-
M
60
|
kační servery mohou být v cloudu kdekoliv
na světě. Jsou napsány tak, aby samy
uměly řešit chybové stavy, měly vysokou
dostupnost a jejich funkcionalitu mohou
firmy měnit v postupných krocích každý
den. Společnosti, jako jsou YouTube, Instagram, Netflix nebo Airbnb, mají aplikační
portfolio napsané téměř výhradně v této architektuře, a to jim umožňuje neuvěřitelnou
míru flexibility při uvádění nových funkčností na trh (alespoň v porovnání s tradičními bankami nebo telko operátory, o službách veřejného sektoru raději ani
nemluvme).
Tento „nový“ svět IT bude potřebovat
zcela jiný přístup k bezpečnosti, protože
bezpečnostní přístup založený na chránění
určitého perimetru přestává v hybridním
světě cloudu platit. Novým přístupem je
chránit informace v závislosti na jejich bezpečnostní klasifikaci, nezávisle na tom, kde
jsou konzumovány (BYOD trend), kde jsou
ukládány a která aplikace je právě zpracovává, a to všechno mimo jakékoliv „bezpečné území“.
I letitá architektura každého počítače, od
mobilního telefonu po sálové počítače v da-
tových centrech, projde v následující dekádě obrovskou změnou. Je jen otázkou
jednotek let, kdy dojde k produkčnímu využití paměťových médií s vysokou vybavovací rychlostí, obrovskou kapacitou a téměř
nulovou spotřebou. A prehistorická architektura, kdy počítače většinu času přesouvají data mezi různými typy paměťových
úložišť (páska, disk, operační paměť, cache
paměť), zcela zmizí a procesory budou
přímo napojeny optickými kabely na obrovské operační paměti (v datových centrech
v řádu petabajtů, v mobilech třeba 100 terabajtů). To umožní postavit se čelem dalšímu trendu, který současné IT zcela nezvládá, a tento fenomén se nazývá big data.
Schopnost zpracovávat obrovské množství dat a získávat z nich informace je dnes
zcela v plenkách. Povětšině umíme analyticky zpracovat pouze data uložená do databází, ale informace uložené v tzv. nestrukturovaných datech ponecháváme zcela bez
povšimnutí. Videa, zvukové záznamy, ale
i elektronická pošta, informace z webových
stránek, dokumenty nebo spreadsheety
jsme schopni prohledávat pouze na základě
znakového vyhledávání, což je naprosto nedostačující. A přitom v nich leží přes 80 %
nám dostupných informací. A IT příští dekády si s tímto rostoucím fenoménem
bude muset poradit.
Tyto trendy umožní v novém světě
„internetu věcí“ nahrazovat řadu rozho-
Kdo je Jan Kameníček
Dlouholetý ředitel české pobočky společnosti HP. K jeho povinnostem patří dosažení
obchodních výsledků měřených finančními parametry, jako jsou obrat a zisk, ale také
podílem na trhu ve všech produktových řadách včetně služeb, které má v portfoliu společnost HP. Zatím nejtěžším rokem ve funkci byl pro něj ten krizový 2009, akorát převzal vedení společnosti a vzápětí musel zvládnout řadu nepopulárních opatření. I přes
nepříznivé tržní podmínky pobočka v onom roce získala řadu ocenění za obchodní výsledky. K jeho největším úspěchům patří vybudování outsourcingové divize těsně po
spojení firem HP a Compaq.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
dovacích činností umělou inteligencí, a my
budeme žít v chytrých domech, chytrých
městech a používat zcela automatizované
dopravní prostředky. Nové generace Y a Z
budou pracovat zcela jiným způsobem než
my dnes (kdykoliv a odkudkoliv) a vyváženost mezi prací a soukromým životem bude
pro ně prioritou.
A tak závěrem popřeji nám všem i Computerworldu, aby tyto nové trendy pomáhaly chránit tuto planetu, a ne ji ničit,
a hlavně pomáhaly zlepšovat mezilidské
vztahy i kvalitu běžného života. A to bude
záviset na nás všech a na naší schopnosti
využít tyto nové technologie správným způsobem.
■
Staňte se čtenářem
časopisů vydavatelství
IDG:
www.idg.cz
ZÁŘÍ 2015
|
61
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Velká datová revoluce
Maje od Computerworldu při psaní tohoto článku volnou ruku, rozhodl jsem se pro
sci-fi úvahu, co by se dalo dělat s daty, která ICT v uplynulých pětadvaceti letech
pro stát pořídilo. Vede mě k tomu obava, že ICT je čím dál tím více zneužívané vládní
reprezentací jako vehikulum pro získávání velkých objemů dat o občanech a firmách
pod politickými hesly připomínajícími „Volnost, rovnost, bratrství“.
RICHARD KAUCKÝ
tát prostřednictvím svých úřadů o občanech ví prakticky první poslední.
Kromě kompletních osobních údajů
(bez kterých oficiálně pro státní instituce
neexistujete) to jsou informace o příjmech
(pokud jste zaměstnaný a neděláte daňové
přiznání, tak je stejně stát zná zprostředkovaně podle odvodů zaměstnavatele České
správě sociálního zabezpečení), jestliže podáváte daňové přiznání, tak je má rovnou
správce daně.
Dále to jsou údaje o vlastnictví firem,
vedené v obchodním rejstříku a živnostenském registru, vlastnictví nemovitostí vedené v katastru nemovitostí, vlastnictví lodí
v námořním rejstříku nebo evidenci rekreačních jachet, letadel v leteckém rejstříku
a dál už asi ani nemá smysl pokračovat…
Další várka údajů leží u soukromoprávních subjektů, na jejichž podnikání vydává
stát licenci a vykonává dohled prostřednictvím jak svým, tak jím k tomuto účelu zřízených institucí, které mohou licenci odebrat.
Jsou to banky, telefonní operátoři a podle
všeho budou muset skladovat více dat
o vašem chování na síti i poskytovatelé
internetu.
Shrnuto a podtrženo, jakmile se státní
mašinerie rozhodne si vás podrobně zmapovat, protože jste „sprostý podezřelý“, výkonná moc si informace o vás dokáže získat nebo vynutit, obzvláště pokud je moc
soudní oslabena.
S
Společnosti
O firmách toho stát ví také více než dost
formou daňových přiznání, odvodů, výročních zpráv a samozřejmě výše zmiňovaných
registrů na cokoliv. Od roku 2016 bude mít
správce daně díky kontrolnímu hlášení
62
|
k DPH, zaváděnému údajně kvůli zamezení karuselových obchodů k dispozici
data ke kompletní struktuře dodavatelsko-odběratelského řetězce národního
hospodářství…
Zní to fantaskně, ale má to jednoduchý
důvod – každá firma přihlášená k DPH bude
hlásit seznam daňových dokladů vstupujících do výpočtu daně (na vstupu i výstupu),
takže agregací údajů v souvislé časové řadě
bude možné bez problémů zjistit, kdo je klíčový dodavatel nebo odběratel konkrétní
společnosti. Kontrolní hlášení k DPH sice
může pomoci odhalit karuselový obchod
ex-post, nicméně pro efektivní zmaření této
trestné činnosti (tj. aby stát fyzicky peníze
nevyplatil) je klíčové identifikovat, kdo je
potenciální tzv. missing trader (hlavní aktér
podvodu, který prodá zboží s cenou s DPH,
daň uvede na daňovém dokladu, ale nepřizná ji podle zákona o DPH a „zmizí“, tj. firmu nelze nalézt) již při vzniku společnosti,
její registraci k DPH (missing trader většinou uvádí jako místo svého podnikání falešnou adresu, využívá P. O. Box, neoprávněně používá daňové identifikační číslo
apod.) a prvním nárokem na odpočet DPH,
než získá peníze a zmizí (např. jak dlouho
firma existuje apod., vzorců chování je možné profilovat více).
Vzhledem k tomu, že karuselový podvod
musí probíhat minimálně ve dvou členských státech EU, tak samozřejmě stačí
sledovat pouze cestu daňových dokladů
na zboží nebo služby pořízené v jiném členském státu EU a není nutné evidovat celkový vnitrostátní tok daňových dokladů kolující v českém hospodářství.
Příležitost dělá zloděje a tato data v konkurenčním boji při větších akvizicích mají
cenu cihel zlata, samozřejmě před spuštěním by měl být proveden komplexní bezpečnostní audit systému, protože kdyby
se tato data dostala do rukou cizího státu,
který si notabene s demokratickými principy neláme hlavu, byla by to bezpečnostní
katastrofa nevídaných rozměrů…
Vlády
Mají stále větší apetit a informace, kterými
již disponují, jim nestačí a chtějí ještě více.
Problém začíná v okamžiku, kdy se na společenskou poptávku „voličů“ začnou zavádět zákony, které umožňují získat souhrn
dat zákonnou cestou na libovolného občana
nebo společnosti, kde jste vlastníkem nebo
statutárním zástupcem, s možností vás následně šikanovat zejména z politických důvodů, kdy stačí jakákoliv aktivita, která je
namířena proti vládě u moci. Nezaškodí
se podívat na nové požadavky na získání
dalších informací o nás nebo o našem
podnikání.
Na občany má současná vládní sestava
požadavek na data prokazující původ majetku, pokud má správce daně důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka odpovídají
nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému
vydání, a nejsou mu známy skutečnosti,
které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné
vydání ozřejmovaly – tolik řečí vázanou
návrhem zákona. Vzhledem k tomu, že
Kdo je Richard Kaucký
Žije a pracuje v Praze. Absolvent FEL ČVUT, obor telekomunikace. Původní profesí programátor, ženatý, spoluautor čtyř dětí. Jeden ze zakladatelů Software602 a autorů prvního českého textového editoru, ve firmě působí aktivně od jejího založení v roce 1991,
je předsedou představenstva společnosti, působil a působí v řadě IT sdružení. Jeho největší hobby je navrhovat software, který již drahnou dobu píše někdo jiný. V mimopracovních aktivitách je dlouholetým členem správní rady mobilního hospice Cesta domů,
ze sportů aktivně hraje golf a z dalších her mu nejsou cizí kulečník a licitovaný mariáš.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
boj s korupcí, dnes je to boj s daňovými
úniky a kdo ví, jaké téma bude rezonovat
zítra?
ICT
ve vládním návrhu zákona o případném dodatečném zdanění rozhoduje správce daně,
a ne nezávislý soud, nechávám pokračování
této části na fantazii každého jednotlivce…
Na maloobchod má požadavek na data
z elektronické evidence tržeb (tedy kompletní znalost toho, jaký je obrat každý den
v jaké lokalitě podle provozovny, průměrná
velikost tržby na zákazníka a v jaké daňové
sazbě). Zkrátka docela dost informací, aby
v kontextu úvahy o cíleném zneužití stálo
za to obrovská data analyzovat a dát si je
dohromady s odběratelsko-dodavatelským
řetězcem z kontrolního hlášení DPH.
Mimochodem, při plánovaném snížení
daňové sazby z 21 na 15 % berňák počítá
s tím, že místo každých 100 Kč bez DPH
(kde nyní vybírá 21 Kč) se bude díky elektronické evidenci tržeb inkasovat 140 Kč
bez DPH, aby dostal při 15% dani alespoň
oněch 21 Kč, což znamená nárůst „přiznaných“ tržeb o heroických 40 %, aniž se nad
tímto vpravdě stachanovským výkonem
bude kdokoliv pozastavovat… Nelze se pak
divit spikleneckým teoriím, že o daně vůbec nejde, protože každému, kdo ovládá
kupecké počty, to prostě nevychází.
Na banky má stát požadavek předávat
data o bankovních účtech svých klientů do
centrálního registru účtů, kde se sice
údajně nemají evidovat zůstatky na účtu,
ale vzhledem k apetitu, který stát na citlivá
data má, je to jen otázka „malé novelky“
v budoucnu…
Podle prvních informací v médiích si lze
vyložit, že tento registr má fungovat tím
nejhorším možným způsobem, a to prostým exportem účtů ze všech bank do jedné
databáze spravované státní institucí, a nikoliv na principu otázka a odpověď na konkrétní osobu u banky přes univerzální sběrnici s přísnou evidencí, kdo se ptal a na
základě jakého oprávnění (tj. účty stále budou pouze a jedině u bank, a ne u státní
instituce).
Pokud se bude stát stále více posouvat
do role dozorce, k vysoké životní úrovni to
prostě nepovede, historicky je prokázáno,
že prosperují země, kde panuje mezi státem a jeho občany důvěra.
Zákonodárci obou komor by si měli být
vědomi toho, jakou dávají do ruky zbraň
exekutivě, která žádá stále více informací,
aby nás mohla lépe „bránit“ – včera to byl
Přeji českému ICT, aby v následující dekádě, obzvláště za situace, kdy si vládní instituce zřizují své vlastní systémové integrátory, kteří mají realizovat agendy, na něž
ukážou prstem bez veřejné soutěže, prokázalo svoji profesionalitu a hlavně odvahu
(Ernest Hemingway definoval odvahu jako
„důstojnost pod nátlakem“, dovolím si pro
české ICT parafrázi „profesionalita pod nátlakem“) navrhovat při výstavbě státních informačních systémů takovou architekturu,
jež bude účinně bránit únikům dat jak po
technické, tak po procesní stránce, a která
bude rigidně logovat přístupy jednotlivých
osob a jejich operace nad státními daty průkazným způsobem.
Mám-li přece jen udělat malou rekapitulaci, jako příklad v souvislosti s popsanou
sci-fi mě těší, že kdyby se Česko ocitlo pod
cílenou kybernetickou palbou, je možné využít v případě nouze pro naši obranu know-how stovek profesionálů na nejvyšší světové úrovni, kteří pracují v Brně
a v Praze – laskavému čtenáři, pokud dočetl až sem, dávám malou nápovědu –
obě firmy, které je zaměstnávají, začínají
na „A“.
Zkrátka a jednoduše řečí strohých čísel
průmysl, který před čtvrtstoletím prakticky
neexistoval, nyní podle ČSÚ generuje výkony přes 650 miliard Kč ročně a zaměstnává přes 140 000 lidí, za což všem, kteří
se na budování českého ICT podíleli, patří
(nejen) můj dík!
Epilog
„Dvanáct rozčilených hlasů na sebe křičelo
a všechny si byly podobné. Teď už nebylo
pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco
stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na
člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale už nebylo možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.“
Výhoda muže zralého věku je ve zkušenostech a schopnosti se poučit z úspěchů
i proher. Nerad bych znovu zažíval podobenství z knížky, kterou jsem poprvé četl
jako pátou kopii z psacího stroje před 35 lety. Je to Orwell a jeho Farma zvířat.
■
ZÁŘÍ 2015
|
63
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Pořád stejný kompromis
Karikaturista Dušan Pálka jednou nakreslil vtip, kde si dva rozšafní pánové
vyprávějí o dovolené. „Já chtěl jet do nějaký rozvinutý země, manželka
do nějaký rozvojový, tak jsme udělali kompromis a zůstali doma.“
PETR KOUBSKÝ
tip z perexu je z osmdesátých let
a kupodivu ho kreslíři otiskli. Dnes je
to míň k smíchu než tehdy, protože
pointa v některých ohledech pořád sedí.
Což znamená, že Česká republika nevyužila
všech příležitostí, které se jí v jejím novém
životě nabídly. Platí to i pro oblast informačních technologií.
Zhruba řečeno, informatiky jsou
dnes dvě, pracovně jim říkejme „staré“
a „nové“ ICT, ač to nesedí úplně doslova.
Do toho druhého patří většina věcí kolem
internetu, e-shopy, webový obsah, internetový marketing, Seznam i se Streamem
a Tondou Blaníkem, celá start-upová komunita a Křišťálová Lupa. Do prvního velké
státní a podnikové projekty, kritická infrastruktura, bankomaty, telekomunikační
operátoři.
Každá z těchto dvou informatik má své
specifické problémy. S novou to je jednodušší. Ta je ze svého vlastního pohledu celkem v pohodě, pořádá si konference, má
po ruce výčet úspěšných start-upů – AVG
na newyorské burze, třičtvrtě miliardy investorských peněz vložených do Socialbakers a tak dále. A má po ruce silný argument v podobě Seznamu, osamělé citadely
vzdoru a nezávislosti proti Googlu (střízlivěji
řečeno, chytré firmy, které rozumějí zákazníkovi jako málokdo).
Jenže i ten Seznam má tržby jen trochu
přes tři miliardy korun. Avast, jiná vlajková
loď českého ICT, pět miliard. Boleslavská
Škodovka tři sta dvacet. Nové ICT je velice
zajímavé z hlediska kvalifikovaných pracovních míst, vykazuje rychlý růst a (v případě
Seznamu, Avastu a dalších úspěšných,
k nimž nepatří zdaleka všichni) skvělé ziskové marže. V kontextu národní ekonomiky
však velkou váhu nemá. Přesné číslo nemáme, protože nemáme přesnou hranici,
kde nové ICT začíná a kde končí.
V
64
|
Ani největší optimisté však nehádají víc
než 3 % HDP, střízlivě vzato to budou spíš
dvě. Kromě zpracovatelského průmyslu,
který českou ekonomiku táhne (nebo potápí, podle toho, jak kolísá zahraniční poptávka), to je pořád drobná položka. I po
všech těch letech. Nové ICT se dokázalo
docela dobře zařídit samo pro sebe, ale do
skutečné restrukturalizace české ekonomiky příliš nepromluvilo.
Samozřejmě nikdo nemohl čekat, že
u nás vznikne druhý Facebook nebo Google. Projekty takového rozsahu dnes téměř
neexistují mimo Silicon Valley nebo přinejmenším mimo USA, protože vyžadují
mimořádnou koncentraci chytrých lidí,
kapitálu, vzdělání a prostředí, prostě ekosystém. A ten se vybudovat nedá, ten musí
organicky vzniknout.
Co se ale udělat dalo: více akceptovat
realitu, všímat si třeba toho, co dělají ti výrobci aut a jejich částí, jichž je u nás tolik,
spolupracovat s nimi: mapy, navigace, palubní systémy, umělá inteligence… A svézt
se pak na jejich zádech na velké trhy.
Snadno se to radí, vím.
Stručně ke starému ICT: skvělé výsledky
v bankovnictví a telekomunikacích, tahle
odvětví máme ze zákaznického pohledu
opravdu na úrovni a nejspíš se dá říci, že
tam informatika dělá přesně to, co dělat
má – zkvalitňuje a zlevňuje služby.
Malér představuje státní sektor. Jednak
proto, že e-government se pohybuje vpřed
po celá ta léta hrozně pomalu, a má-li jaké
úspěchy, jsou schované někde hluboko, občan je nevidí. A zadruhé proto, že pokud jde
o státní zakázky, ICT si vysloužilo pověst
nadprůměrně nedůvěryhodného a zkorumpovaného odvětví, kde musíte uplatit už
i proto, abyste vyhráli tendr zaslouženě,
a kde naopak můžete uplatit a vyhrát ho
nezaslouženě.
Všichni o tom po straně mluví, každý to
oficiálně popře, skoro nikdo nemůže nic dokázat. Krize důvěry je ale nepopiratelná
stejně jako stav znechucení – půjdete pracovat tam, kde jste jednou nohou v ostudě
a druhou v kriminálu?
Pořád jsme zamčeni ve stejném kompromisu jako za časů Pálkovy karikatury: mezi
rozvinutou a rozvojovou zemí. Na rozdíl od
tehdejší doby se však nemáme na koho
a co vymlouvat. Ani v ICT ne. Přesněji řečeno: a v ICT už vůbec ne.
■
Kdo je Petr Koubský
Je Osobností roku, analytikem informačních a komunikačních technologií (ICT), zajímá
se i o jejich společenské, ekonomické a politické dopady. Je také nezávislým publicistou, moderuje odborné konference, učí na katedře informačních technologií Vysoké
školy ekonomické a podílí se na činnosti vzdělávací instituce iCollege.
Hned po revoluci spoluzaložil jeden z prvních počítačových magazínů v Československu – Softwarové noviny. Aktuálně se věnuje zejména vydávání on-line magazínu 067.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
Vytváříme CHYTRÁ DATA,
která umožnují našim zákazníkům dělat
CHYTRÁ ROZHODNUTÍ!
ZÁŘÍ 2015
|
65
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Nevidím žádného e-lídra
Jaké otevřené příležitosti jsme za uplynulých 25 let měli a jaké jsme promarnili?
Podmínky k rozvoji IT v Československu byly vynikající, ale ne všechny se nám
podařilo bohužel využít.
JAN MÜHLFEIT
orevoluční doba byla úžasná, s čímkoliv kdo začal, uspěl, protože tu nebylo
nic k dispozici. Vzpomínám na český
textový editor T602 a další produkty ze
Software602, kde jsem mimochodem začínal svou IT kariéru.
Úspěch produktů a samotné firmy S602
tenkrát výrazně urychlil nástup zahraničních
IT firem na lokální trh, přišly Lotus, Novel
nebo třeba Microsoft. Inspirovala je k tomu
právě výše obratu, který v tak malé zemi
dělala lokální firma, jakou byl Software602.
Zahraniční společnosti si chtěly proto také
ukousnout svůj díl koláče, protože tuzemský trh rostl neuvěřitelně rychle.
Mohlo za to tedy několik fenoménů.
První vidím v tom, že se do IT dostali lidé
se slušnou jazykovou vybaveností, ať už to
byli studenti nebo třeba i jejich profesoři.
Ačkoliv vyrostli v minulém režimu, byli neuvěřitelně flexibilní. Sice nevěděli nic ani
o marketingu nebo obchodu, ale zvládli se
to velice rychle naučit. I když upřímně řečeno, na začátku to ani znát nepotřebovali,
všechno se prodávalo samo, všichni kupovali všechno. Na rozdíl od jiných nám podobných zemí tady byl neuvěřitelný hlad po
hardwaru i softwaru. Za IT jsme utráceli
jedno z nejvyšších procent HDP na hlavu
v Evropě, a to možná platí dodnes.
Dalším fenoménem, který stál za vzestupem IT v Československu, byl neskutečný
zájem médií o informační technologie,
vznikalo tady plno časopisů, a tento zájem
generoval řadu osobností, které dovedně
reprezentovaly nejen svou firmu, ale i IT
průmysl obecně.
Třetím fenoménem byl brněnský veletrh
Invex, kam přišlo skoro 200 tisíc návštěvníků. Taková výstava široko daleko nikde
nebyla, v porovnání s velikostí pořádající
země dokonce ani nikde jinde na světě. Byl
to druhý největší IT veletrh v Evropě, doká-
P
66
|
zal přilákat i špičky světového IT z největších počítačových firem – přijeli sem třeba
Michael Dell nebo Bill Gates…
Jenomže jsme všeho nevyužili v maximální možné míře.
Přes skvělé startovací podmínky země
bohužel nezainvestovala do e-dovedností.
Dostatečně nepodpořila využívání technologií nejen ve státní správě, ale i v soukromém sektoru a také u domácností. Překvapivě a navzdory tomu podle výzkumu
OECD naši studenti dovedou nejlépe využívat IT ze všech zemí OECD, ačkoliv mají
jen jednu hodinu týdně.
Výsledek nedostatečných e-dovedností
se projevuje v tom, že sice hodně investujeme do IT, ale naše globální konkurenceschopnost je jenom průměrná.
Tady jsme promarnili svou šanci. Přitom
jsme se mohli poučit z úspěšných příběhů
Estonska, Nizozemí, Skandinávie a koneckonců i Německa. Chyběl nám e-lídr, který
by si vzal IT za své – i třeba jako politický
program – a prosadil investice do e-dovedností. A bojím se, že nemáme nikoho takového ani teď. Alespoň ho v tuto chvíli bohužel nevidím, věřím ale, že se někdo takový
objeví.
Dalším naším problémem je značná nekonzistence všech politických představitelů, kteří vždy po vyhraných volbách šmahem zruší vše, co zavedli politici před nimi,
a vymýšlejí vlastní nové věci. Kupříkladu ve
Finsku to je tak, že na 80 % podoby e-governmentu se shodne celá politická reprezentace, při změně v parlamentu pak mění
a upravují jen tu zbylou pětinu. Proto postupují neustále kupředu a netočí se v kruhu
jako my. Podobný konsenzus v Česku chybí
i třeba ohledně elektronizace školství, protože naše školství je na tom velmi špatně.
Samozřejmě že takový neuspořádaný
stav je pro IT firmy výhodný, protože se
neustále nakupuje něco nového, ale zemi
a státu to nic dobrého nepřinese.
A k tomu se váže i poslední promarněná
šance – IT průmysl nemá dnes žádné výrazné osobnosti. Není tu ani jedna silná
organizace, která by IT zastupovala. Je tu
příliš mnoho sdružení, jež se nedovedou
dohodnout ani mezi sebou. Za IT mluví
všichni a nikdo.
IT už totiž není tak moc sexy, jako bývalo, stala se z něj komodita, běžná součást života. Všichni mluví o IT, ale to už málokoho zajímá. Už nemůžeme mluvit jen
o technologiích, ale o tom, jak technologie
ovlivňují školství, podnikání, život, dokonce
i naše mozky. Všichni chtějí vědět, jak jim
IT pomůže a jak IT mění svět.
Zdá se mi, že v Česku jsou mezi IT
a zbytkem země otevřené nůžky, které je
možné zavřít, ale nikdo se o to nesnaží. ■
Kdo je Jan Mühlfeit
Má za sebou velmi úspěšné budování
týmů a organizací během své téměř 22
let dlouhé kariéry v Microsoftu, kde působil na různých vedoucích pozicích. Ve
své poslední roli (2007–2014) byl prezidentem pro Evropu. Po odchodu
z Microsoftu se věnuje zejména koučování a mentorování.
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:42
|
OSOBNOST
Nezastupitelná role médií
Odborná tištěná nebo internetová média, jakým je například Computerworld, jsou
velmi potřebná nejen pro čtenáře nebo inzerující firmy, ale také pro oborová sdružení.
Ty v první linii využívají pro své sdělení odborné časopisy.
SVATOSLAV NOVÁK
iž přes 30 let pracuji v telekomunikačním oboru, ke kterému konvergoval obor výpočetní techniky, nyní IT. Myslím si,
že mě tato skutečnost zařazuje
do kategorie pamětníků, a právě
proto jsem přijal nabídku napsat
pár řádek do tohoto časopisu,
který přežil všechny nástrahy
silně konkurenčního a rychle měnícího se prostředí ICT posledních
25 let.
Určitě si vzpomenete na desítky nových titulů, jež vznikly
v devadesátých letech (minulého
století) a které po čase zanikaly
jako padlé listí. Některé s velkou
pompou vstupovaly na český trh,
podporované sponzory zvučných
jmen. Jejich hlavní podnikatelský
princip byl postaven na prezentaci
firem přicházejících ze zahraničí či
na podpoře polostátních podniků.
Prezentace byly opravdu pěkné,
ale to hlavní, co musí odborný magazín přinášet, chybělo. Obsah
a očekávání, co bude v dalších číslech.
Vše bylo založeno na osobních kontaktech
a protislužbách…
Pokud se rozhodující osoby změnily,
„domeček z karet se rozpadl“. V mnoha
případech se takové časopisy vázaly na
agentury, které poskytovaly lobbistické
služby. To byl však krátkozraký princip fungování odborného časopisu. Proto velmi
oceňuji časopis Computerworld, který přežil krize v letech praskajících internetových
bublin či pádu finančních institucí. Že přežil
období významných úsporných opatření,
kdy firmy v první řadě škrtaly marketingové
náklady. Jsem rád, že i odborná a reklamní
oblast je vyvážená a čtenář se může těšit
na další číslo.
J
Mohu to srovnat s mou osobní zkušeností v období studia a následně i práce pro
Okresní správu spojů. Sehnat v té době
číslo Technického magazínu neboli „Téčka“
bylo nesmírně obtížné. Bez známosti na
poště či ve stánku PNS v podstatě ne-
možné. Já jsem měl naštěstí složku stálého
zákazníka ve stánku a každý měsíc jsem se
těšil na nové číslo, které v době „totality
a obecné šedi“ bylo vždy inspirativní.
Hlavně přinášející naději, že se někde žije
lépe, moderněji a svobodně. Tak nějak by
to měl cítit každý čtenář, pravidelný odběratel časopisu Computerworld. I když samozřejmě v jiném kontextu doby.
Odborná tištěná nebo internetová média, jakým je například tento časopis, jsou
velmi potřebná nejen pro čtenáře nebo inzerující firmy, ale také pro oborová sdružení. Ta v první linii využívají pro své sdělení
odborné časopisy.
Zveřejnění pozičních informací sdružení
typu ICT Unie je nesmírně užitečné
a účinné. Proto také některá sdružení vydávají vlastní bulletiny, ale jejich dosah nemá
takový záběr, jaký má Computerworld.
Myslím si, že s hrdostí mohu přirovnat
ICT Unii k tomuto časopisu coby stálici na
nebi odborných tiskovin. ICT Unie, která
vznikla spojením dvou významných asociací
(APVTS – Asociace provozovatelů veřejných
telekomunikačních sítí – a SPIS – Sdružení
Pro Informační Společnost), oslavuje nejen
pět let oficiální existence, ale díky svým zakladatelům v podstatě 15 let života.
Sdružení ICT firem představuje tvůrčí
dílnu, která pomáhá společným úsilím prosazovat infomační a komunikační technologie jako nástroje efektivity a konkurenceschopnosti. V mnoha případech však musí
být i oponentem státních úřadů a jejich projektů. Prioritou je samozřejmě nejdříve spolupráce. Takové aktivity sdružení by neměly
účinnost, pokud by na českém trhu nebyla
média, jakým je Computerworld.
■
Kdo je Svatoslav Novák
Od roku 2010, kdy ICT Unie vznikla sloučením APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí) a SPIS (Sdružení pro informační společnost) je prezidentem ICT Unie. V letech 1995 až 1999 působil jako generální ředitel společnosti SPT Telecom a předseda správní rady firmy Eurotel. Více než deset let byl předsedou APVTS.
Vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT Brno, absolvoval krátkodobá studia v The
William Davidson Institute/The University of Michigan Business School.
ZÁŘÍ 2015
|
67
17.09.15 17:43
|
OSOBNOST
Lídři ztrácejí svá postavení
Poptávka po výpočetní technice, softwaru a školení byla začátkem devadesátých let
tak velká, že výrazně podpořila vznik a rozvoj českých IT společností.
MARTIN PROCHÁZKA
a čtvrtstoletí se v tehdejším Československu, a od roku 1993 v České republice, v oblasti informačních technologií změnilo mnoho. O to více, že jsme
předtím byli dlouho omezeni zákazem vývozu technologií ze strany západních zemí
a nedostatkem devizových prostředků.
Pamětníci se v předlistopadové éře trápili s počítači JSEP, SMEP, ADT 4500,
PP06. Vlastnosti těchto systémů, které se
zpožděním kopírovaly počítače ze Západu,
Z
68
|
dnešní generace chápe asi stejně obtížně
jako jiné artefakty socialismu – výjezdní doložku, devizový příslib, celní a devizové prohlášení. Několik šťastnějších, ke kterým se
řadí i autor tohoto článku, před listopadem
1989 pracovalo na počítačích evropských
výrobců ICL a Siemens, kteří se na rozdíl
od amerických IBM a Digital uměli pohybovat na hranici a někdy i za hranicí embarga.
Od roku 1990 jsme zaznamenali překotný nástup osobních počítačů s operačním systémem MS DOS a počítačových sítí
s Novell NetWare. V polovině devadesá-
tých let na scénu nastoupil Microsoft, grafické uživatelské prostředí Windows 3.1
začalo nahrazovat znakový DOS a servery
Windows NT postupně vytlačovaly Novell
NetWare. Sítě osobních počítačů byly spolehlivé, měly výborný poměr výkon/cena,
a proto se výpočetní technika Wintel, jak
se neformálně označovalo spojení systému
Windows a procesorů Intel, prosadila v našich zeměpisných šířkách více než dražší
systémy Unix a Macintosh.
Bylo výhodné začít s podnikáním včas.
Poptávka po výpočetní technice, softwaru
a školení byla začátkem devadesátých let
tak velká, že výrazně podpořila vznik a rozvoj českých IT společností. Tento vývoj lze
dokumentovat na růstu obratu naší softwa-
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:43
|
OSOBNOST
Kdo je Martin Procházka
Vystudoval obor technické kybernetiky na ČVUT v Praze. Předseda představenstva
OKsystem je zároveň zakládající člen a jeden ze čtyř českých majitelů firmy, která se
pod jeho vedením stala významným dodavatelem programových systémů a poskytovatelem komplexních ICT služeb. Mezi jeho koníčky patří tenis, dálkový běh a lyžování.
Do širšího povědomí společnosti se dostal poukázáním na korupci na Ministerstvu
práce a sociálních věcí.
rové společnosti OKsystem v první polovině devadesátých let. V roce 1990 jsme
vykázali obrat 0,08 mil. Kčs, 1991 1,4 mil.
Kčs, 1992 7 mil. Kčs, 1993 23 mil. Kč, 1994
69 mil. Kč a 1995 127 mil. Kč, tedy jsme
meziročně rostli v průměru o 200 %.
Byli jsme prvním autorizovaným školicím
střediskem Novellu ve střední a východní
»
Několik šťastnějších, ke kterým se řadí
i autor tohoto článku, před listopadem 1989
pracovalo na počítačích evropských výrobců ICL a Siemens, kteří se na rozdíl od
amerických IBM a Digital uměli pohybovat
na hranici a někdy i za hranicí embarga.
Evropě, prvním testovacím střediskem
americké společnosti Prometric, později též
školicím centrem Microsoftu. Vyškolili jsme
tisíce síťových administrátorů pro podniky
a státní instituce od Aše až po Košice. Vyví-
jeli a dodávali jsme mzdový program, uspěli
jsme ve výběrovém řízení a byli jsme s vývojem aplikačních systémů u zrodu úřadů
práce.
Podobně v té době vznikaly za účasti dalších firem nové rozsáhlé informační systémy na finančních úřadech, Všeobecné
zdravotní pojišťovně, na České správě sociálního zabezpečení, na okresních úřadech.
Ve druhé polovině devadesátých let se konkurence na českém ICT trhu již přiostřila,
jednak zde působilo už více českých společností, jednak u nás založila svoji pobočku
každá významnější globální společnost.
Dnes je Česká republika bezprostředně
navázaná na rychle se měnící celosvětový
trh informačních a komunikačních technologií. Jsme svědky a zároveň uživateli vysokorychlostního a všudypřítomného internetu, bleskového vyhledávání informací,
mobilních zařízení, sociálních sítí a cloudových služeb. Vše pod taktovkou společ-
ností, jako jsou Google, Apple, Facebook,
Twitter, Amazon, které v současnosti udávají směr.
Nedávní lídři Microsoft, Intel, IBM, HP,
Dell, Oracle, SAP ztrácejí svá neotřesitelná
postavení a musejí řešit, jak na probíhající
změny pružně zareagovat, zda se rozdělit,
jaké společnosti koupit, které produkty
a aktivity posílit a které opustit, jak upravit
své obchodní modely a jak přitom zůstat
atraktivní pro mladší generaci zaměstnanců
i uživatelů.
IT společnosti, které spolu s IDG Czech
Republic letos oslavují 25. výročí svého za-
»
Nedávní lídři Microsoft, Intel, IBM, HP,
Dell, Oracle, SAP ztrácejí svá neotřesitelná
postavení a musejí řešit, jak na probíhající
změny pružně zareagovat, zda se rozdělit,
jaké společnosti koupit, které produkty
a aktivity posílit a které opustit, jak upravit
své obchodní modely.
ložení, v České republice na malém, ale vysoce konkurenčním trhu mnohokrát s úspěchem obhájily své pozice. Do dalších let
však nemohou stavět jen na svých zkušenostech a usínat na vavřínech.
A co bude za dalších pět nebo deset let?
Trochu tušíme, necháme se překvapit, ale
zároveň bychom byli rádi alespoň malým
dílem aktivním spolutvůrcem.
■
Firemní platforma
pro šifrovanou
komunikaci
www.getbabel.com
Developed by
ZÁŘÍ 2015
|
69
17.09.15 17:43
|
OSOBNOST
Korupce ničí byznys
Především musím poznamenat, že jako Slovákovi, který má kořeny i v Čechách
(doslova – náš rod Trnků pochází z vesničky s názvem Čechy), je mi pořád ještě líto,
že píšu příspěvek do přílohy, která se jmenuje „Čtvrtstoletí českého ICT“. Raději bych
byl, kdyby se tato příloha jmenovala „25 let československého ICT“. Jinými slovy,
kdyby nám bývali hned na začátku této éry rozvoje ICT nerozdělili Československo.
MIROSLAV TRNKA
sem přesvědčením Čechoslovák, a to
nejen kvůli svým kořenům. Také třeba
proto, že z mé rodné Trnavy je jazykově blíž na jižní Moravu než na východ
Slovenska.
Rozdělení Československa proto dodnes
vnímám jako velkou nespravedlnost (to je
čistě osobní pohled), jako velkou chybu
(mám na mysli dopady tohoto kroku na
ekonomiku obou států) a také jako krok,
který byl úplně špatně z procesního pohledu. Samozřejmě že se politici měli zeptat nás, občanů, co jejich jednoduchému
řešení říkáme. Vždyť drtivá většina občanů
obou částí společného státu byla proti rozdělení… Domnívám se, že ignorováním
vůle občanů tenkrát politici na obou stranách zahájili éru devastace politické kultury,
z níž se vzpamatováváme dodnes.
Rozdělení Československa těžce dopadlo také na naši – tenkrát ještě v podstatě stále začínající – společnost Eset.
S rozdělením Československa nám prakticky přes noc klesl obrat na čtvrtinu. Ten
trh, kde jsme měli většinu zákazníků, se
pro nás najednou ocitl za hranicemi.
Tváří v tvář byrokracii spojené s exportem jsme český trh museli opustit. Zkusili
jsme ty administrativní procesy zvládnout,
ale zjistili jsme, že tudy pro nás cesta nevede. V té době totiž prodávat software
do zahraničí nebylo jednoduché. Na jednu
stranu šlo o prodej na fyzických nosičích –
kdo pamatuje instalování větších produktů
z deseti dvaceti disket, ví, o čem mluvím.
K tomu byl software pro úřady nesrozumitelnou a podezřelou komoditou… Opravdu
to nešlo.
Opuštění českého trhu pro nás bylo nepříjemné z celé řady důvodů. Především:
J
70
|
pro Eset to byla opravdu těžká ekonomická
rána. Bylo to ještě v době, kdy jsme o geografické expanzi snad ani nesnili a Eset byl
lokální československou firmou. Byli jsme
ve fázi rozvoje, kdy bylo třeba investovat
jak do rozvoje produktu, tak do budování
firemních struktur. A přijít v takové situaci
ze dne na den o tři čtvrtiny tržeb znamenalo hodně velký škrt přes rozpočet…
Rozvoj Esetu a geografická expanze běžely od rozdělení Československa mimo
Českou republiku. Sentiment stranou – při
hledání nejlepších rozvojových příležitostí
pro byznys jsme logicky byli dříve ve Spojených státech… Českou pobočku jsme založili až v roce 2001 a musím říci, že nás mile
překvapilo, kolik zákazníků se k nám vrátilo.
Slyšet „Já si vás pamatuji, to je dost, že
jste zpátky, já bych chtěl váš produkt“, to
opravdu potěší.
Z mého osobního pohledu bylo opuštění
českého trhu nepříjemné proto, že došlo
ke zpřetrhání nebo aspoň narušení spousty
vazeb. Samozřejmě, jezdili jsme dál do
Česka na konference, s kolegy z dalších
dvou československých antivirových firem
jsme se setkávali na konferencích po celém
světě – mimochodem, pokud si někde konkurujeme, v osobní rovině se to může pro-
Kdo je
Miroslav Trnka
Slovenský podnikatel, který založil, spoluvlastní a řídí globální antivirovou firmu
Eset. V létě 2014 spoluzaložil na Slovensku nadaci Zastavme korupci. Je
také vítězem soutěže Podnikatel roku
a IT Osobností roku.
jevovat nanejvýš tak u obchodníků. Na
úrovni vývoje jsme vždy spolupracovali a na
úrovni vrcholového vedení jsme vždycky
měli výborné vztahy.
Žádné bilancování 25 let českého ICT by
nebylo úplné bez zamyšlení, proč právě
v Československu vznikla taková koncentrace antivirových firem. Tedy – jinde jich
možná vzniklo i více. Ale nikde nejsou na
malém prostoru soustředěné tři úspěšné
antivirové společnosti, které se podle různých měřítek řadí k absolutní světové
špičce. To je unikátní úspěch, a já jsem
hrdý nejen na naši firmu, ale také na celou
československou antivirovou komunitu.
Otázku po příčinách tohoto úspěchu dostávám se železnou pravidelností. Možná
novináři doufají, že poté, co jsem stokrát
řekl, že ten důvod neznám, si konečně
vzpomenu.
Ale vypadá to, že si nevzpomenu. Teorie,
kterou mi novináři nejčastěji podsouvají, je,
že tady v Československu lidé disponují výjimečnými analytickými a podobnými
schopnostmi. Zní to zajímavě a bylo by to
krásné – ale kdyby to byla pravda, určitě bychom v Československu pozorovali zvýšený
podíl skvělých matematiků. Což zatím bohužel nebylo prokázáno.
Co se týče rozvoje ICT v Československu v uplynulých 25 letech, klíčovými faktory podle mého názoru nejsou ani tak lokální specifika, jako celkové společenské
a technologické trendy. IT hrají čím dál
větší roli v životě lidí i organizací všeho
druhu – včetně samotného státu. Technologie přinášejí velké možnosti, ale závislost
na nich znamená bohužel také riziko vzniku
velkých škod, pokud z jakéhokoli důvodu
nefungují.
Nutnost ochrany před hrozbami z klasického pohledu nechám stranou a chtěl bych
zmínit hrozbu, která je podle mého názoru
neprávem opomíjená: manipulace veřejným
míněním. Lidé čím dál více využívají internet, aby si udělali názor – ale přitom nerozpoznají, že jejich názor někdo cíleně ovlivňuje. A už vůbec neumějí takovým
manipulacím čelit.
Příkladem takové manipulace byla informační válka v souvislosti s konfliktem na
Ukrajině, kdy se Rusům podařilo ovládnout
nebo aspoň paralyzovat prakticky všechny
internetové diskuze. To považuji za velmi
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:43
|
nebezpečné; podle mého názoru jde o negativní projev svobody na internetu, který
bude třeba nějakým způsobem řešit. Musíme se připravit, že řešení nebude jednoduché a nejspíš přinese řadu vedlejších
důsledků.
Ochranu před manipulacemi můžeme
považovat za součást informační bezpečnosti. Právě hledání rovnováhy mezi bezpečím uživatelů a užitečností internetu a svobodou při jeho používání je podle mého
názoru hlavním aspektem, který ovlivňoval
vývoj softwaru v posledním období. Domnívám se přitom, že poptávka po bezpečí
poroste.
Ještě bych se chtěl vrátit k rozdělení
Československa. Jsem rád, že nedošlo na
katastrofické scénáře, které Slovensku věštily po rozdělení Československa totální
krach. Ale to, že rozdělení způsobilo méně
škod, než jsme se obávali, ještě neznamená, že ten krok máme hodnotit pozitivně. Z pohledu správy našich dvou států
by určitě bylo lepší, kdyby se rozvíjely organicky, protože to by dalo lepší podmínky
pro přejímání standardů osvědčených ve
vyspělých zemích.
V této souvislosti musím zmínit význam
evropské integrace: podle mého názoru je
civilizující vliv Evropské unie na oba státy
bývalého Československa hluboce nedoceněný. V rámci jednotného státu by však odstřižení společnosti od totalitní kultury, jejíž
důsledky stále ještě bohužel pozorujeme,
proběhlo nepochybně rychleji.
Bilancování čtvrtstoletí ICT v Československu je jistě příležitostí k vypočítávání
úspěchů. Kromě nich je však dobře poukázat také na negativní jevy. Já osobně považuji za nesmírně velký problém korupci.
Podle mého názoru je to mor moderní společnosti a já se proti ní snažím bojovat. Samozřejmě mohl bych se tvářit, že se mě
ten problém netýká – například bych mohl
žít někde v daňovém ráji. A už dávno tam
mohla být přestěhovaná naše firma. Ale já
mám na Slovensku kořeny, takže nehledám, kde jinde by mi bylo lépe. Snažím se
udělat maximum pro to, aby bylo lépe tady.
Založili jsme proto nadaci Zastavme korupci
a já se podílím na jejím řízení a financuji její
provoz.
Domnívám se, že přední představitelé
ICT průmyslu by měli převzít větší odpo-
OSOBNOST
vědnost za vývoj společnosti. Protože z určitého pohledu se o IT lídrech dá mluvit
jako o elitě, především co do schopnosti
pracovat s informacemi, měli by se podílet
na formování společnosti. Já se snažím pomoci v boji s korupcí. Další příležitosti jsou
v oblasti procesního řízení, systematické
kontroly… Příležitostí, kde IT lídři mohou
být přínosem pro společnost, a rozdělit se
tak o svůj úspěch, je mnoho.
Vybral jsem si téma korupce, protože to
je pro společnost koule na noze, která ničí
byznys. Abych nechodil daleko: například IT
zakázky jsou pro korupční jednání lákavým
terčem. U ICT ještě komoditizace nepokročila tak daleko jako v jiných oborech, takže
je obtížné určit hodnotu a přesně porovná-
vat různé možnosti. Korupce brání v přirozené selekci úspěšných a neúspěšných, paralyzuje inovace, ničí hodnoty. Možná ještě
větším problémem však je, že korupce ničí
morálku celé společnosti.
Nejde přitom jen o veřejné zdroje, které
mizí ve tmě, místo aby byly využity tam,
kde to společnost opravdu potřebuje. Korupce paralyzuje fungování státu. A extrémní příklad toho, jak může dopadnout paralyzovaný stát, vidíme na východě Ukrajiny…
Omlouvám se, že jsem v rámci zamyšlení nad ICT v posledním čtvrtstoletí zavedl
pozornost k tak negativnímu jevu, jako je
korupce. Dělám však všechno pro to, aby
za další čtvrtstoletí nebylo v ročence Computerworldu o korupci ani slovo.
■
ZÁŘÍ 2015
|
71
17.09.15 17:43
|
OSOBNOST
Internet: Byznys nečekaných možností
Když mě do Seznamu v roce 1997 přivedl můj spolubydlící z koleje,
netušil jsem, že to tak výrazně změní můj život, stejně jako jsem netušil,
jak internet ovlivní životy nás všech.
PAVEL ZIMA
ěl jsem v devadesátých letech
velké štěstí. Strahovské koleje
ČVUT tenkrát nabízely nejrychlejší
připojení k internetu a mně osobně daly
možnost internet poznat a vyzkoušet si
spoustu věcí.
Ale představa, že to, co jsem zvládal na
své 486 s rychlým školním připojením k internetu, zvládne teď můj mobilní telefon,
byla rozhodně na hony vzdálená tomu,
s čím jsem tenkrát do Seznamu přicházel.
A už vůbec mě nenapadlo, že budu mít
dnes v kapse telefon, který je mnohem vý-
M
72
|
konnější než moje tehdejší přetaktovaná
486. Celý ten posun, kdy internet, plný informací a obsahu, je vlastně běžnou součástí našich životů, dostupný kdykoliv, komukoliv a kdekoliv (pakliže má vhodné
zařízení a dobrého operátora), je podle mě
ta hlavní změna, co se udála za poslední
čtvrtstoletí. Internet je dnes už vlastně chápán jako veřejná služba.
Na internetu uspěje ten, kdo bude mít
kvalitní obsah. Texty, videa, obrázky, zkrátka
obsah připravený k tomu, že bude jedno,
na jaké platformě a hardwaru ho použijete.
Před 25 lety jsme zprávy četli v papírových
novinách a dnes na tabletu nebo mobilu.
Kdo je Pavel Zima
Pavel Zima je generálním ředitelem
společnosti Seznam.cz, kde působí od
roku 1998. V letech 2004–2006 zastával pozici technického ředitele
a v srpnu 2006 byl jmenován výkonným
ředitelem. Od roku 2005 je také členem představenstva společnosti. Ve
volném čase rád hraje fotbal a renovuje
historické automobily.
Věřím, že jednou bude úplně jedno, jestli se
na internet budeme připojovat přes telefon,
chytrou televizi, zrcadlo v koupelně, ledničku nebo budeme mít čipy v hlavách. Důležité je a bude, abychom se dostali k obsahu a informacím, které nás zajímají
a baví.
A ten nejzajímavější rozkvět internetu
máme teprve před sebou. Těším se na
nové uživatelské příběhy, které budou moci
právě díky internetu a na internetu ještě
vzniknout. Příběhy, jež nás ještě nenapadají
nebo nám dnes přijdou na svoji dobu možná stále příliš odvážné, tak jako sci-fi se
před těmi dvaceti lety zdálo mít internet
s sebou stále v kapse.
Já už osmnáct let pracuji u jedné a téže
firmy. Ale kdykoliv se mě někdo zeptá na
to, zda už to po takové době nezačíná být
nuda, odpovídám, že mám hrozné štěstí.
Nejenom v tom, že mě práce pro Seznam.
cz pořád baví, ale také protože internet je
odvětví, které se neustále vyvíjí a mění.
A úspěšná internetová firma se musí vyvíjet spolu s ním. A Seznam takový je, takže
nepracuji osmnáct let v té stejné fi rmě.
Každý rok či dva je to jiná společnost,
i když má pořád stejné jméno a pracují
v ní stejní lidé. Roste spolu s internetem
a mění se nám pod rukama. A to je
dobře!
Internet mě nepřestal bavit, fascinovat,
zajímat. Mám štěstí, že pracuji právě
v tomto byznysu, kde inovace a přemýšlení
nově a jinak, ale hlavně o lidech a myšlení
na ně je tou jedinou cestou, jak uspět.
■
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:43
|
HISTORIE
Tit
Titulní
strany prvních dvou vydání
Co
Computerworldu, který začal vycházet
jak
jako čtrnáctideník na jaře 1990.
ZÁŘÍ
ÁŘÍ 2015
|
73
17.09.15 17:43
ĆTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT
Vydává:
IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5
Tel.: 257 088 142; fax: 257 088 185
Výkonná ředitelka: RNDr. Jana Pelikánová
Tajemník: Růžena Holíková, tel. 257 088 143
Vedoucí inzertního odd.: Ousmane Keita, tel. 725 326 893
Vedoucí projektu: Radan Dolejš
Jazyková úprava: Dana Štropová
Grafická úprava: TypoText, s. r. o.
Zlom a pre-press: TypoText, s. r. o., Praha
Ilustrační obrázky: Fotolia
Tisk: Tiskárna Libertas, a. s.
Předplatné a reklamace:
IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5,
tel. 257 088 163, fax 235 520 812, e-mail [email protected]
Doručuje Česká pošta, s. p., v systému D + 1
Předplatné pro Slovensko:
Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, P. O. Box 183, 830 00 Bratislava 3,
tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, zelená linka 800 188 826,
e-mail [email protected]
COMPUTERWORLD
na papíru, v počítači, mobilu i tabletu za jednu cenu!
Roční předplatné tištěné a elektronické
verze Computerworldu nyní
jen zza 219 korun. Jako bonus navíc
jen
i roční předplatné tištěné verze
Bu
CIO Business
World a SecurityWorld.
nyní jen za
219 Kč!
+
ČERVENEC–SRPEN 2011 | ČÍSLO
7–8
WWW.BW.CZ | WWW.CIO.CZ
100 Kč | 4,32
EEMC
MC World 22011
MC
& HP
HP Discover
Discove 2011
Dvvě konference
Dvě
kon
ko
nfere
rence zaměřené
zam
na infrastrukturu
na
infr
in
nfra
rasstru
rukt
kturu a hybridní
hy
cloud
ISSN 1803-7321
07
9 771803 732009
Priv
P
r átní cloud,
CComp
omput
uter
erworlld nej
jen v ti
tišštěěn variantě, ale také jeho elektronickou verzi vhodnou pro stolní počítače, mobily i tablety.
Computerworld
nejen
v tištěné
74
|
ČTVRTLETNÍK O INFORMAČNÍ
BEZPEČNOSTI
49 Kč y 1,96 € | ZÁŘÍ 3/2011
SSouhrn
ouhrn hrozeb,
hrozeeb, jež
jež jíjí hrozí
hrozí
1100
00 let
leet IBM
IB
BM
M
Stačí
S
ta
tačí
čí jít
jít naa nákup
nááku
kup
p nebo
ne
neb vybrat peníze
z ban
bankomatu
bankkom
oma
mat
atu
tu a sstřípky
tří
řípky
ky z historie IBM
jsou
jssou
u všude
všu
všude kolem
kolem
kole
em
m vás
vá
PPovědomí
ověědomí o značce
zn
vytvářejí
vytvvář
áře
řejjí kkoncová
onnco zařízení,
řříká
íká v rozhovoru
roz
ozh
hov
ovo
vor
oru
up
pro
ro
oC
CIO Radek Sazama,
generální
geneerál
ální
ní ředitel
řed
ře
edi
dite
tel
el Fujitsu
Fujiitsu Česká republika
lehká cola a nízkotučný jogurt
PPřečtěte si svůj Computerworld
Com
opravdu kdekoliv. Za jedno zvýhodněné předplatné nyní získáte
Máte mobily
pod kontrolou?
Přeehlled bezpečnostního
Přehled
bezpečnosstního
o softwaru
so
oftwaru
u
pro
p
ro
o smartphony
sm
martphony
Kam kráčí šifrování
Je standard
Je
stan
ndard AESS
sstále
tálle ještě
jeeště dostatečný?
dosta
atečn
ný?
Podniková SOA
Přitažlivá
správa
zranitelností
Zabraňte nebezpečným situacím
hned v zárodku
Zvýhodněné předplatné objednávejte
na adrese http://cw.idg.cz
ZÁŘÍ 2015
17.09.15 17:43
SÍLA
INFOR
MACE
ERP systémy pro výrobní a obchodní podniky
ekonomické a PACS systémy pro zdravotnictví
řešení pro veřejnou správu, školství a další organizace
facebook.com/orcz.cz
www.orcz.cz
18.09.15 8:40
18.09.15 8:40

ctvrtstol ceskeho ICT

Transkript

Podobné dokumenty